1
Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................... 4 2. FILOSOFIE ....................................................................................................................................................... 5 3. PRIORITY MATEŘSKÉ ŠKOLY .................................................................................................................. 5 3. PRIORITY MATEŘSKÉ ŠKOLY .................................................................................................................. 6 4. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY JAKO CELKU .......................................................................................... 7 4.1 CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY .......................................................................................................... 8 5. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ .......................................................................................... 8 5.1 PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................................................... 8 5.2 ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ ......................................................................................................................... 11 6. CHARAKTERISTIKA ŠVP PV - MATEŘSKÁ ŠKOLA ........................................................................ 13 7. VZDĚLÁVACÍ OBSAH PROGRAMU „SVĚT PATŘÍ VŠEM“ ............................................................... 19 7.1 PODZIM ....................................................................................................................................................... 34 7.2 ZIMA ........................................................................................................................................................... 34 7.3 JARO............................................................................................................................................................ 35 7.4 LÉTO ........................................................................................................................................................... 35 8. SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE ......................................................................................................... 36 8.1 PSYCHOPEDICKÁ PÉČE................................................................................................................................. 36 8.2 SOMATOPEDICKÁ PÉČE ................................................................................................................................ 37 8.3 LOGOPEDICKÁ PÉČE (ILP) ........................................................................................................................... 38 8.4 SURDOPEDICKÁ PÉČE V RÁMCI ILP ............................................................................................................. 39 8.5 TYFLOPEDICKÁ PÉČE ................................................................................................................................... 39 8.6 PÉČE O DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA (PAS) .......................................................................... 40 9. AUTOEVALUACE V MATEŘSKÉ ŠKOLE A HODNOCENÍ DĚTÍ ...................................................... 41 9.1 CÍLE ............................................................................................................................................................ 41 9.2 NÁSTROJE (FORMY) AUTOEVALUACE ŠKOLY, ČASOVÉ ROZVRŽENÍ ............................................................. 42 9.3 KRITERIA .................................................................................................................................................... 43 10. SLOVNÍČEK POJMŮ.................................................................................................................................. 44
2
Č.j.: 756/2010 Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – Mateřská škola „Svět patří všem“ je vypracován podle rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání RVP PV (VÚP 2004) a upraven jako školní vzdělávací program mateřské školy speciální pro děti s různým druhem zdravotního postižením. Škola se specializuje především na vzdělávání dětí se zdravotním postižením ( souběžným postižením více vadami , poruchou autistického spektra a tělesným postižením). ŠVP PV „Svět patří všem“ ze dne 1.9.2010, ve znění aktualizace č.2 je platný od 1.9.2013 Byl projednán pedagogickou radou dne 27.8.2013 a školskou radou dne 2.10.2013.
Mgr. Miroslava Malenovská ředitelka školy
razítko
3
1. Identifikační údaje Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – Mateřská škola „ Svět patří všem“ ŠVP je vypracován podle RVP PV (VÚP 2004) a upraven jako školní vzdělávací program mateřské školy speciální pro děti s různým druhem zdravotního postižením. Škola se specializuje především na vzdělávání dětí se zdravotním postižením (souběžným postižením více vadami, poruchou autistického spektra a tělesným postižením). Motivační název:
Svět patří všem
a) Název:
Základní škola a Mateřská škola speciální Kroměříž
Sídlo:
F. Vančury 3695, 767 01 Kroměříž
Právní forma:
příspěvková organizace
IČO:
47935928
IZO:
600 025 608
b) Zřizovatel: Kontakt:
Zlínský kraj Krajský úřad Zlínského kraje , odbor školství, mládeže a sportu tř. T. Bati 21 761 90 Zlín
c) Ředitel:
Mgr. Miroslava Malenovská
d) Zástupce ředitele:
Mgr. Ludmila Kočí – vzdělávání Mgr. Jitka Jarmarová – poradenství Bc.Jindra Kučeříková – vedoucí učitelka pro předškolní vzdělávání
e) Koordinátor ŠVP:
Mgr. Ivana Baštincová Mgr. Lenka Stojanová Mgr. Eva Vrtaníková
Výchovný poradce: Metodik prevence:
f) Kontakt na školu:
[email protected] www.msazskm.cz telefon: 573 338 534
4
2. Filosofie Základním posláním naší školy je vytvořit pro všechny děti, vyučující i zákonné zástupce bezpečné a příjemné prostředí bez bariér, vytvořit zdravé sociální prostředí tak, aby se vaše dítě cítilo spokojeně a rádo se do něj vracelo. Individuálním přístupem a komplexní péčí působit na jeho osobnostní rozvoj v návaznosti na jeho výchovu v rodině a v úzké součinnosti s rodinou a umožnit mu plnohodnotné prožití dětství. Jak naplňujeme filozofii školy:
vytvářením příjemné atmosféry pro všechny děti, zákonné zástupce i vyučující založené na porozumění, bezpodmínečném přijetí, vzájemném uznání a naslouchání
vytvářením zdravého a podnětného prostředí, protože to, jak se dítě cítí a co prožívá má z hlediska úspěšnosti jeho vzdělávání klíčový význam
chceme být pro děti partnerem a průvodcem na cestě poznáním
individuálním přístupem a komplexní péčí pomáháme dětem v rozvoji celé jejich osobnosti, v návaznosti na výchovu v rodině a v úzké spolupráci s ní
5
3. Priority mateřské školy Ve vztahu k druhu a stupni postižení dítěte nelze stanovit, co by mělo v určitém věkovém období znát, zvládat, či umět. Proto jsou vypracovávány individuální vzdělávací plány, které umožňují vzdělávat dítě podle jeho možností a schopností, bez přetěžování a přitom postihují všechny priority nabízené mateřskou školou. Komplexnost rozvoj fyzických, psychických a sociálních dovedností, speciálně pedagogické nápravné metody - reedukace, kompenzace, rehabilitace, edukace - výchova a vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Samostatnost rozvoj schopností a dovedností umožňující dítěti socializaci v rodině, škole, ale i v širší společnosti, podpora a stimulace tělesného vývoje dítěte, rozvoje pohybových a manipulačních dovedností, sebeobsluhy, rozvoj poznávacích schopností, jazykových a řečových dovedností, emocionality a sebepojetí, rozvoj potřeby a schopnosti navazovat vztahy s druhými lidmi, vzájemné komunikace, spolupráce, respektu a tolerance. Komunikace rozvoj a užívání všech smyslů rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, mluvního projevu, vyjadřování) se zohledněním k typu a stupni postižení vzájemnou komunikací navazovat a upevňovat kamarádské vztahy Práce osvojení si věku přiměřených praktických dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, samostatnosti (zvládnout sebeobsluhu, zacházet s předměty denní potřeby, s nástroji, náčiním a materiálem…), vytváření zdravých návyků a postojů vedoucích ke zdravému životnímu stylu (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutiny, postarat se o sebe…), rozvoj fyzické i psychické zdatnosti Smysluplnost učení držet se zásad individuálního přístupu, názornosti, posloupnosti a přiměřenosti, vytvoření elementárního povědomí o vývoji a rozmanitosti světa kolem nás, přiměřené pochopení souvislostí, ale i možnosti člověka tento vývoj ovlivnit, získaných vědomostí, dovedností a návyků využít v dalším vzdělávání.
6
4. Charakteristika školy jako celku Základní škola a Mateřská škola speciální Kroměříž se nachází v klidné okrajové části města Kroměříže, v zástavbě rodinných domků, pod zalesněným kopcem Barbořina. Hlavním účelem školy je poskytování vzdělávání (dětem v předškolním věku a žákům při plnění povinné školní docházky v základním vzdělání). Škola poskytuje i komplexní školské poradenské služby ve speciálně pedagogickém centru, zajišťuje zájmové vzdělávání a stravování. Je školou samostatně zřízenou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, především s vícenásobným zdravotním postižením a poruchami autistického spektra. Vykonává činnosti těchto škol a školských zařízení: - Mateřská škola speciální - Přípravný stupeň Základní školy speciální - Základní škola - Základní škola speciální - Školní družina a školní klub - Speciálně pedagogické centrum - Školní jídelna-výdejna Spádovou oblastí školy je celý okres Kroměříž a okrajové části okresů sousedících. Dopravní obslužnost je realizována osobní i hromadnou dopravou- část žáků dojíždí do školy samostatně, část v doprovodu zákonných zástupců. Zákonní zástupci využívají i nabídky Občanského sdružení rodičů a přátel ZŠ a MŠ speciální Kroměříž „Korálky“, které zajišťuje formou sociální služby dopravu dětí do školy za doprovodu řidiče a osobní asistentky. Kapacita budovy je 92 dětí a žáků (mateřská škola 12 dětí, přípravný stupeň ZŠ speciální 12 dětí, základní škola 68 žáků). Nejvyšší povolený počet žáků v oboru základní škola speciální je 50, v oboru základní škola 30. Aktuálně je ve škole 10 tříd. Škola byla založena 1. 9. 1992 a sídlila ve dvou nevyhovujících objektech ve vzdálených částech města. Město Kroměříž darovalo škole v roce 2000 budovu na ulici Františka Vančury využívanou původně pro mateřskou školu a jesle. Stěhování do současných prostor se uskutečnilo po I.etapě rekonstrukce na podzim roku 2001. Jednopatrová budova, která prošla celkovou rekonstrukcí, je spojena prosklenou chodbou s dvěma dalšími nízkopodlažními objekty, které na rekonstrukci teprve čekají. Škola plně využívá jednopatrovou budovu. Dispoziční řešení přízemí i prvního patra je architektonicky stejné. Nachází se v něm 5 tříd, sociální zařízení pro děti, žáky a zaměstnance, šatna zaměstnanců, kuchyňka, ředitelna a pracovna ekonomky. Středem bezbariérového objektu vede výtahová šachta pro osoby s omezenou možností pohybu. Třídy v přízemí jsou určeny pro mateřskou školu, přípravný stupeň ZŠ speciální a ZŠ speciální. Žáci základní školy a žáci vyšších ročníků ZŠ speciální mají třídy umístěny v prvním poschodí. Malé pracovny pro individuální speciálně pedagogickou péči – tyflopedickou, logopedickou a pro práci s žáky s PAS – jsou součástí 4 tříd. V prvním navazujícím nízkopodlažním objektu jsou umístěny pracovny speciálně pedagogického centra, školní jídelna-výdejna, cvičebna pro zdravotní a rehabilitační tělesnou výchovu a druhá logopedická pracovna. Druhý navazující objekt není využíván vzhledem k havarijnímu stavu. O dokončení rekonstrukce celého areálu škola zřizovatele požádala již v roce 2003. Kolem budovy školy je rozsáhlá zahrada, která je využívána pro výuku pracovních činností, pro relaxaci, sportovní i společenské aktivity.
7
4.1 Charakteristika mateřské školy Jednotřídní mateřská škola s polodenním provozem je součástí souboru škol a školských zařízení přímo určených ke vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Komplexní speciálně pedagogickou péči věnuje především dětem s postižením více vadami a poruchou autistického spektra. Jedna třída je umístěna v přízemí jednopatrové budovy - je prostorná, světlá. Okna i dveře na terasu jsou zastíněny žaluziemi. Z terasy je přístup do prostorné zahrady, která školu obklopuje. Po celé ploše třídy je hygienicky dobře udržovatelná podlaha, doplněná umyvatelnými rehabilitačními podložkami. K dispozici je široký výběr pomůcek umístěných v praktických skříňkách. Naproti třídy je umývárna s kompletním sociálním zázemím. Boty a svrchní oděv si děti odkládají v šatně na chodbě, skříňku na osobní věci (včetně hygienických potřeb a plen) mají ve třídě. Prostor třídy je rozdělen na hrací a pracovní kouty, které poskytují dětem i pedagožkám dostatek možností k individuálním činnostem, hře i práci. Prostor je variabilní a učitelka ho může přizpůsobovat potřebám jednotlivých dětí pomocí mobilních paravánů. Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní i hygienické normy dle platných předpisů týkající se čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti.
5. Podmínky a organizace vzdělávání 5.1 Podmínky vzdělávání Věcné vybavení Prostředí mateřské školy je podnětné, stimulační. Třída má takové vybavení, aby bylo vytvořeno dobré zázemí pro veškeré vzdělávací aktivity. Uspořádání prostoru i jeho zařízení je přizpůsobeno dětem a jednotlivým činnostem. Umístění hraček, pomůcek i materiálů je zvoleno tak, aby bylo všem dobře přístupné. Vybavení je průběžně obnovováno, doplňováno a plně využíváno. Děti se svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru třídy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce mohli shlédnout i jejich zákonní zástupci. Třída je samostatnou jednotkou se svým sociálním zázemím a šatnou. Všechny vnitřní i vnější prostory jsou v souladu s bezpečnostními i hygienickými normami. Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) jsou přizpůsobeny dětem se zdravotním postižením. Na budovu školy navazuje školní zahrada, která umožňuje dětem - vzhledem k jejich individuálním potřebám a možnostem - pohybové a relaxační aktivity. Životospráva Dopolední svačinu si děti vzhledem k specifice zdravotních postižení nosí vlastní. Nenutíme je do jídla, snažíme se, aby alespoň ochutnaly a naučily se tak zdravému způsobu stravování. Dodržujeme pitný režim. Obědy jsou dětem vydávány ve školní jídelně – výdejně. Strava se do školy dováží ze školní jídelny při Domově mládeže ve Štěchovicích. Děti dostávají každý den dostatek zeleniny a ovoce v podobě zeleninových salátů, kompotů či kusového ovoce.
Psychohygiena Do mateřské školy mohou děti v doprovodu zákonných zástupců přicházet kdykoliv v průběhu dopoledne. Nově příchozím dětem nabízíme individuální režim ve spolupráci
8
s rodinou. Všechny činnosti mají pravidelný denní řád. Jejich náročnost je volena přiměřeně typu a stupni zdravotního postižení, s respektováním věku a aktuálního zdravotního stavu každého dítěte. Relaxační aktivity zařazují učitelky na základě znalosti osobních potřeb jednotlivých dětí. Děti mají dostatečný prostor k pohybu ve třídě, při vhodném počasí je využita školní zahrada. Zahrada je krásná, vysázená jehličnany i listnatými stromy, velmi prostorná. Je vhodná jak k odpočinku, relaxaci i k terapeutickému působení. Všichni zaměstnanci respektují individuální potřeby dětí a vytváří klima vzájemné spolupráce a podpory. Psychosociální podmínky Vytváříme dětem takové prostředí, aby se cítily spokojené, v bezpečí, sebejisté. Každé dítě má stejná práva, možnosti a povinnosti, nikdo není zvýhodňován či naopak. Je respektována osobní svoboda a volnost dětí, i když je v rámci individuálních schopností jednotlivce podřízena stanovenému řádu základních norem chování. Při všech činnostech počítáme s účastí dítěte, snažíme se o nenásilnou komunikaci, která je dětem příjemná, navozuje pocit důvěry a spolupráce. Podporujeme sebedůvěru dítěte v sebe sama - převažuje pozitivní motivační hodnocení. Rozvíjíme v dětech citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu ve vztahu k ostatním. Organizace dne a řízení mateřské školy Činnost Mateřské školy vykonává Základní škola a Mateřská škola speciální Kroměříž. Za řízení zodpovídá ředitelka školy, která pověřuje zodpovědností za provoz vedoucí učitelku pro předškolní vzdělávání. Provoz a organizace dne v Mateřské škole se přizpůsobuje potřebám zákonných zástupců a aktuálním potřebám dětí. -
-
příchod dětí, spontánní a řízené činnosti, svačina, hygiena I. blok činností - individuální činnosti zaměřené na plnění IVP, péče speciálně pedagogická reedukační a kompenzační, individuální speciálně pedagogická péče hygiena, relaxace II. blok činností – řízené činnosti individuální a skupinové – pohybové, hudební, pracovní a výtvarné, komunikace a rozvoj rozumových schopností (dle týdenního plánu s respektováním IVP jednotlivých dětí) pobyt venku (doba pobytu se přizpůsobuje aktuálnímu ročnímu období a počasí) oběd, hygiena odpočinek, relaxační činnosti, prvky muzikoterapie, masáže, polohování, bazální stimulace postupné odchody dětí
Časový plán je stanoven s ohledem na psychohygienické podmínky. Jeho uspořádání dává možnost pružně reagovat na individuální potřeby aktivity a odpočinku u jednotlivých dětí.
9
Personální obsazení Vzdělávání ve třídě zajišťují souběžně dva pedagogičtí pracovníci.(dvě učitelky nebo učitel/ka a asistent/ka pedagoga) Personální obsazení reaguje na změnu počtu dětí a specifické potřeby dle typu a stupně zdravotního postižení. Přímá pedagogická činnost a dohledy u dětí jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dětem optimální péče a bezpečí. Další individuální speciálně pedagogické činnosti (logopedická, somatopedická) zajišťují na částečný úvazek logoped/ka a somatoped/ka. Spolupráce s rodinou a ostatními součástmi školy Naše mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci a ostatními součástmi školy s cílem rozvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch komplexní péče o děti a k prohloubení vzájemného výchovného působení mateřské školy a rodiny . Spoluúčast zákonných zástupců Naší snahou je, aby vztah se zákonnými zástupci byl založen na partnerských vztazích, kde mezi zákonnými zástupci, učitelkami a ostatními zaměstnanci školy panuje oboustranná důvěra, otevřenost, vstřícnost, respekt a ochota spolupracovat. Odpovědnost, práva a povinnosti jsou zakotveny ve vnitřním řádu školy. Máme na zřeteli, že informovanost zákonných zástupců, jejich ovlivňování i vzájemné poznávání jsou důležitým předpokladem vzájemné komunikace a spolupráce. Vztahy pedagogů se zákonnými zástupci dětí ovlivňují výsledek pedagogické práce. Vztah se zákonnými zástupci je každodenní, denně probíhá výměna informací mezi učitelkou a zákonnými zástupci a naopak. Kvalitní práce s dětmi se odvíjí od společné iniciativy a společného úsilí. Zákonným zástupcům je nabídnuta možnost účastnit se ve výchovně vzdělávacím procesu, využít zácvik do činností, které mohou procvičovat i v domácím prostředí. Podílí se na tvorbě a hodnocení Individuálního vzdělávacího plánu svého dítěte. Důležitou formou spoluúčasti zákonných zástupců na dění ve škole jsou i komunikační deníky. Ve spolupráci se zákonnými zástupci uskutečňujeme různé aktivity, které rozvíjejí funkci školy: - neformální rozhovory při denních příležitostních setkáních - školní slavnosti - vánoční svátky, velikonoční svátky, svátek matek, Den dětí - výstavy výtvarných prací - tvořivé dílny - velikonoční a vánoční jarmarky - divadelní představení aj. O všech veškerém dění v naší mateřské škole informujeme zákonné zástupce prostřednictvím přímého kontaktu a centrální vývěsky ve vstupu. Veřejnost informujeme v místním tisku a na internetových stránkách školy. Spolupráce s Přípravným stupněm Základní školy speciální: Naší snahou je pracovat s dětmi tak, aby byly schopné pokračovat ve vzdělávání. Děti získávají základní dovednosti, znalosti a vědomosti, které dále rozvíjejí a upevňují právě v této třídě. S učitelkami a dětmi přípravného stupně spolupracujeme, předáváme si informace o dětech a organizujeme společné akce (divadlo, karneval, ap.). Děti tak mají možnost poznat své budoucí učitelky a prostředí, které jim nebude v budoucnu cizí, což má velký vliv na adaptaci a plynulý přechod do dalšího stupně vzdělávání.
10
Spolupráce se základní školou: Naším hlavním cílem je vytvoření plynulého, přirozeného a nestresujícího přechodu do základní školy. Společně se zákonnými zástupci a základní školou se snažíme připravit děti na vstup do základní školy. Zajímáme se o pedagogickou práci základní školy, způsob výuky i hodnocení dětí: - poznáváme prostředí základní školy - spolupracujeme s učitelkami prvního stupně základní školy - vyměňujeme si zkušenosti z individuální práce s dětmi - účastníme se aktivit pořádaných žáky základní školy - konzultujeme se školou návrhy zákonných zástupců na odklad školní docházky. Klademe základní kameny spolupráce a spoluúčasti rodiny na vzdělávání dětí. Spolupráce se Speciálně pedagogickým centrem: Spolupráce se SPC spočívá v pomoci řešit specifiku vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami: - SPC zajišťuje odborné poradenství při přijetí dětí do mateřské školy - poskytuje instruktáž a vedení rodičovských skupin - spolupracuje při vypracování individuálních vzdělávacích plánů dětí - zaměřuje se na přípravu předškolních dětí před vstupem do základní školy vzhledem k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu a individuálním schopnostem. Spolupráce s Občanským sdružením "Korálky": Doprava dětí z celého okresu Kroměříž je poskytována Občanským sdružením rodičů a přátel ZŠ a MŠ speciální Kroměříž „KORÁLKY“, jako sociální služba zákonným zástupcům dětí. Nevyhovující dopravní spoje, časová tíseň a zdravotní stav dětí jsou hlavním důvodem jejich využívání. Spolupráce se zákonnými zástupci i ostatními zainteresovanými partnery napomáhá ke zkvalitňování vzdělávacích činností, k dobrému chodu mateřské školy a rozšiřuje povědomí veřejnosti o práci naší mateřské školy.
5.2 Organizace vzdělávání Zabezpečení dětí se specifickými vzdělávacími potřebami Charakteristika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Podle § 16 Školského zákona z roku 2008 je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotní postižení je mentální, tělesné, zrakové, sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělání. Sociálně znevýhodněné dítě je v případech: a) žije-li v rodinném prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroženém sociálně patologickými jevy b) pokud má nařízenou ústavní výchovu nebo uloženou ochrannou výchovu c) pokud je dítě v postavení azylanta nebo osobou požívající doplňkovou ochranu a účastníkem řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštních předpisů
11
Podmínky pro vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami Děti se zdravotním znevýhodněním mají svá specifika ošetřena v individuálním vzdělávacím plánu v souladu se školským zákonem z roku 2008 (§ 49, §50, § 41 o individuálním vzdělávání žáků) a individuálními pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání dětí v daných oblastech (na základě doporučení speciálně pedagogického centra). Dítěti, které přestupuje z jiné mateřské školy nebo dítěti ze sociálně znevýhodněného prostředí vytvoří naše škola podpůrné podmínky tak, aby dítě zvládlo podle svých možností co nejlépe přechod z jiného školního vzdělávacího programu, aby se co nejlépe adaptovalo a zvládalo školní docházku: - metodická spolupráce s rodinou žáka - možnost psychologické terapie - možnost výchovného působení metodika prevence - spolupráce s výchovným poradcem Pokud je dítě mimořádně nadané v určité oblasti (sportovní, výtvarné, hudební), škola zabezpečí jeho rozvoj všemi možnými dostupnými metodami a prostředky: - vystupování s v rámci divadelních představení, divadelních přehlídek a festivalů - vystoupení na recitačních soutěžích, výtvarných vernisážích - účast na sportovních olympiádách v oblasti atletiky, plavání
Přijímání dětí Do naší mateřské školy jsou přijímány děti zejména od 3 do 6 let. Zápis je rozdělen do několika setkání, která si zákonní zástupci s učitelkami, speciálními pedagogy SPC a vedením školy podle potřeby dohodnou. Zákonní zástupci si se svými dětmi i učitelkami v průběhu dne mohou hrát, pohovořit o svých problémech, prohlédnout si třídu, seznámit se s nabízenými speciálními činnostmi. Cílem těchto setkání je poznání prostředí a navázání prvních kontaktů. Naší snahou je posílení pocitu jistoty a bezpečí v adaptačním období příchodu do mateřské školy na začátku školního roku. Zákonní zástupci mohou své děti přivádět a odvádět tak, jak jim to rodinné i pracovní podmínky dovolí. Pro překlenutí počátečních problémů mají děti možnost přinést si hračku z domova. Mohou si ji kdykoli vzít a hrát si s ní, berou si ji na podložku při odpočinku. Adaptační doba a způsob adaptace je u každého dítěte zcela individuální podle potřeb dítěte, vždy po vzájemné dohodě se zákonnými zástupci a učitelkami. Charakteristika třídy Mateřská škola je naplňována až do dvanácti dětí, třída je věkově smíšená. Počet dětí ve třídě je variabilní, koresponduje s intenzitou míry potřeby jejich speciálně pedagogické podpory. Třída je určena především pro děti s kombinovaným postižením a s poruchami autistického spektra. Při realizaci vzdělávání využíváme především metodu strukturovaného učení. Podstatou je rozčlenění prostoru podle typu činnosti a potřeb jednotlivých skupin dětí, stejně tak jsou strukturované a vizualizované pracovní úkoly. Děti mají k dispozici polohovací pomůcky, válce a míčový bazén. Všechny děti mají ve spolupráci se zákonnými zástupci vypracovaný individuálně vzdělávací plán, který respektuje doporučení školského poradenského zařízení a stanoví dílčí cíle na období školního roku. Všechny konkrétní úkoly nacvičují obě pedagožky ve třídě
12
s každým dítětem samostatně. Pravidelně v rozsahu specifikace dané IVP s nimi nad rámec práce ve třídě pracují další učitelé/lky – specialisté (logoped/ka a somatoped/ka). Školní tradice a aktivity - školní slavnosti - divadlo - sportovní hry
6. Charakteristika ŠVP PV - mateřská škola ŠVP je osobnostně orientovaný program přístupu k dítěti a jeho vzdělávání založený na integrovaném vzdělávání hrou, činnostmi a prožitky dětí. Vychází z rámcově vzdělávacího programu, stanovených zásad a podmínek naší mateřské školy s koncepčním záměrem plně rozvinout dítě v rámci jeho možností a schopností a maximálně podporovat jeho socializaci. Hlavní myšlenky jsou vyjádřené ve filozofii školy. Jednotřídní mateřskou školu navštěvují děti různého předškolního věku a děti vyžadující mnohem náročnější individuální péči, proto úkoly i náplň výchovně vzdělávací práce se podrobněji rozepisují v třídním vzdělávacím programu a v individuálních vzdělávacích plánech s přihlédnutím ke speciálním potřebám dětí.
Hlavní cíle ŠVP PV "Svět patří všem" (záměry) 1. -
Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání. rozvíjení dítěte po stránce fyzické, psychické a sociální, rozvíjení jeho schopností učení, myšlení a řeči, rozvíjení přiměřeného chápání okolního světa, jeho vývoje a proměn, prožívání radosti z možnosti zasahovat do jeho dění.
2. Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost. - předávání kulturních tradic a zvyků, - rozvoj komunikativních dovedností, soudržnosti a tolerance. 3. Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. - podle možností a schopností dítěte podporovat osobní samostatnost a schopnost projevovat se jako "samostatně" jednající osobnost působící na své okolí, - vzbuzovat u dítěte zájem spolupodílet se (v rámci jeho možností) na společenském životě a uvědomovat si možnost tento život ovlivňovat.
Hlavní cíle školního programu v kompetencích dítěte (výstupy) -
-
mělo by mít elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije získané zkušenosti by mělo uplatňovat v praktických situacích a v dalším učení (kompetence k učení) mělo by umět řešit problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snažit řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého 13
-
-
nebát se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu (kompetence k řešení problémů) mělo by se umět domluvit gesty nebo slovy, rozlišovat některé symboly, mělo by rozumět jejich významu i funkci průběžně rozšiřovat své schopnosti dorozumívat se (komunikativní kompetence) mělo by být schopno chápat, že lidé jsou různí a mělo by být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem dětským způsobem projevovat citlivost a ohleduplnost k druhým, pomáhat slabším, rozpoznat nevhodné chování, vnímat nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost (sociální a personální kompetence) mělo by být schopno zajímat se o druhé i o to, co se kolem děje mělo by mít základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snažit se podle toho chovat mělo by se učit mít smysl pro povinnost ve hře, práci i učení (činnostní a občanské kompetence)
Realizace vzdělávací činnosti Při přípravě vzdělávacího programu jsme braly v úvahu všechny souvislosti, vzájemné vztahy, ustavičnou proměnlivost a vývoj i tu skutečnost, že každému dítěti vytváříme takové podmínky, aby si v průběhu předškolního vzdělávání rozvíjelo svůj vlastní potenciál. Při výběru činností se řídíme vývojovým stupněm rozvoje dětí, jejich potřebami, zájmy, druhem a stupněm zdravotního postižení, individuálními zvláštnostmi a pedagogickým záměrem. Dbáme na kvalitu psychohygienických podmínek, dodržujeme pedagogické zásady, metodické postupy a tvůrčím způsobem uplatňujeme moderní metody a formy práce. Bereme v úvahu, že každé dítě má právo být jiné, mít jiné potřeby a rozvíjet se svým tempem. Realizace se uskutečňuje v rámci třídního programu a vychází vždy ze znalostí dětí, analýzy situace ve třídě a evaluace předchozího výchovně vzdělávacího působení učitele. Při realizaci preferujeme tyto činnosti - manipulace a experimentování - verbální i neverbální komunikace - volná hra, spontánní činnosti - konstruování, skládání, třídění - psychomotorická cvičení - pohybové hry, vycházky - poslech pohádek, hraní s loutkami - hudební činnosti - výtvarné činnosti - pracovní činnosti - komplexní skupinová a individuální speciálně pedagogická péče Zásady výchovně vzdělávací práce v mateřské škole - individuální přístup k dítěti - vstřícné a bezpečné prostředí v mateřské škole - vztahy založené na participaci (spolupráci) - dbát na uspokojování potřeb dětí s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem - zajistit věcné prostředí, přiměřené množství i proměnlivost podnětů - zabezpečit dostatek prostoru a času pro spontánní pohyb a hru
14
-
poskytovat zpětnou vazbu dětem podporovat komunikaci a partnerské vztahy se zákonnými zástupci spolupracovat se základní školou v rámci možností a schopností dětí spolupodílet se na akcích pořádaných školou, městem
Metody a formy práce - pozorování - nápodoba - komunikační kruh - řízené individuální činnosti - řízené skupinové činnosti - situační učení - prožitkové učení Speciálně pedagogické nápravné (terapeutické) metody - metoda reedukace (speciálně pedagogické postupy zaměřené na postiženou funkci a zlepšování její činnosti; rozvíjí se ta funkce, která byla omezená nebo snížená) - metoda kompenzace (speciálně pedagogické postupy, jimiž se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost jiných než postižených funkcí) - metoda rehabilitace (navazuje na reedukaci a kompenzaci, upravuje společenské vztahy dítěte) Správná volba pedagogických metod má podstatný vliv na celkový rozvoj osobnosti dítěte, na vytváření jeho poznávacích schopností, citových a volních procesů. Metoda: - prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi, založena na přímých zážitcích dítěte, podporuje zvídavost a potřebu objevovat - situační učení – založena na vytváření a využívání situací, poskytujících dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí - spontánní sociální učení – založena na principu přirozené nápodoby při všech činnostech a situacích, využívá se v průběhu celého dne Ve výchovném procesu se uplatňují metody práce obecné i speciální. Speciální metody: - vícenásobné opakování informace - nadměrné zvýraznění informace - zapojení více kanálů k přijímání informace - optimální kódování - intenzivní zpětná vazba Formy práce: - frontální - hromadná - skupinová - individuální - individualizovaná
15
Jednotlivé formy výchovy nelze jednoznačně časově ohraničit. Uvedené formy je nutno střídat, obměňovat. Vždy se musí vycházet z konkrétní situace. Dominantním se stává stupeň, rozsah postižení a aktuální stav dítěte. Postupy rozvoje hrubé motoriky, jemné motoriky a grafomotoriky: Hrubá motorika je zajišťována velkými svalovými skupinami. Je to souhrn pohybových aktivit dítěte, které vedou k postupnému ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin, rytmizaci pohybů. Úroveň hrubé motoriky přebíráme z lékařských zpráv, z nichž se dovídáme o případných omezeních a dále je sledujeme na základě pozorování. ¨ Jemná motorika S jemnou motorikou úzce souvisí veškeré manuální činnosti ( pracovní, sebeobslužné, grafomotorické, kresebné). Sledujeme: - celkovou hybnost a výkonnost ruky - hodnocení ruky v ergoterapii - úchopy - diagnostiku pohyblivosti prstů - lateralitu Formování pohybů rukou začínáme jednoduchými hrami, doplněnými obecně známými pohyby. Učení se rozličným pohybům rukou a činnostem s předměty je individuální a pozvolné. Ve volném tempu přidáváme každý nový pohyb, ukazujeme dítěti jeho provádění, opravujeme a pomáháme mu při nesprávném provádění. Je nezbytné naučit děti zkoordinovat elementární pohyby v rameni, loketní a zápěstní soustavě. Nejtěžší je rozvíjet koordinaci současně prováděných pohybů, což je nezbytné pro činnost s předměty. Používáme cvičení s míčky nebo hračkami. Překládáme předměty z místa na místo, z ruky do ruky, převracíme je apod. Provádíme řadu cvičení pro posilování izolovaných pohybů. Pokud jsou obtíže při pohybu rukou vyvolány zvýšeným tonusem, provádíme imitované pohyby – setřepat vodu z ruky, máchat prádlo. Kde je spasticita – uvolňujeme, kde je hypotonie – posilujeme. Postupy při nácviku: - navlékání - cílené pohyby - jednoduché masáže Jednoduché masáže lze provádět aktivní i pasivní formou. Masírujeme pomocí prstů nebo ježkem od zápěstí ke konečkům prstů, hladíme hřbet ruky, provádíme jemné poklepy a krouživé pohyby. Učíme děti mačkat papír, vytlačovat vodu z houby, stlačovat terapeutickou hmotu, procvičujeme citlivost prstů na materiály různé drsnosti, využíváme sáčky naplněné rozličným materiálem. Grafomotorika Při grafomotorických cvičeních jde o uvolnění svalových skupin paže, zápěstí a ruky. Samotnému grafomotorickému cvičení vždy předchází průpravné cvičení, jehož součástí je práce s drobným materiálem, stavebnicí, prstová cvičení. Sledujeme, zda pohyb vychází z ramene, lokte či zápěstí. Tomu přizpůsobíme plochu a psací náčiní.
16
Využití říkadel a rytmizace pohybu – rytmus má funkci podpůrnou a relaxační, zlepšuje plynulost a koordinaci pohybů. Je třeba respektovat mluvní dovednosti dítěte. Práce v rytmu návodného motivačního říkadla je základem grafomotorických činností. U dětí s DMO se nesetkáváme jen s postižením ruky, tyto děti mají sníženou schopnost koncentrace a bývají snadno unavitelné. Proto cvičení provádíme v kratších intervalech a je vhodné pravidelně střídat různé činnosti. Masáže Masáže aktivují děti, podporují hybnost, uvolnění, soustředění a uvědomění si vlastního těla. Podporují zlepšení orientace v tělesném schématu. Iniciují vytváření řeči těla a komunikace. Při masáži si všímáme změny v dýchání, svalového tonu, senzitivity nebo reakce na bolest. Při masáži nebo těsně po ní dochází k vyjadřování emocí, jako je např. úleva, radost, smutek, zlost, apod. Míčková masáž – míčkování, podbarvené příjemnou hudbou navozuje přátelskou atmosféru a pro děti znamená pocit klidu a bezpečí. Pomocí této metody je možné přiblížit se k dítěti, které zpočátku odmítá dotyky přímo na těle. Nejde jen o povrchovou masáž, dochází i k reflexnímu působení na vnitřní orgány a tím k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Při koulení nebo vytírání míčkem dochází k protažení a uvolnění příslušných svalových skupin. Míčkování u dětí s těžkým tělesným postižením má svá specifika. Dítěti se více přizpůsobujeme a zohledňujeme jeho svalový tonus. Na dítě spastické působíme menším tlakem, na dítě hypotonické naopak větším. Při míčkování měníme častěji polohy a upravujeme pozici dítěte, dbáme na polohu hlavy. Bazální stimulace – podporuje vnímání v nejzákladnější rovině, přizpůsobuje se věku a stavu dítěte, respektuje jeho individuální vývojové stupně. Cílem konceptu je podpora dítěte, aby u něj docházelo ke stimulaci vnímání vlastního těla, k podpoře vlastní identity, k umožnění vnímání okolního světa a k navázání komunikace, ke zlepšení funkcí organismu a ke zvládnutí orientace v prostoru a čase.
Prvky základní stimulace: Somatické podněty: celé tělo a zvláště kůže jako největší orgán představuje naše ohraničení a současně je místem kontaktu se světem. Pomocí somatických podnětů lze docílit pozitivní zkušenost s vlastním tělem, jeho hranicemi a možnostmi. Primární tělesná zkušenost se rozvíjí dotykem. Učíme poznat a využívat povrch těla jako orgán vnímání, podporujeme motorické reakce na podněty těla, učíme lokalizovat podněty na vlastním těle. Vestibulární stimulace – informuje o poloze těla v prostoru, zodpovídá za rovnováhu. Stimuluje se např. drobnými pohyby hlavy, učíme vnímat různé směry – pohyb nahoru, dolů, otáčení, nepociťovat tělo jenom jako podložku, snažíme se vybudovat odpovídající svalový tonus a naučit orientaci v prostoru. Pokud dochází ke změně polohy těla jen velmi zřídka, ztrácí vestibulární aparát svou schopnost reagovat na změny polohy. Vibrační podněty: pomáhají dítěti vnímat celým tělem přicházející chvění, zvuky či hlasy. Jde o vnímání chvění a směru, odkud přichází, odhmatávání vibrací na těle apod. Vnímání vibrací se děje ze směru od periferie dovnitř těla. Vibrace může ovlivnit dýchání, je důležitá pro sluchový orgán a pro vytvoření hlasového projevu, slouží jako příprava k vnímání pohybu. Při vibraci na svalech musíme brát ohled na možnou svalovou spasticitu.
17
Muzikoterapie je použití hudby nebo hudebních elementů /zvuku, rytmu, melodie, harmonie/ pro jednotlivce nebo skupinu, často v návaznosti na pohyb či výtvarnou tvorbu. Působí na dítě celostně. Jejím účelem je usnadnit a rozvinout komunikaci, vztahy, učení, pohyblivost, sebevyjádření, organizaci a jiné cíle za účelem uspokojení tělesných, emocionálních, mentálních a sociálních potřeb. Pomocí tónů můžeme muzikoterapeuticky pracovat při uvolňování napětí v různých částech těla nebo naopak na jejich stimulaci. Využívá se u dětí s dětskou mozkovou obrnou, mentálním, zrakovým a sluchovým postižením, u dětí s autismem, Downovým syndromem, poruchami komunikace a chování. U skupinové formy muzikoterapie pro děti s těžším mentálním postižením se zaměřujeme na podporu a rozvoj motorických funkcí, smyslového vnímání, emočního reagování, rozumových funkcí a komunikačních dovedností. Děti se aktivně zapojují do hudebních činností zpěvem, hrou na tělo nebo na hudební nástroje. Hudba je prostředek ke spolupráci, nikoliv cíl. Poslechové aktivity spojujeme s pohybem, relaxací nebo výtvarnými technikami. Polohování u těžce zdravotně postižených dětí patří mezi důležité edukační formy práce a je jednou ze základních rehabilitačních technik. Využíváme polohy, které mohou zabraňovat vzniku kontraktur, deformit, podporují dýchání, stimulují oběhový systém a současně slouží jako podpora dosažené úrovně hybnosti. Hlavním cílem je podpora dalšího psychomotorického vývoje a odstranění patologických pohybových vzorců. Při polohování využíváme polohovací pomůcky. Je doporučováno měnit polohy dětí po půl hodině. Vycházíme z individuálních potřeb dětí a konkrétní situace. Sebeobsluha v obecné rovině je hlavním cílem u těžce zdravotně postižených dětí dosáhnout co největšího stupně soběstačnosti v oblasti motorických dovedností, senzoriky a sociálního učení. Správný postup při krmení je velmi důležitý zvláště u dětí s DMO, kde může být narušena funkce sání, polykání, kousání a žvýkání. Při nácviku krmení a stolování je nutné vyhledat vhodnou polohu pro dítě, zachovávat postupy při krmení, jídlem podporovat funkci sání, polykání, kousání a žvýkání v závislosti na fyziologickém problému. Je nutné dodržovat jednotný přístup při krmení. Oblékání a vysvlékání – při nácviku se snažíme navozovat aktivní motorický kontakt, tzn. aby se dítě snažilo nastavovat ruce a nohy. Činnosti důrazně komentujeme, snažíme se učit děti činnosti sledovat zrakem. Hygienické návyky – v oblasti rozvoje hygienických návyků se snažíme vyvolat aktivní spolupráci při mytí rukou, odbouráváme strach z tekoucí vody zařazováním her s vodou. Nácvik udržování osobní čistoty při těžkých formách DMO v kombinaci s mentálním postižením bývá prakticky nulový, u středně těžkého postižení učíme ohlásit potřebu, pravidelně vysazujeme. Při realizaci a nácviku všech sebeobslužných činností postupujeme od nejjednoduššího ke složitějšímu. Návyky budujeme na osvojených dovednostech, činnosti plánujeme a realizujeme v souvislosti s uspokojováním individuálních potřeb s vazbou na elementární praktické životní situace. Činnosti realizujeme v přirozeném prostředí a v optimálním čase.
18
Současně respektujeme právo na soukromí a neponižující způsob realizace. Cílem je postupný přechod od asistovaných činností k samostatnosti. Komunikace Oblast komunikace je zvláště důležitá proto, protože jejím prostřednictvím se uskutečňuje celý výchovný proces. Podpora a rozvoj komunikace neprobíhá izolovaně, ale komplexně v rámci všech oblastí vývoje. Komunikativní kompetence rozvíjíme na úrovni verbální i neverbální. Přestože rozvoj řeči zůstává na velmi nízké úrovni, podporujeme broukání, žvatlání, vznik fonémů a vyluzování významových zvuků. Využíváme odhmatávání vibrací na krku, na hrudi, zařazujeme činnosti na rozvoj dýchání, využíváme zrcadla k odezírání a nápodobě. Zařazujeme experimentaci se zvuky, napodobujeme hlasy zvířat a zvuky z okolí, využíváme rytmizaci říkadel a sloganů, pojmenováváme a ukazujeme veškeré činnosti, předměty a jevy, provádíme hry s obrázky, učíme spojovat předměty a činnosti, využíváme k rozvoji komunikace fotografie. Stimulace v orofaciální oblasti mají za cíl stimulovat neuromotoriku obličeje, tváří, rtů, jazyka, docílit pozitivní pokroky v dýchání, sání, žvýkání, kousání…a sekundárně i v řeči. Při stimulacích zajistíme vhodnou a pohodlnou polohu pro dítě, nejdříve učíme snášet dotyky kolem obličeje a úst. Uplatňujeme jemné techniky jako je dotýkání, hlazení, ťukání a tření. Provádíme několikrát denně po krátkou dobu. Využíváme prvky synergetické reflexní terapie, jejich aplikace přináší celkové zmírnění napětí svalstva, lepší stabilitu páteře, zvýšenou kontrolu držení hlavy, zmírňují se ohybové kontraktury, zlepšuje se funkce uchopení a podepření, zvyšuje se schopnost vnímání a koncentrace, vede k větší samostatnosti, stabilizaci a zlepšení psychického stavu. - myofasciální technika spočívá v manuální práci se svaly, je založena na principu biochemických reakcí látek ve svalu. Vede k okamžitému uvolnění svalů (uvolnění dolních končetin při přebalování, při oblékání…) - masáž reflexních zon na dlaních a chodidlech – uvolňuje ruku před manipulačními a grafomotorickými činnostmi. Canisterapie využívá pozitivního působení psa na člověka. Dítě vnímá psa jako přítele, může s ním mluvit, tím si rozvíjí komunikační schopnosti. Pes rozvíjí fantazii a představivost dětí s DMO. Uspokojuje jejich potřebu mazlení a hlazení. Ochotně přijímá tělesný kontakt a v určité podobě ho také vrací. Snažíme se, aby pes pro dítě byl kamarád a společník, důvěrník, motivoval k pohybu a rehabilitaci, byl zdrojem zajímavých podnětů, zpestřoval život, odváděl pozornost od vlastních potíží a vychovával k zodpovědnosti a empatii
7. Vzdělávací obsah programu „Svět patří všem“ Vzdělávací obsah je rozdělen do 4 integrovaných bloků. Ke každému bloku se váží 3 tematické celky. Jednotlivá témata jsou zpracována tak, aby v praxi nebyla pevně časově ohraničena. Jejich časovou délku určuje zájem dětí, momentální situace a aktuální dění v mateřské škole. Jsou dostatečně široká, aby poskytovala více podnětů k činnostem. Vycházejí z přirozeného života kolem nás. Integrované bloky v třídních programech se dále rozpracovávají a kladou si za cíl dosáhnout u dětí dílčí výstupy (poznatky, dovednosti, hodnoty a postoje) v oblastech a u dětí ukončujících školní docházku v mateřské škole výstupy - očekávané kompetence dle RVP PV (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, činnostní a občanské). Vše za předpokladu s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dětí. 19
Záměrem každého bloku je: - aby děti něco prožily a zažily - poznávaly a hodnotily - sdělovaly a konzultovaly - zkusily, udělaly, vyřešily, přetvořily - naučily se - procvičily - upevnily Zdroje, z nichž jsme při volbě témat čerpaly: - běžné životní situace - život v rodině - život v mateřské škole - koloběh přírody - předměty a věci, které nás běžně obklopují - zvláštní události a slavnosti - rodinné a tradiční svátky - zvyky a obyčeje - přírodní úkazy - interakční oblasti - poznávací činnosti na základě smyslového vnímání - manipulace a experimentace - sociální dovednosti - sociální komunikace - fantazijní přetváření skutečných zážitků a zkušeností - imaginární činnosti - hry s představou - dovyprávění či dořešení příběhu - hledání různých variant řešení Oblasti RVP PV vymezující vzdělávací obsah předškolního vzdělávání 1. biologická (dítě a jeho tělo) - podporovat a stimulovat tělesný vývoj dítěte, rozvoj pohybových a manipulačních dovedností, sebeobsluhy, vytvořit základy zdravých životních návyků a postojů - Fyzický rozvoj a pohybová koordinace - Jemná motorika, koordinace ruky a oka - Sebeobsluha - Zdraví, bezpečí 2. psychologická (dítě a jeho psychika) - rozvíjet poznávací schopnosti, jazykové a řečové dovednosti, emocionalitu a sebepojetí, podporovat duševní pohodu Jazyk a řeč - Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, dorozumívání, vyjadřování Poznávací schopnosti a funkce, představivost, fantazie, myšlenkové operace - Vnímání - Pozornost, soustředění, paměť
20
-
Tvořivost, vynalézavost, fantazie Rozlišování obrazných a grafických symbolů, grafické vyjadřování Časoprostorová orientace Základní předmatematické představy, početní a číselné pojmy a operace Řešení problémů, učení
Sebepojetí, city, vůle - Sebevědomí, sebeuplatnění - Sebeovládání, přizpůsobivost - Sebepojetí, city, vůle 3. interpersonální (dítě a ten druhý) - rozvíjet potřebu a schopnost navazovat vztahy s druhými lidmi, vzájemnou komunikaci, spolupráci, respekt a toleranci Komunikace s dospělým Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech Sociabilita 4. sociálně kulturní (dítě a společnost) - rozvíjet schopnosti a dovednosti umožňující dítěti socializaci v rodině, škole, ale i v širší společnosti Společenská pravidla a návyky Zařazení do společenství Kultura, umění 5. enviromentální (dítě a svět) - vytvářet elementární povědomí o vývoji a rozmanitosti světa kolem nás, pochopení souvislostí a možností člověka tento vývoj ovlivnit Poznatky, sociální informovanost Adaptabilita ke změnám Vztah k životnímu prostředí Při plánování práce v blocích a tématech jsou zastoupeny všechny tyto oblasti. VZDĚLÁVACÍ OBLAST - DÍTĚ A JEHO TĚLO (BIOLOGICKÁ) Fyzický rozvoj a pohybová koordinace Očekávané výstupy : - Zachovávat správné držení těla - Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí - Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla - Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru - Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem Konkretizované výstupy - postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly - běhat, skákat, udržovat rovnováhu
21
-
vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí pohybovat se bezpečně ve skupině dětí pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku) přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více) být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus, snažit se napodobit jednoduchý rytmus při říkadle doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)
Jemná motorika, koordinace ruky a oka Očekávané výstupy : - Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládnout jemnou motoriku - Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály Konkretizované výstupy - upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje - tužku držet správně, tj uchopit do prstů - vést stopu tužky při kresbě, apod. - napodobit základní geometrické obrazce - pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky,) - zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou) - kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů - zacházet s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly Sebeobsluha Očekávané výstupy : - Zvládat sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky - Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony Konkretizované výstupy - pečovat o osobní hygienu, s dopomocí zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. správně používat splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník) - zvládat počátky sebeobsluhy, spolupracovat při oblékání, svlékání, obouvání, - zvládat správné sezení u jídla, správné stolování, používat lžíci a hrníček, - s dopomocí pedagoga se postarat o své osobní věci, o hračky a pomůcky - s dopomocí pedagoga udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce 22
Zdraví, bezpečí Očekávané výstupy : - Pojmenovat části těla a některé orgány, znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, pohybem a sportem - Rozlišovat, co zdraví prospívá a co mu škodí - Mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, aktivního pohybu a zdravé výživy - Mít povědomí o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí - Chovat se obezřetně při setkání s cizími a neznámými osobami Konkretizované výstupy - pojmenovat, nebo ukázat viditelné části těla (např. ruce, nohy, hlava) - znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek - uvědomovat si, co je nebezpečné - projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám - chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě) - znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci) VZDĚLÁVACÍ OBLAST - DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA (PSYCHOLOGICKÁ) Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání Očekávané výstupy : - Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči - Pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno - Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, zformulovaných větách - Vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat - Domluvit se slovy - Porozumět slyšenému - Sledovat a vyprávět příběh, pohádku - Připravuje se pro život v mnohojazyčné evropské společnosti
pocity,
ve
vhodně
Konkretizované výstupy - napodobovat zvuky, hlásky, jednoduchá slova, krátké věty v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu - znát slova a výrazy běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno, věk, jména kamarádů, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů) - používat jednoduchá slova, vyjádřit se pohybem, ukázáním) dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt, reagovat správně na neverbální podněty) - pomocí rytmizace rozkládat slova na slabiky - vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce
23
Poznávací schopnosti – vnímání Očekávané výstupy : - Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů - Vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího) - Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité Konkretizované výstupy - zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku) - rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus - rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky - správně reagovat na světelné a akustické signály - rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto) - odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat - rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin) - rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost Poznávací schopnosti - Pozornost, soustředěnost, paměť Očekávané výstupy : - Záměrně se soustředit a udržet pozornost - Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení - Naučit se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit Konkretizované výstupy - soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení), nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint) - dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost - udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech - uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím - zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky, - záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii) - pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě - Pexeso) - zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů)
24
Poznávací schopnosti - Tvořivost, vynalézavost, fantazie Očekávané výstupy : - Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) Konkretizované výstupy - rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie - vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.) - vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii - tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, - experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.) - s materiály, barvami (např. vytvořit koláž, smíchat barvy, zapouštět barvy do klovatiny) - dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek - experimentovat s výtvarně netradičními materiály - využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí Poznávací schopnosti - Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování Očekávané výstupy : - Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité - Rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci Konkretizované výstupy - rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, umět je používat (např. na liště), - pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.) - sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů - napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.) - napodobit některá písmena, číslice Poznávací schopnosti - Časoprostorová orientace Očekávané výstupy : - Chápat prostorové pojmy, elementární časové pojmy - Orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase Konkretizované výstupy - rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět - rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) - rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů 25
-
orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed orientovat se v prostoru podle slovních pokynů orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne) rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. ráno, večer, dny v týdnu) rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky
Poznávací schopnosti - Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace Očekávané výstupy : - Chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je využívat - Přemýšlet, uvažovat, a své myšlenky i úvahy vyjádřit Konkretizované výstupy - rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník - rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný) - rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký), porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti) - orientovat se v číselné řadě 1 – 5, vyjmenovat ji,) - chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček) - chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky - řešit labyrinty (sledovat cestu) Poznávací schopnosti - Řešení problémů, učení Očekávané výstupy : - Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně - Nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným - Projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film - Vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat - zkušeností k učení - Postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí - Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného Konkretizované výstupy - jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí - projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy, - verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet, popsat,popř. ukázat jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle) - projevovat zájem o nové věci
26
-
nechat se získat pro záměrné učení odlišit hru od systematické povinnosti zacházet s předměty digitální technologie, využívat nejzákladnější funkce počítače (zapnout-vypnout, práce s myší, jednoduchou klávesnicí)
Sebepojetí, city, vůle - Sebevědomí a sebeuplatnění Očekávané výstupy : - Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory - Uvědomovat si svou samostatnost, orientovat se ve skupině - Vyjádřit svůj souhlas, umět říci ne v konkrétní situaci - Podílet se na organizaci hry a činnosti Konkretizované výstupy - přijímat pobyt v mateřské škole jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ) - zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý) - respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých - uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je - umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit) - snažit se uplatnit své přání, - umět kooperovat, dohodnout se s ostatními - přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč) - nebát se požádat o pomoc, radu Sebepojetí, city, vůle - Sebeovládání a přizpůsobivost Očekávané výstupy : - Ve známých a opakujících se situacích, kterým rozumí, se snažit ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování - Uvědomovat si svoje možnosti a limity - Přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky (sebehodnocení) Konkretizované výstupy - reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit) - odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné - hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem - přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit - přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci - umět se přizpůsobit změnám
27
Sebepojetí, city, vůle - Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy Očekávané výstupy : - Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost i její dokončení - Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky - Prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí, snažit se ovládat své afektivní chování - Těšit se z hezkých a příjemných zážitků, přírodních a kulturních krás i setkávání se s uměním - Zachytit a vyjádřit své prožitky Konkretizované výstupy - odložit splnění osobních přání na pozdější dobu - přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit - přijímat pokyny - plnit činnosti podle instrukcí - přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese - projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.) - přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek) - přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek) - umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.) VZDĚLÁVACÍ OBLAST - DÍTĚ A TEN DRUHÝ (SOCIÁLNÍ) Komunikace s dospělým Očekávané výstupy : - Navazovat kontakty s dospělým Konkretizované výstupy - navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem) - spolupracovat s dospělým - respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky) - obracet se na dospělého o pomoc, radu atd. - rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech Očekávané výstupy : - Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem - Spolupracovat s ostatními
28
Konkretizované výstupy - komunikovat s druhými dětmi (verbálně i nonverbálně), poslouchat, naslouchat druhému) - chápat a respektovat názory jiného dítěte, - vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, - spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem - vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení - využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.) Sociabilita Očekávané výstupy : - Uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je - Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého, učit se přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou - Respektovat potřeby jiného dítěte - Chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný, že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené - Odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná Konkretizované výstupy - obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého - všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se) - chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené - k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho) - porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané nebo naopak něčím nadšené, že má radost) - nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout - bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, - uvědomit si vztahy mezi lidmi(kamarádství, přátelství, úcta ke stáří) - spoluvytvářet prostředí pohody - důvěřovat vlastním schopnostem - cítit sounáležitost s ostatními - nabídnout pomoc VZDĚLÁVACÍ OBLAST - DÍTĚ A SPOLEČNOST (SOCIOKULTURNÍ) Společenská pravidla a návyky Očekávané výstupy : - Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi - Utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat
29
-
Uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, učit se odmítat společensky nežádoucí chování
Konkretizované výstupy - umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci, - dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti - chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat - zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby - rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, ubližování, vulgarismy - pochopit funkci rodiny a jejich členů Zařazení do třídy /do skupiny/ Očekávané výstupy : - Pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svoji roli, podle které je třeba se chovat - Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti - Adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy Konkretizované výstupy - orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování - vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy - navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství - cítit se plnohodnotným členem skupiny - projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí - být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu Kultura, umění Očekávané výstupy : - Vnímat umělecké a kulturní podněty, hodnotit svoje zážitky - Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik - Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální Konkretizované výstupy - pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební) - zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne)
30
-
-
v kulturních místech (např. divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.) zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů – viz výše) vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností (viz výše)
VZDĚLÁVACÍ OBLAST - DÍTĚ A SVĚT (ENVIRONMENTÁLNÍ) Poznatky, sociální informovanost Očekávané výstupy - Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí - Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi - Mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte - Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný Konkretizované výstupy - orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště) - zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují - rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje) - mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů - přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.) - mít poznatky o planetě Zemi, (např. střídání denních i ročních období a jejich příčinách,) - chápat základní pravidla chování pro chodce - mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav Adaptabilita ke změnám Očekávané výstupy : - Všímat si změn a dění v nejbližším okolí - Porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobovat se jim Konkretizované výstupy - zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování
31
-
-
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat ctít oslavy narozenin, svátků, slavností
Vztah k životnímu prostředí Očekávané výstupy : - Rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat - Mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se lidé chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí - Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí Konkretizované výstupy - znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné – vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí - uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu) - všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod. - spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně) - být citlivý k přírodě
32
Jemná motorika, koordinace ruky a oka
33
7.1 Podzim 1. Já a moji kamarádi Okruhy: adaptace na nové prostředí v MŠ, seznámení s označením jednotlivých tříd, seznámení s ostatními dětmi, navazování dětská přátelství, půjčování si hraček, ohleduplné vztahy (neubližovat si), hračky, knihy, hry, předměty, jimiž je dítě obklopeno, péče o tyto předměty, moje nejoblíbenější hračka 2. Když padá listí Okruhy: barvy, počasí, odlet ptáků do teplých krajin, příprava zvířat na zimu 3. Plody podzimu Okruhy: druhy, vzhled chuť, vůně, sklizeň a pomoc při sklizni, význam pro zdraví Hlavní záměry stanovené pedagogem pro integrovaný blok PODZIM - vytvářet vztah k místu a prostředí, ve kterém dítě žije, přizpůsobit se, spolupracovat - vést děti k navázání kontaktů mezi sebou navzájem, stanovit společná pravidla - seznámit se se základy hygienických návyků (mytí rukou, použití WC) - rozvíjet vyjadřovací schopnosti (vnímání, naslouchání, porozumění) - rozvíjet pohybové schopnosti - vnímat vlastní tělo - seznamovat se se změnami počasí (vítr, mlha, déšť), vnímat krásy podzimních barev - objevovat důležitost ovoce a zeleniny pro zdraví člověka - rozvíjet pracovní zručnost s různým přírodním materiálem
7.2 Zima 1. Paní zima jede Okruhy: oblečení v zimě, otužování, prevence nemocí, lidské tělo a lidské orgány, příroda jde spát. 2. Těšíme se na Ježíška Okruhy: lidé, zvyky a obyčeje, Mikulášská nadílka, Advent, zpěv koled, příprava vánoční slavnosti, dárečků, čas, porozumění a lásky. 3. Zimní radovánky Okruhy: tříkrálová legenda, novoroční zvyky, jednotlivé druhy sportů, dětské radovánky na sněhu, bezpečnost, karneval - radujeme se ze zimy, výzdoba třídy. Hlavní záměry stanovené pedagogem pro integrovaný blok ZIMA - vést děti ke zdravým životním návykům (dbát na přiměřené oblečení), seznamovat se - s nejrůznějšími zimními sporty - zdokonalovat své schopnosti a dovednosti v oblasti hrubé a jemné motoriky - vnímat krásu přírody v zimě, rozvíjet rozlišovací schopnosti - příprava společných slavností, seznamovat se s tradicemi vánočních svátků. - rozvíjet estetické vnímání, cítění, prožívání, poznávat kouzlo pohádek - procvičovat paměť, pozornost, představivost, fantazii - porozumět základním projevům neverbální komunikace - rozvíjet kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební a dramatické - rozvíjet smyslové vnímání
34
7.3 Jaro 1. Jak se rodí jaro Okruhy: pozorování změn v přírodě, hledání jara, pozorování rostlin, květin, keřů, stromů, měnící se barvy, sledovat ptáky vnímat vůni kvetoucích stromů, ohmatávání stromů (kůry) drsná, mechu - měkký, voda teplá - studená 2. Poznáváme zvířata a jejich mláďata Okruhy: návrat ptáků, hnízdění, zvířata a jejich mláďata, hospodářská a užitková, příroda kolem nás. 3. Když všechno kvete Okruhy: vnímat vůni kvetoucích stromů, ohmatávání stromů (kůry) - drsná, mechu - měkký, voda teplá- studená, slavíme Den matek, výroba dárečků, jednotliví členové rodiny, narození dítěte a jeho vývoj. Hlavní záměry stanovené pedagogem pro integrovaný blok JARO - probouzet zájem o lidové tradice - Velikonoce, slavnosti pro maminku. - přiblížit dětem změny v přírodě všemi smysly - poznat a pojmenovat některé druhy zvířat, seznamovat se s jejich životem - napodobit pohyb podle vzoru, cvičit soustavně a pravidelně s ohledem na jejich možnosti - rozvíjet vyjadřovací schopnosti dětí – verbálně, neverbálně - posilovat radost z objevovaného, probouzet zájem a zvídavost dítěte. - upevňovat sounáležitost s živou a neživou přírodou, seznamovat se světem rostlin - probouzet v dětech výtvarnou i hudební fantazii - objevovat znaky probouzející se přírody
7.4 Léto 1. Voda, voděnka Okruhy: typické znaky léta, letní hry a činnosti, osvěžování se vodou na školní zahradě, dodržování pitného režimu, příroda 2. Co už umím Okruhy: hygiena, oblékání, stolování, úklidové práce (úklid hraček ve třídě, na školní zahradě, skládání oblečků, uložení do vlastní skříňky, pomáhám kamarádům, barvy, velikosti, příroda, zvířata, grafomotorika, činnosti pro rozvíjení jemné a hrubé motoriky. 3. Hurá na prázdniny Okruhy: zábavné hry, soutěže, rozloučení s dětmi přecházejícími do přípravného stupně, závěrečná slavnost, dárky na rozloučenou, cestování na dovolenou se zákonnými zástupci. Hlavní záměry stanovené pedagogem pro integrovaný blok LÉTO - osvojit si základní poznatky o prostředí v němž žije - osvojovat si věku přiměřené praktické dovednosti - vytvářet si základní představu o dopravních prostředcích a bezpečném pohybu v silničním - provozu - učit se chránit bezpečí své i druhých. - těšit se z hezkých a příjemných zážitků - poznat strukturu rodiny, uvědomit si nejbližší členy své rodiny, vztah k rodině 35
8. Speciálně pedagogická péče -
Psychopedická péče Somatopedická péče Logopedická péče (ILP) Surdopedická péče v rámci ILP Tyflopedická péče Péče o děti s poruchami autistického spektra (PAS)
8.1 Psychopedická péče U dítěte s mentální retardací máme na zřeteli tyto zvláštnosti, které se projevují různými stupni: zvýšená závislost na rodičích, infantilnost osobnosti, pohotovost k úzkosti, sugestibilita a rigidita chování, nedostatky ve vývoji vlastního „já“, nerovnováha ve výkonech, zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí, porucha navazování vztahů a komunikace, malá přizpůsobivost sociálním a školním požadavkům, impulsivnost, hyperaktivita nebo hypoaktivita, citová vzrušivost, zpomalená chápavost, ulpívání na detailech, malá srovnávací schopnost, snížená mechanická a logická paměť, těkavá pozornost, porucha vizuomotoriky a celkové pohybové koordinace. Bezprostřední vnímání: Děti mají zpomalený a snížený rozsah zrakového vnímání – hůře se adaptují v novém prostředí, nejsou schopny pochopit perspektivu, nediferencují počitky a vjemy – tvary předmětů, barvy; proto organizujeme vnímaný materiál, výrazně ho odlišujeme od pozadí, nejsou schopné prohlédnout si materiál podrobně, vnímat všechny detaily, nedostatečné prostorové vnímání, snížená citlivost hmatových vjemů, špatná koordinace pohybu, opožděná sluchová diferenciace, nedokonalé vnímání času a prostoru. Tyto nedostatky úspěšně překonáváme speciálně pedagogickými metodami a přístupy, zejména prvky smyslové výchovy prolínajícími se celým výchovně vzdělávacím procesem. Myšlení a řeč: Myšlení MP dětí je příliš konkrétní, je nepřesné s chybami v analýze a syntéze. Myšlenky MP děti vyjadřují pomocí slov, řečí, která je často deformována. Děti hlásky slyší, ale nerozlišují nebo rozlišují nedostatečně. Mají nedostatky v artikulaci. Z podstaty mentálního postižení plyne defekt obsahu sdělení, mají malou slovní zásobu, vyjadřují se v jednoduchých větách, vynechávají části vět, apod. Zaměřujeme se proto na rozvoj slovní zásoby, rozvoj komunikačních schopností, artikulační cvičení, několikrát v průběhu dne. Pracujeme v těsné spolupráci s logopedkou. Paměť: Děti si vše nové pamatují pomalu, až po mnohačetném opakování, naučené rychle zapomínají, vybavují si nepřesně, vědomosti neumí uplatnit v praxi. Proto věnujeme velkou pozornost při opakování v různých obměnách a časté relaxaci. Děti mají spíše mechanickou paměť. Pozornost: je nestálá, děti jsou snadno unavitelné, hůře rozdělují pozornost na více činností. Vždy po krátkodobém soustředění na činnost musí následovat relaxace, přizpůsobujeme tomu integrované bloky a časovou křivku dne. Nezapomínáme všechny činnosti dostatečně motivovat.
36
Volní vlastnosti: Podpora a vytváření volních vlastností má u MP složitější a dlouhodobější charakter. Děti mají nedostatek iniciativy, mají omezenou schopnost řídit své jednání „neznají“, „nemůžou“ a „nechtějí“. Slabost vůle se neprojevuje vždy a ve všem. Děti vědí, jak mají jednat, ale nepociťují potřebu tak jednat. Při práci s dětmi věci a jevy předkládáme prostřednictvím co možná největšího počtu analyzátorů, aby vnímaly spoje mezi vnímanými jevy a později představami. Vždy máme na vědomí věk a stupeň postižení, vycházíme z her a soutěživosti dětí, činnosti často obměňujeme, hodně využíváme motivaci, střídáme frontální, skupinové a individuální vyučování. Nezapomínáme na písničky, tělovýchovné chvilky a relaxační techniky nenáročné na čas, které aktivují záměrnou pozornost dětí. Dovednosti a návyky neustále procvičujeme a opakujeme v různých obměnách, v různých podmínkách a situacích.
8.2 Somatopedická péče Děti jsou v rámci školního vzdělávacího programu „Svět patří všem“ zařazeni do rehabilitační tělesné výchovy jako součásti komplexní speciálně pedagogické péče. Motorické stimulace probíhají individuálně dle specifikace v IVP Do rehabilitační tělesné výchovy jsou děti zařazovány: - na doporučení školského poradenského zařízení – speciálně pedagogického centra - na doporučení odborného lékaře se závažnějším postižením pohybového aparátu s diagnózou psychomotorická retardace s poruchou koordinace pohybu Senzomotorické stimulace jsou cíleny na: - rozvoj celkové lokomoce, - rozvoj přirozených pohybových dovedností, - rozvoj sebeobslužných úkonů (sebesycení, svlékání a oblékání), - rozvoj psychomotorických funkcí (pozornost, paměť, řeč). Pohybové aktivity v rámci rehabilitační TV jsou zaměřeny na všestranný rozvoj osobnosti dítěte. Realizují se těmito metodami: pohybovou reedukací, polohováním, technickou reedukací, canisterapií, hipporelaxací. -
-
-
Pohybovou reedukaci Realizujeme používáním speciálních metodik a technik (prvky Bobath konceptu, prvky reflexní lokomoce dle Vojty, senzomotorika na gymbalech). Učíme a rozvíjíme primární pohybové projevy - zvedání hlavy a její ovládání v prostoru, vzpor na horních končetinách, otáčení, plazení, lezení a navození správného chůzového stereotypu. Upravujeme a ovlivňujeme svalovou koordinaci potřebnou ke zvládání elementárních sebeobslužných úkonů – sycení a svlékání. Rozvíjíme hrubou a jemnou motoriku rukou. Podpůrného účinku k těmto pohybovým technikám dosahujeme používáním cvičebního náčiní – velkých gymnastických míčů různých průměrů, válců, kruhové úseče, vyvažovadel, kterými rozvíjíme koordinaci, přirozenou pohybou dovednost a prostorovou orientaci. Polohování Pomocí válců, klínů a polohovadel uvádíme pasivně i aktivně části těla do požadovaných reedukačních a inhibičních poloh, které využíváme k procítění polohy těla a dále k rozvíjení pohybu hlavy, trupu a končetin v této poloze. Technickou reedukací Učíme žáka tolerovat a ovládat určité kompenzační pomůcky - speciální židličky s abdukčním klínem a fixačními vestičkami pro zabezpečení správného sedu ve třídě, popruhy, opěrky pro hlavu a nohy a přídavné pracovní plochy, dlahy, protézy a ortézy. 37
-
-
-
Canisterapii Uskutečňuje se formou individuálního polohování, které působí relaxačně na celkové svalové napětí a formou kolektivních pohybových aktivit v součinnosti se psy. Ti motivují a stimulují děti k aktivnímu pohybu, rozvíjí volní a motorické dovednosti, řečový projev. Hiporelaxaci Uskutečňuje se formou individuálního sedu nebo lehu na koni, kterého vede hippolog. Cílem je přenesení trojrozměrných chůzových pohybů koně na dítě. Tento intenzivní kontakt s koněm přispívá k aktivaci všech svalových skupin na obou polovinách těla, ke zlepšení svalového napětí a úpravě svalové rovnováhy. Aktivity probíhají ve spolupráci se zákonnými zástupci dětí a podle jejich zájmu. Spolupráci se zákonnými zástupci Formou konzultací a s doporučením k domácímu pokračování ve stimulacích používaných ve škole, instruktáže v používání kompenzačních pomůcek.
8.3 Logopedická péče (ILP) Děti s poruchami komunikačních schopností jsou v rámci komplexní péče zařazeni do ILP jako předmětu speciálně pedagogické péče, která je u každého dítěte realizována dle specifikace v individuálním vzdělávacím plánu (IVP). Do ILP jsou děti zařazováni : - na základě potvrzené lékařské diagnózy, žádosti zákonných zástupců a doporučení SPC - se závažným postižením komunikačních schopností, symptomatickými poruchami řeči (poruchy řeči, které jsou průvodním symptomem jiného, dominantního senzorického, motorického, mentálního postižení, poruchy, onemocnění) - ILP je zaměřena na: - všestranný rozvoj osobnosti dítěte - stimulaci preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí - preverbální schopnosti - ovlivňování citlivosti v orofaciální oblasti - stimulace vytvoření závěru úst, rozvoj hybnosti čelistí, jazyka, rtů - překonávání obtíží při poruchách přijímání potravy - stimulace sání a polykání - stimulace žvýkání - cílem prvního stupně je zabránit vzniku abnormálních nebo primitivních reflexů, které znemožňují vývoj hláskové řeči – stimulace primárních funkcí - cílem druhého stupně – facilitace následujícího kroku v normálním neuromuskulárním vývoji řeči (žvýkací pohyby, fonace, žvatlání napodobivé žvatlání, produkce slova, produkce věty atd.), stimulace primárních i sekundárních funkcí - cílem třetího stupně je volní ovládání motoriky – dosažení co nejvyššího stupně kontroly nad svými mluvními pohyby (výše uvedené) – aplikací prvků SRT, aplikací funkční svalové terapie v orofaciální oblasti, aplikací myofunkční terapie, aplikací dechových, artikulačních a fonačních cvičení, stimulací rozvoje komunikativních dovedností z pohledu jednotlivých jazykových rovin v ontogenezi dětské řeči: rovina pragmatická, rovina lexikálně – sémantická (lexikální), rovina morfologicko – syntaktická (gramatická), rovina foneticko – fonologická (zvuková), aplikace cvičení zaměřených na dýchání (respiraci), tvorbu hlasu, fonaci, salivaci, poruchu mluvního tempa, projevy nazality – otevřené a zavřené, narušené koverbální (nonverbální) chování, poruchy řeči, způsobené přidruženými orgánovými odchylkami řečového efektoru (přirostlá jazyková uzdička, rozštěpy, anomálie skusu), mluvní neurózy – mutismus, elektivní mutismus a surdomutismus
38
- zařazení alternativní a augmentativní komunikace jako kompenzace po určitou dobu nebo trvale projevů závažných komunikačních poruch postižených dětí, u kterých je verbální komunikace omezena nebo zcela nedostupná
8.4 Surdopedická péče v rámci ILP Děti těžce sluchově postižené s poruchami komunikačních schopností jsou v rámci komplexní péče zařazeni do ILP jako předmětu speciálně pedagogické péče, která je u každého dítěte realizována dle specifikace v individuálním vzdělávacím plánu (IVP). Do ILP jsou žáci zařazováni: - na základě potvrzené lékařské diagnózy, žádosti zákonných zástupců a doporučení SPC. - se závažným postižením komunikačních schopností, symptomatickými poruchami řeči (poruchy řeči, které jsou průvodním symptomem jiného, dominantního senzorického, motorického, mentálního postižení, poruchy, onemocnění) - cílem vyučování neslyšících dětí je normální jazykový vývoj v atmosféře porozumění a úspěchu v rámci možností a schopností jednotlivých dětí s ohledem na základní dg. a individuální specifické potřeby a zvláštnosti jednotlivých dětí - vlastní rehabilitační péče v rámci ILP se odvíjí od: - charakteristiky vývoje těžce sluchově postižených dětí - stupně sluchového postižení - přítomnosti nebo absence dalšího postižení - věku a dosaženého stadia vývoje řeči, kdy sluchové postižení vzniklo - exogenních sociálních faktorů stimulačního rodinného prostředí z hlediska úspěšné nebo neúspěšné obousměrné komunikace - z časné diagnostiky a časného startu speciální rehabilitační péče, ovlivněné rodinnou výchovou, později od kvality rehabilitační péče a spolupráce s rodinou - v ILP uplatňujeme a využíváme těchto kompenzačních mechanismů: - zrakový analyzátor - hmatový analyzátor, kinestetické vnímání - čich - chuť - klíčové komponenty speciálního programu - lidské právo neslyšícího dítěte na optimální a neomezovaný rozvoj s využíváním, všech dosud známých metod a prostředků - co nejrozsáhlejší rehabilitace pomocí vzdělávání - úsilí o rehabilitaci spolu s integrací - stimulace rozvoje vizuálně - motorických komunikačních prostředků od nejranějšího věku dítěte (stimulace odezírání, rozvoje znakového jazyka, stimulace rozvoje prstové abecedy) - stimulace tvoření řeči orálně a vizuálně motoricky s neomezovanou počáteční převahou vizuálně motorických prostředků - stimulace rozvoje orální řeči těžce sluchově postižených dětí
8.5 Tyflopedická péče Hlavním úkolem speciálně pedagogického působení je rozvíjet kompenzační smysly, resp. provádět reedukace tam, kde je alespoň částečné zrakové vnímání zachováno. Dalším úkolem je příprava dítěte na školní docházku, což přestavuje u zrakově postiženého dítěte osvojení specifických dovedností zaměřené na rozvoj: 1. zrakových funkcí (stimulace zraku) 2. sluchového vnímání 3. hmatového vnímání a nácvik haptizace 4. posilování čichu a chuti
39
5. POSP (prostorové orientace a samostatného pohybu) 6. sebeobsluhy a praktické výchovy Všechny uvedené dovednosti je zapotřebí rozvíjet v souladu s rodinnou výchovou a soustředit se na celkový psychomotorický vývoj. Zraková stimulace představuje soubor technik, metod a postupů, kterým se snažíme využívat i sebemenší zbytek zraku. Činnosti spojené se stimulací provádíme formou hry. Vždy je třeba zachovat posloupnost a dodržovat určité zásady: Začínáme - vyvolání reakcí na zvolený předmět, na světlo bez doprovodného podnětu (různé vzdálenost od oka, poloha-zleva, zprava), uvědomění si umístění zdroje světla (light box, baterka, lampička), samostatná lokalizace dítětem, pohyb za jeho zdrojem a schopností zrakového sledování světla. Předměty (dle diagnózy a doporučení oftalmologa) předkládáme ve vzdálenosti asi 15 cm. Předměty s využitím kontrastu (bílo-černý, reflexní barvy), světlém pozadí a tmavý předmět či naopak. Využívat co nejjednodušších tvarů. Veškerou stimulaci prokládat neustále slovním doprovodem. Využíváme rozvoj výtvarných aktivit – modelování, což podporuje i rozvoj jemné motoriky, a nalepování, práce s přírodninami a jinými materiály, mačkání a slepování. Má-li dítě zachován zbytek zraku, vedeme jej k malování a rozvoji grafomotoriky (pracovat psacím načiním se silnější stopou), z počátku na velké ploše. Začínáme volnou kresbu a ptáme se, co dítě maluje. Později požadujeme, aby dítě napodobovalo jednoduché tvary a čáry atd. Ke stříhání můžeme využít terapeutických nůžek. (podle stupně zrakové vady stříhá i samo dle zvýrazněné linie) U dětí s těžkým zrakovým postižením a nevidomých je třeba zaměřit se na rozvoj sluchového vnímání, zejména lidské řeči, lokalizace zvuku, hlasu a jeho rozlišení, určování vzdálenosti apod. Velmi nutné je pracovat i na rozvoji hmatu a to nejen rukama, ale i chodidly, které nás informují o druhu povrchu a terénu. Pro tříbení hmatu je vhodné třídění podle velikosti, tvaru, materiálu (hmatové desky, druhy materiálů), rozlišování předmětů osobní hygieny, předmětů používaných v každodenních činnostech, sebeobsluze (používání lžíce - příboru, oblékání, zavazování tkaniček, oblékání - dopomoc, postupně osamostatnění - knoflíky, zipy) v manipulačních činnostech (např. otevírání a zavírání dveří). Neoddělitelnou součástí je i rozvoj čichu a chuti (vůně, oblíbená jídla, ušpiněné ruce a umyté mýdlem apod.). U chuti je důležité zaměřit se na rozlišení (sladký - slaný, hořký). U pokrmů je dále nutný neustálý slovní doprovod (co jíme – oběd, večeře, je to teplé, studené, rohlík, uzenina, ovoce, čaj, džus).
8.6 Péče o děti s poruchou autistického spektra (PAS) S dětmi s poruchami autistického spektra se pracuje v rámci zajištění komplexní péče podle metodiky pro děti s PAS. Ve SPC, které působí v rámci objektu našeho zařízení, pracuje speciální pedagog pro děti s PAS. Pravidelně spolupracuje s učiteli těchto dětí a metodickým vedením přispívá ke kvalitě výchovně vzdělávací práce. Při práci s autistickým dítětem je třeba soustavné spolupráce všech pedagogů pracujících s dítětem a vytvoření strategií jednotného přístupu k němu. U diagnostikovaných dětí: - vycházíme ze zkušeností rodiny, z úrovně porozumění, na které dítě aktuálně je - spolupracujeme s rodinou (úzce, pravidelně, včetně poznávání prostředí, tj. zákonný zástupce ve třídě, učitel doma) - vytváříme struktury v rámci třídy (vycházíme z aktuální úrovně porozumění dítěte) - určujeme místa pro činnosti (označením vytváříme vizualizovaná procesuální schémata)
40
- zavádíme denní režim, vycházíme od nejnižší úrovně, tj. předmětové a učíme dítě používat ho - zvykáme dítě používat tranzitní kartu pro změnu aktivit - vytváříme strukturu v rámci školy (chodba, WC, jídelna, místo k odkládání oděvů), po dohodě se zákonnými zástupci i v domácím prostředí - po zvládnutí všech etap přenášíme naučené vzorce chování, jednání a komunikace do prostředí mimo školu (divadlo, MHD, knihovna, návštěva kulturních a sportovních aktivit) - dítě se učí samostatnosti při volbě trávení volného času bez přímé účasti pedagoga - nacvičujeme smysluplnou aktivní komunikaci (volíme takový systém, kterému dítě rozumí - jednoduché, jasné a stručné pokyny slovní, gesta i mimiku), kterou později převádíme do reálného prostředí v rámci třídy a rodiny Součástí péče o dítě je reflexe - zjišťování porozumění mluvené řeči - podle obrázků, modelových situací. Závěry využíváme pro IVP. Na konci předškolního období by dítě mělo reagovat na pokyny, aktivně používat denní režim, tranzitní kartu, komunikační deník a procesuální schéma. Děti, které nejsou diagnostikovány: - všímáme si odlišností od vývojového věku - především v oblasti komunikace a socializace - konzultujeme vše se zákonnými zástupci a doporučíme vyhledat odbornou pomoc - po dohodě se zákonnými zástupci zavádíme prvky strukturovaného učení
9. Autoevaluace v mateřské škole a hodnocení dětí Autoevaluace v mateřské škole slouží k systematickému posuzování stanovených cílů podle daných kritérií v jednotlivých oblastech výchovy a vzdělávání, řízení školy a koncepci školy, reprezentaci školy. Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba pro další zkvalitňování práce školy. Předpokladem kvalitního a objektivního hodnocení je: - uvědomění si daných nedostatků - pojmenování konkrétních nedostatků - zdravá komunikace v rámci pedagogického sboru, učitel – zákonný zástupce, učitel - dítě - realizace účinných postupů k nápravě (způsoby nápravy) Hodnocení dětí je motivační, povzbuzuje dítě k další činnosti, nehodnotí se výkon. Učitelka u každého dítěte průběžně sleduje individuální rozvoj a učební pokroky. Způsoby hodnocení: - individuální slovní hodnocení – průběžně - pracovní poznámky učitelky o dítěti podle oblastí - čtvrtletní, pololetní, závěrečné slovní hodnocení - hodnocení ve dělníčku s obrázkem
9.1 Cíle Oblast výchovy a vzdělávání - vzdělávací program je v souladu s RVP PV - naplňováním filozofie školy přispívat k vytvoření příjemné atmosféry, zdravého a podnětného prostředí pro děti, učitele, zákonné zástupce - vhodnými metodami a formami práce přispívat k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí dětí a tím k naplňování priorit přípravného stupně - naplňovat specifické cíle integrovaných bloků 41
-
při vzdělávání respektovat individuální potřeby dětí, je uplatňovat individuální přístup výsledky pozorování používat jako podklad pro zpracování IVP na další období průběžné hodnotit výchovně vzdělávací práci se zákonnými zástupci zabezpečit komplexní péči dítěte
Oblast řízení školy a koncepce školy - stanovenou koncepcí a profesionálním řízením školy přispívat k vytváření příjemných podmínek školy (klima) a spokojenosti pedagogů, zákonných zástupců a dětí - při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků klást důraz na kvalitu a efektivnost vzdělávání - efektivně hospodařit s finančními prostředky vzhledem k zabezpečení kompenzačních a učebních pomůcek - evaluovat výukovou činnost v oblasti plánování a přípravy výukové jednotky, realizaci a řízení výukové jednotky, naplňování cíle výukové jednotky - týmovou prací učitelů vést k naplňování priority komplexnosti naší školy - otevřenou komunikací mezi pedagogy a zákonnými zástupci, vzájemným respektováním, možností zákonných zástupců podílet se na životě školy přispívat k naplnění společné filosofie Reprezentace a prezentace školy - sledovat, diskutovat, řešit reakce okolí na život školy - účastnit se akcí v oblasti kulturní, sportovní (tradiční i nově vzniklé) - pokračovat v propojení školy a veřejnosti - publikovat v regionálním tisku, zakládat úspěchy, reakce ze života školy
9.2 Nástroje (formy) autoevaluace školy, časové rozvržení Oblast výchovy a vzdělávání - pravidelné řízené rozhovory pracovníků s vedením školy (1 krát za rok, duben-květen) kdo? Vedení školy – zástupce - vedoucí pedagogové – pedagogové - skupinové diskuse – tzv. pracovní dílny pedagogických pracovníků (průběžně) kdo? Pedagogičtí pracovníci školy - hospitační činnost (metody a formy práce učitele, naplňování KK, uplatňování individuálního přístupu, profesního přístupu učitele, IVP a dokumentace dítěte) pozorování, písemný záznam, ústní pohovory s učitelem (průběžně) kdo? Zástupkyně školy, vedoucí pracovník školy, vzájemné hospitace (průběžně) - pozorování, rozhovory pedagogů kdo? Pedagogové školy - dotazníky pro zákonné zástupce (1 krát za 2 roky) kdo? Zákonní zástupci dětí - analýza realizovaných projektových dnů (průběžně po realizaci daného projektu), rozhovory, písemný záznam kdo? Všichni zainteresovaní pedagogičtí pracovníci
42
-
-
hospitační činnost - hodnocení dětí podle stanovených cílů v IVP (průběžně) pozorování, rozhovory s dětmi, učitelem, analýza prací, činností, četnost a kvalita hodnocení ve sdělníčku, písemný záznam kdo? Zástupkyně školy, vedoucí pracovník školy zařazení dětí po ukončení docházky do Přípravného stupně ZŠ speciální kdo? SPC, vedení školy
Oblast řízení školy a koncepce školy - autoevaluace učitelů dotazníkovou formou (1 krát ročně) kdo? Vedoucí pracovník školy (příprava dotazníku, vyhodnocení, seznámení se závěry pedagogický sbor), vedení školy - pracovní semináře, skupiny: pedagogičtí pracovníci předávají poznatky z absolvovaných seminářů svým kolegům (průběžně) kdo? Pedagogičtí pracovníci - kontrola efektivnosti využívání zakoupených kompenzačních a učebních pomůcek ve výchovně vzdělávacím procesu… (průběžně), hospitace, pohovory s učiteli kdo? Vedení školy - aktivní spolupráce Školské rady s rodičovskou a širší veřejností (průběžně) aktivní pomoc zákonných zástupců a širší veřejnosti při přípravě, realizaci, sponzorském zajištění akcí školy kdo? Předseda Školské rady, vedení školy, zákonní zástupci, pedagogičtí pracovníci - jednání se zákonnými zástupci – vnější evaluace (průběžně) ústní, písemné záznamy kdo? Vedení školy - Výroční zpráva školy (podklady - červen) kdo? Tým pedagogických pracovníků, vedení školy Reprezentace a prezentace školy - Pozorování, diskuse kdo? Vedení školy, všichni pedagogové - Ústní blahopřání, věcné upomínkové předměty, zveřejnění úspěchů v prostorách školy i v rámci propagace školy na veřejnosti (průběžně) kdo? Vedení školy, pedagogové - Vystoupení žáků na veřejnosti (průběžně) kdo? Zástupkyně školy - Články v tisku kdo? Pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci, široká veřejnost
9.3 Kriteria -
naplnění filosofie školy spokojenost dětí, zákonných zástupců, učitelů ohlasy veřejnosti na život školy hodnocení ČŠI vyjádření školské rady
43
10. Slovníček pojmů autoevaluace školy - systematické posuzování a vyhodnocování procesu vzdělávání a jeho výsledků realizované účastníky vzdělávacího procesu; výsledky slouží jako zpětná vazby pro zkvalitnění činností školy integrované bloky - způsob uspořádání vzdělávacího obsahu ve ŠVP; integrované bloky propojují vzdělávací obsah z více různých vzdělávacích oblastí; vztahují se určitému tématu, k praktickým životním situacím nebo k praktickým činnostem, k určitému produktu apod. a mají podobu tématického celku, projektu či programu klíčové kompetence v předškolním vzdělávání - soubor požadavků na vzdělávání, zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti, schopnosti postoje a hodnoty dosažitelné v etapě předškolního vzdělávání; patří k nim kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a interpersonální, kompetence činnostní a občanské předškolní vzdělávání - vzdělávací proces realizovaný před nástupem dítěte do školy a řízený pedagogem, během něhož si dítě osvojí elementární poznatky, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty stanovené pro etapu předškolního vzdělávání, v rozsahu, který odpovídá jeho individuálním možnostem rámcové cíle - cíle obecné, které vytyčují základní směr a pojetí předškolního vzdělávání; směřují k rozvoji osobnosti dítěte a osvojení klíčových kompetencí, včetně vzdělávacího obsahu Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) - závazný dokument státní úrovně platný pro veškeré předškolní vzdělávání; vymezuje zejména cíle předškolního vzdělávání, klíčové kompetence, vzdělávací obsah a podmínky vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP); v souladu s ním je vypracován a realizován školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Mateřské školy speciální - jedinečný dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání v Mateřské škole speciální; je vytvořen v souladu s RVP PV a uzpůsoben pro konkrétní podmínky MŠ speciální vzdělávací nabídka - pojem označující v RVP PV „ učivo“ a vyjadřující zároveň formu, jakou je učivo dítěti předkládáno; vzdělávací nabídka je závazná pro pedagoga; je formulována v podobě činností popř. příležitostí, které by měly být dětem v průběhu jejich vzdělávání nabízeny, a to v pestré a mnohostranné skladbě a v dostatečné šíři
44
