Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina"

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina"

Telč (zámek) Zámek

GPS poloha: 49°10'58.38"N 15°27'16.91"E

Zámek Telč patří mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Zámek Telč byl zařazen do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek je jednou z nejvýznamnějších dominant města Telče, které se nachází v kraji Vysočina. Zámek lze navštívit denně do dubna do října. Na zámku se ve velmi dobrém stavu dochovaly původní interiéry. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout nádherné sály s mimořádně cennými řezbami v polích kazetových stropů. Obytné místnosti zámku jsou vybaveny zařízením z doby, kdy zámek patřil Podstatským. Historie První zpráva o sídle v Telči sahá do 12. století, tehdy zde stál zeměpanský hrad. Roku 1339 učinil král Jan Lucemburský výměnný obchod s Oldřichem z Hradce, jehož rodu pak Telč patřila až do roku 1604, kdy rod vymřel po meči. Za pánů z Hradce proběhla postupná gotická přestavba hradu a později za Zachariáše z Hradce i jeho přestavba v okázalý renesanční zámek. V roce 1604 přešlo panství na Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, který zůstal majitelem až do své smrti v roce 1652. Jeho rodu pak panství patřilo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Roku 1796 Telč získal Leopold, hrabě Podstatský a po něm jeho syn Leopold II., za jehož života se na zámku hrálo divadlo a holdovalo hudbě. Podstatským zámek patřil až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví státu Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/telc-zamek

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" Veselý kopec Skanzen

GPS poloha: 49°45'46.77"N 15°50'29.45"E

Veselý kopec je ideální místo pro Váš výlet. Nachází se na pomezí Vysočiny a východních Čech přibližně 5 km od Hlinska. Jedná se o rozsáhlou expozici lidového stavitelství. První zmínka o Veselém kopci pochází už z roku 1653. Jedná se o starou pasekářskou osadu volně rozptýlených roubenek, které nám ukazují, jak se žilo drobným zemědělcům v době od poloviny 19. stol. do poloviny 20. stol. Vidět zde můžete např. velkou zemědělskou usedlost, hájenku, olejnu, vodní mlýn, vodní pilu, sušárnu na len a ovoce, sekernickou dílnu nebo zařízení na tlučení třísla. Během roku se na Veselém kopci konají různé kulturní akce. Vidět zde můžete, jak se dříve slavily Vánoce, Velikonoce, Masopust a jiné svátky. Dostanete se sem velice snadno. Do Hlinska trefíte a odsud už vás navedou směrové tabule. Zaparkovat se dá na hlídaném parkovišti, které je přímo před vstupní branou. Hned za ní je pokladna, informační centrum a obchod s upomínkovými předměty. Vedle pokladny je roubenka-restaurace. Veselý kopec je ale jen jedná část celku - skanzenu Vysočina. Další částí je areál ve vesničce Svobodné Hamry, která je vzdálena od Veselého kopce asi 2,5 km. Tato část vás zaujme především starou roubenou hospodou (datovanou roku 1794) nebo barokním zámečkem z 18. stol., kde v minulosti pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun. Další částí jsou roubenky ve vesničce Možděnice, které se nachází asi 4 km od Veselého kopce. Zde můžete navštívit řemeslné dílny bednářů, truhlářů, tkalců aj. Poslední částí je Betlém- Hlinsko, který se nachází přímo ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky. Je to komplex roubenek, které dříve obývali především drobní řemeslníci např. tkalci, ševci, hračkáři a hrnčíři. Autor článku: Katka Kasalá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesely-kopec

Křemešník Vrchol

GPS poloha: 49°24'19.68"N 15°19'48.54"E

Vrch se nachází na Českomoravské vrchovině 12 km od Pelhřimova. Naleznete zde krásný rozhled do kraje díky rozhledně Pípalka. Pro sportovní nadšence a hlavně lyžaře zde máme dobrou zprávu, nachází se zde velice dobré lyžařské středisko. Vrch se může také pochlubit zajímavou historii Poutním chrámem Nejsvětější trojice. Traduje se, že pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský spadl kdysi do stříbrného dolu a učinil slib, že když se zachrání, dá postavit na vrcholu Křemešníku kapli. Svému slibu dostál, a tak zde byla v roce 1555 postavena dřevěná kaple. Když sem začali putovat lidé k zázračné studánce, ujala se tohoto místa pelhřimovská obec a o jeho rozkvět se starala. Dřevěná kaple byla stržena a na stejném místě byl v roce 1654 slavnostně položen základní kámen ke stavbě kaple zděné. Kámen posvětil opat želivský Norbert z Amelunga. Latinský nápis nade dveřmi říká: "Za panování Ferdinanda III. a za arcibiskupa Arnošta hraběte Harracha kostel tento položením základního kamene důstojným pánem Norbertem z Amelunga, opatem želivským, založen a po odstranění staré kaple dřevěné novým, nákladem města Pelhřimo Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kremesnik

Babylon Rozhledna

GPS poloha: 49°7'37.83"N 16°8'55.48"E

I když je na Třebíčsku dosti vrcholů přesahujících šestisetmetrovou hranici, existuje na okrese pouze jediná Rozhledna Babylon na nevysokém Zeleném kopci u Kramolína (nadmořská výška 491 m). Tato poměrně známá věž měla také unikátní funkci: postavit ji nechal hrabě Haugwitz pro vyměřovací účely při zakládání tzv. stabilního katastru v první polovině 19. století. Další (oficiální) rozhledny už na Třebíčsku nevznikly - snad proto, že v poměrně chudém kraji se nemohla rozvinout činnost různých turistických a okrašlovacích spolků, známých především ze severočeského pohraničí. Pamětníci a starousedlíci si však jistě budou pamatovat triangulační věže, které nechali postavit geodeti nad trigonometrickými body II.řádu při novém zaměřování již samostatné republiky v československé souřadnicové soustavě S- JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální). Stály například na Pekelném kopci či Klučovské hoře a při notné dávce odvahy sloužily jako rozhledny. Vlivem času však byly tyto stavby do jedné zničeny a strženy. Nad trigonometry III. řádu pak existovaly menší pyramidy, které však dnes již také budeme těžko hledat. Rozhledna je otevřena od 1. 5. do 30. 9. v sobotu a v neděli od 14 do 17 hod., v ostatní dobu po dohodě v Kramolíně č.17 nebo na telefonu 0509/652317. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/babylon

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" Lipnice nad Sázavou Hrad

GPS poloha: 49°36'52.60"N 15°25'1.38"E

Hrad stojí na vrcholu táhlého hřbetu (620 m) v dominantní poloze nad Městečkem Lipnicí nad Sázavou v kraji Vysočina. Návštěvníci si mohou prohlédnout celý hradní areál včetně kaple sv. Vavřince, v níž byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. Zachovaly se zde nástěnné gotické malby ze 14. století. Nejstarší období připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. Z věže se nabízí krásný výhled na okolní krajinu. V novém Trčkovském paláci, který pochází ze 16. století, je v 1. poschodí kuchyně, vstupní hala, menší sál a ve 2. patře býval velký rytířský sál se dvěma arkýři. Na západní straně nádvoří stojí Thunovský palác s gotickými sklepy a velkým pilířovým sálem. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Na hradě je stálá archeologická expozice, sbírka gotických kachlů a také galerie moderního výtvarného umění. Pod hradem v Lipnici nad Sázavou prožil poslední roky svého života spisovatel Jaroslav Hašek. Turisty láká kromě samotné prohlídky hradu také velmi bohatý kulturní program, který se zde nabízí téměř každý prázdninový víkend. Historie Hrad byl vybudován na počátku 14. století. Zpočátku byl hrad znám jako majetek Raimunda z Lichtenburku. V roce 1319 se vlastníkem hradu stal Jindřich z Lipé. Za Trčků z Lípy, kterým hrad patřil v letech 1436 ? 1561, byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za hrabat Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy, kteří ho opustili až po skončení války. Na hradě se bydlelo až do požáru v roce 1869, poté se hrad začal postupně měnit ve zříceninu. Před úplným zchátráním hrad zachránil Klub českých turistů, který objekt v roce 1925 koupil. Od roku 1968 pečují o hrad památkáři. V minulých letech byl lipnický hrad velkoryse rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lipnice-nad-sazavou

Vysoký kámen Kopec

GPS poloha: 49°5'14.05"N 15°11'9.15"E

Vrch (738 m) leží asi 5 km jižně od Kunžaku a asi 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Hora byla v minulých dobách místem, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Na jejím vrcholu byl hraniční mezník. Její německý název Markstein zřejmě připomíná, že hora byla Trojmezím a v překladu znamená tolik co "Hraniční kámen". Na vrcholku jsou mohutné skalní masivy, které stojí za zhlédnutí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoky-kamen--1

Humpolec – hrad Orlík Zřícenina

GPS poloha: 49°32'41.71"N 15°22'58.80"E

Hrad se nalézá na Českomoravské vrchovině asi dva kilometry severně od města Humpolec směrem na Havlíčkův Brod. Příjezd k záchytnému parkovišti pod hradem v obci Rozkoš je ze silnice I 34 z Humpolce směrem na Havlíčkův Brod a je značen hnědými ukazateli ke kulturním cílům již od přivaděče z dálnice. Ve vsi Rozkoš, asi 300 metrů od hradu, je možnost bezplatného parkování. Na hrad se lze také vydat pěšky z Humpolce. Procházka je to příjemná, dlouhá necelé dva kilometry.

Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14. století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu, pochází z roku 1399. Píše se v ní o sezení Jindřicha z Dubé na Humpolci. Přímo o hradě se hovoří až ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka. Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelkou stavbu obdélníkového půdorysu, chráněnou na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop, přes který vedl most k bráně. Zde se také nacházela mohutná dutá hranolová věž o základně 5, 5 metru, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. Palác přiléhal k hradbám a tvořil jižní a západní stranu hradního komplexu. Mezi bránu a palác byla později přistavěna malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé nechal areál obehnat kamennou hradbou.

Počátkem roku 1416 Jindřich z Dubé umírá a hrad roku 1420 odkupuje Jan Leskovec z Leskovce. Hrad je v té době Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" radikálně přestavován. Stará ohradní zeď je nahrazena novou a pozůstatky opevnění jsou doplněny o nové čtvercové bašty. V severovýchodní části předhradí je vybudována nová obytná budova. Starší vstup do horního hradu je zazděn a nový byl veden přes věžovou bránu, vklíněnou mezi prostřední baštu a věž. Bašta poblíž první brány je v přízemí upravena na hradní kuchyni. Přestavěny jsou také paláce horního hradu a sklepení nově zaklenuta valenou klenbou.

Roku 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Opět zde probíhají nové změny interiérů i exteriérů. Například je budován renesanční reprezentační palác v severní části areálu. Velká pozornost je však kladena i na zvýšení obranyschopnosti hradu. Při první hradní bráně na severovýchodě je budováno nové dělostřelecké opevnění - tzv. "bastión".

V polovině 16. stol. je hradní stavba nově přejmenována na Orlík. Roku 1560, když hrad kupuje Jan Říčan z Říčan a na Kosové Hoře, je však hrad a dvůr poplužní pod hradem uváděn jako pustý. Zřejmě se v té době stala nějaká pohroma. Noví majitelé své stavební aktivity směřují na obnovu sídla. Po vnitřním obvodu západní části areálu jsou přizděny další přízemní objekty. Dalším majitelem se stává Kryštof Karel z Roupova, který přikupuje panství herálecké a na nový herálecký zámek přemisťuje své sídlo. Hrad Orlík tudíž zůstává pouze jako správní sídlo. Kryštof Karel z Roupova je však také posledním českým pánem na Humpolci a panstvích okolních. Po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 je mu majetek konfiskován.

Hrad sice odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu, ale panstvo sídlí na Herálci a Orlík pustne. V 17. století, a zvláště za 30- ti leté války chybí o hradě jakékoliv zprávy. Ještě v roce 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek Orlík s dobře zachovalými zdmi, sídlí zde však pouze myslivec. A tak se Orlík postupně dostává do zapomnění a mění se v rozvaliny. Vybavení je rozprodáváno a hrad rozebírán na stavební kámen. Z roku 1803 pochází první zachovalé vyobrazení hradního komplexu před jeho úplnou zkázou. V první polovině 19. století se zřítila část nárožní hradní věže a později pod rukama dělníků mizí i první hradní brána s hradbami v okolí.

Na začátku 20. století hrozí úplné zřícení hradní věže, a proto dochází v roce 1913 na popud místních rodáků k první konzervaci jejich zbytků i ostatního zdiva. V letech 1939-41 jsou prováděny Klubem českých turistů další zabezpečovací práce. Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí, které jsou však v 70-tých letech z důvodu špatného stavu objektu zakázány. Hrad není udržován, pustne a mění se v rozvaliny.

V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců, která se později transformuje v občanské sdružení - humpolecké pobočky Klubu Augusta Sedláčka. Od roku 1992 probíhají stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. V roce 1997 je areál zpřístupněn veřejnosti. V témže roce humpolecká pobočka Klubu augusta Sedláčka zakládá obecně prospěšnou společnost Castrum o. p. s., která se stává oficiální organizací zajišťující správu hradu. Orlík je v této době již majetkem města Humpolec a postupně se daří dokončit opravy horního hradu a provést i zajištění většiny dolního hradu. V polovině prvního desetiletí 21. století se podařilo realizovat stavbu správní budovy a tak otevřít cestu dalšímu využití hradu. Opravy zbývající části hradu by měly být prováděny postupně s ohledem na finanční možnosti.

Filmaři si často toto zajímavé místa nevybírají, i přesto sem může televizní divák zavítat každý rok o Vánocích. Pohádka „Jak se budí princezny“ (Václav Vorlíček – 1977) je totiž bezesporu televizním hitem patřícím neodmyslitelně na obrazovky ke konci roku.

Některá ze zajímavých míst, která jsem ještě v Humpolci a okolí navštívil: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" - vyhlídková věž kostela sv. Mikoláše:http://www.turistika.cz/mista/humpolec-vyhlidkova-vez-kostela-sv-mikulase - muzeum Dr. A. Hrdličky:http://www.turistika.cz/mista/humpolec-muzeum-dr-a-hrdlicky - občan Hliník:http://www.turistika.cz/mista/humpolec-obcan-hlinik

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/humpolec-hrad-orlik

Jaroměřice nad Rok. Zámek

GPS poloha: 49°5'39.40"N 15°53'32.34"E

Monumentální barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou stojí na břehu řeky Rokytné ve stejnojmenném městečku na Třebíčsku v kraji Vysočina. Zámek lze navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a pouze na objednávku v pracovní dny kromě pondělí, od května do září každý den kromě pondělí. Na západní straně je zámek spjat s barokním zámeckým Kostelem Sv. Markéty. V zámeckých interiérech jsou dobové hudební nástroje a další mobilie související s bohatým hudebním životem. Na zámku je k vidění knihovna, galerie, koncertní síň, taneční a hudební sál s bohatou malířskou výzdobou aj. K zámku přiléhá francouzská zahrada a volný anglický park s přírodním divadlem a řadou soch s mytologickými náměty. Zámek se stává vyhledávaným místem filmařů při natáčení historických filmů. V zámeckém parku se každoročně koná festival Petera Dvorského. Původní tvrz, chráněná vodním opevněním, náležela počátkem 16. století Janovi z Pernštejna, který ji postoupil Meziříčským z Lomnice. Ti tvrz v polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Na počátku 17. století vlastnil zámek Zikmund z Tiefenbachu a později ho koupili Rechenberkové ze Želetic. Po bitvě na Bílé hoře panství získali Questenberkové, kteří se zasloužili o jeho barokní podobu. Přestavba zámku probíhala v letech 1700 ? 1737 podle projektu, který vypracoval rakouský architekt Jakub Prandtauer. Současně s přestavbou zámku byla u zámku také přebudována dosavadní renesanční zahrada na barokní francouzskou zahradu, která byla rozšířena za řeku Rokytnou a která byla pak ve 20. století v letech 1961 ? 1963 částečně zrekonstruována. Za Adama z Questenberka se zámek proslavil rušným kulturním životem. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. Autor článku: Rostislav Pavelka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jaromerice-nad-rok

Zelená hora Kostel

GPS poloha: 49°34'48.52"N 15°56'33.46"E

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře představuje vyvrcholení tvorby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka již třetí generace italské umělecké rodiny, usazené od 17. století v Praze. Kostel k uctění památky nového českého světce, Jana z Nepomuku, nechal vybudovat Václav Vejmluva, který byl v letech 1705- 1738 opatem zdejšího cisterciáckého kláštera. K tomuto rozhodnutí jistě přispěl vztah žďárského kláštera k místu, kde Jan Nepomucký vyrůstal. Původní mateřské sídlo cisterciáckého řádu, odkud mniši v roce 1251 do Žďáru přišli, bylo v letech 1144 až 1420 právě na Zelené hoře u Nepomuku. Jako stavební místo byl vybrán strmý vrch nedaleko žďárského kláštera, kterému se později začalo říkat Zelená hora. Stavba byla zahájena v roce 1719, kdy byl v hrobě blahoslaveného Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk a kdy byla zahájena příprava na jeho kanonizaci. Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou Sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o nejvýznamnější Santiniho práci v závěru jeho života. Představuje nadčasové a absolutní dílo, oproštěné od jakýchkoliv konvenčních prvků dobové architektury. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy. Byl navržen architektem současně s chrámem, k jeho dokončení však došlo až v r. 1769. Při právě probíhající opravě byly nalezeny základní kameny, vymezující polohy oblouků, což dokazuje, že jejich zaměření bylo provedeno již při zakládání kostela. Stanové střechy nad branami nesly alegorické sochy, tři z nich se zachovaly. Kdysi bohatá ozdoba štukových obrazců a žeber na klenbách se dochovala jen v mizivém rozsahu. Chrám je postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, podle legendy, která praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Symbol pěti je realizován v celé stavbě. Do celého areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Symbol pěti je i ve jméně opata Václava Wejmluvy- 5 V, od příchodu prvních cisterciáků uplynulo v té době pět století, pět písmen má i latinské TACUI ? mlčel jsem. To navazuje na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" legendu, podle které světec neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy. Dnes však víme, že smrt Janova měla především politické pozadí kvůli jeho sporům se samotným králem. Ve vrcholku kopule je umístěn velký jazyk, symbol sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož šlehají paprsky. Jedná se o symbol vítězné zbraně ? meče mučedníka a protějšek hvězdy, zdůrazněné půdorysem svatyně. Celou stavbou se prolínají dva slohy - gotika a baroko. Zatímco v gotické době hledaly duše Boha v popírání tělesnosti a neustálým pohledem vzhůru, v baroku hledí Boha postihnout skrze pohyb, který dal světu. Pro Santiniho jsou to pak působivé kontrasty. Použití gotických oken symbolizujících opět meč nebo ruce sepnuté k modlitbě, půdorysné formy hrotů hvězd, gotizující štukové žebroví, ve kterých je možno spatřovat symbolickou narážku na spojení se středověkým mateřským klášterem na Zelené hoře v Nepomuku. Množství oken poskytuje dostatek světla, které barokně rozšiřuje celý prostor a dává možnost vyniknout sochařské výzdobě, pojaté jednoznačně v barokním charakteru. Díky zajímavému umístění oken není v celém kostele tmavý kout. Okna mají tři různé tvary. Okna ve tvaru jazyka jsou zakomponována u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly. Připomínají meč v pochvě a jazykem- mečem dosáhl světec svého duchovního vítězství. Okna ve tvaru biskupské mitry se jako opatský odznak a součást erbu vztahují ke stavebníkovi. Okna v podobě sférického rovnostranného trojúhelníku symbolizují Nejsvětější Trojici. Na hlavním oltáři je socha světce, stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd představuje 5 kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkoule je nesena třemi anděly, kompozičně rozmístěnými do tvaru písmene V. Hvězdy se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé ? svatojánské a deseti a dvanácticípé ? mariánské. Od chrámové lodi je oltář oddělen ručně kovanou trojbokou mříží. Dvě bílé münsterberské orlice jakoby nadnášely svými křídly oltářní stůl. Mezi nimi je znak zakladatele kláštera Bočka z Obřan. Oltáře po stranách kostela jsou zasvěceny čtyřem evangelistům. Matoušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Všechny oltáře jsou vyrobeny z lípového dřeva a mají mramorovou imitaci. Autorem sochařské výzdoby chrámu je Jan Pavel Čechpauer z Chrudimi, dokončoval ji Ignác Rohrbach, který po jeho smrti převzal dílnu. Provádějícím stavitelem byl Donát Marazzi a truhlářské práce zhotovil Jan Ludvík Pešinský z Hradce Králové. Období největší slávy zažil kostel na Zelené hoře spolu s klášterem v roce 1735, kdy bylo slaveno pětisté výročí založení kláštera. Bohužel však již o dva roky později klášter vyhořel a rok poté umírá opat Václav Vejmluva. Katastrofu dovršil další zhoubný požár v roce 1784, kterému padl za oběť nejen konventní kostel, ale také kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V říjnu roku 1784 byl pak císařem Josefem II. zrušen klášter, včetně poutního kostela. Vnitřní inventář kostela byl přenesen do okolních farností. Teprve za působení bývalého klášterního mnicha Bonifáce Procházky začala obnova kostela, která s přestávkami trvala až do roku 1830. Za tehdejšího správce farnosti, vlasteneckého buditele P.Matěje Sychry bylo dosaženo znovuobnovení kostela, které souviselo se založením hřbitova ve vnitřním areálu. Výjimečné hodnoty tohoto poutního kostela vedly k tomu, že v roce 1994 byl zapsán jako první solitérní stavba v českých zemích do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelena-hora--4

Želivský klášter Klášter

GPS poloha: 49°31'46.08"N 15°13'12.63"E

Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. Koncem 12. století byl ze Želivi osazen i milevský Klášter. V letech 1420 a 1424 husité Klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko- renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim (dokončené 1688). Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelivsky-klaster

Hlinsko - radnice Radnice

GPS poloha: 49°45'35.10"N 15°54'20.20"E

První objekt byl jako v jiných městech dřevěný, postavený v roce 1598. V letech 1788- 92 město přistoupilo k jeho přestavbě do zděné podoby v pozdně barokním slohu. Současnou podobu radnice získala v roce 1850 podle projektu stavitele Václava Sitty. Věž v ose průčelí nad vchodem pochází z roku 1839. V současné době je dominantou zdejšího náměstí. Před radnicí je dnes zbudována zajímavá vodní kaskáda. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" Turistické mapy KČT 1:50 000: č.45 Železné hory, č.47 Vyskomýtsko a Skutečsko a č. 48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hlinsko-radnice

Dolní Město - kostel svatého Martina Kostel

GPS poloha: 49°37'52.97"N 15°23'18.78"E

Kostel svatého Martina v Dolním Městě (10 km severně od Humpolce) je gotický kostelík, poprvé zmiňovaný roku 1346. Původně byl zasvěcen svatému Janu Křtitelovi, svatému Martinovi až od doby barokní. Kostelík je unikátní obzvláště dochovanými gotickými freskami ze 14. století. Interiér kostela však nebývá přístupný příliš často, takže budete-li mít příležitost, určitě neváhejte ;- ) Kostelní hřbitov je obehnán kamennou zídkou, ke kostelu patří i opodál stojící zvonice z 16. století. Velkou zásluhu na tom, že v kostele probíhají rekonstrukční a restaurátorské práce má občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů. Více informací o tomto sdružení naleznete na stránkách http://www.podlipnickekostely.cz. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-mesto-kostel-svateho-martina

Kostel sv. Prokopa Kostel

GPS poloha: 49°33'47.99"N 15°56'17.99"E

Kostel zasvěcený svatému Prokopovi, je v centru města Žďáru nad Sázavou, nedaleko náměstí Republiky. Postaven byl asi v r. 1270, přestavěn ve slohu novogotickém. Věž s ochozem bývá každý rok pouze několikrát veřejně přístupná, protože pro svůj technický stav nemůže být přístupná neustále. Z věže je hezký výhled na Žďár i okolí města. V kostele se dochovala socha pozdně gotické madony s dítětem a barokní obraz sv. Prokopa. V kostele je nová Křížová cesta, oltář a varhany. (1978–1988) Nedaleko kostela je také kaple sv. Barbory podle návrhu Jana Blažeje Santiniho a historická Tvrz s Regionálním muzeem a tzv. Moučkův dům. Souřadnice kostela: 49°33'47.908"N, 15°56'17.936"E Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-prokopa--2

Na starém městě Zajímavost

GPS poloha: 49°34'14.12"N 15°55'43.36"E

Místo, kde stávala původní osada Žďár. Nachází se u staré Vápenné cesty, jejím pozůstatkem je úvoz přes Klafar, je na pravém (českém) břehu řeky Sázavy. Už kolem r. 1100 stávala poblíž dnešního zámeckého areálu tržní osada na zemské obchodní stezce u brodu přes řeku Sázavu, která tvořila hranici. Když v roce 1252 pan Boček z Obřan založil cisterciácký klášter, přestěhovala se osada do prostoru tzv. Starého města (sídliště Klafar, Žďár nad Sázavou 3). Osada zde byla pouze krátce a potom byla přestěhována na druhý břeh, do míst dnešního historického jádra města, kde vzniklo tržní městečko na moravské straně Sázavy. Dnes tu stojí kostel sv. Prokopa, nedaleko kostela je také kaple sv. Barbory podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, historická Tvrz s Regionálním muzeem a tzv. Moučkův dům. Existence této osady Na Starém městě je doložena archeologickým průzkumem, který proběhl před výstavbou na místech vznikajícího sídliště Klafar. Stará Vapenná cesta je sice zachována, úvoz je dvakrát nově přemostěn, ale všechny objekty původní osady zjištěné při vykopávkách jsou nenávratně ničeny vznikajícím sídlištěm bez jakéhokoliv připomenutí historických souvislostí místa. Souřadnice Starého města: 49°34'14.124"N, 15°55'43.356"E Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" Poslední aktualizace: 22.4.2015 Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/na-starem-meste

Regionální muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°33'49.14"N 15°56'15.50"E

Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou se nachází v budově staré Tvrze postavené kolem roku 1300. Je nedaleko kostela sv. Prokopa. Muzeum je otevřeno celoročně, nemá stálou expozici. Střídají se v něm stále různé tématické výstavy. Od rpna 2013 byl otevřen nedaleký zrekonstruovaný Moučkův dům jako nová budova Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou. V budově je stálá expozice věnovaná historii města, přednáškový sál a depozitář. Program výstav: http://www.muzeumzdar.cz/aktuality/vystavy/ Souřadnice: 49°33'49.574"N, 15°56'16.076"E Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/regionalni-muzeum

Kostel Matky Boží v Telči Kostel

GPS poloha: 49°10'38.39"N 15°27'27.94"E

Poblíž břehů Staroměstského rybníka, na spodním okraj Telče ve stejnojmenné městské čtvrti, se nachází jedna z jeho nejstarších památek. Chrám Matky Boží má hlavní loď vystavěnu v raném baroku, ale spodní část kostelní věže pochází ještě z období gotiky, stejně jako interiér sakristie a presbytáře. Kostelní zvon pochází dokonce z roku 1515. Tento kouzelný "stánek boží" je obklopen hřbitovem, kde můžeme vidět ještě raně barokní kapli sv.Rocha a když se projdeme po areálu hřbitova, narazíme i na nejstarší vytesané náhrobky na území města. Kostel se hřbitovem je obklopen zdí s branou, na níž je tak jako na obdobně uspořádaném areálu kostela sv.Anny v centru Telče , vyobrazena formou fresky podoba přináležící Světice tady je to samozřejmě postava Panny Marie - Matky boží... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-matky-bozi-v-telci

Šiškův Mlýn Mlýn

GPS poloha: 49°12'43.97"N 15°25'22.47"E

Byl postaven v roce 1477 v místě zaniklé obce Šiškov. V šedesátých letech minulého století byl přejmenován na Žižkův mlýn a sloužil jako pionýrská základna. Do současné podoby za dohledu památkářů byl přestavěn v letech 1996- 99. Dnes je v něm stylový hotel a v bezprostředním okolí vybudováno golfové hřiště. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/siskuv-mlyn

Sousoší Hraniční kámen Socha

GPS poloha: 49°35'28.86"N 15°55'53.40"E

Jednou z významných plastik místního sochaře Michala Olšiaka v oblasti Žďárska je i sousoší nazvané Hraniční kámen. Má připomínat původní zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Nachází se poblíž břehu Pilské nádrže u zdejší cyklostezky. Lev zde při cestě do Polničky hlídá vstup do Čech, naopak orlice vstup na Moravu při cestě do Žďáru. Hlavní středový pískovcový kámen na vyvýšeném Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Českomoravská Vrchovina" místě má na jedné straně vytesáno Bohemia a na druhé pak Moravia. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sousosi-hranicni-kamen

Telč - Domeček Dům, budova

GPS poloha: 49°10'59.63"N 15°27'3.31"E

Na jižní straně Ulického rybníka stával o samotě malý objekt, kterému místní neřekli jinak než Domeček. Vybudováním stylové dřevěné lávky přes rybník byla kolem něho přeložena pěší trasa a později i cyklotrasa. Péčí Sportovního klubu bylo přikročeno k jeho rekonstrukci a přebudování na Turistickou ubytovnu. Proto od roku 2007 se zde v plné kráse skví ubytovací zařízení turistické kategorie, kde je v současné době celkem 16 lůžek, většinou ve dvoulůžkových pokojích se základním sociálním vybavením. K dispozici jsou dvě kuchyňky a společenská místnost s krbem. Dále úschovna kol a nad ní odpočinková terasa, ze které je vidět panorama starého města jako na dlani. Díky nové lávce je odtud pouze několik minut chůze na historické náměstí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/telc-domecek

Letiště Náměšť nad Oslavou Ostatní

GPS poloha: 49°9'56.88"N 16°7'30.54"E

Vojenské letiště Náměšť nad Oslavou bylo postaveno v těsné blízkosti obce Sedlec na konci 50. let. Jeho historie je úzce spjata s 20. stíhacím leteckým plukem (20. slp), později přejmenovaným na 20. stíhací bombardovací letecký pluk (20. sbolp). V jeho výzbroji byly postupně letouny MiG-15, Su-7, L29 a Su- 22. Po revoluci a rozpadu se na základnu přesunuly letouny Su- 25. Necelé tři roky zde sloužily lehké bojové letouny L-159 ALCA. Dnešní tak zvaná 22. základna letectva je domovskou základnou 221. vrtulníkové letky (vrtulníky Mi- 24/ 35), 222. výcvikové letky (letouny L-39ZA) a dalších zabezpečovacích a logických praporů. ICAO kód je LKNA, letiště má betonovou vzletovou a přistávací dráhu 13/31 o délce 2400 a šířce 60 metrů. Letiště bylo domovskou základnou například akrobatické skupiny "Duha", která létala se čtyřmi Su- 22. Na letišti se každoročně pořádá Den otevřených dveří, jeden takový proběhne/ proběhl 6. 10. 2012. V posledních letech odtud startovaly bojové letouny NATO v rámci cvičení Flying Rhino a Ramstein Rover. Autor článku: Zdeněk Kussior Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste-namest-nad-oslavou

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9