1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč Názvy not v notové osnově určuje klíč. V hudbě se běžně používají čtyři základní klíče: houslový, altový (violový), tenorový a basový. Houslový klíč (G klíč) udává notu g1 na druhé lince. Podle houslového klíče hrají hudební nástroje, které obsáhnou středně vysoké a vysoké tóny. V houslovém klíči se nezapisují noty ve velké oktávě a nižší, protože by vyžadovaly mnoho pomocných linek.
c1
d1
e1
f1
g1 a1 h1
c2
d2
e2
f2
g2
a2
h2
c3
Altový klíč (C klíč) se nejčastěji používá pro zápis notového partu violy (proto se také nazývá violový klíč). Nota c1 je umístěna na 3. lince.
c
d
e
f
g
a
h
c1
d1
e1
f1
g1
a1
h1
c2
Tenorový klíč (C klíč) se dodnes používá jako pomocný klíč pro zápis vyšších poloh violoncella, fagotu a pozounu. Nota c1 je umístěna na 4. lince
c
d
e
f
g
a
h
c1 d1
e1
f1
g1
a1
h1
c2
Pomocí basového klíče se lépe orientujeme v notové osnově při hře hlubokých tónů (noty v malé oktávě jsou umístěny v notové osnově, ne na pomocných linkách). Basový klíč (F klíč) určuje notu f na čtvrté lince. Používá se pro notový zápis partu violoncella, kontrabasu, fagotu, pozounu a tuby.
2
3. Délky not a jejich seskupení v taktech V taktech se často nachází noty různých délek. Jejich celkový součet však nesmí být větší ani menší, než udává označení taktu.
Abychom se lépe orientovali v rytmickém zápisu, je důležité si uvědomit, na kolik kratších hodnot lze notu rozložit. Pro srovnání použijeme následující tabulku: DVOUDÍLNÉ DĚLENÍ:
= = =
=
TRIOLY:
NOTY S TEČKOU: 3
=
3
=
3
=
3
=
.
=
.
=
.
=
.
=
Noty s tečkou ve čtyřčtvrťovém taktu:
Triola v prvním řádku trvá dvě doby, ve druhém řádku jednu dobu.
4
34. Skladatelé v období baroka Baroko je umělecký sloh 17. století a první poloviny 18. století. Jeho název je pravděpodobně odvozen od pojmu „pérola barroca”, který pochází z portugalštiny a označuje perlu nepravidelného tvaru.
Důležité druhy vokálně-instrumentálních a instrumentálních skladeb: ORATORIUM, KANTÁTA, SUITA, SÓLOVÁ A TRIOVÁ SONÁTA, SÓLOVÝ KONCERT, CONCERTO GROSSO, PRELUDIUM, FUGA
ANTONIO VIVALDI
GEORG FRIEDRICH HÄNDEL
JOHANN SEBASTIAN BACH
HOUSLOVÉ KONCERTY
OPERY, ORATORIA ORCHESTRÁLNÍ DÍLA
VARHANNÍ DÍLA ORCHESTRÁLNÍ DÍLA
Další skladatelé barokní hudby: Arcangelo Corelli (1653 – 1713) Henry Purcell (1659 – 1695) Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745) Georg Philipp Telemann (1681 – 1767) Bohuslav Matěj Černohorský (1684 – 1742)
34
44. Antonio Vivaldi (1678 – 1741) Koncerty: houslové koncerty (nejslavnější čtyřdílný cyklus Čtvero ročních dob), koncerty pro violoncello, flétnu, hoboj a jiné nástroje Sonáty: sólové sonáty, triové sonáty Chrámová hudba: Stabat mater, Magnificat Opery: Farnace, Argippo, L'Olimpiade Další díla: oratoria, kantáty, serenády Antonio Vivaldi: Houslový koncert č. 1 E dur „Jaro", 1. věta – Allegro
Antonio Vivaldi: Houslový koncert č. 4 f moll „Zima", 2. věta – Largo
45. Georg Friedrich Händel (1685 – 1759) Oratoria: Saul, Izrael v Egyptě, Samson, Mesiáš a další. Opery: Alcina, Julius Caesar, Rinaldo, Rodelinda, Rodrigo, Tamerlano, Xerxes a další. Orchestrální a komorní hudba: suity Vodní hudba, Hudba k ohňostroji, Concerti grossi op. 3 (6 koncertů), Concerti grossi op. 6 (12 koncertů), Sonáta C dur pro violu da gamba a cembalo, Tři sonáty pro flétnu a continuo, Harfový/varhanní koncert B dur Další díla: sonáty, partity, capriccia, suity pro cembalo Georg Friedrich Händel: Concerto grosso č. 5, 2. věta – Allegro
Georg Friedrich Händel: Suita č. 1 F dur „Vodní hudba“ – Menuet
42
56. Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) Opery: Bastien a Bastienka, Únos ze serailu, Figarova svatba, Don Giovanni, Così fan tutte, Kouzelná flétna Wolfgang Amadeus Mozart: opera Kouzelná flétna, Ouvertura (Allegro)
Symfonie: 41 symfonií (Symfonie č. 38 D dur „Pražská“, Symfonie č. 40 g moll, Symfonie č. 41 C dur „Jupiter“) Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 40 g moll, 1. věta – Molto allegro
Koncerty: klavírní koncerty, houslové koncerty, Koncert pro fagot a orchestr B dur, 2 flétnové koncerty, 4 koncerty pro lesní roh, Koncert pro klarinet a orchestr A dur, Koncert pro flétnu a harfu C dur Komorní hudba: sonáty pro housle a klavír, klavírní tria, klavírní kvartety, Klavírní kvintet Es dur, Klarinetový kvintet A dur Díla pro klavír: sonáty, variace (12 variací pro klavír C dur), tance Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáta C dur, 1. věta – Allegro
Chrámová a církevní hudba: Velká mše c moll, Missa brevis s varhanním sólem C dur, Korunovační mše C dur, Requiem d moll, dále oratoria, kantáty, moteto Ave verum corpus.
52
77. Franz Liszt ∗ 22. 10. 1811 Raiding, 31. 7. 1886 Bayreuth Franz Liszt byl hudební skladatel, dirigent, pedagog a klavírní virtuóz. Základy klavírní hry získal od svého otce. Ve Vídni studoval hru na klavír u Carla Czerného a skladbu u Antonia Salieriho. Jako klavírní virtuóz procestoval celou Evropu. V roce 1848 přijal místo dvorního kapelníka ve Výmaru a stal se dirigentem výmarské opery. Od roku 1861 žil v Římě a střídavě pobýval také ve Výmaru a v Budapešti. Franz Liszt je považován za tvůrce symfonické básně (jednověté programní orchestrální skladby, která hudbou vyjadřuje náměty z historie, přírody nebo literatury). Zkomponoval 13 symfonických básní, např. Preludia, Co slyšíme na horách, Orfeus, Hamlet). Známé jsou také dvě programní symfonie Faustovská a Dantovská, dva klavírní koncerty (č. 1 Es dur, č. 2 A dur) a 19 uherských rapsodií. Vrcholem klavírní tvorby je jednovětá Sonáta h moll. Franz Liszt: Nokturno č. 3 „Sen lásky“:
74
84. Pražské jaro Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelnou přehlídkou předních světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. První ročník se uskutečnil v roce 1946 při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Festival Pražské jaro každoročně začíná 12. května (na výroční den úmrtí Bedřicha Smetany). Na programu zahajovacího koncertu je uveden cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Provedení Mé vlasti se vždy ujímá jiný dirigent a orchestr.
OBECNÍ DŮM V PRAZE, SMETANOVA SÍŇ
Tradičním místem konání koncertů Pražského jara je Obecní dům. Hudebníci vystupují také ve Dvořákově síni pražského Rudolfina nebo v Klášteře sv. Anežky České. Koncerty se pořádají také na jiných místech v Praze. Na koncertech Pražského jara se hraje hudba všech slohových období a jsou zde uváděna i díla současných skladatelů. V minulosti na koncertních pódiích vystoupili známé osobnosti, například dirigent a skladatel Leonard Bernstein, český dirigent Rafael Kubelík nebo ruský violoncellista a dirigent Mstislav Rostropovič.
82
88. Skladatelé a jejich díla I Spoj čarou jméno skladatele a dílo, které zkomponoval. Wolfgang Amadeus Mozart Johann Sebastian Bach Georg Friedrich Händel Carl Maria von Weber Ludwig van Beethoven
oratorium Mesiáš Symfonie č. 41 C dur „Jupiter“ sonáta c moll „Patetická“ Braniborské koncerty opera Čarostřelec
Poznej podle notových ukázek známá díla. Ukázka č. 1:
a) Johann Sebastian Bach – Braniborský koncert č. 1 b) Antonio Vivaldi – Čtvero ročních dob, Zima (Largo) c) Georg Friedrich Händel – Hudba k ohňostroji Ukázka č. 2:
a) Georg Friedrich Händel – Vodní hudba, Suita č. 1 (Menuet) b) Antonín Dvořák – Symfonie č. 9 e moll „Z nového světa“, 2. věta c) Wolfgang Amadeus Mozart – Symfonie č. 40 g moll (Molto allegro) Ukázka č. 3:
a) Felix Mendelssohn-Bartholdy – Sen noci svatojánské (Svatební pochod) b) Fryderyk Chopin – Valčík As dur c) Ludwig van Beethoven – Symfonie č. 6 „Pastorální“, 1. věta Řešení na straně 99.
87
