Farnost Modřice
Výběr z akcí v roce 2013
1. MALOVÁNÍ A VNITŘNÍ ÚPRAVY KOSTELA Řada modřických farníků si jistě vzpomene na slova P. Antonína Jeniše, když po malování kostela sv. Gotharda, které se uskutečnilo v roce 1992, prohlásil: „Nyní má chrám o svou výzdobu postaráno na dalších padesát let.“ Měl by pravdu, pokud by se vážné statické poruchy prostřednictvím trhlin a spár zřetelně nepropisovaly na povrchy vnitřních i venkovních omítek. Proto poučeni minulostí, uskutečnila se v uplynulých deseti letech celá řada technicky i finančně náročných zásahů do nosné podstaty stavby. Po jejich dokončení došlo na sklonku roku 2012 k malování. Prací se ujal malířský mistr Josef Rouzek z Hustopečí. Byly odstraněny nepůvodní ozdobné stříbrné pásky, které především na klenebních obloucích působily rušivě. Zlacení ozdobných říms na vrcholech pilastrů však zůstalo zachováno. Barevnost stěn byla odvozena od odstínu plošných polí, lemujících klenební fresky. Dosáhlo se tím jedinečného polychromního provázání stropu se svislými stěnami. Na stěny brzy přibude ještě 12 konsekračních – světících křížů, dosud skrytých pod starými malbami.
tabulkách pro popisky k obrazům křížové cesty, je na lícní straně německý text. Nejspíše ve zjitřené době po konci druhé světové války, byl jako stopa jazyka nepřátelského národa zatřen šedou barvou. Na rubové straně jediné z těchto tabulek, s označením IVX., se objevil málo známý nápis. Byl do dřeva vyřezán ve tvaru: „MDCCCXXXX ANTON PosPichal Das soll bis zur letzten Meiner Stunden Und nach dem Totde Zum meinen AndenKen Sein. Mödritz Den 4⸗Marz 1840“. Což znamená: „1840 Anton Pospichal To má být až do mé poslední hodiny a po smrti na mou památku. 4. března 1840“.
Kříž se vrací na své místo
Věšení obrazu svaté Kateřiny Před samotnou výmalbou byl dočasně odstraněn kostelní mobiliář. Mohli jsme tak pohlédnout i na zadní strany obrazů a soch a na nich nalézt zajímavé stopy minulosti. Pozorný návštěvník kostela si jistě všiml, že na
Překvapení přinesla také socha sv. Barbory, z bočního oltáře, na epištolní straně chrámové lodi. V zadní části je dřevěná skulptura do poměrně velké hloubky vybrána. Na ploše vybrání jsou dva světlou barvou vepsané letopočty – 1985 a 1918. Patrně se jedná o data, kdy figura prošla úpravami. Je známo, že v roce 1985, kdy duchovní zprávu vykonával P. Alois Pernička, byla socha opatřena novým nátěrem. Různými, již lety zapomenutými zásahy došlo také k tomu, že pozlacený kalich s hostií, který má sv. Barbora
1
Farnost Modřice levicí držet v úrovni prsou, se dostal do nepřirozené polohy ve svěšené pravé ruce. Atribut byl vrácen na správné místo.
Výběr z akcí v roce 2013 restaurátorském zásahu prošla rentgenovým ozářením, které dlouhodobě škodící hmyz zahubilo. Další změna se týkala podlahy presbyteria. Původní koberec již jevil viditelné známky poškození. Nahradil jej nový, v odstínu slavnostní vínové barvy. Tato i všechny výše vzpomenuté úpravy povznesly chrám do krásy, která významně přispěla k důstojné oslavě Vánoc a příchodu Nového roku. Všem, kteří se na nich podíleli, patří poděkování.
Instalace nových žárovek
Se svatým Aloisem Na obětní stůl oltáře sv. Kateřiny, byla instalována historicky a umělecky hodnotná dřevořezba Panny Marie s dítětem. Její původ sahá do druhé čtvrtiny 15. století, snad do roku 1432. Spolu s kamenným sousoším Olivetské hory se jedná o nejvzácnější umělecké dílo, které se v kostele nachází. Plastika dosud stála v kapli, kde ji v málo větraném prostoru nebezpečně poškozoval červotoč. Při
Ženy odstraňují prach, který zůstal po stavebních pracích při opravě interiéru kostela
2
Farnost Modřice
2. BYLO NÁS DESET Deset modřických farníků se na samém sklonku roku 2012 vypravilo za brněnskými betlémy. Jejich cesta začala na nevábném místě, před Hlavním nádražím a pokračovala po příkrých terasách, vedoucích ke katedrále sv. Petra a Pavla. Zdejší jesličky, byly podobně jako řada dalších brněnských betlémů, postaveny v pohnutém období počátku druhé poloviny dvacátého století. V letech 1950-1953 je na popud P. Josefa Navrkala, vytvořil Heřman Kotrba. Jsou pozoruhodné také tím, že vždy několik figur vyřezal z jediného bloku lipového dřeva.
Výběr z akcí v roce 2013 Poutníci pokračovali na Zelný trh a dále k průchodu pod Starou radnicí s restaurovaným „drakem“ a „brněnským kolem“. Nakoukli do vstupní haly Reduty, nejstaršího divadla nejen v Brně, ale v celé střední Evropě. V roce 1767 zde koncertoval mladičký W. A. Mozart. Pak již po kamenných schodech do kostela Nalezení sv. Kříže. Jeho betlém vznikal v letech 1955 až 1990. Vyrobil jej Jaroslav Vaněk, což je týž řezbář, který postavil největší brněnský betlém, obdivovaný v minoritském kostele sv. Janů. Následoval přechod náměstí Svobody, kde o vánočních svátcích stály monumentální jesličky, vyřezané Jiřím Halouzkou z podhůří Jeseníků. S krátkým zastavením v dómu u sv. Jakuba, pokračovala procházka na Moravské náměstí, ke kostelu sv. Tomáše. A protože do otevření chrámu zůstával poutníkům čas, mohli si před budovou Nejvyššího správního soudu ČR, prohlédnout moderně pojatou sochu nazvanou Spravedlnost, kašnu a plastickou mapu Brna, která zachytila, jak město vypadalo v závěru třicetileté války.
Na schodech k Petrovu Poměrně příkrou cestou sestoupilo sedm žen a tři muži do blízké dvorany divadla Husa na provázku. Zastavili se u srdce z vosku, sebraného ze svíček zapálených při úmrtí Václava Havla. Panu prezidentovi věnovali tichou vzpomínku.
Ve dvoraně divadla Husa na provázku se srdcem Václava Havla
Nad mapou středověkého Brna V příšeří chrámu sv. Tomáše byla zdrojem světla pouze jeho vánoční výzdoba, která betlém vyloupla z působivého přítmí. Sochařka Jánská jej navrhla v roce 1950. Reálnou podobu mu daly ruce bratří Kotrbů. Později, při generální úpravě kostela, byl rekonstruován podle návrhu architekta Ludvíka Kolka. Poslední zastavení se uskutečnilo v kostele sv. Leopolda na Starém Brně. Mimo řádný režim návštěv, umožnila jeho zpřístupnění, pouze dobrá vůle řádu Milosrdných bratří. Řeholník Martin Macek, OH, nejen že ochotně otevřel chrámové dveře, ale s laskavostí přiblížil současné řeholní společenství a historii tohoto starého a duchovně zajímavého místa.
3
Farnost Modřice
3. FARNÍ PLES V MODŘICÍCH Po úvodních projevech místostarostky Hany Chybíkové a děkana Václava Slouka se mikrofonu ujal Vítězslav Janský, který slavnostní večer moderoval. Kombinace polky a valčíku není nic neobvyklého. Při zahájení šestého farního plesu však vzbudil velkou pozornost orchestr, který je interpretoval. Jeho členy bylo deset místních hudebníků, kteří tóny úvodních skladeb roztančili sál. Hudební zážitek ocenili zasloužilým potleskem i vzácní hosté, kterými byli brněnský děkan Mons. Václav Slouk, P. Josef Havelka, P. František Hemala, P. Adam Wolny a také představitelé našeho města.
Výběr z akcí v roce 2013 plachtu. Představovala vodní hladinu. Za ní do sálu napochodovalo pět mužů v županech. Úklonem se pozdravili s publikem a odložili pláště. V archaickém, jednodílném plaveckém oděvu před námi stáli plavci, kteří po osmělení studenou vodou vstoupili do bazénu. Za doprovodu hudby se začal odvíjet děj plavecké etudy. V symetricky přesných a až sokolsky exaktních pozicích se postavy vynořovaly a ztrácely pod vodní hladinou. Objevovaly se ruce, nohy, dokonce i zadky. Představení bylo úchvatné a krásné a nepostrádalo vtip. Krasoplavecké pozice daly vyniknout nádheře mužského těla. Bouřící sál ocenil plavce při závěrečném defilé dlouhotrvajícími ovacemi.
Plavci defilují po jejich úspěšném vystoupení
Farní orchestr představil klasické skladby Pak již tanečníky v zaplněném sále, doprovodilo brněnské hudební trio Lália. Klasické melodie střídaly moderní rytmy. Program zpestřily taneční vložky. V jednom ze dvou intermezz vystoupil pár z brněnského Starletu, který ve svižném rytmu předvedl latinskoamerické tance. Čtveřice mladých tanečníků představila ukázku rokenrolu. Do jeho víru byli vtaženi také plesoví hosté, kteří byli ochotni zvládnout základní rokenrolové kroky a pozice. Zpestřením programu byla tombola, ve které se prodalo tisíc losů. Tah nejhodnotnějších cen obstaral otec František. Výherce čekaly pěkné a zajímavé ceny. A samozřejmě došlo i na cenu útěchy, se vzpomínkou na Miroslava Otáhala.
I letos došlo na dražbu. Její výtěžek bude použit na opravu filiálního kostela sv. Markéty v Přízřenicích. Dražil se velký dort, který představoval truhlici plnou peněz. Ples pak v doprovodu hudby pokračoval až do třetí hodiny nad ránem.
Vzácný host, brněnský děkan Václav Slouk a místostarostka Hana Chybíková
Ples se nesl ve sportovním duchu. A ani hlavní vystoupení z tohoto rámce nevybočilo. Na uvolněný taneční parket nastoupili čtyři civilně oděni muži, kteří přinesli velkou modrou
4
Farnost Modřice
4. DVĚ SETKÁNÍ V únoru se dvakrát sešli modřičtí farníci na přednáškách. Na první přišlo více než šedesát posluchačů, kteří si připomněli farní události z roku 2012. A bylo na co vzpomínat. Ve tříhodinovém promítání, které požehnáním otevřel P. Mgr. Robert M. Mayer, zahájily produkci snímky biskupů, kteří dosud stáli v čele brněnské diecéze. Odprvního Matyáše Františka hrabě Chorinského z Ledské (17771786) až k dnešnímu Mons. ThLic. Vojtěchu Cikrlemu, který na biskupský stolec usedl v roce 1990. A pak už běžel obrázek za obrázkem.
Výběr z akcí v roce 2013 pouť za brněnskými betlémy, vybavili si výstavu betlémů v modřickém muzeu, oslavu svátku sv. Silvestra se „šoulením“ losů, tříkrálový koncert a také letošní farní ples. Přesto, že na řadu věcí, které život naší farnosti doprovázely, už nezbyl čas, stačili jsme shlédnout téměř 1800 obrázků.
Přednáška Lukáše z jeho dobrodružné cesty po Jadranu začíná
Lukášovy instaluje přednášku o prázdninovém dobrodružství Vrátili jsme se k Velikonocím, oslavě svátku sv. Gotharda, ženáckým hodům, Noci kostelů, oslavě svátku Božího Těla, fotbalovému utkání jedenáctky minoritů s místním klubem, jarní pouti do slezského Kladska a Bílé Vody, oslavě Dne dětí, vybavily se nám zážitky s nezměrnou dřinou při kladení kanalizační přípojky k farní budově, vzpomenuli na mši svatou v kostele sv. Janů s představením slavné ikony Černé Matky Boží z Čenstochové, navštívili jsme žehnání základního kamene pasivního bytového domu pro seniory, připomenuli si svatováclavské hody, zavzpomínali na pouť za Přemyslem Otakarem II. do Suchých Krut v dolním Rakousku a do Znojma, na narozeniny otce Roberta a křest malé Elišky, také na brigády při malování kostela, s pýchou se podívali jak otec Karel blahopřál paní Drahomíře Strouhalové k udělení státního vyznamenání, vzpomenuli svátku Všech věrných zemřelých, žehnání adventních věnců, zavítali na nadílku sv. Mikuláše, svatoštěpánské žehnání vína,
Druhá přednáška, opět před téměř šedesáti pozornými posluchači, voněla dálkami a dobrodružstvím. V poutavém vyprávění, s pěkným fotografickým a filmovým doprovodem ji představil student Masarykovy univerzity Lukáš Mareček. O prázdninách společně s dívkou Míšou obepluli na malé čtyřmetrové plachetnici velkou část chorvatského pobřeží. Se zatajeným dechem a občas s úzkostí jsme sledovali, co na suchu, na vodě a také ve vodě zažili. Nevyhnuli se ani dramatické chvíli, kdy nebezpečný vítr zvaný „bóra“ natolik rozkymácel jejich vratké plavidlo, že neudrželo stabilitu a ztroskotalo. Jen shodou mnoha šťastných okolností se je a nakonec i loď podařilo zachránit.
Pozorní posluchači ve farní společenské místnosti
5
Farnost Modřice
5. MODŘICE NAVŠTÍVIL SVĚTÍCÍ BISKUP MONS. PAVEL POSÁD
Výběr z akcí v roce 2013 Mons. Pavel Posád není v Modřicích neznámý. Řada farníků si jej pamatuje ještě z časů nesvobody a také z prvních let po roce 1989. Na závěr bohoslužby to také připomenul. Jako zastupující kněz několikrát v našem kostele ochotně a rád sloužil. Pěstoval s modřickými faráři příkladná přátelství. Měl hezký vztah s Mons. Karlem Pavlíčkem (1974-1979). Do Modřic zavítal i v době, kdy duchovní správu vykonával P. Alois Pernička (1979-1990), se kterým se také dobře znal. Osobní přátelství jej spojovalo s P. Vojtěchem Antonínem Jenišem CFSsS (1990-1995). Biskupa Posáda si vybavujeme z pohřbu v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla, když nad rakví zesnulého P. Jeniše pronesl smuteční promluvu.
Zahájení mše svaté s panem biskupem a P. Robertem M. Mayerem na nádvoří kostela Když P. Karel Koblížek OFM Conv v závěru mše svaté oznámil, že v následujícím týdnu strávíme Květnou neděli s českobudějovickým světícím biskupem Mons. Mgr. Pavlem Posádem, vyvolalo to překvapení a radostné očekávání. Žádný z pamětníků si totiž nevybavil, kdy náš děkanský kostel sv. Gotharda některý z biskupů navštívil. Víme jen to, že před druhou světovou válkou představitel diecéze do Modřic občas přece jen zavítal. V kostele je to patrné z nástropní malby pořízené v roce 1930 chrámovým malířem Rudolfem Adámkem. Je na ní zachycen tehdejší pomocný biskup ThDr. PhDr. Josef Kupka (1924-1931), jak za účasti modřického děkana P. Jana Stráneckého (1916-1939) žehná zástupu poutníků.
Pan biskup s panem farářem
Ministrant Tomáš s panem biskupem a P. Robertem M. Mayerem Vzácný host zaslouží alespoň krátké představení. Pavel Posád se narodil v roce 1953 v Budkově. Po studiu na gymnáziu v Moravských Budějovicích, absolvoval v roce 1977 Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení zahájil kněžskou dráhu v Pozořicích, kde byl tři roky kaplanem. Pokračoval v Brně-Židenicích, ve farnosti v Lomnici u Tišnova, Ratíškovicích a v Drnholci. V roce 1989 byl ustaven duchovním správcem v Třešti a posléze v brněnském kostela sv. Tomáše, kde sloužil tři roky. Deset let byl spirituálem na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je nepřehlédnutelnou, výraznou a charizmatickou osobností, vynikajícím řečníkem, dobrým zpěvákem a především věrným následovníkem Ježíše Krista. Splnil přísné předpoklady, aby jej papež Jan Pavel II. jmenoval za 19. sídelního biskupa v Litoměřicích (2003-2008). Po mnohých zdravotních komplikacích však biskupskou správu opustil a jako světící biskup a probošt kapituly sv. Mikuláše, přesídlil do
6
Farnost Modřice Českých Budějovic. V roce 2008 byl ještě jmenován titulárním biskupem ve slovinské Ptuji. Pojem titulární biskup je poměrně málo známý. Jedná se o představitele staré, ve víru historických proměn zaniklé diecéze. Často se tak stalo pod tíhou nepokojů nebo náhradou za jiné náboženství – zpravidla islám. Takovou diecézí je v České republice diecéze litomyšlská, která zanikla v čase husitských nepokojů. Jejím titulárním biskupem byl v letech 1982-2010 pražský světící biskup Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada.
Výběr z akcí v roce 2013 zahraniční mise – ve válkou zmítaném Kosovu (9/2010 až 7/2011) a v neklidném Afganistanu (5 až 12/2012).
Otcové Karel a Robert a ministranti Daniel a Honza Hlavní celebrant P. ThDr. Vlastimil Kročil, Ph.D., je farářem ve Veselí nad Lužnicí a kanovníkem českobudějovické kapituly. Současně jako akademický pracovník působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pan biskup se s námi loučí Mše svatá zanechala ve všech zúčastněných hluboký dojem. Přítomnost pana biskupa, se kterým koncelebroval P. Robert M. Mayer OFM Conv dodala slavnosti Květné neděle, která předchází svatému týdnu, punc jedinečnosti a nezapomenutelnosti.
6. POUŤ ZA SV. GOTHARDEM Po několikatýdenní přípravě se modřičtí farníci již posedmé sešli, aby oslavili svátek sv. Gotharda, patrona města, kterému je zasvěcen místní děkanský kostel. Před zahájením slavnostní mše svaté pozdravil celebrující kněze Ing. Vítězslav Janský. Nejprve přivítal P. Františka L. Hemalu CFSsS, který stál u zrodu poutě. Následně pozdravil jáhna Pavla Kiliana a současné duchovní správce, minority P. Roberta M. Mayera OFMConv a P. Karla Koblížka OFMConv. Se zjevným pohnutím představil velmi vzácné hosty, jáhna Pavla Matouška a kněze Vlastimila Kročila, oba pocházející z Modřic. Kaplan Armády České republiky kapitán Mgr. Pavel Matoušek je ženatý, má tři děti a slouží jako trvalý jáhen. Dosud plnil dvě dlouhodobé
Inženýr Vítězslav Janský vítá vzácné hosty: jáhna Pavla Kiliana, P. Vlastimila Kročila, P. Pavla Matouška Bylo nesmírně zajímavé a poučné naslouchat homilii pátera Kročila, která se nesla v příměru jeho životního příběhu s osudem sv. Gotharda. Vzpomenul v ní svou klikatou a strastiplnou pouť započatou v našem městě, později spojenou s prací technika v podzemí brněnských kolektorů. Významnou postavou při formování jeho osobnosti se pro něj stal, mnoha modřickými farníky s láskou stále vzpomínaný, P. Alois Pernička. Otevřeně hovořil o obtížích, které doprovázely jeho vstup na českou vysokou školu, o emigraci do Itálie a studiu na Pontificia Universitas Lateranensis (Papežské lateránské univerzitě v Římě). V myšlenkách se opakovaně vracel ke svým rodičům. Rovněž neopomenul
7
Farnost Modřice vyjádřit svůj názor na současné dění a část promluvy věnoval cenným úvahám vedeným k budoucnosti církve.
Výběr z akcí v roce 2013 vedený učitelem základní umělecké školy Pavlem Rosendorfem, DiS., a kvarteto, řízené Ing. Milanem Obdržálkem. Je potřeba ocenit mnohé dobrovolníky, kteří s ochotou přispěli ke zdárnému průběhu oslavy. Všichni vše činili s láskou a nezištně, a to ke chvále našeho Pána a sv. Gotharda.
Saxofonový kvartet na farní zahradě
Slavnostní poutní mše svatá Na závěr promluvila místostarostka Ing. Hana Chybíková, která zhodnotila dosavadní práci, vedoucí k zachování odkazu předků a rozvíjení duchovního života farnosti. V závěrečné prezentaci byli poutníci seznámeni s atributy oltáře sv. Kateřiny.
Pouť doprovodila výstava skautů věnovaná 101 výročí jejich organizace. Uspořádal ji 95. oddíl QUERCUS Modřice. Prezentovány byly jak předměty, které dokumentovaly historii skautského hnutí, tak i doklady činnosti skautů po druhé světové válce, které vedl Ladislav Šebestík. Kouzelné bylo setkání s paní Pelcovou, která mezi vystavenými exponáty objevila pro ni neznámou fotografii svého muže, Otakara Pelce, který jako skaut stál u vyzdobeného vozu, jež byl součástí dožínek 1946/47. Nechyběla ani kolekce od skautů současných.
V družné zábavě na farní zahradě Hlavní celebrant Vlastimil Kročil Po mši svaté následovala hostina s množstvím dobrot, lahodným vínem, dobrým pivem a pečeným seletem. V prostorách fary a farního dvora se jí zúčastnilo na sto sedmdesát hostů. Bavily je dva orchestry. Saxofonový kvartet
8
Farnost Modřice
Výběr z akcí v roce 2013
7. JARNÍ POUŤ ZA PANNOU MARIÍ Zcela zaplněný autobus zvolna projíždí Zlínem. Krátce se seznamujeme se stavebními a uměleckými památkami, které zde vybudovala rodina průmyslníka Tomáše Bati. Sledujeme, jak se ještě nedávno pusté tovární objekty vracejí do bývalé krásy. Vybavujeme si jména slavných architektů, kteří zde působili: František L. Gahura, Vladimír Karfík nebo Miroslav Lorenc. Vzpomeneme také Francouze Le Curbusiera, který město navštívil. Míjíme budovu Kolektivního domu, k němuž plány vytvořil Jiří Voženílek. Pozornosti neuniká ani nové Kongresové centrum, postavené podle projektu světoznámé Evy Jiřičné.
Interiér kostela ve Štípě Kostel a klášter ve Štípě Ze Zlína, míříme do poutního chrámu Narození Panny Marie ve Štípě. Očekává nás mladý průvodce, který hovoří o historii kostela, svázané s Albrechtem z Valdštejna. Ten za svou choť pojal Lukrécii Nekešovou, šlechtičnu z blízkého Lukova. Kostel, jehož stavbu již v roce 1616 Valdštejn zahájil, však olomoucký pomocný biskup Scherffenberg mohl slavnostně posvětit až v roce 1765. Po prohlídce jednolodního chrámu a krypty stoupáme k varhanám. Ti zdatnější z nás a nebylo jich málo, se po příkrém schodišti odvážili do věže s hodinovým strojem a dvěma kostelními zvony. Po exkurzi následovala poutní mše svatá. Před oltářem s milostnou sochou Matky Boží s Ježíškem, doloženou již k roku 1390, ji slouží P. Robert M. Mayer a P. Karel Koblížek. Odtud nás místní pan děkan odvádí do klášterní kaple sv. Eliáše, s duchovně působivým sgrafitem zobrazujícím výstup na horu Karmel. Mimořádná je také jemná práce ručně vyšívané křížové cesty.
Nově upraveným kostelním nádvořím, které v týdnu po naší návštěvě posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kráčíme ke starému gotickému kostelíku, kdysi hraběcí hrobce rodu Seilernů. Za odemknutými vraty vstupujeme do prostoru, v němž právě probíhá archeologický průzkum. V zahloubených částech podlahy spatřujeme hromádku lidských kostí. Na stěnách visí kamenné náhrobky s reliéfy pohřbených Nekešů.
Účastníci poutě v poutním kostele ve Štípě
9
Farnost Modřice
Výběr z akcí v roce 2013
Pokračujeme na Slovensko. Kolem hučící řeky Kysuce projíždíme téměř osmitisícovou Turzovkou. Zastavujeme však až v obci Korňa. Již z dálky vnímáme závan naftových výparů. Právě zde je místo, kde nejvýše ve střední
U výronu ropy v obci Korňa
Výstavba nového mariánského kostela nad Turzovkou Evropě vyvěrá ropa a s ní metan, který probublává na povrchu cenné kapaliny. Na počátku 20. století se tady dokonce uvažovalo o zahájení těžby. Geologické průzkumy však prokázaly, že surovina je sice kvalitní, ale pramen málo vydatný. Stojíme nad nenápadnou, ale nesmírně zajímavou, černě vymezenou plochou, do které prý z okolních lesů chodí pít čerti. Úzkou klikatou asfaltkou šplháme vzhůru na vrch Živčáková. Průseky
Krátký odpočinek poutníků před horskou kaplí na Živčákově hoře mezi stromy hledíme do údolí, s příjemnou siluetou Kysúc. Náhle se les rozestoupí. Před námi se objevuje rozestavěný kostel s věží ozdobenou zlatistou královskou korunou. Pod ním opouštíme autobus a po půl kilometrové procházce přicházíme ke kapli Panny Marie Královny. Právě zde se 1. 6 1958 lesníkovi Matúši Lašutovi, Panna Maria zjevila. V době nesvobody, za kterou jsou považována léta 1948-1989, nebylo snadné toto místo najít a navštívit. Dnes zde z mnoha zemí přijíždějí zástupy příznivců a obdivovatelů světice. Cestu ke kapli lemují prameny s blahodárnou vodou. O osobním zážitku s léčivými účinky nás seznamuje jedna z účastnic poutě. V kapli se společně s našimi duchovními modlíme radostný růženec.
Dřevěný kostel zasvěcený Panně Marii Sněžné ve Velkých Karlovicích Na zpáteční cestě ještě zastavujeme ve Velkých Karlovicích, táhlé obci, vinoucí se kolem koryta Vsetínské Bečvy. Tady nás zaujala rázovitá stavba dřevěného kostela, zasvěceného Panně Marii Sněžné. Monumentální barokní objekt s půdorysem kříže pochází z roku 1754.
10
Farnost Modřice
8. OTCI KARLOVI SKONČILA V MODŘICÍCH SLUŽBA Dvaadvacátou nedělí v mezidobí, která připadla na 1. září 2013, skončila v naší farnosti služba kaplanu P. Mgr. Karlu Koblížkovi OFM Conv. Po skončení bohoslužby se za celou farnost s oblíbeným knězem rozloučila paní Ing. Libuše Kolářová. Na památku mu předala obraz s kresbou kostela sv. Gotharda. Pan farář projevil z dárku upřímnou radost.
Výběr z akcí v roce 2013 Následoval rok strávený službou v chrámu sv. Ducha v Opavě. Zatím nejdelší dobu prožil v letech 2008-2012 v Jihlavě. Zde jsme se 2. ledna 2010 s otcem Karlem poprvé potkali. Bylo to na novoroční pouti, kde jako kvardián místního řeholního společenství nám byl průvodcem. Po návratu do Brna byl od 2. září 2012 instalován kaplanem v děkanském kostele sv. Gotharda v Modřicích. Od 1. září 2013 se jeho staronovým domovem stane opavský konvent minoritů. Přejeme zde našemu milému panu faráři hojné dary Božích milostí.
Otec Karel Koblížek OFM Conv Podívejme se, jaké milníky otci Karlovi lemovaly jeho dosavadní kněžskou dráhu. Karel Koblížek se narodil 1. února 1977 v Zábřehu na Moravě. Také jeho bratr, dvojče Jan, je knězem. Slouží jako farář v Hodolanech a zároveň působí na akademické půdě Teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Již v době středoškolských studií, která strávil v Brně na střední zdravotnické škole, vstoupil v roce 1996 do řeholního společenství minoritů. Práci zubního technika však nikdy nevykonával. Hned po maturitě odešel v roce 1997 na jednoroční noviciát do polského Hnězdna. Jeho cesta za kněžskou formací pokračovala na teologický institut do Lodže, který je součástí varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszynského. Vysokoškolská studia ukončil v roce 2005. Jako vůbec první v historii přijal kněžské svěcení v chrámu Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně, který se jako známé poutní místo tyčí nad slezským Krnovem. Posléze byl dva roky kaplanem v brněnském kostele sv. Janů.
S darovaným obrázkem s vyobrazením kostela svatého Gotharda v Modřicích
Otec Karel s Milanem Obdržálkem kostelníkem Františkem Koubkem
a
11
Farnost Modřice
9. POUŤ ZA OTCEM ALOISEM
Výběr z akcí v roce 2013 modřickým farářem sloužil kněz současný P. Robert M. Mayer.
PERNIČKOU Je radostné setkat se s člověkem, na kterého i po letech rádi vzpomínáme. V září modřičtí farníci podnikli cestu za P. Aloisem Perničkou, který v nelehkém období let 1978 až 1990 byl v Modřicích duchovním správcem. Pamětníci si jej vybavují jako opravdového a laskavého kněze a mimořádně přičinlivého a pracovitého administrátora. Pouť směřovali k tomu, aby poznali prostředí, v němž jejich bývalý duchovní pastýř působí a mší svatou společně oslavili našeho Pána.
Poutníci naslouchají otci Robertovi Cesta pokračovala do Martínkova s farním kostelem Navštívení Panny Marie, který letos oslavil třísté výročí svého založení. V letech 2011-2012 byl s přispěním prostředků fondu Evropské unie opraven.
P. Alois Pernička a P. Robert M. Mayer
Kaple Povýšení sv. Kříže v Knínicích
Poutníci poslouchají výklad pana faráře První zastávka byla v Domamili. Nejstarší zmínka o pozdně románském kostelu sv. Prokopa pochází z roku 1220. Zajímavostí je, že zde dlouhá staletí stávala chrámová věž o samotě. Teprve v roce 1831 při prodloužení lodi došlo k jejímu splynutí s tělesem kostela. Byli jsme okouzleni renesančními malbami s biblickými výjevy a textem z roku 1598. V čerstvě opraveném chrámu se konala poutní mše svatá, kterou společně s bývalým
Jednolodní gotický kostel Zvěstování Panny Marie v Budči je již na území jindřichohradeckého okresu. Pozornost vzbudila do stěny zabudovaná polychromovaná náhrobní deska s textem a vročením 1589. Jako vzácné relikvie jsou v malé vitríně vystaveny zlomky zdejších zvonů, které připomínají první světovou válku. V nedalekých Knínicích byla na bývalé bažině založena půvabná kaple Povýšení sv. Kříže. Nápis MDCCXVII vytesaný do kamenného portálu připomíná vznik chrámu. Do kartuše v průčelní stěně vepsaná písmena A.M.D.G.
12
Farnost Modřice s datem 1717 vyjadřují řeholní heslo jezuitů: Ad maiorem Dei gloriam – k větší Boží slávě. Sídelní farností P. Aloise je Horní Slatina. Název obce je odvozen od mokřadních a rašelinných luk, původních bažin a vodních ploch. Zdejší jednolodní kostel sv. Jiljí má románský původ připomínaný již v první polovině 13. století. Kolem roku 1717 byl barokizován. Současnou podobu získal v roce 1897.
Výběr z akcí v roce 2013 pečlivě udržovaných domech Božích, tak i v srdcích lidí. Poznali jsme jej jako vzdělaného, pozorného a vtipného průvodce, za což jsme mu vděčni.
Na schodišti v Kostelním Vydří
Kostel sv. Jiljí v Horní Slatině
Poutníci se zaposlouchali do vtipného a zajímavého výkladu P. Aloise Perničky V Horní Slatině nás pozorný hostitel zavedl do kulturního domu. V příjemně vytopeném interiéru nám místní farníci připravili občerstvení, za což jim i touto cestou děkujeme. Tady jsme se s P. Aloisem Perničkou rozloučili. Pan farář s obdivuhodným duchovním a pracovním úsilím působí ve čtyřech farnostech, v nichž se stará o čtyři kostely a jednu velkou kapli. Jak jsme se mohli přesvědčit, všechny nesou zřetelné znaky jeho péče. Bylo to milé setkání s knězem, který ve všech svých působištích zanechal zřetelnou stopu otištěnou jak na
Následujícím navštíveným místem bylo Kostelní Vydří s karmelitánským klášterem a kostelem Panny Marie Karmelské. Pozdně barokní stavba na návrší tyčícím se nad obcí byla dostavěna v roce 1789 a navázala na původní kapli z roku 1709, která je nyní součástí presbytáře. Ke kostelu přísluší ambit, v němž je stálá výstava přibližující historii tohoto poutního místa.
Společná modlitba u hrobu disidenta Martina Jirouse v Kostelním Vydří Poslední zastavení bylo na hřbitově v Kostelním Vydří, kde našel místo věčného odpočinku Ivan Martin Jirous (1944-2011). U hrobu básníka, signatáře Charty 77, vězně svědomí, nositele literární ceny Jaroslava Seiferta a ceny Toma Stopparda, kterou získal za dílo Magorovy labutí písně, jsme se za jeho duši i duše všech věrných zemřelých pomodlili.
13
Farnost Modřice
10. ADVENT V MODŘICÍCH První adventní neděli jsme v našem kostele sv. Gotharda přivítali vojenského kaplana a trvalého jáhna kapitána Mgr. Pavla Matouška. Vzácný host společně s otcem Mgr. Robertem M. Mayerem OFMConv. celebroval slavnostní mši svatou. Před jejím zahájením oba duchovní požehnali dvacet adventních věnců, které přinesli farníci a jeden chrámový věnec s rozžatou svící. Každou následující neděli se v kostele i domácnostech zapálí další svíčka. První představuje naději a očekávání, druhá znamená lásku, třetí symbolizuje radost a čtvrtá vyjadřuje mír a pokoj. V adventní homilii se otec Pavel věnoval přípravě lidí dobré vůle na narození božího dítěte.
Kaplan Pavel Matoušek při homilii
Adventní jarmark s výrobky dětí Po skončené mši nás před kostelem čekalo překvapení. Konal se zde jarmark. Děti a jejich maminky vyrobily celou řadu ozdob, které se staly posly očekávaných Vánoc. Byly to drobné obrázky, vyzdobené sklenice, nabarvené svíčky, umně vyrobená přáníčka nebo svícny k přenášení betlémského světla. Výtěžek z dobrovolných příspěvků bude zaslán romským dětem do Bulharska, na misijní
Výběr z akcí v roce 2013 místo, ve kterém studentka Veronika Janská strávila celý loňský rok.
Vojenský kaplan Mgr. kpt. Pavel Matoušek a modřický farář P. Robert Mayer S Pavlem Matouškem, který v našem městě vyrůstal, jsme se setkali ještě jednou. Rád přijal naše pozvání k přednášce. Při jeho představení jsme se dověděli, že se v roce 2008 stal jedním z devětadvaceti českých vojenských kaplanů. Tito stateční duchovní jsou často nasazováni do politicky nestabilních a komplikovaných oblastí, ve kterých se odehrávají ozbrojené střety. Ve vzpomínkách na ekumenickou službu v přítomnosti se jen letmo dotkl úkolů, spojených s jeho první misí, když v září 2010 až červenci 2011 sloužil u jednotek KFOR v Kosovu. Za účasti čtyřiceti pozorných posluchačů se nyní věnoval svému druhému pobytu, kterým se stal Afganistan. Působil zde od května do prosince 2012. Bylo nesmírně zajímavé a poučné zaposlouchat se do vyprávění kněze a vojáka, který jako příslušník armády plnil v daleké zemi nelehké úkoly. S obdivem jsme sledovali jak pod vlajkami České republiky a aliance NATO, v hornaté zemi, s nepříjemným klimatem a v politicky velmi neklidném prostředí vojáci řeší rizikové situace. Strastiplné i veselé příběhy rámovaly obraz obrovské země a životy příslušníků českého kontingentu. Vzpomínky dokreslily rozsáhlé série působivých a kvalitních fotografií, které přiblížily místa, události a lidi, s nimiž se Pavel Matoušek setkal. Silný dojem jsme si odnesli z autentické filmové reportáže, která představila bojovou akci české jednotky. Teprve s nasazením životů a za pomoci bitevních vrtulníků americké armády se zdárně a bez zranění podařilo útočníky odrazit.
14
Farnost Modřice
11. VÁNOCE 2013 Je to velká událost, které předchází pečlivá příprava. Spousta úsilí je věnováno úklidu, dovozu a zdobení stromků, květinové výzdobě, přípravě betléma a řadě dalším činností. Přitom se na nic nesmí zapomenout. Za každou i drobnou věcí se skrývá množství nezištně odvedené práce. Vše bez nároku na odměnu, jen za upřímně míněné Pán Bůh zaplať. O Vánocích totiž zavítají do kostela nejen jeho pravidelní návštěvníci, ale i tzv. „jednoročáci“, kteří na mši chodí sice pravidelně, ale bohužel jen jednou za rok. I pro ně musí být vše nachystáno a připraveno.
Výběr z akcí v roce 2013 připravoval také chrámový sbor a orchestr. Právě vystoupení hudebního tělesa, na které se zvláště těšíme, je zárukou příznivého vyznění slavnosti. Již po prvních taktech bylo zřejmé, že i letos jsou zpěváci a hudebníci dobře připraveni. Krásné barvy lidských hlasů a tóny hudebních nástrojů se k potěšení všech přítomných nesly chrámovou lodí. Zde je třeba ocenit vedoucího orchestru Jiřího Bradu a sbormistryni Mgr. Markétu Klangovou. Právě jejich zaujetí pro hudbu a nezměrná trpělivost bylo hlavním předpokladem toho, že jako obvykle vystoupení dopadlo velmi dobře.
Po mnoha letech bylo ještě krátce před Vánocemi na chrámových zdech obnoveno dvanáct konsekračních křížů. Jsou trvalou připomínkou vysvěcení kostela.
Muži v dobré náladě směřují osobním vlakem za betlémem do Rajhradu
Pan inženýr Josef Šiška při stavbě betlému Po štědrovečerní večeři, rozsvícení stromečků a rozdání dárků vede cesta do kostela. Na rozdíl od loňského roku však příroda spíše vyvolávala dojmy předjařím, než na hony vzdálenou atmosféru bílých Vánoc. Vždyť v modřickém kostele se rtuť teploměru „vyšplhala“ na 10 °C. Již hodnou chvíli před úvodním slovem P. Adama Wolneho byly všechny lavice plné. Opozdilci se tísnili nejen pod kůrem, ale i v postranních uličkách. Právě mezi nimi se našlo několik jedinců, kteří již krátce po úvodních slovech kostel opouštěli. Někteří z mladých mužů ani nepostřehli, že jsou na místě, kde se pravidelně smeká. Se svými více či méně apartními pokrývkami hlavy vstoupili i odešli. A jak se v našem stánku Božím stalo tradicí, na slavnost se trpělivě a v mnoha zkouškách
Cesta vlakem do Rajhradu
Cesta vlakem do Rajhradu
15
Farnost Modřice
U živého betlému v Rajhradě
Výběr z akcí v roce 2013
P. Vojtěch a moderátorka byli průvodci
V homilii odezněla radostná zvěst o narození Krista. Všemocný Bůh se z lásky stal malým a slabým, aby jako malé dítě přišel do tvrdého světa. Mnozí zavzpomínali na okamžiky, kdy tato slova slyšeli poprvé. V myšlenkách se vrátili ke svým nejbližším – rodičům a prarodičům.
Dary přinášejí také kominíci
Přicházejí Maria s Ježíškem, anděl a Josef K vánočním svátkům patří putování za betlémy. Na Boží hod vánoční se sedmnáct modřických farníků vydalo do sousedního Rajhradu, aby se zúčastnili představení Živého betléma. Nejprve navštívili kostel sv. Petra a Pavla, který je architektonickým skvostem, postavený podle projektu geniálního Jana Blažeje Santiniho Aichela. Nechali se unášet krásou prostoru, jeho výzdobou a duchovní silou prýštící z promodlených stěn. Na nádvoří opatského chrámu potom společně s více jak osmi sty návštěvníky shlédli příběh o narození Spasitele. Uvedl jej řeholník P. Vojtěch OSB s mladou ženou a rajhradská schola. Dlouhý zástup, snad padesáti pastýřů, řemeslníků, žen a mužů, dívek a chlapců, zakončený Třemi králi, oslavil novorozeně přinesenými dary. Postupně je složili na prahu chléva. Živý betlém se stal velmi hezkou a působivou součástí Vánoc.
Živý betlém na klášterním dvoře v Rajhradě Na svátek sv. Štěpána se ve farnosti již několik let uskutečňuje žehnání vína. Modřice se po hubených letech vrací ke své dlouhé vinařské tradici. I tentokrát se žehnání uskutečnilo na faře. Ovšem s ohledem na její rekonstrukci, která poskytla především přízemní prostory, tentokrát v jejím druhém podlaží. Otec Robert požehnal vzorky nečerstvějších produktů našich vinic. Je potěšitelné, že jejich počet i kvalita je rok od roku vyšší. Mezi nimi nemohl chybět ani „šípkový pokus“. Na precizně nalepené etiketě jsme se dozvěděli základní data o moku, který všichni, kteří jej okusili, vyjádřili jeho „vinaři“ uznání. Tím vinařem je Jan Staněk.
16
Farnost Modřice
Výběr z akcí v roce 2013 Bohoslovecké fakulty brněnské diecéze.
Otec Robert žehná letošním vínům
a
dobrou
posilou
Novokněžské požehnání
Sešli jsme se ke svatoštěpánskému žehnání vína
K obnově manželského slibu dvanáct manželských párů
přistoupilo
Družný rozhovor s otcem Robertem Ve vánoční době, v neděli 29. prosince, v den Svátku svaté rodiny, sloužil v našem kostele mši svatou novokněz P. Jiří Polach, rodák z Charvátské Nové Vsi, od 4. srpna 2013 působící jako farní vikář v Měříně na Českomoravské vrchovině. Při mši dvanáct přítomných manželských párů přijalo z rukou novokněze požehnání, při kterém obnovili manželský slib. Na závěr bohoslužby přijali novokněžské požehnání také všichni její účastníci. Pan farář je absolventem
S novoknězem P. Jiřím Polachem přejeme požehnaný rok 2014 Text a foto Josef Chybík 2013
17
