1. SOUSTŘEDĚNÍ. Zabránit kolísání tržní hodnoty společnosti v důsledku obtížně předvídatelných událostí

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s

Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK

Hlavní cíl předmětu: Předmět je metodicky orientován na potřeby řízení finančních rizik v oblasti podnikové praxe, zejména: v oblasti kreditních rizik podstupovaných podniky v procesu dodavatelskoodběratelských vztahů (obchodní úvěry) v oblasti měnových a úrokových rizik podstupovaných podniky v oblasti možného využití produktů, které jsou nabízeny bankami pro potřeby řízení rizik podnikové sféry - zejména úrokové swapy a měnové swapy k zajištění proti úrokovým a měnovým rizikům v oblasti možného využití produktů, které jsou nabízeny pojišťovnami pro potřeby řízení kreditních rizik (pojištění pohledávek)

1. SOUSTŘEDĚNÍ Cíl tématického celku: Teoreticky uchopit koncept rizika, výnosu a likvidity Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Cíl řízení rizik v podniku 2. dílčí téma: Informační zdroje související s řízením rizik 3. dílčí téma: Teorie řízení rizik a základní pojmy

1. Základní cíl řízení rizik v podniku „Zabránit kolísání tržní hodnoty společnosti v důsledku obtížně předvídatelných událostí“ 2. Informační zdroje související s řízením rizik Informační zdroje zabývající se teorií řízení rizik (jstor.org, gloriamundi.org,...) Komerčně nabízené databáze informací o podnicích v ČR a ve světě Informační zdroje o podnicích dostupné zdarma (EDGAR - sec.gov) Literatura zabývající se "riskmanagementem" (viz dále)

3. Teorie řízení rizik a základní pojmy Výnos (výnosnost), riziko, likvidita (nelikvidita). Investorův trojúhelník (výnos-rizikolikvidita-bohatství) x Investorův čtverec (výnos-riziko-likvidita-bohatství) Riziko

„(Měřitelná) možnost“ nastání jiné budoucnosti, nežli předpokládáme (lze usoudit na „budoucí stav“ + lze určit „pravděpodobnost jeho nastání“ )

STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA

1


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK Neurčitost

„Možnost“ nastání jiné budoucnosti, nežli předpokládáme (lze usoudit na „budoucí stav“ (s potížemi) + „pravděpodobnost jeho nastání“ je neznámá)

Poznámka: Riziko je vždy „riziko čeho“ (riziko změny výnosu, riziko poklesu hodnoty,…) Různé typy klasifikací rizik (různé možnosti - vždy však z hlediska praktických potřeb): a) Bankovní klasifikace (BASEL II, bude BASEL III): 1) tržní rizika (úroková, měnová, akciová) 2) úvěrová (pohledávky x ručení) 3) operační, právní b) Podniková praxe (je rozumné členit podle druhu rizik, před kterými se budeme chránit) 1) aktivní (kreditní riziko - u neuhrazených pohledávek) 2) pasivní (riziko nedostatku finančních zdrojů - typicky nedostatek úvěrových zdrojů) Poznámka: Neschopnost splácet úvěr je kreditním rizikem protistrany"! 3) globální (úroková a měnová rizika kreditní riziko - u vydaných či přijatých záruk) Jakékoliv typy rizik v podnikové praxi jsou svojí ekonomickou podstatou vždy rizika „finanční“, neboť nastání „rizikové“ události se vždy projeví na „finančních výsledcích společnosti“ – tj. na „kolísání tržní hodnoty společnosti“. Měření výnosu (výnosnosti): dividendový výnos (= Přítok majetkového prospěchu - typicky nájemné, dividendy, kapitálové platby). - Speciální typ dividendového výnosu je Alikvótní úrokový výnos u dluhopisů (AÚV) kapitálový výnos (= Přírůstek tržní ceny (hodnoty) (Problematika zjištění správných cen typicky nemovitosti, uměl. díla- informační zdroje) Měření rizika – souhrnný přístup: Problém: Riziko bývá chápáno jako "riziko ztráty" x "riziko zisku" x "riziko zisku či ztráty". Kolísáním cen, kolísáním výnosností (tržně snadno ocenitelná aktiva a pasiva) (Matematicky snadno modelovatelné) Ratingovým hodnocením (obtížně ocenitelná aktiva - typicky pohledávky) (Základní postup používaný při "ratingovém hodnocení" - ratingový výbor, vícekriteriální hodnocení variant, Pozor: RATING x skóring) Rating vyžádaný (podniky) x Rating nevyžádaný (státy). Metodou Value-at-Risk (=Úbytek majetku, ke kterému může dojít s předem zvolenou pravděpodobností za předem stanovený časový interval) V podnikové praxi obtížněji použitelné postupy - uvedeno jen pro úplnost: Inkrementální VaR a jeho souvislost s VaR portfolia.


2


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK Metoda durace (Rizikovost instrumentů s pevným výnosem - pro potřeby podnikové praxe nemá fakticky význam a je zmíněna jen okrajově) Implikovaná volatilita (Rizikovost instumentů - aktiv- ke kterým lze na trhu zjistit cenu opčního kontraktu - pro potřeby podnikové praxe nemá význam a je zmíněna pouze pro úplnost) Měření likvidnosti – souhrnný přístup: Spread (mezi nákupní a prodejní cenou akcií) - ve firemní praxi spread "cena tržní" MINUS "tzv. cena v nouzi" Doba za kterou se aktivum prodá Chápání a měření bohatství: Majetek (bohatství) - ve smyslu vlastnit x ve smyslu ovládat! Vztah mezi „výnosem“, „rizikem“ a „likviditou“: Investorův trojúhelník: Vztah mezi výnosem aktiva, rizikem změny výnosu aktiva a likvidností aktiva. Investorův čtverec: Investorův trojúhelník + bohatství investora 1. K tomuto soustředění si prostudujte: 1. VLACHÝ, J.: Řízení finančních rizik. Praha: Europres, 2006, ISBN 80-86754-56-1 2. Tichý, M.: Ovládání rizika: analýza a management. Praha: C.H.BECK, 2006, ISBN 807179-415-5 Neznámé pojmy vyhledejte na internetu. 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. Pochopit ekonomickou podstatu řízení rizik 2. Pochopení podstaty měření výnosnosti aktiva , rizika změny výnosu aktiva a likvidnosti aktiva 3. Pochopit ekonomickou podstatu souvislosti Value-at-Risk s problematikou rezerv v účetnictví. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Investorův čtverec (výnos-riziko-likvidita-bohatství) 2. Rating versus skóring 3. Pojem Value-at-Risk a jeho ekonomickou interpretaci. 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Pochopit pojem „riziko“ (vždy je riziko „čeho“), výnos (opět „čeho“), likvidita (opět „čeho“) Být schopni odpovědět na tyto otázky: 1. Jak lze využít Value-at-Risk při tvorbě rezerv? 2. Jak souvisí „směrodatná odchylka“ s měřením kolísání výnosnosti? 3. Co to je pojem „likvidita“


3


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím:


4



2. SOUSTŘEDĚNÍ Cíl tématického celku: Základy eliminace rizik v podnikové praxi I Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Základní klasifikace rizik v podnikové praxi 2. dílčí téma: Teoretické způsoby omezování podstupovaných rizik 3. dílčí téma: Úroková a měnová rizika

1. Teoretické způsoby omezování podstupovaných rizik v podnikové praxi Rizika členíme pro potřeby kurzu „Řízení rizik 2“ podle druhu rizik, před kterými se budeme v podnikové praxi chránit. 1) aktivní kreditní riziko - u neuhrazených pohledávek, kdy podnik dodává zboží a služby na obchodní úvěr 2) pasivní riziko nedostatku finančních zdrojů - typicky nedostatek úvěrových zdrojů 3) globální úroková a měnová rizika a kreditní riziko - u vydaných či přijatých záruk. Dalšími typy rizik globálních jsou rizika operační či právní.

2. Teoretické způsoby omezování podstupovaných rizik v podnikové praxi • • • • • • •

diverzifikace aktivit (např. výroby, dodávat více "malým" odběratelům nežli "málo" velkoodběratelům) – ale pozor na typicky „nižší výnosnost“ přenos „rizik“ jinam (pojištění) „řízení vnitrofiremních procesů“ (především u operačních rizik) správné ocenění majetku a nově pořizovaných investic specializace na činnosti ve kterých je podnik "dobrý" Výrobní podnik - např. obchody na riziko klienta ("platba předem", apod.) Podnik typu „banka“: a) "specializace banky" b) operacemi proti klientským portfoliím (obvyklé)! (Riziko pro podnikovou praxi - při správě volných peněžních prostředků bankou bude podnik často poškozen!)

3. Úroková a měnová rizika v podnikové praxi


5


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK Úrokové riziko v podniku vzniká z nesouladu úrokově citlivých a necitlivých aktiv a pasiv v daném časovém období. Měnové riziko v podniku vzniká z nesouladu měnové struktury aktiv a pasiv v daném časovém období. Cíl řízení úrokových a měnových rizik: uvést do souladu úrokově citlivá a necitlivá aktiva a pasiva v daném časovém období (měnovou strukturu aktiv a pasiv v daném časovém období) Nástroje řízení úrokového a měnového rizika (přirozené zajištění) – jsou „zdarma“, ale ne každý podnik je může z obchodních či technologických důvodů využít: Měnová struktura aktiv a pasiv by měla být stejná. („V jaké měně mám pohledávky v takové bych měl mít i závazky“. Jestliže čerpám úvěr za pohyblivě úročenou sazbu je ideální, když mám pohledávky (ev. jiná aktiva – např. nakoupené dluhopisy) rovněž závislé na pohyblivé úrokové sazbě. Nástroje řízení úrokového a měnového rizika (bankovní produkty) – bývají „drahé“: úrokový swap (IRS – Interest Rate Swap) měnový swap úrokově měnové swapy (typicky cross-currency swap) deriváty (zejména měnové opce). 1. K tomuto soustředění si prostudujte: 1. VLACHÝ, J.: Řízení finančních rizik. Praha: Europres, 2006, ISBN 80-86754-56-1 2. Tichý, M.: Ovládání rizika: analýza a management. Praha: C.H.BECK, 2006, ISBN 807179-415-5 3. Nabídku bankovních domů působících v ČR s popisem produktů typu „úrokový swapů“ , „měnových swapů“ a „úrokově měnových swapů“ Neznámé pojmy si vyhledejte na internetu. 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. Pochopit ekonomickou podstatu úrokových a měnových rizik v podnikové praxi. 2. Pochopit ekonomickou podstatu úrokových a měnových swapů a rizik z nich plynoucích!!!!! 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Úrokové riziko a měnové riziko 2. Úrokový swap a měnový swap 3. Opce (angl. option) 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Pochopit „rizika použití zajišťovacích instrumentů typu“ úrokový swap, měnový swap a úrokově měnový swap. Být schopni odpovědět na tyto otázky: 1. Co to je přirozené zajištění úrokových rizik? 2. Co to je přirozené zajištění měnových rizik? STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA

6


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK 3.

Jaké jsou náklady spojené za zajištěním úrokových a měnových rizik v podnikové praxi?

5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím:


7



3. SOUSTŘEDĚNÍ Cíl tématického celku: Základy eliminace rizik v podnikové praxi II Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Kreditní rizika v podnikové praxi 2. dílčí téma: Klasifikace úvěrů 3. dílčí téma: Základní zásady poskytování úvěrů v podnikové praxi 4. dílčí téma: Zadání případové studie

1. Kreditní rizika v podnikové praxi Kreditní rizika v podnikové (i bankovní) praxi vznikají u: poskytnutých obchodních (i bankovních) úvěrů vydaných záruk (bankovních či nebankovních) a poskytnutých ručení Hodnocení úvěrové bonity je stejné u analýza potenciální pohledávky či u analýzy potenciálního ručení !!! Úvěrová analýza (= analýza bonity obchodního partnera) je prováděna stejnými postupy jako analýza bankovního úvěru! Odlišnosti jsou v informacích, které jsou jednotlivým subjektům dostupné. Podniky - výhoda znalosti trhu a konkurence - znalost obchodní historie obchodního partnera. Banky - znalost platební historie klienta, ale citlivost na zkreslování údajů.

2. Klasifikace úvěrů (Pozor - z hlediska poskytování obchodních úvěrů jde o užitečné členění) 1. Typy úvěrů z hlediska jejich velikosti („velkoúvěry“  „spotřebitelské“) 2. Typy úvěrů z hlediska jejich použití (firemní  domácnosti) 3. Typy úvěrů z hlediska volby úrokové sazby (fixní x proměnná sazba) 4. Typy úvěrů z hlediska jejich zajištění (hypotéka x lombard…) a. Typy úvěrů z hlediska jejich velikosti „syndikalizované (poolované) úvěry“ (= úvěry, jejichž velikost banka sama nemůže zabezpečit, a to jak z ekonomických důvodů tak typicky z důvodů regulačních. K poskytnutí těchto „velkoúvěrů“ se sdružuje s ostatními bankami či jinými nebankovními institucemi.) „velkoúvěry“ – typické úvěry poměrně malému počtu VIP klientů banky – typicky nad 50 - 100 mil. CZK (záleží na velikosti banky) střední segment úvěrů („malé podniky“ – cca 2-50 mil. CZK) drobno-podnikání – typicky 1-10 mil. CZK STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA

8


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK retailové úvěry

-

hypoteční (typicky do 21 mil. CZK) spotřebitelské úvěry

Poznámka: existují různé distribuční kanály (individuální přístup  kontokorent  kreditní karty) b. Typy úvěrů z hlediska jejich použití firemní – provozní investiční¨ fondy „rizikového kapitálu“ retailové (hypoteční, spotřebitelské) c. Typy úvěrů z hlediska volby úrokové sazby (fixní x proměnná) Pohyblivá úroková sazba z bankou poskytnutého úvěru bývá definována jako pevně daná odchylka od tzv. „základní aktivní bankovní sazby“ (dnes se již v zásadě nepoužívá pevně daná odchylka od „základní bankovní sazby z aktiv a pasiv“). Pevná úroková sazba bývá obvyklá u „krátkodobějších“ bankovních úvěrů. Pevná úroková sazba z poskytnutých úvěrů obecně vystavuje banku vyssím úrokovým rizikům nežli v případě pohyblivých úrokových sazeb, které pak banka musí zajišťovat na OTC trhu – nejčastěji swapové obchody. d. Typy úvěrů z hlediska jejich zajištění (hypotéka x lombard…) Hypotéky Lombardní úvěry Pravidlo: Volba zajištění musí být taková, aby ji podnik (banka) mohl hospodářsky využít a náklady na zajištění a jeho správu (pro podnik i pro klienta) musejí být akceptovatelné!!! e. Leasing Typická situace: Banky obecně nesmí poskytovat přímo leasingové služby, nicméně je mohou poskytovat prostřednictvím svých dceřiných společností. Finanční leasing - Nájemce platí zálohu (akontaci) + obdrží vybrané zboží, které předem dohodnutou dobu splácí + na konci leasingu za předem dohodnutou symbolickou cenu odkoupí nájemce předmět leasingu do svého vlastnictví(Po dobu leasingu je majetek vlastnictvím leasingové společnosti, která jej i odepisuje - pozor na účetní standardy) Operační leasing - Nájemce platí zálohu (akontaci) + obdrží vybrané zboží (spíše nehmotné povahy), které předem dohodnutou dobu splácí + zboží nikdy nepřejde do vlastnictví nájemce.(Po dobu leasingu je majetek vlastnictvím leasingové společnosti, která jej i odepisuje - pozor na účetní standardy!) „Zpětný leasing“ - (Lease and Sell Back) - Typická situace: Výrobní firma potřebuje hotovost a tedy prodá výrobní zařízení (event. I zásoby) leasingové společnosti, za to obdrží hotovost a za pronajaté zařízení (event. Zásoby) splácí leasingové společnosti nájemné.


9



3. Základní zásady poskytování úvěrů v podnikové praxi Principy úvěrových analýz při poskytování úvěrů (leasingů) a vystavování záruk: K firemním penězům se chováme se stejnou zodpovědností jako ke svým!!!! Konstrukce maximální možné velikosti poskytnutého úvěru (maximální rizikové expozice): U firemní klientely lze předběžně a velmi zhruba odvodit velikost úvěrových limitů z účetních výkazů - mimořádně opatrně! Provozní úvěry: Velikost možného úvěru je dána velikostí pohledávek (s přihlédnutím k době obratu pohledávek a velikosti tržeb) u potenciálního budoucího klienta, s přihlédnutím k hospodářským potřebám potenciálního klienta. Investiční úvěry: Velikost možného úvěru je dána tzv. odčerpávatelného zisku (či jiného majetkového prospěchu) z podniku. U retailové klientely z předpokládaného toku plateb – opatrně (bankami požadované násobky životního minima, které musí zůstat klientovi a jeho rodině bývají příliš nízké!!!!) PRAVIDLO: Úvěr poskytujeme vždy výhradně proti dokonalé znalosti hotovostních toků v klientově podnikání (včetně finančních toků na okolí klienta). U „větších objemů úvěrů“ je naprosto nepřípustné poskytovat úvěry proti skupině ukazatelů vypočtených z účetních výkazů, které klient předložil bance, obchodnímu partnerovi, či finančnímu úřadu!!! zástavě (výjimky potvrzují pravidlo!)

4. dílčí téma: Zadání případové studie Studenti obdrží jméno společnosti a z veřejně dostupných zdrojů se pokusí odhadnout a) velikost provozního úvěru, který může společnost obdržet od banky b) velikost obchodního úvěru, který může společnost obdržet od svého obchodního partnera ve formě dodávky zboží (včetně informace o přípustné době splatnosti faktur) 1. K tomuto soustředění si prostudujte: 1. PRICE WATERHOUSE COOPERS. Zásady řízení úvěrů. Přeložil V. Navrátil, J. Vedlich. l.vyd. Praha: Management Press, 1999. 112 s. ISBN 80-85943-91-3


10


Metodický list Mgr. studia předmětu N_RR ŘÍZENÍ RIZIK 2. PRICE WATERHOUSE: Úvod do řízení úvěrového rizika, 1.vyd. Praha; Management press, 1994. 315 stran. ISBN 80-85603-49-7 (I když obě práce jsou velmi letitě, jedná se o nejlepší práce na problematiku kreditního rizika, které kdy v ČR vůbec vyšly.) 3. Vyhledejte aktuální nabídky produktů pojišťoven působících na trhu v ČR týkající se pojištění pohledávek. 4. Vyhledejte informační zdroje o potenciálních obchodních partnerech . 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. Pochopit ekonomickou podstatu kreditních rizik 2. Pochopit význam účetních výkazů pro posouzení úvěruschopnosti podniku. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Kreditní riziko z titulu poskytnutého úvěru 2. Kreditní riziko z titulu poskytnutého ručení (vydané záruky) 3. Pojištění pohledávek 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Pochopit „rizika použití pojištění pohledávek“a nákladů s tím spojených. Být schopni odpovědět na tyto otázky: 1. Čím se liší kreditní riziko obchodního úvěru od bankovního úvěru? 2. Jaká je ekonomická podstata pojištění pohledávek? 3. Jakým způsobem lze prověřit obchodní bonitu obchodního partnera? 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím:


11



4. SOUSTŘEDĚNÍ Cíl tématického celku: Základy eliminace rizik v podnikové praxi III Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Institucionalizace riskmanagementu v podnikové praxi 2. dílčí téma: Případová studie – vyhodnocení obchodní důvěryhodnosti společnosti.

1. Institucionalizace riskmanagementu v podnikové praxi Subjekty požadující řízení postupovaných rizik v podnicích: • vlastníci • management • daňové autority, • regulační orgány (fakticky v zastoupení věřitelů) Riskmanagement v podnikové struktuře: Postavení riskmanagementu a jeho zařazení v podnikové struktuře (ideálně pod dozorčí radu či pod interní audit) (Zavádění riskmanagementu v podniku) Identifikace rizik ve vnitropodnikové praxi při zavádění řízení rizik - Podle oddělení (nedoporučeno - válka"oddělení") - Podle technologických procesů (doporučeno - vyhnete se procesním chybám) - Podle produktů - od výstupu (výrobku, služby) zpět v procesu "výroby" až k "nákupu materiálu"atd. (doporučeno - silně minimalizujete procesní chyby) - Podle historie (analýza historických dat - co se v minulosti nepovedlo - moc užitečné, ale poněkud pracné). Riskmanagement by měl být vždy zainteresován na výsledcích hospodaření (obchodu, úspor atd.), ale vždy méně než osoby, které jsou za riskmanagerem "hlídány", aby společnost nepodstoupila příliš velké riziko majetkové újmy. Poznámka - ke kreditním rizikům: Oddělit obchod od riskmanagementu z hlediska pravomocí i stavu nadřízenosti a podřízenosti. Ale jsou situace, kdy to není tolik nezbytně nutné. Riskmanagement by měl být vždy zainteresován na výsledcích obchodu - ale vždy méně než obchodník! Podstata riskmanagementu nespočívá v “zabránění jakýmkoliv rizikům” (typicky „zabíjením kšeftu“) , neboť “bez rizika není výnosu”!


12



Ad 1. dílčí téma „ Institucionalizace riskmanagementu v podnikové praxi“ 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. SMEJKAL, V. a kol: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Praha: Grada Publishing, 2010, ISBN 978-80-247-3051-6 – jen části věnované institucionálním aspektům risk managementu a procesům řízení rizik. 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. Problematika procesů řízení a riziky spojenými s těmito procesy 2. Finanční aspekty rizik procesu řízení. 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. „Riskmanagement“ 2. „Náklady na řízení rizik“ 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Mít představu o tom, že řízení rizik lze spojit s procesy jak technologické tak i ekonomické povahy. Mít představu o tom, jak zavést riskmanagement.. 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím:

2. Případová studie – vyhodnocení obchodní důvěryhodnosti společnosti Poznámka: Na 3. soustředění studenti obdrží k vypracování – všichni stejnou - případovou studii, jejíž vyhodnocení bude provedeno ve druhé části 4. soustředění.


13



Doporučená literatura – pro informaci studentů: BLAHA, Z.: Řízení rizika a finanční inženýrství. Praha: Management Press, 2004, ISBN 807261-113-5 ČERMÁK, M.: Řízení informačních rizik v praxi. Brno: Tribun EU, 2009, ISBN 978-807399-731-1 HNILICA, J. a kol.: Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2009, ISBN 978-80-247-2560-4 JANATA, J.: Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Profesional Publishing, 2008, ISBN 978-80-86946-66-5 LEDNICKÝ, V.: Strategické řízení. Ostrava: Repronis, 2006, ISDN 80-7329-131-2 MERNA, T. a kol.: Risk management - Řízení rizik ve firmě. Brno: Computer Press, 2007, ISBN 978-80-251-1547-3 NIXON, W.B., a kol.: Background Screening and investigation. Oxford: ButterworthHeinemann, 2008, ISBN 978-0-7506-8256-5 PŘIBYL, P. a kol.: Analýza a řízení rizik v dopravě – Tunely na pozemních komunikacích a železnici. Brno: BEN – technická literatura, 2008, ISBN 978-80-7300-214-5 ROSENAU, M.D.: Řízení projektů. Brno: Computer Press, 2007, ISBN 978-80-251-1506-0 ROZSYPAL, A.: Inženýrské stavby: řízení rizik. Bratislava: JAGA, 2008, ISBN 978-808076-066-3 SYNEK, M. a kol.: Managerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2000, ISBN 80-2479069-9 Turnbull Report: International Corporate Governance: Text, Reading and Cases. Presentice Hall, Singapore, 1999 VEBER, J. a kol.: Management – základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000, ISBN 8O-7261-029-5 VLACHÝ, J.: Řízení finančních rizik. Praha: Europres, 2006, ISBN 80-86754-56-1 WAGNEROVÁ, E. a kol.: Ekonomika a řízení podniku. Karviná: Slezská universita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2002, ISDN 80-7248-155-X ZUZÁK, R. a kol.: Krizové řízení podniku. Praha: Graga Publishing, 2009, ISBN 978-80-2473156-8


14

1. SOUSTŘEDĚNÍ. Zabránit kolísání tržní hodnoty společnosti v důsledku obtížně předvídatelných událostí

Recommend Documents