1 Kdyně a Korábská vrchovina Český les 2-3. Hrady a zámky v Manětínské pahorkatině Plzeňsko 20-21

Plzeňský kraj leží na starém historickém území Českého státu a připomíná kouzelný měšec známý z pohádek. Kdykoliv se otevře, vysype se z něho bohatství, které má větší hodnotu než zlato a drahé kameny. Má podobu starobylých památek, historických měst, lidové architektury doplněné osobitým folklorem a nekončícího množství přírodních zajímavostí s hřebenem monumentálního masivu Šumavy s modrými oky tajuplných jezer. V tomto měšci naleznete i světoznámé poutní místo všech pivařů, ale také dravé řeky, hladiny rozlehlých rybníků a přehradních nádrží.

DOVOLENÁ

NA PLNO:

1 1

Kdyně a Korábská vrchovina

Český les

2-3

2

Na kole do okolí Horšovského Týna

Český les

4-5

33

Na kole po stopách chodské historie

Český les

6-7

44

Jižní část Českého lesa

Český les

8-9

55

Krajina v okolí Mže a Kosového potoka

Český les

10-11

66

Okolím Přimdy a přírodním parkem Diana

Český les

12-13

77

Malebná krása Sedmihoří

Český les

14-15

88

Kolem Střely a krajem kaolínu

Plzeňsko

16-17

99

Na kole do přírodního parku Brdy

Plzeňsko

18-19

10 10

Hrady a zámky v Manětínské pahorkatině

Plzeňsko

20-21

11 11

Za krásou přírody a pozoruhodnou historií v povodí Střely

Plzeňsko

22-23

12 12

Nepomucko

Plzeňsko

24-25

13 13

Rokycany a PP Trhoň

Plzeňsko

26-27

14 14

Krajina v přírodním parku Radeč

Plzeňsko

28-29

15 15

Údolím Berounky

Plzeňsko

30-31

16 16

Zbiroh a okolí

Plzeňsko

32-33

17 17

Z Prášil přes bývalou Hůrku do údolí Křemelné

Šumava

34-35

18 18

Údolím Roklanského potoka na vrchol Poledníku

Šumava

36-37

19 19

Kolem Prášilského jezera na vrchol Poledník

Šumava

38-39

20 20

Z malebných údolí až na mohutný Pancířský hřbet

Šumava

40-41

21 21

Z Prášil do údolí Křemelné

Šumava

42-43

1

KDYNĚ

A

KORÁBSKÁ

VRCHOVINA

Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina. V okolí Kdyně jsou na strmých vrcholcích kopců často skryty zříceniny hradů, které jen podtrhují historickou významnost těchto míst. Tento výlet vás zavede jak k historickým klenotům, tak především na zdejší nejvýznamější nejvyšší vrchol – Koráb, ozdobený rozhlednou.

2-3 pěšky

náro č n os t

Zřícenina hradu Rýzmberk Kdyně - kostel

13 km

celkem

Tento výlet jak už je patrné z názvu je soustředěný okolo malebného městečka Kdyně. Výchozí bod – rozcestí značených tras nalezneme na podlouhlém náměstí, kterému vévodí dvoupatrová budova radnice obohacena o plechovou věžičku s hodinovým strojem. K radnici přiléhá brána staré přádelny se sochou ležícího lva. Právě tato přádelna byla v r. 1853 největším průmyslovým závodem celého Plzeňska. Za náměstím se nachází objekt bývalé židovské synagogy, kde můžeme v současné době navštívit informační centrum a malé muzeum dokumentující historii města. Z náměstí se vydáváme po žluté značce směr vrchol Koráb 3 km a můžeme se připravit na vydatné stupňující se stoupání. Nad městem u budov skladiště odbočíme ze silnice a prvně přes pole, které později vystřídá hustý les stoupáme přímo k našemu prvnímu cíli. Koráb je druhý nejvyšší vrchol Korábské vrchoviny dosahující nadmořské výšky 773 m, jehož turistickou atraktivitu doplňuje i turistická chata s rozhlednou. Je obklopen bohatě členitým krajem s četnými vrcholy, velice často pokrytými listnatými či smíšenými lesy. Pokud návštěvník vystoupí po schodech až do vyhlídkové gondoly, pak určitě nebude zklamán. Otevře se mu pohled do všech stran. Jako na dlani uvidí město Kdyni s nejbližším okolím a na obzoru táhnoucí se modravé pásmo Šumavy a Českého lesa. Z Korábu nyní zaslouženě scházíme do sedla k rozcestí U sloupku, odkud nám další směr bude určovat červená značka. První odbočkou z našeho okruhu je 400 m dlouhý výstup k hradní zřícenině Nový Herštejn. Návrší se zříceninou porostlé mimořádně hodnotnými bučinami a suťovými lesy je již od roku 1933 vyhlášeno státní přírodní rezervací, která patří mezi vůbec nejstarší chráněná území v západních Čechách. V kontextu západních Čech patří Nový Herštejn k nejrozsáhlejším a nejlépe dochovaným hradním zříceninám, jež obzvláště na podzim, kdy je obklopen zlatožlutými korunami staletých buků a dubů, v nás zanechá nezapomenutelný dojem. Během našeho dalšího putování můžeme v případě nedostatku tekutin i podruhé odbočit z naší trasy a to ke Kreslově studánce. Pár metrů od odbočky ke studánce pak již v rámci trasy zahneme na lesní pěšinu směr Hradisko Příkopy. O historii hradiště zvaném Příkopy či Starý Rýzmberk se bohužel psané dějiny nezmiňují, ale archeologická sonda tu odhalila pevné hradisko z 11. stol., které bylo pravděpodobně opuštěno po zbudování Rýzmberka. Oválné opevnění tvoří dvě hluboké terasovitě umístěné příkopy a jádro tzv. akropole je pak objata třetím hlubokým příkopem. Malebnost místa

Koráb - vrchol s rozhlednou

2

Výhled na Kdyni

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

T

Autor: [email protected]

K

s impozantními lípami, v jejichž stínu roste množství chráněných rostlin, dokresluje starý dutý javor. Pouze 1,5 km nás dělí od dalšího atraktivního bodu na této trase, kterým je roztomilá vesnička Podzámčí s řadou přízemních roubených domků šumavského typu. Historie vsi je bezprostředně spjata s hradem Rýzmberk vypínajícím se na vrcholku nejbližšího kopce. Naše poslední zacházka vede tedy 0,5 km vzhůru do kopce. Středověký hrad Rýzmberk byl založen r. 1279 a dnes již pouze skromné zbytky upomínají na jeho slavnou a barvitou historii. Až v období romantického 19. stol. se na hrad opět vrátil život, když zde rod Stadionů nechal vystavět dnešní rozhlednu, hradní hospůdku a kryté taneční parkety. V amfiteátru pod zříceninou hradu je každoročně pořádán proslulý festival folkové a country hudby “Rýzmberský hradní guláš ”. Do Kdyně se vracíme po silničce s nádhernými výhledy na město a jeho okolí. Na závěr můžeme obdivovat nejvýznamnější památku Kdyně – kostel sv. Mikuláše.

Praktické informace:

A

I

V

N

Ě

KRAJEM

Kdyně www.kdyne.cz Informační centrum města Kdyně Masarykova 12, 345 06 Kdyně telefon: +420 379 734 385 e-mail: [email protected] Zřícenina hradu Nový Herštejn

3

LES

NA

KOLE DO OKOLÍ

HORŠOVSKÉHO TÝNA

Hlavním lákadlem tohoto výletu jsou historické a kulturní památky Horšovského Týna spolu s tamním překrásným zámeckým parkem, na výrazném ostrohu stojící kostel sv. Vavřince u Štítar, zřícenina kostela sv. Mikuláše v Šitboři a poutní kostel sv. Anny na vršku před Horšovským Týnem. To vše vsazené do malebně zvlněné krajiny jižní části Českého lesa převelice umocní prožitek z výletu.

kolo

2

47

náro č n os t

celkem

km

Začátek tohoto cyklistického výletu je umístěn do Horšovského Týna, města s mnoha historickými památkami, ležícího 35 kilometrů od města Plzně. Můžeme navštívit hrad a zámek ve středu města, obdivovat gotický kostel sv. Apolináře, na náměstí Republiky pak kostel sv. Petra a Pavla a na východním okraji města kapucínský klášter s kostelem. K nejcennějším stavbám ve městě patří původně gotická radnice. Z města se vydáme po žluté KČT do malebného zámeckého parku anglického typu, v němž nalezneme řadu vzácných dřevin. Uvidíme zde také jezírko s mostkem a flóru plnou květů. Součástí parku je budova lorety vykukující ve svahu opodál. Vydáme se podél potoka ke Křakovské nádrži a za ní počneme stoupat cestičkou v krásném Kocourovském lese. Sjedeme do Kocourova, napojíme se na silnici a otevřenou krajinou zamíříme přes Dolní Metelsko k vísce Nový Dvůr. Tady na křižovatce odbočíme doprava a po chvíli nás žluté značení nasměruje na polní cestu vedoucí do Křakova. Cestou spatříme Velký křakovský rybník a skromný hřbitůvek obehnaný zdí. V Křakově naši pozornost upoutá gotický kostel sv. Václava. Opouštíme žluté značení a vydáváme se po silnici k nejstarší osadě v oblasti, do Mířkova. Projedeme kolem kostela sv. Víta a napojíme se na modré značení KČT vedoucí z Mířkova malebnou krajinou k rozcestí Dvůr Nasetice. Cestou se nám naskýtá krásný pohled na vzdálené vrchy Sedmihoří na severu. Vystoupáme krátký úsek polní cestou, až přijedeme k silnici. Odbočíme doprava a rychlým sjezdem dorazíme do Oplotce. Za vsí odbočíme ze silnice a zamíříme do krajiny kolem Tasnovic a Štítar. Asi po kilometru vystoupáme na návrší, kde za porostem nalezneme tajemně působící kostelík sv. Vavřince s náhrobky a kříži okolo. Sjedeme do Tasnovic a pokračujeme dál polní cestou po modré. Mineme silnici č. 197, až dojedeme k úpatí vrchu Ptáčník. Tady modré značení odbočuje nahoru k vrcholu. My však volíme variantu nenáročnou, i když delší, která vede po úbočí krásným lesem a objíždí Ptáčník a Statinský vrch. Cestou se nám ze začátku otvírají nádherné pohledy na výrazné návrší s kostelíkem sv. Vavřince. Po pár kilometrech se napojíme opět na modrou KČT a pomaličku sjíždíme do vsi Sedlec. Odtud klesá silnice 3 kilometry do Poběžovic. Zde je k vidění areál zámku (v rekonstrukci) a na náměstí kostel Nanebevzetí P. Marie. Po odpočinku a chutném občerstvení v příjemné hospůdce

Kostelík sv. Vavřince s náhrobky a kříži Horšovský Týn - náměstí Republiky

Horšovský Týn - zámek

4 4

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

K

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

pokračujeme dále po modré KČT silnicí do vsi Šitboř s kostelem sv. Mikuláše, který je dnes už zříceninou, okolo níž rostou křoviny. Tady opouštíme modré značení a zamíříme po cyklotrase č. 2141 mírně dolů do Vlkanova. Trasa dále pokračuje lehce zvlněnou krajinou přes Otov a Meclov, až ke vsi Mašovice. Odtud je krásný výhled na poutní kostel sv. Anny na Vršičku vyčnívající z nevelkého návrší. Po chvilce přijedeme k odbočce lemované alejí, která nás dovede ke kostelu. Nedaleko této gotické stavby se nachází drobná stavba Božího hrobu a pod kostelem nalezneme mysticky působící empírovou hrobku. S vědomím brzkého cíle výletu sjedeme zpět na silnici a s pocitem bohatě prožitého dne zamíříme do nedalekého Horšovského Týna. Autor: [email protected]

Praktické informace: Horšovský Týn www.horsovskytyn.cz Informační centrum města Horšovský Týn 5. května 50, 346 01 Horšovský Týn telefon: +420 379 415 151 e-mail: [email protected]

A

Cestou do Meclova

5

LES

NA

KOLE PO STOPÁCH CHODSKÉ HISTORIE

Jedinečný kraj kolem Domažlic sousedící se zemí německou patří Chodům – svobodným strážcům hranic, kterým byla svěřena ochrana tohoto pohraničního území a udělena řada privilegií od českých králů. Tato oblast přímo dýchá historií. Udržuje se tady stále nářečí a lidové kroje, kterých si na Chodských slavnostech v období svátku sv. Vavřince užijete dosti. Na všechnu tu krásu minulosti pohlíží z výšin masiv Čerchova s rozhlednou.

kolo

3

32

náro č n os t

celkem

Pomník J. S. Koziny na Hrádku

km

Počátek výletu je zasazen do Domažlic, které jsou považovány za centrum Chodska a kde je k vidění řada pamětihodností. Na malebném náměstí můžeme obdivovat válcovou věž a zámeckou budovu Chodského hradu, štíty a podloubí domů. Našim zrakům neunikne ani gotický kostel Narození P. Marie s patrně vychýlenou věží, augustiniánský klášter či gotická Dolní brána na východě a branka na straně jižní, ta patřící k zachovalé části městského opevnění. Po prohlídce domažlických skvostů se vydáme do jižní části Českého lesa směrem na Trhanov. Na konci Domažlic odbočíme ze silnice č. 193 na cestu vedoucí k vísce Újezd, kde se za rozcestím U Jezera otevře zvlněná krajina zalitá sluncem. V Újezdu se narodil vůdce povstání Chodů proti vrchnosti J. Sladký Kozina. Je zde Kozinův statek s pamětní síní a na nedalekém Hrádku, na který vystoupáme, uvidíme pomník J. S. Koziny. Odtud se nám naskýtá krásný pohled na Domažlice. Z Hrádku nás nyní čeká klesání polní a lesní cestičkou značenou červeně až do Trhanova, dějiště Jiráskových „Psohlavců“. Projedeme kolem památné lipové aleje a barokního zámku, ve kterém se nachází pamětní deska rodáka J. Thomayera, známého lékaře a literáta, a odbočíme na silnici stoupající přes Chodov k Výhledům. Za Chodovem, ve kterém se nachází památník mistra J. Husa, nabírá stoupání většího rázu a k Výhledům se značnou tepovou frekvencí dojíždíme po silnici. Toto hojně navštěvované místo s bronzovou sochou J. Š. Baara skýtá nádherný výhled na Chodsko. Po chvilce odpočinku pokračujeme po silnici k Caparticím, kde odbočíme na vedlejší cestu stoupající krásnými lesy k rozcestí Pod Čerchovem. Pokud budete mít chuť a sílu vystoupat strmě po betonových panelech až na samotný vrchol Čerchova, pak bude odměna za vynaložené úsilí sladká. Vrchol a Kurzova věž na Čerchově nabízí nádherné daleké rozhledy do krajů českých a německých. Po náročném stoupání nám jistě přijde vhod občerstvení pod věží. Po regeneraci sil na nás čeká zprvu méně příjemná pasáž po betonových panelech s odvodňovacími koryty k rozcestí Pod Čerchovem. Poté následuje svižná a kouzelná část - dlouhé klesání Čerchovskými hvozdy po asfaltové lesní cestě kolem Zelené chýše až k rozcestí Pod Českou Kubicí. Odtud vystoupáme přes hlavní tah č. 26 do obce Česká Kubice s výhledy na Šumavu a Německo. Od rozcestí v České Kubici

Čerchov - nejvyšší hora Českého lesa

6 6

Centrum Domažlic

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

T

Autor: [email protected]

K

zamíříme dolů po cyklotrase č. 2014 k Salce přes lesy Spáleného vrchu a Starou Huť. Přírodní památka Salka leží ve svahu obklopená buky a smrky, 200 m od cyklotrasy mezi Starou Hutí a Pasečnicí. Jde o zatopenou štolu, v níž se v minulosti těžila břidlice. Od Salky pokračujeme po okraji lesa do vsi Pasečnice s památnou - 400 let starou lípou. Na rozcestí v Pasečnici opouštíme cyklotrasu č. 2014 a zamíříme po zelené KČT do svahů vrchu Zadní skála. Na vrcholu stoupání odbočíme doleva na polní cestu a po chvilce stoupáme lesem přes rozcestí Bývalá hájovna Dmout k Veselé Hoře. Toto poutní místo s kaplí sv. Vavřince a památnými lípami skýtá nádherný pohled na Domažlice a okolí. Z Vavřinečku, jak se Veselé Hoře lidově říká, na nás čeká závěrečný sjezd po silnici k Domažlicím. S myšlenkami na právě absolvovaný krásný výlet a povzbuzeni vidinou dobrého jídla a pití jsme v centru Chodska za pár minut.

Praktické informace:

A

I

V

N

Ě

KRAJEM

Domažlice www.domazlice.info Informační centrum města Domažlice náměstí Míru 51, 344 01 Domažlice telefon: +420 379 725 852 e-mail: [email protected] Pohled na Domažlice z Veselé hory

7

LES

JIŽNÍ

ČÁST

ČESKÉHO

LESA

Tento výlet je soustředěn do pohraniční části Českého lesa, která je známa krajinou nedotčenou civilizací, my zde objevíme i několik zajímavých historických pamětihodností. Během naší cesty navštívíme malebné městečko Bělá nad Radbuzou, obec Pivoň s mohutným klášterem. Co se týče zdejší krajiny, dostane se nám bohatého zadostiučinění, především v okolí bývalé obce Pleš, trefně pojmenované „Náměstí přírody“.

2-3 kolo

náro č n os t

Bělá nad Radbuzou - kamenný most Radbuza pod obcí Rybník

53 km

celkem

Jako výchozí bod je ideální malebné městečko zmiňované již v Kosmově kronice – Bělá nad Radbuzou. Dříve mělo toto městečko spoustu zanedbaných historických památek, v průběhu posledních 5 let se však náměstí s kostelem P. Marie Bolestné k proměnilo nepoznání. Pýchou Bělé nad Radbuzou stále zůstává kamenný barokní most přes řeku Radbuzu, jeden ze tří dochovaných mostů tohoto typu v Čechách, o osmi obloucích na pilířích, s šesti barokními sochami světců. Naše trasa odtud vede po modré turistické značce směr Karlova Huť. Jedeme nad údolím Radbuzy a před námi se rýsují lákavé výhledy na CHKO Český les, především na nepřehlédnutelný Velký Zvon – dominantu, která nás bude provázet během celého výletu. Kousek za vesničkou Smolov odbočíme ze silnice na lesní asfaltku a budeme místy i znatelněji stoupat /2/. Pozůstatky vsi při sklárně z roku 1696 - Karlova Huť dnes znovu ožívají v rekreačním duchu. Z údolí teď prudce /3/ vystoupáme do sedla a kolem nevýrazného vrcholku s výhledem na Velký Zvon sjedeme k rozcestí bývalý Waldorf. Pokračujeme ve sjezdu /2/ po trase č. 37 do údolí, kde stávala další z mnoha zdejších zaniklých hutí - Eisendorfská Huť. Orientaci nám nyní bude usnadňovat červená turistická značka a můžeme se připravit na zesilující se stoupání (v závěru /3/), kdy během 4,5 km překonáme zhruba 240 výškových metrů. Satisfakcí po vyčerpávajícím výšlapu nám budou úchvatné výhledy na přírodní rezervaci Pleš. Na náhorní planině mezi vrcholy Pleš, Eulenberg, Velký a Malý Zvon se rozestoupil hustý les a dal tak vyniknout osamoceným převážně ovocným stromům, které zde zůstaly jako živoucí odkaz na zaniklou obec. Kousek pod nejvyšším bodem našeho výletu narazíme u sochy sv. Jana Nepomuckého na odpočívadlo a rozcestí Pleš–náměstí přírody. Pár metrů po lesní cestě si můžeme zajet k obnovenému hřbitovu s restaurovanými základy kostela sv. Jana Křtitele a připomenout si zde nejlidnatější ze zaniklých německých vsí v českém pohraničí. Pod rozcestím míjíme pohostinství upravené z posledního objektu, který se zde zachoval a i během dalších kilometrů nám může zdejší krajina připomínat šumavské pláně. V okolí další zaniklé obce Václav se nejvíce přiblížíme k dominantě našeho výletu k Velkému Zvonu, na jehož vrcholku stojí bývalý vojenský objekt s věží. Jakmile vjedeme do lesa, začneme podle očekávání dlouze sjíždět /2-3/ až do údolí Radbuzy. Otevře se před námi další pěkný pohled na přírodní park Český les. Trasa č. 36 nás provede přes obec Rybník, kde se můžeme občerstvit v místní restauraci a pak již stoupáme /2/ směr Pivoňské hory. Na začátku vesničky Závist odbočíme vlevo a po lesní silničce již výrazněji stoupáme /2-3/ do sedla pod Lysou horou k rozcestí Liščí domky, kde stávala další

Pivoň - klášter

8 8

Výhled během cesty z Mnichova do Šibanova

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

z mnoha zaniklých osad. Jak už to bývá, na druhé straně kopce nás čeká prudký sjezd /2-3/ do malé horské vísky s bývalým mohutným klášterem augustiniánů. Na klášterní čtyřbokou barokní budovu navazuje kostel Zvěstovaní P. Marie, patřící k nejstarším stavbám rané gotiky v Čechách. Celý zchátralý objekt prochází momentálně rozsáhlou rekonstrukcí. Údolím Pivoňky sjedeme do obce Mnichov, kde za mostem nad Mlýnským potokem odbočíme na trasu č. 2141. Postupně stoupáme (místy /2-3/) po staré rozbité asfaltce přes osadu Šibanov, za kterou se úhel stoupání ještě zvýší /3/. Z vrcholku kopce u vesničky Šidlákov jsou pak nádherné daleké výhledy do okolí. Nyní můžeme buď pokračovat po trase č. 2141, nebo kousek nad Šidlákovem odbočit na žlutou značku a užít si terénní sjezd po úpatí vrcholu Mošna. Žlutá nás pak dovede do sedla k rozcestí Silnice Ostrov–Rybník, kde odbočíme vlevo na neznačenou lesní svážnici. Terénní sjezd vystřídá stoupání /2-3/ ke křižovatce lesních cest a opět po žluté traverzujeme k myslivně Hleďsebe. Za hájenkou odbočíme ze zpevněné cesty a terénně sjíždíme /2-3/ k Černému rybníku, odkud se vracíme plni dojmů a našlapaných kilometrů do Bělé nad Radbuzou po vedlejší silnici.

Velký Zvon z pastvin v okolí býv. osady Václav

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Bělá nad Radbuzou www.sumavanet.cz/bela Informační centrum Bělá nad Radbuzou Městská knihovna, 345 26 Bělá nad Radbuzou e-mail: [email protected] Pleš - náměstí přírody

9

LES

KRAJINA

V OKOLÍ

MŽE

A

KOSOVÉHO

POTOKA

Malebná městečka Svojšín a Černošín působí v kontextu tohoto výletu pouze jako lehké předkrmy před bohatým hlavním menu představujícím 13 zastavení naučné stezky „Kosový potok“. Tento výlet je z poloviny vedený po silnicích a z druhé poloviny po lesních cestách a pěšinách v přírodním parku Kosový potok a ve strmých stráních nad údolím Mže.

kolo

3

43

náro č n os t

celkem

Svojšín - kostel sv. Petra a Pavla Kosí potok

km

Tuto trasu můžeme zahájit v městečku Svojšín, které patří mezi nejstarší a nejvýznamnější sídla v této krajině, jak o tom svědčí i čtyřpatrová románská věž kostela sv. Petra a Pavla z roku 1170. Zdejšímu náměstí vévodí vedle kostela i barokní zámek s mramorovými krby v interiéru, postavený v r. 1723. V zahradní terase před zámkem, který je od r. 1990 majetkem obce, se vyjímá pěkný javor mléč a zerav obrovský. Podle cyklistického ukazatele vyjíždíme po trase č. 2212 směr Černošín. Vystoupáme (v závěru místy obtížností /2-3/) na náhorní planinu ohraničenou údolími Mže a Černošínského potoka. Malebný ráz krajiny zde vhodně doplňují i tradiční vesničky citlivě zasazené mezi pole a louky. Z méně výrazného kopce Na Višňovce sjedeme do Černošína, který se v 19. stol. proslavil významným rozvojem obuvnictví, tehdy zde pracovalo až 100 mistrů tohoto řemesla. Hlavní osu města tvoří podlouhlé ulicové náměstí s dominantním kostelem sv. Jiří a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. My pokračujeme za městem po trase č. 2212 a převážně nenáročně stoupáme /2/ nad údolí Černošínského potoka. Až do Olbramova jsme jeli po vedlejších silničkách, nyní nás značení vyvede z návsí na polní cestu. Ocitáme se na hranici přírodního parku Kosový (též Kosí) potok a informační cedule nás varuje před možností kontaktu s lesní či zemědělskou těžkou technikou. Ve většině případů naopak během tohoto úseku nepotkáme ani živáčka, a můžeme si tak vychutnat klid a pohodu okolní přírody. V obci Lestkov u chátrajícího kostela sv. Prokopa odbočíme na silnici č. 201 a po krátkém stoupání /2/ nás už čeká postupný sjezd až do údolí Kosového potoka. Jedeme chvíli po náhorní planině s pěknými výhledy na okolí a za vesničkou Vysoké Jamné již výrazněji /2/ klesáme do údolí. U Kosového potoka konečně sjedeme z frekventovanější silnice a vydáváme se po zeleně značené naučné stezce vstříc neopakovatelným zážitkům. NS Kosový potok má 13 zastavení, během kterých nás v délce 8 km postupně seznámí s úchvatnou přírodou i historií osídlení hlubokého kaňonovitého údolí. Jízdu po lesní pěšině, která vede mnohdy přes kořeny a kameny, místy i nebezpečně blízko řeky, si tak užijí především milovníci horských kol, již si zde mohou vyzkoušet své technické dovednosti. Rekreačním cyklistům doporučujeme v nejexponovanějších pasážích sesednout z kola (jedná se však jen o pár velmi krátkých úseků). Jako první míjíme v údolí vzácný památný strom jeřáb muk a po té bezprostředně u řeky již zcela přírodou pohlcené ruiny Českého Mlýna. Po srovnání s fotografiemi na informačním panelu je šokující, jak se během několika desítek let může proměnit místo, kde stával zdejší největší mlýn, opuštěný teprve r. 1953. Dále po proudu míjíme ještě ruiny Tomšova a Kořenského Mlýna. Čtvrté zastavení nám formou úsměvné pověsti přiblíží původ četných skalisek a balvanů lemujících oba břehy. Z dalších zastavení se pak

Černošín - kostel sv. Jiří

10 10

Krajina v okolí Kosího potoka

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

dovíme více o zdejší flóře, fauně, morfologii toku nebo o historii Kořenské papírny, která dnes už slouží pouze k bydlení. Jakmile přejedeme po chabé lávce Kořenský potok, musíme za loukou po několika kamenných schodech vynést kolo na zpevněnou lesní cestu. Bez dalších komplikací pak dojedeme k silnici z Plané do Černošína, po které serpentinami ostře vystoupáme /3/ k odbočce do obce Třebel. Vesnička je vlastně podhradím významného středověkého hradu, který bohužel stihl nemilosrdný osud. Po četných bojích, které přispěly k ukončení třicetileté války, byl hrad z nařízení Ferdinanda III. zdemolován, aby již nikdy neposloužil nepříteli. Zbytky hradu s dominantní barokní sýpkou jsou soukromým majetkem, a tudíž nejsou veřejnosti přístupné. My pokračujeme z Třebele po trase č. 2205 a žluté značce k rozcestí Nad Záhořím. Stále převážně ostře stoupáme /2-3/ až na okraj lesa, kde se nám odkryjí krásné výhledy do údolí Kosového potoka a později i do údolí Mže. Celý následující úsek trasy č. 2205 jedeme po zpevněné lesní svážnici, přičemž ostřeji traverzujeme (kratší sjezdy či výjezdy /2-3/) nad údolím Mže, do něhož ve finále sjedeme. V chatové osadě se napojíme na silničku a obohaceni o nevšední zážitky se vracíme zpět do Svojšína.

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Černošín www.cernosin.cz Informační centrum města Černošín náměstí 1. máje 343 Černošín, 349 01 Stříbro telefon: +420 606 303 830 e-mail: [email protected] Bývalý Český Mlýn

11

LES

OKOLÍM PŘIMDY

A PŘÍRODNÍM PARKEM

DIANA

Ve stínu majestátné hory Přimda, jejíž vrchol zdobí nepřehlédnutelná zřícenina hradu, se rozkládá Přírodní park Diana. Ten vyniká přírodou nepoznamenanou moderní civilizací. Budeme putovat rozsáhlými lesy, které občas přeruší louky a pastviny protkané průzračnými potůčky. Kromě hradu Přimda navštívíme lovecký zámeček Diana, zříceninu kostela sv. Apoleny a na závěr se můžeme potěšit pohledem na velkolepé panorama Českého lesa z rozhledny Milíře.

kolo

2

43

náro č n os t

celkem

Skály a hrad Přimda Zřícenina kostela sv. Apoleny

km

Tento výlet můžeme zahájit v pohraničním městečku Přimda. Hlavní část města je situována do sedla v nadmořské výšce 700 m, pod stejnojmenným vrchem. Na náměstí najdeme románský kostel svatého Jiří, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Dějiny Přimdy jsou úzce spjaty s dějinami hradu stejného jména. Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Ve 12. - 14. století náležela Přimda mezi nejvýznamnější královské hrady. Nejeden český panovník však okusil také útrapy zdejšího královského vězení. Tip! Ke zdaleka dobře viditelnému hradu Přimda vede jen naučná stezka, která není sjízdná v celém rozsahu. K hradu můžete vystoupat po nezpevněné svážnici, která začíná pod hotelem v Podhradí vlevo od křižovatky. Zpočátku je cesta zpevněná, pak následuje prudké stoupání po štěrku a kamení. Po případné prohlídce hradu Přimda vyjedeme z náměstí po silnici č. 198 směr Svatá Apolena, Nová Ves. Až k odbočce do obce Málkov mírně klesáme, pak vystoupáme /2/ do sedla mezi Málkovským a Apolenským vrchem. Tam se vpravo u cesty pod klenbou vzrostlých stromů ukrývá rozsáhlá zřícenina kostela sv. Apoleny. Tato raně barokní stavba pochází z doby před r. 1670. Od počátku 20. stol. začal úpadek tohoto poutního místa a před 2. svět. válkou už byla svatyně v neutěšeném stavu. Od sv. Apoleny sjedeme do obce rozložené uprostřed pastvin – Nové Vsi. Na křižovatce ve vesničce pojedeme rovně kolem odbočky na Josefinum a na jejím konci odbočíme vpravo na polní cestu. Po 100 m přijedeme k silážní jámě, kde na další křižovatce polních cest odbočíme doprava. Převážně klesáme krásnou krajinou luk, smíšených lesů a remízků se stády pasoucího se skotu. V poslední třetině tohoto neznačeného úseku už jedeme lesem, který se rozestoupí až v Dianě. Chloubou této vesničky, umístěné v malebné krajině stejnojmenného přírodního parku, je lovecký zámeček. Tato zajímavá barokní stavba byla postavená podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Zámek byl vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže s ústředním jednoposchoďovým pavilonem zastřešeným kupolí ukončenou kovovým sedícím jelenem a dvěma postranními budovami. K zámku přiléhá anglický park s červenými buky, duby ale i exotickými jehličnany a vede od něj i alej jasanů, starých lip a javorů. Z návsi v Dianě pokračujeme po žluté KČT směr Rybničná. Projedeme kolem dřevěných chalup až na konec vesnice, kde odbočíme na vedlejší cestu. Ta nás mírným klesáním dovede k opuštěnému vojenskému areálu. Za ním je u Kateřinského potoka rozcestník, kde změníme značení na červenou. Ta nás provede přes husté pohraniční lesy až k mostu přes dálnici, za kterým už to máme kousek na začátek Rozvadova. Tam přijedeme k hlavní Výhled na panorama Českého lesa z rozhledny Milíře

12 12

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

silnici, po které budeme muset kousek pokračovat. Vystoupáme na kopec nad Rozvadovem a sjíždíme dolů k hranici s Německem. Během sjezdu stále sledujeme červenou značku, která po chvíli odbočí na zpevněnou lesní svážnici. Nyní se můžeme plně oddat vnímání krásy okolní krajiny tvořené smíšenými lesy, rozkvetlými loukami a mohutnými prastarými duby. Kousek za rozcestím býv. Arnoštin hamr přijedeme ke křižovatce svážnic, kde odbočením vpravo opustíme červenou značku. Vystoupáme do kopce /2-3/ a sjedeme na začátek vesničky Nové Domky. Tam odbočíme vlevo na silničku do Hošťky. Cestou se nám otevřou pěkné výhledy, i na hrad Přimda. Z Hošťky nás povede trasa č. 36 údolím Kateřinského potoka do vesničky Kateřinské Chalupy, kde se před kostelem napojíme na modrou značku KČT a stoupáme kolem pěkných venkovských stavení až k rozhledně Milíře. Tato nově postavená ocelová rozhledna je volně přístupná a nabízí nám možnost se potěšit vynikajícím kruhovým rozhledem na celé panorama Českého lesa. Poté jedeme stále po modré přes hustý bukový les až k rozcestí Pod Ovčím vrchem, od kterého je to jen kousek po silnici do Přimdy.

A

K

Autor: [email protected]

Praktické informace: Přimda www.mestoprimda.cz www.primda.cz

Výhledy cestou do Hošťky

13

LES

MALEBNÁ

KRÁSA

SEDMIHOŘÍ

Přírodní park Sedmihoří je malebnou dominantní vrchovinou sestávající z podkovy zalesněných kopců vypínajících se z okolní ploché krajiny. Po krajích na úpatích vrcholů ozdobených četnými skalkami bizarních tvarů jsou zajímavé mokřadní a močálovité biotopy se svéráznou květenou a zvířenou. Nám v seznámení se s touto unikátní lokalitou pomůže okružní naučná stezka.

pěšky

2

16

náro č n o s t

celkem

km

Zastavení naučné stezky - Ručičky

Výhled na Sedmihoří cestou na Rozsochu

Nejvhodnějším výchozím bodem pro tento výlet je obec Mířkov, patřící zřejmě k nejstarším osadám a vladyckým sídlům v oblasti. Jedná se také o jedinou kolébku civilizace na naší celodenní trase vedené vesměs ryze panenskou přírodou. Na návsi otáčející se kolem kostela sv. Víta nalezneme vesnický hostinec, obchod a pro nás určující turistické rozcestí. Vycházíme po modré značce směr Mířkovské rybníky po silničce mezi poli s vyzývajícím pohledem, jak jinak než na Sedmihoří. Název přírodního parku není nahodilý, nýbrž je odvozen od sedmi nejvýraznějších kopců: Chlumu, Racovského vrchu, Vidlického vrchu, Rozsochy, Písečného, Rybničního a Křakovského vrchu. Projdeme po hrázi Středního Mířkovského rybníka a u hájenky, za kterou se krčí i bývalý příbytek francouzských zajatců za II. světové války, narazíme na 1. zastavení naučné stezky (dále jen zast. NS). Naučná stezka prochází západní částí Sedmihoří a klade si za cíl seznámit návštěvníky s některými zákonitostmi vývoje krajiny, s charakteristikou vegetace a zvířeny, historií osídlení a se způsobem současného lesního hospodářství. Během první poloviny tohoto výletu střídavě spíše mírně stoupáme po lesních cestách mezi jednotlivými vrcholy Sedmihoří. Zdejší poetické lesy nás navíc ve vhodnou roční dobu mohou mile překvapit pestrostí a hojností výskytu tradičně vyhledávaných hřibů a hub. Už od 3. zast. NS nás budou doprovázet po lese roztroušené četné balvany a skaliska, jež pouze dokládají skutečnost, že Sedmihoří je jedním z mála území s nejlépe vyvinutými formami zvětrávání žuly v Čechách. Informační panely NS nám blíže objasní např. původ nápadného žulového valounu s vytesanými znaky podání rukou a textem omluvy mezi dvěma rozhádanými sedláky nebo historii kamenictví u pravidelně opracovaného skaliska. Od rozcestí Chlum si můžeme zajít 200 m směrem k vrcholu k unikátním skalním mísám vytvořených erozí. Na Malém a Velkém Chlumu stávalo pravěké hradiště, jehož osídlení spadá až do dob starých mohylových kultur. Právě kamenné hrnce v žulových balvanech jsou spojovány s obětními rituály našich předků. U rozcestí Pod Racovským vrchem odbočíme z lesní asfaltky na pěšinu a vyměníme modré značení za zelené. Rázem se ocitáme na úpatí nejvyššího vrcholu Sedmihoří v příkré stráni s ojedinělými výhledy na okolí skrz stromy. Od dalšího rozcestí

Rybník v Miřkově

Skaliska na hřebeni mezi Vidickým vrchem a Rozsochou

14

P LZEŇSKÝM

ČESKÝ

T

Autor: [email protected]

K

v sedle mezi Racovským a Vidlickým vrchem nás láká zacházka po francouzské cestě, ze které lze spatřit tzv. mrazové sruby – nejcharakterističtější formu zvětrávání žuly v Sedmihoří. Naše kroky od tohoto rozcestí bude provázet žlutá značka, která záhy odbočí na lesní pěšinu. Následuje nejatraktivnější část našeho výletu, kdy střídavě prudce krátce stoupáme nebo klesáme mezi jednotlivými skalnatými vrcholky po ose hřebene mezi Vidlickým vrchem a Rozsochou. Právě teď se všem obdivovatelům bizarních tvarů skalisek a balvanů dostane řádného zadostiučinění. Cestou na Rozsochu je žluté značení přerušeno ohradou lesní školky, kterou musíme obejít a najít na druhé straně pokračování naší trasy. I dále si musíme bedlivě hlídat značení, které nás sice ve finále zavede na vrchol Rozsochy. Závěr výletu se nese v pohodovém duchu, kdy lehce klesáme po zpevněné lesní cestě kolem Mířkovských rybníků zpět do výchozího bodu.

Praktické informace:

A

I

V

N

Ě

KRAJEM

Horšovský Týn www.horsovskytyn.cz Informační centrum města Horšovský Týn 5. května 50, 346 01 Horšovský Týn telefon: +420 379 415 151 e-mail: [email protected]

Cestou na Vidlický vrch

Pohled na Sedmihoří směr Křakovský vrch

15

LES

KOLEM STŘELY

A KRAJEM KAOLÍNU

Výlet začíná prohlídkou perly barokní architektury - býv. cisterciáckého kláštera v Plasech. Trasa dále vede do borových a dubových lesů, ve kterých se ukrývají aktivní i opuštěné kaolínové doly. Vyvrcholením této části výletu je návštěva Hromnického jezírka. Na závěr pojedeme nad hlubokým údolím řeky Střely s typickými lesními porosty na skalnatých svazích, které střídají úzké louky na březích.

2-3 kolo

náro č n os t

Pohled na Hromnické jezírko

43 km

celkem

Výchozím bodem naší trasy je město Plasy, jehož rozvoj a historie je neodmyslitelně spjata s cisterciáckým klášterem. Jeho kořeny sahají až do r. 1144. Celý klášter byl v roce 1421 vypálen husity. Současnou monumentální podobu získal areál barokní přestavbou. Komplex tvoří budova klášterního konventu, barokní sýpky, prelatura, hospodářský dvůr s věží sv. Floriána, kostel Nanebevzetí Panny Marie a Metternichova hrobka, hřbitovní kostel sv. Václava. Po prohlídce kláštera se vydáme na vlastní trasu. Pojedeme po červené KČT směr Horní Bříza 14 km. Značka nás provede městem kolem nádraží k podjezdu pod železničním viaduktem. Za ním začneme výrazně /3/ stoupat kolem rodinných domků až na začátek lesa, kde končí asfaltová cesta a my jedeme dále po štěrkové svážnici. Nyní nás čeká dlouhý úsek převážně mírného stoupání / max. obtížnost 2/ po lesních cestách v krásných borových lesích. Mineme hájovnu Senný Dolík s útulným odpočívadlem a přijedeme k silnici. Po ní pokračujeme pozvolným klesáním a hlídáme si odbočku vlevo u rozcestí Mrtník. Za ním na dlouho opustíme silnice a budeme pokračovat v jízdě přes borové lesy a dubové háje. Okolní krajina je zde ovlivněna těžbou kaolínu, a tak postupně projíždíme kolem několika lomů. Závěrečným sjezdem se dostaneme na začátek města proslulého výrobou keramiky – Horní Břízy. U hlavní cesty odbočíme vlevo a projedeme po ní přes tuto průmyslově orientovanou obec. U křižovatky s frekventovanou silnicí č. 27 jedeme rovně a po krátkém stoupání přijedeme k železničnímu podjezdu, před kterým odbočujeme vpravo na nezpevněnou cestu. Po ní pokračujeme spolu se zelenou značkou směr Hromnice. Polní cesta nás přivede k již z dálky viditelnému baroknímu statku - Dvoru Býkov. Budovy z poloviny 18. století prošly rozsáhlými rekonstrukcemi a byly přeměněny v oblíbené agroturistické centrum, jehož součástí je restaurace a hotel. Za statkem opustíme zelenou značku a po silnici sjedeme do vesničky Hromnice. Na jejím okraji je rozcestník Hromnické jezírko, u kterého zamkneme kolo a krátce vystoupáme k další zajímavosti na této trase. Jezírko vzniklo zatopením lomu, ve kterém se do roku 1898 těžila vitriolová břidlice. Je dlouhé 190 m a široké asi 130 metrů, hloubka je úctyhodných 60 m. Voda je červeně zbarvená, a proto se jezírku přezdívá Červené. Voda jezírka je mrtvá, protože obsahuje hlavně síran železitý. Od rozcestníku jedeme po silničce až k mostu přes Třemošnou, před kterým zahneme vlevo a podle žluté turistické značky směřujeme do Chotiné. Projedeme kolem rodinných domků a za posledním vyměníme silničku za pěšinu vedoucí do blízkého

Plasy - klášterní a zámecký areál

16

Odpočívadlo u myslivny Senný Dolík

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

I

V

N

Ě

KRAJEM

lesíku. Projedeme ho po nezpevněné svážnici, která nás dovede až silnici z Chotiné. Po ní vystoupáme /2-3/ do vesničky Jarov. Zvlněnou náhorní planinou projíždíme přes obce Dobříč a Koryta. Za posledně jmenovanou nás čeká pořádný sjezd /2-3/ do údolí řeky Střely, která bude naším průvodcem při cestě zpět do Plasů. Přejedeme na druhý břeh a vystoupáme do vesničky Dolní Hradiště. Zde musíme najít červené značení. Za obcí opustíme silnici a začnou nám terénní pasáže. Pojedeme po úzké lesní pěšině, až vystoupáme /2-3/ ke svážnici, která vede k hájovně Čečín. Za ní už pokračujeme pohodlněji po štěrkových lesních cestách až k další hájence. Za Richardkou prudce /3/ sjedeme (krátká pasáž je vedena po kamenité pěšině) dolů do vesničky Nebřeziny položené na obou březích Střely. V Nebřezinách za mostem odbočíme vpravo a kolem chat nad řekou se vnoříme do lesa. Tam nás čeká další terénní pasáž po pěšině ve svahu nad Střelou, která nás dovede zpět do výchozího bodu.

K

Praktické informace:

A

T

Autor: [email protected]

Plasy www.plasy.cz Informační centrum města Plasy Plzeňská 285, 331 01 Plasy telefon: +420 373 322 493 e-mail: [email protected] Střela u Dolního Hradiště

17

NA

KOLE DO PŘÍRODNÍHO PARKU

BRDY

Pohoří Brdy v celé své délce představují prakticky jednolitý pás lesních hvozdů, z nichž některé si zachovaly ještě charakter původních smíšených porostů. Brdy jsou místy až neuvěřitelně liduprázdnou krajinou. V kopcích nenajdete žádná turistická centra, hotely a chatové osady. V našem výletě vjedeme do této krajiny od Spáleného Poříčí a dotkneme se jihovýchodní části. Pojeďme se tedy podívat na památky kolem Blovic a na tu tichou a opuštěnou krásu PP Brdy.

kolo

3

41

náro č n os t

celkem

Blovice - zámek Hradiště

km

Spálené Poříčí - budova děkanství

Počátek této náročnější trasy je umístěn cca 20 kilometrů jihovýchodně od Plzně v Blovicích, kde spatříme kostel sv. J. Evangelisty s empírovými sochami v průčelí, krásnou empírovou radnici na náměstí a barokní zámeček Hradiště s muzeem jižního Plzeňska. Ozdobou zámečku je anglický park s několika prastarými památnými stromy, které se zámeckými budovami vytvářejí estetický celek. Za Blovicemi krajina stoupá ke vsi Struhaře. Projedeme vesničkou a počneme klesat do Spáleného Poříčí po cyklotrase č. 2040 s barokní farou, kostelem sv. Mikuláše, empírovými domy a nádherným čtyřkřídlým zámkem. Ten uzavírá ze západu centrální náměstí městečka. Vstupní brána je zvýrazněna věží s hodinami. Před zámkem se nachází malý parčík, který je ve východní části ukončen rybníkem. Toto místo je zajímavé tím, že zde byly dvakrát ukryty korunovační klenoty. Od zámku pokračujeme po silnici mírně stoupající do Těnovic. Na konci městečka před tovární budovou odbočíme vpravo dolů k rybníku Hvížďalka, kde na hladině vedle rákosu můžeme spatřit labutě a kachny. Napojíme se na zelenou KČT a postupujeme dále kolem rybníka lesní cestou. Ta volně přechází v pěšinu lemovanou hustým porostem. Terén je místy náročnější a v některých úsecích je třeba slézt z kola. Dojedeme k Labežskému mlýnu překonáme mostek a zamíříme po opačném břehu Mítovského potoka do vsi Hořehledy, kde odbočíme na vedlejší silnici na Nové Mitrovice. Po pár stech metrech zelená KČT odbočuje a míří do hlubokých kokšínských lesů. Projedeme kolem spodního okraje chráněného území Kokšín, kde se nachází květnaté bučiny a suťový les při severním svahu stejnojmenného vrchu. Ujedeme pár kilometrů a dorazíme k silnici, kde se krajina na chvíli otevře. Projedeme vsí Planiny a zanedlouho budeme pohlceni lesy části PP Brdy. Ze silnice odbočíme na lesní cestu, která nás dovede k rozcestí Křtí. Napojíme se na žlutou KČT a stoupajíc postupně míjíme rozcestí Pod Skalami, U Dívčí studánky a Pod Maráskem. Tady modré značení končí. My volíme cestu odbočující vlevo po zelené k Míšovskému domku. Napojíme se na asfaltovou lesní cestu, která zpříma stoupá k nejvyšším místům našeho putování. Cestou nás doprovází rozsáhlé množství keříků borůvčí, které dostatečně osvěží a obarví naše chuťové pohárky. Na vrcholu stoupání se cesta otáčí o 90 stupňů a míří k okraji přírodní rezervace Fajmanovy Skály a Klenky. Dosáhli jsme nejvyššího bodu trasy a nyní nás čeká příjemný a dlouhý úsek klesání až do vsi Srby. V obci Chynín, kam dorazíme po krásném a rychlém sjezdu, pokračujeme po zelené KČT. Ve svazích před Čížkovem se nám Spálené Poříčí - zámek

18

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

naskytne daleký výhled na výrazné návrší Zelené Hory se zámkem. Sjedeme do Čížkova, ve kterém se nachází 250 let stará lípa s obvodem kmene 390 cm. Za obcí odbočíme na zarostlejší lesní cestu a po pár kilometrech zamíříme do lesů na úpatí vrchu Hřebenec. Půl kilometru za samotou zvanou Mýť odbočíme z lesní cesty na pěšinu, mineme malé návrší s kameny a mírně klesáme k rozcestí Na Planině. Les najednou zhoustne a pěšinu pokryje mechoví a části kořenů. Ocitneme se v nejtajemnější části výletu, zvané Doubrava. Mechy a rostliny, které ze všech stran pokrývají cestu, oplývají nevšední barvou zeleně. Mokřady a temnost lesa působí přímo pohádkovým dojmem a nás jímá příjemné mrazení. Po tajemném úseku vyjedeme z lesa a zamíříme ke vsi Srby. Projedeme kolem kapličky s pomníkem a odbočíme na silnici ve směru na Blovice. Závěrečný úsek vede mírně zvlněnou krajinou kolem řeky Úslavy, okrajem PP Buková Hora a obcí Ždírec, do cíle našeho výletu v Blovicích. Příjemně unaveni a obohaceni o nevšední zážitky usedáme na náměstí a poohlížíme se po restauraci s dobrým jídlem.

Autor: [email protected]

A

K

Praktické informace: Blovice www.municipal.cz/blovice Spálené Poříčí www.spaleneporici.cz Informační centrum Spálené Poříčí Náměstí Svobody 138, 335 61 Spálené Poříčí telefon: +420 605 368 410. e-mail: [email protected]

U hráze rybníka Hvížďalky

19

HRADY

A ZÁMKY V

MANĚTÍNSKÉ

PAHORKATINĚ

Přírodní park Manětínsko tvoří rozsáhlý komplex borových a smrkových lesů na písčitých půdách s několika osadami a samotami s minimální rekreační výstavbou. Na této trase kromě panenské přírody navštívíme i dva zámky, které se mohou pyšnit statutem – národní kulturní památky.

kolo

Manětín - zámek

2

40

náro č n os t

celkem

km

Vesnička Dolní Bělá, která byla založena v podhradí dnes již neexistujícího hradu, nám poslouží jako výchozí bod. Ještě před začátkem výletu můžeme krátce vystoupat /3/ na skalnaté návrší, kde stával hrad později přestavěný na renesanční zámek. Jsou zde dochovány pouze nepatrná torza zdí a základy věže. Hradiště je však využíváno ke kulturním účelům a je odsud kouzelný výhled na obec s blízkým okolím. Cestou do obce Lité po trase č. 35 míjíme oplocený úsek lesa, kde můžeme jen tušit existenci malebného Zeleného jezírka, vzniklého zatopením lomu na vitriolovou břidlici. Z typické zemědělské vsi pokračujeme mezi poli kolem Alžbětinského údolí přes osadu Bažantice, kde se napojíme na silnici č. 205. Pod obcí Hvozd narazíme u křižovatky na plastiku světce, která nám poslouží i jako orientační bod. U sochy odbočíme na vedlejší cestu směr Hodovíz. Doposud jsme absolvovali pár stoupání /2/ a nyní se naopak můžeme těšit na příjemný sjezd /2/ do malebné vesničky Hodovíz. Z ní nás však čeká táhlejší stoupání (místy i /2-3/), po jehož zdolání se nám otevře nádherný výhled na Jesenickou pahorkatinu s originálními stolovými horami. Není divu, že toto místo Na Výhledech je zkrášleno kapličkou, posezením a kamennou deskou s vytesanými názvy vrcholů a obcí, jež se před námi rozprostírají jako na dlani. Plni dojmů z jedinečnosti okolní krajiny sjíždíme do údolí Manětínského potoka vstříc poznání krás historických. Jako první nás v Manětíně přivítá mohutný kostel sv. Barbory a neuvěřitelná spousta barokních soch, kterých je po městě i okolí roztroušeno kolem 80. Tento neuvěřitelný počet plastik od J. Herschera, který veškerou svou tvorbu soustředil výlučně v Manětíně, vysloužil městu vžitý přídomek „město baroka“. Tzv. Vysokou cestou zdobenou 14 sochami přijedeme na náměstí, které z jedné strany tvoří měšťanské domy a na straně druhé je nad zámkem vysoká terasa s honosnou barokní výzdobou a dvěma kašnami. Třešničkou na barokním dortu je pak zámek - národní kulturní památka, spojený krytou chodbou s děkanským kostelem sv. Jana Křtitele. K zámku přiléhá citlivě udržovaný park a v rámci prohlídky můžeme navštívit i pobočku muzea a galerie severního Plzeňska. Opět na kole nyní vyrážíme po silnici směr Nečtiny a objíždíme místní dominantu – čedičovou stolovou Chlumskou horu, která nám utkvěla v paměti už při výhledu nad Manětínem. Převážně mírně stoupáme údolím Starého potoka do dnes již malé obce Nečtiny s dominantou kostela sv. Jakuba Většího. Z náměstí s radnicí a sloupem sv. Michaela pokračujeme údolím Starého potoka po silnici č. 193 kolem kostela sv. Anny, kde se každoročně pořádají mezinárodní divadelní semináře. Po dlouhé době nás znovu čeká výraznější stoupání /2-3/, které je však přerušeno zajížďkou do Nového Městečka. Projíždíme úzkou roklinou mezi čedičovým vrcholkem se zříceninami hradu Preitenštejn a úpatím kopce se zámkem Hrad Nečtiny. Na

Nečtiny - zámek

20

Nečtiny - kamenosochařství

Nové Městečko - zřícenina

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

A

K

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

jedné straně si zde můžeme všimnout vystupujícího čedičového skaliska s typickou pravidelnou sloupcovitou odlučností a pak pod zámkem rozsáhlých zřícenin pravděpodobně hospodářských budov. U rybníka odbočíme na Preitenštejn. Na vrchol strmého čedičového kopce se zříceninami obvodové hradby a torzy přilehlých budov se nám však půjde lépe bez kola. Z vrcholové plošiny je úchvatný výhled na zámek a na novorománskou pohřební kapli sv. Terezie. Zpátky od rybníka si můžeme zkrátit cestu k zámku po pěšině vedené v příkrém svahu nad rybníkem. Po pár metrech nás už ohromí podmanivá krása Hradu Nečtiny. Národní kulturní památka s čestným dvorem a třípatrovou hranolovou věží získala svou pozoruhodnou novogotickou podobu v l. 1855-56. Od zámku se vracíme na naši trasu a pokračujeme ve stoupání. Na okraji lesa zdoláme nepatrný vrchol a po zásluze postupně sjíždíme hlouběji do lesa. Na křižovatce lesních cest odbočíme vlevo na trasu „Manětínskou pahorkatinou“ do nitra přírodního parku Manětínsko. V rozsáhlém komplexu borových a smrkových lesů nás během sjezdu k hájence Kostelík a do Spankova vyruší pouze jedno stoupání /2-3/. Na závěr výletu, po odbočení ve Spankově na zelenou značku, si dopřejeme i trochu jízdy v terénu. Po šotolinové cestě kolem rekreačního rybníku Porajt se vracíme mezi poli zpět do Dolní Bělé.

Autor: [email protected]

Praktické informace: Manětín www.manetin.cz Informační centrum města Manětín Manětín 88, 33162 Manětín telefon: +420 373 392 217 e-mail: [email protected] Skalisko pod zříceninou hradu Preitenštejn

21

ZA

KRÁSOU PŘÍRODY A POZORUHODNOU HISTORIÍ V POVODÍ STŘELY Na žádné jiné trase nepoznáte tak pestrou paletu nevšedností, jako v tomto jedinečném a překrásném výletu. Okouzlí vás zámek v Manětíně s významnou sochařskou výzdobou a nádhernou zahradou; poklid Odlezelského jezera s krásnými lesy; tajemné skalní útvary Ovčího dolu; možnosti koupání v Mladoticích či Sklárně; a malebná lidová architektura v Rabštejně nad Střelou.

kolo

3

52

náro č n os t

celkem

Rabštejn nad Střelou - vyjíždíme

km

Počáteční bod tohoto výletu je na úzkém náměstí v Manětíně, jehož jižní stranu tvoří zámecká budova. Ta je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem sv. J. Křtitele. Jižní průčelí se otevírá do obnovené barokní zahrady, na kterou navazuje zámecký park. Z náměstí vyrazíme povzneseni krásou zdejších památek po červené KČT do lesů a strání v údolí Manětínského potoka. Sochy lemující silnici nás ještě doprovázejí ke kostelu sv. Barbory, kde opouštíme na čas pamětihodnosti a vrháme se vstříc terénní části. Za rozcestím Vuršův Mlýn, kde odbočíme na lesní cestu, na nás čeká zhruba desetikilometrová pasáž krásnou vonící přírodou, která nám sice ubere trochu sil, ale občerství ducha. V okolí Manětínského potoka se nachází několik skautských a dětských táborů, takže v období prázdnin je zde živo a veselo. V místě zvaném Frantův Mlýn otáčíme na jihovýchod a projedeme kolem chaty až ke kříži. Tady odbočuje červené značení prudce nahoru na pěšinu do borového lesa. Zdatnější jedinci nebudou proti a s chutí přijmou výzvu k překonání stoupání. Pro méně zdatné, ale vytrvalé je tu varianta maličko delší, ale mírnější. Lesní cesta, po které jsme přijeli, prudký úsek objíždí a napojuje se na značení výše. Mineme kapličku a na vrcholu stoupání, kde bory s loukami a poli střídají se, dojedeme k nenápadnému rozcestí V Hlavičkách. Jedeme dál po červené, překonáme terénní zlom a postupujeme tentokrát zarostlou pěšinou mezi strmým svahem a polem s kukuřicí. Cestou se nám otvírají hluboké pohledy do údolí, kterým se rozléhá radostný křik dětí. Na konci pole sjedeme na lesní cestu a po chvíli odbočíme do nádherného lesa vonícího borovicemi a jehličím. Cesta je pokrytá mechem a šiškami. Sjedeme opatrně do údolíčka s malebnými chatami a zamíříme ke křižovatce Mladot ice-rozcestí. Odbočíme na silnici do Mladotic a po chvilce stoupání sjíždíme z cesty k rozcestí Mladotice- zastávka na kraji lesíka. Odtud jedeme dolů pár stovek metrů po zelené KČT kolem koupaliště, kde před mostem přes řeku Střelu odbočíme vlevo, a pokračujeme okolo chat neznačenou cestou k Podhrázskému Mlýnu. Podjedeme železniční most a stoupáme lesní cestou k silnici spojující Horní Hradiště s Mladoticemi nedaleko místa zvaného U Zelených. Postupujeme směrem k Mladoticím po cyklotrase Baroko I, až dojedeme na křižovatku. Jelikož tato trasa je dále k Odlezelskému jezeru nesjízdná, volíme stoupající úsek po silnici přes Řemešín do Potvorova. Tady se nachází románský kostel sv. Mikuláše, postavený z kvádrového zdiva. Z Potvorova zamíříme po modré KČT dolů k Odlezelskému jezeru. V lesním úseku k rozcestí U Spálenků jedeme s maximální opatrností, neboť cesta je kamenitá a příkrá. Od rozcestníku chvíli stoupáme krásným stromovím kolem Mladotického potoka, až staneme u hladiny jezera, které je vyhlášeno národní přírodní památkou. Jeho plocha jej řadí na 4. místo mezi českými jezery. Délka je přibližně 500 m a šířka se pohybuje mezi 70 až 100 metry. Na chvíli se zdržíme a kocháme se okolím. Opodál na kraji lesa se třepetá zrcadlící se obraz zděné samoty na hladině. Modré značení nás dále zavede na borové svahy nad jezerem, sjedeme k chatové osadě, projedeme přes Přehořov a zamíříme po silnici k obci Žihle, kde je k vidění Památník obětem fašismu. Únava roste a návštěva místního pohostinství přijde vhod.

Skalní útvar Dědek

22

Odlezelské jezero

Zámek v Manětíně

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

Po doplnění energie vyrážíme trochu ztuha k dalším zážitkům po žluté KČT. Nedaleko obce se nachází lesy s řadou pojmenovaných skalních útvarů. Kolem těchto přírodních památek vede naše trasa a postupně míjíme Dědka, Bábu a Hřib, před kterým je odbočka k Viklanu. Toto skalní městečko tvoří skupina balvanů ze žuly a od roku 1933 je vyhlášeno chráněným územím. Po skalní části výletu pokračujeme po asfaltové cestě kolem rekreačního střediska ve Sklárně ke křižovatce na okraji lesa, kde se napojíme na zelenou KČT, a lesní cestou klesáme do Jablonné. To už se ocitáme v samotném malebném údolí řeky Střely, které nás bude doprovázet až do historického městečka Rabštejnu nad Střelou, v němž najdeme řadu neobyčejných pamětihodností. Dominantou městečka je barokní zámek se zříceninou gotického hradu ze 14. století, městské opevnění a klášter servitů s přilehlým kostelem P. Marie Sedmibolestné. Cestu k řece lemuje řada domků s roubenou a hrázděnou architekturou. Před kamenným mostem přes řeku Střelu se nachází smírčí kříž z roku 1584. Okouzleni vánkem historie se vydáváme na závěrečný desetikilometrový úsek do Manětína. Z městečka začnem klesat po modré KČT, mineme židovský hřbitov, ranč s koňmi s možností ubytování a zamíříme do lesů. V ohybu řeky vysoko ve svahu zastavujeme a loučícím se pohledem pozorujeme zámek s klášterem a louky v údolí. Nasedáme na kolo a pokračujeme v cestě. Překonáme větší stoupání, mineme rozcestí U Kotanče, projedeme kolem vrcholu Úvratec a sjedeme do údolíčka Lučního potoka. Vyjedeme krátké stoupání do vsi Brdo a zamíříme vysíleni a šťastni z výjimečného výletu po silnici do Manětína.

A

K

Autor: [email protected]

Praktické informace: Manětín www.manetin.cz Informační centrum města Manětín Manětín 88, 33162 Manětín telefon: +420 373 392 217 e-mail: [email protected]

Zámek v Manětíně

23

NEPOMUCKO Nepomuk a především zámek Zelená Hora na dominantním vrchu jsou spojeny v představách mnoha našinců s dějištěm legendárních Švandrlíkových Černých baronů. Není divu, že tato malebná krajina protknutá několika přírodními parky a řadou kulturních a historických památek učarovala nejednomu umělci. Mimo již avizovaný Nepomuk a Zelenou Horu nás čekají zámky v Žinkovech a v obci Oselce či přírodní památka Velký Kámen.

kolo

2

47

náro č n os t

celkem

Nepomuk - kostel Sv. Jana Nepomuckého

km

Nejpříhodnějším místem pro začátek této trasy je okouzlující městečko Nepomuk. Jeho historie sahá až do roku 992, kdy se uvádí pod Zelenou horou osada Pomuk. V souvislosti se svatořečením místního rodáka, gen. vikáře pražského arcibiskupství, Jana Nepomuckého v r. 1729 je Nepomuk poutním místem. Sv. Jan Nepomucký se stal nejvýznamnějším barokním světcem, který jako patron vod ochraňuje mnoho mostů. Ve spodní části náměstí najdeme kostel Sv. Jana Nepomuckého, v místě jeho rodného domu. Okolo kašny jsou na náměstí soustředěny barokní městské domy, městské muzeum a galerie. Na západním okraji města se pak nachází bazilika Sv. Jakuba s volně stojící zvonicí a barokním arciděkanstvím. Náš výlet vede z náměstí po trase č. 2041 směr Klášter, doporučujeme však ještě před jeho zahájením navštívit stěžejní dominantu Nepomucka - zámek Zelenou Horu. Je zpřístupněný veřejnosti jen ve vyhlášených dnech, o to více oceníme, když se nám to podaří. Tento třípatrový zámek s arkádami a kostelem Nanebevzetí P. Marie se nachází na vrcholku kopce. Od zámku sjedeme do údolí Mihovky k baroknímu Červenému mostu, odkud pokračujeme do obce Klášter. Z významného cisterciáckého kláštera, který se zasloužil o rozvoj Nepomuku, zůstaly dnes pouhé zbytky budov, do nichž byla postupně vestavěna vesnice. Za kaplí sv. Markéty naše trasa odbočí podél hřbitovní zdi do další vesničky Dvorec. Ve Dvorci přejedeme silnici do Nepomuku a za rodinnými domky se napojíme u Dvoreckého rybníka na polní asfaltku. Při ústí Myslivského potoka do rybníka vjíždíme na silnici a uháníme po trase č. 31 vstříc malebné kopcovité krajině s typickými vesničkami. Krásná příroda chráněná v rámci přírodního parku Pod Štědrým nám nejen učaruje, ale prověří i naši kondici při nejednom stoupání /2-3/. Na návsi v Kladrubcích odbočíme z trasy č. 31 směr Životice a u Velkého Životického rybníka sjedeme po červené značce kolem prostého zámečku k rybníku. Projedeme osadou Chalupy a zamíříme do lesa. Povrch naší cesty teď zaznamená radikální změnu v podobě terénní pěšiny porostlé vysokou trávou. Krátký výšlap se v trefně pojmenované osadě Podhůří, obklopené hustým lesem, zaslouženě změní ve sjezd /2/. Přejedeme křižovatku se silnicí č. E49 a po krátkém vydechnutí opět táhle stoupáme /2/ přes Kotouň až do Oselce. V Oselcích se nachází anglickým parkem obklopený zámek s hranolovou věží a zámeckou kaplí. V zámku je sice umístěné zemědělské učiliště, ale v rozjímáni v parku nám nic nebrání. Po případném občerstvení v místním hostinci pokračujeme nyní po trase č. 2046 okolo vyvýšeniny s kaplí sv. Markéty až do údolí Kozčínského potoka. Projeli jsme několik vesniček a v Milčicích odbočíme podle rozcestí na zelenou značku směr Myslív. Projíždíme krajinou s řadou potůčků a rybníků plných ryb. Do malebné vesničky Myslív s dominantním románským kostelem Nanebevzetí P. Marie stoupáme obtížností /2-3/. Přes malé údolíčko vjíždíme do Nehodivu, za kterým u kamenolomu odbočíme do lesa na šotolinovou cestu.

Žinkovy - zámek

24

Velký kámen

Velký kámen

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

Autor: [email protected]

K

Následuje přejezd sedla pod vrcholem Štírka v přírodním parku Plánický hřeben–Kákov. Projíždíme osadou Pohoří, poté odbočíme na silnici do Lovčic, ze které však milovníci přírodních krás mohou během sjezdu /2/ ještě jednou zatočit hlouběji do lesa k přírodní památce Velký kámen. Krátkým výrazným stoupáním /3/ dojedeme k balvanitému návrší se skalními výchozy a pozůstatky původního bukového porostu. Od rozcestí Křižíkova cesta-Kákov nás čeká parádní sjezd /2-3/ po lesní cestě do Neurazů, kde se opět napojíme na zelenou směr Žinkovy. Pohodová cesta nás přivede k poslední a snad i nejkrásnější památce tohoto výletu. Na břehu rybníka Labuť, kde za středověku stávala vodní tvrz, dnes každému učaruje romanticky přestavěný zámek Žinkovy. Novogotické průčelí s věžemi ve stylu francouzské hradní architektury je zdobeno arkádami a erby majitelů. Na zámek zrcadlící se v hladině rybníka jsou krásné pohledy z protějšího břehu. Ve stínu zámku nezůstala ani obec Žinkovy se svým náměstím a kostelem sv. Václava, který je hodnotně sochařsky vyzdoben a můžeme zde vidět barokní sloup Immaculata. Posledních 7 km do Nepomuku se vracíme po silnici a trase č. 2072 přes les a mezi poli s pěknými výhledy na Nepomucko.

Praktické informace:

A

I

V

N

Ě

KRAJEM

Nepomuk www.nepomuk.cz www.nepomucko.cz Městské informační centrum Nepomuk náměstí A. Němejce 126, 335 01 Nepomuk telefon: +420 371 591 167, 721 418 768 e-mail: [email protected]

Rybník u obce Klášter

Oselce - zámek

25 25

ROKYCANY

A

PP TRHOŇ

Město Rokycany je zasazeno jako perla do klenotu překrásné nevelké kotliny obepínané z jihu pohořím Brd a ze severu Džbánskou vrchovinou s pohořím Křivoklátsko-rokycanského pásma. Město a jeho okolí je plné kulturních a přírodních památek a na nás čeká mimo jiné i státní zámek Kozel s nádherným anglickým parkem, vesnická památková zóna v Dobřívu nebo zřícenina hradu Lopata. Město Rokycany vděčí za svůj název prapůvodním obyvatelům,

2-3 kolo

náro č n os t

Rokycany - náměstí, radnice Mirošov - zámek

62 km

celkem

kteří zde žili u nízkých vrb v lukách, tzv. rokyt, podle kterých se jim přezdívalo rokycané. Pod záštitou městské památkové zóny jsou zde chráněny památkářsky velmi hodnotné objekty, jako je kostel P. Marie Sněžné s přistavěnou empírovou věží, přední dominanta náměstí a potažmo celých Rokycan. Po prohlídce nádherného náměstí s řadou městských domů, mariánským sloupem, barokním děkanstvím a okázalou radnicí, můžeme navštívit i na východním okraji města Muzeum vojenské techniky. Jsou zde zastoupeny americké, německé i sovětské vojenské techniky z II. světové války. Pro náš výlet je směrodatné turistické rozcestí u ČSD, podle kterého vyjíždíme po žluté značce směr Raková. Značení nás vyvede nad město k výraznému kopci Kotel, kolem kterého stoupáme /2/ po zpevněných lesních cestách až do Rakové. Nad vesničkou u fotbalového hřiště vjedeme opět na lesní cestu a užijeme si pro změnu parádní terénní sjezd /2/ lesem kolem hájenky Potoky. Poblíž Neslívského rybníka se napojíme na asfaltku (trasu č. 2154) a užíváme si jízdu rozlehlým smrkovým lesem. U rozcestí Kozel– myslivna už mohou nedočkavci odbočit ke státnímu zámku, náš výlet ovšem pokračuje do obce Šťáhlavy. Na návsi pradávného vladyckého sídla byl už v r. 1600 postavený renesanční zámek, v jehož sousedství je půvabný kostel sv. Vojtěcha. Po lehkém vizuálním předkrmu zamíříme po trase č. 2039 k hlavnímu chodu – zámku Kozel. Nad Úslavou a Lopatovickým rybníkem se uprostřed krajinářsky velmi hodnotného anglického parku vyjímá původně lovecký zámek. Jádro komplexu tvoří přízemní čtyřkřídlá budova s věžičkou nad východním křídlem, ke které byla přistavěna klasicistní jízdárna, kaple, lokajna a stáje. Předmětem prohlídky jsou pak původně vybavené interiéry s rokokovými nástěnnými malbami, sbírkami nábytku, obrazů, porcelánu a funkčními kachlovými kamny. V rozlehlém udržovaném parku najdeme krom malebných jezírek a altánu 50 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. V podzámčí od sportovně rekreačního centra Pohoda pokračujeme po modré značce ke zřícenině hradu Lopata. Pohodovou lesní cestu k hotelu Hájek vystřídá úzká pěšina, která vyžaduje během jízdy na kole jistou dávku technické obratnosti. I závěrečné stoupání /3!/ k Lopatě může tak pro mnohé znamenat pár metrů chůze vedle kola. Z původního gotického hradu, který byl postaven na skále osídlené již v pozdní době kamenné, se dnes mnoho nedochovalo. Po dramaticky vyhlížejícím dřevěném mostě se však můžeme na vlastní nebezpečí podívat na vrcholovou plošinu se základy okrouhlé věže. Temným smrkovým lesem dojedeme k hájence Hádek, odkud nám bude pár kilometrů dělat společnost naučná stezka pojmenovaná po F. X. Francovi – zahradníkovi, který upravil k dnešní podobě park u zámku Kozel. Kolem přírodní rezervace Zvoníčkovna, jež chrání smíšený dubohabrový porost, stoupáme /2/ až do osady Kamínky, kde Rokycany - muzeum vojenské techniky

26

cestou do obce Raková

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

se napojíme na silnici a sjedeme do Mirošova. Dnes by nikoho nezasvěceného ani nenapadlo, že zde býval největší Plzeňský těžební revír se zásobami vysoce kvalitního černého uhlí. Naopak k malebnosti tohoto městečka přispívá okouzlující zámek a kostel sv. Josefa ozdobený barokními sochami. Po silnici a trase č. 2147 dojedeme do Dobřívu, kde odbočíme k Padrťskému potoku. Modrá značka a dálková trasa č. 3 nás provede kolem řady chráněných roubených domů a kamenného Švédského mostu k významné technické památce - vodnímu Hamru, který je součástí expozice rokycanského muzea. Následující úsek podél Padrťského potoka patří krajinářsky k tomu vůbec nejkrásnějšímu z celé trasy, ale je vhodný pouze pro horská kola. Kdo si zrovna nelibuje v jízdě po písčitých pěšinách přes kořeny a kameny s krátkými prudkými výjezdy či sjezdy, ať volí raději jízdu po silnici do Strašic. Modrá značka se nakonec také napojí na silnici, po které stoupáme /2/ přes obec Strašice, na jejímž okraji můžeme také obdivovat pěkné roubené domky brdského typu. Nad obcí odbočíme na širokou panelovou cestu (trasa č. 2158) a stoupáme /2-3/ do sedla Nad Smolárnou. Během následujícího sjezdu /1-2/ můžeme na druhé křižovatce lesních asfaltek odbočit vpravo směrem na Medový Újezd, do vesničky s bohatou lidovou architekturou. I když se pohybujeme mezi dálnicí D5 a frekventovanou silnicí do Rokycan, modrá značka nás provádí hustými lesy jakoby na hony vzdálenými od civilizace. Z lůna přírody vyjedeme do Svojkovic, za kterými však záhy odbočíme ke hřbitovu a vracíme se kolem vypuštěného Boreckého rybníka zpět do Rokycan.

Státní zámek Kozel

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Rokycany www.rokycany.cz Městské informační centrum Rokycany Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany telefon: +420 371 727 745 e-mail: [email protected]

Zřícenina hradu Lopata

27 27

KRAJINA

V PŘÍRODNÍM PARKU

RADEČ

Vydejte se s námi do krásné krajiny lákající svými přírodními sceneriemi i historickými památkami, kde se rodila česká turistika. Hlavní osu tohoto výletu tvoří zalesněný hřeben Radče, ohraničený na východní straně mohutnými skalisky u bývalého středověkého hradu Mitrvald a na západě Bílou skálou. Obohatí nás nejen Mitrvald či hrad a zámek v obci Březina, ale především prastaré slovanské hradiště.

pěšky

2

25

náro č n o s t

celkem

Daleký výhled z vrcholu Radeče

km

Za výchozí bod si můžeme zvolit útulnou vesničku Těškov, disponující základními atributy pro návštěvníky, jako je obchod a nefalšovaný vesnický hostinec. Připraveni na pořádný výšlap do nitra panenské přírody vyrážíme z návsi kolem kapličky po červené značce směr Radeč–východ. Kousek nad vsí, ještě něž odbočíme do lesa, se nám nabídne pěkný rozhled na okolí Těškova a v dáli i na Brdskou hornatinu. Hustým převážně smrkovým lesem postupně vystoupáme na hřeben Radče k rozcestí a odbočce na Hrad. Dovídáme se zde, že jdeme po první značené cestě v západních Čechách, která vznikla 4. 8. 1889 z iniciativy učitele z Holoubkova J. Lega. Cestou k Hradu pozornému návštěvníkovi jistě neuniknou po lese roztroušená zprvu ojedinělá a později už souvislejší skaliska, vytvářející po okraji hřebene přirozenou hradbu dnes již zaniklému středověkému panství. První cíl našeho výletu jsme právě zdolali a za odměnu se nám dostává nádherného výhledu ze skalnaté vyhlídky. Není divu, že zdejší mohutná členitá skaliska posloužila našim předkům v r. 1343 jako základ pro stavbu hradu. Středověký hrádek nazývaný též Mitrvald je uváděn jako pustý již od 15. stol., a tudíž zde nenalézáme žádné okázalé zbytky věží či hradeb. Stejnou cestou se vracíme k rozcestí a vydáme se nyní rovně po hřebeni směr vrchol Brno. Míjíme loveckou chatu, za kterou odbočíme na lesní pěšinu, a krátce vystoupáme na dominantu přírodního parku Radeč. Ke zvýraznění vrcholu v kontextu okolní krajiny přispěl především televizní vysílač umístěný v bývalém výchozím bodě zemského měření střední Evropy. U vysílače je patrné torzo nejspíše bývalé dřevěné rozhledny a na severní stranu je i částečný výhled. Chvíli ještě traverzujeme po zalesněném hřebeni a posléze během sestupu nepřehlédneme odbočku na Bílou skálu. Kouzelným výhledem ze skalisek obklopených kamenným mořem se rozloučíme s romantickým výběžkem Křivoklátské vrchoviny. U osady Sklená Huť na chvíli vyjdeme z lesa a máme možnost posoudit opačný pohled na Bílou skálu vystupující ze zarostlého hřbetu. Ještě další 3 km cesty lesem nás dělí od obce Březina, jejíž historie se začala psát r. 1379 v souvislosti s dokončením stavby zdejšího hradu. Hrad byl obýván do pol. 17. stol. a po r. 1810 byla zřícenina romanticky upravena. Nás červená značka zavede břízovou alejí k zámku, na němž

Cesta kolem rybníka Habru

Televizní vysílač na vrcholu Brno

28

Bílá skála

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

ve 30. letech 20. století pobýval dokonce i komik Vlasta Burian. Zámek je od r. 1950 využíván jako lesnické učiliště, čímž pozbyl na atraktivnosti, kterou ovšem plnohodnotně vyvažuje původně anglický park s cennými dřevinami (více jak 500 let starými buky, duby apod.). V parku nalezneme také obnovenou kapli sv. Terezie, kterou předtím v 50. letech totalitní moc zrušila. Naše další kroky směřují nyní na vrchol kopce, kde bývalo rozsáhlé slovanské hradiště. Jedná se o jeden z nejstarších opěrných bodů Slovanů na západě Čech se zachovalými zbytky kamenných valů, dosahujících původně výšky až 5 m. V r. 1998 zde byla vyhlídka s novým altánem obnovena podle dochované původní dokumentace. Až k rekreačně využívanému rybníku Habr budeme pozvolna klesat a opět můžeme obdivovat krásu zdejšího polesí. Najdeme zde stále funkční středisko Lesanka i autokemp. Za hrází rybníka naposledy vystoupáme do sedla mezi Chlumem a Plzeňským vrchem a pak se kolem polí s výhledem na Brdskou hornatinu unaveni a plni dojmů vracíme do Těškova.

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Rokycany www.rokycany.cz Městské informační centrum Rokycany Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany telefon: +420 371 727 745 e-mail: [email protected] U rozcestí Radeč - východ

29

ÚDOLÍM BEROUNKY Hned čtyři významné řeky v Plzni dají svým splynutím vzniknout Berounce, která se u příměstské rekreační oblasti Bílá Hora vydává na svou dlouhou pouť k Praze. Máme jedinečnou možnost zavítat do kouzelné přírody v okolí Berounky během jejích prvních kilometrů od kostela sv. Jiří až po Dolanský Mlýn. Cestou nám v poznání budou nápomocny 2 naučné stezky, navíc se můžeme pokochat pohledem na celou oblast z rozhledny na Chlumu.

2-3 pěšky

náro č n o s t

Lanový most nad Berounkou

24 km

celkem

Ideálním výchozím bodem pro tento výlet je rekreační obec u Velkého Boloveckého rybníka Bílá Hora. Samotný rybník nabízí kromě klasického koupání a rybaření také jachting či krosovou trať a je vděčným cílem mnoha Plzeňanů. Náš tip tak zastupuje turistickou alternativu k aktivní dovolené v této oblasti. Vycházíme od rozcestí Plzeň Bílá Hora–hostinec po žluté značce směr kostel sv. Jiří. Projdeme zástavbou rodinných domků, a jakmile před sebou spatříme dominantní vrchol Chlum s rozhlednou, pokračujeme rovně po nevýrazné silničce kolem chat do údolí Berounky. Nad řekou se zde vyjímá nový most pro pěší, za kterým po pár metrech narazíme na odbočku ke kostelu. Kostel sv. Jiří, původně založený jako malý benediktinský klášter nad soutokem Mže a Úslavy, je místem konání Plzeňské pouti. Na přilehlém hřbitově s barokní kostnicí byl dle tradice tajně pohřben i Jan Sladký Kozina. Pak za železničním podjezdem na naší trase odbočíme na červenou značku, která vede už přímo na vrchol Chlumu. Na zalesněném vrcholku byla ve 20. letech klubem dělnických turistů vybudována Pikova chata s rozhlednou. Z chaty zde zůstaly už pouze základy, ale rozhledna nabízející úžasný výhled po okolí je za symbolický poplatek stále přístupná. Dokonce i žízeň po náročnějším stoupání zde můžeme uhasit v mobilním občerstvení. Z Chlumu sejdeme do obce Bukovec, kde hospodářská stavení s branami na návsi stále udržují kolorit 19. století. Za železnicí pokračujeme po červené značce a čeká nás krátké prudké stoupání na Holý vrch. Cestou k vyhlídce nás nejprve informuje panel naučné stezky o hradišti Bukovec, které bylo založeno mezi 5. a 4. stol. př. n. l. pravěkým mohylovým lidem. Pevnost později přebudovali Slované a dnes je toto místo chráněno jako přední archeologická památka západních Čech. U vyhlídky Holý vrch je další zastavení lesnické naučné stezky - Zábělá, která nám popisuje pohled do průlomového údolí Berounky a přibližuje historii Bukovce. Další zastavení naučné stezky, jež vede po pěšině lemované lávkami, se zmiňují o bývalé lesovně, lesní školce, Olšově jámě či o historii páté nejstarší železniční dráhy v Čechách. Žlutá značka nás teď provede pod dalším kamenným železničním podjezdem přes novou zastřešenou dřevěnou lávku k vyhlídce Kozí bouda. Zábělský les patřil odedávna k oblíbeným výletním místům Plzeňanů, což dokládá dnes již bohužel zaniklá lesní restaurace a zrušená výletní železniční zastávka Zábělá. Naše putování nyní vede okouzlujícím kaňonovitým údolím Berounky se zachovalými suťovými lesy. Jdeme po klikatící se pěšince, zasazené v příkrých svazích nad řekou, ke které nakonec nedaleko Dolanského mostu sestoupíme.

Dolánský most nad Berounkou

30

V okolí Malochovy skalky

Chlum - rozhledna

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

Na druhém břehu naši pozornost upoutá romanticky vyhlížející mlýn, jehož historie sahá až do r. 1637. Celou druhou polovinu výletu po opačném břehu Berounky nám bude v orientaci nápomocna žlutá značka. Po krátkém stoupání odbočíme ze silnice mezi pole a u majestátního hřbitovního kostela sv. Maří Magdaleny si můžeme zajít k zřícenině gotického hradu Věžka. Zaniklý hrad byl postaven na strmé skále nad Berounkou, odkud se nám nabízejí kouzelné výhledy. Z informačního panelu se dovíme více o historii hradu (včetně pověsti o kachně na zlatých vejcích) a dobové kresby nám přiblíží i jeho původní velkolepý vzhled. Po krátké zacházce pokračujeme přes obec Druztová a opět nám dělá společnost naučná stezka. NS Po stopách Františka Malocha má 11 zastavení a vede od Velkého Boloveckého rybníka až ke zřícenině Věžka. Lesní pěšina se znovu stáčí k Berounce, kde traverzujeme po příkrém skalnatém břehu. I zde procházíme nitrem státní přírodní rezervace chránící původní dubohabrový les s borovicí a unikátní zbytek teplomilné vegetace na skalkách, které navíc skýtají krásné pohledy do údolí. Závěrečná etapa od Malochovy skalky zpět do Bílé Hory vede sice už mimo Berounku, ale stále atraktivní přírodou.

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Plzeň http://info.plzen-city.cz Informační centrum města Plzeň Náměstí Republiky 41, 301 16 Plzeň telefon: +420 378 035 330 e-mail: [email protected]

Výhled do údolí Berounky ze zříceniny hradu Věžka

31

ZBIROH

A OKOLÍ

Půvab okolí města Zbirohu, centra dění našeho dobrodružství, je vtisknut do krajiny nenarušené civilizací na rozhraní Brd a Křivoklátské vrchoviny. Až k městu zasahují hluboké lesy Křivoklátska, romantiku prostředí dotváří stříbřitá nitka Zbirožského potoka, vsi a osady s ucelenými soubory roubeného lidového stavitelství.

14

2-3 pěšky

km

náro č n o s t

Kamenné valy v okolí Čertovy skály

celkem

Naše putování začíná v rodišti Josefa Václava Sládka - ve Zbirohu, který se nachází na jižním okraji CHKO Křivoklátsko. Dominantou okolí je návrší, kde se na místě tehdejšího raně gotického hradu vypíná novorenesanční zámek. Je částečně zrekonstruovaný a otevřený pro veřejnost. Před vstupem do zámku se nacházejí monumentální sochy dvou lvů, kteří vítají příchozí návštěvníky. Kolem zámku je zřízen anglický park s množstvím drobných staveb a v bezprostřední blízkosti jižního a východního průčelí je okolí zámku řešeno terasami. Výchozím bodem tohoto výletu je právě zámecký areál. Po případné prohlídce zámku se vydáme po červené KČT dolů po silnici do města na protáhlé svažující se náměstí, kde se na jeho vrchním okrají tyčí kostel sv. Mikuláše. Projdeme náměstím kolem různých obchodů, muzea J. V. Sládka a maloměstských domů z 18. a 19. století až k rozcestí pod náměstím zvané Zbiroh–zámostí. Zde odbočíme na asfaltovou cestu, která nás přivede k Podzbirožskému rybníku s rekreačními chatkami v okolí. Na levé straně se nám otvírá široký pohled na návrší se zámkem a městskou zástavbu. Opodál na pravé straně se mezi stromy schovávají izolované skalní útvary, které dotvářejí ráz krajiny. Směřujeme dál podél Zbirožského potoka a míjíme další vodní plochy s malebným okolím. Opouštíme asfalt a vstupujeme na břehy rybníka s krásným ostrůvkem. Projdeme kolem rybářů a pěšinou pod stromovím přicházíme do Františkova. Modré značení nás provádí kolem chat, kde tráví volné chvíle lidé z okolí i daleka. Počneme stoupat opouštějíc na chvíli civilizaci a putujeme dál zalesněnými i travnatými svahy. Na úpatí vrchu Babí skála nad vsí Jablečno pocítíme krásu místní krajiny naplno. Malebná údolí, okouzlující panoramata, vůně rostlin a stromů, pasoucí se koně, bzučící symfonie opylujících včel doprovázená rytmickými poryvy větru, to vše umocní naše prožitky. Klesáme ke vsi Jablečno s vesnickou památkovou zónou. Ve vsi můžete obdivovat originalitu roubených stavení. Z Jablečna zamíříme dolů po silnici na Přísednice. Dojdeme k mostu přes Zbirožský potok, mineme malý rybníček a na křižovatce odbočíme na silnici stoupající ke vsi Drahoňův Újezd. Cestu nám zpříjemňuje pohled na střechy domů v Přísednicích, údolí Zbirožského potoka, obnažené kamenité části svahů Matčiny hory a kamenolom v Třebnušce. Ve vsi Drahoňův Újezd si odpočineme v místní hospůdce,

Novorenesanční zámek ve Zbirohu

32

Zbiroh - zámecká kašna Cestou do vsi Drahoňův Újezd

P LZEŇSKÝM

PLZEŇSKO

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

zhlédneme gotický kostel sv. Jakuba Většího a lidové roubené domky. Poté se napojíme na zelenou KČT a zamíříme do údolí potoka Koželužka. Postupujeme úbočím vrchu Světovina proti proudu potoka a za nádhernou chatou s upravenou a kvetoucí zelení otáčíme krok nahoru do lesů Světoviny. Podle rozcestníku odbočíme na mírně stoupající žlutě značenou lesní stezku k mýtině a po chvíli se ocitáme před výraznými kamennými valy v okolí Čertovy skály. Přicházíme pod skalnatou stěnu a po jejím zdolání si užíváme velkolepého výhledu. Kousek výše se nachází samotná Čertova skála, ze které pozorujeme v dáli o pár metrů vyšší Bechlov, vrch Jezevky a vrch Bukov. Dole v údolí naše zraky spatří mezi poli výraznou skupinu historických hospodářských budov. Po červené KČT sestoupíme z výšin k obci Švabín, kde se můžeme osvěžit v místní restauraci. Projdeme kolem oplocení vojenského zařízení a pomalu se blížíme k zámecké bráně, kde končí náš nevšední výlet.

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Zbiroh www.zbiroh.cz Městské informační centrum Zbiroh Masarykovo nám. 624, 338 08 Zbiroh telefon: +420 371 784 621 e-mail: [email protected] Cestou do Jablečna

33

Z PRÁŠIL

PŘES BÝVALOU

HŮRKU

DO ÚDOLÍ

KŘEMELNÉ

Osu tohoto cyklistického výletu tvoří řeka Křemelná, která nás povede krásnou a na mnoha místech opuštěnou krajinou zaniklých osad a bývalých sklářských hutí. Klid a ticho, přerušované jen zpěvem ptáků a bzučením hmyzu, příjemně kontrastuje s čilým turistickým ruchem charakteristickým pro výlety v okolí Železné Rudy a Kvildy.

kolo

2

46

náro č n os t

celkem

Kaplička u bývalé osady Zhůří

km

Jako nejvhodnější výchozí bod pro tento okruh jsme vybrali Prášily. Toto dnes malé městečko má za sebou dlouhá léta rozvoje a prosperity, která byla přerušena událostmi po druhé světové válce. Pak byla téměř vylidněna a několikrát jen o vlásek unikla demolici. Dnes se zde opět vrací život a na návštěvníky působí jako rychle se rozvíjející turistické centrum. Z Prášil vyrážíme po silnici a trase č. 33, která nás mírně zvlněnou krajinou přivede až k rozcestí Prášilský potok. Zde opustíme silnici a vydáme se po asfaltem zpevněné svážnici vzhůru přes louky. Následující 3 km, až na malé výjimky, stoupáme zpočátku mírněji /2/, později výrazně /3/. Počáteční pastviny jsou vystřídány smrkovým lesem, který se rozevře až na pláních kolem někdejší obce Hůrka. Z bývalé sklářské a farní vsi se zachovala jen kaple a majestátní stromořadí. Celé místo je prodchnuto tajuplnou a zádumčivou atmosférou, a tak jistě nikdo nebude litovat vynaložené námahy, která mu jej umožnila zhlédnout. Od rozcestí Bývalá Hůrka sjedeme /2-3/ dolů do osady Nová Hůrka, ze které mírně stoupáme po silnici kolem lesů a slatí až ke křižovatce s frekventovanou silnicí vedoucí z Klatov do Železné Rudy. Za ní je rozcestí s odpočívadlem připomínající bývalou Gerlovu Huť. Jízdou lesem přijedeme ke krajinářsky a přírodovědně atraktivnímu místu. Na podmáčených loukách kolem hájovny Nový Burnst se nachází vzácná přírodní rezervace Prameniště, která chrání rašeliniště a prameniště Křemelné a Řasné. Kromě krásné a zachovalé přírody se ještě potěšíme výhledy na Pancíř a převážně stoupáním se dostaneme smrkovým lesem k rozcestí U Obrázku. Pokračujeme již po rovině až ke křižovatce (Starý Burnst) s frekventovanou silnicí z Klatov. Po silnici pojedeme jen kousek a těsně před mostem přes Křemelnou odbočíme vlevo na vedlejší cestu, která nás uvede do malebného údolí Křemelné. Kolem luk a pastvin přijedeme ke kapličce a odpočívadlu, které se nachází v místech bývalé obce Zhůří. Krajina Zhůřských plání patří mezi ty, které Vás okouzlí na celý život. Plni dojmů opustíme široce rozevřené údolí Křemelné a pokračujeme již stále sevřenějším údolím, až vystoupáme ke křižovatce se silnicí v místech Staré Hutě. Již po silnici překonáme sedlo pod Vysokým hřbetem a dlouhým sjezdem se dostaneme opět ke Křemelné. Do svahů nad řekou nás povede po silnici opět trasa č. 33. U osady Sklené můžete odbočit vpravo a zamířit rovnou do Prášil, a tak si tento výlet zkrátit. My však pokračujeme ve stoupání /2/ až k rozcestí Rovina, kde u trosek starého statku

Údolí Křemelné u Ranklovského Zhůří

34

Kaple v bývalé Hůrce

Nový Brunst, Prameniště

P LZEŇSKÝM

ŠUMAVA

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

odbočíme na polní cestu. Po ní nás povede zelená KČT kolem vyhlídky Dobrá Voda, kde se můžeme pokochat výhledy na Hartmanicko a Kašperské Hory. Z vyhlídky si můžeme vystoupat na vrchol Březník, kde je žulová skála s tesanými schody. U skaliska stojí kaple sv. Vintíře, obnovená roku 1992. Pokračujeme dále po zarostlé polní cestě kolem opuštěného stavení Rovina. Kousek za ním už pojedeme po zpevněné svážnici až k rozcestí Malý Babylon. Tam odbočíme vpravo a dlouhým sjezdem se dostaneme do rozlehlého odlesněného jižního svahu, kde stávala obec Stodůlky. Ještě v roce 1935 v ní a v okolních osadách žilo 1650 obyvatel. Byla i dějištěm Klostermannových Pošumavských rapsodií. Po roce 1948 byla vysídlena a později se změnila v dopadovou plochu střel pro tankisty a dělostřelce, dnes je zcela opuštěná. Od odpočívadla u bývalé obce Stodůlky sjedeme prudce dolů do údolí, kde se na mostě rozloučíme s řekou Křemelnou, a vystoupáme k rozcestí Velký Bor. Zde odbočíme vpravo na silnici, která nás dovede kolem srubu u Slunečné zpět do Prášil. Autor: [email protected]

A

K

Praktické informace: Prášily www.prasily.net Informační centrum Prášily Prášily 110, 342 01 Sušice telefon: +420 376 589 014 e-mail: [email protected] Výhlídka na Hartmanicko u rozcestí Pod Březníkem

35

ÚDOLÍM ROKLANSKÉHO

POTOKA NA VRCHOL

POLEDNÍKU

Vydejte se s námi na krajinářsky velmi pestrý výlet vedený v centrální části Šumavy. Zpočátku pojedeme přes pastviny a louky lemující úpatí hor mezi Slunečnou a Srním. Pak se vydáme podél pozoruhodné technické památky Vchýnicko-Tetovského kanálu k nejkrásnější řece Šumavy – Vydře. Za Modravou se před námi otevře kouzelné údolí Roklanského potoka a na závěr se potěšíme dalekými výhledy z rozhledny na vrcholu Polední hory.

2-3 kolo

V Modravě

náro č n os t

42 km

celkem

Zahájit tento výlet můžeme na odstavném parkovišti u bývalé obce Slunečná. Kousek za parkovištěm je srub Správy Národního parku a v něm útulné občerstvení. Náš výlet povede po silnici z Prášil do Srní. Cesta se nám bude jen mírně vlnit a za býv. Velkým Borem už budeme převážně mírně klesat lesem. Jakmile se před námi objeví první stavení osady Mechov (Mosau), musíme si pohlídat odbočku vpravo na malou vyasfaltovanou svážnici. Po ní nás povede trasa č. 2114 a zelená KČT směr Plavební kanál. Po krátkém výraznějším stoupání přijedeme k Vchynicko-Tetovskému plavebnímu kanálu. Ve své době to bylo nejenom technicky významné dílo, ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy. Tento umělý vodní tok (jako spojnice Vydry a Křemelné obcházející nesplavný úsek Vydry pod Antýglem) byl postaven v letech 1799 - 1801 inženýrem Josefem Rosenauerem. My nyní poznáme podstatnou část tohoto vodního díla. Pojedeme velmi mírným stoupáním po zpevněných i nezpevněných cestách lemujících kanál. Na několika místech se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta. Od rozcestí Plavební kanál pokračujeme k Rokytě, kde si můžeme prohlédnout geologickou expozici hornin Šumavy pod širým nebem. Za ní sjedeme po silnici k mostu přes divokou Vydru k Antýglu, kde je kemp a sezónní občerstvení. Po cestě, která se vine ve svahu nad průzračnou řekou plnou kaskád a peřejí, vytrvale stoupáme /2/ až do horské osady Modrava. Tato malebná obec je zasazená do komplexu modravských slatí, kde se dochovaly smrkové porosty starší více než 160 let s vysoce kvalitním dřevem. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě. Úsek z Modravy proti proudu Roklanského potoka je nepochybně krajinářským vyvrcholením tohoto výletu. Do tohoto půvabného šumavského údolí nás zavede červená trasa č. 2113. Přejedeme přes most na levý břeh Roklanského potoka a jízdou téměř po rovině se vydáme 2 km proti proudu k samotě Rybárna. Zde odbočíme vlevo a pokračujeme v mírném stoupání kolem Roklanského potoka, jehož zákruty zdobené oblými žulovými balvany nám během cesty vykouzlí nejednu půvabnou scenérii. Kolem rozcestí Javoří Pila projedeme rovně a u rozcestníku Tmavý potok odbočíme

V údolí Roklanského potoka

36

U Prášilského jezera

Vchynicko-Tetovský kanál

P LZEŇSKÝM

ŠUMAVA

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

vpravo do kopce směr Poledník. Zde ukončíme poetickou část výletu a zahájíme prověrku síly našich nohou a zdatnosti plic při zdolávání 1315 m vysoké Polední hory. První část stoupání je náročná /3/ a skončí u rozc. Bavorská cesta. Pak nás čekají 2 km mírnějšího stoupání po štěrkové svážnici k sedlu Předěl. Nyní už nás od vrcholu dělí jen 1,5 km stoupání. Z toho je 1 km prudké stoupání /3/ po nezpevněné svážnici a závěr tvoří 500 m dlouhé pohodové finále. Vrcholu Poledníku dominuje 37 m vysoká rozhledna, kterou zde zřídila správa NP v r. 1998 úpravou vojenského objektu. Za dobré viditelnosti zde máme vynikající kruhový rozhled na všechny nejvyšší vrcholy Šumavy. Vrátíme se zpátky do sedla Předěl a sjíždíme po trase č. 2113 směr Prášily, kde se dostaneme po 6,5 km soustavného klesání po štěrkové svážnici. První 2 km jsou prudké a proto je zde nutná opatrnost. V polovině cesty si můžeme zajet k 1 km vzdálenému Prášilskému jezeru. Návštěva ledovcového jezera umístěného pod 150 m vysokou stěnou v typickém žulovém karu je pěkným zakončením tohoto výletu.

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Prášily www.prasily.net Informační centrum Prášily Prášily 110, 342 01 Sušice telefon: + 420 376 589 014 e-mail: [email protected] Rozhledna na vrcholu Poledník

37

KOLEM PRÁŠILSKÉHO

JEZERA NA VRCHOL

POLEDNÍK

Tento výlet zahrnuje na šumavské poměry výrazné převýšení, které musíme překonat při výstupu na Poledník. Odměnou nám ale bude výjimečný kruhový výhled z rozhledny na Poledníku. Dalšími zajímavostmi na této trase jsou Prášilské jezero a Vchýnicko-Tetovský plavební kanál.

2-3 běžky

náro č n os t

Stoupání do sedla pod Oblíkem

33 km

celkem

Náš okruh začneme u odstavného parkoviště naproti Informačního srubu Správy národního parku, který je postaven v místech bývalé osady Slunečná. Vydáme se po žluté 1,5 km směr Slunečná-samoty a dál po zelené a pak červené celkem 6,5 km až na vrchol Poledník. Mírným stoupáním po udržované stopě projedeme kolem rozcestí Slunečná samoty, až přijedeme k rozcestí Liščí díry, kde stávala bývalá Schwarzenbergská hájovna. Zde odbočíme vpravo a čeká nás 1km stoupání /2-3/ k Prášilskému jezeru. Za svou existenci vděčí toto krásné horské jezero ledovci, který po zde svém ustoupení zanechal nepřehlédnutelnou stopu. Na západní straně se nad hladinou jezera zvedá 150 m vysoká karová stěna. Po prohlídce se vrátíme zpět a budeme pokračovat v náročném stoupání /2-3/ po udržované stopě přes sedlo Předěl, až po celkem 4,5 km staneme na vrcholu Poledníku (1315 m). Tomu dominuje 37 m vysoká rozhledna, kterou zde zřídila správa NP v r. 1998 úpravou vojenského objektu. Ten sloužil k odposlechu rádiového provozu v sousedním Německu. Za dobré viditelnosti v zimě z rozhledny uvidíme nejen všechny nejvyšší vrcholy Šumavy, ale i Alpy. Z Poledníku se vrátíme 1,5 km k rozcestí Předěl, které se nachází v sedle mezi Polední horou a Jezerním hřbetem. Dále sjíždíme po zelené značce k rozcestí Bavorská cesta, kde odbočíme vpravo, a pokračujeme v klesání /2/, tentokrát po modré značce 3,5 km až k bývalé hájence Javoří Pila. Po tak dlouhém sjezdu určitě uvítáme příležitost se zahřát krátkým stoupáním /2-3/ k rozcestí Pod Oblíkem. Poté nás čeká další 2 km dlouhý sjezd /2-3/ k Hakešické cestě, kterým se dostaneme k Vchynicko–Tetovskému plavebnímu kanálu. Tento akvadukt s několika kamennými můstky byl vybudován jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Jeho původní využívaná délka byla 14,4 km a částečně vyzděné koryto je místy až 5 m široké. Nyní patří mezi významné technické památky na Šumavě. Budeme kolem něj téměř neznatelně klesat 4 km až k rozcestí Plavební kanál. Pokud se budeme chtít občerstvit, odbočíme zde vpravo a sjedeme 1,5 km po žluté do obce Staré Srní nebo až do Srní a tam můžeme navštívit některou z restaurací. Jinak pokračujeme vlevo po žluté směr bývalá Nová Studnice 3 km. Tento úsek cesty je velmi zajímavý, protože charakter

Prášilské jezero

Rozhledna na Poledníku

38

Vchynicko-Tetovský kanál

P LZEŇSKÝM

ŠUMAVA

I

V

N

Ě

KRAJEM

zdejší krajiny poněkud vybočuje z toho, na co jsme v této části Šumavy zvyklí. A to jednak proto, že budeme stoupavým traverzem překonávat velmi prudký svah, pokrytý starým smíšeným lesem, ale také proto, že se ve zdejších stráních dříve nacházelo asi 50 chalup. A tak zde uprostřed lesa nacházíme ovocné stromy, malé opuštěné palouky se zbytky kamenných základů, kamenné zídky, studánky a umrlčí kříže. To vše působí velmi tajuplným a za sychravého podvečera až úzkostným dojmem. U rozcestí bývalá Nová Studnice, kde kdysi vedla jediná cesta do Modravy, tento úsek končí. V závěru klesáme po žluté kolem bývalé střelnice až do Slunečné, kde se můžeme po krásném výletě ohřát v útulném srubu a zhodnotit zážitky z uplynulého dne. Autor: [email protected]

A

K

T

Praktické informace: Srní www.sumava.net/srni/ Informační centrum Srní Srní 113, 341 92 Srní telefon: +420 774 606 030, 376 599 209 e-mail: [email protected] Prášily www.prasily.net Informační centrum Prášily Prášily 110, 342 01 Sušice telefon: + 420 376 589 014 e-mail: [email protected]

Na vrcholu Polední hory dne 18.3.2006

39

Z

MALEBNÝCH ÚDOLÍ AŽ NA MOHUTNÝ

PANCÍŘSKÝ

HŘBET

To, že je Šumava jedním z nejideálnějších míst pro trávení zimní dovolené, nám dokazuje i tento výlet situovaný do oblasti Železnorudska. Po upravených běžkařských trasách se podíváme přes Hůrecké slatě do údolí Křemelné, odkud přes zasněžené pláně vystoupáme na horský hřeben k vrcholům Můstek, Habr a Pancíř.

2-3 běžky

náro č n os t

Kaplička v místech bývalé osady Zhůří Horská chata s rozhlednou na Pancíři

33 km

celkem

Pro tento výlet bude nejvhodnějším výchozím bodem odstavné parkoviště v Nové Hůrce. Z turistického rozcestí Nová Hůrka se dovídáme, že v minulém století v těchto místech stávala sklárna, brusírna zrcadel, mlýn, pila a žilo zde 228 obyvatel. Dnes je tady mimo několik usedlostí oplocený objekt využívaný vojskem do r. 1991. Vyjíždíme po modré směr Slatinný potok 2 km. Po pravé straně silnice najdeme v lese stopu, ze které asi po 1,5 km odbočíme vlevo, přejdeme silnici a již zároveň s modrou pokračujeme dále. Projíždíme přes Hůrecké slatě spadající do I. zóny národního parku, kde se u rozcestí Slatinný potok slévá několik potůčků v jeden. Postupně začínáme stoupat /2/ do sedla pod Gerlovou pasekou, odkud se nám naskytne první pěkný výhled. Po zasněžené pláni sjedeme /2/ do malebného údolí Křemelné, kde se kdysi rozprostírala obec Zhůří. Málokdo si dnes dovede vybavit vesničku pulzující životem, jejíž obyvatelé zde v minulém století pracovali ve mlýně, na pile či v hladírně skla. Zaniklou obec a zlikvidovaný kostel teď aspoň připomíná nově postavená malebná kaplička. Z údolí stoupáme /3/ na Hadí vrch po stopě, která může vést i mimo modrou značku. S přibývající nadmořskou výškou se nám odkrývá stále širší výhled na Pancířský hřbet, kam směřuje i naše trasa. U rozcestí Pod Hadím vrchem odbočíme na zelenou lyžařskou trasu směr Můstek–rozcestí 9,8 km. Z Hadího vrchu už postupně sjíždíme (místy i /2/) po louce, později kolem ohrady a březového háje k silnici č. E 53 (Pozor! Nevjíždíme během tohoto úseku do lesa, kam nás mohou lákat některé běžkařské stopy). Za silnicí pokračujeme rovně po odplužené cestě přes sedlo pod vrcholem Sup ke křižovatce U Obrázku. Následující vytrvalé stoupání /2/ nejprve po lesní silnici, kterou pak vystřídá pěšina, se před rozcestím Na Suchých studánkách změní v krátký akční sjezd /3/. Nyní se ocitáme v sedle pod mohutným Pancířským hřbetem, táhnoucím se v délce 9 km z Prenetu až na Pancíř. Chvíli mírně sjíždíme kolem kamenné kapličky přes přírodní rezervaci Městské rokle zahrnující prameniště, rašeliniště, přípotoční nivy potoka Jelenky, roklinové lesy a komplex luk a pastvin. Zdánlivý klid, který se dostavil během sjezdu, je záhy přerušen a musíme teď hrdě čelit skutečně vydatnému výšlapu /3/, na jehož konci je dosažení nejvyššího bodu celého výletu. Těsně pod zalesněným vrcholem Můstku (1234,5 m) si můžeme po náročném běhu vydechnout v roubeném odpočívadle. Dál nás čeká už pohodová hřebenovka kolem vrcholu Habr (1175 m) až pod Pancíř. Závěrečný 0,5 km dlouhý výstup /3/ na vrchol nás už po předcházejících zkušenostech nevyvede z míry. Pokud se ovšem někdo chce Pancíři přece jen vyhnout, může pokračovat po technicky udržované stopě a na druhé

Kaplička u bývalých Suchých Studánek

40

P LZEŇSKÝM

ŠUMAVA

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

straně kopce pod lanovkou se opět připojit na naší trasu. Pancíř je právě díky nově upravené horské chatě s rozhlednou a snadné dostupnosti lanovkou jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy. Za dobré viditelnosti jsou odsud vidět i vrcholky Alp. Od turistické chaty ostře sjíždíme /3/ pod lanovkou, přičemž si dáváme pozor na výrazně rychlejší sjezdové lyžaře. Poblíž moderního hotelu Hofmanky se nám z horské louky nabídne další krásný výhled na pohraniční hory. Po 300 m od hotelu se napojíme na zimní lyžařskou trasu směr Nový Brunst–háj a pokračujeme traverzem přes prameniště Řezné. Od rozcestí Nový Brunst-zadní hájovna sjíždíme /2/ přes horské louky, kde pramení Slatinný potok k hájovně, odkud už po rovince poetickým údolím dorazíme k bývalé Gerlově Huti. Naše běžkařská trasa pokračuje za frekventovanou silnicí č. E 53 podél hůrecké silnice, kterou věrně kopíruje včetně několika méně výrazných kopečků. U rozcestí Popelní domky (950 m) stávaly dva domy, ve kterých se vyráběla z dřevěného popele potaž pro okolní sklárny. Závěrečný úsek k výchozímu bodu se nese v duchu převažujícího lehkého klesání po bílé běžkařské trase.

A

K

Autor: [email protected] Praktické informace: Železná Ruda www.sumavanet.cz/zeleznaruda/ Informační centrum Železná Ruda Javorská 154, 340 04 Železná Ruda telefon: +420 376 397 033 e-mail: [email protected]

U Slatinného potoka

41

Z PRÁŠIL

DO ÚDOLÍ

KŘEMELNÉ

Osou tohoto běžkařského výletu je řeka Křemelná. Její cestu mezi skalisky nebo ve stínu mohutných stromů či v prosluněných údolích budeme sledovat z bezprostřední blízkosti i ze vzdálených vysokých svahů.

2-3 běžky

náro č n os t

Stromořadí v bývalé Hůrce Ohlédnutí na bývalé Stodůlky

35 km

celkem

Výlet můžeme zahájit v obci Prášily (867 m). V minulosti ji proslavila jedna z nejstarších papíren v Čechách, která dodávala ruční papír i pro presidentskou kancelář. V r. 1933 vyhořela. Obec přežila několik pokusů o likvidaci a nyní naštěstí znovu ožívá. Vyjedeme po zelené značce KČT, která nás provede mezi domky až na okraj obce, kde už začíná strojově udržovaná trasa. Ta nás povede 1,5 km prudce nahoru /3/ až do míst zaniklé obce Formberg (1085 m). Za ní se již charakter cesty mění a my budeme střídavě výrazně stoupat, ale i prudce klesat místy i obtížností /3/. Pak na nás mezi stromy začne z dálky vykukovat kaple stojící na vyvýšenině, kde bývala obec Hůrka 1015 m, proslulá výrobou zrcadel. V průběhu posledního stoupání již pojedeme po loukách se zasněženými starými ovocnými stromy, které nám rovněž prozrazují blízkost zaniklé obce. Do Nové Hůrky sjíždíme po modré přes alej až k začátku lesa, kde klesání ještě nabere na intenzitě. Sjezd zakončíme u silnice v osadě Nová Hůrka. Napravo od cesty vede udržovaná stopa, zpočátku na dohled od silnice, později je stopa protažena v lese po lesní cestě, která je souběžná se silnicí. Po 1 km nesmíme přehlédnout odbočku vlevo, která vede přes Slatiniště až k silnici a za ní stopa pokračuje spolu s modrou značkou KČT až do bývalého Zhůří. Mírným sjezdem se dostaneme k rozc. Slatinný potok 860 m (celkem 2 km z Nové Hůrky), kde v 19. stol. stávala brusírna skla a dodnes se zde zachovaly vodní kanály a náhony s křišťálově čistou vodou Slatinného potoka. První polovinu cesty do bývalého Zhůří stoupáme velmi mírně podél vodního náhonu, ten pak opustíme a začneme stoupat výrazněji /2/, v závěru i /2-3/, až se před námi otevřou pláně v údolí Křemelné. Sjedeme dolů k mostu vedoucího přes jednu z nejhezčích a nejvýznamnějších řek Šumavy, která tvoří osu našeho výletu. Novodobě Křemelnou proslavil televizní seriál Vydrýsek. Ve svahu na druhém břehu se ve stínu stromů nachází kaplička a kříž, připomínající zaniklou obec Zhůří. V 19. stol. zde stál mlýn, hamr a hladírna skla, dnes se tomu nechce ani věřit. Dále jedeme po zelené směr bývalá Stará Huť 2,5 km. Ta vede po udržované stopě zpočátku divokým údolím Křemelné a později stoupáním /2/ kolem jejího přítoku až k planinám u bývalé Staré Huti. Zde stávala již od 15. stol. sklářská huť, zbořená až ve 40. letech 20. století. Přejdeme silnici a pokračujeme po levé straně silnice stále po zelené, která následně zatáčí vlevo do lesa. Zde začneme stoupat lesní cestou úpatím Vysokého hřbetu, který tvoří dlouhý táhlý zalesněný hřeben mezi údolím Křemelné a Pstružím potokem. První 1,5 km stoupáme obtížnosti /2/, místy i výrazněji /2-3/, pak nás čeká 500 m traverzu a za ním nenáročné sjezdy /2/ až k rozcestí Vysoký hřbet (1005 m). Od rozcestníku si můžeme sjet 200 m velmi prudce /4/ na začátek louky, ze které je výhled na údolí Křemelné. Pak se musíme vrátit zpět nahoru a pokračovat po zelené v dalším klesání /2/, až vyjedeme z lesa na louky s krásnými výhledy na panorama u rozc. Formberg

42

U jezera Laka

P LZEŇSKÝM

ŠUMAVA

K

západní Šumavy. V sedle protnutém silnicí najdeme rozcestí Rovina 924 m a trosky bývalého statku. Přejdeme silnici a pokračujeme po zelené směr Pod Březníkem. Stoupáme /2/ po louce s pěknými výhledy na Hartmanice a okolí. Pak sjedeme ke zchátralému stavení Pustina, kde máme další pěkné výhledy. K rozcestí U Malého Babylonu se dostaneme lesní cestou mírným stoupáním /2/ ve smíšeném lese s převahou borovic. Tam změníme značku na modrou a klesáme 2,5 km obtížností /2-3/ k bývalé obci Stodůlky. Jedeme zpočátku lesem, později přes pláně s břízkami až k rozcestníku ve svahu nad Křemelnou. S tímto malebným místem je spojena historie plná dramatických zvratů. Dříve zde stávala obec (jedna z královackých rycht – v r. 1868 zde stálo 192 domů s 1815 obyvateli), později byla vysídlena a změnila se v dopadovou plochu střel pro tankisty a dělostřelce, dnes je zde rekreační zóna. Rozjímání nad pohnutými osudy zdejších obcí ukončíme prudkým sjezdem dolů ke Křemelné 770 m, přejedeme most a vydáme se nahoru /2/ po modré směr Nový Bor. Tam uvidíme silnici a za ní je strojově udržovaná trasa, která vede podél silnice bez větších převýšení zpátky do Prášil.

Praktické informace:

A

T

I

V

N

Ě

KRAJEM

Prášily www.prasily.net Informační centrum Prášily Prášily 110, 342 01 Sušice telefon: + 420 376 589 014 e-mail: [email protected]

U Slatinného potoka

Křemelná u Ranklovského Zhůří

43 43

ZÁVĚR Základní informace o popisech výletů a stanovování obtížnosti a náročnosti:

Popis výletu kromě základních údajů o průběhu trasy a zajímavostech na ní, obsahuje i stanovení obtížnosti významnějších stoupání a klesání. To je označeno stupnicí od /1/ do /3/. Přičemž 0 by byla označena rovina, 1 - mírné stoupání, 2 - středně náročné stoupání a 3 - prudké stoupání. Pro lepší zachycení rozdílů se používají i mezistupně jako např. /2-3/. Obtížnost je zpravidla uvedena takto /2/. Na konci každého výletu je uvedena celková kilometráž a náročnost trasy. Náročnost je určována stupnicí od 1 do 3. Přičemž náročnost 1 je velmi mírná a takto označené výlety jsou vhodné i pro netrénované cyklisty, turisty, běžkaře. Náročnost 2 je středně namáhavá trasa určená pro nejširší spektrum turistů. Naopak trasy s náročností 3 jsou vhodné pro zdatné cyklisty, trénované turisty a zkušené běžkaře. I zde se pro lepší zachycení rozdílů používají mezistupně, jako např. 2-3. Trasy vedené převážně v terénu, které mají náročnost /2-3/ a /3/ jsou určeny pouze pro horská kola. Všechny uvedené trasy zpracovali autoři na základě svých vlastních zkušeností a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Přesto se mohou některé údaje a informace zde uvedené v průběhu času změnit, a proto nemohou autoři a vydavatel převzít odpovědnost za správnost uvedených údajů.

Další tipy na výlet, turistické cíle a ubytování najdete na www.mavlast.cz

Autorská práva

Všechny fotografie, mapy tras, popisy tras a další texty zveřejněné v tomto materiálu, jakož i jeho systematické uspořádání a design, jsou autorským dílem podle zákona č.121/2000 Sb.. Společnost T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s., www.tis-systems.cz je výhradním držitelem těchto výlučných majetkových práv. Jakékoliv další šíření, zveřejňování, vytváření kopií či jiné komerční využití bez písemného souhlasu T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s. je zakázáno. Představujeme řadu publikací:

Plzeňským krajem AKTIVNĚ

Výběr z výletů pro rodiny s dětmi od 5 do 15 let.

Výživný koktejl namíchaný z dobrodružství, sportovních výkonů a atraktivních turistických cílů.

Bohatá paleta výletů pro „pohodáře“ všech věkových kategorií.

Výběr z výletů pro běžkaře na Šumavských pláních.

Chcete vědět víc - navštivte turistický portál Plzeňského kraje

Plzeňský kraj - Turistů ráj •

Aktuality

•

Informační centra

•

Ubytování a kongresy

•

NEJ v Plzeňském kraji

•

Kultura

•

Historické památky

•

Příroda Sport & relaxace

•

Tipy pro volný čas

•

Publikace/filmy/odkazy

•

ITEP - Veletrh CR

w w w . t u r i s t u r a j . c z