základní pojmy
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková.
Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.
1.
Podnik
2.
Podnikatel
3.
Obchodní jméno
4.
Obchodní firma
5.
Podnikání
6.
Neoprávněné podnikání
7.
Použité zdroje
Podnik se považuje za věc v právním smyslu, a to věc hromadnou. Je vymezen jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Jde o organizovaný celek vytvořený za účelem dosahování zisku. Jednotlivé složky, které tvoří podnik, buď podnikání přímo slouží, nebo alespoň vzhledem ke své povaze sloužit mají. Jednotlivé složky podniku patří podnikateli. Tento vztah je založen na vlastnickém právu (tzn., že nestačí užívací právo).
Obchodní zákoník vymezuje pojem podnikatel v ustanovení § 2 ObchZ. Podnikatele chápeme jako právně samostatný, vlastnicky oddělený právní subjekt, který provozuje podnikatelskou činnost vlastním jménem. Osoba podnikatele je zpravidla spojena s podnikatelskou činností. Může však jít i o osobu, která vůbec nepodniká. Podnikatelskou činnost však nemůže vykonávat osoba, která nemá statut podnikatele.
1.
osoba je zapsána v obchodním rejstříku (zapisují se právnické osoby i fyzické osoby).
Podnikateli jsou: a) všechny obchodní společnosti a družstva zřízená podle obchodního zákoníku, b) jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zákon, tj. státní podniky a státní peněžní ústavy, komoditní burzy, střediska cenných papírů, České dráhy aj. c) fyzické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku na vlastní žádost (dobrovolně), d) zahraniční osoby které jsou zapsány do obchodního rejstříku. (Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.)
2.
osoba podniká na základě živnostenského oprávnění (jeho průkazem je živnostenský list nebo koncesní listina);
3.
osoba podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (osoba, která podniká v oblastech, které jsou
vyloučeny z působnosti živnostenského zákona - zpravidla je vyžadováno speciální oprávnění. Patří sem např.: advokáti, notáři, činnost bank, pořádání loterií a jiných podobných her, hornictví aj.); 4.
fyzická osoba provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu
(výlučně jde o fyzické osoby, které fakticky provozují zemědělskou výrobu a zároveň jsou zapsány do zákonem stanovené evidence).
Obchodní jméno je název, pod kterým podnikatel provozuje živnostenskou činnost. Obchodním jménem podnikatele, který je zapsán do obchodního rejstříku, je obchodní firma.
Obchodní firma je název, pod nímž je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Podnikatel zapsaný do OR je povinen vystupovat pod svou obchodní firmou. Podnikatel nezapsaný v OR firmu nemá, a proto nemůže podnikat pod firmou, ale podniká pod svým jménem a příjmením, je-li fyzickou osobou, nebo pod svým názvem, je-li právnickou osobou.
Obchodní zákoník uvádí zásady, které je nutné dodržovat při tvorbě firmy: zejména zásadu nezaměnitelnosti, jasnosti a jednotnosti. Obchodní firma podléhá ochraně proti neoprávněným zásahům.
Pojem podnikání je vymezen obchodním zákoníkem jako činnost, která je charakterizována těmito znaky: 1.
2.
soustavná činnost (soustavnost = pravidelnost nebo opakovatelnost činností; podnikáním tedy není jen příležitostná či nahodile vykonávaná výdělečná činnost), činnost samostatně vykonávaná podnikatelem (samostatnost - podnikatel sám rozhoduje o způsobu a rozsahu své podnikatelské činnosti, o době a místě výkonu této činnosti),
3.
4.
činnost prováděná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (podnikatel provozuje podnikatelskou činnost pod svou obchodní firmou, pod kterou je registrován, má odpovědnost za porušení svých závazků či právních předpisů, ale též odpovědnost za výsledek podnikatelské činnosti - především zisk nebo ztrátu), činnost prováděná za účelem dosažení zisku (činnost podnikatele musí být uskutečňována s cílem dosáhnout zisk. Není důležité, zda činnost zisk skutečně přinesla, nebo skončila ztrátou). Všechny uvedené znaky musí být dány současně.
Neoprávněného podnikání se dopouští:
osoba, která uskutečňuje činnost, k níž nemá příslušné oprávnění, osoba, která takovou činnost uskutečňuje jménem jiné osoby nebo na její účet, osoba, která uskutečňuje činnost, k níž nemá oprávnění, a osoba, která takovou činnost uskutečňuje jménem jiné osoby anebo na její účet, odpovídá za škodu tím způsobenou, právní úkony uzavřené osobou, která neoprávněně podniká, jsou platné = ochrana dobré víry toho, kdo s takovouto osobou jednal.
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/
http://www.univerzita-online.cz/pravo/
http://epravo.cz
RYSKA, R. Právo pro střední školy. 6. vydání. Praha: Fortuna 2009. ISBN 978-80-7373-010-9 ŠÍMA, A., SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 7. vydání. Praha: C. H. Beck 2006. ISBN 80-7179-500-3 při práci jsem použila i studijní materiály získané v rámci DVPP a své vlastní poznámky
