1. Kreativita – týmová trička
výroba triček Vyřezali jsme si z papíru šablony, pak už jen stačilo několik barev ve spreji.
2. Teorie o vodních a větrných elektrárnách
Energie větru Historie větrných elektráren
O tom, že prapředkem větrných elektráren byly větrné mlýny a větrná čerpadla, není třeba snášet žádné důkazy. Zaujme snad jen to, že historie využívání větru k mechanické práci sahá do šera věků, kdy vítr poháněl primitivní plachetnice přírodních národů a na souši – již celé tisíciletí před naším letopočtem! – otáčel i rotory prvních větrných mlýnů. Mechanický energetický výkon průměrného větrného mlýna z posledního období jejich reálného využívání (první polovina devatenáctého století) činil kolem 20 kW.
První větrná elektrárna
Podle známých skutečností první větrnou elektrárnu na světě postavil Američan Charles F. Brush, který na přelomu let 1887 a 1888 sestrojil první automatickou větrnou turbínu, napojenou na generátor elektrického proudu. Rotor elektrárny měl průměr 17 m a skládal se ze 144 paprskovitě uspořádaných lopatek z cedrového dřeva. Výkon generátoru při otáčkách 500 min–1 byl 12 kW. Vývoj uspíšila druhá světová válka. V letech 1940 až 1945 postavila firma Knuda Lykkegaarda přibližně sedmdesát elektráren s průměrem rotoru 14 až 18 m a o výkonu 30 až 40 kW (je zajímavé, že Knud Lykkegaard objížděl „své“ elektrárny v elektrickém automobilu, jehož baterie byly nabíjeny právě z větrných zdrojů). Kolem roku 1950 zkonstruoval Ing. Johannes Juul, absolvent kursů Poula la Coura v Askově, tzv. Gedserský mlýn – větrnou elektrárnu na střídavý proud (obr. 14). V okolí nejjižnějšího dánského městečka Gedser bylo na betonových věžích postaveno několik takovýchto elektráren, které byly v provozu v letech 1957 až 1967.
2. světová válka
1950
Současnost
Koncem dvacátého století překonaly komerčně vyráběné a provozované větrné elektrárny hranici výkonu 1 MW na jednom stožáru a v současnosti největší zařízení tohoto druhu jsou postavena v Německu – větrná elektrárna Enercon u Magdeburku o výkonu 4,5 MW a Repower u Bremenshavenu o výkonu 5 MW. V posledních letech jsou nejvýkonnější elektrárny stavěny i na mořských mělčinách ve skupinách po desítkách strojů. Vedoucí zemí ve vývoji v tomto směru zůstává Dánsko, následované Německem a Nizozemskem.
Energie vody Vodní kolo
Jeden z typů vodní elektrárny je vodní kolo. Typy vodních kol: 1. Kolo na spodní vodu využívá pouze kinetické energie vody, proudící pod ním. 2. Kolo na střední vodu využívá i potenciální energie vody, která je k němu přiváděna výše, než je hladina odtékající vody. Oba druhy kol se otáčí spodní částí ve směru toku vody. 3. Kolo na vrchní vodu je zaléváno svrchu a otáčí se ve směru proudu vody vrchní částí. Využívá především potenciální energie vody.
12. století – vodní turbína
Vodní kolo bylo ve 12. století nahrazeno mnohem účinnější vodní turbínou. Mezi nejznámější patří turbína Peltonova, Francisova a Kaplanova.
3. Praxe a projekt – vodní a větrná elektrárna
naše vodní a větrná elektrárna
Vodní elektrárna Aby byl moment síly co největší, rozhodli jsme se postavit „větší“ kolo. Elektrárnu vyráběl Adam na chalupě. Nejdříve pilou vyřízl základ pro kola ze staré police.
Přilepil a přitloukl vzpěry.
Doplnil druhé kolo.
Kolo i s motorem, který bude poháněn a bude vyrábět stejnosměrné napětí a proud.
Ze staré rohové hliníkové lišty budou lopatky.
Navrtání lopatek
Přišroubování lopatek
Výsledná elektrárna
Funguje:-)
Na výstupu jsme podle otáček naměřili 0 V až 1,8 V. Větrná elektrárna Větrnou elektrárnu jsme sestrojili pomocí umělohmotných tyček od nafukovacích balónků. Na tuto konstrukci jsme nalepili lopatky z papírové lepenky. Příprava
Debrujárky se pily nebojí
Lepení konstrukce
Podstavec
Sestavení
Výsledná elektrárna
Na výstupu jsme naměřili kolem 0,3 V.
