4. podkmen Vzdušnicovci Tracheata nejpočetnější skupina živočichů – skoro 1 milión druhů většinou suchozemští, jen málo druhů přešlo druhotně do vody tělo: hlava – 1 pár tykadel, jen výjimečně chybí - ústní ústrojí – kousací ( 1 pár kusadel, 1pár čelistí) - složené oči a jednoduchá očka trup - z mnoha článků s končetinami nebo hruď – 3 články + článkovaný zadeček; na hrudi 3 páry končetin a popřípadě 2 páry křídel; zadeček bez končetin nohy – jednovětevné DS – vzdušnice – vchlípeniny pokožky 8. tříd: stonožky, mnohonožky, drobnušky, stonoženky, hmyzenky, chvostoskoci, vidličnatky, hmyz 1. třída Stonožky Chilopoda zploštělé tělo, délka 6 – 20cm; pod kameny, v půdě; dravci ú.ú. – kousací; jednoduché oči tělní články nesou po 1 páru končetin, na 1. článku jsou kusadlové nožky a v nich je jedová žláza gonochoristi stonožka škvorová – 30mm stonoha – 12cm, pokousání může u člověka vyvolat onemocnění zemivka – bělavé, štíhlé, dlouhé, běžné v zahradách 2. třída Mnohonožky Diplopoda tělo má kruhovitý průřez, tělní články vznikají splynutím dvou sousedních článků => každý tělní článek nese 2 páry nohou – slabé a málo pohyblivé mnohonožka zemní mnohonožka čpavá – hojnější, půdy bohaté humusem 3. třída Chvostoskoci Collembola drobní 0,25 – 10 mm, většinou v půdě – významní pro tvorbu humusu na zadečku mají skákací aparát → únik poskok škodlivý – sklepy, pařeniště mákovka vodní – hladina stojatých vod; modravě černá larvěnka obrovská – švestkově modrá 4. třída Hmyz Insecta druhově nejbohatší živočišná třída, známo kolem 1 miliónu druhů rozmanitý tvar těla i velikost: 0,2mm – 30cm rozmanitý způsob života i vývoj společné znaky: heteronomně segmentované tělo rozděleno do 3 částí: hlava = caput – 6 článků – srůstají, pohyblivě spojena s hrudí - pár složených očí - 1 pár tykadel – rozmanitý tvar, článkovaná a v jednotlivých článcích jsou smyslové orgány - ústní ústrojí – původně kousací – skládá se:
horní pysk = labrum + pár kusadel = mandibuly + pár čelistí = maxily + dolní pysk = labium; často se mění na ú.ú. lízací, sací, bodací, bodavěsací hruď = thorax – 3 články: předohruď = prothorax+středohruď = mesothorax + zadohruď = metathorax - 1 pár končetin na každém článku, jsou článkované, jednovětevné, články mezi sebou spojeny klouby. Základní typ – noha kráčivá se skládá: o kyčel = coxa – přisedá k hrudi o příkyčlí = trochanter o stehno = femur o holeň = tibia o chodidlo = tarsus – většinou 5 článků a na posledním 2 drápky nohy mohou být modifikovány – podle způsobu pohybu – noha skákací, hrabavá, plovací, uchopovací - po 1 páru křídel na středo a zadohrudi, jsou to vychlípeniny pokožky protkané soustavou žilek – zvětšují pevnost a zasahují do nich vzdušnice, nervy a cévy. Žilnatina je pro druh charakteristická => taxonomický znak. Křídla: o blanitá – oba páry o krytky – 1. pár je tužší, kožovitý se zachovanou žilnatinou (kobylky) o polokrovky – přední část tuhá, zadní blanitá (ploštice) o krovky – 1. pár křídel je zchitinizovaný a chrání 2. blanitý pár ( brouci) zadeček = abdomen – 6 – 11 článků, bez končetin - kladélko – u samiček některých druhů (kobylka) - žihadlo s jedovou žlázou (včela) - přívěsné štěty (škvor) povrch těla: kutikula – 3 vrstevná, obsahuje chitin, bílkoviny, vosky => pevnost, pružnost, chrání před vysýcháním pokožka – jednovrstevná, vně produkuje kutikulu, obsahuje pigmenty, tvoří vnější kostru – upínají se na ni svaly SS – příčně pruhované svaly TS – ústní otvor – sliny ( enzymy pro trávení, antikoagulační látky) →hltan→jícen→vole→žvýkací žaludek (ve stěně kutikulární výrůstky – rozmělnění potravy)→žláznatý žaludek (vlastní trávení)→střevo→konečník→řitní otvor DS – vzdušnice – soustava větvících se trubiček, které prostupují až k jednotlivým buňkám tkání, jsou vyztuženy spirálními chitinovými vlákny, začínají na povrchu těla párovými průduchy (stigmata), které jsou uzavíratelné a opatřené chloupky – brání vniknutí nečistot VS – Malpighiovy trubice – až 200, ústí do zadní části střeva smysly – oči složené i jednoduché - chemoreceptory – štětinky nebo výrůstky na tykadlech, chodidlech nohou - mechanoreceptory – štětinky v kutikule - chordotonální ústrojí – vnímání kmitavého pohybu, chvění – na zadečku, končetinách nebo na hrudi, uvnitř těla – změny tlaku - tympanální orgány – vnímání zvuku, uložení jako chordotonální orgán PS – gonochoristi, častá i partenogeneze, heterogonie oplození – vnitřní vývoj - nepřímý - řada larválních stádií = instarů, která jsou od sebe oddělena svlékáním – vliv hormonů (ekdyson - svlékání, juvenilní hormon – růst larev) 2 typy vývoje:
vajíčko →nymfa (larva)→dospělec = imago => proměna nedokonalá = hemimetabolie = heterometabolie; nymfy postupně dorůstají a každým svléknutím jsou podobnější imagu, při poslédním svlékání se vyvíjejí pohlavní orgány a křídla vajíčko→larva→kukla→dospělec => proměna dokonalá = holometabolie larva není podobná dospělci, je vždy bez křídel, mimořádně žravá, několikrát se svléká, intenzivně roste a nakonec se mění v nepohyblivou kuklu, v níž dokončuje svůj vývoj 1. podtřída Bezkřídlí Apterygota primárně bez křídel rybenka domácí – stříbřitá, domácnosti, škůdce 2. podtřída Křídlatí Pterygota dospělci mají 1 – 2 páry křídel, pokud chybějí – druhotný jev dělí se do více než 30 řádů 1. řád Jepice Ephemeroptera štíhlý, křehký hmyz; 1-6cm; 2 páry blanitých křídel – zadní je menší, v klidu složena kolmo k hrudi; na zadečku 3 štěty ú.ú. – u imág zakrnělé => nepřijímají potravu => žijí jen krátce oplozená vajíčka kladou do vody – vývoj až 2 roky – čistá voda => indikátor čistoty vody, potrava ryb, hromadné líhnutí => roje jepice obecná 2. řád Pošvatky Plecoptera malí až středně velký hmyz, 2 páry křídel – 2. pár je široký; ú.ú. kousací; vývoj - larvy ve vodě - čistá voda = indikátor čistoty vody pošvatka rybářice - až 5 cm v rozpětí křídel 3. řád Vážky Odonata statný hmyz se štíhlým zadečkem, 2 - 13 cm, často pestře zbarvený; 2 páry křídel s hustou nervaturou; velké složené oči; krátká tykadla, ú.ú. kousací; dravci, dravé larvy - žijí ve vodě, mají vymrštitelný spodní pysk = maska; 10 - 15x svlékání→ imago motýlice Zygoptera: křídla v klidu složená kolmo k hrudi, oba páry stejně velké a stejného tvaru motýlice lesklá; m. obecná šídla Anisoptera: větší než motýlice, křídla v klidu rozprostřena do plochy, zadní křídla větší; vynikající letci šídlo modré; š. pestré; š. velké; vážka ploská; v. obecná 4. řád Švábi Blattodea ploché, vejčité tělo; 2 páry křídel, přední jsou kožovitá = krytky; dlouhá nitkovitá tykadla; ú.ú. kousací; špatní letci; noční všežravci – škůdci; díky symbiotickým mikroorganizmům tráví i celulózu; mohou přenášet i patogenní mikroorganismy; samice kladou vajíčka v chitinových schránkách = ootékách; larvy žijí společně s dospělci šváb obecný - 2 - 3 cm, černý, domácnosti, sklady pekárny, potravinářské závody - všude, kde je vyšší teplota, vývoj 3-4 roky rus domácí - menší, 10-13 mm, špinavě žlutý = rusý, rychlý vývin 2-3 měsíce, kosmopolita, noční všežravec, nemocnice, jídelny, laboratoře šváb americký - větší - 4 cm, červenohnědý, zavlečen, u nás chován pro vědecké účely rusec lesní
5. řád Kudlanky Mantodea tělo: velké protáhlé, zelené nebo hnědé; trojúhelníkovitá, malá hlava - velmi pohyblivá; ú. ú. kousací; protáhlá předohruď; 1. pár končetin uchopovací; křídla - 1. pár kožovitá, 2. pár blanitá dravci, na kořist číhají; napodobují části rostlin; manželský kanibalismus; teplomilní - u nás jen jeden druh kudlanka nábožná - již. Morava 6. řád Škvoři Dermaptera plochý hmyz, kožovitá a zkrácená přední křídla, zadní blanitá; ú.ú. kousací; zadeček zakončen silnými klíšťkami; všežravci škvor obecný - noční, vlhká místa, samička pečuje o vajíčka, pak hyne 7. řád Všekazi = termiti Isoptera drobní 2-20 mm; ú.ú. kousací; společensky žijící hmyz s kastami; teplomilní; živí se dřevem tráví celulózu - symbiotické mikroorganismy; charakteristické stavby = termitiště dvě základní kasty - a) reproduktivní - primární pohl. kasta - okřídlení, úkolem je zakládat nové kolonie, po oplození opadávají křídla, samičce se zvětšuje zadeček - až 10cm - mohutný vývin pohl. žláz; náhradní pohl. jedinci - různě redukovaná křídla b) sterilní - dělníci - samci i samice, nejsou schopni se rozmnožovat, slepí, bezkřídlí, různě velcí, dělají všechnu práci - budují hnízdo, odnášejí vajíčka z královské komůrky, udržují čistotu královského páru, pečují o potomky i brání hnízdo; vojáci - samci i samice různé velikosti, slepí, bezkřídlí, velká hlava a kusadla, v hlavě zvláštní žláza - obranný sekret - ničí jím protivníka, neumějí se živit, krmí je dělníci Determinace ke kastě - od 3 instaru - závisí na kvalitě potravy + hormony Rojení - okřídlení jedinci vylétají ( čekají na ně ptáci, ještěrky žáby, savci i člověk – potrava) všekaz natalský - rovníková Afrika všekaz bojovný; v. kamerunský - hnízda nižší, ale pagodovitá v. kompasový - Austrálie, široké strany hnízda orient. k východu a západu v. zhoubný - USA, zavlečen do Evropy ( v Hamburku strženy celé bloky domů); v. žlutý - Itálie, již. Francie, Španělsko 8. řád Rovnokřídlí Orthoptera přední pár křídel kožovité ztvrdlé krytky, zadní pár široká, blanitá; zadní pár nohou - mohutné = nohy skákací ( prodloužené holeně, silná stehna); ú.ú. kousací; samičky mají kladélko; schopnost stridulace = vydávání zvuků a) kobylky - dlouhá tykadla, delší kladélko, dravci, stridulují třením křídel o sebe, tympanální orgány na holeni kobylka zelená - nižší polohy; k. hnědá - mohutnější, vyšší polohy b) cvrčci - stridulace a tympanální orgány jako kobylky cvrček polní - zavalitý, leskle černý, suché louky, stráně, meze; cvrček domácí - menší, žlutohnědý krtonožka obecná - přední nohy - lopatovitě rozšířené = hrabavé, vlhká půda - vyhrabává si dlouhé chodby 9. řád Saranče Caelifera krátká, silná tykadla, býložravci, krátké kladélko, stridulují třením ostnitých stehen zadních nohou o křídlové žilky, tympanální orgány na 1. zadečkovém článku saranče páskovaná - u nás běžná saranče modrokřídlá - suché biotopy
saranče vrzavá - zadní křídla červená, samci při letu nápadně cvrčí saranče stěhovavá - obrovská hejna marša obecná 10. řád Strašilky Phasmida subtropy a tropy, býložravci, tvarem těla napodobují prostředí = mimikry,často dosahují velkých rozměrů - až 35 cm lupenitka podivná - tělo ploché, lupenitého tvaru pakobylka indická - dlouhé, protáhlé, hůlkovité tělo, chována k pokus. účelům 11. řád Vši Anoplura ektoparaziti savců, sají krev; drobní 1-6 mm; tělo dorsoventrálně zploštělé; druhotně bezkřídlí; ú.ú. bodavě sací; nohy přizpůsobeny pohybu v srsti - modifikovaná chodidla přichycovací drápky; vajíčka = hnidy přilepována na chlupy srsti; přenašeči chorob - skvrnitý tyfus veš dětská - u člověka ve vlasech veš šatní - na těle člověka - záhyby šatů a prádla veš muňka - na ochlupení genitálií a periánální krajiny 12. řád Všenky Mallophaga drobní 11-14 mm; druhotně bezkřídlí ektoparaziti ptáků a savců; živí se deriváty pokožky nebo méně často tělními tekutinami hostitele ( částečně redukované ú.ú. kousací); poškozují tělní pokryv, přenáší choroby; nohy k přidržování; luptouš slepičí – kurovití péřovka slepičí; p. holubí všenka psí 13. řád Třásnokřídlí Thysanoptera drobní; paraziti rostlin - sají rostl. šťávy; 2 páry křídel - úzká s dlouhými chlupy na okrajích; ú.ú. bodavěsací třásněnka modřínová; t. lnová 14. řád Stejnokřídlí Homoptera suchozemští; sají rostlinné šťávy = škůdci; ú.ú. bodavě sací; 2 páry blanitých křídel, přední větší, tužší a) Mšice Aphidoidea: střídání partenogeneze a generace oboupohlavné mšice maková - škodí na bobovitých rostlinách, na cukrovce, máku mšice zelná - zelenina, brambory, řepa, tabák, chmel mšice broskvoňová - ovocné stromy vlnatka krvavá - škůdce ovocných stromů - hl. jabloní, červené tělo pokryto hustým bílým voskovým pokryvem, nádory; b) Červci Coccoidea: složitý vývin, samičky bezkřídlé, nepohyblivé puklice švestková - ovocné stromy c) Křísové Cicadoidea: 1. pár křídel kožovitější, zadní noha skákavá, samci vydávají cvrčivé zvuky cikáda viničná - již. Morava cikáda chlumní - Čechy - paseky, křovinaté stráně cikáda sedmnáctiletá - vývin nymfy 17 let pěnodějka obecná - červená, nymfy tvoří ochranný pěnový obal
