1. Brouci. 7. Švábi. Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Členovci (Arthropoda) Podkmen: Šestinozí (Hexapoda) Třída: Hmyz (Insecta) Anatomie hmyzu

1. Brouci

Hmyz (Insecta) Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Členovci (Arthropoda) Podkmen: Šestinozí (Hexapoda) Třída: Hmyz (Insecta)

2. Blechy

3. Motýli

Anatomie hmyzu

Hmyz v kultuře V lidské kultuře nachází především uplatnění pro člověka užitečné druhy hmyzu jako jsou např. včely a jiné druhy žijící v jeho okolí nebo hmyz, se kterým přicházel často do styku, např. blechy nebo vši. Ve výtvarném umění se pak uplatňují také tvarově a barevně zajímavé druhy hmyzu jako např. motýli, vážky či brouci. Nejstarší zobrazení hmyzu se nachází v jižní Francii v jeskyni s názvem Misař. Stáří maleb se zde odhaduje na 22 000 let. Známými malíři, kteří zobrazovali hmyz, byli například Hieronymus Bosch se svými personifikacemi hmyzu, Gerrit van Honthorst s malbami na téma „lov blech při světle svíce“ nebo Murillo se svým známým dílem znázorňujícím matku, která vybírá vešky z hlavy svého dítěte. V Čechách byli milovníky hmyzu, především motýlů, Hollar a Švabinský. V literatuře existuje mnoho děl, zvláště pro děti a mládež, jejichž hlavními hrdiny jsou příslušníci hmyzí říše. Z českých děl jsou známy především knihy pro děti s hmyzími hrdiny od Ondřeje Sekory, jako např. Ferda Mravenec nebo Čmelák Aninka. Velice populární jsou dodnes také světlušky z knihy Jana Karafiáta Broučci. Pohled na různé lidské vlastnosti pomocí hmyzího světa zobrazil ve svém dramatu Ze života hmyzu Karel Čapek. Hmyz je možné také často vidět ve filmu. Jedním z nejznámějších filmů, přibližující svět hmyzu z lidského hlediska, je francouzský snímek Mikrokosmos, oceněný čtyřmi Cézary. Dalším zajímavým filmem je britský film z roku 2003 Království hmyzu 3D. Častěji se však hmyz objevuje v hraných filmech jako přírodní síla, ohrožující člověka – např. filmy Roj, Moucha, Hvězdná pěchota, Marabunta – mravenci útočí, Mumie apod. Ještě známější jsou však kreslené snímky. Celovečerní filmy, ve kterých jsou hrdiny mravenci je např. film z roku 1998 Mravenec Z, ze stejného roku Život brouka anebo Mravenčí polepšovna z roku 2006. Z televizních seriálů je nepochybně jedním z nejznámější Včelka Mája, natočená na motivy knihy Waldemara Bonselse. Z českých animovaných krátkometrážních snímků jsou zřejmě nejznámější večerníčkové série jako např. Jak Bzuk a Ťuk putovali za sluníčkem z roku 1978, O cvrčkovi z roku 1983, Příběhy včelích medvídků z roku 1984 a Jak Bzuk a Ťuk nechtěli, aby pršelo z roku 1994. Známý je také československý televizní film Jána Roháče Traja chrobáci, který získal roku 1978 hlavní cenu v kategorii pořadů pro děti na festivalu v Mnichově. Ve vážné hudbě má i v současné době nespornou popularitu skladba N. A. Rimského Korsakova Let čmeláka. Z moderní hudby je asi nejznámější název skupiny The Beatles. Brouk se také nazývá jeden z nejpopulárnějších automobilových vozů historie, německý Volkswagen Käfer.

7. Švábi

8. Škvoři

9. Dvoukřídlí

A-hlava (Caput) B-Hruď (Thorax) C-Zadeček (Abdomen) 10. Ploštice 4. Charakteristika 1.Tykadlo, 2.Spodní jednoduchá očka, 3.Vrchní jednoduché očko, 4.Složené oko, 5.Mozek, 6.Předohruď, 7.Hřbetní cévy, 8.Vzdušnice, 9.Středohruď, 10.Zadohruď, 11.Přední křídla, 12.Zadní křídla, 13.Střední vnitřnosti (žlaznatý žaludek), 14.Srdce, 15.Vaječníky, 11. Vážky 16.Zadní vnitřnosti (střeva, konečník), 5. Rovnokřídlí 17.Řitní otvor, 18.Pochva, 19.Nervová páska (břišní ganglion), 20.Malphigické trubice, 21.Přísavný polštářek, 22.Drápky, 23.Pětičlánkové chodidlo, 24.Holeň, 25.Stehno, 26.Příkyčlí, 27.Přední vnitřnosti (jícen, vole, svalnatý 12. Vši žaludek), 28.Hrudní ganglion, 29.Kyčel, 6. Blanokřídlí 30.Slinné žlázy, 31.Subesophaegal ganglion, 32.Ústní ústrojí Pro kalendáři naší školy, ve které se zaměřujeme na environmentální výchovu, jsme tentokrát vybrali celkové téma Hmyz. Rozdělení vybraných řádů hmyzu do jednotlivých měsíců je následující: leden 9.třída brouci, únor 1.třída blechy, březen MŠ motýli, duben 6.třída charakteristika hmyzu, květen 3.třída rovnokřídlí, červen 4.třída blanokřídlí, červenec ŠD1 švábi, srpen ŠD2 škvoři, září 2.třída dvoukřídlí, říjen 8.třída ploštice, listopad 7.třída vážky a prosinec 5.třída vši. Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice, Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, 606 617 123, [email protected], www.zs-rozdalovice.cz

2010

K tématu Brouci nakreslila Nikola Burdová a Veronika Švarcová, žákyně 9.třídy.

1 Pondělí Montag Monday Lundi

LEDEN – JANUAR JANUARY - JANVIER Úterý Dienstag Tuesday Mardi

Středa Čtvrtek Mittwoch Donnerstag Wednesday Thursday Mercredi Jeudi

Pátek Freitag Friday Vendredi

Sobota Samstag Saturday Samedi

1 2 4 5 6 7 8 9 11 12 13 14 15 16 18 19 20 21 22 23 25 26 27 28 29 30 2 0 1 Nový rok

Karina

Diana

Dalimil

Tři králové

Vilma

Čestmír

Vladan

Bohdana

Pravoslav

Edita

Radovan

Alice

Ctirad

Vladislav

Doubravka

Ilona

Běla

Slavomír

Zdeněk

Miloš

Zora

Ingrid

Otýlie

Zdislava

Robin

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Neděle Sonntag Sunday Dimanche

3 10 17 24 31 0 Radmila

Břetislav

Drahoslav

Milena

Marika

Brouci (Coleoptera) Brouci zahrnují přes 400 000 popsaných druhů rozčleněných ve více než 160 čeledích. Stále jsou přitom objevovány nové druhy. V České republice byl zaznamenán výskyt asi 6000 druhů zastupujících asi 110 čeledí. Brouci jsou hmyz s proměnou dokonalou, tj. jejich životní cyklus se sestavuje z vajíčka, larvy, kukly a dospělce. Existují zde druhy, které se o svá vajíčka starají (stavějí jim úkryt a zaopatřují jim potravu), např. hrobařík obecný (Nicrophorus vespillo), jiné prostě kladou vajíčka volně a dál se o ně nestarají, např. mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata). Brouky lze poměrně lehko odlišit od ostatních řádů hmyzu díky tomu, že horní (přední) pár jejich křídel je přeměněný na pevné krovky chránící zadohruď a blanitá křídla (která mohou druhotně chybět). Předohruď je zvětšena a poměrně pohyblivá, zadohruď je obvykle pevně spojena se zadečkem a zakryta krovkami. Ústní ústrojí je zpravidla kousací. Brouci se vyskytují po celém světě s výjimkou polárních oblastí a mořského prostředí. Většina z nich je poměrně úzce vázána na určitý typ stanoviště a citlivě reagují na jeho změny. Řád zahrnuje jak druhy z hlediska člověka prospěšné, jako jsou dravé druhy likvidujících nebezpečné škůdce (kupř. slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata či druhy mrchožravé pomáhající rychle odstraňovat mršiny (mimo jiné již zmíněný hrobařík), tak i druhy způsobující člověku nemalé obtíže, jako jsou nebezpeční škůdci v zemědělství (např. bázlivec kukuřičný Diabrotica virgifera nebo již zmíněná mandelinka bramborová). S určením největšího brouka je ten problém, že pro jeho výběr je možno použít různá kritéria, na základě kterých vyjdou různé výsledky. Pokud pod největším myslíme brouka s největším objemem těla, pak jím je nepochybně titán obrovský (Titanus giganteus), jehož největší doložitelný jedinec je dlouhý 16,7 cm. Zejména ve starší literatuře se však pod pojmem největší myslí brouk nejdelší. Diference v určení vítěze takto definované soutěže spočívají zejména v tom, že někteří autoři posuzují pouze délku těla bez různých výrůstků a čelistí, jiní zase výrůstky započítávají a to buďto včetně tykadel, nebo bez nich. V prvním vymezení soutěže opět jednoznačně vítězí titán obrovský, v druhém mu v případě, že nejsou započtena tykadla, vyvstávají dva vyrovnaní soupeři: herkules antilský (Dynastes hercules) a piluna velkozubá (Macrodontia cervicornis) (oba asi 17 cm). Se započtením tykadel opět vítězí titán (21-22 cm). V České republice je největším broukem roháč obecný (Lucanus cervus).

Zleva roháč obecný, titán obrovský, herkules antilský a piluna velkozubá. Zpracovala Veronika Švarcová, žákyně 9.třídy.

K tématu Blechy nakreslili Nikol Zimová, Jakub Stránský, Tomáš Holec a Karolína Víchová, žáci 1.třídy.

2

FEBRUARY - FÉVRIER

Pondělí Montag Monday Lundi

Úterý Dienstag Tuesday Mardi

1 8 15 22

2 9 16 23

Hynek

Nela/Hromnice

Milada

Apolena

Jiřina

Petr

Blechy (Siphonaptera)

ÚNOR – FEBRUAR

Ljuba

Svatopluk

Středa Mittwoch Wednesday Mercredi

Čtvrtek Donnerstag Thursday Jeudi




3 4 5 6 7 10 11 12 13 14 17 18 19 20 21 24 25 26 27 28 Blažej

Jarmila

Dobromila

Vanda

Veronika

Mojmír

Božena

Slavěna

Věnceslav

Valentýn

Miloslava

Gizela

Patrik

Oldřich

Lenka

Matěj

Liliana

Dorota

Alexandr

Lumír

Blechy (latinsky Siphonaptera Aphaniptera) je řád druhotně bezkřídlého, celosvětově rozšířeného hmyzu, přizpůsobeného cizopasnému způsobu života. Velikost jednotlivce se pohybuje mezi jedním a osmi milimetry. Počet druhů blech se pohybuje přes 2200, v ČR se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky. Vývojově se blechy patrně vyvinuly ze srpic. Typické znaky - Blechy mají obvykle hnědou nebo žlutou barvu těla. Tělo je zpevněno překrývajícími se články a porostlé brvami. Dospělí jedinci mají klínovité ze stran zploštělé tělo s nápadně velkým zadečkem, který přechází v malou bezkřídlou hruď, opatřenou kroužky atypického tvaru. Na hrudi jsou tři páry nohou. Zadní a střední pár nohou je skákavý s velmi dobře vyvinutými kyčli a stehny. Na chodidlech všech nohou se nacházejí silné drápy, které slouží k udržení na hostiteli. Blechy jsou schopny velmi dlouhých skoků, což umožňuje blanitá podložka umístěná v kloubní membráně, ta je schopna uvolnit velké množství energie, kterou jsou blechy schopny Blecha pod dát do odrazu. Hlava je malá a kulatá s jedním párem malých mikroskopem nevyvinutých očí, které zpravidla reagují pouze na intenzitu světla. Ústní ústrojí je bodavě sací a je složeno ze tří bodavých částí, které vznikly přeměnou horního patra a části čelisti. Ústní ústrojí blech se nachází v podélné rýze spodního pysku. Tykadla jsou krátká, šesti článková a jsou umístěna po stranách hlavy. Potrava - Blechy se živí krví hostitele, přičemž většina druhů je schopna změnit druh hostitelů. Pokud blechy žijí mimo hostitele nerozlišují jednotlivce zdržující se v daném místě. Jejich nároky na kvalitu krve jsou minimální. Mrtvého jedince blechy opouštějí zpravidla v okamžiku kdy se k němu přiblíží nějaký vhodný hostitel, nevadí jim zdržovat se i delší dobu na mrtvém jedinci, studenou krev nesají. Nemocné jedince blechy neopouští. Blechy sají výrazně větší množství než jsou schopny zpracovat (až o 60 %), nezpracované zbytky vylučují, tyto jsou pak potravou larev. Nejznámější druhy - blecha lidská (Pulex irritans) Dospělý - blecha morová (Xenopsylla cheopis) jedinec - blecha psí (Ctenocephalides canis) - blecha kočičí (Ctenocephalides felis)

2 0 1 0 Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Druhy blech: zleva blecha kočičí, psí, morová a lidská.

K tématu Motýli nakreslily děti z mateřské školy: Filip, Markétka a Miluška, Michalka a Kačenka M., Vojta, Matěj K. a Jirka, Adélka a Verča, Matěj M. a Tomáš B., Zdeniška a Alex, Adam a Míša P.

3

BŘEZEN – MÄRZ MARCH - MARS





1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

3 10 17 24 31

4 5 6 7 11 12 13 14 18 19 20 21 25 26 27 28

Taťána

Arnošt

Kvido

Bedřich

Gabriela

Ida

Leona

Anežka

Františka

Elena/Herbert

Ivona

Kamil

Viktorie

Vlastimil

Gabriel




Stela

Kazimír

Miroslav

Tomáš

Anděla

Řehoř

Růžena

Rút/ Matylda

Eduard

Josef

Světlana

Radek

Marián

Emanuel

Dita

Soňa


Motýli (Lepidoptera) Krásní motýli (František Nepil) „Na světě je krás k nespočítání, ale nejkrásnější ze všeho jsme my,“ říkají motýli. „Máme úplně stejné barvy jako květiny a navíc i létáme. Kytky jsou takové buchty: kam je ráno postavíte, tam je večer najdete. To my, bělásci, žluťásci nebo modrásci toho za den obrazíme, že by tomu nikdo nevěřil!“ V tom tedy nejsou daleko od pravdy, až na to, že od květin je náhodou moc hezké, že nejsou takové přelétavé. Co z toho, kdyby člověk dostal k svátku kytici kopretin a ta by se pak zvedla a uletěla na palouk!.... Motýl opravdu chvilku neposedí. Když přiletí na květ, pořád se točí a pořád zavírá a rozvírá křídla. Jako by jimi dýchal. „ Seď klidně a nevrť se,“ napomínám ho. Ale to je jakoby hrách na stěnu házel. Motýl už prostě jiný nebude. Na motýlech jsou nejkrásnější jejich křídla. To dobře vědí babočky, perleťovci, stužkonosky, vřetenušky, otakárci a jasoni. Proto nenechají nikoho vynadívat se na ně dosyta. Buď křídla zavřou, nebo zase uletí a je po všem. Křídla mají krásná, protože hrají všemi barvami světa. Zdobí je i skvrny, kroužky, tečkování, paví oka, stužky, kostky, čárkování i vlnkování, a také ostruhy, špice či vykrajování…… V jednom mají motýli velkou smůlu. Všechny děti jsou roztomilé a k zulíbání koťata, housata, kuřata, kůzlata i ježčata. A dokonce i poupata budí v každém něhu. Ale motýlí děti ne. Děti přástevníčků, obalečů, lišajů a martináčů se nelíbí nikomu. Kdo je vidí, říká jen brr. Motýlí děti jsou totiž housenky. A ty jsou všelijak štětinaté, srstnaté i strniskaté, nebo naopak ošklivě lysé a podobají se traktorovému pásu. Na zadečku mají různé hroty, růžky, trny nebo palce a roní nejrůznější páchnoucí fuj-omáčky. Motýlům to ani nepřijde, jim se zdá být děťátko porostlé štětinami půvabem všech půvabů. Mají však štěstí, že to těm dětičkám nezůstane. Že se později zakuklí a že se z kukel vylíhnou ty třepotavé drahokamy a létající šperky…. (Kolik je na světě krás - kráceno) Básně Motýli: K.V. Rais Jan Čarek Motýli, motýli bílí a zlatí, přiletí, zaletí, v slunci se tratí.

Motýli, motýli, to živé kvítí, pestří se na keři, na trávě svítí.

Po louce za nimi nožka má běží, po bílé pěšině, po trávě svěží.

Vidím, vidím paví oko, letí, letí převysoko. Vidím, vidím babočku, kouká na mne po očku

Hádanky: Přiletěl obrázek, poseděl, složil se, rozložil, uletěl. Nehezký zrodí se, ve schránce vyspí se, krásný pak na květu pyšní se.

K tématu Hmyz za 6.třídu nakreslili – Lenka Beránková, Andrea Hoffmanová, Lucie Koblížková, Dominika Raszková, Marie Šmelhausová, Přemysl Čech, Miroslav Hůlek, Jaroslav Klimeš, Martin Košťák, Milan Krupka, Petr Pešava a Michal Senohrábek.


DUBEN – APRIL APRIL - AVRIL





7 14 21 28

1 8 15 22 29 2

2 9 16 23 30 0

Hugo

5 12 19 26

6 13 20 27

Oto

Jaroslav

Miroslava

Julius

Rostislav

Charakteristika hmyzu

Vendula

Heřman/Hermína

Aleš

Vincenc

Marcela

Alexandra

Vlastislav

Ema

Anastázie

Evženie

Robert

Erika

Dušan

Irena



3 4 10 11 17 18 24 25 Richard

Ivana

Darja

Izabela

Rudolf

Valérie

Jiří

Marek

Vojtěch

Blahoslav

1 0

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

K tématu Rovnokřídlí za 3.třídu nakreslily – Kristina Lenka Beránková, Sára Bílá, Kateřina Hůlková a Lenka Beránková.


Rovnokřídlí (Orthoptera)

KVĚTEN – MAI MAY - MAI


3 4 10 11 17 18 24 25 31 Alexej

Květoslav

Blažena

Svatava

Aneta

Nataša

Jana

Viola


5 12 19 26 Klaudie

Pankrác

Ivo

Filip


6 13 20 27 2 Radoslav

Servác

Zbyšek

Valdemar




1 2 7 8 9 14 15 16 21 22 23 28 29 30 0 1 0 Svátek práce

Zikmund

Stanislav

Státní svátek

Ctibor

Bonifác

Žofie

Přemysl

Monika

Emil

Vladimír

Vilém

Maxmilián

Ferdinand

Kamila


Rovnokřídlí (Orthoptera) je skupina hmyzu, do které patří kobylky, cvrčci, saranče a příbuzní živočichové. Mají kousací ústní ústrojí, skákací zadní nohy a jejich samci vyluzují cvrčivé zvuky stridulací. V současné době je však skupina často rozdělována na dvě, mezi kterými pravděpodobně není větší příbuzenský vztah. První z nich je skupina Ensifera, jejíž zástupci se vyznačují dlouhými tykadly, nápadným kladélkem u samic, sluchovými orgány v předních holeních a samci vyluzujícími zvuky třením předního páru křídel o sebe (tzv. alární stridulace). Naproti tomu zástupci skupiny Caelifera mají tykadla většinou krátká a nenápadné kladélko. Sluchové orgány jsou umístěny na bocích předních článků zadečku a samci stridulují třením stehen zadních nohou o křídelní žilky (tzv. femoroalární stridulace). Rovnokřídlí jsou luční, většinou teplomilní živočichové (kobylka), ale někteří žijí i pod zemí (např. cvrčci a jim příbuzná krtonožka). Jsou často draví (živí se např. jiným hmyzem), někteří rostlinožraví (např. saranče) mohou při své migrující části svého životního cyklu páchat velké škody v zemědělství. V Česku žije asi 90 druhů rovnokřídlých, někteří původně jihoevropští (např. koník skleníkový, cvrček domácí) však jen v blízkosti lidských příbytků, kde je teplejší klima. Kobylka zelená (Tettigonia viridissima) Jedna z největších středoevropských kobylek dosahuje délky 28-42 mm. Vyskytuje se od července do října v teplých oblastech. Zdržuje se nejčastěji na keřích a stromech. Samička klade dlouhým kladélkem 70-100 vajíček, která přezimují. Na jaře se larvičky vylíhnou a zdržují se na nízkých rostlinách. Je masožravá, živí se zejména mšicemi. Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) patří spolu s cvrčky, kobylkami a sarančaty do řádu hmyzu rovnokřídlého a je mezi nimi držitelem alespoň dvou rekordů: se svými 6 cm délky a 3 a půl gramy váhy je u nás největším a pro svou žravost i nejškodlivějším zástupcem řádu. Dospělá krtonožka sežere vše, nač přijde, od drátovců a ponrav - za což by si zasloužila pochvalu - až po kořínky čerstvé sadby. Cvrček polní (Gryllus campestris) bývá v dětských knížkách vyobrazen s housličkami a svůj zpěv skutečně vyluzuje jakýmsi instrumentem, který se dá přirovnat k houslím. Přesněji ke smyčci a ke strunnému nástroji. Zpěv, kterému se říká stridulace, vzniká třením ozubené lišty jednoho křídla o žilku křídla druhého. A aby ten zvuk, který vznikne, byl pěkně zesílen, rozechvívá se rezonanční políčko, takzvaná harfa na křídle, která potom vydává velmi čistý tón.

K tématu Blanokřídlí nakreslil Josef Beneš, žák 4.třídy.

ČERVEN – JUNI JUNE - JUIN


Blanokřídlí (Hymenoptera)


1 7 8 14 15 21 22 28 29 Laura

Iveta

Medard

Roland

Vít

Alois

Pavla

Lubomír

Petr a Pavel



2 9 16 23 30

3 10 17 24

Jarmil

Stanislava

Zbyněk

Zdeňka

Tamara

Gita

Adolf

Jan




4 5 6 11 12 13 18 19 20 25 26 27 Dalibor

Dobroslav

Norbert

Bruno

Antonie

Antonín

Milan

Leoš

Květa

Ivan

Adriana

Ladislav

Šárka


Blanokřídlí jsou hmyzem s dokonalou proměnou. Blanokřídlí jsou suchozemští živočichové. Mají dva páry blanitých křídel. Zadní křídla dorůstají menší délky než přední. Jen v České republice se vyskytuje asi 7000 druhů. Z pohledu člověka zahrnuje tento řád vysloveně užitkové druhy, jako je včela medonosná, druhy škodící v lesnictví, jako je pilořitka veliká, a druhy užitečné, jako je lumek veliký a opylovači.

Zleva včela medonosná, pilořitka velká a lumek veliký. Mezi blanokřídlé patří také mravencovití, kteří jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a proto jsou v mimořádném zájmů vědců. Mravenci jsou drobný blanokřídlí hmyz s velikostí od několika milimetrů po několik centimetrů. Jejích tělo tvoří odděleně hlava, hruď a zadeček. Mravenci jsou sociální hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se obvykle říká mraveniště. Mravenci se vyskytují téměř všude na Zemi. Mravenci potřebují vysokou vlhkost vzduchu, ale nežijí ve vysloveně zamokřených místech. Zpravidla dokážou vydržet i ve vyšších teplotách nebo i několik hodin pod vodou. Obtížně snášejí sucho a chlad. Mravenci obývají různá stanoviště a nevyhýbají se ani lidským obydlím. Nejčastějším a nejobtížnějším mravencem je v České republice mravenec faraón. Jeho obtížnost spočívá především v přenášení chorob a v jeho všudypřítomnost. Také zahrádkáři nevidí mravence příliš rádi, neboť mravenci jsou ochránci mšic, které schraňují jak pod zemí tak na ovocných stromech. Není neobvyklé spatřit některé rostliny obestavěné hliněnými stavbičkami, ve kterých mravenci ukrývají své mšice. Přestože jsou mravenci člověku někdy nepříjemným společníkem, existují lidé, kteří mravence chovají.

K tématu Švábi nakreslili za školní družinu 1 Vojtěch Berka a Jiří Provazník, žáci 2.třídy.

ČERVENEC - JULY JULI - JUILLET





1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 2 0 1

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

Anna

Věroslav

Viktor

Cyril a Metoděj

Bořek

Čeněk

Mistr Jan Hus

Markéta

Ilja

Bohuslava

Karolína

Vítězslav



Jaroslava

Patricie

Radomír

Nora

Drahoslava

Libuše/Amálie

Jindřich

Luboš

Martina

Magdaléna

Libor

Kristýna

Marta

Bořivoj

Ignác



4 11 18 25 Prokop

Olga

Švábi (Blattodea) Šváb (Blattodea) je řádu hmyzu s celosvětovým rozšířením. Pro šváby je typické snadné zavlékání druhů do oblastí, kde se přímo nevyskytují, k tomu dochází především obchodním loďstvem, přepravujícím potraviny. Počet známých druhů švábů je asi 3 500, z toho v Česku se vyskytuje 5 druhů původních a 6 druhů zavlečených. Vývojově šváby patří k nejstarším druhům létajícího hmyzu a předpokládá se, že v prakticky nezměněné podobě žijí již 350 miliónů let. Švábi jsou býložravci i všežravci, zpravidla se živí rostlinnými zbytky, výjimečně loví i menší živočichy. Velikost zástupců této skupiny se pohybuje od pěti milimetrů do deseti centimetrů. Zajímavostí je, že naprostá většina švábů žijících ve volné přírodě jsou živočichy s denní aktivitou, zatímco synantropní druhy (žijící s lidmi) jsou zpravidla aktivní v noci. Příslušníci tohoto řádu jsou rychlí a dobří běžci, nepatří mezi dobré letce a létání využívají jen na krátké vzdálenosti. Švábi patří mezi dlouho žijící hmyz a dospělci některých druhů žijí čtyři roky. Švábi patří mezi nejodolnější a nejpřizpůsobivější hmyz, což je využíváno v laboratořích. Jedinci vydrží až měsíc bez vody a tři měsíce bez potravy. Velmi zajímavá je také jejich schopnost přežít vysoké dávky radioaktivního záření. Příklady švábů

Drahomíra

Jakub

šváb americký Periplaneta americana

šváb hnědopruhý (Supella longipalpa)

šváb hnědý Periplaneta brunnea

rus domácí Blatella germanica

šváb obecný Blatta orientalis

šváb argentinský (Blaptica dubia)

0

K tématu Škvoři za školní družinu 2 nakreslily – Sára Bílá, Kateřina Dlouhá, Denisa Dušková, Kateřina Hůlková, Eliška Kulichová, Linda Miklánková, Marcela Sasková, Šárka Švarcová, Barbora Táborská


SRPEN – AUGUST AUGUST – AOÛT







1 6 7 8 13 14 15 20 21 22 27 28 29 0 1 0 Oskar

2 3 9 10 16 17 23 24 30 31 Gustav

Miluše

Roman

Vavřinec

Jáchym

Petra

Sandra

Bartoloměj

Vladěna

Pavlína

4 11 18 25 Dominik

Zuzana

Helena

Radim

5 12 19 26 2 Kristián

Klára

Ludvík

Luděk

Oldřiška

Lada

Soběslav

Alena

Alan

Hana

Bernard

Johana

Bohuslav

Otakar

Augustýn

Evelína


Škvoři (Dermaptera)

K tématu Dvoukřídlí nakreslili žáci 2.třídy: vlevo nahoře Ondřej Kutmon, vpravo nahoře Tomáš Burda, vlevo dole Adéla Pešavová a vpravo dole Sára Hamplová.


Dvoukřídlí (Diptera)

ZÁŘÍ – SEPTEMBER SEPTEMBER-SEPTEMBRE Úterý Dienstag Tuesday Mardi



1 8 15 22 29

2 9 16 23 30 2

Linda / Samuel

6 7 13 14 20 21 27 28 Boleslav

Regína

Lubor

Radka

Oleg

Matouš

Jonáš

Václav

Mariana

Jolana

Darina

Michal

Adéla

Daniela

Ludmila

Berta




3 4 5 10 11 12 17 18 19 24 25 26 Bronislav

Jindřiška

Boris

Irma

Denisa

Marie

Naděžda

Kryštof

Zita

Jaromír

Zlata

Andrea

Dvoukřídlí (Diptera - z řečtiny „dvě křídla“) je početný řád hmyzu, jehož zástupci se lidově často nazývají mouchy. Typickým znakem tohoto řádu je to, že mají pouze jeden pár blanitých křídel. Druhý pár zakrněl v paličkovité útvary zvané halterae (kyvadélka) a slouží k vyvažování. Výskyt dvoukřídlých je prakticky po celém světě vyjma polárních oblastí. Počet druhů se odhaduje na zhruba 100 000 (zajímavostí je, že kolem roku 1900 bylo známo pouze zhruba 20 000 druhů). Mimo těchto žijících druhů, jsou známy i již vyhynulé druhy, které se nejčastěji zachovaly v jantaru a které nejčastěji pocházejí z třetihorní jury. Délka těla: do 70 mm Znaky: Malý až středně velký hmyz s jedním párem blanitých křídel a jednoduchou křídelní žilnatinou. Druhý pár je přeměněný v tzv. kyvadélka sloužící jako rovnovážný orgán při letu. Na těle lze snadno rozeznat hlavu, hruď a zadeček. Tvar je buď štíhlý a protáhlý nebo širší a kratší. Hlava je u některých druhů značně pohyblivá. Kromě často velkých složených očí nese i jednoduchá očka. Tykadla jsou buď delší (u dlouhorohých dvoukřídlých) nebo krátká (u ostatních). Ústní ústrojí je sací, často uzpůsobené k bodání. Jsou i druhy, u nichž je v dospělosti zakrnělé. Nohy jsou kráčivé, u některých druhů jsou nápadně dlouhé (tiplice, roupci, aj.). Na chodidlech jsou chuťové orgány. Stanoviště: Žijí v téměř všech typech prostředí, larvy žijí i ve vodě. Způsob života: Aktivní jsou jak ve dne (např. mouchy, pestřenky), tak za soumraku a v noci (např. komáři). Některé druhy jsou dobří a rychlí letci. Potrava: Živí se rozkládajícími se látkami rostlinného i živočišného původu. Některé druhy jsou dravé, další parazitické. Rozmnožování a vývoj: Vývoj je proměna dokonalá. U některých skupin dochází před pářením ke svatebním rojům apod. K vyhledávání partnerů dochází pomocí zrakových nebo sluchových signálů. Samice kladou vajíčka do půdy, na rostliny, na vodní hladinu, parazitické druhy pak na tělo nebo do těla hostitele. Některé druhy kladou vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvy, jiné rodí živé larvy, výjimečně dokonce i kukly.

Jeroným

0 1 0


Zleva Tiplice luční (Nephrotoma pratensis), Roupec (Laphria ephippium), Pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus) a Pestřenka dvojosá (Chrysotoxum bicinctum).

K tématu Ploštice za 8.třídu nakreslila Lucie Švábenská.



4 5 11 12 18 19 25 26 František

Eliška

Andrej

Marcel

Lukáš

Michaela

Beáta

Erik

ŘÍJEN – OKTOBER OCTOBER-OCTOBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi

6 13 20 27 Hanuš

Renáta

Vendelín

Šarlota/Zoe


7 14 21 28 2 Justýna

Agáta

Brigita

Státní svátek




1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 0 1 0 Igor

Olívie/Oliver

Bohumil

Věra

Štefan/Sára

Marina

Tereza

Havel

Hedvika

Sabina

Teodor

Nina

Silvie

Tadeáš

Štěpánka


Ploštice (Heteroptera) Ploštice (Heteroptera) je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím, které směřuje dozadu pod tělo. Typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky (hemelytry), druhý pár je blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera, ve kterém jsou podřádem nebo neklasifikovanou skupinou v rámci podřádu Prosorrhyncha. Ploštice jsou různorodou skupinou, je známo kolem 40 000 druhů, v ČR žije asi 900 z nich. Tělo ploštic je většinou ploché, ústní ústrojí vždy bodavě sací. Polokrovky, což je přeměněný první pár křídel, jsou tvořené kožovitým koriem, které směrem dozadu přechází v blanitou část křídla. Druhý pár, který je celý blanitý, je většinou menší a v klidu složený na zadečku. Výjimku však tvoří například znakoplavky, které mají křídla střechovitě složená. Některé druhy mají křídla zkrácená a vzácností nejsou ani druhy bezkřídlé (například štěnice). Nohy jsou často kráčivé, u vodních druhů plovací, u dravých pak přizpůsobené k lapání kořisti. Tarsus je většinou 2-3 článkový. Ploštice jsou rozšířené po celém světě, existují suchozemské i vodní druhy. Jsou většinou býložravé, některé ploštice jsou dravé, jiné pak parazitují na teplokrevných živočiších včetně člověka. Zástupci: Vodní prostředí: Splešťule blátivá, Bodule obecná, Znakoplavka obecná Vodní hladina: Bruslařka obecná, Vodoměrka štíhlá Suchozemští: Kněžice trávozelená, Kněžice chlupatá, Ruměnice pospolná, Zákeřnice červená Parazité: Štěnice domácí

Bodule obecná

Bruslařka obecná

Ruměnice pospolná

Štěnice domácí

Vodoměrka štíhlá

Zákeřnice červená

K tématu Vážky nakreslili žáci 7.třídy: vlevo nahoře Tereza Šitnerová, vpravo nahoře Jiří Kumstýř, vlevo dole Eliška Nováková a vpravo dole František Štěpánek.

11

LISTOPAD-NOVEMBER NOVEMBER-NOVEMBRE








1 8 15 22 29

2 9 16 23 30

3 10 17 24

4 11 18 25

5 12 19 26

6 13 20 27

7 14 21 28

Emílie

Kateřina

Artur

Xenie

René

Zina

Ondřej

Felix

Bohumír

Leopold

Cecílie

Památka zesnulých

Bohdan

Otmar

Klement

Hubert

Evžen

Mahulena

Karel

Martin

Romana

Miriam

Benedikt

Alžběta

Liběna

Tibor

Nikola

Saskie

Sáva

Albert

Vážky (Odonata) Odontos (zub) je slovo z řečtiny a znamená zub podle ozubeného kousacího ústrojí. Okřídlený hmyz s úzkým a protáhlým tělem. Patří mezi nejlepší letce a jsou hmyzem s nejdokonalejším zrakem. Životním prostředím je voda. Vyvíjejí se proměnou nedokonalou. Dospělá vážka má štíhlé, protáhlé tělo 20-130mm dlouhé, často jsou velmi barevné, některé kovově lesklé, na těle mívají pruhy a skvrny. Hlava je velká s velkýma složenýma očima, dále má předohruď, na kterém je zespodu narostlý první pár nohou. Rozpětí křídel může dosahovat od 19 do 200mm. Křídla jsou průhledná, čirá nebo různě zbarvená. Zadeček má deset článků, je válcovitý, protáhlý. Vážky se vyvíjí proměnou nedokonalou, tzn.,že její vývoj nezahrnuje stádium kukly. Nymfy vážek se rodí ve vodě nebo v blízkosti vody z vajíčka. Svlékání nymfy probíhá 10-15x, nymfa se vyvíjí až několik let, některé druhy až 5let. Průměrná délka života dospělé vážky je podle druhů různá- např. šidélko ruměnné se dožívá průměrně 7 dnů, šídlo královské 14 dnů. Nymfy vážek se vyvíjejí ve vodě (např. v horských pramenech,sladké i slané vodě). Některé druhy se vyvíjejí i na vzduchu. Dospělé vážky žijí na vzduchu, některé druhy se ani v dospělosti nevzdalují od vody a žijí celý život tam, kde se narodily. Jsou však i druhy, které podnikají daleké cesty od svého rodiště. Ty se pak mohou vyskytovat u lesních cest, na lesních mýtinách nebo se dokonce mohou objevit i ve městech. Mezi hmyzem patří mezi nejdokonalejší letce. Za letu mohou stát na místě,mohou letět kolmo nahoru a dolů, změnit v okamžiku směr a dokonce letět i pozpátku. Vážky a jejich nymfy se živí výhradně dravě, kořist loví za letu, kořistí bývá létající hmyz, někdy i jiné druhy vážek. Na celém světě je známo téměř 5 000 druhů vážek. V Evropě se vyskytuje 114 druhů. V Česku 71 druhů (dva jsou vymizelé). Vážky jsou rozšířeny především v tropech, kde bývají kolem vod a v pralesích dokonce hojnější než motýli. První vážky jsou doloženy z permu.Šídla a motýlice se objevují až koncem druhohor. Staré vážky v prvohorách dosahovaly mnohem větších rozměrů než dnešní. Některé druhy pravážek měly až 700 mm v rozpětí křídel. Nálezy pravážek pocházejí i z našeho území, např. ve Zbýšově u Rosic byla objevena pravážka moravská (Moraviptera reticulata).


Nymfa vážky

Líhnutí vážky

Dospělá vážka

K tématu Vši nakreslili žáci 5.třídy: vlevo nahoře Marcela Sasková, vlevo uprostřed Blanka Malá, vlevo dole Barbora Táborská, dole uprostřed Antonín Hofman, dole vpravo Eliška Kulichová, vši nalevo Martina Nováková a vši napravo Marcela Sasková.


6 13 20 27


7 14 21 28

Mikuláš

Benjamín/Ambrož

Lucie

Lýdie

Dagmar

Žaneta

Natálie

Bohumila

Vši (Anoplura)

PROSINEC-DECEMBER

Vši jsou podřádem bezkřídlého parazitického řádu hmyzu. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, V České republice se vyskytuje dvacet šest druhů.

DECEMBER-DÉCEMBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi


1 2 8 9 15 16 22 23 29 30 2 Iva

Blanka

Květoslava

Vratislav

Radana

Albína

Šimon

Vlasta

Judita

David




3 4 5 10 11 12 17 18 19 24 25 26 31 0 1 0 Svatoslav

Barbora

Jitka

Julie

Dana

Simona

Daniel

Miloslav

Ester

Adam a Eva

Hod boží

Silvestr


Štěpán

HNIDA (vajíčko)

VEŠ (dospělec)

Na člověku parazitují: Veš šatní Veš muňka Veš dětská (vlasová), žije pouze ve vlasech lidí. Má bodavě sací ústrojí. Larvy a dospělci sají minimálně třikrát denně. Zavšivení se projeví svěděním pokožky hlavy, způsobené bodáním a pohybem hmyzu. PAMATUJ !!! Veš nelétá, ani neskáče! Ona si prostě přeleze. Při vyčesávání na zem se rychle rozlézá a hledá hostitele, takže vyčesávat raději nad umyvadlem. Vyčesávání musíme provádět z mokrých vlasů! Za sucha to nefunguje, suché vši utíkají. Mokré strnou a zachytnou se ve všiváčku. Mytí hlavy běžnými šampóny nechává vešky v klidu. Použití nepovolených přípravků, nebo lidových prostředků (např. petrolej), může vyvolat značné zdravotní potíže a je nutné před nimi varovat. -

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA G.A.LINDNERA ROŽĎALOVICE Začátek výuky Vysvědčení za 1.pololetí Pololetní prázdniny Jarní prázdniny

Po 4.1.2010 Čt 28.1.2010 Pá 29.1.2010 Po-Ne 8.-14.3.2010 Velikonoční prázdniny Čt-Pá 1.-2.4.2010 Nejlepší žáci jednotlivých tříd ve školním roce 2008/2009

Přehled prázdnin

Vysvědčení za 2.pololetí Hlavní prázdniny Začátek školního roku Podzimní prázdniny

St 30.6.2010 Čt-Út 1.7. -31.8.2010 St 1.9.2010 St a Pá 27. a 29.10.2010

Přehled zleva za 1.třídu Adéla Pešavová, 2.třídu Kateřina Hůlková, 3.třídu Jakub Taneček, 4.třídu Barbora Táborská, 5.třídu Andrea Hoffmannová, 6.třídu Anna Antošová, 7.třídu Barbora Benešová, 8.třídu Veronika Švarcová a 9.třídu Markéta Fadrhoncová.

POZVÁNKA NA AKCE ŠKOLY PRO RODIČE I ŠIROKOU VEŘEJNOST

1.3.2010

27.3.2010

29.5.2010

16.6.2010

29.9.2010

Veselá básnička (výběrové kolo soutěže v recitaci žáků 1.stupně)

Velikonoční den otevřených dveří (v budově základní školy)

Den dětí (organizován ve spolupráci s místním Sborem dobrovolných hasičů)

O pohár starosty Rožďalovic (Turnaj v malé kopané pro žáky 1.stupně)

Drakiáda (soutěž o nejlepšího letce, nejhezčího draka)

Žákovský parlament 3.třída Kateřina Hůlková Šárka Švarcová 4.třída Kateřina Košťáková Jakub Taneček 5.třída Barbora Táborská Pavel Anděl 6.třída Přemysl Čech Miroslav Hůlek 7.třída Helena Kolmanová Romana Zvěřinová 8.třída Lucie Jupová Veronika Vacková 9.třída Nikola Burdová - předseda Veronika Švarcová - místopředseda

11.12.2010 21.12.2010 Vánoční den otevřených dveří (v budově základní školy)

Vánoční besídka (na Radnici v Rožďalovicích)

kdykoli naši školu můžete navštívit po předchozí domluvě kterýkoli den roku 2010

Usilujeme o získání mezinárodního titulu EKOškola Ekoškola (Eco-Schools) je mezinárodní program v rámci kterého se žáci učí o environmentálních tématech a zároveň sami usilují o minimalizaci a třídění odpadů, úspory energie či vody a zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí. Zakládají celoškolní pracovní tým Ekoškoly, vytvářejí si vlastní ekokodex, analyzují současnou situaci na škole v uvedených oblastech a navrhují zlepšení, která se snaží posléze naplnit. Program je určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, učitelů, vedení školy i místní komunity, věk žáků: 1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ. Úspěšné školy získávají mezinárodní titul, vlajku a logo Ekoškola. Náš EKOtým: Buryan Martin (3.třída), Štěpánek Jaromír (4.třída), Drobeček Lukáš (5.třída), Holec Martin (6.třída), Štěpánek František (7.třída), Gušlbauerová Veronika (8.třída) a předsedkyně Dvořáková Anna (9.třída).

Upřímně děkujeme všem, kteří se aktivně podíleli na tvorbě kalendáře naší školy.

1. Brouci. 7. Švábi. Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Členovci (Arthropoda) Podkmen: Šestinozí (Hexapoda) Třída: Hmyz (Insecta) Anatomie hmyzu

Recommend Documents