Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení založené dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, IČO: 60552417, http://www.uprm.cz/ Adresa pro doručování: Miroslav Mach, Obchodní 1324, 765 02 Otrokovice E-mail:
[email protected] Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomorací Husova ul. 906 784 01 Litovel Dne 4. 12. 2009
Vyjádření č. 1 k žádosti o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů: kudlanka nábožná, rak říční, rosnička zelená, ropucha zelená, slepýš křehký, ještěrka obecná, moták lužní, křepelka polní, sova pálená, kalous pustovka, žluva hajní, ledňáček říční, včelojed lesní, krahujec obecný, krutihlav obecný, vydra říční, pro záměr výstavby i provozu „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín - Fryšták“, č.j.: S/00295/LM/2009-00564/LM/2009 Dne 29.6.2009 jsme obdrželi oznámení Správy CHKO Litovelské Pomoraví ze dne 15.6.2009, č.j.: S/00295/LM/ 2009-00564/LM/2009 o zahájení správního řízení dle § 56 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) ve věci žádosti o udělení výjimky z ochranných podmínek silně a kriticky ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů: kudlanka nábožná, rak říční, rosnička zelená, ropucha zelená, slepýš křehký, ještěrka obecná, moták lužní, křepelka polní, sova pálená, kalous pustovka, žluva hajní, ledňáček říční, včelojed lesní, krahujec obecný, krutihlav obecný, vydra říční, pro záměr výstavby i provozu „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“. Naším podáním ze dne 7. 7. 2009 jsme ohlásili účast ve výše uvedeném správním řízení. Dne 19.11.2009 jsme obdrželi dopis Správy CHKO Litovelské Pomoraví ze dne 4. 11. 2009, č.j.: S/00295/LM/2009-01514/LM/2009 s informacemi o úkonech provedených ve správním řízení. Z dopisu vyplývá, že správní orgán považuje shromážděné podklady za dostatečné, kloní se k názoru, že výjimku lze udělit, zasílá návrh výroku rozhodnutí a oznamuje účastníkům řízení formou usnesení, že se k věci mohou do 15 dnů ode dne doručení vyjádřit. S návrhem výroku rozhodnutí nesouhlasíme, neboť investor nesplnil zákonné podmínky § 56 ZOPK pro udělení výjimky, ani podmínky stanoviska EIA a dále z toho důvodu, že návrh rozhodnutí nevychází z žádosti investora, která je navíc rozporná, protože její text není v souladu s Projektovou dokumentací stavby pro stavební povolení (dále jen DSP). Na základě níže uvedeného vyjádření proto navrhujeme, aby správní orgán výjimku nepovolil, nebo minimálně aby bylo řízení usnesením dle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu přerušeno, protože žádost neobsahuje všechny náležitosti a podklady potřebné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti dle § 3 správního řádu a všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu (před negativním zásahem do biotopů a jedinců předmětných zvláště chráněných druhů živočichů) ve smyslu § 50 odst. 3 správního řádu. Dobu přerušení navrhujeme přiměřeně do 31. 12. 2010. Odůvodnění:
1. Překročení pravomoci správního orgánu, neoprávněné zásahy do předmětu řízení V návrhu výroku rozhodnutí Správy CHKO Litovelské Pomoraví č. I se mimo jiné uvádí, že „výjimku bude možno povolit - za předpokladu splnění následujících podmínek“ a dále se uvádí podmínky rozhodnutí. Tyto podmínky však investor ve své žádosti buď vůbec nenavrhoval, nebo je v žádosti uvedl pouze jako „vhodné“, 1
přičemž ale DSP, která je přílohou žádosti a podkladem rozhodnutí, taková opatření neobsahuje, eventuálně DSP těmto podmínkám zjevně odporuje. Těžko by je mohla obsahovat, když DSP je z roku 2005, ale žádost o výjimku se opírá o biologický průzkum uskutečněný během roku 2008. Několik rozporů za všechny: Návrh podmínky rozhodnutí č. 10 C): Technická zařízení sloužící pro odvod povrchové vody z prostoru silnice budou realizována tak, aby tyto vody nebyly sváděny do toku Židelná. V rozporu s tímto návrhem je v Technické zprávě stavebního objektu C 341 Úprava Židelné na str. 2 a 3 uvedeno, že do vodního toku mají ústit ORL.
Návrh podmínky rozhodnutí č. 10 D): Přemostění toků Rusava, Žeranovka a Židelná bude provedeno následujícím způsobem: − koryto toku nebude upraveno v příčném ani podélném profilu V rozporu s tímto návrhem je v Technické zprávě k předmětným stavebním objektům uvedeno, že vodní toky mají být upravovány dlážděním do betonu a příčnými prahy z betonu, Žeranovka má být navíc přeložena: Objekt C 207, Technická zpráva, technické řešení konstrukce mostu přes Rusavu, str. 4: „Svahy a břeh pod mostem jsou zpevněny dlažbou z lomového kamene do betonu.“ Objekt C 217, Most na R49 přes Žeranovku, str. 13: „Úprava pod mostem: Prostor pod mostem včetně koryta potoka bude opevněn kamennou dlažbou do betonu. Rozsah zpevnění bude přesahovat půdorysný průmět mostu o min. 0.5 m. Zpevnění koryta potoka bude ukončeno příčnými prahy 1.0 x 1.0 m z betonu C8/10.“ Objekt C 340, Přeložka Žeranovky, str. 2: „V rozsahu mostního objektu bude provedeno zpevnění koryta, také v místě zaústění příkopů silničních i příkopu melioračního bude břeh opevněn kamennou dlažbou do betonu, v ostatních místech bude provede kamenný zához, napojený na stávající stav koryta a ukončený příčnými prahy z monolitického betonu.“ Objekt C 218, Most na R49 přes Židelnou, str. 4: „Koryto úpravy je v celé délce navrženo jako zpevněné a bude zpevněno jak na dně tak i na svazích do úrovně pětileté vody Q5 = 5,00 m3/s (h = 0,59 m) kamennou dlažbou tl.250mm do podkladního betonu (C16/20-XF1) tl. 150 mm, pod ním bude vrstva ze štěrkopísku tl.100mm Zbývající část koryta bude dosypána zeminou, ohumusována v tl.150mm a oseta. Na začátku na konci úpravy budou provedeny příčné stabilizační prahy šířky 0,50 m, hloubky 0,70 m na celou šířku úpravy se zavázáním do přilehlého terénu. Prahy budou provedeny z betonu C25/30-XF1.“ str. 12: „Úprava pod mostem: Prostor pod mostem včetně koryta potoka bude opevněn kamennou dlažbou do betonu. Rozsah zpevnění bude přesahovat půdorysný průmět mostu o min. 0.5 m. Zpevnění koryta potoka bude ukončeno příčnými prahy 1.0 x 1.0 m z betonu C25/30.“
Návrh podmínky rozhodnutí č. 10 E): Přemostění Fryštáckého potoka bude provedeno způsobem zajišťujícím migraci vydry říční - tzn., že mezi břehy toku a pilíři mostu bude přítomna min. 50 cm široká berma která bude min. 20 cm nad úrovní vodní hladiny při průtoku ve výši Qa.
2
V rozporu s tímto návrhem je v Technické zprávě C 231 Most na PC pod 224 přes Fryštácký potok na str. 6 uvedeno, že přemostění potoka je navrženo monolitickou rámovou konstrukcí o 1 poli a z podélného řezu je zřejmé, že požadovanou bermu neobsahuje.
Přístup správního orgánu k udělování výjimky je ryze alibisticko-formalistický, odpovědná úřední osoba jistě ani nevěří ve splnění podmínek v návrhu rozhodnutí. Plán je jasný, vydat „nějaké“ povolení, jen aby se mohlo stavět. Jaká je vymahatelnost práva? Kdo splnění podmínek vynutí? Samozřejmě už nikdo, viz. příklad dlouhodobého a beztrestného usmrcování žab stejným investorem, ŘSD ČR, na R55 níže. Domníváme se, že v případě řízení které je zahajováno na návrh investora, nemá správní orgán pravomoc, aby formulací podmínek rozhodnutí do záměru implementoval opatření k ochraně životního prostředí, neboť by se jednalo o nedovolenou změnu předmětu řízení. Jelikož předložený záměr není v souladu s uvažovanými podmínkami, je nutné (a požadujeme) výjimku nepovolit a v odůvodnění žadateli sdělit, že pokud by chtěl znovu o výjimku žádat, musí předložit nový záměr s přepracovanou DSP, který splní navržené podmínky. Jestliže správní orgán nevyhoví našemu návrhu na neudělení výjimky, tak požadujeme: a) Aby správní orgán, po investorovi požadoval předložení nové DSP dle návrhu podmínek a nenutil nás vyjadřovat se k návrhu rozhodnutí, jenž je v rozporu s žádostí investora. Žádost investora by měla být v souladu s DSP i dalšími podklady a u každého opatření se odkazovat na konkrétní část (stavební objekt) a stranu v Technické zprávě DSP, kde bude možné dohledat a zkontrolovat, zda a nakolik je v dokumentaci dané opatření zapracováno. b) Požadujeme, aby se v podmínkách rozhodnutí (i v rozhodnutí samotném) vždy uváděly odkazy na konkrétní stavební objekt a stranu Technické zprávy DSP, která podmínku zapracovává.
2. Neprokázání výrazné převahy veřejného zájmu na stavbu silnice R49 s předloženým technickým řešením nad veřejným zájmem ochrany přírody a pochybnost o neexistenci jiného uspokojivého řešení Podle § 56 odst. 1 ZOPK může orgán ochrany přírody povolit výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (§ 50 ZOPK) pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Splnění této podmínky musí být vždy prokázáno kumulativně s naplněním některého z důvodů podle § 56 odst. 3 ZOPK. Výjimku lze kromě toho dle citovaného ustanovení povolit jen tehdy, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení a pokud populace daného druhu rostliny či živočicha bude udržena v příznivém stavu z hlediska ochrany. Všechny tyto skutečnosti musí být prokázány dle § 3 a § 50 odst. 3 správního řádu a žadatel musí tyto náležitosti doložit. Domníváme se, že naplnění těchto podmínek pro povolení výjimky z podkladů řízení nevyplývá a ani vyplývat nemůže a to především z níže uvedených důvodů. V žádosti není nijak specifikováno, v čem spočívá veřejný zájem na realizaci „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“. Pouze se uvádí, že stavba má souhlasné stanovisko EIA a je stabilizována v ÚP VÚC. Tyto požadavky jsou sice nutné k definování veřejného zájmu, nikoliv však postačující. Kdyby tomu tak bylo, tak by každá stavba se stanoviskem EIA a vymezená v ÚP mohla úspěšně automaticky získat výjimky podle § 56 ZOPK. Jenže tak tomu není. Ze zakotvení záměru v územním plánu (a to ani formou veřejně prospěšné stavby), nevyplývá nutnost či právní povinnost záměr realizovat, ale pouze se pro něj "rezervuje" určité území a umožňuje uskutečnění záměru. Územní plány však nemohou "předjímat" či předurčovat 3
výsledky správních řízení, v nichž se o uskutečnění záměru rozhoduje. Ani případné zařazení stavby mezi veřejně prospěšné definitivně a závazně nepotvrzuje veřejný zájem na její realizaci. Správní orgány musí u každého záměru na základě žádosti a své úřední činnosti pečlivě zkoumat, zda splňuje všechny požadavky cit. ust. § 56 ZOPK, zda žadatel doložil veřejný zájem na jeho realizaci a zda věrohodně obhájil jeho výraznou převahu nad zájmem ochrany přírody a krajiny. Nestačí tedy jen tvrdit, že záměrem je výstavba rychlostní silnice, neboť musí být kumulativně splněny i další podmínky § 56 ZOPK. Jak již bylo mnohými soudy judikováno, na povolení výjimky ze ZOPK není žádný právní nárok, přičemž není rozhodné, zda záměr má souhlasné stanovisko EIA, nebo je veden jako veřejně prospěšná stavba, tzn. splňuje určité vlastnosti v rámci územního plánování či dokonce je vysokou politickou (tedy patrně krátkodobou) prioritou. Správní orgány musí vždy dle § 56 ZOPK na konkrétním případě s konkrétními podklady rozhodovat, zda veřejný zájem na realizaci záměru existuje a pokud ano, zda výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny. ŘSD ČR sice v bodě 3) své žádosti uvádí některé důvody pro výstavbu silnice, ale už tyto důvody nekonkretizuje. Např. formulace, že stávající dopravní infrastruktura nedostačuje je velice vágní a nepřezkoumatelná, neboť není zřejmé, o které stávající silnice jde, v čem nedostačují, resp. jaké jsou stávající intenzity a jaké budou po výstavbě R49 na ní a na stávající místní síti, jaké varianty byly dřívějšími procesy SEA a EIA hodnoceny, kudy procházely apod. Požadujeme: c) Doplnit mezi podklady rozhodnutí stanovisko SEA, na základě kterého byla rychlostní silnice R49 začleněna do ÚP VÚC. d) Velmi podrobně objasnit, jak, proč a na základě jakých konkrétních údajů investor považuje výstavbu záměru „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“ za veřejný zájem, jaký konkrétní přínos její realizací vznikne. Investor by se měl vypořádat s názorem autora posudku následujícího úseku 4902.1, z něhož vyplývá, že stavbu 4901 nelze ani po výstavbě 4902.1 plnohodnotně zprovoznit (viz. níže bod 4).
3. Chybějící doklad, že populace daných druhů bude udržena v příznivém stavu z hlediska ochrany Výjimku lze dle ust. § 56 odst. 3 ZOPK udělit jen tehdy, pokud populace daného druhu bude udržena v příznivém stavu z hlediska ochrany. V žádosti ŘSD ČR tato rozhodná skutečnost není pečlivě vypořádána a nesplňuje tedy zákonnou podmínku pro udělení výjimky. Například u raka říčního se v žádosti investora na str. 4 dokládá udržení populace raků říčních ve stavu příznivém z hlediska ochrany takto: „Druh zaznamenán na Židelné, vzhledem k charakteru toku, lze jeho výskyt předpokládat i na Fryštáckém potoce a na Rusavě. Pro ochranu tohoto druhu jsou níže navržena ochranná opatření“ a na str. 5 se v žádosti k vodnímu toku Židelné uvádí např. toto opatření: „V rámci stavby nesmí dojít ke kontaminaci vody ani změnám charakteru toků (opevňování koryta, vznik nových migračních bariér atd.)“ V rozporu s návrhem tohoto opatření se v Technické zprávě stavebního objektu C 218 Most na R49 přes Židelnou uvádí záměr úpravy dlážděním do betonu a příčnými prahy z betonu: Objekt C 218, Most na R49 přes Židelnou, str. 4: „Koryto úpravy je v celé délce navrženo jako zpevněné a bude zpevněno jak na dně tak i na svazích do úrovně pětileté vody Q5 = 5,00 m3/s (h = 0,59 m) kamennou dlažbou tl.250mm do podkladního betonu (C16/20-XF1) tl. 150 mm, pod ním bude vrstva ze štěrkopísku tl.100mm Zbývající část koryta bude dosypána zeminou, ohumusována v tl.150mm a oseta. Na začátku na konci úpravy budou provedeny příčné stabilizační prahy šířky 0,50 m, hloubky 0,70 m na celou šířku úpravy se zavázáním do přilehlého terénu. Prahy budou provedeny z betonu C25/30-XF1.“ 4
str. 12: „Úprava pod mostem: Prostor pod mostem včetně koryta potoka bude opevněn kamennou dlažbou do betonu. Rozsah zpevnění bude přesahovat půdorysný průmět mostu o min. 0.5 m. Zpevnění koryta potoka bude ukončeno příčnými prahy 1.0 x 1.0 m z betonu C25/30.“ A v mapě podélného řezu (C 218) je dále zakresleno provizorní zatrubnění Židelné po dobu výstavby. Podobně na str. 6 se v žádosti uvádí toto opatření: „Do toku Židelná by neměly být sváděny povrchové vody z komunikace“. V rozporu s tímto návrhem je v Technické zprávě stavebního objektu C 341 Úprava Židelné na str. 2 a 3 uvedeno, že do vodního toku mají ústit ORL. Mimo uvedené rozpory namítáme, že některá opatření navržená v žádosti investora jsou popsána jen velmi obecně, vlastně nijak, tzn. že o nich nelze v řízení rozhodovat, např. na str. 6 se v žádosti uvádí: „V rámci případných kompenzačních opatření doporučujeme zbudování několika nových tůní v nivě pravostranného přítoku Fryštáckého potoka (jejich umístění a případná další opatření je třeba konzultovat s odborníkem obeznámeným s místními podmínkami)“. Investor tedy žádá o výjimku, je mu známo, že by měl realizovat tůně v nivě potoka, jako kompenzační opatření, ale zároveň žádné takové opatření v konkrétní podobě nepředkládá, v podkladech pro rozhodnutí totiž chybí. Požadujeme: e) Investor by měl v žádosti vysvětlit, jak mají být populace jednotlivých druhů zvláště chráněných živočichů udrženy v příznivém stavu z hlediska ochrany, resp., která opatření k tomu provede a doložit je odkazem na konkrétní pasáž projektové dokumentace. Domníváme se, že vzhledem ke značné velikosti záměru a rozsahu jeho škodlivých vlivů (hluk, znečištění vzduchu, vodních toků, narušení hydrologického režimu, fragmentace krajiny) bude třeba kompenzovat zábor vytvořením náhradních biotopů, jak je doporučeno i v „Biologickém průzkumu před zahájením výstavby“.
4. Silnici nelze samostatně zprovoznit Překážkou udělení výjimky by měla být také skutečnost, že záměr „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“ není samostatně provozovatelný a nemůže plnit svou dopravní funkci. Úsek končí u Fryštáku v km 17,3 a nejbližším hotovým napojením by byla MÚK Holešov v km 9,8 a zbylých 7,5 km by mnoho let zůstalo „slepou silnicí“. Napojení záměru na silniční síť řeší až následující úsek „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1.etapa“, jeho realizace je však v dohledné době nereálná a dopravní napojení úseku „Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták“ by beztak bylo zajištěno jen provizorně. Ve stanovisku EIA „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1.etapa“, zveřejněném dne 26.11.2009 se na str. 10 uvádí, toto opatření pro fázi přípravy: „rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták – Lípa, 1.etapa, jakož i stavba „Silnice II/490:Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek“ a stavba „Obchvat Zálešná“ koordinovat tak, aby byly zprovozněny souběžně se stavbou 4902.2 Fryšták – Lípa 2. etapa; pokud nebude možné dosáhnout této koordinace v důsledku časových horizontů realizace souvisejících staveb, je nezbytnou podmínkou realizace záměru dopravním značením znemožnit vjezd tranzitní dopravy po posuzovaném přivaděči a následujících souvisejících stavbách (Silnice II/490:Zlín, propojení I/49 – R49, 2. úsek“ a „Obchvat Zálešná“)“ Jinými slovy ani první dva úseky R49 nelze plnohodnotně zprovoznit. Pro zajištění plné funkčnosti rychlostní silnice je třeba zprovoznit úseky tři, tedy celých 32,5 kilometru rychlostní silnice R49 z Hulína až do Zádveřic a všechny úseky přivaděče. To znamená stavby s dále uvedenou kilometráží a stavem přípravy:
5
− − − − −
Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták, tj. 17,3 km rychlostní silnice, která má pravomocné územní rozhodnutí Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták - Lípa, 1. etapa, tj. 1,7 km rychlostní silnice + 3,4 km přivaděče, kde bylo vydáno stanovisko EIA Rychlostní silnice R49, stavba 4902.2 Fryšták - Lípa (2. etapa), tj. 13,5 km rychlostní silnice, kde probíhá EIA Silnice II/490: Zlín, propojení I/49 - R49, 2. úsek, 2. úsek, tj. 2,1 km přivaděče, kde probíhá EIA, Obchvat Zálešná, tj. 1,3 km přivaděče, kde probíhá EIA
Jiné, postupné zprovozňování je možné jen se současným omezením vjezdu tranzitní dopravy, aby nedošlo k nadlimitnímu zatížení zlínských částí Kostelec, Vršava, Nivy, Zálešná, Podvesná, Obeciny, Příluky a obcí na trase silnice I/49 Želechovic a Lípy. Dále je nutné zohlednit, že navazující úsek „Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták - Lípa, 1. etapa“ ještě ani nemá vypracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí (viz. žádost o informace a odpověď ŘSD v příloze) a že podle poslední verze tzv. „Dopravní sektorové strategie“ zveřejněné v listopadu 2009 http://atelier.ecn.cz/OPD/Sektorove-strategie_final.pdf se s jeho výstavbou počítá v jednotlivých časových variantách takto: Rozvojová varianta: 2019-2022 Minimalistická varianta: 2023–2026 Restriktivní varianta: nezačne se realizovat ani do roku 2030 Z výše uvedeného je snad zřejmé, že udělovat výjimku pro samostatný úsek Rychlostní silnice R49, stavba 4901 Hulín – Fryšták, který může být provizorně zprovozněn nejdříve kolem roku 2022 nemůže být veřejným zájmem. Rozestavěním záměru by došlo k poškození životního prostředí úplně zbytečně. Požadujeme: f) Doplnit podklady rozhodnutí o stanoviska EIA navazujícího záměru„Rychlostní silnice R49, stavba 4902.1 Fryšták - Lípa, 1. etapa“.
5. Neúplnost DSP K některým stavebním objektům v DSP chybí jakékoliv podrobnosti, grafické i textové materiály, namátkou např.: − − − − − − − − − − − − − − − − −
C 371.12 Úpravy meliorací Fryštácký potok C 371.11 Úpravy meliorací přítok Fryštáckého potoka C 371.10 Úpravy meliorací přítok Fryštáckého potoka C 371.9 Úpravy meliorací Žabárna C 371.8 Úpravy meliorací Racková C 371.7 Úpravy meliorací Židelná C 371.6 Úpravy meliorací Žeranovka C 371.5 Úpravy meliorací Ludslávka C 371.4 Úpravy meliorací Martinice C319 ORL v km 11,500 vpravo C320 ORL v km 11,600 vpravo C321 ORL v km 12,600 vpravo C322 ORL v km 15,150 vpravo C323 ORL v km 16,100 vpravo C324 ORL v km 16,200 vpravo C325 ORL v km 16,500 vpravo C326 ORL v km 17,150 vpravo
6
Dle podmínky č. 25 územního rozhodnutí mají být dopady stavby na životní prostředí minimalizovány projektem organizace výstavby, který bude součástí DSP, předložená DSP jej však neobsahuje. Požadujeme: g) Doplnit DSP o technická řešení a grafické podklady všech stavebních objektů. h) Doplnit DSP o projekt organizace výstavby. i) Podkladem pro rozhodnutí by mělo být také územní rozhodnutí předmětné stavby.
6. Nedostatečnost přírodovědného průzkumu a navržených opatření, chybějící biologické hodnocení K žádosti investora je přiložen „Biologický průzkum před zahájením výstavby“ který byl fyzicky proveden v srpnu a září roku 2008 a textově zpracován v říjnu roku 2008. Tento podklad považujeme za nedostatečný ke spolehlivému zjištění stavu věci o němž by nebylo pochybností, z následujících důvodů: I.) Průzkum nezachycuje celoroční poměry zájmového území, ani kompletní vegetační období, dokonce ani jarní aspekt s vrcholem reprodukce, byl totiž proveden pouze v období dvou měsíců, v druhé půli léta. Podle obecných metodologických postupů by přírodovědný průzkum (včetně biologického hodnocení) měl být prováděn celoročně. Nicméně v každém případě aspoň na jaře a na podzim, eventuálně ještě i v létě. Samotní autoři průzkumu v textu opakovaně upozorňují na jeho nízkou vypovídací hodnotu a nemožnost dobře zjistit všechny druhy živočichů, např. na str. 4, Části II Fauna se uvádí: „Vzhledem k pozdnímu zadání průzkumu (z čehož vyplývá i termín jeho provedení až ve druhé polovině léta) je třeba již v úvodu upozornit na skutečnost, že efektivita zoologických průzkumů a tak i reprezentativnost seznamů zjištěných druhů v takto pokročilém období, což poznamenává výsledky takového průzkumu (ve smyslu jeho kompletnosti)“ ... „Další zvyšování počtu návštěv lokality by bylo vzhledem k nepříliš vhodnému období provádění průzkumů a charakteru zkoumaného území neefektivní (nelze již předpokládat výraznější zvýšení počtu zjištěných druhů – k tomu by bylo třeba provést jarní průzkum lokality)“. Dále na str. 5: „Jak již bylo konstatováno výše, úspěšnost a výsledky celého průzkumu byly silně negativně ovlivněny termínem provedení průzkumu. V druhé polovině prázdnin se celá řada druhů nachází v málo nápadném či zcela nenalezitelném vývojovém stádiu či dokonce klidové formě, případně je ukryta v půdním profilu.“ Dále na str. 6 v kapitole Orientační ichtologický průzkum: „Vzhledem k pozdnímu zadání průzkumu nebylo z časových důvodů možné podrobné průzkumy (elektrolov) dojednat s místními organizacemi ČRS“ Dále na str. 7: „Batrachoologický průzkum (resp. možnosti využití jeho různých metod) byl značně omezen v důsledku pozdního zadání a tedy i provádění průzkumu a v důsledku dlouhodobého sucha (vyschlé periodické stojaté vody). Z výše uvedeného důvodu je třeba výsledky prezentované v kap. IV. chápat jako neúplné a orientační (k provedení podrobného průzkumu by bylo třeba lokalitu opakovaně navštívit v období cca počátek dubna – počátek června).“ Dále na str. 7: „Výsledky herpetologického průzkumu jsou negativně ovlivněny především pozdním obdobím jeho provádění a dlouhodobě suchým a teplotně nadprůměrným počasím, při kterém je aktivita plazů značně omezena“. Dále na str. 8: „V rámci ornitologického průzkumu, který byl stejně jako většina ostatních poznamenán pozdním termínem provádění (po vyhnízdění většiny druhů apod.)“ Dále na str. 9: „V době průzkumu byla již řada ploch sklizena, popř. Zorána, ...Z tohoto důvodu lze předpokládat, že většina živočichů , obývajících tyto plochy před sklizní, zcela unikla naší pozornosti“. Dále na str. 49: „Řadu dalších druhů lze v oblasti předpokládat, prokázání jejich výskytu je však vázáno na dlouhodobější průzkum území, zahrnující minimálně jarní a částečně letní období.“ Podobně se konstatuje v zápisu ČIŽP z terénní šetření dne 7.5.2009 (viz. příloha) že: „Biologický průzkum byl proveden v pozdní době, která není pro zjištění velké části organismů vhodná.“ … „V části 7 biologického průzkumu v místní části Dolní Ves prochází koridor dálnice většími lučními porosty. Jedná se o kulturní porosty psárky luční ve svažité části s pestřejší vlhkomilnou vegetací (např. pryskyřník plazivý). Tato louka není v biologickém průzkumu výrazně zmíněna.“ … „Inspekce provedla šetření plochy D v části 7 (viz. biologický průzkum). Jedná se o druhově bohatou mokřadní louku s výskytem kohoutku lučního, pryskyřníku plazivého a ostřic. V těchto byla objevena mraveniště blíže neurčených druhů mravenců tyto druhy nejsou uvedeny v biologického průzkumu.“ 7
II.) Nedostatečnost průzkumu dokládáme i tím, že doporučuje provedení kompenzačních opatření, jako jsou např. revitalizace vodních toků, vytvoření tůní na pravostranném přítoku Fryštáckého potoka, instalaci hnízdních budek (viz. str. 59), ale přitom žádná taková konkrétní opatření neobsahuje. To znamená, že je bude třeba teprve podrobně zpracovat, aby o nich mohlo být rozhodnuto. III.) Průzkum se zabývá pouze koridorem záměru, nezohlednil však vliv vypouštěných vod na vodní toky. Rychlostní silnice bude mít nepochybně vliv také na kvalitu vodotečí, investor zamýšlí odvádět povrchové vody z komunikace. Kromě znečištění, má dojít také k instalaci příčných prahů, opevňování, úpravám břehů a přeložkám toků. V důsledku zaústění příkopů a kanalizace dojde k rozkolísání průtoků, erozi břehů a dna a to si časem opět vyžádá technické úpravy vodních toků. Vlivy záměru se projeví na větším území, než je zkoumaný koridor silnice. Vodní toky mohou být v důsledku záměru znehodnoceny v řádech kilometrů, což zpracovatelé průzkumu nezohlednili. IV.) Dalším důkazem nedostatečnosti „Biologického průzkumu před zahájením výstavby“ coby podkladu řízení je skutečnost, že jeho autoři vůbec nepracovali s technickými parametry záměru (jako je výška mostů, způsob a délka úprav vodních toků, způsob odvádění povrchových vod z komunikace,...), jelikož je patrně ani neznali. Neměli k dispozici projektovou dokumentaci, pracovali jen na základě „telefonické objednávky“ (viz. str. 4 část 2 - Fauna), tomu odpovídá i dikce navržených opatření, kde se vůbec nekomentuje jejich rozpor s navrženým technickým řešením (viz. bod 3 výše). Podobně se konstatuje v zápisu ČIŽP z terénní šetření dne 7.5.2009 (viz. příloha) že: „Drobný mokřad v části 7 označený v hodnocení mimo plánovanou trasu dálnice se dle zjištění nachází přímo v koridoru plánované stavby. V mokřadu je dominantní rákos a v drobných tůňkách byly v době šetření pozorováni pulci žab neurčeného druhu.“ V.) Průzkum neřeší vliv záměru na prvky ÚSES, ačkoliv podle dokumentace EIA záměr ovlivní řadu biokoridorů a biocenter, Průzkum se nezabýval zajištěním funkčnosti ÚSES a nezpracoval žádná opatření. VI.) Nebylo zpracováno řádné biologické hodnocení dle platných předpisů (§ 67 ZOPK a § 18 vyhl. č. 395/1992 Sb.). Povinnost zpracovat biologické hodnocení vyplývá ze souhlasného stanoviska MŽP k návrhu Zásah územního rozvoje Zlínského kraje ze dne 21.8.2008, č.j. 53913/ENV/08, kde je jednou z podmínek souhlasu MŽP: „9. U záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ, nebo biocenter ÚSES provést před realizací záměru biologické hodnocení a navrhnout opatření pro zamezení negativních účinků na chráněné druhy rostlin a živočichů.“ K tomu pro pořádek dodáváme, že záměr podle dokumentace EIA zasahuje tři biocentra ÚSES: Pod Kučovanicemi, Bohušinky a Louka pod Kostelcem. Správa CHKO jako orgán ochrany přírody by měla uložit zpracování biologického hodnocení také proto, že biologické hodnocení dle § 67 není ani součástí dokumentace EIA, takže nebylo provedeno ani dle zákona o procesu EIA a je nutné ho provést až nyní (předložený tzv. biologický průzkum před zahájením výstavby je zcela nedostatečný). Nedostatečnost provedeného biologického průzkumu konstatovala v zápisu ze dne 7.5.2009 také ČIŽP (viz příloha). Upozorňujeme, že předmětný záměr je nejrozsáhlejší a nejnákladnější stavbou v historii regionu a zasáhne patrně i rekordní počet zvláště chráněných druhů živočichů. Jedná se o 17,3 km nové dělené čtyřproudé rychlostní silnice za 9,3 miliardy korun. Podle kritérií EU je R49 neefektivní a proto veškeré náklady mají být hrazeny jen z národních zdrojů. Přestože cena stavby se stále zvyšuje (z 4,2 miliardy Kč v roce 2006, na 6,9 miliardy Kč v roce 2008 a 9,3 miliardy Kč letos) a její ekonomický přínos není doložen, je tento záměr stále podivně prosazován (viz. článek a tisková zpráva v příloze). Proto hodnotíme jako trapné až skandální, jestliže záměr dodnes ani nebyl podroben té nejobvyklejší zákonné proceduře, jakou je zpracování biologického hodnocení. Správní orgán by se měl zamyslet nad tím, kdy jindy by mělo být biologické hodnocení dle § 67 ZOPK uloženo, jestliže ne právě v tomto řízení? Neuložení takového opatření by právem působilo jako nepřímý důkaz korupce v orgánech ochrany přírody. Jestliže jej správní orgán nenařídí v případě této rozsáhlé a nekvalitně připravené stavby, tak na základě čeho by jej v budoucnu mohl vyžadovat u jiných záměrů? Správní orgán by měl podle § 4 správního řádu „dbát, aby přijaté řešení bylo v
8
souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly“. VII.) Máme velmi špatné zkušeností s přístupem investora k otázkám bezpečnosti volně žijících živočichů. Na stavbě nedalekého obchvatu Otrokovic, který je součástí Rychlostní silnice R55 došlo k zaústění příkopů do naprosto nevhodných odkalovacích jímek (viz. fotografie níže), které dodnes fungují jako technické pasti na zvířata. Jde o jímky s kolmými betonovými stěnami, které z vrchu pokrývá železná mříž. Zvířata, která do jímek skočí nebo spadnou, je pak nemohou opustit a zpravidla uvnitř po dlouhém trápení zahynou. V létě roku 2006 se v odkalovacích jímkách nacházely stovky živočichů, zejména ropuch zelených, které jsou vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. zařazeny mezi silně ohrožené. Tyto nebezpečné jímky nebyly dodnes, ani přes okamžité upozornění Městského úřadu Otrokovice odstraněny, ani nijak zabezpečeny. Popis : Odkalovací jímky ŘSD ČR u obchvatu Otrokovic na trase R55 fungují jako pasti na žáby.
Požadujeme: j) Uložení biologického hodnocení dle § 67 ZOPK s průzkumem minimálně od dubna do července 2010, přičemž sledovány by měly být vodní toky i níže po proudu, kam mají být zanášeny rezidua a splaveniny. Jistě se záhy zjistí, že v ovlivněném území se nacházejí ještě další zvláště chráněné druhy a jejich biotopy, pro které je potřeba žádat výjimky. 9
k) Biologické hodnocení nechť se také zaměří na migrační cesty obojživelníků, které by měl zkoumat specialista. Cílem je zjistit nejen výskyt obojživelníků, ale také jejich tahové cesty a stanovit, kde přesně a jakým způsobem bude obojživelníkům bráněno v nežádoucímu vstupu na staveniště a do vozovky a kde budou vybudovány migrační průchody, z předložené žádosti není zřejmá jejich dislokace a parametry, DSP se ničím takovým nezabývá. l) Biologické hodnocení by mělo zpracovat konkrétní návrhy kompenzačních opatření, která byla doporučena v biologickém průzkumu z října 2008. Tato opatření je třeba začlenit i do DSP. V km 14,5-16,4 doporučujeme zvážit napřímení a posun trasy silnice severním směrem, aby komunikace podélně nekopírovala přítok Fyštáckého potoka v těsné blízkosti, vyhnula se dvěma mokřadům a prvku ÚSES. m) Biologické hodnocení by se mělo zabývat otázkou bezpečnosti odkalovacích jímek, skleněných stěn a jiných částí stavby, aby nepůsobily jako automatická popraviště a technické pasti. Žádáme proto podrobné vyobrazení konstrukce navrhovaných jímek a ORL a doložení jejich bezpečnosti, tak aby bylo vyloučeno uvěznění volně žijících živočichů. Jímky musí mít aspoň jednu stěnu drsnou o max. sklonu do 40%, která živočichům umožní jímku opustit dostatečně kapacitním východem, tedy širokým nejméně 0,7 metru. n) Pro omezení nárazů volně žijících druhů ptáků do skleněných ploch, žádáme o minimalizaci skleněných protihlukových stěn a upřednostnění neprůhledných materiálů. V případě použití průhledných stěn žádáme, aby tyto stěny byly označeny oboustranným polepením o dostatečné hustotě. Jedna ptačí silueta na několik čtverečních metrů plochy je naprosto nedostatečná. A toto opatření zapracovat do DSP. o) Do DSP zapracovat toto opatření: Bude proveden hustý oboustranný polep průhledných ploch protihlukových stěn tenkými pásky o šířce cca 2 cm a max. rozestupu do 10 cm. Zevnitř tak, aby byly pásky v poloze horizontální, kvůli zamezení stroboskopickému efektu a zvenku v poloze vertikální, lze použít i jiný motiv než pásky (např. velké sněhové vločky), ale polep musí být oboustranný a stejně hustý, aby nedovoloval ptákům získat dojem, že skrze stěnu lze proletět. Podobný polep stěn byl realizován na cca 300m úseku nově otevřené D47 mezi Bohumínem a česko-polskou hranicí. p) Do DSP a následně i do rozhodnutí zapracovat údaj o časovém období (v měsících) kdy lze provést skrývku zeminy s ohledem na hnízdění ptáků a dobu jarního a podzimního tahu obojživelníků. q) Do DSP a následně i do rozhodnutí zapracovat jako kompenzační opatření vytvoření náhradních biotopů za znehodnocené území.
7. Rozpor návrhu se stanoviskem EIA Pro záměr bylo dne 6.12.2001 vydáno souhlasné stanovisko EIA, č.j.: NM700/2616/4001/OPVŽP/01. Ve stanovisku se na str. 2 uvádí, že jeho podmínky mají být respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky následujících správních rozhodnutí. Jednou z podmínek pak je: „11. Navrhnout křížení komunikací s vodotečemi tak, aby byly zajištěny jejich stávající funkce z hlediska ochrany přírody“ Namítáme, že tato podmínka není dodržena, jelikož podle DSP mají být prakticky všechny vodní toky, přehrazovány, betonovány resp. dlážděny (viz. bod 1) a některé i překládány, mají do nich být odváděny povrchové vody z komunikace, zaústěny příkopy a ORL. Uvedené zásahy jsou ale v rozporu s ekologicko-stabilizačními funkcemi vodních toků a také v rozporu s opatřeními, navrženými „Biologickým průzkumem před zahájením výstavby“ viz. str. 57-59, kde se na mnoha místech textu doporučuje opak, tedy neopevňovat koryta, nevytvářet migrační bariéry, nevypouštět vody z komunikací do vodotečí, ale do retenčních nádrží, umělých mokřadů a poldrů, v případě přeložky provést revitalizaci atd. Případně se doporučují opatření, která v DSP chybí, např. zábrany, tůně a migrační průchody pro živočichy, revitalizace atd. 10
Namítáme tedy, že křížení komunikací s vodotečemi není navrženo tak, aby byly zajištěny stávající funkce vodních toků z hlediska ochrany přírody. Povinnost splnit podmínky souhlasného stanoviska EIA v DSP investorovi ukládá i územní rozhodnutí ve své podmínce č. 16. Z výše uvedených důvodů proto navrhujeme, aby správní orgán výjimku neudělil, nebo minimálně řízení přerušil a vyzval investora k doplnění žádosti, jak požadujeme v tomto stanovisku.
Miroslav Mach za Unii pro řeku Moravu Příloha: −
Zápis ČIŽP z terénní šetření dne 7.5.2009
−
Žádost o informace od Unie pro řeku Moravu ze dne 29.10.2009 a odpověď ŘSD ze dne 12.11.2009
−
Článek: „Rozpočtový medvěd ožil. Kdo zná poslance, má dálnici“ http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=654801
−
Tisková zpráva Unie pro řeku Moravu: „Zahájení výstavby R49 je předvolební šaškárna“ http://r49.cz/zahajeni-vystavby-r49-je-predvolebni-saskarna.php
11
