1. Profi mistři Českého sdružení 2009 Ing.Stanislav Matuška
V minulém čísle časopisu Letu Zdar jsme se rozloučili reportáží u pana Slavíka, odkud jsem se poté vydal přes půl Prahy do obce Holubice (jak příznačný název pro holubáře). Byla již zase tma, ale navigace mne dovedla na místo naprosto bez problémů. Zde mne čekal ve své nové, prostorné restauraci, pan Jaroslav Frenzl (54), jeden ze dvojice úspěšných chovatelů a letošních 1.Profi mistrů Kodl + Frenzl. Pan Frenzl chová holuby od dětství. Začínal roku 1966 s otcem, později ho do holubářství a tajemství genetiky zasvětil jeho tchán, kterým není nikdo jiný, jak známý profesor Štráfelda.
Jedna z mnoha oslav letošních výrazných úspěchů holubářského týmu Kodl + Frenzl. Tentokrát 2. 12. 2009 u příležitosti 60-tin kamaráda Miloně Zelenky za přítomnosti mnoha kamarádů z celé republiky.
Druhým ze dvojice je Martin Kodl (47), který chtěl nejprve chovat holuby sám, ale z důvodů mimořádného pracovního vytížení to zkrátka nešlo. Tak se tito dva přátelé roku 2002 spojili a dohodli se na tandemu, s dnes již známým jménem Kodl + Frenzl. A právě kvůli Martinově pracovní zaneprázdněnosti se mně věnoval pan Frenzl.
Profi mistrovství Čech 2009 1. KODL-FRENZL 2. HNILIČKOVI M + D 3. PÍSEK Zdeněk 4. SLAVÍK Václav 5. ČEJKA Václav 6. RŮŽIČKA Bedřich 7. NOVÁK Jos.+ syn 8. POTŮČEK KLERA 9. ŠAFRANKO Jiří 10. PEŠEK Ladislav 11. TICHÝ Josef 12. ŠTEKER Zbyněk 13. ŘEZNÍČEK Jiří 14. ŘEHÁK Vlad.,st. 15. FIKAR Jiří
Lidice Polabí Louny Lidice Jihlava Lidice Pardubice Klatovy Trutnov Středočeské Praha Tábor Jihlava Praha Jihlava
33 32 31 31 30 30 30 30 29 29 29 29 29 29 28
2018,251 1393,266 1251,474 1633,879 1883,871 1937,405 2058,391 2218,884 1293,044 1325,991 1590,859 1793,881 2169,419 2726,139 1057,996
Matuška: „Poprvé se jméno vašeho týmu Kodl + Frenzl zřetelně objevilo při úspěchu vašich holoubat v Testovací stanici Sun City v Africe. Od té doby se objevuje na čelních pozicích tuzemských soutěží stále častěji a hlavně, již zcela pravidelně. Na jakých základech stojí váš chov, z čeho byl vlastně vybudován?“ Frenzl: „První holubi samozřejmě pocházeli od mého tchána, profesora Štráfeldy a od pana Františka Šebesty. Šlo o krev Schellens z holubů Meyer. Do nich jsme připářili janssenskou krev od Van Elsacker Jebsen. Tím jsme prakticky vyřešili krátké a střední tratě.“ „Následně bylo třeba udělat něco s dlouhými tratěmi. Zvolili jsme tedy Emiela Audenaerde, který choval holuby Florizoone a Tournier. Audenaerde spolupracoval s Florizoonem na budování linie Primus Interpare, což jsou holubi pravidelně umísťující Barcelonu. Titul Primus je totiž titulem udělovaným těm nejlepším barcelonským borcům.“ „Poté jsme navštívili Imbrechta a koupili samečka z jeho „Plaváka“. Od Ing.Zdeňka Hlačíka jsme poté přivezli šimla z linie Tournier, který byl velmi podobný Audenardovu šimlovi. Hla číkův šiml snad právě proto do chovu výborně zapadl. Tím jsme vlastně položili základ našich dlouhotraťových holubů, protože takové holuby jsme nikdy dříve na svých holubnících nechovali.“ Matuška: „Já si pamatuji, že jste měli holubníky na Litoměřicku a závodili jste v OS Louny. Nyní máte nové holubníky na okraji Prahy v obci Holubice. Jak se to vše „semlelo“?
Modrý, chovný holoubek 97.011.8770. V rámci ČS získal 7x 1. cena OS, 2 roky 1.cena v olympijské kategorii „B“. Je to jeden z vynikajících závodních a později i chovných holubů slavné linie Štráfeldových Schellensů. Tento holub je doposud v chovném oddělení a stále patří mezi základní.
Frenzl: „Ano, před pěti lety jsme začali závodit v OS Louny, ovšem tato anabáze měla krátké trvání. Pouhé dvě sezóny, které byly, snad mohu říci, úspěšné. Zvláště, pokud si uvědomíme, že jsme nasazovali pouze roční a dvouleté holuby. Stali jsme se 1.Vicemistry a s ročáky, rok předtím, 5.Mistry.“ „Tím však naše působení v OS Louny skončilo, protože okolnosti mne donutily přestěhovat se do Prahy a na holuby jsem přestal mít čas. V současné době na starém holubníku zůstali pouze chovní holubi, mláďata převážíme sem, do Holubic.“
„Zde, v Holubicích, závodíme tři sezóny a to úplně od začátku, protože ze starého holubníku jsme si do Holubic nedovezli ani jednoho ze závodníků.“
Tento Šiml, 06.050.189, získal 1. cenu v olympijské kategorii „E“ v rámci ČS. Jde o výborného dlouhotraťového závodníka z originální krve Tournierů, vychovaného z belgických importů z od Emiela Audenaerda, který je získal přímo od svého přítele, pana Tourniera. Tito holubi výborně zapadli do staré Schellenské linie.
Frenzl: „Ano, před pěti lety jsme začali závodit v OS Louny, ovšem tato anabáze měla krátké trvání. Pouhé dvě sezóny, které byly, snad mohu říci, úspěšné. Zvláště, pokud si uvědomíme, že jsme nasazovali pouze roční a dvouleté holuby. Stali jsme se 1.Vicemistry a s ročáky, rok předtím, 5.Mistry.“ „Tím však naše působení v OS Louny skončilo, protože okolnosti mne donutily přestěhovat se do Prahy a na holuby jsem přestal mít čas. V současné době na starém holubníku zůstali pouze chovní holubi, mláďata převážíme sem, do Holubic.“ „Zde, v Holubicích, závodíme tři sezóny a to úplně od začátku, protože ze starého holubníku jsme si do Holubic nedovezli ani jednoho ze závodníků.“ Matuška: „Nyní máte tedy nové holubníky. Přibližte, prosím, našim čtenářům, vaše metody, váš systém, popište také své chovné zařízení.“ Frenzl: „My máme pět oddělení a jeden holouběcí holubník. Závodíme totálním vdovstvím, ale přesněji bych řekl, téměř totálním vdovstvím, se zhruba 120 holuby. Když jsem řekl téměř totálním vdovstvím, musím nyní svoje slova vysvětlit. Měli jsme totiž více samců jak holubic a nebylo možné sestavit kompletní páry. Mladí samci, na které nevyšly budníky, jsme nechávali p řespávat v uličce před odděleními. Proto jsme ani nemohli praktikovat klasické kolečko tréninkových letů. Na závody jsme nasazovali, pokud možno, vždy všechny holuby. Před nasazováním jsme holubice neukazovali, po příletu ze závodu byla však všechna oddělení otevřená. Mladí holoubci se zcela logicky po příletu snažili obsadit nějaký ten budník, starší samci si to nechtěli nechat líbit… Zkrátka motivace jako hrom! Museli jsme však přílety hlídat, aby nedošlo ke krvavým bitkám. Nějaké to ozobávání ano, ale do krve ne! Z nouze se zkrátka stala ctnost. Metoda byla velmi zajímavá a vysoce účinná! Po třech, čtyřech hodinách jsme vždy všechny holuby zase rozdělili podle pohlaví a vše uklidili.“ „Deset nejlepších holubů na dlouhé tratě však mělo své partnerky zajištěny a ve svém oddělení byli drženi v naprostém klidu. Tam jsme se jim věnovali, dalo by se říci, že tam jsme si s nimi hráli.“
Matuška: „Řekl jste, že jste nemohli praktikovat kolečko tréninkových letů. Pouštět jste snad holuby nějak museli?“ Frenzl: „Myslel jsem to tak, že ráno vypouštíme k tréninkovým letům kolem holubníku pouze samce. Holubice vypouštíme až pozdě večer. Zde však hraje roli jisté riziko, protože když přetáhnou určitou dobu a nastane soumrak, tak vdovy zpanikaří a létají až do noci. Stalo se, že někdy zůstaly přes noc někde venku, zvláště, když se v nevhodnou dobu objevil dravec. Kde pak spí nevím, možná létají i celou noc. V každém případě ze sebe vybijí energii a potom se mezi sebou nepáří, což je ta lepší varianta. V té horší variantě se ztratí nebo jsou zcela z formy. My se sice snažíme udržet holubice v závodní kondici, ale málokterou tipujeme do mistrovského družstva. Nasazujeme je hlavně proto, abychom si v plné šíři otestovali náš chovný materiál. Má to však i stinnou stránku. Při příletu, hlavně z kratších tratí, se partneři potkávají na střeše. Některé páry pak na sebe čekají a vůbec se jim nechce do holubníku. Ty musíme vysledovat a příště nechat jednoho z partnerů raději doma, abychom je jejich zlozvyku zbavili.“ Matuška: „Ještě jste se nezmínil o tréninkových letech uprostřed týdne. Vyvážíte holuby nebo ne?“
Pořadí OS Lidice 2009 1. Kodl + Frenzl Buštěhrad 2. Růžička Bedřich jun.Slivenec 3. Slavík Václav Beroun 4. Droppa Július Tuchlovice 5. Unger Ladislav Buštěhrad 6. Priatka David+Jan Tuchořice 7. Husák sen.& jun. Beroun 8. Nádeníček Bohumil Buštěhrad 9. Tajc Bořivoj Slaný 10. Drňák Marian Tuchlovice
7871 7004 6927 4927 4768 4757 4685 4466 4184 4167
Krátké tratě OS Lidice 2009 1. Kodl + Frenzl Buštěhrad 2. Slavík Václav Beroun 3. Růžička Bedřich jun.Slivenec 4. Husák sen.& jun. Beroun 5. Droppa Július Tuchlovice
3289 3030 2943 2568 2373
Střední tratě OS Lidice 2009 1. Slavík Václav Beroun 2. Kodl + Frenzl Buštěhrad 3. Růžička Bedřich jun.Slivenec 4. Droppa Július Tuchlovice 5. Patolan Jan Rakovník
2696 2683 2426 2148 1953
Dlouhé tratě OS Lidice 2009 1. Kodl + Frenzl Buštěhrad 2. Růžička Bedřich jun.Slivenec 3. Klaser Jiří Tuchlovice 4. Slavík Václav Beroun 5. Sklenář Miloslav Beroun
1898 1635 1265 1200 981
Mistrovství holoubat OS Lidice 2009 1. Slavík Václav Beroun 2. Droppa Július Tuchlovice 3. Drňák Marian Tuchlovice 4. Ondrášek Rud.+Patr.Nové Strašecí 5. Nádeníček Bohumil Buštěhrad
1465 1419 1368 1347 1322
Frenzl: „Před začátkem sezóny holuby asi 4x vyvezeme, aby si občerstvili svoje loňské zkušenosti. Jakmile však začnou závody, pak je již nevyvážíme a ani jim před košováním neukazujeme jejich holubice.“ Matuška: „V tabulkách mistrovství OS Lidice figurujete vždy v absolutní špičce, v kategorii holoubat jsem vás však nenašel. Onemocněly vám snad vaše mladé naděje?“ Frenzl: „To vůbec ne, ale my holoubata s oblastí již deset let netrénujeme ani s nimi v oblasti nezávodíme. A to z jednoho prostého důvodu. Měli jsme s tím velmi špatné zkušenosti. Stejně si myslím, že pohled na závody holoubat v konkurenci oblasti není objektivní. Buď přiletí všechna a všichni jsou spokojení, nutno říci neopodstatněně nebo při špatném počasí přijdou velké ztráty a všichni jsou naopak velmi rozladěni. Neztratí se však pouze špatná holoubata, ale i silně rozpelichaná.“ „My si holoubata vozíme sami, případně s několika dalšími kolegy. Takto je vyvážíme zhruba 10x a to i za horšího počasí, až do vzdálenosti 200 kilometrů. Finálovým letem je buď 150 km trať při horším počasí a individuálním vypouštění nebo při dobrém počasí 200 km trať, samozřejmě opět s individuálním vypouštěním. V obou těchto případech s sebou bereme několik pomocníků, které vysazujeme po pěti kilometrech od sebe, abychom zkrátili dobu vypouštění a také proto, aby se co nejméně holoubat po startu potkalo. Jde nám skutečně hlavně o to, aby naše mláďata prokázala svoji individualitu a schopnost řešit samostatný let úspěšně. Nutno však říct, že i při dobrém počasí dosáhnou ztráty vždy zhruba 20-ti %. Holoubata se však cvičit musí, to je základ pro budoucí úspěchy. O tom se nedá vůbec diskutovat. My však jdeme svou cestou.“ Matuška: „Zvláštní kapitolou v každé oblasti bývají dlouhé tratě. Ty jste zvládli v oblasti na jedničku a navíc jste se stali 1.Mistry Českého maraton klubu v pásmu Střed a dosáhli jste nejvyššího počtu bodů mezi účastníky všech tří pásem. To je velmi dobrá bilance. Co vám k úspěchu pomohlo nejvíce?“
Český maraton klub – Střed 2009 1. Kodl + Frenzl 2. Růžička Bedřich 3. David Václav 4. Písek Zdeněk 5. Koderyč Břetislav 6. Unger Ladislav 7. Haberman Jiří 8. Novák Pavel 9. Čermák Václav 10. Slavík Václav
Lidice Lidice Louny Louny Louny Lidice Louny Louny Louny Lidice
991 968 958 923 819 805 798 762 749 739
Frenzl: „Patrně to bylo naslouchání. Když nás pan Audenarde upozornil na skutečnost, že jeho dlouhotraťoví holubi vyzrávají později, tak jsme si jeho slova zkrátka zapamatovali. V kategorii holoubat se ta dlouhotraťová vracela tak, jako ostatní. Musela si zkrátka projít našim tréninkovým systémem o kterém jsme se bavili před chvílí. Jako roční se rovněž nijak neprojevovali a jejich ztráty nijak nepřevyšovaly průměr svých, stejně starých kolegů. Ve dvou letech na sebe však začali upozorňovat na těžších čtyřstovkách. A tříletí již zcela ovládli svoji kategorii, pro kterou byli pořízeni.“ „My jsme své dálkaře nijak zvlášť nepřipravovali. Byli nasazováni ve čtrnáctidenních intervalech. V týdnu, kdy se vrátili ze závodu, jsme je krmili velmi skromně, ale takové tři, čtyři dny před závodem byli krmeni naplno a pitnou vodu jsme jim obohacovali tekutými mineráliemi z Hustopečí. Toto krmné schéma je velmi důležité pro vytvoření potřebné energetické zásoby.“ Matuška: „Zcela s vámi souhlasím. A co takhle buráčky? V nich je spousta energie a řada chovatelů je svým holubům dává jako pamlsek a samozřejmě i jako zdroj síly.“
Za vynikajícími závodními úspěchy týmu Kodl + Frenzl stojí poctivá a profesionální, každodenní chovatelská práce. Stoprocentní spolehnutí je na našeho manager lofta, výborného, dlouholetého chovatele, Míru Plašila.
Frenzl: „Buráky vůbec nepoužíváme a to kvůli naší špatné zkušenosti s nimi. Ne, že by nešlo o kvalitní zdroj energie, ale proto, že jsme nebyli schopni sehnat buráky kvalitní. Velmi často byly žluklé a to holubům vůbec nepomohlo, ba právě naopak. Teď je tedy nedáváme a na výkonech to není poznat.“ „V každém případě je však důležitá kvalitní, vysoce klíčivá kukuřice. My máme přichystáno vždy několik druhů drobnozrnné kukuřice a její spotřeba u holubů, které co čtrnáct dnů nasazujete na dlouhou trať, je skutečně vysoká. Kukuřice a dlouhá trať bez sebe nedají ani ránu! Tak to zkrátka je, jsme o tom přesvědčeni.“
Účast dvojice Kodl + Frenzl v ČMK – Střed Aachen 579 km 1389 ks Aalst 733 km 938 ks Oostende 811 km 822 ks Orleáns 944 km 431 ks Sint Niklaas 721 km 709 ks
25/18 26/17 24/ 8 11/ 6 11/ 8
Matuška: „Když jste mluvil o radách pana Audenarde, pak mně to tak trochu připomíná rady našich, moravských chovatelů, kteří na své dlouhotraťové holuby rovněž nespěchají. Ale v Belgii a Holandsku existuje velmi mnoho chovatelů, možná i většina, kteří své „štrekaře“ zatěžují od ranného mládí a to na naše poměry až neuvěřitelným způsobem. Ročáky nasazují opakovaně na tratě přes 800 kilometrů. Vždyť jsem o tom v časopise Letu Zdar psal již před zhruba šesti lety, když jsem dělal reportáže s tehdejšími belgickými mistry dlouhých tratí a jejich styl jsem nazval „Mord systémem“. Tento trend tam trvá již asi patnáct roků.“ Frenzl: „Já to vím, ale pokud si od někoho koupíte holuby, je dobré s nimi pracovat podle rad jejich chovatele. Protože on s nimi v jistém stylu zachází řadu let a má vypozorované, co jim vyhovuje nejlépe.“
Matuška: „Je mně to jasné. I naši staří dálkaři by byli schopni podobných výkonů již v mladém věku, ale to by bylo vykoupeno jejich těžkými ztrátami. Vždyť tenkrát, při reportáži se Všeobecným belgickým mistrem, si mně tento ztěžoval, že málem se zakalováním svých dlouhotraťových holubů skončil, protože to nemohl unést psychicky. Po tři roky za sebou ztratil vždy téměř všechny své roční holuby, ale pak nastal zlom a potomci těch několika statečných již jeho novým nárokům stačili. Také proto se mohl stát Všeobecným mistrem.“
Jedna z momentek, před tehdy ještě závodním holubníkem v OS Louny, s vynikajícím chovatelem a báječným člověkem, bývalým prezidentem Union Antwerp, Emielem Audenaerdem. Při návštěvě České Republiky zajel zkontrolovat svoje posily na holubnících Kodl + Frenzl. V tomto případě vynikající linii Tournier šimlů, kteří se později ukázali jako výborná investice.
Frenzl: „Je mnoho cest k úspěchu. Nám na několika holubech chovaných navíc nezáleží, takže jdeme doporučenou cestou. Ale v poslední době jsme si všimli, že spousta chovatelů žije v mylné naději, že jejich středotraťoví holubi mohou úspěšně zasáhnout do bojů na dlouhých tratích. Při optimálním počasí ano, ale pokud nastanou problémy, projeví se tvrdost dlouhotraťových holubů zcela jednoznačně. Proto doporučujeme zájemcům o dlouhé tratě, aby se poohlédli po skutečně dlouhotraťových holubech. Určitě se jim to vyplatí !“ Matuška: „Nyní máme zimní období a ani jsem se nezeptal v jakém režimu jsou vaši holubi vedeni. Pouštíte je k proletům?“
Původně závodní holubník na Litoměřicku. Nyní již pět chovných oddělení na pravé straně, vlevo čtyři oddělení pro volně vypuštěné holuby, kteří slouží jako genetická základna.
Frenzl: „Holuby nepouštíme s jedinou výjimkou. Tou jsou pozdní holoubata, která neabsolvovala naše, soukromé tréninky. Ta musí létat denně, dravci, nedravci. Sice se jich přes zimu asi polovina ztratí, ale s těmi přeživšími můžeme na jaře klidně závodit. V opačném případě by z nich byly hloupé slepice, tím pádem polévková záležitost.“ Matuška: „Vaše dvojice se stala 1.Mistry Profimistrovství Čech 2009. Jak toto mistrovství hodnotíte?“ Frenzl: „Samozřejmě dobře. Vždyť jsme vyhráli (smích). Ale ne, teď vážně. Jde zcela jistě o zajímavou soutěž, ve které musíte neustále hlídat formu svých holubů. Rovněž musíte mít hned několik velmi spolehlivých holubů, které tvoří základ vašeho týmu, protože prvním z kritérií je počet získaných cen. Když takové holuby máte, dobře se vám určují družstva a můžete se stát v této soutěži úspěšným. Vždy je však snadnější vyhrát, než titul obhájit. Takže to jednodušší máme za sebou a to těžší na nás čeká v roce 2010.“ Matuška: „Otázka na závěr. Jak vám funguje holubaření ve dvojici. Řada chovatelů si to neumí vůbec představit. Teď samozřejmě nemluvím konkrétně o vašem duu.“
Frenzl: „Nejprve musíte být tolerantní. Za druhé je dobré mít rozdělené úlohy. Martinova práce spočívá hlavně v kontaktech se zahraničními chovateli. Udržuje s nimi telefonický i písemný styk, posílá jim naše výsledky, domlouvá návštěvy a to vše potom usnadňuje spolupráci s nimi. Jednání je pak více osobní, než když někam přijedete a řeknete „Dobrý den, mám zájem o nějaká holoubata.“ To není zkrátka ono. Spolupráci s Martinem hodnotím velmi dobře a věřím, že nám naše dobré vztahy ještě řadu let vydrží.“ Na tomto místě můj oficiální rozhovor s panem Frenzlem končí. Ještě jsme chvilku poseděli v jeho nové a prostorné restauraci, jejíž interiér na svého majitele prozrazuje, že je chovatelem poštovních holubů a po ochutnání jedné ze specialit jsem se vydal na cestu k domovu. Oběma přeji mnoho úspěchů v sezóně 2010 a těším se na další setkání.
