KURZ 5 Klíč 6: Měla jsem narozeniny. Moje matka všechno dobře připravila. Všichni jsme matce pomáhali. Má sestra uklízela pokoj. Po kávě jsme si hráli v zahradě. Babička psala dopis. V dopise mi přála hodně štěstí a úspěchu. 7: Ja sym narodňiny miewa. Moja mač je šitko derje pšihotowawa. 8: Pozítří bude mít strýc narozeniny. Bude mu 50 let. Na strýcovy narozeniny přijede i má teta. V neděli potom přijede ještě mnoho lidí. Druhého dne večer zase pojedeme domů. 9: Změju narodniny. ..mać wšitko derje přihotuje. My wšitcy budźemy maćeri pomhać. ..budźe stwu rjedźić. ..budźemy sej w zahrodźe hrajkać. Wowka budźe list pisać. Wona mi budźe … přeć. 10: ..je wuj narodniny měł. Wón je 50 lět stary był. ..smy zaso z ćahom domoj jěli. Skloňování podstatných jmen středního rodu v jednotném čísle: a/ slova končící na kmenovou souhlásku tvrdou 1 2 3 4 6 7
d, ł, m, n, r, t, w ch, k c, s, z słow -o jabłuk - koles -o o -a -a -a -u -u -u -o -o -o -je -u -u -om -om -om
V 6. p. před koncovkou -e nastává /nám už dobře známá/ změna d>dź, ł>l, m>mj, n>nj, r>rj, t>ć, w>wj; např. blido – na blidźe, koło – na kole, drjechmo – na drjechmje, dno – na dnje, wjedro – wo wjedrje, lěto – w lěće, słowo – wo słowje b/ slova končící na kmenovou souhlásku měkkou 1 2 3 4 6 7
č, dź, j, l, ć, ž bj, mj, nj, pj, rj, wj nj, ć /podst. jm. slovesná/ pol -o morj -o twarjenj -e -a -a -a -u -u -u -o -o -e -u -u -u -om -om -om
6. p. j. č. podstatných jmen muž. i stř. má /jak je z příkladů patrné/ koncovku -e, která mění předcházející souhlásku, a koncovku -u. Koncovka -u je u slov končících kmenovou souhláskou /tj. souhláskou před pádovou koncovkou/ c, s, z; měkkou souhláskou; g; /většinou/ h, ch, k; u obyvatelských měst na -an / např. Radworčan, Wotrowčan/.
13
Zájmena tázací štó, što (kdo, co) a vztažná štóž, štož (kdo, co) 1 štó što koho čeho 2 komu čemu 3 koho što, na čo 4 wo kim wo čim 6 z kim z čim 7 4. p. što má po předložce tvar čo: na čo, po čo, za čo, wo čo… Cvičení 11. Skloňujte: słódke jabłuko, zrałe wino, brune wóčko, tunje piće 12. Přeložte: Kdo měl narozeniny? Budeme pomáhat babičce. Budu psát dopis. Sestra a bratr si hráli na zahradě. 13. Přepište foneticky: Zajutřišim přijědźe z ćahom tež ćeta na wowcyne narodniny. 14. Přeložte: Byl jste ve škole? – Ne, nebyl. Viděls dědu? – Ano, viděl. S kým jsi mluvil? O kom? Čím píšeš? (-užijte předložky z) O čem mluvili? Od koho jsi knihu dostal? Koho jsi navštívila? Nevím, o čem mluví. 15. Zapamatujte si některé běžné věty: Dobre ranje. – Dobre spodobanje. Dobry dźeń. Witajće k nam. Dajće sej słodźić. – Tohorunja. Kak so ći wjedźe? Mi so derje dźe/wjedźe. K strowosći. Ja was widźu. – Ja was słyšu. Što čini nan? Je strowy a dźěła. Božemje. Na zasowidźenje. Dobru nóc. Wjeselu so, zo sym was zetkał. Wjeselu so, zo sym was zeznał. Přińdźće strowy zaso. Wječor was budźemy wočakować. Hromadźe póńdźemy do dźiwadła. Prajće, prošu, postrow žonje.
Dobré jitro. – Dobré jitro. Dobrý den. Pěkně vítám. Dobrou chuť. – Nápodobně. Jak se ti vede? Mám se dobře. Na zdraví. Na zdraví. – Vám také. Co dělá otec? Je zdravý a pracuje. Sbohem. Na shledanou. Dobrou noc. Mám radost, že jsem vás potkal. Těší mě, že jsem vás poznal. Přijďte zase. Večer vás budeme očekávat. Půjdeme společně do divadla. Pozdravujte prosím ženu.
14
KURZ 6 Klíč 11: słódke jabłuko słódkeho jabłuka słódkemu jabłuku słódke jabłuko wo słódkim jabłuku ze słódkim jabłukom
zrałe wino zrałeho wina zrałemu winu zrałe wino zrałym winje zrałym winom
brune wóčko bruneho wóčka brunemu wóčku brune wóčko brunym wóčku brunym wóčkom
tunje piće tujneho pića tunjemu piću tunje piće tunim piću tunim pićom
12: Štó je narodniny měł? Budźemy wowce pomhać. Budu list pisać. Sotra a bratr staj sej w zahrodźe hrajkałoj. 13: Zajutcjišim pšijedźe s čahom tejš četa na wowcyne narodňiny. 14: Sće we šuli był? – Ně, njejsym. Sy dźěda widźał? – Haj, sym. Z kim sy rěčał? Wo kim? Z čim pisa? Wo čim su rěčeli? Wot koho sy knihu dóstał? Koho sy wopytała? Njewěm, wo čim rěči. Skloňování podstatných jmen ve dvojném čísle 1 2 3 4 6 7
m (tvrdá) nanaj nanow nanomaj nanow (rat. = 2) lawaj (nonrat. = 1) wo nanomaj z nanomaj
m (měkká) wujej wujow wujomaj wujow wroblej wo wujomaj z wujomaj
ž, s (tvrdá) žonje, słowje žonow, słowow žonomaj, słowomaj žonje, słowje
ž, s (měkká) myši, poli myšow, polow myšomaj, polomaj myši, poli
wo žonomaj, słowomaj ze žonomaj, słowomaj
wo myšomaj, polomaj z myšomaj, polomaj
1. p. m – u tvrdých vzorů -aj, u měkkých (viz lekce 2, 3, 5) -ej: nanaj, dubaj, ptačkaj, ćahaj, hercaj, zajacaj, wobrazaj X wujej, wroblej, pućej, wučerjej, hołbjej, swjedźenjej ž - (táž koncovka jako v 3. j.) a s: žonje, nozy, wowcy, wěcy, słowje, jabłuce, kolesy X rjadowni, šuli, myši, poli, mori, twarjeni 2. p. -ow/ -jow : nanow, dubow, ptačkow, ćahow, hercow, zajacow, wobrazow, žonow, nohow, wowcow, wěcow, słowow, jabłukow, kolesow X wujow, wroblow, pućow, wučerjow, hołbjow, swjedźenjow, rjadownjow, šulow, myšow, polow, morjow, twarjenjow 3., 6., 7. p. -omaj/ -jomaj: nanomaj, dubomaj, ptačkomaj, ćahomaj, hercomaj, zajacomaj, wobrazomaj, žonomaj, nohomaj, wowcomaj, wěcomaj, słowomaj, jabłukomaj, kolesomaj X wujomaj, wroblomaj, pućomaj, wučerjomaj, hołbjomaj, swjedźenjomaj, rjadownjomaj, šulomaj, myšomaj, polomaj, morjomaj, twarjenjomaj 4. p. m rat. = 2. p. (nanow, wujow), nonrat. = 1. p. (dubaj, wroblej) ž, s = 1. p. (žonje, słowje, wowcy, kolesy / rjadowni, twarjeni)
15
Skloňování podstatných jmen v množném čísle 1 2 3 4 6 7
m
duby, wroble, nanojo dubow, wroblow, nanow, dubam, wroblam, nanam duby, wroble (nonrat. = 1) nanow (rat. = 2) wo dubach, wroblach, nanach z dubami, wroblemi, nanami
ž
s
žony, šule žonow, šulow žonam, šulam žony, šule
słowa, twarjenja słowow, twarjenjow słowam, twarjenjam słowa, twarjenja
wo žonach, šulach ze žonami, šulemi
wo słowach, twarjenjach ze słowami, twarjenjemi
1. p. m rat. a/ -ojo (nejčastější koncovka: wujojo) b/ -je (slova na -´an, -ar, -er, -el, -oł: měšćan – měšćenjo, hospodar – hospodarjo, wobydler – wobydlerjo, přećel – přećeljo, pachoł – pacholjo) c/ -´a (slova na -d, -t, -b, -p, -r, -ch: susod – susodźa, student – studenća, Serb – Serbja, biskop – biskopja, bratr – bratřa, bur – burja, mnich – mniša) d/ -´y (slova na -nik, -ak, -k: basnik – basnicy, wojak – wojacy) e/ -y (slova na -c: hólc – hólcy) m nonrat. a ž -y (-i)/ -(j)e: lawy, duby, ptački, ćahi, zajacy, wobrazy, žony, nohi, wowcy, wěcy / wroble, puće, hołbje, swjedźenje, rjadownje, šule, myše s -a/-(j)a: słowa, jabłuka, kolesa / pola, morja, twarjenja 2. p. -ow/-(j)ow: (stejně jako 2. p. dv. č.): nanow, šulow, morjow 3. p. -am/-(j)am: nanam, wowcam, słowam / wučerjam, rjadownjam, twarjenjam 4. p. = 2. p. (m rat.: nanow hórnikow, hercow, wujow, wučerjow) = 1. p. (m nonrat., ž, s: lawy, duby, ptački, žony, wroble, šule, myše, słowa, jabłuka, kolesa, pola, morja, twarjenja) 6. p. -ach/-(j)ach: wo lawach, wujach, rjadownjach, polach, morjach 7. p. -ami/-(j)emi: hórnikami, hercami, słowami / wroblemi, pućemi, šulemi Cvičení 16. Přeložte: Jan Neruda a Michał Hórnik staj wot časa studijow wutrobnaj přećelej byłoj. Na zetkanje dweju zasłužbneju mužow hač do smjerće njezapomnju. Smój sćicha z přećelom Muku přihladowałoj. Neruda z Hórnikom staj na časy młodosće spominałoj. Hórnik je so woprašał: „Pomniš, kak smój sebi raz na Karlowym mosće slubiłoj, zo budźemoj kóždy za swój lud pisać a skutkować?“ 17. Přeložte a potom převeďte do dvojného čísla: Bratři pracovali na zahradě. Dívky a chlapci se vrátili ze školy. Žáci a žákyně se vrátili k babičkám. 18. Skloňujte ve dv. a mn. č.: Słowjan, idealist, Łužiski Serb, serbski basnik, wuj.
16
KURZ 7 Klíč 16: Jan Neruda a Michał Hórnik byli od dob studií přáteli. Na setkání dvou zasloužilých mužů nezapomenu až do smrti. Tiše jsme s přítelem Mukou přihlíželi. Neruda s Hórnikem vzpomínali na léta mládí. Hórnik se zeptal: „Pamatuješ se, jak jsme si jednou na Karlově mostě slíbili, že budeme každý psát a působit pro svůj národ?“ 17: Bratřa su w zahrodźe dźěłali. Holcy z hólcami su so ze šule wróćili. Šulerjo a šulerki su k wowkam šli. / Bratřa staj w zahrodźe dźěłałoj. Holcy a hólcaj su so ze šule wróćili. Šulerjej a šulerce su k wowkam šli. 18: Słowjanaj, Słowjanow, Słowjanomaj, Słowjanow, wo Słowjanomaj, ze Słowjanomaj idealista, idealistow, idealistomaj, idealistow, wo idealistomaj, z idealistomaj Łužiskaj Serbaj, Łužiskeju Serbow, Łužiskomaj Serbomaj, Łužiskeju Serbow, wo Łužiskomaj Serbomaj, z Łužiskomaj Serbomaj serbskaj basnikaj, serbskeju basnikow, serbskimaj basnikomajm, serbskeju basnikow, wo serbskimaj basnikomaj, ze serbskimaj basnikomaj wujej, wujow, wujomaj, wujow, wo wujomaj, z wujomaj Słowjenjo, Słowjanow, Słowjanam, Słowjanow, wo Słowjanach, ze Słowjanami idealisća, idealistow, idealistam, idealistow, wo idealistach, z idealistami Łužiscy Serbja, Łužiskich Serbow, Łužiskim Serbam, Łužiskich Serbow, wo Łužiskich Serbach, z Łužiskimi Serbami serbscy basnicy, serbskich basnikow, serbskim basnikam, serbskich basnikow, wo serbskich basnikach, ze serbskimi basnikami wujojo, wujow, wujam, wojow, wo wujach, z wujemi Skloňování zájmen osobních sg. sg. du. ty mój 1 ja 2 mje, do mnje tebe, će naju tebi, ći namaj 3 mi, ke mni 4 mje, na mnje tebe, će naju wo tebi wo namaj 6 wo mni 7 ze mnu
z tobu
z namaj
du. wój waju wamaj waju wo wamaj z wamaj
pl. my nas nam nas wo nas / nami z nami
pl. wy was wam was wo was / wami z wami
Tvarů mnje, mni se užívá jen po původních předložkách (= jednoslabičných zakončených samohláskou, např. do mnje, a zakončených souhláskou s přidáním e, např. ke mni, bjeze mjne). V ostatních případech se užívá mje, mi (tedy narozdíl od češtiny i v důrazu i na začátku věty): Mi pjenjezy njedawaj (Mně peníze nedávej). Njeprašej so mje (Neptej se mne). Tvarů će, ći se užívá jen jako příklonek (uvnitř věty bez důrazu, ne po předložkách, ne na začátku věty): Sym će widźał. Tebje widźał njejsym. Wo tebi rěčeli njejsmy. Njerěču wo tebi. Tebi vyslovujeme [tejbi].
17
Skloňování osobních zájmen pro 3. osobu m. sg. s. sg. wono/wone 1 wón jeho, do njeho 2 jeho, do njeho jemu, k njemu 3 jemu, k njemu 4 jeho, na njeho (anim.) jo, na njo / jón, na njón (nonanim.) je, na nje wo nim 6 wo nim z nim 7 z nim du. 1 wonaj (rat.) wonej (nonrat., ž., s) 2 jeju, do njeju 3 jimaj, k nimaj 4 jeju, na njeju (rat.) jej, na njej (nonrat., ž., s.) 6 wo nimaj 7 z nimaj
ž. sg. wona jeje, do njeje jej, k jej ju, na nju wo jej z njej
pl. woni (rat.) wone (nonrat.,ž.,s) jich, do njich jim, k nim jich, na nich (rat.) je, na nje (nonrat.,ž.,s.) wo nich / nimi z nimi
Tvarů s n- se užívá po předložce (stejně jako v češtině). Cvičení 19. Přeložte: Na mnje nječakajće. Tebje sym včera wočakował. Tebi so wšitko derje radźi. Njeměnju tebje, ale twoju sotru. Wučerka tola njeje Měrćinej porokowała, ale tebi, dokelž maš w tobole njerodu. Ja so tebje prašam, nic Pětra. 20. Doplňte příslušný tvar zájmena wona: Tu syrotka kćěje. Čmjeła a pčołka na … sedźitej. Wonej z … nektar cycatej. Tež mjetele k … přilětuja. Pod … mrowički běhaja abo na … łaža. Wokoło … steja trawički. Bjez … by łuka bjezbarbna była. 21. Všechny tvary z cvičení 20 (pokud je to možné) přeměňte do duálu a plurálu. 22. První dvě věty ze cvičení 20 přepište foneticky. 23. Doplňte osobní zýjmena: Raz je rybar móličku rybičku popadnył. Rybička je … prajiła, hdyž je … morić chcył: „Smil so nade … . Što maš, hdyž ty … moriš? Pušćiš-li …, chcu …pomhać., zo by wjele zboža měł. Wšědnje chcu k … připłuwać z črjódku rybami. A wjele rybow so w twojim saku popadnje.“
18
KURZ 8 Klíč 19: Na mne nečekejte. Tebe jsem včera očekával. Tobě se všechno daří dobře. Nemyslím na tebe, ale na tvou sestru. Učitelka přece nehubovala Martina, ale tebe, protože máš v brašně nepořádek. Ptám se tebe, ne Petra. 20: na njej sedźitej, z njeje, k njej přilětuja, pod njej, na nju łaža, wokoło njeje, bjez njeje 21: (duál) Tu syrotce kćějetej. Čmjele a pčołce na nimaj sedźa. Wonej z njeju nektar cycatej. Tež mjeteli k nimaj přilětujetej. Pod nimaj mrowičce běhatej abo na njej łazytej. Wokoło njeju stejitej trawičce. Bjez njeju by łuka bjezbarbna była. (plurál) Tu syrotki kćěja. Čmjeły a pčołki na nich sedźa. Wone z nich nektar cycaja. Tež mjetele k nim přilětuja. Pod nimi mrowički běhaja abo na nje łaža. Wokoło nich steja trawički. Bjez nich by łuka bjezbarbna była. 22: Tu syrotka kčieje. Čmjewa a pčowka na ňej sejdžitej. 23: jemu, ju, mnu, mje, mje, ći, tebi Jednoduchý minulý čas (aorist a imperfektum) Tyto tvary nynější čeština nemá. (Byly v praslovanštině a staré češtině, nynější srbské se však s tehdejšími přesně nekryjí.) Jednoduchý minulý čas vyjadřuje děj, který se uskutečnil před dobou mluvení, který je od přítomnosti izolován, s přítomností (= s dobou mluvení) nesouvisí. Užívá se ho proto při vypravování. Odlišné koncovky a způsob tvoření mají slovesa nedokonavá a slovesa dokonavá. Jednoduchý minulý čas od dokonavých sloves – aorist se tvoří odtržením -ł od příčestí minulého a přidáním koncovky: -ch, -, -; -chmoj, -štaj/-štej, -štaj/-štej; -chmy, -sće, -chu; u sloves s kmenem na samohlásku (např. nawukny-ł, napisa-ł, zbi-ł, zwari-ł) singulár duál plurál nawuknychmy 1 nawuknych nawuknychmoj nawuknyštaj (rat.) nawuknyšće 2 nawukny nawuknyštej (nonrat.) nawuknyštaj (rat.) nawuknychu 3 nawukny nawuknyštej (nonrat.) -ech, -e, -e; -echmoj, -eštaj/-eštej, -eštaj/eštej; -echmy, eše, -echu; u sloves s kmenem na souhlásku (např. přines-ł, napek-ł, zamóh-ł, wurost-ł, napřed-ł) singulár duál plurál wurosćechmy 1 wurosćech wurosćechmoj wurosćeštaj (rat.) wurosćešće 2 wurosće wurosćeštej (nonrat.) wurosćeštaj (rat.) wurosćechu 3 wurosće wurosćeštej (nonrat.) Tvary na -štaj jsou pro rationalia, -štej pro nonrationalia. Před -ech atd. se mění souhláska: k>č, h>ž, t>ć, d>dź.
19
aorist (imperfektum) slovesa być singulár duál plurál běchmoj běchmy 1 běch 2 bě(še) běštaj/tej běšće 3 bě(še) běštaj/tej běchu Jednoduchý minulý čas od nedokonavých sloves – imperektum se tvoří koncovkami: -´ach, -´eše, -´eše; -´achmoj, -´eštaj/-´eštej, -éštaj/-´eštej; -´achmy, -´ešće, -´achu ( ´ znamená, že měkčí předcházející souhlásku, např. r-rj, p-pj, s-š, z-ž, pokud není „měkká“ jako š, ž, ć, dź) Od 3. os. sg. odtrhneme osobní koncovku a připojíme imperfektní. Takto tvoří minulý čas slovesa I. časování ( e-konjugace, viz KURZ 2) se samohláskou před koncovkou přítomného času (bi-je, li-je, trě-je) a slovesa III. časování (i-konjugace): singulár duál plurál warjach warjachmoj warjachmy 1 2 warješe warještaj/tej warješće 3 warješe warještaj/tej warjachu Střídání a - e v koncovkách je způsobeno změnou a>e mezi měkkými souhláskami. Výjimku tvoří slovesa jako molować (viz dále). -ch, -še, -še; -chmoj, -štaj/-štej, -štaj/-štej; -chmy, -šće, -chu Tato koncovka se připojuje ke tvaru 3. os. sg. a tvoří se tak minulý čas od sloves I. časování (e-konjugace) se souhláskou před koncovkou minulého času (wuknje, nese, bodźe, pječe, bjerje) a II. časování (a-konjugace, např. dźěła, třěla): singulár duál plurál 1 wuknjech wuknjechmoj wuknjechmy 2 wuknješe wuknještaj/tej wuknješće 3 wuknješe wuknještaj/tej wuknjechu Týchž koncovek se užívá u sloves typu molować, ale připojují se ke kmeni minulému: molowach, molowaše, molowaše, molowachmoj, molowaštaj, molowaštaj, molowachmy, molowašće, molowachu. Cvičení 24. Utvořte aorist: wuswobodźić, pomjenować, woprašeć so, znjesć, zběhnyć; imperfektum: kidać, prosyć, njesć, leć, mjenować; aorist i imperfektum (od sloves obojího vidu): přihotować, přenocować, wotmolować. 25. Ve cvičení 16 nahraďte perfektum jednoduchým minulým časem. 26. Cvičení 17 přeložte, užijte jednoduchého minulého času v duálu a plurálu. 27. Zapamatujte si: Dobry wječor. [wejčor] Dobrý večer. Dźakuju so. Wutrobny dźak. Děkuji. Srdečný dík. Gratuluju Gratuluji. Wodajće prošu. Promiňte prosím. Ničo za zło. Nemějte mi za zlé. 20
KURZ 9 Klíč 24: wuswobodźich, wuswobodźi, wuswobodźi, wuswobodźichmoj, wuswobodźištaj (2x), wuswobodźichmy, wuswobodźišće, wuswobodźichu; pomjenowach, pomjenowa (2x), pomjenowachmoj, pomjenowaštaj (2x), pomjenowachmy, pomjenowašće, pomjenowachu; woprašach so, wopraša so (2x), woprašachmoj so, woprašeštaj so (2x), woprašachmy so, woprašešće so, woprašachu so; znjesech, znjese (2x), znjesechmoj, znješeštaj (2x), znjesechmy, znjesešće, znjesechu; zběhnych, zběhny (2x), zběhnychmoj, zběhnyštaj (2x) zběhnychmy, zběhnyšće, zběhnychu; kidach, kidaše (2x), kidachmoj, kidaštaj (2x), kidachmy, kidašće, kidachu; prošach, prošeše (2x), prošachmoj, prošeštaj (2x), prošachmy, prošešće, prošachu; njesech, njeseše (2x), nesechmoj, njeseštaj (2x), njesechmy, njesešće, njesechu; lijach, liješe (2x), lijachmoj, liještaj (2x), lijachmy, liješće, lijachu; mjenowach, mjenowaše (2x), mjenowachmoj, mjenowaštaj (2x), mjenowachmy, mjenowašće, mjenowachu; aorist (imperfektum): přihotowach, přihotowa(še) (2x), přihotowachmoj, přihotowaštaj (2x), přihotowachmy, přihotowašće, přihotowachu; přenocowach, přenocowa(še) (2x), přenocowachmoj, přenocowaštaj (2x), přenocowachmy, přenocowašće, přenocowacu; wotmolowach, wotmolowa(še) (2x), wotmolowachmoj, wotmolowaštaj (2x), wotmolowachmy, wotmolowašće, wotmolowachu; 25: ..běštaj wutrobnej přećelej… njezapomnich…přihladowachmoj…spominaštaj…so wopraša… slubichmoj…pisachmoj a skutkowachmoj 26: (duál) Bratraj w zahrodźe dźěłaštaj. Holcy …so wróćištej. Šulerjej džěštaj … šulerce dźěštej. (plurál) Bratřa w zahrodźe dźěłachu. Holcy so wróćichu. Šulerjo dźěchu … šulerki dźěchu. Zájmena přivlastňovací skloňují se zájmena mój, twój, naš, waš, swój duál (společný) plurál (společný) mojej moji (rat.) moje (nonrat) mojeho mojeho mojeje mojeju mokách mojemu mojemu mojej mojimaj mojim mojeho (anim.) moje moju mojeju (rat.) mojich (rat.) mój (nonanim.) mojej (nonrat.) moje (nonrat.) wo mojim wo mojim wo mojej wo mojimaj wo mojich z mojim z mojim z mojej z mojimaj z mojimi
1 mój 2 3 4 6 7
mužský
střední moje
ženský moja
Příklady: Rěčeše wo mojim nanje, wo mojej sotře, wo mojimaj staršimaj, wo mojjich knihach. Je zetkała mojeho bratra, psa, moje dźěćo, moju sotru; mojeju staršeju, mojej psaj; mojich bratrow, moje psy. Nesklonná jsou přivlastňovací zájmena naju (nás dvou), waju (vás dvou), jeju (jich dvou), jeho, jeje (její) a jich. V češtině jsou nesklonná jen jeho a jejich. Příklad: Sym rěčał z waju bratrom, sotru, dźěćimi. = Mluvil jsem s vaším (tj. vás dvou) bratrem, vaší sestrou, vašimi dětmi.
21
Zájmena ukazovací mužský
střední to
ženský duál ta taj (rat.) 1 tón tej (nonrat.) toho teje teju 2 toho tomu tej tymaj 3 tomu to tu teju (rat.) 4 toho (anim.) tón (nonanim.) tej (nonrat.) wo tym wo tej wo tymaj 6 wo tym z tym z tej z tymaj 7 z tym
plurál ći (rat.) te (nonrat.) tych tym tych (rat.) te (nonrat.) wo tych z tymi
Stejně se skloňují tónle (tenhle), tutón (tento), žadyn, žana, žane ( žádný; při skloňování vypadává -d- > žanoho, žanemu atd.), sam (sám). Jako přídavná jména se skloňují tamny (tamten), wony (onen), tajki (takový). Zájmeno zvratné 2 so, sebje Tvary sej, so jsou příklonky, neužívá se jich v přízvučném postavení, 3 sej, sebi v důrazu ani na začátku věty, tvaru třetího pádu sej ani po 4 so, sebje předložkách; např. k sebi, pornio sebi, napřećo sebi. Tvaru so se však používá po vlastních (=původních) předložkách: do, pod, wot, 6 wo sebi na, před (např. Hladaj na so! Dźi do so!). 7 ze sobu Zájmena tázací kajki, kajka, kajke (jaký) a kotry, kotra, kotre (který) se skloňují jako přídavná jména; štó, što viz KURZ 5; čeji, čeja, čeje (čí) se skloňují jako mój Zájmena vztažná Tvoří se přidáním -ž k zájmenům tázacím (štóž, štož, kajkiž, kotryž atd.). Zájmena kiž se užívá jen v 1. (popřípadě 4.) pádě a má týž tvar pro všechny rody a čísla (nelze ho ovšem užít pro 4. p. sg. animat a 4. p. du. a pl. u rationalií): muž, kiž w skale dźěła; swójba, kiž bydlenje nima; wozaj, kiž tam steještej; spěw, kiž je tam słyšał; z konjomaj, kiž bě zapřahnył; wučerjej, kotrejuž smy zetkali; pos, kotrehož je kupił. Zájmena záporná Tvoří se většinou z tázacích: nichtó, ničo, ničeji; žadyn viz výše Zájmena neurčitá Tvoří se z tázacích: něchtó, něšto, někajki, někotry, něčeji (něčí), něchtóžkuli (leckdo), něštožkuli (leccos), něčejižkuli (lecčí), někajkižkuli (lecjaký), někotryžkuli (leckterý). Cvičení 28. Skloňujte ve všech číslech: tutón hólc, tale chěža, žane polo, někajkažkuli holca, něčeji zešiwk. Přeložte: Neznám žádného chlapce, který nemá rád sport. Dívej se před sebe! Šli vedle sebe.
22
