Česko-moravská soustava Brněnská vrchovina Drahanská vrchovina Adamovká vrchovina Hořická vrchovina, Blanenský prolom, Rozsocháč

MÍSTO

Blansko- (Blanz)

TURISTICKÁ ZNÁMKA:

HL. PŘEDMĚT

Zámek Blansko a procházka městem Blansko

TURISTICKÁ VIZITKA:

Česko-moravská soustava

POHLEDNICE PIDIFRK

OBLAST

1019 – Zámek Blansko

Brněnská vrchovina Drahanská vrchovina

GEOMORFOLOGICKÁ

PODOBLAST


Adamovká vrchovina ------ Hořická vrchovina, Blanenský prolom, Rozsocháč

POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Stát

Svitava (Svratka, Morava, Dunaj) – Černé moře

Svitava a Punkva1

Kraj: Jihomoravský 7.196 km2—1.147.000 Obyvatel

Okres: Blansko

ČR

IC Blanka: Po-Pá: 9-18, So:9-12, Muzeum Blansko: IV.-X.: Út-Ne 9-17, XI.-III.: Út-Pá 9-17.

Otevírací doba Doprava

SILNICE (třída, číslo) CYKLOTRASA Vlak

II. třídy: 374- Jevíčko - Blansko 39 KM [0./39.]- Blansko 379 – Velká Bíteš – Vyškov 17 KM [39./32.]- Blansko I. třídy: 5 II. třídy: 5081, 5085, 5116, 5117

Pardubice – Blansko - Pardubice ∑129+129=258 KM

Železnice Pěšky Trasa


260 – Česká Třebová - Brno – 91 km [69./22.] Blansko Blanskem horem dolem a ostatní kroky ∑3,75

*1.1.1849 (KM: 178,7)

KM (OMRON KROKOMĚR)

Vlakem z Pardubic do Blanska. Průchod městem přes IC Blanka k zámku a prohlídka zámku a návrat do Pardubic.

Datum

12.2.2014

Pořadové číslo roku

5 - 2014

Obyvatel

22.925 (město)

Metrů nad mořem // Area

275 // 77,11 km2

MAPOVÉ PODKLADY: ČESKÁ REPUBLIKA, MARCO POLO 2000, 1:300.000, ČESKÁ REPUBLIKA, PLANSTUDIO 2009, AUTOMAPA 1:350.000, GEOMORFOLOGICKÁ MAPA, KARTOGRAFIE PRAHA 2008, 1:620.000, ČESKÁ REPUBLIKA – AUTOMAPA, EDITIONS ATLAS KARTOGRAFIE PRAHA 2011, 1:400.000

KČT - turistické Aktéři (turisté)

Oblast: č.85. – Okolí Brna - Svratecko, č.86 - Okolí Brna – Moravský kras - 1:50.000 Roman (písálek), Romča (geograf a správce databáze), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce písálka), Jaroslava (babička a implikátorka)

Vstupné: zámek (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné):30/,0/--; PES: nelze v Kč; Foto/Video: 0/0 (dohodou), Doba prohlídky: min. 1 hod, Bezbariérově: Ne Moto

Člověk má dvě uši, ale jen jeden jazyk. Měl by tedy umět dvakrát tolik poslouchat než mluvit. EPIKTETOS

(„Tvá řeč byla tak dlouhá, že jsme už zapomněli začátek, a to nám brání pochopit i konec….“ A tohle prostě nechci a tak nechápu jako přítel Atéňanů Sparťany. Jelikož nejsem Sparťan, nejsem tedy z Lakónie a nedokážu tedy být „lakonický!“)

Náš výlet do Blanska začal skoro jako a téměř vždy na hlavním vlakovém nádraží v Pardubicích, kde jsme nasedli do „rychlometu“ R 863 Slavkov a vlak se dal do pohybu v plánovaných 9:06 hod a v Blansku central jsme zastavili v 10:41 hod. Nej-

prve jsme se na vlakovém nádraží zahleděli do PIVNICE NA PRAŽCI, kterou jsme bohužel nenavštívili, protože jsme mířili za svým cílem, ale dobře jsme si ji zapamatovali pro další výlety. Vykročili jsme tedy do ulice Svitavské, když jsme nejprve po mostu 1

Svitava – pramení severozápadně od Svitav u obce Javorník v nadmořské výšce 472 m n.m. Protéká údolím Moravského krasu a ústí v Brně do Svratky v nadmořské výšce 191 m n.m. Délka toku 98,39 km. Plocha povodí je 1.150 km2. Punkva – jedná se o ponornou řeku, která vzniká v podzemí Moravského krasu v nadmořské výšce 350 m n.m. Protéká Moravským krasem a ústí v Blansku do Svitavy v nadmořské výšce 267 m n.m. Řeka je vnímána jako nejdelší podzemní vodní tok v ČR. Délka toku 29 km a plocha povodí je 170 km2. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

1

Pro osobní potřebu rodiny Houdkovy a přátel turistické obce.

překročili řeku Svitavu samotnou. Své kroky jsme vedli do středu města. Město je to vcelku moderní

s historizujícími prvky. Celky se tedy místy jeví jako dvě

nekompatibilní lega. Tyto prvky člověka nenechávají v klidu a nutí ho k různým zastavením. My jsme se dostali okolo kruhového objezdu na betonové Wancklovo náměstí a už jsme kráčeli mezi litinovými sochy z dílny umělcovy latinářovy a město nám dalo prvně na vědomí, co ho v minulosti nejvíce proslulo. A tak jsme obdivovali čínské bojovníky a další a další pěkně provedené osůbky. Do toho se nám do cesty přimotala jakási promotérka, která nám nabízela kvalitní produkt od firmy elektrikářovy GE a zavedla nás do jedné z poboček, kde jsme si chvilku popovídali s vysokou navoněnou bankéřkou, která nám za odměnu věnovala propisky, míčky a další věci, bez kterých by náš život snad dále ani nemohl existovat. Díky, fakt díky. S promotérkou jsme se však nerozloučili, protože slíbila, že zatančí a věřte, že skvěle zatančila, protože to byla studentka tance. Samozřejmě jsem se ptal na všechny styly tance a nakonec prozradila, že to u tyče také umí a se šibalským úsměvem jsme se rozloučili. Dalšími kroky jsme se dostali na rozlehlé a dominantní náměstí Republiky a hleděli jsme, kde spatříme zelené I a skutečně jsme ho po chvíli zpozorovali a vedli jsme k němu své zvědavé kroky. Ano, došli jsme k informačnímu centru Blanka v Blansku. Otevírací dobu jsme trefili a tak jsme s Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

2


Jaromírem dychtivě vtrhli ve vidině získání kvalitních informací. Ujala se nás ochotná paní a věnovala se nám s velkou přidanou hodnotou. Vysvětlila nám v tom svém časovém prostoru veškeré hlavní body, kterých jsme se dožadovali a vyzbrojila nás veškerým možným turi-

stickým materiálem a prodala nám vše požadované. Když jsme vše tak krásně

vyřídili, vydali jsme se za naším ústředním

cílem, na zámek Blansko. Zámek byl téměř vedle a tak jsme relativně rušnou

ulicí přemístili svá těla průchodem správcovskými budovami muzea a zámku. A již jsme kráčeli svými manskými a správcovskými kroky k předmětu své správy. Byli jsme v prostorách zámku a již jsme se těšili na svoji prohlídku. Netrvalo Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

3


to dlouho a my stáli před bra-

nou budovy.

prohlédli

další

z litinových

V okolí jsme si

postav, které jsou rozesety snad v celém městě. To jsme však netušili, jakého přehršle litiny ještě spatříme. Hnedka u brány ještě před vstupem do nádvoří nás oslovila turbína a nebyla tam umístěna náhodně, protože tento strojírenský artikl se historicky v Blansku vyráběl a zásoboval jím mnoho míst. A tak jsme nakonec do nádvoří skutečně vkročili a své kroky jsme vedli ke kase, kde jsme zazvonili přesně podle bontonu (jednou dlouze a jednou krátce). Po chvíli se před námi

zjevila mladá studentka, která nás hnedka vpustila do prostoru s turistickou výbavou a my nakupovali a nakupovali. Nakonec jsme také zakoupili vstupenky do velkého okruhu a byli jsme připraveni k pochodu. Paní průvodkyně nás upozornila, že v zámku bude zima a tak Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

4


jsme se tak nějak zprvu vyděsili, ale později

jsme zjistili, že to nebylo vůbec o

zimě. Exkurze začala probíhat průchodem přes

nádvoří do druhých hlavních dveří. Tedy exkurze vlastně začala návštěvou toalet, protože to jinak nešlo. Toalety na nás zapůsobily a

tak jsme začali pohodovými kroky. Hned u dveří na všech stěnách se začalo objevovat vše z litiny, krásně opracované litiny a my hleděli na ty salátové mísy a umělecká díla a obdivovali jsme je, jak jen to laický návštěvník umí. Na jedné byla dokonce vylita poslední večeře páně, kterou v ryzím podaní vytvořil Leonardo da Vinci, a to již v 15. století a my se synky jsme přicházeli na to, jak se řekne anglicky večeře a jak poslední a nakonec jsme to dali do kupy THE LAST SUPPER a byl to super pocit vědět, že to víme. A to jsme již stáli „in the hall“ a zaposlouchávali se do toho příběhu zámecké paní, která se málem stala anglickou královnou a příběhu lékaře, který ji zachránil život, protože nevěřil, že je mrtvá a to čím je zahalena, je prazvláštní varianta mdloby. Měli jsme z toho v úvodu skoro slzy v očích a tak nám mladičká průvodkyně ladila naše emoční hladinky turistovy. A my kráčeli dál a dál. Také jsme dostali prostor k obhlídce náPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

5


dvoří z prostorných odhozů a tak jsme ještě před inte-

riérovou prohlídkou obdivovali plášť budovy. A šli jsme na to. Vlastně jsme dostali na výběr ze dvou variant a my vybrali tu naši. Začali jsme tedy z haly hned jsme obdivovali tolikero kil litinové dovednosti. Stáli jsme na chodbě s litinovou výzdobou schodišť, plotů a zábran všeho možného

i nemožného. A pak jsme se synky začali fotit veškeré ty litinové sochy s antickou, řeckou a jinou tématikou a osvědčené čínské bojovníky, kteří u nás sklidili největších úspěchů. Musel jsem klukům vysvětlit, kdo a co jsou to řečtí filosofové a myslím, že po pár mých větách je to moc neoslovilo a vrátili se všichni k čínským bojovníkům. Když jsme si prohlédli tuto první chodbu Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

6


a vyslechli první slova o historii zdejší litinové příčiny, vydali jsme se do prostorů, kde nám bylo vysvětleno,

jak to vlastně s tím odléváním je. Vše je velmi hezky do podrobnosti vy-

světleno a my tedy věděli. Dokonce jsme nahlédli do jedné z dílen a možná jsme cítili tu patinu prostředí.

Musím říci, že jsme byli unešeni a to byl začátek. Potom jsme začali procházet z jedné místností do

druhé, které byly osazeny tuny a tunou litiny, které navíc byly vyvedeny do takových přenádherných podob, že to bylo k úžasu. A pak

jsme se dostali do místností s kamny a nebylo ani tam moc teplo. Poté, Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

7


když jsme byli dokonale přesyceni litinou, přesunuli jsme se

do

prostor,

které

zachycovaly, jak se

žilo na zámku. Procházeli jsme různými salonky a salony a obdivovali jsme pro změnu umění řezbářů, protože většina z místností byla osazena kazetovými stropy a dřevěným obložením stěn i oken. Někde se dokonce potkala litina se dřevem. Nacházeli jsme v druhé polovině devatenáctého století a byli jsme při pohledu na výbavu rádi, že žijeme v našem jednadvacátém. Faktem je, že by se nějaký ten kazetový strop možná hodil, ale to nebylo Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

8


vše. Na některých řezbářských dílech bych nechal oči a kolikrát mi ty kredence (credo), připadaly až přehnaně hezké a vznešené. Když

jsem se zamýšlel nad krásou zámeckých pendlových hodin a krásou dnešních obývákových digitálů s předpovědí počasí, potom jsem dále nevytvářel obrazce následných myšlenek, ale věděl jsem, že je prostě jiná doba. Pravdou je, že bych v některých místnostech dokázal žít i v dnešní době, a to i přes to, že jsem vyrůstal ve zcela odlišném prostředí. A už se nám ozýval Romča, že je jeho čas a že musí na oběd. „Už je čas pane učiteli.“ Když neskutečně naléhal, potom jsme prohlídku zámku ukončili Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

9


v prvním patře. Domluvili jsme se s paní průvodkyní, že ostatní prostory bohužel procházet a obdivovat nebudeme a prohlídku

jsme ukončili v prvním patře. Myslím, že jsme i tak byli přesyceni informacemi a ta hodinka a půl nám úplně stačila. Vyšli jsme ze zámku a Romča se nám hladov rozběhl k další soše prostě oděné ženy a na památku si ji fotil. Prý to jde. Jasný, Romča asi začal rozumět umění a teprve poté jsme se rozešli na oběd do restaurace, do nedaleké upravené sýpky. Krok byl veden ve svěžím tempu a s Jaromírem jsme již otevírali dveře této fakt moc hezké a luxusní restaurace. Vybrali jsme si z denního nabídkového menu a jídlo bylo natolik jedinečné, že nás nejdřív doslova občerstvilo pohledem a potom naše chuťové pohárky, až jsme žasli. Za takto dobře provedené jídlo prostě člověk ty prachy rád dá a myslím, že to nebylo ani moc přehnané. S dobrými pocity jsme opouštěli tuto „Zámeckou sýpku“ a víme, že je to skutečně moc dobrá a jedinečná volba a tak jsme tacitně děkovali paní v IC za dopoPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

10


ručení. Ze zámku jsme se vraceli ulicí Rožmitálovou a mířili jsme na vlakovou

zastávku Blansko město, odkud nám

po malé chvíli odjížděl návratový vlak.

Doma jsme byli relativně včas a už

jsme plánovali následné výlety do krásné oblasti bývalého okresu Blansko.

Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

11


A co je to ten Zámek Blansko? Původně se jedná o manský dvůr, kde sídlil správce olomouckého biskupa. Tento manský dvůr jevící se snad jako gotická tvrz (zůstala jedna válcová bašta v jz. nároží), kterou přestavěl Jan Žalkovský ze Žalkova na renesanční zámek (1604), který byl dále přestavěn novorenesančně (pseudorenesančně) Salmy2 (1870 – B.Wachsmann). Dnes je to sídlo Muzea Blansko. Zámek tvoří čtyři křídla s pilířovými arkádami, která se uzavírají v nádvoří. Na nádvorních fasádách je velmi zdařile restaurována renesanční fasáda, která je skutečně velmi jedinečná a hodna obdivu. Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA: www.muzeum-blansko.cz, www.sypkablansko.cz, www.blanensko.cz, www.blansko.cz [email protected], [email protected], E-DRÁT.: TEL.:

+420.516.417.221(Muzeum Blansko), +420.516.412.887, +420.602.563.646 (Zámecký sýpka), +420.516.410.470 (IC Blanka)

ADRESA:

Muzeum Blansko, Zámek 1, 678 26 Blansko Informační kancelář Blanka, Roţmitálova 6, 678 01 Blansko Zámecká sýpka (restaurace+areál), Dvorská 6a, 678 01 Blansko

Seznam vyuţitých zdrojů (tištěné dokumenty):

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Kol. autorů. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. Kol. autorů. Turistická encyklopedie České republiky. Praha: Reader´s Digest Výběr, 2010. ISBN 978-80-7406-106-6. Kol. autorů. Česká republika. Stručný turistický průvodce ČR. Cheb: Music Cheb, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kol. autorů. Statistický lexikon obcí ČR. Praha: ČSÚ a MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. DVOŘÁČEK, M. Lexikon měst do kapsy. Praha: KMa, 2005. ISBN 80-7309-259-7. Kol. autorů. Myšlenky do kapsy 1. Olomouc: FIN, 1994. ISBN 80-85572-23-0. KOUTEK, T., ŠPAČEK, J. Motoristický průvodce po silnicích České republiky. Praha: SW Travel, 2007. ISBN 978-80-239-9074-4. HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. Zeměpis Československa. Praha: Československá akademie věd, 1960. ČSAV Praha. Kol. autorů. Ottova encyklopedie ČESKO. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7360-709-8. BÍNA Jan, DEMEK Jaromír. Z nížin do hor – Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN – 978-80200-2026-0. ŢAKET. Česká republika, atlas s cyklotrasami – hrady, zámky, rozhledny, kempy, přírodní zajímavosti. [1:240.000]. Praha: Ţaket Praha, 2012. ISBN – 978-80-7233-369-1. Kol. autorů. 80 měst ČR. Brno: P.F. art, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7348-036-0. Kol. autorů. Česko v mapách. Praha: Edition Atlas, Kartografie Praha 2011. EU code – DC 685 993. NOVÁK, Zdeněk. Prameny řek: Prameny, Prameniště a Horní toky. Praha: OLYMPIA, 2005. Vydání první. ISBN 0-7033 872-5. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. ŢAKET. Autoatlas: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Ţaket, 2010. ŢAKET. Autoatlas s cyklotrasami: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Ţaket, 2012. DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie – Jihomoravský kraj. Praha: Kniţní klub, 2009, vydání první. ISBN 978-80-242-2454-1. FREYTAG & BERNDT, Železniční mapa České republiky. [1:900.000]. Praha: FREYTAG & BERNDT 2008. SŢDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD 2014. Praha: SŢDC.s.o. 2013.

Seznam vyuţitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_německých_názvů_obcí_a_osad_v_Česku WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Blansko WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Brno_%E2%80%93_%C4%8Cesk%C3%A1_T%C5%99ebov%C3%A1 WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Punkva WIKIPEDIA: : http://cs.wikipedia.org/wiki/Svitava ROUTE PLANNER: http://www.routes.com TURISTICKÝ DENÍK: http://www.turisticky-denik.cz

2

SALM – jedná se o jeden z nejrozvětvenějších šlechtických rodů, který se rozepnul místy až do nepřehlednosti. Nejstarším prapředkem byl Siegfried hrabě v Moselgau a Lucembursku (†998). Jméno Salm znamená losos. Později se rod rozdělil na dvě hlavní rodiny: Ober-Salm, Nieder-Salm. Obě větve již dávno po meči vymřely, ale jméno rodu se udrželo dodnes. A Blansko přišlo do styku s rodem Salmů v mutaci: Salm-Reifferscheidt-Raitz, když starohrabě Anton sňatkem a koupí získal také Blansko. Anton byl velmi vzdělaným člověkem, který byl vychovatelem dětí Marie Terezie, včetně pozdějšího císaře Josefa II. Anton měl deset dětí, ale většina mu v mládí zemřela, vydržel však syn Franz-Xaver, který si však zvolil církevní kariéru a nástupnické právo předal dalšímu z bratrů, který také přežil mládí, Karlu Josefovi. Karel se obklopoval významnými vědci a umělci, které podporoval. Sám s nimi prováděl různá měření a experimenty. Karel se věnoval také alchymií a magií, měl zájem o nové technologie, výrobu porcelánu, metalurgií, lékařství a mnohé další vědní obory. Tím, kdo se nejvíce zasloužil o rozvoj železářství v Blansku, byl syn Karla Josefa, Franz Hugo, který mimo jiné podnikl studijní cestu do Anglie, kde studoval moderní průmyslové metody a prováděl tam ve své podstatě průmyslovou špionáž. Založil železárny v Blansku a započal s výrobou umělecké a stavební litiny, včetně konstrukcí zámeckých kolonád a velkých zámeckých skleníků. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

12


Využitá osobní fota: Roman Houdek – seno - H, Roman Houdek – juno - R, Jaromír Houdek J , Soňa Houdková S DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM.

Pouţité fotografie zpravidla vlastní, ostatní pouţity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:[email protected] (Czech, English, Russian)

ROMAN - seno

JÁRA

ROMAN - juno

Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

13

JAROSLAVA


Česko-moravská soustava Brněnská vrchovina Drahanská vrchovina Adamovká vrchovina Hořická vrchovina, Blanenský prolom, Rozsocháč

Recommend Documents