1 3U 0 0 r 0 3ad dokumentace a vys 0 3etr 0 3ova 0 0n zloc 0 3inu 0 8 komunismu

UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu

F r a n t i Ïs ek H a n z l Âõ k

VOJENSKEÂ OBRANNEÂ ZPRAVODAJSTVIÂ V ZAÂPASU O POLITICKOU MOC 1945±1950

VydaÂvaÂ UÂÏrad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zloc Ï inuÊ komunismu Praha 2003

EdicÏnõÂ poznaÂmka CitaÂty v textu knihy a dokumenty, ktereÂ jsou uvedeny v prÏõÂloze a nebyly kopõÂrovaÂny, jsou prÏepsaÂny v doslovneÂm zneÏnõÂ podle originaÂluÊ, vcÏetneÏ gramatickyÂch chyb a neÏkteryÂch nesrovnalostõÂ v pocÏtech.

Ó UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu, 2003 ISBN 80-7312-028-3

UÂvod ZaÂpas o politickou moc v CÏeskoslovensku v letech 1945±1948 i naÂsledneÂ upevnÏovaÂnõÂ moci komunistickeÂ strany bylo a jesÏteÏ v soucÏasneÂ dobeÏ je objektem zaÂjmu historikuÊ, pameÏtnõÂkuÊ i sÏirokeÂ verÏejnosti. Existuje mnozÏstvõÂ publikacõÂ zabyÂvajõÂcõÂch se tõÂmto obdobõÂm. PatrÏõÂ sem praÂce vydaneÂ v CÏeskoslovensku po roce 1948, praÂce autoruÊ vznikleÂ v emigraci a posleÂze i publikace, ktereÂ vysÏly po listopadu roku 1989. V nich se setkaÂvaÂme se zcela rozdõÂlnyÂm celkovyÂm hodnocenõÂm historickeÂho vyÂvoje tohoto obdobõÂ a se zcela rozdõÂlnyÂm hodnocenõÂm uÂlohy jednotlivyÂch osobnostõÂ v pruÊbeÏhu samotnyÂch uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ. Na jedneÂ straneÏ jsou tyto udaÂlosti prezentovaÂny jako ¹uÂnoroveÂ võÂteÏzstvõÂ pracujõÂcõÂho liduª a na straneÏ druheÂ jako komunistickyÂ pucÏ, jehozÏ vyÂsledkem byl naÂstup totalitnõÂho rezÏimu. AutorÏi publikacõÂ vzniklyÂch v exilu se shodujõÂ v naÂzoru, zÏe klõÂcÏem k uchopenõÂ politickeÂ moci komunistickou stranou se stalo ovlaÂdnutõÂ Ministerstva vnitra a ostatnõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek. VyÂzkum, kteryÂ umozÏnilo zprÏõÂstupneÏnõÂ archivuÊ po roce 1989, vyÂsÏe uvedenyÂ naÂzor potvrdil. V teÏchto pracõÂch absentuje z pochopitelnyÂch duÊvoduÊ hlubsÏõÂ analyÂza mechanismu ovlaÂdnutõÂ Ministerstva vnitra komunistickou stranou i posouzenõÂ uÂlohy tajnyÂch sluzÏeb, podlozÏeneÂ vyÂsledky studia archivnõÂch pramenuÊ. PrÏevaÂzÏnou veÏtsÏinu publikacõÂ k teÂto problematice, vydanyÂch u naÂs po roce 1989, tvorÏõÂ praÂce vznikleÂ bezprostrÏedneÏ po uÂnoru 1948 v zahranicÏõÂ. JejõÂmi autory jsou vedoucõÂ cÏiniteleÂ demokratickyÂch stran, kterÏõÂ museli po uÂnoru 1948 opustit republiku. K nim muÊzÏeme zarÏadit praÂce H. Ripky, P. Drtiny, O. Hory, L. Feierabenda, F. Moravce, E. TaÂborskeÂho J. Jostena, P. Tigrida. Samostatnou kapitolu v historickeÂ produkci k tomuto obdobõÂ tvorÏõÂ rozsaÂhleÂ praÂce historika K. Kaplana i dalsÏõÂch autoruÊ, pracovnõÂkuÊ UÂstavu pro soudobeÂ deÏjiny Akademie veÏd. V letech 1945±1948 puÊsobily v CÏeskoslovensku cÏtyrÏi tajneÂ sluzÏby. DveÏ vojenskeÂ ± vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ (OBZ) a vojenskaÂ zpravodajskaÂ sluzÏba (2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO) ± a dveÏ civilnõÂ ± ZemskeÂ odbory bezpecÏnosti II (ZOB II) a StaÂtnõÂ bezpecÏnost (StB). Studium archivnõÂch pramenuÊ, prÏedevsÏõÂm v Archivu Ministerstva vnitra, VojenskeÂm uÂstrÏednõÂm 5

Â V KSCÏ, ukaÂzalo, zÏe tajneÂ sluzÏby archivu, ale i fonduÊ Archivu U meÏly vyÂznamnyÂ podõÂl na zformovaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra a na jejich ovlaÂdnutõÂ komunistickou stranou. ZaÂrovenÏ se vsÏechny bezpecÏnostnõÂ slozÏky podõÂlely takeÂ na prohlubovaÂnõÂ vlivu teÂto strany v ostatnõÂch mocenskyÂch slozÏkaÂch staÂtu v letech 1945±1948 i na upevnÏovaÂnõÂ jejõÂ moci v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. Celkem jednoznacÏneÏ se podarÏilo prokaÂzat, zÏe jednotliveÂ slozÏky Ministerstva vnitra a vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ pouzÏõÂvaly v politickeÂm zaÂpase i metody a prostrÏedky, ktereÂ byly v rozporu s tehdy platnyÂm praÂvnõÂm rÏaÂdem. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ v cÏele s BedrÏichem Reicinem se podõÂlelo na diskriminaci duÊstojnõÂkuÊ, prÏõÂslusÏnõÂkuÊ odboje na ZaÂpadeÏ, jizÏ prÏed uÂnorem roku 1948. Po uchopenõÂ moci komunistickou stranou meÏlo rozhodujõÂcõÂ podõÂl na cÏistkaÂch v duÊstojnickeÂm sboru a ve sveÂ cÏinnosti vyuzÏõÂvalo v sÏirokeÂ mõÂrÏe naÂsilnyÂch metod vysÏetrÏovaÂnõÂ a provokacõÂ. VyÂsledkem jeho puÊsobenõÂ byly stovky odsouzenyÂch ve vykonstruovanyÂch procesech k mnohaletyÂm trestuÊm a dokonce i odsouzenõÂ k trestuÊm smrti. To byl takeÂ jeden z duÊvoduÊ, procÏ byla veÏtsÏina archivnõÂch praÂ A), v ArmenuÊ, ulozÏenyÂch ve VojenskeÂm uÂstrÏednõÂm archivu (VU Â V KSCÏ (A U ÂV chivu Ministerstva vnitra (AMV) i v Archivu U KSCÏ), do roku 1989 prÏõÂsneÏ utajovaÂna. NeÏktereÂ archivnõÂ fondy nebyly prÏõÂstupneÂ ani badateluÊm oficiaÂlnõÂch veÏdeckyÂch pracovisÏt'. To se tyÂkalo prÏedevsÏõÂm fonduÊ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ, StaÂtnõÂ bezpecÏnosti, zpravodajskyÂch sluzÏeb i neÏkteryÂch dalsÏõÂch. Publikace, kterou dostaÂvaÂ cÏtenaÂrÏ do ruky, je pokusem prÏispeÏt k doplneÏnõÂ a rozsÏõÂrÏenõÂ poznatkuÊ o mõÂstu a uÂloze VojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ v mocenskeÂm zaÂpase v CÏeskoslovensku v letech 1945±1951. Snahou autora bylo na zaÂkladeÏ studia v soucÏasneÂ dobeÏ prÏõÂstupnyÂch archivnõÂch pramenuÊ a literatury ukaÂzat souvislosti vzniku OBZ a postupneÂ systematickeÂ rozsÏirÏovaÂnõÂ jeho vlivu a puÊsobnosti i mimo armaÂdu. Pozornost je veÏnovaÂna i uÂloze OBZ prÏi upevnÏovaÂnõÂ moci komunistickeÂ strany po uÂnoru 1948 a jeho podõÂlu na nezaÂkonneÂ perzekuci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy v tomto obdobõÂ.

6

1. LondyÂnskaÂ cÏs. emigracÏnõÂ vlaÂda mimo hru V pruÊbeÏhu vaÂlky postupneÏ dosÏlo k rozdeÏlenõÂ sfeÂr vlivu mezi rozhodujõÂcõÂ mocnosti antifasÏistickeÂ koalice. Koncem druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky patrÏilo uÂzemõÂ CÏeskoslovenska do sfeÂry vlivu SSSR. Tento fakt se odrazil jak na vyÂvoji situace do osvobozenõÂ republiky v kveÏtnu 1945, tak i v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. SoveÏtskyÂ svaz vyuzÏõÂval vsÏech prostrÏedkuÊ k ovlivneÏnõÂ vyÂvoje v cÏs. jednotkaÂch, ktereÂ byly budovaÂny postupneÏ na jeho uÂzemõÂ, i k ovlivneÏnõÂ vyÂvoje povaÂlecÏneÂ situace v CÏeskoslovensku. Je logickeÂ, zÏe soveÏtskeÂ velenõÂ pecÏliveÏ sledovalo budovaÂnõÂ 1. cÏs. samostatneÂho polnõÂho praporu v SSSR a pozdeÏji dalsÏõÂch vysÏsÏõÂch jednotek azÏ po armaÂdnõÂ sbor. JednoznacÏneÏ podporovalo cÏeskoslovenskeÂ komunisty v MoskveÏ a jejich praktickeÂ kroky v zaÂpase o prosazenõÂ jejich koncepce budovaÂnõÂ cÏs. vojenskyÂch jednotek v SSSR. V nasÏich vojenskyÂch jednotkaÂch od sameÂho pocÏaÂtku puÊsobili soveÏtsÏtõÂ stycÏnõÂ duÊstojnõÂci, kterÏõÂ byli bez vyÂjimky duÊstojnõÂky NKVD. Jejich uÂkolem bylo mimo jineÂ zõÂskaÂvat prÏesneÂ informace o naÂzorech, naÂladaÂch i o politickyÂch postojõÂch duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ. Vedle stycÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ pracovali dalsÏõÂ duÊstojnõÂci RudeÂ armaÂdy u cÏs. vojenskyÂch jednotek v SSSR na funkcõÂch specialistuÊ tam, kde nebyli k dispozici cÏs. duÊstojnõÂci. Se stycÏnyÂmi duÊstojnõÂky uÂzce spolupracovala rÏada nasÏich duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ si byli veÏdomi toho, zÏe spolupracujõÂ s NKVD. MnozõÂ z nich dostali od soveÏtskeÂho velenõÂ uÂkol po skoncÏenõÂ vaÂlky zuÊstat v rÏadaÂch cÏs. branneÂ moci a pokracÏovat ve spolupraÂci se soveÏtskyÂmi tajnyÂmi sluzÏbami. Z archivnõÂch i z dalsÏõÂch dokumentuÊ teÂ doby vyplyÂvaÂ, zÏe zaÂpas mezi prÏedstaviteli cÏs. odboje na ZaÂpadeÏ a moskevskyÂm vedenõÂm KSCÏ o uchopenõÂ politickeÂ moci po osvobozenõÂ rozhodujõÂcõÂm zpuÊsobem ovlivnÏovaly a limitovaly vyÂsledky jednaÂnõÂ mezi SSSR, Velkou BritaÂniõÂ a USA (prÏedevsÏõÂm do konce druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky). VyÂsÏe uvedeneÂ konstatovaÂnõÂ potvrzujõÂ i slova prezidenta E. BenesÏe, pronesenaÂ dne 25. kveÏtna 1945 prÏi audienci gen. KutlvasÏra a gen. NovaÂka. O svyÂch mozÏnostech puÊsobenõÂ ve prospeÏch obnovenõÂ republiky v pruÊbeÏhu druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky prohlaÂsil: ¹UvazÏte, zÏe my v zahranicÏõÂ jsme byli do urcÏiteÂ mõÂry obeÏtõÂ spojeneckeÂ politiky. Byl to spor mezi VyÂchodem a ZaÂpadem, mnohdy 7

s naÂmi nedobrÏe zachaÂzeli. Bylo to teÏzÏkeÂ dilema. Velmi teÏzÏce jsem nesl dohodu Anglie a SSSR, nebot' naÂs staveÏli prÏed hotovaÂ fakta. NaprÏed bylo vsÏe ujednaÂno s AngliõÂ. Po konferenci v TeheraÂnu jsem zjistil, zÏe Slovensko patrÏÂõ do ruskeÂ sfeÂry a po Ïsesti meÏsõÂcõÂch prÏedali vsÏechny nasÏe zemeÏ do ruskeÂ sfeÂry. Byly to zaÂjmoveÂ hry politiky velmocõÂ, v nichzÏ jsme deÏlali vsÏe, abychom prospeÏli naÂrodu.ª1 PomeÏr sil mezi KSCÏ a ostatnõÂmi politickyÂmi silami, podõÂlejõÂcõÂmi se na naÂrodneÏosvobozeneckeÂm boji, se koncem vaÂlky sice meÏnil ve prospeÏch KSCÏ, ale prÏesto jõÂ neumozÏnÏoval okamzÏiteÂ prÏevzetõÂ moci po skoncÏenõÂ vaÂlky. Proto jõÂ sÏlo o dosazÏenõÂ takovyÂch pomeÏruÊ, ktereÂ by postupneÏ prÏõÂzniveÂ podmõÂnky pro uchopenõÂ moci vytvaÂrÏely. NoveÂ, intenzivneÏjsÏõÂ podoby nabyl zaÂpas o armaÂdu a o ovlivneÏnõÂ pomeÏruÊ na osvobozeneÂm uÂzemõÂ v dobeÏ, kdy se RudaÂ armaÂda prÏiblõÂzÏila k nasÏim hranicõÂm a zacÏalo jejõÂ bezprostrÏednõÂ osvobozovaÂnõÂ. Jako velmi duÊlezÏityÂ se pro dalsÏõÂ vyÂvoj ukaÂzal sled udaÂlostõÂ v obdobõÂ od vypuknutõÂ SlovenskeÂho naÂrodnõÂho povstaÂnõÂ do prÏijetõÂ vlaÂdnõÂho programu v KosÏicõÂch dne 5. dubna 1945. Ve znacÏneÂ mõÂrÏe se promõÂtl i v obsahu uvedeneÂho vlaÂdnõÂho programu, zvlaÂsÏteÏ v jeho vojenskeÂ cÏaÂsti. V teÂto dobeÏ puÊsobila rÏada faktoruÊ, ktereÂ ovlivnily staÂvajõÂcõÂ zaÂpas o charakter noveÏ budovaneÂ armaÂdy v neprospeÏch londyÂnskeÂ vlaÂdy. JizÏ v tomto obdobõÂ najdeme prÏõÂpady, kdy snahy o prosazovaÂnõÂ soveÏtskeÂho vlivu u naÂs prÏekracÏovaly meze stanoveneÂ ve smlouvaÂch mezi CÏSR a SSSR z 12. prosince 1943 a z 8. kveÏtna roku 1944 o pomeÏru mezi cÏeskoslovenskou spraÂvou a soveÏtskyÂm vrchnõÂm velitelem po vstupu soveÏtskyÂch vojsk na cÏeskoslovenskeÂ uÂzemõÂ.2 SoveÏtskyÂ svaz se snazÏil prosadit svuÊj vliv na osvobozeneÂm, ale i na doposud okupovaneÂm uÂzemõÂ. VyuzÏõÂval k tomu vsÏech dostupnyÂch mozÏnostõÂ. A to cestou rozsÏirÏovaÂnõÂ partyzaÂnskeÂho hnutõÂ pod vedenõÂm soveÏtskyÂch duÊstojnõÂkuÊ, uplatnÏovaÂnõÂm vlivu na cÏs. jednotky budovaneÂ na uÂzemõÂ SSSR, ale i prohlubovaÂnõÂm vlivu na vyÂvoj situace na Slovensku po vypuknutõÂ povstaÂnõÂ (prÏesun 2. cÏs. paradesantnõÂ brigaÂdy a stõÂhacõÂho leteckeÂho pluku i prÏõÂmaÂ vojenskaÂ pomoc). SoucÏaÂstõÂ tohoto postupu byla i snaha v co nejveÏtsÏõÂ mõÂrÏe omezit vliv londyÂnskeÂ cÏs. emigracÏnõÂ vlaÂdy na udaÂlosti na 8

Slovensku. PolitickeÂ pozadõÂ meÏlo zrÏejmeÏ i vyjaÂdrÏenõÂ nesouhlasu SSSR s poskytnutõÂm materiaÂlnõÂ a jineÂ pomoci SlovenskeÂmu naÂrodnõÂmu povstaÂnõÂ (SNP) ze strany spojencuÊ, jezÏ byla vyzÏaÂdaÂna prezidentem BenesÏem.3 TakeÂ plaÂn povstaÂnõÂ v cÏeskyÂch zemõÂch, kteryÂ vypracovala centraÂla cÏs. zpravodajskeÂ sluzÏby v LondyÂneÏ a kteryÂ prezident BenesÏ schvaÂlil v listopadu roku 1944, nebyl realizovaÂn praÂveÏ pro postoj velmocõÂ, a zejmeÂna SSSR. SoveÏtskyÂ svaz sdeÏlil cÏs. emigracÏnõÂ vlaÂdeÏ, zÏe nemaÂ k dispozici potrÏebneÂ kapacity dopravnõÂho letectva, jõÂmzÏ by mohl na uÂzemõÂ okupovaneÂho protektoraÂtu prÏepravit takoveÂ mnozÏstvõÂ vojaÂkuÊ, zbranõÂ a potrÏebneÂho materiaÂlu, aby meÏlo povstaÂnõÂ nadeÏji na uÂspeÏch.4 Z hlediska mozÏnostõÂ budovaÂnõÂ noveÂ cÏs. armaÂdy se tak vytvaÂrÏõÂ koncem vaÂlky slozÏitaÂ situace. V teÂ dobeÏ existujõÂ ruÊzneÂ slozÏky cÏs. zahranicÏnõÂ armaÂdy, ktereÂ se mohly staÂt jejõÂm zaÂkladnõÂm kamenem. K nim patrÏily nasÏe jednotky bojujõÂcõÂ na ZaÂpadeÏ, to je 1. cÏs. obrneÏnaÂ brigaÂda a letci, jednotky budovaneÂ na uÂzemõÂ SSSR, ale takeÂ 1. cÏs. armaÂda na Slovensku. Ta vznikla z jednotek armaÂdy byÂvaleÂ SlovenskeÂ republiky, ktereÂ se prÏidaly k povstaÂnõÂ, z partyzaÂnskyÂch jednotek a z jednotek 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR prÏesunutyÂch v pruÊbeÏhu povstaÂnõÂ na Slovensko. Vedle teÏchto jednotek existovaly takeÂ ruÊzneÂ partyzaÂnskeÂ skupiny. Z toho vyplyÂvaÂ, zÏe vytvorÏenõÂ jednotneÂ armaÂdy z tak ruÊznorodyÂch slozÏek se jevilo jako velmi slozÏityÂ probleÂm jizÏ v tomto obdobõÂ. Situace v jednotkaÂch 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR i v jednotkaÂch 1. cÏs. armaÂdy na Slovensku se vyvõÂjela zcela rozdõÂlneÏ od prÏedstav cÏs. londyÂnskeÂ vlaÂdy a MNO. LondyÂn neustaÂle vcelku podrobneÏ informovala cÏeskoslovenskaÂ vojenskaÂ mise v SSSR, v jejõÂmzÏ cÏele staÂl tehdy jizÏ gen. Heliodor PõÂka. O tom sveÏdcÏõÂ i obsah depesÏõÂ odesõÂlanyÂch gen. PõÂkou do LondyÂna v tomto obdobõÂ.5 Proto se londyÂnskeÂ MNO snazÏilo ovlivnit formovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru teÏchto jednotek ruÊznyÂmi zpuÊsoby a prostrÏedky ve svuÊj prospeÏch. Jednou z mozÏnostõÂ byl prÏesun nadbytecÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ z VelkeÂ BritaÂnie k 1. cÏs. armaÂdnõÂmu sboru v SSSR. Tento zpuÊsob se vsÏak ukaÂzal jako maÂlo uÂcÏinnyÂ vzhledem ke zdlouhavosti celeÂho procesu. Od rozhodnutõÂ MNO o odeslaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ do SSSR po jejich skutecÏnyÂ prÏõÂjezd k jednotkaÂm sboru uplynulo neÏkolik meÏsõÂcuÊ. Jen vyrÏõÂzenõÂ cestovnõÂch dokladuÊ cÏinilo mnohdy znacÏneÂ probleÂmy, protozÏe soveÏtskaÂ strana velmi pecÏliveÏ 9

proveÏrÏovala materiaÂly teÏchto duÊstojnõÂkuÊ. Informace o nich zõÂsÏ adeÏ kaÂvala mimo jineÂ i od cÏs. komunistuÊ puÊsobõÂcõÂch v Anglii. R 6 z nich odmõÂtla vydat vstupnõÂ võÂza. DuÊvodem bylo i podezrÏenõÂ, zÏe touto cestou jsou do SSSR umist'ovaÂni spolupracovnõÂci anglickeÂ a cÏeskoslovenskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby. Nelze vsÏak vyloucÏit ani mozÏnost urcÏiteÂho uÂmyslu ze strany soveÏtskyÂch uÂrÏaduÊ ve snaze dosaÂhnout obsazenõÂ duÊlezÏityÂch mõÂst u sboru duÊstojnõÂky puÊsobõÂcõÂmi jizÏ delsÏõÂ dobu v SSSR. Celkem vsÏak i prÏes uvedeneÂ probleÂmy odejelo z VelkeÂ BritaÂnie do SSSR kolem 300 cÏs. duÊstojnõÂkuÊ.7 Na podzim 1944 dochaÂzelo navõÂc v souvislosti s prÏesunem duÊstojnõÂkuÊ z Anglie do SSSR k celeÂ rÏadeÏ strÏetuÊ mezi londyÂnskyÂm MNO a velenõÂm 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. Na zaÂkladeÏ uÂdajneÏ neuÂspeÏsÏneÂho velenõÂ jednotkaÂm neÏkteryÂmi z nich v bojõÂch na Dukle upozornÏoval gen. Svoboda MNO na sÏpatnyÂ vyÂbeÏr duÊstojnõÂkuÊ prÏesunutyÂch z Anglie do SSSR.8 LondyÂnskeÂ MNO reagovalo na tuto vyÂtku velmi podraÂzÏdeÏneÏ depesÏõÂ gen. S. Ingra ze dne 3. 11. 1944. ¹VasÏe poznaÂmka, zÏe vyÂbeÏru duÊstojnõÂkuÊ z Anglie nebyla veÏnovaÂna naÂlezÏitaÂ pozornost, je veÏcneÏ nedolozÏenaÂ, nemõÂstnaÂ, neopraÂvneÏnaÂ kritika, kterou VaÂm vytyÂkaÂm.ª9 PrÏõÂcÏiny teÏchto probleÂmuÊ spocÏõÂvaly zrÏejmeÏ v tom, zÏe duÊstojnõÂky prÏesunuteÂ z Anglie zasazovalo velenõÂ sboru ihned, bez potrÏebneÂho seznaÂmenõÂ se situacõÂ a s muzÏstvem do nejtvrdsÏõÂch bojuÊ. O tom sveÏdcÏõÂ i depesÏe gen. H. PõÂky londyÂnskeÂmu MNO, kde uvaÂdõÂ: ¹JaÂ jsem jizÏ neÏkolikraÂt varoval zplnomocneÏnce soveÏtskeÂho vrchnõÂho velenõÂ prÏed okamzÏityÂm zasazovaÂnõÂm duÊstojnõÂkuÊ z Anglie na bojovaÂ velitelskaÂ mõÂsta. TeÂmeÏrÏ vsÏichni duÊstojnõÂci z Anglie byli v boji jizÏ druhyÂ den po prÏõÂjezdu ke sboru, neÏkterÏõÂ raneÏni i zabiti.ª10 V duÊsledku vyÂsÏe uvedenyÂch skutecÏnostõÂ i v duÊsledku toho, zÏe duÊstojnõÂci z Anglie vyjadrÏovali otevrÏeneÏ svoje naÂzory na uvedeneÂ probleÂmy i situaci v SSSR, dochaÂzelo ke strÏetuÊm mezi nimi a duÊstojnõÂky sboru, kterÏõÂ puÊsobili v SSSR od pocÏaÂtku. Ti mnoheÂ z nich obvinÏovali z uÂtokuÊ proti SSSR, z narusÏovaÂnõÂ vztahuÊ se soveÏtskyÂm velenõÂm, z podcenÏovaÂnõÂ RudeÂ armaÂdy, z vychvalovaÂnõÂ anglo-americkyÂch vojsk a podobneÏ. Od ledna 1945 tyto naÂzory a postoje pecÏliveÏ sledovaly a vyhodnocovaly orgaÂny obranneÂho zpravodajstvõÂ (OBZ) sboru a vyuzÏõÂvaly je jako naÂmitky proti povyÂsÏenõÂ teÏchto duÊstojnõÂkuÊ.11 To jesÏteÏ võÂce komplikovalo vztahy mezi uvedenyÂmi skupinami duÊstojnõÂkuÊ. 10

Vedle teÏchto probleÂmuÊ vznikaly i dalsÏõÂ, ktereÂ komplikovaly vztahy mezi londyÂnskyÂm MNO a velenõÂm 1. cÏs. arm. sboru a promõÂtaly se i ve vztazõÂch mezi londyÂnskou vlaÂdou a moskevskyÂm vedenõÂm KSCÏ. Jednalo se prÏedevsÏõÂm o jmenovaÂnõÂ a povysÏovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ velitelem sboru. Po zahaÂjenõÂ karpatsko-dukelskeÂ operace zÏaÂdal gen. Svoboda MNO o udeÏlenõÂ pravomoci jmenovat a povysÏovat duÊstojnõÂky vzhledem k nutnosti nahrazenõÂ padlyÂch a zraneÏnyÂch. Tento pozÏadavek zduÊvodnil dlouhou dobou, kteraÂ uplynula od podaÂnõÂ naÂvrhu na jmenovaÂnõÂ cÏi povyÂsÏenõÂ do jeho schvaÂlenõÂ MNO v LondyÂneÏ. UpozornÏoval, zÏe do teÂ doby jizÏ mohli neÏkterÏõÂ z navrhovanyÂch i padnout v boji. ZaÂrovenÏ gen. Svoboda pozÏadoval jmenovaÂnõÂ absolventuÊ soveÏtskyÂch duÊstojnickyÂch sÏkol, prÏõÂslusÏnõÂkuÊ sboru, do duÊstojnickyÂch hodnostõÂ. K teÏmto pozÏadavkuÊm se postavilo MNO odmõÂtaveÏ. V odpoveÏdi gen. Svobodovi uvaÂdõÂ gen. S. Ingr: ¹UpozornÏuji VaÂs duÊtkliveÏ, zÏe praÂvo jmenovat a povysÏovat duÊstojnõÂky je zaÂkonneÏ vyhrazeno ministru naÂrodnõÂ obrany, respektive vlaÂdeÏ a prezidentu republiky, a zÏe VasÏe zaÂsahy do teÏchto pravomocõÂ by byly sveÂvolnou uzurpacõÂ a zaÂkonneÏ neplatneÂ.ª12 I prÏes to velitel sboru jmenoval a povyÂsÏil do vysÏsÏõÂch hodnostõÂ mnoho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ sboru. Od dubna roku 1944 do 27. rÏõÂjna 1944 to bylo celkem 625 novyÂch duÊstojnõÂkuÊ.13 Tato jmenovaÂnõÂ, i kdyzÏ s nelibostõÂ, dodatecÏneÏ schvaÂlilo londyÂnskeÂ MNO. V rÏõÂjnu 1944 vyjaÂdrÏilo MNO souhlas takeÂ se jmenovaÂnõÂm absolventuÊ soveÏtskyÂch vojenskyÂch sÏkol do duÊstojnickyÂch hodnostõÂ. Podstata sporu mezi MNO a velenõÂm sboru spocÏõÂvala mimo jineÂ v tom, zÏe prÏevaÂzÏnaÂ veÏtsÏina duÊstojnõÂkuÊ jmenovanyÂch gen. Svobodou nebo i absolventuÊ soveÏtskyÂch vojenskyÂch sÏkol nemeÏla maturitu. TõÂm nesplnÏovala kriteÂria stanovenaÂ tehdejsÏõÂmi prÏedÏ esÏenõÂ tohoto sporu pisy pro jmenovaÂnõÂ do duÊstojnickeÂ hodnosti. R se rovneÏzÏ stalo soucÏaÂstõÂ zaÂpasu o charakter duÊstojnickeÂho sboru v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. Na jedneÂ straneÏ se projevoval akutnõÂ nedostatek duÊstojnõÂkuÊ u jednotek sboru, na druheÂ straneÏ puÊsobila zrÏejmaÂ obava MNO, zÏe jmenovaÂnõÂm novyÂch duÊstojnõÂkuÊ z prÏõÂslusÏnõÂkuÊ sboru a absolventuÊ soveÏtskyÂch vojenskyÂch sÏkol dojde ke zvyÂsÏenõÂ pocÏtu duÊstojnõÂkuÊ sympatizujõÂcõÂch s SSSR a KSCÏ. To by ve sveÂm duÊsledku znamenalo posun v pomeÏru sil v duÊstojnickeÂm sboru ve prospeÏch KSCÏ. 11

Vezmeme-li v uÂvahu takeÂ skutecÏnost, zÏe na prÏõÂslusÏnõÂky sboru meÏlo vliv i soveÏtskeÂ prostrÏedõÂ, ve ktereÂm urcÏitou dobu zÏili, osveÏtovaÂ sluzÏba a puÊsobenõÂ neverÏejneÂ stranickeÂ organizace, ale takeÂ spolupraÂce s Rudou armaÂdou v dosavadnõÂch spolecÏnyÂch bojõÂch, je zrÏejmeÂ, zÏe vyÂsÏe uvedeneÂ obavy londyÂnskeÂho MNO meÏly reaÂlnyÂ zaÂklad. KonkreÂtnõÂ fakta ukazujõÂ, zÏe i prÏes vesÏkerou snahu udrzÏet si sveÂ pozice vuÊcÏi 1. cÏs. armaÂdnõÂmu sboru, ztraÂcely londyÂnskeÂ MNO i vlaÂda postupneÏ vliv na vyÂvoj pomeÏruÊ u sboru. NovaÂ situace nastala vypuknutõÂm SNP. Na Slovensku vznikla 1. cÏs. armaÂda, kteraÂ se stala soucÏaÂstõÂ cÏs. branneÂ moci v tomto obdobõÂ. SlovenskaÂ naÂrodnõÂ rada (SNR) prÏevzala na osvobozeneÂm uÂzemõÂ Slovenska vesÏkerou zaÂkonodaÂrnou, vyÂkonnou i soudnõÂ moc nezaÂvislou na londyÂnskeÂ emigracÏnõÂ vlaÂdeÏ a vyhlaÂsila mobilizaci. Dne 5. zaÂrÏõÂ 1944 zrÏõÂdila SNR PoverenõÂctvo pre naÂrodnuÂ obranu v cÏele s pplk. MikulaÂsÏem FerjencÏõÂkem. Do jeho kompetence zarÏadila i otaÂzku prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ, podduÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ. KonkreÂtnõÂ kriteÂria stanovila v NariadenõÂ SNR o prijõÂmanõÂ doÃstojnikov, rotmajstrov a poddoÃstojnikov do cÏeskoslovenskej armaÂdy na Slovensku z 26. zaÂrÏõÂ 1944. Na zaÂkladeÏ tohoto dokumentu vznikla u VelitelstvõÂ cÏeskoslovenskeÂ armaÂdy na Slovensku prÏijõÂmacõÂ komise, kteraÂ meÏla 5 cÏlenuÊ. JmenovaÂnõÂ cÏlenuÊ komise bylo v pravomoci velitele 1. cÏs. armaÂdy na Slovensku. PrvnõÂm prÏedsedou prÏijõÂmacõÂ komise se stal pplk. Mirko Vesel. Z archivnõÂch materiaÂluÊ vyplyÂvaÂ, zÏe komise pracovala jizÏ prÏed vydaÂnõÂm uvedeneÂho narÏõÂzenõÂ SNR. SveÏdcÏõÂ o tom seznamy prÏijatyÂch duÊstojnõÂkuÊ s podpisem pplk. M. Vesela a datem 15. zaÂrÏõÂ 1944.14 RozhodujõÂcõÂ podmõÂnkou pro prÏijetõÂ do noveÂ cÏs. armaÂdy bylo zapojenõÂ do odboje jesÏteÏ prÏed vypuknutõÂm SNP. V meÏsõÂci zaÂrÏõÂ 1944 se hlaÂsily do armaÂdy stovky aktivnõÂch i zaÂlozÏnõÂch duÊstojnõÂkuÊ byÂvaleÂ armaÂdy SlovenskeÂ republiky. PraÂce komise byla velmi slozÏitaÂ. Celou rÏadu uÂdajuÊ uvaÂdeÏnyÂch prÏijõÂmanyÂmi duÊstojnõÂky nemohla oveÏrÏit. Proto do armaÂdy neprÏijala pouze duÊstojnõÂky znaÂmeÂ svou prokazatelnou spolupracõÂ s fasÏistickyÂm rezÏimem, prÏõÂpadneÏ znaÂmeÂ svou angazÏovanostõÂ v HlinkovyÂch gardaÂch a v podobnyÂch organizacõÂch. PrÏesnyÂ pocÏet duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se prÏihlaÂsili do noveÂ armaÂdy, lze jen velmi teÏzÏko zjistit. V seznamech duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se prÏihlaÂsili v pocÏaÂtecÏnõÂm obdobõÂ, zhruba do konce zaÂrÏõÂ, je uve12

deno 1 108 osob.15 V meÏsõÂci rÏõÂjnu s prÏechodem 1. cÏs. armaÂdy na Slovensku na partyzaÂnskyÂ zpuÊsob boje komise cÏinnost ukoncÏila. NoveÂ probleÂmy prÏineslo postupneÂ osvobozovaÂnõÂ uÂzemõÂ vyÂchodnõÂho Slovenska jednotkami 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a RudeÂ armaÂdy. Na osvobozeneÂm uÂzemõÂ vyhlaÂsil velitel sboru mobilizaci. Bylo zrÏejmeÂ, zÏe drtivou veÏtsÏinu mobilizovanyÂch vojaÂkuÊ a duÊstojnõÂkuÊ budou tvorÏit prÏõÂslusÏnõÂci slovenskeÂ naÂrodnosti. Z toho duÊvodu i vzhledem k dalsÏõÂm okolnostem navrhovali prÏedstaviteleÂ SNR rÏesÏit otaÂzku vztahuÊ CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ v obnovovaneÂ cÏs. branneÂ moci. V teÂto dobeÏ jizÏ cÏs. londyÂnskaÂ emigracÏnõÂ vlaÂda zcela ztraÂcõÂ vliv nejen na vyÂvoj u sboru, ale i na osvobozeneÂm uÂzemõÂ. Mobilizaci vyhlaÂsili nezaÂvisle na vlaÂdeÏ jizÏ SNR i velitel sboru gen. L. Svoboda. V souladu s rozhodnutõÂm MNO a vlaÂdy vyhlaÂsil mobilizaci takeÂ oficiaÂlneÏ jmenovanyÂ velitel osvobozeneÂho uÂzemõÂ gen. AntonõÂn Hasal. JednoznacÏnou podporu soveÏtskeÂho velenõÂ vsÏak meÏl pouze velitel sboru gen. L. Svoboda. Jakoukoliv cÏinnost velitelstvõÂ osvobozeneÂho uÂzemõÂ postupneÏ soveÏtskeÂ uÂrÏady koncem roku 1944 znemozÏnily. Na vzniklou situaci reagoval gen. AntonõÂn Hasal zpraÂvou pro naÂcÏelnõÂka cÏs. vojenskeÂ mise v SSSR gen. H. PõÂku, v nõÂzÏ uvaÂdõÂ, zÏe za staÂvajõÂcõÂch pomeÏruÊ je jeho skupina na PodkarpatskeÂ Rusi naprosto zbytecÏnaÂ, a k tomu dodal: ¹At' to otevrÏeneÏ rÏeknou a my puÊjdeme.ª16 Prezident Edvard BenesÏ i Jan Masaryk, kteryÂ byl v teÂ dobeÏ poveÏrÏen vedenõÂm MNO, staÂli mimo uvedeneÂ spory a jejich rÏesÏenõÂ ponechaÂvali plneÏ na gen. S. Ingrovi, kteryÂ vykonaÂval funkci hlavnõÂho velitele cÏs. branneÂ moci, a na gen. H. PõÂkovi, sÏeÂfu cÏs. vojenskeÂ mise v SSSR. TõÂm se jmenovanõÂ staÂvali pro moskevskeÂ vedenõÂ KSCÏ cÏõÂm daÂl võÂce neprÏijatelnõÂ pro prÏõÂpadneÂ obsazenõÂ vedoucõÂch mõÂst v noveÂ armaÂdeÏ po osvobozenõÂ. Prezident BenesÏ byl i v prÏõÂpadech evidentnõÂho porusÏovaÂnõÂ smluv z 12. prosince 1943 a z 8. kveÏtna 1944 ze strany soveÏtskeÂho velenõÂ spõÂsÏe zastaÂncem uÂstupkuÊ nezÏ obhajoby teÏch, kterÏõÂ byli nepraÂvem postizÏeni. SveÏdcÏõÂ o tom i jeho vyjaÂdrÏenõÂ k rÏesÏenõÂ prÏõÂpaduÊ duÊstojnõÂkuÊ prÏesunutyÂch do SSSR z Anglie, kterÏõÂ otevrÏeneÏ vyjadrÏovali sveÂ naÂzory na pomeÏry v SoveÏtskeÂm svazu a na probleÂmy v cÏs. vojenskyÂch jednotkaÂch v SSSR. V depesÏi velvyslanci Z. Fierlingerovi do Moskvy koncem roku 1943 sdeÏluje: ¹Byl jsem upozorneÏn, zÏe pryÂ neÏkterÏõÂ duÊstojnõÂci z Anglie vyvolaÂvajõÂ v SSSR praÂvem cÏi nepraÂvem neduÊ13

veÏru. Je-li tomu tak, i kdyby to bylo nedorozumeÏnõÂ nebo jistaÂ nespravedlnost k tomu cÏi onomu jednotlivci, je trÏeba, aby se ministr NeÏmec s generaÂlem Hasalem dohodli a dali ty, kterÏõÂ politicky nebo jinak jsou poklaÂdaÂni za duÊvod k vyvolaÂnõÂ neduÊveÏry, mimo cÏinnou sluzÏbu nebo aby je umõÂstili tak, aby tomu vsÏemu byl ucÏineÏn konec. Jde v celeÂm tomto konfliktu o vaÂzÏneÏjsÏõÂ veÏci nezÏ o osoby, a i kdybych toho litoval, museli bychom se i k tomu odhodlat.ª17 JizÏ tak slozÏitou situaci z pohledu londyÂnskeÂ vlaÂdy daÂle komplikoval vyÂvoj na PodkarpatskeÂ Rusi. V listopadu roku 1944 zesõÂlila v teÂto oblasti kampanÏ za prÏipojenõÂ PodkarpatskeÂ Rusi k soveÏtskeÂ UkrajineÏ. Toto hnutõÂ iniciovala soveÏtskaÂ strana. AktivneÏ se v teÂto kampani angazÏovala i celaÂ rÏada duÊstojnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru, pochaÂzejõÂcõÂch z teÂto cÏaÂsti byÂvaleÂ CÏSR. V jejich cÏele staÂl ppor. Ivan Turjanica. Koncem roku 1944 puÊsobila na PodkarpatskeÂ Rusi i skupina duÊstojnõÂkuÊ, jejõÂmzÏ cÏlenem byl i npor. BedrÏich Reicin. V prosinci roku 1944 vydal UkrajinskyÂ naÂrodnõÂ komiteÂt vyÂzvu, aby vsÏichni Ukrajinci byli propusÏteÏni z 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a zarÏazeni do RudeÂ armaÂdy. LondyÂnskaÂ vlaÂda tento pozÏadavek odmõÂtla a ministr naÂrodnõÂ obrany Jan Masaryk narÏõÂdil daÂle odesõÂlat novaÂcÏky ke sboru. Ke komplikacõÂm vsÏak dochaÂzelo i nadaÂle, nebot' mnozõÂ z novaÂcÏkuÊ skutecÏneÏ nastoupili do RudeÂ armaÂdy.18 ZaÂvazÏnost uvedenyÂch probleÂmuÊ spocÏõÂvala i v tom, zÏe podle uÂstavy CÏSR a tehdy platnyÂch vojenskyÂch rÏaÂduÊ znamenalo nastoupenõÂ sluzÏby v cizõÂch ozbrojenyÂch silaÂch bez souhlasu vlaÂdy spaÂchaÂnõÂ zaÂvazÏneÂho trestneÂho cÏinu. Tento postup mnohyÂch brancuÊ z PodkarpatskeÂ Rusi umozÏnÏovaly i soveÏtskeÂ vojenskeÂ uÂrÏady, ktereÂ i prÏes neÏkolikereÂ zÏaÂdosti cÏs. vlaÂdy tento stav nejen trpeÏly, ale cÏasto uvedeneÂ brance k jizÏ zmõÂneÏneÂmu postupu nabaÂdaly. ZpuÊsob mozÏneÂho rÏesÏenõÂ nejen uvedeneÂho probleÂmu, ale i celkoveÂ situace kolem PodkarpatskeÂ Rusi navrhoval ve sveÂ depesÏi do LondyÂna dne 3. ledna 1945 gen. H. PõÂka. V nõÂ uvaÂdõÂ: ¹Ani demokratickyÂ raÂz nasÏõÂ uÂstavy nedovoluje, abychom se staveÏli proti vuÊli naÂroda, kteryÂ se po prvnõÂ sveÏtoveÂ vaÂlce ze svobodneÂ vuÊle prÏipojil k CÏSR, ale dnes chce jinam. Drasticky rÏecÏeno ± ruce prycÏ od PodkarpatskeÂ Rusi a bude klid.ª19 DalsÏõÂ vyÂvoj plneÏ potvrdil opraÂvneÏnost naÂzoru gen. H. PõÂky. SoubeÏzÏneÏ s problematickou situacõÂ na PodkarpatskeÂ Rusi musela cÏs. londyÂnskaÂ emigracÏnõÂ vlaÂda rÏesÏit dalsÏõÂ z jejõÂho pohledu 14

choulostivyÂ probleÂm. PrÏedstaviteleÂ SNR iniciovali jednaÂnõÂ o rÏesÏenõÂ otaÂzky vztahuÊ CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ v noveÏ budovaneÂ armaÂdeÏ. V MoskveÏ se koncem roku 1944 uskutecÏnilo jednaÂnõÂ o tomto probleÂmu za uÂcÏasti vlaÂdnõÂho delegaÂta pro osvobozeneÂ uÂzemõÂ F. NeÏmce, poradce vlaÂdnõÂho delegaÂta J. ValoÂ, cÏlenuÊ SNR ± J. UrsõÂniho, L. NovomestskeÂho, pplk. M. Vesela a za uÂcÏasti K. Gottwalda a gen. H. PõÂky.20 NaÂvrhy vzesÏleÂ z jednaÂnõÂ tlumocÏil prezidentu E. BenesÏovi a ministru naÂrodnõÂ obrany J. Masarykovi gen. H. PõÂka. Ve sveÂ depesÏi do LondyÂna doporucÏil umozÏnit organizovaÂnõÂ vojenskyÂch uÂtvaruÊ se slovenskou sluzÏebnõÂ rÏecÏõÂ v raÂmci cÏeskoslovenskeÂ armaÂdy. Tento naÂvrh zduÊvodnil zaÂjmem vyuzÏõÂt znalostõÂ vojenskeÂ terminologie slovenskyÂmi vojaÂky a takeÂ nepatrnou cÏaÂstõÂ cÏeskyÂch duÊstojnõÂkuÊ v teÏchto jednotkaÂch. ZaÂrovenÏ navrhl vydat smeÏrnice, ktereÂ by uprÏesnily praktickou realizaci teÏchto zaÂmeÏruÊ. DaÂle doporucÏil, aby v jejich obsahu byly respektovaÂny naÂsledujõÂcõÂ pozÏadavky: ± uÂrÏednõÂ jazyk v teÏchto jednotkaÂch bude slovensÏtina, ± vojenskeÂ uÂtvary ponesou naÂzvy tradic slovenskeÂho naÂroda, ± slovenskyÂm duÊstojnõÂkuÊm, rotmistruÊm a podduÊstojnõÂkuÊm bude ponechaÂna vojenskaÂ hodnost, pokud se neprovinili proti naÂrodnõÂ cti, ± zhodnocenõÂ jejich cÏinnosti provede SNR, ± naÂvrhy na prÏevzetõÂ a zarÏazenõÂ duÊstojnõÂkuÊ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy do noveÂ cÏs. armaÂdy podaÂvaÂ SNR, ± k zarÏazenõÂ cÏeskyÂch duÊstojnõÂkuÊ do slovenskyÂch jednotek je nutnyÂ souhlas SNR, ± definitivnõÂ rÏesÏenõÂ teÏchto otaÂzek bude provedeno po skoncÏenõÂ vaÂlky, ± v zaÂjmu sjednocenõÂ bojujõÂcõÂch sil a vyuzÏitõÂ schopnostõÂ a mozÏnostõÂ partyzaÂnskyÂch skupin zuÊstanou zachovaÂny dosavadnõÂ formace, prapory, pluky, brigaÂdy a budou zachovaÂny jako zaÂklad odpovõÂdajõÂcõÂ armaÂdnõÂ jednotky, ± velitelskeÂ funkce partyzaÂnskyÂch veliteluÊ budou prÏiznaÂny na zaÂkladeÏ posouzenõÂ velitelskyÂch schopnostõÂ, ± budou platit vsÏechny prÏedpisy a rÏaÂdy cÏs. branneÂ moci.21 S uvedenyÂm naÂvrhem vyjaÂdrÏil prezident republiky na vojenskeÂ poradeÏ dne 25. ledna souhlas. StejneÂ stanovisko zaujal i ministr naÂrodnõÂ obrany. Jejich souhlas zrÏejmeÏ vychaÂzel z obav o dalsÏõÂ vyÂvoj udaÂlostõÂ v neprospeÏch londyÂnskeÂ vlaÂdy a opõÂral se o dopo15

rucÏenõÂ gen. H. PõÂky. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah depesÏe odeslaneÂ gen. PõÂkou do LondyÂna, ve ktereÂ se uvaÂdõÂ: ¹Je to nezbytneÂ kompromisnõÂ rÏesÏenõÂ. Je nebezpecÏÂõ (a byly jizÏ uÂkazy), zÏe slovensÏtõÂ branci budou odmõÂtat nastoupit do 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a zÏe SNR, kteraÂ si osobuje praÂvo vyhlasÏovat mobilizaci, by sama zacÏala staveÏt vojenskeÂ uÂtvary, nebo druheÂ jesÏteÏ veÏtsÏõÂ nebezpecÏõÂ, zÏe se slovensÏtõÂ vojaÂci budou houfneÏ hlaÂsit do RudeÂ armaÂdy. Ihned mohou vzniknout politickeÂ komplikace.ª NavõÂc k problematice partyzaÂnskyÂch jednotek jesÏteÏ dodal: ¹Aby nebylo nutno je naÂsilneÏ Ï ecku a v Belgii, je trÏeba doplnit tyto odzbrojovat jako ve Francii, R jednotky novyÂmi branci, cÏõÂmzÏ se zmeÏnõÂ jejich charakter.ª22 Tyto mysÏlenky vyÂstizÏneÏ charakterizujõÂ naÂzory londyÂnskeÂ vlaÂdy na rÏesÏenõÂ problematiky vztahuÊ CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ v noveÂ armaÂdeÏ a zaÂrovenÏ umozÏnÏujõÂ leÂpe pochopit stanovisko prezidenta E. BenesÏe k teÏmto otaÂzkaÂm. S naÂvrhem smeÏrnic souhlasilo i prÏedsednictvo SNR. Dne 5. uÂnora 1945 je odeslalo gen. Svobodovi se zÏaÂdostõÂ, aby je realizoval v podmõÂnkaÂch sboru. ZaÂrovenÏ SNR rozhodla o vytvorÏenõÂ noveÂ proveÏrÏovacõÂ komise pro duÊstojnõÂky byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy u 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. PrÏedsednictvo SNR si vyhradilo praÂvo na konecÏneÂ rozhodnutõÂ v otaÂzce prÏijetõÂ cÏi neprÏijetõÂ proveÏrÏovanyÂch duÊstojnõÂkuÊ.23 Dne 21. uÂnora 1945 obnovily cÏinnost orgaÂny SNR, jejichzÏ puÊsobenõÂ znemozÏnil vyÂvoj vaÂlecÏnyÂch udaÂlostõÂ. Znovu vzniklo PoverenõÂctvo pre veci vojenskeÂ v cÏele s plk. M. FerjencÏõÂkem.24 OpeÏt je rÏesÏena i otaÂzka prÏijõÂmacõÂch komisõÂ. NarÏõÂzenõÂ SNR ze dne 6. brÏezna 1945 stanovilo vytvorÏenõÂ komisõÂ dvou instancõÂ. Komise I. instance vznikla u velitelstvõÂ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a komise II. instance u prÏedsednictva SNR.25 Dne 16. brÏezna 1945 jmenovalo prÏedsednictvo SNR na naÂvrh ¹poverenõÂctva pre veci vojenskeÂª cÏleny obou komisõÂ. CÏleny komise I. instance se stali plk. gsÏt. J. Nosko, sÏkpt. S. Chylja a kpt. peÏch. v zaÂl. P. Brosko. Komisi II. instance tvorÏili ± plk. vet. M. FerjencÏõÂk, plk. deÏl. M.Vesel a mjr. just. JUDr. A. RasÏla.26 Na pocÏaÂtku roku 1945, kdy dochaÂzõÂ k osvobozovaÂnõÂ cÏaÂsti uÂzemõÂ vyÂchodnõÂho Slovenska, je navaÂzaÂna spolupraÂce mezi SNR, kteraÂ na tomto uÂzemõÂ prÏevzala moc, a mezi velenõÂm 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. ZaÂrovenÏ na tomto uÂzemõÂ platilo ustanovenõÂ cÏeskoslovensko-soveÏtskeÂ smlouvy z 8. kveÏtna 1944 o prozatõÂmnõÂ 16

spraÂveÏ osvobozeneÂho cÏeskoslovenskeÂho uÂzemõÂ. SlovenskaÂ naÂrodnõÂ rada vedle vyÂkonu moci ovlivnÏovala svyÂmi rozhodnutõÂmi i slozÏenõÂ duÊstojnickeÂho sboru noveÏ vznikajõÂcõÂch jednotek 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. V teÂto dobeÏ se prÏi formovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru vytvorÏila zvlaÂsÏtnõÂ situace. Do armaÂdy jsou znova prÏijõÂmaÂni duÊstojnõÂci byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy, kterÏõÂ vstoupili po vypuknutõÂ SNP do 1. cÏs. armaÂdy na Slovensku a v duÊsledku vaÂlecÏnyÂch udaÂlostõÂ armaÂdu bud' dobrovolneÏ, nebo nedobrovolneÏ opustili. Osudy teÏchto duÊstojnõÂkuÊ byly ruÊzneÂ. CÏaÂst z nich zajali NeÏmci a odsunuli je do koncentracÏnõÂch taÂboruÊ v NeÏmecku. MnozõÂ pokracÏovali v boji v partyzaÂnskyÂch skupinaÂch. NeÏkterÏõÂ zuÊstali v necÏinnosti nebo dokonce vstoupili pod prÏõÂslibem beztrestnosti ze strany tisovskeÂho rezÏimu do tzv. HasÏsÏõÂkovy armaÂdy. Dne 5. zaÂrÏõÂ 1944 jmenoval prezident SlovenskeÂ republiky Jozef Tiso novou vlaÂdu. Ministrem obrany se stal SÏtefan HasÏsÏõÂk. Pojmem HasÏsÏõÂkova armaÂda byly oznacÏovaÂny jednotky, ktereÂ se neprÏipojily k povstaÂnõÂ a zuÊstaly veÏrny Tisovu rezÏimu.27 Jak se daÂle ukaÂzalo, dostala se do armaÂdy touto cestou i cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ, kteraÂ do armaÂdy podle staÂvajõÂcõÂch kriteÂriõÂ nemeÏla byÂt prÏijata. Tato skutecÏnost negativneÏ ovlivnila vyÂvoj a vztahy ve slovenskeÂ cÏaÂsti duÊstojnickeÂho sboru bezprostrÏedneÏ po vaÂlce. VyÂvoj reaÂlneÂ situace na osvobozeneÂm uÂzemõÂ ovlivnil probõÂhajõÂcõÂ zaÂpas mezi londyÂnskou vlaÂdou, prezidentem BenesÏem a moskevskyÂm vedenõÂm KSCÏ. ObeÏ strany si byly veÏdomy, zÏe ve svyÂch rozhodnutõÂch musõÂ vychaÂzet z posouzenõÂ vznikleÂ situace, kteraÂ se vyvõÂjela neÏkdy i v rozporu s jejich zaÂjmy. ObeÏ strany s urcÏityÂmi obavami sledovaly ambice SNR prÏi konstituovaÂnõÂ novyÂch orgaÂnuÊ staÂtnõÂ moci na osvobozeneÂm uÂzemõÂ vcÏetneÏ armaÂdy. Nespornou vyÂhodu meÏlo moskevskeÂ vedenõÂ KSCÏ, v teÂ dobeÏ jizÏ zcela otevrÏeneÏ podporovaneÂ SoveÏtskyÂm svazem. Prakticky to znamenalo, zÏe zejmeÂna cÏs. londyÂnskaÂ emigracÏnõÂ vlaÂda a prezident E. BenesÏ museli ucÏinit rÏadu uÂstupkuÊ, ktereÂ byly v rozporu s jejich zaÂjmy. K nim muÊzÏeme zarÏadit jizÏ zmõÂneÏneÂ rÏesÏenõÂ probleÂmu vztahuÊ CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ v noveÏ vznikajõÂcõÂ armaÂdeÏ a de facto vytvorÏenõÂ slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotek, ale takeÂ souhlas se jmenovaÂnõÂm absolventuÊ soveÏtskyÂch vojenskyÂch sÏkol do duÊstojnickyÂch hodnostõÂ i dodatecÏneÂ potvrzovaÂnõÂ jmenovaÂnõÂ, povysÏovaÂnõÂ a vyznamenaÂvaÂnõÂ vojaÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru 17

gen. Svobodou. Lze sem zarÏadit takeÂ neuÂspeÏch plaÂnuÊ londyÂnskeÂ vlaÂdy s velitelstvõÂm osvobozeneÂho uÂzemõÂ, i plaÂnuÊ na likvidaci armaÂdnõÂho sboru po bojõÂch na Dukle. LondyÂnskeÂ MNO prÏedpoklaÂdalo, zÏe vzhledem k znacÏnyÂm ztraÂtaÂm u armaÂdnõÂho sboru v pruÊbeÏhu bojuÊ na Dukle budou ze zbyÂvajõÂcõÂch vojaÂkuÊ a duÊstojnõÂkuÊ vytvorÏeny nizÏsÏõÂ jednotky. Naopak gen. L. Svoboda pozÏadoval rozsÏõÂrÏenõÂ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru na armaÂdu. Po vzaÂjemneÂ vyÂmeÏneÏ depesÏõÂ mezi LondyÂnem a gen. Svobodou v listopadu 1944 uznal gen. Svoboda argumenty MNO proti rozsÏõÂrÏenõÂ sboru. Na druheÂ straneÏ MNO nepozÏadovalo zrusÏenõÂ armaÂdnõÂho sboru.28 JakyÂ byl skutecÏnyÂ pomeÏr sil mezi prÏedstaviteli politickyÂch stran zastoupenyÂch v londyÂnskeÂ cÏs. emigracÏnõÂ vlaÂdeÏ a moskevskyÂm vedenõÂm KSCÏ, ukaÂzal naÂsledujõÂcõÂ vyÂvoj na osvobozeneÂm uÂzemõÂ i pruÊbeÏh a vyÂsledky moskevskyÂch jednaÂnõÂ o vlaÂdnõÂm programu a slozÏenõÂ vlaÂdy v MoskveÏ v brÏeznu roku 1945.

1 2

3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13 14

15 16 17 18 19

18

VUÂA, VKPR, cÏ. j.: 946, 1945, s. 2. Dohoda o pomeÏru mezi cÏeskoslovenskou spraÂvou a soveÏtskyÂm vrchnõÂm velitelem po vstupu soveÏtskyÂch vojsk na cÏeskoslovenskeÂ uÂzemõÂ. BenesÏ, E.: SÏest let exilu a druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky, Praha 1946, s. 483±484. VUÂA, VKPR, cÏ. j.: 946, 1945, s. 2. ÂA A U Â V KSCÏ, fond 100/24, sv. 174, a. j. 1550. SU VUÂA, CÏs. VM v SSSR, cÏ. j.: 3934, 3981, 4026/1944 atd. Tyto skutecÏnosti uvaÂdõÂ byÂvalyÂ sÏeÂf cÏs. zpravodajskeÂ sluzÏby gen. Moravec ve svyÂch vzpomõÂnkaÂch, viz: Moravec, F.: SÏpion jemuzÏ neveÏrÏili, Rozmluvy 1990, s. 338. VUÂA, VKPR, cÏ. j. : 675, 1947, s. 9. TamteÂzÏ, fond SSSR IV, 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR, cÏ. j.: 0668/taj. 1944. TamteÂzÏ, cÏ. j.: 3846. VUÂA, CÏs VM v SSSR, cÏ. j.: 984 taj. HV, 3. ledna 1945. TamteÂzÏ, fond SSSR IV, 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR, cÏ. j.: 1816/taj.-zprav. 45 A. TamteÂzÏ, cÏ. j.: 3846, z 3. 11. 1944. TamteÂzÏ, cÏ. j. : 261-duÊv. 1944. DalsÏõÂ cÏlenoveÂ vsÏak uvedeni nejsou ani v pozdeÏjsÏõÂ dobeÏ, protozÏe dekrety o prÏijetõÂ podepisoval pouze prÏedseda. VUÂA, 1. cÏs. armaÂda na Slovensku, cÏ. j.: 80035, 1944. VUÂA, 1. cÏs. armaÂda na Slovensku, 1. odd. cÏ. j.: 10125, 1944. AMV, fond 302±1±457/1. Fierlinger, Z.: Ve sluzÏbaÂch CÏSR, dõÂl II, Svoboda, Praha 1948, s. 476. VUÂA, CÏs. VM v SSSR, cÏ. j.: 4026/ 1944. TamteÂzÏ, cÏ. j.: 984/taj. HV, 1944.

20 21 22 23 24 25 26 27 28

TamteÂzÏ, cÏ. j.: 6825/1, 1945. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. Â ML KSS, fond SNR, ZaÂpis ze zasedaÂnõÂ prÏedsednictva SNR dne 5. Archiv U uÂnora 1945. SNA, Nariadenie PredsednõÂctva SNR zo dnÏa 21. februaÂra 1945 o zriadenõÂ uÂstrednyÂch orgaÂnov. Zbierka nariadenõÂ SNR, rocÏ. 1945, s. 1. TamteÂzÏ, Zbierka nariadenõÂ, vydanaÂ 24. marca 1945, Pravda, s. 10. TamteÂzÏ, fond UÂP SNR, kr. 255, s. 5. Ï urica, M. S.: Dejiny Slovenska a SlovaÂkov, SPN, 1996, s. 186. D VUÂA, fond SSSR IV, 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR, cÏ. j.: 429/taj. z 18. 11. 1944, 430/taj./ 1944.

19

2. Souvislosti vzniku vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ (OBZ) PocÏaÂtkem roku 1945 dosÏlo k zaÂvazÏnyÂm zmeÏnaÂm v cÏinnosti zpravodajskeÂ sluzÏby u 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. Na zaÂkladeÏ rozkazu jeho velitele gen. L. Svobody ze dne 7. ledna 1945 vzniklo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. PrÏednostou oddeÏlenõÂ OBZ sboru se stal npor. v zaÂloze BedrÏich Reicin, jeho zaÂstupcem por. Karel VasÏ.1 OddeÏlenõÂ zrÏõÂdil velitel sboru na prÏõÂmou zÏaÂdost gen. L. Z. Mechlise, kteryÂ rÏõÂdil zpravodajskou sluzÏbu u 4. ukrajinskeÂho frontu. Jeho konstituovaÂnõÂ se stalo duÊlezÏitou soucÏaÂstõÂ snahy soveÏtskeÂho vedenõÂ vytvorÏit podmõÂnky pro uplatnÏovaÂnõÂ vlivu na vyÂvoj v armaÂdeÏ i v ostatnõÂch oblastech zÏivota v osvobozeneÂm CÏeskoslovensku. OrganizacÏnõÂ strukturu, obsah cÏinnosti a metody praÂce OBZ od sameÂho pocÏaÂtku ovlivnily duÊvody a souvislosti vzniku teÂto tajneÂ sluzÏby. V teÂto dobeÏ existovala vojenskaÂ zpravodajskaÂ sluzÏba (2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu) pod vedenõÂm gen. FrantisÏka Moravce. TakeÂ vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ existovalo jizÏ v armaÂdeÏ prÏedmnichovskeÂ republiky, kde tvorÏilo nedõÂlnou soucÏaÂst vojenskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby. Ta provaÂdeÏla ofenzivnõÂ zpravodajstvõÂ ± rozveÏdneÂ ± a soubeÏzÏneÏ i zpravodajstvõÂ defenzivnõÂ ± obranneÂ ± proti puÊsobenõÂ zahranicÏnõÂch rozveÏdek a na ochranu utajovanyÂch skutecÏnostõÂ. CÏs. zpravodajskaÂ sluzÏba za vaÂlky vychaÂzela z organizacÏnõÂ struktury a systeÂmu praÂce prÏedmnichovskeÂ vojenskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby. OrganizacÏnõÂ struktura zpravodajskeÂ sluzÏby existovala jak v cÏs. jednotkaÂch na ZaÂpadeÏ tak i u 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. CentraÂla puÊsobila v LondyÂneÏ u ministerstva naÂrodnõÂ obrany cÏs. exiloveÂ vlaÂdy. Pro vznik samostatneÂho vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ nebyl zÏaÂdnyÂ duÊvod.V teÂto souvislosti se nabõÂzejõÂ otaÂzky ± kdo a procÏ meÏl zaÂjem na vzniku OBZ? ProcÏ vzniklo OBZ praÂveÏ v lednu roku 1945? OdpoveÏd' na tyto otaÂzky je dnes nepochybnaÂ. VytvorÏenõÂ OBZ jako samostatneÂ slozÏky vehementneÏ prosazovalo soveÏtskeÂ velenõÂ. MeÏlo tvorÏit prÏedevsÏõÂm protivaÂhu staÂvajõÂcõÂ zpravodajskeÂ sluzÏby londyÂnskeÂho MNO. JednõÂm ze zaÂvazÏnyÂch duÊvoduÊ, procÏ meÏlo soveÏtskeÂ velenõÂ eminentnõÂ zaÂjem na vytvorÏenõÂ OBZ u cÏs. vojen20

skyÂch jednotek v SSSR, byla jeho neduÊveÏra vuÊcÏi londyÂnskeÂmu MNO i cÏs. zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ.2 SoveÏtskeÂ velenõÂ vytvorÏilo v pruÊbeÏhu vaÂlky dokonce speciaÂlnõÂ zpravodajskou skupinu, vycÏleneÏnou pro praÂci proti nõÂ. O vytvorÏenõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ jako samostatneÂ slozÏky u cÏs. vojenskyÂch jednotek v SSSR uvazÏovalo soveÏtskeÂ velenõÂ jizÏ od roku 1943. Gen. L. Svoboda obdrzÏel narÏõÂzenõÂ k jeho zformovaÂnõÂ u sboru koncem roku 1944. SoveÏtskeÂ velenõÂ trvalo takeÂ na personaÂlnõÂch zmeÏnaÂch ve staÂvajõÂcõÂm vedenõÂ zpravodajskeÂ sluzÏby v raÂmci 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. Gen. L. Svoboda prÏedpoklaÂdal, zÏe vytvorÏenõÂm OBZ uspokojõÂ zmõÂneÏneÂ pozÏadavky. SoveÏtskeÂ velenõÂ vsÏak striktneÏ trvalo nejen na oddeÏlenõÂ ofenzivnõÂho a defenzivnõÂho zpravodajstvõÂ, ale i na dalsÏõÂch personaÂlnõÂch zmeÏnaÂch. K iniciaÂtoruÊm teÏchto pozÏadavkuÊ patrÏil i por. JUDr. Karel VasÏ, kteryÂ v teÂ dobeÏ vykonaÂval funkci zpravodajskeÂho duÊstojnõÂka u 1. cÏs. brigaÂdy. K. VasÏ od sameÂho pocÏaÂtku sveÂho puÊsobenõÂ v SoveÏtskeÂm svazu a pozdeÏji i u cÏs. vojenskyÂch jednotek, jak uvaÂdõÂ ve sveÂ vyÂpoveÏdi po vaÂlce, spolupracoval velmi uÂzce se soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami. ¹Ve vazbeÏ v SSSR, kteraÂ byla nutnaÂ vzhledem k tehdejsÏõÂ politickeÂ situaci, jsem ihned od prvnõÂch dnuÊ jako komunista se dal k dispozici sov. bezp. orgaÂnuÊm a pomaÂhal jim odhalovat rÏadu ÏspionuÊ, kontrarevolucionaÂrÏuÊ a protisoveÏtskyÂch elementuÊ.ª3 ¹Podle pokynuÊ soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ, s nimizÏ jsem spolupracoval v izolaci, jsem po sveÂm prÏÂõchodu do Buzuluku navaÂzal styk s duÊstojnõÂky soveÏtskeÂ staÂtnõÂ bezpecÏnosti, kterÏÂõ byli u cÏeskoslovenskeÂ jednotky jako stycÏnõÂ orgaÂnoveÂ a s teÏmi jsem jako bdeÏlyÂ komunista systematicky spolupracoval azÏ do prÏõÂchodu cÏeskoslovenskeÂho sboru v SSSR do Prahy v roce 1945.ª A daÂle rÏõÂkaÂ: ¹...v bojujõÂcõÂm cÏeskoslovenskeÂm sboru v SSSR jsem se staral o odhalenõÂ a odstraneÏnõÂ protisoveÏtskyÂch elementuÊ infiltrovanyÂch do sboru z Anglie.ª4 Z pohledu K. VasÏe se jednalo o burzÏoaznõÂ, protilidoveÂ a reakcÏnõÂ duÊstojnõÂky. V souvislosti s narÏõÂzenõÂm o utvorÏenõÂ samostatneÂho vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ dosÏlo na zaÂkladeÏ zÏaÂdosti soveÏtskyÂch duÊstojnõÂkuÊ NKVD takeÂ ke zmeÏneÏ ve funkci naÂcÏelnõÂka 2. oddeÏlenõÂ sÏtaÂbu sboru. TakeÂ tuto zmeÏnu inicioval Karel VasÏ. K tomu saÂm uvaÂdõÂ: ¹SoveÏtsÏtõÂ duÊstojnõÂci staÂtnõÂ bezpecÏnosti, kterÏõÂ byli mnou duÊkladneÏ informovaÂni o EngloveÏ cÏinnosti, na Engla jsem si daÂval zvlaÂsÏtnõÂ pozor, v teÂto situaci kategoricky zÏaÂdali velitele sboru gen. 21

Svobodu, aby byl Engel odstraneÏn ze sveÂ funkce a aby defenziva byla podle soveÏtskeÂho vzoru uÂplneÏ oddeÏlena od ofenzivy.ª5 Na mõÂsto odvolaneÂho prÏednosty 2. oddeÏlenõÂ sboru byl ustanoven mjr. F. SedlaÂcÏek. Gen. LudvõÂk Svoboda puÊvodneÏ prÏedpoklaÂdal, zÏe funkci prÏednosty oddeÏlenõÂ OBZ sboru obsadõÂ praÂveÏ mjr. SedlaÂcÏkem. PrÏi jednaÂnõÂ na velitelstvõÂ 4. ukrajinskeÂho frontu tuto mozÏnost striktneÏ odmõÂtl gen. Mechlis. L. Svobodovi sdeÏlil, zÏe u celeÂho cÏs. armaÂdnõÂho sboru veÏrÏõÂ vyÂhradneÏ npor. Reicinovi, a narÏõÂdil Svobodovi jeho jmenovaÂnõÂ do cÏela OBZ.6 SoveÏtsÏtõÂ duÊstojnõÂci NKVD puÊvodneÏ doporucÏovali gen. Svobodovi obsadit funkci prÏednosty OBZ sboru K.VasÏem. Tuto skutecÏnost takeÂ VasÏovi sdeÏlili. JmenovaÂnõÂ B. Reicina proto prÏekvapilo jak K. VasÏe, tak i duÊstojnõÂky NKVD u sboru, kterÏõÂ navrhovali jeho jmenovaÂnõÂ. Z dostupnyÂch dokumentuÊ vyplyÂvaÂ, zÏe o jmenovaÂnõÂ Reicina se rozhodovalo na nejvysÏsÏõÂch mõÂstech v SSSR po konzultaci s K. Gottwaldem a moskevskyÂm vedenõÂm KSCÏ. Ani doba vzniku OBZ nebyla naÂhodnaÂ. RozhodnutõÂ o vzniku tajneÂ sluzÏby jakeÂhokoliv typu naÂlezÏõÂ v kazÏdeÂm staÂteÏ vlaÂdeÏ a parlamentu. O vytvorÏenõÂ OBZ bez souhlasu MNO, vlaÂdy a prezidenta republiky rozhodl gen. L. Svoboda na rozkaz soveÏtskeÂ strany v dobeÏ, kdy uvedeneÂ instituce zcela ztratily vliv na vyÂvoj situace kolem 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. V teÂ dobeÏ jizÏ vlaÂda a MNO pouze registrovaly a poprÏõÂpadeÏ dodatecÏneÏ schvalovaly rozhodnutõÂ velitele sboru.7 FormaÂlneÏ se jednalo pouze o rozdeÏlenõÂ ofenzivnõÂho a defenzivnõÂho zpravodajstvõÂ. Fakticky vsÏak vznikla zcela samostatnaÂ zpravodajskaÂ sluzÏba disponujõÂcõÂ rozsaÂhlyÂmi pravomocemi. Npor. B. Reicin, jenzÏ stanul v cÏele OBZ, do teÂto doby puÊsobil jako osveÏtovyÂ duÊstojnõÂk. Spolu s mjr. JUDr. Jaroslavem ProchaÂzkou rÏõÂdil cÏinnost organizace KSCÏ a redigoval cÏasopis NasÏe vojsko v SSSR. B. Reicin i jeho zaÂstupce por. JUDr. Karel VasÏ, kterÏõÂ staÂli u zrodu OBZ, absolvovali soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sÏkoly. Karel VasÏ patrÏil ke sÏpicÏkovyÂm spolupracovnõÂkuÊm NKVD a od jejõÂho vedenõÂ dostal uÂkol puÊsobit po vaÂlce v cÏs. vojenskeÂm obranneÂm zpravodajstvõÂ. StejnyÂm uÂkolem poveÏrÏila soveÏtskaÂ NKVD jesÏteÏ dalsÏõÂ duÊstojnõÂky, kterÏõÂ pochaÂzeli z VolyneÏ nebo z PodkarpatskeÂ Rusi. Ti v pruÊbeÏhu naÂsledujõÂcõÂho obdobõÂ pruÊbeÏzÏneÏ informovali soveÏtskou zpravodajskou sluzÏbu o situaci v cÏs. armaÂdeÏ i v celeÂ spolecÏnosti.8 22

SaÂm Karel VasÏ ke sveÂ spolupraÂci se soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami po vaÂlce uvaÂdõÂ: ¹Moje spolupraÂce se soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi orgaÂny po roce 1945 pokracÏovala, znacÏneÏ se rozrostla v dobeÏ meÂho prÏideÏlenõÂ na 5. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho ÏstaÂbu. NeprÏestala ani po meÂm odchodu z 5. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho ÏstaÂbu, pokracÏovala azÏ do konce 1949, kdy po vytvorÏenõÂ objektivnõÂ podmõÂnky uÂplneÏ prÏestala.ª9 TakeÂ podle vyjaÂdrÏenõÂ MUDr. FrantisÏka Engela obdrzÏel B. Reicin uÂkol vytvorÏit OBZ jizÏ v dobeÏ bojuÊ o Duklu. UstanovenõÂ Reicina na funkci prÏednosty OBZ sboru pozÏadovala vojenskaÂ rada 4. ukrajinskeÂho frontu. Jeho kandidaturu na tuto funkci prosazoval u soveÏtskyÂch stycÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ i mjr. Jaroslav ProchaÂzka.10 JednõÂm z duÊvoduÊ jmenovaÂnõÂ Reicina byly zrÏejmeÏ i neustaÂle prÏetrvaÂvajõÂcõÂ probleÂmy ve vztazõÂch mezi B. Reicinem a mjr. JUDr. Jaroslavem ProchaÂzkou. PocÏaÂtkem roku 1944 puÊsobil B. Reicin u formujõÂcõÂ se 2. paradesantnõÂ brigaÂdy v JefremoveÏ. S nejveÏtsÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ v teÂ dobeÏ absolvoval soveÏtskou zpravodajskou sÏkolu. Po sveÂm naÂvratu se stal 16. dubna 1944 prÏednostou oddeÏlenõÂ osveÏtoveÂ a mravnõÂ vyÂchovy 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. Mjr. J. ProchaÂzka prÏevzal osveÏtu u 1. cÏs. brigaÂdy. MnozõÂ prÏõÂslusÏnõÂci sboru prÏijali Reicinovo jmenovaÂnõÂ s uÂdivem a nevolõÂ. V teÂto dobeÏ jizÏ Reicina znali a meÏli osobnõÂ zkusÏenosti z jeho arogantnõÂho jednaÂnõÂ a chorobneÂ ctizÏaÂdostivosti. Proto osobneÏ ve prospeÏch J. ProchaÂzky u K. Gottwalda intervenovali MUDr. FrantisÏek Engel s B. VrbenskyÂm. Na zaÂkladeÏ zaÂsahu K. Gottwalda se stal prÏednostou oddeÏlenõÂ osveÏty u sboru v cÏervenci 1944 J. ProchaÂzka. StrÏety mezi B. Reicinem a J. ProchaÂzkou pokracÏovaly i nadaÂle a vyvrcholily v zaÂrÏõÂ 1944. Na schuÊzi stranickeÂho vedenõÂ kritizoval B. Reicin ProchaÂzku za nedostatecÏneÂ rÏõÂzenõÂ politickeÂ praÂce, jezÏ se projevilo v moraÂlnõÂm stavu jednotek a v duÊsledku toho podle neÏj i ve znacÏnyÂch ztraÂtaÂch v pocÏaÂtecÏnõÂ faÂzi bojuÊ o DukelskyÂ pruÊsmyk. JmenovaÂnõÂm Reicina do cÏela OBZ skoncÏily jejich konflikty z obdobõÂ spolecÏneÂho puÊsobenõÂ v osveÏteÏ. Podle Karla VasÏe BedrÏich Reicin osobneÏ v uÂzkeÂ spolupraÂci praÂveÏ s Jaroslavem ProchaÂzkou vybõÂral a proveÏrÏoval osoby, ktereÂ nastupovaly do vznikajõÂcõÂ struktury OBZ. BedrÏich Reicin byl neustaÂle ve styku s Jaroslavem ProchaÂzkou, denneÏ spolu straÂvili a jednali i neÏkolik hodin.11 23

OrganizacÏnõÂ struktura i metody praÂce obranneÂho zpravodajstvõÂ vychaÂzely z prÏedpisuÊ platnyÂch v RudeÂ armaÂdeÏ. Tato noveÏ vzniklaÂ instituce se diametraÂlneÏ odlisÏovala jak v organizacÏnõÂ strukturÏe a v metodaÂch praÂce, tak i v zõÂskanyÂch pravomocõÂch od staÂvajõÂcõÂ defenzivnõÂ slozÏky vojenskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby. Na rozdõÂl od nõÂ meÏlo vznikajõÂcõÂ vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ jak slozÏku zpravodajskou, tak i vyÂkonnou. VojenskaÂ zpravodajskaÂ sluzÏba prÏedmnichovskeÂ republiky meÏla, stejneÏ jako zpravodajskeÂ sluzÏby jinyÂch armaÂd za uÂkol zõÂskaÂvat, shromazÏd'ovat a vyhodnocovat informace duÊlezÏiteÂ pro obranu staÂtu a odhalovat puÊsobenõÂ neprÏaÂtelskyÂch rozveÏdek. Do pravomoci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zpravodajskyÂch sluzÏeb nepatrÏilo zatyÂkaÂnõÂ, zadrzÏovaÂnõÂ osob, domovnõÂ prohlõÂdky a provaÂdeÏnõÂ dalsÏõÂch podobnyÂch uÂkonuÊ. Ty byly podle zaÂkona opraÂvneÏny provaÂdeÏt pouze stanoveneÂ bezpecÏnostnõÂ orgaÂny ministerstva vnitra. HlavnõÂ duÊvody, ktereÂ vedly k takoveÂto praÂvnõÂ uÂpraveÏ postavenõÂ zpravodajskyÂch sluzÏeb, vyplyÂvaly z nutnosti utajenõÂ jejich praÂce, z nutnosti utajenõÂ totozÏnosti zpravodajskyÂch duÊstojnõÂkuÊ, ale takeÂ ze snahy zabraÂnit mozÏneÂmu zneuzÏitõÂ teÏchto sluzÏeb. OBZ pod vedenõÂm B. Reicina od sameÂho pocÏaÂtku existence disponovalo jak pravomocemi zpravodajskeÂ sluzÏby, tak i pravomocemi bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ. PrÏõÂslusÏnõÂci bezpecÏnostnõÂch oddõÂluÊ, ktereÂ vznikaly v raÂmci OBZ, meÏli teÂmeÏrÏ neomezeneÂ pravomoci jak vuÊcÏi vojenskyÂm osobaÂm, tak i vuÊcÏi civilnõÂmu obyvatelstvu na osvobozeneÂm uÂzemõÂ. Vedle zpravodajskeÂ cÏinnosti fakticky suplovali cÏinnost polnõÂho cÏetnictva. Pravomoci bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ vyuzÏõÂvali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ v dobeÏ vaÂlky v operacÏnõÂm paÂsmu bojujõÂcõÂch armaÂd a pozdeÏji i na osvobozeneÂm uÂzemõÂ do konce roku 1945, kdy trvala brannaÂ pohotovost staÂtu. V dobeÏ branneÂ pohotovosti staÂtu odpovõÂdal za bezpecÏnostnõÂ situaci na uÂzemõÂ staÂtu ministr naÂrodnõÂ obrany. Proto i v pohranicÏnõÂch oblastech bezprostrÏedneÏ po osvobozenõÂ plnila armaÂda uÂkoly ochrany verÏejneÂho porÏaÂdku. Jednotky armaÂdy i bezpecÏnostnõÂ slozÏky ministerstva vnitra byly na zaÂkladeÏ rozkazu ministra naÂrodnõÂ obrany podrÏõÂzeny velenõÂ OBZ. Od sameÂho pocÏaÂtku se cÏinnost OBZ zameÏrÏovala na dveÏ oblasti. Na vnitrÏnõÂ ochranu armaÂdy a na obranu vneÏjsÏõÂ. VnitrÏnõÂ obrana se zameÏrÏovala na vytvaÂrÏenõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ u jednotek, na sledovaÂnõÂ, kontrolu a proveÏrÏovaÂnõÂ muzÏstva, podduÊstojnõÂkuÊ a duÊ24

stojnõÂkuÊ, na proveÏrÏovaÂnõÂ noveÏ prÏijõÂmanyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ jednotek a na posuzovaÂnõÂ naÂvrhuÊ na povyÂsÏenõÂ, ustanovovaÂnõÂ do funkcõÂ nebo prÏemõÂsteÏnõÂ. Tuto cÏaÂst oddeÏlenõÂ rÏõÂdil osobneÏ BedrÏich Reicin. VneÏjsÏõÂ obrana patrÏila do kompetence zaÂstupce prÏednosty por. Karla VasÏe. JejõÂm hlavnõÂm uÂkolem bylo prÏedevsÏõÂm znesÏkodnÏovaÂnõÂ neprÏaÂtelskyÂch agentuÊ, sÏpionuÊ a diverzantuÊ. DalsÏõÂm uÂkolem byla ochrana prostoruÊ, v nichzÏ byly umõÂsteÏny jednotky sboru, bezpecÏnost sÏtaÂbuÊ a zpravodajskyÂ dozor nad civilnõÂm obyvatelstvem. Karel VasÏ rÏõÂdil takeÂ paÂtraÂnõÂ po kolaborantech a zraÂdcõÂch a po dalsÏõÂch neprÏaÂtelskyÂch zÏivlech. K tomu OBZ vytvaÂrÏelo na osvobozeneÂm uÂzemõÂ agenturnõÂ sõÂteÏ mezi civilnõÂm obyvatelstvem. SõÂt' agentuÊ, informaÂtoruÊ a duÊveÏrnõÂkuÊ, kterou K. VasÏ vytvorÏil mimo jednotky sboru, slouzÏila vyÂlucÏneÏ ve prospeÏch soveÏtskyÂch duÊstojnõÂkuÊ NKVD. Do podrÏõÂzenosti obranneÂho zpravodajstvõÂ prÏesÏlo polnõÂ cÏetnictvo, jezÏ se postupneÏ prÏemeÏnilo v bezpecÏnostnõÂ oddõÂly (BO) OBZ. Jejich formovaÂnõÂ patrÏilo rovneÏzÏ do puÊsobnosti zaÂstupce prÏednosty OBZ sboru por. Karla VasÏe. ObsazenõÂ bezpecÏnostnõÂch oddõÂluÊ jemu oddanyÂmi a spolehlivyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky veÏnoval mimorÏaÂdnou pozornost. PostupneÏ se mu podarÏilo vytvorÏit a vycvicÏit bezpecÏnostnõÂ oddõÂly, jejichzÏ prÏõÂslusÏnõÂci byli prÏipraveni splnit bez prÏemyÂsÏlenõÂ jakyÂkoliv rozkaz. PrÏõÂslusÏnõÂci bezpecÏnostnõÂch oddõÂluÊ zatyÂkali a zadrzÏovali osoby, provaÂdeÏli domovnõÂ prohlõÂdky, eskortovali zatcÏeneÂ a plnili i dalsÏõÂ uÂkoly ObranneÂ zpravodajstvõÂ vysÏetrÏovalo takeÂ vesÏkereÂ trestneÂ cÏiny spaÂchaneÂ prÏõÂslusÏnõÂky sboru a vyÂsledky pak prÏedaÂvalo polnõÂmu prokuraÂtorovi. OddeÏlenõÂ OBZ sboru byla podrÏõÂzena i trestnõÂ rota, ve ktereÂ si odpykaÂvali sveÂ tresty duÊstojnõÂci a vojaÂci odsouzenõÂ polnõÂm soudem. PrÏednostneÏ prÏõÂslusÏnõÂci OBZ stõÂhali zbeÏhy, zbabeÏlce a ty, kterÏõÂ se snazÏili sebezmrzacÏenõÂm vyhnout se nasazenõÂ do bojuÊ. Na zaÂkladeÏ trestnõÂch oznaÂmenõÂ oddeÏlenõÂ OBZ sboru vynaÂsÏel polnõÂ soud 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru prÏõÂsneÂ tresty. MeÏsõÂcÏneÏ to bylo 80±100 rozsudkuÊ nad vojaÂky a duÊstojnõÂky, kterÏõÂ se dopustili ruÊznyÂch trestnyÂch cÏinuÊ ± od zbeÏhnutõÂ, zbabeÏlosti prÏed neprÏõÂtelem azÏ po porusÏenõÂ povinnostõÂ ve straÂzÏnõÂ sluzÏbeÏ, neuposlechnutõÂ rozkazu a podobneÏ.12 Z analyÂzy archivnõÂch pramenuÊ je zrÏejmeÂ, zÏe hlavnõÂ pozornost veÏnovali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ rÏesÏenõÂ problematiky trestneÂ cÏinnosti vojaÂkuÊ, paÂtraÂnõÂ po archivech a dokumentech gestapa, abwehru 25

a okupacÏnõÂch uÂrÏaduÊ, ale i odstraneÏnõÂ NeÏmcuÊ a Mad'aruÊ ze sboru. PrÏõÂslusÏnõÂci OBZ zpracovaÂvali podklady pro odstraneÏnõÂ NeÏmcuÊ a Mad'aruÊ (cÏs. obcÏanuÊ) z armaÂdnõÂho sboru. Za duÊvod k vyloucÏenõÂ z cÏs. jednotek povazÏovali i fakt, zÏe dotycÏnyÂ vojaÂk nebo duÊstojnõÂk je NeÏmec cÏi Mad'ar. VeÏtsÏina zduÊvodneÏnõÂ obsahovala neÏkterou z naÂsledujõÂcõÂch klauzulõÂ: je vinen, protozÏe je NeÏmec nebo Mad'ar, mluvõÂ pouze neÏmecky, cÏesky neumõÂ, do cÏs. armaÂdy se prÏihlaÂsil, aby se po vaÂlce vyhnul odsunu atd. VojaÂci a duÊstojnõÂci vyloucÏenõÂ ze sboru byli prÏedaÂni do zajateckyÂch taÂboruÊ RudeÂ armaÂdy a veÏtÏsinou odeslaÂni do SSSR.13 Ve sveÂ funkci prÏednosty OBZ sboru B. Reicin intenzivneÏ organizacÏneÏ i kaÂdroveÏ budoval jeho aparaÂt. PostupneÏ vznikala oddeÏlenõÂ OBZ u jednotlivyÂch brigaÂd armaÂdnõÂho sboru. Koncem brÏezna 1945 vykonaÂvali funkce prÏednostuÊ OBZ u jednotlivyÂch brigaÂd: por. Jaroslav DostaÂl (1. cÏs. brigaÂda), npor. JaÂn KotocÏ (2. cÏs. paradesantnõÂ brigaÂda), por. Ivan Bozuk (3. cÏs. brigaÂda), npor. Jan Scheiman (4. cÏs. brigaÂda) a por. Josef ValesÏ (tankovaÂ brigaÂda). U 1. cÏs. smõÂsÏeneÂ leteckeÂ divize vzniklo oddeÏlenõÂ OBZ azÏ v leÂteÏ roku 1945.14 B. Reicin se ve sveÂ funkci cÏasto styÂkal s prÏõÂslusÏnõÂky sÏtaÂbu soveÏtskeÂ armaÂdy nadrÏõÂzeneÂ sboru a dokonce i s duÊstojnõÂky sÏtaÂbu frontu. U sÏtaÂbu sboru soucÏasneÏ pracovala skupina duÊstojnõÂkuÊ soveÏtskeÂho NKVD pod vedenõÂm kpt. Bragina. Vedle sveÂ cÏinnosti kontrolovala i praÂci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ. Od oddeÏlenõÂ OBZ sboru prÏebõÂrala tato skupina po vyÂslechu vsÏechny zadrzÏeneÂ osoby. S touto skupinou spolupracoval K. VasÏ azÏ do leÂta 1945.15 Velmi cÏasto se B. Reicin zacÏal dostaÂvat do konfliktu s nizÏsÏõÂmi soveÏtskyÂmi stycÏnyÂmi duÊstojnõÂky zarÏazenyÂmi u jednotek sboru. OdmõÂtal jim prÏedaÂvat pozÏadovaneÂ informace. Spolupracoval pouze s duÊstojnõÂky NKVD nadrÏõÂzeneÂ soveÏtskeÂ armaÂdy a se zpravodajskyÂmi orgaÂny 4. ukrajinskeÂho frontu. VeÏtsÏina prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ se do konce vaÂlky rekrutovala z duÊstojnõÂkuÊ osveÏtoveÂ sluzÏby. Ta se stala od pocÏaÂtku jejõÂ existence domeÂnou KSCÏ a vykonaÂvala svoji cÏinnost v uÂzkeÂ spolupraÂci s podobnyÂmi institucemi v RudeÂ armaÂdeÏ. CÏaÂst vojaÂkuÊ sboru dokonce ztotozÏnÏovala osveÏtovou sluzÏbu s OBZ. Mnohdy praÂveÏ proto, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci obou slozÏek byli veÏtsÏinou cÏleny KSCÏ. Od sameÂho pocÏaÂtku existence OBZ u 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR projevovali jeho prÏõÂslusÏnõÂci ¹zvlaÂsÏtnõÂª zaÂjem o duÊstojnõÂky 26

slovenskeÂ naÂrodnosti a o ty, kterÏõÂ prÏisÏli ke sboru z Anglie. MnozõÂ z nich otevrÏeneÏ vyjadrÏovali sveÂ neprÏõÂlisÏ pozitivnõÂ naÂzory na uÂrovenÏ velenõÂ, materiaÂlnõÂho vybavenõÂ a na vycvicÏenost vojaÂkuÊ, ktereÂ velenõÂ sboru nasazovalo do bojuÊ, i na dalsÏõÂ probleÂmy. VyÂsledkem byla negativnõÂ stanoviska oddeÏlenõÂ OBZ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR k naÂvrhuÊm na jejich povyÂsÏenõÂ a jmenovaÂnõÂ do ruÊznyÂch funkcõÂ. SveÏdcÏõÂ o tom kromeÏ rÏady jinyÂch i dokument, v neÏmzÏ jsou uvedeny naÂmitky proti povyÂsÏenõÂ neÏkteryÂch duÊstojnõÂkuÊ pro jejich vychvalovaÂnõÂ uÂspeÏchuÊ anglo-americkyÂch vojsk, pro konflikty se soveÏtskyÂmi duÊstojnõÂky a u duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti za jejich prÏedchaÂzejõÂcõÂ sluzÏbu v armaÂdeÏ SlovenskeÂho staÂtu atd. ZaÂveÏr zneÏl: ¹VeÏtsÏina vyÂsÏe uvedenyÂch osob ve smyslu vlaÂdnõÂho prohlaÂsÏenõÂ neodpovõÂdaÂ pozÏadavkuÊm kladenyÂm na duÊstojnõÂka noveÂ cÏs. demokratickeÂ armaÂdy.ª16 V pruÊbeÏhu osvobozovacõÂch bojuÊ a bezprostrÏedneÏ po vaÂlce paÂtrali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ po dokumentech abwehru, gestapa, neÏmeckeÂ kriminaÂlnõÂ policie i dalsÏõÂch institucõÂ, jejichzÏ obsah umozÏnÏoval identifikovat kolaboranty a zraÂdce, objasnit jejich puÊsobenõÂ za okupace nebo za dobu existence SlovenskeÂ republiky. BezpecÏnostnõÂ oddõÂly OBZ zajisÏt'ovaly kolaboranty a zraÂdce zejmeÂna z rÏad prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy a z dalsÏõÂch ozbrojenyÂch slozÏek, ale i z rÏad prÏedstaviteluÊ politickeÂho a verÏejneÂho zÏivota. PodõÂleli se takeÂ na jejich vysÏetrÏovaÂnõÂ. K duÊlezÏityÂm uÂkoluÊm OBZ patrÏilo i odhalovaÂnõÂ tajnyÂch nacistickyÂch podzemnõÂch organizacõÂ, prÏipravovanyÂch k puÊsobenõÂ na uÂzemõÂ republiky po osvobozenõÂ. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ od sameÂho pocÏaÂtku prÏedstavovalo duÊlezÏityÂ zdroj informacõÂ pro soveÏtskou stranu i pro vedenõÂ KSCÏ. BedrÏich Reicin se osobneÏ angazÏoval v prÏõÂpraveÏ komunistuÊ na moskevskaÂ jednaÂnõÂ o vlaÂdnõÂm programu a slozÏenõÂ noveÂ vlaÂdy. Ve sveÂm dopise K. Gottwaldovi ze dne 6. brÏezna 1945 pozÏadoval obsadit za kazÏdou cenu mõÂsto ministra naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svobodou a mõÂsto hlavnõÂho velitele branneÂ moci gen. B. BocÏkem. Kandidaturu L. Svobody zduÊvodnÏoval Reicin mimo jineÂ i tõÂm, zÏe ¹pro SlovaÂky je nejprÏijatelneÏjsÏõÂª. Jeho negativnõÂ postoj ke generaÂluÊm a duÊstojnõÂkuÊm byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy vyjadrÏovala slova dopisu ± ¹ostatnõÂ kandidaÂti jsou bud' reakcionaÂrÏi nebo nic neumeÏjõÂ, ale veÏtsÏinou obojõÂª.17 VyÂsledkem prÏõÂprav na moskevskaÂ jednaÂnõÂ byla i dohoda mezi K. Gottwaldem a gen. L. Svobodou ± ¹veÂst spolecÏnyÂ boj za od27

straneÏnõÂ nyneÏjsÏõÂho reakcÏnõÂho a antisoveÏtskeÂho vedenõÂ cÏsl. armaÂdy (gen. S. Ingr a jeho klika) a za prosazenõÂ vedenõÂ demokratickeÂho a poctiveÏ prosoveÏtskeÂhoª.18

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

28

VUÂA, fond SSSR IV, 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR, A 4/4/14, DuÊveÏrnyÂ rozkaz cÏ. 1, cÏl. 1 ze dne 7. ledna 1945. BlõÂzÏe viz: SÏolc, J.: Ve sluzÏbaÂch prezidenta, Praha, VysÏehrad 1994, s. 175±194. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 69. Â V KSCÏ, Komisi AMV, fond A 2/1±1774. Dopis pplk. JUDr. Karla VasÏe U stranickeÂ kontroly ze dne 24. brÏezna 1951. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 69. Tuto informaci sdeÏlil po vaÂlce gen. L. Svoboda gen. OldrÏichu Kvapilovi. Rozhovor autora s gen. Kvapilem dne 2. brÏezna 2002. BlõÂzÏe viz: HanzlõÂk, F.: UplatnÏovaÂnõÂ soveÏtskeÂho vlivu na budovaÂnõÂ cÏs. branneÂ moci koncem roku 1944 a v roce 1945. In: SbornõÂk VojenskeÂ akademie Brno, mimorÏaÂdneÂ cÏõÂslo, rocÏ. 1994. VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 231. Â V KSCÏ, Komisi AMV, fond A 2/1±1774. Dopis pplk. JUDr. Karla VasÏe U stranickeÂ kontroly ze dne 24. brÏezna 1951. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 223. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 74. VUÂA, fond SSSR IV, 1. cÏs. arm. sbor v SSSR, inv. cÏ. 692, kart. 66. TamteÂzÏ. Viz: VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl IV, NasÏe vojsko, Praha 1988, s. 665, 667 a 675. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 74. VUÂA, fond SSSR IV, 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR, cÏ. j.: 1816/taj. ± zprav. 45 A. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 172, a. j. 1539. SU TamteÂzÏ, a. j. 1532.

3. VojenskaÂ cÏaÂst vlaÂdnõÂho programu v rezÏii komunistickeÂ strany O dalsÏõÂm vyÂvoji CÏeskoslovenska v povaÂlecÏneÂm obdobõÂ se rozhodovalo na jednaÂnõÂch mezi prÏedstaviteli cÏs. odboje na ZaÂpadeÏ, prÏedstaviteli moskevskeÂho vedenõÂ KSCÏ v cÏele s K. Gottwaldem a reprezentacõÂ slovenskeÂho naÂroda zastoupenou cÏleny SNR ve dnech 22. ± 29. brÏezna 1945 v MoskveÏ. VyÂsledkem teÏchto jednaÂnõÂ bylo prÏijetõÂ vlaÂdnõÂho programu v KosÏicõÂch dne 5. dubna 1945 a vytvorÏenõÂ prvnõÂ vlaÂdy NaÂrodnõÂ fronty CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ. KosÏickyÂ vlaÂdnõÂ program (KVP) je dokumentem, jenzÏ ovlivnil celkovyÂ vyÂvoj v republice po osvobozenõÂ a vyÂrazneÏ se takeÂ promõÂtl prÏi budovaÂnõÂ noveÂ cÏs. armaÂdy v letech 1945±1948. PrÏi jednaÂnõÂch o vlaÂdnõÂm programu vyuzÏili komunisteÂ dovedneÏ vsÏech faktoruÊ puÊsobõÂcõÂch ve prospeÏch jejich naÂvrhuÊ. MuÊzÏeme k nim zarÏadit ruÊst autority a vlivu KSCÏ na zaÂkladeÏ aktivnõÂ uÂcÏasti komunistuÊ v domaÂcõÂm i zahranicÏnõÂm odboji, uÂlohu SSSR prÏi poraÂzÏce fasÏismu a jeho podõÂl na osvobozovaÂnõÂ republiky, ale takeÂ zkompromitovaÂnõÂ cÏaÂsti prÏedstaviteluÊ vlaÂdnoucõÂch vrstev prÏedmnichovskeÂ republiky spolupracõÂ s fasÏismem. KomunisteÂ takeÂ neustaÂle zduÊraznÏovali uÂdajnou vinu cÏlenuÊ londyÂnskeÂ emigracÏnõÂ vlaÂdy, prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ostatnõÂch politickyÂch stran, na mnichovskeÂ trageÂdii. ZaÂkladem pro moskevskaÂ jednaÂnõÂ se stal naÂvrh vypracovanyÂ vedenõÂm KSCÏ. Ten vychaÂzel z vyÂsledkuÊ prÏedchaÂzejõÂcõÂch jednaÂnõÂ s prÏedstaviteli londyÂnskeÂ vlaÂdy na prÏelomu let 1943±1944 a z analyÂzy situace vznikleÂ koncem vaÂlky. OstatnõÂ politickeÂ strany meÏly sveÂ prÏedstavy o povaÂlecÏneÂm vyÂvoji v republice. ReaÂlnaÂ situace a okolnosti moskevskyÂch jednaÂnõÂ vsÏak v konecÏneÂm duÊsledku neumozÏnily prosadit je do vlaÂdnõÂho programu. V daneÂ situaci se ukaÂzaly jako nereaÂlneÂ. PrÏijatyÂ vlaÂdnõÂ program znamenal prÏedevsÏõÂm prosazenõÂ zaÂjmuÊ KSCÏ. Byl dokumentem, kteryÂ schvaÂlili prÏedstaviteleÂ vsÏech politickyÂch stran sdruzÏenyÂch v NaÂrodnõÂ fronteÏ a podõÂlejõÂcõÂch se na naÂrodneÏosvobozeneckeÂm boji proti fasÏismu. KosÏickyÂ vlaÂdnõÂ program kladneÏ prÏijala sÏirokaÂ verÏejnost, kteraÂ v jeho realizaci spatrÏovala nadeÏje na pozitivnõÂ zmeÏny oproti byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ republice. 29

PrÏi jednaÂnõÂch o vlaÂdnõÂm programu meÏli komunisteÂ urcÏityÂm zpuÊsobem zjednodusÏenou pozici vzhledem k tomu, zÏe se projevila nejednota a rozdõÂlnost zaÂjmuÊ v naÂzorech prÏedstaviteluÊ ostatnõÂch politickyÂch stran na mnoheÂ projednaÂvaneÂ otaÂzky. Problematika tyÂkajõÂcõÂ se prÏijetõÂ a realizace KVP je podrobneÏ rÏesÏena z ruÊznyÂch pohleduÊ v pracõÂch celeÂ rÏady autoruÊ. Jejich pohledy a naÂzory na tyto otaÂzky se odlisÏujõÂ podle toho, ve ktereÂ dobeÏ publikace vznikaly a co bylo jejich cõÂlem.1 V pruÊbeÏhu moskevskyÂch rozhovoruÊ o vlaÂdnõÂm programu projednali jejich uÂcÏastnõÂci takeÂ otaÂzky tyÂkajõÂcõÂ se budovaÂnõÂ cÏs. branneÂ moci po osvobozenõÂ. Oproti staÂvajõÂcõÂm prÏedstavaÂm vedoucõÂch prÏedstaviteluÊ cÏs. zahranicÏnõÂch jednotek na ZaÂpadeÏ (gen. S. Ingr, gen. F. Moravec, gen. A. LisÏka a dalsÏõÂ) prosadili komunisteÂ do vlaÂdnõÂho programu ustanovenõÂ, jejichzÏ realizace by znamenala zcela zaÂsadnõÂ zmeÏny v armaÂdeÏ. Vojenskou cÏaÂst vlaÂdnõÂho programu vypracoval na zaÂkladeÏ vyÂsledkuÊ jednaÂnõÂ mezi K. Gottwaldem a gen. L. Svobodou mjr. JUDr. Jaroslav ProchaÂzka, naÂcÏelnõÂk oddeÏlenõÂ vyÂchovy a osveÏty 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. JejõÂ obsah vychaÂzel z dokumentu komunistickeÂ strany s naÂzvem BudovaÂnõÂ armaÂdy na osvobozeneÂm uÂzemõÂ. Jednalo se o pokyny moskevskeÂho vedenõÂ KSCÏ z leÂta 1944.2 O budovaÂnõÂ armaÂdy pojednaÂvaÂ III. kapitola vlaÂdnõÂho programu a zprostrÏedkovaneÏ i dalsÏõÂ cÏaÂsti: II. ± mobilizace, IV. ± zahranicÏnõÂ politika, V. ± zavedenõÂ volebnõÂho praÂva v armaÂdeÏ, VI. ± tvorÏenõÂ slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotek a prÏevzetõÂ duÊstojnõÂkuÊ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy, daÂle i cÏaÂst vlaÂdnõÂho programu pojednaÂvajõÂcõÂ o potrestaÂnõÂ kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ. Obsah zmõÂneÏneÂ kapitoly vlaÂdnõÂho programu se naÂpadneÏ shoduje s obsahem jizÏ zmõÂneÏneÂho dokumentu moskevskeÂho vedenõÂ KSCÏ z leÂta 1944 s naÂzvem BudovaÂnõÂ armaÂdy na osvobozeneÂm uÂzemõÂ. SrovnaÂme-li oba dokumenty, zjistõÂme, zÏe se lisÏõÂ jen velmi maÂlo. Jejich rozdõÂlnost vyplyÂvaÂ ze skutecÏnosti, zÏe na zaÂkladeÏ analyÂzy situace z prÏelomu let 1944±1945 dopracovalo vedenõÂ KSCÏ naÂvrh programu o neÏkteraÂ ustanovenõÂ. JednaÂ se o formovaÂnõÂ slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotek, budovaÂnõÂ armaÂdy podle vzoru soveÏtskeÂ, pomoc soveÏtskyÂch instruktoruÊ v nasÏem vojenskeÂm sÏkolstvõÂ a mozÏnost studia nasÏich duÊstojnõÂkuÊ na vojenskyÂch sÏkolaÂch a akademiõÂch v SSSR. O prÏedpoklaÂdaneÂ orientaci noveÏ budovaneÂ armaÂdy sveÏdcÏõÂ jizÏ 30

prvnõÂ cÏaÂst III. kapitoly vlaÂdnõÂho programu, kde se uvaÂdõÂ: ¹Aby byla umozÏneÏna co nejuzÏÏsõÂ bojovaÂ spolupraÂce s Rudou armaÂdou, nutnaÂ v zaÂjmu võÂteÏzstvõÂ i nasÏõÂ budoucnosti, budou organizace, vyÂzbroj a vyÂcvik noveÂ cÏs. branneÂ moci stejneÂ jako organizace, vyÂzbroj a vyÂcvik RudeÂ armaÂdy.ª3 ZaÂkladem noveÂ armaÂdy se meÏl podle vlaÂdnõÂho programu staÂt 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor spolu s letci, cÏs. obrneÏnou brigaÂdou ve Francii, slovenskyÂmi a cÏeskyÂmi partyzaÂny a povstaleckyÂmi vojsky na Slovensku.4 PrÏedstaviteleÂ KSCÏ prosadili takeÂ prÏijetõÂ ustanovenõÂ o skoncovaÂnõÂ s nepoliticÏnostõÂ armaÂdy. V KVP se prÏõÂmo rÏõÂkaÂ, zÏe: ¹...pod touto nepoliticÏnostõÂ se skryÂvaÂ podcenÏovaÂnõÂ moraÂlnõÂho faktoru v boji... a zÏe pod jejõÂ rousÏkou bujõÂ reakcÏnõÂ, antidemokratickeÂ a kapitulantskeÂ tendence. Naopak je trÏeba, aby kazÏdyÂ cÏeskoslovenskyÂ vojaÂk byl uveÏdomeÏlyÂm bojovnõÂkem za svobodu naÂroda a uveÏdomeÏlyÂm obraÂncem jeho svobody a budoucnosti.ª5 K odstraneÏnõÂ teÂto ¹nepoliticÏnostiª smeÏrÏovalo i ustanovenõÂ vlaÂdnõÂho programu o navraÂcenõÂ politickyÂch praÂv vojaÂkuÊm a o zrÏõÂzenõÂ instituce osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ. Tato ustanovenõÂ byla do KVP pojata na zaÂkladeÏ zkusÏenostõÂ nasÏich vojenskyÂch jednotek v SSSR, kde osveÏtovõÂ duÊstojnõÂci pracovali jizÏ od vzniku 1. cÏs. samostatneÂho polnõÂho praporu. Na jejich prosazenõÂ meÏli opeÏt mimorÏaÂdnyÂ zaÂjem komunisteÂ, nebot' teÂmeÏrÏ vsÏichni osveÏtovõÂ duÊstojnõÂci byli cÏleny KSCÏ a jejich dosavadnõÂ cÏinnost smeÏrÏovala k vyÂchoveÏ vojaÂkuÊ v duchu politiky KSCÏ a v souladu s oficiaÂlnõÂ soveÏtskou propagandou. O obsahu praÂce osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ sveÏdcÏõÂ naprÏ. fakta o vyuzÏõÂvaÂnõÂ tisku. Jen v brÏeznu roku 1944 obdrzÏela cÏs. vojenskaÂ jednotka 1 300 ks CÏeskoslovenskyÂch listuÊ (redakce ± Z. NejedlyÂ, V. KopeckyÂ, M. CÏulen, J. SÏverma a B. VrbenskyÂ), daÂle 1 000 ks brozÏur J. V. Stalina O velkeÂ vlasteneckeÂ vaÂlce, 600 ks brozÏur KatynÏskyÂ les, 500 ks brozÏur UÂstava SSSR, 1 000 ks kraÂtkeÂho zÏivotopisu Stalina atd. ProstrÏednictvõÂm osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ uplatnÏovalo moskevskeÂ vedenõÂ KSCÏ svuÊj vliv v nasÏich jednotkaÂch v SSSR. VyÂznamnou uÂlohu v tomto smyslu sehraÂval naÂcÏelnõÂk odd. vyÂchovy a osveÏty mjr. J. ProchaÂzka a pracovnõÂk osveÏty, pozdeÏji naÂcÏelnõÂk OBZ kpt. B. Reicin.6 VlaÂdnõÂ program takeÂ jednoznacÏneÏ stanovil, kdo se muÊzÏe staÂt duÊstojnõÂkem noveÂ cÏeskoslovenskeÂ armaÂdy. Bylo zduÊrazneÏno, zÏe: ¹...velitelskaÂ mõÂsta v noveÂ cÏsl. armaÂdeÏ mohou zastaÂvati jen duÊ31

stojnõÂci uprÏõÂmneÏ demokratickeÂho, skutecÏneÏ antifasÏistickeÂho smyÂsÏlenõÂ. SoucÏasneÏ je vsÏak nutno, aby byla co nejrychleji provedena opatrÏenõÂ k nejrychlejsÏÂõ ocÏisteÏ armaÂdy od vsÏech zraÂdcovskyÂch, kolaborantskyÂch, antidemokratickyÂch a protilidovyÂch zÏivluÊ a bude dbaÂno, aby takoveÂ zÏivly nemohly proniknout na velitelskaÂ mõÂsta. ZkoumaÂnõÂ politickeÂ a naÂrodnõÂ spolehlivosti duÊstojnickeÂho sboru v prÏechodneÂm obdobõÂ bude provaÂdeÏno prÏõÂslusÏnyÂmi vojenskyÂmi instancemi za soucÏinnosti lidovyÂch orgaÂnuÊ, tj. NaÂrodnõÂch vyÂboruÊ a SlovenskeÂ naÂrodnõÂ rady, jakozÏ i prÏõÂmo zvlaÂsÏt' k tomu uÂcÏelu vlaÂdou jmenovanyÂmi orgaÂny.ª7 Klement Gottwald puÊvodneÏ navrhoval, aby ocÏistu velitelskeÂho sboru provaÂdeÏly naÂrodnõÂ vyÂbory, ktereÂ mohly posoudit chovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ za vaÂlky. DalsÏõÂ naÂvrh prÏedpoklaÂdal, zÏe ocÏistu armaÂdy bude provaÂdeÏt pouze vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. OdlisÏnyÂ naÂzor projevil v diskusi Bohumil LausÏman. Po kraÂtkeÂm jednaÂnõÂ dosÏlo ke shodeÏ a pasaÂzÏ o OBZ byla z vlaÂdnõÂho programu vypusÏteÏna. Zcela noveÏ pojal vlaÂdnõÂ program prÏõÂpravu duÊstojnickeÂho sboru. ZduÊraznil nutnost osvojenõÂ si bojovyÂch zkusÏenostõÂ RudeÂ armaÂdy, puÊsobenõÂ profesoruÊ a instruktoruÊ RudeÂ armaÂdy v nasÏem vojenskeÂm sÏkolstvõÂ i vysõÂlaÂnõÂ nasÏich duÊstojnõÂkuÊ do soveÏtskyÂch vojenskyÂch sÏkol, ucÏilisÏt' a akademiõÂ. To fakticky znamenalo jednoznacÏnou orientaci na SSSR. V tomto smyslu nebral vlaÂdnõÂ program na zrÏetel existenci nasÏich jednotek na ZaÂpadeÏ vcÏetneÏ letcuÊ, kterÏõÂ byli vyzbrojeni modernõÂ bojovou technikou a meÏli dlouhodobeÂ vaÂlecÏneÂ zkusÏenosti. PrÏitom takeÂ znacÏnaÂ cÏaÂst prÏõÂslusÏnõÂkuÊ pozemnõÂch vojsk absolvovala boje na StrÏednõÂm vyÂchodeÏ, na zaÂpadnõÂ fronteÏ a absolvovala ruÊzneÂ sÏkoly a kurzy ve spojeneckyÂch armaÂdaÂch. Jejich zkusÏenosti mohly byÂt vyuzÏity prÏi budovaÂnõÂ noveÂ armaÂdy. Z tohoto pohledu tedy jizÏ KVP zaklaÂdal podmõÂnky pro nerovnopraÂvneÂ postavenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ZaÂpadnõÂch jednotek prÏi budovaÂnõÂ noveÂ armaÂdy po osvobozenõÂ. DalsÏõÂ cÏaÂst KVP se zabyÂvala rÏesÏenõÂm slozÏiteÂ situace v duÊstojnickeÂm sboru a mozÏnostmi rÏesÏenõÂ nedostatku duÊstojnõÂkuÊ. Bylo stanoveno, zÏe cÏinnost v partyzaÂnskyÂch oddõÂlech se po prÏezkoumaÂnõÂ uznaÂvaÂ v plneÂm rozsahu za sluzÏbu v noveÂ cÏsl. armaÂdeÏ. DuÊstojnickeÂ hodnosti zõÂskaneÂ v partyzaÂnskyÂch oddõÂlech se prÏiznaÂvajõÂ v noveÂ cÏsl. armaÂdeÏ po prÏezkousÏenõÂ, eventuaÂlneÏ po ukoncÏenõÂ kraÂtkeÂho kurzu. SpeciaÂlneÏ kvalifikovanyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm branneÂ moci 32

(leÂkarÏuÊm, leÂkaÂrnõÂkuÊm, inzÏenyÂruÊm atd.) budou prÏiznaÂny duÊstojnickeÂ hodnosti. JmenovaÂnõÂ a povysÏovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ nebude podmõÂneÏno jen formaÂlnõÂmi pravidly, nyÂbrzÏ bude podporovaÂn mimorÏaÂdnyÂ rychlejsÏõÂ postup (resp. jmenovaÂnõÂ) nejschopneÏjsÏõÂch, prÏedevsÏõÂm teÏch, kterÏõÂ se osveÏdcÏili na fronteÏ v boji.8 ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost je v dokumentu veÏnovaÂna rÏesÏenõÂ naÂrodnostnõÂ otaÂzky v armaÂdeÏ. KVP respektoval v tomto smeÏru celkovou koncepci obnovy CÏeskoslovenskeÂ republiky na zaÂkladeÏ bratrskeÂho souzÏitõÂ cÏeskeÂho a slovenskeÂho naÂroda ve spolecÏneÂm staÂteÏ. VychaÂzel takeÂ z konkreÂtnõÂ situace, kteraÂ se vytvorÏila v souvislosti s postupnyÂm osvobozovaÂnõÂm Slovenska a budovaÂnõÂm novyÂch jednotek v raÂmci armaÂdnõÂho sboru prÏevaÂzÏneÏ z brancuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti. Ve vlaÂdnõÂm programu se uvaÂdõÂ, zÏe vlaÂda ¹...se postaraÂ o to, aby v noveÂ cÏsl. armaÂdeÏ bylo plneÏ respektovaÂno staÂtopraÂvnõÂ postavenõÂ CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ podle zaÂsady rovnyÂ s rovnyÂm a aby se dostalo SlovaÂkuÊm ve vsÏech uÂstrÏednõÂch institucõÂch prÏimeÏrÏeneÂho zastoupenõÂª.9 PostavenõÂ prÏõÂpadnyÂch dalsÏõÂch naÂrodnostõÂ v noveÂ cÏsl. armaÂdeÏ program nerÏesÏil. UsporÏaÂdaÂnõÂ pomeÏru CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ v armaÂdeÏ jsou veÏnovaÂny jesÏteÏ dalsÏõÂ cÏaÂsti KVP. Zakotvil rovnopraÂvnost cÏesÏtiny a slovensÏtiny a stanovil, zÏe v raÂmci jednotneÂ cÏsl. branneÂ moci a prÏi zachovaÂnõÂ plneÂ jednotnosti velenõÂ a armaÂdnõÂ organizace budou tvorÏeny slovenskeÂ naÂrodnõÂ jednotky. PodrobneÏji je toto ustanovenõÂ rozpracovaÂno v VI. kapitole. V pruÊbeÏhu let 1945±1948 dochaÂzelo k ruÊzneÂ interpretaci tohoto ustanovenõÂ KVP, veÏtsÏinou ze strany prÏedstaviteluÊ slovenskyÂch naÂrodnõÂch orgaÂnuÊ i cÏaÂsti duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ, ale i cÏeskeÂ naÂrodnosti. To prÏinaÂsÏelo mnoheÂ spory a probleÂmy nejen ve vztazõÂch mezi ministerstvem naÂrodnõÂ obrany a slovenskyÂmi naÂrodnõÂmi orgaÂny, ale i mezi duÊstojnõÂky a vojaÂky cÏeskeÂ a slovenskeÂ naÂrodnosti. JesÏteÏ po prÏijetõÂ vlaÂdnõÂho programu prÏedaÂvaly orgaÂny OBZ v rozporu s ustanovenõÂm KVP a smlouvou z 8. 5. 1944 prÏõÂslusÏnõÂky armaÂdy byÂvaleÂ SlovenskeÂ republiky do zajateckyÂch taÂboruÊ soveÏtskeÂ armaÂdy. NaÂsledoval jejich odsun do taÂboruÊ v SSSR. Proto povazÏujeme za potrÏebneÂ zmõÂnit se o ustanovenõÂch vlaÂdnõÂho programu tyÂkajõÂcõÂch se teÂto problematiky. V VI. kapitole KVP je rÏecÏeno: ¹V raÂmci noveÏ budovaneÂ jednotneÂ cÏeskoslovenskeÂ branneÂ moci a na zaÂkladeÏ jednotnyÂch sluzÏebnõÂch rÏaÂduÊ budou tvorÏeny naÂrodnõÂ slovenskeÂ vojenskeÂ uÂtvary 33

(pluky, divize atd.) slozÏeneÂ prÏevaÂzÏneÏ z muzÏstva, podduÊstojnictva a duÊstojnictva slovenskeÂ naÂrodnosti a pouzÏõÂvajõÂcõÂ velõÂcõÂ a sluzÏebnõÂ rÏecÏi slovenskeÂ. DuÊstojnõÂci a gaÂzÏisteÂ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy, pokud se neprohrÏesÏili proti naÂrodnõÂ cti SlovaÂka a nebudou podleÂhat trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ pro svoji cÏinnost za byÂvaleÂho zraÂdcovskeÂho rezÏimu, budou prÏevzati do cÏsl. armaÂdy ve sveÂ dosavadnõÂ hodnosti, prÏicÏemzÏ bude smeÏrodatneÂ dobrozdaÂnõÂ a doporucÏenõÂ SlovenskeÂ naÂrodnõÂ rady.ª10 Z uvedeneÂho vyplyÂvaÂ, zÏe vlaÂdnõÂ program vychaÂzel z konkreÂtnõÂ situace, kteraÂ se vytvorÏila koncem druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky. Fakticky v tomto smyslu potvrdil jizÏ existujõÂcõÂ stav, nebot' slovenskeÂ naÂrodnõÂ jednotky se formovaly, jak jizÏ bylo uvedeno, v pruÊbeÏhu meÏsõÂce uÂnora a brÏezna 1945, a to na zaÂkladeÏ prÏedchaÂzejõÂcõÂch jednaÂnõÂ a se souhlasem prezidenta E. BenesÏe. RovneÏzÏ duÊstojnõÂci a gaÂzÏisteÂ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy jizÏ byli prÏebõÂraÂni do cÏs. armaÂdy prÏijõÂmacõÂmi komisemi prÏi 1. cÏs. armaÂdnõÂm sboru a SNR. S vytvaÂrÏenõÂm tzv. cÏisteÏ slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotek vsÏak vlaÂdnõÂ program nepocÏõÂtal. Proto ani sluzÏba cÏeskyÂch duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ v teÏchto jednotkaÂch nebyla v rozporu s ustanovenõÂm KVP, jak se to snazÏili prezentovat neÏkterÏõÂ prÏedstaviteleÂ SNR, sboru poveÏrÏencuÊ a duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti na podzim roku 1945. NaprÏ. gen. J. Imro odmõÂtl na podzim 1945 prÏevzõÂt velenõÂ 4. voj. oblasti (Slovensko), dokud budou na Slovensku zarÏazeni duÊstojnõÂci cÏeskeÂ naÂrodnosti.11 Obsah vojenskeÂ cÏaÂsti KVP vytvaÂrÏel prÏedpoklady k tomu, aby KSCÏ postupneÏ zõÂskala rozhodujõÂcõÂ vliv na vyÂvoj situace v armaÂdeÏ. Proto prÏijetõÂ vlaÂdnõÂho programu v tomto zneÏnõÂ znamenalo uÂspeÏch komunistuÊ. JizÏ koncem vaÂlky se ukazovalo, zÏe nebude mozÏno bez ztraÂty funkcÏnosti armaÂdy proveÂst rozsaÂhleÂ zmeÏny v duÊstojnickeÂm a rotmistrovskeÂm sboru. UrcÏitou prÏekaÂzÏku uskutecÏneÏnõÂ tohoto zaÂmeÏru z pohledu KSCÏ tvorÏila mimo jineÂ i skutecÏnost, zÏe se cÏaÂst vojaÂkuÊ z povolaÂnõÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy zapojila do odboje proti fasÏismu doma i v zahranicÏõÂ. I kdyzÏ se veÏtsÏina duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z povolaÂnõÂ odboje aktivneÏ nezuÂcÏastnila, prÏõÂpady kolaborace se mezi nimi vyskytovaly zcela vyÂjimecÏneÏ. NavõÂc se bezprostrÏedneÏ po vaÂlce projevoval akutnõÂ nedostatek duÊstojnõÂkuÊ. PrÏijetõÂ cÏaÂsti vlaÂdnõÂho programu, kteryÂ pojednaÂval o armaÂdeÏ, znamenalo vytvorÏenõÂ podmõÂnek pro uskutecÏneÏnõÂ podstatnyÂch 34

zmeÏn v armaÂdeÏ. Jeho ustanovenõÂ uklaÂdala budovat cÏs. armaÂdu podle vzoru RudeÂ armaÂdy. V praxi to znamenalo prÏizpuÊsobit organizacÏnõÂ strukturu, ale takeÂ zavedenõÂ soveÏtskeÂ vyÂzbroje, prÏelozÏenõÂ polnõÂch rÏaÂduÊ i vyuzÏitõÂ soveÏtskyÂch zkusÏenostõÂ ve vojenskeÂm sÏkolstvõÂ, vcÏetneÏ studia duÊstojnõÂkuÊ prÏedurcÏenyÂch pro nejvysÏsÏõÂ funkce v armaÂdeÏ na soveÏtskyÂch vojenskyÂch akademiõÂch. ZaÂrovenÏ s tõÂm se vytvaÂrÏely i podmõÂnky pro dalsÏõÂ prohlubovaÂnõÂ vlivu KSCÏ v armaÂdeÏ (mimo jineÂ zavedenõÂ osveÏtoveÂ sluzÏby atd.). ZaÂjem o zõÂskaÂnõÂ vlivu na noveÏ budovanou armaÂdu vsÏak projevovali i prÏedstaviteleÂ ostatnõÂch politickyÂch stran. OboustrannaÂ pozornost veÏnovanaÂ armaÂdeÏ vyplyÂvala z toho, zÏe armaÂda se mohla staÂt za urcÏityÂch podmõÂnek jednõÂm z duÊlezÏityÂch, ne-li rozhodujõÂcõÂch faktoruÊ v celkoveÂm zaÂpasu o uchopenõÂ politickeÂ moci v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. Proto je jizÏ bezprostrÏedneÏ po prÏijetõÂ vlaÂdnõÂho programu zahaÂjen zaÂpas o jeho realizaci. VlaÂdnõÂ program obsahoval obecnaÂ ustanovenõÂ, jakousi zaÂkladnõÂ koncepci budovaÂnõÂ armaÂdy. KonkreÂtnõÂ opatrÏenõÂ k jeho realizaci byla prÏijõÂmaÂna azÏ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. A praÂveÏ zde se odvõÂjel kazÏdodennõÂ zaÂpas o armaÂdu, kteryÂ se ve znacÏneÂ mõÂrÏe koncentroval v rÏesÏenõÂ probleÂmuÊ souvisejõÂcõÂch s budovaÂnõÂm duÊstojnickeÂho sboru. PromõÂtal se ve dvou rovinaÂch. PrÏedneÏ se jednalo o samotneÂ prÏijetõÂ ruÊznyÂch opatrÏenõÂ smeÏrÏujõÂcõÂch k realizaci zaÂveÏruÊ KVP ve vlaÂdeÏ i v dalsÏõÂch institucõÂch a orgaÂnech, ktereÂ rozhodovaly o budovaÂnõÂ armaÂdy. Druhou rovinu prÏedstavoval zaÂpas o realizaci teÏchto opatrÏenõÂ v praxi. PrÏitom mnohdy samotneÂ prÏijetõÂ urcÏityÂch opatrÏenõÂ jesÏteÏ neznamenalo jejich uskutecÏneÏnõÂ. CÏaÂst z nich se podarÏilo realizovat, mnohaÂ pouze cÏaÂstecÏneÏ a neÏkteraÂ vuÊbec ne. K prvnõÂm muÊzÏeme zarÏadit navraÂcenõÂ politickyÂch praÂv vojaÂkuÊm, zavedenõÂ osveÏtoveÂ sluzÏby, k druhyÂm realizaci ocÏisty duÊstojnickeÂho sboru od kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ, aktivovaÂnõÂ zaÂlozÏnõÂch duÊstojnõÂkuÊ a k nesplneÏnyÂm opatrÏenõÂm do uÂnora roku 1948 naprÏ. zavedenõÂ organizace podle vzoru soveÏtskeÂ armaÂdy. Dne 4. dubna 1945 jmenoval prezident republiky v KosÏicõÂch novou vlaÂdu. VsÏechny politickeÂ strany meÏly ve vlaÂdeÏ po trÏech zaÂstupcõÂch. SÏest cÏlenuÊ vlaÂdy byli odbornõÂci bez politickeÂ prÏõÂslusÏnosti. PodõÂvaÂme-li se vsÏak blõÂzÏe na slozÏenõÂ vlaÂdy, je zrÏejmeÂ, zÏe nejpocÏetneÏjsÏõÂ zastoupenõÂ meÏli komunisteÂ. Na zaÂkladeÏ existujõÂcõÂho organizacÏnõÂho rozdeÏlenõÂ na KSCÏ a KSS, o ktereÂm bylo rozhod35

nuto v uÂnoru r. 1939, obsadila jak KSCÏ, tak KSS po trÏech ministerskyÂch krÏeslech. ZaÂmeÏruÊm komunistuÊ odpovõÂdalo i obsazenõÂ neÏkteryÂch dalsÏõÂch mõÂst ve vlaÂdeÏ. Jednalo se prÏedevsÏõÂm o prÏedsedu vlaÂdy ZdenÏka Fierlingera a ministra naÂrodnõÂ obrany gen. LudvõÂka Svobodu. Oba jmenovanõÂ puÊsobili po celou dobu vaÂlky v SSSR a udrzÏovali uÂzkeÂ kontakty jak s vedenõÂm KSCÏ, tak i s cÏelnyÂmi prÏedstaviteli SSSR. Z peÏti naÂmeÏstkuÊ prÏedsedy vlaÂdy byli dva komunisteÂ (Klement Gottwald a Viliam SÏirokyÂ). KlõÂcÏovyÂ vyÂznam, jak se pozdeÏji ukaÂzalo, meÏlo pro KSCÏ obsazenõÂ funkce ministra vnitra komunistou V. Noskem. DuÊlezÏiteÂ pozice zõÂskaneÂ v noveÂ vlaÂdeÏ vyuzÏõÂvali komunisteÂ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ i prÏi rÏesÏenõÂ probleÂmuÊ budovaÂnõÂ armaÂdy. MozÏnosti ostatnõÂch politickyÂch stran byly z tohoto pohledu znacÏneÏ omezeneÂ. O tom sveÏdcÏõÂ i slozÏenõÂ VojenskeÂ rady prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy, kteraÂ vznikla na zaÂkladeÏ rozhodnutõÂ vlaÂdy dne 5. dubna 1945. JejõÂmi cÏleny se stali K. Gottwald, V. SÏirokyÂ a V. Nosek. Zapisovatelem se stal mjr. JUDr. J. ProchaÂzka. DalsÏõÂmi cÏleny byli takeÂ ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda, staÂtnõÂ tajemnõÂk v MNO plk. M. FerjencÏõÂk a po ustanovenõÂ do funkce i naÂcÏelnõÂk hlavnõÂho sÏtaÂbu (daÂle N HSÏ) gen. B. BocÏek.12 VojenskaÂ rada (daÂle VR) rÏesÏila celyÂ komplex probleÂmuÊ spojenyÂch s budovaÂnõÂm armaÂdy, od ustanovovaÂnõÂ veliteluÊ na vysÏsÏõÂ funkce azÏ po celkovou organizaci branneÂ moci. VojenskaÂ rada byla poradnõÂm orgaÂnem vlaÂdy. DoporucÏenõÂ, kteraÂ vypracovala a schvaÂlila, vlaÂda a prezident teÂmeÏrÏ ve vsÏech prÏõÂpadech akceptovali. JizÏ prvnõÂ zasedaÂnõÂ vojenskeÂ rady naznacÏilo, jakyÂm smeÏrem se bude orientovat jejõÂ cÏinnost. K. Gottwald navrhl, aby byla spojena funkce hlavnõÂho velitele a ministra naÂrodnõÂ obrany a aby tuto funkci zastaÂval gen. Svoboda. V teÂto souvislosti vojenskaÂ rada prÏijala na zaÂkladeÏ naÂvrhu gen. L. Svobody usnesenõÂ, aby dosavadnõÂ hlavnõÂ velitel gen. S. Ingr byl poslaÂn na zdravotnõÂ dovolenou. DaÂle schvaÂlila a podala vlaÂdeÏ naÂvrh na penzionovaÂnõÂ gen. F. Moravce, na okamzÏiteÂ odvolaÂnõÂ z funkce zaÂstupce cÏs. armaÂdy u nejvysÏsÏõÂho velitele spojeneckyÂch vojsk na ZaÂpadeÏ gen. A. Gaka-MeÂzla a na odeslaÂnõÂ na zdravotnõÂ dovolenou gen. B. Neumanna-Miroslava. I dalsÏõÂ jednaÂnõÂ vojenskeÂ rady se nesla v duchu prvnõÂho zase36

daÂnõÂ. Dne 12. 4. 1945 projednala vojenskaÂ rada organizaci ministerstva naÂrodnõÂ obrany a program jeho cÏinnosti. RovneÏzÏ projednala otaÂzku prÏijõÂmaÂnõÂ cÏeskyÂch duÊstojnõÂkuÊ na Slovensku a umõÂsteÏnõÂ duÊstojnickyÂch sÏkol.13 Dne 16. 4. 1945 doporucÏila vojenskaÂ rada vlaÂdeÏ, aby prÏõÂslusÏnõÂci vlaÂdnõÂho vojska byli pecÏliveÏ proveÏrÏovaÂni jako duÊstojnõÂci byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy. Na tomto zasedaÂnõÂ VR schvaÂlila naÂvrh gen. Svobody na ustanovenõÂ mjr. J. ProchaÂzky do funkce naÂcÏelnõÂka hlavnõÂ spraÂvy vyÂchovy a osveÏty (daÂle HSVO) a kpt. B. Reicina do funkce naÂcÏelnõÂka hlavnõÂ spraÂvy obranneÂho zpravodajstvõÂ (daÂle HS OBZ).14 Vzhledem k neuÂstupnosti vedenõÂ KSCÏ, ktereÂ si bylo veÏdomo podpory SoveÏtskeÂho svazu, se prezidentu E. BenesÏovi nepodarÏilo dosaÂhnout jmenovaÂnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch generaÂluÊ ± vedoucõÂch cÏiniteluÊ cÏs. odboje na ZaÂpadeÏ ± na odpovõÂdajõÂcõÂ mõÂsta v armaÂdeÏ. Musel naopak vyvinout znacÏneÂ uÂsilõÂ, aby alesponÏ zabraÂnil trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ generaÂluÊ S. Ingra a F. Moravce na zaÂkladeÏ obvineÏnõÂ, ktereÂ proti nim vykonstruovalo na podzim 1945 Reicinovo OBZ. Na uvolneÏnaÂ mõÂsta velitele sboru, jeho zaÂstupce a daÂle na mõÂsto N HSÏ navrhl gen. Svoboda generaÂly K. KlapaÂlka, J. Satorie a B. BocÏka. ObsazenõÂ funkce zaÂstupce hlavnõÂho velitele nebylo vyrÏesÏeno. K. Gottwald navrhoval obsadit tuto funkci duÊstojnõÂkem slovenskeÂ naÂrodnosti. Plk. M. FerjencÏõÂk navrhl ponechat otaÂzku otevrÏenou, azÏ se najde vhodnyÂ kandidaÂt.15 RealizacõÂ uvedenyÂch naÂvrhuÊ dosÏlo k vyrÏazenõÂ hlavnõÂch prÏedstaviteluÊ zaÂpadnõÂho odboje z mozÏnosti spolurozhodovaÂnõÂ o dalsÏõÂm budovaÂnõÂ armaÂdy jesÏteÏ prÏed ukoncÏenõÂm druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky. Dnes je mozÏno odpoveÏdeÏt i na otaÂzku, kdo a procÏ meÏl zaÂjem na takovyÂchto zmeÏnaÂch. HlavnõÂmi akteÂry a navrhovateli zmeÏn byli K. Gottwald a gen. Svoboda. Svoji uÂlohu zrÏejmeÏ prÏi tom sehraÂly ostreÂ spory mezi gen. Svobodou a gen. S. Ingrem a moskevskyÂm vedenõÂm KSCÏ a londyÂnskou vlaÂdou v zaÂpase o charakter a pouzÏitõÂ nasÏich jednotek v SSSR v pruÊbeÏhu vaÂlky. DomnõÂvaÂme se, zÏe se urcÏityÂm zpuÊsobem jizÏ tehdy projevil zprostrÏedkovaneÏ vliv prÏedstaviteluÊ SSSR. Jejich zaÂjem na obsazenõÂ funkce ministra naÂrodnõÂ obrany gen. Svobodou i neprÏõÂlisÏ pozitivnõÂ pomeÏr k prÏedstaviteluÊm zaÂpadnõÂho vojenskeÂho odboje byl zcela evidentnõÂ. O tom, jak si prÏedstavovali vedoucõÂ cÏiniteleÂ SSSR uplatnÏovaÂnõÂ sveÂho vlivu na budovaÂnõÂ nasÏõÂ armaÂdy po vaÂlce, sveÏdcÏõÂ i epizoda 37

z jednaÂnõÂ gen. F. Moravce s prÏedstavitelem soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby F. A. CÏicÏajevem z konce leÂta 1944, o nõÂzÏ hovorÏõÂ ve svyÂch vzpomõÂnkaÂch. CÏicÏajev tehdy uvedl: ¹NezapomenÏte, zÏe to budeme my, kdo rozhodne, kdo bude ministrem naÂrodnõÂ obrany, ÏseÂfem generaÂlnõÂho ÏstaÂbu a prÏednostou zpravodajskeÂho oddeÏlenõÂ v povaÂlecÏneÂm CÏeskoslovensku.ª16 PrÏi prosazovaÂnõÂ svyÂch zaÂjmuÊ pouzÏõÂvalo soveÏtskeÂ velenõÂ v CÏeskoslovensku koncem vaÂlky i v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ ruÊznyÂch, mnohdy nevybõÂravyÂch metod. Od skryteÂho uplatnÏovaÂnõÂ vlivu prostrÏednictvõÂm komunistuÊ azÏ po otevrÏeneÂ zasahovaÂnõÂ do kompetencõÂ naÂlezÏejõÂcõÂch prezidentovi, vlaÂdeÏ a ministerstvu naÂrodnõÂ obrany. PrÏõÂkladem je i noÂta soveÏtskeÂho velvyslance Zorina cÏs. vlaÂdeÏ zacÏaÂtkem cÏervna 1945. Jednalo se o protest proti ustanovenõÂ skupiny prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nekomunistickeÂho odboje ± uÂcÏastnõÂkuÊ prazÏskeÂho povstaÂnõÂ (gen. K. KutlvasÏra, gen. J. FisÏera, pplk. F. BuÈrgera a sÏkpt. J. NechanskeÂho) na urcÏitaÂ mõÂsta v armaÂdeÏ. V noÂteÏ se prÏõÂmo rÏõÂkaÂ: ¹...maÂm cÏest oznaÂmiti VaÂm, zÏe uvedeneÂ osoby, ktereÂ meÏly uÂcÏast na plaÂnech na zaÂchranu neÏmeckyÂch vojsk rozdrcenyÂch Rudou armaÂdou na vyÂchodisÏtõÂch k naÂstupu na Prahu nemohou pozÏõÂvat duÊveÏry velitelstvõÂ RudeÂ armaÂdy a rovneÏzÏ i duÊveÏry cÏs. vlaÂdy a nemohou staÂt v cÏele vojenskeÂ spraÂvy v Praze.ª17 V rÏadeÏ prÏõÂpaduÊ ovlivnilo rozhodnutõÂ vojenskeÂ rady prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy a v konecÏneÂm duÊsledku i rozhodnutõÂ vlaÂdy o jmenovaÂnõÂ generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ do vysokyÂch funkcõÂ a o jejich povyÂsÏenõÂ konstatovaÂnõÂ K. Gottwalda ± takoveÂ rÏesÏenõÂ je pro SSSR neprÏijatelneÂ. V pruÊbeÏhu roku 1945 prezident E. BenesÏ, mnohdy pod tlakem prÏedstaviteluÊ SSSR (neÏkdy pouze deklarovanyÂm prÏedstaviteli KSCÏ), akceptoval vsÏechny naÂvrhy VojenskeÂ rady prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy na obsazenõÂ rozhodujõÂcõÂch mõÂst v armaÂdeÏ. VeÏtsÏinu podkladuÊ a ¹kompromitujõÂcõÂch materiaÂluÊª na generaÂly a duÊstojnõÂky, kterÏõÂ byli odstraneÏni z vyÂznamnyÂch funkcõÂ v armaÂdeÏ jesÏteÏ do konce vaÂlky, prÏipravovalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. Klement Gottwald dostaÂval potrÏebneÂ informace prÏõÂmo od prÏednosty HS OBZ MNO BedrÏicha Reicina. VyÂsledky prvnõÂch jednaÂnõÂ vojenskeÂ rady lze povazÏovat za urcÏityÂ pocÏaÂtek praktickeÂ diskriminace duÊstojnõÂkuÊ zaÂpadnõÂho odboje, kteraÂ vyvrcholila otevrÏeneÏ po uÂnoru roku 1948. K uÂtokuÊm proti duÊstojnõÂkuÊm ze ZaÂpadu bylo ze strany K. Gottwalda vyuzÏito takeÂ slozÏiteÂ situace u 1. cÏs. obrneÏneÂ brigaÂdy, kde dochaÂzelo 38

ze strany neÏkteryÂch duÊstojnõÂkuÊ k verbaÂlnõÂm uÂtokuÊm proti orientaci nasÏõÂ zahranicÏnõÂ politiky na SSSR, proti vlaÂdnõÂmu programu, vlaÂdeÏ i prezidentu republiky. PrÏedstaviteleÂ KSCÏ navrhovali urychleneÏ zaveÂst v jednotkaÂch brigaÂdy osveÏtovou sluzÏbu, vymeÏnit cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ za prÏõÂslusÏnõÂky tankoveÂ brigaÂdy z SSSR. Na jednaÂnõÂ VR dne 8. cÏervna 1945 vystoupil K. Gottwald proti povyÂsÏenõÂ 22 duÊstojnõÂkuÊ z Anglie a proti ustanovenõÂ 4 duÊstojnõÂkuÊ do funkcõÂ veliteluÊ divizõÂ. VojenskaÂ rada naÂvrhy K. Gottwalda schvaÂlila a na jejõÂ naÂvrh nebyli uvedenõÂ duÊstojnõÂci jmenovaÂni do funkcõÂ a povyÂsÏeni. I v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ sehraÂvali v tomto smyslu hlavnõÂ uÂlohu prÏedevsÏõÂm K. Gottwald a V. Nosek.18 TakeÂ gen. Svoboda ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ akceptoval naÂvrhy prÏedneseneÂ prÏedstaviteli KSCÏ. V letech 1945±48 byl gen. L. Svoboda jednõÂm z teÏch, kdo jednoznacÏneÏ podporovali zahranicÏneÏpolitickou orientaci na SSSR a budovaÂnõÂ nasÏõÂ armaÂdy podle vzoru armaÂdy soveÏtskeÂ. Z uvedenyÂch skutecÏnostõÂ je zrÏejmeÂ, zÏe postupneÏ dochaÂzõÂ k obsazovaÂnõÂ vyÂznamnyÂch funkcõÂ prÏõÂmo cÏleny KSCÏ nebo se stranou sympatizujõÂcõÂmi duÊstojnõÂky. Pouze ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech dochaÂzelo k obsazovaÂnõÂ vyÂznamnyÂch funkcõÂ duÊstojnõÂky zaÂpadnõÂho odboje. Vezmeme-li v uÂvahu praktickyÂ vyÂznam takovyÂch institucõÂ jako HS OBZ a HSVO a jejich obsazenõÂ prÏevaÂzÏneÏ komunisty, zuÊstaÂvaly mozÏnosti uplatnÏovaÂnõÂ vlivu dalsÏõÂch politickyÂch stran na vyÂvoj v armaÂdeÏ mõÂrneÏ rÏecÏeno velmi omezeneÂ. BezprostrÏedneÏ po skoncÏenõÂ vaÂlky hrozilo nebezpecÏõÂ vzniku ozbrojeneÂho konfliktu s Polskem. NasveÏdcÏovala tomu i dõÂlcÏõÂ ozbrojenaÂ strÏetnutõÂ v oblasti TeÏsÏõÂnska. Proto prezident BenesÏ na vojenskeÂ poradeÏ s nejvysÏsÏõÂmi armaÂdnõÂmi funkcionaÂrÏi pocÏaÂtkem cÏervence 1945 vytycÏil jako jeden z hlavnõÂch uÂkoluÊ zabezpecÏenõÂ hranic s Polskem. PozÏadoval urychleneÂ doplneÏnõÂ teÏzÏkeÂ vyÂzbroje z SSSR a urychleneÂ budovaÂnõÂ armaÂdy podle soveÏtskeÂho modelu (organizacÏnõÂ strukturu, prÏelozÏenõÂ soveÏtskyÂch bojovyÂch rÏaÂduÊ, urychleneÂ zahaÂjenõÂ cÏinnosti soveÏtskyÂch vojenskyÂch poradcuÊ atd.).19 TeÂto situace dovedneÏ vyuzÏõÂvalo vedenõÂ KSCÏ k prohlubovaÂnõÂ sveÂho vlivu v armaÂdeÏ. To byla, obrazneÏ rÏecÏeno, mimo jineÂ ¹splaÂtkaª za osvobozenõÂ republiky Rudou armaÂdou a za pomoc, ktereÂ se naÂm ze strany SSSR dostalo prÏi rÏesÏenõÂ sporu s Polskem v povaÂlecÏneÂm obdobõÂ.

39

1

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

40

LasÏtovicÏka, B.: V LondyÂneÏ za vaÂlky, SNPL, Praha 1961. Kol. autoruÊ: Odboj a revoluce 1938±1945, NasÏe vojsko, Praha 1965. JanecÏek, O.: Se zbranõÂ v ruce, NasÏe vojsko, Praha 1957. NavraÂtil, J., DomanÏskyÂ, J.: Boj KSCÏ o lidovou armaÂdu v etapeÏ rozvõÂjenõÂ a prÏeruÊstaÂnõÂ naÂrodneÏdemokratickeÂ revoluce v revoluci socialistickou 1945±1948, NasÏe vojsko, Praha 1962. DrsÏka, P.: CÏeskoslovenskaÂ armaÂda v naÂrodnõÂ a demokratickeÂ revoluci 1945±1949, NasÏe vojsko, Praha 1979. Kol. autoruÊ: PrÏehled deÏjin vojenskeÂ politiky KSCÏ, HPS, Praha 1979, VondraÂsÏek, V.: Boj KSCÏ za prosazenõÂ KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu prÏi vyÂstavbeÏ cÏeskoslovenskeÂ armaÂdy (studie), Bratislava, VPA KG, 1979. KomunistickaÂ strana CÏeskoslovenska a CÏeskoslovenskaÂ lidovaÂ armaÂda, HPS CÏSLA, 1981. Kol. autoruÊ: VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, NasÏe vojsko, Praha 1989. GrospicÏ, J., Chovanec, J., Vysokaj, J.: KosÏickyÂ vlaÂdnõÂ program ± program budovaÂnõÂ lidoveÏdemokratickeÂho CÏeskoslovenska, SPN, Praha 1977. LiptaÂk, J.: VõÂteÏznou cestou k UÂnoru, Horizont, Praha 1977. OdlisÏneÂ naÂzory na problematiku KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu najdeme v publikacõÂch vydanyÂch po listopadu roku 1989. K nim je mozÏno zarÏadit: Mencl, V. a kol.: KrÏizÏovatky 20. stoletõÂ, NasÏe vojsko, Praha 1990. Tigrid, P.: KapesnõÂ pruÊvodce inteligentnõÂ zÏeny po vlastnõÂm osudu, Odeon, Praha 1990, Tigrid, P.: PolitickaÂ emigrace v atomoveÂm veÏku, Prostor, Praha 1990. KrÏen, J.: BõÂlaÂ mõÂsta v nasÏich deÏjinaÂch, Knihovna LN, Praha 1990. Hejl, V.: ZpraÂva o organizovaneÂm naÂsilõÂ, Univerzum, Praha 1990. Moravec, F.: SÏpion jemuzÏ neveÏrÏili, Rozmluvy, Praha 1990. Fischl, V.: Hovory s Janem Masarykem, MladaÂ fronta, Praha 1991 atd. KSCÏ o ozbrojenyÂch silaÂch, NasÏe vojsko, Praha 1976, s. 145±148. Program prveÂ domaÂcõÂ vlaÂdy republiky, vlaÂdy NaÂrodnõÂ fronty CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ, Ministerstvo informacõÂ, Praha 1945, s. 11. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, s. 12. BlõÂzÏe se o cÏinnosti osveÏty u cÏs. vojenskyÂch jednotek v SSSR zminÏuje O. JanecÏek. JanecÏek, O.: Se zbranõÂ v ruce, NasÏe vojsko, Praha 1957, s.127±132. Program prveÂ domaÂcõÂ vlaÂdy republiky, vlaÂdy NaÂrodnõÂ fronty CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ, Ministerstvo informacõÂ, Praha 1945, s. 12. TamteÂzÏ, s.13. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, s. 17. SNA, fond UÂP SNR, kr. 264, s. 12, takeÂ VUÂA, VR, cÏ. j.: 10/taj./P ± 1945. VUÂA, VR, cÏ. j.: 1/taj./45. TamteÂzÏ, VR, cÏ. j.: 3/taj./45. TamteÂzÏ, cÏ. j.: 4/taj./45. TamteÂzÏ cÏ. j.: 1/taj./45. Moravec, F.: SÏpion jemuzÏ neveÏrÏili, Rozmluvy 1990, s. 341. VUÂA, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 101 152, 1945. TamteÂzÏ, MNO, I. odbor, cÏ. j.: 343/duÊv. 1945. TamteÂzÏ, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 100 057, 1945.

4. OBZ v rozporu s KosÏickyÂm vlaÂdnõÂm programem V dobeÏ jmenovaÂnõÂ noveÂ vlaÂdy a prÏijetõÂ vlaÂdnõÂho programu pocÏaÂtkem dubna 1945 osvobozovaly jednotky 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a SoveÏtskeÂ armaÂdy uÂzemõÂ Slovenska od neÏmeckyÂch okupantuÊ. Dne 4. dubna 1945 po tvrdyÂch bojõÂch osvobodily jednotky sboru LiptovskyÂ MikulaÂsÏ a pokracÏovaly v postupu uÂdolõÂm rÏeky VaÂhu. Na zaÂkladeÏ mobilizacÏnõÂ vyhlaÂsÏky se na osvobozeneÂm uÂzemõÂ hlaÂsili do armaÂdy duÊstojnõÂci a vojaÂci, vcÏetneÏ byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy SlovenskeÂ republiky. Ti se do armaÂdy hlaÂsili i v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõÂ. Na zaÂkladeÏ stanovenyÂch kriteÂriõÂ rozhodla prÏijõÂmacõÂ komise 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru o zarÏazenõÂ veÏtsÏiny z nich do jednotek sboru. Komise neprÏijala pouze ty, u nichzÏ zjistila, zÏe se v obdobõÂ existence SlovenskeÂ republiky prokazatelneÏ provinili. Osudy tisõÂcuÊ duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti ovlivnily vyÂsledky jednaÂnõÂ VojenskeÂ rady prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy ze dne 12. dubna 1945. V jeho pruÊbeÏhu projednaÂvala vojenskaÂ rada i otaÂzku prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ, rotmistruÊ a vojaÂkuÊ, kterÏõÂ nastupovali do armaÂdy na osvobozeneÂm uÂzemõÂ na zaÂkladeÏ mobilizacÏnõÂ vyhlaÂsÏky. Plk. MikulaÂsÏ FerjencÏõÂk navrhl, aby ti, kdo nebudou prÏijati do armaÂdy jako kolaboranti a zraÂdci, byli odeslaÂni ke sboru a naÂsledneÏ do koncentracÏnõÂch taÂboruÊ.1 SmeÏrnice MNO k realizaci zmõÂneÏneÂho usnesenõÂ obsahovala vsÏak i ustanovenõÂ povazÏujõÂcõÂ prÏõÂslusÏnõÂky byÂvaleÂ armaÂdy SlovenskeÂ republiky a Domobrany, na rozdõÂl od cÏeskeÂho vlaÂdnõÂho vojska, za vojaÂky neprÏaÂtelskeÂ armaÂdy. Proto je prÏõÂslusÏnõÂci OBZ veÏtsÏinou bez jakeÂhokoliv proveÏrÏovaÂnõÂ odesõÂlali do zajateckyÂch taÂboruÊ RudeÂ armaÂdy v Polsku. PozdeÏji naÂsledoval jejich odsun do taÂboruÊ na uÂzemõÂ SSSR. Tento osud postihl tisõÂce byÂvalyÂch vojaÂkuÊ a duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ armaÂdy, anizÏ by se jakyÂmkoliv zpuÊsobem provinili. Po sveÂm naÂstupu do funkce prÏednosty OBZ sboru po BedrÏichu Reicinovi narÏõÂdil npor. JUDr. Karel VasÏ vsÏem podrÏõÂzenyÂm orgaÂnuÊm OBZ okamzÏiteÏ odesõÂlat prÏõÂslusÏnõÂky byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy, HlinkovyÂch gard, Domobrany a Rodobrany bez jakeÂho41

koliv proveÏrÏovaÂnõÂ do zajateckyÂch taÂboruÊ RudeÂ armaÂdy. Toto rozhodnutõÂ zduÊvodnÏoval pozdeÏji takto: ¹RychlyÂm postupem SoveÏtskeÂ armaÂdy byl celyÂ defenzivnõÂ aparaÂt postaven prÏed teÏzÏkeÂ uÂkoly. SÏlo nejen o znesÏkodnÏovaÂnõÂ neÏmeckyÂch saboteÂruÊ, diversantuÊ a ÏspionuÊ, ale i zatyÂkaÂnõÂ a zajisÏteÏnõÂ zraÂdcuÊ a jinyÂch neprÏ. elementuÊ z rÏad civilnõÂho obyvatelstva, jako veliteluÊ t. zv. HlinkovyÂch gard atd. VsÏichni zatcÏenõÂ byli daÂni k dispozici soveÏtskyÂm orgaÂnuÊm k dalsÏÂõmu opatrÏenõÂ, k potrestaÂnõÂ a odsunu.ª2 Obsah KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu v teÂ dobeÏ zverÏejneÏnil dennõÂ tisk i rozhlas. CÏaÂst VI. obsahuje jizÏ zmõÂneÏnou klauzuli: ¹DuÊstojnõÂci a gaÂzÏisteÂ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy, pokud se neprohrÏesÏili proti naÂrodnõÂ cti SlovaÂka a nebudou podleÂhati trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ pro svoji cÏinnost za byÂvaleÂho zraÂdcovskeÂho rezÏimu, budou prÏevzati do cÏsl. armaÂdy ve sveÂ dosavadnõÂ hodnosti, prÏi cÏemzÏ bude smeÏrodatneÂ dobrozdaÂnõÂ a doporucÏenõÂ SlovenskeÂ NaÂrodnõÂ Rady.ª3 Proto se nastupujõÂcõÂ duÊstojnõÂci a vojaÂci svou prÏõÂslusÏnostõÂ k byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdeÏ nijak netajili. To byl takeÂ jeden z duÊvoduÊ, procÏ jejich odsun do zajateckyÂch taÂboruÊ RudeÂ armaÂdy nabyl koncem dubna a v kveÏtnu 1945 masoveÂho charakteru. SkutecÏneÂ duÊvody tohoto postupu vsÏak odhaluje K. VasÏ v dokumentu, jenzÏ vypracoval azÏ v roce 1955. V neÏm uvaÂdõÂ: ¹Na Slovensku na soveÏtskyÂ rozkaz byli zajisÏteÏni i vedoucõÂ HlinkovyÂch gard v jednotlivyÂch mõÂstech, dokonce vsÏichni prÏÂõslusÏnõÂci slovenskeÂ armaÂdy, kterÏõÂ zuÊstali v posaÂdkaÂch atd.ª4 Ve stejneÂm dokumentu hovorÏõÂ i o zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob. Po sveÂm zatcÏenõÂ v uÂnoru 1951 obvinil ve vyÂpoveÏdi gen. B. Reicin K. VasÏe z bezhlaveÂho zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob a kolaborantuÊ koncem vaÂlky na Slovensku. K tomu K. VasÏ v uvedeneÂm dokumentu sdeÏluje: ¹...vesÏkeraÂ cÏinnost oddeÏlenõÂ se vykonaÂvala na zaÂkladeÏ soveÏtskyÂch rozkazuÊ, rozkazuÊ ÏstaÂbu frontu a 38. armaÂdy. Je zajõÂmaveÂ a charakteristickeÂ, zÏe Reicin lõÂcÏõÂ ¹zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob a kolaborantuÊª jako zlocÏin. VzÏdyt' tento ¹zlocÏinª jsem provaÂdeÏl na zaÂkladeÏ soveÏtskyÂch rozkazuÊ, ktereÂ pro mne byly svateÂ. NehledeÏ na tuto skutecÏnost, Reicin prÏece veÏdeÏl, zÏe toto zatyÂkaÂnõÂ civ. osob a kolaborantuÊ se deÏje na zaÂkladeÏ pokynuÊ z vysokyÂch soveÏtskyÂch mõÂst, vzÏdyt' tyto pokyny osobneÏ Reicin dostaÂval i na ÏstaÂbu frontu a 38. armaÂdy, jimzÏ byl 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor podrÏõÂzen. A daÂle pak, zÏe vlastneÏ paralelneÏ s oddeÏlenõÂm OBZ sboru pracovaly operativnõÂ skupiny kontrarozveÏdky 38. armaÂdy, kteraÂ vlastneÏ deÏlala tentyÂzÏ 42

¹zlocÏinª ± zatyÂkala civilnõÂ osoby a kolaboranty, a kteraÂ od oddeÏlenõÂ OBZ sboru prÏebõÂrala nasÏe zatcÏeneÂ k dalsÏõÂmu opatrÏenõÂ.ª5 OdesõÂlaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy do zajateckyÂch taÂboruÊ RudeÂ armaÂdy obrannyÂm zpravodajstvõÂm bez jakeÂhokoliv proveÏrÏovaÂnõÂ znamenalo porusÏenõÂ ustanovenõÂ KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu. Bylo v rozporu i s Dohodou o pomeÏru mezi cÏeskoslovenskou spraÂvou a soveÏtskyÂm vrchnõÂm velitelem po vstupu soveÏtskyÂch vojsk na cÏeskoslovenskeÂ uÂzemõÂ ze dne 8. kveÏtna 1944. ToteÂzÏ platilo i o zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob a jejich odsunu do SSSR. VojenskeÂ kancelaÂrÏi prezidenta republiky, PolitickeÂmu kabiÂ rÏadu staÂtnõÂho tajemnõÂka v MNO, ministrovi naÂnetu MNO, U rodnõÂ obrany a pozdeÏji i parlamentu prÏichaÂzely stõÂzÏnosti nejen vojenskyÂch osob na nezaÂkonneÂ jednaÂnõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ jizÏ od Â rÏad staÂtnõÂho tajemnõÂka v MNO obdrzÏel dne jara roku 1945. U 12. cÏervence roku 1945 dopis sÏedesaÂti SlovaÂkuÊ ± civilnõÂch obcÏanuÊ internovanyÂch v teÂ dobeÏ v Praze. PozÏadovali v neÏm sveÂ prÏedaÂnõÂ civilnõÂm bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm. VeÏtsÏinu z nich zajistili prÏõÂslusÏnõÂci OBZ na vyÂchodnõÂm Slovensku na zaÂkladeÏ udaÂnõÂ spoluobcÏanuÊ. OznaÂmili jim, zÏe budou vydaÂni orgaÂnuÊm SNR. PrÏesto naÂsledoval jejich prÏesun z taÂbora VelkaÂ u Popradu do Martina a naÂsledneÏ do Prahy. V internaci bez jakeÂhokoliv vysÏetrÏovaÂnõÂ a obvineÏnõÂ straÂvili võÂce nezÏ 5 meÏsõÂcuÊ.6 V cÏervnu 1945 rÏesÏil staÂtnõÂ tajemnõÂk v MNO gen. M. FerjencÏõÂk stõÂzÏnost kpt. Zelinky na jednaÂnõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ prÏi proveÏrÏovaÂnõÂ slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ, hlaÂsõÂcõÂch se ke sboru. SkupineÏ 416 vojaÂkuÊ a duÊstojnõÂkuÊ sdeÏlila v MartineÏ prÏijõÂmacõÂ komise, zÏe nemohou byÂt prÏijati do armaÂdy bez prÏedchaÂzejõÂcõÂho proveÏrÏenõÂ orgaÂny OBZ. Po prÏõÂchodu na oddeÏlenõÂ OBZ sboru v ZÏilineÏ jim jeho prÏõÂslusÏnõÂci bez dalsÏõÂho proveÏrÏovaÂnõÂ odebrali penõÂze, cennosti, osobnõÂ veÏci a uniformy. V doprovodu eskorty je odeslali do VruÂtek a naÂsledneÏ do DolneÂho KubõÂna. Vzhledem k omezeneÂ kapaciteÏ soveÏtskyÂch zajateckyÂch taÂboruÊ na uÂzemõÂ Slovenska a v duÊsledku naprosteÂho nedostatku potravin je jejich veliteleÂ odmõÂtli prÏijmout. To je fakticky zachraÂnilo prÏed soveÏtskyÂm internacÏnõÂm taÂborem a naÂslednyÂm odsunem do SSSR. Po naÂvratu do Martina byli vsÏichni zarÏazeni do jednotek 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR.7 StejneÂ sÏteÏstõÂ vsÏak nemeÏla skupina sÏesti duÊstojnõÂkuÊ v cÏele s kpt. 43

JancÏigou a dalsÏõÂ duÊstojnõÂci, jezÏ pocÏaÂtkem kveÏtna 1945 odeslala prÏijõÂmacõÂ komise 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR k proveÏrÏenõÂ na oddeÏlenõÂ OBZ sboru do VsetõÂna. Bez jakeÂhokoliv proveÏrÏovaÂnõÂ a vysÏetrÏovaÂnõÂ byli prÏesunuti prÏes ZÏilinu, Brodno a Krasno do zajateckeÂho taÂbora RudeÂ armaÂdy v OsveÏtimi.8 K obsahu stõÂzÏnostõÂ se vyjadrÏoval sÏeÂf HlavnõÂ spraÂvy OBZ MNO, tehdy jizÏ mjr. B. Reicin. Ve sveÂ odpoveÏdi uvedl, zÏe se mezi zajisÏteÏnyÂmi osobami nachaÂzelo mnoho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Domobrany vcÏetneÏ duÊstojnõÂkuÊ, to znamenaÂ osob, ktereÂ byly povazÏovaÂny podle smeÏrnic MNO za neprÏaÂtelskeÂ vojaÂky. Uvedl, zÏe jim byly vymeÏneÏny bezvadneÂ uniformy a obuv za roztrhaneÂ od prÏõÂslusÏnõÂkuÊ bojujõÂcõÂch jednotek. PenõÂze a cennosti zajatcuÊ odevzdalo OBZ do pokladny intendance ve prospeÏch armaÂdy.9 Odsuny cÏs. obcÏanuÊ (vojenskyÂch i civilnõÂch osob) do SSSR pokracÏovaly i po skoncÏenõÂ vaÂlky. Podle hlaÂsÏenõÂ prÏednosty oddeÏlenõÂ OBZ 4. leteckeÂ divize sÏkpt. P. Brosky bylo jesÏteÏ v leÂteÏ 1945 prÏesunuto z internacÏnõÂho taÂbora RudeÂ armaÂdy v OsveÏtimi do SSSR asi 5 000 duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy.10 VyÂsledky studia archivnõÂch pramenuÊ mimo jineÂ ukazujõÂ, zÏe vyÂvoj politickeÂ situace na Slovensku, formovaÂnõÂ slovenskeÂ cÏaÂsti duÊstojnickeÂho sboru armaÂdy, vyÂvoj v jednotlivyÂch politickyÂch stranaÂch i dalsÏõÂ probleÂmy staÂly v uvedeneÂm obdobõÂ v centru zaÂjmuÊ prazÏskeÂ centraÂly OBZ. Ta se nejen podõÂlela na zõÂskaÂvaÂnõÂ a vyhodnocovaÂnõÂ informacõÂ, ale takeÂ do vyÂvoje situace ve vsÏech oblastech zÏivota spolecÏnosti aktivneÏ zasahovala. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ v cÏele s B. Reicinem se snazÏilo ovlivnit situaci na Slovensku puÊsobenõÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ 4. vojenskeÂ oblasti a nezaÂvisle na nich takeÂ puÊsobenõÂm slozÏek, ktereÂ pro tyto uÂcÏely speciaÂlneÏ vytvaÂrÏela HlavnõÂ spraÂva OBZ MNO v Praze. TakeÂ k zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob vojenskyÂm obrannyÂm zpravodajstvõÂm dochaÂzelo v rozporu s tehdy platnyÂmi zaÂkony v celeÂm obdobõÂ let 1945±1948. PrÏedstaviteleÂ demokratickyÂch politickyÂch stran upozornÏovali na tyto skutecÏnosti ve vlaÂdeÏ, v parlamentu i ve sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch, anizÏ by dosaÂhli naÂpravy a dodrzÏovaÂnõÂ zaÂkonuÊ ze strany prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ. CÏelnõÂ prÏedstaviteleÂ OBZ tuto praxi povazÏovali za zcela normaÂlnõÂ. I k tomuto probleÂmu se vyjaÂdrÏil ve sveÂ vyÂpoveÏdi K. VasÏ: ¹...kazÏdyÂ, kdo v teÂ dobeÏ poneÏkud znal pomeÏry, võÂ, zÏe orgaÂnoveÂ OBZ v teÂ dobeÏ zcela normaÂlneÏ stõÂhali, zatyÂkali a vysÏetrÏovali civilnõÂ osoby. A Reicin tuto skutecÏ44

nost znal ovsÏem teÂzÏ, ba on znal i võÂce, veÏdeÏl, zÏe se tak deÏje v souhlase s odpoveÏdnyÂmi orgaÂny ministerstva vnitra a UÂV KSCÏ. Ba võÂce, Reicin prÏece dobrÏe veÏdeÏl, zÏe o zaÂlezÏitostech civilnõÂ bezpecÏnosti a OBZ rozhoduje v nejvysÏÏsõÂ instanci stranickyÂ orgaÂn, v jehozÏ cÏele staÂl vedoucõÂ bezpecÏnostnõÂho odboru sekretariaÂtu UÂV KSCÏ Karel SÏvaÂb a jehozÏ cÏleny byli za civ. bezpecÏnost VeselyÂ, HrsÏel, PokornyÂ a tito vsÏichni nejenom, zÏe veÏdeÏli o tom, ale tento stav schvaÂlili, povazÏovali za normaÂlnõÂ veÏc, zÏe orgaÂnoveÂ OBZ paralelneÏ s orgaÂny MV znesÏkodnÏujõÂ neprÏaÂtelskeÂ zÏivly ± civilnõÂ osoby.ª11 O tom, zÏe soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ orgaÂny na nasÏem uÂzemõÂ zatyÂkajõÂ cÏs. obcÏany, stejneÏ jako o zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob a jejich prÏedaÂvaÂnõÂ soveÏtskyÂm zpravodajskyÂm orgaÂnuÊm veÏdeÏli odpoveÏdnõÂ stranicÏtõÂ a vlaÂdnõÂ cÏiniteleÂ. VeÏdeÏl o tom prÏedseda cÏs. vlaÂdy ZdeneÏk Fierlinger, jeho naÂmeÏstek a pozdeÏji prÏedseda vlaÂdy Klement Gottwald, ale i prezident Edvard BenesÏ, ministr vnitra Nosek a generaÂlnõÂ tajemnõÂk UÂV KSCÏ Rudolf SlaÂnskyÂ. Na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ MNO ¹procÏesaÂvaly skupiny OBZ osvobozenaÂ uÂzemõÂ a vycÏisÏt'ovaly je od neprÏaÂtelskyÂch bandª. Ve spolupraÂci se soveÏtskyÂmi bezpecÏnostnõÂmi orgaÂny zatyÂkali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ kolaboranty a zraÂdce, pracovnõÂky a agenty gestapa, abwehru, uprchleÂ soveÏtskeÂ obcÏany a podle K.VasÏe ruÊznou beÏlogvardeÏjskou verbezÏ. SpolupraÂci se soveÏtskyÂmi bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami veÏnoval K. VasÏ mimorÏaÂdnou pozornost. K tomu uvaÂdõÂ: ¹...nabaÂdal a narÏizoval jsem vsÏem podrÏÂõzenyÂm orgaÂnuÊm OBZ, aby vzÏdy spolupracovaly se soveÏtskyÂmi orgaÂny, aby jim prÏedaÂvaly zatcÏeneÂ osoby, o ktereÂ by meÏli zaÂjem sov. orgaÂnoveÂ, a poskytly jim informace podle potrÏeby o vsÏem a bez vyÂjimky.ª12 ZaÂsahy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ, armaÂdy a ostatnõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek vedly takeÂ k masoveÂmu odchodu NeÏmcuÊ z osvobozenyÂch uÂzemõÂ a z pohranicÏõÂ mimo republiku. Stav teÂto vycÏisÏt'ovacõÂ akce hodnotil gen. L. Svoboda na vojenskeÂ poradeÏ u prezidenta republiky dne 6. cÏervna 1945: ¹MNO prÏikaÂzalo nejprve likvidovat jazykoveÂ ostruÊvky jihlavskyÂ a svitavskyÂ. Zde se zrÏizujõÂ jakeÂsi koncentracÏnõÂ taÂbory, podle mozÏnostõÂ cÏetneÏjsÏÂõ a mensÏõÂ, aby NeÏmci mohli byÂt pouzÏõÂvaÂni na beÏzÏneÂ praÂce. Jakmile veliteleÂ oblastõÂ dosaÂhnou svyÂmi vojsky hranic, budou tlacÏit NeÏmce prÏes hranice. PozÏaÂdal jsem soveÏtskeÂ velitele, aby naÂm v tom necÏinili potõÂzÏe. TakovyÂmto zpuÊsobem ale jizÏ nynõÂ prÏechaÂzõÂ hranice neÏkolik tisõÂc 45

osob denneÏ s nejnutneÏjsÏÂõmi zavazadly, neÏkde i s pouzÏitõÂm ruskyÂch vozidel.ª13 K. VasÏ, v teÂ dobeÏ naÂcÏelnõÂk oddeÏlenõÂ vneÏjsÏõÂ obrany HS OBZ, rÏõÂdil akce proti neÏmeckeÂmu podzemnõÂmu hnutõÂ v cÏeskyÂch zemõÂch. HlavnõÂ uÂsilõÂ smeÏrÏovalo prÏedevsÏõÂm proti skupinaÂm wehrvolfu. Do konce roku 1945 se podarÏilo tvrdyÂmi zaÂsahy operacÏnõÂch skupin OBZ hnutõÂ wehrvolf v cÏeskyÂch zemõÂch teÂmeÏrÏ zlikvidovat. Podle K. VasÏe prÏi jejich likvidaci pak s ozbrojenyÂmi bandity nalozÏili prÏõÂslusÏnõÂci OBZ tak, jak si toho situace vyzÏadovala. ¹Bandy byly skutecÏneÏ likvidovaÂny, ovsÏem v bojõÂch, v prÏestrÏelkaÂch, zbraneÏmi. Nepamatuji se, zÏe by snad na neÏktereÂho banditu bylo podaÂno trestnõÂ oznaÂmenõÂ a zÏe by se proti nim bojovalo paragrafy. TehdejsÏÂõ situace v roce 1945 vyzÏadovala nutneÏ takoveÂhoto drastickeÂho zaÂkroku proti bandituÊm, vaÂlka sice pro bojujõÂcõÂ armaÂdy skoncÏila, ale pro bandy wehrvolfuÊ a orgaÂny OBZ nikoliv.ª14 K zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob dochaÂzelo takeÂ z toho duÊvodu, zÏe mnohdy patrÏily k ruÊznyÂm podzemnõÂm skupinaÂm nebo k wehrvolfu. PrÏi plneÏnõÂ uÂkoluÊ dochaÂzelo ze strany prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ prÏedevsÏõÂm roce 1945 k nezaÂkonnostem, zejmeÂna vuÊcÏi NeÏmcuÊm a Mad'aruÊm, ale i vuÊcÏi ostatnõÂmu obyvatelstvu. Vyskytly se prÏõÂpady od vynucovaÂnõÂ prÏiznaÂnõÂ zadrzÏovanyÂch osob bitõÂm, nezaÂkonneÂ zadrzÏovaÂnõÂ osob bez konkreÂtnõÂch duÊkazuÊ o jejich provineÏnõÂ azÏ po vyÂjimecÏneÂ prÏõÂpady nevysÏetrÏeneÂho usmrcenõÂ osob. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah ZpraÂvy ministra naÂrodnõÂ obrany a ministra vnitra o pomeÏrech v pohranicÏÂõ v roce 1945. Tento dokument vypracovala vyÂ stavodaÂrneÂho sÏetrÏovacõÂ komise ustavenaÂ na zaÂkladeÏ usnesenõÂ U naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ. To bylo iniciovaÂno stõÂzÏnostmi obcÏanuÊ a interpelacemi poslancuÊ. VyÂsledky vysÏetrÏovaÂnõÂ prÏedlozÏili parlamentu ve spolecÏneÂm projevu ministrÏi obrany a vnitra v leÂteÏ roku 1947. Dokument obsahoval i tajnou cÏaÂst, kteraÂ nebyla prÏi projevu cÏtena. Tato cÏaÂst obsahovala konkreÂtnõÂ prÏõÂpady prokaÂzaneÂho, mõÂrneÏ rÏecÏeno ¹nezaÂkonneÂhoª postupu prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy, OBZ a rudyÂch gard proti NeÏmcuÊm, Mad'aruÊm i ostatnõÂm obcÏanuÊm od 5. kveÏtna 1945 do konce roku. JednõÂm z maÂla odsouzenyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ za nezaÂkonneÂ jednaÂnõÂ byl ppor. OBZ Smetana, kteryÂ saÂm bez soudu zastrÏelil v pohranicÏõÂ asi 80 osob.15 StõÂzÏnosti na nezaÂkonnyÂ postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ adresovaneÂ ruÊznyÂm institucõÂm i politickyÂm cÏiniteluÊm rÏesÏil vzÏdy v konecÏneÂm 46

duÊsledku naÂcÏelnõÂk HS OBZ B. Reicin. V prÏevaÂzÏneÂ veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ vyzneÏl vyÂsledek sÏetrÏenõÂ v neprospeÏch steÏzÏovateluÊ nebo bylo s politovaÂnõÂm oznaÂmeno, zÏe se jednalo o omyl. VinõÂci nezaÂkonneÂho postupu nebyli veÏtsÏinou braÂni k odpoveÏdnosti. Obavy z duÊsledkuÊ nezaÂkonneÂho puÊsobenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ projevil i prezident E. BenesÏ. VyplyÂvaÂ to i ze zaÂveÏruÊ jeho porady s nejvysÏsÏõÂmi funkcionaÂrÏi armaÂdy dne 19. cÏervence 1945, kde je mimo jineÂ jak k osveÏtoveÂ sluzÏbeÏ tak i k OBZ uvedeno: ± nemohou byÂt nezaÂvislyÂmi slozÏkami, musõÂ byÂt podrÏõÂzeny jako jedna ze slozÏek hlavnõÂho ÏstaÂbu, je nutno zabraÂnit prÏekracÏovaÂnõÂ puÊsobnosti a praÂvnõÂho rÏaÂdu ze strany prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ, revidovat puÊvodnõÂ personaÂlnõÂ slozÏenõÂ OBZ z doby, kdy byli k dispozici pouze prÏõÂslusÏnõÂci cÏs. vojenskeÂ jednotky v SSSR.16 OpraÂvneÏnost kritiky OBZ musel uznat i ministr obrany gen. L. Svoboda. Ve sveÂm expozeÂ k armaÂdeÏ v branneÂm vyÂboru PNS dne 12. 12. 1945 uvedl, zÏe v prvnõÂch tyÂdnech cÏinnosti OBZ se vyskytly kompetencÏnõÂ prÏehmaty a daÂle rÏekl: ¹Stalo-li se v prvnõÂ dobeÏ, zÏe zejmeÂna v pohranicÏõÂ do teÏchto orgaÂnuÊ vnikly zÏivly neodpoveÏdneÂ a neukaÂzneÏneÂ, byly jizÏ odstraneÏny a prÏedaÂny k potrestaÂnõÂ polnõÂm souduÊm.ª17 TakeÂ K. VasÏ ve sveÂm dopise UÂV KSCÏ z brÏezna 1947, ve ktereÂm hodnotõÂ cÏinnost OBZ po vaÂlce, uvaÂdõÂ: ¹Jsem objektivnõÂ a musõÂm prÏiznat, zÏe neÏkterÏÂõ pracovnõÂci A uÂseku, hlavneÏ v prvnõÂch meÏsõÂcõÂch po kveÏtnu 1945 se dopustili neÏkteryÂch neprÏÂõjemnyÂch prÏehmatuÊ (bitõÂ, tyÂraÂnõÂ, zneuzÏitõÂ uÂrÏ. moci atd.).ª18 VeÏtsÏina z nich vsÏak vzhledem k ¹nedostatkuª duÊkazuÊ ve skutecÏnosti potrestaÂna nebyla. UkoncÏenõÂm branneÂ pohotovosti staÂtu ke dni 30. prosince 1945 skoncÏily i mimorÏaÂdneÂ pravomoci armaÂdy a tõÂm i obranneÂho zpravodajstvõÂ. Jeho prÏõÂslusÏnõÂci vsÏak prÏesto pokracÏovali v zatyÂkaÂnõÂ civilnõÂch osob a v jejich prÏedaÂvaÂnõÂ soveÏtskyÂm orgaÂnuÊm. HlavnõÂ pozornost veÏnovalo vedenõÂ OBZ od pocÏaÂtku roku skupineÏ ruskyÂch emigrantuÊ po roce 1917. Vzhledem k prÏetrvaÂvajõÂcõÂm obavaÂm z duÊsledkuÊ cÏinnosti obranneÂho zpravodajstvõÂ a na zaÂkladeÏ informacõÂ, ktereÂ meÏl k dispozici, pozÏaÂdal prezident republiky E. BenesÏ v rozhovoru dne 7. uÂnora 1946 B. Reicina o sÏirsÏõÂ informaci k puÊsobenõÂ obranneÂho zpravodajstvõÂ. BedrÏich Reicin tak ucÏinil obsaÂhlyÂm dopisem prezidentovi republiky. ZnacÏnou pozornost v neÏm veÏnoval otaÂzce 47

ruskeÂ emigrace v CÏeskoslovensku. PozÏadoval nekompromisnõÂ vyrÏesÏenõÂ tohoto probleÂmu. Podle neÏj se vzhledem k zõÂskaÂnõÂ potrÏebneÂ duÊveÏry ze strany SSSR jednalo o nejsnaÂze rÏesÏitelnyÂ a z politickeÂho hlediska nejoduÊvodnitelneÏjsÏõÂ probleÂm. V dopise zaÂrovenÏ zÏaÂdal prezidenta republiky o schvaÂlenõÂ postupu obranneÂho zpravodajstvõÂ vuÊcÏi soveÏtskeÂ emigraci, kteryÂ prÏedpoklaÂdal: ¹KazÏdeÂho sebemeÂneÏ se provinivsÏõÂho podle okolnostõÂ bud' vydaÂvat orgaÂnuÊm SSSR prÏõÂmo, nebo vyhostit jako obtõÂzÏneÂho cizince.ª DaÂle Reicin pozÏadoval ¹vytlacÏit antisoveÏtskou emigraci z nasÏeho staÂtu uÂplneÏ, pokud jde o optanty z uÂzemõÂ ZakarpatskeÂ Ukrajiny bedliveÏ sledovat, zda nejsou zneuzÏõÂvaÂni neprÏaÂtelskyÂmi zÏivly a v takovyÂch prÏõÂpadech raÂzneÏ zakrocÏovat proti vinõÂkuÊm, zejmeÂna v armaÂdeÏª. SoucÏasneÏ navrhoval B. Reicin rÏesÏit i otaÂzku naÂrodnostnõÂch mensÏin v armaÂdeÏ: ¹V prÏõÂpadeÏ, zÏe u naÂs naÂrodnostnõÂ mensÏiny zuÊstanou, nepodrobit tyto branneÂ povinnosti a vytvorÏit pro neÏ prÏÂõslusÏneÂ pracovnõÂ formace (zejmeÂna pro NeÏmce a Mad'ary a do uÂplneÂho rozrÏesÏenõÂ spornyÂch otaÂzek mezi CÏSR a Polskem i pro PolaÂky).ª19 VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ ve spolupraÂci s odborem pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ministerstva vnitra pokracÏovalo jesÏteÏ v pruÊbeÏhu roku 1946 a 1947 v paÂtraÂnõÂ po emigrantech ze SSSR bud' na zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ soveÏtskyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb, nebo i z vlastnõÂ iniciativy. V cÏervenci roku 1946 narÏõÂdilo ministerstvo vnitra hlavnõÂmu velitelstvõÂ SNB, zemskyÂm a okresnõÂm velitelstvõÂm SNB do 1. srpna 1946 zpracovat prÏesneÂ seznamy emigrantuÊ ze SoveÏtskeÂho svazu od 28. rÏõÂjna 1918.20 Na zaÂkladeÏ teÏchto seznamuÊ zatkly orgaÂny OBZ veÏtsÏinu zbyÂvajõÂcõÂch emigrantuÊ a bez jakeÂkoliv evidence je prÏedaly soveÏtskyÂm orgaÂnuÊm. VyÂjimku tvorÏily osoby, ktereÂ se uÂcÏastnily protifasÏistickeÂho odboje, poprÏõÂpadeÏ ti, ktereÂ NeÏmci internovali v pruÊbeÏhu vaÂlky v koncentracÏnõÂch taÂborech. ZatcÏenõÂ a odvlecÏenõÂ emigrantuÊ do taÂboruÊ v SSSR probõÂhalo v naprosteÂ tajnosti. V pruÊbeÏhu roku 1946 se mnozÏily zÏaÂdosti rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ odvlecÏenyÂch osob ministerstvu vnitra a ministerstvu naÂrodnõÂ obrany. V nich pozÏadovali objasneÏnõÂ osuduÊ zmizelyÂch. OrgaÂny ministerstva vnitra i ministerstva obrany ve vsÏech prÏõÂpadech odpovõÂdaly, zÏe o duÊvodech zmizenõÂ uvedenyÂch osob jim nenõÂ nic znaÂmo. Svoje tvrzenõÂ doklaÂdaly skutecÏnostõÂ, zÏe v prÏõÂpadeÏ zatcÏenõÂ jejõÂmi orgaÂny by existovaly protokoly o zatcÏenõÂ i o pruÊbeÏhu vy48

Ï SR, v roce sÏetrÏovaÂnõÂ. VeÏtsÏina ruskyÂch emigrantuÊ z obdobõÂ po VR Ï 1945 jizÏ obcÏanuÊ CSR, skoncÏila po vaÂlce v soveÏtskyÂch taÂborech bez jakeÂkoliv nadeÏje na naÂvrat. TeÂto skupiny osob se netyÂkala ani iniciativa cÏeskoslovenskeÂ vlaÂdy z prvnõÂ poloviny roku 1946, smeÏrÏujõÂcõÂ k propusÏteÏnõÂ cÏs. obcÏanuÊ, kterÏõÂ se nedobrovolneÏ nachaÂzeli v teÂ dobeÏ v pracovnõÂch nebo zajateckyÂch taÂborech v SSSR. Vzhledem ke stovkaÂm zÏaÂdostõÂ rodin cÏs. obcÏanuÊ internovanyÂch v SSSR, adresovanyÂch ministerstvu naÂrodnõÂ obrany, ministerstvu zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, prezidentu republiky i dalsÏõÂm institucõÂm, vyvinula cÏs. vlaÂda iniciativu k propusÏteÏnõÂ teÏchto osob ze soveÏtskeÂ internace. Od pocÏaÂtku roku 1946 jednalo ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ v tomto smyslu se soveÏtskou ambasaÂdou v Praze a cÏetneÂ intervence podniklo i nasÏe velvyslanectvõÂ v cÏele s velvyslancem JirÏõÂm HoraÂkem v MoskveÏ. NasÏe obcÏany nachaÂzejõÂcõÂ se na uÂzemõÂ SSSR deÏlily soveÏtskeÂ orgaÂny na trÏi kategorie. 1/ vaÂlecÏnõÂ zajatci anebo osoby soveÏtskyÂmi uÂrÏady za takoveÂ poklaÂdaneÂ, 2/ civilnõÂ osoby ± cÏeskoslovensÏtõÂ obcÏaneÂ slovenskeÂ a cÏeskeÂ naÂrodnosti, zatcÏenõÂ na cÏeskoslovenskeÂm uÂzemõÂ orgaÂny RudeÂ armaÂdy anebo NKVD, 3/ prÏõÂslusÏnõÂci cÏeskoslovenskeÂ vojenskeÂ jednotky v SSSR, toho cÏasu ve vojenskyÂch lazaretech. K osobaÂm oznacÏenyÂm v bodu 1 patrÏili podle soveÏtskeÂ strany prÏevaÂzÏneÏ prÏõÂslusÏnõÂci byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy zasazeneÂ v dobeÏ vaÂlky na uÂzemõÂ SSSR nebo satelituÊ NeÏmecka. PatrÏily k nim i osoby pouzÏiteÂ NeÏmci na opevnÏovacõÂ praÂce v Mad'arsku. Ty poklaÂdala soveÏtskaÂ strana za prÏõÂslusÏnõÂky rÏaÂdneÂ neÏmeckeÂ pracovnõÂ sluzÏby. V prÏõÂpadeÏ zajetõÂ skoncÏili tito vojaÂci v taÂborech ve vnitrozemõÂ SSSR, veÏtsÏinou v oblasti Stalino na Donbasu. NoÂtou cÏ. 117 jizÏ z 27. srpna 1945 sdeÏlovala soveÏtskaÂ ambasaÂda v Praze cÏs. ministerstvu zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, zÏe byÂvalõÂ vojõÂni a podduÊstojnõÂci slovenskeÂ armaÂdy jakozÏ i jinõÂ vaÂlecÏnõÂ zajatci cÏeskeÂ, slovenskeÂ a rusõÂnskeÂ naÂrodnosti budou v pocÏtu 30 000 muzÏuÊ propusÏteÏni.21 Ve skutecÏnosti byl propusÏteÏn urcÏityÂ pocÏet zajatcuÊ pouze ze zajateckyÂch taÂboruÊ mimo uÂzemõÂ SoveÏtskeÂho svazu. Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ intervenovalo u uÂstrÏednõÂch soveÏtskyÂch uÂrÏaduÊ v MoskveÏ takeÂ ve prospeÏch osob uvedenyÂch 49

v bodu 2. DuÊvodem byla mimo jineÂ i skutecÏnost, zÏe vedle prÏevaÂzÏneÏ obcÏanuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti, prÏõÂslusÏnõÂkuÊ HlinkovyÂch gard, se v soveÏtskeÂ internaci nachaÂzelo i znacÏneÂ mnozÏstvõÂ osob politicky indiferentnõÂch a dokonce i teÏch, kterÏõÂ se zuÂcÏastnili SNP nebo prokaÂzali domaÂcõÂmu odboji platneÂ sluzÏby. V teÂto souvislosti sdeÏlila soveÏtskaÂ strana, zÏe ke dni 30. ledna 1946 se v soveÏtskyÂch internacÏnõÂch taÂborech nachaÂzõÂ 750 cÏs. obcÏanuÊ cÏeskeÂ a slovenskeÂ naÂrodnosti, z nichzÏ bude 237 osob v nejblizÏsÏõÂ dobeÏ odsunuto do CÏSR a zbyÂvajõÂcõÂch 513 osob bude souzeno soveÏtskyÂmi soudy za cÏinnost namõÂrÏenou proti SSSR.22 SlovenskeÂ uÂrÏady provaÂdeÏly v pruÊbeÏhu roku 1946 noveÂ soupisy obcÏanuÊ, kterÏõÂ byli v kritickeÂ dobeÏ zatcÏeni na Slovensku a odsunuti do SSSR. Na zaÂkladeÏ teÏchto seznamuÊ intervenovalo v jejich prospeÏch cÏs. ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ. Zjistit skutecÏnyÂ pocÏet a jmeÂna obcÏanuÊ odvlecÏenyÂch do SSSR vsÏak nebylo mozÏneÂ. K jejich zatcÏenõÂ dosÏlo veÏtsÏinou zcela zaÂmeÏrneÏ v naprosteÂ tajnosti a o jejich internaci nebyla vedena zÏaÂdnaÂ evidence. ZÏaÂdnyÂ dokument, kteryÂ se zabyÂvaÂ propusÏteÏnõÂm nasÏich obcÏanuÊ internovanyÂch v SSSR v letech 1945±1948, nehovorÏõÂ o ruskyÂch emigrantech po roce 1917, o obcÏanech CÏSR ani o duÊstojnõÂcõÂch a vojaÂcõÂch byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy zajatyÂch v pruÊbeÏhu osvobozovaÂnõÂ CÏeskoslovenska Rudou armaÂdou. ToteÂzÏ se tyÂkaÂ obcÏanuÊ prÏedanyÂch soveÏtskeÂ straneÏ orgaÂny vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. Proto nelze ani prÏiblizÏneÏ urcÏit jejich pocÏet. Vedle jizÏ zmõÂneÏnyÂch hromadnyÂch intervencõÂ nasÏeho ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ ve prospeÏch internovanyÂch rÏesÏily nasÏe orgaÂny prÏõÂpady jednotlivcuÊ nebo i malyÂch skupin osob. DuÊstojnõÂci a vojaÂci byÂvaleÂ slovenskeÂ armaÂdy, propusÏteÏnõÂ z taÂboruÊ v SSSR, informovali rodiny teÏch, kterÏõÂ se s nimi nachaÂzeli ve stejneÂm internacÏnõÂm taÂborÏe. NaÂsledovala zÏaÂdost ministru obrany, prezidentu republiky a ministerstvu zahranicÏnõÂch veÏcõÂ o jejich propusÏteÏnõÂ s uÂdaji, kde se nachaÂzejõÂ. NasÏe orgaÂny zaslaly oficiaÂlnõÂ zÏaÂdost soveÏtskeÂ straneÏ. Zpravidla po neÏkolika meÏsõÂcõÂch sdeÏlilo soveÏtskeÂ ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, zÏe zÏaÂdosti nelze vyhoveÏt nebot' zmõÂneÏnyÂ zajateckyÂ taÂbor se jizÏ nenachaÂzõÂ na uvedeneÂm mõÂsteÏ, protozÏe byl mezitõÂm odsunut neznaÂmo kam. Pokud se cÏs. vlaÂdeÏ a ministerstvu zahranicÏnõÂch veÏcõÂ podarÏilo dosaÂhnout propusÏteÏnõÂ urcÏiteÂ cÏaÂsti internovanyÂch cestou intervence ve prospeÏch celyÂch skupin, uvedenyÂch v bodech 1 a 2, 50

potom drtivaÂ veÏtsÏina intervencõÂ ve prospeÏch jednotlivyÂch osob nebo malyÂch skupin zuÊstala zcela bez uÂspeÏchu. Ze soveÏtskeÂho zajetõÂ se postupneÏ vraceli internovanõÂ, o ktereÂ nemeÏly zaÂjem soveÏtskeÂ tajneÂ sluzÏby. JesÏteÏ dlouhou dobu po vaÂlce, mnohdy azÏ v pruÊbeÏhu padesaÂtyÂch let se vraceli ti, ktereÂ soveÏtskeÂ soudy odsoudily za domneÏlou cÏi skutecÏnou cÏinnost proti Ï SR a byli SSSR za vaÂlky. Z teÏch, kterÏõÂ emigrovali do CÏSR po VR zaÂsluhou NKVD cÏi vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ odvlecÏeni do SSSR, se nevraÂtil teÂmeÏrÏ nikdo.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

VUÂA, VR, cÏ. j. 3/taj./1945. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 76. Program prveÂ domaÂcõÂ vlaÂdy republiky, vlaÂdy NaÂrodnõÂ fronty CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ, Ministerstvo informacõÂ, Praha 1945, s. 17. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 203. TamteÂzÏ. VUÂA, StaÂt. taj. v MNO, cÏ. j. 101 177, 1945. TamteÂzÏ, cÏ. j. 100 045/ 1945. TamteÂzÏ, cÏ. j. 100 544, 1945. TamteÂzÏ, cÏ. j. 100 049, 1945. TamteÂzÏ, cÏ. j. 100 156, 1945. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 205. TamteÂzÏ, s. 84. VUÂA, VKPR, cÏ. j. 1007, 1945. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 208. BlõÂzÏe viz: StaneÏk, T.: Perzekuce 1945, Praha 1996. VUÂA, StaÂt. taj. v MNO, cÏ. j. 100 057, 1945. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 2332, 1945. Â V KSCÏ dne 20. brÏezna 1947. Viz: HanzlõÂk, F., Dopis JUDr. Karla VasÏe U PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 49. VUÂA, VKPR, cÏ. j. 41, 1946. AMV, fond 310±25±5, VII-1946. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 60 429/II-1/1946. TamteÂzÏ.

51

5. Ministerstvo vnitra v rukou komunistuÊ K duÊlezÏityÂm uÂkoluÊm kazÏdeÂho staÂtu patrÏõÂ zajisÏteÏnõÂ vnitrÏnõÂ bezpecÏnosti. Po sÏesti letech neÏmeckeÂ okupace uÂzemõÂ nasÏõÂ republiky vystupovalo splneÏnõÂ tohoto uÂkolu prÏed vlaÂdou zvlaÂsÏteÏ naleÂhaveÏ, a to jesÏteÏ prÏed ukoncÏenõÂm vaÂlky. Na program dne se dostalo rÏesÏenõÂ probleÂmu zajisÏteÏnõÂ funkce ministerstva vnitra a obnovenõÂ jeho bezpecÏnostnõÂch slozÏek. JednotliveÂ kapitoly vlaÂdnõÂho programu obsahovaly urcÏityÂ zaÂmysl rÏesÏenõÂ hlavnõÂch probleÂmuÊ, kteryÂmi bylo nutno se zabyÂvat jesÏteÏ v dobeÏ do osvobozenõÂ republiky a bezprostrÏedneÏ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. Na rozdõÂl od podrobneÂho rozpracovaÂnõÂ uÂkoluÊ souvisejõÂcõÂch naprÏõÂklad s budovaÂnõÂm cÏs. armaÂdy (kapitola III.) se vlaÂdnõÂ program nezabyÂvaÂ otaÂzkou obnovenõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek. Pouze kapitola V. obsahuje ustanovenõÂ: ¹VsÏechny spraÂvnõÂ a naÂsilnickeÂ orgaÂny a instituce, vytvorÏeneÂ byÂvalyÂmi rezÏimy okupantuÊ a zraÂdcuÊ, se zrusÏujõÂ.ª1 Z tohoto pohledu se nabõÂzelo neÏkolik mozÏnyÂch variant rÏesÏenõÂ uvedeneÂho probleÂmu. Jednou z mozÏnostõÂ bylo obnovenõÂ stareÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu (policie, cÏetnictva a dalsÏõÂch slozÏek), kteryÂ fungoval v obdobõÂ prvnõÂ republiky, nebo konstituovaÂnõÂ zcela novyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek, prÏõÂpadneÏ kombinace obou zpuÊsobuÊ. Absence prÏõÂslusÏnyÂch ustanovenõÂ vlaÂdnõÂho programu byla daÂna ruÊznyÂmi okolnostmi. KSCÏ zrÏejmeÏ nemeÏla v dobeÏ prÏõÂpravy programu k dispozici odbornõÂky schopneÂ tuto cÏaÂst vlaÂdnõÂho programu prÏipravit v takoveÂ formeÏ, aby se nestala jaÂdrem sporuÊ prÏi moskevskyÂch jednaÂnõÂch. Jako dalsÏõÂ mozÏnaÂ alternativa se nabõÂzõÂ uÂvaha, zÏe vedenõÂ KSCÏ kalkulovalo s tõÂm, zÏe se mu podarÏõÂ obsadit krÏeslo ministra vnitra cÏlenem strany a vzhledem k vyÂznamneÂmu zastoupenõÂ komunistuÊ ve vlaÂdeÏ se podarÏõÂ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ v tomto resortu zõÂskat vyÂznamneÂ pozice. Za urcÏiteÂ potvrzenõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch naÂzoruÊ je mozÏno povazÏovat i fakt, zÏe v puÊvodnõÂm naÂvrhu K. Gottwalda na personaÂlnõÂ slozÏenõÂ vlaÂdy ze dne 23. uÂnora 1945 figuruje na mõÂsteÏ ministra vnitra Rudolf SlaÂnskyÂ. SamotneÂ vedenõÂ KSCÏ prÏi moskevskyÂch jednaÂnõÂch navrhlo nakonec na funkci ministra vnitra VaÂclava Noska. Ani obsazenõÂ funkce ministra vnitra se tak nestalo jaÂdrem sporuÊ. VaÂclav Nosek puÊsobil v pruÊbeÏhu druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky v emigraci v LondyÂneÏ 52

a mnozõÂ cÏlenoveÂ vedenõÂ nekomunistickyÂch politickyÂch stran, ktereÂ se uÂcÏastnily moskevskyÂch jednaÂnõÂ, i prezident BenesÏ ho povazÏovali za osobu zcela prÏijatelnou na obsazenõÂ resortu vnitra. Problematika konstituovaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra se nestala prÏi moskevskyÂch jednaÂnõÂch prÏõÂcÏinou spornyÂch jednaÂnõÂ zrÏejmeÏ takeÂ proto, zÏe delegace nekomunistickyÂch politickyÂch stran prÏedpoklaÂdaly obnovenõÂ teÏchto slozÏek v prÏedvaÂlecÏneÂ podobeÏ prÏi soucÏasneÂ realizaci zaÂveÏruÊ vlaÂdnõÂho programu o jejich ocÏisteÏ od kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ. V souvislosti s projednaÂvaÂnõÂm programu cÏinnosti ministerstva vnitra se organizacõÂ bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu zabyÂvalo jednaÂnõÂ prÏedsednictva vlaÂdy v KosÏicõÂch dne 12. dubna 1945 a posleÂze jednaÂnõÂ 4. schuÊze vlaÂdy dne 17. dubna. PrÏedsednictvo vlaÂdy se sklaÂdalo z prÏedsedy vlaÂdy Z. Fierlingera a peÏti naÂmeÏstkuÊ (K. Gottwald, V. SÏirokyÂ, J. David, dr. J. SÏraÂmek a J. UrsõÂny). PolitickeÂ slozÏenõÂ prÏedsednictva vlaÂdy umozÏnÏovalo komunistickeÂ straneÏ ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ prÏi projednaÂvaÂnõÂ ruÊznyÂch otaÂzek prosadit jejõÂ zaÂmeÏry. Vedle cÏlenuÊ KSCÏ K. Gottwalda a V. SÏirokeÂho nasÏli komunisteÂ jednoznacÏnou podporu v osobeÏ ministerskeÂho prÏedsedy Z. Fierlingera a mnohdy i v osobeÏ J. Davida, cÏlena naÂrodneÏ socialistickeÂ strany. J. SÏraÂmek za stranu lidovou a J. UrsõÂny, prÏedstavitel DemokratickeÂ strany Slovenska, nemohli i prÏes vyjaÂdrÏenõÂ sveÂho nesouhlasu rozhodnutõÂ prÏedsednictva prÏedklaÂdaneÂ vlaÂdeÏ podstatnyÂm zpuÊsobem ovlivnit. Na naÂvrh ministra vnitra, kteryÂ schvaÂlilo prÏedsednictvo vlaÂdy, prÏijala vlaÂda HlavnõÂ zaÂsady vyÂstavby noveÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu.2 UvedenyÂ dokument obsahoval rozhodnutõÂ vlaÂdy o zrusÏenõÂ staryÂch bezpecÏnostnõÂch sboruÊ a jejich nahrazenõÂ novou strukturou bezpecÏnostnõÂ sluzÏby. Na mõÂsto stareÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu meÏly vzniknout zcela noveÂ slozÏky: * uniformovanyÂ sbor NaÂrodnõÂ bezpecÏnostnõÂ sluzÏby, porÏaÂdkovaÂ a kriminaÂlnõÂ sluzÏba * uniformovanyÂ pohotovostnõÂ sbor, pluky NaÂrodnõÂ bezpecÏnosti * neuniformovanyÂ sbor NaÂrodnõÂ bezpecÏnostnõÂ sluzÏby, staÂtnõÂ bezpecÏnost vcÏetneÏ vnitrÏnõÂho a zahranicÏnõÂho politickeÂho zpravodajstvõÂ * zvlaÂsÏtnõÂ bezpecÏnostnõÂ sluzÏba, ochrana prezidenta, cÏlenuÊ vlaÂdy, uÂrÏaduÊ atd. 53

UsnesenõÂ vlaÂdy zaÂrovenÏ prÏedpoklaÂdalo, zÏe prÏi vyÂstavbeÏ novyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek budou prÏednostneÏ vyuzÏõÂvaÂni prÏõÂslusÏnõÂci 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR a uÂcÏastnõÂci domaÂcõÂho odboje.3 Dne 15. kveÏtna 1945 oficiaÂlneÏ prÏevzal V. Nosek resort vnitra. NavõÂc se stal prÏedsedou vlaÂdnõÂ personaÂlnõÂ komise, kteraÂ projednaÂvala obsazenõÂ duÊlezÏityÂch mõÂst v jednotlivyÂch ministerstvech. PrÏesto, zÏe vlaÂda schvaÂlila uvedenyÂ dokument, nebylo mozÏno v praxi plneÏ zabezpecÏit jeho realizaci. V polovineÏ dubna roku 1945 byla jesÏteÏ znacÏnaÂ cÏaÂst cÏeskyÂch zemõÂ v rukou neÏmeckyÂch okupantuÊ. Na zaÂkladeÏ vyÂzev odbojovyÂch organizacõÂ, naÂrodnõÂch vyÂboruÊ, politickyÂch stran i jinyÂch institucõÂ vznikaly veÏtsÏinou zÏivelneÏ na osvobozeneÂm uÂzemõÂ ruÊzneÂ ozbrojeneÂ skupiny. TakeÂ jejich struktura, poslaÂnõÂ i naÂzvy se podstatneÏ lisÏily. Od revolucÏnõÂch gard, rudyÂch gard, naÂrodnõÂ straÂzÏe, straÂzÏe naÂrodnõÂ bezpecÏnosti azÏ po naÂrodnõÂ milice, obranneÂ straÂzÏe a dalsÏõÂ. MnoheÂ z nich se svyÂm puÊsobenõÂm vymykaly puÊvodnõÂm prÏedstavaÂm o vytvaÂrÏenõÂ prÏechodnyÂch bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ naÂrodnõÂch vyÂboruÊ. Jejich hlavnõÂm uÂkolem meÏla byÂt podle mozÏnostõÂ ochrana majetku, osob, zabraÂneÏnõÂ nicÏenõÂ vyÂrobnõÂch i jinyÂch zarÏõÂzenõÂ ustupujõÂcõÂmi jednotkami neÏmeckeÂ armaÂdy nebo zaÂsÏkodnickyÂmi skupinami, zadrzÏovaÂnõÂ kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ, zajisÏt'ovaÂnõÂ archivnõÂch materiaÂluÊ okupacÏnõÂch uÂrÏaduÊ a podobneÏ. Obsah rÏady archivnõÂch pramenuÊ sveÏdcÏõÂ o tom, zÏe võÂcemeÂneÏ zÏivelneÂ puÊsobenõÂ teÏchto ozbrojenyÂch skupin prÏinaÂsÏelo vedle pozitivnõÂho puÊsobenõÂ takeÂ vaÂzÏneÂ probleÂmy. Jejich cÏinnost mnohdy nebyla nikyÂm rÏõÂzena a koordinovaÂna. DochaÂzelo k prÏõÂpaduÊm exekucõÂ majetku, k rabovaÂnõÂ, k loupezÏõÂm, k domovnõÂm prohlõÂdkaÂm, ale i k prÏõÂpaduÊm vykonaÂnõÂ poprav bez vysÏetrÏovaÂnõÂ a odsouzenõÂ i v dobeÏ po osvobozenõÂ. V mnohyÂch prÏõÂpadech byla motivem jednaÂnõÂ samozvanyÂch vykonavateluÊ ¹spravedlnostiª snaha zbavit se nepohodlnyÂch sveÏdkuÊ.4 Mnohdy se obeÏtõÂ samozvanyÂch vykonavateluÊ spravedlnosti stali obcÏaneÂ, kterÏõÂ se zaÂvazÏnyÂm zpuÊsobem neprovinili. Vedle ruÊznyÂch zÏivelneÏ vznikajõÂcõÂch a nikyÂm nerÏõÂzenyÂch ozbrojenyÂch skupin byly vytvaÂrÏeny dalsÏõÂ, ktereÂ podleÂhaly naÂrodnõÂm vyÂboruÊm a plnily uÂkoly podle jejich potrÏeb. ZaÂrovenÏ dochaÂzelo takeÂ k obnovovaÂnõÂ struktury bezpecÏnostnõÂch slozÏek z obdobõÂ prÏedmnichovskeÂ republiky z cÏaÂsti prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cÏeskeÂ protektoraÂtnõÂ policie i z byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, kterÏõÂ museli policejnõÂ slozÏky po 15. brÏeznu 1939 opustit. 54

Ve snaze zabraÂnit zÏivelnosti a nezÏaÂdoucõÂm tendencõÂm ve vyÂkonu bezpecÏnostnõÂ sluzÏby vydalo ministerstvo vnitra dne 26. kveÏtna roku 1945 vyÂnos o podrÏõÂzenõÂ vsÏech docÏasnyÂch ozbrojenyÂch skupin Komisi pro vnitrÏnõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnost (daÂle KVNB). ZmõÂneÏnaÂ komise vznikla po kveÏtnoveÂm povstaÂnõÂ z vojenskopolitickeÂ komise CÏeskeÂ naÂrodnõÂ rady. Dne 22. kveÏtna ministerstvo vnitra potvrdilo vytvorÏenõÂ teÂto komise a stanovilo, zÏe v nõÂ daÂle budou zastoupeny ZemskeÂ naÂrodnõÂ vyÂbory (ZNV), UÂstrÏednõÂ rada odboruÊ (UÂRO), revolucÏnõÂ gardy, partyzaÂni a zaÂstupci ministerstva vnitra (MV). K hlavnõÂm uÂkoluÊm KVNB patrÏila organizace vnitrÏnõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti, budovaÂnõÂ Sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti (SNB) i provaÂdeÏnõÂ a rÏõÂzenõÂ ocÏisty bezpecÏnostnõÂch a staÂtnõÂch orgaÂnuÊ.5 OpatrÏenõÂ stanovenaÂ vyÂnosem se vzhledem ke slozÏiteÂ vnitropolitickeÂ situaci, kteraÂ vznikla bezprostrÏedneÏ po vaÂlce, nedarÏilo realizovat. Proto v cÏervnu 1945 vydalo ministerstvo naÂrodnõÂ obrany po dohodeÏ s ministerstvem vnitra narÏõÂzenõÂ o rozpusÏteÏnõÂ vsÏech docÏasnyÂch ozbrojenyÂch skupin mimo armaÂdu, slozÏky NaÂrodnõÂ bezpecÏnosti a staryÂch bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ.6 Ani zmõÂneÏneÂ narÏõÂzenõÂ o rozpusÏteÏnõÂ ozbrojenyÂch skupin se nepodarÏilo v kraÂtkeÂ dobeÏ realizovat. Na ministerstvo vnitra i na ministerstvo naÂrodnõÂ obrany dochaÂzelo ze strany obcÏanuÊ, uÂrÏaduÊ a bezpecÏnostnõÂch slozÏek mnoho stõÂzÏnostõÂ na jednaÂnõÂ ruÊznyÂch ozbrojenyÂch skupin, ale i prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy. JesÏteÏ v pruÊbeÏhu meÏsõÂce srpna, zaÂrÏõÂ a rÏõÂjna 1945 dochaÂzelo prÏevaÂzÏneÏ v pohranicÏõÂ ke zcizovaÂnõÂ majetku, osobnõÂch veÏcõÂ a k prÏõÂpaduÊm fyzickeÂho naÂsilõÂ paÂchaneÂho na obyvatelstvu. Ministerstvo vnitra reagovalo na tuto situaci vyÂnosem ze dne 25. zaÂrÏõÂ 1945 NeprÏõÂstojnosti prÏi zajisÏt'ovaÂnõÂ osob, v neÏmzÏ uvedlo konkreÂtnõÂ prÏõÂpady okraÂdaÂnõÂ zajisÏt'ovanyÂch o cenneÂ prÏedmeÏty, vykraÂdaÂnõÂ bytuÊ zajisÏteÏnyÂch atd. VyÂnos adresovalo vsÏem stupnÏuÊm naÂrodnõÂch vyÂboruÊ a okresnõÂm spraÂvnõÂm komisõÂm (OSK) s narÏõÂzenõÂm okamzÏiteÂho sjednaÂnõÂ naÂpravy.7 JesÏteÏ pocÏaÂtkem listopadu ministerstvo vnitra jizÏ poneÏkolikaÂteÂ upozornÏovalo podrÏõÂzeneÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky na nutnost splneÏnõÂ vyÂnosu z 3. srpna o likvidaci ruÊznyÂch ozbrojenyÂch skupin.8 Vzhledem k tomu, zÏe staÂle trval stav branneÂ pohotovosti staÂtu, spadalo rÏesÏenõÂ teÏchto probleÂmuÊ do kompetence ministra naÂrodnõÂ obrany. Gen. L. Svoboda dne 25. zaÂrÏõÂ 1945 narÏõÂdil orgaÂnuÊm OBZ a asistencÏnõÂm oddõÂluÊm provaÂdeÏnõÂ prÏõÂsnyÂch raziõÂ nejmeÂneÏ trÏikraÂt tyÂdneÏ v oblastech, kde k neprÏõÂstojnostem dochaÂzelo. VsÏechny 55

bezpecÏnostnõÂ slozÏky podrÏõÂdil velenõÂ OBZ. OrgaÂny OBZ provaÂdeÏly prÏõÂsneÂ kontroly totozÏnosti a osoby, ktereÂ se dopousÏteÏly nezaÂkonnostõÂ, poprÏõÂpadeÏ neopraÂvneÏneÏ nosily vojenskeÂ uniformy, byly zadrzÏeny a po vysÏetrÏenõÂ prÏedaÂny k potrestaÂnõÂ polnõÂm souduÊm. PrÏi plneÏnõÂ tohoto uÂkolu se vsÏak neÏkdy i prÏõÂslusÏnõÂci OBZ dopousÏteÏli sami nezaÂkonneÂho jednaÂnõÂ.9 SoubeÏzÏneÏ s rÏesÏenõÂm uvedenyÂch probleÂmuÊ prÏipravovalo ministerstvo vnitra realizaci rozhodnutõÂ vlaÂdy o vytvorÏenõÂ novyÂch bezpecÏnostnõÂch sboruÊ. Dne 30. cÏervna 1945 vydalo podrobnyÂ vyÂnos o organizaci Sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti. Vedle organizacÏnõÂ struktury obsahoval vyÂnos takeÂ ustanovenõÂ o prÏideÏlenõÂ cÏetnictva, uniformovaneÂ staÂtnõÂ policie i obecneÂ vyÂkonneÂ policie k SNB. VyÂnos se odvolaÂval na prÏipravovanyÂ dekret prezidenta republiky o vnitrÏnõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti, kteryÂ vsÏak nakonec nebyl vydaÂn. CÏaÂst II. odst. 2 vyÂnosu potvrzovala zaÂmeÏr prÏednostnõÂho vyuzÏitõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ partyzaÂnskyÂch jednotek a osob, ktereÂ se vraÂtily z koncentracÏnõÂch 10 taÂboruÊ, prÏi formovaÂnõÂ SNB. Obsah vyÂnosu ministerstva vnitra o organizaci Sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti znamenal prosazenõÂ zaÂmeÏru na zrusÏenõÂ staryÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek. Jeho praktickaÂ realizace znamenala pokracÏovaÂnõÂ zaÂpasu o zõÂskaÂnõÂ rozhodujõÂcõÂho vlivu v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch mezi hlavnõÂmi politickyÂmi silami ve spolecÏnosti. StejneÏ jako v prÏõÂpadeÏ armaÂdy nebylo mozÏno vytvorÏit zcela novyÂ SNB bez vyuzÏitõÂ mnohyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu prÏedmnichovskeÂ republiky. Jako zcela noveÂ uÂtvary SNB vsÏak byly formovaÂny vojensky organizovaneÂ pluky naÂrodnõÂ bezpecÏnosti. JizÏ 18. kveÏtna roku 1945 vydala KVNB rozkaz mjr. deÏl. OldrÏichu KrysÏtofovi ke zformovaÂnõÂ 1. pluku NB.11 DoplnÏovaÂnõÂ pohotovostnõÂch plukuÊ probõÂhalo na zaÂkladeÏ doporucÏenõÂ KVNB ze dne 23. kveÏtna prÏevaÂzÏneÏ z rÏad prÏõÂslusÏnõÂkuÊ revolucÏnõÂch gard, partyzaÂnuÊ, duÊstojnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR a prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zpravodajskeÂ brigaÂdy. PrÏõÂslusÏnõÂky zpravodajskeÂ brigaÂdy, prÏevaÂzÏneÏ duÊstojnõÂky v zaÂloze, zarÏazovalo velenõÂ SNB takeÂ na jednotliveÂ velitelskeÂ stupneÏ azÏ do konce roku 1945. Podle narÏõÂzenõÂ naÂcÏelnõÂka HSÏ gen. B. BocÏka ze dne 13. kveÏtna 1945 byla prazÏskaÂ revolucÏnõÂ skupina (zpravodajskaÂ brigaÂda) v sõÂle dvou praporuÊ jako vojenskaÂ jednotka prÏõÂmo podrÏõÂzena MNO. 56

Velitelem teÂto jednotky byl por. dr. Rastislav Vahala. V leÂteÏ roku 1945 bylo prÏeveleno ke sluzÏbeÏ v SNB k pohotovostnõÂmu pluku 1. NB 24 duÊstojnõÂkuÊ a 3 rotmistrÏi, k zemskeÂmu velitelstvõÂ SNB v CÏechaÂch bylo prÏeveleno 13 duÊstojnõÂkuÊ a 2 rotmistrÏi, ze ZpravodajskeÂ brigaÂdy to bylo 7 duÊstojnõÂkuÊ.12 Teprve 29. cÏervna 1945 vydal ministr vnitra vyÂnos Organizace ministerstva vnitra, kteryÂ obsahoval organizacÏnõÂ strukturu ministerstva vnitra.13 DuÊlezÏitou bezpecÏnostnõÂ slozÏkou se stala zpravodajskaÂ sluzÏba ministerstva vnitra. Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª vznikl na zaÂkladeÏ vyÂnosu MV z 25. 5. 1945.14 PrÏednostou odboru se stal zkusÏenyÂ zpravodajskyÂ duÊstojnõÂk plk. Josef BaÂrtõÂk. VsÏechny ostatnõÂ vyÂznamneÂ funkce tohoto odboru obsadili cÏlenoveÂ KSCÏ. ZaÂstupcem prÏednosty odboru se stal dr. ZdeneÏk Toman a prÏednostou nejduÊlezÏiteÏjsÏõÂho oddeÏlenõÂ ± obranneÂho zpravodajstvõÂ blõÂzkyÂ spolupracovnõÂk sÏeÂfa OBZ B. Reicina kpt. BedrÏich PokornyÂ. Odbor ¹Zª a zejmeÂna jeho oddeÏlenõÂ obranneÂho zpravodajstvõÂ i agenturnõÂ a paÂtracõÂ meÏly znacÏnyÂ podõÂl na realizaci personaÂlnõÂch zmeÏn v ministerstvu vnitra ve prospeÏch KSCÏ. Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ meÏl celkem 10 oddeÏlenõÂ, z nichzÏ k nejvyÂznamneÏjsÏõÂm patrÏila oddeÏlenõÂ obranneÂho zpravodajstvõÂ a oddeÏlenõÂ agenturnõÂ a paÂtracõÂ. V cÏervenci 1945 cÏõÂtal odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ 73 osob.15 Od roku 1945 pracoval na UÂV KSCÏ poradnõÂ zpravodajskyÂ sbor, jehozÏ cÏleny byli K. SÏvaÂb, B. Reicin, J. VeselyÂ, B. PokornyÂ, SÏ. PlacÏek a Markus.16 PoradnõÂ zpravodajskyÂ sbor rÏesÏil otaÂzky souvisejõÂcõÂ s cÏinnostõÂ zpravodajskyÂch sluzÏeb. Jeho hlavnõÂ uÂsilõÂ smeÏrÏovalo k obsazenõÂ vedoucõÂch pozic ve zpravodajskyÂch sluzÏbaÂch cÏleny KSCÏ nebo osobami oddanyÂmi komunistickeÂ straneÏ. V raÂmci ministerstva vnitra plnili tuto uÂlohu B. PokornyÂ, J. VeselyÂ a SÏ. PlacÏek, v armaÂdeÏ B. Reicin. JizÏ v leÂteÏ roku 1945 se plneÏ projevily duÊsledky toho, zÏe se KSCÏ podarÏilo na ministerstvu vnitra obsadit duÊlezÏiteÂ pozice. FormaÂlneÏ o obsazenõÂ klõÂcÏovyÂch mõÂst v noveÏ formovaneÂm bezpecÏnostnõÂm aparaÂtu rozhodoval bud' prÏõÂmo ministr vnitra V. Nosek, nebo na zaÂkladeÏ jeho naÂvrhu po projednaÂnõÂ v personaÂlnõÂ komisi vlaÂdy vlaÂda, poprÏõÂpadeÏ prezident republiky. Prakticky proces obsazovaÂnõÂ uvedenyÂch mõÂst v ministerstvu vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch probõÂhal zcela jinak. ObsazenõÂ klõÂcÏovyÂch mõÂst na ministerstvu a v bezpecÏnostnõÂm aparaÂtu projednaÂval nejdrÏõÂve V. Nosek 57

s vedenõÂm KSCÏ. Na ministerstvu vnitra pracovala zaÂkladnõÂ organizace KSCÏ, kterou prÏõÂmo rÏõÂdil sekretariaÂt UÂV KSCÏ. JejõÂ usnesenõÂ byla pro V. Noska zaÂvaznaÂ. V leÂteÏ roku 1945 se na ministerstvu vnitra konaly trÏi schuÊze ZO KSCÏ. PrvnõÂ schuÊze se zuÂcÏastnili K. SÏvaÂb, J. VeselyÂ, B. PokornyÂ, Z. Toman, O. Glanz, G. SpurnyÂ a E. PolaÂk.17 ZaÂznam o schuÊzi, kteryÂ nenõÂ datovaÂn, obsahuje takeÂ prÏesnyÂ prÏehled pozÏadavkuÊ osob (cÏlenuÊ KSCÏ) pro potrÏeby doplneÏnõÂ ministerstva po jednotlivyÂch odborech. Dne 25. srpna 1945 na dalsÏõÂ schuÊzi opeÏt zaÂkladnõÂ organizace projednaÂvala situaci na ministerstvu vnitra. Bylo konstatovaÂno, zÏe je neuspokojivaÂ, protozÏe na ministerstvu pracovalo v srpnu ¹pouzeª 30 komunistuÊ. V prÏijateÂm usnesenõÂ uÂcÏastnõÂci schuÊze vytycÏili uÂkol v nejblizÏsÏõÂ dobeÏ doplnit ministerstvo minimaÂlneÏ o dalsÏõÂch 50 cÏlenuÊ KSCÏ. NejvõÂce cÏlenuÊ KSCÏ zatõÂm pracovalo v sekretariaÂtu ministra vnitra v uÂseku, kteryÂ rÏõÂdil naÂrodnõÂ vyÂbory, a v odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª.18 Na zmõÂneÏneÂ schuÊzi projednaÂvali jejõÂ uÂcÏastnõÂci takeÂ probleÂm obsazenõÂ mõÂsta vedoucõÂho zpravodajskeÂho odboru plk. Josefem BaÂrtõÂkem. ProbeÏhla rozporuplnaÂ diskuse, v nõÂzÏ bylo konstatovaÂno, zÏe je sice zpravodajskyÂm odbornõÂkem, ale zÏe komunisteÂ nemajõÂ prÏõÂstup ke vsÏem informacõÂm, pouze k ¹prÏefiltrovanyÂmª. UrychleneÂ provedenõÂ zmeÏn na ministerstvu vnitra v duchu vyÂsÏe uvedenyÂch zaÂmeÏruÊ znova duÊrazneÏ urgoval K. SÏvaÂb na schuÊzi komunistuÊ ministerstva dne 27. srpna 1945.19 Proto takeÂ komunisteÂ na ministerstvu vnitra vyvinuli na podzim 1945 uÂsilõÂ k odstraneÏnõÂ gen. J. BaÂrtõÂka z funkce prÏednosty odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ. SveÂho cõÂle dosaÂhli v lednu 1946, kdy na zaÂkladeÏ prÏipraveneÂ provokace musel J. BaÂrtõÂk svoji funkci opustit.20 V. Nosek prÏedlozÏil jmenovityÂ prÏehled po jednotlivyÂch odborech MV s oznacÏenõÂm osob, ktereÂ musõÂ ministerstvo vnitra co nejdrÏõÂve opustit. ZaÂrovenÏ dokumenty tohoto jednaÂnõÂ obsahujõÂ prÏehled mõÂst po jednotlivyÂch odborech MV, na kteraÂ bude nutno najõÂt vhodneÂ osoby, bud' cÏleny KSCÏ, nebo osoby pro tuto stranu prÏijatelneÂ. Na zaÂveÏr schuÊze prÏijali prÏõÂtomneÂ usnesenõÂ, kdo musõÂ ministerstvo okamzÏiteÏ bezpodmõÂnecÏneÏ opustit. RealizacõÂ tohoto uÂkolu poveÏrÏila zaÂkladnõÂ organizace V. Noska. ZaÂpisy z jednaÂnõÂ nesou oznacÏenõÂ DuÊveÏrneÂ ± dvakraÂte.21 PruÊbeÏh doplnÏovaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek novyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky 58

je vyÂstizÏneÏ charakterizovaÂn v publikaci VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, kde se uvaÂdõÂ: ¹V tomto obdobõÂ se na posõÂlenõÂ BezpecÏnosti vyÂznamneÏ podõÂlely organizace KSCÏ a orgaÂny, ktereÂ do nõÂ vysõÂlaly sveÂ osveÏdcÏeneÂ politickeÂ pracovnõÂky, partyzaÂny, politickeÂ veÏzneÏ a ilegaÂlnõÂ pracovnõÂky. Ve vsÏech oblastech republiky byl zahaÂjen rozsaÂhlyÂ naÂbor novyÂch mladyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ BezpecÏnosti, kterÏõÂ byli okamzÏiteÏ zarÏazovaÂni k vyÂkonu sluzÏby.ª22 Dne 21. srpna 1945 rozhodlo ministerstvo vnitra o zrusÏenõÂ KVNB. ZaÂrovenÏ rozhodlo o vytvorÏenõÂ zemskyÂch odboruÊ bezpecÏnosti II (ZOB II), ktereÂ se staly soucÏaÂstõÂ zemskyÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ. Teprve prÏijetõÂm uvedeneÂho opatrÏenõÂ se fakticky bezpecÏnostnõÂ slozÏky dostaly do jizÏ drÏõÂve proklamovaneÂho dvojõÂho podrÏõÂzenõÂ, a to jak ministerstvu, tak i naÂrodnõÂm vyÂboruÊm. I kdyzÏ v literaturÏe i v neÏkteryÂch dokumentech je uvaÂdeÏno datum rozhodnutõÂ o zrÏõÂzenõÂ ZOB 21. srpna 1945, je pravdeÏpodobneÂ, zÏe jejich formovaÂnõÂ probõÂhalo jizÏ drÏõÂve. NaprÏõÂklad dokument ZOB ZemskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze NaÂvrh organizace vnitrÏnõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnosti v CÏechaÂch je datovaÂn dnem 14. srpna 1945.23 DuÊvodem zrusÏenõÂ KVNB byla pravdeÏpodobneÏ skutecÏnost, zÏe v nõÂ prÏedstaviteleÂ KSCÏ vzhledem k zastoupenõÂ ruÊznyÂch slozÏek (ZNV, UÂRO, revolucÏnõÂ gardy, partyzaÂni, zaÂstupci MV a dalsÏõÂ) nemeÏli rozhodujõÂcõÂ vliv a konstituovaÂnõÂ ministerstva vnitra postoupilo do teÂ mõÂry, zÏe bylo samo schopno uplatnÏovat kompetence KVNB. Podle vyÂnosu MV z 21. srpna 1945 meÏly byÂt v raÂmci ZOB vytvorÏeny naÂsledujõÂcõÂ slozÏky: zemskeÂ velitelstvõÂ SNB, zemskaÂ uÂrÏadovna StB, zemskaÂ kriminaÂlnõÂ uÂrÏadovna, zemskeÂ oddeÏlenõÂ bezpecÏnosti II ± zpravodajskaÂ slozÏka i dalsÏõÂ oddeÏlenõÂ. SlozÏenõÂ jednotlivyÂch ZOB u ZNV v Praze, v BrneÏ i v OstraveÏ se lisÏilo. VyÂsÏe uvedeneÂ zaÂkladnõÂ slozÏky vsÏak byly postupneÏ vytvorÏeny u vsÏech ZOB. NaprÏ. v BrneÏ nesl v pruÊbeÏhu roku 1945 ZOB oznacÏenõÂ Odbor ZNV II. ± bezpecÏnostnõÂ s naÂsledujõÂcõÂmi oddeÏlenõÂmi: II/5 ± verÏejnaÂ bezpecÏnost, II/6 ± veÏci policejnõÂ a spolkoveÂ, II/6 a) ± oddeÏlenõÂ evakuacÏnõÂ, II/7 ± veÏci vojenskeÂ, II/8 ± ochrana praÂce a II/9 ± veÏci uÂstavnõÂ, volby, scÏõÂtaÂnõÂ lidu. Ke zmeÏneÏ jeho slozÏenõÂ dosÏlo azÏ k 22. 4. 1946. Jeho strukturu tvorÏila oddeÏlenõÂ: II/11 ± staÂtnõÂ bezpecÏnost, II/12 ± veÏci policejnõÂ a spolkoveÂ, II/13 ± oddeÏlenõÂ evakuacÏnõÂ a II/14 ± veÏci vojenskeÂ.24 Struktura i kompetence jednotlivyÂch ZOB se vsÏak v pruÊbeÏhu 59

naÂsledujõÂcõÂho obdobõÂ meÏnily v duÊsledku reorganizacõÂ ZNV (naprÏ. po volbaÂch v roce 1946 atd.). Z hlediska zaÂpasu o zõÂskaÂnõÂ podõÂlu na politickeÂ moci v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ sehraÂvaly duÊlezÏitou uÂlohu prÏedevsÏõÂm slozÏky StB. a ZOB II. V leÂteÏ a na podzim roku 1945 dochaÂzõÂ k urychleneÂmu prÏednostnõÂmu formovaÂnõÂ prÏedevsÏõÂm slozÏky ZOB II. Struktura ZOB II obsahovala oddeÏlenõÂ: ± politickeÂho zpravodajstvõÂ (PZ), ± obranneÂho zpravodajstvõÂ (OZ), ± hospodaÂrÏskeÂho zpravodajstvõÂ (HZ), ± pomocneÂ oddeÏlenõÂ a referaÂty. Prakticky vsÏichni prÏõÂslusÏnõÂci ZOB II byli cÏleny KSCÏ nebo s touto stranou sympatizovali. Z hlediska KSCÏ byla zpravodajskaÂ sluzÏba prÏedstavovanaÂ prÏõÂslusÏnõÂky ZOB II vedle pohotovostnõÂch plukuÊ NB povazÏovaÂna za nejspolehliveÏjsÏõÂ slozÏku prÏeduÂnoroveÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu.25 PrÏõÂslusÏnõÂci ZOB II se rekrutovali prÏedevsÏõÂm z byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru, ze zpravodajskeÂ brigaÂdy i z jinyÂch uÂcÏastnõÂkuÊ odboje. DuÊlezÏitou uÂlohu prÏi formovaÂnõÂ ZOB II sehraÂlo OBZ. PrÏedevsÏõÂm prÏi vytvaÂrÏenõÂ organizacÏnõÂ struktury a prÏi proveÏrÏovaÂnõÂ jeho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ. ZOB II byly formaÂlneÏ ve dvojõÂ podrÏõÂzenosti ± naÂrodnõÂm vyÂboruÊm a ministerstvu vnitra. Prakticky vsÏak podleÂhaly pouze odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª MV. Obsah cÏinnosti ZOB II byl teÂmeÏrÏ totozÏnyÂ s cÏinnostõÂ OBZ (mimo armaÂdu). PostupneÏ prÏõÂslusÏnõÂci ZOB II plnili prÏevaÂzÏnou cÏaÂst uÂkoluÊ ve prospeÏch OBZ, i kdyzÏ formaÂlneÏ byli podrÏõÂzeni odboru ¹Zª ministerstva vnitra. PoneÏkud odlisÏnaÂ situace se vytvorÏila prÏi formovaÂnõÂ struktury StB. Vzhledem k nedostatku potrÏebneÂho pocÏtu kvalifikovanyÂch osob, nejasnostem ohledneÏ kompetencõÂ StB a uÂsilõÂ, jezÏ veÏnovalo MV formovaÂnõÂ ZOB II a pohotovostnõÂch plukuÊ NB, nebyla vyÂstavba StB v centru jeho pozornosti. Z teÏchto duÊvoduÊ se jizÏ do konce roku 1945 nepodarÏilo vytvorÏit plneÏ akceschopnou organizacÏnõÂ strukturu StB. SveÏdcÏõÂ o tom i jizÏ zmõÂneÏnyÂ fakt, zÏe zemskaÂ uÂstrÏedna StB vydala vyÂnos o organizaci StB azÏ 22. 11. 1945.26 VyÂstavbeÏ StB veÏnovalo MV pozornost azÏ od pocÏaÂtku roku 1946, tedy v dobeÏ, kdy jizÏ byly zformovaÂny pohotovostnõÂ pluky NB, ZOB II a fungovala struktura SNB od HlavnõÂho velitelstvõÂ SNB, prÏes zemskaÂ, okresnõÂ velitelstvõÂ azÏ po stanice SNB v obcõÂch. 60

Dne 8. rÏõÂjna 1945 vydal Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ MV vyÂnos adresovanyÂ vsÏem ZNV, ONV, OSK, HV SNB a ZV SNB s naÂzvem Kompetence naÂrodnõÂch vyÂboruÊ v zaÂlezÏitostech SNB a politickeÂho zpravodajstvõÂ. V neÏm na jedneÂ straneÏ upozornÏovalo MV naÂrodnõÂ vyÂbory vsÏech stupnÏuÊ na praÂvo daÂvat uÂkoly, ktereÂ spadajõÂ podle prÏedpisuÊ do jejich kompetence, bezpecÏnostnõÂmu aparaÂtu. Na druheÂ straneÏ obsahoval vyÂnos duÊrazneÂ upozorneÏnõÂ, zÏe NV nemajõÂ praÂvo zasahovat do veÏcõÂ personaÂlnõÂch. O zaÂlezÏitostech staÂtneÏbezpecÏnostnõÂch mohl byÂt uveÏdomeÏn jen prÏedseda NV a bezpecÏnostnõÂ referent, a to pouze tehdy, tyÂkal-li se prÏõÂpad prÏõÂmo NV. V prÏõÂpadeÏ rÏesÏenõÂ protistaÂtnõÂ cÏinnosti, sledovaÂnõÂ ilegaÂlnõÂch skupin atd. mohly byÂt uveÏdomeÏny pouze zpravodajskeÂ orgaÂny. JakeÂkoliv informace z teÂto oblasti byly povazÏovaÂny za tajneÂ.27 Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ vydaÂval vyÂnosy podepsaneÂ veÏtsÏinou prÏednostou 1. oddeÏlenõÂ ± obranneÂho kpt. B. PokornyÂm, kteryÂmi uklaÂdal uÂkoly i striktnõÂ narÏõÂzenõÂ vsÏem institucõÂm podrÏõÂzenyÂm ministerstvu vnitra (naÂrodnõÂmi vyÂbory vsÏech stupnÏuÊ pocÏõÂnaje prÏes vsÏechny slozÏky SNB azÏ po oddeÏlenõÂ StB a bezpecÏnostnõÂ referenty). K nim patrÏõÂ i vyÂnos ze 7. listopadu 1945 UÂcÏast sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti prÏi zajisÏt'ovaÂnõÂ osob pro politickeÂ delikty a vyÂnos Obrana bezpecÏnosti zemeÏ (OBZ) ± spolupraÂce. PrvnõÂ z nich obsahoval kritiku slozÏek SNB a bezpecÏnostnõÂch referentuÊ za liknavyÂ postup prÏi zatyÂkaÂnõÂ kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ. Na zaÂveÏr vyÂnosu se rÏõÂkaÂ: ¹JednaÂnõÂ proti tomuto vyÂnosu bude stõÂhaÂno jako vylozÏenyÂ akt sabotaÂzÏe... a daÂle ...proti vinõÂkuÊm bude postupovaÂno s nejveÏtsÏÂõ tvrdostõÂ a bezohlednostõÂ.ª28 Obsahem druheÂho vyÂnosu bylo rÏesÏenõÂ kompetencÏnõÂch sporuÊ mezi OBZ, SNB, StB a orgaÂny politickeÂho zpravodajstvõÂ ¹Zª. ZduÊraznÏoval nutnost uÂzkeÂ spolupraÂce uvedenyÂch slozÏek a obsahoval i narÏõÂzenõÂ, zÏe vsÏechny orgaÂny SNB, StB a politickeÂho zpravodajstvõÂ musõÂ uveÏdomit OBZ o kazÏdeÂm prÏõÂpadu spadajõÂcõÂm do oboru staÂtnõÂ bezpecÏnosti a politickeÂho zpravodajstvõÂ. PodobnyÂch vyÂnosuÊ vydal odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ MV v pruÊbeÏhu podzimu 1945 jesÏteÏ celou rÏadu. Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ postupneÏ cestou ZOB II rozsÏirÏoval svoji puÊsobnost do vsÏech oblastõÂ zÏivota spolecÏnosti. VydaÂval vyÂnosy a narÏõÂzenõÂ pro vsÏechny bezpecÏnostnõÂ slozÏky mi61

nisterstva vnitra vcÏetneÏ SNB i prÏesto, zÏe v organizacÏnõÂ strukturÏe ministerstva vnitra existoval odbor VI. ± verÏejnaÂ bezpecÏnost, jehozÏ soucÏaÂstõÂ bylo takeÂ HV SNB. ZemskeÂ odbory bezpecÏnosti od podzimu roku 1945 vytvaÂrÏely agenturnõÂ sõÂteÏ stejneÏ jako OBZ. VyÂnosem MV odboru ¹Zª ze dne 29. rÏõÂjna 1945 bylo vsÏem zpravodajskyÂm orgaÂnuÊm narÏõÂzeno neprodleneÏ vytvorÏit sõÂteÏ informaÂtoruÊ a duÊveÏrnõÂkuÊ urcÏeneÂ ke zpravodajskeÂmu strÏezÏenõÂ zestaÂtneÏnyÂch podnikuÊ.29 ZpravodajskeÂ slozÏky ministerstva vnitra, reprezentovaneÂ odborem ¹Zª pro politickeÂ zpravodajstvõÂ a prÏõÂslusÏnõÂky ZOB II, zaujõÂmaly od pocÏaÂtku sveÂ existence vyÂsadnõÂ postavenõÂ. PrÏõÂslusÏnõÂci ostatnõÂch slozÏek MV byli na zaÂkladeÏ jejich pozÏadavkuÊ povinni plnit uÂkoly v jejich prospeÏch a neprodleneÏ oznamovat jakeÂkoliv prÏõÂpady staÂtneÏbezpecÏnostnõÂ povahy, s nimizÏ se ve sluzÏbeÏ i mimo ni setkali. To se tyÂkalo i paÂtraÂnõÂ po põÂsemnostech a archivech neÏmeckyÂch a okupacÏnõÂch uÂrÏaduÊ. NarÏõÂzenõÂ paÂtrat po uvedenyÂch põÂsemnostech vydalo MV celeÂmu aparaÂtu NV, ostatnõÂm uÂrÏaduÊm a bezpecÏnostnõÂm slozÏkaÂm. PrÏi nalezenõÂ jakyÂchkoliv põÂsemnostõÂ musel byÂt proveden jejich soupis, zapecÏeteÏnõÂ a prÏedaÂnõÂ zpravodajskyÂm orgaÂnuÊm k analyÂze. ZaÂrovenÏ musel byÂt jejich naÂlez hlaÂsÏen prÏõÂmo na MV odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ.30 Touto cestou se dostaÂvalo do rukou odboru ¹Zª i OBZ mnozÏstvõÂ informacõÂ, ktereÂ pozdeÏji vyuzÏily tyto tajneÂ sluzÏby ruÊznyÂm zpuÊsobem v zaÂpase uchopenõÂ politickeÂ moci. PrÏõÂslusÏnõÂci SNB zatyÂkali na zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ zpravodajskyÂch orgaÂnuÊ podezrÏeleÂ osoby a provaÂdeÏli domovnõÂ prohlõÂdky. Za prÏõÂpadneÂ omyly a zatcÏenõÂ nevinnyÂch osob byli vsÏak braÂni k zodpoveÏdnosti prÏõÂslusÏnõÂci SNB. To vyvolaÂvalo mnoheÂ konfliktnõÂ situace, z nichzÏ neÏktereÂ muselo rÏesÏit i ministerstvo vnitra. Do konce roku 1945 byla vytvorÏena organizacÏnõÂ struktura bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra. Vznikl tak bezpecÏnostnõÂ sbor, kteryÂ se vyÂrazneÏ odlisÏoval od bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu prÏedmnichovskeÂ republiky, a to jak z hlediska struktury, tak i z hlediska personaÂlnõÂho slozÏenõÂ i pocÏetnõÂch stavuÊ. Ke dni 29. zaÂrÏõÂ 1938 slouzÏilo u bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra 20 032 osob. V listopadu 1945 cÏõÂtaly bezpecÏnostnõÂ slozÏky jizÏ 32 027 osob.31 ZaÂpas o charakter a slozÏenõÂ noveÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu mezi hlavnõÂmi politickyÂmi silami v CÏeskoslovensku vyzneÏl v roce 1945 ve prospeÏch komunistickeÂ strany. Po obsazenõÂ klõÂcÏovyÂch 62

pozic na ministerstvu vnitra se jõÂ podarÏilo obsadit vyÂznamneÂ pozice takeÂ ve vsÏech podrÏõÂzenyÂch slozÏkaÂch. DomeÂnou KSCÏ se stal odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª, zpravodajskaÂ sluzÏba (ZOB II) a pohotovostnõÂ pluk 1. NB. VyÂznamneÂ pozice zõÂskali komunisteÂ takeÂ na ZV SNB i na nizÏsÏõÂch stupnõÂch. Pouze slozÏka kriminaÂlnõÂ sluzÏby se nestala objektem politickeÂho zaÂpasu o jejõÂ ovlaÂdnutõÂ. HlavnõÂ duÊvod vychaÂzel zrÏejmeÏ ze skutecÏnosti, zÏe rÏesÏila prÏõÂpady obecneÂ kriminality a navõÂc nebylo mozÏno nahradit zkusÏeneÂ kriminalisty bez zaÂvazÏnyÂch duÊsledkuÊ pro akceschopnost teÂto sluzÏby. Pozice ostatnõÂch nekomunistickyÂch stran v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch byly zanedbatelneÂ. Na ministerstvu vnitra zuÊstali na vyÂznamnyÂch mõÂstech pouze ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech jednotlivci, cÏlenoveÂ nekomunistickyÂch stran, ktereÂ jako zkusÏeneÂ a potrÏebneÂ odbornõÂky nemohl dosud ministr vnitra vymeÏnit. Ti se stali zdrojem informacõÂ o pomeÏrech v ministerstvu vnitra i v podrÏõÂzenyÂch slozÏkaÂch pro vedenõÂ prÏedevsÏõÂm strany naÂrodneÏ socialistickeÂ.32 Do vzniku ProzatõÂmnõÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ (PNS) 28. rÏõÂjna 1945 fakticky neexistovala parlamentnõÂ kontrola vyÂkonneÂ moci a tõÂm ani kontrola vyÂkonu bezpecÏnostnõÂ sluzÏby v osvobozeneÂ republice. JizÏ na prvnõÂch zasedaÂnõÂch PNS se na porÏad jednaÂnõÂ dostal probleÂm situace a stavu v ministerstvu vnitra a v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch. Dne 21. listopadu 1945 prÏednesl v parlamentu k tomuto probleÂmu, na zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch svyÂmi prÏõÂznivci na MV, projev poslanec CÏSNS Ota Hora.33 Projev sice vyvolal v parlamentu i na verÏejnosti znacÏnyÂ ohlas, ale jeho praktickeÂ duÊsledky nebyly zÏaÂdneÂ. NavõÂc i podle vyjaÂdrÏenõÂ O. Hory bylo zrÏejmeÂ, zÏe s obsahem jeho projevu byli doprÏedu seznaÂmeni vedoucõÂ cÏiniteleÂ KSCÏ. Tato epizoda byla prÏõÂznacÏnaÂ pro rÏesÏenõÂ probleÂmuÊ v ministerstvu vnitra a v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch i v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. K 31. 12. 1945 byl na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ vlaÂdy ukoncÏen stav branneÂ pohotovosti staÂtu, ale zÏivot spolecÏnosti se zatõÂm nevraÂtil do zcela normaÂlnõÂch kolejõÂ. Vedle rÏesÏenõÂ probleÂmuÊ souvisejõÂcõÂch s odstranÏovaÂnõÂm naÂsledkuÊ vaÂlky ve vsÏech oblastech zÏivota spolecÏnosti pokracÏoval mezi hlavnõÂmi politickyÂmi silami zaÂpas o prohloubenõÂ jejich vlivu v mocenskeÂ sfeÂrÏe. V tomto procesu sehraÂvaly staÂle duÊlezÏiteÏjsÏõÂ uÂlohu bezpecÏnostnõÂ slozÏky ministerstva vnitra a OBZ. 63

Oproti komunistuÊm meÏly ostatnõÂ strany velmi omezenou mozÏnost jakyÂmkoliv zpuÊsobem ovlivnit personaÂlnõÂ slozÏenõÂ ministerstva i bezpecÏnostnõÂch slozÏek. Pouze ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech zastaÂvali neÏktereÂ z vyÂznamneÏjsÏõÂch mõÂst na ministerstvu vnitra cÏlenoveÂ jinyÂch politickyÂch stran nezÏ KSCÏ. VeÏtsÏina dosavadnõÂch vysokyÂch uÂrÏednõÂkuÊ ministerstva se rekrutovala z teÏch, kterÏõÂ zastaÂvali tyto funkce v obdobõÂ prvnõÂ republiky, kdy ani nesmeÏli byÂt cÏleny politickyÂch stran. Ti byli za pouzÏitõÂ ruÊznyÂch metod V. Noskem postupneÏ odvolaÂvaÂni a nahrazovaÂni komunisty, prÏõÂpadneÏ uÂrÏednõÂky loajaÂlnõÂmi s KSCÏ. Ani pomeÏr sil v prÏedsednictvu vlaÂdy a ve vlaÂdeÏ samotneÂ neumozÏnÏoval zabraÂnit postupneÂmu ovlaÂdnutõÂ ministerstva vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏek komunistickou stranou. I kdyzÏ si mnozõÂ vedoucõÂ cÏiniteleÂ CÏSNS a strany lidoveÂ uveÏdomovali nebezpecÏõÂ plynoucõÂ z postupneÂho ovlaÂdnutõÂ ministerstva vnitra a SNB komunisty, nebyli schopni za staÂvajõÂcõÂ situace daneÂmu vyÂvoji cÏelit, a to z neÏkolika duÊvoduÊ: V teÂto dobeÏ neexistovala zÏaÂdnaÂ legislativnõÂ norma, kteraÂ by stanovovala raÂmec cÏinnosti a kompetence bezpecÏnostnõÂch slozÏek ± avizovanyÂ dekret prezidenta republiky nakonec nebyl vydaÂn. Od kveÏtna do srpna roku 1945 byla cÏinnost bezpecÏnostnõÂch slozÏek rÏõÂzena na zaÂkladeÏ vyÂnosuÊ ministerstva vnitra, respektive ministra V. Noska podle jeho uvaÂzÏenõÂ v rozporu s vlaÂdnõÂm narÏõÂzenõÂm z kveÏtna 1945. Jejich praÂvoplatnost byla potvrzena zpeÏtneÏ azÏ vlaÂdnõÂm narÏõÂzenõÂm cÏ. 44 ze dne 7. srpna 1945. KomunisteÂ na MV vyuzÏõÂvali v teÂto dobeÏ sluzÏeb OBZ k zõÂskaÂnõÂ kompromitujõÂcõÂch informacõÂ na osoby zastaÂvajõÂcõÂ vyÂznamneÂ funkce na MV, NV a v dalsÏõÂch institucõÂch, ktereÂ byly MV podrÏõÂzeny. S OBZ uÂzce spolupracovalo 1. oddeÏlenõÂ odboru ¹Zª ministerstva vnitra ± obranneÂ, pod vedenõÂm kpt. B. PokorneÂho. Na vyÂznamnaÂ mõÂsta v ministerstvu vnitra a v dalsÏõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch byli zarÏazovaÂni veÏtsÏinou komunisteÂ, ale i nestranõÂci s KSCÏ sympatizujõÂcõÂ ± aktivnõÂ uÂcÏastnõÂci odboje, byÂvalõÂ veÏznÏoveÂ nacistickyÂch koncentracÏnõÂch taÂboruÊ a duÊstojnõÂci cÏs. zahranicÏnõÂch jednotek prÏevaÂzÏneÏ z rÏad 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR, proti nimzÏ veÏtsÏinou nebylo naÂmitek (kromeÏ skutecÏnosti, zÏe byli cÏleny KSCÏ). Podle platnyÂch prÏedpisuÊ nebylo mozÏno zjisÏt'ovat cÏlenstvõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ bezpecÏnostnõÂch slozÏek k politickyÂm stranaÂm. Proto bylo pro prÏedstavitele nekomunistickyÂch stran velmi obtõÂzÏneÂ, ne-li 64

nemozÏneÂ, prokaÂzat, zÏe teÂmeÏrÏ vsÏechny klõÂcÏoveÂ pozice jsou obsazovaÂny cÏleny KSCÏ. V teÂto dobeÏ jesÏteÏ neexistoval parlament, na jehozÏ puÊdeÏ by bylo mozÏno urcÏiteÂ probleÂmy rÏesÏit a seznaÂmit s nimi i sÏirokou verÏejnost.

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Program prveÂ domaÂcõÂ vlaÂdy republiky, vlaÂdy NaÂrodnõÂ fronty CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ, SbõÂrka dokumentuÊ, Ministerstvo informacõÂ, Praha 1945, s. 15. Cesta k lidoveÂ bezpecÏnosti, SbornõÂk dokumentuÊ, NasÏe vojsko, Praha 1975, s. 27±29. TamteÂzÏ. O mnoha prÏõÂpadech najdeme fakta v archivnõÂch pramenech VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 12 311, 12 289, AMV, fondy 304±226±1, 310±24±3, VII-1945, 310±24±5, IX, takeÂ publikace StaneÏk, T.: Perzekuce 1945, Praha 1996. Viz: RudeÂ praÂvo ze dne 24. kveÏtna 1945. AMV, fond 304±32±3, VyÂnos MNO, 2979, III/3 odd. 1945. TamteÂzÏ, fond 310±24±5, IX 1945, VyÂnos MV cÏ. Z/I-13789/45±9, ze dne 25. zaÂrÏõÂ 1945. TamteÂzÏ, fond 310±24±7, IX-1945. TamteÂzÏ, fond 304±226±1. Cesta k lidoveÂ bezpecÏnosti, SbornõÂk dokumentuÊ, NasÏe vojsko, Praha, 1975, VyÂnos MV cÏ. j. 3700±26/6±45±V/4 z 30. 6. 1945. Viz: Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl I., Melantrich 1991, s. 142±144. AMV, fond 304±226±2. TamteÂzÏ, fond 304±47±1. TamteÂzÏ, fond A 14, inv. cÏ. 163, cÏ. j. Z±98/1945 ze dne 25. 5. 1945. TamteÂzÏ, fond 304±47±1. VUÂA, fond 100/52, sv. 37, a. j. 286. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 42, a. j. 307. SU TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. AMV, fond 304±47±1. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 42, a. j. 307. SU VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl V., NasÏe vojsko, Praha 1989, s 81. AMV, fond 304±47±1. MZA Brno, fond B 280, ZNV, prezidium s. 5. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 42, a. j. 307. SU AMV, fond 302±538±3, VyÂnos zemskeÂ uÂstrÏedny StB cÏ. 105±45 duÊv. o zrÏõÂzenõÂ a organizaci slozÏky StB v CÏechaÂch. TamteÂzÏ, fond 310±24±6. TamteÂzÏ, fond 310±24±7. TamteÂzÏ, fond 310±24±6, X-1945, VyÂnos MV cÏ. Z/1±30289/1945±0. TamteÂzÏ, fond 310±24±5.

65

31 32

33

66

VyÂvoj Sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948± 1960, FMNO, Praha 1978 ± prÏõÂloha IV. Tyto skutecÏnosti uvaÂdeÏjõÂ ve svyÂch pracõÂch autorÏi Drtina, P.: CÏeskoslovensko muÊj osud, svazek II., kniha 1, Melantrich, Praha 1992, s. 114 a 138, Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl I., Melantrich 1991, s. 138. PodrobnyÂ obsah jeho vystoupenõÂ v parlamentu viz: Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl I., Melantrich 1991, s. 161±169.

6. PrvnõÂ ocÏista, soucÏaÂst zaÂpasu o armaÂdu Po osvobozenõÂ byli do armaÂdy znova prÏijõÂmaÂni, a to podle kriteÂriõÂ, jezÏ stanovila vlaÂda republiky, vsÏichni generaÂloveÂ, duÊstojnõÂci a rotmistrÏi z povolaÂnõÂ, vcÏetneÏ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cÏs. zahranicÏnõÂch jednotek. JednõÂm z rozhodujõÂcõÂch kriteÂriõÂ pro prÏijetõÂ byla jejich uÂcÏast v odboji. Tento proces byl pozdeÏji nazvaÂn prvnõÂ ocÏista. I prÏes urcÏiteÂ zmeÏny ve vyÂkladu historie armaÂdy po roce 1989 prÏezÏõÂvajõÂ dosud myÂty, ktereÂ se rodily jizÏ bezprostrÏedneÏ po vaÂlce a byly daÂle cõÂleveÏdomeÏ rozsÏirÏovaÂny po uÂnoru 1948. K jejich sÏõÂrÏenõÂ prÏispeÏla do znacÏneÂ mõÂry i masovaÂ perzekuce duÊstojnõÂkuÊ-odbojaÂrÏuÊ po uÂnorovyÂch udaÂlostech roku 1948. K nim je mozÏno zarÏadit i myÂtus o tom, zÏe veÏtsÏina generaÂluÊ a vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy musela odejõÂt z cÏs. armaÂdy jizÏ v roce 1945 proto, zÏe se nezuÂcÏastnila odboje, zÏe se zkompromitovala spolupracõÂ s okupanty, zÏe meÏla podõÂl na mnichovskeÂ trageÂdii, prÏõÂpadneÏ zÏe patrÏila k takzvanyÂm ¹reakcÏnõÂmª zÏivluÊm. PrÏezÏõÂvaÂnõÂ teÏchto a podobnyÂch zkreslenõÂ bylo mozÏneÂ nejen proto, zÏe se stala nedõÂlnou soucÏaÂstõÂ oficiaÂlnõÂho vyÂkladu historie, ale takeÂ proto, zÏe verÏejnost nemeÏla mozÏnost seznaÂmit se s obsahem archivnõÂch dokumentuÊ, ktereÂ tyto skutecÏnosti ukazujõÂ v jineÂm sveÏtle. JesÏteÏ v soucÏasneÂ dobeÏ jsou vyÂjimecÏneÏ prezentovaÂny naÂzory odporujõÂcõÂ historickyÂm skutecÏnostem. JednaÂ se naprÏõÂklad o konstatovaÂnõÂ, zÏe veÏtsÏina aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy po 15. brÏeznu roku 1939 odesÏla do zahranicÏõÂ, prÏõÂpadneÏ zÏe se aktivneÏ zuÂcÏastnila odboje na domaÂcõÂ puÊdeÏ. Ve VojenskeÂm uÂstrÏednõÂm archivu v Praze je ulozÏena rÏada dokumentuÊ, obsahujõÂcõÂch zajõÂmavaÂ fakta. K teÂto kategorii dokumentuÊ muÊzÏeme mimo jineÂ zarÏadit takeÂ materiaÂly s naÂzvem Perzekuce generaÂluÊ a vysÏsÏõÂch duÊstojnõÂkuÊ za vaÂlky1, Seznamy padlyÂch, veÏzneÏnyÂch, umucÏenyÂch a popravenyÂch duÊstojnõÂkuÊ,2 UÂdaje o duÊstojnickeÂm a rotmistrovskeÂm sboru z 15. kveÏtna 1947 vypracovaneÂ 2. odd. hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO3 a takeÂ vyÂsledky praÂce komisõÂ pro prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z roku 1945 a z let 1946± 1948. VesÏkeraÂ staÂvajõÂcõÂ historickaÂ produkce se shoduje v tom, zÏe v letech 1945±1948 probõÂhal ostryÂ zaÂpas mezi hlavnõÂmi politic67

kyÂmi silami o zõÂskaÂnõÂ podõÂlu na politickeÂ moci, prÏõÂpadneÏ o vytvorÏenõÂ podmõÂnek k jejõÂmu uchopenõÂ. ZaÂpas o armaÂdu se stal nedõÂlnou soucÏaÂstõÂ tohoto procesu. I pro oblast budovaÂnõÂ armaÂdy v tomto obdobõÂ je vyÂstizÏneÂ hodnocenõÂ situace z pohledu naÂrodneÏ socialistickeÂ strany z leÂta roku 1945, v neÏmzÏ se rÏõÂkaÂ: ¹Obraz vnitrÏnõÂ politiky v ohledu stranickeÂm jest obraz rÏõÂtõÂcõÂho se vozu ± komunistickeÂ strany ± kteryÂ trÏi ostatnõÂ strany se snazÏõÂ prÏibrzdit, aby neprÏejel cÏaÂru stanovenou vlaÂdnõÂm programem, tvaÂrÏõÂce se, jako by ho pomaÂhali tlacÏit.ª4 VojenskaÂ rada prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy na sveÂm jednaÂnõÂ dne 15. kveÏtna 1945 schvaÂlila ZaÂsady pro prÏevzetõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z povolaÂnõÂ do cÏeskoslovenskeÂ branneÂ moci.5 Tento naÂvrh akceptovala takeÂ vlaÂda republiky. KromeÏ rÏady opatrÏenõÂ smeÏrÏujõÂcõÂch k ocÏisteÏ duÊstojnickeÂho a rotmistrovskeÂho sboru od teÏch, kterÏõÂ se provinili, obsahoval tento dokument i klauzuli, zÏe do noveÂ armaÂdy nemohou byÂt prÏijati duÊstojnõÂci a rotmistrÏi, kterÏõÂ se v obdobõÂ okupace aktivneÏ nezapojili do odboje. Uvedenou klauzuli, kterou novyÂ vlaÂdnõÂ program neobsahoval, navrhli ve vlaÂdeÏ komunisteÂ. JizÏ v teÂto dobeÏ bylo vsÏak zrÏejmeÂ, zÏe veÏtsÏina duÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy se do odboje z ruÊznyÂch duÊvoduÊ aktivneÏ nezapojila. PrÏi podrobneÏjsÏõÂm porovnaÂnõÂ tohoto dokumentu s KosÏickyÂm vlaÂdnõÂm programem zjistõÂme, zÏe podobnyÂ pozÏadavek ve vlaÂdnõÂm programu obsazÏen nenõÂ. Jeho prosazenõÂ vychaÂzelo z plaÂnuÊ vedenõÂ KSCÏ k narusÏenõÂ kontinuity noveÂho duÊstojnickeÂho sboru s armaÂdou prÏedmnichovskou. VedenõÂ KSCÏ prÏedpoklaÂdalo, zÏe aktivnõÂ duÊstojnõÂky prÏedmnichovskeÂ armaÂdy nahradõÂ zaÂlozÏnõÂ duÊstojnõÂci zahranicÏnõÂ armaÂdy a partyzaÂni. O tom sveÏdcÏõÂ i usnesenõÂ 59. schuÊze vlaÂdy z 24. kveÏtna 1945, ktereÂ uklaÂdalo ministru naÂrodnõÂ obrany prÏijmout za duÊstojnõÂky z povolaÂnõÂ duÊstojnõÂky v zaÂloze azÏ do pocÏtu systemizovanyÂch mõÂst.6 JizÏ v leÂteÏ 1945 se vsÏak ukaÂzala nereaÂlnost splneÏnõÂ tohoto uÂmyslu. AkutnõÂ nedostatek duÊstojnõÂkuÊ z povolaÂnõÂ rozhodoval o tom, procÏ v prÏõÂpadeÏ prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ do noveÂ armaÂdy nemohlo byÂt bez ztraÂty jejõÂ funkcÏnosti duÊsledneÏ realizovaÂno ustanovenõÂ o neprÏijetõÂ teÏch, co se nezuÂcÏastnili odboje. KSCÏ vsÏak postup prÏijõÂmacõÂch komisõÂ (i kdyzÏ znacÏnou cÏaÂst jejich cÏlenuÊ tvorÏili komunisteÂ) oznacÏovala jako sabotaÂzÏ burzÏoazie. PozÏadavek aktivnõÂ uÂcÏasti 68

v odboji, zdaÂnliveÏ spraÂvnyÂ a v duÊsledku puÊsobenõÂ aktivnõÂ propagandy KSCÏ takeÂ verÏejnostõÂ podporovanyÂ, ve skutecÏnosti znamenal postizÏenõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ, kterÏõÂ se podle staÂvajõÂcõÂch zaÂkonuÊ ani podle KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu neprovinili. Prakticky vsÏak daÂval komunistuÊm mozÏnost uplatnÏovat permanentnõÂ tlak na duÊstojnõÂky byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy, hlaÂsõÂcõÂ se po osvobozenõÂ znova do armaÂdy. StacÏilo jednodusÏe obvinit ty, kterÏõÂ vyjadrÏovali pochybnosti o vlaÂdnõÂm programu, o nasÏem spojenectvõÂ s SSSR nebo vystupovali proti puÊsobenõÂ KSCÏ v armaÂdeÏ, zÏe se nezuÂcÏastnili odboje, a pozÏadovat v souladu se zaÂkonem jejich odstraneÏnõÂ z armaÂdy. KazÏdyÂ duÊstojnõÂk a rotmistr musel podat ve stanoveneÂ lhuÊteÏ zÏaÂdost o prÏijetõÂ do armaÂdy. K posouzenõÂ teÏchto zÏaÂdostõÂ byly vytvorÏeny prÏijõÂmacõÂ a odvolacõÂ komise. Podle vyjaÂdrÏenõÂ gen. L. Svobody rozhodoval o slozÏenõÂ prÏijõÂmacõÂch komisõÂ sÏeÂf obranneÂho zpravodajstvõÂ BedrÏich Reicin. CÏleny komise MNO se po schvaÂlenõÂ vojenskou radou dne 15. kveÏtna 1945 stali: gen. Z. NovaÂk, pplk. gsÏt. J. KovarÏõÂk, pplk. gsÏt. R. SmetaÂnka, mjr. B. Reicin a mjr. JUDr. O. Winterstein.7 DalsÏõÂ komise se zrÏizovaly u jednotlivyÂch druhuÊ vojsk podle pokynuÊ komise MNO z 2. cÏervna 1945. Tyto pokyny stanovily slozÏenõÂ prÏijõÂmacõÂch komisõÂ. PrÏedsedou meÏl byÂt plukovnõÂk nebo podplukovnõÂk veÏzneÏnyÂ za vaÂlky v koncentracÏnõÂm taÂborÏe, cÏleny pak jeden duÊstojnõÂk byÂvalyÂ veÏzenÏ koncentracÏnõÂho taÂbora, jeden z domaÂcõÂho odboje, jeden duÊstojnõÂk zahranicÏnõÂho vojska a jeden z obranneÂho zpravodajstvõÂ.8 Pro duÊstojnõÂky slovenskeÂ naÂrodnosti se zrÏizovaly komise ze slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ a komise podleÂhaly SNR. OdvolacõÂ komise byla jedna spolecÏnaÂ pro celou armaÂdu. JejõÂmi cÏleny se stali: gen. M. FerjencÏõÂk, gen. F. SluneÂcÏko, plk. gsÏt. P. KumposÏt, pplk. J. ProchaÂzka a pplk. JUDr. A. RasÏla.9 Komise se ve sveÂ cÏinnosti rÏõÂdily JednacõÂm rÏaÂdem pro prÏijõÂmaÂnõÂ vojenskyÂch gaÂzÏistuÊ z povolaÂnõÂ u MNO.10 VyÂsledky praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ rozhodovaly o slozÏenõÂ duÊstojnickeÂho sboru noveÂ armaÂdy ve druheÂ polovineÏ roku 1945. V pouÂnoroveÂ domaÂcõÂ historiografii jsou veÏtsÏinou udaÂvaÂny celkoveÂ vyÂsledky praÂce komisõÂ a jejich cÏinnost je hodnocena võÂce meÂneÏ negativneÏ. A to od hodnocenõÂ mõÂrneÂho azÏ po konstatovaÂnõÂ, zÏe cÏleny komise byli pouze reakcÏnõÂ duÊstojnõÂci, prÏõÂpadneÏ zÏe reakce ocÏistu sabotovala.11 Tato hodnocenõÂ zrÏejmeÏ vychaÂzejõÂ z faktu, zÏe 69

komise do armaÂdy prÏijaly znacÏnou cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy. PraktickeÂ naplneÏnõÂ pozÏadavku neprÏijmout duÊstojnõÂky, kterÏõÂ se nezuÂcÏastnili odboje, bylo za daneÂ situace nereaÂlneÂ, a to nejmeÂneÏ ze dvou duÊvoduÊ. PrÏedevsÏõÂm proto, zÏe v neprÏehledneÂ situaci po vaÂlce nebylo mozÏno ze strany prÏijõÂmacõÂch komisõÂ oveÏrÏit uÂdaje uvedeneÂ v prÏihlaÂsÏkaÂch. Komise je oveÏrÏovaly cestou orgaÂnuÊ obranneÂho zpravodajstvõÂ pouze v prÏõÂpadech odvolaÂnõÂ, a to ne vzÏdy.12 Za druheÂ proto, zÏe vzhledem k naprosteÂmu nedostatku duÊstojnõÂkuÊ z povolaÂnõÂ by duÊsledneÂ respektovaÂnõÂ vyÂsÏe uvedeneÂho pozÏadavku ohrozilo samotneÂ fungovaÂnõÂ armaÂdy. O tom sveÏdcÏõÂ i uÂdaje o stavu armaÂdy k 10. cÏervenci roku 1945. K tomuto dni slouzÏilo v armaÂdeÏ celkem 15 836 duÊstojnõÂkuÊ, z toho 6 882 aktivnõÂch a 8 954 zaÂlozÏnõÂch.13 K dosazÏenõÂ alesponÏ prÏedvaÂlecÏneÂho stavu 12 454 aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ jich chybeÏlo 5 562. CÏlenoveÂ komisõÂ ± prÏõÂslusÏnõÂci OBZ ± rozhodovali v mnohyÂch prÏõÂpadech o prÏijetõÂ cÏi neprÏijetõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ do armaÂdy proto, zÏe disponovali informacemi, ktereÂ zõÂskali z archivnõÂch pramenuÊ i z vyÂslechuÊ neÏmeckyÂch vojenskyÂch osob, kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ takeÂ sÏetrÏilo sporneÂ prÏõÂpady a rovneÏzÏ prÏõÂpady ruÊznyÂch udaÂnõÂ a naÂmitek proti prÏijõÂmanyÂm generaÂluÊm, duÊstojnõÂkuÊm a rotmistruÊm. V pruÊbeÏhu ocÏisty armaÂdy, bezprostrÏedneÏ po osvobozenõÂ, dostaÂvalo OBZ takoveÂ mnozÏstvõÂ podepsanyÂch i anonymnõÂch udaÂnõÂ, zÏe nebylo schopno v kraÂtkeÂm cÏase proveÏrÏit jejich pravdivost a opraÂvneÏnost. V expozeÂ pro brannyÂ vyÂbor ProzatõÂmnõÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ dne 12. prosince 1945 uvedl gen. L. Svoboda, zÏe OBZ rÏesÏilo bezprostrÏedneÏ po osvobozenõÂ 10 217 udaÂnõÂ tyÂkajõÂcõÂch se duÊstojnõÂkuÊ. VyÂsledky praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ v druheÂ polovineÏ roku 1945 potvrdily, zÏe prokazatelneÏ se odboje zuÂcÏastnilo pouze 10±20 procent aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy nizÏsÏõÂch hodnostõÂ.14 DuÊvody relativneÏ nõÂzkeÂho zapojenõÂ aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ do odbojoveÂ cÏinnosti byly ruÊzneÂ. K nim je mozÏno zarÏadit evidentnõÂ snahu nacistuÊ co nejvõÂce eliminovat mozÏnost zapojenõÂ aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ do prÏõÂpadneÂho podzemnõÂho hnutõÂ, a to nejruÊzneÏjsÏõÂmi metodami a zpuÊsoby. V brÏeznu roku 1939 povolil Hitler vytvorÏenõÂ vlaÂdnõÂho vojska. SpecialistuÊm a prÏedevsÏõÂm letcuÊm nabõÂdli 70

NeÏmci mozÏnost vstupu do armaÂdy. V pruÊbeÏhu rozpousÏteÏnõÂ armaÂdy vytvaÂrÏeli podmõÂnky pro zarÏazenõÂ duÊstojnõÂkuÊ na vyÂhodnaÂ mõÂsta v civilnõÂch zameÏstnaÂnõÂch. Do rozpusÏteÏnõÂ armaÂdy postupovali nacisteÂ vuÊcÏi duÊstojnickeÂmu sboru velmi opatrneÏ. Do urcÏiteÂ doby mohli duÊstojnõÂci nosit osobnõÂ zbraneÏ, duÊstojnõÂci nizÏsÏõÂch hodnostõÂ neÏmeckeÂ armaÂdy byli dokonce povinni zdravit cÏs. duÊstojnõÂky vysÏsÏõÂch hodnostõÂ a opacÏneÏ. Po rozpusÏteÏnõÂ armaÂdy dochaÂzõÂ vedle zmõÂneÏnyÂch tendencõÂ k zostrÏovaÂnõÂ perzekuce vuÊcÏi teÏm duÊstojnõÂkuÊm, kterÏõÂ se do odboje bud' zapojili, nebo patrÏili ke kategorii duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se vzhledem ke svyÂm schopnostem organizaÂtory odboje mohli staÂt (prÏedevsÏõÂm duÊstojnõÂci zpravodajskeÂ sluzÏby, generaÂloveÂ a duÊstojnõÂci generaÂlnõÂho sÏtaÂbu). Tyto skutecÏnosti se promõÂtly ve stupni zapojenõÂ jednotlivyÂch kategoriõÂ duÊstojnickeÂho sboru do odboje, ale takeÂ v jejich perzekuci za strany okupantuÊ. V cÏs. armaÂdeÏ slouzÏilo k 15. brÏeznu 1939 celkem 12 454 duÊstojnõÂkuÊ z povolaÂnõÂ. Podle vyÂsÏe uvedenyÂch dokumentuÊ, ktereÂ obsahujõÂ uÂdaje o duÊstojnickeÂm sboru, odesÏlo za okupace do zahranicÏõÂ 485 aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ. Po 15. brÏeznu 1939 vstoupilo 495 duÊstojnõÂkuÊ do tzv. vlaÂdnõÂho vojska, 578 jich prÏevzala armaÂda SlovenskeÂ republiky. Celkem 142 duÊstojnõÂky neÏmeckeÂ naÂrodnosti prÏevzal wehrmacht. Zbytek 11 239 duÊstojnõÂkuÊ demobilizovalo a bylo prÏevedeno do civilnõÂho zameÏstnaÂnõÂ nebo odesÏlo do vyÂsluzÏby.15 VsÏechny nabõÂdky nacistuÊ ke sluzÏbeÏ v neÏmeckeÂ armaÂdeÏ letci i ostatnõÂ specialisteÂ odmõÂtli. Na vsÏech frontaÂch druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky padlo 145 aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ a dalsÏõÂch 435 zahynulo v koncentracÏnõÂch taÂborech nebo je nacisteÂ popravili. Vedle nich bylo veÏzneÏno v koncentracÏnõÂch taÂborech dalsÏõÂch 856 duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se vraÂtili po vaÂlce do vlasti.16 PrÏi porovnaÂnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch uÂdajuÊ s pocÏty padlyÂch duÊstojnõÂkuÊ, ktereÂ jsou uvaÂdeÏny v ruÊznyÂch publikacõÂch o druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlce, vznikaÂ dojem o jejich neveÏrohodnosti. Je znaÂmo, zÏe pouze ve VelkeÂ BritaÂnii padlo prÏes 500 nasÏich letcuÊ a v pruÊbeÏhu bojuÊ nasÏich jednotek v SSSR stovky dalsÏõÂch duÊstojnõÂkuÊ. V prÏevaÂzÏneÂ veÏtsÏineÏ se vsÏak jednalo o duÊstojnõÂky v zaÂloze, poprÏõÂpadeÏ deÂleslouzÏõÂcõÂ podduÊstojnõÂky ± vyÂkonneÂ letce, kterÏõÂ k 15. brÏeznu 1939 nebyli aktivnõÂmi duÊstojnõÂky armaÂdy. Â daje o duÊstojnickeÂm sboru vychaÂzejõÂ z vyÂsledkuÊ praÂce prÏiU 71

jõÂmacõÂch komisõÂ v roce 1945 a takeÂ z let 1946±1947, ktereÂ pracovaly na zaÂkladeÏ zaÂkona 72/1946 Sb. V tomto dokumentu jsou vyuzÏity takeÂ materiaÂly nacistickyÂch archivuÊ o perzekuci generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ v pruÊbeÏhu okupace. Je mozÏno je proto povazÏovat za veÏrohodneÂ. Odboje se aktivneÏ zuÂcÏastnilo kolem 10 procent nizÏsÏõÂch duÊstojnõÂkuÊ. GeneraÂluÊ a vysÏsÏõÂch duÊstojnõÂkuÊ se odboje zuÂcÏastnilo mnohem vysÏsÏõÂ procento. Z celkoveÂho pocÏtu 119 generaÂluÊ z roku 1938 jich v pruÊbeÏhu okupace nacisteÂ 18 popravili, trÏi zemrÏeli v koncentracÏnõÂch taÂborech a dva padli v kveÏtnoveÂm povstaÂnõÂ. KoncentracÏnõÂmi taÂbory prosÏlo dalsÏõÂch 13 generaÂluÊ a v podzemnõÂm hnutõÂ pracovalo (kromeÏ perzekvovanyÂch a popravenyÂch) 12 osob. SÏest generaÂluÊ se zuÂcÏastnilo odboje v zahranicÏõÂ.17 Z uvedenyÂch uÂdajuÊ je videÏt, zÏe se odboje prokazatelneÏ zuÂcÏastnilo võÂce nezÏ 40 procent generaÂluÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy. U duÊstojnõÂkuÊ generaÂlnõÂho sÏtaÂbu tomu bylo obdobneÏ. Odboje se jich zuÂcÏastnilo takeÂ kolem 40 procent. ZajõÂmavou skutecÏnostõÂ je, zÏe se tyto uÂdaje, i kdyzÏ byly k dispozici jizÏ v cÏervnu 1945, neobjevily v dennõÂm ani vojenskeÂm tisku. TeÂmeÏrÏ denneÏ se vsÏak v tomto tisku muÊzÏeme setkat s titulky jako NovyÂ duÊstojnickyÂ sbor bez zraÂdcuÊ a zbabeÏlcuÊ, DalsÏõÂ kolaboranti a neprÏaÂteleÂ lidu zajisÏteÏni, DalsÏõÂ kolaboranti zajisÏteÏni poprÏõÂpadeÏ s titulky ArmaÂda bude lidovou a demokratickou, Chceme lidoveÂ duÊstojnõÂky v lidoveÂ armaÂdeÏ atd. V teÏchto cÏlaÂncõÂch zejmeÂna RudeÂ praÂvo opakovaneÏ zverÏejnÏovalo jmeÂna generaÂluÊ a vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se zkompromitovali spolupracõÂ s NeÏmci. Vedle sebe najdeme jmeÂna generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ cÏetnictva, vlaÂdnõÂho vojska a prÏedmnichovskeÂ armaÂdy penzionovanyÂch jizÏ prÏed vaÂlkou i teÏch, kterÏõÂ prÏed okupacõÂ aktivneÏ slouzÏili v armaÂdeÏ. TakeÂ v dokumentech prÏijõÂmacõÂch komisõÂ je uveden seznam 44 vyÂznamnyÂch osob zajisÏteÏnyÂch pro kolaboraci. Je mezi nimi uvedeno i 11 generaÂluÊ. (J. SyrovyÂ, S. VojcechovskyÂ, L. Prchala, V. Klecanda, K. HusaÂrek, KunesÏ, J. Emminger, F. Marvan, J. CÏervinka, F. KukacÏka a K. ProchaÂzka.18 SoubeÏzÏneÏ se zverÏejnÏovaÂnõÂm uvedenyÂch informacõÂ rozpoutali komunisteÂ ve vlaÂdeÏ, v armaÂdeÏ i ve stranickeÂm tisku kampanÏ proti generaÂluÊm a vysokyÂm duÊstojnõÂkuÊm, kterÏõÂ meÏli ¹uÂdajneÏª znacÏnyÂ podõÂl na mnichovskeÂ trageÂdii. Tuto kampanÏ vyÂrazneÏ podporoval svyÂmi vystoupenõÂmi takeÂ ministr obrany gen. L. Svoboda. Na72

prÏõÂklad prÏi projevu na shromaÂzÏdeÏnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ VelkeÂ Prahy v LucerneÏ dne 31. kveÏtna 1945 kategoricky prohlaÂsil, zÏe do noveÂ armaÂdy nemohou byÂt prÏijati duÊstojnõÂci, kterÏõÂ se nezuÂcÏastnili odboje, ¹protozÏe tõÂm nesplnili prÏõÂmou sluzÏebnõÂ povinnostª.19 Proto se projevoval znacÏnyÂ tlak verÏejnosti, mnohdy dovedneÏ podneÏcovanyÂ KSCÏ, aby generaÂloveÂ a duÊstojnõÂci, kterÏõÂ zastaÂvali vyÂznamneÂ funkce v obdobõÂ Mnichova nebo byli jakkoliv spojeni s mnichovskou kapitulacõÂ, odesÏli z armaÂdy. Proti teÏmto naÂzoruÊm vystupoval prÏedevsÏõÂm prezident E. BenesÏ. JizÏ bezprostrÏedneÏ po osvobozenõÂ i v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ se snazÏil dosaÂhnout toho, aby prÏijetõÂ mnichovskeÂho diktaÂtu nebylo spojovaÂno s armaÂdou. V tomto smyslu se vyjaÂdrÏil prÏi audienci gen. Z. NovaÂka a K. KutlvasÏra dne 22. kveÏtna 1945. PodobneÏ vyzneÏly i zaÂveÏry z vojenskeÂ porady u prezidenta ze dne 25. ledna 1946 k vyÂkladu hodnocenõÂ prÏõÂcÏin Mnichova. Ke snahaÂm svrhnout vinu za Mnichov na armaÂdu prezident E. BenesÏ uvaÂdõÂ: ¹JestlizÏe snad v teÂto dobeÏ se udaÂly pokusy ze strany politikuÊ svrhnout vinu na armaÂdu, tyto vyÂtky se ve sveÏtle realistickeÂho vyÂkladu a v pochopenõÂ skutecÏneÂ situace uÂplneÏ rozplyÂvajõÂ. Bylo to usnesenõÂ vsÏech stran a politikuÊ, reprezentujõÂcõÂch zdravyÂ smysl naÂroda, ktereÂ naÂs v oneÏch dnech postavilo prÏed osudoveÂ rozhodnutõÂ. VojaÂkuÊm nezbylo nezÏ ukaÂzneÏneÏ uposlechnout vedenõÂ staÂtu a naÂroda.ª20 Vznik myÂtu o zkompromitovaÂnõÂ se veÏtsÏiny generaÂluÊ a vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ a o jejich neuÂcÏasti na odboji podporÏily takeÂ vyÂsledky praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ v roce 1945. Z celkoveÂho pocÏtu 279 prÏihlaÂsÏenyÂch plukovnõÂkuÊ komise 141 do noveÂ armaÂdy neprÏijaly. Z 93 generaÂluÊ muselo 49 armaÂdu opustit.21 UvedeneÂ uÂdaje by bez dalsÏõÂho uprÏesneÏnõÂ mohly veÂst k zaÂveÏru, zÏe veÏtsÏina generaÂluÊ a plukovnõÂkuÊ musela armaÂdu opustit z duÊvoduÊ kolaborace nebo neuÂcÏasti na odboji, jak se to snazÏili prezentovat autorÏi v pouÂnoroveÂ historickeÂ produkci. SkutecÏneÂ duÊvody jejich neprÏijetõÂ jsou vsÏak jineÂ. Ze 49 generaÂluÊ nebylo prÏijato 36 z duÊvoduÊ ¹prÏestaÂrlostiª a pouze 8 pro neuÂcÏast v odboji. Jen 4 nebyli prÏijati pro kolaboraci cÏi uÂcÏast na vaÂlecÏneÂm podnikaÂnõÂ. Ze 141 plukovnõÂkuÊ nebylo 104 prÏijato pro ¹prÏestaÂrlostª, 31 pro neuÂcÏast v odboji a pouze 6 pro kolaboraci nebo zastaÂvaÂnõÂ vyÂznamnyÂch mõÂst v pruÊmyslu za okupace.22 Z uvedenyÂch uÂdajuÊ vyplyÂvaÂ, zÏe 73 procent neprÏijatyÂch generaÂluÊ a plukovnõÂkuÊ opustilo armaÂdu z duÊvoduÊ ¹prÏestaÂrlostiª. O veÏkoveÂ hranici 73

pro prÏijetõÂ do armaÂdy rozhodli uÂcÏastnõÂci vojenskeÂ porady u prezidenta republiky dne 6. 6. 1945. Pro velitele brigaÂdy cÏinila 57 let, velitele divize 59 a velitele sboru 61 let.23 Z armaÂdy tak musela v roce 1945 odejõÂt rÏada zkusÏenyÂch, vzdeÏlanyÂch a odborneÏ prÏipravenyÂch osobnostõÂ. DluzÏno podotknout, zÏe odesÏli v duchu ustanovenõÂ tehdy platnyÂch prÏedpisuÊ, avsÏak za situace, kdy v armaÂdeÏ i v duÊsledku sÏestileteÂ okupace existoval akutnõÂ nedostatek duÊstojnõÂkuÊ z povolaÂnõÂ na vsÏech stupnõÂch, vcÏetneÏ ministerstva naÂrodnõÂ obrany a hlavnõÂho sÏtaÂbu. UrcÏitou uÂlohu sehraÂly takeÂ osobnõÂ ambice vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ a generaÂluÊ, cÏlenuÊ prÏijõÂmacõÂch komisõÂ. StanovenõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch veÏkovyÂch hranic nevychaÂzelo z reaÂlneÂ situace a z potrÏeb armaÂdy, ale meÏlo politickeÂ pozadõÂ. Podle naÂzoruÊ, se kteryÂmi se muÊzÏeme setkat v archivnõÂch materiaÂlech, v dennõÂm tisku teÂ doby i v neÏkteryÂch publikacõÂch, museli mnozõÂ generaÂloveÂ a vysocõÂ duÊstojnõÂci armaÂdu opustit proto, zÏe bylo uÂdajneÏ ¹ politickyª neuÂnosneÂ, aby zastaÂvali stejneÂ nebo dokonce vysÏsÏõÂ funkce nezÏ v prÏedmnichovskeÂ armaÂdeÏ. Toto stanovisko prezentovali prÏedevsÏõÂm komunisteÂ, ale i ministr naÂrodnõÂ obrany gen. LudvõÂk Svoboda. NaÂcÏelnõÂk HS OBZ BedrÏich Reicin jesÏteÏ ve funkci prÏednosty oddeÏlenõÂ OBZ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR projevoval neprÏõÂlisÏ pozitivnõÂ pomeÏr k duÊstojnõÂkuÊm a vojaÂkuÊm slovenskeÂ naÂrodnosti, kterÏõÂ nastupovali do jednotek sboru. Tyto jeho postoje prÏetrvaÂvaly i po osvobozenõÂ. SveÏdcÏõÂ o tom i vzpomõÂnky tehdy pplk. Antona RasÏly, kteryÂ vykonaÂval do rÏõÂjna 1945 funkci prÏednosty 2. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO. CÏasteÂ spory s B. Reicinem a jeho hrubeÂ chovaÂnõÂ vuÊcÏi pplk. RasÏlovi prÏispeÏlo rozhodujõÂcõÂ meÏrou k jeho rozhodnutõÂ opustit tuto funkci.24 HS OBZ nezasahovala prÏõÂmo do kompetence komisõÂ pro prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti. B. Reicin vsÏak osobneÏ podaÂval naÂmitky ministru naÂrodnõÂ obrany a vlaÂdeÏ proti povyÂsÏenõÂ mnohyÂch duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti a jejich jmenovaÂnõÂ na ruÊzneÂ funkce. K tomu vyuzÏõÂval kompromitujõÂcõÂch materiaÂluÊ zõÂskanyÂch z ruÊznyÂch archivnõÂch pramenuÊ a z vyÂslechuÊ kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ. K hlavnõÂm zdrojuÊm teÏchto informacõÂ je mozÏno zarÏadit archivnõÂ materiaÂly HlavnõÂho rÏõÂsÏskeÂho bezpecÏnostnõÂho uÂrÏadu v BerlõÂneÏ (RSHA), ktereÂ obsahovaly vyÂslechoveÂ protokoly duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ zajatyÂch neÏmeckou armaÂdou v pruÊbeÏhu SlovenskeÂho naÂrodnõÂho povstaÂnõÂ. OBZ je zõÂskalo od soveÏtskeÂ strany 74

v leÂteÏ 1945. Tuto skutecÏnost ve svyÂch pameÏtech uvaÂdõÂ i A. RasÏla. MylneÏ se vsÏak domnõÂval, zÏe sÏlo o archivnõÂ prameny pochaÂzejõÂcõÂ ze SÏteÏchovickeÂho archivu.25 VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ vyuzÏõÂvalo teÏchto materiaÂluÊ v celeÂm obdobõÂ let 1945±1948. VyÂsÏe uvedeneÂ materiaÂly vsÏak nevyuzÏilo prÏi paÂtraÂnõÂ po osudech generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti zajatyÂch a odvlecÏenyÂch NeÏmci v pruÊbeÏhu SNP. Jednalo se naprÏõÂklad o generaÂly R. Viesta, J. Goliana, SÏ. Jurecha, A. MalaÂra a dalsÏõÂ osobnosti. NabõÂzõÂ se i vysveÏtlenõÂ, zÏe objasneÏnõÂ jejich osuduÊ mohlo ohrozit osoby, na kteryÂch meÏlo OBZ zvlaÂsÏtnõÂ zaÂjem a ktereÂ pracovaly ve prospeÏch KSCÏ.26 V neÏkteryÂch prÏõÂpadech OBZ dokonce kompromitujõÂcõÂ materiaÂly zaÂmeÏrneÏ ¹vyraÂbeÏloª prÏi vyÂslesÏõÂch kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ s prÏõÂslibem snõÂzÏenõÂ jejich prÏõÂpadneÂho trestu. OBZ disponovalo takeÂ prÏesnyÂmi seznamy duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ slovenskeÂ naÂrodnosti, kterÏõÂ puÊsobili v dobeÏ vaÂlky v rÏadaÂch armaÂdy SlovenskeÂ republiky na vyÂchodnõÂ fronteÏ. Tyto seznamy doplnÏovalo o noveÂ informace zõÂskaneÂ z ruÊznyÂch zdrojuÊ. BezprostrÏedneÏ po vaÂlce existoval v armaÂdeÏ akutnõÂ nedostatek duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z povolaÂnõÂ. NeprÏõÂznivyÂ pomeÏr pocÏtuÊ mezi duÊstojnõÂky a rotmistry cÏeskeÂ a slovenskeÂ naÂrodnosti z obdobõÂ prÏedmnichovskeÂ republiky v neprospeÏch SlovaÂkuÊ se jesÏteÏ daÂle zhorsÏil. Ministerstvo naÂrodnõÂ obrany, SNR, ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda i staÂtnõÂ tajemnõÂk v MNO gen. M. FerjencÏõÂk hledali schuÊdnou cestu k rÏesÏenõÂ tohoto probleÂmu. V pruÊbeÏhu leÂta 1945 dosÏlo k vaÂzÏneÂmu zhorsÏenõÂ vztahuÊ mezi duÊstojnõÂky a rotmistry slovenskeÂ naÂrodnosti v armaÂdeÏ. Gen. FerjencÏõÂk reagoval na tento stav vypracovaÂnõÂm neÏkolikastraÂnkoveÂ zpraÂvy s naÂzvem PomeÏry mezi duÊstojnõÂky slovenskeÂ naÂrodnosti, kterou adresoval Ï urisÏovi, J. UrsõÂnimu, V. SÏiprÏedsednictvu SNR a ministruÊm J. D Ï rokeÂmu, J. SolteÂsovi, J. Lichnerovi, V. Clementisovi, I. Pietorovi a V. SÏrobaÂrovi.27 Za vaÂzÏneÂ probleÂmy oznacÏil rozsÏirÏujõÂcõÂ se udavacÏstvõÂ a poskytovaÂnõÂ uÂmyslneÏ nespraÂvnyÂch informacõÂ o duÊstojnõÂcõÂch vlivnyÂm osobnostem politickeÂho a verÏejneÂho zÏivota.28 VyÂsledkem bylo podezrÏenõÂ nebo vysÏetrÏovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a v duÊsledku toho nemozÏnost jejich zarÏazenõÂ na jakeÂkoliv funkce. Poukazoval takeÂ na bezmocnost v prÏõÂpadech falesÏnyÂch obvineÏnõÂ. Ve sveÂ zpraÂveÏ se zmi75

nÏuje mimo jineÂ o tom, zÏe podõÂl na tomto stavu majõÂ i ruskeÂ zpravodajskeÂ orgaÂny. Obsah archivnõÂch fonduÊ Archivu Ministerstva vnitra CÏR a VojenskeÂho uÂstrÏednõÂho archivu v Praze, ktereÂ byly zprÏõÂstupneÏny po listopadu 1989, tento naÂzor potvrzuje. ZaÂrovenÏ jejich obsah dokazuje, zÏe v tomto smyslu uÂzce spolupracovaly soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby s OBZ. Jednou z mozÏnostõÂ zvyÂsÏenõÂ pocÏtuÊ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ slovenskeÂ naÂrodnosti bylo zõÂskat veÏtsÏõÂ pocÏet uchazecÏuÊ do vojenskyÂch sÏkol ruÊznyÂch typuÊ. TakeÂ v tomto prÏõÂpadeÏ OBZ provaÂdeÏlo proveÏrÏovaÂnõÂ uchazecÏuÊ. ZnacÏnaÂ cÏaÂst uchazecÏuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti nebyla po proveÏrÏenõÂ z ruÊznyÂch duÊvoduÊ doporucÏena k prÏijetõÂ. VeÏtsÏinou se jednalo o cÏlenstvõÂ v HlinkoveÏ mlaÂdezÏi, o byÂvalou prÏõÂslusÏnost v HasÏsÏõÂkoveÏ armaÂdeÏ, v DomobraneÏ, v RodobraneÏ atd. NaprÏõÂklad jeden ze seznamuÊ uchazecÏuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti, kterÏõÂ nebyli OBZ v listopadu 1945 doporucÏeni k prÏijetõÂ do VojenskeÂ akademie v HranicõÂch, obsahuje 28 jmen.29 PrÏõÂsneÂ proveÏrÏovaÂnõÂ uchazecÏuÊ ze strany OBZ a s tõÂm souvisejõÂcõÂ pruÊtahy vedly k jesÏteÏ veÏtsÏõÂmu nezaÂjmu slovenskyÂch uchazecÏuÊ o vstup do armaÂdy, a to jak cestou aktivovaÂnõÂ zaÂlozÏnõÂch duÊstojnõÂkuÊ a partyzaÂnuÊ, tak i cestou studia na vojenskeÂ akademii. Z cõÂlem odstranit urcÏiteÂ osoby z vyÂznamnyÂch funkcõÂ v armaÂdeÏ nebo znemozÏnit jejich jmenovaÂnõÂ dokonce OBZ neÏktereÂ kompromitujõÂcõÂ materiaÂly vytvaÂrÏelo. JednõÂm z konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ je i obsah dokumentu s naÂzvem PrÏehled obvineÏnõÂ proti gen. S. Ingrovi vznesenyÂch vojenskyÂmi i civilnõÂmi uÂcÏastnõÂky domaÂcõÂho a zahranicÏnõÂho odboje. Dokument podepsal BedrÏich Reicin a HS OBZ jej prÏedlozÏila k projednaÂnõÂ MNO i VojenskeÂ radeÏ prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy koncem rÏõÂjna 1945. Jednalo se o rozsaÂhlyÂ materiaÂl, obsahujõÂcõÂ 16 hlavnõÂch boduÊ obvineÏnõÂ, doplneÏnyÂch ¹potrÏebnyÂmiª duÊkazy a sveÏdectvõÂmi. PrÏõÂmo v dokumentu byla charakterizovaÂna cÏinnost gen. S. Ingra v pruÊbeÏhu vaÂlky jako ¹...zneuzÏitõÂ moci uÂrÏednõÂ, opatrÏenõÂ prospeÏchu neprÏõÂteli a posÏkozenõÂ zaÂjmu spojencuÊ a republikyª.30 Z prÏipomõÂnek gen. Ingra pro cÏleny meziministerskeÂ komise z uÂnora 1947, kde se vyjadrÏuje k jednotlivyÂm boduÊm obvineÏnõÂ, a takeÂ z dalsÏõÂch dokumentuÊ vyplyÂvaÂ, zÏe se jednalo prÏevaÂzÏneÏ o vykonstruovanaÂ obvineÏnõÂ s cõÂlem zdiskreditovat jeho osobu.31 Â silõÂ o diskreditaci gen. Sergeje Ingra a gen. FrantisÏka MoU ravce bylo soucÏaÂstõÂ cõÂleneÂ kampaneÏ proti vedoucõÂm cÏiniteluÊm 76

odboje na ZaÂpadeÏ. OBZ v nõÂ hraÂlo duÊlezÏitou uÂlohu prÏi zõÂskaÂvaÂnõÂ kompromitujõÂcõÂch informacõÂ. BedrÏich Reicin osobneÏ prÏedaÂval Klementu Gottwaldovi a vedenõÂ komunistickeÂ strany informace ze vsÏech oblastõÂ zÏivota spolecÏnosti. VyuzÏõÂvali je cÏlenoveÂ VojenskeÂ rady prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy a cÏlenoveÂ vlaÂdy-komunisteÂ prÏi projednaÂvaÂnõÂ obsazenõÂ vyÂznamnyÂch mõÂst v armaÂdeÏ a prÏi projednaÂvaÂnõÂ naÂvrhuÊ na povyÂsÏenõÂ generaÂluÊ a vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ. KampanÏ proti generaÂluÊm Ingrovi a Moravcovi iniciovalo vedenõÂ KSCÏ. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah dokumentu, ulozÏeneÂho v archivu UÂV KSCÏ, kteryÂ nenõÂ datovaÂn. Ze sÏirsÏõÂch souvislostõÂ vsÏak vyplyÂvaÂ, zÏe pochaÂzõÂ z leÂta nebo z podzimu 1945. Obsahuje naÂvrhy na rÏesÏenõÂ neÏkteryÂch probleÂmuÊ v armaÂdeÏ. Mezi jinyÂmi je uvedeno: ± nekoketovat s AngliõÂ, do Ïskol vyslat pouze spolehliveÂ lidi, ± udeÏlat porÏaÂdek v letectvu, odstranit lidi podle seznamu, ± docõÂlit likvidaci podezrÏelyÂch institucõÂ USA a VelkeÂ BritaÂnie v CÏSR, ± vzhledem k neduÊveÏrÏe RusuÊ usilovat o dosazÏenõÂ dohody ve strategickyÂch otaÂzkaÂch, ve zpravodajstvõÂ, materiaÂlnõÂm zabezpecÏenõÂ atd., ± aktivizovat vlaÂdnõÂ komisi k prÏõÂpadu Ingr a Moravec, vyÂsledky zverÏejnit. DaÂle dokument obsahuje naÂvrhy na dosazÏenõÂ personaÂlnõÂch zmeÏn, a to ± odstranit z funkcõÂ generaÂly H. PõÂku, K. JanousÏka, P. KumposÏta, A. LisÏku, CÏermaÂka, SÏõÂpka a vedoucõÂho PolitickeÂho kabinetu MNO dr. Cahu. JmenovaneÂ meÏli nahradit ± gen. SÏ. DrgacÏ, plk. F. Janda, gen. J. ProchaÂzka, gen. Tallavania, plk. A. SamesÏ a plk. O. Winterstein. PrÏedpoklad, zÏe dokument pochaÂzõÂ z uvedeneÂho obdobõÂ, potvrzuje i skutecÏnost, zÏe pocÏaÂtkem listopadu 1945 odchaÂzõÂ z funkce prozatõÂmnõÂho hlavnõÂho velitele SNB plk. A. SamesÏ a je jmenovaÂn velitelem zÏenijnõÂho vojska.32 TõÂmto zpuÊsobem postupovali prÏedstaviteleÂ KSCÏ zejmeÂna proti duÊstojnõÂkuÊm a generaÂluÊm prÏedmnichovskeÂ armaÂdy, kterÏõÂ se stali pro stranu nepohodlnyÂmi a zastaÂvali v armaÂdeÏ duÊlezÏiteÂ funkce. SveÏdcÏõÂ o tom nejen archivnõÂ materiaÂly z jednaÂnõÂ brannyÂch bezpecÏnostnõÂch vyÂboruÊ ProzatõÂmnõÂho a UÂstavodaÂrneÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, ale takeÂ obsah doboveÂho tisku i dalsÏõÂ dokumenty, ulozÏeneÂ ve VUÂA v Praze. PrÏitom duÊstojnõÂci byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy tvorÏili v tomto obdobõÂ kolem 60 azÏ 70 procent z celkoveÂho pocÏtu duÊstojnõÂkuÊ. 77

PraktickeÂ duÊsledky uvedeneÂho puÊsobenõÂ komunistuÊ meÏly ruÊzneÂ podoby. NeÏkterÏõÂ duÊstojnõÂci vstoupili do KSCÏ, prÏõÂpadneÏ tuto stranu podporovali ve snaze vyhnout se existencÏnõÂ nejistoteÏ. DrtivaÂ veÏtsÏina z nich vsÏak zuÊstala pasivnõÂ a mimo politickeÂ deÏnõÂ. Tento stav võÂce meÂneÏ vyhovoval KSCÏ, kteraÂ za pomoci obranneÂho zpravodajstvõÂ, cestou osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ a stranickyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ, prakticky bez veÏtsÏõÂho odporu politickyÂch protivnõÂkuÊ pokracÏovala v prohlubovaÂnõÂ sveÂho vlivu v armaÂdeÏ. Vliv OBZ v armaÂdeÏ postupneÏ naruÊstal vzhledem k tomu, zÏe do jeho kompetence prÏesÏlo i posuzovaÂnõÂ naÂrodnõÂ a staÂtnõÂ spolehlivosti generaÂluÊ, duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ, podõÂlelo se na ocÏisteÏ duÊstojnickeÂho a rotmistrovskeÂho sboru. OBZ vedlo osobnõÂ spisy duÊstojnõÂkuÊ, rotmistruÊ i vojaÂkuÊ. PrÏõÂslusÏnyÂ stupenÏ OBZ se vyjadrÏoval ke vsÏem povyÂsÏenõÂm a jmenovaÂnõÂm duÊstojnõÂkuÊ do vysÏsÏõÂch funkcõÂ. AzÏ na vyÂjimecÏneÂ prÏõÂpady konecÏneÂ rozhodnutõÂ vychaÂzelo ze stanoviska OBZ. A to i za situace, kdy rozhodnutõÂ naÂlezÏelo vlaÂdeÏ nebo prezidentu republiky. Do konce vaÂlky puÊsobili prÏõÂslusÏnõÂci OBZ v prÏevaÂzÏneÂ mõÂrÏe v raÂmci armaÂdy a plnili uÂkoly souvisejõÂcõÂ s jejõÂ cÏinnostõÂ. PostupneÏ vsÏak puÊsobenõÂ OBZ smeÏrÏovalo staÂle võÂce i mimo armaÂdu. Vedle ocÏisty duÊstojnickeÂho a rotmistrovskeÂho sboru armaÂdy probõÂhal zaÂpas i o realizaci dalsÏõÂch ustanovenõÂ vojenskeÂ cÏaÂsti KVP. Jednalo se o zavedenõÂ moraÂlneÏ politickeÂ vyÂchovy a osveÏty a navraÂcenõÂ politickyÂch praÂv vojaÂkuÊm. JizÏ 5. cÏervna schvaÂlila VR SmeÏrnice pro moraÂlneÏ politickou vyÂchovu, osveÏtu a informaci.33 Dne 4. cÏervence byly pak smeÏrnice zverÏejneÏny v rozkaze MNO s oznacÏenõÂm SM-72. SmeÏrnice obsahovaly hlavnõÂ uÂkoly moraÂlneÏ politickeÂ vyÂchovy, jezÏ vychaÂzely z KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu. Stanovily obecneÏ takeÂ organizacÏnõÂ strukturu osveÏtoveÂho aparaÂtu ± od HlavnõÂ spraÂvy vyÂchovy a osveÏty MNO (daÂle HSVO) azÏ po osveÏtoveÂho duÊstojnõÂka praporu. U nizÏsÏõÂch jednotek se urcÏovali osveÏtovõÂ podduÊstojnõÂci. OrganizacÏnõÂ strukturu HSVO obsahuje SbornõÂk duÊveÏrnyÂch vyÂnosuÊ MNO cÏ. 12 ze dne 13. cÏervna 1945. ZavedenõÂ moraÂlneÏ politickeÂ vyÂchovy a osveÏty, jak ji prezentovaly uvedeneÂ smeÏrnice, odpovõÂdalo potrÏebaÂm armaÂdy. Ve vyÂsledcõÂch puÊsobenõÂ moraÂlneÏ politickeÂ vyÂchovy a osveÏty na prÏõÂslusÏnõÂky armaÂdy se promõÂtalo slozÏenõÂ a prÏipravenost osveÏtoveÂho aparaÂtu, jenzÏ tuto vyÂchovu provaÂdeÏl. K pochopenõÂ uÂlohy osveÏtoveÂho aparaÂtu je trÏeba uveÂst neÏkteraÂ fakta. OsveÏtovyÂ aparaÂt pracoval 78

fakticky jizÏ od vzniku cÏs. vojenskyÂch jednotek v SSSR. PrÏevaÂzÏnou veÏtsÏinu jeho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ tvorÏili v pruÊbeÏhu vaÂlky i po roce 1945 komunisteÂ. K tomu naprÏ. VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska uvaÂdeÏjõÂ: ¹DõÂky velkeÂ pozornosti, kterou komunistickaÂ strana veÏnovala osveÏtoveÂmu aparaÂtu v cÏs. vojsku v SSSR, byl tento aparaÂt v podstateÏ v rukou komunistuÊ. V cÏeskyÂch zemõÂch prÏedstavovali 90 procent, na Slovensku 100 procent celkoveÂho pocÏtu osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ.ª34 Od sameÂho pocÏaÂtku sveÂ existence plnil osveÏtovyÂ aparaÂt kromeÏ sluzÏebnõÂch povinnostõÂ takeÂ duÊlezÏiteÂ uÂkoly ve prospeÏch KSCÏ. OvlivnÏoval vojaÂky a duÊstojnõÂky v duchu politickeÂ linie KSCÏ a zaÂrovenÏ plnil vuÊcÏi vedenõÂ komunistickeÂ strany i uÂlohu informacÏnõÂ. ProstrÏednictvõÂm osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ zõÂskaÂvala KSCÏ informace o situaci v jednotkaÂch, o naÂladaÂch, naÂzorech a postojõÂch vojaÂkuÊ i duÊstojnõÂkuÊ i dalsÏõÂ informace. ZaÂrovenÏ osveÏtovõÂ duÊstojnõÂci rÏõÂdili cÏinnost komunistuÊ v jednotkaÂch. OsveÏtovõÂ duÊstojnõÂci takeÂ uÂzce spolupracovali s prÏõÂslusÏnõÂky vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. Jejich uÂzkaÂ spolupraÂce vychaÂzela v mnoheÂm takeÂ z faktu, zÏe znacÏnaÂ cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ OBZ se rekrutovala praÂveÏ z rÏad osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ. Uvedenou cÏinnost realizovali osveÏtovõÂ duÊstojnõÂci jak v jednotkaÂch 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru, tak i po vaÂlce v noveÂ armaÂdeÏ. Do urcÏiteÂ mõÂry se vsÏak jednalo o cÏinnost odporujõÂcõÂ tehdy platnyÂm zaÂkonuÊm a sluzÏebnõÂm rÏaÂduÊm. Proto i pozdeÏjsÏõÂ soustavnaÂ kritika teÂto cÏinnosti ze strany vedoucõÂch prÏedstaviteluÊ nekomunistickyÂch politickyÂch stran byla opraÂvneÏnaÂ. Z vyÂsÏe uvedenyÂch duÊvoduÊ se puÊsobenõÂ osveÏtoveÂho aparaÂtu stalo objektem trvalyÂch strÏetuÊ mezi KSCÏ a ostatnõÂmi politickyÂmi stranami na vsÏech mozÏnyÂch uÂrovnõÂch (vlaÂda, parlament, MNO, dennõÂ tisk atd.). VedenõÂ KSCÏ si uveÏdomovalo vyÂznam osveÏtoveÂho aparaÂtu pro prosazovaÂnõÂ svyÂch zaÂjmuÊ v armaÂdeÏ. Proto, vyuzÏõÂvajõÂc sveÂho postavenõÂ a vlivu nejdrÏõÂve na velenõÂ sboru a pozdeÏji i ve vlaÂdeÏ a ostatnõÂch institucõÂch, veÏnovalo slozÏenõÂ a prÏõÂpraveÏ osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ prvorÏadou pozornost. Ve zpraÂveÏ o cÏinnosti HSVO z cÏervna roku 1945 se uvaÂdõÂ, zÏe meÏla v teÂto dobeÏ 87 duÊstojnõÂkuÊ (48 domaÂcõÂ odboj, 35 ze SSSR, 4 ZaÂpad). Celkem meÏl osveÏtovyÂ aparaÂt 244 duÊstojnõÂkuÊ (152 domaÂcõÂ odboj, 77 z SSSR, 15 ZaÂpad). Do leÂta 1945 probeÏhly trÏi kurzy pro prÏõÂpravu osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ ± v MartineÏ 36 absolventuÊ, 79

v BrneÏ 30 absolventuÊ a u MNO 60 absolventuÊ.35 DalsÏõÂ kurzy naÂsledovaly v rozsahu sÏesti tyÂdnuÊ azÏ do zacÏaÂtku roku 1946, kdy se prÏesÏlo na desetimeÏsõÂcÏnõÂ kurzy. V sedmi kurzech se prÏipravovalo kolem 400 duÊstojnõÂkuÊ.36 OsveÏtovyÂ aparaÂt, v jehozÏ cÏele staÂl od pocÏaÂtku komunista J. ProchaÂzka, se tak stal duÊlezÏityÂm naÂstrojem k prosazovaÂnõÂ zaÂjmuÊ KSCÏ v armaÂdeÏ jizÏ v roce 1945. ZnacÏnyÂ ± i kdyzÏ rozporuplnyÂ ± vliv na budovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru a vyÂvoj v celeÂ armaÂdeÏ meÏlo navraÂcenõÂ politickyÂch praÂv vojaÂkuÊm. Dokument nazvanyÂ ZaÂsadnõÂ pravidla o politickyÂch praÂvech vojaÂkuÊ projednala VR dne 23. srpna 1945.37 O den pozdeÏji jej schvaÂlila i vlaÂda a dne 10. zaÂrÏõÂ byl zverÏejneÏn ve VeÏcneÂm veÏstnõÂku MNO cÏ. 23. VojaÂkuÊm se po dlouheÂ dobeÏ vracelo aktivnõÂ i pasivnõÂ volebnõÂ praÂvo a mohli se staÂt cÏleny politickyÂch stran i ostatnõÂch zaÂjmovyÂch, kulturnõÂch a spolecÏenskyÂch organizacõÂ. SkutecÏnost, zÏe se vojaÂci mohli staÂt cÏleny politickyÂch stran, i kdyzÏ rozvõÂjenõÂ stranickeÂ praÂce v armaÂdeÏ nebylo dovoleno a v armaÂdeÏ nesmeÏly pracovat stranickeÂ organizace, prÏinesla mnoheÂ slozÏiteÂ probleÂmy. Podle tehdy platnyÂch prÏedpisuÊ nesmeÏla byÂt v armaÂdeÏ zjisÏt'ovaÂna prÏõÂslusÏnost vojaÂkuÊ a duÊstojnõÂkuÊ k politickyÂm stranaÂm. TakeÂ proto se prÏedstaviteleÂ nekomunistickyÂch politickyÂch stran bez jakeÂhokoliv uÂspeÏchu snazÏili zmeÏnit pomeÏry v obranneÂm zpravodajstvõÂ a v osveÏtoveÂ sluzÏbeÏ. KomunistickeÂ straneÏ se tak jizÏ od sameÂho pocÏaÂtku podarÏilo bezpecÏneÏ ovlaÂdnout dveÏ klõÂcÏoveÂ instituce v armaÂdeÏ, a to obranneÂ zpravodajstvõÂ a osveÏtu. JakaÂkoliv interpelace prÏedstaviteluÊ demokratickyÂch politickyÂch stran v parlamentu na ministra naÂrodnõÂ obrany, zÏe osveÏtu a OBZ ovlaÂdajõÂ komunisteÂ, skoncÏila jeho konstatovaÂnõÂm, zÏe tento probleÂm nelze rÏesÏit, nebot' mu staÂvajõÂcõÂ zaÂkony zakazujõÂ zjisÏt'ovat cÏlenstvõÂ v politickyÂch stranaÂch. ArchivnõÂ materiaÂly i dennõÂ tisk teÂ doby podaÂvajõÂ mnoheÂ duÊkazy o tom, zÏe se cÏlenstvõÂ vojaÂkuÊ a jejich aktivnõÂ puÊsobenõÂ v politickyÂch stranaÂch negativneÏ odrazilo ve vztazõÂch mezi nimi a mnohdy i prÏi rÏesÏenõÂ sluzÏebnõÂch probleÂmuÊ. Projevovaly se takeÂ rozdõÂlneÂ naÂzory na otaÂzky budovaÂnõÂ armaÂdy, duÊstojnickeÂho sboru, na vyÂchovu a vyÂcvik, na zahranicÏnõÂ orientaci staÂtu a podobneÏ. Tyto naÂzory a postoje vychaÂzely z rozdõÂlnyÂch programuÊ jednotlivyÂch politickyÂch stran, ke kteryÂm vojaÂci patrÏili. PrÏitom se programy a hlavneÏ 80

skutecÏneÂ cõÂle politickyÂch stran bez vyÂjimky v mnoheÂm odlisÏovaly od oficiaÂlnõÂ staÂtnõÂ politiky. Proto cÏlenstvõÂ ± nebo i verÏejneÏ projevovaneÂ sympatie duÊstojnõÂkuÊ k urcÏityÂm politickyÂm stranaÂm ± prÏinaÂsÏelo kazÏdodennõÂ probleÂmy. PrÏedstavovalo takeÂ jeden z faktoruÊ, znemozÏnÏujõÂcõÂch tolik potrÏebneÂ sjednocenõÂ duÊstojnickeÂho sboru. I kdyzÏ pocÏty duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se stali cÏleny politickyÂch stran, nelze zjistit, setkaÂvaÂme se v pracõÂch pouÂnoroveÂ historiografie nejcÏasteÏji s naÂsledujõÂcõÂm deÏlenõÂm duÊstojnickeÂho sboru: PrvnõÂ skupinu tvorÏili duÊstojnõÂci, bud' cÏlenoveÂ KSCÏ, nebo stranu podporujõÂcõÂ. Sem zarÏadili prÏedevsÏõÂm duÊstojnõÂky nasÏich jednotek v SSSR, cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ domaÂcõÂho odboje, veÏtsÏinu duÊstojnõÂkuÊ partyzaÂnskyÂch jednotek a veÏzneÏ z koncentracÏnõÂch taÂboruÊ. Do teÂto skupiny podle uvedeneÂ literatury patrÏili takeÂ neÏkterÏõÂ duÊstojnõÂci ze ZaÂpadu, komunisteÂ, interbrigadisteÂ a ti, jezÏ zkusÏenosti zõÂskaneÂ v pruÊbeÏhu vaÂlky prÏivedly na pozice KSCÏ. Tato cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ uznaÂvala KVP a nutnost jeho realizace. PatrÏilo k nõÂ asi 30±35 procent celkoveÂho pocÏtu duÊstojnõÂkuÊ. Druhou skupinu, nejpocÏetneÏjsÏõÂ, cÏõÂtajõÂcõÂ kolem 60 procent, tvorÏili duÊstojnõÂci byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy. U nich se projevovaly velmi silneÂ tendence k prosazovaÂnõÂ tzv. nepoliticÏnosti armaÂdy, k odbornicÏenõÂ, odmõÂtali a prÏehlõÂzÏeli moraÂlneÏ politickou vyÂchovu a osveÏtu. Z hlediska sociaÂlnõÂho slozÏenõÂ patrÏili prÏevaÂzÏneÏ k nizÏsÏõÂm a strÏednõÂm vrstvaÂm. PozitivnõÂ vztah k prÏedmnichovskeÂ armaÂdeÏ a tehdejsÏõÂmu zrÏõÂzenõÂ vyplyÂval z toho, zÏe armaÂda jim dala mozÏnost vzdeÏlaÂnõÂ, urcÏiteÂ spolecÏenskeÂ postavenõÂ a hmotneÂ zajisÏteÏnõÂ. Z hlediska zastaÂvanyÂch politickyÂch naÂzoruÊ a postojuÊ patrÏili ke kolõÂsavyÂm zÏivluÊm. TrÏetõÂ skupinu tvorÏili duÊstojnõÂci, kterÏõÂ se jednoznacÏneÏ neztotozÏnili s KVP, neskryÂvali svuÊj antisoveÏtismus a odpor k noveÂmu zrÏõÂzenõÂ. VeÏtsÏinou se jednalo o duÊstojnõÂky ze ZaÂpadu, fyzicky i sluzÏebneÏ starsÏõÂ duÊstojnõÂky, prÏevaÂzÏneÏ legionaÂrÏe. VyÂjimecÏneÏ sem patrÏili i neÏkterÏõÂ duÊstojnõÂci z SSSR. CelkoveÏ tato skupina cÏõÂtala 10±15 procent duÊstojnõÂkuÊ.38 UvedeneÂ deÏlenõÂ duÊstojnõÂkuÊ podle politickyÂch postojuÊ a naÂzoruÊ zhruba potvrzoval i obsah rÏady archivnõÂch materiaÂluÊ z let 1945± 1948.39 BudovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru a celeÂ armaÂdy ovlivnila v tomto obdobõÂ i skutecÏnost, zÏe neexistoval demokraticky zvolenyÂ parlament a tõÂm ani kontrola armaÂdy touto institucõÂ. I tento moment umozÏnil, zÏe se jednotliveÂ politickeÂ strany snazÏily pro81

sadit sveÂ cÏasto uÂzkeÂ stranickeÂ zaÂjmy, mnohdy v rozporu s potrÏebami budovaÂnõÂ jednotneÂho a kvalitnõÂho duÊstojnickeÂho sboru.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

26

82

VUÂA, VKPR, cÏ. j. 1056/1945. TamteÂzÏ, MNO, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ 24/9, 1945. TamteÂzÏ, MNO HSÏ, 1/2 odd. cÏ. j. 6197/1947. TrÏi roky, PrÏehledy a dokumenty k cÏeskoslovenskeÂ politice v letech 1945± 1948, dõÂl I. Melantrich, Praha 1991, s. 8. VUÂA, VR, cÏ. j. 5/taj./ P-1945. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j.: 2133. TamteÂzÏ, VR, cÏ. j.: 5/taj./45. TamteÂzÏ, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ, 29/10, cÏ. j.: 2024. TamteÂzÏ, VR, cÏ. j.: 5/taj./45. TamteÂzÏ, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ, cÏ. j.: 31272. KonstatovaÂnõÂ o sabotaÂzÏi ocÏisty najdeme naprÏ. v jizÏ cit. dõÂle DomanÏskyÂ, NavraÂtil, Boj KSCÏ o lidovou armaÂdu, s. 79±81, daÂle NavraÂtil, J.: K otaÂzce boje o politickyÂ charakter cÏs. armaÂdy v prÏeduÂnoroveÂm obdobõÂ, Historie a vojenstvõÂ, cÏ. 3, rocÏ. 1958, s. 425. PodstatneÏ mõÂrneÏjsÏõÂ hodnocenõÂ ocÏisty najdeme naprÏ. v cÏlaÂnku T. Hochsteigera a J. NavraÂtila K otaÂzkaÂm demokratizace velitelskeÂho sboru cÏs. armaÂdy v letech 1945±1948, Historie a vojenstvõÂ cÏ. 3, rocÏ. 1962, s. 364. NegativneÏ je ocÏista hodnocena takeÂ v PrÏehledu deÏjin vojenskeÂ politiky KSCÏ, HPS, Praha 1979, s. 265. VUÂA, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ, 36/13. TamteÂzÏ, VKPR, cÏ. j. 1041 ± hlaÂsÏenõÂ o pocÏtech osob k 10. cÏervenci 1945. TamteÂzÏ, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ 36/13, 1946. SÏvondr, M.: DuÊstojnickyÂ sbor cÏeskoslovenskeÂ armaÂdy v letech 1945±1948 (diplomovaÂ praÂce ), VPA KG, Bratislava 1972. VUÂA, MNO HSÏ, 1/2 odd. cÏ. j. 6197/1947. TamteÂzÏ, VKPR, cÏ. j. 1056/1945. TamteÂzÏ. Svoboda, L.: VyÂbor z projevuÊ a cÏlaÂnkuÊ I. 1942±1945. Praha, Svoboda 1970, s. 70. VUÂA, VKPR, cÏ. j. 209/1946. TamteÂzÏ, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ, 26/9, 1945. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, VKPR, cÏ. j. 1007, 1945. Proces s J.Tisom, SvedectvaÂ, Tatrapress, 1990, s. 25±26. A. RasÏla uvaÂdõÂ, zÏe OBZ vyuzÏõÂvalo informacõÂ zõÂskanyÂch z archivnõÂch pramenuÊ SÏteÏchovickeÂho archivu, kteryÂ vraÂtili AmericÏaneÂ v leÂteÏ 1945. Ve skutecÏnosti byl archiv K. H. Franka ze SÏteÏchovic odvezen AmericÏany azÏ v uÂnoru roku 1946. Podrobnosti k prÏõÂpadu SÏteÏchovice obsahuje fond 100/52, sv. 34, a. j. 245, ulozÏenyÂ ve VUÂA Praha. BlõÂzÏe viz HanzlõÂk, F.: V prepadlisku vojny: Osudy povstaleckyÂch generaÂlov, HistorickaÂ revue, rocÏ. 6, cÏ. 1, 1995, s. 14±15.

27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38

39

VUÂA Praha, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 101 146, 1945. TamteÂzÏ, Praha, PK MNO, cÏ. j. 2332, 1945. TamteÂzÏ, Praha, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 100 176, 1945. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 2171, 1945. TamteÂzÏ, VKPR, cÏ. j. 675, 1947. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. SU VUÂA, VR, cÏ. j.: 6/taj. P-1945. VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl V, NasÏe vojsko, Praha 1989, s. 47. StejneÂ uÂdaje jsou uvaÂdeÏny i v dalsÏõÂch publikacõÂch k uvedeneÂ problematice. VUÂA, VKPR, cÏ. j.: 1037. PrÏesneÂ pocÏty absolventuÊ jsou uvedeny ve SbornõÂcõÂch duÊveÏrnyÂch vyÂnosuÊ MNO, cÏ. 13±17, v cÏ. 20, rocÏ. 1945 a v cÏ. 7, rocÏ. 1946. VUÂA, VR, cÏ. j.: 9/taj. P-1945. S tõÂmto rozdeÏlenõÂm duÊstojnickeÂho sboru se setkaÂvaÂme v jizÏ c. d. autoruÊ NavraÂtila a DomanÏskeÂho, Boj KSCÏ o lidovou armaÂdu, s. 82±83, NavraÂtila, K otaÂzce boje o politickyÂ charakter cÏs. armaÂdy, s. 430±431, Hochsteigera, MõÂsto a uÂloha KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu, s. 161 atd. ZpraÂva o vlastnõÂ armaÂdeÏ, vypracovanaÂ v zaÂrÏõÂ 1945. VUÂA, StaÂt. taj. MNO, cÏ. j.: 100 125, SouhrnnaÂ zpraÂva o armaÂdeÏ, VUÂA, StaÂt. taj. MNO, cÏ. j.: 71/46, daÂle takeÂ materiaÂly VUÂA, PK MNO, cÏ. j.: 19447/48 taj. a VUÂA, VKPR, cÏ. j.: 5693.

83

7. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ ve druheÂ polovineÏ roku 1945 PocÏaÂtkem dubna roku 1945 odesÏel B. Reicin k ministerstvu naÂrodnõÂ obrany v KosÏicõÂch, kde se podõÂlel na formovaÂnõÂ HlavnõÂ spraÂvy obranneÂho zpravodajstvõÂ (HS OBZ). Jeho mõÂsto v cÏele oddeÏlenõÂ OBZ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR zaujal npor. JUDr. Karel VasÏ. RozsÏirÏovaÂnõÂ aparaÂtu OBZ vyzÏadovalo zarÏazenõÂ novyÂch duÊstojnõÂkuÊ na funkce u HS OBZ, ale i na nizÏsÏõÂch stupnõÂch. PostupneÏ prÏichaÂzeli do obranneÂho zpravodajstvõÂ aktivnõÂ i zaÂlozÏnõÂ duÊstojnõÂci domaÂcõÂho odboje, ale i duÊstojnõÂci, kterÏõÂ puÊsobili v armaÂdeÏ prÏedmnichovskeÂ republiky ve zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ. Jednalo se prÏedevsÏõÂm o kvalitnõÂ odbornõÂky, kterÏõÂ pracovali na uÂseku defenzõÂvy. PrÏõÂzniveÏ se pro komunistickou stranu vyvõÂjela situace i ve zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ v armaÂdeÏ. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ ovlaÂdli komunisteÂ ve vzaÂjemneÂ spolupraÂci se soveÏtskyÂmi tajnyÂmi sluzÏbami jesÏteÏ prÏed koncem vaÂlky. TakeÂ prÏednostou 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu (zpravodajskeÂho) se stal v KosÏicõÂch cÏlen komunistickeÂ strany pplk. JUDr. Anton RasÏla.1 SaÂm nepatrÏil mezi zpravodajskeÂ odbornõÂky. Ve sveÂm oddeÏlenõÂ spoleÂhal na odborneÂ kvality duÊstojnõÂkuÊ zpravodajskeÂ sluzÏby prÏedmnichovskeÂ republiky, kterÏõÂ se vraÂtili z Anglie. JednõÂm z nich byl i plk. Karel PalecÏek, zkusÏenyÂ zpravodajskyÂ duÊstojnõÂk, jenzÏ puÊsobil za vaÂlky v Angli ve funkci velitele zvlaÂsÏtnõÂ skupiny. V dubnu 1945 se stal zaÂstupcem A. RasÏly. UdrzÏovali spolu velmi dobreÂ kontakty a K. PalecÏek fakticky rÏõÂdil chod 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu. PraÂveÏ pro dobreÂ styky se zpravodajskyÂmi duÊstojnõÂky, kterÏõÂ se vraÂtili z Anglie, se A. RasÏla dostaÂval staÂle võÂce do konfliktuÊ s B. Reicinem. Proto takeÂ A. RasÏla pozÏaÂdal v rÏõÂjnu 1945 staÂtnõÂho tajemnõÂka v MNO gen. MVDr. M. FerjencÏõÂka o prÏevedenõÂ k justicÏnõÂ sluzÏbeÏ. PrÏemõÂsteÏnõÂm RasÏly k justicÏnõÂ sluzÏbeÏ se zabyÂvalo i armaÂdnõÂ vedenõÂ stranickeÂ praÂce v cÏele J. ProchaÂzkou, B. Reicinem a H. Kovalem. Jeho odchod k justicÏnõÂ sluzÏbeÏ bez prÏipomõÂnek doporucÏilo.2 PrÏednostou 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu byl naÂsledneÏ jmenovaÂn plk. gsÏt. Karel Hanus. Na tuto funkci jej osobneÏ vybral B. Reicin.3 Koncem vaÂlky se postupneÏ meÏnila priorita uÂkoluÊ, ktereÂ vojen84

skeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ od sveÂho vzniku v lednu 1945 plnilo. Na zaÂkladeÏ rozhodnutõÂ vlaÂdy byl 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR dne 15. kveÏtna reorganizovaÂn v 1. cÏs. armaÂdu. Dne 25. kveÏtna 1945 schvaÂlila vlaÂda prvnõÂ mõÂrovou organizaci cÏs. armaÂdy, jezÏ respektovala pozÏadavky prezidenta E. BenesÏe ± vrchnõÂho velitele cÏs. ozbrojenyÂch sil. NaÂsledneÏ hlavnõÂ uÂkoly budovaÂnõÂ noveÂ armaÂdy projednaÂvali cÏelnõÂ funkcionaÂrÏi HlavnõÂho sÏtaÂbu MNO se skupinou prÏedstaviteluÊ GeneraÂlnõÂho sÏtaÂbu RudeÂ armaÂdy v cÏele s gen. Molotkovem.4 JednaÂnõÂ se tyÂkala organizace cÏs. branneÂ moci, vyÂzbroje armaÂdy a vyÂcviku veliteluÊ. ZaÂklad noveÂ organizace tvorÏily cÏtyrÏi vojenskeÂ oblasti se sõÂdly v Praze, v TaÂborÏe, v BrneÏ a v BratislaveÏ. KazÏdaÂ vojenskaÂ oblast meÏla dva armaÂdnõÂ sbory slozÏeneÂ ze dvou peÏsÏõÂch divizõÂ a z dalsÏõÂch prÏõÂmo podrÏõÂzenyÂch svazkuÊ a uÂtvaruÊ. LeteckeÂ divize a dalsÏõÂ samostatneÂ svazky a uÂtvary podleÂhaly prÏõÂmo hlavnõÂmu sÏtaÂbu MNO.5 Od leÂta 1945 zahaÂjili svoji cÏinnost v cÏs. branneÂ moci urcÏenõÂ soveÏtsÏtõÂ vojensÏtõÂ poradci. U 1. vojenskeÂ oblasti (Praha) plk. LisovskyÂ, u 2. vojenskeÂ oblasti (TaÂbor) pplk. PrimisskyÂ, u 3. vojenskeÂ oblasti (Brno) pplk. Kaigorov a u 4. vojenskeÂ oblasti (Bratislava) pplk. OstapcÏuk. JmenovanõÂ poradci, s nimizÏ uÂzce spolupracovali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ na danyÂch stupnõÂch, veleli zaÂrovenÏ vsÏem soveÏtskyÂm poradcuÊm prÏideÏlenyÂm k podrÏõÂzenyÂm svazkuÊm a uÂtvaruÊm.6 NoveÏ vytvorÏenaÂ HlavnõÂ spraÂva OBZ pod vedenõÂm B. Reicina veÏnovala prvorÏadou pozornost prÏõÂpraveÏ organizacÏnõÂ struktury OBZ na nizÏsÏõÂch stupnõÂch a vypracovaÂnõÂ podrobnyÂch narÏõÂzenõÂ a smeÏrnic pro jejich cÏinnost. BezprostrÏedneÏ po skoncÏenõÂ vaÂlky se jednõÂm z rozhodujõÂcõÂch uÂkoluÊ OBZ stal boj s nacistickyÂm podzemõÂm a zajisÏteÏnõÂ pohranicÏnõÂch oblastõÂ. V raÂmci plneÏnõÂ tohoto uÂkolu pokracÏovalo OBZ intenzivneÏ v paÂtraÂnõÂ po archivech gestapa, abwehru i ostatnõÂch institucõÂ byÂvaleÂ okupacÏnõÂ spraÂvy. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnovali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ materiaÂluÊm teÏch institucõÂ okupacÏnõÂ spraÂvy, ktereÂ se podõÂlely rozhodujõÂcõÂ meÏrou na represõÂch proti obyvatelstvu v pruÊbeÏhu vaÂlky. PrÏõÂslusÏnõÂci OBZ zajisÏt'ovali kolaboranty a zraÂdce, zejmeÂna z rÏad prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy, vlaÂdnõÂho vojska a byÂvaleÂ protektoraÂtnõÂ policie, ale i z rÏad vyÂznamnyÂch prÏedstaviteluÊ politickeÂho a verÏejneÂho zÏivota. PodõÂleli se takeÂ na jejich vysÏetrÏovaÂnõÂ. 85

JesÏteÏ v dobeÏ po osvobozenõÂ plnili vybranõÂ prÏõÂslusÏnõÂci OBZ neÏktereÂ uÂkoly i ve prospeÏch RudeÂ armaÂdy. SveÏdcÏõÂ o tom mimo jineÂ i prÏõÂpad por. SÏindelaÂrÏe, duÊstojnõÂka OBZ, kteryÂ byl i se svyÂm rÏidicÏem zavrazÏdeÏn 7. cÏervence u SÏluknova. Oba zavrazÏdeÏnõÂ plnili uÂkoly ve prospeÏch NKVD a byli oblecÏeni v soveÏtskyÂch uniformaÂch. Podle zpraÂvy OBZ ¹ prÏÂõpad okamzÏiteÏ prÏevzala NKVD a zabraÂnila komukoliv, aby do prÏõÂpadu vniklª.7 PostupneÏ, soubeÏzÏneÏ s vytvaÂrÏenõÂm velitelstvõÂ vojenskyÂch oblastõÂ a s budovaÂnõÂm noveÂ organizacÏnõÂ struktury vznikaly na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ HlavnõÂ spraÂvy takeÂ orgaÂny OBZ na prÏõÂslusÏnyÂch stupnõÂch. O zpuÊsobu vytvaÂrÏenõÂ organizacÏnõÂ struktury OBZ a o personaÂlnõÂm obsazenõÂ funkcõÂ rozhodoval osobneÏ BedrÏich Reicin. Vedle budovaÂnõÂ struktury OBZ zameÏrÏil sveÂ uÂsilõÂ prÏedevsÏõÂm na ocÏistu velitelskeÂho sboru armaÂdy, kde OBZ sehraÂvalo rovneÏzÏ duÊlezÏitou uÂlohu. Reicin saÂm pracoval v prÏijõÂmacõÂ komisi MNO a meÏl podõÂl na tom, zÏe armaÂdu museli opustit mnozõÂ generaÂloveÂ prÏedmnichovskeÂ republiky. JizÏ v teÂto dobeÏ se stalo OBZ teÂmeÏrÏ nekontrolovatelnou organizacõÂ. TakeÂ BedrÏich Reicin disponoval rozsaÂhlyÂmi pravomocemi, jezÏ dokaÂzal ve velmi kraÂtkeÂ dobeÏ vyuzÏõÂt k nebyÂvaleÂmu posõÂlenõÂ osobnõÂ moci a vlivu na vsÏechny oblasti zÏivota armaÂdy. Beze zbytku vyuzÏil podmõÂnky, ktereÂ mu to umozÏnÏovaly, a saÂm se na jejich vytvaÂrÏenõÂ takeÂ aktivneÏ podõÂlel. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ prÏedstavovalo v teÂ dobeÏ jedinou akceschopnou tajnou bezpecÏnostnõÂ slozÏku. PodobneÂ instituce ministerstva vnitra se v dobeÏ, kdy meÏlo OBZ za sebou puÊl roku uÂspeÏsÏneÂ cÏinnosti na fronteÏ a v dobeÏ mõÂru, zacÏaly teprve formovat. PuÊsobenõÂ OBZ ani jinyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek nebylo upraveno zÏaÂdnou zaÂkonnou normou. Tento stav vyhovoval prÏedevsÏõÂm komunistickeÂ straneÏ vzhledem k tomu, zÏe v cÏele ministerstva vnitra staÂl cÏlen KSCÏ VaÂclav Nosek a v cÏele OBZ rovneÏzÏ komunista BedrÏich Reicin. Tito dva cÏelnõÂ prÏedstaviteleÂ komunistickeÂ strany fakticky rozhodovali o strukturÏe, personaÂlnõÂm obsazenõÂ a obsahu cÏinnosti bezpecÏnostnõÂch slozÏek. NavõÂc o mnohyÂch otaÂzkaÂch rozhodovalo prÏõÂmo vedenõÂ KSCÏ. Nosek i Reicin patrÏili k disciplinovanyÂm cÏlenuÊm vedenõÂ KSCÏ a ve svyÂch funkcõÂch duÊsledneÏ plnili uÂkoly, jezÏ obdrzÏeli od UÂV KSCÏ. OrganizacÏnõÂ strukturu HS OBZ, podrÏõÂzenyÂch stupnÏuÊ i kompetence prÏipravil BedrÏich Reicin podle naÂzoru K. VasÏe jizÏ v pruÊ86

beÏhu sveÂho puÊsobenõÂ v KosÏicõÂch na MNO. SaÂm osobneÏ vybõÂral duÊstojnõÂky na jednotliveÂ funkce v celeÂ hierarchii OBZ.8 Tyto skutecÏnosti potvrzuje i gen. L. Svoboda ve sveÂm dopise K. Gottwaldovi ze dne 2. 12. 1952. V neÏm podrobneÏ hovorÏõÂ o uÂloze Reicina v armaÂdeÏ. Podle neÏj provaÂdeÏlo OBZ pod vedenõÂm B. Reicina vyÂbeÏr veliteluÊ, profesoruÊ, instruktoruÊ a frekventantuÊ vojenskyÂch sÏkol. Po ustavenõÂ ArmaÂdnõÂho poradnõÂho sboru (APS) se Reicin uÂcÏastnil azÏ na vyÂjimky vsÏech jeho jednaÂnõÂ. VzÏdy se vyjadrÏoval k naÂvrhuÊm na jmenovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ do vyÂznamnyÂch funkcõÂ a k naÂvrhuÊm na povyÂsÏenõÂ. TeÂmeÏrÏ vzÏdy APS akceptoval jeho naÂzory. B. Reicin meÏl k dispozici prÏesneÂ informace ze vsÏech porad u prezidenta republiky, i kdyzÏ se jich saÂm nezuÂcÏastnil. OsobneÏ vybõÂral i pobocÏnõÂka pro ministra naÂrodnõÂ obrany. Ve sveÂm vystupovaÂnõÂ daÂval najevo svoji nadrÏazenost, cÏasto i ministru naÂrodnõÂ obrany. Gen. Svoboda k tomu ve sveÂm dopise mimo jineÂ uvaÂdõÂ: ¹PodrÏizoval jsem se tomuto diktaÂtorovi, kteryÂ meÏ vzÏdy ironicky podcenÏoval a jasneÏ daÂval najevo, zÏe ne jaÂ, ale on je paÂnem, protozÏe je strana v armaÂdeÏ. TakteÂzÏ si dovedl podrÏizovat v mnohyÂch veÏcech i ProchaÂzku, anizÏ tento si toho byl veÏdom.ª9 ZaÂklad struktury tvorÏila oddeÏlenõÂ OBZ, jezÏ vznikla do konce vaÂlky v uÂtvarech 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru. Dne 3. cÏervence vydala HlavnõÂ spraÂva OBZ narÏõÂzenõÂ, ve ktereÂm stanovila organizacÏnõÂ strukturu OBZ u sboruÊ, divizõÂ, brigaÂd, plukuÊ a praporuÊ. ZaÂrovenÏ se HS OBZ aktivneÏ podõÂlela na budovaÂnõÂ oblastnõÂch spraÂv OBZ u jednotlivyÂch vojenskyÂch oblastõÂ (daÂle VO) a to u VO 1 v Praze, VO 2 v TaÂborÏe, u VO 3 v BrneÏ a u VO 4 v BratislaveÏ.10 Vedle uvedeneÂ struktury vznikala postupneÏ jesÏteÏ dalsÏõÂ samostatnaÂ oddeÏlenõÂ u velitelstvõÂ letectva, vojenskyÂch sÏkol a dalsÏõÂch soucÏaÂstõÂ armaÂdy. Struktura OBZ azÏ do stupneÏ brigaÂdy zahrnovala takeÂ bezpecÏnostnõÂ oddõÂly v sõÂle jedneÂ cÏety, ktereÂ tvorÏily vyÂkonnou slozÏku OBZ. Jejich prÏõÂslusÏnõÂci zajisÏt'ovali a zatyÂkali osoby, provaÂdeÏli domovnõÂ prohlõÂdky a kontroly dokladuÊ, eskortovali zadrzÏeneÂ a plnili i jineÂ uÂkoly. PuÊsobnost a kompetence OBZ vymezoval dokument vydanyÂ HS OBZ dne 16. cÏervna 1945 ± SmeÏrnice pro praÂci orgaÂnuÊ OBZ v souvislosti s cÏinnostõÂ namõÂrÏenou proti neprÏaÂtelskeÂmu zpravodajstvõÂ.11 K prvorÏadyÂm uÂkoluÊm OBZ patrÏilo vybudovaÂnõÂ sõÂtõÂ agentuÊ a informaÂtoruÊ s duÊrazem na dobrovolneÂ agenty. PouzÏitõÂ agentuÊ za materiaÂlnõÂ vyÂhody se prÏedpoklaÂdalo jen v nejkrajneÏjsÏõÂm 87

prÏõÂpadeÏ. HS OBZ narÏõÂdila podrÏõÂzenyÂm stupnÏuÊm prÏezkoumaÂnõÂ vsÏech agentuÊ, informaÂtoruÊ a spolupracovnõÂkuÊ z hlediska politickeÂ spolehlivosti, inteligence, zachovaÂvaÂnõÂ mlcÏenlivosti a z hlediska schopnosti plneÏnõÂ uÂkoluÊ. Evidenci vsÏech agentuÊ a informaÂtoruÊ vedly oblastnõÂ spraÂvy a HS OBZ. SmeÏrnice obsahujõÂ narÏõÂzenõÂ k vytvaÂrÏenõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ v rÏadaÂch vlastnõÂch jednotek, a to: 1) z muzÏstva, z duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ v nizÏsÏõÂch jednotkaÂch a daÂle ve vysÏsÏõÂch jednotkaÂch hlavneÏ v prostorech sÏtaÂbu, mezi sÏtaÂbnõÂmi pracovnõÂky, mezi pracovnõÂky operacÏnõÂch oddeÏlenõÂ, spojarÏi, radisty, sÏifranty, v polnõÂ posÏteÏ a hlavneÏ v okolõÂ velitele, 2) mezi civilnõÂm obyvatelstvem v prostoru dislokace vojenskyÂch jednotek. DuÊraz je polozÏen i na zõÂskaÂvaÂnõÂ agentuÊ-provokateÂruÊ. Ve smeÏrnicõÂch se prÏõÂmo uvaÂdõÂ: ¹PomocõÂ takoveÂho agenta vyprovokujte a usveÏdcÏujte neprÏaÂtelskeÂ zpravodajskeÂ agenty anebo osoby, ktereÂ jsou pro naÂs nepohodlneÂ nebo ÏskodliveÂ.ª V uvedenyÂch smeÏrnicõÂch i v dalsÏõÂch dokumentech OBZ je za hlavnõÂ prioritu povazÏovaÂno maximaÂlnõÂ utajenõÂ praÂce duÊstojnõÂkuÊ OBZ i agentuÊ a informaÂtoruÊ.12 DalsÏõÂ narÏõÂzenõÂ HS OBZ, z 21. cÏervna 1945, uklaÂdaÂ vsÏem prÏõÂslusÏnõÂkuÊm OBZ dva hlavnõÂ uÂkoly: a) aktuaÂlnõÂ ± duÊkladneÂ proveÏrÏenõÂ vsÏech osob ± duÊstojnõÂkuÊ, rotmistruÊ a muzÏstva, ktereÂ nastoupily do cÏinneÂ sluzÏby, b) staÂleÂ ± systematickeÂ paÂtraÂnõÂ mezi prÏõÂslusÏnõÂky jednotek, nepuÊsobõÂ-li rozvratneÏ nebo ve prospeÏch cizõÂ moci.13 Vedle vyÂsÏe uvedenyÂch agenturnõÂch sõÂtõÂ vytvaÂrÏelo OBZ i ostatnõÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky podle narÏõÂzenõÂ ministerstva vnitra z 10. srpna 1945 takeÂ sõÂteÏ duÊveÏrnõÂkuÊ, informaÂtoruÊ a agentuÊ v neÏmeckyÂch podzemnõÂch a teroristickyÂch organizacõÂch. K realizaci tohoto uÂkolu byli vybõÂraÂni nejschopneÏjsÏõÂ prÏõÂslusÏnõÂci bezpecÏnostnõÂch slozÏek, ktereÂ nadrÏõÂzeneÂ slozÏky nepoveÏrÏovaly plneÏnõÂm zÏaÂdnyÂch jinyÂch uÂkoluÊ.14 V boji proti nacistickeÂmu podzemõÂ vyuzÏõÂvaly bezpecÏnostnõÂ slozÏky takeÂ agenturnõÂ sõÂteÏ vybudovaneÂ z fasÏistuÊ, NeÏmcuÊ a Mad'aruÊ. Na zaÂkladeÏ vyÂnosu MV ze dne 12. listopadu 1945 byly zpravodajskeÂ orgaÂny povinny oznaÂmit takoveÂto prÏõÂpady ministerstvu vnitra s udaÂnõÂm duÊvoduÊ. Odbor ¹Zª ministerstva vnitra vedl uÂstrÏednõ Â evidence teÏchto osob s oznacÏenõÂm: prov. ± pro zvlaÂsÏtnõÂ 15 uÂcÏely. 88

OBZ vedlo i evidenci osob cizõÂ naÂrodnosti, osob politicky nespolehlivyÂch, osob podezrÏelyÂch ze sÏpionaÂzÏe, sympatizujõÂcõÂch s neprÏaÂtelskyÂmi staÂty i obcÏanuÊ, kterÏõÂ jezdili do zahranicÏõÂ nebo udrzÏovali se zahranicÏõÂm korespondenci.16 Na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ HS OBZ podaÂvaly podrÏõÂzeneÂ stupneÏ trÏikraÂt meÏsõÂcÏneÏ, vzÏdy 1., 10. a 20., zvlaÂsÏt' beÏzÏneÂ zpraÂvy a zvlaÂsÏt' vyÂsledky cÏinnosti agenturnõÂch sõÂtõÂ. Z obsahu dokumentuÊ a smeÏrnic, ktereÂ vydaÂvala HS OBZ, je zrÏejmeÂ, zÏe mnohaÂ ustanovenõÂ byla v rozporu s tehdy platnyÂm praÂvnõÂm rÏaÂdem. S obdobnyÂm prÏõÂstupem HS OBZ, zvlaÂsÏteÏ B. Reicina, prÏi zpracovaÂnõÂ mnohyÂch dokumentuÊ pro cÏinnost OBZ se muÊzÏeme setkat v celeÂm obdobõÂ let 1945±1948. Od leÂta roku 1945 si OBZ postupneÏ vynucovalo jednostrannou spolupraÂci s ostatnõÂmi bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami, vcÏetneÏ financÏnõÂ straÂzÏe. K tomu vydala HS OBZ rÏadu dokumentuÊ a smeÏrnic. Dne 13. srpna 1945 vydala HS OBZ materiaÂl s naÂzvem Styk orgaÂnuÊ OBZ s orgaÂny ministerstva vnitra ± smeÏrnice, jenzÏ obsahuje podrobnyÂ systeÂm urcÏovaÂnõÂ stycÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ OBZ pro jednotliveÂ stupneÏ struktury SNB, politickeÂho zpravodajstvõÂ i dalsÏõÂch institucõÂ. StycÏnõÂ duÊstojnõÂci koordinovali cÏinnost OBZ s institucemi, u kteryÂch puÊsobili, ale takeÂ vyzÏadovali plneÏnõÂ uÂkoluÊ jednostranneÏ ve prospeÏch OBZ (naprÏ. zatyÂkaÂnõÂ a zadrzÏovaÂnõÂ osob oznacÏenyÂch obrannyÂm zpravodajstvõÂm, provaÂdeÏnõÂ domovnõÂch prohlõÂdek atd.). ZaÂrovenÏ zõÂskaÂvali informace o cÏinnosti uvedenyÂch institucõÂ, o ktereÂ meÏlo OBZ zaÂjem.17 S postupnyÂm rozsÏirÏovaÂnõÂm organizacÏnõÂ struktury a kompetencõÂ OBZ dochaÂzelo staÂle võÂce ke vzniku konfliktnõÂch situacõÂ mezi OBZ a ostatnõÂmi bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami. PuÊsobnost a kompetence OBZ nevychaÂzely ze smeÏrnic nebo narÏõÂzenõÂ MNO, ale z vyÂnosuÊ a narÏõÂzenõÂ HS OBZ, ktereÂ podepisoval jejõÂ naÂcÏelnõÂk, tehdy pplk. BedrÏich Reicin. Z toho vyplyÂvaÂ, zÏe o pravomocõÂch a rozsahu puÊsobenõÂ OBZ fakticky rozhodovala HS OBZ, respektive jejõÂ sÏeÂf B. Reicin, bez ohledu na to, zÏe mnohdy vyÂrazneÏ zasahovaly do puÊsobnosti jinyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek. V leÂteÏ roku 1945 vznikly spory mezi OBZ a 2. oddeÏlenõÂm hlavnõÂho sÏtaÂbu (zpravodajskyÂm). Projevily se i prÏesto, zÏe v cÏele 2. odd. HSÏ staÂl tehdy pplk. JUDr. Anton RasÏla, kteryÂ byl stejneÏ jako B. Reicin cÏlenem KSCÏ. Averze B. Reicina vuÊcÏi 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu vychaÂzela v mnoheÂm ze skutecÏnosti, zÏe ve zpra89

vodajskeÂ sluzÏbeÏ pracovala cÏaÂst zkusÏenyÂch zpravodajskyÂch duÊstojnõÂkuÊ, byÂvalyÂch blõÂzkyÂch spolupracovnõÂkuÊ gen. FrantisÏka Moravce. Tuto skupinu duÊstojnõÂkuÊ povazÏoval sÏeÂf OBZ B. Reicin za ¹reakcionaÂrÏeª, burzÏoaznõÂ zÏivly a z tohoto duÊvodu takeÂ za nespolehliveÂ.18 Proto HS OBZ vyvõÂjela znacÏneÂ uÂsilõÂ k jejich odstraneÏnõÂ z armaÂdy, ale takeÂ k vyÂrazneÂmu omezenõÂ puÊsobnosti 2. odd. hlavnõÂho sÏtaÂbu prÏi zpravodajskeÂ cÏinnosti v zahranicÏõÂ. Na zaÂkladeÏ striktnõÂho pozÏadavku B. Reicina vydalo ministerstvo naÂrodnõÂ obrany a ministerstvo vnitra pocÏaÂtkem zaÂrÏõÂ 1945 vyÂnos RozdeÏlenõÂ zpravodajskeÂ cÏinnosti mezi 2. oddeÏlenõÂm hlavnõÂho sÏtaÂbu a OBZ. VyÂnos adresovalo MV vsÏem bezpecÏnostnõÂm slozÏkaÂm, vcÏetneÏ bezpecÏnostnõÂch referentuÊ naÂrodnõÂch vyÂboruÊ.19 Ve vyÂnosu se v bodeÏ A) uvaÂdõÂ: 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu konaÂ vyÂlucÏneÏ zpravodajskou sluzÏbu vyÂzveÏdnou (rozumeÏj v zahranicÏõÂ). UvedenyÂ vyÂnos fakticky znemozÏnÏoval teÂmeÏrÏ jakoukoliv cÏinnost duÊstojnõÂkuÊ 2. odd. HSÏ na nasÏem uÂzemõÂ. Kompetence HS OBZ zahrnovaly takeÂ zpravodajskou ochranu hranic. NaÂsledoval vyÂnos ministerstva vnitra ze dne 3. zaÂrÏõÂ 1945. Obsahoval narÏõÂzenõÂ, aby jakeÂkoliv zaÂvazÏneÂ informace z hlediska politickeÂho a obranneÂho zpravodajstvõÂ, ktereÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky ministerstva vnitra zõÂskajõÂ, byly ihned prÏedaÂvaÂny jedineÏ OBZ. V kraÂtkeÂ dobeÏ naÂsledovaly dalsÏõÂ vyÂnosy MV znovu zduÊraznÏujõÂcõÂ nutnost spolupraÂce vsÏech bezpecÏnostnõÂch slozÏek s OBZ s upozorneÏnõÂm, zÏe jakeÂkoliv informace zõÂskaneÂ o neÏmeckeÂ zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ abwehru mohou byÂt prÏedaÂny takeÂ pouze prÏõÂslusÏnõÂkuÊm OBZ.20 Vliv OBZ tak neustaÂle naruÊstal a byl nejen uÂmeÏrnyÂ pokracÏujõÂcõÂm zmeÏnaÂm ve prospeÏch KSCÏ, ale tyto zmeÏny i vyÂrazneÏ podporoval. Od leÂta roku 1945 zpracovaÂvala HS OBZ na zaÂkladeÏ hlaÂsÏenõÂ podrÏõÂzenyÂch slozÏek a vyhodnocenõÂ ostatnõÂch informacõÂ jednou meÏsõÂcÏneÏ SouhrnneÂ zpraÂvy o armaÂdeÏ. Jejich obsah ukazuje, zÏe OBZ meÏlo podrobneÂ informace o deÏnõÂ v armaÂdeÏ, o postojõÂch a naÂzorech duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ, ale takeÂ o generaÂlech a duÊstojnõÂcõÂch zarÏazenyÂch na duÊlezÏityÂch mõÂstech v armaÂdeÏ. ZaÂrovenÏ je zrÏejmeÂ, zÏe ne vsÏechny informace a uÂdaje, jezÏ meÏli prÏõÂslusÏnõÂci OBZ k dispozici, zahrnuli do vyÂsÏe uvedenyÂch zpraÂv. VesÏkereÂ informace, prÏedklaÂdaneÂ prostrÏednictvõÂm OBZ ministru obrany, prezidentu republiky, vlaÂdeÏ, poprÏõÂpadeÏ parlamentu i dalsÏõÂm institucõÂm, osobneÏ trÏõÂdil a kontroloval B. Reicin. SveÏdcÏõÂ o tom 90

i jeho vlastnorucÏnõÂ podpisy na teÏchto dokumentech. Z obsahu prÏedklaÂdanyÂch dokumentuÊ je zrÏejmeÂ, zÏe mnoheÂ z nich byly tendencÏnõÂ, sledujõÂcõÂ politickeÂ zaÂjmy KSCÏ.21 VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ se uzÏ v druheÂ polovineÏ roku 1945 stalo jednõÂm z hlavnõÂch naÂstrojuÊ prÏi prosazovaÂnõÂ zaÂjmuÊ KSCÏ, a to nejen v armaÂdeÏ. UÂloha vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ v tomto obdobõÂ a svyÂm zpuÊsobem vyÂjimecÏneÂ postavenõÂ bylo daÂno neÏkolika faktory. PersonaÂlnõÂ slozÏenõÂ OBZ vyÂrazneÏ ovlivnila skutecÏnost, zÏe tato tajnaÂ sluzÏba vznikla u 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru na prÏõÂmou zÏaÂdost prÏedstaviteluÊ SSSR. Jeho prÏõÂslusÏnõÂci se rekrutovali prÏedevsÏõÂm z rÏad duÊstojnõÂkuÊ osveÏtoveÂ sluzÏby, kterÏõÂ veÏtsÏinou byli bud' cÏleny KSCÏ, nebo s touto stranou sympatizovali. VeÏtsÏina vedoucõÂch cÏiniteluÊ OBZ patrÏila k absolventuÊm soveÏtskyÂch zpravodajskyÂch sÏkol a i po osvobozenõÂ uÂzce spolupracovali se zpravodajskou sluzÏbou RudeÂ armaÂdy. V dobeÏ, kdy vznikala na zaÂkladeÏ noveÂ organizacÏnõÂ struktury armaÂdy i novaÂ struktura OBZ, se projevil akutnõÂ nedostatek duÊstojnõÂkuÊ k obsazenõÂ novyÂch funkcõÂ. Do funkcõÂ byli proto jmenovaÂni i duÊstojnõÂci prÏedmnichovskeÂ armaÂdy, mnohdy byÂvalõÂ prÏõÂslusÏnõÂci zpravodajskeÂ sluzÏby, kterÏõÂ se zuÂcÏastnili domaÂcõÂho, prÏõÂpadneÏ zahranicÏnõÂho odboje nebo byli v pruÊbeÏhu vaÂlky perzekvovaÂni. K nim je mozÏno zarÏadit naprÏõÂklad kpt. BedrÏicha Wiesnera, sÏkpt. Karla Zelinku, mjr. Jana KorÏõÂnka, sÏkpt. VaÂclava SÏilhana, sÏkpt. Richarda MysõÂka, mjr. gsÏt. LudvõÂka Kreisla, sÏkpt. gsÏt. ZdenÏka Andrejse, sÏkpt. gsÏt. Jana Reindla a dalsÏõÂ. PozdeÏji se ukaÂzalo, zÏe byli mezi nimi i duÊstojnõÂci s temnou protektoraÂtnõÂ minulostõÂ. NaprÏõÂklad Josef MirovskyÂ vykonaÂval v letech 1945±1946 funkci prÏednosty skupiny na HS OBZ a od roku 1946 prÏednosty 5. odd. OBZ 1. VO. Za vaÂlky byl spolumajitelem arizovaneÂ tovaÂrny. ProsÏetrÏovaÂnõÂ jeho puÊsobenõÂ za vaÂlky bylo zastaveno z rozhodnutõÂ Reicina. Za HeydrichiaÂdy byly za podezrÏelyÂch okolnostõÂ propusÏteÏni z koncentracÏnõÂho taÂbora Bohumil NycÏ a Richard MysõÂk. Oba pracovali v letech 1945± 1947 ve vedoucõÂch funkcõÂch u OBZ.22 NaÂcÏelnõÂk HS OBZ pplk. B. Reicin i dalsÏõÂ cÏelnõÂ funkcionaÂrÏi OBZ zastaÂvali zaÂrovenÏ vyÂznamneÂ funkce v KSCÏ. Z teÏchto duÊvoduÊ patrÏilo OBZ z pohledu vedenõÂ KSCÏ k nejspolehliveÏjsÏõÂm slozÏkaÂm noveÏ formovanyÂch bezpecÏnostnõÂch struktur. TakeÂ klõÂcÏoveÂ pozice v noveÏ budovanyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch minis91

terstva vnitra postupneÏ zaujõÂmali na zaÂkladeÏ naÂvrhuÊ a rozhodnutõÂ V. Noska duÊstojnõÂci a rotmistrÏi armaÂdy v aktivnõÂ sluzÏbeÏ i v zaÂloze. VeÏtsÏina z nich patrÏila bud' ke cÏlenuÊm KSCÏ, nebo s touto stranou sympatizovala. OBZ se podõÂlelo na jejich vyÂbeÏru a proveÏrÏenõÂ. Vzhledem k tomu, zÏe OBZ vedlo osobnõÂ spisy duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ, meÏlo podrobneÂ informace o vsÏech, kterÏõÂ prÏesÏli do sluzÏeb ministerstva vnitra. Mnohdy s nimi udrzÏovalo nadaÂle sÏirokeÂ kontakty a vyuzÏõÂvalo je k budovaÂnõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ OBZ v SNB, StB a dokonce i v ZOB II. PrÏi rÏesÏenõÂ otaÂzek personaÂlnõÂho obsazenõÂ vyÂznamnyÂch mõÂst v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch ministerstva vnitra uÂzce spolupracovali ministr vnitra V. Nosek se zaÂstupcem prÏednosty a pozdeÏji prÏednostou oddeÏlenõÂ obranneÂho zpravodajstvõÂ odboru ¹Zª kpt. B. PokornyÂm a s naÂcÏelnõÂkem HS OBZ pplk. B. Reicinem. VedenõÂ KSCÏ meÏlo tak oproti ostatnõÂm politickyÂm stranaÂm k dispozici informace, ktereÂ plneÏ vyuzÏõÂvalo jizÏ bezprostrÏedneÏ po osvobozenõÂ k prosazenõÂ svyÂch politickyÂch cõÂluÊ ve vsÏech oblastech zÏivota, zaÂpasem o zõÂskaÂnõÂ podõÂlu v mocenskyÂch slozÏkaÂch staÂtu pocÏõÂnaje a prosazenõÂm svyÂch zaÂmeÏruÊ v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe koncÏe. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ tak slouzÏilo nejen jako vyÂznamnyÂ zdroj duÊlezÏityÂch informacõÂ, ale takeÂ jako cÏinitel braÂnõÂcõÂ tomu, aby se urcÏiteÂ informace, kompromitujõÂcõÂ bud' prÏedstavitele KSCÏ, anebo celou stranu, nedostaly do rukou jejich politickyÂch protivnõÂkuÊ. Vzhledem k vyÂsÏe uvedenyÂm skutecÏnostem sehraÂvalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ staÂle veÏtsÏõÂ uÂlohu v zaÂpase o uchopenõÂ politickeÂ moci v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. ZaÂrovenÏ dochaÂzõÂ takeÂ k dalsÏõÂmu upevnÏovaÂnõÂ a rozsÏirÏovaÂnõÂ osobnõÂ moci sÏeÂfa OBZ B. Reicina. I v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ sehraÂlo OBZ vyÂznamnou uÂlohu na cesteÏ komunistickeÂ strany k uchopenõÂ politickeÂ moci. OBZ se podõÂlelo na budovaÂnõÂ ostatnõÂch tajnyÂch sluzÏeb. OBZ uÂzce spolupracovalo ze soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami. Mezi nimi dochaÂzelo k vyÂmeÏneÏ duÊlezÏityÂch informacõÂ a archivnõÂch dokumentuÊ. V povaÂlecÏneÂm obdobõÂ vyuzÏõÂvaly mnohdy vsÏechny subjekty uÂcÏastnõÂcõÂ se zaÂpasu o politickou moc informace z obdobõÂ okupace k prosazenõÂ svyÂch zaÂjmuÊ, prÏõÂpadneÏ ke kompromitovaÂnõÂ osob z taÂbora svyÂch politickyÂch protivnõÂkuÊ. PraÂveÏ archivnõÂ dokumenty a z nich zõÂskaneÂ informace se staly zaÂkladem ¹zvlaÂsÏtnõÂhoª postavenõÂ vojen92

skeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. V leÂteÏ roku 1945 prÏedala soveÏtskaÂ strana OBZ archivnõÂ dokumenty HlavnõÂho rÏõÂsÏskeÂho bezpecÏnostnõÂho uÂrÏadu (RSHA) v BerlõÂneÏ, ktereÂ obsahovaly mimo jineÂ vyÂslechoveÂ protokoly gestapa z obdobõÂ protektoraÂtu. Archiv obsahoval protokoly z vyÂslechuÊ duÊstojnõÂkuÊ cÏs. armaÂdy, duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ armaÂdy zajatyÂch NeÏmci v pruÊbeÏhu SNP, ale takeÂ protokoly vyÂslechuÊ vyÂznamnyÂch osob politickeÂho zÏivota. Obsahu teÏchto dokumentuÊ vyuzÏõÂvalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ v celeÂm obdobõÂ let 1945±1948. Jednak pro potrÏeby ocÏisty verÏejneÂho zÏivota od kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ, ale takeÂ ke kompromitovaÂnõÂ urcÏityÂch osob za uÂcÏelem jejich odstraneÏnõÂ z vyÂznamnyÂch funkcõÂ v armaÂdeÏ, ve staÂtnõÂ spraÂveÏ i v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe. StejnyÂm zpuÊsobem vyuzÏõÂvalo OBZ i informace zõÂskaneÂ ze spisoveÂho materiaÂlu neÏmeckeÂ okupacÏnõÂ spraÂvy a cÏeskyÂch protektoraÂtnõÂch uÂrÏaduÊ. O vyuzÏitõÂ nalezenyÂch materiaÂluÊ rozhodovali duÊstojnõÂci OBZ a bezpecÏnostnõÂ referenti naÂrodnõÂch vyÂboruÊ. TeÂmeÏrÏ vsÏichni bezpecÏnostnõÂ referenti byli cÏleny komunistickeÂ strany.23 V pruÊbeÏhu leÂta a podzimu roku 1945 dosÏlo postupneÏ k vytvorÏenõÂ struktury OBZ v armaÂdeÏ, ale i k podstatneÂmu rozsÏõÂrÏenõÂ jeho puÊsobnosti mimo armaÂdu. O praktickyÂch vyÂsledcõÂch puÊsobenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ ke konci vaÂlky, ale i po osvobozenõÂ, vypovõÂdajõÂ Â A Praha, tak i v armnoheÂ archivnõÂ prameny, ulozÏeneÂ jak ve VU chivu ministerstva vnitra, SUÂA i v dalsÏõÂch archivech. V prvnõÂ polovineÏ roku 1945 se cÏinnost OBZ zameÏrÏovala prÏedevsÏõÂm na armaÂdu. Vedle beze sporu pozitivnõÂho puÊsobenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ vznikaly takeÂ prvnõÂ vaÂzÏneÂ probleÂmy a konflikty. Jejich rÏesÏenõÂ ze strany nejvysÏsÏõÂch prÏedstaviteluÊ armaÂdy ukazovalo, zÏe z OBZ se postupneÏ staÂvaÂ teÂmeÏrÏ nedotknutelnaÂ instituce s rozsaÂhlyÂmi pravomocemi. PrÏõÂslusÏnõÂci OBZ velmi uÂzce spolupracovali s osveÏtovyÂmi duÊstojnõÂky, s nimizÏ je sblizÏovala hlavneÏ spolecÏnaÂ stranickaÂ prÏõÂslusÏnost, tj. cÏlenstvõÂ v KSCÏ. VeÏtsÏinou byli osveÏtovõÂ duÊstojnõÂci takeÂ prÏõÂmyÂmi informaÂtory duÊstojnõÂkuÊ OBZ. U veÏtsÏiny uÂtvaruÊ spolecÏneÏ vytvaÂrÏeli systeÂm duÊveÏrnõÂkuÊ KSCÏ azÏ po stupenÏ rota. Podle vyjaÂdrÏenõÂ gen. J. ProchaÂzky (v roce 1945 staÂl v cÏele hlavnõÂ spraÂvy vyÂchovy a osveÏty ) z roku 1958 ¹pokud to bylo mozÏneÂ, byl systeÂm stranickyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ spjat s orgaÂny vyÂchovy a osveÏty, s osveÏtovyÂmi duÊstojnõÂky. CelyÂ systeÂm duÊveÏrnõÂkuÊ a jejich praÂce meÏly zuÊstat utajeny.ª24 93

SmeÏrnice pro cÏinnost OBZ prÏesneÏ vymezovaly vztahy mezi osveÏtou a obrannyÂm zpravodajstvõÂm. TyÂkaly se zejmeÂna spolecÏneÂho sledovaÂnõÂ obsahu tisku. ZverÏejnÏovaÂnõÂ cÏlaÂnkuÊ v dennõÂm tisku vojenskyÂmi osobami bylo podle smeÏrnic mozÏneÂ jen po prÏedchozõÂ cenzurÏe osveÏty a OBZ. PrÏõÂslusÏnõÂci OBZ pecÏliveÏ sledovali, analyzovali a vyhodnocovali informace o vystoupenõÂch cÏiniteluÊ politickyÂch stran na verÏejnosti, informace zverÏejnÏovaneÂ v dennõÂm tisku, vystoupenõÂ poslancuÊ v parlamentu i prÏi jinyÂch prÏõÂlezÏitostech. V tomto smeÏru uÂzce spolupracovali s osveÏtovou sluzÏbou, kteraÂ rovneÏzÏ sledovala informace o armaÂdeÏ v dennõÂm tisku. DuÊstojnõÂci OBZ byli takeÂ povinni daÂvat osveÏtovyÂm duÊstojnõÂkuÊm podklady pro jejich osveÏtovou cÏinnost.25 KSCÏ od roku 1945 vytvaÂrÏela takeÂ systeÂm brannyÂch a bezpecÏÂ V KSCÏ. AktivnõÂmi cÏleny teÏchto komisõÂ se nostnõÂch komisõÂ azÏ po U Ê stali takeÂ dustojnõÂci OBZ podle mõÂsta dislokace. NaprÏ. cÏlenem Â V KSCÏ byl saÂm naÂcÏelnõÂk HS OBZ B. Reicin, branneÂ komise U Â V KSS na Slovensku byl naÂcÏelnõÂk obcÏlenem branneÂ komise U lastnõÂ spraÂvy OBZ 4. vojenskeÂ oblasti pplk. Pavol Marcelly, cÏlenem branneÂ komise KSCÏ v BrneÏ byl naÂcÏelnõÂk oblastnõÂ spraÂvy OBZ 3. vojenskeÂ oblasti mjr. ZdeneÏk Andreis. PodobnyÂ systeÂm brannyÂch komisõÂ, poprÏõÂpadeÏ duÊveÏrnõÂkuÊ v armaÂdeÏ, vytvaÂrÏely takeÂ ostatnõÂ povoleneÂ politickeÂ strany, prÏedevsÏõÂm strana naÂrodneÏ socialistickaÂ. VyÂsledky jejich cÏinnosti vsÏak nemohly splnit ocÏekaÂvaÂnõÂ vedenõÂ teÏchto politickyÂch stran, jednak vzhledem k minimaÂlnõÂmu pocÏtu jejich cÏlenuÊ na vyÂznamnyÂch mõÂstech v armaÂdeÏ, ale i proto, zÏe osveÏtovaÂ sluzÏba i OBZ byly plneÏ v rukou komunistuÊ. BranneÂ komise naÂrodneÏ socialistickeÂ strany jizÏ od sameÂho pocÏaÂtku pracovaly pod kontrolou OBZ a pomocõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ zõÂskaÂvalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ prÏesneÂ informace o jejich cÏinnosti jizÏ od podzimu roku 1945. Od zahaÂjenõÂ cÏinnosti ProzatõÂmnõÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ se OBZ darÏilo zõÂskaÂvat prÏesneÂ informace o naÂsledujõÂcõÂch vystoupenõÂch a interpelacõÂch nekomunistickyÂch poslancuÊ v parlamentu. V mnohyÂch prÏõÂpadech zõÂskalo dokonce prÏesneÂ fotokopie budoucõÂch vystoupenõÂ poslancuÊ CÏSNS v branneÂm vyÂboru, kteraÂ se tyÂkala problematiky armaÂdy.26 JizÏ bezprostrÏedneÏ po vzniku ProzatõÂmnõÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ a vytvorÏenõÂ jeho branneÂho vyÂboru vystupovali poslanci nekomunistickyÂch politickyÂch stran, zejmeÂna CÏeskoslovenskeÂ stra94

ny lidoveÂ, CÏeskoslovenskeÂ strany naÂrodneÏ socialistickeÂ a DemokratickeÂ strany Slovenska a na konkreÂtnõÂch prÏõÂkladech ukazovali, jakyÂm zpuÊsobem je OBZ vyuzÏõÂvaÂno ve prospeÏch KSCÏ. ZaÂrovenÏ neustaÂle upozornÏovali na mozÏnost jeho zneuzÏitõÂ proti demokraticky smyÂsÏlejõÂcõÂm duÊstojnõÂkuÊm a vojaÂkuÊm. K nejaktivneÏjsÏõÂm v tomto smyslu patrÏili prof. V. Krajina, dr. G. Loubal, kpt. A. BartosÏ a pplk. M. PolaÂk.27 Pro OBZ typickeÂ neustaÂleÂ rozsÏirÏovaÂnõÂ puÊsobnosti mimo armaÂdu se projevovalo v budovaÂnõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ v politickyÂch stranaÂch, staÂtnõÂch orgaÂnech a institucõÂch, v redakcõÂch sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ a dokonce i v SNB, ve StaÂtnõÂ bezpecÏnosti a ZOB II. Obsah a rozsah sveÂ cÏinnosti vcÏetneÏ metod praÂce pod hrozbou tvrdyÂch sankcõÂ prÏõÂsneÏ utajovalo. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Proces s dr. J. Tisom, Tatrapress, Bratislava 1990, s. 19. TamteÂzÏ, s. 26. VUÂA, fond 100/52, sv. 36, a. j. 256. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. SU BlõÂzÏe k organizaci cÏs. branneÂ moci po vaÂlce viz: VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl V, s. 30±46. VUÂA, MNO, I. odbor, cÏ. j. 34 taj. 1945. AMV, fond 304±226±3. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. SU TamteÂzÏ. AMV, fond 304±226±3. TamteÂzÏ, fond 302±540±3. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 302±540±1. TamteÂzÏ, fond 310±24±4, VIII, 1945. TamteÂzÏ, fond 310±24±7. TamteÂzÏ, fond 302±540±3. TamteÂzÏ, fond 302±538±5. Viz: Proces s dr. J. Tisom, SvedectvaÂ, Tatrapress, Bratislava 1990, s. 25±26. AMV, fond 310±24±5 XI, 1945. TamteÂzÏ, fond 310±24±10. VUÂA, StaÂt. taj. MNO, cÏ. j. 100 125, 1945. TamteÂzÏ fond 100/52, sv. 32, a. j. 220 a sv. 33, a. j. 237. AMV, fond 310±24±3/ VII-1945. ProchaÂzka, J.: KomunistickaÂ strana a armaÂda, LidovaÂ armaÂda, rocÏ. 1958, s. 289. AMV, fond 302±539±9, ObranneÂ zpravodajstvõÂ, cÏaÂst I., cÏl. 120. Â A, fond 100/1, sv. 56, a. j. 416, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. SU Viz: VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 2332, 1945, VUÂA, MNO, StaÂt. taj. cÏ. j. 003, 1946.

95

8. ZmeÏny v organizacÏnõÂ strukturÏe a puÊsobenõÂ OBZ od zacÏaÂtku roku 1946 Koncem roku 1945 vstoupila povaÂlecÏnaÂ obnova vsÏech oblastõÂ zÏivota v osvobozeneÂ republice do noveÂ faÂze. Dne 28. rÏõÂjna zacÏal pracovat parlament v podobeÏ ProzatõÂmnõÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ. PNS nevzniklo na zaÂkladeÏ svobodnyÂch a demokratickyÂch voleb. PrÏestozÏe bylo konstituovaÂno na zaÂkladeÏ pravidel dohodnutyÂch vedoucõÂmi cÏiniteli politickyÂch stran, prÏedstavovala jeho existence znacÏnyÂ posun oproti dosavadnõÂmu uplatnÏovaÂnõÂ dekretaÂlnõÂch pravomocõÂ prezidenta Edvarda BenesÏe. Vznikla instituce, jezÏ meÏla urcÏiteÂ kontrolnõÂ pravomoci vuÊcÏi jednotlivyÂm slozÏkaÂm Ï esÏenõÂ problematiky armaÂdy a bezpecÏnostnõÂch vyÂkonneÂ moci. R slozÏek ministerstva vnitra naÂlezÏelo branneÂmu a bezpecÏnostnõÂmu vyÂboru PNS. Vznik a puÊsobenõÂ branneÂho vyÂboru PNS do urcÏiteÂ mõÂry ovlivnily i cÏinnost vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. Do konce roku 1945 formaÂlneÏ vyplyÂvalo vyÂsadnõÂ postavenõÂ OBZ ze skutecÏnosti, zÏe trvala brannaÂ pohotovost staÂtu. OrgaÂnuÊm vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ podrÏizovalo MNO i asistencÏnõÂ jednotky armaÂdy, ktereÂ se podõÂlely na udrzÏovaÂnõÂ porÏaÂdku v pohranicÏnõÂch oblastech. V teÂto dobeÏ prÏõÂslusÏnõÂci OBZ disponovali pravomocemi jako ostatnõÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky, vcÏetneÏ pravomoci zatyÂkat a zadrzÏovat podezrÏeleÂ osoby, provaÂdeÏt domovnõÂ prohlõÂdky atd. VyhlaÂsÏkou z 11. prosince ukoncÏila vlaÂda brannou pohotovosti staÂtu ke dni 31. 12. 1945. To zaÂrovenÏ znamenalo zmeÏnu praÂvnõÂho postavenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cÏs. branneÂ moci, vcÏetneÏ OBZ. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ nevyvodilo z teÂto skutecÏnosti pro svoji vlastnõÂ cÏinnost zÏaÂdneÂ zaÂveÏry. PrÏõÂslusÏnõÂci OBZ si i nadaÂle osobovali praÂvo vyuzÏõÂvat pravomocõÂ stanovenyÂch zaÂkonem pouze pro prÏõÂslusÏnõÂky bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ ministerstva vnitra (zatyÂkaÂnõÂ osob, jejich zadrzÏovaÂnõÂ, uvalovaÂnõÂ vazby atd.). Z tohoto duÊvodu zuÊstaly zachovaÂny na vsÏech stupnõÂch organizacÏnõÂ struktury OBZ i po 1. lednu 1946 bezpecÏnostnõÂ oddõÂly (BO) v sõÂle jedneÂ cÏety. VedenõÂ OBZ pokracÏovalo ve snaze tento stav legalizovat. Vedle dokumentu s naÂzvem ZatõÂmnõÂ smeÏrnice pro zatyÂkaÂnõÂ 96

a zadrzÏovaÂnõÂ osob provaÂdeÏneÂ orgaÂny vojenskeÂho zpravodajstvõÂ, pro uvalovaÂnõÂ vazby, zabavovaÂnõÂ veÏcõÂ a prohledaÂvaÂnõÂ domu a osoby, kteryÂ prÏedlozÏil naÂcÏelnõÂk HS OBZ pplk. B. Reicin k posouzenõÂ jednotlivyÂm odboruÊm MNO v rÏõÂjnu 1945, vypracovala HS OBZ i naÂvrh zaÂkona O zrÏõÂzenõÂ zvlaÂsÏtnõÂch orgaÂnuÊ vojenskeÂho zpravodajstvõÂ cÏs. branneÂ moci vcÏetneÏ duÊvodoveÂ zpraÂvy.1 Z obsahu smeÏrnic vyplyÂvaly rozsaÂhleÂ pravomoci OBZ i vuÊcÏi civilnõÂm osobaÂm. NebezpecÏõÂm z prodlenõÂ se podle nich dal zduÊvodnit jakyÂkoliv zaÂsah prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ vuÊcÏi obcÏanuÊm. O charakteru teÂto smeÏrnice nejleÂpe sveÏdcÏõÂ vyjaÂdrÏenõÂ legislativnõÂho odboru MNO z rÏõÂjna 1945, v neÏmzÏ se uvaÂdõÂ: ¹OsobovaÂnõÂ si pravomocõÂ bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ zpuÊsobem, ve smeÏrnicõÂch uvedenyÂch, je nezaÂkonneÂ, za urcÏityÂch prÏedpokladuÊ i trestneÂ, nebot' jest zaÂsahem do obcÏanskyÂch praÂv zarucÏenyÂch uÂstavou.ª2 PozÏadavek zachovaÂnõÂ pravomocõÂ bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ pro prÏõÂslusÏnõÂky OBZ obsahovala i duÊvodovaÂ zpraÂva k naÂvrhu zaÂkona. Poukazovala na to, zÏe v minulosti, i kdyzÏ meÏli duÊstojnõÂci zpravodajskeÂ sluzÏby usveÏdcÏujõÂcõÂ duÊkazy, nemohli zasaÂhnout a museli pozÏaÂdat bezpecÏnostnõÂ slozÏky o zatcÏenõÂ, provedenõÂ osobnõÂ a domovnõÂ prohlõÂdky. RozhodnutõÂ o zaÂkroku zaÂviselo pouze na bezpecÏnostnõÂch orgaÂnech ministerstva vnitra. Podle naÂzoru HS OBZ meÏli zpravodajsÏtõÂ duÊstojnõÂci vysÏsÏõÂ hodnost a odborneÏjsÏõÂ sÏkolenõÂ vcÏetneÏ zkusÏenostõÂ, aby mohli rozhodnout o zajisÏteÏnõÂ pachatele. TõÂmto zpuÊsobem meÏla byÂt prÏekonaÂna i nezdravaÂ rivalita mezi zpravodajskyÂmi sluzÏbami a bezpecÏnostnõÂmi orgaÂny.3 NaÂvrh zaÂkona o postavenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vojenskyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb v § 3 uvaÂdeÏl: ¹Pravomoc teÏchto orgaÂnuÊ rovnaÂ se pravomoci verÏejnyÂch bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ podle platnyÂch zaÂkonuÊ o cÏetnictvu, policii, jakozÏ i podle platnyÂch zaÂkonuÊ a praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, ktereÂ budou vydaÂny pro SNB.ª4 V NaÂstinu zaÂkladnõÂ organizace, kteryÂ tvorÏil soucÏaÂst duÊvodoveÂ zpraÂvy, jsou orgaÂny OBZ rozdeÏleny na slozÏku rÏõÂdõÂcõÂ (HS OBZ, podrÏõÂzeneÂ spraÂvy azÏ do divize, vcÏetneÏ duÊstojnõÂkuÊ OBZ plukuÊ a praporuÊ) a na slozÏku vyÂkonnou ± bezpecÏnostnõÂ oddõÂly slozÏeneÂ z duÊstojnõÂkuÊ, rotmistruÊ a podduÊstojnõÂkuÊ.5 UvedeneÂ deÏlenõÂ OBZ vyplyÂvalo ze snahy maximaÂlneÏ utajit cÏinnost rÏõÂdõÂcõÂch slozÏek a totozÏnost jejich duÊstojnõÂkuÊ. BezpecÏnostnõÂ oddõÂly v tomto pojetõÂ meÏly fakticky plnit uÂkoly vymezeneÂ v puÊsobnosti jednotlivyÂch slozÏek SNB, tj. zatyÂkaÂnõÂ 97

osob, provaÂdeÏnõÂ domovnõÂch prohlõÂdek a podobneÏ. PrÏestozÏe zaÂkon nakonec nebyl parlamentem prÏijat, postupovali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ ve sveÂ cÏinnosti v duchu vyÂsÏe uvedenyÂch smeÏrnic. PraÂveÏ proto dochaÂzelo od sameÂho pocÏaÂtku existence parlamentu na jeho puÊdeÏ k tvrdyÂm strÏetuÊm mezi poslanci KSCÏ a ostatnõÂch politickyÂch stran. StõÂzÏnosti jednotlivyÂch osob na nezaÂkonneÂ praktiky prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ ministrovi naÂrodnõÂ obrany, poslancuÊm parlamentu, ale i dalsÏõÂm institucõÂm v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ sveÏdcÏõÂ o tom, zÏe tyto praktiky prÏetrvaÂvaly i nadaÂle. OBZ do konce roku 1945 pracovalo v organizacÏnõÂ strukturÏe stanoveneÂ smeÏrnicemi ze dne 16. cÏervna 1945, ktereÂ HS OBZ pruÊbeÏzÏneÏ doplnÏovala dalsÏõÂmi narÏõÂzenõÂmi. PraktickeÂ puÊsobenõÂ OBZ cÏõÂm daÂl võÂce smeÏrÏovalo i mimo armaÂdu. Dne 11. listopadu 1945 se konala porada naÂcÏelnõÂka HS OBZ s naÂcÏelnõÂky oblastnõÂch spraÂv. V jejõÂm pruÊbeÏhu vedenõÂ OBZ podrobneÏ zhodnotilo dosavadnõÂ vyÂsledky cÏinnosti OBZ. Na zaÂkladeÏ analyÂzy situace v armaÂdeÏ a ve spolecÏnosti rozhodla HS OBZ o celkoveÂ reorganizaci vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ.6 PodstatneÂ zmeÏny se tyÂkaly celeÂ struktury OBZ. NoveÏ se HS OBZ v uÂnoru 1946 sklaÂdala ze cÏtyrÏ oddeÏlenõÂ, pomocneÂho uÂrÏadu, fotolaboratorÏe, spisovny, evidence a hospodaÂrÏskeÂ skupiny. RelativneÏ samostatnou soucÏaÂst HS OBZ tvorÏila zpravodajskaÂ sÏkola. Funkci naÂcÏelnõÂka HS OBZ zastaÂval pplk. B. Reicin, jeho zaÂstupcem byl pplk. gsÏt. Josef CÏernõÂk. V cÏele zpravodajskeÂ sÏkoly staÂl pplk. peÏch. Jan KorÏõÂnek. CelkoveÏ meÏla HS OBZ 97 osob. Z toho 58 duÊstojnõÂkuÊ, 13 rotmistruÊ, 5 podduÊstojnõÂkuÊ, 12 vojaÂkuÊ a 9 obcÏanskyÂch zameÏstnancuÊ. K nejblizÏsÏõÂm spolupracovnõÂkuÊm B. Reicina patrÏil sÏeÂf 2. oddeÏlenõÂ HS OBZ sÏkpt. Karel VasÏ.7 DalsÏõÂ duÊlezÏiteÂ zmeÏny se tyÂkaly prÏedevsÏõÂm oblastnõÂch spraÂv OBZ. Od 1. ledna 1946 platila novaÂ organizacÏnõÂ struktura oblastnõÂch spraÂv OBZ (daÂle OS OBZ). SklaÂdala se z peÏti oddeÏlenõÂ, z nichzÏ kazÏdeÂ meÏlo neÏkolik samostatnyÂch referaÂtuÊ.8

98

Vedle noveÂ organizacÏnõÂ struktury vypracovala HS OBZ takeÂ podrobneÂ uÂkoly pro jednotlivaÂ oddeÏlenõÂ a referaÂty. Z jejich ob99

sahu je zrÏejmeÂ, zÏe puÊsobnost OBZ cÏõÂm daÂl võÂce smeÏrÏovala mimo armaÂdu a zasahovala do kompetencõÂ ostatnõÂch tajnyÂch sluzÏeb. Struktura i uÂkoly jednotlivyÂch oddeÏlenõÂ a referaÂtuÊ OBZ se naÂpadneÏ shodovaly s organizacÏnõÂ strukturou a puÊsobnostõÂ Odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ministerstva vnitra, 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO (zpravodajskeÂho) i se strukturou a uÂkoly zpravodajskeÂ sluzÏby ministerstva vnitra. DochaÂzelo tak k dupliciteÏ cÏinnostõÂ nejen v raÂmci ministerstva naÂrodnõÂ obrany, ale i mezi OBZ a tajnyÂmi sluzÏbami ministerstva vnitra. To meÏlo na jedneÂ straneÏ urcÏiteÂ vyÂhody ± mozÏnost porovnaÂnõÂ vyÂsledkuÊ, vyÂmeÏna informacõÂ, kontrola podrÏõÂzenyÂch slozÏek, kontrola vyÂsledkuÊ prÏedaÂvanyÂch rÏõÂdõÂcõÂm slozÏkaÂm z agenturnõÂch sõÂtõÂ. Na druheÂ straneÏ vedl tento stav ke sÏkodliveÂ rivaliteÏ a dokonce i k vaÂzÏnyÂm konfliktuÊm mezi nimi. VedoucõÂ postavenõÂ mezi tajnyÂmi sluzÏbami zõÂskaÂvalo postupneÏ prÏedevsÏõÂm zaÂsluhou B. Reicina vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. ReferaÂty s oznacÏenõÂm 1 A navazovaly a udrzÏovaly uÂzkeÂ styky se staÂtnõÂmi a jinyÂmi vyÂznacÏnyÂmi uÂrÏady. ZaklaÂdaly v nich agenturnõÂ sõÂteÏ za uÂcÏelem zõÂskaÂvaÂnõÂ zpraÂv tyÂkajõÂcõÂch se obrany armaÂdy. UÂkoly stanoveneÂ pro referaÂt 1 B (politickeÂ zpravodajstvõÂ) znamenaly dalsÏõÂ podstatneÂ rozsÏõÂrÏenõÂ puÊsobnosti OBZ mimo armaÂdu. Vedle plneÏnõÂ jinyÂch uÂkoluÊ zahrnovaly sledovaÂnõÂ cÏinnosti politickyÂch stran, naÂrodnõÂch vyÂboruÊ a vedoucõÂch osobnostõÂ politickeÂho a verÏejneÂho zÏivota, jejich vztah k armaÂdeÏ, styky se zahranicÏõÂm, jejich pomeÏr k vlaÂdnõÂmu programu, jejich vyÂroky a podobneÏ. K zaÂkladnõÂm povinnostem prÏõÂslusÏnõÂkuÊ referaÂtuÊ 1 B patrÏilo sledovaÂnõÂ sdruzÏenõÂ, spolkuÊ, skupin a osob, ktereÂ podle vedenõÂ OBZ sÏõÂrÏenõÂm protidemokratickyÂch ideologiõÂ podlamovaly verÏejnou moraÂlku a kaÂzenÏ. DaÂle sledovali naÂlady a reakce civilnõÂho obyvatelstva na ruÊzneÂ zaÂsahy a zmeÏny raÂzu sociaÂlnõÂho, hospodaÂrÏskeÂho, politickeÂho a zahranicÏneÏpolitickeÂho s ohledem na potrÏeby armaÂdy a brannosti staÂtu. Za jeden z duÊlezÏityÂch uÂkoluÊ povazÏovalo vedenõÂ OBZ sledovaÂnõÂ a analyÂzu mõÂstnõÂho periodickeÂho i neperiodickeÂho tisku.9 Na zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch prÏi realizaci vyÂsÏe uvedenyÂch uÂkoluÊ vedly OS OBZ evidenci osob, jezÏ podle hodnocenõÂ OBZ meÏly smyÂsÏlenõÂ protidemokratickeÂ, s ohledem na potrÏeby armaÂdy a brannosti staÂtu. KazÏdaÂ osoba vedenaÂ v evidenci OBZ byla zaÂrovenÏ soustavneÏ sledovaÂna. VojenskeÂ osoby a byÂvalõÂ vojaÂci vo100

jenskyÂm obrannyÂm zpravodajstvõÂm, ostatnõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnostõÂ. ReferaÂty 1 B fakticky plnily podobneÂ uÂkoly jako odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª ministerstva vnitra, oddeÏlenõÂ pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ZOB II a zemskeÂ a oblastnõÂ uÂrÏadovny StB, ktereÂ se pocÏaÂtkem roku 1946 zacÏaly vytvaÂrÏet. PuÊsobnost referaÂtu 1 B se prolõÂnala s puÊsobenõÂm referaÂtuÊ 1 C (parasÏutisteÂ a partyzaÂni) a 1 D (podzemnõÂ hnutõÂ a podezrÏeleÂ osoby). Oba referaÂty se prakticky zabyÂvaly vyÂslechy kolaborantuÊ a zraÂdcuÊ, studiem a analyÂzou archivuÊ gestapa a ostatnõÂch neÏmeckyÂch i protektoraÂtnõÂch institucõÂ. ReferaÂty 1 C vedly evidenci vsÏech svazuÊ a spolkuÊ sdruzÏujõÂcõÂch partyzaÂny. UÂkolem referaÂtuÊ 1 D bylo postupneÏ odhalit a usveÏdcÏit na zaÂkladeÏ dokumentuÊ (vyÂslechy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ gestapa atd.) osoby, ktereÂ spolupracovaly s gestapem a SD. Do kompetence teÏchto referaÂtuÊ patrÏilo takeÂ provaÂdeÏnõÂ ocÏisty SdruzÏenõÂ politickyÂch veÏznÏuÊ. VsÏechny referaÂty vedly kartoteÂky podezrÏelyÂch osob.10 VytvorÏenõÂ 2. oddeÏlenõÂ (paÂtracõÂho) se cÏtyrÏmi referaÂty podle oblasti puÊsobenõÂ znamenalo vznik slozÏky, jezÏ svyÂm puÊsobenõÂm z velkeÂ cÏaÂsti plnila podobneÂ uÂkoly jako 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO. OddeÏlenõÂ doplnÏovaly jesÏteÏ referaÂty 2 D (zpravodajskaÂ ochrana hranic) a pozdeÏji vytvorÏeneÂ 2 E (sledovaÂnõÂ osob). V cÏele tohoto oddeÏlenõÂ na HS OBZ staÂl tehdy kpt. JUDr. Karel VasÏ. ZpocÏaÂtku byla cÏinnost tohoto oddeÏlenõÂ na HS a OS OBZ orientovaÂna na plneÏnõÂ dvou zaÂkladnõÂch uÂkoluÊ. Jednalo se v prvnõÂ rÏadeÏ o systematickeÂ puÊsobenõÂ proti diplomatickyÂm orgaÂnuÊm zaÂpadnõÂch staÂtuÊ, prÏedevsÏõÂm proti institucõÂm USA, Anglie a Francie. DruhyÂ uÂkol spocÏõÂval v zõÂskaÂvaÂnõÂ zpraÂv o AmericÏanech v Bavorsku a o odhalovaÂnõÂ agentuÊ neÏmeckyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb takteÂzÏ v Bavorsku. VeÏtsÏinu akcõÂ v zahranicÏõÂ provaÂdeÏli prÏõÂslusÏnõÂci OBZ pod prÏõÂmyÂm rÏõÂzenõÂm K. VasÏe, na vyzÏaÂdaÂnõÂ a v uÂzkeÂ spolupraÂci se soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami. Ke splneÏnõÂ uvedenyÂch uÂkoluÊ si OBZ budovalo sveÂ vlastnõÂ agenturnõÂ sõÂteÏ doma i v zahranicÏõÂ. ZcÏaÂsti zcela noveÂ, zcÏaÂsti prÏevzateÂ z obdobõÂ prÏed Mnichovem. K uÂkoluÊm referaÂtuÊ 2 D (zpravodajskaÂ ochrana hranic) patrÏilo budovaÂnõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ v pohranicÏnõÂch oblastech a takeÂ odhalovaÂnõÂ cizõÂch agenturnõÂch sõÂtõÂ na nasÏem uÂzemõÂ. Koncem ledna 1946 jizÏ staÂli v cÏele zpravodajskyÂch slozÏek komunisteÂ ± u ministerstva vnitra kpt. BedrÏich PokornyÂ, u OBZ pplk. BedrÏich Reicin a u 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO plk. 101

gsÏt. Karel Hanus. Karel Hanus vstoupil do komunistickeÂ strany v roce 1945. Po sveÂm jmenovaÂnõÂ uÂzce spolupracoval s B. Reicinem. Fakticky bez jakyÂchkoliv naÂmitek plnil pozÏadavky B. Reicina vuÊcÏi 2. oddeÏlenõÂ, a to vcÏetneÏ teÏch, jezÏ znamenaly omezenõÂ jeho pravomocõÂ. I kdyzÏ veÏtsÏina prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zpravodajskyÂch sluzÏeb nebyla cÏleny komunistickeÂ strany, vyÂsledky jejich praÂce a zõÂskaneÂ poznatky vyuzÏõÂvali jejich prÏedstavenõÂ ve prospeÏch UÂV KSCÏ. Ve vsÏech zpravodajskyÂch slozÏkaÂch existovala prÏõÂsnaÂ vojenskaÂ kaÂzenÏ a ochrana utajovanyÂch skutecÏnostõÂ. Za porusÏenõÂ utajenõÂ nebo uÂnik informacõÂ naÂsledovaly tvrdeÂ postihy. V letech 1945±1948 nebyl zÏaÂdnyÂ prÏõÂslusÏnõÂk zpravodajskyÂch sluzÏeb ani SNB ochoten verÏejneÏ (naprÏõÂklad v branneÂm vyÂboru parlamentu) vypovõÂdat o pomeÏrech panujõÂcõÂch v teÏchto slozÏkaÂch. OBZ dokonce vyuzÏõÂvalo cÏlenstvõÂ svyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ v jinyÂch politickyÂch stranaÂch k zõÂskaÂvaÂnõÂ duÊlezÏityÂch informacõÂ a k vytvaÂrÏenõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ v nich. BedrÏich Reicin narÏõÂdil, aby duÊstojnõÂci OBZ nedaÂvali najevo sveÂ cÏlenstvõÂ v KSCÏ. StejnyÂ postup pozÏadoval i od generaÂluÊ, kterÏõÂ se stali cÏleny komunistickeÂ strany. VedenõÂ KSCÏ dokonce pouze registrovalo cÏlenstvõÂ neÏkteryÂch generaÂluÊ ve stranickyÂch sekretariaÂtech. Ti se nemuseli uÂcÏastnit praÂce v zaÂkladnõÂch organizacõÂch a nemuseli plnit povinnosti jako rÏadovõÂ cÏlenoveÂ. K teÏmto generaÂluÊm patrÏili naprÏõÂklad NovaÂk, Drnec, KourÏil atd. V roce 1947 rozpoutala naÂrodneÏ socialistickaÂ strana kampanÏ proti OBZ. V teÂ dobeÏ narÏõÂdil B. Reicin neÏkteryÂm duÊstojnõÂkuÊm vstoupit do tzv. reakcÏnõÂch stran. Gen. Zadina dostal uÂkol vstoupit do strany lidoveÂ, gen. Klen do strany naÂrodneÏ socialistickeÂ.11 BedrÏich Reicin odpovõÂdal vedenõÂ komunistickeÂ strany za kaÂdrovou politiku v armaÂdeÏ. PotrÏebneÂ informace poskytoval prÏedevsÏõÂm Josefu Frankovi, Karlu SÏvaÂbovi, Osvaldu ZaÂvodskeÂmu, Janu VodicÏkovi a SynkoveÂ.12 MimorÏaÂdnou pozornost veÏnoval generaÂluÊm a duÊstojnõÂkuÊm, kterÏõÂ zastaÂvali vyÂznamneÂ funkce v armaÂdeÏ. Vedl jejich podrobnou kartoteÂku, ke ktereÂ nemeÏl nikdo prÏõÂstup. KartoteÂka obsahovala takeÂ mnoheÂ kompromitujõÂcõÂ materiaÂly, zõÂskaneÂ z ruÊznyÂch zdrojuÊ. K nim je mozÏno zarÏadit dokumenty protektoraÂtnõÂch uÂrÏaduÊ, archivy gestapa, abwehru, ale i materiaÂly prÏedaneÂ soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami. Zdrojem informacõÂ o osobaÂch vedenyÂch v kartoteÂce byla takeÂ podepsanaÂ i anonymnõÂ udaÂnõÂ, jezÏ OBZ prosÏetrÏovalo v souvislosti s prÏi102

jõÂmaÂnõÂm generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ v roce 1945 a podle zaÂkona cÏ. 72/ 46 Sb. K zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ o duÊstojnõÂcõÂch, kterÏõÂ puÊsobili za vaÂlky v Anglii, vyuzÏõÂvalo OBZ archivnõÂch pramenuÊ, ktereÂ po vaÂlce dopravili do vlasti prÏõÂslusÏnõÂci byÂvaleÂho londyÂnskeÂho MNO. CÏaÂst archivuÊ prÏebõÂralo OBZ okamzÏiteÏ po vylozÏenõÂ, dalsÏõÂ materiaÂly vyuzÏõÂvalo v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. Na zaÂkladeÏ osobnõÂho narÏõÂzenõÂ B. Reicina vydal dne 15. uÂnora 1946 VojenskyÂ historickyÂ archiv pro potrÏeby OBZ 107 krabic archivnõÂch materiaÂluÊ z Anglie.13 OBZ provaÂdeÏlo v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ jejich pecÏlivou analyÂzu a zõÂskaneÂ informace vyuzÏõÂvalo proti duÊstojnõÂkuÊm, kterÏõÂ za vaÂlky puÊsobili v Anglii. DuÊlezÏiteÂ informace o funkcionaÂrÏõÂch hlavnõÂho sÏtaÂbu zõÂskaÂvalo OBZ odposlechem telefonickyÂch hovoruÊ v celeÂ budoveÏ HSÏ. Odposlechy realizovalo OBZ za prÏõÂsneÂho utajenõÂ jizÏ od roku 1945 na rozkaz Reicina. V budoveÏ existovala zvlaÂsÏtnõÂ mõÂstnost s odposlouchaÂvacõÂm zarÏõÂzenõÂm, jezÏ obsluhovali vyÂhradneÏ prÏõÂsneÏ proveÏrÏenõÂ prÏõÂslusÏnõÂci HS OBZ. Nikdo jinyÂ nemeÏl do mõÂstnosti prÏõÂstup. O odposlechu veÏdeÏl pouze velitel spojovacõÂ roty MNO mjr. MalaÂcÏek, kteryÂ jizÏ od roku 1945 spolupracoval s B. Reicinem bez veÏdomõÂ ministra naÂrodnõÂ obrany, naÂcÏelnõÂka hlavnõÂho sÏtaÂbu a bez veÏdomõÂ operacÏnõÂ spraÂvy. OdposlouchaÂvacõÂ zarÏõÂzenõÂ pouzÏõÂvali daÂle i prÏõÂslusÏnõÂci HlavnõÂ informacÏnõÂ spraÂvy po uÂnoru 1948.14 Na pocÏaÂtku roku 1946 zahaÂjili B. Reicin a K. VasÏ akci k prÏevzetõÂ i odposlouchaÂvacõÂho zarÏõÂzenõÂ, ktereÂ patrÏilo do pravomoci ministerstva posÏt. Cestou ministruÊ obrany a vnitra iniciovali jednaÂnõÂ vlaÂdy o teÏchto otaÂzkaÂch. Dne 10. ledna 1946 na sveÂ 10. schuÊzi povolila vlaÂda odposlech telefonnõÂch linek osob duÊvodneÏ podezrÏelyÂch z protistaÂtnõÂ cÏinnosti zpravodajskyÂmi sluzÏbami.15 NejveÏtsÏõÂ zaÂjem o vyuzÏõÂvaÂnõÂ odposlechu projevovalo soustavneÏ vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. JesÏteÏ v pruÊbeÏhu ledna 1946 urgoval ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda u ministra posÏt splneÏnõÂ usnesenõÂ vlaÂdy o umozÏneÏnõÂ odposlechu vojenskeÂmu obranneÂmu zpravodajstvõÂ.16 V brÏeznu 1946 adresoval naÂcÏelnõÂk HS OBZ pplk. B. Reicin prÏedsedovi vlaÂdy stõÂzÏnost na ministerstvo posÏt oduÊvodneÏnou tõÂm, zÏe pracovnõÂci posÏt uÂdajneÏ z prÏõÂkazu naÂmeÏstka prÏedsedy vlaÂdy Msgre. SÏraÂmka znemozÏnili odposlechy v pruÊbeÏhu naÂvsÏteÏvy J. B. Tita v CÏeskoslovensku.17 Spory mezi OBZ a ministerstvem posÏt pokracÏovaly i nadaÂle. V cÏervenci 1946 B. Reicin znova pozÏadoval duÊsledneÂ splneÏnõÂ 103

usnesenõÂ vlaÂdy z ledna 1946. RozsaÂhleÂ zduÊvodneÏnõÂ potrÏeby prÏedaÂnõÂ odposlechovyÂch zarÏõÂzenõÂ obranneÂmu zpravodajstvõÂ vypracoval sÏkpt. JUDr. Karel VasÏ. Mimo jineÂ argumentoval skutecÏnostõÂ, zÏe odposlouchaÂvacõÂ zarÏõÂzenõÂ vybudovala neÏmeckaÂ zpravodajskaÂ sluzÏba abwehr spolu s gestapem v pruÊbeÏhu druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky a majetek po neÏmeckeÂ armaÂdeÏ patrÏõÂ ministerstvu naÂrodnõÂ obrany a je tudõÂzÏ neopraÂvneÏneÏ uzÏõÂvaÂn ministerstvem posÏt.18 DalsÏõÂm duÊvodem bylo podle VasÏe i zjisÏteÏnõÂ OBZ, zÏe ministerstvo posÏt od dubna 1946 odposlouchaÂvalo sluzÏebnõÂ hovory vojenskeÂ, hovory vojenskyÂch duÊveÏrnyÂch stanic, hovory zpravodajskyÂch duÊstojnõÂkuÊ a dokonce hovory prÏedsedy vlaÂdy a diplomatickyÂch osobnostõÂ.19 VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ v jeho snahaÂch podporÏil takeÂ odbor MV pro politickeÂ zpravodajstvõÂ a StB. Ve sveÂm vyÂnosu vyjaÂdrÏil naÂzor, zÏe ministerstvo posÏt provaÂdõÂ odposlechy organizovaneÂ prÏõÂmo ministrem posÏt HaÂlou a z toho duÊvodu braÂnõÂ zpravodajskyÂm orgaÂnuÊm vstupovat do odposlechovyÂch sõÂnõÂ. Nezbytnost provaÂdeÏnõÂ odposlechuÊ zduÊvodnÏovaly zpravodajskeÂ sluzÏby i argumentem, zÏe i v dobeÏ prÏedmnichovskeÂ republiky na zaÂkladeÏ prÏõÂkazu T. G. Masaryka odposlouchaÂvaly tajneÂ sluzÏby asi sto linek osob, na kteryÂch meÏl zaÂjem, a s vyÂsledky odposlechuÊ se denneÏ seznamoval.20 Na podzim roku 1946 se zrÏejmeÏ podarÏilo obranneÂmu zpravodajstvõÂ prosadit sveÂ pozÏadavky ohledneÏ odposlechu osob, o neÏzÏ se zajõÂmalo. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah zaÂznamuÊ ze sledovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se stali obeÏt'mi perzekuce bezprostrÏedneÏ po uÂnoru 1948. MnoheÂ informace o jejich vyÂrocõÂch a naÂzorech z pruÊbeÏhu roku 1947 zõÂskalo OBZ s nejveÏtsÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ odposlechem jejich telefonnõÂch linek.21 Mezi sledovaneÂ a odposlouchaÂvaneÂ osoby patrÏili jesÏteÏ prÏed uÂnorem 1948 i generaÂloveÂ H. PõÂka, B. BocÏek, A. LisÏka a dalsÏõÂ.22 VedenõÂ OBZ meÏlo k dispozici podrobneÂ informace o vsÏech duÊstojnõÂcõÂch a rotmistrech v celeÂ armaÂdeÏ. DuÊstojnõÂci OBZ na jednotlivyÂch stupnõÂch velenõÂ vedli osobnõÂ spisy vsÏech vojaÂkuÊ (prezencÏnõÂ sluzÏby, rotmistruÊ, duÊstojnõÂkuÊ a generaÂluÊ) a vsÏech obcÏanskyÂch zameÏstnancuÊ vojenskeÂ spraÂvy. OsobnõÂ spisy neustaÂle doplnÏovali o informace zõÂskaneÂ agenturnõÂ cÏinnostõÂ, prÏõÂpadneÏ osveÏtovyÂmi duÊstojnõÂky. Ti veÏtsÏinou pracovali jako informaÂtorÏi duÊstojnõÂkuÊ OBZ.23 HlavnõÂ pozornost veÏnovalo vedenõÂ OBZ americkeÂ ambasaÂdeÏ 104

a prÏedstaviteli americkeÂ armaÂdy v CÏeskoslovensku plk. Ch. Katkovi. OdposlouchaÂvacõÂ skupina oddeÏlenõÂ vneÏjsÏõÂ ochrany HS OBZ provaÂdeÏla jizÏ od roku 1945 na rozkaz K. VasÏe odposlechy telefonnõÂch hovoruÊ osob, ktereÂ byly v podezrÏenõÂ, zÏe udrzÏujõÂ styky s diplomatickyÂmi orgaÂny zaÂpadnõÂch staÂtuÊ. Skupina provaÂdeÏla takteÂzÏ odposlechy radiovyÂch depesÏõÂ velvyslanectvõÂ zaÂpadnõÂch staÂtuÊ v Praze a snazÏila se je s pomocõÂ nejlepsÏõÂch odbornõÂkuÊ desÏifrovat. PrÏõÂslusÏnõÂci skupiny plnili takeÂ VasÏuÊv rozkaz napojit se na telefonnõÂ linku vedoucõÂ z velvyslanectvõÂ USA do Bavorska a odposlouchaÂvat hovory.24 Karel VasÏ se snazÏil za kazÏdou cenu usveÏdcÏit ze sÏpionaÂzÏe americkeÂho vojenskeÂho atasÏeÂ plk. Ch. Katka a dosaÂhnout jeho vyhosÏteÏnõÂ z CÏeskoslovenska. V teÂto souvislosti se snazÏil VasÏ zõÂskat do sluzÏeb OBZ americkeÂho kpt. Havase, jehozÏ znal jesÏteÏ z prÏedvaÂlecÏneÂ doby. I kdyzÏ se mu to nepodarÏilo, zõÂskal od neÏj duÊlezÏiteÂ zpraÂvy o americkeÂ armaÂdeÏ v Bavorsku, ktereÂ prÏedal soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ. RovneÏzÏ bez uÂspeÏchu se K. VasÏ snazÏil plk. Ch. Katkovi podstrcÏit jako milenku byÂvalou prÏõÂslusÏnici 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru Grosmanovou, aby od neÏj zõÂskaÂvala informace o jeho cÏinnosti.25 MimorÏaÂdnyÂ zaÂjem projevila soveÏtskaÂ zpravodajskaÂ sluzÏba o informace o americkeÂ armaÂdeÏ v Bavorsku a v Rakousku. Od konce roku 1945 pracovalo na HS OBZ oddeÏlenõÂ zaÂpadnõÂch staÂtuÊ, v jehozÏ cÏele staÂl pplk. PavlõÂcÏek. Skupina soustrÏed'ovala vesÏkereÂ dostupneÂ zpraÂvy o AmericÏanech. VsÏechna oddeÏlenõÂ OBZ oblastõÂ (v Praze, v TaÂborÏe, v BrneÏ a v BratislaveÏ) meÏla za uÂkol maximaÂlneÏ zesõÂlit cÏinnost prÏi zõÂskaÂvaÂnõÂ zpraÂv o americkeÂ armaÂdeÏ v Rakousku a v Bavorsku. UvedenaÂ oddeÏlenõÂ vysõÂlala do urcÏenyÂch oblastõÂ sveÂ agenty. Koncem roku 1945 kontroloval K. VasÏ na OS OBZ v TaÂborÏe plneÏnõÂ teÏchto uÂkoluÊ a zaÂrovenÏ provedl podrobnou instruktaÂzÏ. Plk. Kreislovi, naÂcÏelnõÂku OBZ velitelstvõÂ 2. vojenskeÂ oblasti, prÏedal znacÏnou cÏaÂstku neÏmeckyÂch marek pro agenturnõÂ praÂci v Bavorsku. HS OBZ vysõÂlala do zahranicÏõÂ takeÂ sveÂ vlastnõÂ agenty. JednõÂm z nich byl tehdy i rotmistr bezpecÏnostnõÂho oddõÂlu PalkovicÏ, kteryÂ meÏl za uÂkol zjistit podrobnosti o americkeÂ armaÂdeÏ a speciaÂlneÏ o zvlaÂsÏtnõÂ policejnõÂ jednotce v Constabulary.26 Od roku 1945 pracoval K. VasÏ jako agent soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby v CÏeskoslovensku. Do roku 1947 dostaÂval uÂkoly od soveÏtskeÂho konzula Tichonova a poteÂ od M. M. Chazanova, 105

kteryÂ pracoval ve funkci rady soveÏtskeÂho velvyslanectvõÂ v Praze. Podle vyjaÂdrÏenõÂ K. VasÏe se oba zabyÂvali pouze vyÂzveÏdnou cÏinnostõÂ.27 Pro soveÏtskeÂ orgaÂny paÂtrali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ po protisoveÏtskyÂch beÏlogvardeÏjskyÂch elementech v Bavorsku a v Rakousku. ZpraÂvy o nich podaÂvali soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ. PodõÂleli se dokonce na neuÂspeÏsÏneÂm pokusu o uÂnos vyÂznamneÂho ukrajinskeÂho emigranta z Bavorska. Na zÏaÂdost polskeÂ strany prÏipravilo a realizovalo OBZ uÂnos diplomata polskeÂho velvyslanectvõÂ v Praze, kteryÂ meÏl uÂdajneÏ emigrovat na ZaÂpad. Byl dopraven do Polska a prÏedaÂn orgaÂnuÊm polskeÂho ministerstva staÂtnõÂ bezpecÏnosti. PodobnyÂm zpuÊsobem prÏõÂslusÏnõÂci OBZ na rozkaz K. VasÏe unesli a prÏedali polskeÂ bezpecÏnosti sekretaÂrÏku vuÊdce polskeÂ zemeÏdeÏlskeÂ strany Mikolaczyka, jenzÏ emigroval na ZaÂpad. Tyto prÏõÂpady nebyly nijak vyÂjimecÏneÂ. V druheÂ polovineÏ roku 1946 a v roce 1947 prÏedaÂvalo OBZ polskyÂm a soveÏtskyÂm bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm vsÏechny cÏleny banderovskyÂch skupin zadrzÏeneÂ na nasÏem uÂzemõÂ bez jakeÂkoliv evidence. SaÂm K. VasÏ k tomu uvaÂdõÂ: ¹PrÏedaÂvaÂnõÂ se deÏlo kraÂtkou cestou na prÏedem stanovenyÂch mõÂstech na hranicõÂch, do Polska u TeÏÏsÂõna nebo na Oravsku, takeÂ u Dukly, do SSSR na hranicõÂch cÏs.-soveÏtskyÂch zaÂpadneÏ od UzÏhorodu, bez zvlaÂsÏtnõÂch byrokratickyÂch formalit. Nebyl jsem v teÂ dobeÏ vzhledem k tehdejsÏõÂm podmõÂnkaÂm zvyklyÂ na takoveÂ formality. SÏlo o bojoveÂ akce, a ne o byrokratickeÂ uÂrÏadovaÂnõÂ. Ani soveÏtsÏtõÂ ani polsÏtõÂ orgaÂnoveÂ si na byrokratickeÂ formality nepotrpeÏli.ª28 PrÏi plneÏnõÂ uÂkoluÊ ve prospeÏch soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby vysõÂlalo OBZ sveÂ agenty i mimo Rakousko a mimo okupacÏnõÂ zoÂny v NeÏmecku. Na pocÏaÂtku roku 1946 vyslal K. VasÏ do Anglie veÏdeckeÂho pracovnõÂka, kteryÂ meÏl pro soveÏtskou zpravodajskou sluzÏbu pracovat jako asistent v anglickeÂm uÂstavu pro atomoveÂ baÂdaÂnõÂ. Po urcÏiteÂ dobeÏ se prÏechodneÏ vraÂtil do Prahy. K. VasÏovi prÏedal zõÂskaneÂ informace, prÏevzal noveÂ instrukce a vraÂtil se do Anglie. VasÏ prÏedal vesÏkereÂ materiaÂly Tichonovovi. Od teÂto chvõÂle byl nadaÂle agent rÏõÂzen pouze soveÏtskou zpravodajskou sluzÏbou, i poteÂ co se s uÂstavem prÏesteÏhoval do USA.29 Z vyÂsÏe uvedeneÂho vyplyÂvaÂ, zÏe 2. odd. OS OBZ plnilo ruÊzneÂ uÂkoly podle rozkazuÊ HS OBZ, jmenoviteÏ K. VasÏe, kteryÂ staÂl v letech 1945± 1946 v cÏele oddeÏlenõÂ vneÏjsÏõÂ obrany HS OBZ. 106

V pruÊbeÏhu roku 1946 vznikly v raÂmci OS OBZ jesÏteÏ referaÂty 2 E (sledovaÂnõÂ osob). Tyto referaÂty sledovaly vsÏechny duÊstojnõÂky, kterÏõÂ byli z jakyÂchkoliv duÊvoduÊ propusÏteÏni z cÏinneÂ sluzÏby. V prÏevaÂzÏneÂ mõÂrÏe se jednalo o duÊstojnõÂky propusÏteÏneÂ z armaÂdy na zaÂkladeÏ zaÂkona 72/46 Sb. V prÏõÂpadeÏ odchodu duÊstojnõÂka do zaÂlohy z jakyÂchkoliv duÊvoduÊ obdrzÏely referaÂty 2 E na OS OBZ, kam propusÏteÏnyÂ podle mõÂsta trvaleÂho pobytu patrÏil, podklady pro jeho soustavneÂ sledovaÂnõÂ. Na plneÏnõÂ teÏchto uÂkoluÊ se od roku 1946 podõÂlely i slozÏky ZOB II a StB. KonkreÂtnõÂm puÊsobenõÂm vuÊcÏi armaÂdeÏ a uvnitrÏ armaÂdy se zabyÂvala oddeÏlenõÂ 3 (obrana a ochrana armaÂdy) a 4 (organizace, vyÂcvik, osobnõÂ veÏci) se svyÂmi referaÂty. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnovala HS OBZ referaÂtuÊm 3 B a 4 B. ReferaÂty 3 B vedly osobnõÂ spisy vsÏech gaÂzÏistuÊ (vojaÂkuÊ z povolaÂnõÂ) a pruÊbeÏzÏneÏ je doplnÏovaly vyÂsledky agenturnõÂ cÏinnosti, vyÂsledky vysÏetrÏovaÂnõÂ i uÂdaji zõÂskanyÂmi z jinyÂch zdrojuÊ. ReferaÂty 3 B takeÂ vyzÏadovaly charakteristiky vojenskyÂch a civilnõÂch osob od ostatnõÂch institucõÂ (ZOB II, StB, SNB, NV atd.), provaÂdeÏly dozor nad vojenskyÂmi spolky a organizacemi a vedly prÏehled o kaÂzni (tresty, mimorÏaÂdneÂ udaÂlosti atd.). Jejich povinnostõÂ bylo daÂvat vyjaÂdrÏenõÂ, naÂmitky a naÂmeÏty v prÏõÂpadeÏ povyÂsÏenõÂ, vyznamenaÂnõÂ cÏi zarÏazovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ na sluzÏebnõÂ funkce. K rozhodujõÂcõÂm uÂkoluÊm referaÂtuÊ 3 B patrÏilo vybudovaÂnõÂ a rÏõÂzenõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ v celeÂ armaÂdeÏ. Na zaÂkladeÏ zõÂskanyÂch informacõÂ meÏly veÂst boj proti reakcÏnõÂm tendencõÂm a naÂladaÂm i puÊsobenõÂ rozvratnyÂch ideologiõÂ v armaÂdeÏ. ReferaÂty 3 B vytvaÂrÏely na zaÂkladeÏ vyÂsledkuÊ sveÂ cÏinnosti podrobneÂ kartoteÂky vsÏech nespolehlivyÂch osob vcÏetneÏ teÏch, ktereÂ byly z jakyÂchkoliv duÊvoduÊ vysÏetrÏovaÂny. OblastnõÂ spraÂva vedla evidenci vsÏech agentuÊ pracujõÂcõÂch v okruhu jejõÂ puÊsobnosti. OS OBZ byly povinny trÏikraÂt meÏsõÂcÏneÏ (1., 10. a 20.) hlaÂsit vyÂsledky agenturnõÂ cÏinnosti na HS OBZ a ve stejnyÂch termõÂnech podaÂvat zvlaÂsÏtnõÂ agenturnõÂ hlaÂsÏenõÂ tyÂkajõÂcõÂ se duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ.30 Â koly referaÂtuÊ 3 B se postupneÏ v pruÊbeÏhu roku meÏnily, byly U daÂle uprÏesnÏovaÂny a rozsÏirÏovaÂny. VeÏtsÏinou se jednalo o uÂstnõÂ instrukce nadrÏõÂzenyÂch slozÏek OBZ, a to proto, zÏe mnoheÂ z uÂkoluÊ odporovaly tehdy platnyÂm zaÂkonuÊm. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah jednoho z maÂla põÂsemnyÂch dokumentuÊ, vydanyÂch oblastnõÂ spraÂvou OBZ 3. vojenskeÂ oblasti s naÂzvem UÂkoly orgaÂnuÊ po linii 3 B ± 107

politickeÂ zpravodajstvõÂ.31 Za hlavnõÂ uÂkol oznacÏoval dokument provaÂdeÏnõÂ neustaÂleÂho zpravodajskeÂho dozoru nad vsÏemi vojenskyÂmi osobami v armaÂdeÏ, hlavneÏ nad duÊstojnõÂky vysÏsÏõÂch hodnostõÂ. DuÊstojnõÂky rozdeÏloval do cÏtyrÏ skupin: 1) duÊstojnõÂci neprÏevzatõÂ do armaÂdy, zkompromitovanõÂ v pruÊbeÏhu vaÂlky; 2) duÊstojnõÂci, kterÏõÂ budou prÏijati podle § 13 zaÂkona 72/46 Sb.; 3) prÏÂõslusÏnõÂci zahranicÏnõÂch armaÂd, prÏedevsÏõÂm zaÂpadnõÂch, zvlaÂsÏteÏ ti, kterÏõÂ majõÂ za manzÏelky AnglicÏanky, AmericÏanky i NeÏmky a majõÂ zaÂpornyÂ postoj k vlaÂdnõÂmu programu; 4) duÊstojnõÂci z povolaÂnõÂ ze ZaÂpadu, kterÏõÂ udrzÏujõÂ prÏaÂtelskeÂ styky s osobami z Anglie, Ameriky atd. PrÏi odchodu duÊstojnõÂkuÊ z cÏinneÂ sluzÏby z jakyÂchkoliv duÊvoduÊ se v dokumentu narÏizovalo sledovat jejich korespondenci, jejich styky s civilnõÂmi i aktivnõÂmi vojenskyÂmi osobami, tvorÏenõÂ jakyÂchkoliv krouzÏkuÊ neprÏevzatyÂch duÊstojnõÂkuÊ, jejich styky se zahranicÏõÂm a jejich zpuÊsob zÏivota. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost byla veÏnovaÂna duÊstojnõÂkuÊm vedenyÂm pod body 3 a 4. PrÏi jejich sledovaÂnõÂ bylo narÏõÂzeno zarÏõÂdit vhodnyÂm zpuÊsobem kontrolu korespondence s cizinou, prÏõÂpadneÂ cesty do zahranicÏõÂ, sledovaÂnõÂ osob, s nimizÏ se styÂkajõÂ, zjistit prÏõÂbuzenskeÂ pomeÏry v zahranicÏõÂ, kluby, ktereÂ navsÏteÏvujõÂ, styky jejich manzÏelek, jejich smyÂsÏlenõÂ, vyÂroky a zpuÊsob zÏivota. ZmõÂneÏnyÂ materiaÂl OS OBZ 3. vojenskeÂ oblasti vyvolal ostrou reakci HS OBZ MNO. PeÏtistraÂnkovyÂ dokument HS OBZ oznacÏila za zbytecÏneÂ plyÂtvaÂnõÂ põÂsemnostmi s duÊraznyÂm upozorneÏnõÂm: ¹VydaÂvaÂnõÂ podobnyÂch uÂkoluÊ je nutno rÏesÏit jedineÏ uÂstnõÂ instruktaÂzÏõÂ.ª32 VyÂsÏe uvedeneÂ uÂkoly plnily urcÏeneÂ slozÏky OBZ jizÏ v pruÊbeÏhu roku 1946. Se znacÏneÏ zvyÂsÏenou intenzitou se jejich plneÏnõÂm zabyÂvaly takeÂ v pruÊbeÏhu roku 1947. JednotliveÂ stupneÏ OBZ zpracovaÂvaly seznamy gaÂzÏistuÊ, kterÏõÂ meÏli prÏõÂbuzneÂ v zahranicÏõÂ, prÏedevsÏõÂm na ZaÂpadeÏ. Po zpracovaÂnõÂ seznamuÊ a jejich odeslaÂnõÂ na HS OBZ naÂsledovalo pravidelneÂ hlaÂsÏenõÂ jakyÂchkoliv zmeÏn na HS OBZ, vzÏdy k 15. 6. a 15. 12. daneÂho roku. PodobnyÂm zpuÊsobem vznikaly u OBZ seznamy zÏen-AnglicÏanek, ktereÂ se provdaly za cÏs. staÂtnõÂ prÏõÂslusÏnõÂky a byly repatriovaÂny do CÏSR. Seznam HS OBZ obsahoval jmeÂna 302 zÏen s uvedenõÂm prÏesneÂ adresy.33 StejneÏ tak byly zpracovaÂny seznamy zÏen cÏeskeÂho puÊvodu, ktereÂ uzavrÏely 108

snÏatek s prÏõÂslusÏnõÂky cizõÂch armaÂd. NavõÂc 5. odd. HSÏ adresovalo zÏaÂdost ministerstvu vnitra, aby podniklo akci ke zjisÏteÏnõÂ stavu a doplneÏnõÂ vsÏech seznamuÊ.34 DalsÏõÂ podrobneÂ seznamy obsahovaly jmeÂna a zarÏazenõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ, kterÏõÂ meÏli za manzÏelky cizinky.35 SoubeÏzÏneÏ s evidencõÂ OS OBZ vedla centraÂlnõÂ kartoteÂku uvedenyÂch kategoriõÂ osob i 3. skupina HS OBZ. O sledovaÂnõÂ ruÊznyÂch kategoriõÂ duÊstojnõÂkuÊ, at' v cÏinneÂ sluzÏbeÏ, nebo i z jakyÂchkoliv duÊvoduÊ propusÏteÏnyÂch do civilu, sveÏdcÏõÂ mnoheÂ dokumenty zpracovaneÂ jednotlivyÂmi slozÏkami OBZ v celeÂm obdobõÂ let 1945±1948. UÂdaje zõÂskaneÂ sledovaÂnõÂm obsahujõÂ naprÏ. SouhrnneÂ zpraÂvy o armaÂdeÏ, dokumenty o prÏõÂpadech odhalenõÂ prÏõÂprav k odchoduÊm duÊstojnõÂkuÊ do zahranicÏõÂ (prÏedevsÏõÂm letcuÊ), ale takeÂ zpraÂvy agentuÊ a dokumenty, ve kteryÂch bylo bezprostrÏedneÏ po uÂnoru 1948 zduÊvodnÏovaÂno odstraneÏnõÂ rÏady generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ z armaÂdy.36 PodobneÂ uÂkoly, jakeÂ plnily referaÂty 3 B vuÊcÏi duÊstojnõÂkuÊm, rotmistruÊm i civilnõÂm zameÏstnancuÊm vojenskeÂ spraÂvy, plnily referaÂty 4 B vuÊcÏi duÊstojnõÂkuÊm OBZ. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnovaly referaÂty 4 B vsÏem osobaÂm jakyÂmkoliv zpuÊsobem zapojenyÂm do agenturnõÂch sõÂtõÂ. VsÏechny nizÏsÏõÂ slozÏky organizacÏnõÂ struktury OBZ se podõÂlely na plneÏnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch uÂkoluÊ dõÂlcÏõÂm zpuÊsobem nebo je vysÏsÏõÂ slozÏky poveÏrÏovaly plneÏnõÂm konkreÂtnõÂch uÂkoluÊ podle situace v mõÂsteÏ dislokace uÂtvaruÊ a jednotek, ke kteryÂm naÂlezÏely. HS OBZ naÂsledneÏ rozpracovala uÂkoly pro OBZ do nejmensÏõÂch detailuÊ v rozsaÂhlyÂch smeÏrnicõÂch. SmeÏrnice meÏly 136 stran a võÂce nezÏ 200 samostatnyÂch cÏlaÂnkuÊ.37 Za hlavnõÂ zdroje zpraÂv povazÏovalo vedenõÂ OBZ informaÂtory, duÊveÏrnõÂky a agenty. NaÂsledoval tisk, rozhlas, ale i zbeÏhoveÂ, uprchlõÂci a podloudnõÂci. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnovalo OBZ orgaÂnuÊm staÂtnõÂ spraÂvy se zameÏrÏenõÂm prÏedevsÏõÂm na ministerstvo financõÂ, ministerstvo vnitra, ministerstvo zemeÏdeÏlstvõÂ a ministerstvo pruÊmyslu. PrvorÏadou pozornost veÏnovaly vsÏechny slozÏky OBZ tisku a rozhlasu s cõÂlem jednak informace pruÊbeÏzÏneÏ zõÂskaÂvat, ale takeÂ zamezit uÂniku utajovanyÂch a choulostivyÂch informacõÂ. K tomu provaÂdeÏly urcÏenõÂ prÏõÂslusÏnõÂci denneÏ podrobnou analyÂzu vesÏkereÂho periodickeÂho a neperiodickeÂho tisku. VyÂsledky pruÊbeÏzÏneÏ hlaÂsily na HS OBZ. SoubeÏzÏneÏ s OBZ provaÂdeÏla analyÂzu tisku i HlavnõÂ 109

spraÂva vyÂchovy a osveÏty. OsveÏtovaÂ sluzÏba vedla vyÂstrÏizÏkovou sluzÏbu. VesÏkereÂ cÏlaÂnky, ve kteryÂch se objevily informace o armaÂdeÏ, shromazÏd'ovala, analyzovala a vyhodnocovala. V prÏõÂpadeÏ negativnõÂch zpraÂv o armaÂdeÏ veÏtsÏinou cestou OBZ informovala ministra obrany a zÏaÂdala naÂpravu. K zamezenõÂ prÏõÂpadneÂmu zverÏejneÏnõÂ utajovanyÂch informacõÂ vytvaÂrÏelo OBZ sõÂteÏ spolupracovnõÂkuÊ v redakcõÂch novin. VojenskeÂ osoby nesmeÏly zverÏejnÏovat jakeÂkoli cÏlaÂnky bez prÏedchozõÂ cenzury OBZ a osveÏtoveÂ sluzÏby. Ne vzÏdy se OBZ darÏilo naplnÏovat uÂkoly stanoveneÂ ve smeÏrnicõÂch ohledneÏ tisku. ZejmeÂna ve SvobodneÂm sloveÏ, v cÏasopisech CÏas a PartyzaÂn, ale vyÂjimecÏneÏ i ve vojenskeÂm tisku vychaÂzely cÏlaÂnky dokonce i s kritikou pomeÏruÊ v OBZ. JednotliveÂ prÏõÂpady byly veÏtsÏinou projednaÂvaÂny ve vlaÂdeÏ, v braneÂm vyÂboru parlamentu, prÏõÂpadneÏ v NaÂrodnõÂ fronteÏ nebo v NejvysÏsÏõÂ radeÏ obrany staÂtu. NaprÏõÂklad v cÏervenci 1947 muselo SvobodneÂ slovo vydat tiskovou opravu cÏlaÂnku, v neÏmzÏ kritizovalo rozpocÏet MNO.38 VystoupenõÂ poslancuÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany na verÏejnosti, v nichzÏ opraÂvneÏneÏ kritizovali pomeÏry v armaÂdeÏ, v OBZ a v osveÏtoveÂ sluzÏbeÏ, oznacÏil B. Reicin za vyvolaÂvaÂnõÂ neduÊveÏry v armaÂdu. ZaÂrovenÏ zÏaÂdal ministra naÂrodnõÂ obrany o rÏesÏenõÂ teÏchto probleÂmuÊ ve vlaÂdeÏ a v NaÂrodnõÂ fronteÏ.39 Na podzim 1946 dokonce zakaÂzal ministr informacõÂ VaÂclav KopeckyÂ prÏecÏõÂst v rozhlase text projevu staÂtnõÂho tajemnõÂka v MNO JaÂna Lichnera.40 OBZ zaÂmeÏrneÏ vytvaÂrÏelo a posilovalo obavy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy z trestuÊ za uÂdajneÂ vyzrazenõÂ staÂtnõÂho a sluzÏebnõÂho tajemstvõÂ. DuÊstojnõÂky, rotmistry a vojaÂky ¹podezrÏeleÂª z toho, zÏe podaÂvajõÂ informace vedenõÂ nekomunistickyÂch politickyÂch stran, prÏedvolaÂvali preventivneÏ k vyÂslechuÊm. Mnohdy se jednalo o doplneÏnõÂ informacõÂ z jejich cÏinnosti za okupace nebo uÂdajuÊ zjisÏteÏnyÂch bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami z archivnõÂch materiaÂluÊ. V teÂto souvislosti jim vyslyÂchajõÂcõÂ kladli i otaÂzky, ze kteryÂch bylo zrÏejmeÂ, zÏe tyto slozÏky sledujõÂ jejich cÏinnost. Tento postup praktikovalo OBZ i bezpecÏnostnõÂ slozÏky MV v celeÂm naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. SoustavneÏ kritizovali poslanci nekomunistickyÂch stran v parlamentu i skutecÏnost, zÏe HS OBZ a oblastnõÂ spraÂvy OBZ u jednotlivyÂch vojenskyÂch oblastõÂ vcÏetneÏ jim podrÏõÂzenyÂch slozÏek tvorÏõÂ relativneÏ samostatnou kategorii duÊstojnõÂkuÊ, kteraÂ nenõÂ podrÏõÂzena veliteluÊm danyÂch stupnÏuÊ a naÂcÏelnõÂkovi HSÏ MNO. Proto vydal naÂcÏelnõÂk hlavnõÂho sÏtaÂbu gen. B. BocÏek vyÂnos, kteryÂm jednotliveÂ 110

slozÏky OBZ zarÏadil jako 5. oddeÏlenõÂ sÏtaÂbuÊ do jednotlivyÂch velitelskyÂch stupnÏuÊ.41 HS OBZ se stala paÂtyÂm oddeÏlenõÂm HSÏ, oblastnõÂ spraÂvy OBZ se staly paÂtyÂmi oddeÏlenõÂmi sÏtaÂbuÊ jednotlivyÂch vojenskyÂch oblastõÂ atd. OficiaÂlneÏ se prÏestalo pouzÏõÂvat zkratky OBZ a novyÂ naÂzev zneÏl OrgaÂny vojenskeÂho zpravodajstvõÂ. Jednalo se võÂce meÂneÏ o formaÂlnõÂ opatrÏenõÂ. Na organizacÏnõÂ strukturÏe, puÊsobnosti a praktickeÂ cÏinnosti OBZ se ani v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ nic nezmeÏnilo. FormaÂlnõÂ zmeÏnu v postavenõÂ jednotlivyÂch slozÏek vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ vyuzÏõÂvalo jeho vedenõÂ k odmõÂtnutõÂ celeÂ rÏady stõÂzÏnostõÂ, jezÏ obdrzÏel v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ ministr naÂrodnõÂ obrany bud' cestou interpelacõÂ z parlamentu, nebo i põÂsemneÏ z ruÊznyÂch institucõÂ prÏõÂmo na ministerstvo. V odpoveÏdi na neÏkolik interpelacõÂ ohledneÏ cÏinnosti OBZ, ktereÂ naÂsledovaly po jeho expozeÂ ke stavu armaÂdy koncem roku 1946, odpoveÏdeÏl ministr naÂrodnõÂ obrany gen. LudvõÂk Svoboda v põÂsemneÂm vyjaÂdrÏenõÂ z 27. 3. 1947. V neÏm konstatuje, zÏe MNO prÏõÂsneÏ zakaÂzalo orgaÂnuÊm vojenskeÂho zpravodajstvõÂ prÏekracÏovat pravomoci a daÂle prohlaÂsil: ¹MusõÂm tedy zduÊraznit, zÏe slozÏka OBZ jizÏ v armaÂdeÏ od 1. dubna 1946 neexistuje.ª42 O skutecÏneÂm obsahu a rozsahu puÊsobenõÂ OBZ v armaÂdeÏ od pocÏaÂtku roku 1946 sveÏdcÏõÂ mimo jineÂ i porovnaÂnõÂ dokumentuÊ, ktereÂ slozÏky OBZ zpracovaÂvaly v roce 1945 a v pruÊbeÏhu roku naÂsledujõÂcõÂho. NejmarkantneÏji se to projevovalo na obsahu a rozsahu souhrnnyÂch zpraÂv o armaÂdeÏ. HS OBZ (pozdeÏji 5. oddeÏlenõÂ HSÏ) je zpracovaÂvala zhruba jednou meÏsõÂcÏneÏ a podepisoval je osobneÏ B. Reicin. V pruÊbeÏhu roku 1945 a na pocÏaÂtku roku 1946 se jednalo o neÏkolikastraÂnkoveÂ materiaÂly. Obsahovaly pouze urcÏiteÂ pravidelneÏ se opakujõÂcõÂ informace (situace v duÊstojnickeÂm sboru, vztah duÊstojnõÂkuÊ k vlaÂdnõÂmu programu, pomeÏr mezi duÊstojnõÂky kterÏõÂ puÊsobili na ruÊznyÂch frontaÂch druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky, a duÊstojnõÂky prÏedmnichovskeÂ armaÂdy, kterÏõÂ neodesÏli do zahranicÏõÂ atd.). V druheÂ polovineÏ roku 1946 se obsah i rozsah teÏchto zpraÂv znacÏneÏ rozsÏõÂrÏil. Zahrnovaly podrobneÂ informace ze vsÏech oblastõÂ zÏivota armaÂdy. Paradoxem je, zÏe vedenõÂ OBZ v cÏele s Reicinem prostrÏednictvõÂm komunistuÊ, poslancuÊ parlamentu a cÏlenuÊ vlaÂdy neustaÂle tvrdosÏõÂjneÏ odmõÂtalo jakoukoliv kritiku poslancuÊ demokratickyÂch politickyÂch stran smeÏrÏujõÂcõÂ k zabraÂneÏnõÂ pouzÏõÂvaÂnõÂ evi111

dentneÏ nezaÂkonnyÂch praktik touto tajnou sluzÏbou. Na druheÂ straneÏ obsah SouhrnnyÂch zpraÂv o armaÂdeÏ prÏinaÂsÏel jednoznacÏneÏ duÊkazy o soustavneÂm porusÏovaÂnõÂ zaÂkonuÊ i vojenskyÂch rÏaÂduÊ a prÏedpisuÊ obrannyÂm zpravodajstvõÂm. ZõÂskaneÂ informace vyuzÏõÂvaly jednotliveÂ stupneÏ OBZ ke zduÊvodneÏnõÂ svyÂch vyjaÂdrÏenõÂ k rÏesÏenõÂ ruÊznyÂch probleÂmuÊ v armaÂdeÏ. VedenõÂ OBZ se postupneÏ podarÏilo v armaÂdeÏ prosadit praxi, kdy rÏesÏenõÂ jakeÂhokoliv probleÂmu prÏed prÏijetõÂm definitivnõÂho rozhodnutõÂ podleÂhalo posouzenõÂ orgaÂny OBZ na daneÂm stupni. To se tyÂkalo vsÏech rozhodnutõÂ, od bezvyÂznamnyÂch, jako zavedenõÂ novyÂch vyÂstrojnõÂch soucÏaÂstek, azÏ po rozhodnutõÂ o obsazenõÂ duÊlezÏityÂch funkcõÂ v armaÂdeÏ. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech dokonce OBZ prosadilo rÏesÏenõÂ, ktereÂ bylo v rozporu se stanovisky prezidenta republiky a ministra naÂrodnõÂ obrany. NaprÏõÂklad v leÂteÏ roku 1946 nabõÂdla britskaÂ vlaÂda naturalizaci (mozÏnost udeÏlenõÂ staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ a prÏesteÏhovaÂnõÂ do VelkeÂ BritaÂnie) teÏm cÏs. letcuÊm, kterÏõÂ slouzÏili v RAF deÂle nezÏ cÏtyrÏi a puÊl roku a meÏli za manzÏelky AnglicÏanky. S realizacõÂ nabõÂdky vyjaÂdrÏil souhlas prezident E. BenesÏ i ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda. Do 22. srpna 1946 se prÏihlaÂsili 104 letci. Naturalizace se vsÏak neuskutecÏnila vzhledem ke kategorickeÂmu nesouhlasu pplk. B. Reicina ± prÏednosty 5. oddeÏlenõÂ HSÏ.43 PrÏi jednaÂnõÂch v parlamentu i ve vlaÂdeÏ se poslanci a ministrÏi nekomunistickyÂch stran ocitali vuÊcÏi svyÂm politickyÂm protivnõÂkuÊm v nerovneÂ pozici. KomunisteÂ ve vlaÂdeÏ i v parlamentu veÏtsÏinou prÏedem znali obsah vystoupenõÂ svyÂch koleguÊ smeÏrem k armaÂdeÏ. OBZ meÏlo podrobneÂ informace z jednaÂnõÂ branneÂ komise CÏSNS a znalo i obsah vystoupenõÂ poslancuÊ nekomunistickyÂch stran jizÏ od podzimu 1945. PodrobneÂ informace o naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ prÏedaÂval B. Reicinovi pplk. Richard MysõÂk. Ten v letech 1945±1947 vykonaÂval funkci naÂcÏelnõÂka 5. oddeÏlenõÂ posaÂdkoveÂho velitelstvõÂ v Praze. Od roku 1947 puÊsobil ve funkci prÏednosty paÂtracõÂ skupiny 5. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu.44 BedrÏich Reicin okamzÏiteÏ prÏedaÂval zõÂskaneÂ informace Rudolfu SlaÂnskeÂmu, kteryÂ staÂl v cÏele branneÂho vyÂboru parlamentu po volbaÂch v roce 1946. TõÂmto zpuÊsobem zõÂskali komunisteÂ prÏesneÂ informace o vsÏech jednaÂnõÂch branneÂ komise naÂrodneÏ socialistickeÂ strany od roku 1945 azÏ do 27. ledna 1948, informace o ob112

sahu vystoupenõÂ poslancuÊ G. Loubala a kpt. A. BartosÏe v branneÂm vyÂboru jesÏteÏ prÏed jejich prÏednesenõÂm atd.45 Dokumenty prÏedaneÂ R. SlaÂnskeÂmu obsahujõÂ i fotokopie hlavnõÂch zaÂsad branneÂ politiky CÏs. strany naÂrodneÏ socialistickeÂ, memorandum branneÂ komise teÂto strany, ale naprÏõÂklad i SvobodneÂ slovo ze dne 5. brÏezna 1947, jezÏ zverÏejnilo seznam uÂstrÏednõÂho vyÂkonneÂho vyÂboru naÂrodneÏ socialistickeÂ strany s oznacÏenõÂm sedmi spolupracovnõÂkuÊ KSCÏ s jejich podrobnyÂmi charakteristikami. SoucÏaÂstõÂ informacõÂ o vedenõÂ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany jsou i prÏesneÂ zpraÂvy o stavu zameÏstnancuÊ uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu CÏs. strany naÂrodneÏ socialistickeÂ v Praze k 1. lednu, k 2. dubnu a k 1. rÏõÂjnu 1947. Karel SÏvaÂb obdrzÏel v dubnu a v rÏõÂjnu 1947 informaci obsahujõÂcõÂ prÏesneÂ scheÂma organizacÏnõÂ struktury NSS, vcÏetneÏ personaÂlnõÂho obsazenõÂ, vyÂsÏe placenyÂch stranickyÂch prÏõÂspeÏvkuÊ a vyÂsÏe platuÊ jednotlivyÂch funkcionaÂrÏuÊ.46 PruÊbeÏzÏneÏ dostaÂval B. Reicin informace o konkreÂtnõÂch vyÂrocõÂch funkcionaÂrÏuÊ o armaÂdeÏ a o KSCÏ i o vnitrÏnõÂch rozporech, jezÏ v naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ vznikly. OBZ pecÏliveÏ sledovalo i naÂrodneÏ socialistickyÂ tisk. Koncem roku 1946 zÏaÂdal Reicin SlaÂnskeÂho, aby na schuÊzi branneÂho vyÂboru UÂNS protestoval proti obsahu cÏlaÂnkuÊ SvobodneÂho slova, ve kteryÂch se objevila kritika armaÂdy a OBZ. ZÏaÂdost obsahuje i fotokopie cÏlaÂnkuÊ SvobodneÂho slova z 24. zaÂrÏõÂ, z 10. a 18. rÏõÂjna a z 20. prosince 1946.47 Poslanci komunistickeÂ strany meÏli k dispozici potrÏebneÂ informace, jezÏ jim umozÏnÏovaly na kritiku a interpelace jejich koleguÊ z demokratickyÂch stran odpoveÏdeÏt konkreÂtnõÂmi protiargumenty. Mnohdy prÏõÂmo obvinili poslance nekomunistickyÂch politickyÂch stran z obhajoby reakcÏnõÂch a protidemokratickyÂch zÏivluÊ v armaÂdeÏ. Z jejich vystoupenõÂ jednoznacÏneÏ vyplyÂvalo, zÏe informace, ktereÂ pouzÏõÂvali, prÏipravovalo bud' OBZ, nebo osveÏtovaÂ sluzÏba. KromeÏ jinyÂch uÂdajuÊ obsahovaly i rÏadu informacõÂ z osobnõÂch spisuÊ nebo z archivnõÂch pramenuÊ, ke kteryÂm meÏli prÏõÂstup pouze prÏõÂslusÏnõÂci OBZ, ZOB II a StB. DuÊvodem neuÂspeÏchuÊ veÏtsÏiny interpelacõÂ na ministra naÂrodnõÂ obrany byla i skutecÏnost, zÏe odpoveÏdi na tyto interpelace v parlamentu a na dotazy poslancuÊ v branneÂm vyÂboru prÏipravovaly ty slozÏky, jichzÏ se kritika tyÂkala, tj. HS OBZ a HSVO. V prÏõÂpadeÏ, kdy odpoveÏdi prÏipravovaly jineÂ slozÏky, vyjadrÏovali se k jejich obsahu vedoucõÂ cÏiniteleÂ OBZ (veÏtsÏinou osobneÏ pplk. B. Reicin) 113

z duÊvoduÊ ochrany utajovanyÂch skutecÏnostõÂ. Mnohdy OBZ praÂveÏ z duÊvoduÊ ¹ochrany utajovanyÂch skutecÏnostõÂª odpoveÏdi urcÏityÂm zpuÊsobem upravovalo. SaÂm ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda plneÏ duÊveÏrÏoval jak B. Reicinovi, tak i J. ProchaÂzkovi, kterÏõÂ staÂli v cÏele OBZ a HSVO a patrÏili k jeho nejblizÏsÏõÂm spolupracovnõÂkuÊm z doby puÊsobenõÂ v SSSR. PraÂveÏ s obeÏma jmenovanyÂmi se gen. Svoboda radil prÏed prÏijetõÂm duÊlezÏityÂch rozhodnutõÂ tyÂkajõÂcõÂch se celeÂ armaÂdy. OstreÂ strÏety ohledneÏ puÊsobenõÂ OBZ a osveÏtoveÂ sluzÏby v armaÂdeÏ vznikaly takeÂ ve vlaÂdeÏ. KomunisteÂ v nich jednoznacÏneÏ podporovali obranneÂ zpravodajstvõÂ a osveÏtovou sluzÏbu. PrÏi rÏesÏenõÂ jakyÂchkoliv sporuÊ staÂl gen. LudvõÂk Svoboda v prÏevaÂzÏneÂ veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ na straneÏ komunistickyÂch ministruÊ. VyuzÏõÂval prÏitom argumentuÊ, jezÏ mu prÏedklaÂdali B. Reicin a J. ProchaÂzka. K cÏastyÂm sporuÊm dochaÂzelo prÏi schvalovaÂnõÂ naÂvrhuÊ na povyÂsÏenõÂ a jmenovaÂnõÂ generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ do vysokyÂch armaÂdnõÂch funkcõÂ. Jeden z nejveÏtsÏõÂch strÏetuÊ ve vlaÂdeÏ se odehraÂl na jejõÂ schuÊzi dne 4. uÂnora 1947. VlaÂda projednaÂvala mimo jineÂ povyÂsÏenõÂ plk. Jaroslava ProchaÂzky, plk. Otto Wintersteina a plk. MUDr. Josefa SÏvarÏila do hodnosti generaÂluÊ a pplk. BedrÏicha Reicina, pplk. BohumõÂra LomskeÂho a pplk. Pavola Marcellyho do hodnosti plukovnõÂkuÊ. VsÏichni jmenovanõÂ patrÏili k osobaÂm, na jejichzÏ povyÂsÏenõÂ meÏlo eminentnõÂ zaÂjem vedenõÂ KSCÏ a povyÂsÏenõÂ doporucÏovalo i 5. oddeÏlenõÂ HSÏ (OBZ). Ministr spravedlnosti Prokop Drtina ve sveÂm dopise naÂcÏelnõÂkovi hlavnõÂho sÏtaÂbu gen. BocÏkovi vyjaÂdrÏil kategorickyÂ nesouhlas s povyÂsÏenõÂm vyÂsÏe jmenovanyÂch. Argumentoval tõÂm, zÏe vsÏichni navrhovanõÂ byli bez absolvovaÂnõÂ potrÏebnyÂch sÏkol, bez velitelskyÂch zkusÏenostõÂ a bez dostatecÏneÂ praxe neÏkolikraÂt povyÂsÏeni. Pplk. Reicin za trÏi roky z podporucÏõÂka na podplukovnõÂka, plk. Winterstein, kteryÂ v CÏeskoslovensku duÊstojnõÂkem nebyl, z porucÏõÂka v roce 1942 na plukovnõÂka, plk. SÏkvarÏilovi byla propuÊjcÏena hodnost kapitaÂna zdravotnictva azÏ dne 1. cÏervna 1944 a plk. ProchaÂzka se stal sÏtaÂbnõÂm kapitaÂnem v zaÂloze v rÏõÂjnu 1942. PovyÂsÏenõÂ vsÏech se nakonec podarÏilo komunistuÊm prosadit. MinistrÏi jejich strany odmõÂtali v prÏõÂpadeÏ nepovyÂsÏenõÂ jmenovanyÂch schvaÂlit povyÂsÏenõÂ vsÏech ostatnõÂch duÊstojnõÂkuÊ. Na jednotlivyÂch naÂvrzõÂch se v zaÂveÏru konstatuje, zÏe ¹kdyby bylo od povyÂsÏenõÂ upusÏteÏno, nemohli by byÂt povyÂsÏeni i jinõÂª.48 114

TõÂmto zpuÊsobem komunistickaÂ strana odmeÏnÏovala generaÂly a duÊstojnõÂky, kterÏõÂ se podõÂleli na prosazovaÂnõÂ jejõÂch zaÂmeÏruÊ v armaÂdeÏ. VuÊcÏi ostatnõÂm duÊstojnõÂkuÊm pouzÏõÂvala jineÂ taktiky. Na zaÂkladeÏ zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. probõÂhal znova proces jejich prÏijõÂmaÂnõÂ do armaÂdy. Jednou z rozhodujõÂcõÂch podmõÂnek pro prÏijetõÂ do armaÂdy byla znovu uÂcÏast v odboji za druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky. JizÏ ocÏista v roce 1945 jednoznacÏneÏ ukaÂzala, zÏe veÏtsÏina duÊstojnõÂkuÊ z povolaÂnõÂ se odboje aktivneÏ nezuÂcÏastnila. NavõÂc prÏijal parlament dne 2. dubna zaÂkon cÏ. 60/47 Sb., jõÂmzÏ se prodluzÏovala doba stanovenaÂ k realizaci zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. azÏ do konce roku 1947. TeÂto situace dokaÂzali komunisteÂ dovedneÏ vyuzÏõÂt. UmozÏnÏovala jim uplatnÏovat permanentnõÂ tlak na duÊstojnõÂky byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy a udrzÏovat je v existencÏnõÂ nejistoteÏ. KomunisteÂ vystupovali cõÂleneÏ prÏedevsÏõÂm proti duÊstojnõÂkuÊm a generaÂluÊm zastaÂvajõÂcõÂm duÊlezÏiteÂ funkce. SveÏdcÏõÂ o tom obsah zaÂpisuÊ z jednaÂnõÂ brannyÂch a bezpecÏnostnõÂch vyÂboruÊ UÂstavodaÂrneÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, ale takeÂ obsah doboveÂho tisku a obsah dalsÏõÂch dokumentuÊ ulozÏenyÂch ve VojenskeÂm uÂstrÏednõÂm archivu. V sÏirokeÂm meÏrÏõÂtku iniciovalo vedenõÂ KSCÏ takovyÂto postup svyÂch poslancuÊ, cÏlenuÊ vlaÂdy a teÏch, kdo pracovali ve stranickeÂm tisku v obdobõÂ prÏedvolebnõÂ kampaneÏ v roce 1946, ve druheÂ polovineÏ roku 1947 a v pruÊbeÏhu vnitropolitickeÂ krize na pocÏaÂtku roku 1948. ZajõÂmavyÂm zpuÊsobem rÏesÏily smeÏrnice vztah OBZ vuÊcÏi SNB a financÏnõÂ straÂzÏi (FS).V cÏlaÂnku 130 stanovujõÂ povinnost orgaÂnuÊ OBZ zõÂskat a v kraÂtkodobyÂch kurzech vysÏkolit vybraneÂ cÏleny SNB a FS pro potrÏeby OBZ. NaÂsledneÏ se v cÏlaÂnku 131 uvaÂdõÂ: ¹ZõÂskaÂvaÂnõÂ cÏlenuÊ SNB a FS cizõÂmi zpravodajskyÂmi orgaÂny jest cÏeliti vlastnõÂ duÊveÏrnickou sõÂtõÂ politickeÂho i vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ a kontrolou cÏlenuÊ SNB a FS pomocõÂ teÂto sõÂteÏ.ª49 StejneÂ agenturnõÂ sõÂteÏ vytvaÂrÏelo OBZ dokonce i v rÏadaÂch StB. AgenturnõÂ sõÂteÏ vyuzÏõÂvalo OBZ nejen k zõÂskaÂvaÂnõÂ duÊlezÏityÂch informacõÂ, ale staÂle võÂce i k sÏõÂrÏenõÂ dezinformacõÂ a k plneÏnõÂ dalsÏõÂch uÂkoluÊ. Za naleÂhaveÂ zpraÂvy, jezÏ bylo nutno ihned hlaÂsit na centraÂlu OBZ do Prahy, povazÏovala HS OBZ takoveÂ, jejichzÏ obsah se mohl staÂt prÏedmeÏtem parlamentnõÂ interpelace. K teÂto kategorii patrÏily takeÂ zpraÂvy, ktereÂ podle smeÏrnic ¹...jest nutno potlacÏiti v dennõÂm tiskuª.50 DuÊlezÏityÂ prvek systeÂmu praÂce OBZ prÏedstavovala evidence na vsÏech stupnõÂch existujõÂcõÂ struktury. UÂstrÏednõÂ evidence vedenaÂ na 115

HS OBZ obsahovala rozsaÂhleÂ zaÂznamy o vsÏech osobaÂch, jezÏ se jakyÂmkoliv zpuÊsobem strÏetly se zaÂjmy OBZ nebo jejichzÏ jmeÂna se vyskytla v jakyÂchkoliv spisech OBZ. Karty s uÂdaji o zaÂjmovyÂch osobaÂch, doplneÏneÂ poprÏõÂpadeÏ jmeÂny dalsÏõÂch osob, byly serÏazeny podle abecedy. Na nizÏsÏõÂch stupnõÂch vedla stejneÂ kartoteÂky oddeÏlenõÂ obrany armaÂdy. NavõÂc oddeÏlenõÂ OBZ divizõÂ a oddeÏlenõÂ OBZ jim na rovenÏ postavenaÂ vedla svoji evidenci, doplneÏnou o fotografie a otisky prstuÊ.51 VesÏkereÂ informace o vojenskyÂch i civilnõÂch osobaÂch, jimizÏ vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ disponovalo, vyuzÏõÂvalo v rozporu s tehdy platnyÂmi zaÂkony takeÂ vedenõÂ KomunistickeÂ strany CÏeskoslovenska prÏi realizaci svyÂch zaÂmeÏruÊ na obsazenõÂ vyÂznamnyÂch mõÂst v armaÂdeÏ pro ni ¹spolehlivyÂmi osobamiª. ZvlaÂsÏtnõÂ postavenõÂ v organizacÏnõÂ strukturÏe OBZ zaujõÂmala oddeÏlenõÂ 5 ± ochrana pruÊmyslu a jejich referaÂty. ZatõÂmco se puÊsobenõÂ vsÏech ostatnõÂch oddeÏlenõÂ orientovalo v prÏevaÂzÏneÂ mõÂrÏe na armaÂdu (mimo 2 A, B a C), cÏinnost 5. oddeÏlenõÂ smeÏrÏovala prÏevaÂzÏneÏ mimo armaÂdu.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

116

AMV, fond 302±540±7. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 2230, 1945. AMV, fond 302±540±7. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 302±540±3. TamteÂzÏ, fond 302±540±2. TamteÂzÏ, fond 302±540±3. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 224. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, sv. 36, a. j. 258. TamteÂzÏ, sv. 32, a. j. 217. AMV, fond 302±539±6. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fondy 302±289±1,2,3 a 302±290±1.

22 23

24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

TamteÂzÏ, fond 302±291±1, PrÏehled sledovanyÂch generaÂluÊ. VUÂA, fond 100/52, sv. 36, a. j. 256. DuÊstojnõÂci osveÏtoveÂ sluzÏby meÏli narÏõÂzeno uÂzce spolupracovat s duÊstojnõÂky OBZ. Jejich vzaÂjemnou spolupraÂci upravovaly SmeÏrnice pro ObranneÂ zpravodajstvõÂ z roku 1946. AMV, fond 302±539±9. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 357. TamteÂzÏ, s. 355. TamteÂzÏ, s. 361. TamteÂzÏ, s. 96. TamteÂzÏ, s. 94. TamteÂzÏ, s. 95. AMV, fond 302±540±3. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fondy 302±293±1, 2. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 302±293±6. TamteÂzÏ, fond 302±290±1, VUÂA, StaÂt. taj. MNO, cÏ. j. 71, 1946. AMV, fond 302±539±9. VUÂA, MNO, PK, cÏ. j. 12 265, 1947. TamteÂzÏ. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 42, a. j. 844. SU VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 11088, 1946. TamteÂzÏ, cÏ. j. 12 551, 1947. TamteÂzÏ, VKPR, cÏ. j. 1268 a 1288, 1946. TamteÂzÏ, fond 100/52, sv. 36, a. j. 262. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 56, a. j. 416. SU TamteÂzÏ, sv. 23, a. j. 151. TamteÂzÏ, sv. 56, a. j. 416. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 10188, 1947. AMV, fond 302±539±9. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ.

117

9. VyÂsadnõÂ postavenõÂ OBZ ± StaÂtnõÂ bezpecÏnost a financÏnõÂ straÂzÏ Na pocÏaÂtku roku 1946 si OBZ vydobylo vyÂsadnõÂ postavenõÂ v raÂmci armaÂdy i v raÂmci bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra. HlavnõÂ podõÂl na teÂto skutecÏnosti meÏl bezesporu BedrÏich Reicin. Pod jeho vedenõÂm se za puÊl roku po vaÂlce zformovala i prÏes urcÏiteÂ probleÂmy dobrÏe fungujõÂcõÂ organizace. OBZ se stalo slozÏkou, od ktereÂ vedenõÂ KSCÏ zõÂskaÂvalo informace nutneÂ k realizaci svyÂch hlavnõÂch zaÂmeÏruÊ v boji o politickou moc v letech 1945± 1948. PrÏesto, zÏe vzhledem k nedostatku potrÏebnyÂch odbornõÂkuÊ pro sluzÏbu v OBZ pocÏet cÏlenuÊ KSCÏ v teÂto slozÏce na pocÏaÂtku roku 1946 podstatneÏ poklesl, podarÏilo se Reicinovi plneÏ vyuzÏõÂt vyÂsledkuÊ praÂce OBZ ve prospeÏch KSCÏ. Na ruÊzneÂ funkce v celeÂ hierarchii OBZ prÏichaÂzelo staÂle võÂce duÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy, prÏedevsÏõÂm domaÂcõÂho odboje a takeÂ byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 2. oddeÏlenõÂ HSÏ. Je znaÂmo, zÏe saÂm BedrÏich Reicin povazÏoval duÊstojnõÂky prÏedmnichovskeÂ armaÂdy a prÏedevsÏõÂm zahranicÏnõÂ vojaÂky ze ZaÂpadu za reakcÏnõÂ protidemokratickeÂ elementy a tõÂmto svyÂm Â V KSCÏ o pomeÏrech naÂzorem se nijak netajil. Ve sveÂm dopise na U v OBZ po roce 1945 povazÏoval K. VasÏ tuto skutecÏnost za nejveÏtsÏõÂ chybu, ktereÂ se OBZ dopustilo. K tomu dokonce uvaÂdõÂ: ¹UÂsek B (vnitrÏnõÂ obrany, pozn. aut.) se dopustil v roce 1945 velikeÂ taktickeÂ chyby v tom, zÏe kvalifikoval vsÏechny duÊstojnõÂky zahranicÏnõÂ armaÂdy ze zaÂpadu en bloc jako reakcÏnõÂ a jako zaÂpadnÏaÂky. Je beze sporu, zÏe mezi nimi je velikaÂ cÏaÂst reakcÏnõÂch, ale podstatnou cÏaÂst tvorÏõÂ skupina võÂce meÂneÏ indiferentnõÂch, kteraÂ zaujala vuÊcÏi vnitrÏnõÂmu rezÏimu u naÂs ne-li lhostejneÂ, tedy kladneÂ stanovisko. CÏaÂst teÏchto duÊstojnõÂkuÊ je takeÂ ovsÏem komunistuÊ a sociaÂlnõÂch demokratuÊ. KdyzÏ tito videÏli, zÏe OBZ na neÏ nahlõÂzÏõÂ jako na cizõÂ a neprÏaÂtelskeÂ elementy, ztratili svou chut' a zÏivotnõÂ elaÂn. MõÂsto toho, aby byli naÂmi zõÂskaÂvaÂni, odesÏli do taÂbora reakcionaÂrÏuÊ.ª1 PozdeÏji vsÏak K. VasÏ tvrdeÏ kritizoval Reicina za to, zÏe ¹postupneÏ odstranÏoval nebo nechal odchaÂzet z OBZ zahranicÏnõÂ vojaÂky z SSSR a postupneÏ se obklopoval duÊstojnõÂky ze stareÂ burzÏoaznõÂ prÏedvaÂlecÏneÂ armaÂdy, zejmeÂna odbornõÂky z 2. oddeÏlenõÂ prÏedvaÂlecÏneÂho generaÂlnõÂho ÏstaÂbuª.2 118

Podle sveÏdectvõÂ duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ s Reicinem bud' spolupracovali, nebo s nõÂm prÏisÏli do kontaktu prÏi plneÏnõÂ sluzÏebnõÂch povinnostõÂ byl jeho zpuÊsob vyÂbeÏru nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ zalozÏen na urcÏityÂch pravidlech. OsobneÏ rozhodoval o obsazenõÂ vsÏech funkcõÂ v OBZ. Ve funkci prÏednosty HS OBZ se podõÂlel takeÂ na rozhodovaÂnõÂ o obsazenõÂ vyÂznamnyÂch funkcõÂ v celeÂ armaÂdeÏ. ArmaÂdnõÂ poradnõÂ sbor veÏtsÏinou respektoval prÏipomõÂnky, prÏõÂpadneÏ naÂmitky OBZ prÏi schvalovaÂnõÂ naÂvrhuÊ na obsazenõÂ duÊlezÏityÂch mõÂst v armaÂdeÏ. Reicin prÏi obsazovaÂnõÂ funkcõÂ v OBZ i prÏi rozhodovaÂnõÂ o obsazenõÂ jinyÂch vyÂznamnyÂch funkcõÂ v armaÂdeÏ vybõÂral sobeÏ oddaneÂ lidi bez ohledu na stranickou prÏõÂslusÏnost a bez ohledu na to, zda se jednalo o duÊstojnõÂky byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy. Od nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ vyzÏadoval naprostou oddanost a loajalitu. VyzÏadoval takeÂ tvrdou vojenskou kaÂzenÏ a dodrzÏovaÂnõÂ zaÂsad utajenõÂ. OdmeÏnou pro ty, kdo ctili uvedeneÂ zaÂsady, bylo rychleÂ povysÏovaÂnõÂ v hodnostech i ve funkcõÂch.3 V prÏõÂpadeÏ, zÏe podrÏõÂzenõÂ B. Reicina i K. VasÏe nepracovali podle jejich prÏedstav, jim bylo v mnohyÂch prÏõÂpadech vyhrozÏovaÂno, a to i NKVD. PrÏedevsÏõÂm K. VasÏ pouzÏõÂval slovnõÂho obratu: ¹MuÊzÏe to s vaÂmi ÏspatneÏ dopadnout.ª4 B. Reicin byl znaÂm svou chorobnou podezrÏõÂvavostõÂ. Vypracoval systeÂm kontroly podrÏõÂzenyÂch pracovnõÂkuÊ i agenturnõÂch sõÂtõÂ. Vzhledem k tomu, zÏe smeÏrnice pro cÏinnost OBZ umozÏnÏovaly vyuzÏitõÂ agentuÊ-provokateÂruÊ, pracovali vsÏichni pracovnõÂci OBZ neustaÂle v urcÏiteÂ nejistoteÏ. Hrozba bud' fyzickeÂ likvidace, nebo prÏõÂpadneÂho odvlecÏenõÂ do soveÏtskyÂch gulaguÊ byla prÏõÂlisÏ reaÂlnaÂ. To byl takeÂ jeden z duÊvoduÊ, procÏ se vedenõÂ OBZ uÂspeÏsÏneÏ darÏilo utajovat prÏed zraky verÏejnosti cÏinnost, jejõÂzÏ obsah byl v rozporu z uÂstavou a s tehdy platnyÂmi zaÂkony. UÂniky informacõÂ z OBZ teÂmeÏrÏ neexistovaly. Za mimorÏaÂdneÂ udaÂlosti u uÂtvaruÊ armaÂdy a za porusÏenõÂ povinnostõÂ naÂsledovaly prÏõÂsneÂ tresty prÏõÂslusÏnõÂkuÊm OBZ. K vybudovaÂnõÂ vyÂsadnõÂho postavenõÂ OBZ prÏispõÂval takeÂ ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda. Gen. Svoboda B. Reicinovi plneÏ duÊveÏrÏoval a rovneÏzÏ akceptoval jeho naÂvrhy ve vsÏech oblastech zÏivota armaÂdy. Prezident E. BenesÏ meÏl k dispozici informace o problematickeÂm puÊsobenõÂ obranneÂho zpravodajstvõÂ a BedrÏicha Reicina. OpakovaneÏ neÏkolikraÂt zÏaÂdal ministra naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svobodu o sloucÏenõÂ 2. a 5. oddeÏlenõÂ HlavnõÂho sÏtaÂbu MNO a o odstraneÏnõÂ B. Reicina z funkce prÏednosty HS OBZ. 119

Stejnou zÏaÂdost adresoval i naÂcÏelnõÂkovi HSÏ MNO gen. B. BocÏkovi. ZaÂrovenÏ prezident republiky vycÏõÂtal B. Reicinovi, zÏe pronaÂsleduje vojenskeÂ diplomaty ze ZaÂpadu.5 Gen. Svoboda se jednoznacÏneÏ postavil za OBZ a BedrÏicha Reicina. Na jednaÂnõÂ u prezidenta BenesÏe prohlaÂsil: ¹Zaplat' PaÂn BuÊh za Reicina, to je muÊj nejlepsÏõÂ duÊstojnõÂk pro tuto sluzÏbu nepostradatelnyÂ.ª6 V letech 1945±1948 bylo v parlamentu prÏedlozÏeno bezpocÏet interpelacõÂ ohledneÏ puÊsobenõÂ OBZ v armaÂdeÏ. Poslanci naÂrodneÏ socialistickeÂ a lidoveÂ strany prÏinaÂsÏeli konkreÂtnõÂ fakta o zneuzÏõÂvaÂnõÂ OBZ komunistickou stranou. Ani v jednom prÏõÂpadeÏ se vsÏak nepodarÏilo dosaÂhnout naÂpravy. OdpoveÏdi na interpelace poslancuÊ na ministra naÂrodnõÂ obrany prÏipravovalo OBZ. Vzhledem k tomu, zÏe OBZ zõÂskaÂvalo cestou svyÂch agenturnõÂch sõÂtõÂ informace o vystoupenõÂ poslancuÊ v branneÂm a bezpecÏnostnõÂm vyÂboru parlamentu, meÏli poslanci KSCÏ ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ prÏipraveny kvalifikovaneÂ odpoveÏdi. PoslancuÊm naÂrodneÏ socialistickeÂ strany se nepodarÏilo svaÂ tvrzenõÂ podporÏit konkreÂtnõÂmi sveÏdectvõÂmi duÊstojnõÂkuÊ, nebot' tito se obaÂvali perzekuce ze strany OBZ.7 BedrÏich Reicin uÂzce spolupracoval s ministrem vnitra VaÂclavem Noskem. Oba puÊsobili v nejuzÏsÏõÂm vedenõÂ KomunistickeÂ strany CÏeskoslovenska a ovlivnÏovali personaÂlnõÂ obsazenõÂ duÊlezÏityÂch mõÂst na ministerstvu vnitra, ministerstvu naÂrodnõÂ obrany i ve staÂtnõÂ spraÂveÏ. Reicin uÂzce spolupracoval takeÂ s Karlem SÏvaÂbem, ÂV jenzÏ vykonaÂval funkci vedoucõÂho bezpecÏnostnõÂho odboru U KSCÏ. SÏvaÂbovi prÏedaÂval Reicin zpraÂvy o vsÏech civilnõÂch a vojenskyÂch osobaÂch. Byl s nõÂm v osobnõÂm styku, prÏõÂpadneÏ vyuzÏõÂval kuryÂra k prÏedaÂvaÂnõÂ duÊlezÏityÂch zpraÂv. Dne 15. ledna 1946 musel opustit funkci prÏednosty odboru pro StB a politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª ministerstva vnitra gen. Josef BaÂrtõÂk.8 Nahradil jej kpt. BedrÏich PokornyÂ, kteryÂ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ uÂzce spolupracoval s BedrÏichem Reicinem a v raÂmci odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ duÊsledneÏ realizoval jeho pozÏadavky. V tomto obdobõÂ dochaÂzõÂ takeÂ k formovaÂnõÂ struktury StaÂtnõÂ bezpecÏnosti. StaÂtnõÂ bezpecÏnost meÏla prÏedstavovat urcÏitou vyÂkonnou slozÏku vzhledem ke zpravodajskyÂm sluzÏbaÂm. PuÊsobnost StaÂtnõÂ bezpecÏnosti zpocÏaÂtku vymezovaly dokumenty ministerstva vnitra a zemskyÂch uÂrÏadoven StB ve velmi obecneÂ poloze. Na dotaz OS OBZ 1. vojenskeÂ oblasti z ledna 1946 ohledneÏ vyme120

zenõÂ puÊsobnosti StB odpoveÏdeÏlo ministerstvo vnitra takto: ¹UÂkolem sluzÏby staÂtneÏ-bezpecÏnostnõÂ jest v ÏsirsÏõÂm slova smyslu vysÏetrÏovati a stõÂhati trestneÂ cÏiny, namõÂrÏeneÂ proti staÂtu, jeho celistvosti, vojenskeÂ obraneÏ a lidoveÏ demokratickeÂ jeho formeÏ. Proti osobnõÂ bezpecÏnosti uÂstavnõÂch cÏiniteluÊ, proti politickyÂm, sociaÂlnõÂm a hospodaÂrÏskyÂm zaÂjmuÊm naÂroda.ª9 StejneÂ nebo podobneÂ uÂkoly plnilo takeÂ OBZ a odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ MV prostrÏednictvõÂm ZOB II. Struktura StB se sklaÂdala ze zemskyÂch uÂrÏadoven StB (Z StB) v sõÂdlech zemskyÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ, daÂle z oblastnõÂch uÂrÏadoven (O StB) a pobocÏek oblastnõÂch uÂrÏadoven (Po StB). V pruÊbeÏhu roku 1946 dosÏlo v organizaci StB k dalsÏõÂm zmeÏnaÂm. VyÂnos ZemskeÂ uÂrÏadovny StB v CÏechaÂch z 21. 11. 1945 byl zrusÏen a nahrazen novyÂm ze dne 1. 3. 1946 o organizaci StB v CÏechaÂch.10 K dalsÏõÂm zmeÏnaÂm dosÏlo na podzim roku 1946 a v pruÊbeÏhu roku 1947. KazÏdaÂ dalsÏõÂ zmeÏna znamenala fakticky rozsÏõÂrÏenõÂ organizacÏnõÂ struktury a puÊsobnosti StB. ZkusÏenosti z puÊsobenõÂ StB v pruÊbeÏhu roku 1946 se promõÂtly v obsahu dokumentu MV z 23. rÏõÂjna 1946 pod naÂzvem ProzatõÂmnõÂ organizacÏnõÂ rÏaÂd StB.11 Ten daÂval StB rozsaÂhleÂ pravomoci (mimo armaÂdu), vcÏetneÏ provaÂdeÏnõÂ preventivnõÂch opatrÏenõÂ, tj. budovaÂnõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ a zõÂskaÂvaÂnõÂ zpraÂv o protistaÂtnõÂ cÏinnosti jak v oblasti politickeÂ, tak i v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe. CÏlaÂnek X. organizacÏnõÂho rÏaÂdu prÏesneÏ vymezoval pomeÏr mezi StB, zpravodajskyÂmi sluzÏbami a SNB. K tomu uvaÂdõÂ: ¹StB je povinna sdeÏlovati zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ vsÏechny poznatky zpravodajskeÂho charakteru (a to tak, zÏe O StB vyrozumõÂ prÏÂõmo oblastnõÂ uÂrÏadovnu ZOB II a Z StB. ZOB II, pokud jde o zpraÂvy zõÂskaneÂ vlastnõÂmi orgaÂny).ª A daÂle: ¹Je-li v zaÂjmu zpravodajskeÂ cÏinnosti nutno proveÂst sluzÏebnõÂ uÂkon naÂlezÏejõÂcõÂ do vyÂlucÏneÂ kompetence StB, pozÏaÂdaÂ zpravodajskyÂ orgaÂn o jeho provedenõÂ. StB jest povinna ihned teÂto zÏaÂdosti vyhoveÏt. Pokud jde o vyÂkon staÂtneÏ-bezpecÏnostnõÂ sluzÏby, majõÂ stanice SNB povinnost vyhovovati prÏõÂmeÂmu dozÏaÂdaÂnõÂ uÂrÏadoven StB, rÏÂõdit se jejich pokyny a poskytnout jim pomoc.ª12 Na pocÏaÂtku roku 1946 se vedenõÂ OBZ podarÏilo dosaÂhnout stavu, kdy vsÏechny bezpecÏnostnõÂ slozÏky meÏly povinnost prÏi zõÂskaÂnõÂ jakyÂchkoliv informacõÂ z oblasti politickeÂho a obranneÂho zpravodajstvõÂ neprodleneÏ informovat OBZ. V praxi to fakticky 121

znamenalo, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci OBZ rozhodovali o tom, kteraÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏka bude rÏesÏit prÏõÂpady, o nichzÏ je informovala kriminaÂlnõÂ sluzÏba, StB, SNB atd. Na neustaÂleÂ stõÂzÏnosti B. Reicina, zÏe bezpecÏnostnõÂ slozÏky ministerstva vnitra vcÏetneÏ ZOB II nesdeÏlujõÂ okamzÏiteÏ OBZ informace duÊlezÏiteÂ pro obranu staÂtu, ktereÂ prÏi vyÂkonu sluzÏby zõÂskajõÂ, reagovalo ministerstvo vnitra vyÂnosy narÏizujõÂcõÂmi teÏmto slozÏkaÂm prohloubit spolupraÂci s OBZ. Dne 2. uÂnora 1946 adresovalo ministerstvo vnitra vsÏem zemskyÂm naÂrodnõÂm vyÂboruÊm, hlavnõÂmu velitelstvõÂ SNB, okresnõÂm naÂrodnõÂm vyÂboruÊm, rÏeditelstvõÂm NB, vsÏem oddeÏlenõÂm a pobocÏkaÂm StB narÏõÂzenõÂ, ve ktereÂm zÏaÂdaÂ, aby spolupraÂce vsÏech s OBZ byla võÂce prohloubena a utuzÏena. OdvolaÂvalo se na drÏõÂveÏjsÏõÂ vyÂnosy z 10. srpna, z 8. zaÂrÏõÂ, z 20. zaÂrÏõÂ a ze 7. listopadu 1945. Za neplneÏnõÂ narÏõÂzenõÂ vyÂnosu hrozilo ministerstvo vnitra tvrdyÂmi sankcemi. Vzhledem k neustaÂlyÂm stõÂzÏnostem OBZ na jednotliveÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky ministerstva vnitra se mezi nimi a obrannyÂm zpravodajstvõÂm projevovala urcÏitaÂ nevrazÏivost. PrÏesto jim nezbylo nic jineÂho nezÏ plnit stanoveneÂ uÂkoly ve prospeÏch OBZ. V prÏõÂpadeÏ, zÏe se prÏõÂslusÏnõÂci OBZ dopustili evidentnõÂho pochybenõÂ, naÂsledovala naopak stõÂzÏnost orgaÂnuÊ ministerstva vnitra na jejich pocÏõÂnaÂnõÂ ministerstvu naÂrodnõÂ obrany. V brÏeznu roku 1947 rÏesÏil gen. B. BocÏek, naÂcÏelnõÂk hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO, stõÂzÏnost na neopraÂvneÏneÂ zaÂsahy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ vuÊcÏi civilnõÂm osobaÂm. StõÂzÏnost obsahuje peÏt konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ, kdy prÏõÂslusÏnõÂci OBZ v rozporu se svyÂmi pravomocemi zatkli civilnõÂ osoby a provedli u nich domovnõÂ prohlõÂdky. PrÏitom daÂvali rozkazy i prÏõÂslusÏnõÂkuÊm StB. Gen. BocÏek narÏõÂdil B. Reicinovi realizovat opatrÏenõÂ, aby se podobneÂ prÏõÂpady neopakovaly.13 Pravomoci prÏekracÏovali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ i nadaÂle. ProbleÂmy se zatyÂkaÂnõÂm civilnõÂch osob se vyskytly v jineÂ podobeÏ i v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. V prÏõÂpadeÏ, zÏe provineÏnõÂ bylo jasneÂ, zatkli provinivsÏõÂ se prÏõÂslusÏnõÂci OBZ. Ve spornyÂch prÏõÂpadech potom zÏaÂdali o realizaci zatcÏenõÂ prÏõÂslusÏnõÂky StB. Pokud si eventuaÂlneÏ neoduÊvodneÏneÏ zatcÏenõÂ steÏzÏovali, naÂsledky nesla StB. Proto rozpory mezi OBZ a StB prÏetrvaÂvaly i nadaÂle. PrÏedmeÏtem zaÂjmu OBZ se stala takeÂ financÏnõÂ straÂzÏ. V obdobõÂ prÏedmnichovskeÂ republiky financÏnõÂ straÂzÏ uÂzce a uÂspeÏsÏneÏ spolupracovala z vojenskou zpravodajskou sluzÏbou, s jejõÂ ofenzivnõÂ i defenzivnõÂ slozÏkou. Po osvobozenõÂ republiky byla spolupraÂce financÏnõÂ straÂzÏe s vojenskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami (2. odd. 122

HSÏ a OBZ) obnovena. Od leÂta 1945 se obranneÂ zpravodajstvõÂ snazÏilo zõÂskat vuÊcÏi financÏnõÂ straÂzÏi vyÂsadnõÂ postavenõÂ a omezit jeho staÂvajõÂcõÂ spolupraÂci s prÏõÂslusÏnõÂky 2. oddeÏlenõÂ HSÏ. Dne 20. rÏõÂjna 1945 vydala HS OBZ ZatõÂmnõÂ smeÏrnice pro soucÏinnost financÏnõÂ straÂzÏe ve zpravodajstvõÂ v mõÂru.14 Obsah smeÏrnic vypracovala HS OBZ a jejich realizace v kazÏdodennõÂm zÏivoteÏ fakticky znamenala podrÏõÂzenõÂ financÏnõÂ straÂzÏe obranneÂmu zpravodajstvõÂ. PrvnõÂ verze smeÏrnic znamenala prÏõÂmeÂ podrÏõÂzenõÂ FS obranneÂmu zpravodajstvõÂ a zneÏnõÂ mnohyÂch cÏlaÂnkuÊ bylo v rozporu se zaÂkony. NaprÏõÂklad v hlaveÏ II, odstavci 13 bylo uvedeno: ¹Zpravodajskou cÏinnost provaÂdeÏjõÂ vsÏichni schopnõÂ cÏlenoveÂ FS v dobeÏ sveÂ sluzÏby i mimo ni, vzÏdy a prÏi kazÏdeÂ prÏõÂlezÏitosti. V dobeÏ zvyÂsÏeneÂho nebezpecÏÂõ (na zaÂkladeÏ zvlaÂsÏtnõÂho rozkazu HS OBZ) je vojenskeÂ zpravodajstvõÂ nadrÏazeno sluzÏbeÏ vlastnõÂ.ª15 Tato verze smeÏrnic obsahovala i povinnost funkcionaÂrÏuÊ FS, v jejichzÏ kompetenci bylo obsazovaÂnõÂ mõÂst ve FS, respektovat pozÏadavky OBZ. V oficiaÂlneÏ vydanyÂch smeÏrnicõÂch je uvedenyÂ odstavec 13 jizÏ formulovaÂn jinak: ¹FinancÏnõÂ straÂzÏ vykonaÂvaÂ zpravodajstvõÂ prÏi sveÂ pravidelneÂ sluzÏbeÏ, kteraÂ tõÂm nesmõÂ trpeÏt uÂjmy.ª16 Existenci a obsah smeÏrnice HS OBZ prÏõÂsneÏ utajovala. Bylo vydaÂno pouze minimum prÏõÂsneÏ evidovanyÂch vyÂtiskuÊ. V jejich uÂvodu je zduÊrazneÏno: ¹O teÏchto zatõÂmnõÂch smeÏrnicõÂch nesmõÂ se doveÏdeÏt a nesmõÂ je dostat do rukou osoba nepovolanaÂ, protozÏe by uvedenõÂ jejõÂho obsahu v ÏsirsÏÂõ znaÂmost mohlo teÏzÏce posÏkoditi zaÂjmy staÂtu.ª17 PrÏõÂslusÏnõÂkuÊm financÏnõÂ straÂzÏe smeÏrnice duÊrazneÏ uklaÂdaly, zÏe se nesmõÂ nikdy a nikomu zminÏovat o soucÏinnosti financÏnõÂ straÂzÏe ve zpravodajstvõÂ nebo o zpravodajskyÂch uÂkolech, prÏi jejichzÏ provaÂdeÏnõÂ spolupracujõÂ. Za nedodrzÏenõÂ teÏchto prÏedpisuÊ jim hrozily prÏõÂsneÂ tresty podle zaÂkona na ochranu republiky. SoucÏinnost financÏnõÂ straÂzÏe v oblasti zpravodajstvõÂ usmeÏrnÏovalo ministerstvo financõÂ ve spolupraÂci s HS OBZ a s ministerstvem vnitra. V cÏele vsÏech uvedenyÂch institucõÂ staÂli cÏlenoveÂ KSCÏ ± J. DolanskyÂ, B. Reicin a V. Nosek. ZemskaÂ financÏnõÂ rÏeditelstvõÂ rÏõÂdila zpravodajskou cÏinnost podrÏõÂzenyÂch inspektoraÂtuÊ financÏnõÂ straÂzÏe v dohodeÏ s prÏõÂslusÏnyÂmi vojenskyÂmi oblastnõÂmi spraÂvami OBZ. Pro zemskeÂ financÏnõÂ rÏeditelstvõÂ v Praze byl vyslaÂn stycÏnyÂ duÊstojnõÂk OBZ pro 1. a 2. vojenskou oblast. K zemskeÂmu financÏnõÂmu rÏeditelstvõÂ vyslala stycÏneÂho duÊstojnõÂka OS OBZ 3. vojenskaÂ oblast a k financÏnõÂmu rÏeditelstvõÂ v BratislaveÏ 4. vojenskaÂ oblast. 123

Fakticky tak zpravodajskou cÏinnost jednotlivyÂch stupnÏuÊ financÏnõÂ straÂzÏe rÏõÂdili stycÏnõÂ duÊstojnõÂci OBZ. PrÏednostoveÂ financÏnõÂch inspektoraÂtuÊ ve spolupraÂci s duÊstojnõÂky OBZ vybõÂrali z podrÏõÂzenyÂch pohranicÏnõÂch oddeÏlenõÂ financÏnõÂ straÂzÏe zameÏstnance, kterÏõÂ byli pro svoji spolehlivost a osobnõÂ vlastnosti nejleÂpe zpuÊsobilõÂ plnit stanoveneÂ uÂkoly. Aby nedosÏlo k vyzrazenõÂ spolupraÂce financÏnõÂ straÂzÏe s OBZ, museli duÊstojnõÂci OBZ zÏaÂdajõÂcõÂ splneÏnõÂ konkreÂtnõÂch uÂkoluÊ zasõÂlat põÂsemneÂ zÏaÂdosti zaÂsadneÏ prÏednostovi prÏõÂslusÏneÂho inspektoraÂtu financÏnõÂ straÂzÏe na smluveneÂ soukromeÂ adresy doporucÏeneÏ a ve dvou obaÂlkaÂch. OsobnõÂ styk duÊstojnõÂkuÊ OBZ s prÏõÂslusÏnõÂky FS urcÏenyÂmi ke spolupraÂci s OBZ byl povolen pouze v naleÂhavyÂch prÏõÂpadech. ZpravodajskyÂ vyÂcvik urcÏenyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ FS zajisÏt'ovaly oblastnõÂ spraÂvy OBZ v ruÊznyÂch odbornyÂch kurzech u zemskyÂch financÏnõÂch rÏeditelstvõÂ. PrÏõÂslusÏnõÂci FS poveÏrÏenõÂ zpravodajskyÂmi uÂkoly ve prospeÏch OBZ prÏedaÂvali pravidelneÏ hlaÂsÏenõÂ nadrÏõÂzenyÂm stupnÏuÊm. ZpravodajskaÂ hlaÂsÏenõÂ se soustrÏed'ovala na zemskyÂch financÏnõÂch rÏeditelstvõÂch, kde je prÏebõÂrali stycÏnõÂ duÊstojnõÂci OBZ. V prÏõÂpadeÏ, zÏe se zõÂskaneÂ informace tyÂkaly i jinyÂch uÂrÏaduÊ, musela veÂst zemskaÂ financÏnõÂ rÏeditelstvõÂ prÏesneÂ zaÂznamy o jejich prÏedaÂnõÂ a kopii odevzdat OBZ. TakeÂ ve financÏnõÂ straÂzÏi vytvaÂrÏelo OBZ agenturnõÂ sõÂteÏ. Jejich pomocõÂ FS kontrolovalo a zaÂrovenÏ zõÂskaÂvalo informace o jejõÂ spolupraÂci s dalsÏõÂmi bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami. B. Reicin se snazÏil dosaÂhnout toho, aby FS spolupracovala pouze s OBZ. V teÂto souvislosti pokracÏovaly kompetencÏnõÂ spory mezi HS OBZ a 2. oddeÏlenõÂm HSÏ i na pocÏaÂtku roku 1946. Do teÂ doby spolupracovali prÏõÂslusÏnõÂci zpravodajskeÂ sluzÏby prÏi plneÏnõÂ uÂkoluÊ v blõÂzkeÂm zahranicÏõÂ s prÏõÂslusÏnõÂky financÏnõÂ straÂzÏe. Proto dne 19. uÂnora 1946 adresoval pplk. B. Reicin duÊraznou zÏaÂdost prÏednostovi 2. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO, aby zakaÂzal spolupraÂci zpravodajskyÂch orgaÂnuÊ v prÏõÂhranicÏnõÂ oblasti s financÏnõÂ straÂzÏõÂ. Na zmõÂneÏnou zÏaÂdost reagoval obratem prÏednosta 2. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO narÏõÂzenõÂm ze dne 23. uÂnora 1946 s naÂzvem PrÏõÂsnyÂ zaÂkaz zpravodajskeÂ spolupraÂce duÊstojnõÂkuÊ 2. oddeÏlenõÂ HSÏ s financÏnõÂ straÂzÏõÂ. Adresoval je vsÏem velitelstvõÂm vojenskyÂch oblastõÂ a vsÏem oblastnõÂm spraÂvaÂm financÏnõÂ straÂzÏe.18 SamotneÂ smeÏrnice doznaly v pruÊbeÏhu let 1946±1947 neÏkolika zmeÏn, veÏtsÏinou ve smyslu dalsÏõÂho posõÂlenõÂ pravomocõÂ duÊstojnõÂkuÊ 124

OBZ vuÊcÏi FS. Obsahovaly vyÂcÏet povinnostõÂ FS smeÏrem k OBZ, vcÏetneÏ mozÏneÂho vytipovaÂnõÂ dalsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ. V dobeÏ, kdy dosÏlo k rozmõÂsteÏnõÂ pohotovostnõÂch plukuÊ SNB na hranicõÂch, se zacÏaly mnozÏit neshody mezi hlavnõÂm velitelstvõÂm SNB a HS OBZ. V raÂmci pohotovostnõÂch plukuÊ pracovali takeÂ zpravodajsÏtõÂ duÊstojnõÂci. Po prÏõÂchodu do urcÏenyÂch prostoruÊ na hranicõÂch meÏli za uÂkol navaÂzat uÂzkou spolupraÂci s prÏõÂslusÏnõÂky financÏnõÂ straÂzÏe, kterÏõÂ velmi dobrÏe znali mõÂstnõÂ pomeÏry. Ti odmõÂtli nejen zpravodajskyÂm duÊstojnõÂkuÊm SNB poskytovat jakeÂkoliv informace s odkazem na povinnosti vyplyÂvajõÂcõÂ pro neÏ ze smeÏrnic a z narÏõÂzenõÂ, ktereÂ jim zakazovalo poskytovat jakeÂkoliv informace mimo OBZ. TõÂmto stavem se podrobneÏ zabyÂval hlavnõÂ velitel SNB pplk. OldrÏich KrysÏtof. VynalozÏil znacÏneÂ uÂsilõÂ, anizÏ dosaÂhl jakeÂkoliv zmeÏny. Proto zpracoval v cÏervnu 1947 i põÂsemnyÂ dokument, v neÏmzÏ podrobil kritice vyÂsÏe uvedeneÂ smeÏrnice. Mimo jineÂ zÏaÂdal zrusÏit narÏõÂzenõÂ o zaÂkazu poskytovaÂnõÂ jakyÂchkoliv informacõÂ financÏnõÂ straÂzÏõÂ mimo OBZ. Navrhoval rÏesÏit situaci v meziministerskeÂ komisi zaÂstupcuÊ ministerstva naÂrodnõÂ obrany, ministerstva financõÂ a ministerstva vnitra.19 I kdyzÏ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ dosÏlo ke zlepsÏenõÂ spolupraÂce mezi financÏnõÂ straÂzÏõÂ a pluky SNB v pohranicÏnõÂch oblastech, na vyÂsadnõÂm postavenõÂ OBZ vuÊcÏi FS se nic nezmeÏnilo. V pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ roku 1948 zuÊstala financÏnõÂ straÂzÏ jako jedna s ozbrojenyÂch slozÏek mimo politickeÂ deÏnõÂ. PrÏedstaviteleÂ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany povazÏovali finacÏnõÂ straÂzÏ za jednu s ozbrojenyÂch slozÏek prÏipravenyÂch na vystoupenõÂ proti prÏevzetõÂ moci komunistickou stranou. TehdejsÏõÂ poslanec teÂto strany O. Hora ve svyÂch pameÏtech SveÏdectvõÂ o pucÏi vyslovil prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe finacÏnõÂ straÂzÏ staÂla na straneÏ demokratickyÂch sil a byla ochotna bojovat proti komunistickeÂmu pucÏi i se zbranõÂ v ruce. V uÂvodu jedneÂ kapitoly svyÂch pameÏtõÂ FinancÏnõÂ straÂzÏ cÏekaÂ na povel! cituje z dopisu prÏõÂslusÏnõÂka financÏnõÂ straÂzÏe: ¹V uÂnorovyÂch dnech chodili prÏõÂslusÏnõÂci financÏnõÂ straÂzÏe smutnõÂ, zamysÏlenõÂ a v prvnõÂch dnech pucÏe cÏekali teÂmeÏrÏ vsÏichni ± azÏ na maleÂ vyÂjimky ± na povolenõÂ jõÂti do toho na ostro.ª20 DaÂle argumentuje tõÂm, zÏe se ve dnech 19. a 20. uÂnora 1948 jednal se skupinou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ financÏnõÂ straÂzÏe v KarloveÏ studaÂnce, kde se jich asi 600 uÂcÏastnilo lyzÏarÏskyÂch zaÂvoduÊ. Na prÏõÂmyÂ dotaz, jak se zachovaÂ financÏnõÂ straÂzÏ 125

v prÏõÂpadeÏ, daÂ-li prezident republiky rozkaz braÂnit republiku proti ozbrojeneÂmu komunistickeÂmu pucÏi, odpoveÏdeÏli jednoznacÏneÏ. FinancÏnõÂ straÂzÏ je prÏipravena braÂnit svobodu a demokracii, jakmile bude daÂn povel. Ten vsÏak nakonec jak znaÂmo neprÏisÏel a ani prÏijõÂt nemohl. O skutecÏneÂ situaci ve financÏnõÂ straÂzÏi, kteraÂ cÏõÂtala asi 9 000 muzÏuÊ vyzbrojenyÂch pusÏkami a pistolemi sveÏdcÏily dalsÏõÂ epizody zmõÂneÏneÂ v pameÏtech poslance O. Hory. MnozõÂ prÏõÂslusÏnõÂci financÏnõÂ straÂzÏe si steÏzÏovali, zÏe jejich nejvysÏsÏõÂ nadrÏõÂzenõÂ museli podepsat prÏihlaÂsÏky do KSCÏ. Ti, co nepodepsali, byli nahrazeni cÏleny KSCÏ, kterÏõÂ nikdy sluzÏbu ve financÏnõÂ straÂzÏi nekonali. NaÂsledovalo doporucÏenõÂ a naÂtlak i na ostatnõÂ prÏõÂslusÏnõÂky financÏnõÂ straÂzÏe, aby vstoupili do KSCÏ. Zprvu podepsali pouze jednotlivci. PosleÂze podepsali teÂmeÏrÏ vsÏichni. Mezi starsÏõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky byla veÏtsÏina byÂvalyÂch legionaÂrÏuÊ a podduÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy. PrÏihlaÂsÏky do KSCÏ podepsali veÏtsÏinou z obav o vlastnõÂ existenci. LapidaÂrneÏ to vyjaÂdrÏil jeden z nich: ¹Tak vidõÂte hosÏi, kdyzÏ jsem byl v Rusku v legiõÂch a laÂkali mne k bolsÏevikuÊm, z cÏehozÏ bych tehdy meÏl prospeÏch, tak jsem tak neucÏinil. A dnes abych zachraÂnil ubohou penzicÏku, tak jsem nucen abych podepsal prÏihlaÂsÏku do KSCÏ.ª21 KomunistickeÂ straneÏ se nakonec podarÏilo financÏnõÂ straÂzÏ udrzÏet mimo politickeÂ deÏnõÂ stejneÏ jako armaÂdu, kterou v teÂ dobeÏ jesÏteÏ zcela neovlaÂdla. DomnõÂvaÂme se, zÏe planeÂ nadeÏje prÏedstaviteluÊ demokratickyÂch stran na vyuzÏitõÂ financÏnõÂ straÂzÏe a nakonec i armaÂdy vychaÂzely z nedostatku objektivnõÂch a reaÂlnyÂch informacõÂ o situaci v teÏchto ozbrojenyÂch slozÏkaÂch. K vytvorÏenõÂ takoveÂhoto stavu prÏispeÏla i skutecÏnost, zÏe se OBZ podarÏilo postupneÏ vybudovat vyÂsadnõÂ postavenõÂ v armaÂdeÏ i vuÊcÏi ostatnõÂm bezpecÏnostnõÂm slozÏkaÂm ministerstva vnitra. SveÏdcÏõÂ o tom jeho uÂloha naprÏõÂklad prÏi realizaci zpravodajskeÂ ochrany pruÊmyslu, faktickeÂ podrÏõÂzenõÂ financÏnõÂ straÂzÏe OBZ, ale i omezenõÂ cÏinnosti 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu a zõÂskaÂnõÂ vedoucõÂho postavenõÂ vuÊcÏi StB. RychlyÂ ruÊst vlivu OBZ a osobnõÂ moci B. Reicina vyvolaÂval pochybnosti a ruÊzneÂ uÂvahy i u duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ jej znali jizÏ z jeho puÊsobenõÂ u nasÏich jednotek v SSSR. JednõÂm z nich byl i plk. MUDr. Josef SÏkvarÏil. K puÊsobenõÂ OBZ po roce 1945 uvaÂdõÂ: ¹StaÂle võÂce vtõÂraÂ se cÏloveÏku mysÏlenka, zÏe za Reicinem musel staÂt cÏinitel mnohem mocneÏjsÏõÂ a vlivneÏjsÏÂõ ve straneÏ, pod jehozÏ vedenõÂm 126

mohla byÂt rychle budovaÂna tato rozsaÂhlaÂ organizace tak, zÏe od roku 1945 rychle zasaÂhla do vsÏech odveÏtvõÂ politickeÂho a hospodaÂrÏskeÂho zÏivota nasÏÂõ osvobozeneÂ vlastiª.22 FaktickaÂ nekontrolovatelnost OBZ a nicÏõÂm neomezenyÂ ruÊst osobnõÂ moci B. Reicina vedly i k jejõÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ k osobnõÂmu obohacovaÂnõÂ samotneÂho Reicina i jeho prÏaÂtel a znaÂmyÂch v armaÂdeÏ i na ministerstvu vnitra. K osobnõÂmu obohacovaÂnõÂ i ve prospeÏch OBZ vyuzÏõÂval Reicin i trofejnõÂ zaÂsoby ulozÏeneÂ v intendancÏnõÂm skladeÏ v Praze. NavõÂc se OBZ i zpravodajskaÂ sluzÏba ministerstva vnitra podõÂlely na nelegaÂlnõÂm financovaÂnõÂ komunistickeÂ strany. SveÏdectvõÂ o tom podaÂvaÂ byÂvalyÂ pracovnõÂk 2. oddeÏlenõÂ HSÏ Adolf PuÈchler, kteryÂ pracoval za vaÂlky ve Francii a pozdeÏji v LondyÂneÏ. PouzÏõÂval krycõÂch jmen MedaÂk, Fery Novak nebo Andrej Schojerman.23 Po vaÂlce pracoval ve prospeÏch OBZ a StB. Dne 15. dubna 1946 obdrzÏel A. PuÈchler od dr. Z. Tomana z ministerstva vnitra uÂkol zõÂskat v Anglii libry. Toman prÏitom uvedl, zÏe se jednaÂ o choulostivyÂ uÂkol. Po naleÂhaÂnõÂ PuÈchlera mu dr. Toman sdeÏlil, zÏe se jednaÂ o penõÂze pro potrÏeby KSCÏ, a slõÂbil 15 procent provize. Jednalo se o cÏaÂstku asi 5 000 liber. Ta meÏla byÂt zõÂskaÂna v Anglii prodejem brousÏeneÂho skla a perel, ktereÂ byly pouzÏõÂvaÂny na vyÂrobu prstenuÊ v Jablonci. PuÈchler informoval o celeÂ akci B. Reicina. Jeho odpoveÏd' zneÏla: ¹NynõÂ jsi u dr. Tomana na ministerstvu vnitra a to je jeho veÏcª.24 Od dr. Tomana obdrzÏel z trezoru 450 000 a od neznaÂmeÂho mjr. SNB dalsÏõÂch 50 000 KcÏs. TeÏmito peneÏzi bylo zaplaceno zbozÏõÂ, ktereÂ prÏivezl naÂsledujõÂcõÂ den osobnõÂ tajemnõÂk gen. BocÏka Berger. ZbozÏõÂ bylo dopraveno kuryÂrnõÂ cestou ve trÏech pytlõÂch do Anglie. PuÈchler dostal 14 dnõÂ dovolenou na prodej zbozÏõÂ. ZõÂskal asi 3500 liber. Koncem kveÏtna 1946 prÏileteÏl do Anglie dr. Toman a prÏevzal libry. PeÏt set liber ponechal PuÈchlerovi a pozÏadoval naÂkup prvotrÏõÂdnõÂch laÂtek pro ministra Noska, cÏokolaÂdy, kakaa a cÏaje. DepesÏõÂ prÏisÏel pozÏadavek z hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO na naÂkup 500 000 cigaret. TakeÂ OBZ pozÏadovalo nakoupit 100 000 cigaret a dalsÏõÂ zbozÏõÂ. VesÏkereÂ zbozÏõÂ bylo z Anglie odesõÂlaÂno kuryÂrnõÂ cestou a prÏes cÏs. vojenskou misi. Koncem cÏervna sdeÏlil Berger PuÈchlerovi, zÏe maÂ objednaÂny perly za 1 000 000 korun. TakeÂ perly byly prÏepraveny kuryÂrnõÂ cestou do Anglie a prodaÂny za 8 000 liber (libra ± asi 350 KcÏs). SoubeÏzÏneÏ s tõÂm PuÈchler sledoval v LondyÂneÏ trÏi tyÂdny gen. H. PõÂku. 127

V prvnõÂ polovineÏ zaÂrÏõÂ roku 1946 se akce s perlami, tentokraÂt za 800 000 KcÏs, opakovala, vcÏetneÏ naÂkupu zbozÏõÂ pro prominenty. TentokraÂt prÏevzala penõÂze manzÏelka dr. Tomana. PuÈchler po-dle cÏõÂsel bankovek zjistil, zÏe za neÏ nakupovala ruÊzneÂ zbozÏõÂ. Transakce s perlami se opakovaly jesÏteÏ koncem roku 1946 za 10 500 liber, v lednu a v brÏeznu 1947 bylo nakoupeno a prodaÂno perel za 700 000 a za 1 000 000 KcÏ.25 V leÂteÏ roku 1947 obdrzÏel PuÈchler od dr. Tomana uÂkol prÏipravit Ï urcÏanskeÂho do CÏeskoslovenska. Vzhledem k tomu, zÏe uÂnos F. D Ï urcÏancÏs. zpravodajskaÂ sluzÏba v teÂ dobeÏ neznala mõÂsto pobytu D skeÂho, meÏl PuÈchler s vyuzÏitõÂm svyÂch kontaktuÊ v Anglii a v ItaÂlii zjistit, kde se nachaÂzõÂ, a poteÂ prÏipravit podmõÂnky k jeho uÂnosu. Proto PuÈchler navsÏtõÂvil v srpnu 1947 Anglii a ItaÂlii. V teÂ dobeÏ jizÏ anglickeÂ uÂrÏady meÏly informace o cÏinnosti PuÈchlera. Od zatcÏenõÂ jej zachraÂnila skutecÏnost, zÏe meÏl mnoho znaÂmyÂch v anglickeÂ zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ z obdobõÂ vaÂlky. AnglickeÂ orgaÂny vsÏak pozÏaÂdaly cÏs. velvyslanectvõÂ, aby okamzÏiteÏ opustil uÂzemõÂ VelkeÂ BritaÂnie. Od teÂto doby byl A. PuÈchler pro Anglii nezÏaÂdoucõÂ osobou. Ï urcÏanskeÂho se nakonec neuskutecÏnil. Ani uÂnos D Od pocÏaÂtku rÏõÂjna 1947 organizoval dr. Toman dalsÏõÂ transakce, tentokraÂt s markami v americkeÂm okupacÏnõÂm paÂsmu v NeÏmecku. PrÏes ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ byly nakupovaÂny marky. V NeÏmecku za neÏ agenti StB a OBZ zõÂskali zlato a dolary. Za cÏaÂst prostrÏedkuÊ nakoupili domy a dalsÏõÂ nemovitosti v americkeÂm okupacÏnõÂm paÂsmu. OstatnõÂ dolary a zlato putovaly do CÏeskoslovenska prÏes gen. Dasticha. Prodej zlata a dolaruÊ na cÏerneÂm trhu dostal za uÂkol A. PuÈchler. V pruÊbeÏhu roku 1947 nakoupili agenti StB a OBZ v NeÏmecku pro dr. Tomana kolem 30 kg zlata (1 gram ± 234 KcÏ) a 10 000 dolaruÊ a naÂsledneÏ je prodali v CÏeskoslovensku. Podle vyjaÂdrÏenõÂ dr. Tomana se jednalo o prostrÏedky urcÏeneÂ pro UÂV KSCÏ. Dne 14. ledna 1948 vsÏak navsÏtõÂvil A. PuÈchlera VileÂm Kahan a informoval jej o tom, zÏe dr. Toman cÏaÂst peneÏz ulozÏil v Anglii na sveÂ soukromeÂ konto. DuÊveÏryhodnyÂ sveÏdek videÏl, jak jmenovanyÂ uklaÂdaÂ osobneÏ v anglickeÂ bance veÏtsÏõÂ obnos peneÏz.26 O vesÏkereÂ cÏinnosti A. PuÈchlera ve prospeÏch OBZ a ve prospeÏch dr. Tomana veÏdeÏl i K. VasÏ, ktereÂho PuÈchler podrobneÏ informoval v listopadu 1947. Nakonec byli dr. ZdeneÏk Toman i A. PuÈchler zatcÏeni StaÂtnõÂ bezpecÏnostõÂ a uveÏzneÏni. Tomanovi se podarÏilo za podezrÏelyÂch 128

okolnostõÂ uniknout ze zajisÏteÏnõÂ v BartolomeÏjskeÂ ulici a uprchnout do NeÏmecka. Podle vyjaÂdrÏenõÂ neÏkteryÂch duÊstojnõÂkuÊ obeznaÂmenyÂch s prÏõÂpadem byl Z. Toman duÊlezÏityÂm duÊveÏrnõÂkem B. Reicina a pravdeÏpodobneÏ proto se mu podarÏilo dostat se z policejnõÂ vazby a prÏes hranice. Toman opatrÏoval Reicinovi finance, perskeÂ koberce, starozÏitnosti i dalsÏõÂ veÏci. B. Reicin meÏl uÂdajneÏ takeÂ soukromaÂ konta ve SÏvyÂcarsku a v Izraeli.27 DuÊstojnõÂka OBZ A. PuÈchlera drzÏela StB v uÂplneÂ izolaci. Po zavrazÏdeÏnõÂ A. SÏrama se na vysÏetrÏovaÂnõÂ podõÂlelo OBZ i StB. PrÏednosta vysÏetrÏovacõÂ skupiny 5. odd. HSÏ plk. B. NycÏ s prÏõÂslusÏnõÂkem StB por. Boudou narazili prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ jednoho z domeÏlyÂch vrahuÊ SÏrama i na spojitosti s dr. Tomanem. Proto se NycÏ põÂdil takeÂ po zatcÏeneÂm kpt. A. PuÈchlerovi. Bouda jej varoval, aby se o veÏc nestaral, vzhledem k tomu, zÏe se jednaÂ o vysoce politickou a ozÏehavou zaÂlezÏitost. Nakonec NycÏ nesmeÏl A. PuÈchlera vyslechnout.28 Podle naÂzoru K. VasÏe chteÏli A. PuÈchlera umlcÏet, nebot' toho hodneÏ veÏdeÏl.29 Po uÂteÏku Z. Tomana navrhoval duÊstojnõÂk OBZ VileÂm Kahan jeho fyzickou likvidaci v NeÏmecku ve Frankfurtu nebo v MnichoveÏ. Kategoricky proti se postavil Osvald ZaÂvodskyÂ, tehdejsÏõÂ sÏeÂf StB.30 PodivneÂ okolnosti pruÊbeÏhu prÏõÂpadu mohou veÂst ke vzniku zaÂkladnõÂ otaÂzky. Uprchl skutecÏneÏ Z. Toman s pomocõÂ B. Reicina nebo byl jeho odchod prÏipraven obrannyÂm zpravodajstvõÂm a naÂsledneÏ organizoval v zahranicÏõÂ sÏpionaÂzÏ ve prospeÏch CÏeskoslovenska? TakeÂ uvedenyÂ prÏõÂpad nelegaÂlnõÂho zõÂskaÂvaÂnõÂ financÏnõÂch prostrÏedkuÊ a naÂsledneÂ rÏesÏenõÂ celeÂho prÏõÂpadu ukazuje, zÏe nejen OBZ, ale i ostatnõÂ tajneÂ sluzÏby puÊsobily v letech 1945±1948 s veÏdomõÂm vyÂlucÏneÂho postavenõÂ a nepostizÏitelnosti za porusÏovaÂnõÂ platnyÂch zaÂkonuÊ.

1 2 3

4 5

HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa Vizovice, 1999, s. 50. TamteÂzÏ, s. 85. NaprÏ. jeden z nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ B. Reicina Josef Musil byl v letech 1945±1948 povyÂsÏen ze sÏtaÂbnõÂho kapitaÂna na generaÂla a stal se po Reicinovi prÏednostou 5. odd. HSÏ. VUÂA, fond 100/52, sv. 33 a. j. 231. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. SU

129

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

130

TamteÂzÏ. Â norovaÂ tragedie, Atlantis, Brno 1995, s. 145. Viz Ripka, H.: U AMV, fond 304±47±1. TamteÂzÏ, fond 302±538±3. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 302±538±6. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 302±541±15. TamteÂzÏ, fond 302±538±1. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl II., Melantrich, Praha 1991, s. 126. TamteÂzÏ. VUÂA, fond 100/52, sv. 34, a. j. 245. TamteÂzÏ, sv. 34, a. j. 240. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, sv. 32, a. j. 217. TamteÂzÏ, sv. 37, a. j. 280. TamteÂzÏ, sv. 37, a. j. 286. TamteÂzÏ, sv. 33, a. j. 231.

10. ZpravodajskaÂ ochrana pruÊmyslu Ihned po osvobozenõÂ veÏnovalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ pozornost vsÏem podnikuÊm vaÂlecÏneÂho pruÊmyslu a takeÂ teÏm, kde prÏedpoklaÂdalo vyuzÏitõÂ novyÂch vynaÂlezuÊ. V informaci o situaci v OBZ pro vojenskou poradu u prezidenta republiky v cÏervnu 1945 oznacÏil B. Reicin za prvorÏadyÂ uÂkol oblasti obrany vojenskeÂho pruÊmyslu shromazÏd'ovaÂnõÂ plaÂnuÊ a modeluÊ poslednõÂch neÏmeckyÂch vaÂlecÏnyÂch vynaÂlezuÊ. Za dalsÏõÂ duÊlezÏiteÂ uÂkoly povazÏoval vytvorÏenõÂ obranneÂ zpravodajskeÂ sõÂteÏ ve vsÏech vaÂlecÏnyÂch zaÂvodech a zrÏõÂzenõÂ oddeÏlenõÂ obrany vaÂlecÏneÂho pruÊmyslu ve spolupraÂci s ministerstvem pruÊmyslu.1 JizÏ od leÂta 1945 OBZ postupneÏ provaÂdeÏlo proveÏrky zameÏstnancuÊ zaÂvoduÊ duÊlezÏityÂch pro obranu staÂtu. MateriaÂly zpracovaneÂ prÏõÂslusÏnõÂky OBZ ve spolupraÂci se ZOB II obsahovaly seznamy nevyhovujõÂcõÂch osob i podrobneÂ charakteristiky podezrÏelyÂch. V prÏõÂpadech prokaÂzanyÂch provineÏnõÂ podle dekretuÊ prezidenta republiky dosÏlo k zajisÏteÏnõÂ provinilcuÊ a k jejich prÏedaÂnõÂ lidovyÂm souduÊm. NaprÏõÂklad ve vojenskyÂch technickyÂch dõÂlnaÂch Kbely bylo koncem cÏervna 1945 zajisÏteÏno a prÏedaÂno lidovyÂm souduÊm deset osob.2 Zpravodajskou ochranou pruÊmyslu se vsÏak od podzimu 1945 zabyÂval i odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª ministerstva vnitra. ZpravodajskaÂ ochrana pruÊmyslu se tak stala dalsÏõÂ oblastõÂ praÂce bezpecÏnostnõÂch slozÏek, kde dochaÂzelo k dupliciteÏ cÏinnosti. V konecÏneÂm duÊsledku to vedlo azÏ ke vzniku zaÂvazÏnyÂch konfliktnõÂch situacõÂ, jezÏ museli rÏesÏit ministrÏi vnitra a obrany. Dne 29. rÏõÂjna 1945 vydal odbor ¹Zª ministerstva vyÂnos ZestaÂtneÏneÂ podniky ± zpravodajskeÂ strÏezÏenõÂ. Adresoval jej vsÏem podrÏõÂzenyÂm bezpecÏnostnõÂm slozÏkaÂm. HlavnõÂm uÂkolem vyÂnosu bylo ¹zajistit vybudovaÂnõÂ sõÂteÏ informaÂtoruÊ a duÊveÏrnõÂkuÊ k dokonaleÂmu strÏezÏenõÂª.3 PomocõÂ vybudovanyÂch zpravodajskyÂch sõÂtõÂ meÏly bezpecÏnostnõÂ orgaÂny ministerstva vnitra sledovat prÏedevsÏõÂm: a) vsÏechny vedoucõÂ a podrÏõÂzeneÂ sõÂly, jenzÏ se staveÏly otevrÏeneÏ proti znaÂrodneÏnõÂ, b) vsÏechny prÏõÂslusÏnõÂky byÂvalyÂch fasÏistickyÂch organizacõÂ, kterÏõÂ nebyli zajisÏteÏni, poneÏvadzÏ nebyli ve vedenõÂ a nemohli byÂt stõÂhaÂni podle retribucÏnõÂch dekretuÊ, 131

c) prÏõÂbuzneÂ byÂvalyÂch majiteluÊ podnikuÊ v podnicõÂch zameÏstnaneÂ, d) v podniku pracujõÂcõÂ NeÏmce a Mad'ary, e) vsÏechny akce, ktereÂ by v duÊsledcõÂch byly s to zpuÊsobiti jakoukoliv Ïskodu (odcizovaÂnõÂ surovin a vyÂrobkuÊ, snizÏovaÂnõÂ pracovnõÂ moraÂlky, pasivnõÂ rezistence, prÏõÂprava sabotaÂzÏõÂ atd.). ZõÂskaneÂ poznatky hlaÂsily podrÏõÂzeneÂ slozÏky prÏõÂmo odboru ¹Zª ministerstva vnitra. SoubeÏzÏneÏ prÏipravovala HS OBZ dohodu o zpravodajskeÂ ochraneÏ duÊlezÏityÂch podnikuÊ se zaÂstupci UÂstrÏednõÂ rady odboruÊ, Svazu pruÊmyslu a s ministerstvem pruÊmyslu. ZaÂstupci uvedenyÂch institucõÂ podepsali dne 13. prosince 1945 spolecÏnou dohodu s naÂzvem Dohoda o zpuÊsobu provaÂdeÏnõÂ zpravodajskeÂ sluzÏby orgaÂny MNO v podnicõÂch duÊlezÏityÂch pro obranu staÂtu.4 Dokument obsahoval sedm boduÊ, jezÏ vymezovaly postavenõÂ a pravomoci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ poveÏrÏenyÂch plneÏnõÂm uÂkoluÊ zpravodajskeÂ ochrany podnikuÊ uvedenyÂch v seznamu, kteryÂ vypracovala HS OBZ. DuÊstojnõÂci OBZ nepodleÂhali rÏediteluÊm podnikuÊ, byli podrÏõÂzeni prÏõÂmo HS OBZ. V prÏõÂpadeÏ zasahovaÂnõÂ do pravomoci rÏediteluÊ podnikuÊ mohli tito vznaÂsÏet prÏipomõÂnky pouze oddeÏlenõÂ OBZ, respektive referaÂtu, jemuzÏ byl konkreÂtnõÂ duÊstojnõÂk podrÏõÂzen. V noveÂ organizacÏnõÂ strukturÏe OBZ od 1. ledna 1946 meÏly vyÂsÏe uvedeneÂ pravomoci prÏõÂslusÏnõÂci referaÂtuÊ 5 A, 5 B a 5 C. ReferaÂty 5 A se zabyÂvaly ochranou pruÊmyslu, referaÂty 5 B ochranou dopravy a referaÂty 5 C se zabyÂvaly ochranou vynaÂlezuÊ a veÏdeckeÂ praÂce. PrÏõÂslusÏnõÂci jednotlivyÂch referaÂtuÊ prÏezkusÏovali politickou a naÂrodnõÂ spolehlivost odbornyÂch a technickyÂch vedoucõÂch pruÊmyslovyÂch podnikuÊ a orgaÂnuÊ. ReferaÂty OBZ vedly evidenci technickyÂch a obchodnõÂch vedoucõÂch osob pruÊmyslovyÂch podnikuÊ a organizacõÂ podle puÊsobnosti. HS OBZ vedla centraÂlnõÂ evidenci a provaÂdeÏla prÏezkousÏenõÂ staÂtnõÂ a naÂrodnõÂ spolehlivosti vedoucõÂch cÏiniteluÊ uÂstrÏednõÂch institucõÂ (ministerstvo pruÊmyslu atd.). Do kompetence OBZ takeÂ patrÏila kontrola obsazovaÂnõÂ vsÏech vedoucõÂch funkcõÂ v pruÊmyslovyÂch podnicõÂch a organizacõÂch. Do pravomoci OBZ spadala takeÂ kontrola obchodnõÂho styku uvnitrÏ staÂtu i se zahranicÏõÂm. VsÏechny referaÂty paÂtyÂch oddeÏlenõÂ OS OBZ vedly kartoteÂky politicky a naÂrodneÏ nespolehlivyÂch osob.5 HS OBZ veÏnovala problematice ochrany pruÊmyslu zvlaÂsÏtnõÂ pozornost. V pruÊbeÏhu roku 1946 vydala dalsÏõÂ narÏõÂzenõÂ smeÏrÏujõÂcõÂ 132

ke konkretizaci uÂkoluÊ uvedenyÂch v organizacÏnõÂ strukturÏe OS OBZ. V raÂmci zpravodajskeÂ ochrany pruÊmyslu (daÂle ZOP) postupneÏ vybudovalo OBZ v pruÊmyslovyÂch podnicõÂch oficiaÂlnõÂ bezpecÏnostnõÂ sluzÏbu s rozsaÂhlyÂmi pravomocemi, ale takeÂ neoficiaÂlnõÂ strukturu zpravodajskeÂ sluzÏby ± sõÂteÏ agentuÊ, duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ. PodrobnaÂ struktura oficiaÂlnõÂ i neoficiaÂlnõÂ bezpecÏnostnõÂ sluzÏby v pruÊmyslu je uvedena v dokumentu OBZ s naÂzvem ZpravodajskaÂ ochrana pruÊmyslu.6

Podle uvedeneÂho dokumentu vytvaÂrÏelo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ u urcÏenyÂch odveÏtvõÂ pruÊmyslu i jednotlivyÂch pruÊmyslovyÂch podnikuÊ strukturu vnitrÏnõÂ i vneÏjsÏõÂ ochrany. OrgaÂny vnitrÏnõÂ a vneÏjsÏõÂ ochrany (daÂle OVVO) tvorÏili prÏõÂslusÏnõÂci OBZ, duÊstojnõÂci z povolaÂnõÂ i v zaÂloze. Pro praÂci v OVVO zõÂskaÂvalo OBZ takeÂ vedoucõÂ pracovnõÂky ruÊznyÂch stupnÏuÊ ± duÊstojnõÂky v zaÂloze, ktereÂ postupneÏ instruovalo a prÏipravovalo na plneÏnõÂ jejich funkcõÂ pomocõÂ kaÂdrovyÂch duÊstojnõÂkuÊ OBZ. PrÏõÂslusÏnõÂci orgaÂnuÊ vnitrÏnõÂ ochrany pracovali jako zameÏstnanci podniku (prÏevaÂzÏneÏ uÂrÏednõÂci) a podnikem byli takteÂzÏ veÏtsÏinou placeni.7 Vedle uvedeneÂ struktury pracovali u zmõÂneÏnyÂch institucõÂ a podnikuÊ takeÂ bezpecÏnostnõÂ referenti. O zarÏazenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ v podnicõÂch veÏdeÏli pouze rÏediteleÂ podnikuÊ a bezpecÏnostnõÂ referenti. Fungo133

vaÂnõÂ teÂto struktury OBZ v podnicõÂch se darÏilo prÏed verÏejnostõÂ a zameÏstnanci podnikuÊ vcelku uÂspeÏsÏneÏ tajit. A to i proto, zÏe prÏi vyzrazenõÂ jakyÂchkoli informacõÂ se osoby, jimzÏ byly znaÂmy, vystavovaly prÏõÂsnyÂm sankcõÂm podle zaÂkona na ochranu republiky. PrÏõÂslusÏnõÂci OVVO podleÂhali prÏõÂslusÏnyÂm referaÂtuÊm OBZ na vysÏsÏõÂch stupnõÂch. Ty je takeÂ uÂkolovaly a jim podaÂvali prÏõÂslusÏnõÂci OVVO pravidelnaÂ anebo mimorÏaÂdnaÂ hlaÂsÏenõÂ. Od sameÂho pocÏaÂtku prÏinaÂsÏelo puÊsobenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OVVO znacÏneÂ probleÂmy. Mezi nimi a rÏediteli podnikuÊ vznikaly cÏasteÂ rozpory vzhledem k tomu, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci OVVO mohli zasahovat do pravomocõÂ vedoucõÂch pracovnõÂkuÊ podnikuÊ, anizÏ meÏli jakoukoliv odpoveÏdnost za prÏõÂpadneÂ duÊsledky. To se tyÂkalo jak personaÂlnõÂho obsazenõÂ vedoucõÂch mõÂst azÏ po uÂrovenÏ mistruÊ ve vyÂrobeÏ, tak i rÏesÏenõÂ ostatnõÂch probleÂmuÊ v oblastech, kde nemeÏli prÏõÂslusÏnõÂci OVVO potrÏebneÂ odborneÂ znalosti. PrÏõÂslusÏnõÂci OVVO prakticky ovlivnÏovali personaÂlnõÂ obsazenõÂ vsÏech vedoucõÂch funkcõÂ ve Ï editeleÂ mnoha podnikuÊ poukazovali vyÂznamneÏjsÏõÂch podnicõÂch. R na vyÂsÏe uvedeneÂ skutecÏnosti, ale takeÂ na probleÂmy s utajenõÂm, financovaÂnõÂm a na to, zÏe nenõÂ mozÏno plnohodnotneÏ soubeÏzÏneÏ vykonaÂvat funkce uÂrÏednõÂkuÊ a v OVVO.8 OrgaÂny vnitrÏnõÂ a vneÏjsÏõÂ ochrany pracovaly od uÂstrÏednõÂch rÏeditelstvõÂ kovopruÊmyslu, chemie a hutõÂ prÏes jejich oblastnõÂ rÏeditelstvõÂ Ï õÂzenõÂ OVVO spaazÏ po naÂrodnõÂ podniky a konkreÂtnõÂ zaÂvody. R dalo do kompetence OS OBZ jednotlivyÂch vojenskyÂch oblastõÂ. I prÏes vyÂsÏe uvedeneÂ komplikace oficiaÂlnõÂ struktura OVVO fungovala azÏ do uÂnora roku 1948 a orgaÂny OBZ na vsÏech stupnõÂch ji cõÂleveÏdomeÏ rozsÏirÏovaly a vyuzÏõÂvaly takeÂ k prohlubovaÂnõÂ vlivu KSCÏ v pruÊmyslovyÂch podnicõÂch. Vedle oficiaÂlnõÂ cÏinnosti bezpecÏnostnõÂ sluzÏby v pruÊmyslu postupneÏ vytvaÂrÏely orgaÂny OBZ takeÂ strukturu neoficiaÂlnõÂ zpravodajskeÂ sluzÏby. Ta kopõÂrovala oficiaÂlnõÂ strukturu OVVO s tõÂm rozdõÂlem, zÏe i na uÂstrÏednõÂch institucõÂch vznikaly bezpecÏnostnõÂ skupiny s duÊveÏrnõÂky a informaÂtory. U jednotlivyÂch podnikuÊ a zaÂvoduÊ pracovali bezpecÏnostnõÂ referenti a takteÂzÏ duÊveÏrnõÂci a informaÂtorÏi. Ze scheÂmatu, ktereÂ je prÏilozÏeno k dokumentu ZpravodajskaÂ ochrana pruÊmyslu, je zrÏejmeÂ, zÏe OBZ vytvorÏilo duÊmyslnyÂ systeÂm prÏedaÂvaÂnõÂ rozkazuÊ, stykuÊ mezi jednotlivyÂmi slozÏkami OVVO, hlaÂsÏenõÂ, opisuÊ hlaÂsÏenõÂ atd. Tento systeÂm umozÏnÏoval zõÂskaÂvaÂnõÂ potrÏebnyÂch informacõÂ, ale prÏedevsÏõÂm efektivnõÂ kontrolu 134

celeÂho systeÂmu z centra i na uÂrovni OS OBZ. ZpraÂvy a informace zõÂskaneÂ oficiaÂlnõÂ cestou porovnaÂvali k tomu urcÏenõÂ prÏõÂslusÏnõÂci OBZ s informacemi zõÂskanyÂmi od duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ. VesÏkereÂ informace se schaÂzely v paÂtyÂch oddeÏlenõÂch oblastnõÂch spraÂv OBZ jednotlivyÂch vojenskyÂch oblastõÂ a zaÂrovenÏ na paÂteÂm oddeÏlenõÂ OBZ hlavnõÂho tyÂlu MNO a HS OBZ. V noveÂ organizacÏnõÂ strukturÏe, prÏedevsÏõÂm u OS OBZ, dosÏlo od 1. ledna roku 1946 k znacÏneÂmu zvyÂsÏenõÂ tabulkovyÂch pocÏtuÊ osob. Proto dokument obsahoval i ustanovenõÂ, zÏe docÏasneÏ mohou jednotlivõÂ duÊstojnõÂci OBZ vykonaÂvat i neÏkolik funkcõÂ soucÏasneÏ.9 HS OBZ cÏinila pruÊbeÏzÏneÏ opatrÏenõÂ k odstraneÏnõÂ akutnõÂho nedostatku prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ k obsazenõÂ funkcõÂ v armaÂdnõÂ strukturÏe i v postupneÏ budovanyÂch OVVO pruÊmyslovyÂch podnikuÊ. K tomu vyuzÏõÂvala neÏkolik mozÏnostõÂ. PrvnõÂ z nich bylo vyuzÏitõÂ absolventuÊ zpravodajskeÂ sÏkoly HS OBZ. Tato sÏkola prÏipravovala duÊstojnõÂky v sÏestimeÏsõÂcÏnõÂch kurzech k vykonaÂvaÂnõÂ funkcõÂ v raÂmci OBZ.10 K prÏõÂpraveÏ duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ jizÏ v OBZ urcÏitou dobu pracovali, a prÏedevsÏõÂm teÏch, kterÏõÂ nemeÏli potrÏebneÂ zkusÏenosti, organizovala HS OBZ informacÏnõÂ kurzy v rozsahu zhruba jednoho tyÂdne.11 DalsÏõÂ mozÏnost skyÂtala prÏõÂprava aspirantuÊ ve dvoumeÏsõÂcÏnõÂch kurzech. PodmõÂnkou pro zarÏazenõÂ do uvedeneÂho kurzu byl podpis nejmeÂneÏ trÏõÂleteÂho zaÂvazku praÂce pro OBZ. OficiaÂlneÏ prezentovala HS OBZ vyÂcvik aspirantuÊ v obranneÂm zpravodajstvõÂ jako nezbytnou potrÏebu pro plneÏnõÂ uÂkoluÊ v prÏõÂpadeÏ mobilizace. Ve skutecÏnosti vsÏak vyuzÏõÂvala absolventuÊ z rÏad aspirantuÊ k doplneÏnõÂ staÂvajõÂcõÂch pocÏtuÊ OBZ a po jejich odchodu do civilu k plneÏnõÂ uÂkoluÊ OVVO. Od pocÏaÂtku roku 1946 probõÂhaly dvoumeÏsõÂcÏnõÂ kurzy, kazÏdyÂ za uÂcÏasti asi padesaÂti frekventantuÊ. Do uÂnora 1947 meÏlo podle rozkazu OBZ probeÏhnout sÏest kurzuÊ, tj. asi 300 absolventuÊ.12 DomnõÂvaÂme se, zÏe skutecÏneÂ pocÏty absolventuÊ kurzuÊ OBZ budou podstatneÏ vysÏsÏõÂ. SveÏdcÏõÂ o tom i dokument HS OBZ, ve ktereÂm jsou uvedeny pocÏty frekventantuÊ kurzuÊ od 2. zaÂrÏõÂ do 27. zaÂrÏõÂ 1946 a od 1. rÏõÂjna do 26. rÏõÂjna 1946. V prvnõÂm prÏõÂpadeÏ ukoncÏilo kurz 62 absolventuÊ a ve druheÂm 68 absolventuÊ. Kurzy netrvaly dva meÏsõÂce, ale pouze jeden meÏsõÂc.13 Kurzy kamuflovalo OBZ jako prÏõÂpravu k urcÏityÂm vojenskyÂm odbornostem (topografickyÂ atd.). UcÏiteleÂ vystupovali zaÂsadneÏ 135

v civilu bez udaÂnõÂ jmen a hodnostõÂ. TakeÂ frekventanti plnili praktickeÂ uÂkoly v kurzu v civilnõÂm obleku.14 MnozõÂ z nich se podõÂleli po prÏõÂchodu z vojenskeÂ prezencÏnõÂ sluzÏby na vytvaÂrÏenõÂ agenturnõÂch sõÂtõÂ v ruÊznyÂch organizacõÂch a institucõÂch, v politickyÂch stranaÂch atd. PrÏõÂprava aspirantuÊ patrÏila v obdobõÂ let 1946±1947 k rozhodujõÂcõÂm zdrojuÊm doplnÏovaÂnõÂ OBZ, prÏedevsÏõÂm k uÂkoluÊm mimo armaÂdu. JizÏ v pruÊbeÏhu roku 1946 a zejmeÂna v roce 1947 dochaÂzelo ke kompetencÏnõÂm sporuÊm mezi OBZ, StB a ZOB II prÏi plneÏnõÂ uÂkoluÊ zpravodajskeÂ ochrany pruÊmyslu. V cÏervnu 1947 podaÂval B. Reicin zpraÂvu politickeÂmu kabinetu MNO ohledneÏ zrÏizovaÂnõÂ duÊveÏrnõÂkuÊ OBZ v pruÊmyslovyÂch zaÂvodech. Jednalo se fakticky o odpoveÏd' na stõÂzÏnost. Ve sveÂm vyjaÂdrÏenõÂ v bodu 2 uvedl: ¹VojenskeÂ zpravodajstvõÂ si zõÂskaÂvaÂ spolupracovnõÂky vsÏude tam, kde to zaÂjem obrany staÂtu vyzÏaduje, kde je nebezpecÏõÂ ÏskodliveÂ cÏinnosti ve smyslu §§ zaÂkona o ochraneÏ republiky. Toto se plneÏ tyÂkaÂ i zaÂvoduÊ pracujõÂcõÂch pro vyÂzbroj armaÂdy a majõÂcõÂch vyÂznam pro obranu staÂtu vuÊbec.ª15 K odpoveÏdi je prÏilozÏena fotokopie dokumentu ministerstva pruÊmyslu ze dne 10. zaÂrÏõÂ 1945, v neÏmzÏ vyjadrÏuje souhlas se zrÏõÂzenõÂm vneÏjsÏõÂ a vnitrÏnõÂ ochrany z duÊstojnõÂkuÊ OBZ z povolaÂnõÂ i v zaÂloze. V srpnu 1947 prÏijalo UÂstavodaÂrneÂ naÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ zaÂkon cÏ. 149 o naÂrodnõÂ bezpecÏnosti. Podle § 33 tohoto zaÂkona prÏõÂslusÏela StB mimo jinyÂch takeÂ povinnost vysÏetrÏovat a stõÂhat pruÊmysloveÂ a hospodaÂrÏskeÂ vyzveÏdacÏstvõÂ, zaÂsÏkodnictvõÂ a jineÂ pletichy proti zaÂjmuÊm staÂtu. ZvyÂsÏenou pozornost veÏnovala StB znaÂrodneÏneÂmu pruÊmyslu. Ve snaze plnit vyÂsÏe uvedeneÂ uÂkoly naraÂzÏeli prÏõÂslusÏnõÂci StB na rÏadu prÏekaÂzÏek. MnozÏily se konflikty mezi nimi a duÊstojnõÂky OVVO z rÏad prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ. VyÂsledkem bylo upozorneÏnõÂ, jezÏ zaslal ministr vnitra ministerstvu naÂrodnõÂ obrany dne 4. listopadu 1947. V neÏm konstatuje, zÏe veÏtsÏina znaÂrodneÏnyÂch podnikuÊ je pojata do seznamu podnikuÊ duÊlezÏityÂch pro obranu staÂtu a podleÂhaÂ podle ustanovenõÂ zaÂkona cÏ. 131/1936 Sb. kontrole ministerstva naÂrodnõÂ obrany. Proto meÏly orgaÂny OVVO prioritu prÏed StB. V praxi to znamenalo, zÏe duÊstojnõÂci OVVO rozhodovali o tom, kdo bude do podniku vpusÏteÏn a kdo nikoliv. V rÏadeÏ prÏõÂpaduÊ ani z duÊvoduÊ vysÏetrÏovaÂnõÂ konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ nepovolili duÊstojnõÂci OVVO prÏõÂslusÏnõÂkuÊm StB vstup do podnikuÊ. 136

StõÂzÏnost na duÊstojnõÂky OVVO ve VõÂtkovickyÂch zÏelezaÂrnaÂch, v ChemickyÂch zaÂvodech v OstraveÏ a v TrÏineckyÂch zÏelezaÂrnaÂch prÏedlozÏila ministerstvu vnitra expozitura StB v OstraveÏ. Mimo jineÂ kritizovala i skutecÏnost, zÏe duÊstojnõÂci OVVO jako zameÏstnanci podnikuÊ pobõÂrajõÂ neÏkolikanaÂsobneÏ vysÏsÏõÂ plat nezÏ je prÏõÂjem duÊstojnõÂkuÊ OBZ a StB z povolaÂnõÂ.16 PodobneÂ prÏõÂpady se vyskytovaly azÏ do kveÏtna 1948, kdy OBZ prÏedaÂvalo zpravodajskou ochranu pruÊmyslovyÂch podnikuÊ (kromeÏ zbrojnõÂch) do kompetence StB. I prÏes uvedeneÂ probleÂmy se vojenskeÂmu obranneÂmu zpravodajstvõÂ podarÏilo v raÂmci zpravodajskeÂ ochrany pruÊmyslu vytvorÏit rozsaÂhleÂ agenturnõÂ sõÂteÏ a zpracovat podrobneÂ kartoteÂky politicky a naÂrodneÏ nespolehlivyÂch osob. Do uÂnora roku 1948 se vojenskeÂmu obranneÂmu zpravodajstvõÂ podarÏilo vytvorÏit rozsaÂhlyÂ systeÂm, jenzÏ umozÏnÏoval vyÂrazneÏ ovlivnÏovat vyÂvoj v jednotlivyÂch podnicõÂch znaÂrodneÏneÂho pruÊmyslu. O rozsahu teÂto cÏinnosti OBZ sveÏdcÏõÂ i dokumenty z kveÏtna roku 1948, kdy vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ prÏedaÂvalo protokolaÂrneÏ jednotliveÂ pruÊmysloveÂ podniky do kompetence StB. RozhodnutõÂ o prÏedaÂnõÂ agendy OVVO orgaÂnuÊm ministerstva vnitra padlo na poradeÏ ministruÊ obrany a vnitra dne 26. dubna 1948. NaÂsledujõÂcõÂ den k tomu vydalo 5. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO podrobneÂ pokyny. PõÂsemneÂ prÏedaÂvacõÂ protokoly obsahovaly takeÂ pocÏty duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ, ktereÂ si prÏõÂslusÏnõÂci OBZ a StB prÏedaÂvali osobneÏ, a zaÂznamy o podezrÏelyÂch osobaÂch.17 K prÏedaÂvanyÂm podnikuÊm patrÏily mimo jineÂ Avie CÏakovice, CÏKD Praha, Zbrojovka Brno, Meopta Praha, Stalinovy zaÂvody ZaÂluzÏõÂ u Mostu, Tesla StrasÏnice, Tesla Pardubice, Tesla KolõÂn, Synthesia Praha, Synthesia SemtõÂn. NejvõÂce duÊveÏrnõÂkuÊ pracovalo na podnikovyÂch rÏeditelstvõÂch. NaprÏõÂklad ve StalinovyÂch zaÂvodech 8, v Synthesii Praha 8, v SemtõÂneÏ 4, v Tesle Pardubice 4 atd. PodrobneÂ seznamy podezrÏelyÂch osob obsahovaly duÊvody jejich zarÏazenõÂ do seznamuÊ a byly mnohdy doplneÏny opisy jejich korespondence a dalsÏõÂmi materiaÂly. NejcÏasteÏjsÏõÂ duÊvod zarÏazenõÂ do seznamu zneÏl ± sÏpatnyÂ postoj k lidoveÏ demokratickeÂ republice a k lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõÂ.18 SpecifickyÂ probleÂm prÏedstavovala zpravodajskaÂ ochrana JaÂchymovskyÂch uranovyÂch doluÊ. O JaÂchymovskeÂ doly projevovaly eminentnõÂ zaÂjem soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby. V JaÂchymoveÏ 137

pracovali jizÏ od osvobozenõÂ soveÏtsÏtõÂ odbornõÂci a SSSR meÏl velkyÂ zaÂjem na teÏzÏbeÏ uranoveÂ rudy. GeneraÂlnõÂ rÏeditel doluÊ Rada zÏaÂdal ministerstvo naÂrodnõÂ obrany o zajisÏteÏnõÂ ochrany. SplneÏnõÂm tohoto uÂkolu poveÏrÏil BedrÏich Reicin Karla VasÏe. Ten na zaÂkladeÏ jednaÂnõÂ s generaÂlnõÂm rÏeditelem prÏõÂpravy ke splneÏnõÂ uÂkolu osobneÏ organizoval a rÏõÂdil praÂce. Pokyny k tomu dostaÂval navõÂc od soveÏtskeÂho konzula Tichonova, ktereÂmu takeÂ osobneÏ prÏedaÂval vesÏkereÂ materiaÂly o teÂto cÏinnosti. V JaÂchymoveÏ vznikl zvlaÂsÏtnõÂ referaÂt ochrany uranovyÂch doluÊ. Do jeho cÏela postavil K. VasÏ byÂvaleÂho spoluzÏaÂka z gymnaÂzia v UzÏhorodeÏ a dobreÂho znaÂmeÂho mjr. Eduarda KociaÂna. Spolu provaÂdeÏli vyÂbeÏr prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zaÂvodnõÂ straÂzÏe, vypracovali zpuÊsob ochrany doluÊ, technickaÂ opatrÏenõÂ kolem doluÊ atd. PrÏõÂslusÏnõÂky zaÂvodnõÂ straÂzÏe vybõÂrali zaÂsadneÏ ze znaÂmyÂch a prÏõÂsneÏ K. VasÏem osobneÏ proveÏrÏenyÂch demobilizovanyÂch byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. Zajistili takeÂ jejich vyÂcvik a obstarali zbraneÏ pro straÂzÏnõÂ oddõÂl. K. VasÏovi i E. KociaÂnovi vyplaÂcel rÏeditel doluÊ odmeÏnu za plneÏnõÂ uÂkoluÊ ochrany doluÊ ve vyÂsÏi 5 000 korun. VyplaÂcenõÂ odmeÏny se stalo prÏõÂcÏinou sporu mezi B. Reicinem a K. VasÏem. Reicin kdyzÏ zjistil, zÏe je odmeÏna VasÏovi vyplaÂcena, rozhodl vyplatit jednoraÂzovou odmeÏnu ve vyÂsÏi 10 000 pro KociaÂna i VasÏe s tõÂm, zÏe võÂce odmeÏny nebudou dostaÂvat. Podle vyjaÂdrÏenõÂ K. VasÏe zrÏejmeÏ rÏeditelstvõÂ doluÊ daÂle poukazovalo zmõÂneÏneÂ obnosy, ktereÂ B. Reicin jmenovanyÂm nevyplaÂcel.19 Cestou zpravodajskeÂ ochrany podnikuÊ ovlivnÏovalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ personaÂlnõÂ obsazenõÂ duÊlezÏityÂch pozic podle svyÂch potrÏeb a podle pokynuÊ vedenõÂ KSCÏ. Na zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch pomocõÂ oficiaÂlnõÂ i neoficiaÂlnõÂ struktury vneÏjsÏõÂ a vnitrÏnõÂ ochrany podnikuÊ meÏla centraÂla OBZ k dispozici podrobneÂ informace o situaci v podnicõÂch, jezÏ zpravodajskeÂ ochraneÏ podleÂhaly. Vezmeme-li v uÂvahu, zÏe v rÏõÂjnu 1945 dosÏlo ke znaÂrodneÏnõÂ klõÂcÏovyÂch podnikuÊ nasÏõÂ povaÂlecÏneÂ ekonomiky a teÂmeÏrÏ vsÏechny podleÂhaly zpravodajskeÂ ochraneÏ OBZ, meÏlo vedenõÂ KSCÏ neustaÂle k dispozici informace o reaÂlneÂ situaci v nich. ZaÂrovenÏ tyto mozÏnosti vytvaÂrÏely takeÂ prÏõÂzniveÂ podmõÂnky pro ovlivnÏovaÂnõÂ pracujõÂcõÂch teÏchto podnikuÊ v duchu politiky KSCÏ. V plneÂm rozsahu vyuzÏilo vedenõÂ KSCÏ vyÂsÏe uvedenyÂch mozÏnostõÂ prÏedevsÏõÂm v dobeÏ uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ roku 1948.

138

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

VUÂA, VKPR, cÏ. j. 1012, 1945. TamteÂzÏ, StaÂt. taj. MNO, cÏ. j. 1417-III/taj. zprav. 1945. AMV, fond 310±246, X±1945. TamteÂzÏ, fond 302±579±9. TamteÂzÏ, fond 302±540±3. TamteÂzÏ, fond 302±579±1. TamteÂzÏ, fond 302±539±5. TamteÂzÏ, fond 302±579±1. TamteÂzÏ, fond 302±540±3. TamteÂzÏ, fond 302±540±1. TamteÂzÏ, fond 302±542±6. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 11 088, 1947. AMV, fond 302±579±1. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa Vizovice, 1999, s. 92.

139

11. Zdroje duÊlezÏityÂch informacõÂ pro vedenõÂ KSCÏ ZaÂkladem pro realizaci zaÂmeÏruÊ komunistickeÂ strany v pruÊbeÏhu roku 1947 i v obdobõÂ uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ se stal informacÏnõÂ monopol, kteryÂ se jõÂ podarÏilo vytvorÏit v pruÊbeÏhu let 1945±1946. SpocÏõÂval prÏedevsÏõÂm v mozÏnosti zõÂskaÂvat informace pro jineÂ politickeÂ strany a subjekty nedostupneÂ, jejich vyhodnocenõÂ a praktickeÂ vyuzÏitõÂ v kazÏdodennõÂ politickeÂ praxi. Jednalo se naprÏõÂklad o informace analyzujõÂcõÂ staÂvajõÂcõÂ politickou situaci, pomeÏr politickyÂch sil, verÏejneÂ mõÂneÏnõÂ, informace o cÏinnosti ostatnõÂch politickyÂch stran, informace z hospodaÂrÏskeÂ sfeÂry, informace o vyÂvoji vneÏjsÏõÂch podmõÂnek. InformacÏnõÂ monopol prÏinaÂsÏel takeÂ uÂdaje pouzÏitelneÂ ke kompromitovaÂnõÂ osob, politickyÂch stran, ruÊznyÂch dalsÏõÂch organizacõÂ a umozÏnÏujõÂcõÂ mnohdy i politickeÂ vydõÂraÂnõÂ a vynucovaÂnõÂ spolupraÂce. Informace se soustrÏed'ovaly na UÂV KSCÏ, v jeho jednotlivyÂch odborech a oddeÏlenõÂch. Tam byly podrobneÏ analyzovaÂny, trÏõÂdeÏny a vyhodnocovaÂny. TvorÏily zaÂklad pro vypracovaÂnõÂ politickeÂ linie komunistickeÂ strany prÏi rÏesÏenõÂ probleÂmuÊ v ruÊznyÂch oblastech. ZaÂrovenÏ vsÏichni cÏiniteleÂ komunistickeÂ strany meÏli k dispozici podrobneÂ uÂdaje a informace pro svoji cÏinnost ve vlaÂdeÏ, v parlamentu i ve funkcõÂch ve staÂtnõÂ spraÂveÏ i jinde. Pozice, ktereÂ komunistickaÂ strana zõÂskala v mocenskyÂch slozÏkaÂch staÂtu i v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe, jõÂ umozÏnÏovaly neustaÂle zdokonalovat systeÂm zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ, zalozÏenyÂ na vytvorÏenõÂ dvou relativneÏ samostatnyÂch liniõÂ. PrvnõÂ z nich vznikla v organizacÏnõÂ strukturÏe komunistickeÂ strany. Jednalo se o hierarchii ruÊznyÂch oddeÏlenõÂ, komisõÂ, referaÂtuÊ a referentuÊ, jejichzÏ uÂkolem bylo nejen informace zõÂskaÂvat, ale zaÂrovenÏ realizovat politickou linii KSCÏ v okruhu sveÂ puÊsobnosti. Druhou linii zõÂskaÂvaÂnõÂ duÊlezÏityÂch informacõÂ a zaÂrovenÏ realizace politiky KSCÏ tvorÏily instituce, ve kteryÂch zõÂskali komunisteÂ rozhodujõÂcõÂ vliv. K nim muÊzÏeme zarÏadit prÏedevsÏõÂm bezpecÏnostnõÂ slozÏky, ale naprÏõÂklad takeÂ ministerstvo informacõÂ v cÏele s VaÂclavem KopeckyÂm. V pruÊbeÏhu roku 1946 a na pocÏaÂtku roku 1947 dochaÂzõÂ postupneÏ k navazovaÂnõÂ uÂzkeÂ spolupraÂce a k prolõÂnaÂnõÂ 140

obou liniõÂ. KomunisteÂ pracujõÂcõÂ na jakyÂchkoliv funkcõÂch mimo komunistickou stranu byli poveÏrÏovaÂni plneÏnõÂm uÂkoluÊ a zõÂskaÂvaÂnõÂm informacõÂ v rozsahu, jenzÏ je mozÏno jednoznacÏneÏ povazÏovat za soustavneÂ porusÏovaÂnõÂ tehdy platnyÂch zaÂkonuÊ. TypickyÂm prÏõÂkladem bylo zõÂskaÂvaÂnõÂ uÂdajuÊ a informacõÂ pro doplnÏovaÂnõÂ kartoteÂk duÊstojnõÂkuÊ armaÂdy a SNB. KSCÏ se darÏilo v letech 1945±1947 v sÏirokeÂm meÏrÏõÂtku obsadit vyÂznamnyÂmi stranickyÂmi funkcionaÂrÏi duÊlezÏiteÂ funkce ve staÂtnõÂ spraÂveÏ, v bezpecÏnosti, v armaÂdeÏ, ale i v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe. V duÊsledku teÂto skutecÏnosti bylo velmi slozÏiteÂ, ne-li nemozÏneÂ posoudit, ktereÂ informace vedenõÂ KSCÏ zõÂskaÂvaÂ zcela legaÂlneÏ a ktereÂ v rozporu s platnyÂmi praÂvnõÂmi normami a prÏedpisy. NaprÏõÂklad K. Gottwald jako prÏedseda vlaÂdy legaÂlneÏ dostaÂval informace od zpravodajskyÂch sluzÏeb, sÏeÂf odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ kpt. BedrÏich PokornyÂ od svyÂch podrÏõÂzenyÂch slozÏek, stejneÏ tak pplk. B. Reicin, sÏeÂf vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. DuÊlezÏiteÂ informace meÏli k dispozici takeÂ hlavnõÂ velitel SNB pplk. O. KrysÏtof a zemsÏtõÂ veliteleÂ v Praze a v BrneÏ plk. K. VeselyÂ-SÏtainer a sÏkpt. Stanislav SedlaÂk a dalsÏõÂ. VeÏtsÏina jmenovanyÂch zaÂrovenÏ zastaÂvala vyÂznamneÂ funkce ve vedenõÂ KSCÏ. NeomezenyÂ prÏõÂstup jmenovanyÂch, ale i prÏõÂstup dalsÏõÂch osob z rÏad cÏlenuÊ KSCÏ k zõÂskaÂnõÂ duÊlezÏityÂch informacõÂ ve sveÂm duÊsledku vedl ke vzniku jejich vyÂsadnõÂho postavenõÂ jak ve sluzÏebnõÂ, tak i ve stranickeÂ hierarchii. DiametraÂlneÏ rozdõÂlneÂ mozÏnosti prÏi zõÂskaÂvaÂnõÂ rozhodujõÂcõÂch informacõÂ mezi komunistickou stranou a ostatnõÂmi politickyÂmi stranami NaÂrodnõÂ fronty vystupujõÂ do poprÏedõÂ prÏi blizÏsÏõÂm pohledu na strukturu a funkci systeÂmu, vytvorÏeneÂho KSCÏ. I kdyzÏ kazÏdeÂ schematickeÂ vyjaÂdrÏenõÂ skryÂvaÂ urcÏiteÂ nebezpecÏõÂ zjednodusÏeneÂho pohledu, je mozÏno na jeho zaÂkladeÏ ukaÂzat fungovaÂnõÂ a strukturu vyÂsÏe uvedeneÂho systeÂmu. Jeho hlavnõÂm cÏlaÂnÂ V KSCÏ se svou organizacÏnõÂ strukturou. Jak ukazuje scheÂkem byl U ma na str. 142, hlavnõÂm zdrojem rozhodujõÂcõÂch informacõÂ pro vedenõÂ KSCÏ byly zpravodajskeÂ sluzÏby a ministerstvo informacõÂ. ZpravodajskeÂ sluzÏby a ministerstvo informacõÂ meÏly byÂt vzhledem ke sveÂmu postavenõÂ v mocenskeÂ strukturÏe staÂtu v prvnõÂ rÏadeÏ zdrojem informacõÂ pro cÏleny vlaÂdy a dalsÏõÂ uÂstavnõÂ cÏinitele. Ve skutecÏnosti vsÏak o obsahu informacõÂ, ktereÂ dostaÂvala k dispozici vlaÂda a uÂstavnõÂ cÏiniteleÂ vcÏetneÏ prezidenta republiky (mimo cÏlenuÊ KSCÏ), rozhodovali sÏeÂfoveÂ teÏchto slozÏek, cÏlenoveÂ KSCÏ. Jak 141

ukazuje obsah dokumentuÊ, prÏedklaÂdanyÂch odborem pro politickeÂ zpravodajstvõÂ MV nebo 5. oddeÏlenõÂm HSÏ, jednalo se o informace pecÏliveÏ vytrÏõÂdeÏneÂ nebo naopak doplneÏneÂ s ohledem na zaÂjmy KSCÏ. UvedeneÂ konstatovaÂnõÂ potvrzuje i obsah mnohyÂch dokumentuÊ, ktereÂ vznikly bezprostrÏedneÏ po uÂnoru 1948 a v nichzÏ se autorÏi zamyÂsÏleli nad uÂlohou zpravodajskyÂch sluzÏeb. JednõÂm z nich je i pasaÂzÏ PrÏõÂprava totalitnõÂho staÂtu z publikace Prameny k deÏjinaÂm trÏetõÂho odboje, kde se rÏõÂkaÂ: ¹Je snad zbytecÏneÂ uvaÂdeÏt, zÏe vyÂsledky praÂce teÏchto zpravodajskyÂch sluzÏeb nedostaÂvala vlaÂda ani prezident, nyÂbrzÏ pouze prÏÂõslusÏnõÂ komunisticÏtõÂ ministrÏi, komunistickyÂ generaÂlnõÂ sekretariaÂt a cÏaÂstecÏneÏ komunistickyÂ tisk, takzÏe se nekomunisticÏtõÂ ministrÏi dovõÂdali o vyÂsledcõÂch staÂtnõÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu z komunistickyÂch novin.ª1

VyÂsadnõÂ postavenõÂ paÂteÂho oddeÏlenõÂ HSÏ MNO a jeho prÏednosty B. Reicina ukazuje dalsÏõÂ scheÂma (str. 143). PaÂteÂ oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu disponovalo rozsaÂhlyÂmi informacemi. Tyto informace zõÂskaÂvalo bud' z vlastnõÂch zdrojuÊ, nebo od jinyÂch slozÏek. Ty meÏly povinnost na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ MNO a MV urcÏeneÂ informace OBZ okamzÏiteÏ prÏedaÂvat ke zpracovaÂnõÂ a k vyhodnocenõÂ. K naleÂhavyÂm zpraÂvaÂm, ktereÂ musely podrÏõÂzeneÂ slozÏky okamzÏiteÏ neprodleneÏ hlaÂsit, patrÏily takoveÂ, jejichzÏ obsah mohl daÂt podneÏt k interpelacõÂm poslancuÊ v parlamentu. 142

143

DalsÏõÂ slozÏkou, kteraÂ zõÂskaÂvala pro vedenõÂ KSCÏ duÊlezÏiteÂ informace, byl odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª ministerstva vnitra. Od 2. prosince 1946 se zmeÏnilo jeho oznacÏenõÂ na VII. odbor MV. I kdyzÏ tomuto odboru podleÂhaly na zaÂkladeÏ organizacÏnõÂ struktury pouze ZOB II a StB, fakticky vydaÂval jeho prÏednosta narÏõÂzenõÂ a uÂkoly pro SNB, naÂrodnõÂ vyÂbory vsÏech stupnÏuÊ a bezpecÏnostnõÂm referentuÊm. VyÂznam naÂrodnõÂch vyÂboruÊ jako zdrojuÊ duÊlezÏityÂch informacõÂ spocÏõÂval mimo jineÂ i v tom, zÏe jednotliveÂ stupneÏ naÂrodnõÂch vyÂboruÊ prÏevzaly mnozÏstvõÂ archivnõÂch pramenuÊ a dokumentace pochaÂzejõÂcõÂ z doby okupace. DuÊlezÏityÂm zdrojem informacõÂ pro odbor ¹Zª byly i jednotliveÂ stupneÏ organizacÏnõÂ struktury SNB. PrvorÏadou povinnostõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB bylo hlaÂsit zpravodajskyÂm orgaÂnuÊm jakoukoliv udaÂlost, jezÏ by mohla spadat do jejich kompetence. V pruÊbeÏhu roku 1947 po reorganizaci vyzÏadovalo StB hlaÂsÏenõÂ teÂmeÏrÏ o vsÏem a samo rozhodovalo, ktereÂ prÏõÂpady bude rÏesÏit v raÂmci svyÂch kompetencõÂ a ktereÂ prÏedaÂ k rÏesÏenõÂ SNB. V pohranicÏnõÂch oblastech zõÂskaÂvaly duÊlezÏiteÂ informace pluky SNB (puÊvodneÏ pohotovostnõÂ). U teÏchto uÂtvaruÊ pracovaly samostatneÂ zpravodajskeÂ orgaÂny. VsÏechny vyÂsÏe uvedeneÂ instituce plnily urcÏeneÂ uÂkoly ve prospeÏch odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ. Fakticky byly tomuto odboru podrÏõÂzeny a soucÏasneÏ vzaÂjemneÏ koordinovaly svoji cÏinnost, jak ukazuje naÂsledujõÂcõÂ scheÂma.

144

K prohloubenõÂ koordinace vsÏech bezpecÏnostnõÂch slozÏek slouzÏily konference bezpecÏnostnõÂch referentuÊ a vedoucõÂch orgaÂnuÊ vyÂkonnyÂch slozÏek. VyÂnos MV ze dne 22. ledna 1947 stanovil, zÏe se zmõÂneÏneÂ konference budou konat v mõÂsteÏ sõÂdla oblastnõÂho velitele SNB pravidelneÏ v prvnõÂm tyÂdnu kazÏdeÂho meÏsõÂce. Povinnost zuÂcÏastnit se konferencõÂ platila pro bezpecÏnostnõÂ referenty vsÏech ONV oblastõÂ, oblastnõÂ velitele SNB, StB, pro prÏednostu oblastnõÂ kriminaÂlnõÂ uÂstrÏedny a pro velitele pohranicÏnõÂho praporu SNB. Podle potrÏeby se zuÂcÏastnÏovali takeÂ okresnõÂ veliteleÂ SNB, vedoucõÂ okresnõÂch kriminaÂlnõÂch uÂrÏadoven a vedoucõÂ pobocÏek StB.2 Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ ¹Zª byl fakticky zpravodajskou centraÂlou ministerstva vnitra. SklaÂdal se z oddeÏlenõÂ, kteraÂ provaÂdeÏla shromazÏd'ovaÂnõÂ, analyÂzu a hodnocenõÂ informacõÂ zõÂskanyÂch centraÂlneÏ rÏõÂzenyÂmi agenturnõÂmi sõÂteÏmi. ProvaÂdeÏl i hodnocenõÂ informacõÂ z jinyÂch zdrojuÊ. MeÏl naÂsledujõÂcõÂ organizacÏnõÂ strukturu:3

145

Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ patrÏil ke klõÂcÏovyÂm slozÏkaÂm ministerstva vnitra. Na zaÂkladeÏ zõÂskanyÂch informacõÂ zpracovaÂval zpravodajskeÂ prÏehledy, ktereÂ obsahovaly urcÏiteÂ informace o vnitropolitickeÂ a mezinaÂrodnõÂ situaci. PrÏehledy distribuovalo MV ostatnõÂm ministerstvuÊm a duÊlezÏityÂm uÂrÏaduÊm. Spolu s OBZ se odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ MV stal rozhodujõÂcõÂm zdrojem informacõÂ pro vedenõÂ KSCÏ. ObeÏ bezpecÏnostnõÂ slozÏky se staly v pruÊbeÏhu roku 1946 nejen zdrojem vyÂznamnyÂch informacõÂ, ale takeÂ naÂstrojem komunistickeÂ strany prÏi vytvaÂrÏenõÂ prÏõÂznivyÂch podmõÂnek pro prÏedpoklaÂdaneÂ uchopenõÂ politickeÂ moci. Odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ i OBZ fakticky rÏõÂdila komunistickaÂ strana. Jejich prÏõÂslusÏnõÂci plnili konkreÂtnõÂ uÂkoly podle pozÏadavkuÊ vedenõÂ KSCÏ. VytvaÂrÏeli agenturnõÂ sõÂteÏ v nekomunistickyÂch politickyÂch stranaÂch, doplnÏovali kartoteÂky prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy, SNB a urcÏenyÂch zaÂjmovyÂch organizacõÂ. ZõÂskaÂvali takeÂ kompromitujõÂcõÂ informace o osobaÂch, ktereÂ vedenõÂ KSCÏ potrÏebovalo odstranit z vyÂznamnyÂch funkcõÂ v mocenskyÂch slozÏkaÂch a v ostatnõÂch institucõÂch. K dalsÏõÂm zdrojuÊm duÊlezÏityÂch informacõÂ pro KSCÏ muÊzÏeme zarÏadit ministerstvo informacõÂ. V cÏele tohoto ministerstva staÂl znaÂmyÂ cÏinitel KSCÏ VaÂclav KopeckyÂ. Ministerstvo zajisÏt'ovalo monopol komunistickeÂ strany v hromadnyÂch sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch, prÏedevsÏõÂm v tisku a v rozhlase. OddeÏlenõÂ pro veÏdeckou politiku zemskeÂ kulturnõÂ rady CÏSNS v BrneÏ prÏedlozÏilo vedenõÂ strany jizÏ v listopadu 1946 rozbor, v neÏmzÏ upozornÏovalo na nebezpecÏõÂ ovlaÂdnutõÂ ministerstva informacõÂ komunistickou stranou. Podle naÂzoru autoruÊ rozboru nemeÏla produkce trÏõÂ nekomunistickyÂch politickyÂch stran sÏanci proti obrovskeÂmu tiskoveÂmu koncernu KSCÏ, do neÏhozÏ zahrnuli: 1. listy prÏõÂmo naÂlezÏejõÂcõÂ KSCÏ; 2. instituce ovlaÂdaneÂ komunisty: a) ministerstvo informacõÂ, b) rozhlas, c) mamutõÂ nakladatelstvõÂ Orbis a Svoboda kromeÏ neÏkolika set mensÏõÂch nakladatelstvõÂ a tiskaÂren; 3. listy kontrolovaneÂ komunisty: Â RO, a) koncern nakladatelstvõÂ PraÂce s listy PraÂce, KveÏten, U b) koncern denõÂku MladaÂ fronta s listy Generace, My 46 atd. c) ostatnõÂ ¹nadstranickyÂ tiskª, kteryÂ je ovlivnÏovanyÂ komunis146

tickyÂmi redaktory nebo zaÂvodnõÂmi radami, jako SvobodneÂ CÏeskoslovensko.4 UvedenyÂ stav umozÏnÏoval komunistuÊm rozsÏirÏovat informace podle jejich potrÏeb a na druheÂ straneÏ zabraÂnit sÏõÂrÏenõÂ objektivnõÂch informacõÂ teÂto straneÏ nepohodlnyÂch. Fakticky vesÏkereÂ informace, ktereÂ zverÏejnÏoval rozhlas, prochaÂzely cenzurou. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech nemohli na zaÂkladeÏ rozhodnutõÂ ministra informacõÂ V. KopeckeÂho vystoupit v rozhlase cÏiniteleÂ nekomunistickyÂch politickyÂch stran, zastaÂvajõÂcõÂ vyÂznamneÂ funkce ve staÂtnõÂm aparaÂtu. JednõÂm z typickyÂch prÏõÂkladuÊ byl prÏõÂpad projevu staÂtnõÂho tajemnõÂka MNO JaÂna Lichnera k situaci v armaÂdeÏ. Jeho vysõÂlaÂnõÂ v rozhlase dne 13. listopadu 1946 osobneÏ zakaÂzal ministr V. KopeckyÂ a odeslal jeho text k posouzenõÂ dr. Petru Zenklovi. Jednalo se o jednostraÂnkovyÂ text, v neÏmzÏ se staÂtnõÂ tajemnõÂk vyjadrÏoval k pomeÏru CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ v armaÂdeÏ, k platuÊm duÊstojnõÂkuÊ i k dalsÏõÂm otaÂzkaÂm a kteryÂ neobsahoval zÏaÂdneÂ informace, jezÏ by nebylo mozÏno zverÏejnit.5 Ministerstvo informacõÂ podrobneÏ monitorovalo dennõÂ i periodickyÂ tisk a snazÏilo se zabraÂnit zverÏejnÏovaÂnõÂ informacõÂ ¹duÊveÏrneÂho a tajneÂho charakteruª, ktereÂ mohly uÂdajneÏ ohrozit politickou stabilitu, bezpecÏnost a hospodaÂrÏskeÂ zaÂjmy staÂtu. PodrobneÂ monitorovaÂnõÂ tisku vcÏetneÏ projevuÊ cÏiniteluÊ politickeÂho a verÏejneÂho zÏivota provaÂdeÏlo takeÂ vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ, StaÂtnõÂ bezpecÏnost a osveÏtovaÂ sluzÏba v armaÂdeÏ. Tyto instituce svoji cÏinnost uÂzce koordinovaly a pravidelneÏ jednou meÏsõÂcÏneÏ vyhodnocovaly provaÂdeÏneÂ analyÂzy. Ministerstvo informacõÂ pod vedenõÂm V. KopeckeÂho vytvorÏilo v pruÊbeÏhu let 1945±1946 rozsaÂhlou, prÏõÂsneÏ utajovanou a vyÂkonnou sõÂt' agentuÊ, informaÂtoruÊ a duÊveÏrnõÂkuÊ. AnalyÂzou a vyhodnocovaÂnõÂm informacõÂ zõÂskanyÂch agenturnõÂmi sõÂteÏmi i monitorovaÂnõÂm tisku se zabyÂval I. odbor ministerstva informacõÂ (vnitrÏnõÂ informace). Ten se spolu s odborem pro politickeÂ zpravodajstvõÂ MV a vojenskyÂm obrannyÂm zpravodajstvõÂm pravidelneÏ podõÂlel na zpracovaÂnõÂ DuÊveÏrnyÂch zpraÂv. Podle stanoveneÂho rozdeÏlovnõÂku dostaÂvali materiaÂl prezident republiky, prÏedseda vlaÂdy, ministrÏi vnitra, informacõÂ, zahranicÏnõÂch veÏcõÂ a obrany.6 SoubeÏzÏneÏ prÏedklaÂdaly vyÂsÏe uvedeneÂ slozÏky K. Gottwaldovi vybraneÂ informace v DenõÂku zpraÂv pro prÏedsedu vlaÂdy Gottwalda, ktereÂ byly oznaÏ IÂSNEÏ TAJNEÂ. O mozÏnostech zpravodajskyÂch cÏovaÂny jako PR 147

sluzÏeb sveÏdcÏõÂ i podrobnaÂ zpraÂva o tajneÂ schuÊzi K. Gottwalda, Z. Fierlingera, A. ZaÂpotockeÂho a V. Noska z listopadu 1947. ZpraÂva obsahuje i posouzenõÂ VII. odboru MV (politickeÂ zpravodajstvõÂ), v neÏmzÏ je vyjaÂdrÏen podiv nad tõÂm, jak se mohl agent dostat k informacõÂm, ktereÂ uvaÂdeÏl.7 Informace, jimizÏ disponovalo vedenõÂ komunistickeÂ strany, umozÏnÏovaly vypracovat a soustavneÏ aktualizovat politickou linii strany v oblastech, ktereÂ rozhodovaly o dalsÏõÂm vyÂvoji politickeÂ situace v republice. PrÏedstaviteleÂ komunistickeÂ strany se na rozdõÂl od cÏiniteluÊ ostatnõÂch politickyÂch stran v NaÂrodnõÂ fronteÏ mohli prÏi prosazovaÂnõÂ zaÂjmuÊ strany ve vlaÂdeÏ, v parlamentu a v ostatnõÂch slozÏkaÂch staÂtnõÂ moci opõÂrat o potrÏebneÂ mnozÏstvõÂ a kvalitu informacõÂ. MnoheÂ spory ve vlaÂdeÏ a v parlamentu se komunistuÊm podarÏilo vyrÏesÏit v jejich prospeÏch praÂveÏ z toho duÊvodu, zÏe meÏli k dispozici informace a argumenty pro cÏinitele ostatnõÂch stran nedostupneÂ. Handicap nedostatku potrÏebnyÂch informacõÂ prÏedem znacÏneÏ znevyÂhodnÏoval nekomunistickeÂ politickeÂ strany v zaÂpase o prosazenõÂ jejich politickyÂch zaÂjmuÊ demokratickyÂmi prostrÏedky. VyÂsÏe uvedeneÂ skutecÏnosti do znacÏneÂ mõÂry umozÏnÏujõÂ pochopit i mnoheÂ chyby a diskutabilnõÂ rozhodnutõÂ vedoucõÂch cÏiniteluÊ nekomunistickyÂch politickyÂch stran v obdobõÂ vyvrcholenõÂ zaÂpasu o uchopenõÂ politickeÂ moci. Za uÂcÏelem zõÂskaÂvaÂnõÂ a shromazÏd'ovaÂnõÂ duÊlezÏityÂch informacõÂ vytvaÂrÏela KSCÏ i specifickeÂ orgaÂny ve vnitrostranickeÂ hierarchii. Sem patrÏil systeÂm kaÂdrovyÂch, brannyÂch, bezpecÏnostnõÂch i jinyÂch komisõÂ, o jejichzÏ slozÏenõÂ a puÊsobnosti jsou uvedena zaÂkladnõÂ fakta v prÏedchaÂzejõÂcõÂ cÏaÂsti. O jejich cÏinnosti lze konstatovat, zÏe se neustaÂle rozsÏirÏovala a zintenzivnÏovala v pruÊbeÏhu prohlubujõÂcõÂ se krize ve spolecÏnosti beÏhem roku 1947. KromeÏ mocenskyÂch slozÏek staÂtu soustrÏedila komunistickaÂ strana svoje uÂsilõÂ na zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ o cÏinnosti ostatnõÂch poÂV litickyÂch stran NaÂrodnõÂ fronty. Z tohoto duÊvodu vznikla na U Ï KSC Komise pro evidenci demokratickyÂch sil v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch. Na nizÏsÏõÂch stupnõÂch organizacÏnõÂ struktury puÊsobili tajemnõÂci pro praÂci v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch.8 V parlamentu, ve vlaÂdeÏ i v ostatnõÂch institucõÂch, kde spolecÏneÏ pracovali komunisteÂ se cÏleny ostatnõÂch politickyÂch stran, smeÏrÏovalo uÂsilõÂ prÏedem urcÏenyÂch cÏlenuÊ KSCÏ k zõÂskaÂvaÂnõÂ duÊveÏrnyÂch 148

informacõÂ o teÏchto stranaÂch. K jejich uÂkoluÊm patrÏilo i vytipovaÂnõÂ cÏlenuÊ jinyÂch politickyÂch stran, u nichzÏ byl prÏedpoklad zõÂskaÂnõÂ ke spolupraÂci s komunistickou stranou. SoubeÏzÏneÏ s vyÂsÏe uvedenou cÏinnostõÂ vytvaÂrÏela komunistickaÂ strana sõÂteÏ duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ ve vsÏech ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch, ale takeÂ v institucõÂch staÂtnõÂ spraÂvy i v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe.9 JednõÂm z duÊlezÏityÂch uÂkoluÊ infiltrace komunistuÊ do ostatnõÂch stran NF byla i realizace opatrÏenõÂ proti vytvaÂrÏenõÂ stejnyÂch sõÂtõÂ jinyÂch stran v KSCÏ a zabraÂneÏnõÂ uÂniku duÊveÏrnyÂch informacõÂ mimo KSCÏ. Z dostupnyÂch archivnõÂch pramenuÊ je zrÏejmeÂ, zÏe hlavnõÂ pozornost a uÂsilõÂ veÏnovalo vedenõÂ KSCÏ prÏedevsÏõÂm sociaÂlneÏdemokraÂV tickeÂ straneÏ a straneÏ naÂrodneÏ socialistickeÂ. Fondy archivu U Ï KSC obsahujõÂ materiaÂly o cÏinnosti komise pro evidenci demokratickyÂch sil, v nichzÏ je mozÏno naleÂzt azÏ prÏekvapiveÏ prÏesneÂ zpraÂvy o naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ jizÏ od konce roku 1945. NaprÏõÂklad ve zpraÂvaÂch o naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ z ledna 1947 je uvedena analyÂza vnitrÏnõÂch rozporuÊ v teÂto straneÏ, jsou uvedeny konkreÂtnõÂ vyÂroky cÏiniteluÊ strany o KSCÏ, proneseneÂ na internõÂch jednaÂnõÂch. DalsÏõÂ zpraÂva uvaÂdõÂ podrobnou financÏnõÂ situaci strany a ve vyÂtisku SvobodneÂho slova z 5. brÏezna 1947, kde byla zverÏejneÏna jmeÂna cÏlenuÊ UÂVV CÏSNS, jsou oznacÏena jmeÂna sedmi spolupracovnõÂkuÊ KSCÏ. PodrobnaÂ zpraÂva o stavu zameÏstnancuÊ uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu CÏSNS z 2. dubna 1947, podepsanaÂ K. SÏvaÂbem, uvaÂdõÂ prÏesnaÂ scheÂmata struktury strany po jednotlivyÂch krajõÂch, vcÏetneÏ vyÂsÏe placenyÂch cÏlenskyÂch prÏõÂspeÏvkuÊ. ZpraÂva z rÏõÂjna 1947 obsahuje vedle jinyÂch informacõÂ takeÂ prÏesnou organizacÏnõÂ strukturu, personaÂlnõÂ obsazenõÂ uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu CÏSNS i s uvedenõÂm vyÂsÏe platuÊ jednotlivyÂch pracovnõÂkuÊ.10 PrÏestozÏe sociaÂlneÏdemokratickaÂ strana byla povazÏovaÂna za nejblizÏsÏõÂho spolupracovnõÂka KSCÏ v NaÂrodnõÂ fronteÏ, veÏnovala komunistickaÂ strana cÏinnosti zameÏrÏeneÂ vuÊcÏi nõÂ mnohdy jesÏteÏ veÏtsÏõÂ pozornost nezÏ straneÏ naÂrodneÏ socialistickeÂ. ZpraÂvy informaÂtoruÊ o sociaÂlneÏdemokratickeÂ straneÏ obsahujõÂ podobneÂ informace jako v prÏõÂpadeÏ strany naÂrodneÏ socialistickeÂ. TakeÂ materiaÂl z leÂta 1947 a ze zaÂrÏõÂ 1947 obsahuje seznam cÏlenuÊ prÏedsednictva uÂstrÏednõÂho vyÂkonneÂho vyÂboru CÏSSD i krajskyÂch vyÂkonnyÂch vyÂboruÊ s charakteristikami a s hodnocenõÂm smyÂsÏlenõÂ jednotlivyÂch osob. ZajõÂmaveÂ jsou i instrukce pro informaÂtory pracujõÂcõÂ v CÏSSD, ve kteryÂch se pozÏaduje v prÏõÂpraveÏ sjezdu zajistit ovlivnÏovaÂnõÂ pravyÂch a neroz149

hodnyÂch cÏlenuÊ, zajistit spojky k levyÂm delegaÂtuÊm a oznacÏit dva azÏ trÏi duÊveÏryhodneÂ a spolehliveÂ lidi, kterÏõÂ by se mohli staÂt organizaÂtory levyÂch skupin v krajõÂch a v okresech, shromazÏd'ovat adresy i ostatnõÂch funkcionaÂrÏuÊ stran NF s charakteristikou. DuÊraz byl polozÏen na duÊveÏrnost a opatrnost praÂce komunistuÊ uvnitrÏ CÏSSD. NaÂsleduje prÏesnaÂ zpraÂva ze sjezdu CÏSSD s oznacÏenõÂm PrÏõÂsneÏ duÊveÏrneÂ ± po prÏecÏtenõÂ znicÏit. Za rozhodujõÂcõÂ uÂkol komunistuÊ pracujõÂcõÂch v SD povazÏovalo vedenõÂ KSCÏ dosaÂhnout vydaÂnõÂ prohlaÂsÏenõÂ ve prospeÏch Fierlingera okresnõÂmi, krajskyÂmi vyÂbory a organizacemi. ZaÂrovenÏ s tõÂm meÏla byÂt iniciovaÂna jednaÂnõÂ okresnõÂch a krajskyÂch konferencõÂ s cõÂlem svolat mimorÏaÂdnyÂ sjezd CÏSSD. O zaÂmeÏrech puÊsobenõÂ komunistickeÂ strany uvnitrÏ sociaÂlnõÂ demokracie sveÏdcÏõÂ konstatovaÂnõÂ na zaÂveÏr zpraÂvy, kde se rÏõÂkaÂ: ¹ZaÂpas uvnitrÏ sociaÂlneÏdemokratickeÂ strany byl nynõÂ prÏenesen prÏed verÏejnost. VyÂsledek tohoto zaÂpasu bude ovlivnÏovat dalsÏõÂ politickyÂ vyÂvoj v CÏSR. Je zaÂlezÏitostõÂ celeÂ nasÏõÂ strany, aby do tohoto zaÂpasu co nejaktivneÏji zasaÂhla.ª11 PuÊsobenõÂ komunistickeÂ strany vuÊcÏi sociaÂlneÏdemokratickeÂ straneÏ i straneÏ naÂrodneÏ socialistickeÂ se vyÂraznyÂm zpuÊsobem zintenzivnilo ke konci roku 1947. V teÂto souvislosti je zajõÂmavou skutecÏnostõÂ, zÏe archivnõÂ prameny neobsahujõÂ informace o cÏinnosti komunistuÊ vuÊcÏi straneÏ lidoveÂ, poprÏõÂpadeÏ o puÊsobenõÂ informaÂtoruÊ a duÊveÏrnõÂkuÊ komunistickeÂ strany v jejich rÏadaÂch. Nebylo vyÂjimkou, zÏe v urcÏiteÂ instituci, organizaci nebo politickeÂ straneÏ pracovali vedle sebe cÏlenoveÂ zpravodajskyÂch sõÂtõÂ OBZ, StB, ZOB II, ministerstva informacõÂ i KSCÏ. V mnoha prÏõÂpadech byly tõÂmto zpuÊsobem zpravodajskeÂ sõÂteÏ zaÂmeÏrneÏ vytvaÂrÏeny. To daÂvalo znacÏneÂ mozÏnosti vzaÂjemneÂ kontroly agentuÊ, duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ z centra, anizÏ o tom sami veÏdeÏli. PorovnaÂvat zõÂskaneÂ informace bylo mozÏno azÏ na uÂrovni sÏeÂfuÊ institucõÂ, jezÏ zpravodajskeÂ sõÂteÏ vytvaÂrÏely. K nim patrÏili prÏedevsÏõÂm prÏednosta 5. oddeÏlenõÂ HSÏ B. Reicin, prÏednosta odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ B. PokornyÂ, ministr informacõÂ V. KopeckyÂ a vedoucõÂ evidencÏnõÂho odboru UÂV KSCÏ K. SÏvaÂb. ZpravodajskeÂ sõÂteÏ vyuzÏõÂvaly bezpecÏnostnõÂ slozÏky k plneÏnõÂ ruÊznyÂch uÂkoluÊ. BezprostrÏedneÏ po osvobozenõÂ se jednalo o zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ umozÏnÏujõÂcõÂch efektivnõÂ boj proti nacistickeÂmu podzemõÂ. V pruÊbeÏhu roku 1946 a v roce 1947 dochaÂzõÂ ke zmeÏneÏ orientace jejich cÏinnosti. Proto i znacÏnaÂ cÏaÂst cÏinnosti zpravodaj150

skyÂch sõÂtõÂ smeÏrÏovala k zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ umozÏnÏujõÂcõÂch ovlivnÏovat politickyÂ vyÂvoj ve staÂteÏ. SveÏdcÏil o tom pruÊbeÏh retribuce, pruÊbeÏh prÏedvolebnõÂ kampaneÏ v roce 1946 i pruÊbeÏh dalsÏõÂch udaÂlostõÂ. Do kompetence vsÏech bezpecÏnostnõÂch slozÏek naÂlezÏela takeÂ ochrana utajovanyÂch skutecÏnostõÂ v raÂmci MNO, MV, ale i v hospodaÂrÏskeÂ sfeÂrÏe. I prÏi plneÏnõÂ uÂkoluÊ v teÂto oblasti sehraÂvaly duÊlezÏitou uÂlohu agenturnõÂ sõÂteÏ. StanovenõÂ rozsahu utajovanyÂch skutecÏnostõÂ patrÏilo do pravomoci vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ, ZOB II a StB. Spektrum utajovanyÂch skutecÏnostõÂ bylo velmi sÏirokeÂ. Za tajneÂ byly povazÏovaÂny prÏedevsÏõÂm jakeÂkoliv informace o cÏinnosti zpravodajskyÂch sluzÏeb, ale i dalsÏõÂch slozÏek ministerstva vnitra a celeÂ armaÂdy. To se tyÂkalo i prÏõÂpaduÊ zneuzÏitõÂ pravomocõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ uvedenyÂch slozÏek i prÏõÂpaduÊ jakeÂhokoliv porusÏenõÂ zaÂkonuÊ z jejich strany. Vedle skutecÏneÂ potrÏeby ochrany utajovanyÂch skutecÏnostõÂ umozÏnÏoval tento stav vyÂraznyÂm zpuÊsobem omezit i zverÏejnÏovaÂnõÂ informacõÂ, ktereÂ by daÂvaly reaÂlnou prÏedstavu o vyÂvoji hospodaÂrÏstvõÂ, ale i o situaci v ostatnõÂch oblastech zÏivota spolecÏnosti. Tendence k maximaÂlnõÂmu utajovaÂnõÂ jakyÂchkoliv informacõÂ o cÏinnosti OBZ, armaÂdy, MV a vsÏech jeho podrÏõÂzenyÂch slozÏek tvrdeÏ prosazoval prÏedevsÏõÂm B. Reicin. Jeho naÂzory na nutnost utajovaÂnõÂ i bezvyÂznamnyÂch uÂdajuÊ je mozÏno oznacÏit azÏ za absurdnõÂ. DalsÏõÂ vyÂvoj i po uÂnoru 1948 vsÏak ukaÂzal, zÏe praÂveÏ extreÂmnõÂ utajovaÂnõÂ vesÏkereÂ cÏinnosti OBZ i zaÂmeÏrneÂ a systematickeÂ vyvolaÂvaÂnõÂ strachu z mozÏnyÂch naÂsledkuÊ vyzrazenõÂ ¹utajovanyÂchª skutecÏnostõÂ umozÏnÏovalo v sÏirokeÂm meÏrÏõÂtku pouzÏõÂvaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod v cÏinnosti teÂto organizace. ZaÂrovenÏ je zrÏejmeÂ, zÏe se jednalo o praktickeÂ vyuzÏõÂvaÂnõÂ zkusÏenostõÂ soveÏtskyÂch tajnyÂch sluzÏeb. NaprÏõÂklad v rozsaÂhleÂm dokumentu OBZ ObranneÂ zpravodajstvõÂ cÏaÂst I., kteryÂ pojednaÂvaÂ o celkoveÂm puÊsobenõÂ teÂto slozÏky, je veÏnovaÂna problematice utajenõÂ mimorÏaÂdnaÂ pozornost. CÏlaÂnek 90 obsahuje uÂkol navaÂzat spojenõÂ s redakcemi dennõÂho i odborneÂho tisku, zamezit zverÏejnÏovaÂnõÂ utajovanyÂch informacõÂ, prÏicÏemzÏ o tom, co je utajovanaÂ informace, rozhodovalo OBZ. V cÏlaÂnku 91 se dokonce zakazuje vojenskyÂm osobaÂm odpovõÂdat na inzeraÂty z tisku nebo zverÏejnÏovaÂnõÂ cÏlaÂnkuÊ v tisku bez prÏedchozõÂ cenzury osveÏty a OBZ. ToteÂzÏ se tyÂkalo i rozhlasovyÂch projevuÊ. Dokument prÏedpoklaÂdal takeÂ odstraneÏnõÂ oznacÏenõÂ druhu vojska z vyÂlozÏek, zaÂkaz fotografovaÂnõÂ fakticky cÏehokoliv, zrusÏenõÂ viditelneÂho oznacÏenõÂ skladuÊ a podobneÏ.12 151

Pod rousÏkou nutnosti zabraÂneÏnõÂ uÂniku utajovanyÂch skutecÏnostõÂ bylo uÂsilõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek ovlaÂdanyÂch komunistickou stranou zameÏrÏeno i na zjisÏt'ovaÂnõÂ totozÏnosti osob, ktereÂ byly informaÂtory nekomunistickyÂch politickyÂch stran. V obdobõÂ zostrÏenõÂ vnitropolitickeÂ situace v druheÂ polovineÏ roku 1947 byly zpravodajskeÂ sõÂteÏ vyuzÏõÂvaÂny takeÂ k sÏõÂrÏenõÂ ruÊznyÂch informacõÂ, dezinformacõÂ, ale i k plneÏnõÂ jinyÂch uÂkoluÊ. NejrozsaÂhlejsÏõÂmi zpravodajskyÂmi sõÂteÏmi disponovalo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. Vedle armaÂdy byly vytvaÂrÏeny prÏedevsÏõÂm ve staÂtnõÂch orgaÂnech a institucõÂch, v pruÊmyslovyÂch podnicõÂch, v zaÂjmovyÂch organizacõÂch, v politickyÂch stranaÂch, ve financÏnõÂ straÂzÏi,v podzemnõÂm hnutõÂ, ale i v SNB a StB. ZpravodajskeÂ sõÂteÏ vytvaÂrÏelo OBZ dokonce i uvnitrÏ komunistickeÂ strany. SNB a do urcÏiteÂ mõÂry ani StB nepovazÏovaly vedenõÂ komunistickeÂ strany jesÏteÏ v prvnõÂ polovineÏ roku 1947 pro neÏ za naprosto spolehlivou slozÏku. PrÏedevsÏõÂm na zaÂkladeÏ informacõÂ zõÂskanyÂch vojenskyÂm obrannyÂm zpravodajstvõÂm byli v pruÊbeÏhu reorganizace v roce 1947, ale i v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ odstranÏovaÂni z vyÂznamneÏjsÏõÂch funkcõÂ ¹nespolehlivõÂª prÏõÂslusÏnõÂci SNB, StB a ZOB II. V prÏevaÂzÏneÂ mõÂrÏe se jednalo o cÏleny nebo prÏõÂvrzÏence CÏSNS a CÏSSD. VyÂznam puÊsobenõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch zpravodajskyÂch sõÂtõÂ pro KSCÏ nenõÂ mozÏno prÏecenÏovat, ale ani podcenÏovat. I prÏes mnoheÂ nedostatky a probleÂmy v jejich cÏinnosti meÏly pro vedenõÂ KSCÏ mimorÏaÂdnyÂ vyÂznam vzhledem k mozÏnosti zõÂskaÂnõÂ informacõÂ, ktereÂ byly pro jejich politickeÂ protivnõÂky nedostupneÂ. OstatnõÂ politickeÂ strany se dostaÂvaly z hlediska mozÏnostõÂ zõÂskaÂvaÂnõÂ duÊlezÏityÂch informacõÂ, nutnyÂch k prÏijetõÂ odpovõÂdajõÂcõÂch rozhodnutõÂ prÏi rÏesÏenõÂ kazÏdodennõÂch politickyÂch probleÂmuÊ oproti KSCÏ do nerovnopraÂvneÂho postavenõÂ. Toto nerovnopraÂvneÂ postavenõÂ nekomunistickyÂch politickyÂch stran bylo daÂno a daÂle prohlubovaÂno puÊsobenõÂm neÏkolika faktoruÊ. VedenõÂ KSCÏ meÏlo k dispozici vesÏkereÂ informace (vcÏetneÏ teÏch, ktereÂ tvorÏily prÏedmeÏt sluzÏebnõÂho a staÂtnõÂho tajemstvõÂ) zõÂskaneÂ bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami, naÂrodnõÂmi vyÂbory, ministerstvem informacõÂ i dalsÏõÂmi institucemi, v jejichzÏ cÏele staÂli cÏlenoveÂ teÂto strany. OstatnõÂ politickeÂ strany byly odkaÂzaÂny pouze na oficiaÂlnõÂ zdroje informacõÂ (tisk, rozhlas), poprÏõÂpadeÏ na informace svyÂch cÏlenuÊ puÊsobõÂcõÂch ve vlaÂdeÏ, v parlamentu i v neÏkteryÂch dalsÏõÂch institucõÂch. Pouze ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech zõÂskaÂvaly informace 152

od svyÂch cÏlenuÊ anebo prÏõÂznivcuÊ puÊsobõÂcõÂch v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch. Jejich praktickeÂ vyuzÏitõÂ vsÏak bylo velmi problematickeÂ. V prÏõÂpadeÏ odhalenõÂ jejich totozÏnosti jim hrozila nejen ztraÂta zameÏstnaÂnõÂ, ale takeÂ trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a v mnohyÂch prÏõÂpadech dlouholeteÂ tresty za vyzrazenõÂ staÂtnõÂho nebo sluzÏebnõÂho tajemstvõÂ. NaprÏõÂklad pravdiveÂ informace o zneuzÏõÂvaÂnõÂ ministerstva vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏek komunistickou stranou, ktereÂ se tõÂmto zpuÊsobem podarÏilo zõÂskat vedenõÂ demokratickyÂch stran, nemohly byÂt v plneÂ mõÂrÏe vyuzÏity. Snaha rÏesÏit mnoheÂ probleÂmy cestou interpelacõÂ v parlamentu a na jednaÂnõÂch vlaÂdy byla ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ bezvyÂslednaÂ praÂveÏ z toho duÊvodu, zÏe drtivaÂ veÏtsÏina teÏch, kterÏõÂ demokratickyÂm stranaÂm informace poskytli, odmõÂtla osobnõÂ sveÏdectvõÂ z duÊvoduÊ obavy ze ztraÂty zameÏstnaÂnõÂ a z obavy o bezpecÏnost vlastnõÂ i svyÂch rodin13 PomocõÂ rozsaÂhlyÂch sõÂtõÂ agentuÊ, informaÂtoruÊ a duÊveÏrnõÂkuÊ, ktereÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky vytvaÂrÏely v mnohyÂch institucõÂch, vcÏetneÏ jizÏ zmõÂneÏnyÂch sõÂtõÂ v StB a SNB, se darÏilo zdroje informacõÂ nekomunistickyÂch stran neustaÂle omezovat. V polovineÏ roku 1947 se nekomunistickeÂ politickeÂ strany staly i prÏes prÏijetõÂ zaÂkona o SNB vuÊcÏi zjevneÂmu a zcela zrÏejmeÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ ministerstva vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏek komunistickou stranou teÂmeÏrÏ bezbranneÂ. VesÏkeraÂ snaha o zjednaÂnõÂ naÂpravy ve vlaÂdeÏ i v parlamentu se minula uÂcÏinkem. SveÏdcÏõÂ o tom i reakce ministra vnitra V. Noska na projev poslance Oty Hory prÏi jednaÂnõÂ UÂNS v souvislosti s prÏijetõÂm zaÂkona o SNB. I prÏes jeho ujisÏteÏnõÂ, zÏe ustanovenõÂ zaÂkona cÏ. 149/1947 Sb. budou provaÂdeÏna nestranneÏ a spravedliveÏ, naÂsledovaly praktickeÂ kroky ministerstva vnitra a podrÏõÂzenyÂch slozÏek SNB, ktereÂ sveÏdcÏily o opaku. KonkreÂtnõÂ uÂdaje byly zverÏejneÏny v cÏlaÂnku poslance O. Hory ve SvobodneÂm sloveÏ dne 24. cÏervence 1947. V pruÊbeÏhu konecÏneÂ faÂze jednaÂnõÂ o prÏijetõÂ zaÂkona cÏ. 147/1947 Â NS dosÏlo k dalsÏõÂmu podstatneÂmu zhorsÏenõÂ vnitropolitickeÂ Sb. v U situace a k prohloubenõÂ rozporuÊ v NF. Jednou z prÏõÂcÏin byl i nevybõÂravyÂ naÂtlak SoveÏtskeÂho svazu na vlaÂdu republiky v souvislosti s jednaÂnõÂm o uÂcÏasti CÏSR na projektu Marshallova plaÂnu. VlaÂda byla nucena prÏehodnotit svoje prÏedchaÂzejõÂcõÂ rozhodnutõÂ a uÂcÏast na jednaÂnõÂch v ParÏõÂzÏi odmõÂtnout. Tento moment se podle naÂzoru mnohyÂch akteÂruÊ udaÂlostõÂ teÂ doby vyÂrazneÏ promõÂtl takeÂ v jednaÂnõÂ komunistuÊ prÏi rÏesÏenõÂ duÊlezÏityÂch politickyÂch probleÂmuÊ v naÂsledu153

jõÂcõÂm obdobõÂ. Fakticky znamenal naÂstup komunistickeÂ strany k co nejrychlejsÏõÂmu vytvorÏenõÂ podmõÂnek pro uÂplneÂ uchopenõÂ politickeÂ moci ve staÂteÏ. A to za pouzÏitõÂ vsÏech prostrÏedkuÊ, ktereÂ meÏla k dispozici. DuÊsledkem tohoto uÂsilõÂ bylo dalsÏõÂ prohlubovaÂnõÂ vnitropolitickeÂ krize, smeÏrÏujõÂcõÂ k otevrÏeneÂ konfrontaci mezi KSCÏ a ostatnõÂmi stranami NaÂrodnõÂ fronty. PraÂveÏ vyÂsledky politickeÂho zaÂpasu koncem roku 1947 a na pocÏaÂtku roku 1948 rozhodujõÂcõÂm zpuÊsobem ovlivnily diametraÂlneÏ odlisÏneÂ mozÏnosti, kteryÂmi jednotliveÂ souperÏõÂcõÂ strany disponovaly. StejneÏ jako v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõÂ i v etapeÏ rozhodujõÂcõÂho zaÂpasu o uchopenõÂ politickeÂ moci ve staÂteÏ sehraÂly duÊlezÏitou uÂlohu bezpecÏnostnõÂ slozÏky a ministerstvo vnitra.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

154

Prameny k deÏjinaÂm III. odboje, dõÂl I., 1995, s. 71. TamteÂzÏ, VeÏstnõÂk MV CÏSR, rocÏ. XXIX., 1947, cÏ. 2, cÏl. 18 z 15. uÂnora 1947. VyÂnos cÏ. j. B-2515±8/1±47-II/2. TamteÂzÏ, fond 304±47±1. TrÏi roky, PrÏehledy a dokumenty k cÏeskoslovenskeÂ politice v letech 1945± 1948, Melantrich, dõÂl 2, Praha 1991, s. 336. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 39, a. j. 844. SU TamteÂzÏ, fond 100/24, sv. 39, a. j. 827. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 18, a. j. 110. TamteÂzÏ, daÂle takeÂ fond 100/1, sv. 200, a. j. 1282. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 18, a. j. 110. TamteÂzÏ. AMV, fond 302±539-9, cÏ. j. 51 569/taj. zprav. 1946. TrÏi roky, PrÏehledy a dokumenty k cÏeskoslovenskeÂ politice v letech 1945± 1948, Melantrich, dõÂl 2, Praha 1991, s. 406.

12. DuÊveÏrneÂ osobnõÂ informace ± zaÂklad pro rozmist'ovaÂnõÂ kaÂdruÊ, druhaÂ ocÏista duÊstojnickeÂho sboru S rostoucõÂm osobnõÂm vlivem B. Reicina se staÂle võÂce projevovala jeho chorobnaÂ ctizÏaÂdostivost, podezrÏõÂvavost a snaha zõÂskat co nejvõÂce duÊlezÏityÂch informacõÂ, ktereÂ by prÏispeÏly k jeho jesÏteÏ veÏtsÏõÂmu vlivu v armaÂdeÏ, v KSCÏ i v celeÂm staÂteÏ. Proto patrÏil BedrÏich Reicin k osobaÂm, jezÏ poskytovaly vedenõÂ komunistickeÂ strany klõÂcÏoveÂ informace ze vsÏech oblastõÂ zÏivota spolecÏnosti. Podle naÂzoru jeho nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ se Reicin snazÏil vsÏemozÏneÏ proniknout do kazÏdeÂho staÂtnõÂho tajemstvõÂ a nemilosrdneÏ stõÂhal osoby, ktereÂ mu v tom braÂnily.1 Do vsÏech oddeÏlenõÂ ministerstva naÂrodnõÂ obrany, ale takeÂ do jinyÂch staÂtnõÂch uÂrÏaduÊ a podnikuÊ postupneÏ prosazoval osoby jemu bezmezneÏ oddaneÂ, bez ohledu na politickou prÏõÂslusÏnost. VsÏechny podrÏõÂzeneÂ soustavneÏ prÏeteÏzÏoval pracovnõÂmi uÂkoly tak, zÏe nikdo nemeÏl cÏas uvazÏovat o jejich obsahu. SebemensÏõÂ naÂznak jineÂho naÂzoru v zaÂrodku tlumil. SverÏepeÏ odstranÏoval vsÏechny osoby, o nichzÏ meÏl jen dojem, zÏe by jeho sÏkodlivou cÏinnost mohly odhalit.2 PrÏi rozmist'ovaÂnõÂ jemu oddanyÂch osob na duÊlezÏityÂch mõÂstech uÂzce spolupracoval s kpt. BedrÏichem PokornyÂm z ministerstva vnitra. V pruÊbeÏhu roku 1946 zameÏrÏilo vedenõÂ KSCÏ hlavnõÂ pozornost na ovlaÂdnutõÂ zbyÂvajõÂcõÂch odboruÊ ministerstva vnitra a duÊlezÏityÂch pozic v SNB. S pomocõÂ ministra vnitra V. Noska a ostatnõÂch komunistuÊ pracujõÂcõÂch na ministerstvu pokracÏovalo postupneÏ doplnÏovaÂnõÂ dalsÏõÂch odboruÊ MV cÏleny KSCÏ. Problematikou rozmist'ovaÂnõÂ cÏlenuÊ KSCÏ na ministerstvu vnitra se zabyÂvalo bezpecÏÂ V KSCÏ. Vzniklo takeÂ nostnõÂ oddeÏlenõÂ a bezpecÏnostnõÂ komise U archivnõÂ oddeÏlenõÂ UÂV KSCÏ. Toto oddeÏlenõÂ vedlo evidenci urcÏenyÂch osob a shromazÏd'ovalo o nich informace duÊveÏrneÂho charakteru. Za prioritnõÂ povazÏovalo vedenõÂ KSCÏ zõÂskaÂvaÂnõÂ informacõÂ o osobaÂch, ktereÂ pracovaly na duÊlezÏityÂch mõÂstech v armaÂdeÏ a SNB. Â V KSCÏ prÏesneÏ specifikoDokumenty archivnõÂho oddeÏlenõÂ U valy okruhy osob, o nichzÏ meÏly byÂt pruÊbeÏzÏneÏ zõÂskaÂvaÂny potrÏebneÂ 155

informace. V armaÂdnõÂ hierarchii na ministerstvu naÂrodnõÂ obrany a na hlavnõÂm sÏtaÂbu to byli prÏednostoveÂ odboruÊ a oddeÏlenõÂ, daÂle veliteleÂ vojenskyÂch oblastõÂ, veliteleÂ armaÂdnõÂch sboruÊ, veliteleÂ divizõÂ a veliteleÂ plukuÊ. V kartoteÂkaÂch figurovali takeÂ veliteleÂ vojenskyÂch sÏkol a ucÏilisÏt'. V prÏõÂpadeÏ ministerstva vnitra a SNB zahrnovaly kartoteÂky jesÏteÏ sÏirsÏõÂ okruh funkcõÂ nezÏ u armaÂdy. U ministerstva vnitra se jednalo o prÏednosty odboruÊ a oddeÏlenõÂ, z hlavnõÂho velitelstvõÂ SNB a ze zemskyÂch velitelstvõÂ v CÏechaÂch a na MoraveÏ o velitele a zaÂstupce. V raÂmci SNB vedlo archivnõÂ oddeÏlenõÂ zaÂznamy takeÂ o vsÏech oblastnõÂch a okresnõÂch velitelõÂch vcÏetneÏ jejich zaÂstupcuÊ. StejnyÂm zpuÊsobem byli evidovaÂni takeÂ veliteleÂ vsÏech stupnÏuÊ v hierarchii StB a kriminaÂlnõÂ sluzÏby i jejich zaÂstupci azÏ po okres vcÏetneÏ. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnovalo vedenõÂ KSCÏ rÏeditelstvõÂ NB v Praze. StejneÏ tak evidovalo vsÏechny bezpecÏnostnõÂ referenty ONV. Vedle prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy a bezpecÏnosti obsahovaly kartoteÂky zaÂznamy o vedoucõÂch cÏinitelõÂch Svazu brannosti, CÏs. obce legionaÂrÏskeÂ, SdruzÏenõÂ partyzaÂnuÊ, CÏs. obce sokolskeÂ a dokonce i prazÏskeÂho pozÏaÂrnõÂho sboru.3 Do konce roku 1946 se komunistuÊm podarÏilo zõÂskat podrobneÂ informace o trÏech tisõÂcõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a o stejneÂm pocÏtu duÊstojnõÂkuÊ zarÏazenyÂch na sledovanyÂch mõÂstech. Disponovali takeÂ informacemi o vsÏech pracovnõÂcõÂch rÏeditelstvõÂ NB v Praze a o vsÏech bezpecÏnostnõÂch referentech ONV s podrobnyÂmi charakteristikami vcÏetneÏ prÏõÂslusÏnosti k politickyÂm stranaÂm. VedenõÂ KSCÏ vydalo uÂkol doplnit vesÏkereÂ uÂdaje o osobaÂch na uvedenyÂch funkcõÂch do 1. dubna 1947 a pouzÏõÂvat je prÏi rozestavovaÂnõÂ kaÂdruÊ.4 V prÏõÂpadeÏ generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ armaÂdy provaÂdeÏli doplnÏovaÂnõÂ kartoteÂk prÏõÂslusÏnõÂci OBZ, kterÏõÂ meÏli k dispozici osobnõÂ spisy vojenskyÂch osob. Informace o zaÂjmovyÂch osobaÂch zõÂskaÂvali i jinyÂmi cestami. VyuzÏõÂvali k tomu duÊstojnõÂkuÊ osveÏtoveÂ sluzÏby, strukturu duÊveÏrnõÂkuÊ KSCÏ v armaÂdeÏ, ale i agenturnõÂ sõÂteÏ, ktereÂ rÏõÂdili. DalsÏõÂ uÂdaje zõÂskaÂvali z dokumentuÊ okupacÏnõÂch uÂrÏaduÊ i z jinyÂch materiaÂluÊ. K urychleneÂmu doplneÏnõÂ potrÏebnyÂch informacõÂ a uÂdajuÊ v kartoteÂkaÂch byly organizovaÂny dokonce dobrovolneÂ pracovnõÂ brigaÂdy teÏch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB, OBZ a ostatnõÂch institucõÂ, kterÏõÂ k nim meÏli prÏõÂstup. Z jejich strany se jednalo zcela nepochybneÏ 156

a jednoznacÏneÏ o zneuzÏitõÂ moci uÂrÏednõÂ a o vyzrazenõÂ staÂtnõÂho a sluzÏebnõÂho tajemstvõÂ. StejneÏ tak se jednalo o nezaÂkonnou cÏinnost ze strany vedenõÂ KSCÏ. Vzhledem k prÏõÂsneÂ stranickeÂ kaÂzni se vsÏak informace o teÂto cÏinnosti komunistuÊ nedostaly na verÏejnost. KomunisteÂ na hlavnõÂm velitelstvõÂ SNB a na vsÏech zemskyÂch velitelstvõÂch obdrzÏeli po stranickeÂ linii uÂkol v co nejblizÏsÏõÂ dobeÏ obsadit vsÏechna osobnõÂ oddeÏlenõÂ cÏleny KSCÏ, rozestavovat kaÂdry podle pozÏadavkuÊ strany a zahaÂjit rozsaÂhlou kampanÏ pro naÂbor prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB do KSCÏ. KomunisteÂ se v pruÊbeÏhu let 1946±1947 soustrÏedili na posilovaÂnõÂ svyÂch pozic v SNB dveÏma zpuÊsoby. V prvnõÂ rÏadeÏ se snazÏili nahradit z jejich pohledu nespolehliveÂ prÏõÂslusÏnõÂky SNB cÏleny KSCÏ nebo alesponÏ se stranou sympatizujõÂcõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky. Druhou cestu prÏedstavovalo zõÂskaÂvaÂnõÂ staÂvajõÂcõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB do rÏad cÏlenuÊ strany. V obou prÏõÂpadech k dosazÏenõÂ svyÂch cõÂluÊ pouzÏõÂvali celou sÏkaÂlu ruÊznyÂch metod a prostrÏedkuÊ. NechybeÏl mezi nimi ani nevybõÂravyÂ naÂtlak a kompromitovaÂnõÂ nepohodlnyÂch osob, vcÏetneÏ slibuÊ beztrestnosti teÏm, co se jakkoli v minulosti provinili. Objevily se i sliby rychleÂho povyÂsÏenõÂ a postupu na vysÏsÏõÂ funkce.5 TõÂmto zpuÊsobem se jizÏ v pruÊbeÏhu roku 1946 komunistickeÂ straneÏ podarÏilo podstatnyÂm zpuÊsobem posõÂlit pozice na vsÏech stupnõÂch struktury SNB. Vedle dalsÏõÂch dokumentuÊ o tom sveÏdcÏõÂ i obsah zpraÂvy zemskeÂho velitele SNB v BrneÏ K. Gottwaldovi z pocÏaÂtku roku 1947. V uÂvodu zpraÂvy konstatuje, zÏe pohotovostnõÂ pluk (pozdeÏji pohranicÏnõÂ pluk SNB dislokovanyÂ na MoraveÏ) je plneÏ v rukou KSCÏ a zÏe v SNB je jizÏ 30 procent komunistuÊ. Ke dni 31. 12. 1946 obsahovala struktura SNB na MoraveÏ (kromeÏ Slezska) 6 oblastõÂ, 34 okresuÊ a 499 stanic, ve kteryÂch slouzÏilo 202 duÊstojnõÂkuÊ a 5 162 gaÂzÏistuÊ. PohotovostnõÂ pluk meÏl 29 duÊstojnõÂkuÊ a 1 320 gaÂzÏistuÊ. K 15. brÏeznu 1946 byli cÏleny KSCÏ 3 oblastnõÂ veliteleÂ, 8 veliteluÊ okresuÊ, 58 veliteluÊ stanic, 41 duÊstojnõÂkuÊ a 1 524 gaÂzÏistuÊ. Do 31. 12. byli jizÏ cÏleny KSCÏ 3 oblastnõÂ veliteleÂ a 2 zaÂstupci, 24 okresnõÂch veliteluÊ a 2 zaÂstupci, 171 veliteluÊ stanic, 69 duÊstojnõÂkuÊ a 2 427 gaÂzÏistuÊ.6 Na rozsÏirÏovaÂnõÂ vlivu komunistuÊ v ruÊznyÂch slozÏkaÂch SNB se podõÂlely ve znacÏneÂ mõÂrÏe i zemskeÂ bezpecÏnostnõÂ komise KSCÏ. ZajõÂmaveÂ z tohoto pohledu bylo slozÏenõÂ zemskeÂ bezpecÏnostnõÂ komise KSCÏ v BrneÏ. Na jejõÂ praÂci se podõÂleli poslanec Otto SÏling, krajskyÂ bezpecÏnostnõÂ sekretaÂrÏ BohusÏ Rydval, bezpecÏnostnõÂ refe157

rent ZNV SvitavskyÂ, novyÂ prozatõÂmnõÂ zemskyÂ velitel SNB pplk. MlynaÂrÏ, zemskyÂ vedoucõÂ StB npor. Vala, naÂcÏelnõÂk OBZ 3. vojenskeÂ oblasti mjr. ZdeneÏk Andreis, oblastnõÂ vedoucõÂ ZOB kpt. ProchaÂzka a tajemnõÂk bezpecÏnostnõÂho referenta ZNV dr. Filip.7 Z materiaÂlu bezpecÏnostnõÂho oddeÏlenõÂ UÂV KSCÏ, kteryÂ nenõÂ datovaÂn, vyplyÂvaÂ, zÏe k 1. lednu 1947 bylo 10 oblastnõÂch veliteluÊ cÏleny KSCÏ. Do cÏervna 1947 se podarÏilo KSCÏ obsadit v CÏechaÂch 14 z 18 oblastnõÂch velitelstvõÂ a na MoraveÏ 3 ze 6. DaÂle se v materiaÂlu uvaÂdeÏlo, zÏe v CÏechaÂch zõÂskajõÂ v blõÂzkeÂ dobeÏ komunisteÂ dalsÏõÂ dveÏ mõÂsta oblastnõÂch veliteluÊ.8 Vedle obsazenõÂ duÊlezÏityÂch pozic prÏõÂmo cÏleny komunistickeÂ strany ponechaÂvalo vedenõÂ KSCÏ obsazeny urcÏiteÂ pozice takeÂ bezpartijnõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky SNB nebo vojaÂky, kterÏõÂ patrÏili mezi prÏõÂvrzÏence teÂto strany. NeÏktereÂ dokumenty, v nichzÏ se hodnotõÂ dosazÏeneÂ pozice KSCÏ v ministerstvu vnitra a SNB, obsahujõÂ u charakteristiky konkreÂtnõÂch osob i poznaÂmky typu: velitel, acÏ neorganizovaÂn, spolupracuje. Dne 16. dubna roku 1947 rozhodl na sveÂ schuÊzi organizacÏnõÂ Â V KSCÏ o reorganizaci bezpecÏnostnõÂho a vojenskeÂho sekretariaÂt U odboru uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu. Vznikly trÏi samostatneÂ odbory ± brannyÂ, bezpecÏnostnõÂ a evidencÏnõÂ. V jejich cÏele stanuli A. HlozÏek, J. VodicÏka a K. SÏvaÂb. Vedle zmõÂneÏnyÂch odboruÊ pracovalo takeÂ kaÂdroveÂ oddeÏlenõÂ, ktereÂ vedlo evidenci kaÂdruÊ v lidoveÂ spraÂveÏ (NV). V cÏervnu roku 1947 rozhodl organizacÏnõÂ sekretariaÂt o provedenõÂ proveÏrky kaÂdruÊ v naÂrodnõÂch vyÂborech. K tomu vydal i podrobneÂ smeÏrnice.9 V cÏervnu 1947 vznikly jesÏteÏ subkomise pro jednotliveÂ slozÏky SNB, a to subkomise staÂtobezpecÏnostnõÂ a kriminaÂlnõÂ. V uvedenyÂch subkomisõÂch se projednaÂvaly vesÏkereÂ probleÂmy z oblasti personaÂlnõÂ, ale i ostatnõÂ sluzÏebnõÂ veÏci spadajõÂcõÂ do kompetence StB a kriminaÂlnõÂ sluzÏby. ZaÂrovenÏ bezpecÏnostnõÂ oddeÏlenõÂ vypracovalo podrobnyÂ plaÂn pro podzimnõÂ a prÏedvolebnõÂ obdobõÂ.10 TõÂm, zÏe v pruÊbeÏhu roku 1946 dosÏlo k dalsÏõÂmu vyÂrazneÂmu prohloubenõÂ vlivu KSCÏ v ministerstvu vnitra a ve vsÏech jemu podrÏõÂzenyÂch slozÏkaÂch, nastala zcela novaÂ situace. TeÂmeÏrÏ vesÏkereÂ duÊlezÏiteÂ sluzÏebnõÂ probleÂmy bezpecÏnostnõÂch slozÏek nerÏesÏili k tomu urcÏenõÂ funkcionaÂrÏi, ale staÂvaly se prÏedmeÏtem jednaÂnõÂ stranickyÂch orgaÂnuÊ. Ministerstvo vnitra i jemu podrÏõÂzeneÂ slozÏky fakticky rÏõÂÂ koly dostaÂvali komunisteÂ formou usnesenõÂ dilo vedenõÂ KSCÏ. U nebo smeÏrnic vysÏsÏõÂch stranickyÂch orgaÂnuÊ. To se tyÂkalo nejen 158

personaÂlnõÂch otaÂzek, ale naprÏõÂklad i vypracovaÂnõÂ a posouzenõÂ ruÊznyÂch prÏedpisuÊ a smeÏrnic pro cÏinnost SNB, vcÏetneÏ naÂvrhuÊ zaÂkona o SNB. Jedinou mocenskou ozbrojenou slozÏkou, kterou se komunistickeÂ straneÏ nepodarÏilo v relativneÏ kraÂtkeÂ dobeÏ po osvobozenõÂ plneÏ ovlaÂdnout, byla armaÂda. Pozice, ktereÂ v teÂto dobeÏ komunistickaÂ strana v armaÂdeÏ zõÂskala, vyuzÏõÂvala prÏednostneÏ k posõÂlenõÂ sveÂho vlivu v SNB. Z pohledu KSCÏ spolehliveÂ duÊstojnõÂky a rotmistry z povolaÂnõÂ i v zaÂloze vyuzÏõÂvala k formovaÂnõÂ noveÂ struktury SNB. DuÊstojnõÂci a rotmistrÏi armaÂdy tvorÏili jaÂdro pohotovostnõÂho pluku SNB, kteryÂ vznikl v leÂteÏ roku 1945, i dalsÏõÂch dvou plukuÊ, zformovanyÂch v prvnõÂ polovineÏ roku 1946. Pluky meÏly celkem 9 praporuÊ rozdeÏlenyÂch do 40 rot.11 JizÏ v pruÊbeÏhu roku 1945 vedenõÂ KSCÏ a jemu podrÏõÂzeneÂ slozÏky vytvaÂrÏely takeÂ strukturu brannyÂch komisõÂ a systeÂm stranickyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ v armaÂdeÏ. BranneÂ komise pracovaly mimo armaÂdu, duÊveÏrnõÂci plnili uÂkoly uvnitrÏ armaÂdy. Struktura brannyÂch komisõÂ KSCÏ zahrnovala uÂstrÏednõÂ brannou komisi UÂS KSCÏ, krajskeÂ branneÂ komise a okresnõÂ branneÂ komise. ZaÂkladem vsÏech stupnÏuÊ brannyÂch komisõÂ se stali brannõÂ referenti, kterÏõÂ za cÏinnost komise nesli odpoveÏdnost prÏed vysÏsÏõÂmi stranickyÂmi orgaÂny. BranneÂ komise tvorÏili vedle brannyÂch referentuÊ takeÂ zaÂstupce aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ, zaÂstupce osveÏty, zaÂstupce Svazu brannosti, zaÂstupce rotmistruÊ a muzÏstva, poprÏõÂpadeÏ zaÂstupci jednotlivyÂch druhuÊ vojsk.12 K hlavnõÂm uÂkoluÊm krajskyÂch brannyÂch komisõÂ patrÏilo rÏõÂzenõÂ a kontrola politickeÂho sÏkolenõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ armaÂdy a Svazu brannosti na okresech, spojenõÂ s doplnÏovacõÂmi velitelstvõÂmi, evidence narukovaneÂho cÏlenstva a vedenõÂ evidence duÊstojnõÂkuÊ cÏlenuÊ KSCÏ od kapitaÂna vyÂsÏe, vcÏetneÏ podrobneÂ charakteristiky. OkresnõÂ branneÂ komise urcÏovaly posaÂdkoveÂ duÊveÏrnõÂky a duÊveÏrnõÂky sveÏtnic. Jejich uÂkolem byla navõÂc distribuce stranickeÂho tisku a literatury v armaÂdeÏ.13 Struktura stranickyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ odpovõÂdala organizacÏnõÂ strukturÏe armaÂdy. PosaÂdkovyÂ duÊveÏrnõÂk rÏõÂdil cÏinnost duÊveÏrnõÂkuÊ sveÏtnic. BranneÂ referenty vsÏech stupnÏuÊ prÏipravovalo k plneÏnõÂ uÂkoluÊ vojenskeÂ oddeÏlenõÂ uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu KSCÏ. VyÂsÏe uvedenaÂ struktura se vytvaÂrÏela od pocÏaÂtku roku 1946. VyÂsledky puÊsobenõÂ jednotlivyÂch prvkuÊ uvedeneÂ struktury byly ruÊzneÂ a do znacÏneÂ mõÂry zaÂvisely na uÂrovni jednotlivyÂch brannyÂch referentuÊ a osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ. 159

Vedle prÏõÂpravy brannyÂch referentuÊ vypracovalo vojenskeÂ oddeÏlenõÂ UÂS KSCÏ SmeÏrnice pro branneÂ referenty krajuÊ, okresuÊ a pro duÊveÏrnõÂky kasaÂren a sveÏtnic i podrobnyÂ BrannyÂ program na rok 1947.14 V pruÊbeÏhu prvnõÂ poloviny roku 1947 jizÏ vojenskeÂ oddeÏlenõÂ rÏesÏilo i otaÂzku vydaÂvaÂnõÂ vojenskyÂch rÏaÂduÊ a prÏedpisuÊ. JednotlivõÂ komunisteÂ na odpovõÂdajõÂcõÂch funkcõÂch v armaÂdeÏ dostaÂvali instrukce ze strany vedenõÂ KSCÏ a mnoheÂ naÂvrhy rÏaÂduÊ a prÏedpisuÊ byly ve vedenõÂ KSCÏ posuzovaÂny. Dne 23. cÏervna roku 1947 na dvoudennõÂ konferenci dostali brannõÂ referenti za uÂkol vybudovat evidenci duÊstojnickeÂho sboru od sÏtaÂbnõÂho kapitaÂna vyÂsÏe podle abecedy a podle dislokace.15 V leÂteÏ roku 1947 vypracovalo vojenskeÂ oddeÏlenõÂ UÂS KSCÏ podrobnyÂ pracovnõÂ plaÂn na obdobõÂ zaÂrÏõÂ ± prosinec 1947. Mimo jineÂ obsahoval i uÂkoly ke sbeÏru materiaÂluÊ o cÏinnosti brannyÂch komisõÂ ostatnõÂch politickyÂch stran, dobudovaÂnõÂ kartoteÂky duÊstojnõÂkuÊcÏlenuÊ KSCÏ a urychleneÂ vybudovaÂnõÂ kartoteÂky duÊstojnõÂkuÊ, povazÏovanyÂch za antidemokratickeÂ zÏivly. VypracovaÂnõÂm generaÂlnõÂho plaÂnu obrany byli poveÏrÏeni generaÂloveÂ V. Sacher, SÏ. DrgacÏ a pplk. I. RoÂt.16 Mnohdy dochaÂzelo i ve vedenõÂ KSCÏ k dupliciteÏ prÏi plneÏnõÂ ruÊznyÂch uÂkoluÊ. NaprÏõÂklad evidenci duÊstojnõÂkuÊ na vyÂznamnyÂch funkcõÂch provaÂdeÏlo archivnõÂ oddeÏlenõÂ UÂS, pozdeÏji evidencÏnõÂ oddeÏlenõÂ, a rÏadu stejnyÂch informacõÂ uchovaÂvalo takeÂ bezpecÏnostnõÂ oddeÏlenõÂ a bezpecÏnostnõÂ komise UÂS KSCÏ. ÂS I prÏes probleÂmy, ktereÂ se v praÂci vojenskeÂho oddeÏlenõÂ U KSCÏ, brannyÂch komisõÂ vsÏech stupnÏuÊ i stranickyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ vyskytovaly, umozÏnÏoval tento systeÂm postupneÂ prohlubovaÂnõÂ vlivu KSCÏ v armaÂdeÏ a soubeÏzÏneÏ s tõÂm i obsazovaÂnõÂ vyÂznamnyÂch funkcõÂ bud' cÏleny strany, nebo jejich prÏõÂvrzÏenci. PrÏõÂslusÏnõÂci osveÏtoveÂ sluzÏby rÏõÂdili cÏinnost stranickyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ a zõÂskaÂvali od nich mnoheÂ informace, ktereÂ daÂle poskytovaly vojenskeÂmu obranneÂmu zpravodajstvõÂ. I ostatnõÂ politickeÂ strany vytvaÂrÏely branneÂ komise. ZÏaÂdnaÂ z nekomunistickyÂch politickyÂch stran vsÏak nezõÂskala v armaÂdeÏ vyÂznamneÏjsÏõÂ pozice. JednõÂm z duÊvoduÊ byla i skutecÏnost, zÏe OBZ za pomoci osveÏtoveÂ sluzÏby i prostrÏednictvõÂm agenturnõÂch sõÂtõÂ zõÂskaÂvalo prÏesneÂ informace o cÏlenstvõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ v jednotlivyÂch politickyÂch stranaÂch. VyÂsledkem byla snaha odstranit duÊstojnõÂky ± cÏleny jinyÂch politickyÂch stran ± z jakyÂchkoliv vyÂznamnyÂch funkcõÂ. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah dokumentu 160

SouhrnnaÂ zpraÂva o armaÂdeÏ. Ten zpracovalo paÂteÂ oddeÏlenõÂ HSÏ (OBZ) a maÂ datum 3. cÏervna 1946.17 PodrobnyÂ elaboraÂt, 42 straÂnek, se zabyÂvaÂ vsÏemi oblastmi zÏivota armaÂdy. Jednou z cÏaÂstõÂ zpraÂvy je takeÂ pasaÂzÏ nazvanaÂ CÏistka ve velitelskeÂm sboru. Z jejõÂho obsahu je zrÏejmeÂ, zÏe v pruÊbeÏhu druheÂ ocÏisty nebyli do armaÂdy prÏijati ani duÊstojnõÂci, kterÏõÂ se podle OBZ provinili svyÂm jednaÂnõÂm v dobeÏ prÏed Mnichovem. Podle zpraÂvy jako podklad paÂtraÂnõÂ slouzÏil materiaÂl nalezenyÂ v archivu K. H. Franka (SÏteÏchovickyÂ archiv) a daÂle agenturnõÂ hlaÂsÏenõÂ jednoho z nejlepsÏõÂch agentuÊ byÂvaleÂho 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu.18 V prÏõÂpadech, kdy jizÏ nebylo mozÏno vinu dokaÂzat, vydalo paÂteÂ oddeÏlenõÂ uÂkol jmenovaneÂ sledovat ve snaze odsunout je z cÏinneÂ sluzÏby nebo z vyÂznamnyÂch funkcõÂ.19 DuÊvodem odstraneÏnõÂ duÊstojnõÂka z vyÂznamneÂ funkce byla podle OBZ takeÂ skutecÏnost, zÏe jmenovanyÂ ¹...je rozhodnyÂm odpuÊrcem komunismu, cÏõÂmzÏ se netajõÂª, anebo je ¹bezcharakternõÂ typ, cÏlen naÂrodneÏ socialistickeÂ stranyª. V zaÂjmu armaÂdy a dobreÂho jmeÂna vojska bylo nutno podle OBZ takoveÂto duÊstojnõÂky odstranit ze zodpoveÏdnyÂch mõÂst.20 Proto se hlavnõÂ uÂsilõÂ vedoucõÂch cÏiniteluÊ, prÏedevsÏõÂm naÂrodneÏ socialistickeÂ a lidoveÂ strany, soustrÏedilo na pokusy odhalovat podobneÂ praktiky OBZ a osveÏtoveÂ sluzÏby v armaÂdeÏ. Vzhledem k situaci ve vlaÂdeÏ a v ostatnõÂch slozÏkaÂch vyÂkonneÂ moci, kde po volbaÂch v roce 1946 dosÏlo k upevneÏnõÂ pozic KSCÏ, snazÏili se cÏlenoveÂ vyÂsÏe uvedenyÂch stran rÏesÏit vznikleÂ probleÂmy prÏedevsÏõÂm v parlamentu a v jeho vyÂborech. K nejaktivneÏjsÏõÂm poslancuÊm v tomto smeÏru patrÏili i nadaÂle prof. V. Krajina, G. Loubal, O. Hora, kpt. A. BartosÏ, J. VicÏaÂnek, P. Zenkl ale i P. Viboch, pplk. M. PolaÂk a dalsÏõÂ z DemokratickeÂ strany Slovenska. TeÂmeÏrÏ na kazÏdeÂm zasedaÂnõÂ branneÂho vyÂboru PNS a pozdeÏji UÂNS prÏedklaÂdali uvedenõÂ poslanci duÊkazy o zneuzÏõÂvaÂnõÂ OBZ a osveÏtoveÂ sluzÏby proti demokraticky smyÂsÏlejõÂcõÂm duÊstojnõÂkuÊm, o jejich paÂtraÂnõÂ po stranickeÂ prÏõÂslusÏnosti duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ, o zasahovaÂnõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ do ustanovovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ na velitelskaÂ mõÂsta. StejneÏ tak uvaÂdeÏli rÏadu konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ o zasahovaÂnõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ do povysÏovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ vcÏetneÏ prÏõÂpaduÊ, kdy byli z armaÂdy odstraneÏni poctivõÂ a schopnõÂ duÊstojnõÂci pod zaÂminkou nedostatecÏneÂ ilegaÂlnõÂ cÏinnosti.21 161

Ani soustavnaÂ kritika a prÏedklaÂdaÂnõÂ konkreÂtnõÂch faktuÊ o zneuzÏõÂvaÂnõÂ OBZ a osveÏtoveÂ sluzÏby ve prospeÏch KSCÏ, ani interpelace zÏaÂdajõÂcõÂ naÂpravu neprÏinesly teÂmeÏrÏ zÏaÂdneÂ vyÂsledky. NaÂprava nebyla zjednaÂna ani v prÏõÂpadech, kdy poslanci nekomunistickyÂch stran prÏednesli interpelace v prÏõÂtomnosti ministra naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svobody prÏi jeho expozeÂ o armaÂdeÏ v parlamentu.22 Obsahem odpoveÏdõÂ na interpelace a konkreÂtnõÂ dotazy poslancuÊ bylo jejich odmõÂtnutõÂ nebo bagatelizovaÂnõÂ. V mnohyÂch prÏõÂpadech se ze strany OBZ a dalsÏõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek projevila i snaha kompromitovat autory interpelacõÂ a odstranit je z verÏejneÂho zÏivota. Ve stõÂnu prÏedvolebnõÂ kampaneÏ prÏijalo ProzatõÂmnõÂ naÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ zaÂkon, jehozÏ realizace v praxi vyÂrazneÏ ovlivnila budovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru povaÂlecÏneÂ armaÂdy v letech 1946± 1948. Po prÏedchozõÂm projednaÂnõÂ v branneÂm a bezpecÏnostnõÂm vyÂboru prÏijalo PNS dne 6. brÏezna 1946 zaÂkon cÏ. 72/46 Sb., o uÂpraveÏ neÏkteryÂch praÂvnõÂch pomeÏruÊ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z povolaÂnõÂ a o prÏevzetõÂ neÏkteryÂch osob do cÏeskoslovenskeÂ branneÂ moci. Tento zaÂkon prÏijal parlament s cõÂlem proveÂst duÊslednou ocÏistu duÊstojnickeÂho a rotmistrovskeÂho sboru armaÂdy. TentyÂzÏ cõÂl vsÏak meÏlo i prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ do cÏs. branneÂ moci v roce 1945 na zaÂkladeÏ usnesenõÂ vlaÂdy z kveÏtna 1945. NaskyÂtajõÂ se tedy logicky otaÂzky, jakeÂ duÊvody vedly k prÏijetõÂ tohoto zaÂkona. ProcÏ byl prÏijat bezprostrÏedneÏ po ukoncÏenõÂ praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ a odvolacõÂ komise na prÏelomu let 1945±1946 a kdo meÏl na prÏijetõÂ takoveÂho zaÂkona zaÂjem? PuÊvodneÏ meÏla byÂt uÂprava praÂvnõÂch pomeÏruÊ vojenskyÂch gaÂzÏistuÊ rÏesÏena formou dekretu prezidenta republiky v dobeÏ, kdy jesÏteÏ neexistoval parlament. Jeho osnovu zaslalo ministerstvo naÂrodnõÂ obrany k meziministerskeÂmu prÏipomõÂnkoveÂmu rÏõÂzenõÂ 25. cÏervence 1945. Diskuse k tomuto materiaÂlu probeÏhla na meziministerskeÂ poradeÏ dne 23. srpna 1945. NaÂvrh dekretu obsahoval stejneÏ jako usnesenõÂ vlaÂdy z kveÏtna pozÏadavek aktivnõÂ uÂcÏasti v odboji pro proveÏrÏovaneÂ generaÂly, duÊstojnõÂky a rotmistry. Tento pozÏadavek se stal jaÂdrem sporu nejen v dobeÏ projednaÂvaÂnõÂ podkladuÊ pro prÏijetõÂ dekretu a pozdeÏji zaÂkona, ale i prÏi jeho praktickeÂm naplnÏovaÂnõÂ. Na zaÂkladeÏ neÏkteryÂch zkusÏenostõÂ z prvnõÂ ocÏisty navrhovaly VojenskaÂ kancelaÂrÏ prezidenta republiky, ministerstvo spravedlnosti, 162

UÂrÏad prÏedsednictva vlaÂdy a dokonce i ministerstvo vnitra zmeÏnu tohoto ustanovenõÂ.23 Ke shodeÏ nedosÏlo ani na meziministerskeÂ poradeÏ, ani na jednaÂnõÂch VojenskeÂ rady prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy. Na potrÏebeÏ prÏijetõÂ dekretu nebo zaÂkona se shodovali prÏedstaviteleÂ vsÏech politickyÂch stran. Zcela protichuÊdneÂ naÂzory mezi nimi se vsÏak projevily na probleÂm vyzÏadovaÂnõÂ aktivnõÂ uÂcÏasti v odboji. KonecÏneÂ rozhodnutõÂ bylo ponechaÂno vlaÂdeÏ. PrÏi jednaÂnõÂ vlaÂdy se podarÏilo komunistuÊm pozÏadavek aktivnõÂ uÂcÏasti v odboji do zaÂkona prosadit. JednoznacÏneÏ je podporÏil i ministr naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svoboda.24 PrÏijetõÂ zaÂkona 72/46 Sb. hodnotili tehdejsÏõÂ prÏedstaviteleÂ komunistickeÂ strany jako vyÂznamnyÂ uÂspeÏch KSCÏ. UstanovenõÂ zaÂkona byla v mnoheÂm prÏõÂsneÏjsÏõÂ nezÏ zaÂsady pro prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z kveÏtna 1945 a na rozdõÂl od nich platila pro duÊstojnõÂky cÏeskeÂ i slovenskeÂ naÂrodnosti. Ministerstvo naÂrodnõÂ obrany vydalo ve VeÏcneÂm veÏstnõÂku cÏ. 39 ze dne 30. dubna 1946 vyhlaÂsÏku stanovujõÂcõÂ povinnost vsÏech duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ z povolaÂnõÂ podat si znova podle zaÂkona cÏ. 72/ 46 Sb. prÏihlaÂsÏku do armaÂdy. ZaÂrovenÏ bylo zverÏejneÏno prÏesneÂ zneÏnõÂ zaÂkona. PodrobnyÂ dotaznõÂk, jenzÏ byl soucÏaÂstõÂ prÏihlaÂsÏky, obsahoval celkem 53 uÂdajuÊ. VlaÂda na sveÂ 58. schuÊzi schvaÂlila slozÏenõÂ prÏijõÂmacõÂch komisõÂ a odvolacõÂ komise. TakeÂ v prÏijõÂmacõÂch komisõÂch podle zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. byli prÏõÂslusÏnõÂci OBZ. SÏeÂf OBZ B. Reicin opeÏt zasedal v komisi pro prÏijõÂmaÂnõÂ generaÂluÊ a plukovnõÂkuÊ. JednacõÂ rÏaÂd komisõÂ stanovoval DuÊveÏrnyÂ domaÂcõÂ rozkaz MNO cÏ. 65 ze dne 14. cÏervna 1946.25 Fakticky zacÏal proces druheÂ ocÏisty azÏ v polovineÏ roku 1946. Mechanismus procesu prÏijõÂmaÂnõÂ byl stejnyÂ jako v prÏõÂpadeÏ prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ v roce 1945. DiametraÂlneÏ se vsÏak zmeÏnila politickaÂ situace a souvislosti, ve kteryÂch proces prÏijõÂmaÂnõÂ probõÂhal. Na rozdõÂl od prvnõÂ ocÏisty existoval v roce 1946 parlament a brannyÂ vyÂbor, jenzÏ se zabyÂval problematikou armaÂdy. JizÏ samotnou prÏõÂpravu zaÂkona a proces jeho schvalovaÂnõÂ v ProzatõÂmnõÂm naÂrodnõÂm shromaÂzÏdeÏnõÂm provaÂzelo prohloubenõÂ rozporuÊ mezi KSCÏ a ostatnõÂmi parlamentnõÂmi stranami v naÂzorech na koncepci budovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru armaÂdy. NaÂrodneÏ socialistickaÂ strana a lidovci prosazovali koncepci kontinuity povaÂlecÏneÂ armaÂdy s armaÂdou prÏedmnichovskou, zalozÏenou na dosavadnõÂch tradicõÂch. KomunistickaÂ strana prosazovala koncepci budovaÂnõÂ lidoveÏ demokratickeÂ armaÂdy, cozÏ v praxi zname163

nalo duÊslednou realizaci ustanovenõÂ vojenskeÂ cÏaÂsti KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu. PrÏedzveÏstõÂ ostryÂch strÏetuÊ v souvislosti s realizacõÂ zaÂkona cÏ. 72/ /46 Sb. se stala diskuse k expozeÂ ministra naÂrodnõÂ obrany v branneÂm vyÂboru PNS dne 5. 12. 1945. Diskuse pokracÏovala na dalsÏõÂch zasedaÂnõÂch branneÂho vyÂboru v roce 1946. Po zahaÂjenõÂ praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ se proces druheÂ ocÏisty stal nedõÂlnou soucÏaÂstõÂ zaÂpasu o ovlaÂdnutõÂ mocenskyÂch slozÏek staÂtu, v tomto prÏõÂpadeÏ armaÂdy. PruÊbeÏzÏneÂ vyÂsledky ocÏisty se staly prÏedmeÏtem rozporuplnyÂch diskusõÂ v parlamentu, ve vlaÂdeÏ, na ministerstvu naÂrodnõÂ obrany i v jinyÂch institucõÂch. Se svyÂmi pozÏadavky se na prÏijõÂmacõÂ komise, ale i na poslance parlamentu, vlaÂdu, MNO a dokonce i na prezidenta obracely ruÊzneÂ byÂvaleÂ partyzaÂnskeÂ skupiny, zaÂjmoveÂ a spolecÏenskeÂ organizace, naÂrodnõÂ vyÂbory i jednotlivõÂ obcÏaneÂ. PartyzaÂni zÏaÂdali zastoupenõÂ v prÏijõÂmacõÂch komisõÂch, duÊsledneÂ provedenõÂ ocÏisty podle zaÂkona, nahrazenõÂ neschopnyÂch duÊstojnõÂkuÊ prÏõÂslusÏnõÂky 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR a podobneÏ. PrÏijõÂmacõÂm komisõÂm a na MNO zasõÂlali seznamy duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se v pruÊbeÏhu vaÂlky zkompromitovali, nezuÂcÏastnili se odboje a nemeÏli byÂt prÏijati do armaÂdy. PodobneÂ seznamy prÏedklaÂdali takeÂ komunisteÂ v branneÂm vyÂboru a ve vlaÂdeÏ. PruÊbeÏh ocÏisty se stal prÏedmeÏtem zaÂjmu stranickeÂho i vojenskeÂho tisku. JaÂdrem sporuÊ se opeÏt stal probleÂm aktivnõÂ uÂcÏasti v odboji. V teÂto souvislosti prof. V. Krajina v parlamentu upozornÏoval na nedostatky zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. Kritizoval zejmeÂna prÏõÂlisÏ striktnõÂ dodrzÏovaÂnõÂ ustanovenõÂ zaÂkona o prokaÂzaÂnõÂ odbojoveÂ cÏinnosti u duÊstojnõÂkuÊ, jejichzÏ prÏihlaÂsÏky byly projednaÂvaÂny prÏijõÂmacõÂmi komisemi. PoukaÂzal na skutecÏnost, zÏe londyÂnskaÂ vlaÂda adresovala domaÂcõÂmu odboji instrukce, aby do zahranicÏõÂ nebyli vysõÂlaÂni dalsÏõÂ duÊstojnõÂci, zvlaÂsÏteÏ vysÏsÏõÂch hodnostõÂ, nebot' pro neÏ nebylo umõÂsteÏnõÂ. RovneÏzÏ tak vlaÂdnõÂ cÏiniteleÂ ze zahranicÏõÂ prostrÏednictvõÂm vysõÂlacÏek zÏaÂdali, aby nebyly prÏedcÏasneÏ podnikaÂny zÏaÂdneÂ ozbrojeneÂ akce. Rozsah odbojoveÂ cÏinnosti nebyl prÏedem nikyÂm stanoven, ale byl urcÏen azÏ dodatecÏneÏ.26 VyÂsÏe uvedeneÂ skutecÏnosti vedly podle neÏj takeÂ ke znechucenõÂ duÊstojnõÂkuÊ a prÏetrvaÂvajõÂcõÂ existencÏnõÂ nejistoteÏ. Proto naÂrodnõÂ socialisteÂ pozÏadovali novelizaci zaÂkona. RovneÏzÏ kritizovali uÂdajneÏ neslyÂchanou karieÂru mladyÂch duÊstojnõÂkuÊ ¹za stranickeÂ zaÂsluhyª. Jejich ostreÂ uÂtoky smeÏrÏovaly sou164

stavneÏ i proti OBZ a HSVO.27 NaÂrodneÏ socialistickyÂ poslanec G. Loubal dokonce prohlaÂsil, zÏe OBZ uskutecÏnÏuje politickyÂ teror a osveÏtovaÂ cÏinnost je vyuzÏõÂvaÂna ve prospeÏch KSCÏ.28 KomunisticÏtõÂ poslanci se naopak snazÏili na zaÂkladeÏ konkreÂtnõÂch faktuÊ vyÂsÏe uvedeneÂ skutecÏnosti vyvraÂtit. Poslanec VodicÏka uvaÂdeÏl prÏõÂklady nespraÂvneÂho postupu prÏijõÂmacõÂch komisõÂ, prÏõÂpady povyÂsÏenõÂ duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se neuÂcÏastnili odboje, a zÏaÂdal na MNO naÂpravu. Ministerstvo naÂrodnõÂ obrany bylo nuceno k vystoupenõÂ poslancuÊ zaujmout stanovisko. Do praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ MNO nezasahovalo a v prÏõÂpadeÏ OBZ a osveÏty teÂmeÏrÏ vzÏdy kritiku nekomunistickyÂch poslancuÊ odmõÂtlo.29 Na existenci zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. a na zpuÊsob jeho realizace existovaly ruÊzneÂ, neÏkdy i zcela protichuÊdneÂ naÂzory. Projevovaly se nejen u prÏedstaviteluÊ ruÊznyÂch politickyÂch stran, ale takeÂ na nejvysÏsÏõÂch mõÂstech v armaÂdeÏ a dokonce i mezi ministrem naÂrodnõÂ obrany a prezidentem republiky. PrÏesto zÏe komise postupovaly prÏi prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ vcelku benevolentneÏ, projevily se v rÏadaÂch duÊstojnickeÂho sboru negativnõÂ tendence. Ve zpraÂveÏ pro prezidenta republiky o pomeÏrech v duÊstojnickeÂm sboru v roce 1946 MNO uvaÂdõÂ: ¹OtaÂzka renominace spojenaÂ s provaÂdeÏnõÂm zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. velmi znepokojuje duÊstojnickyÂ sbor. MoraÂlka duÊstojnickeÂho sboru je velmi nõÂzkaÂ. Je proto prÏirozeneÂ, zÏe velmi rigoroÂznõÂ projednaÂvaÂnõÂ prÏihlaÂsÏek duÊstojnõÂkuÊ do armaÂdy nemuÊzÏe nikterak prÏispeÏti ke zlepsÏenõÂ pomeÏruÊ v duÊstojnickeÂm sboru.ª30 Vzhledem k odlisÏnosti vyÂvoje politickeÂ situace na Slovensku meÏl i proces prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ slovenskeÂ naÂrodnosti svaÂ specifika. TakeÂ do tohoto procesu vyÂrazneÏ zasahovalo obranneÂ zpravodajstvõÂ. PrÏõÂjõÂmaÂnõÂ se snazÏily ovlivnit ruÊzneÂ organizace a instituce cestou intervencõÂ u prÏijõÂmacõÂch a odvolacõÂ komise. Jednalo se naprÏõÂklad o partyzaÂnskeÂ svazy, SVOJPOV, ale i o konkreÂtnõÂ prÏõÂslusÏnõÂky byÂvalyÂch partyzaÂnskyÂch skupin a podobneÏ. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ dostaÂvalo tolik anonymnõÂch i podepsanyÂch udaÂnõÂ na proveÏrÏovaneÂ duÊstojnõÂky a rotmistry, zÏe nebylo schopno jejich pravdivost proveÏrÏit. TõÂm vznikala i celaÂ rÏada vaÂzÏnyÂch, ale nedolozÏenyÂch podezrÏenõÂ i vuÊcÏi proveÏrÏovanyÂm generaÂluÊm, duÊstojnõÂkuÊm a rotmistruÊm. U duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti se jednalo 165

prÏevaÂzÏneÏ o jejich puÊsobenõÂ na vyÂchodnõÂ fronteÏ, v HasÏsÏõÂkoveÏ armaÂdeÏ i v jinyÂch institucõÂch SlovenskeÂ republiky. Tato udaÂnõÂ smeÏrÏovala i proti mnohyÂm uÂcÏastnõÂkuÊm SNP a vojaÂkuÊm, kterÏõÂ se v zaÂveÏru vaÂlky uÂcÏastnili osvobozovacõÂch bojuÊ v rÏadaÂch 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru.31 TakeÂ pruÊbeÏh tzv. druheÂ ocÏisty podle zaÂkona cÏ. 72/ 46 Sb. prÏinesl slovenskeÂ cÏaÂsti duÊstojnickeÂho a rotmistrovskeÂho sboru armaÂdy zaÂvazÏneÂ probleÂmy. Vzhledem k celkoveÂmu politickeÂmu vyÂvoji na Slovensku na pocÏaÂtku roku 1946 a na zaÂkladeÏ vyÂsledkuÊ kveÏtnovyÂch voleb do parlamentu, ve kteryÂch zde vyhraÂla DemokratickaÂ strana, dosÏlo ke zpochybnÏovaÂnõÂ vyÂsledkuÊ realizace zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. ve slovenskyÂch podmõÂnkaÂch. V cÏele tohoto uÂsilõÂ staÂli komunisteÂ a instituce, ve kteryÂch meÏli rozhodujõÂcõÂ vliv. VyÂvoji situace na Slovensku v prvnõÂ polovineÏ roku 1946 a pomeÏruÊm u 4. vojenskeÂ oblasti zvlaÂsÏteÏ veÏnovalo zvyÂsÏenou pozornost prazÏskeÂ ministerstvo vnitra a Reicinovo OBZ. Ve vzaÂjemneÂ spolupraÂci vyslaly na Slovensko 200 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ministerstva vnitra a OBZ, kterÏõÂ znali mõÂstnõÂ pomeÏry a na Slovensku prÏed vaÂlkou pracovali. Jejich hodnocenõÂ situace na Slovensku a v duÊstojnickeÂm sboru jednotek 4. vojenskeÂ oblasti obsahuje dokument ZvlaÂsÏtnõÂ prÏehled zpraÂv o situaci na Slovensku pro prezidenta republiky.32 O obsahu 21straÂnkoveÂho dokumentu sveÏdcÏõÂ naÂzvy jeho jednotlivyÂch cÏaÂstõÂ jako naprÏõÂklad: I. PodvratneÂ akce u jednotek, II. PrÏehnaneÂ pozÏadavky a reptaÂnõÂ slovenskyÂch gaÂzÏistuÊ, III. ZatlacÏovaÂnõÂ zahranicÏnõÂch vojaÂkuÊ a pardonovaÂnõÂ DomobrancuÊ a duÊstojnõÂkuÊ zkompromitovanyÂch za byÂvaleÂho SlovenskeÂho sÏtaÂtu. CelkovaÂ situace v duÊstojnickeÂm sboru jednotek dislokovanyÂch na Slovensku je hodnocena jednoznacÏneÏ negativneÏ. SveÏdcÏõÂ o tom i naÂvrhy na rÏesÏenõÂ stavu uvedeneÂ na zaÂveÏr dokumentu. Mimo jineÂ se v nich pozÏaduje ¹...nahradit nezpuÊsobileÂ, nespolehliveÂ a podezrÏeleÂ duÊstojnõÂky; nebudou-li duÊstojnõÂci slovenskeÂ naÂrodnosti, nahradit je CÏechy; provaÂdeÏt cÏasteÏjsÏõÂ kontroly ministerstvem naÂrodnõÂ obrany a hlavnõÂm ÏstaÂbem; podrobit revizi cÏinnost slovenskeÂ prÏijõÂmacõÂ komise v prÏõÂpadech, kdy se duÊstojnõÂci nezuÂcÏastnili odboje; poslat na Slovensko neÏkolik cÏeskyÂch justicÏnõÂch duÊstojnõÂkuÊ, soudcuÊ a prokuraÂtoruÊ; k vysÏÏsõÂm velitelstvõÂm na Slovensko prÏemõÂstit cÏeskeÂ duÊstojnõÂky OBZ.ª34 PrazÏskaÂ centraÂla OBZ v cÏele s BedrÏichem Reicinem zaÂmeÏrneÏ jizÏ v pruÊbeÏhu roku vytvaÂrÏela katastrofickeÂ sceÂnaÂrÏe vyÂvoje na 166

Slovensku a v armaÂdeÏ zvlaÂsÏteÏ. Prezidentovi republiky, ministrovi naÂrodnõÂ obrany, vlaÂdeÏ republiky i parlamentu prÏedklaÂdala fakta a argumenty o nebezpecÏneÂm sÏõÂrÏenõÂ reakcÏnõÂch tendencõÂ na Slovensku. Vedle vyÂsÏe uvedenyÂch dokumentuÊ o tom sveÏdcÏõÂ i obsah pravidelnyÂch meÏsõÂcÏnõÂch souhrnnyÂch zpraÂv OBZ o armaÂdeÏ, obsah dokumentuÊ Volby a armaÂda ± souhrn zpraÂv a ZpraÂva vysÏetrÏujõÂcõÂ komise ministerstva vnitra o pomeÏrech na Slovensku ± vyÂnÏatek o armaÂdeÏ.34 Na zaÂkladeÏ informacõÂ, ktereÂ prÏedklaÂdala HS OBZ a ministerstvo vnitra o vyÂvoji situace na Slovensku, rozhodla vlaÂda republiky na sveÂ 62. schuÊzi dne 31. kveÏtna i prÏes prÏedchaÂzejõÂcõÂ nesouhlas SNR o prÏesunu dvou azÏ trÏõÂ divizõÂ z Moravy na Slovensko a opacÏneÏ. ZaÂrovenÏ vlaÂda narÏõÂdila ihned zprostit sluzÏby duÊstojnõÂky slovenskeÂ naÂrodnosti, kterÏõÂ se ukaÂzali byÂti nespolehlivyÂmi. Toto rozhodnutõÂ znova potvrdila noveÏ konstituovanaÂ vlaÂda po kveÏtnovyÂch parlamentnõÂch volbaÂch na tajneÂ cÏaÂsti jejõÂ 10. schuÊze dne 9. srpna 1946.35 OdlisÏneÂ naÂzory na vyÂvoj situace na Slovensku a v jednotkaÂch 4. vojenskeÂ oblasti prezentovala SlovenskaÂ naÂrodnõÂ rada. VychaÂzela prÏitom z informacõÂ, ktereÂ jõÂ o situaci v armaÂdeÏ poskytovalo velitelstvõÂ 4. vojenskeÂ oblasti a saÂm jejõÂ velitel brig. gen. Michal SÏirica. Ten adresoval SNR koncem uÂnora 1946 dokument o osobnõÂch pomeÏrech duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ u 4. vojenskeÂ oblasti. Uvedl konkreÂtnõÂ fakta o povysÏovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti a takeÂ duÊvody nespokojenosti rÏady z nich.36 SNR se podrobneÏ zabyÂvala situacõÂ u 4. vojenskeÂ oblasti a 23. kveÏtna prÏijala usnesenõÂ PovysÏovanie doÃstojnõÂkov SlovaÂkov v cÏsl. armaÂde. V neÏm se uvaÂdõÂ, zÏe ustavicÏneÂ nerespektovaÂnõÂ oduÊvodneÏnyÂch osobnõÂch zaÂjmuÊ duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti je v rozporu s KVP a je prÏekaÂzÏkou konsolidace v armaÂdeÏ. DaÂle usnesenõÂ konstatuje, zÏe slovenskeÂ politickeÂ kruhy zaÂsadneÏ nesouhlasõÂ s rÏesÏenõÂm personaÂlnõÂch otaÂzek SlovaÂkuÊ v armaÂdeÏ podle dosavadnõÂch pravidel. PomeÏr 5±15% SlovaÂkuÊ k 85% CÏechuÊ je neudrzÏitelnyÂ a politicky neuÂnosnyÂ. Gen. FerjencÏõÂk poukazoval v teÂto souvislosti na skutecÏnost, zÏe naÂvrhy na povyÂsÏenõÂ nejsou vyrÏõÂzeny ani po trÏi cÏtvteÏ roce a nenõÂ realizovaÂno praÂvo SNR na uÂcÏast prÏi rozhodovaÂnõÂ o povyÂsÏenõÂ duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti. Na zaÂveÏr usnesenõÂ SNR se rÏõÂkaÂ: ¹Ak by v tomto ohl'ade nenastala naÂprava, rozhodne predsednictvo SNR o revõÂzii KVP.ª37 167

Ani uÂsilõÂ SlovenskeÂ naÂrodnõÂ rady nevedlo ke zmeÏneÏ staÂvajõÂcõÂ situace. JednõÂm z duÊvoduÊ bylo i puÊsobenõÂ HS OBZ, kteraÂ neustaÂle prÏedklaÂdala vlaÂdeÏ a ministru naÂrodnõÂ obrany naÂmitky proti povyÂsÏenõÂ neÏkteryÂch duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti. KompromitujõÂcõÂ materiaÂly prÏedaÂvali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ takeÂ poslancuÊm komunistickeÂ strany, kterÏõÂ je prezentovali v branneÂm vyÂboru ProzatõÂmnõÂho a pozdeÏji UÂstavodaÂrneÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ. OblastnõÂ spraÂva OBZ (OS OBZ) 4. vojenskeÂ oblasti pod vedenõÂm pplk. P. Marcellyho nehodnotila situaci v duÊstojnickeÂm sboru na Slovensku tak katastroficky jako HS OBZ v Praze. PrÏesto vsÏak OS OBZ a osobneÏ P. Marcelly poskytovali prÏedsednictvu UÂV KSS informace, ktereÂ v teÂ dobeÏ patrÏily do kategorie Â V KSS uklaÂdalo P. MarsluzÏebnõÂho tajemstvõÂ. PrÏedsednictvo U cellymu jako cÏlenu teÂto strany uÂkoly tyÂkajõÂcõÂ se jeho sluzÏebnõÂ cÏinnosti v armaÂdeÏ. Â V KSS zõÂskalo od Na zaÂkladeÏ informacõÂ, ktereÂ prÏedsednictvo U OBZ i z jinyÂch zdrojuÊ, projednalo na sveÂm zasedaÂnõÂ dne 23. ledna roku 1946 materiaÂl OtaÂzka bezpecÏnosti Slovenska v suÂvise s pomermi v armaÂdeÏ. PraktickeÂ puÊsobenõÂ vedenõÂ KSS smeÏrem k armaÂdeÏ se diametraÂlneÏ odlisÏovalo od zaÂmeÏruÊ, ktereÂ prosazovala SNR. KomunisteÂ soustavneÏ zpochybnÏovali vyÂsledky ocÏisty z roku 1945. PozÏadovali, aby byla suspendovaÂna komise proveÏrÏujõÂcõÂ duÊstojnõÂky slovenskeÂ naÂrodnosti a byla nahrazena novou z byÂvalyÂch duÊstojnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. DaÂle pozÏadovali povyÂsÏenõÂ duÊstojnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a partyzaÂnuÊ a jejich zarÏazenõÂ na klõÂcÏoveÂ pozice v armaÂdeÏ na Slovensku. RovneÏzÏ zÏaÂdali zrÏõÂzenõÂ duÊstojnickeÂ sÏkoly pro byÂvaleÂ prÏõÂslusÏnõÂky 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru a partyzaÂny.38 StejnyÂ postup volilo vedenõÂ KSS prÏi realizaci zaÂkona cÏ. 72/46 Sb., kteryÂm se provaÂdeÏla tzv. druhaÂ ocÏista. TakeÂ v pruÊbeÏhu roku 1946 a v prvnõÂ polovineÏ roku 1947 zpochybnÏovali komunisteÂ vyÂsledky praÂce prÏijõÂmacõÂch komisõÂ a prÏedklaÂdali MNO, SNR i velitelstvõÂ 4. VO pozÏadavky na odstraneÏnõÂ neÏkteryÂch duÊstojnõÂkuÊ z vyÂznamnyÂch funkcõÂ nebo dokonce z armaÂdy. Jejich uÂsilõÂ se stupnÏovalo v obdobõÂ zostrÏenõÂ vnitropolitickeÂho zaÂpasu o uchopenõÂ politickeÂ moci v polovineÏ roku 1947. VyÂvoj na Slovensku se ubõÂral zcela jinyÂm smeÏrem nezÏ v cÏeskyÂch zemõÂch. VedenõÂ komunistickeÂ strany meÏlo vaÂzÏneÂ obavy z toho, aby situace na Slovensku vyÂrazneÏ nezkomplikovala naplneÏnõÂ zaÂmeÏruÊ KSCÏ k ucho168

penõÂ moci ve staÂteÏ. SveÏdcÏõÂ o tom mimo jineÂ i postup HS OBZ v tomto obdobõÂ. PrÏes vsÏechny vyÂsÏe naznacÏeneÂ skutecÏnosti vyÂsledky druheÂ ocÏisty neprÏinesly zÏaÂdneÂ zmeÏny ve slozÏenõÂ duÊstojnickeÂho sboru. Dokazuje to i srovnaÂnõÂ vyÂsledkuÊ prvnõÂ ocÏisty z roku 1945 a ocÏisty podle zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. V roce 1945 podalo prÏihlaÂsÏky do armaÂdy 9 900 duÊstojnõÂkuÊ, z nichzÏ prÏijõÂmacõÂ a odvolacõÂ komise neprÏijaly 1 768, cozÏ cÏinõÂ 19,6 %. Podle zaÂkona 72/46 Sb. podalo prÏihlaÂsÏky 12 808 duÊstojnõÂkuÊ, z nichzÏ 1 172 nebylo prÏijato, to je 9,7 procenta. OpeÏt se projevil rozpor mezi plaÂnovanyÂmi a reaÂlnyÂmi pocÏty duÊstojnõÂkuÊ (plaÂnovaÂno 22 225, skutecÏnyÂ stav 12 000±13 000). Z porovnaÂnõÂ vyÂsledkuÊ prvnõÂ a druheÂ ocÏisty je zrÏejmeÂ, zÏe prÏi druheÂ ocÏisteÏ postupovaly komise jesÏteÏ benevolentneÏji nezÏ v roce 1945. S tõÂmto postupem vyjaÂdrÏil souhlas i prezident republiky, kdyzÏ ve sveÂm projevu prÏi vojenskeÂ vecÏerÏi na HradeÏ dne 26. brÏezna 1947 prohlaÂsil: ¹SnazÏili jsme se uveÂsti neÏktereÂ prÏõÂlisÏneÂ tvrdosti zaÂkona na spraÂvnou mõÂru a jsem prÏesveÏdcÏen, zÏe zde bylo postupovaÂno prÏi naprosteÂm zachovaÂnõÂ duchu zaÂkona celkem objektivneÏª.39 Prezident doporucÏoval individuaÂlneÏ posoudit cÏinnost kazÏdeÂho jednotlivce a prÏõÂsneÏ odlisÏit pouhou necÏinnost a konkreÂtnõÂ provineÏnõÂ. S tõÂmto naÂzorem vyjaÂdrÏil nesouhlas prÏõÂtomnyÂ gen. L. Svoboda, kteryÂ zduÊraznil: ¹NenõÂ omluvy pro duÊstojnõÂky, kterÏõÂ ve chvõÂlõÂch, kdy Ïslo o sameÂ bytõÂ naÂroda, nesplnili svou nejvysÏÏsÂõ obcÏanskou povinnost. A proto i kdyzÏ zaÂkon, podle neÏhozÏ je provaÂdeÏna ocÏista v armaÂdeÏ, postihl neÏktereÂ jednotlivce tvrdeÏ, postihl je spravedliveÏ.ª40 Z hlediska probõÂhajõÂcõÂho zaÂpasu o zõÂskaÂnõÂ vlivu v mocenskyÂch slozÏkaÂch staÂtu nemeÏly vyÂsledky druheÂ ocÏisty podstatnyÂ vliv. BezprostrÏednõÂm duÊsledkem realizace zaÂkona vsÏak byla pokracÏujõÂcõÂ existencÏnõÂ nejistota vsÏech vojaÂkuÊ z povolaÂnõÂ. Tento stav umocnÏovala skutecÏnost, zÏe se nepodarÏilo dokoncÏit proces ocÏisty ve lhuÊteÏ stanoveneÂ zaÂkonem cÏ. 72, to je do jednoho roku. Proto dne 2. dubna 1947 prÏijal parlament zaÂkon cÏ. 60/47 Sb., jõÂmzÏ se prodluzÏovala doba stanovenaÂ k realizaci zaÂkona na dva roky, do konce roku 1947. TeÂto situace opeÏt dokaÂzala vyuzÏõÂt komunistickaÂ strana. UmozÏnÏovala jõÂ uplatnÏovat permanentnõÂ tlak na duÊstojnõÂky byÂvaleÂ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy, kterÏõÂ byli po roce 1945 znova do armaÂdy prÏijati. StacÏilo jednodusÏe stejneÏ jako v roce 1945 obvinit ty, kterÏõÂ 169

vyjadrÏovali pochybnosti o vlaÂdnõÂm programu, o nasÏem spojenectvõÂ s SSSR nebo vystupovali proti puÊsobenõÂ KSCÏ v armaÂdeÏ, zÏe se nezuÂcÏastnili odboje a pozÏadovat v souladu se zaÂkonem jejich odstraneÏnõÂ z armaÂdy. V sÏirokeÂm meÏrÏõÂtku vyuzÏõÂvali komunisteÂ tento postup prÏedevsÏõÂm v obdobõÂ prÏedvolebnõÂ kampaneÏ na jarÏe roku 1946, v druheÂ polovineÏ roku 1947 a v pruÊbeÏhu vnitropolitickeÂ krize na pocÏaÂtku roku 1948. NeÏkterÏõÂ duÊstojnõÂci vstoupili do KSCÏ, prÏõÂpadneÏ tuto stranu podporovali ve snaze vyhnout se existencÏnõÂ nejistoteÏ. DrtivaÂ veÏtsÏina z nich vsÏak zuÊstala pasivnõÂ a mimo politickeÂ deÏnõÂ. Tento stav võÂce meÂneÏ vyhovoval KSCÏ.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

22 23 24

170

VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 217. TamteÂzÏ. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 42, a. j. 305. SU TamteÂzÏ. Viz: Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl I., Melantrich, Praha 1991, s. 144. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. SU TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 42, a. j. 305. TamteÂzÏ, fond 02/3, sv. 1, a. j. 3. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 42, a. j. 305. V zaÂrÏõÂ 1946 bylo zmeÏneÏno jejich oznacÏenõÂ na PohranicÏnõÂ pluky SNB cÏ. 1, 2 a 3. AMV, fond 302±538±9. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1 sv. 56, a. j. 411±415. SU TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. VUÂA, StaÂt. taj. v MNO, 71/46, cÏ. j. 51886/taj. zprav. 1946. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 7517, ZaÂpisy ze schuÊzõÂ branneÂho vyÂboru od 20. 11. 1945 do 4. 4. 1946, Projevy poslancuÊ, cÏlenuÊ BV k expozeÂ ministra naÂrodnõÂ Â NS dne 12. 11. 1946, StaÂt. taj. v MNO, cÏ. j. 10 280, TeÏsnopiseckeÂ obrany v U zpraÂvy z 25. a 26. schuÊze UÂNS, rÏecÏ poslance Krajiny a Zibrina. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 1871/46, PK MNO, cÏ. j. 7515, cÏ. j. 10 007 duÊv./1947. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 2 134, 1945. TamteÂzÏ.

25 26 27 28 29 30 31

32 33 34 35 36 37 38 39 40

TamteÂzÏ, Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ, 40/15, 1946. TamteÂzÏ, PK MNO, TeÏsnopiseckaÂ zpraÂva o 25. schuÊzi UÂNS v Praze dne 11. 12. 1946. TamteÂzÏ. Â NS ze dne 20. prosince Archiv PCÏR, ZaÂpis ze schuÊze branneÂho vyÂboru U 1946. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 10007/duÊv., 1947, cÏ. j. 1 267. TamteÂzÏ, VKPR, cÏ. j. 211, 1946. DesõÂtky dokumentuÊ i konkreÂtnõÂch udaÂnõÂ obsahujõÂ fondy VUÂA Praha, MNO, StaÂtnõÂ tajemnõÂk a PolitickyÂ kabinet ministra naÂrodnõÂ obrany z let 1945±1948. Mezi nimi najdeme i dopisy vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti, ktereÂ obsahujõÂ prokaÂzaneÂ i neprokaÂzaneÂ kompromitujõÂcõÂ informace s cõÂlem ovlivnit ustanovenõÂ jinyÂch na duÊlezÏiteÂ funkce, zabraÂnit jejich povyÂsÏenõÂ atd. NaprÏ. dopis plk. gsÏt. Julia Noska z listopadu 1945, obsahujõÂcõÂ kompromitujõÂcõÂ informace o cÏinnosti gen. J. Imra v letech 1939±1943 VUÂA Praha, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 79/46, dopis plk. J. CÏerneka staÂtnõÂmu tajemnõÂkovi v MNO s kompromitujõÂcõÂmi uÂdaji o veliteli 4. divize pplk. J. J. Stanekovi za jeho puÊsobenõÂ v obdobõÂ SlovenskeÂ republiky, VUÂA Praha, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 101/46, dopis V. SÏirokeÂho ministru naÂrodnõÂ obrany gen. Svobodovi s kompromitujõÂcõÂmi uÂdaji o gen. AmbruzÏovi, plk. Noskovi, plk. P. Kunovi, plk. J. CÏernekovi, VUÂA Praha, PK MNO, cÏ. j. 1540/46, dopis plk. gsÏt. J. Staneka V. SÏirokeÂmu z cÏervence 1947 s informacemi o plk. gsÏt. KrnaÂcÏovi, SNA Bratislava, fond UÂP SNR, kr. 118, s. 444, v prÏõÂpadeÏ plk. J. CÏerneka pozÏadovalo oblastnõÂ oddeÏlenõÂ OBZ 4. VO od SNR dokonce jeho prÏelozÏenõÂ do vyÂsluzÏby, SNA Bratislava, Â P SNR, kr. 267, s. 57±58. U VUÂA Praha, VKPR, cÏ. j. 256, 1946. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, MNO, StaÂt. taj., cÏ. j. 5830/1946, Volby a armaÂda ± souhrn zpraÂv, cÏ. j. 5837, ZpraÂva vysÏetrÏujõÂcõÂ komise MV o pomeÏrech na Slovensku, cÏerven 1946. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 2 081, UsnesenõÂ 62. schuÊze vlaÂdy ze dne 31. 5. 1946, cÏ. j. 2 099, UsnesenõÂ 10. schuÊze vlaÂdy ze dne 9. 8. 1946. SNA Bratislava, UÂP SNR, 1946, kr. 264, s. 60. TamteÂzÏ, kr. 267, s. 63±65. Archiv UÂV KSS Bratislava, fond PUÂV KSS, zaÂpis ze schuÊze PUÂV KSS dne 23. ledna 1946. VUÂA, VKPR, cÏ. j. 756, 1947. TamteÂzÏ.

171

13. PrÏõÂprava k rozhodujõÂcõÂmu strÏetnutõÂ V leÂteÏ roku 1947 se zacÏaly projevovat neprÏõÂzniveÂ jevy v ekonomice. Ty jesÏteÏ prohloubily duÊsledky sucha, ktereÂ postihlo celou strÏednõÂ Evropu. PrÏedstaviteleÂ vsÏech politickyÂch stran se shodovali v hodnocenõÂ hospodaÂrÏskeÂ situace. PovazÏovali ji za velmi vaÂzÏnou. StejneÏ jako prÏi rÏesÏenõÂ veÏtsÏiny probleÂmuÊ v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõÂ meÏli rozdõÂlneÂ naÂzory na to, jak danou situaci rÏesÏit. V duÊsledku neuÂrody hrozil nedostatek zaÂkladnõÂch potravin a z nich pramenõÂcõÂ mozÏnyÂ ruÊst nespokojenosti velkeÂ cÏaÂsti obyvatelstva. HospodaÂrÏskeÂ obtõÂzÏe daÂle zkomplikovaly jizÏ napjatou vnitropolitickou situaci. V dobeÏ, kdy jesÏteÏ neodezneÏly duÊsledky vaÂzÏnyÂch strÏetuÊ komunistuÊ s demokratickyÂmi stranami ohledneÏ prÏijetõÂ Marshallova plaÂnu a zaÂkona o SNB, se dostaÂvaÂ na porÏad dne rÏesÏenõÂ noveÂho zaÂvazÏneÂho sporu. Na jednaÂnõÂ vlaÂdy dne 27. srpna 1947 navrhl komunistickyÂ ministr financõÂ J. DolanskyÂ zõÂskaÂnõÂ financÏnõÂch prostrÏedkuÊ, nutnyÂch ke zmõÂrneÏnõÂ duÊsledkuÊ sucha v zemeÏdeÏlstvõÂ cestou zdaneÏnõÂ majetnyÂch vrstev. Tento naÂvrh tzv. milionaÂrÏskeÂ daneÏ vlaÂda na dalsÏõÂm jednaÂnõÂ odmõÂtla. KomunistickaÂ strana zverÏejnila jmenoviteÏ, jak hlasovali ministrÏi o milionaÂrÏskeÂ dani, a rozpoutala rozsaÂhlou kampanÏ za jejõÂ prÏijetõÂ. VsÏechny, kdo se vyjadrÏovali proti milionaÂrÏskeÂ dani, oznacÏila za reakcÏnõÂ a burzÏoaznõÂ zÏivly. ZaÂpas o prÏijetõÂ milionaÂrÏskeÂ daneÏ neprÏinesl pouze pronikaveÂ zostrÏenõÂ rozporuÊ mezi komunistickou stranou a ostatnõÂmi stranami NF, ale i diferenciaci uvnitrÏ sociaÂlnõÂ demokracie. Ve snaze sblõÂzÏit stanoviska stran NF jednalo vedenõÂ sociaÂlnõÂch demokratuÊ s vedenõÂm KSCÏ. Dne 12. zaÂrÏõÂ 1947 zverÏejnil tisk dohodu, podepsanou Z. Fierlingerem, F. TymesÏem a B. VilõÂnem za CÏSSD, K. Gottwaldem, R. SlaÂnskyÂm a V. KopeckyÂm za KSCÏ. PrÏijetõÂ dohody umozÏnilo schvaÂlenõÂ zaÂkona o milionaÂrÏskeÂ dani v parlamentu dne 31. 10. 1947.1 V sociaÂlnõÂ demokracii se vsÏak projevil znacÏnyÂ odpor proti zmõÂneÏneÂmu rozhodnutõÂ vedenõÂ strany. V pruÊbeÏhu kampaneÏ o milionaÂrÏskou danÏ rozvõÂrÏil hladinu verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ, ale i politickou sceÂnu prÏõÂpad neuÂspeÏsÏnyÂch atentaÂtuÊ na ministry P. Zenkla, J. Masaryka a P. Drtinu. NaÂrodnõÂ socialisteÂ spojovali udaÂlost s kampanõÂ kolem milionaÂrÏskeÂ daneÏ 172

a pozÏadovali od ministra vnitra V. Noska urychleneÂ a podrobneÂ vysÏetrÏenõÂ prÏõÂpadu. Naopak vedenõÂ komunistickeÂ strany prohlaÂsilo neuÂspeÏsÏneÂ pokusy o atentaÂty za provokaci inscenovanou naÂrodneÏ socialistickyÂmi funkcionaÂrÏi. Postup vysÏetrÏovaÂnõÂ atentaÂtuÊ byl vsÏak velmi pomalyÂ a neprÏinesl bezprostrÏednõÂ hmatatelneÂ vyÂsledky. Ï esÏenõÂ zaÂvazÏnyÂch probleÂmuÊ v hospodaÂrÏskeÂ oblasti se promõÂR talo ve vzniku neustaÂlyÂch konfliktuÊ ve vlaÂdeÏ, v parlamentu a tõÂm i v NF. Konflikty nabyÂvaly cÏõÂm daÂl võÂce charakteru nesmirÏitelnyÂch sporuÊ. V duÊsledku jejich prezentovaÂnõÂ v tisku se promõÂtaly negativneÏ takeÂ ve verÏejneÂm mõÂneÏnõÂ. PrÏedevsÏõÂm komunistickaÂ strana se pod rousÏkou obhajoby zaÂjmuÊ sÏirokyÂch vrstev obyvatelstva snazÏila zõÂskat verÏejnost na svoji stranu. Ve vedenõÂ demokratickyÂch stran, ale i v KSCÏ prÏevazÏovaly naÂzory, zÏe staÂvajõÂcõÂ situace muÊzÏe s nejveÏtsÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ vyuÂstit do rozhodujõÂcõÂho strÏetu o uchopenõÂ politickeÂ moci ve staÂteÏ. V dobeÏ, kdy se ostatnõÂ politickeÂ strany plneÏ soustrÏedily na rÏesÏenõÂ sporuÊ ohledneÏ zaÂvazÏnyÂch hospodaÂrÏskyÂch probleÂmuÊ, uskutecÏnÏovalo vedenõÂ KSCÏ rozsaÂhleÂ prÏõÂpravy k rozhodujõÂcõÂmu strÏetu o uchopenõÂ politickeÂ moci. Zhruba od leÂta 1947 dochaÂzõÂ k podstatneÂmu zintenzivneÏnõÂ cÏinnosti vedenõÂ KSCÏ, ale i vsÏech ostatnõÂch cÏlaÂnkuÊ jejõÂ organizacÏnõÂ struktury v neÏkolika smeÏrech. Jejich aktivita smeÏrÏovala prÏedevsÏõÂm vuÊcÏi mocenskyÂm slozÏkaÂm staÂtu. KomunisteÂ vyÂrazneÏ zintenzõÂvnili puÊsobenõÂ proti ostatnõÂm politickyÂm stranaÂm NF. Aktivizovali sõÂteÏ agentuÊ, duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ uvnitrÏ teÏchto stran. KritickyÂ stav ekonomiky a nahromadeÏneÂ probleÂmy, ktereÂ se promõÂtaly v ruÊstu nespokojenosti sociaÂlneÏ nejnõÂzÏe postavenyÂch vrstev obyvatelstva, umozÏnÏovaly ucÏinit z ktereÂhokoliv opatrÏenõÂ k jejich rÏesÏenõÂ prÏedmeÏt mocenskopolitickeÂho zaÂpasu. Obsah a charakter organizacÏnõÂch prÏõÂprav v centru KSCÏ i naÂsledujõÂcõÂ vyÂvoj udaÂlostõÂ do znacÏneÂ mõÂry potvrzujõÂ naÂzor vyslovenyÂ v praÂci K. Kaplana, kde uvaÂdõÂ: ¹Od srpna 1947 teÂmeÏrÏ trÏi meÏsõÂce vypracovaÂvalo komunistickeÂ vedenõÂ taktickyÂ postup sveÂho boje o mocenskyÂ monopol. Jeho cÏlenoveÂ nebyli zcela jednotni a pocÏõÂtali s peÏti variantami: 1. se zõÂskaÂnõÂm veÏtsÏiny naÂroda ve volbaÂch; 2. s prÏõÂpravou a provedenõÂm prÏevratu v nekomunistickyÂch stranaÂch; 3. se zmeÏnou mocenskyÂch sil jesÏteÏ prÏed volbami; 4. se zmeÏnou mocenskeÂho systeÂmu vytvorÏenõÂm noveÂ struktury NaÂrodnõÂ fronty; 5. s uÂrÏednickou vlaÂdou.ª2 V raÂmci organizacÏnõÂch prÏõÂprav veÏnovali komunisteÂ prvorÏadou 173

pozornost armaÂdeÏ, ve ktereÂ dosud nemeÏli takovyÂ vliv jako v ostatnõÂch mocenskyÂch slozÏkaÂch staÂtu. Vzhledem k rozlozÏenõÂ politickyÂch sil v armaÂdeÏ bylo v teÂto dobeÏ jizÏ zrÏejmeÂ, zÏe se KSCÏ nepodarÏõÂ zõÂskat armaÂdu jako celek na svoji stranu. Proto opatrÏenõÂ vuÊcÏi armaÂdeÏ sledovala dosazÏenõÂ minimaÂlneÏ stavu, aby armaÂda v prÏõÂpadeÏ vyhrocenõÂ vnitropolitickeÂ situace zuÊstala neutraÂlnõÂ. Â S KSCÏ Centrem vesÏkeryÂch prÏõÂprav se stal evidencÏnõÂ odbor U Ï pod vedenõÂm Karla SvaÂba. DuÊlezÏiteÂ uÂkoly plnily takeÂ odbory brannyÂ a bezpecÏnostnõÂ. V jejich cÏele staÂli poslanci UÂNS A. HlozÏek a J. VodicÏka. VyÂznamnou uÂlohu sehraÂl i vojenskyÂ odbor. Dne 17. zaÂrÏõÂ 1947 se jeho vedoucõÂm stal J. Pavel.3 Odbor pro evidenci fungoval fakticky jako zpravodajskeÂ centrum komunistickeÂ strany. V neÏm se schaÂzely vesÏkereÂ informace bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra, vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ, ministerstva informacõÂ, ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, ale takeÂ vesÏkereÂ informace zõÂskaneÂ agenturnõÂmi sõÂteÏmi komunistickeÂ strany. K. SÏvaÂb meÏl neustaÂlyÂ uÂzkyÂ kontakt s ostatnõÂmi cÏelnõÂmi prÏedstaviteli KSCÏ, prÏedevsÏõÂm s R. SlaÂnskyÂm a K. Gottwaldem. Na zaÂkladeÏ informacõÂ, ktereÂ meÏl evidencÏnõÂ odbor k dispozici, vypracoval v srpnu 1947 obsaÂhlyÂ PlaÂn podzimnõÂho naÂstupu strany.4 Vedle rÏesÏenõÂ beÏzÏnyÂch stranickyÂch zaÂlezÏitostõÂ obsahoval zmõÂneÏnyÂ plaÂn rÏadu pasaÂzÏõÂ, z nichzÏ vyplyÂvaly skutecÏneÂ zaÂmeÏry vedenõÂ komunistickeÂ strany pro naÂsledujõÂcõÂ obdobõÂ. Dokument obsahoval podrobnyÂ plaÂn schuÊzõÂ a porad s krajskyÂmi tajemnõÂky pro praÂci v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch, s pracovnõÂky uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu a se spolupracovnõÂky v prazÏskeÂm kraji. ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnoval organizovaÂnõÂ duÊveÏrnyÂch aktivuÊ s pracovnõÂky zpravodajskyÂch sluzÏeb, s vojaÂky a s komunisty VII. odboru ministerstva vnitra (odbor pro StB a politickeÂ zpravodajstvõÂ). RealizacõÂ tohoto uÂkolu byl poveÏrÏen O. ZaÂvodskyÂ. PlaÂn obsahoval i zaÂmysl rÏesÏenõÂ kaÂdrovyÂch otaÂzek s duÊrazem na slozÏky ministerstva vnitra a armaÂdy. CÏlenuÊm evidencÏnõÂho odboru uklaÂdal pokracÏovat v rozhovorech o kaÂdrech na VII. odboru MV a zahaÂjit stejneÂ rozhovory na 5. a 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu (OBZ a zpravodajskeÂ odd.). K dalsÏõÂm uÂkoluÊm patrÏilo zabezpecÏit kaÂdroveÂ zmeÏny na VII. odboru MV a dosadit naprosto spolehliveÂ cÏleny KSCÏ. K plneÏnõÂ uvedenyÂch uÂkoluÊ prÏipravoval evidencÏnõÂ odbor duÊstojnõÂky 5. oddeÏlenõÂ HSÏ i VII. odboru MV na zvlaÂsÏt' organizovanyÂch sÏkolenõÂch. 174

PlaÂn neobsahoval podrobneÂ rozpracovaÂnõÂ uÂkoluÊ praÂce v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch. VypracovaÂnõÂm speciaÂlnõÂho programu Â koly, ktereÂ obv teÂto oblasti poveÏrÏilo vedenõÂ KSCÏ K. SÏvaÂba. U sahoval dokument, rozpracovaly podle sveÂ kompetence dalsÏõÂ odÂ S KSCÏ. Jednalo se naprÏõÂklad o doplneÏnõÂ brandeÏlenõÂ a odbory U neÂho programu na rok 1947, o vypracovaÂnõÂ instrukcõÂ pro informaÂtory pracujõÂcõÂ v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch, o prÏõÂpravu pracovnõÂho plaÂnu bezpecÏnostnõÂho oddeÏlenõÂ jak pro podzimnõÂ, tak prÏedvolebnõÂ obdobõÂ, o vydaÂnõÂ pracovnõÂho plaÂnu vojenskeÂho oddeÏlenõÂ UÂS na meÏsõÂce zaÂrÏõÂ azÏ prosinec 1947 atd.5 Na pravidelnyÂch pracovnõÂch poradaÂch oddeÏlenõÂ pro evidenci probõÂhala kontrola plneÏnõÂ stanovenyÂch uÂkoluÊ. Na zaÂkladeÏ vyÂvoje konkreÂtnõÂ situace vydaÂvalo oddeÏlenõÂ dalsÏõÂ narÏõÂzenõÂ pro nizÏsÏõÂ cÏlaÂnky organizacÏnõÂ struktury KSCÏ. Za prvorÏadyÂ uÂkol povazÏovalo evidencÏnõÂ oddeÏlenõÂ zajisÏteÏnõÂ jednotneÂho rÏõÂzenõÂ spojovacõÂ sluzÏby v krajõÂch a okresech. V praxi to znamenalo zajistit kontrolu telefonnõÂho a daÂlnopisneÂho spojenõÂ. ZaÂrovenÏ byl pro krajskeÂ a okresnõÂ organizace vydaÂn uÂkol vybudovat v okruhu puÊsobnosti kuryÂrnõÂ sluzÏbu.6 Odbor pro evidenci rÏõÂdil slozÏky, ktereÂ KSCÏ vytvaÂrÏela s cõÂlem ovlivnit vnitrÏnõÂ vyÂvoj v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch. ZaÂkladnõÂ informace o zpuÊsobech zõÂskaÂvaÂnõÂ spolupracovnõÂkuÊ KSCÏ v rÏadaÂch ostatnõÂch politickyÂch stran uvaÂdõÂ na zaÂkladeÏ vyuzÏitõÂ poznatkuÊ z archivnõÂch pramenuÊ K. Kaplan v jizÏ citovaneÂ praÂci: ¹PrÏÂõslusÏnõÂky levice lze podle motivuÊ jejich uÂzkeÂ spolupraÂce s komunisty rozdeÏlit do cÏtyrÏ skupin. Do prvnõÂ patrÏili ti, kterÏÂõ byli zõÂskaÂni jizÏ v roce 1945. SÏlo o neÏkolik prÏedvaÂlecÏnyÂch funkcionaÂrÏuÊ teÏchto stran, kterÏÂõ chteÏli prÏestoupit ke komunistuÊm. Ti je vsÏak poslali do jejich puÊvodnõÂ strany, aby tam provaÂdeÏli levicovou, prokomunistickou politiku. NeÏktereÂ z nich v komunistickeÂm uÂstrÏedõÂ registrovali jako tajneÂ cÏleny. Byli mezi nimi uÂcÏastnõÂci odboje doma i v zahranicÏõÂ, neÏkterÏõÂ spolupracovali se soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi orgaÂny. Druhou skupinu tvorÏili funkcionaÂrÏi nekomunistickyÂch stran, kterÏÂõ se za vaÂlky neÏjak kompromitovali, komunisteÂ je zachraÂnili prÏed trestnõÂm rÏõÂzenõÂm a zavaÂzali je ke spolupraÂci. Ve trÏetõÂ skupineÏ byli ti, kterÏõÂ se po vaÂlce dostali do rozporu se svyÂm vedenõÂm nebo jeho politikou, a to z politickyÂch nebo i osobnõÂch duÊvoduÊ, a chteÏli se rozejõÂt se stranou. Toho komunisteÂ vyuzÏili a zõÂskali je ke spolupraÂci. CÏtvrtaÂ a velmi pocÏetnaÂ skupina se sklaÂdala z teÏch, kterÏõÂ 175

uprÏõÂmneÏ veÏrÏili komunistuÊm, jejich politickyÂm proklamacõÂm, vlasteneckyÂm zaÂmeÏruÊm a spolupraÂci s nimi povazÏovali za spraÂvnou, uzÏitecÏnou a prospeÏÏsnou.ª7 UvedeneÂ informace potvrzuje i celaÂ rÏada archivnõÂch pramenuÊ, o kteryÂch se autor nezminÏuje. Vedle puÊsobenõÂ uvedeneÂ kategorie lidõÂ vyuzÏõÂval evidencÏnõÂ odbor takeÂ informace zõÂskaneÂ cestou agenturnõÂch sõÂtõÂ, ktereÂ v teÏchto stranaÂch vytvaÂrÏelo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ a slozÏky VII. odboru ministerstva vnitra. OstatnõÂ politickeÂ strany tak fakticky od podzimu 1947 pracovaly pod kontrolou komunistickeÂ strany. VeÏtsÏinu prÏipravovanyÂch opatrÏenõÂ a rozhodnutõÂ vedoucõÂch cÏiniteluÊ nebo orgaÂnuÊ teÏchto stran znali komunisteÂ doprÏedu. To jim umozÏnÏovalo vypracovat reaÂlnou politickou linii s ruÊznyÂmi variantami podle prÏedpoklaÂdaneÂho vyÂvoje situace. K vyÂrazneÂmu zintenzivneÏnõÂ cÏinnosti komunistuÊ vuÊcÏi ostatnõÂm politickyÂm stranaÂm dosÏlo od pocÏaÂtku listopadu 1947. EvidencÏnõÂ odbor vydal uÂkol zlepsÏit a zintenzivnit agenturnõÂ praÂci v ostatnõÂch stranaÂch a v cõÂrkvi. Na jeho plneÏnõÂ se podõÂlely zejmeÂna bezpecÏnostnõÂ slozÏky a komise pro evidenci demokratickyÂch sil v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch. Jejich uÂsilõÂ smeÏrÏovalo k prÏõÂpraveÏ prÏestupuÊ celyÂch organizacõÂ, prÏõÂpadneÏ mensÏõÂch skupin i jednotlivcuÊ, ze strany naÂrodneÏ socialistickeÂ do KSCÏ. V tomto smyslu obdrzÏeli podrobneÂ informace poslanci parlamentu za KSCÏ a instruktorÏi v krajõÂch. SpojenõÂ s ¹levyÂmiª poslanci CÏSNS v parlamentu udrzÏovali poslanci A. CÏepicÏka a A. Gregor. Podle analyÂzy evidencÏnõÂho odboru byla prÏõÂznivaÂ situace k realizaci prÏestupuÊ prÏedevsÏõÂm v oblastech UÂstõÂ nad Labem, Kladno, MladaÂ Boleslav a Hradec KraÂloveÂ. EvidencÏnõÂ odbor urychleneÏ porÏizoval kartoteÂky ¹levyÂchª elementuÊ a zjisÏt'oval jejich adresy. VsÏechny jednotlivce zõÂskaneÂ pro prÏestup do KSCÏ hodnotili spolehlivõÂ informaÂtorÏi. ZnacÏnou cÏaÂst z nich podezrÏõÂvali z karieÂrismu.8 Ke konci roku 1947 prÏestoupilo do KSCÏ v Praze 1 125 a v BrneÏ kolem 1 000 osob.9 O rozsahu informacõÂ, ktereÂ meÏli komunisteÂ o naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ k dispozici, sveÏdcÏõÂ i zpraÂvy, pochaÂzejõÂcõÂ s nejveÏtsÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ od vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. Obsahovaly prÏesneÂ zaÂznamy jednaÂnõÂ branneÂ komise CÏSNS, vcÏetneÏ schuÊzõÂ z 20. a 27. 1. 1948. Jejich soucÏaÂstõÂ byly takeÂ fotokopie dokumentu HlavnõÂ zaÂsady branneÂ politiky CÏs. strany naÂrodneÏ socialistickeÂ, obsah interpelacõÂ poslancuÊ v parlamentu i informace 176

z osobnõÂho zÏivota vedoucõÂch cÏiniteluÊ teÂto strany. TeÂmeÏrÏ tragikomicky puÊsobõÂ obsah zaÂznamu o jednaÂnõÂ schuÊze branneÂ komise CÏSNS, v jejõÂmzÏ pruÊbeÏhu pplk. BicÏisÏteÏ duÊrazneÏ upozornÏoval, zÏe komunisteÂ majõÂ vsÏude sÏpehy.10 ObdobnyÂ postup volilo vedenõÂ KSCÏ i v prÏõÂpadeÏ sociaÂlneÏdemokratickeÂ strany. Na rozdõÂl od naÂrodnõÂch socialistuÊ puÊsobila v sociaÂlnõÂ demokracii vcelku otevrÏeneÏ ve prospeÏch KSCÏ skupina sdruzÏenaÂ kolem Z. Fierlingera. PrÏes maximaÂlnõÂ snahu KSCÏ podporÏit v pruÊbeÏhu listopadoveÂho sjezdu vsÏemi prostrÏedky zvolenõÂ Fierlingera do cÏela strany nebylo toto uÂsilõÂ korunovaÂno uÂspeÏchem. DelegaÂti sjezdu zvolili do teÂto funkce B. LausÏmana. CeleÂ naÂsledujõÂcõÂ obdobõÂ azÏ do uÂnora 1948 veÏnovala komunistickaÂ strana vesÏkereÂ uÂsilõÂ ke zmeÏneÏ situace v sociaÂlnõÂ demokracii ve prospeÏch Fierlingerovy skupiny. V raÂmci rozsaÂhleÂho podzimnõÂho naÂstupu rozsÏõÂrÏila komunistickaÂ strana podstatnyÂm zpuÊsobem cÏinnost svyÂch cÏlenuÊ v armaÂdeÏ. V souvislosti s vnitropolitickyÂm vyÂvojem dochaÂzõÂ v duÊstojnickeÂm sboru na podzim 1947 k dalsÏõÂ diferenciaci v naÂzorech a postojõÂch duÊstojnõÂkuÊ. KomunisteÂ se snazÏili v teÂto dobeÏ prostrÏednictvõÂm svyÂch cÏlenuÊ a hlavneÏ osveÏtoveÂho aparaÂtu zõÂskat co nejveÏtsÏõÂ cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ na svoji stranu. Tyto snahy vsÏak naraÂzÏely na silnyÂ odpor teÂ cÏaÂsti duÊstojnickeÂho sboru, kteraÂ byla bud' protikomunisticky orientovaÂna, nebo meÏla obavy z duÊsledkuÊ mozÏneÂho võÂteÏzstvõÂ komunistuÊ pro svoji dalsÏõÂ existenci. AkutnõÂ nebezpecÏõÂ pro neÏ prÏedstavovaly snahy komunistuÊ o odstraneÏnõÂ duÊstojnõÂkuÊ prÏedmnichovskeÂ armaÂdy a zaÂpadnõÂho odboje z jakyÂchkoliv vyÂznamneÏjsÏõÂch mõÂst v armaÂdeÏ. StaÂle võÂce a verÏejneÏ kritizovala cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ cÏinnost OBZ a osveÏtoveÂ sluzÏby v armaÂdeÏ. SoucÏasneÏ se projevovala i kritika vojenskeÂ cÏaÂsti vlaÂdnõÂho programu a z nõÂ vyplyÂvajõÂcõÂ orientace na SSSR a budovaÂnõÂ armaÂdy podle soveÏtskeÂho vzoru. Tyto tendence se ve veÏtsÏõÂ mõÂrÏe vyskytovaly u uÂtvaruÊ letectva a tankoveÂho sboru, kde slouzÏila znacÏnaÂ cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ zaÂpadnõÂho odboje. Proto se objektem zaÂjmu KSCÏ staÂvajõÂ prÏedevsÏõÂm generaÂloveÂ a duÊstojnõÂci, kterÏõÂ nestaÂli na pozicõÂch KSCÏ. Z tohoto duÊvodu je komunisteÂ oznacÏovali za reakcÏnõÂ a burzÏoaznõÂ zÏivly. HlavnõÂ uÂlohu prÏi koordinaci akcõÂ zameÏrÏenyÂch na zmeÏnu pomeÏru sil v armaÂdeÏ sehraÂlo vojenskeÂ oddeÏlenõÂ UÂS KSCÏ a branneÂ komise. VojenskeÂ oddeÏlenõÂ rozpracovalo do konkreÂtnõÂ podoby uÂkoly stanoveneÂ 177

v plaÂnu evidencÏnõÂho odboru. V naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ zabezpecÏovalo koordinaci akcõÂ jednotlivyÂch cÏlaÂnkuÊ, ktereÂ se podõÂlely na jejich plneÏnõÂ jak uvnitrÏ, tak i vneÏ armaÂdy. NaÂsledujõÂcõÂ zjednodusÏeneÂ scheÂma ukazuje jednotliveÂ slozÏky, ktereÂ se podõÂlely na puÊsobenõÂ vuÊcÏi armaÂdeÏ ve prospeÏch komunistickeÂ strany, bez vyjaÂdrÏenõÂ vazeb mezi nimi:

SlozÏky puÊsobõÂcõÂ uvnitrÏ armaÂdy i mimo ni byly mezi sebou propojeny jak personaÂlneÏ, tak i existujõÂcõÂm systeÂmem vzaÂjemneÂ vyÂmeÏny informacõÂ a koordinacõÂ jejich cÏinnosti. V teÂto dobeÏ jizÏ dochaÂzelo k vyÂrazneÂmu prolõÂnaÂnõÂ stranickyÂch a staÂtnõÂch (sluzÏebnõÂch) struktur. RozhodujõÂcõÂ byla hierarchie stranickaÂ. NaÂstup vuÊcÏi armaÂdeÏ zahaÂjila KSCÏ kampanõÂ proti duÊstojnõÂkuÊm, kterÏõÂ nestaÂli na pozicõÂch KSCÏ, daÂle proti teÏm, kterÏõÂ otevrÏeneÏ kritizovali pomeÏry v obranneÂm zpravodajstvõÂ a osveÏtoveÂ sluzÏbeÏ. V pruÊbeÏhu meÏsõÂce srpna iniciovala komunistickaÂ strana akce, v nichzÏ sehraÂvaly duÊlezÏitou uÂlohu partyzaÂnskeÂ svazy nejdrÏõÂve na Slovensku a pozdeÏji i v cÏeskyÂch zemõÂch. V pruÊbeÏhu kampaneÏ proti ¹reakcÏnõÂmª duÊstojnõÂkuÊm a rotmisÂV truÊm na Slovensku a v cÏeskyÂch zemõÂch uÂzce spolupracovaly U Â V KSS. VyÂznamnou uÂlohu prÏi zajisÏt'ovaÂnõÂ informacõÂ KSCÏ a U a duÊkazuÊ proti uvedeneÂ kategorii duÊstojnõÂkuÊ sehraÂvalo opeÏt 178

OBZ. Jeho prÏõÂslusÏnõÂci se podõÂleli rozhodujõÂcõÂ meÏrou na odhalenõÂ ¹spiknutõÂª na Slovensku i na jeho zinscenovaÂnõÂ. ZpuÊsob rÏesÏenõÂ krize a jejõÂ duÊsledky v mnoheÂm ovlivnily i postoje duÊstojnickeÂho sboru jako celku v obdobõÂ uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ. Situace ve slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotkaÂch byla mnohem komplikovaneÏjsÏõÂ a z hlediska vztahu k vlaÂdnõÂmu programu neprÏõÂzniveÏjsÏõÂ nezÏ v jednotkaÂch dislokovanyÂch v CÏechaÂch a na MoraveÏ. PrÏevaÂzÏnaÂ cÏaÂst prÏõÂslusÏnõÂkuÊ duÊstojnickeÂho a rotmistrovskeÂho sboru na Slovensku podporovala demokratickou stranu. OBZ ve zpraÂvaÂch o situaci na Slovensku zaÂmeÏrneÏ zvelicÏovalo negativnõÂ jevy vyskytujõÂcõÂ se v armaÂdeÏ. PrÏesto zuÊstaÂvaÂ faktem, zÏe se v celeÂm obdobõÂ let 1945±1947 ve slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotkaÂch vyskytovaly v sÏirokeÂ mõÂrÏe proticÏeskeÂ a protikomunistickeÂ tendence, ale i antisoveÏtismus a antisemitismus. KomunistickaÂ strana Slovenska nemeÏla ve slovenskyÂch naÂrodnõÂch jednotkaÂch teÂmeÏrÏ zÏaÂdnyÂ vliv. PomeÏry v jednotkaÂch dislokovanyÂch na Slovensku vyplyÂvaly z prÏedchaÂzejõÂcõÂho vyÂvoje. Podle dokumentuÊ komisõÂ pro prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ do armaÂdy puÊsobilo na vyÂchodnõÂ fronteÏ v pruÊbeÏhu vaÂlky 3 300 slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ po dobu od trÏõÂ meÏsõÂcuÊ do dvou let. MnozõÂ z nich, kterÏõÂ v armaÂdeÏ vykonaÂvali vysokeÂ funkce, se prokazatelneÏ zkompromitovali spolupracõÂ s fasÏismem a byli nositeli vysokyÂch fasÏistickyÂch vyznamenaÂnõÂ. PrÏevaÂzÏnaÂ cÏaÂst slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ videÏla v mozÏneÂm võÂteÏzstvõÂ komunistuÊ bezprostrÏednõÂ ohrozÏenõÂ vlastnõÂ existence v armaÂdeÏ. AzÏ do leÂta roku 1947 se nepodarÏilo KomunistickeÂ straneÏ Slovenska prohloubit svuÊj vliv ve spolecÏnosti a tõÂm meÂneÏ v armaÂdeÏ. VedenõÂ komunistickeÂ strany meÏlo vaÂzÏneÂ obavy z toho, aby situace na Slovensku vyÂrazneÏ nezkomplikovala naplneÏnõÂ zaÂmeÏruÊ KSCÏ k uchopenõÂ politickeÂ moci ve staÂteÏ. Proto hledalo zpuÊsob, jak omezit vliv DemokratickeÂ strany na Slovensku a jak zmeÏnit mocenskeÂ pomeÏry v teÂto cÏaÂsti republiky ve prospeÏch komunistuÊ. SoucÏaÂstõÂ tohoto uÂsilõÂ bylo i soustavneÂ vznaÂsÏenõÂ pozÏadavkuÊ na provedenõÂ duÊsledneÂ ocÏisty verÏejneÂho zÏivota a armaÂdy. Ve dnech 18. a 19. srpna 1947 se konala celoslovenskaÂ konference Svazu slovenskyÂch partyzaÂnuÊ. ByÂvalõÂ partyzaÂni zÏaÂdali znovu proveÏrÏenõÂ sÏesti vysokyÂch slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ.11 TeÏmito i dalsÏõÂmi pozÏadavky konference se zabyÂvala 99. schuÊze III. vlaÂdy NF dne 28. srpna. KampanÏ pokracÏovala zemskou konferencõÂ par179

tyzaÂnuÊ v Olomouci v zaÂrÏõÂ. JejõÂ uÂcÏastnõÂci pozÏadovali, aby z velitelskyÂch mõÂst byli odstraneÏni vsÏichni duÊstojnõÂci, kterÏõÂ se nezuÂcÏastnili odboje nebo nebyli veÏzneÏni v koncentracÏnõÂch taÂborech.12 TakteÂzÏ v meÏsõÂci zaÂrÏõÂ 1947 prÏedklaÂdaÂ Svaz slovenskyÂch partyzaÂnuÊ ministerstvu naÂrodnõÂ obrany seznam 93 duÊstojnõÂkuÊ s pozÏadavkem jejich odstraneÏnõÂ z armaÂdy. PodobneÂ pozÏadavky vzesÏly takeÂ z jednaÂnõÂ partyzaÂnskyÂch organizacõÂ v RevuÂcej v rÏõÂjnu a z jednaÂnõÂ cÏeskyÂch partyzaÂnuÊ v TaÂborÏe v listopadu.13 KampanÏ vedenou partyzaÂnskyÂmi svazy ze Slovenska koordinovalo vedenõÂ KSS. SveÏdcÏõÂ o tom zaÂpisy z jednaÂnõÂ prÏedsednictva UÂV KSS z 15. a 29. zaÂrÏõÂ i z 11. a 18. rÏõÂjna 1947.14 ZacÏaÂtkem zaÂrÏõÂ 1947 odhalily bezpecÏnostnõÂ orgaÂny protistaÂtnõÂ spiknutõÂ na Slovensku. Z trestneÂ cÏinnosti byli obvineÏni neÏkterÏõÂ z vedoucõÂch cÏiniteluÊ DemokratickeÂ strany Slovenska, ale takeÂ duÊstojnõÂci armaÂdy (aktivnõÂ i zaÂlozÏnõÂ). V mnohyÂch soudobyÂch publikacõÂch je odhalenõÂ tohoto spiknutõÂ povazÏovaÂno jednoznacÏneÏ za provokaci StB a obranneÂho zpravodajstvõÂ. VeÏtsÏina autoruÊ se zminÏuje o situaci kolem dvou vedoucõÂch cÏiniteluÊ DemokratickeÂ strany Slovenska BugaÂra a KempneÂho a dokazuje, zÏe jejich obvineÏnõÂ bylo vykonstruovaÂno.15 Z dokumentuÊ, ktereÂ prÏedlozÏil gen. M. FerjencÏõÂk, slovenskyÂ poveÏrÏenec vnitra na zasedaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂho vyÂboru parlamentu, dne 29. zaÂrÏõÂ 1947 a ze zaÂveÏrecÏneÂ zpraÂvy prÏedlozÏeneÂ 29. ledna 1948 vyplyÂvaÂ, zÏe ze strany duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ zatcÏenyÂch v tomto prÏõÂpadeÏ sÏlo skutecÏneÏ o prokaÂzanou, byt' vyprovokovanou trestnou cÏinnost.16 Fakta, kteraÂ obsahovala uvedeneÂ dokumenty, nezpochybnÏovali ani poslanci DemokratickeÂ strany Slovenska a mnozõÂ z nich zÏaÂdali prÏõÂsneÂ potrestaÂnõÂ vinõÂkuÊ.17 Ani vyÂsÏe uvedeneÂ skutecÏnosti vsÏak nevylucÏujõÂ mozÏnost, zÏe se jednalo o zaÂmeÏrnou, prÏedem prÏipravenou provokaci vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. MnohaÂ fakta sveÏdcÏõÂcõÂ o tom, zÏe sÏlo skutecÏneÏ o akci prÏipravenou OBZ a StB, najdeme v praÂci K. Kaplana NekrvavaÂ revoluce.18 Ze strany komunistuÊ dosÏlo ke znacÏneÂmu zvelicÏenõÂ celeÂho prÏõÂpadu. Stal se zaÂminkou k zaÂsahu proti DemokratickeÂ straneÏ Slovenska a proti slovenskeÂ cÏaÂsti duÊstojnickeÂho sboru armaÂdy. JesÏteÏ v dobeÏ, kdy nebyly znaÂmy ani vyÂsledky prvnõÂch vysÏetrÏovaÂnõÂ okolnostõÂ spiknutõÂ, rozhodlo prÏedsednictvo UÂV KSCÏ na sveÂm jednaÂnõÂ dne 17. zaÂrÏõÂ, aby komunisteÂ na MNO a ve vlaÂdeÏ iniciovali vytvorÏenõÂ zvlaÂsÏtnõÂ komise na Slovensku za uÂcÏelem znovuproveÏrÏenõÂ 180

vsÏech duÊstojnõÂkuÊ armaÂdy.19 SvyÂm rozhodnutõÂm z 18. listopadu 1947 odvolala vlaÂda z funkce prÏedsedy prÏijõÂmacõÂ komise MNO pro prÏijõÂmaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ slovenskeÂ naÂrodnosti gen. J. M. KristõÂna.20 Gen. L. Svoboda narÏõÂdil noveÂ proveÏrÏenõÂ cÏaÂsti slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ. To se tyÂkalo celkem 451 osob, cozÏ cÏinilo teÂmeÏrÏ jednu trÏetinu jejich celkoveÂho pocÏtu.21 VeÏtsÏina z nich do armaÂdy nebyla prÏijata. ArmaÂdu museli opustit nejen duÊstojnõÂci souzenõÂ za uÂcÏast ve spiknutõÂ. JesÏteÏ v listopadu 1947 byli svyÂch funkcõÂ zprosÏteÏni gen. J. KratochvõÂl ± velitel II. armaÂdnõÂho sboru, gen. S. SklenovskyÂ ± velitel III. armaÂdnõÂho sboru, gen. P. Kuna ± velitel VII. armaÂdnõÂho sboru a plk. J. CÏernek ± velitel 9. peÏsÏõÂ divize. Na gen. P. Kunu a plk. CÏerneka navõÂc podala vojenskaÂ prokuratura trestnõÂ oznaÂmenõÂ za jejich cÏinnost na vyÂchodnõÂ fronteÏ.22 Ministr naÂrodnõÂ obrany zamõÂtl vsÏechny zÏaÂdosti duÊstojnõÂkuÊ, uÂcÏastnõÂkuÊ odboje, starsÏõÂch padesaÂti peÏti let o jejich ponechaÂnõÂ v aktivnõÂ sluzÏbeÏ. Jako duÊvod uvaÂdeÏl nutnost omlazenõÂ velitelskeÂho sboru a jejich sÏpatnyÂ zdravotnõÂ stav.23 Na vyÂznamnaÂ mõÂsta v armaÂdeÏ prÏichaÂzeli zaÂrovenÏ prvnõÂ absolventi soveÏtskyÂch vojenskyÂch akademiõÂ.24 TõÂmto zpuÊsobem dosÏlo k eliminovaÂnõÂ a zastrasÏenõÂ teÂ cÏaÂsti duÊstojnickeÂho sboru na Slovensku, kteraÂ daÂvala otevrÏeneÏ najevo svuÊj nesouhlas se staÂvajõÂcõÂm vyÂvojem v armaÂdeÏ a ve spolecÏnosti. V dobeÏ, kdy postupneÏ doznõÂvaly ohlasy kolem spiknutõÂ na Slovensku, ¹odhaliloª OBZ sÏpionaÂzÏnõÂ sõÂt' v MosteÏ a v severovyÂchodnõÂch CÏechaÂch.25 TakeÂ v teÏchto prÏõÂpadech figurovalo neÏkolik duÊstojnõÂkuÊ, veÏtsÏinou byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR, pochaÂzejõÂcõÂch z PodkarpatskeÂ Rusi. JestlizÏe se tvrdyÂm zaÂsahem proti duÊstojnõÂkuÊm zapletenyÂm jakyÂmkoliv zpuÊsobem do spiknutõÂ na Slovensku podarÏilo zastrasÏit znacÏnou cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ jednotek dislokovanyÂch na Slovensku, potom kampanÏ vyvolanaÂ kolem mosteckeÂho prÏõÂpadu sledovala zrÏejmeÏ stejnyÂ cõÂl vuÊcÏi duÊstojnõÂkuÊm v CÏechaÂch a na MoraveÏ. Jak prÏi odhalenõÂ spiknutõÂ na Slovensku, tak i v prÏõÂpadeÏ mosteckeÂ afeÂry sehraÂlo klõÂcÏovou uÂlohu vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ, do jehozÏ kompetence rÏesÏenõÂ otaÂzek protistaÂtnõÂ cÏinnosti v armaÂdeÏ patrÏilo. SÏirokou publicitu kolem spiknutõÂ na Slovensku a v severozaÂpadnõÂch CÏechaÂch zabezpecÏovalo pomocõÂ hromadnyÂch sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ ministerstvo informacõÂ. Na podzim roku 1947 probõÂhala takeÂ reorganizace armaÂdy na zaÂkladeÏ plaÂnu ministerstva naÂrodnõÂ obrany, kteryÂ na jarÏe teÂhozÏ 181

roku schvaÂlila vlaÂda republiky. V jejõÂm pruÊbeÏhu byli vymeÏneÏni vsÏichni veliteleÂ divizõÂ a veÏtsÏina veliteluÊ plukuÊ.26 ZmeÏny se tyÂkaly i dalsÏõÂch vyÂznamnyÂch mõÂst v armaÂdeÏ. V roce 1947 penzionoval ministr naÂrodnõÂ obrany celkem 33 generaÂluÊ. Jejich mõÂsta zaujal stejnyÂ pocÏet noveÏ povyÂsÏenyÂch.27 UstanovenõÂ generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ na urcÏeneÂ funkce projednaÂval ArmaÂdnõÂ poradnõÂ sbor (APS) a NejvysÏsÏõÂ rada obrany staÂtu (NROS). Ke vsÏem naÂvrhuÊm se vyjadrÏovalo takeÂ 5. oddeÏlenõÂ HSÏ. ArmaÂdnõÂ poradnõÂ sbor projednaÂval naÂvrhy teÂmeÏrÏ vzÏdy za osobnõÂ uÂcÏasti B. Reicina. Podle vyjaÂdrÏenõÂ gen. L. Svobody byly azÏ na vyÂjimky realizovaÂny naÂvrhy, s nimizÏ vyjaÂdrÏil souhlas.28 JesÏteÏ prÏed zahaÂjenõÂm rozhodujõÂcõÂho strÏetnutõÂ o politickou moc tak dosÏlo k podstatnyÂm zmeÏnaÂm na duÊlezÏityÂch velitelskyÂch mõÂstech v armaÂdeÏ.

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10 11 12 13 14 15

16

182

CÏeskoslovenskeÂ deÏjiny v datech, Svoboda, Praha 1986, s. 483. Kaplan, K.: NekrvavaÂ revoluce, MladaÂ fronta, Praha 1993, s. 96. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 02/1, sv. 1, a. j. 19. SU TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 200, a. j. 1 282. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 56, a. j. 411±415. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 200, a. j. 1 282. Kaplan, K.: NekrvavaÂ revoluce, MladaÂ fronta, Praha 1993, s. 98, takeÂ SmutnyÂ, J.: SveÏdectvõÂ prezidentova kancleÂrÏe, MladaÂ fronta, Praha 1996, s. 117. K. Kaplan cÏerpal uvedeneÂ informace z vyÂpoveÏdõÂ cÏelnyÂch funkcionaÂrÏuÊ KSCÏ z pruÊbeÏhu procesuÊ v prvnõÂ polovineÏ padesaÂtyÂch let. UvedeneÂ konstatovaÂnõÂ potvrzujõÂ takeÂ materiaÂly ulozÏeneÂ ve SUÂA, A UÂV KSCÏ, fondu 100/1, sv. 18, a. j. 110 a 111. (Komise pro evidenci demokratickyÂch sil v ostatnõÂch politickyÂch stranaÂch). Â A, A UÂV KSCÏ, fond 110/1, sv. 18, a. j. 111. SU TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 23, a. j. 151. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 56, a. j. 416. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 11 402, 27. 8. 1947. TamteÂzÏ, HSVO, cÏ. j. 146 358/5 ± 1947. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 7 466, 26. 10. 1947, cÏ. j. 11 847, 25. 11. 1947. Â V KSS, zaÂpisy z jednaÂnõÂ PUÂV KSS ze dne 15. zaÂrÏõÂ, 29. zaÂrÏõÂ, 11. rÏõÂjna a 18. AU rÏõÂjna 1947. Kaplan, K.: NekrvavaÂ revoluce, MladaÂ fronta, Praha 1993, s. 85±95, Drtina, P.: CÏeskoslovensko muÊj osud, svazek II, kniha 2, Melantrich, Praha 1992, Â norovaÂ trageÂdie, Atlantis, Brno 1995, s. 108±116. s. 414±419, Ripka, H.: U A PCÏR, fond UÂNS, zaÂpisy ze zasedaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂho vyÂboru UÂNS dne 29. zaÂrÏõÂ 1947 a 29. ledna 1948. V cÏaÂsti o vojenskeÂ slozÏce spiknutõÂ uvaÂdeÏl gen. M. FerjencÏõÂk konkreÂtnõÂ fakta o vytvaÂrÏenõÂ TisovyÂch pohotovostnõÂch oddõÂluÊ.

17

18 19 20 21 22 23 24 25

26 27 28

KazÏdyÂ jejich cÏlen meÏl zvlaÂsÏtnõÂ zaÂznam po vzoru vojenskeÂho listu, byl vypracovaÂn jejich organizacÏnõÂ a sluzÏebnõÂ rÏaÂd, zabaveny zbraneÏ, strÏelivo, vysõÂlacÏky a dalsÏõÂ materiaÂl. KonkreÂtnõÂ uÂdaje o spolupraÂci mnohyÂch duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ na Slovensku s emigracõÂ, jejõÂzÏ cõÂlem bylo obnovenõÂ samostatneÂho slovenskeÂho staÂtu, obsahujõÂ mnoheÂ dokumenty ulozÏeneÂ ve VUÂA, prÏedevsÏõÂm ve fondech StaÂtnõÂ tajemnõÂk v MNO a v PolitickeÂm kabinetu MNO. S mnohyÂmi slovenskyÂmi duÊstojnõÂky udrzÏoval kontakty prÏedevsÏõÂm byÂvalyÂ naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu HasÏsÏõÂkova MNO pplk. dr. J. ParcÏan, VUÂA, VKPR, cÏ. j. 256. PrÏõÂpady prokaÂzaneÂ protistaÂtnõÂ cÏinnosti mnohyÂch duÊstojnõÂkuÊ a rotmistruÊ jednotek dislokovanyÂch na Slovensku (4. VO) v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõÂ jsou uvaÂdeÏny v celeÂ rÏadeÏ archivnõÂch pramenuÊ, ulozÏenyÂch ve VUÂA. Mimo jinyÂch se jednaÂ naprÏ. o ZvlaÂsÏtnõÂ prÏehled zpraÂv o situaci na Slovensku pro prezidenta republiky z poloviny roku 1946. CÏaÂst o situaci v duÊstojnickeÂm sboru maÂ 21 stran. PrÏõÂloha obsahuje rÏadu letaÂkuÊ a protistaÂtnõÂch materiaÂluÊ, ktereÂ byly rozsÏirÏovaÂny v armaÂdeÏ na Slovensku. VUÂA, VKPR, cÏ. j. 256. ObdobneÂ poznatky obsahuje i dokument Situace na Slovensku v souvislosti s procesem s J. Tisem z 29. 5. 1947. VUÂA, PK MNO, cÏ. j. 12 284, 1947, 25 s. TamteÂzÏ. zaÂpis ze spolecÏneÂ schuÊze branneÂho a bezpecÏnostnõÂho vyÂboru UÂNS dne 22. 10. 1947. V rozpraveÏ k situaci na Slovensku uvedl poslanec za DS pplk. M. PolaÂk, zÏe vzhledem k uÂcÏasti urcÏiteÂho pocÏtu duÊstojnõÂkuÊ na protistaÂtnõÂ cÏinnosti nelze odsoudit celou armaÂdu. VyjaÂdrÏil i stanovisko DS ± kazÏdeÂho, komu je prokaÂzaÂna protistaÂtnõÂ cÏinnost, prÏõÂsneÏ potrestat. Kaplan, K.: NekrvavaÂ revoluce, MladaÂ fronta, Praha 1993, s. 85±95. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 02/1, sv. 1, a. j. 19. SU VUÂA, StaÂt. taj. v MNO, cÏ. j. 11248. Do funkce prÏedsedy komise byl jmenovaÂn gen. J. Nosko, vymeÏneÏni byli i ostatnõÂ cÏlenoveÂ komise. TamteÂzÏ, PK MNO, cÏ. j. 11 004, ZpraÂva o ocÏisteÏ armaÂdy podle zaÂkona cÏ. 72/46 Sb. k 1. 5. 1948. VUÂA, MNO HSÏ, 4. odd., cÏ. j. 10 652 DuÊv./1947. TamteÂzÏ, cÏ. j. 1 059 z 24. rÏõÂjna 1947. TamteÂzÏ, cÏ. j. 8 795/1947. VyÂsledky oficiaÂlnõÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ byly shrnuty v dokumentu ZaÂveÏrecÏnaÂ zpraÂva o protistaÂtnõÂ cÏinnosti v severozaÂpadnõÂch CÏechaÂch, VUÂA, VKPR, cÏ. j. 303. Podle sdeÏlenõÂ naÂcÏelnõÂka HSÏ vojenskeÂ kancelaÂrÏi prezidenta republiky bylo v souvislosti s mosteckyÂm prÏõÂpadem zajisÏteÏno 36 osob, VUÂA, VKPR, cÏ. j. 303, V diskusi na jednaÂnõÂ vlaÂdy dne 13. uÂnora 1948 prÏedlozÏili ministrÏi CÏSNS a strany lidoveÂ duÊkazy o tom, zÏe v prÏõÂpadeÏ tzv. mosteckeÂ afeÂry se jednalo o provokaci OBZ. SUÂA, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 39, a. j. 829. Â norovaÂ trageÂdie, Atlantis, Brno 1995, s. 162±165, pasaÂzÏ TakeÂ Ripka, H.: U SkandaÂl s falesÏnyÂmi sÏpiony. VUÂA, MNO HSÏ, 4. odd. cÏ. j. 4 375, ZpraÂva o reorganizaci armaÂdy pro NROS (NejvysÏsÏõÂ radu obrany staÂtu). Â daje zjisÏteÏny z OsobnõÂch veÏstnõÂkuÊ MNO za rok 1947. U Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24 sv. 56, a. j. 903. SU

183

14. UchopenõÂ moci komunistickou stranou v uÂnoru 1948, vyÂsledek nerovneÂho zaÂpasu Na podzim roku 1947 dochaÂzõÂ k vaÂzÏneÂmu zostrÏenõÂ vnitropolitickeÂ situace. Postup komunistuÊ v parlamentu, ve vlaÂdeÏ, v NaÂrodnõÂ fronteÏ, ale i ve vnitru a v armaÂdeÏ vedl k eskalaci vnitropolitickeÂho napeÏtõÂ. Pod rousÏkou boje proti ¹reakciª se komunisteÂ prÏipravovali k zahaÂjenõÂ rozhodujõÂcõÂ faÂze boje za definitivnõÂ uchopenõÂ politickeÂ moci. V soucÏasneÂ dobeÏ odtajneÏneÂ dokumenty Reicinova obranneÂho zpravodajstvõÂ a odboru pro politickeÂ zpravodajstvõÂ a StB ministerstva vnitra jednoznacÏneÏ potvrzujõÂ, zÏe tehdejsÏõÂ afeÂry, na jejichzÏ zaÂkladeÏ dosÏlo ze strany bezpecÏnostnõÂch slozÏek k tvrdyÂm zaÂsahuÊm vuÊcÏi prÏedstaviteluÊm demokratickyÂch politickyÂch sil, inscenovaly tajneÂ sluzÏby ministerstva obrany v uÂzkeÂ soucÏinnosti s ministerstvem vnitra. V obdobõÂ dalsÏõÂho prohlubovaÂnõÂ rozporuÊ v NF a zostrÏovaÂnõÂ vnitropolitickeÂ situace ke konci roku 1947 nabyÂvalo staÂle veÏtsÏõÂho rozsahu prÏõÂmeÂ zasahovaÂnõÂ ministerstva vnitra a jeho podrÏõÂzenyÂch slozÏek do vyÂvoje udaÂlostõÂ ve vsÏech oblastech zÏivota spolecÏnosti. DuÊsledkem teÂto skutecÏnosti nebylo rÏesÏenõÂ prÏetrvaÂvajõÂcõÂch vaÂzÏnyÂch probleÂmuÊ, ale naopak jejich vyhrocenõÂ, smeÏrÏujõÂcõÂ k otevrÏeneÂ konfrontaci mezi KSCÏ a demokratickyÂmi stranami. NaÂrodneÏ socialistickaÂ strana a prÏedevsÏõÂm jejõÂ vedoucõÂ cÏiniteleÂ puÊsobõÂcõÂ ve vlaÂdnõÂch i jinyÂch funkcõÂch si uveÏdomovali nebezpecÏõÂ vyplyÂvajõÂcõÂ z pokracÏujõÂcõÂho prohlubovaÂnõÂ vlivu komunistuÊ v mocenskyÂch slozÏkaÂch staÂtu pro dalsÏõÂ vyÂvoj. Mimo jineÂ o tom sveÏdcÏõÂ i obsah Memoranda XXXVII. o vyuzÏitõÂ ministerstva vnitra k prÏevzetõÂ moci, ktereÂ zpracovalo jejõÂ oddeÏlenõÂ pro veÏdeckou politiku koncem rÏõÂjna 1947.1 Memorandum obsahuje obecnou analyÂzu fungovaÂnõÂ mechanismu vyuzÏitõÂ ministerstva vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏek politickou stranou, kteraÂ se snazÏõÂ nedemokratickyÂm zpuÊsobem uchopit vesÏkerou politickou moc ve staÂteÏ. K tomu uvaÂdõÂ: ¹JejõÂm prÏednõÂm pozÏadavkem je tedy obsazenõÂ ministerstva vnitra; jakmile je toho dosazÏeno, musõÂ usilovati o to, aby urcÏitaÂ cÏaÂst policejnõÂho aparaÂtu se stala jõÂ zcela oddanyÂm naÂstrojem. 184

K uvedeneÂmu uÂcÏelu jest nejleÂpe, jestlizÏe strana obsadõÂ svyÂmi oddanyÂmi cÏleny oddeÏlenõÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti zcela neprodysÏneÏ, takzÏe nikdo, ani zaÂstupci zvoleneÂho parlamentu nemajõÂ mozÏnosti cÏinnost teÂto cÏaÂsti staÂtnõÂ moci vyÂkonneÂ kontrolovat.ª2 DaÂle se v dokumentu uvaÂdõÂ, zÏe v prÏõÂpraveÏ verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ na zaÂkrok staÂtneÏbezpecÏnostnõÂ slozÏky proti politickyÂm odpuÊrcuÊm maÂ hlavnõÂ uÂlohu takeÂ ministerstvo vnitra, ktereÂ musõÂ byÂt ve spojenõÂ s dobrÏe organizovanyÂm tiskem. ZaÂsah proti politickeÂmu odpuÊrci spocÏõÂvaÂ pak na souhrÏe staÂtneÏbezpecÏnostnõÂ slozÏky policie s tiskem strany a probõÂhaÂ trÏemi faÂzemi: 1. opatrÏenõÂ vhodneÂho materiaÂlu, 2. vyuzÏitõÂ tohoto materiaÂlu tiskem, 3. likvidace politickeÂho odpuÊrce. V dalsÏõÂ cÏaÂsti materiaÂlu jsou podrobneÏ analyzovaÂny mozÏneÂ varianty fungovaÂnõÂ tohoto mechanismu. VyÂvoj naÂsledujõÂcõÂch udaÂlostõÂ potvrdil spraÂvnost postrÏehuÊ a analyÂzy, obsazÏeneÂ v memorandu. Â dajneÏ vzhledem k nutnosti jednotneÂho rÏõÂzenõÂ vytvorÏilo minisU terstvo vnitra z odboruÊ pod oznacÏenõÂm Va, Vb a VII. Skupinu bezpecÏnostnõÂ. JejõÂm velitelem se stal dosavadnõÂ prÏednosta odboru VII plk. gsÏt. F. Janda a jeho zaÂstupcem odborovyÂ rada J. VeselyÂ.3 Realizace narÏõÂzenõÂ ministra vnitra z 31. rÏõÂjna jednoznacÏneÏ smeÏrÏovala ke kumulaci pravomocõÂ SNB i StB do rukou vedenõÂ odboru pro StB a politickeÂ zpravodajstvõÂ. Dne 12. listopadu 1947 vydalo ministerstvo vnitra vyÂnos s naÂzvem StõÂhaÂnõÂ neÏkteryÂch protistaÂtnõÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Adresovalo jej zemskyÂm uÂrÏadovnaÂm StB v Praze, BrneÏ a expoziturÏe v OstraveÏ, vsÏem oblastnõÂm uÂrÏadovnaÂm StB a jejich pobocÏkaÂm. Jednalo se o rozsaÂhlyÂ dokument, kteryÂ obsahoval prÏesneÂ instrukce pro cÏinnost vsÏech prÏõÂslusÏnõÂkuÊ teÂto bezpecÏnostnõÂ slozÏky. JednoznacÏneÏ sveÏdcÏil o zameÏrÏenõÂ cÏinnosti a cõÂlech puÊsobenõÂ StB v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. JizÏ v uÂvodu je konstatovaÂno, zÏe za spiknutõÂ na Slovensku nese vinu StB, protozÏe nevyvõÂjela potrÏebnou cÏinnost. JednoznacÏneÏ jsou definovaÂny skupiny obyvatelstva, mezi kteryÂmi je trÏeba hledat pachatele protistaÂtnõÂ cÏinnosti. ¹Osoby, ktereÂ majõÂ zaÂjem posÏkozovat staÂt, nenõÂ nutno hledat mezi pracujõÂcõÂmi, ale mezi teÏmi, jõÂmzÏ byl znaÂrodneÏn majetek.ª4 MateriaÂl daÂle zduÊraznÏuje, zÏe nemuÊzÏe byÂt stõÂhaÂna a oznacÏena za staÂtoobcÏansky nespolehlivou osoba hlaÂsõÂcõÂ se ke komunistickyÂm ideaÂluÊm. Ve 185

vyÂnosu se uvaÂdõÂ, zÏe k naplneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty cÏinu nenõÂ nutno, aby byl skutecÏneÏ spaÂchaÂn. ¹Podle judikatury NejvysÏÏsõÂho soudu stacÏõÂ, projevil-li pachatel souhlas s jakyÂmkoliv zlocÏinem in abstacto, t. j. i tõÂm, kteryÂ nebyl spaÂchaÂn.ª StacÏõÂ ojedineÏlyÂ vyÂrok, kteryÂ byl proveden v takoveÂ formeÏ, zÏe pobourÏenõÂ mohlo nastat. Za poburÏovaÂnõÂ se povazÏovala i kritika jednaÂnõÂ uÂstavnõÂch cÏiniteluÊ, uÂrÏaduÊ nebo orgaÂnuÊ, byla-li ¹...jednostrannaÂ, prÏehnanaÂ a uzÏõÂvalo-li se ostryÂch vyÂrazuÊª.5 ZmõÂneÏnyÂ vyÂklad praÂvnõÂch norem daÂval StB sÏirokeÂ pole puÊsobnosti. UmozÏnÏoval vyÂrazneÏ omezit svobodu tisku, svobodu projevu obcÏanuÊ nejen na verÏejnyÂch vystoupenõÂch, ale i diskriminovat obcÏany, kterÏõÂ jakyÂmkoliv zpuÊsobem vyjadrÏovali sveÂ naÂzory. Kritika hospodaÂrÏskeÂho vyÂvoje, poprÏõÂpadeÏ pochybnosti o plneÏnõÂ dvouleteÂho plaÂnu nebo vyjaÂdrÏenõÂ pochybnosti o vyÂhodnosti spolupraÂce s SSSR byla kvalifikovaÂna jako poburÏovaÂnõÂ, sÏõÂrÏenõÂ nepravdivyÂch zpraÂv, poprÏõÂpadeÏ jako porusÏenõÂ zaÂkona cÏ. 27/47 Sb., o trestnõÂ ochraneÏ dvouleteÂho plaÂnu, respektive zaÂkona na ochranu republiky z 19. 3. 1923. Ministerstvo vnitra narÏõÂdilo sledovat verÏejnaÂ vystoupenõÂ poslancuÊ parlamentu. V prÏõÂpadeÏ jejich ¹provineÏnõÂª meÏly orgaÂny StB podaÂvat trestnõÂ oznaÂmenõÂ prÏi dodrzÏenõÂ prÏedpisuÊ o imuniteÏ. Na obcÏany, kterÏõÂ nebyli chraÂneÏni imunitou, se vztahovalo narÏõÂzenõÂ vyÂnosu: ¹Bud'tezÏ vykonaÂny domovnõÂ prohlõÂdky tak, jako by Ïslo o nejteÏzÏÏsõÂ trestnyÂ cÏin proti staÂtu.ª6 K domovnõÂm prohlõÂdkaÂm se vztahovala i poznaÂmka vyÂnosu ± je prÏedpoklad, zÏe se najdou i jineÂ veÏci, pro ktereÂ bude mozÏno sÏirÏitele nepravdivyÂch zpraÂv citelneÏ potrestat. O tom, zÏe obsah vyÂnosu povazÏoval odbor pro politickeÂ zpravodajstvõÂ za velmi duÊlezÏityÂ, sveÏdcÏõÂ i jeho poslednõÂ veÏty: ¹Nebudou-li se orgaÂnoveÂ StaÂtnõÂ bezpecÏnosti rÏõÂditi teÏmito pokyny, t. j. nevyvinou-li tu nejveÏtsÏõÂ sluzÏebnõÂ horlivost, neveÏnujõÂ-li peÂcÏi jim sveÏrÏenyÂm uÂkoluÊm, nebude zbyÂvati nadrÏÂõzenyÂm uÂrÏaduÊm nic jineÂho, nezÏ ze vsÏÂõ prÏõÂsnostõÂ zakrocÏiti proti takoveÂ liknavosti.ª7 DalsÏõÂ vyÂnos s naÂzvem PeriodickyÂ tisk ± trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ adresovalo ministerstvo vsÏem uÂrÏadovnaÂm StB dne 9. prosince 1947.8 V neÏm byly tvrdeÏ kritizovaÂny uÂrÏadovny StB za nedodrzÏovaÂnõÂ vyÂnosu z listopadu. ZaÂrovenÏ vyÂnos obsahoval narÏõÂzenõÂ oznamovat vsÏechny cÏlaÂnky, ktereÂ poukazovaÂnõÂm na hospodaÂrÏskou tõÂsenÏ naznacÏujõÂ nebezpecÏõÂ hladu, uvaÂdeÏjõÂ v pochybnosti dodaÂvky ze 186

SoveÏtskeÂho svazu, pochybujõÂ o splneÏnõÂ dvouleteÂho plaÂnu nebo uÂtocÏõÂ proti spojeneckeÂ smlouveÏ s SSSR. Znova zduÊraznil nutnost provaÂdeÏnõÂ vesÏkeryÂch zaÂkrokuÊ s nejveÏtsÏõÂ tvrdostõÂ a urychlenõÂm. Ve stejneÂm duchu se nesl i devõÂtistraÂnkovyÂ vyÂnos VII. odboru MV z 23. ledna 1948.9 Vedle StB jej obdrzÏely i zemskaÂ velitelstvõÂ SNB v Praze, v BrneÏ, v OstraveÏ, v BratislaveÏ, SNB uÂtvar 9600 a vsÏechny uÂrÏadovny kriminaÂlnõÂ sluzÏby. Obsahem se nelisÏil od prÏedchaÂzejõÂcõÂch. Velmi ostrÏe vsÏak vyznõÂvala opeÏtovnaÂ kritika vsÏech bezpecÏnostnõÂch slozÏek za nedostatecÏneÂ plneÏnõÂ prÏedchaÂzejõÂcõÂch vyÂnosuÊ. Dokument narÏizoval okamzÏiteÂ provaÂdeÏnõÂ domovnõÂch prohlõÂdek, zabavovaÂnõÂ vesÏkereÂho põÂsemneÂho materiaÂlu a konfiskaci ¹zaÂvadnyÂchª tiskovin, novin a cÏasopisuÊ. PuÊsobenõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek vedlo k zastrasÏovaÂnõÂ politickyÂch odpuÊrcuÊ KSCÏ, ale i vytvaÂrÏenõÂ atmosfeÂry strachu a nejistoty v celeÂ spolecÏnosti. SoubeÏzÏneÏ s realizacõÂ uvedenyÂch vyÂnosuÊ pokracÏovaly cÏistky v SNB. Ministerstvo vnitra odstranÏovalo z vyÂznamneÏjsÏõÂch mõÂst prÏõÂslusÏnõÂky SNB ± cÏleny nekomunistickyÂch stran, vcÏetneÏ cÏlenuÊ strany sociaÂlneÏdemokratickeÂ. PuÊsobenõÂ StB v duchu uvedenyÂch vyÂnosuÊ a snaha KSCÏ o definitivnõÂ ovlaÂdnutõÂ SNB vyvolaÂvala vsÏak i rostoucõÂ odpor demokratickyÂch stran ve vlaÂdeÏ i v parlamentu. Za teÂto situace se stav a pomeÏry na ministerstvu vnitra i v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch staly hlavnõÂ prÏõÂcÏinou krajnõÂho vyhrocenõÂ vnitropolitickeÂ situace na pocÏaÂtku roku 1948. NeuÂspeÏsÏneÂ uÂsilõÂ demokratickyÂch stran zabraÂnit otevrÏeneÂmu a v sÏirokeÂ mõÂrÏe praktikovaneÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ ministerstva vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏek komunistickou stranou vedlo ke vzniku otevrÏeneÂ vlaÂdnõÂ krize. Za jejõÂ pocÏaÂtek je mozÏno povazÏovat pruÊbeÏh jednaÂnõÂ 133. schuÊze trÏetõÂ vlaÂdy, kteraÂ se konala dne 13. uÂnora 1948. JejõÂ program obsahoval mimo jineÂ i diskusi k mosteckeÂmu prÏõÂpadu a k SNB. V pruÊbeÏhu diskuse dosÏlo k ostreÂmu strÏetu mezi komunistickyÂmi ministry a ostatnõÂmi cÏleny vlaÂdy. Vedle konkreÂtnõÂch duÊkazuÊ o podõÂlu StB a OBZ na prÏõÂpadech atentaÂtu na ministry vlaÂdy ze zaÂrÏõÂ roku 1947 a na mosteckeÂ afeÂrÏe prÏedlozÏil ministr za lidovou stranu prof. dr. A. ProchaÂzka dalsÏõÂ duÊkazy o zneuzÏõÂvaÂnõÂ ministerstva vnitra a bezpecÏnostnõÂch slozÏek komunistickou stranou. Ty lze shrnout do neÏkolika boduÊ: * za teÂmeÏrÏ puÊl roku po schvaÂlenõÂ zaÂkona o SNB nejsou provaÂdeÏna opatrÏenõÂ v neÏm obsazÏenaÂ, 187

* nenõÂ upravena organizace SNB a zpravodajskeÂ sluzÏby, zpravodajskaÂ sluzÏba funguje od 1. ledna 1948 mimo zaÂkon, dosavadnõ Â hlavnõÂ velitel SNB a oblastnõÂ veliteleÂ byli jmenovaÂni * ministrem vnitra, bez vyjaÂdrÏenõÂ vlaÂdy, * ministerstvo vnitra provaÂdõÂ opatrÏenõÂ, aby na vedoucõÂ mõÂsta byli dosazeni pouze komunisteÂ, * ministerstvo vnitra rusÏõÂ kriminaÂlnõÂ uÂrÏadovny, kde jsou nekomunisteÂ, kde jsou veliteleÂ komunisteÂ, ty ponechaÂvaÂ, * nekomunisticÏtõÂ prÏõÂslusÏnõÂci SNB dostaÂvajõÂ prÏõÂkazy k odevzdaÂnõÂ zbranõÂ a odznakuÊ, * KSCÏ prostrÏednictvõÂm vysÏsÏõÂch veliteluÊ SNB agituje pro vstup do teÂto strany a slibuje zvlaÂsÏtnõÂ vyÂhody pro ty, co se prÏihlaÂsõÂ, * KSCÏ organizuje kurzy pro velitele stanic, ministerstvo vnitra nemaÂ financÏnõÂ prostrÏedky, kurzy financuje KSCÏ i pro necÏleny strany a slibuje vyÂhody prÏi zkousÏkaÂch, * SNB postupuje zaÂmeÏrneÏ proti funkcionaÂrÏuÊm CÏSL i ostatnõÂch nekomunistickyÂch stran, konstruuje trestnõÂ oznaÂmenõÂ pro jejich vyÂroky na schuÊzõÂch (i proti poslancuÊm), * bezpecÏnostnõÂ referenti za KSCÏ slibujõÂ v prÏõÂpadeÏ vstupu do strany beztrestnost teÏm, kterÏõÂ se jakyÂmkoliv zpuÊsobem provinili (proti retribucÏnõÂm dekretuÊm atd.), 10 * nekomunisteÂ jsou prÏesunovaÂni na podrÏadnaÂ velitelskaÂ mõÂsta. Jak vyplyÂvaÂ z vyÂsÏe uvedenyÂch skutecÏnostõÂ, prÏõÂcÏinou vzniku otevrÏeneÂ vlaÂdnõÂ krize nebyl pouze akt bezprostrÏednõÂ vyÂmeÏny neÏkolika oblastnõÂch veliteluÊ SNB. Podle hodnocenõÂ vedenõÂ demokratickyÂch stran, ktereÂ podlozÏily konkreÂtnõÂmi fakty, smeÏrÏoval vyÂvoj staÂvajõÂcõÂ situace k definitivnõÂmu uchopenõÂ moci komunistickou stranou cestou vyuzÏitõÂ monopolnõÂho postavenõÂ v ministerstvu vnitra a v jemu podrÏõÂzenyÂch slozÏkaÂch. Tuto skutecÏnost si uveÏdomovali takeÂ ministrÏi strany sociaÂlneÏdemokratickeÂ, kterÏõÂ se prÏi hlasovaÂnõÂ ve vlaÂdeÏ dne 13. uÂnora postavili proti zneuzÏõÂvaÂnõÂ ministerstva vnitra komunistickou stranou. PodporÏili usnesenõÂ vlaÂdy, ktereÂ pozÏadovalo zmeÏnu rozhodnutõÂ o vyÂmeÏneÏ veliteluÊ-nekomunistuÊ, a zaÂrovenÏ pozÏadovali revizi narÏõÂzenõÂ, na jehozÏ zaÂkladeÏ bylo odvolaÂno z funkcõÂ asi 60 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB ± cÏlenuÊ sociaÂlneÏdemokratickeÂ strany. UsnesenõÂ vlaÂdy vsÏak zuÊstalo nesplneÏno. Od pocÏaÂtku roku 1948 je mozÏno sledovat v politice KSCÏ dveÏ tendence, ktereÂ se vzaÂjemneÏ prolõÂnaly a doplnÏovaly. PrvnõÂ z nich se vyznacÏovala snahou vytvorÏit podmõÂnky pro uchopenõÂ moci 188

legaÂlnõÂ cestou vyuzÏitõÂm pozic ve vlaÂdeÏ, v parlamentu a v ostatnõÂch institucõÂch fungujõÂcõÂch v demokratickeÂm staÂteÏ. Tuto snahu komunisteÂ verÏejneÏ proklamovali. Projevovala se mimo jineÂ i organizovaÂnõÂm rozsaÂhleÂ kampaneÏ za zõÂskaÂnõÂ veÏtsÏiny naÂroda pro prÏõÂpad konaÂnõÂ parlamentnõÂch voleb a takeÂ mohutnyÂm naÂborem novyÂch cÏlenuÊ. V tomto smyslu se snazÏilo vedenõÂ KSCÏ vyuzÏõÂt rÏesÏenõÂ vesÏkeryÂch probleÂmuÊ, ktereÂ se staly jaÂdrem sporuÊ s ostatnõÂmi politickyÂmi stranami jak ve vlaÂdeÏ, tak i v parlamentu. SoubeÏzÏneÏ s tõÂm realizovala KSCÏ soubor opatrÏenõÂ smeÏrÏujõÂcõÂch k vytvorÏenõÂ podmõÂnek pro uchopenõÂ politickeÂ moci za jakeÂkoliv situace. VedenõÂ komunistickeÂ strany vychaÂzelo z neustaÂleÂ analyÂzy vyÂvoje vnitropolitickeÂ situace a ze znalosti zaÂmeÏruÊ svyÂch politickyÂch protivnõÂkuÊ. ZnacÏnaÂ cÏaÂst provaÂdeÏnyÂch opatrÏenõÂ odporovala tehdy platnyÂm praÂvnõÂm normaÂm a komunisteÂ je provaÂdeÏli utajeneÏ. V prÏõÂpadeÏ jejich odhalenõÂ nebo uÂniku informacõÂ nebylo mozÏno je prokaÂzat, poprÏõÂpadeÏ dosaÂhnout naÂpravy. A to ani ve vlaÂdeÏ cestou ministerstva vnitra, ani pomocõÂ jinyÂch kompetentnõÂch institucõÂ. KlõÂcÏovou uÂlohu v tomto smyslu sehraÂlo ministerstvo vnitra se svyÂmi podrÏõÂzenyÂmi slozÏkami a vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ. Prioritu v jejich cÏinnosti meÏla realizace uÂkoluÊ vydanyÂch vedenõÂm KSCÏ bez ohledu na platneÂ zaÂkony a prÏedpisy. TeÂmeÏrÏ vsÏichni prÏõÂslusÏnõÂci vyÂsÏe uvedenyÂch slozÏek, kterÏõÂ zastaÂvali vyÂznamneÏjsÏõÂ funkce, se na prÏõÂpraveÏ a provedenõÂ zmõÂneÏnyÂch opatrÏenõÂ na ruÊznyÂch stupnõÂch organizacÏnõÂ struktury osobneÏ podõÂleli. PrvorÏadou pozornost veÏnovala KSCÏ urychleneÂmu dobudovaÂnõÂ informacÏnõÂ sõÂteÏ v celeÂ straneÏ. PlneÏnõÂ tohoto uÂkolu zahrnovalo i uÂplneÂ ovlaÂdnutõÂ telefonickeÂho, daÂlnopisneÂho a telegrafnõÂho spojenõÂ vcÏetneÏ zajisÏteÏnõÂ odposlechu. NavõÂc systeÂm telefonnõÂho a daÂlnopisneÂho spojenõÂ zdvojovala kuryÂrnõÂ sluzÏba, kteraÂ byla prÏipravena neprÏetrzÏiteÏ od 20. uÂnora. VsÏechny organizacÏnõÂ stupneÏ stranickeÂ hierarchie KSCÏ meÏly zpracovaÂny rozpisy kuryÂrnõÂ sluzÏby. MasÏinerie komunistickeÂ strany dlouhodobeÏ a pecÏliveÏ prÏipravovanaÂ se rozjela na plneÂ obraÂtky bezprostrÏedneÏ po konfliktnõÂm zasedaÂnõÂ vlaÂdy dne 13. uÂnora 1948. PrvnõÂm opatrÏenõÂm bylo aktivovaÂnõÂ systeÂmu spojenõÂ, jenzÏ umozÏnÏoval prÏedat jakeÂkoliv informace z centra azÏ do poslednõÂ obce, v nõÂzÏ meÏla KSCÏ mõÂstnõÂ organizaci, do dvou hodin.11 O vcelku spolehliveÂm fungovaÂnõÂ tohoto systeÂmu sveÏdcÏõÂ zaÂznamy o telefo189

nickyÂch zpraÂvaÂch ze vsÏech mõÂst CÏech a Moravy na UÂV KSCÏ, vcÏetneÏ daÂlnopisuÊ, ktereÂ obsahovaly celeÂ spektrum ruÊznyÂch võÂce cÏi meÂneÏ duÊlezÏityÂch informacõÂ. Obsah teÏchto zpraÂv sveÏdcÏõÂ o tom, zÏe na posÏtaÂch i v jinyÂch uÂrÏadech a institucõÂch, ktereÂ disponovaly daÂlnopisnyÂm spojenõÂm, probeÏhly ve dnech 23. ± 25. 2. rozsaÂhleÂ cÏistky.12 OvlaÂdnutõÂ verÏejnyÂch spojovacõÂch prostrÏedkuÊ umozÏnÏovalo komunistickeÂ straneÏ jejich vyuzÏitõÂ takeÂ k organizovaÂnõÂ akcõÂ, ktereÂ K. Gottwald na jednaÂnõÂch s prezidentem republiky o prÏijetõÂ demise ministruÊ vydaÂval za projev vuÊle pracujõÂcõÂho lidu. Dne 24. uÂnora obdrzÏely vsÏechny krajskeÂ organizace KSCÏ daÂlnopis, ve ktereÂm UÂV KSCÏ narÏizoval odesõÂlat ze vsÏech akcõÂ organizovanyÂch na zaÂvodech telegramy prezidentovi s pozÏadavkem prÏijetõÂ demise a poveÏrÏenõÂ K. Gottwalda sestavenõÂm noveÂ vlaÂdy.13 Â strÏednõÂmi postavami prÏõÂprav komunistickeÂ strany na prÏevzetõÂ U moci se stali Klement Gottwald, VaÂclav KopeckyÂ, AntonõÂn ZaÂÏ urisÏ, Rudolf potockyÂ, Josef SmrkovskyÂ, Alexej CÏepicÏka, Julius D SlaÂnskyÂ, Karel SÏvaÂb, JindrÏich VeselyÂ, Josef Pavel, BedrÏich Reicin a VaÂclav Nosek. Akce komunistuÊ ve vlaÂdeÏ rÏõÂdil a koordinoval jejõÂ prÏedseda Klement Gottwald. MobilizacõÂ deÏlnickeÂ trÏõÂdy poveÏrÏilo vedenõÂ KSCÏ prÏedsedu UÂstrÏednõÂ rady odboruÊ AntonõÂna ZaÂpotockeÂho. Podobnou uÂlohu vuÊcÏi venkovu plnil ministr zemeÏdeÏlstvõÂ Ï urisÏ. VyÂznamnou uÂlohu ve prospeÏch komunistickeÂ strany Julius D sehraÂvalo takeÂ ministerstvo informacõÂ v cÏele s VaÂclavem KopeckyÂm. V obdobõÂ zostrÏenõÂ vnitropolitickeÂ situace dosÏlo k prohloubenõÂ spolupraÂce mezi ReicinovyÂm obrannyÂm zpravodajstvõÂm a StaÂtnõÂ bezpecÏnostõÂ. TeÂmeÏrÏ denneÏ prÏedaÂval Reicin duÊlezÏiteÂ informace J. VeseleÂmu na ministerstvo vnitra, Rudolfu SlaÂnskeÂmu a Karlu SÏvaÂbovi na UÂV KSCÏ. V teÂto dobeÏ prÏipravovalo OBZ ve spolupraÂci s StB obsazenõÂ uÂstrÏedõÂ a sekretariaÂtuÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany v Praze. PodrobneÂ informace zõÂskaÂvala paÂtracõÂ skupina 5. oddeÏlenõÂ pod velenõÂm plk. Richarda MysõÂka, kteryÂ v letech 1945±1947 vykonaÂval funkci prÏednosty 5. oddeÏlenõÂ posaÂdkoveÂho velitelstvõÂ v Praze.14 PozdeÏji vyjaÂdrÏil R. MysõÂk politovaÂnõÂ nad tõÂm, zÏe nebyl v uÂnorovyÂch dnech prÏizvaÂn k prohlõÂdce uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu naÂrodnõÂch socialistuÊ proto, jak uvaÂdõÂ, ¹...zÏe jsem byl prÏesneÏ informovaÂn, kdo kde sedõÂ a kde maÂ jakeÂ spisyª.15 KoordinovaneÂ akce bezpecÏnostnõÂch slozÏek, komunistuÊ ve vlaÂ190

deÏ a v parlamentu proti naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ byly vyÂsledkem pecÏliveÂ prÏõÂpravy z prÏedchaÂzejõÂcõÂho obdobõÂ. Od listopadu 1947 intenzivneÏ pracovali urcÏenõÂ cÏlenoveÂ vedenõÂ KSCÏ na prÏõÂpraveÏ prÏestupuÊ jednotlivyÂch cÏlenuÊ, ale i celyÂch organizacõÂ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany do KSCÏ. Komise pro evidenci demokratickyÂch sil v nekomunistickyÂch politickyÂch stranaÂch shromazÏd'ovala adresy a vytvaÂrÏela kartoteÂky nejdrÏõÂve levyÂch elementuÊ a pozdeÏji i tzv. reakcÏnõÂch zÏivluÊ. PrÏesneÂ uÂkoly obdrzÏeli vsÏichni komunisticÏtõÂ poslanci a instruktorÏi v krajõÂch. SpojenõÂm s levyÂmi poslanci naÂrodneÏ socialistickeÂ strany v parlamentu byli poveÏrÏeni Alexej CÏepicÏka a AntonõÂn Gregor. RozsaÂhleÂ prÏestupy celyÂch organizacõÂ, prÏõÂpadneÏ veÏtsÏõÂch skupin i jednotlivcuÊ, prÏedpoklaÂdali komunisteÂ v UÂstõÂ nad Labem, v KladneÏ, v MladeÂ Boleslavi a v Hradci KraÂloveÂ. VeÏtsÏinu cÏlenuÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany, kterÏõÂ prÏesÏli do strany komunistickeÂ, povazÏovali vsÏak komunisteÂ jizÏ od sameÂho pocÏaÂtku za podezrÏeleÂ. InformaÂtorÏi pracujõÂcõÂ v teÂto straneÏ pro KSCÏ je hodnotili võÂce meÂneÏ negativneÏ a podezrÏõÂvali je z karieÂrismu.16 ZvlaÂsÏtnõÂ pozornost veÏnovalo OBZ brannyÂm komisõÂm naÂrodneÏ socialistickeÂ strany a jakyÂmkoliv aktivitaÂm teÂto strany vuÊcÏi armaÂdeÏ. V uÂnoru 1948 obvinili komunisteÂ naÂrodneÏ socialistickou stranu z prÏõÂpravy ozbrojeneÂho pucÏe a z prÏõÂpravy na vyrÏazenõÂ CÏs. rozhlasu z provozu. Argumentovali nalezenyÂmi zbraneÏmi a kompromitujõÂcõÂmi materiaÂly prÏi nezaÂkonnyÂch prohlõÂdkaÂch sekretariaÂtuÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany. Z prÏõÂpravy na vyrÏazenõÂ rozhlasu z provozu obvinili komunisteÂ cÏleny branneÂ komise naÂrodneÏ socialistickeÂ strany sÏkpt. Miloslava Teichmana a sÏkpt. Jaroslava NeÏmecÏka. ZÏaÂdnyÂ z dokumentuÊ o vyÂvoji situace v naÂrodneÏ socialistickeÂ straneÏ, ktereÂ koncem roku 1947 azÏ do konce uÂnora 1948 prÏedaÂval BedrÏich Reicin Rudolfu SlaÂnskeÂmu, neobsahuje jakeÂkoliv uÂdaje, jezÏ by vyÂsÏe uvedeneÂ obvineÏnõÂ potvrzovaly. ObsahujõÂ i zpraÂvy z jednaÂnõÂ branneÂ komise naÂrodneÏ socialistickeÂ strany ve dnech 20. ledna a 27. ledna 1948, vcÏetneÏ seznamu uÂcÏastnõÂkuÊ. Ti v pruÊbeÏhu jednaÂnõÂ vyjadrÏovali pesimistickeÂ naÂzory na dalsÏõÂ vyÂvoj. PrÏi projednaÂvaÂnõÂ otaÂzky obsazenõÂ ministerskyÂch krÏesel prÏi prÏõÂpadneÂ rekonstrukci vlaÂdy se shodli na konstatovaÂnõÂ, zÏe jejich uÂvahy o mozÏneÂm obsazenõÂ ministerstva vnitra a ministerstva naÂrodnõÂ obrany naÂrodneÏ socialistickou stranou jsou nereaÂlneÂ. CÏlen branneÂ komise sÏkpt. v zaÂloze DusÏek usoudil, zÏe SSSR nikdy nedovolõÂ, aby ministerstvo vnitra obsadil 191

neÏkdo jinyÂ nezÏ komunisteÂ.17 Informace obdobneÂho obsahu prÏiÂ V KSCÏ i z ostatnõÂch zdrojuÊ. K nim muÊzÏeme zarÏadit chaÂzely na U naprÏõÂklad StaÂtnõÂ bezpecÏnost, bezpecÏnostnõÂ referenty KSCÏ na vsÏech stupnõÂch, branneÂ komise KSCÏ, vojenskeÂ oddeÏlenõÂ UÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu KSCÏ a dalsÏõÂ. VedenõÂ KSCÏ pocÏõÂtalo takeÂ s pomocõÂ byÂvalyÂch partyzaÂnuÊ. Mjr. Augustin SÏram, sÏkpt. HyÂbl-BrodeckyÂ a dalsÏõÂ prÏedstaviteleÂ Svazu cÏeskyÂch partyzaÂnuÊ zarÏizovali okamzÏiteÂ svolaÂnõÂ partyzaÂnskyÂch Â V KSCÏ. Zde obdrzÏeli potrÏebneÂ pokyny veliteluÊ v Praze na U a jizÏ od 17. uÂnora 1948 byli k dispozici UÂV KSCÏ. Pod vedenõÂm mjr. SÏrama se pozdeÏji uÂcÏastnili obsazovaÂnõÂ PraÂce, sÏekoveÂho uÂrÏadu, uÂstrÏedõÂ sociaÂlnõÂ demokracie Na PrÏõÂkopeÏ, ministerstva sÏkolstvõÂ, Obce legionaÂrÏskeÂ, StrÏeleckeÂho ostrova, ruÊznyÂch klubuÊ atd.18 Dne 19. uÂnora v 17.00 vydal ministr vnitra V. Nosek signaÂl ALFA Praha. CÏaÂsti pluku SNB Slovensko a cÏaÂsti uÂtvaru SNB 9600 se na jeho zaÂkladeÏ prÏesunuly do Prahy. Dne 20. uÂnora vyhlaÂsil V. Nosek pohotovost pro vsÏechny jednotky SNB a narÏõÂdil strÏezÏenõÂ duÊlezÏityÂch budov a objektuÊ. VyÂvojem situace po 20. uÂnoru se podrobneÏ zabyÂvalo jednaÂnõÂ prÏedsednictva UÂV KSCÏ dne 24. uÂnora. Obsah usnesenõÂ, ktereÂ schvaÂlilo na zaÂveÏr jednaÂnõÂ, v mnoheÂm umozÏnÏuje doplnit a rozsÏõÂrÏit pohledy na naÂsledujõÂcõÂ udaÂlosti, prezentovaneÂ v dosavadnõÂ literaturÏe. UsnesenõÂ obsahovalo naÂsledujõÂcõÂ opatrÏenõÂ: 1) udeÏlit duÊtku PrazÏskeÂmu kraji za to, zÏe nezabraÂnil studentskyÂm demonstracõÂm, ucÏinit opatrÏenõÂ, aby vnitrÏnõÂ Praha byla naplneÏna nasÏimi lidmi, za ovlaÂdnutõÂ prazÏskyÂch ulic odpovõÂdaÂ organizacÏnõÂ sekretariaÂt, 2) na zaÂvodnõÂch schuÊzõÂch prÏijõÂmat rezoluce, jimizÏ se BenesÏ zÏaÂdaÂ o prÏijetõÂ demise a naÂvrhu K. Gottwalda na doplneÏnõÂ vlaÂdy, 3) v prÏõÂpadeÏ odmõÂtnutõÂ BenesÏe prÏipravit generaÂlnõÂ staÂvku, odpovõÂdaÂ organizacÏnõÂ sekretariaÂt, 4) nejpozdeÏji zõÂtra svolat ustavujõÂcõÂ schuÊzi UÂAV NF, kteryÂ provede volby prÏedsedy a prÏedsednictva, zajistit komunistickou veÏtsÏinu, 5) ulozÏit naÂrodnõÂ spraÂvu na tiskaÂrnu Melantrich a donutit osazenstvo, aby splnilo usnesenõÂ sjezdu zaÂvodnõÂch rad a odmõÂtlo tisknout ÏstvaveÂ cÏlaÂnky a zpraÂvy, 6) proveÂst zmeÏnu v redakci SvobodnyÂch novin a dosadit s. Drdu jako ÏseÂfredaktora, 192

7) bylo vzato na veÏdomõÂ, zÏe redakce LidoveÂ demokracie byla prÏevzata Petrem a Plojharem a zÏe cÏasopisy VyÂvoj a Obzory prÏestaly vychaÂzet, 8) poveÏrÏit s. KopeckeÂho k zastavenõÂ dovozu reakcÏnõÂho tisku ze zahranicÏõÂ, 9) daÂt pokyn stranickyÂm organizacõÂm, aby bylo ucÏineÏno opatrÏenõÂ k dobrovolneÂmu rozchodu organizacõÂ naÂrodneÏ socialistickeÂ a lidoveÂ strany.19 Na pocÏaÂtku uÂnora realizovalo urychleneÏ ministerstvo vnitra plaÂn k definitivnõÂmu ovlaÂdnutõÂ SNB. Na jednotlivyÂch stupnõÂch organizacÏnõÂ struktury doplnÏovali prÏõÂslusÏnõÂci SNB-komunisteÂ za pomoci bezpecÏnostnõÂch referentuÊ, bezpecÏnostnõÂch komisõÂ a mõÂstnõÂch organizacõÂ KSCÏ seznamy nespolehlivyÂch, rÏadovyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a kriminaÂlnõÂ sluzÏby. V tomto smyslu vydal uÂkoly na poradeÏ krajskyÂch bezpecÏnostnõÂch referentuÊ dne 18. uÂnora Â V KSCÏ, vyplyÂvaÂ, zÏe J. Pavel.20 Z hlaÂsÏenõÂ, kteraÂ dochaÂzela na U rozhodujõÂcõÂ cÏaÂst cÏistek probeÏhla do 25. uÂnora dopoledne. NaprÏõÂklad v jednom z hlaÂsÏenõÂ veliteluÊ SNB se uvaÂdõÂ, zÏe provedl prÏõÂkazy obdrzÏeneÂ na prÏedsednictvu kraje v MladeÂ Boleslavi. NespolehlivõÂ cÏlenoveÂ SNB byli odzbrojeni a poslaÂni na dovolenou, bylo jim zakaÂzaÂno uÂcÏastnit se verÏejneÂho a politickeÂho zÏivota. Byli povinni hlaÂsit se dvakraÂt denneÏ na stanici SNB. Â V KSCÏ oznamoval OV KSCÏ JicÏõÂn, zÏe Ve zpraÂveÏ adresovaneÂ U prÏesneÏ podle prÏõÂkazu ZV SNB budou nejpozdeÏji do trÏõÂ dnuÊ odstraneÏni nespolehlivõÂ cÏlenoveÂ SNB a prÏõÂslusÏnõÂci kriminaÂlnõÂ sluzÏby celeÂ oblasti (JicÏõÂn, Trutnov, Liberec, Semily, NovaÂ Paka, VrchlabõÂ, Jilemnice a NovyÂ BydzÏov). PostupneÏ prÏichaÂzely na UÂV KSCÏ takeÂ seznamy propusÏteÏnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB, prÏõÂslusÏnõÂkuÊ kriminaÂlnõÂ sluzÏby a zatcÏenyÂch osob, veÏtsÏinou naÂrodnõÂch socialistuÊ a cÏlenuÊ lidoveÂ strany.21 V teÂto dobeÏ jizÏ bezpecÏnostnõÂ slozÏky stejnyÂm zpuÊsobem postupovaly proti funkcionaÂrÏuÊm a verÏejneÏ cÏinnyÂm cÏlenuÊm naÂrodneÏ socialistickeÂ strany i vuÊcÏi cÏlenuÊm strany lidoveÂ. Na realizaci nezaÂkonnyÂch cÏistek se v sÏirokeÂ mõÂrÏe podõÂlely takeÂ akcÏnõÂ vyÂbory NF. Dne 20. uÂnora 1948 poveÏrÏilo vedenõÂ KSCÏ Alexeje CÏepicÏku vytvorÏenõÂm UÂstrÏednõÂho akcÏnõÂho vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty. K vytvaÂrÏenõÂ AV NF vyzval teÂhozÏ dne takeÂ K. Gottwald ve sveÂm projevu na shromaÂzÏdeÏnõÂ pracujõÂcõÂch na StaromeÏstskeÂm naÂmeÏstõÂ. AkcÏnõÂ vyÂbory vznikaly po celeÂ republice, neÏkde organi193

zovaneÏ z iniciativy komunistuÊ, v neÏkteryÂch mõÂstech i zÏivelneÏ. Vznik AV NF ani jejich kompetence nebyly upraveny zÏaÂdnou legislativnõÂ normou. O zameÏrÏenõÂ jejich cÏinnosti nejleÂpe sveÏdcÏõÂ obsah SmeÏrnice pro cÏinnost akcÏnõÂch vyÂboruÊ NF. PrvnõÂ odstavec uvedenyÂch smeÏrnic rÏõÂkaÂ: ¹AV NF provaÂdõÂ ocÏistu naÂrodneÏ socialistickeÂ a lidoveÂ strany. Tam, kde jsou reakcÏnõÂ sekretaÂrÏi, zapecÏetõÂ sekretariaÂty. ZaÂkladnõÂ organizace zaÂvodnõÂ i mõÂstnõÂ, zamorÏeneÂ reakcÏnõÂky a v nichzÏ se neprojevily leveÂ, pokrokoveÂ sõÂly, rozpustõÂ. VykonaÂvajõÂ naÂtlak na prÏedsedy naÂrodneÏ socialistickyÂch a lidoveckyÂch organizacõÂ, aby sami rozpousÏteÏli organizace.ª22 V podobneÂm duchu je koncipovaÂn celyÂ jejich obsah. RezÏii vytvaÂrÏenõÂ akcÏnõÂch vyÂboruÊ vsÏech stupnÏuÊ meÏli pevneÏ v rukou komunisteÂ. SceÂnaÂrÏ vzniku akcÏnõÂch vyÂboruÊ je mozÏno uveÂst na prÏõÂkladeÏ ustavenõÂ KrajskeÂho akcÏnõÂho vyÂboru v PardubicõÂch. PoÂ AV NF V. BeeroveÂ byli dne 23. uÂnora 1948 dle zpraÂvy cÏlenky U v 15.15 hod. okamzÏiteÏ povolaÂni vsÏichni prÏedsedoveÂ ONV nebo mõÂstoprÏedsedoveÂ a bezpecÏnostnõÂ referenti. DaÂle se jednaÂnõÂ uÂcÏastnili krajskyÂ politickyÂ tajemnõÂk KSCÏ VyhnaÂlek a krajskyÂ organizacÏnõÂ tajemnõÂk KSCÏ UhlõÂrÏ. V 17.00 hod. byla zahaÂjena ustavujõÂcõÂ schuÊze KAV NF. AkcÏnõÂ vyÂbor meÏl 25 cÏlenuÊ, z toho dvanaÂcticÏlenneÂ prÏedsednictvo. NaÂsledovala okamzÏiteÏ porada se soudruhy z okresuÊ. ObdrzÏeli podrobneÂ pokyny prÏedsednictva UÂAV a soucÏasneÏ byly urcÏeny osoby, proti nimzÏ meÏlo byÂt okamzÏiteÏ zakrocÏeno. SoucÏasneÏ s projednaÂnõÂm otaÂzky vytvorÏenõÂ AV NF v okresech a veÏtsÏõÂch meÏstech byli seznaÂmeni zaÂstupci okresuÊ s opatrÏenõÂmi, kteraÂ bude nutno ucÏinit v aparaÂtech ONV a MNV veÏtsÏõÂch meÏst, v aparaÂtu SNB, v druzÏstvech, na jednotlivyÂch zaÂvodech, v neÏkteryÂch uÂrÏadech. RovneÏzÏ bylo vydaÂno rozhodnutõÂ k ustavenõÂ zaÂvodnõÂch milicõÂ.23 Ve zpraÂveÏ se konstatuje, zÏe beÏhem trÏõÂ hodin po vydaÂnõÂ telefonickyÂch prÏõÂkazuÊ se dostavili soudruzi z okresuÊ, s uspokojenõÂm prÏijali stanoveneÂ uÂkoly a slõÂbili jejich provedenõÂ. KrajskyÂ politickyÂ tajemnõÂk informoval o opatrÏenõÂch proti nejveÏtsÏõÂm sÏtvaÂcÏuÊm a rozbõÂjecÏuÊm. OznaÂmil, zÏe po poradeÏ s oblastnõÂm velitelem SNB vedou neÏkolik desõÂtek osob v patrnosti, ale postraÂdajõÂ vhodneÂ zaÂminky k realizaci opatrÏenõÂ proti nim. ZaÂrovenÏ sdeÏlil, zÏe i prÏesto budou opatrÏenõÂ proti nim realizovaÂna v pruÊbeÏhu noci. V zaÂveÏru zpraÂvy je uvedeno: ¹NaÂlada soudruhuÊ bojovnaÂ ± opatrÏenõÂ se jim zdaÂla mõÂrnaÂ.ª24 194

Â rÏednõÂkuÊm ONV a uÂrÏednõÂkuÊm dalsÏõÂch institucõÂ oznaÂmily akcÏnõÂ U vyÂbory, zÏe pouze loajaÂlnõÂ osoby mohou zuÊstat. ZakaÂzaly schuÊze organizacõÂ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany a strany lidoveÂ, zabavily takeÂ noviny a cÏasopisy teÏchto politickyÂch stran.25 Dne 24. uÂnora 1948 vydalo ministerstvo vnitra vyhlaÂsÏku o spolupraÂci naÂrodnõÂch vyÂboruÊ s AV NF.26 O puÊsobenõÂ akcÏnõÂch vyÂboruÊ v dobeÏ uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ sveÏdcÏõÂ i zpraÂva o pruÊbeÏhu schuÊze krajskyÂch sekretaÂrÏuÊ KSCÏ z 1. brÏezna 1948, jezÏ obsahuje mimo jineÂ takeÂ hodnocenõÂ praÂce AV NF. V uÂvodu se ve zpraÂveÏ uvaÂdõÂ, zÏe krajskeÂ a okresnõÂ sekretariaÂty naÂrodneÏ socialistickeÂ strany byly zavrÏeny a neÏkde prÏideÏleny ROH, SCÏM, CÏSCÏK, poprÏõÂpadeÏ jinyÂm organizacõÂm. ZaÂvodnõÂ organizace byly zlikvidovaÂny uÂplneÏ. Organizace naÂrodneÏ socialistickeÂ strany se nikde neobnovujõÂ. K jejich likvidaci byly vyuzÏity ruÊzneÂ zaÂminky. NaprÏõÂklad na UÂstecku byly rozpusÏteÏny vsÏechny organizace CÏSNS, ktereÂ se v den vytvorÏenõÂ AV neprÏihlaÂsily ke spolupraÂci. PrÏi prohlõÂdkaÂch kartoteÂk cÏlenuÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany byla zjisÏteÏna i rÏada prÏõÂpaduÊ dvojõÂho cÏlenstvõÂ ± v CÏSNS a KSCÏ. LidovaÂ strana v cÏeskyÂch krajõÂch byla otrÏesena, nachaÂzõÂ se v rozkladu a v likvidaci azÏ na vyÂjimky (ZlõÂn, Brno). CÏistka byla provedena rovneÏzÏ v sociaÂlneÏdemokratickeÂ straneÏ. CÏinnost akcÏnõÂch vyÂboruÊ i dalsÏõÂch slozÏek, ktereÂ se podõÂlely na cÏistkaÂch v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ, byla mnohdy chaotickaÂ, cÏasto vznikaly i kurioÂznõÂ situace. SveÏdcÏõÂ o tom i obsah neÏkteryÂch hlaÂsÏenõÂ, kteraÂ dochaÂzela na UÂV KSCÏ. V jednom z nich informaÂtor uvaÂdõÂ: ¹Jednal jsem s levicõÂ lidovcuÊ, aby zõÂtra prÏevzali sekretariaÂt. ZatõÂm vsÏak jizÏ jinaÂ levice lidoveÂ strany sekretariaÂt jizÏ zabrala a sekretaÂrÏe Langa, byÂvaleÂho tajemnõÂka klubu poslancuÊ, vyhodila. Je to vsÏak levice, ve ktereÂ jsou velcõÂ reakcionaÂrÏi, a proto musõÂm jednat z leveÏjsÏõÂ levicõÂ.ª27 K cÏinnosti KSCÏ je v uvedeneÂ zpraÂveÏ konstatovaÂno, zÏe jejõÂ mobilizace probeÏhla vsÏude uÂspeÏsÏneÏ, spolupraÂce s bezpecÏnostnõÂmi orgaÂny byla bezvadnaÂ. Vyplatila se vyÂstavba brannyÂch a bezpecÏnostnõÂch komisõÂ. Vedle pozitivnõÂch poznatkuÊ poukazovala zpraÂva takeÂ na nedostatky. Za neÏ se povazÏoval prÏedevsÏõÂm fakt, zÏe neÏkde chaÂpali komunisteÂ AV postaru jako koalici a vyzvali druheÂ strany, aby neÏkoho delegovaly. DosÏlo i k prÏõÂpaduÊm, kdy ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech AV neplnily prÏõÂkazy vuÊcÏi vylozÏenyÂm reak195

cionaÂrÏuÊm, nebo naopak vyhazovaly bez rozlisÏenõÂ vsÏechny naÂrodnõÂ socialisty. DochaÂzelo takeÂ k vyrÏizovaÂnõÂ osobnõÂch uÂcÏtuÊ. Vedle vyÂsÏe uvedeneÂho hodnocenõÂ cÏinnosti AV najdeme i vyjaÂdrÏenõÂ, zÏe mnoheÂ AV rÏaÂdily, odnõÂmaly mimo jineÂ i zÏivnosti a statky.28 TeÏm byla vyslovena pohruÊzÏka zatcÏenõÂm, poprÏõÂpadeÏ byly nahrazeny jinyÂmi. VedenõÂ KSCÏ iniciovalo, organizovalo a z velkeÂ cÏaÂsti i financovalo uskutecÏneÏnõÂ ruÊznyÂch naÂtlakovyÂch akcõÂ, ke kteryÂm muÊzÏeme zarÏadit zejmeÂna sjezd delegaÂtuÊ zaÂvodnõÂch rad a sjezd rolnickyÂch komisõÂ. O prÏõÂpraveÏ obou akcõÂ jednal podrobneÏ organizacÏnõÂ sekretariaÂt KSCÏ dne 13. uÂnora. PrÏõÂpravou sjezdu delegaÂtuÊ zaÂvodnõÂch rad poveÏrÏil sekretariaÂt skupinu prazÏskeÂho kraje pod vedenõÂm A. NovotneÂho. J. Pavel obdrzÏel uÂkol zabezpecÏit opatrÏenõÂ k prÏõÂpraveÏ sjezdu v rÏadaÂch SNB.29 ObdobnyÂmi uÂkoly smeÏrem k prÏõÂpraveÏ sjezdu rolnickyÂch Ï urisÏe, R. SlaÂnskeÂho a J. SmrkovkomisõÂ poveÏrÏil sekretariaÂt J. D Â V KSCÏ uvolnil na vyÂdaje spojeneÂ se sjezdem skeÂho. ZaÂrovenÏ U cÏaÂstku 40 000 KcÏs.30 Od sameÂho pocÏaÂtku vzniku otevrÏeneÂ vlaÂdnõÂ krize kontrolovala KSCÏ vyÂvoj vnitropolitickeÂ situace, kteryÂ se vyvõÂjel v jejõÂ prospeÏch. KomunisteÂ fakticky nenarazili prÏi realizaci svyÂch zaÂmeÏruÊ na zÏaÂdnyÂ organizovanyÂ odpor svyÂch politickyÂch protivnõÂkuÊ. JakeÂkoliv naÂznaky odporu se jim podarÏilo eliminovat aktivnõÂmi opatrÏenõÂmi s vyuzÏitõÂm bezpecÏnostnõÂch slozÏek. Jednalo se naprÏõÂklad o rozmõÂsteÏnõÂ jednotek pluku SNB na duÊlezÏityÂch mõÂstech v Praze, sledovaÂnõÂ ministruÊ, poslancuÊ a vedoucõÂch cÏiniteluÊ ostatnõÂch politickyÂch stran, vcÏetneÏ odposlechu jejich telefonnõÂch linek. TelefonnõÂ linky odposlouchaÂvaly bezpecÏnostnõÂ slozÏky dokonce i v budoveÏ uÂrÏadu prÏedsednictva vlaÂdy. Tento naÂzor vyslovil prezident E. BenesÏ v rozhovoru s kancleÂrÏem J. SmutnyÂm.31 DochaÂzelo i k prÏõÂpaduÊm fyzickeÂho naÂsilõÂ, zatyÂkaÂnõÂ a zabraÂneÏnõÂ vstupu ¹reakcÏnõÂmª uÂrÏednõÂkuÊm na jejich pracovisÏteÏ i k domovnõÂm prohlõÂdkaÂm, ktereÂ provaÂdeÏla StaÂtnõÂ bezpecÏnost. PrÏesto, zÏe nedosÏlo k odporu demokratickyÂch sil vuÊcÏi postupu komunistuÊ, meÏlo vedenõÂ KSCÏ prÏipraven plaÂn pro ruÊzneÂ alternaÂS tivy vyÂvoje, vcÏetneÏ prÏõÂpadneÂho ozbrojeneÂho strÏetnutõÂ. Na U Ï KSC vznikla trÏõÂcÏlennaÂ komise ve slozÏenõÂ Rudolf SlaÂnskyÂ, VaÂclav Nosek a Josef Pavel. U nõÂ se soustrÏed'ovaly vesÏkereÂ informace o vyÂvoji situace. SoubeÏzÏneÏ vyvõÂjela cÏinnost organizacÏnõÂ komise, 196

ve ktereÂ pracovali: prÏedseda R. SlaÂnskyÂ, cÏlenoveÂ V. Nosek, J. Ï urisÏ, plk. B. Reicin, J. Pavel a zaÂstupce prazÏskeÂho KV KSCÏ.32 D VyÂsledkem jejõÂho jednaÂnõÂ dne 22. uÂnora bylo rozhodnutõÂ o vytvorÏenõÂ lidovyÂch milicõÂ. VelenõÂm, vytvorÏenõÂm sÏtaÂbu a vypracovaÂnõÂm mobilizacÏnõÂho plaÂnu poveÏrÏila komise J. Pavla. ZbraneÏ pro asi 10 000 muzÏuÊ prvnõÂho sledu v Praze zajistil vedoucõÂ tajemnõÂk KV KSCÏ v BrneÏ Ota SÏling. Jejich prÏepravu do Prahy organizoval J. VeselyÂ. Pro milice se prÏipravovaly i jineÂ zbraneÏ, ktereÂ se nachaÂzely tou dobou v opraveÏ v prazÏskyÂch zaÂvodech.33 K rozhodnutõÂ o vzniku lidovyÂch milicõÂ vedly podle J. Pavla dva duÊvody: uÂdajneÂ zjisÏteÏnõÂ, zÏe naÂrodnõÂ socialisteÂ v armaÂdeÏ chteÏli uplatnit svuÊj vliv a vyuzÏõÂt svyÂch pozic k vyvolaÂnõÂ ozbrojenyÂch sraÂzÏek a prÏedevsÏõÂm ¹nutnost podeprÏÂõt SNB v uÂkolu udrzÏet verÏejnyÂ porÏaÂdekª.34 VõÂce nezÏ reaÂlnaÂ situace v armaÂdeÏ vedly k jistyÂm obavaÂm vedenõÂ komunistickeÂ strany pochybnosti o tom, jak se vzhledem k armaÂdeÏ zachovaÂ prÏi rÏesÏenõÂ krize prezident E. BenesÏ. K tomu J. Pavel uvaÂdõÂ: ¹Ve vedenõÂ armaÂdy sice prÏevlaÂdal naÂzor, zÏe se vojsko nemaÂ vmeÏÏsovat do vnitrÏnõÂch zaÂlezÏitostõÂ, ale na druheÂ straneÏ se prÏõÂlisÏ zduÊraznÏovala podrÏõÂzenost armaÂdy vrchnõÂmu veliteli, prezidentu BenesÏovi, kteryÂ maÂ jedineÏ praÂvo rozhodnout o jejõÂm pouzÏitõÂ. PrÏihleÂdlo-li se k tlaku, kteryÂ na BenesÏe vykonaÂvali odstoupivsÏõÂ ministrÏi, a daÂle k pozici reakce v duÊstojnickeÂm sboru armaÂdy, pak bylo trÏeba deÏlat urcÏitaÂ opatrÏenõÂ.ª35 Ve skutecÏnosti hlavnõÂ duÊvod pro vznik milicõÂ vyplyÂval z potrÏeby eventuaÂlnõÂho posõÂlenõÂ SNB. Pouze k tomuto uÂcÏelu byly nakonec lidoveÂ milice takeÂ pouzÏity. RudeÂ praÂvo sÏiroce komentovalo odhalenõÂ kompromitujõÂcõÂch materiaÂluÊ, ktereÂ uÂdajneÏ nalezla StB prÏi obsazenõÂ uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu CÏSNS. ZejmeÂna ¹zjisÏteÏnaÂª prÏõÂprava znesÏkodneÏnõÂ rozhlasu naÂrodneÏ socialistickyÂmi duÊstojnõÂky armaÂdy meÏla slouzÏit prÏedevsÏõÂm jako zaÂminka ospravedlnÏujõÂcõÂ postup StB a SNB i vznik lidovyÂch milicõÂ. Ve skutecÏnosti za staÂvajõÂcõÂho stavu prÏõÂpadnaÂ jakaÂkoliv akce k obsazenõÂ cÏi znesÏkodneÏnõÂ rozhlasu postraÂdala reaÂlnyÂ zaÂklad a je mozÏno konstatovat, zÏe sÏlo o prÏõÂpady ve znacÏneÂ mõÂrÏe vykonstruovaneÂ.36 ArmaÂda jako celek zuÊstala v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ mimo politickeÂ deÏnõÂ. V mnohyÂch pracõÂch zabyÂvajõÂcõÂch se problematikou uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ muÊzÏeme najõÂt ruÊzneÂ naÂzory na uÂlohu armaÂdy i ministra naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svobody v pruÊbeÏhu 197

uÂnoroveÂ krize. Jednou z diskutovanyÂch otaÂzek je takeÂ probleÂm mozÏneÂho pouzÏitõÂ armaÂdy prezidentem E. BenesÏem k zabraÂneÏnõÂ prÏevzetõÂ moci komunistickou stranou. O. Hora vyslovil naÂzor, zÏe uÂdajneÂ selhaÂnõÂ armaÂdy v uÂnoru bylo neodpustitelnou chybou, kteraÂ umozÏnila võÂteÏzstvõÂ komunistuÊ.37 DalsÏõÂ z cÏelnõÂch prÏedstaviteluÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany H. Ripka jesÏteÏ v pruÊbeÏhu rÏesÏenõÂ vlaÂdnõÂ krize vyslovil uÂvahu: ¹ZdaÂlo se naÂm, zÏe jesÏteÏ nebyly vycÏerpaÂny vsÏechny mozÏnosti odporu. PrÏesto, zÏe se komunisteÂ zmocnili policie, mohli jsme staÂle pocÏõÂtat s jejõÂ znacÏnou cÏaÂstõÂ a armaÂda byla ve sveÂ veÏtsÏineÏ prÏipravena jõÂt za prezidentem. Obyvatelstvo bylo pobourÏeno komunistickyÂmi naÂsilnostmi a neprÏaÂlo si nic jineÂho, nezÏ se aktivneÏ braÂnit.ª38 V kontextu celeÂ rÏady faktuÊ, uvedenyÂch v prÏedchaÂzejõÂcõÂ cÏaÂsti praÂce, je zrÏejmeÂ, zÏe podobneÂ naÂzory vyplyÂvaly z nereaÂlneÂho hodnocenõÂ staÂvajõÂcõÂ situace, jezÏ vychaÂzelo ze zrÏejmeÂho nedostatku objektivnõÂch informacõÂ o skutecÏneÂm vyÂvoji pomeÏru sil mezi komunistickou stranou a jejõÂmi politickyÂmi protivnõÂky. Je zajõÂmavou skutecÏnostõÂ, zÏe nejen obsah archivnõÂch pramenuÊ z ledna a uÂnora 1948 ve VUÂA, ale i v archivu MV Â A (fonduÊ UÂV KSCÏ) vytvaÂrÏõÂ zdaÂnõÂ, jako by armaÂda a pramenuÊ SU staÂla mimo politickeÂ deÏnõÂ a vzniklaÂ krize se jõÂ teÂmeÏrÏ netyÂkala. DomnõÂvaÂme se, zÏe hlavnõÂ duÊvod spocÏõÂval v tom, zÏe vedenõÂ KSCÏ ani velenõÂ armaÂdy nebylo nuceno vzhledem k pokojneÂmu vyÂvoji pomeÏruÊ v armaÂdeÏ prÏijõÂmat jakaÂkoliv mimorÏaÂdnaÂ opatrÏenõÂ k rÏesÏenõÂ prÏõÂpadnyÂch probleÂmuÊ. VyÂvoj v armaÂdeÏ na pocÏaÂtku roku 1948 a v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ ovlivnÏovalo puÊsobenõÂ mnohyÂch faktoruÊ. Ty je nutno vzõÂt na veÏdomõÂ prÏi hodnocenõÂ naÂzoruÊ o eventuaÂlnõÂm mozÏneÂm pouzÏitõÂ armaÂdy prezidentem E. BenesÏem k rÏesÏenõÂ uÂnoroveÂ krize. JednõÂm z nich byly duÊsledky kampaneÏ vuÊcÏi armaÂdeÏ na podzim 1947 v souvislosti se spiknutõÂm na Slovensku, s mosteckou afeÂrou, ale takeÂ vyÂsledky personaÂlnõÂch zmeÏn v mnohyÂch vyÂznamnyÂch funkcõÂch v armaÂdeÏ v tomto obdobõÂ. Vliv na postoje mnohyÂch duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ meÏly takeÂ verÏejneÏ prezentovaneÂ naÂzory a postoje vedoucõÂch cÏiniteluÊ armaÂdy gen. L. Svobody, gen. B. BocÏka a gen. K. KlapaÂlka.39 V teÂto souvislosti nelze pominout takeÂ mozÏnosti, jimizÏ disponovalo 5. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO pod vedenõÂm plk. B. Reicina a HSVO s aparaÂtem osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ v cÏele s gen. J. ProchaÂzkou. Oba jmenovanõÂ byli zaÂrovenÏ cÏleny uÂstrÏednõÂ branneÂ koÂ V KSCÏ, kteraÂ rÏõÂdila a koordinovala cÏinnost komunistuÊ mise U 198

v armaÂdeÏ. Vedle jizÏ drÏõÂve platnyÂch narÏõÂzenõÂ vydalo 5. odd. HSÏ MNO dne 11. srpna 1947 SmeÏrnice pro vedenõÂ staÂtneÏ nespolehlivyÂch osob. Do uÂnora 1948 meÏlo OBZ k dispozici seznamy generaÂluÊ, duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ, ktereÂ povazÏovalo za staÂtneÏ nespolehliveÂ, vcÏetneÏ tajneÂho oznacÏenõÂ jejich osobnõÂch spisuÊ, ktereÂ umozÏnÏovalo jejich rychlou identifikaci a tõÂm i jejich prÏõÂpadnou eliminaci v prÏõÂpadeÏ potrÏeby.40 NavõÂc v dobeÏ politickeÂ krize na prÏelomu let 1947±1948 realizovalo MNO v armaÂdeÏ plaÂnovanaÂ opatrÏenõÂ, v duÊsledku nichzÏ se prÏevaÂzÏnaÂ cÏaÂst rozhodujõÂcõÂch funkcionaÂrÏuÊ armaÂdy (veliteleÂ vojenskyÂch oblastõÂ, neÏkteryÂch armaÂdnõÂch sboruÊ a divizõÂ i dalsÏõÂ) nachaÂzela mimo svaÂ velitelstvõÂ. V Praze se konal od 3. 12. 1947 do 28. 2. 1948 kurz pro vysÏsÏõÂ velitele, jehozÏ cõÂlem bylo podle oficiaÂlnõÂch dokumentuÊ seznaÂmit frekventanty se soveÏtskou vojenskou doktrõÂnou, aplikovanou na konci vaÂlky.41 Fakticky to znamenalo, zÏe se uvedenõÂ veliteleÂ nachaÂzeli na jednom mõÂsteÏ v Praze, cozÏ vytvaÂrÏelo prÏõÂzniveÂ podmõÂnky pro to, aby mohli byÂt v krajnõÂm prÏõÂpadeÏ i internovaÂni a nemohli rozhodovat o pouzÏitõÂ uÂtvaruÊ a jednotek, jimzÏ veleli. Â strÏednõÂ brannaÂ komise i vojenskeÂ a bezpecÏnostnõÂ oddeÏlenõÂ U UÂV KSCÏ meÏly neustaÂle k dispozici podrobneÂ zpraÂvy o naÂladaÂch a stanoviscõÂch duÊstojnõÂkuÊ a vojaÂkuÊ k politickeÂmu deÏnõÂ v zemi. Plk. B. Reicin meÏl k dispozici podrobneÂ informace o jakeÂkoliv poradeÏ prezidenta o armaÂdeÏ, anizÏ se jõÂ saÂm zuÂcÏastnil.42 TakeÂ skutecÏnost, zÏe ze 68 rozhodujõÂcõÂch funkcionaÂrÏuÊ armaÂdy bylo 21 komunistuÊ a pouze 2 cÏlenoveÂ CÏSNS a 3 cÏlenoveÂ ostatnõÂch stran, hovorÏila ve prospeÏch KSCÏ.43 V armaÂdeÏ prÏipravovali komunisteÂ vybraneÂ vojenskeÂ jednotky pod vedenõÂm spolehlivyÂch duÊstojnõÂkuÊ, s jejichzÏ pouzÏitõÂm v prÏõÂpadeÏ potrÏeby pocÏõÂtali. K zaÂsahu v Praze meÏly byÂt vyuzÏity tankoveÂ jednotky z Milovic, z ZÏatce a takeÂ sÏkola osveÏtovyÂch duÊstojnõÂkuÊ. PrÏipravovaÂny byly i dalsÏõÂ vojenskeÂ jednotky v jinyÂch posaÂdkaÂch.44 JednõÂm z rozhodujõÂcõÂch faktoruÊ, procÏ prezident E. BenesÏ zrÏejmeÏ ani neuvazÏoval o pouzÏitõÂ armaÂdy, byla jeho obava z mozÏnosti vzniku obcÏanskeÂ vaÂlky. DluzÏno rÏõÂci, zÏe tato obava byla takeÂ zaÂmeÏrneÏ vytvaÂrÏena a podporovaÂna souhrnem opatrÏenõÂ, kteraÂ komunisteÂ realizovali v pruÊbeÏhu krize. VeÏtsÏiny jednaÂnõÂ o rÏesÏenõÂ krize mezi prezidentem E. BenesÏem a K. Gottwaldem se zuÂcÏast199

nil i ministr vnitra V. Nosek, kteryÂ prezidenta upozornÏoval na mozÏnost vyhrocenõÂ situace azÏ k mozÏneÂmu ozbrojeneÂmu strÏetu. Dne 23. uÂnora informovali vedoucõÂ cÏiniteleÂ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany prezidenta o zahaÂjenõÂ zatyÂkaÂnõÂ, o obsazovaÂnõÂ sekretariaÂtuÊ strany a o dalsÏõÂch naÂsilnyÂch akcõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek se zÏaÂdostõÂ o zjednaÂnõÂ naÂpravy. Prezident E. BenesÏ pozval k jednaÂnõÂ o vznikleÂ situaci prÏedsedu vlaÂdy K. Gottwalda a ministra vnitra V. Noska. Ani na zaÂkladeÏ zÏaÂdosti prezidenta nedali prÏedseda vlaÂdy a ministr vnitra jasnyÂ slib, zÏe ukoncÏõÂ naÂsilneÂ akce. Podle vzpomõÂnek prezidentova kancleÂrÏe J. SmutneÂho na prezidentovu otaÂzku, za jakyÂch podmõÂnek jsou komunisteÂ ochotni zastavit naÂsilneÂ akce, odpoveÏdeÏl K. Gottwald: ¹...jakmile prÏijme prezident demisi ministruÊ a potvrdõÂ vlaÂdu, kterou mu navrhne.ª45 Z uvedeneÂ epizody i z dalsÏõÂch souvislostõÂ lze prÏedpoklaÂdat, zÏe vize o mozÏnosti vzniku ozbrojeneÂho strÏetu, prÏõÂpadneÏ obcÏanskeÂ vaÂlky, kterou prezident nechteÏl za zÏaÂdnou cenu prÏipustit, nabyla tõÂmto reaÂlneÂ podoby. To byl takeÂ jeden z duÊvoduÊ, procÏ se prezident BenesÏ podrÏõÂdil naÂtlaku, podepsal demisi a jmenovaÂnõÂ cÏlenuÊ noveÂ vlaÂdy, ktereÂ navrhl K. Gottwald. Podle vzpomõÂnek gen. FrantisÏka Moravce prÏed tõÂm, nezÏ E. BenesÏ podepsal demisi a jmenoval noveÂ ministry, dal K. Gottwaldovi seznam osob s podotknutõÂm, ¹...zÏe se podvoluje komunistickeÂ vuÊli s podmõÂnkou, zÏe osoby na tomto seznamu uvedeneÂ nebudou persekvovaÂnyª.46 Prezident E. BenesÏ si byl veÏdom takeÂ mozÏnyÂch naÂsledkuÊ, vyplyÂvajõÂcõÂch z podpory komunistuÊ SoveÏtskyÂm svazem. ZmõÂnil se o nich takeÂ v rozhovoru s H. Ripkou, P. Zenklem, J. StraÂnskyÂm a P. Drtinou dne 23. uÂnora 1948.47 VnitropolitickeÂ i mezinaÂrodnõÂ souvislosti vyÂvoje situace v uÂnoru 1948 vyznõÂvaly v neprospeÏch demokratickyÂch sil. DemokratickeÂ politickeÂ strany nebyly schopny odolaÂvat ofenziveÏ komunistickeÂ strany, smeÏrÏujõÂcõÂ k uchopenõÂ moci. CelkovyÂ vyÂvoj v pruÊbeÏhu vnitropolitickeÂ krize vyÂstizÏneÏ charakterizoval tehdejsÏõÂ ministr zahranicÏnõÂch veÏcõÂ Jan Masaryk, kdyzÏ rÏekl: ¹Takhle demokracii nezachraÂnõÂme. Dali jsme jim prÏÂõlisÏ velkyÂ naÂskok. (KSCÏ ± pozn. aut.) Jak chcete zastavit parnõÂ vaÂlec, kteryÂ zezadu tlacÏõÂ ruskyÂ tank.ª48 AnalyÂza vnitropolitickyÂch i mezinaÂrodnõÂch souvislostõÂ rÏesÏenõÂ uÂnoroveÂ krize umozÏnÏuje odpoveÏdeÏt i na dalsÏõÂ dosud diskutovaneÂ otaÂzky. Kdy bylo fakticky rozhodnuto o võÂteÏzstvõÂ komunistickeÂ strany a co by se stalo v prÏõÂpadeÏ, kdyby prezident E. BenesÏ demisi dvanaÂcti ministruÊ neprÏi200

jal? PrÏi odpoveÏdi na prvnõÂ otaÂzku lze vcelku souhlasit s naÂzorem, kteryÂ vyslovil kancleÂrÏ J. SmutnyÂ. Ve sveÂ praÂci SveÏdectvõÂ prezidentova kancleÂrÏe uvaÂdõÂ: ¹KomunisteÂ oslavujõÂ jako den sveÂho võÂteÏzstvõÂ strÏedu 25. uÂnora, den, kdy byla jmenovaÂna Gottwaldova novaÂ vlaÂda. Ve skutecÏnosti, anizÏ si to kdo z naÂs uveÏdomil, jejich võÂteÏzstvõÂ nad demokraty bylo hotovou veÏcõÂ uzÏ v sobotu, kdyzÏ svezli do Prahy masy svyÂch prÏõÂznivcuÊ z okolnõÂch meÏst a delegaÂty na sjezd zaÂvodnõÂch rad. Praha jim patrÏila od teÂto chvõÂle. Proti policii a proti jejich mobilizovanyÂm stranõÂkuÊm se nikdo nepostavil a nestal se ani pokus o protidemonstraci. StejneÏ tomu bylo i v hlavnõÂch pruÊmyslovyÂch strÏediscõÂch. To rozhodovalo, nebot' komunistuÊm nezaÂlezÏelo na tom, jak smyÂsÏlõÂ nebo jak se zachovaÂ venkov. VeÏdeÏli, zÏe tam se nemusõÂ obaÂvat organizovaneÂho odporu.ª K tomu navõÂc dodaÂvaÂ: ¹Ale teprve v pondeÏlõÂ 23. uÂnora prÏikrocÏili v Praze k provedenõÂ rÏady revolucÏnõÂch opatrÏenõÂ. VsÏechna se jim podarÏila bez odporu.ª49 Na zaÂkladeÏ hodnocenõÂ zpraÂv o vyÂvoji situace na celeÂm uÂzemõÂ staÂtu, ktereÂ prÏichaÂzely na UÂV KSCÏ ve dnech 23. ± 25. uÂnora, lze konstatovat, zÏe faktickeÂ prÏevzetõÂ politickeÂ moci komunistickou stranou probeÏhlo beÏhem dopolednõÂch hodin dne 25. uÂnora. Stalo se tak jesÏteÏ prÏed podpisem demise ministruÊ a jmenovaÂnõÂm noveÂ vlaÂdy prezidentem republiky.50 I v odpoveÏdi na druhou otaÂzku nezbyÂvaÂ nezÏ souhlasit s naÂzorem tehdejsÏõÂho vedoucõÂho bezpecÏnostnõÂho a vojenskeÂho oddeÏlenõÂ UÂV KSCÏ J. Pavla, ktereÂho je mozÏno povazÏovat za jednoho z hlavnõÂch organizaÂtoruÊ postupu komunistuÊ v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ i za jednoho z nejinformovaneÏjsÏõÂch muzÏuÊ tehdejsÏõÂho vedenõÂ Ï ekl: ¹DomnõÂvaÂm se, zÏe by to na vyÂsledku nic nezmeÏnilo. KSCÏ. R Cesta k võÂteÏzstvõÂ by ovsÏem byla daleko slozÏiteÏjsÏÂõ.ª Jeho odpoveÏd' vychaÂzela z reaÂlneÂho posouzenõÂ mozÏnostõÂ a prostrÏedkuÊ, jimizÏ komunistickaÂ strana disponovala.51 Vzhledem k duÊsledkuÊm opatrÏenõÂ, ktereÂ komunistickaÂ strana teÂmeÏrÏ bez jakeÂhokoliv odporu demokratickyÂch sil realizovala ve dnech 20. ± 25. uÂnora, vcÏetneÏ nevybõÂraveÂho soustrÏedeÏneÂho naÂtlaku na prezidenta, se mozÏnost prÏõÂpadneÂho odmõÂtnutõÂ podpisu demise ministruÊ ukaÂzala jako nereaÂlnaÂ. PrÏi realizaci svyÂch zaÂmeÏruÊ vychaÂzelo vedenõÂ KSCÏ takeÂ z pecÏliveÂ analyÂzy prÏõÂstupu prezidenta E. BenesÏe k rÏesÏenõÂ kritickyÂch momentuÊ v minulosti. SveÏdcÏõÂ o tom mimo jineÂ i vyjaÂdrÏenõÂ: ¹Prezident BenesÏ byl znaÂm jako zkusÏenyÂ politik, kteryÂ dovede posoudit pomeÏr sil a situaci, 201

a z toho jisteÏ vychaÂzel prÏi sveÂm rozhodnutõÂ, nezÏ podepsal novou vlaÂdu.ª52 PrÏijetõÂm demise ministruÊ a jmenovaÂnõÂm noveÂ vlaÂdy prezidentem E. BenesÏem formaÂlneÏ skoncÏila hlubokaÂ vnitropolitickaÂ krize, kteraÂ ve sveÂm duÊsledku prÏinesla prÏevzetõÂ moci komunistickou stranou. Je zcela nepochybneÂ, zÏe ani odmõÂtnutõÂ demise prezidentem by na teÂto skutecÏnosti nic nezmeÏnilo. ZaÂrovenÏ vsÏak uvedenyÂ zpuÊsob rÏesÏenõÂ krize a naÂsledneÂ vyjaÂdrÏenõÂ duÊveÏry noveÂ vlaÂdeÏ parlamentem umozÏnÏovalo komunistickeÂ straneÏ doma i v zahranicÏõÂ vytvaÂrÏet zdaÂnõÂ o legaÂlnosti jejõÂho postupu v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ. VyjaÂdrÏenõÂ duÊveÏry noveÂ GottwaldoveÏ vlaÂdeÏ parlamentem vyvolaÂvalo dlouhou dobu rozporuplneÂ diskuse. JesÏteÏ donedaÂvna jsme se mohli setkat s naÂzorem, zÏe za definitivnõÂ uchopenõÂ moci komunistickou stranou muÊzÏeme povazÏovat azÏ zmõÂneÏneÂ vyjaÂdrÏenõÂ duÊveÏry noveÂ vlaÂdeÏ parlamentem.53 ZaÂrovenÏ mnozõÂ autorÏi, zabyÂvajõÂcõÂ se problematikou povaÂlecÏneÂho vyÂvoje v CÏeskoslovensku, vyslovujõÂ podiv nad tõÂm, zÏe pro novou Gottwaldovu vlaÂdu v parlamentu hlasovali i mnozõÂ poslanci naÂrodneÏ socialistickeÂ a lidoveÂ strany. Obsah dokumentuÊ zprÏõÂstupneÏnyÂch po roce 1989 ukazuje, zÏe ani v tomto prÏõÂpadeÏ komunisteÂ neponechali nic naÂhodeÏ. JesÏteÏ prÏed podpisem demise ministruÊ prezidentem E. BenesÏem se jim podarÏilo dosaÂhnout stavu, kdy pravdeÏpodobnost vyjaÂdrÏenõÂ duÊveÏry rekonstruovaneÂ vlaÂdeÏ, kteraÂ by odpovõÂdala prÏedstavaÂm komunistuÊ, se rovnala teÂmeÏrÏ stoprocentnõÂ jistoteÏ. OkamzÏiteÏ po podaÂnõÂ demise ministruÊ zintenzivnili komunisteÂ v parlamentu jednaÂnõÂ s nekomunistickyÂmi poslanci. RozhodujõÂcõÂ jednaÂnõÂ probõÂhala ve dnech 23. ± 24. uÂnora a 25. uÂnora v dopolednõÂch hodinaÂch. KomunisteÂ prÏedpoklaÂdali, zÏe pokud se jim podarÏõÂ Â NS J. Davida, zõÂskat otevrÏenou podporu ze strany prÏedsedy U budou jednaÂnõÂ s nekomunistickyÂmi poslanci schuÊdneÏjsÏõÂ. Dne 24. uÂnora 1948 proto vyslali k jednaÂnõÂ s prÏedsedou parlamentu Davidem mõÂstoprÏedsedu UÂNS F. Komzalu a B. Rattingera. JmenovanõÂ pozÏadovali od J. Davida, aby se verÏejneÏ distancoval od postupu odstoupivsÏõÂch ministruÊ a vyjaÂdrÏil naÂzor, zÏe se s nimi neztotozÏnÏuje. David si vyzÏaÂdal do vecÏera cÏas na rozmysÏlenou. PoteÂ jej vsÏak jizÏ komunisticÏtõÂ poslanci nezastihli. Podle vyjaÂdrÏenõÂ J. StraÂnskeÂho prÏedstõÂral nemoc a cÏekal, jak se krize daÂle vyvine. ZaÂrovenÏ J. David sdeÏlil J. StraÂnskeÂmu, zÏe dobrovolneÏ mõÂsto 202

prÏedsedy sneÏmovny neopustõÂ a zÏe je ho mozÏno odstranit pouze naÂsilõÂm.54 JizÏ prÏedem komunisteÂ jednali s A. Petrem a J. Plojharem, aby se v prÏõÂpadeÏ neuÂspeÏchu jednaÂnõÂ F. Komzaly a B. Rattingera pokusili J. Davida prÏesveÏdcÏit. Pokud by ani jejich pokus nebyl uÂspeÏsÏnyÂ, meÏli Davidovi sdeÏlit, zÏe se staÂvaÂ pro KSCÏ neprÏijatelnou osobou.55 Dne 24. uÂnora 1948 byl vytvorÏen AkcÏnõÂ vyÂbor parlamentnõÂ NaÂrodnõÂ fronty (AV PNF) k podporÏe Gottwaldovy vlaÂdy. Jeho cÏleny se stali AntonõÂn Gregor, BedrÏich Rattinger, FrantisÏek Komzala, Josef Plojhar, Jaroslav Lindauer a JaÂn SÏefcÏõÂk. TajemnõÂkem akcÏnõÂho vyÂboru parlamentu se stal B. Rattinger. Na den 25. uÂnora stanovil AV PNF uÂkol okamzÏiteÏ proveÂst porady s jednotlivyÂmi poslanci naÂrodneÏ socialistickeÂ a sociaÂlneÏdemokratickeÂ strany i s poslanci DemokratickeÂ strany Slovenska. Podle prÏõÂsneÂho meÏrÏõÂtka meÏl AV posoudit vsÏechny poslance a zajistit podporu Gottwaldovy vlaÂdy. Lidovci Alois Petr a Josef Plojhar sdeÏlili, zÏe s nimi jde asi jedna trÏetina klubu. Od AV dostali uÂkol do 9 hodin dne 25. uÂnora sdeÏlit jmeÂna a do 11 hodin dodat seznam poslancuÊ ochotnyÂch hlasovat pro novou vlaÂdu. Plnou podporu AV PNF vyjaÂdrÏili i cÏelnõÂ prÏedstaviteleÂ sociaÂlnõÂ demokracie B. LausÏman. Z. Fierlinger a F. TymesÏ.56 CÏlen DemokratickeÂ strany Slovenska JaÂn SÏevcÏõÂk oznaÂmil jmeÂna deseti poslancuÊ, kterÏõÂ budou hlasovat pro novou vlaÂdu. V dobeÏ, kdy K. Gottwald odjõÂzÏdeÏl dne 25. uÂnora 1948 na PrazÏskyÂ hrad k jednaÂnõÂ s prezidentem E. BenesÏem, meÏl k dispozici seznam poslancuÊ vsÏech politickyÂch stran, kterÏõÂ budou ochotni hlasovat pro rekonstruovanou vlaÂdu v prÏõÂpadeÏ, zÏe podepõÂsÏe demisi ministruÊ. Jejich pocÏet vyÂrazneÏ prÏesahoval nadpolovicÏnõÂ veÏtsÏinu potrÏebnou ke schvaÂlenõÂ programoveÂho prohlaÂsÏenõÂ a k vyslovenõÂ duÊveÏry noveÂ vlaÂdeÏ. Tento seznam prÏedstavoval paÂdnyÂ argument v rukou K. Gottwalda. VypracovaÂnõÂ seznamu poslancuÊ ochotnyÂch podporÏit novou vlaÂdu bylo pouze prvnõÂm krokem AV PNF k ¹ocÏisteÏª parlamentu. ParlamentnõÂ akcÏnõÂ vyÂbor vypracoval ProhlaÂsÏenõÂ naÂsledujõÂcõÂho zneÏnõÂ: ¹VõÂtaÂm vytvorÏenõÂ AkcÏnõÂho vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty poslancuÊ UÂstavodaÂrneÂho naÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, nebot' v neÏm vidõÂm zaÂruku rychleÂho vyrÏesÏenõÂ vlaÂdnõÂ krize uÂstavnõÂ a parlamentnõÂ cestou, jak to naznacÏil prÏedseda vlaÂdy Klement Gottwald, vidõÂm v neÏm zaÂruku uskutecÏneÏnõÂ zaÂkonodaÂrneÂho programu UÂNS. Proto prohlasÏuji, zÏe se daÂvaÂm plneÏ k dispo203

zici AkcÏnõÂmu vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty poslancuÊ UÂNS k dalsÏõÂ budovatelskeÂ praÂci na puÊdeÏ parlamentu a k podporÏe konsolidacÏnõÂho uÂsilõÂ obnoveneÂ vlaÂdy Klementa Gottwalda.ª57 ParlamentnõÂ akcÏnõÂ vyÂbor fakticky povazÏoval toto prohlaÂsÏenõÂ za prÏihlaÂsÏku k prÏijetõÂ do obrozeneÂ NaÂrodnõÂ fronty. Poslanci se vsÏak nemohli svobodneÏ rozhodnout, podepõÂsÏõÂ-li uvedeneÂ prohlaÂsÏenõÂ. O tom, komu bude ProhlaÂsÏenõÂ zaslaÂno, rozhodoval AV PNF a definitivneÏ azÏ politickyÂ vyÂbor prÏi UÂstrÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty. PruÊbeÏh celeÂ akce byl nacÏasovaÂn tak, aby AV PNF prÏedlozÏil seznamy poslancuÊ, kteryÂm budou prohlaÂsÏenõÂ odeslaÂna cÏi nikoliv, politickeÂ Â AV NF do soboty 6. brÏezna 1948. Komise definitivneÏ komisi U rozhodla do pondeÏlõÂ 8. brÏezna a 10. brÏezna bylo zahaÂjeno pleÂnum UÂNS. ProhlaÂsÏenõÂ z rozhodnutõÂ politickeÂ komise z celkoveÂho pocÏtu 300 poslancuÊ neobdrzÏelo 30 poslancuÊ naÂrodneÏ socialistickeÂ strany, 13 lidovcuÊ, 21 slovenskyÂch demokratuÊ a 7 poslancuÊ sociaÂlneÏdemokratickeÂ strany. ProhlaÂsÏenõÂ naopak obdrzÏeli vsÏichni komunisteÂ, 33 lidovcuÊ, 30 sociaÂlnõÂch demokratuÊ, 25 naÂrodnõÂch socialistuÊ a 22 slovenskyÂch demokratuÊ.58 Do zahaÂjenõÂ pleÂna vyrÏesÏil AV PNF i probleÂm delegovaÂnõÂ jednotlivyÂch poslancuÊ na ruÊzneÂ funkce. TõÂmto zpuÊsobem komunisteÂ definitivneÏ pojistili sveÂ võÂteÏzstvõÂ a prÏevzetõÂ vesÏkereÂ moci ve staÂteÏ. S jesÏteÏ veÏtsÏõÂ intenzitou pokracÏovaly nezaÂkonneÂ cÏistky ve vsÏech oblastech zÏivota spolecÏnosti, zahaÂjeneÂ bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami jizÏ dne 20. uÂnora 1948. RozhodujõÂcõÂ uÂlohu v naÂsledujõÂcõÂch perzekucõÂch vsÏak jizÏ nesehraÂvaly bezpecÏnostnõÂ slozÏky ministerstva vnitra, ale AkcÏnõÂ vyÂbory NaÂrodnõÂ fronty. ProhlubujõÂcõÂ se soumrak nad demokraciõÂ prÏesÏel, obrazneÏ rÏecÏeno, v celaÂ desetiletõÂ uÂplneÂho zatmeÏnõÂ.

1 2 3

204

TrÏi roky, prÏehledy a dokumenty k cÏeskoslovenskeÂ politice v letech 1945± 1948, Melantrich, Praha 1991, s. 308±315. TamteÂzÏ. AMV, fond 304±47±3, NarÏõÂzenõÂ MV cÏ. j. 2 282/47 kab. Odbor Va ± verÏejnaÂ bezpecÏnost ± do teÂ doby pracoval ve slozÏenõÂ: Va/1 ± studijnõÂ odd. SNB; Va/2 ± organizace spraÂvy NB; Va/3 ± hlavnõÂ velitelstvõÂ SNB; Va/4 ± kriminaÂlnõÂ uÂstrÏedna; Va/5 ± velitelstvõÂ letectva SNB a odboru VII. Odbor Vb ± administrativnõÂ policie ± meÏl naÂsledujõÂcõÂ oddeÏlenõÂ: Vb/1 ± spolky, shromaÂzÏdeÏnõÂ, licence; Vb/2 ± trestnõÂ veÏci, zbraneÏ, trÏaskaviny; Vb/3 ± veÏci cizineckeÂ evidence.

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

37 38 39

TamteÂzÏ fond 310±25±10 1947. VyÂnos MV cÏ. j. VII-C ± 15 038/taj. 1947. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. VyÂnos MV cÏ. j. VII-C-23 658/taj. -1947. TamteÂzÏ, fond 310±25±11, 1948. Â A, AUÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 39, a. j. 828. SU AMV, fond 100/1, sv. 24, a. j. 169. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 217. TamteÂzÏ, sv. 36, a. j. 262. Â A, AUÂV KSCÏ, fond 110/1, sv. 18, a. j. 111. SU TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 56, a. j. 416. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 226. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 02/1, sv. 2, a. j. 106. SU TamteÂzÏ, fond 02/3, sv. 1, a. j. 49. TamteÂzÏ, fond 100/1, sv. 24, a. j. 169. TamteÂzÏ, sv. 25, a. j. 173. VUÂA, fond 100/52, sv. 3, a. j. 24. TamteÂzÏ. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 24, a. j. 169. SU VeÏstnõÂk SNB, rocÏ. IV, 1948, cÏ. 2, s. 19. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 24, a. j. 169. SU TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 02/3, sv. 1, a. j. 49. TamteÂzÏ, TajnyÂmi financÏnõÂmi fondy disponovalo podle vyjaÂdrÏenõÂ gen. L. SvoÂ A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24, sv. 56, a. j. 903. body i OBZ. SU SmutnyÂ, J.: SveÏdectvõÂ prezidentova kancleÂrÏe, MladaÂ fronta, Praha 1996, s. 42. Pavel, J.: VzpomõÂnaÂnõÂ na uÂnor 1948, A revue, cÏ. 4, rocÏ. 1968, s. 46±47. TamteÂzÏ, s. 47. TamteÂzÏ, s. 46. TamteÂzÏ. SveÏdcÏõÂ o tom mimo jineÂ i zpraÂvy informaÂtora KSCÏ z jednaÂnõÂ branneÂ komise CÏSNS 20. ledna 1948 a 27. ledna 1948, ktereÂ neobsahovaly zÏaÂdnaÂ fakta, jezÏ by Â V KSCÏ fond 100/1, sv. bylo mozÏno povazÏovat za kompromitujõÂcõÂ. SUÂA, A U 56, a. j. 416. TakeÂ J. Pavlovi byla v rozhovoru o uÂnoru 1948 v A revue polozÏena konkreÂtnõÂ otaÂzka, jakeÂ kompromitujõÂcõÂ materiaÂly byly nalezeny na uÂstrÏednõÂm sekretariaÂtu CÏSNS. Ani on v odpoveÏdi neuvedl zÏaÂdnaÂ konkreÂtnõÂ fakta. VzpomõÂnaÂnõÂ na uÂnor 1948, A revue, cÏ. 4, rocÏ. 1968, s. 46±47. Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl II., Melantrich, Praha 1991, s. 206. Ripka, H.: UÂnorovaÂ trageÂdie, Atlantis, Brno 1995, s. 231. Jednalo se naprÏõÂklad o vystoupenõÂ gen. L. Svobody na shromaÂzÏdeÏnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a aspirantuÊ v zaÂloze ve SmetanoveÏ sõÂni v Praze dne 17. uÂnora. Jeho Â strÏednõÂho akcÏnõÂho vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty vystoupenõÂ na ustavujõÂcõÂ schuÊzi U dne 23. uÂnora a uÂcÏast gen. KlapaÂlka a gen. BocÏka na teÂto akci. Viz: VojenskeÂ

205

40 41

42 43 44 45 46 47 48 49 50

51 52 53

54 55 56 57 58

206

deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl V., NasÏe vojsko, Praha 1989, s. 242 a 248. Jednalo se takeÂ o armaÂdnõÂ rozkaz ze dne 24. uÂnora, kteryÂ podepsali gen. Svoboda a gen. BocÏek. Podle K. Kaplana byl jeho obsah projednaÂn s prezidentem prÏi naÂvsÏteÏveÏ generaÂluÊ L. Svobody, B. BocÏka, K. KlapaÂlka a A. Hasala dne 23. uÂnora na prazÏskeÂm HradeÏ. Obsahoval princip neutrality a nevmeÏsÏovaÂnõÂ se armaÂdy do vnitropolitickyÂch sporuÊ. Kaplan, K.: PoslednõÂ rok prezidenta, DoplneÏk, Brno 1993, s. 23±24. AMV, fond 302±540-3. CÏ. j. 1825/Taj.-C-hl. sÏt. 5. odd. VUÂA, MNO, StaÂt. taj. cÏ. j. 11 259, 1947. Kurzu se mimo jineÂ zuÂcÏastnili: gen. L. Svoboda, naÂcÏelnõÂk HSÏ gen. B. BocÏek, veliteleÂ vojenskyÂch oblastõÂ, letectva, tankoveÂho vojska, veliteleÂ I., III. a V. armaÂdnõÂho sboru, zaÂstupce N HSÏ gen. H. PõÂka a dalsÏõÂ. Celkem se kurzu zuÂcÏastnilo 32 vysokyÂch funkcionaÂrÏuÊ armaÂdy. Â A, A UÂV KSCÏ, fond 100/24 sv. 56, a. j. 903. SU VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl V, NasÏe vojsko, Praha 1989, s. 242. Â noru, Horizont, Praha 1977, TamteÂzÏ. TakeÂ LiptaÂk, J.: VõÂteÏznou cestou k U s. 86±87. SmutnyÂ, J.: SveÏdectvõÂ prezidentova kancleÂrÏe, MladaÂ fronta, Praha 1996, s. 123. Moravec, F.: SÏpioÂn jemuzÏ, neveÏrÏili, Rozmluvy, Praha 1990, s. 360. Ripka, H.: UÂnorovaÂ trageÂdie, Brno 1995, s. 232±233. Fischl, O.: Hovory s Janem Masarykem, MladaÂ fronta, Praha 1991, s. 37. SmutnyÂ, J.: SveÏdectvõÂ prezidentova kancleÂrÏe, MladaÂ fronta, Praha 1996, s. 118. Â A, A UÂV KSCÏ, fondu 100/1, sv. 24, a. j. 169, ktereÂ SveÏdcÏõÂ o tom materiaÂly SU obsahujõÂ hlaÂsÏenõÂ, telefonaÂty, daÂlnopisy i dalsÏõÂ zpraÂvy o vyÂvoji situace na ruÊznyÂch mõÂstech republiky. VzpomõÂnaÂnõÂ na uÂnor 1948, A revue, cÏ. 4, rocÏ. 1968, s. 46±47. TamteÂzÏ, s. 48. Tento naÂzor vyjaÂdrÏil ve sveÂm diskusnõÂm vystoupenõÂ s naÂzvem ¹UÂnor byl vlastneÏ v brÏeznuª na mezinaÂrodnõÂ konferenci CÏeskoslovenskyÂ uÂnor 1948 ± prÏedpoklady a duÊsledky doma a ve sveÏteÏ konaneÂ ve dnech 19. ± 21. 2. 1998 doc. J. MeÏchyÂrÏ. VUÂA, fond 100/52, sv. 1, a. j. 8. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ.

15. PouÂnorovaÂ ¹ocÏistaª duÊstojnickeÂho sboru armaÂdy, taÂbory nucenyÂch pracõÂ OkamzÏiteÏ po prÏevzetõÂ moci komunistickou stranou v uÂnoru 1948 zacÏala fungovat masÏineÂrie OBZ na plneÂ obraÂtky. Na zaÂkladeÏ podkladuÊ zõÂskanyÂch vojenskyÂm obrannyÂm zpravodajstvõÂm v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõÂ zacÏaly v armaÂdeÏ rozsaÂhleÂ cÏistky. Podle materiaÂluÊ OBZ bylo v prvnõÂ faÂzi jizÏ dne 25. uÂnora zbaveno svyÂch funkcõÂ 25 generaÂluÊ. Mezi nimi i Sergej Ingr, FrantisÏek Moravec, Josef BaÂrtõÂk, Heliodor PõÂka, Alois LisÏka, Bohumil Neuman, Karel JanousÏek, Karel KutlvasÏr a rÏada dalsÏõÂch. ZajõÂmaveÂ jsou i uvaÂdeÏneÂ duÊvody jejich propusÏteÏnõÂ. Gen. S. Ingr ± prokaÂzanaÂ neduÊveÏra k SSSR, gen. H. PõÂka ± nesouhlas s lidoveÏ demokratickyÂm zrÏõÂzenõÂm a zaÂpornyÂ postoj ke komunismu a socialismu, gen. J. BaÂrtõÂk ± vyvõÂjel cÏinnost namõÂrÏenou proti SSSR, udrzÏoval styky s rozkolnõÂky v NaÂrodnõÂ fronteÏ.1 PodobneÂ duÊvody jsou uvaÂdeÏny i u vsÏech ostatnõÂch. V uÂzkeÂ spolupraÂci s StB zahaÂjilo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ sledovaÂnõÂ vsÏech propusÏteÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ, vcÏetneÏ odposlechu jejich telefonuÊ a kontroly posÏtovnõÂch zaÂsilek. Dokumenty obsahujõÂ takeÂ prÏesnyÂ prÏehled sledovanyÂch generaÂluÊ s tõÂm, kdo provaÂdeÏl sledovaÂnõÂ, vcÏetneÏ jeho vyÂsledkuÊ. Vzhledem k okolnostem sledovaÂnõÂ vyÂznamnyÂch vojenskyÂch cÏiniteluÊ, ke kteryÂm generaÂloveÂ Moravec, LisÏka, Hasal, ale i dalsÏõÂ bezesporu patrÏili, se zdaÂ teÂmeÏrÏ nemozÏneÂ, aby mnozõÂ z nich opustili republiku bez veÏdomõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. Z obsahu zprÏõÂstupneÏnyÂch dokumentuÊ je zrÏejmeÂ a potvrzuje to i naÂsledujõÂcõÂ vyÂpoveÏd' K. VasÏe, zÏe OBZ meÏlo eminentnõÂ zaÂjem na tom, aby hranice republiky neopustil gen. Heliodor PõÂka. V teÂto souvislosti dokonce vedenõÂ OBZ uvazÏovalo o provedenõÂ fingovaneÂho uÂnosu gen. H. PõÂky do Rakouska a jeho prÏedaÂnõÂ soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏbeÏ. KonkreÂtnõÂ instrukce vydal B. Reicin plk. Bohumilu NycÏovi v brÏeznu 1948. K realizaci uÂkolu byli vybraÂni spolehlivõÂ prÏõÂslusÏnõÂci OBZ plk. Richard MysõÂk a pplk. Jarmil PrÏecechteÏl. Podle stanoveneÂho plaÂnu meÏl byÂt gen. H. PõÂka omaÂmen chloroformem, prÏepraven prÏes hranice do Rakouska a prÏedaÂn ¹neÏjakeÂmu Ru207

saÂkoviª. PrÏes mjr. VaÂcu z expozitury OBZ v BrneÏ zõÂskal plk. NycÏ kontakt na prÏõÂslusÏnõÂka financÏnõÂ straÂzÏe, kteryÂ meÏl umozÏnit prÏevoz gen. PõÂky prÏes hranice. PlaÂn nakonec nebyl realizovaÂn.2 Na ¹odstraneÏnõÂª gen. PõÂky z armaÂdy a znemozÏneÏnõÂ jeho odchodu do zahranicÏõÂ meÏla eminentnõÂ zaÂjem soveÏtskaÂ strana. Podle vyjaÂdrÏenõÂ plk. B. NycÏe se ¹PõÂka se jevil Reicinovi nebezpecÏnyÂ, protozÏe veÏdeÏl prÏõÂlisÏ mnoho o soveÏtskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏbeÏª.3 DalsÏõÂ osud gen. PõÂky a okolnosti zinscenovaneÂho procesu s nõÂm, jenzÏ skoncÏil jeho justicÏnõÂ vrazÏdou, do znacÏneÂ mõÂry tuto hypoteÂzu potvrzuje. Karel VasÏ ke sveÂ uÂloze v procesu s gen. H. PõÂkou uvaÂdõÂ: ¹...jako referent-prokuraÂtor na vrchnõÂ vojenskeÂ prokuraturÏe, pak jako vysÏetrÏujõÂcõÂ soudce staÂtnõÂho soudu jsem trestnõÂ veÏc proti gen. PõÂkovi vysÏetrÏoval, zpracovaÂval. DeÏlal jsem to poctiveÏ, nebot' jsem si byl veÏdom, zÏe vlastneÏ plnõÂm takto uÂkol mneÏ ulozÏenyÂ soveÏtskyÂmi vedoucõÂmi mõÂsty a pak uÂkol mneÏ sveÏrÏenyÂ stranou. Tohoto uÂkolu jsem se zhostil vyÂborneÏ, nebot' mneÏ bylo tlumocÏeno za mou praÂci v teÂto veÏci zvlaÂsÏtnõÂ podeÏkovaÂnõÂ uÂstrÏednõÂch mõÂst v MoskveÏ. DosaÂhl jsem, zÏe z hlediska zaÂjmuÊ SSSR vysÏetrÏovaÂnõÂm bylo zajisÏteÏno, zÏe PõÂka bude odsouzen, t. j. zÏe se mu nepodarÏõÂ uniknout na ZaÂpad se svyÂmi rozsaÂhlyÂmi veÏdomostmi o soveÏtskeÂm vojenskeÂm tajemstvõÂ, prÏed cÏõÂmzÏ meÏli soveÏtsÏtõÂ orgaÂnoveÂ nejveÏtsÏÂõ strach.ª4 Podle sveÏdectvõÂ neÏkteryÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ pracujõÂcõÂch na 5. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO opustili hranice republiky s veÏdomõÂm jeho sÏeÂfa plk. B. Reicina generaÂloveÂ FrantisÏek Moravec, Alois LisÏka, AntonõÂn Hasal a MikulaÂsÏ FerjencÏõÂk, kteryÂ azÏ do uÂnora 1948 vykonaÂval funkci poverenõÂka vnitra na Slovensku. Mjr. BedrÏich PokornyÂ z ministerstva vnitra oznaÂmil Reicinovi v cÏervnu 1948 informace o prÏõÂpraveÏ gen. A. Hasala a gen. M. FerjencÏõÂka k uÂteÏku za hranice. NaÂcÏelnõÂk paÂtracõÂ skupiny 5. odd. HSÏ plk. R. MysõÂk navrhoval Reicinovi, aby bylo narÏõÂzeno prÏõÂsneÂ sledovaÂnõÂ jmenovanyÂch a aby byla prÏijata opatrÏenõÂ k jejich zatcÏenõÂ v prÏõÂpadeÏ pokusu o emigraci. Reicin spolu s gen. L. Klenem rozhodli, zÏe nebudou provaÂdeÏna zÏaÂdnaÂ zvlaÂsÏtnõÂ opatrÏenõÂ vuÊcÏi jmenovanyÂm a zpraÂvu o jejich emigraci prÏijali naprosto klidneÏ.5 Podle vyjaÂdrÏenõÂ MysõÂka byl tento postup zvolen proto, aby nebyl prozrazen duÊveÏrnõÂk, kteryÂ informoval zpravodajskeÂ orgaÂny o prÏõÂpravaÂch vyÂsÏe jmenovanyÂch generaÂluÊ k odchodu za hranice. Vlnu uÂteÏkuÊ generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ propusÏteÏnyÂch z armaÂdy do zahranicÏõÂ po uÂnoru 1948 vyuzÏilo OBZ a takeÂ 2. odd. HSÏ MNO 208

(zpravodajskeÂ) k vyslaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ pracujõÂcõÂch pro tyto slozÏky. NeprÏõÂmyÂm duÊkazem toho je i skutecÏnost, zÏe na 5. a 2. odd. HSÏ pracovali jesÏteÏ v padesaÂtyÂch letech generaÂloveÂ a duÊstojnõÂci, jejichzÏ nejblizÏsÏõÂ prÏõÂbuznõÂ, veÏtsÏinou duÊstojnõÂci propusÏteÏnõÂ z armaÂdy, emigrovali po uÂnoru 1948 na ZaÂpad. A to za situace, kdy emigrace kohokoliv z prÏõÂbuznyÂch i mimo armaÂdu znamenala tvrdou perzekuci celeÂ rodiny i vzdaÂlenyÂch prÏõÂbuznyÂch. ZaÂsah vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ vuÊcÏi duÊstojnickeÂmu sboru po uÂnoru 1948 lze rozdeÏlit do dvou etap, ktereÂ se cÏaÂstecÏneÏ cÏasoveÏ prÏekryÂvajõÂ. V prvnõÂ faÂzi se podõÂlelo na prÏõÂpraveÏ podkladuÊ k propousÏteÏnõÂ ¹reakcÏnõÂchª duÊstojnõÂkuÊ a generaÂluÊ z armaÂdy. NaÂsledovala druhaÂ faÂze, jejõÂmzÏ obsahem bylo sledovaÂnõÂ propusÏteÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ, provokace a na jejich zaÂkladeÏ prÏõÂprava podkladuÊ k inscenovanyÂm soudnõÂm procesuÊm i pro dalsÏõÂ perzekuci. GeneraÂloveÂ a duÊstojnõÂci, kterÏõÂ unikli soudnõÂmu postihu, byli masoveÏ internovaÂni v taÂborech nucenyÂch pracõÂ, anizÏ se jakyÂmkoliv zpuÊsobem provinili. TakeÂ takzvanou ocÏistu duÊstojnickeÂho sboru po uÂnoru 1948 lze cÏasoveÏ rozdeÏlit na dveÏ cÏaÂsti: prvnõÂ do vzniku HlavnõÂ kaÂdroveÂ spraÂvy MNO na podzim roku 1948 a druhou cÏaÂst v obdobõÂ let 1949±1950. Do podzimu 1948 sÏlo prÏedevsÏõÂm o obsazenõÂ zbyÂvajõÂcõÂch duÊlezÏityÂch mõÂst v MNO a na HlavnõÂm sÏtaÂbu MNO bud' cÏleny KSCÏ, nebo z pohledu strany spolehlivyÂmi generaÂly a duÊstojnõÂky. K odstraneÏnõÂ generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ byli zarÏazeni na teÏchto exponovanyÂch mõÂstech, byly vyuzÏõÂvaÂny poznatky a kompromitujõÂcõÂ materiaÂly, ktereÂ OBZ a osobneÏ B. Reicin zõÂskali v letech 1945±1948. V mnoheÂm se jednalo i o archivnõÂ materiaÂly londyÂnskeÂho MNO z obdobõÂ vaÂlky, materiaÂly CÏs. vojenskeÂ mise v SSSR, ale i dokumenty o uÂdajneÂ diskriminaci komunistuÊ z obdobõÂ puÊsobenõÂ cÏs. vojenskeÂ jednotky na StrÏednõÂm vyÂchodeÏ.6 ByÂvaly vyuzÏõÂvaÂny i materiaÂly z obdobõÂ prÏedmnichovskeÂ republiky. V teÂ dobeÏ prÏipravovala materiaÂly pro realizaci ¹ocÏistyª duÊstojnickeÂho sboru studijnõÂ skupina 5. oddeÏlenõÂ HlavnõÂho sÏtaÂbu MNO pod vedenõÂm plk. Josefa Musila. NaÂvrhy na propusÏteÏnõÂ z pohledu komunistickeÂ strany nespolehlivyÂch duÊstojnõÂkuÊ prÏedklaÂdal plk. J. Musil BedrÏichu Reicinovi. Ten nechaÂval schvaÂlit prÏipraveneÂ seznamy ArmaÂdnõÂm poradnõÂm sborem, jehozÏ jednaÂnõÂ se osobneÏ zuÂcÏastnÏoval. Od brÏezna do zaÂrÏõÂ 1948 probeÏhlo celkem sÏest zasedaÂnõÂ APS a bylo rozhodnuto o propusÏteÏnõÂ stovek duÊstojnõÂkuÊ.7 209

BezprostrÏedneÏ po uÂnoru 1948 byly provedeny cÏistky takeÂ v rÏadaÂch duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ se v teÂ dobeÏ nachaÂzeli v ruÊznyÂch typech vojenskyÂch sÏkol a v kurzech. Z vysokeÂ sÏkoly vojenskeÂ v Praze bylo rozhodnutõÂm ministra naÂrodnõÂ obrany ze dne 2. brÏezna 1948 okamzÏiteÏ vyloucÏeno 32 frekventantuÊ (I. rocÏnõÂk 4, II. rocÏnõÂk 13, III. rocÏnõÂk 15). ZaÂrovenÏ vydal naÂcÏelnõÂk HSÏ gen. BocÏek rozkaz OBZ k jejich sledovaÂnõÂ. VsÏichni byli vyloucÏeni z politickyÂch duÊvoduÊ. Mezi jinyÂmi jsou uvedeny i tyto: patrÏõÂ k odpuÊrcuÊm lidoveÏ demokratickeÂho zrÏõÂzenõÂ, nadbõÂhaÂ kapitaÂlu a usiluje o naÂvrat staryÂch porÏaÂdkuÊ, jesÏteÏ po vlaÂdnõÂ krizi nadaÂvaÂ na SSSR, typickyÂ a nenapravitelnyÂ reakcionaÂrÏ, otec je statkaÂrÏ napadenyÂ v novinaÂch.8 CÏistky pokracÏovaly i ve vojenskyÂch ucÏilisÏtõÂch a ve sÏkolaÂch pro duÊstojnõÂky v zaÂloze. ZaÂrovenÏ byla obrannyÂm zpravodajstvõÂm prÏijata opatrÏenõÂ, aby se ¹nespolehlivõÂª zÏadateleÂ z rÏad duÊstojnõÂkuÊ, vojaÂkuÊ i z rÏad civilnõÂch zaÂjemcuÊ nemohli dostat na zÏaÂdnou vojenskou sÏkolu. DuÊstojnõÂci OBZ zpracovaÂvali na zÏadatele zpravodajskeÂ posudky, ve kteryÂch vyuzÏõÂvali informace takeÂ od svyÂch informaÂtoruÊ u jednotek nebo informacõÂ, ktereÂ dostaÂvali od oddeÏlenõÂ SNB a StB z mõÂsta jejich bydlisÏteÏ. Zcela jednoznacÏneÏ se jednalo o politickeÂ posudky. SveÏdcÏõÂ o tom i jejich struktura. Vedle zaÂkladnõÂch osobnõÂch uÂdajuÊ obsahovaly informace o trÏõÂdnõÂm puÊvodu, o politickeÂ spolehlivosti (pomeÏr ke KosÏickeÂmu vlaÂdnõÂmu programu, k politice KSCÏ v letech 1945±1948, postoj k uÂnorovyÂm udaÂlostem a pomeÏr k lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõÂ). U kazÏdeÂho posuzovaneÂho byla uvedena odpoveÏd' na otaÂzku, zda je schopen prÏineÂst pro lidoveÏ demokratickeÂ zrÏõÂzenõÂ vsÏechny obeÏti. U mnohyÂch zÏadateluÊ se objevila formulace: po duÊkladneÂm ohodnocenõÂ nemaÂ dostatecÏnyÂch kvalit, ktereÂ pozÏaduje lidoveÏ demokratickyÂ rezÏim od nastaÂvajõÂcõÂho duÊstojnickeÂho kaÂdru.9 Seznam, kteryÂ vypracovalo 5. oddeÏlenõÂ HSÏ v brÏeznu 1948, obsahoval jmeÂna 26 duÊstojnõÂkuÊ, ktereÂ nedoporucÏovalo povolat ke zkousÏkaÂm na vysokou sÏkolu vaÂlecÏnou. Tento seznam byl na zaÂkladeÏ oznaÂmenõÂ akcÏnõÂch vyÂboruÊ NF rozsÏõÂrÏen na 40 duÊstojnõÂkuÊ.10 SoubeÏzÏneÏ s vyÂsÏe uvedenyÂmi opatrÏenõÂmi bylo duÊstojnõÂkuÊm OBZ ve vojenskyÂch sÏkolaÂch vsÏech typuÊ narÏõÂzeno rozsÏõÂrÏit a zintenzivnit sledovaÂnõÂ jejich frekventantuÊ a podaÂvat pravidelnaÂ hlaÂsÏenõÂ prÏedevsÏõÂm o jejich politickyÂch postojõÂch a naÂzorech. Oproti ostatnõÂm kategoriõÂm duÊstojnõÂkuÊ zuÊstala slozÏka OBZ po 210

uÂnoru roku 1948 probõÂhajõÂcõÂmi cÏistkami v podstateÏ nedotcÏena. Podle internõÂch materiaÂluÊ: ¹OcÏista v OBZ postihla jen takoveÂ prÏõÂslusÏnõÂky, kterÏõÂ se bezprostrÏedneÏ prÏed a po uÂnoru 1948 projevili jako neprÏaÂteleÂ KSCÏ a lidoveÏ demokratickeÂho zrÏõÂzenõÂ.ª11 V rÏadaÂch 5. oddeÏlenõÂ HSÏ zuÊstalo i 15 byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vlaÂdnõÂho vojska. PersonaÂlnõÂ slozÏenõÂ OBZ se nezmeÏnilo prakticky azÏ do roku 1949, kdy do armaÂdy prÏichaÂzejõÂ z naÂboru tak zvaneÂ deÏlnickeÂ kaÂdry. Na vedoucõÂch mõÂstech vsÏak nadaÂle zuÊstaÂvajõÂ ¹zkusÏenõÂ prÏõÂslusÏnõÂci OBZª z prÏedchaÂzejõÂcõÂho obdobõÂ. V zaÂrÏõÂ roku 1948 je BedrÏich Reicin jmenovaÂn naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõÂ obrany pro kaÂdrovou praÂci a soubeÏzÏneÏ vznikaÂ HlavnõÂ kaÂdrovaÂ spraÂva MNO (X. odbor). Jeho naÂcÏelnõÂkem se staÂvaÂ gen. Jan CÏermaÂk, byÂvalyÂ prÏednosta 5. oddeÏlenõÂ 2. vojenskeÂ oblasti v TaÂborÏe a blõÂzkyÂ spolupracovnõÂk B. Reicina. DalsÏõÂ z nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ B. Reicina gen. LudvõÂk Klen obsazuje mõÂsto naÂcÏelnõÂka 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu. NaÂcÏelnõÂkem 5. oddeÏlenõÂ HSÏ je ustanoven gen. Josef Musil, kteryÂ je stejneÏ jako dva vyÂsÏe jmenovanõÂ Reicinovi osobneÏ zavaÂzaÂn za rychlou vojenskou karieÂru a povyÂsÏenõÂ do hodnosti generaÂla.12 Na hlavnõÂ kaÂdrovou spraÂvu prÏechaÂzõÂ rÏada byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ, dalsÏõÂ jsou zarÏazeni na mõÂsta v 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu. NavõÂc jak 5. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu, tak i 2. oddeÏlenõÂ a X. odbor MNO (kaÂdrovyÂ) jsou prÏõÂmo podrÏõÂzeny Reicinovi. TõÂm se fakticky staÂvaÂ jednõÂm z nejmocneÏjsÏõÂch muzÏuÊ v armaÂdeÏ, ale i v celeÂm staÂteÏ. OsobneÏ rozhoduje o obsazenõÂ vsÏech vyÂznamneÏjsÏõÂch mõÂst v armaÂdeÏ a takeÂ o obsazenõÂ mõÂst vojenskyÂch a leteckyÂch prÏideÏlencuÊ v zahranicÏõÂ. Na noveÂ pracovisÏteÏ si Reicin odnaÂsÏõÂ i kartoteÂku generaÂluÊ a dalsÏõÂch vyÂznamnyÂch osobnostõÂ verÏejneÂho a politickeÂho zÏivota, vcÏetneÏ kompromitujõÂcõÂch materiaÂluÊ, kterou systematicky budoval prÏi sveÂm puÊsobenõÂ na mõÂsteÏ sÏeÂfa vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. StejneÏ tak vyuzÏõÂvaÂ prÏi realizaci kaÂdroveÂ politiky KSCÏ poznatkuÊ vsÏech vyÂsÏe uvedenyÂch slozÏek, ktereÂ jsou mu podrÏõÂzeny. UÂzce spolupracuje prÏedevsÏõÂm s Karlem SÏvaÂbem a s Rudolfem SlaÂnskyÂm. Podle vyjaÂdrÏenõÂ jeho osobnõÂho rÏidicÏe velmi cÏasto naÂ V KSCÏ a jeho jednaÂnõÂ se SÏvaÂbem a se vsÏteÏvoval po uÂnoru 1948 U SlaÂnskyÂm trvala veÏtsÏinou do pozdnõÂch nocÏnõÂch hodin.13 Po vzniku HlavnõÂ kaÂdroveÂ spraÂvy MNO byla utvorÏena proveÏrÏovacõÂ skupina v cÏele s plk. Bohumilem NycÏem, kteryÂ na tuto funkci prÏisÏel z pozice prÏednosty vyÂslechoveÂ skupiny 5. odd. HSÏ. 211

Toto obdobõÂ je charakteristickeÂ masovyÂm a plosÏnyÂm propousÏteÏnõÂm vojenskyÂch gaÂzÏistuÊ (vojaÂkuÊ z povolaÂnõÂ) bez rozdõÂlu hodnostõÂ, veÏku a zarÏazenõÂ. Tato etapa pouÂnoroveÂ ¹ocÏistyª armaÂdy se dotkla i prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cÏs. zahranicÏnõÂch jednotek, puÊsobõÂcõÂch v obdobõÂ vaÂlky prÏedevsÏõÂm na ZaÂpadeÏ, ale i na VyÂchodeÏ. KlõÂcÏovou roli v teÂto etapeÏ pouÂnoroveÂ ocÏisty sehraÂvalo opeÏt 5. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO. O zpuÊsobu provaÂdeÏnõÂ ocÏisty sveÏdcÏõÂ celaÂ rÏada archivnõÂch pramenuÊ, ktereÂ pochaÂzejõÂ z obdobõÂ let 1951±1954, ale i z pocÏaÂtku 60. let, kdy bylo puÊsobenõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ v letech 1948±1951 znovu prosÏetrÏovaÂno.14 JednaÂ se o vyÂpoveÏdi tehdejsÏõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ obranneÂho zpravodajstvõÂ, ale takeÂ vojaÂkuÊ, kterÏõÂ museli armaÂdu nedobrovolneÏ opustit nebo byli souzeni v inscenovanyÂch procesech. Tyto poznatky plneÏ potvrzujõÂ i vyÂpoveÏdi rehabilitovanyÂch duÊstojnõÂkuÊ po roce 1989. NõÂzÏe uvedenaÂ fakta a informace lze tady povazÏovat za odpovõÂdajõÂcõÂ realiteÏ. Na pouÂnoroveÂ ocÏisteÏ uÂzce spolupracovalo 5. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO, HlavnõÂ kaÂdrovaÂ spraÂva MNO a v neÏkteryÂch prÏõÂpadech i 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu. V raÂmci 5. oddeÏlenõÂ HSÏ byla vytvorÏena skupina D, jejõÂmzÏ prÏednostou se stal pplk. Stanislav CõÂcha. Na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ naÂmeÏstka ministra naÂrodnõÂ obrany pro kaÂdrovou praÂci gen. BedrÏicha Reicina zacÏalo takzvaneÂ kaÂdrovaÂnõÂ. HlavnõÂ kaÂdrovaÂ spraÂva vznaÂsÏela na skupinu D pozÏadavky na zaÂkladeÏ dohody B. Reicina s naÂcÏelnõÂkem 5. odd. HSÏ gen. J. Musilem. Na zaÂkladeÏ osobnõÂch spisuÊ byly vyplnÏovaÂny kaÂdrovacõÂ archy. V prÏõÂpadeÏ, zÏe osobnõÂ spisy obsahovaly maÂlo potrÏebneÂho materiaÂlu, zjisÏt'ovali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ dalsÏõÂ informace na pracovisÏti a v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ. PrÏõÂslusÏnõÂci skupiny D meÏli prÏideÏleny jednotliveÂ slozÏky armaÂdy. Na celeÂ MNO to byli dva pracovnõÂci a na hlavnõÂ sÏtaÂb pouze jeden. LhuÊty na prÏõÂpravu kaÂdrovacõÂch archuÊ byly velmi kraÂtkeÂ a stanovoval je vedoucõÂ proveÏrÏovacõÂ skupiny HKS plk. Bohumil NycÏ na zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ Reicina. NaÂmitky duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ kaÂdrovacõÂ archy prÏipravovali, zÏe majõÂ nedostatek cÏasu k jejich prÏõÂpraveÏ a k oveÏrÏenõÂ potrÏebnyÂch uÂdajuÊ, komentoval plk. NycÏ slovy: ¹NedaÂ se nic deÏlat, je to rozkaz a musõÂ to byÂt hotoveÂ.ª15 KaÂdrovaneÂ osoby byly rozdeÏleny v naÂvrhu do trÏõÂ skupin ± A, B, C. A ± spolehlivyÂ, B ± prÏemõÂstit z uÂstrÏednõÂch uÂrÏaduÊ (z MNO nebo HSÏ), C ± naÂvrh na zvlaÂsÏtnõÂ dovolenou, cozÏ se fakticky rovnalo 212

odstraneÏnõÂ z armaÂdy. Podle vyjaÂdrÏenõÂ pracovnõÂkuÊ skupiny obranneÂho zpravodajstvõÂ byly osoby zarÏazeneÂ do skupiny C povazÏovaÂny za neprÏaÂtele rezÏimu.16 PrÏi kontrolaÂch se plk. NycÏ zajõÂmal prÏedevsÏõÂm o to, kolik osob bylo zarÏazeno do teÂto skupiny. StriktneÏ pozÏadoval, aby jich bylo nejmeÂneÏ kolem 20 procent. V prÏõÂpadeÏ, zÏe tomu tak nebylo a pracovnõÂci skupiny D argumentovali, zÏe do skupiny C zarÏadili pouze tolik osob na kolik meÏli materiaÂly, rÏekl jednomu z nich: ¹MaÂ jich byÂt 20 procent, tak si to udeÏlej, jak chcesÏª a daÂle dodal ¹...tak to napucuj a je to, pak se muÊzÏesÏ jõÂt trÏeba vyzpovõÂdat.ª17 JakeÂkoliv pochybnosti o spraÂvnosti uvedeneÂho postupu odmõÂtal slovy: ¹Soudruh naÂmeÏstek (B. Reicin, pozn. aut. ) võÂ, co deÏlaÂ.ª18 Svoji argumentaci koncÏil slovy: ¹Tak jsi rozumeÏl, aby to bylo lepsÏõÂ, a kdyzÏ to neumõÂÏs, tak se napisÏ jako poslednõÂ do seznamu a pojedesÏ taky.ª19 Z obav prÏed mozÏnyÂmi duÊsledky plnili duÊstojnõÂci obranneÂho zpravodajstvõÂ, kterÏõÂ prÏipravovali podklady pro cÏistky v armaÂdeÏ, beze zbytku uÂkoly stanoveneÂ Reicinem cÏasto neÏkolik dnuÊ ve dne i v noci. SkutecÏneÂ postoje duÊstojnõÂkuÊ OBZ k realizaci uÂkoluÊ v raÂmci ocÏisty ukazuje vyjaÂdrÏenõÂ jednoho z nich, kpt. VaÂclava Uhra, byÂvaleÂho prÏõÂslusÏnõÂka vlaÂdnõÂho vojska: ¹CÏasto jsme se domlouvali, SezemskyÂ, MachonÏ a Uher, zÏe je to politicky ÏspatneÂ, zÏe nadeÏlaÂme spoustu neprÏaÂtel lidoveÏ dem. zrÏõÂzenõÂ, rozmnozÏeneÂ o prÏÂõbuzneÂ a rodiny propusÏteÏnyÂch, ale na druheÂ straneÏ jsme rÏõÂkali: my snad to prÏece jenom vidõÂme z toho nasÏeho uÂzkeÂho hlediska a soudruzi NycÏ a hlavneÏ pak s. naÂmeÏstek z hlediska celeÂ armaÂdy a majõÂ k tomu pokyny a plnou duÊveÏru a takeÂ naÂm to tak bylo rÏecÏeno: s. naÂmeÏstek võÂ co deÏlaÂ.ª20 Na zaÂkladeÏ kaÂdrovacõÂch archuÊ, prÏipravenyÂch prÏõÂslusÏnõÂky 5. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu, provaÂdeÏla proveÏrÏovacõÂ skupina X. odboru MNO dalsÏõÂ opatrÏenõÂ. Bud' propusÏteÏnõÂ do civilu, prÏelozÏenõÂ na jinou funkci, nebo ponechaÂnõÂ na funkci staÂvajõÂcõÂ. PrÏipraveneÂ seznamy i osobnõÂ spisy duÊstojnõÂkuÊ, jichzÏ se opatrÏenõÂ tyÂkala, osobneÏ kontroloval a proveÏrÏoval plk. Bohumil NyÂcÏ a v konecÏneÂ instanci gen. BedrÏich Reicin. Jeho rozhodnutõÂ bylo definitivnõÂ. V teÂto souvislosti se snazÏili neÏkterÏõÂ vysocõÂ funkcionaÂrÏi armaÂdy intervenovat ve prospeÏch osob, ktereÂ byly na seznamech oznacÏeny põÂsmenem C. Jednalo se naprÏõÂklad o generaÂly KveÏtoneÏ, SÏindlera, LomskeÂho, Engla a PapousÏka. PropusÏteÏnõÂ neÏkteryÂch vysokyÂch duÊstojnõÂkuÊ se snazÏili jednaÂnõÂm s Reicinem zabraÂnit i jeho byÂvalyÂ zaÂstupce na 213

HS OBZ plk. CÏernõÂk a jeden z nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ z vaÂlky pplk. Kopold. Jejich snaha vsÏak byla veÏtsÏinou zbytecÏnaÂ. NejostrÏeji odmõÂtal Reicin jakeÂkoliv intervence za byÂvaleÂ prÏõÂslusÏnõÂky cÏs. leteckyÂch jednotek ve VelkeÂ BritaÂnii. VyÂsledkem pouÂnoroveÂ ¹ocÏistyª bylo propusÏteÏnõÂ 2 965 duÊstojnõÂkuÊ z celkoveÂho pocÏtu 13 366. CeloarmaÂdnõÂ pruÊmeÏr propusÏteÏnyÂch cÏinil 22,2 procenta celkoveÂho stavu duÊstojnickeÂho sboru ke dni 15. uÂnora 1948. Od tohoto pruÊmeÏru se vyÂrazneÏ odlisÏovala procenta propusÏteÏnyÂch podle druhuÊ zbranõÂ, podle hodnostõÂ i podle mõÂsta puÊsobenõÂ v obdobõÂ vaÂlky. PropusÏteÏno bylo 41 procent generaÂluÊ (57 ze 139), 32,1 procenta duÊstojnõÂkuÊ letectva, 30,9 procenta duÊstojnõÂkuÊ tankoveÂho vojska a 28,6 procenta duÊstojnõÂkuÊ generaÂlnõÂho sÏtaÂbu. Z duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ puÊsobili za vaÂlky na ZaÂpadeÏ, bylo propusÏteÏno 52,3 procenta (490 z 937), duÊstojnõÂkuÊ z domaÂcõÂho prostrÏedõÂ 20,8 procenta (1 731 z 8 339), duÊstojnõÂkuÊ ± byÂvalyÂch politickyÂch veÏznÏuÊ bylo propusÏteÏno 20,3 procenta (149 ze 734) a z duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ konali za vaÂlky sluzÏbu v armaÂdeÏ SlovenskeÂ republiky to bylo 20 procent (318 z 1 591). NejmensÏõÂ procento propusÏteÏnyÂch bylo z byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vlaÂdnõÂho vojska ± 15,2 procenta (126 z 837) a z byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR ± 9,5 procenta (82 z 864).21 DrtivaÂ veÏtsÏina propusÏteÏnyÂch se nicÏõÂm neprovinila a dokonce ani verbaÂlneÏ nevyjaÂdrÏila nesouhlas s novyÂm rezÏimem. Celou pouÂnorovou ocÏistu duÊstojnickeÂho sboru od ¹reakcÏnõÂchª duÊstojnõÂkuÊ lze tedy jednoznacÏneÏ oznacÏit za politickou cÏistku smeÏrÏujõÂcõÂ k definitivnõÂmu ovlaÂdnutõÂ armaÂdy komunistickou stranou. Ve funkci naÂmeÏtka ministra obrany pro kaÂdrovou praÂci vypracoval BedrÏich Reicin naÂvrh kaÂdroveÂ politiky v armaÂdeÏ, kteryÂ znamenal naprostou centralizaci kaÂdroveÂ praÂce v jeho rukou. CelyÂ X. odbor MNO, v jehozÏ cÏele staÂl gen. CÏermaÂk, prÏedstavoval technicko-administrativnõÂ aparaÂt bez jakeÂkoliv pravomoci. VsÏechny pokusy zmeÏnit tento stav byly bezvyÂsledneÂ. Reicin denneÏ podle vyjaÂdrÏenõÂ gen. CÏermaÂka podepisoval azÏ 1 600 spisuÊ.22 Teprve kdyzÏ se tento stav stal neuÂnosnyÂm, mohl naÂcÏelnõÂk HKS rozhodovat o zarÏazenõÂ duÊstojnõÂkuÊ do hodnosti kapitaÂna s vyÂjimkou zpravodajskeÂ sluzÏby, HlavnõÂ informacÏnõÂ spraÂvy MNO (byÂvaleÂ 5. odd. HSÏ) a kaÂdroveÂho aparaÂtu. VeÏtsÏinu klõÂcÏovyÂch pozic v armaÂdeÏ obsazoval BedrÏich Reicin bez vyjaÂdrÏenõÂ hlavnõÂ kaÂdroveÂ spraÂvy. SaÂm vybõÂral pracovnõÂky zpravodajskeÂho 214

a sÏifrovacõÂho aparaÂtu pod zaÂminkou nutnosti utajenõÂ. HlavnõÂ soudnõÂ spraÂvu a justicÏnõÂ aparaÂt obsazoval na zaÂkladeÏ dohody s gen. VrbskyÂm. ZaÂvazÏneÂ poznatky o generaÂlech a plukovnõÂcõÂch uklaÂdal v panceÂrÏoveÂ skrÏõÂni ve zvlaÂsÏtnõÂch deskaÂch u sveÂho sekretaÂrÏe mjr. Artura Vrby. DuÊlezÏiteÂ informace o duÊstojnõÂcõÂch vklaÂdal do obaÂlek, ktereÂ pecÏetil vyÂhradneÏ mjr. A. Vrba. Byly vlozÏeny do osobnõÂch spisuÊ a nesly oznacÏenõÂ ¹OtevrÏe jen naÂmeÏstek ve veÏcech kaÂdrovyÂch.ª23 Nikdo z hlavnõÂ kaÂdroveÂ zpraÂvy jejich obsah neznal. StejneÏ postupoval Reicin i v prÏõÂpadech duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ byli vysõÂlaÂni na studium do vojenskyÂch sÏkol doma i v SSSR a do kurzuÊ veliteluÊ uÂtvaruÊ a veliteluÊ oddõÂluÊ. V rÏõÂjnu roku 1948 byl prÏijat ZaÂkon na ochranu lidoveÏ demokratickeÂ republiky cÏ. 231/1948 Sb., naÂsledoval zaÂkon cÏ. 245 o taÂborech nucenyÂch pracõÂ. UstanovenõÂ uvedenyÂch zaÂkonuÊ umozÏnÏovalo postihnout skutecÏneÂ i domneÏleÂ odpuÊrce noveÂho komunistickeÂho rezÏimu bud' na zaÂkladeÏ soudnõÂho rozhodnutõÂ podle zaÂkona cÏ. 231/48 Sb., nebo i internacõÂ v taÂborech nucenyÂch pracõÂ bez praÂvoplatneÂho odsouzenõÂ na zaÂkladeÏ prokaÂzaneÂho obvineÏnõÂ. PocÏaÂtkem ledna 1949 byla zahaÂjena ¹akce Dª ± zarÏazovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ do taÂbora nucenyÂch pracõÂ. PrÏesneÂ rozkazy k provedenõÂ teÂto akce obdrzÏel naÂcÏelnõÂk 5. oddeÏlenõÂ HSÏ gen. Josef Musil od B. Reicina. PrazÏskaÂ centraÂla vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ narÏõÂdila vsÏem podrÏõÂzenyÂm slozÏkaÂm zjistit a okamzÏiteÏ hlaÂsit naÂsledujõÂcõÂ uÂdaje o duÊstojnõÂcõÂch, kterÏõÂ byli propusÏteÏni z armaÂdy: 1) kolik duÊstojnõÂkuÊ je zarÏazeno do pracovnõÂho procesu poctiveÏ a neohrozÏujõÂ zaÂjmy staÂtu, 2) kolik a kterÏõÂ duÊstojnõÂci jsou zarÏazeni do praÂce, kde ohrozÏujõÂ nebo by mohli ohrozÏovat staÂtnõÂ zaÂjem, 3) kolik a kterÏõÂ duÊstojnõÂci jsou zameÏstnaÂni jen na oko, cÏõÂm se ve skutecÏnosti zabyÂvajõÂ, 4) kolik a kterÏõÂ duÊstojnõÂci nejsou zarÏazeni do pracovnõÂho procesu, kde se pohybujõÂ, cÏõÂm se zabyÂvajõÂ, 5) navrhneÏte zaÂrovenÏ osoby, ktereÂ by meÏly byÂt s osobami uvedenyÂmi v bodech 3 a 4 odevzdaÂny do taÂboruÊ nucenyÂch pracõÂ, 6) kolik a kterÏõÂ duÊstojnõÂci uprchli do zahranicÏõÂ a jsou ve sluzÏbaÂch zahranicÏnõÂch armaÂd a cizõÂch agentur, 7) kolik duÊstojnõÂkuÊ a kterÏõÂ jsou odsouzeni vojenskyÂmi a civilnõÂmi soudy a pro jakeÂ trestneÂ cÏiny, 215

8) kolik a kterÏõÂ duÊstojnõÂci jsou ve vysÏetrÏovacõÂch vazbaÂch.24 Na zaÂkladeÏ splneÏnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch uÂkoluÊ vznikly naÂsledujõÂcõÂ tabulky:25

DalsÏõÂ tabulka ukazuje pocÏty osob, ktereÂ meÏly byÂt odevzdaÂny do taÂbora nucenyÂch pracõÂ, podle hodnostõÂ.26

SpecifikovaÂn byl dokonce pocÏet osob, ktereÂ meÏly byÂt dodaÂny do taÂbora nucenyÂch pracõÂ prÏednostneÏ.27

216

DuÊvody internovaÂnõÂ mnohyÂch generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ v TNP mohou dnes vyvolaÂvat uÂsmeÏv. ZaÂrovenÏ vsÏak sveÏdcÏõÂ o tragicÏnosti doby. V podkladech pro zarÏazenõÂ propusÏteÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ do TNP najdeme mimo jineÂ i naÂsledujõÂcõÂ zduÊvodneÏnõÂ: vedoucõÂ osobnõÂho oddeÏlenõÂ maleÂho podniku ± maÂ mozÏnost zameÏstnaÂvat reakcÏnõÂ zÏivly, technickyÂ uÂrÏednõÂk ± pohybuje se nekontrolovatelneÏ po okrese, dalsÏõÂ ± udrzÏuje podezrÏeleÂ styky s okresnõÂ mysliveckou jednotou, je pravicoveÂho zameÏrÏenõÂ, politicky nebezpecÏnyÂ, maÂ podezrÏeleÂ styky s oportunistickyÂmi a reakcÏnõÂmi zÏivly ve Svazu bojovnõÂkuÊ za svobodu, anglofil, kteryÂ se zastaÂvaÂ zaÂpadnõÂho imperialismu, udrzÏuje prÏaÂtelskeÂ styky se svyÂm bratrem faraÂrÏem, kteryÂ meÏl byÂt souzen pro napomaÂhaÂnõÂ uÂteÏku do zahranicÏõÂ, veÏrÏõÂ ve zmeÏnu pomeÏruÊ, podezrÏele se snazÏil sehnati od KSCÏ potvrzenõÂ o politickeÂ spolehlivosti, a tak bychom mohli pokracÏovat.28 ZacÏlenÏovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ do taÂboruÊ nucenyÂch pracõÂ probõÂhalo podobneÏ jako v prÏõÂpadeÏ sestavovaÂnõÂ seznamuÊ duÊstojnõÂkuÊ v raÂmci ocÏisty. DrtivaÂ veÏtsÏina z nich byla do TNP zarÏazena, anizÏ se jakkoliv provinila. Podle vyjaÂdrÏenõÂ plk. Josefa MirovskeÂho, kteryÂ v teÂ dobeÏ vykonaÂval funkci naÂcÏelnõÂka 5. odd. 1. vojenskeÂ oblasti, probõÂhalo zarÏazovaÂnõÂ do TNP naprosto falesÏneÏ: ¹Nebyli zarÏazovaÂni lideÂ, kterÏõÂ patrÏili k trÏÂõdnõÂm neprÏaÂteluÊm, ale zarÏazovaÂni byli i ti, kterÏõÂ pracovali pro republiku v tovaÂrnaÂch a meÏli dokonce uÂdernickou knõÂzÏku.ª29 ZaÂvazÏnaÂ pochybenõÂ v zarÏazovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ do taÂboruÊ nucenyÂch pracõÂ zjistila jizÏ komise, kteraÂ v brÏeznu 1951 na pokyn UÂV KSCÏ proveÏrÏovala opraÂvneÏnost zarÏazenõÂ duÊstojnõÂkuÊ do TNP. Komise proveÏrÏila 263 prÏõÂpaduÊ a zjistila, zÏe z tohoto pocÏtu bylo neopraÂvneÏneÏ do TNP zarÏazeno 197 osob. Mezi nimi bylo i 59 cÏlenuÊ KSCÏ, 83 osob deÏlnickeÂho a 33 osob rolnickeÂho puÊvodu.30

1 2 3 4 5

AMV, fond 302±290±1, s. 11±12. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 216. TamteÂzÏ. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 218. PrÏesveÏdcÏenõÂ o tom, zÏe uvedenyÂm generaÂluÊm, ale i dalsÏõÂm osobaÂm byl umozÏneÏn odchod do zahranicÏõÂ s veÏdomõÂm Reicina a Musila, vyjaÂdrÏili ve svyÂch vyÂpoveÏdõÂch nezaÂvisle na sobeÏ mjr. VileÂm Kahan, plk. Richard MysõÂk a plk. Bohumil NyÂcÏ. VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 216, 231, 234.

217

6

7 8 9 10 11 12 13 14

15 16 17 18 19 20 21 22

23 24 25 26 27 28 29 30

218

VyuzÏita byla i podrobnaÂ vyÂpoveÏd' kpt. Adolfa PuÈchlera o cÏinnosti plk. F. Moravce a plk. J. BaÂrtõÂka, kterÏõÂ v roce 1941 zpracovali pro anglickou zpravodajskou sluzÏbu elaboraÂt o puÊsobenõÂ 2. odd. HSÏ proti komunistuÊm v obdobõÂ prÏedmnichovskeÂ republiky. VUÂA, fond 100/52, sv. 34, a. j. 240. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 217. AMV, fond 302±289±3. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise I, sv. 12, a. j. 201, s. 3. SU Josef Musil, kteryÂ se stal naÂstupcem BedrÏicha Reicina v cÏele 5. oddeÏlenõÂ HSÏ, byl za trÏi roky povyÂsÏen z hodnosti sÏtaÂbnõÂho kapitaÂna do generaÂlskeÂ hodnosti. Tyto skutecÏnosti uvedl v rozhovoru s autorem dne 2. cÏervence 2002 osobnõÂ rÏidicÏ gen. Reicina p. VaÂclav KruntoraÂd. JednaÂ se prÏedevsÏõÂm o fond Alexej CÏepicÏka, 100/52, ulozÏenyÂ ve VUÂA v Praze, kteryÂ obsahuje vyÂpoveÏdi prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ vysÏetrÏovanyÂch v souvislosti s pouzÏõÂvaÂnõÂm nezaÂkonnyÂch metod praÂce. Obsahuje ale i rÏadu osobnõÂch dopisuÊ gen. CÏepicÏkovi, v neÏmzÏ duÊstojnõÂci ukazovali na skutecÏneÂ pomeÏry v armaÂdeÏ po uÂnoru 1948. Ve fondu jsou ulozÏeny takeÂ rozsaÂhleÂ vyÂpoveÏdi duÊstojnõÂkuÊ internovanyÂch v taÂborech nucenyÂch pracõÂ. VUÂA, fond 100/52, sv. 36, a. j. 256. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. SÏvondr, M.: DuÊstojnickyÂ sbor CÏeskoslovenskeÂ armaÂdy v letech 1945±1948, VPA KG, Bratislava 1972, s. 123±127. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 220. Tuto skutecÏnost potvrdila v rozhovoru s autorem i sestrÏenice B. Reicina Erika ZÏaÂdnõÂkovaÂ dne 7. cÏervna 2002. Podle nõÂ si Reicin nosil domuÊ stohy spisuÊ, ktereÂ dlouho do noci studoval a podepisoval. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 220. AMV, fond 302±291±1. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, fond 302±289±1. VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 237. Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise, sv. 12, a. j. 201, s. 17. SU

16. Provokace, nezaÂkonneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ, vykonstruovaneÂ procesy ZvlaÂsÏtnõÂ a zaÂrovenÏ nejtragicÏteÏjsÏõÂ kapitolou puÊsobenõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ v celeÂm obdobõÂ jeho existence tvorÏõÂ pouzÏõÂvaÂnõÂ provokacõÂ, inscenovaÂnõÂ vykonstruovanyÂch soudnõÂch procesuÊ a pouzÏõÂvaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod vysÏetrÏovaÂnõÂ. Provokace a naÂsilneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ pouzÏõÂvali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech jizÏ prÏed uÂnorem roku 1948. V naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ se vsÏak provokace a naÂsilneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ staÂvajõÂ beÏzÏnyÂm zpuÊsobem praÂce prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ na vsÏech stupnõÂch jeho organizacÏnõÂ struktury. SveÏdcÏõÂ o tom obsah dokumentuÊ, ktereÂ byly do roku 1989 prÏõÂsneÏ utajovaÂny. JednaÂ se naprÏõÂklad o vyÂpoveÏd' zapisovatelky vyÂslechoveÂ skupiny 5. oddeÏlenõÂ HSÏ Dagmar MaresÏoveÂ z brÏezna Ï adu dalsÏõÂch dokumentuÊ roku 1951, kteraÂ cÏõÂtaÂ võÂce nezÏ 80 stran. R Ï obsahuje fond Alexej CepicÏka (100/52), ulozÏenyÂ ve VojenskeÂm uÂstrÏednõÂm archivu v Praze. DalsÏõÂ dokumenty jsou ulozÏeny v Archivu ministerstva vnitra CÏR a ve StaÂtnõÂm uÂstrÏednõÂm archivu v Praze. K zajõÂmavyÂm dokumentuÊm lze zarÏadit i ZaÂveÏrecÏnou zpraÂvu o vyÂsledku cÏinnosti komise prÏesÏetrÏujõÂcõÂ nezaÂkonneÂ metody praÂce na uÂseku vojenskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby v obdobõÂ let 1949±1954 (HS OBZ ± HIS ± 1945±1951), kteraÂ je ulozÏena ve StaÂtnõÂm uÂstrÏednõÂm archivu v Praze. VsÏechny vyÂsÏe uvedeneÂ archivnõÂ prameny vznikly v obdobõÂ, kdy meÏla plneÏ v rukou moc komunistickaÂ strana. Proto je velmi nepravdeÏpodobneÂ, zÏe by dokumenty obsahovaly informace a fakta zaÂmeÏrneÏ diskreditujõÂcõÂ tehdejsÏõÂ rezÏim. JizÏ zaÂveÏry tehdejsÏõÂch vysÏetrÏovaÂnõÂ jednoznacÏneÏ ukazujõÂ, zÏe vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ vyuzÏõÂvalo ve sveÂ praÂci metody, ktereÂ byly jednoznacÏneÏ v rozporu i s tehdy platnyÂm praÂvnõÂm rÏaÂdem. Vedle jizÏ zmõÂneÏnyÂch archivnõÂch pramenuÊ maÂme dnes k dispozici takeÂ sveÏdectvõÂ teÏch, kterÏõÂ se stali obeÏtõÂ puÊsobenõÂ OBZ v tomto obdobõÂ. Mezi nimi je i velkaÂ skupina vojaÂkuÊ, kterÏõÂ byli rehabilitovaÂni po roce 1989 a o svyÂch zaÂzÏitcõÂch z vysÏetrÏovaÂnõÂ a veÏzneÏnõÂ podali ocÏitaÂ sveÏdectvõÂ. Po roce 1989 vysÏlo mnoho publikacõÂ, ktereÂ se vyÂsÏe uvedenou problematikou zabyÂvajõÂ. V nich byla zverÏejneÏna mnohaÂ fakta 219

dokumentujõÂcõÂ nezaÂkonnosti, jichzÏ se prÏõÂslusÏnõÂci OBZ v konkreÂtnõÂch prÏõÂpadech dopousÏteÏli. Z toho duÊvodu se omezõÂme pouze na objasneÏnõÂ skutecÏnostõÂ dokumentujõÂcõÂch fungovaÂnõÂ tehdejsÏõÂho represivnõÂho systeÂmu, jehozÏ hlavnõÂ cÏlaÂnek 5. oddeÏlenõÂ HSÏ, pozdeÏji prÏejmenovaneÂ na HlavnõÂ informacÏnõÂ spraÂvu MNO, tvorÏilo. Ve vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ zpraÂveÏ se prÏõÂmo uvaÂdõÂ: ¹OrgaÂnoveÂ OBZ od r. 1948±1951 provedli pomocõÂ agentuÊ-provokateÂruÊ celou rÏadu provokacõÂ na vojenskeÂ a civilnõÂ osoby v CÏSR. Osoby vyprovokovaneÂ agenty-provokateÂry k neprÏaÂtelskeÂ cÏinnosti byly zatyÂkaÂny a souzeny. Provokace nebyla nikyÂm zakazovaÂna a ve svyÂch duÊsledcõÂch byla trpeÏna i prokuraÂtory a soudy, ktereÂ ne dost duÊsledneÏ zkoumaly materiaÂly daÂvaneÂ jim jako podklad k soudnõÂmu rÏõÂzenõÂ.ª1 Na iniciovaÂnõÂ a rÏõÂzenõÂ provokacõÂ se prÏõÂmo podõÂleli gen. BedrÏich Reicin, naÂmeÏstek ministra naÂrodnõÂ obrany pro kaÂdrovou praÂci, gen. Josef Musil, po Reicinovi naÂcÏelnõÂk 5. oddeÏlenõÂ HSÏ, a plk. Richard MysõÂk, prÏednosta paÂtracõÂ skupiny 5. odd. HSÏ. Na jejich praktickeÂ realizaci se podõÂleli prÏedevsÏõÂm prÏõÂslusÏnõÂci paÂtracõÂ skupiny, ale i ostatnõÂ prÏõÂslusÏnõÂci 5. oddeÏlenõÂ HSÏ a v prÏõÂpadeÏ potrÏeby i prÏõÂslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõÂ HSÏ (zpravodajskeÂho). O osobaÂch, vuÊcÏi kteryÂm budou provokace pouzÏity, rozhodoval B. Reicin a v neÏkteryÂch prÏõÂpadech i gen. Musil. PodrobneÂ plaÂny a zaÂmysly jednotlivyÂch provokacõÂ prÏipravoval veÏtsÏinou prÏednosta paÂtracõÂ skupiny plk. Richard MysõÂk. V raÂmci OBZ se tõÂm stal proslulyÂ a byl oznacÏovaÂn za ¹mistra provokacõÂª. Tento zpuÊsob praÂce prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ byl dokonce nazyÂvaÂn mysõÂkovsÏtina.2 K realizaci svyÂch zaÂmeÏruÊ vyuzÏõÂval skupinu duÊstojnõÂkuÊ paÂtracõÂ skupiny, ke ktereÂ patrÏili prÏedevsÏõÂm sÏkpt. Jan PelesÏka, sÏkpt. FrantisÏek Remta, kpt. Josef SkyÂva a kpt. FrantisÏek Zeman. Motivy provokacõÂ byly ruÊzneÂ. Snaha odstranit ¹reakcÏnõÂª zÏivly z armaÂdy nebyla mnohdy urcÏujõÂcõÂ. Vedle duÊvoduÊ politickyÂch to bylo takeÂ vyrÏizovaÂnõÂ osobnõÂch uÂcÏtuÊ, duÊvody majetkoveÂ a v neposlednõÂ rÏadeÏ i snaha odstranit nepohodlneÂ sveÏdky, kterÏõÂ o cÏinnosti OBZ veÏdeÏli prÏõÂlisÏ mnoho. To se tyÂkalo i pracovnõÂkuÊ, agentuÊ a spolupracovnõÂkuÊ OBZ. Do teÂto kategorie je mozÏno zarÏadit i provokace proti mjr. Claudiu SÏatanovi a mjr. JaromõÂru NechanskeÂmu, ktereÂ skoncÏily jejich odsouzenõÂm k trestu smrti. BedrÏich Reicin byl znaÂm jako cÏloveÏk, kteryÂ nesnaÂsÏel jakyÂkoliv odpor. I svyÂmi nejblizÏsÏõÂmi spolupracovnõÂky byl oznacÏovaÂn za typickeÂho diktaÂtora.3 Byl znaÂm fenomenaÂlnõÂ pameÏtõÂ a takeÂ tõÂm, 220

zÏe shromazÏd'oval kompromitujõÂcõÂ materiaÂly na ruÊzneÂ osoby v armaÂdeÏ jizÏ od doby sveÂho puÊsobenõÂ v cÏs. vojenskyÂch jednotkaÂch v SSSR. Bez milosti odstranÏoval z armaÂdy vsÏechny osoby, ktereÂ se mu postavily jakyÂmkoliv zpuÊsobem na odpor nebo meÏly jineÂ naÂzory nezÏ on, vcÏetneÏ svyÂch byÂvalyÂch spolubojovnõÂkuÊ z 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. K tomu ve znacÏneÂ mõÂrÏe vyuzÏõÂval i provokacõÂ. Â koly ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ vydaÂval gen. B. Reicin. On takeÂ U v poslednõÂ instanci rozhodoval o osudech zatcÏenyÂch: budou-li souzeni nebo bude-li prÏõÂpad vyrÏesÏen zarÏazenõÂm jmenovaneÂho do taÂbora nucenyÂch pracõÂ, prÏõÂpadneÏ bude-li prÏõÂpad rÏesÏen kaÂzenÏsky. Reicin si vyhradil praÂvo, aby byl informovaÂn o prÏõÂpraveÏ zatcÏenõÂ kazÏdeÂho vysÏsÏõÂho duÊstojnõÂka. Provokace meÏly ruÊzneÂ podoby. Od jednoduchyÂch prÏõÂpaduÊ, kdy byly duÊstojnõÂkuÊm zasõÂlaÂny fingovaneÂ dopisy jejich znaÂmyÂch, kterÏõÂ emigrovali, prÏes podvrzÏenõÂ kompromitujõÂcõÂch materiaÂluÊ zatcÏenyÂm prÏi domovnõÂch a osobnõÂch prohlõÂdkaÂch, azÏ po slozÏiteÂ zpravodajskeÂ hry, v nichzÏ bylo zapojeno neÏkolik prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 5. i 2. oddeÏlenõÂ HSÏ, rÏada agentuÊ a spolupracovnõÂkuÊ OBZ. Agenti provokateÂrÏi byli nasazovaÂni i v pruÊbeÏhu vysÏetrÏovaÂnõÂ ve veÏzenõÂ.4 TakeÂ duÊsledky vyÂsÏe uvedenyÂch provokacõÂ byly ruÊzneÂ. Od kaÂzenÏskyÂch trestuÊ, prÏes dlouholeteÂ tresty ve veÏzenõÂ azÏ po ulozÏeneÂ a provedeneÂ tresty smrti. SoucÏaÂstõÂ celeÂho systeÂmu byla i skupina R ± realizacÏnõÂ a vyÂslechovaÂ, vytvorÏenaÂ na 5. oddeÏlenõÂch vsÏech stupnÏuÊ. NejveÏtsÏõÂ mõÂrou vyuzÏõÂvala naÂsilneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ skupina R 5. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO, v jejõÂmzÏ cÏele staÂl pplk. LudvõÂk SoucÏek. Jeho zaÂstupcem se stal pplk. Karel Bohata. Za zvlaÂsÏt' sadistickeÂ vysÏetrÏovatele byli povazÏovaÂni mjr. LudvõÂk Turek a prÏedevsÏõÂm spraÂvce veÏznice OBZ, poveÏstneÂho ¹domecÏkuª, sÏkpt. FrantisÏek Pergl. Pergl byl prÏijat do sluzÏeb OBZ v lednu 1949 na zaÂkladeÏ narÏõÂzenõÂ gen. Musila. Pergl saÂm upozornÏoval Musila jesÏteÏ prÏed naÂstupem, zÏe se prÏi vyÂslesÏõÂch neudrzÏõÂ a bude zajisÏteÏneÂ osoby bõÂt a v duÊsledku toho bude zavrÏen. PrÏesto byl do sluzÏeb OBZ prÏijat.5 CelyÂ systeÂm fungoval asi naÂsledovneÏ. Na zaÂkladeÏ provokace prÏõÂslusÏnõÂkuÊ paÂtracõÂ skupiny 5. odd. byli duÊstojnõÂci zatcÏeni. V tomto momenteÏ sehraÂvala nejduÊlezÏiteÏjsÏõÂ uÂlohu skupina R. NaÂsilnyÂmi metodami vysÏetrÏovaÂnõÂ byly ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ na vysÏetrÏovancõÂch vynuceny vyÂpoveÏdi o jejich trestneÂ cÏinnosti. AzÏ poteÂ bylo podaÂno 221

trestnõÂ oznaÂmenõÂ a probeÏhl soud. Nebylo vyÂjimkou, zÏe zatcÏenõÂ duÊstojnõÂci straÂvili ve vysÏetrÏovacõÂ vazbeÏ dlouheÂ meÏsõÂce, nezÏ byli v duÊsledku fyzickeÂho tryÂzneÏnõÂ a psychickeÂho naÂtlaku ochotni podepsat obvineÏnõÂ, jezÏ vykonstruovali vysÏetrÏovateleÂ. HlavnõÂ uÂkol pro vysÏetrÏovatele byl tak zvaneÏ vysÏetrÏovaneÂho ¹udeÏlatª. V praxi to znamenalo dosaÂhnout toho, aby vysÏetrÏovanyÂ podepsal vynucenou vyÂpoveÏd' a tuto neodvolal ani u soudu. I na podobneÂ prÏõÂpady bylo obranneÂ zpravodajstvõÂ prÏipraveno. Na 5. oddeÏlenõÂ pracovali praÂvnõÂci, kterÏõÂ byli vyuzÏõÂvaÂni jako soudnõÂ znalci. V prÏõÂpadeÏ, zÏe dosÏlo prÏi soudu ke komplikacõÂm, bylo za rozhodujõÂcõÂ braÂno praÂveÏ vyjaÂdrÏenõÂ soudnõÂch znalcuÊ. JednõÂm z nich byl i pplk. SÏteÏpaÂn Pecka. Ve sveÂm vyjaÂdrÏenõÂ gen. Musilovi pozÏadoval, aby orgaÂny OBZ v prÏõÂpadeÏ podaÂnõÂ trestnõÂho oznaÂmenõÂ prÏedlozÏily alesponÏ takoveÂ materiaÂly¹nalezeneÂª prÏi domovnõÂch prohlõÂdkaÂch, ktereÂ by bylo mozÏno u soudu oznacÏit za tajneÂ. NamõÂtaÂ, zÏe se vzÏdy jednaÂ o pomuÊcky, ktereÂ jizÏ pozbyly platnost a ¹...co mu to daÂ vzÏdycky naÂmahy, nezÏ u soudu vylozÏõÂ, zÏe je to tajneÂ.ª6 V zaÂveÏrecÏneÂ zpraÂveÏ o puÊsobenõÂ OBZ v letech 1949±1951 se prÏõÂmo uvaÂdõÂ: ¹PouzÏitõÂ provokacõÂ, teÏlesneÂ tresty, tyÂraÂnõÂ osob se stalo prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ beÏzÏnou veÏcõÂ. ZvlaÂsÏt' tvrdeÂ vyÂslechy byly provaÂdeÏny prÏedevsÏõÂm v teÏch prÏÂõpadech, ve kteryÂch vedenõÂ HISU (OBZ, pozn. aut.) meÏlo zaÂjem na odstraneÏnõÂ vysÏetrÏovancuÊ bez ohledu na zjisÏteÏnõÂ materiaÂlnõÂ pravdy. Od roku 1949 se fyzickeÂ naÂsilõÂ vuÊcÏi vysÏetrÏovancuÊm pouzÏõÂvaÂ ve staÂle veÏtsÏÂõ mõÂrÏe, nenõÂ teÂmeÏrÏ jedineÂho vysÏetrÏovance, kteryÂ by nebyl tyÂraÂn.ª7 PoveÏstnyÂm se v tomto smeÏru stal spraÂvce veÏznice OBZ sÏkpt. FrantisÏek Pergl. K mucÏenõÂ a tyÂraÂnõÂ vysÏetrÏovancuÊ pouzÏõÂval ruÊznyÂch zpuÊsobuÊ, jako naprÏõÂklad bitõÂ obusÏkem, fackovaÂnõÂ, daÂvaÂnõÂ do zÏelez, pochodovaÂnõÂ v noci a poleÂvaÂnõÂ studenou vodou, cvicÏenõÂ azÏ do omdlenõÂ, neustaÂleÂ buzenõÂ vysÏetrÏovancuÊ, kopaÂnõÂ a bitõÂ prÏes chodidla (tzv. basÏtonaÂda), zvedaÂnõÂ za usÏi, bitõÂ prÏes mokryÂ rucÏnõÂk, kolotocÏ atd.8 V duÊsledku pouzÏõÂvaÂnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch metod vysÏetrÏovaÂnõÂ byla zpuÊsobena vysÏetrÏovancuÊm mnohaÂ zraneÏnõÂ. VyÂjimkou nebyly vyrazÏeneÂ zuby, posÏkozenõÂ usÏnõÂch bubõÂnkuÊ, zlomenaÂ zÏebra a dalsÏõÂ vaÂzÏnaÂ poraneÏnõÂ. Ve veÏznici nebyla poskytovaÂna ani leÂkarÏskaÂ peÂcÏe. PrÏi nemoci veÏznÏuÊ odpõÂral Pergl leÂkarÏskou pomoc a daÂval veÏznÏuÊm tenoftalin, po jehozÏ pouzÏitõÂ se dostavovaly prudkeÂ pruÊjmy a celkovaÂ teÏlesnaÂ slabost. O leÂkarÏskeÂ osÏetrÏenõÂ se postaral 222

teprve tehdy, kdyzÏ hrozilo, zÏe by vysÏetrÏovanec bez leÂkarÏskeÂ pomoci zemrÏel.9 Na svoji obhajobu Pergl v dobeÏ vysÏetrÏovaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod vysÏetrÏovaÂnõÂ uvaÂdeÏl, zÏe plnil rozkazy nadrÏõÂzenyÂch a zÏe mu gen. Musilem bylo rÏecÏeno, zÏe do veÏznice se dostaÂvajõÂ jen zraÂdci a jako s takovyÂmi s nimi musõÂ byÂt zachaÂzeno. StejneÂ metody jako sÏkpt. F. Pergl pouzÏõÂvali i dalsÏõÂ prÏõÂslusÏnõÂci vysÏetrÏovacõÂ skupiny. Ke znaÂmyÂm sadistuÊm patrÏil takeÂ por. VaÂclav BlaÂha, ostatnõÂmi nazyÂvanyÂ ¹uÂdernõÂkª. Podobnou poveÏst meÏl i zaÂstupce naÂcÏelnõÂka vysÏetrÏovacõÂ skupiny pplk. Karel Bohata. CÏasto se na bitõÂ a tyÂraÂnõÂ vysÏetrÏovancuÊ podõÂleli i prÏõÂslusÏnõÂci paÂtracõÂ skupiny 5. odd. HSÏ, kterÏõÂ tvorÏili tak zvanou ¹popravcÏõÂ cÏetuª. K nim patrÏili prÏedevsÏõÂm sÏkpt. Jan PelesÏka, sÏkpt. FrantisÏek Remta, kpt. Josef SkyÂva a kpt. FrantisÏek Zeman. PouzÏõÂvaÂnõÂ naÂsilõÂ nebylo vyÂsadou pouze prÏõÂslusÏnõÂkuÊ 5. oddeÏlenõÂ HSÏ v Praze. StejneÂ metody pouzÏõÂvali i prÏõÂslusÏnõÂci OBZ na podrÏõÂzenyÂch stupnõÂch. NechvalneÏ znaÂmyÂm se v tomto smyslu stal vysÏetrÏovatel 5. oddeÏlenõÂ 2. vojenskeÂ oblasti v BrneÏ sÏkpt. Rudolf IchnovskyÂ, kteryÂ meÏl osobnõÂ podõÂl na zmrzacÏenõÂ neÏkolika vysÏetrÏovanyÂch osob.10 V letech 1948±1950 provedli prÏõÂslusÏnõÂci OBZ desõÂtky provokacõÂ, od provokacõÂ proti jednotlivcuÊm azÏ po provokace proti celyÂm skupinaÂm osob, prÏedevsÏõÂm vojaÂkuÊ. O mnohyÂch provokacõÂch byla verÏejnost informovaÂna po roce 1989. Okolnosti mnohyÂch dosud ukryÂvajõÂ rozsaÂhleÂ archivnõÂ prameny. Vzhledem k jejich rozsahu nenõÂ mozÏno je podrobneÏ rozebõÂrat. Proto se omezõÂme pouze na prÏõÂpady, ktereÂ byly typickeÂ a kteryÂch byly na stejneÂm principu provedeny desõÂtky. NejjednodusÏsÏõÂ zpuÊsob provokace bylo dorucÏovaÂnõÂ fingovanyÂch posÏtovnõÂch zaÂsilek vojenskyÂm osobaÂm, veÏtsÏinou od znaÂmyÂch duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ po uÂnoru 1948 emigrovali. Dopisy byly zasõÂlaÂny bud' posÏtou, nebo je osobneÏ prÏedaÂvali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ nebo jejich spolupracovnõÂci, vydaÂvajõÂcõÂ se za odpuÊrce rezÏimu. VyÂsledek provokace byl zaÂvislyÂ na reakci osoby, na ktereÂ byla provokace prÏipravena. Pokud okamzÏiteÏ oznaÂmil prÏõÂpad OBZ nebo nadrÏõÂzenyÂm, zuÊstal bez postihu. V prÏõÂpadeÏ neoznaÂmenõÂ naÂsledovalo cÏasto soudnõÂ rÏõÂzenõÂ a tresty trÏeba i v rozsahu neÏkolika let. JednõÂm z takto odsouzenyÂch byl i plk. JUDr. Hlavica, kteryÂ se stal pro OBZ nepohodlnyÂm. PrÏestozÏe po dvou dnech oznaÂmil naÂvsÏteÏvu dvou muzÏuÊ, kterÏõÂ mu odevzdali dopis uÂdajneÏ uprchleÂho cÏs. duÊstojnõÂka, byl zatcÏen, vysÏetrÏovaÂn a odsouzen. Podle vyjaÂdrÏenõÂ Richarda 223

MysõÂka se prÏõÂpad maÂlem nepovedl, protozÏe Hlavica naÂvsÏteÏvu zahranicÏnõÂch hostuÊ ¹nesezÏralª, a proto ho pro soud musel ¹udeÏlatª pplk. SoucÏek jako vyÂslechaÂrÏ. PrÏedsedou senaÂtu byl v jeho prÏõÂpadeÏ pplk. Karel VasÏ.11 Tento typ provokacõÂ vyuzÏõÂvalo OBZ vuÊcÏi ruÊznyÂm kategoriõÂm vojaÂkuÊ vsÏech hodnostõÂ. Nebylo vyÂjimkou, zÏe byly provedeny i vuÊcÏi generaÂluÊm, ktereÂ Reicin i OBZ povazÏovali za spolehliveÂ. Pouze vyÂsledky v prÏõÂpadeÏ neoznaÂmenõÂ nebo pozdnõÂho oznaÂmenõÂ byly ruÊzneÂ. VzÏdy osobneÏ rozhodoval B. Reicin ± bud' trestnõÂ oznaÂmenõÂ, nebo kaÂzenÏskyÂ trest. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech vyuzÏõÂvali prÏõÂslusÏnõÂci OBZ tohoto zpuÊsobu ke kompromitovaÂnõÂ duÊstojnõÂkuÊ a jejich prÏinucenõÂ ke spolupraÂci. Proti dalsÏõÂm typuÊm provokacõÂ byly osoby, jichzÏ se tyÂkaly, zcela bezmocneÂ. BedrÏich Reicin nebo Josef Musil narÏõÂdili zatcÏenõÂ, veÏtsÏinou skupiny vojenskyÂch osob. SoubeÏzÏneÏ s jejich zatcÏenõÂm byly provaÂdeÏny domovnõÂ prohlõÂdky, prÏi kteryÂch byly ¹nalezenyª bud' protistaÂtnõÂ tiskoviny, letaÂky atd., nebo sluzÏebnõÂ prÏedpisy, prÏõÂpadneÏ jineÂ materiaÂly tajneÂho charakteru. PrÏi naÂsledujõÂcõÂch vyÂslesÏõÂch za pouzÏitõÂ brutaÂlnõÂho naÂsilõÂ byly na zatcÏenyÂch vynuceny potrÏebneÂ vyÂpoveÏdi. K soudu se obycÏejneÏ tyto prÏõÂpady dostaÂvaly azÏ po neÏkolika meÏsõÂcõÂch. Nebylo vyÂjimkou, zÏe vysÏetrÏovaÂnõÂ trvalo võÂce jak jeden rok. SoudnõÂ rÏõÂzenõÂ se konalo azÏ v dobeÏ, kdy meÏli vysÏetrÏovateleÂ ¹jistotuª, zÏe obvineÏnõÂ budou u soudu vypovõÂdat podle prÏipravenyÂch a vynucenyÂch vyÂpoveÏdõÂ. VzÏdy se soudnõÂ rÏõÂzenõÂ konalo azÏ v dobeÏ, kdy nebyly na obvineÏnyÂch patrny duÊsledky fyzickeÂho naÂsilõÂ. Vyskytly se i prÏõÂpady, kdy vysÏetrÏovanõÂ fyzickeÂ tyÂraÂnõÂ nevydrzÏeli psychicky a museli byÂt prÏedaÂni do psychiatrickeÂ leÂcÏebny. V prÏõÂpadeÏ, zÏe prÏi soudnõÂm rÏõÂzenõÂ dosÏlo k jakeÂkoliv komplikaci, splnili ¹svoji uÂlohuª soudnõÂ znalci, bud' prÏõÂmo praÂvnõÂci OBZ, nebo jinõÂ, kterÏõÂ pracovali v jeho sluzÏbaÂch. K vyÂsÏe uvedenyÂm prÏõÂpaduÊm lze zarÏadit naprÏõÂklad akci ¹Uliceª. Dne 17. kveÏtna 1949 narÏõÂdil gen. Musil mjr. A. PraÂsÏilovi a pplk. J. PrÏecechteÏlovi duÊkladneÂ prohlõÂdky a zatcÏenõÂ urcÏenyÂch duÊstojnõÂkuÊ ve VTUÂ Podmokly. PrÏi domovnõÂch prohlõÂdkaÂch u nich byly ¹nalezenyª protistaÂtnõÂ letaÂky. DalsÏõÂm podobnyÂm prÏõÂpadem byla akce ¹PohorÏelecª, prÏi nõÂzÏ bylo zatcÏeno 25 duÊstojnõÂkuÊ. V obou prÏõÂpadech se jednalo o duÊstojnõÂky, kterÏõÂ se neprovinili. Tato skutecÏnost byla znaÂma i vysÏetrÏovateluÊm, prÏesto se mjr. L. Turek zarucÏil pplk. SoucÏkovi a gen. Musilovi, zÏe je ¹udeÏlaÂª. VsÏichni vysÏetrÏo224

vanõÂ byli podrobeni teÏzÏkeÂmu fyzickeÂmu naÂsilõÂ. PrÏi soudnõÂm procesu jeden z obvineÏnyÂch sÏkpt. VaÂclav PadeveÏt u StaÂtnõÂho soudu uvedl, zÏe byli denneÏ teÏzÏce biti. Hrozilo zatcÏenõÂ a trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ mjr. L. Turka, sÏkpt. F. Pergla i dalsÏõÂch, kterÏõÂ se na naÂsilõÂ podõÂleli. Gen. Musil a pplk SoucÏek vsÏak sestavili protokol, v neÏmzÏ vyloucÏili mozÏnost jakeÂhokoliv pouzÏitõÂ naÂsilõÂ prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, a sÏkpt. Pergla ¹vykreslili jako nejvzorneÏjsÏõÂho veÏzenÏskeÂho spraÂvceª.12 V mnohyÂch dalsÏõÂch prÏõÂpadech narÏõÂdil B. Reicin zatknout nevinneÂ osoby, ktereÂ byly povazÏovaÂny za nepohodlneÂ, a soubeÏzÏneÏ s nimi i dalsÏõÂ, o kteryÂch se prÏedpoklaÂdalo, zÏe by mohly prÏispeÏt k jejich usveÏdcÏenõÂ. TypickyÂm prÏõÂkladem tohoto typu odstranÏovaÂnõÂ nepohodlnyÂch osob je i prÏõÂpad gen. Karla PalecÏka a pplk. Rudolfa KrzaÂka. Oba jmenovanõÂ patrÏili ke zkusÏenyÂm zpravodajcuÊm, oba puÊsobili za vaÂlky v Anglii. Pplk. KrzaÂk absolvoval v Anglii takeÂ speciaÂlnõÂ vyÂsadkovyÂ vyÂcvik. Oba byli jak fyzicky, tak i psychicky velmi odolnõÂ. Na rozkaz BedrÏicha Reicina, kteryÂ meÏl eminentnõÂ zaÂjem na jejich usveÏdcÏenõÂ a odsouzenõÂ, byli zatcÏeni dne 19. listopadu roku 1949. Do vazby staÂtnõÂho soudu se dostali azÏ dne 13. cÏervna 1950. VysÏetrÏovateleÂ nemeÏli proti nim zÏaÂdneÂ duÊkazy. Ty neprÏinesly ani zvlaÂsÏt' pecÏliveÏ provedeneÂ domovnõÂ prohlõÂdky. Po jejich prÏivedenõÂ do veÏznice narÏõÂdil pplk. Bohata sÏkpt. Perglovi, aby prÏinesl dveÏ nejveÏtsÏõÂ a nejsÏpinaveÏjsÏõÂ uniformy po SS, do kteryÂch byli oba prÏevlecÏeni. Jejich vyÂslechy dlouho neprÏinaÂsÏely zÏaÂdneÂ vyÂsledky. O prÏõÂpad se osobneÏ zajõÂmal B. Reicin. NarÏõÂdil mjr. Turkovi vyslyÂchat gen. PalecÏka soustavneÏ trÏeba celyÂ rok. ZaÂrovenÏ Turkovi sdeÏlil: ¹KdyzÏ se ti to podarÏÂõ, udeÏlaÂm teÏ generaÂlem.ª13 Na zaÂkladeÏ instrukcõÂ Reicina pouzÏõÂval Turek staÂle tvrdsÏõÂho fyzickeÂho i psychickeÂho naÂtlaku. PrÏesneÏ podle prÏaÂnõÂ Reicina napsal ve vazbeÏ gen. PalecÏek i svuÊj zÏivotopis, kteryÂ cÏõÂtal 980 stran. GeneraÂla PalecÏka se nakonec podarÏilo Turkovi zlomit po neprÏetrzÏiteÂm trÏi dni trvajõÂcõÂm fyzickeÂm a psychickeÂm naÂtlaku v jehozÏ duÊsledku dostal gen. PalecÏek silnyÂ zÏlucÏnõÂkovyÂ zaÂchvat. NaÂsledneÏ vsÏak odmõÂtl celyÂ protokol podepsat. DoznaÂnõÂ vymysÏleneÂ mjr. Turkem podepsal azÏ po dalsÏõÂm naÂtlaku a v duÊsledku dalsÏõÂho zÏlucÏnõÂkoveÂho zaÂchvatu. TakeÂ pplk. KrzaÂk dlouho odolaÂval fyzickeÂmu i psychickeÂmu tyÂraÂnõÂ. NeÏkolikraÂt vynuceneÂ doznaÂnõÂ podepsal a posleÂze, kdyzÏ se jeho fyzickyÂ a psychickyÂ stav zlepsÏil, znova vsÏe odvolal. Nakonec vsÏak byli oba ve vykonstruo225

vaneÂm procesu odsouzeni k dlouholetyÂm trestuÊm. VyÂsÏe uvedenyÂ prÏõÂklad jednoznacÏneÏ ukazuje, zÏe brutaÂlnõÂmu fyzickeÂmu a psychickeÂmu naÂsilõÂ nebyli schopni odolat ani jedinci speciaÂlneÏ na takoveÂto situace prÏipravovanõÂ. ZnacÏneÏ rozsÏõÂrÏenyÂm zpuÊsobem provokacõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ byly i takoveÂ, jejichzÏ obeÏtõÂ se staÂvaly v sÏirokeÂ mõÂrÏe i civilnõÂ osoby. Jednalo se o zpravodajskeÂ hry, do nichzÏ meÏli byÂt provokacemi zatahovaÂni ¹reakcÏnõÂª obcÏaneÂ. Vznikaly u OBZ z popudu gen. Josefa Musila v letech 1948±1951. PuÊvodneÏ bylo cõÂlem teÏchto provokacõÂ zjistit neprÏaÂtelskou agenturu na nasÏem uÂzemõÂ, odhalit ilegaÂlnõÂ organizace a kaÂdroveÂ rozveÏdcÏõÂky pracujõÂcõÂ na nasÏem uÂzemõÂ a jejich agenturnõÂ sõÂteÏ. K tomuto druhu provokacõÂ muÊzÏeme zarÏadit i akci ¹BOZÏIÂ MLYÂNYª, kteraÂ byla rÏõÂzena gen. Musilem a plk. MirovskyÂm. Tato akce byla provaÂdeÏna ve spolupraÂci s 2. oddeÏlenõÂm HSÏ (zpravodajskyÂm). ZajõÂmaveÂ a prÏitom vyÂstizÏneÂ je hodnocenõÂ teÂto provokace v zaÂveÏrecÏneÂ zpraÂveÏ o vysÏetrÏovaÂnõÂ cÏinnosti OBZ z roku 1963, kde se rÏõÂkaÂ: ¹Ve sveÂ podstateÏ Ïslo o ilegaÂlnõÂ organizaci, jejõÂzÏ cÏlenoveÂ byli orgaÂnoveÂ OBZ a jejich agenti. Tito pak provokovali na nasÏem uÂzemõÂ dalsÏÂõ osoby k protistaÂtnõÂ cÏinnosti. Aby u reakcÏnõÂch osob byla duÊveÏra v ,ilegaÂlnõÂ organizaci` BozÏõÂ mlyÂny upevneÏna, bylo pomocõÂ agenta, kteryÂ byl napojen na neprÏaÂtelskou rozveÏdku (meÏlo jõÂt o IS), docõÂleno toho, zÏe londyÂnskyÂ rozhlas vysõÂlal heslo ,BozÏõÂ mlyÂny` melou pomalu ale jisteÏ. RovneÏzÏ tak u neprÏaÂtelskyÂch rozveÏdek byl vzbuzen dojem, zÏe jde o skutecÏnou ilegaÂlnõÂ organizaci na nasÏem uÂzemõÂ. Do zahranicÏõÂ bylo vyslaÂno neÏkolik reakcÏnõÂch osob, prÏes ktereÂ orgaÂnoveÂ nemeÏli zÏaÂdnou kontrolu. DaÂle byly do zahranicÏõÂ pomocõÂ agentuÊ zasõÂlaÂny zpraÂvy agenturnõÂ, ktereÂ politicky CÏSR v zahranicÏõÂ usÏkodily a mohlo jich byÂt proti CÏSR zneuzÏito i na mezinaÂrodnõÂm poli.ª A daÂle: ¹CõÂle, ktereÂ byly orgaÂny OBZ v akci ,BozÏõÂ mlyÂny` sledovaÂny, nebyly dosazÏeny, ale naopak provokacÏnõÂmi formami praÂce bylo zatazÏeno nezaÂkonneÏ do protistaÂtnõÂ cÏinnosti mnoho osob, ktereÂ byly nakonec likvidovaÂny.ª14 V raÂmci akce ¹BozÏõÂ mlyÂnyª vznikajõÂ ilegaÂlnõÂ organizace ¹KrusÏnohorÏõÂª, ¹KrakonosÏª a ¹Jirkaª, v nichzÏ bylo zapojeno võÂce jak 30 osob, ktereÂ byly pozdeÏji zatcÏeny a souzeny. Obdobnou akci rÏõÂdil naÂcÏelnõÂk paÂtracõÂ skupiny plk. Richard MysõÂk. Agent OBZ pplk. Josef HrusÏka zõÂskal koncem roku 1948 poznatky o ilegaÂlnõÂ skupineÏ civilnõÂch osob ¹Pravda võÂteÏzõÂª, 226

kterou zalozÏil Karel BacõÂlek. MysõÂk narÏõÂdil pplk. HrusÏkovi proniknout do zmõÂneÏneÂ ilegaÂlnõÂ organizace a zapojit do jejõÂ praÂce co nejveÏtsÏõÂ pocÏet aktivnõÂch duÊstojnõÂkuÊ, aby tato organizace dostala vojenskyÂ charakter. Pplk. HrusÏka kontaktoval gen. Karla KutlvasÏra a dalsÏõÂ duÊstojnõÂky, kterÏõÂ prÏislõÂbili pomoc. Na pokyn BedrÏicha Reicina byla ilegaÂlnõÂ organizace zlikvidovaÂna.15 V naÂsledujõÂcõÂm procesu bylo souzeno 13 osob. TrÏi osoby, vcÏetneÏ pplk. Josefa HrusÏky, byly odsouzeny k trestu smrti. Gen. KutlvasÏr byl odsouzen na dozÏivotõÂ a ostatnõÂ kromeÏ dvou k dlouholetyÂm trestuÊm zÏalaÂrÏe.16 VyÂsÏe uvedenyÂ prÏõÂpad sveÏdcÏõÂ i o tom, zÏe OBZ vyuzÏõÂvalo provokacõÂ k likvidaci z jeho pohledu nepohodlnyÂch osob, agentuÊ nebo spolupracovnõÂkuÊ teÂto slozÏky. Pplk. HrusÏka byl jednõÂm z nich. Do poslednõÂ chvõÂle veÏrÏil, zÏe trest smrti nebude vykonaÂn a zÏe naopak bude odmeÏneÏn a povyÂsÏen za splneÏnõÂ prÏõÂkazuÊ, ktereÂ dostaÂval od plk. R. MysõÂka. Byl popraven dne 24. kveÏtna 1949. PrÏõÂpad pplk. Josefa HrusÏky nebyl jedinyÂm, kdy se OBZ zbavovalo nepohodlnyÂch sveÏdkuÊ cestou provokacõÂ. K dalsÏõÂm patrÏili mjr. Claudius SÏatana a mjr. JaromõÂr NechanskyÂ. Oba byli zõÂskaÂni pro spolupraÂci s OBZ. Mjr. SÏatana byl zõÂskaÂn pro spolupraÂci osobneÏ B. Reicinem. PozdeÏji byl rÏõÂzen plk. R. MysõÂkem a mjr. TylsÏem. Na pokyn teÏchto rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnuÊ byl ve styku s pracovnõÂkem velvyslanectvõÂ USA Fottem, ktereÂmu prÏedaÂval s veÏdomõÂm rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnuÊ poznatky o cÏs. armaÂdeÏ, aby zõÂskal jeho duÊveÏru. Na pokyn gen. Musila byl zatcÏen. Po sveÂm zatcÏenõÂ se odvolaÂval na spolupraÂci s OBZ. Na radu Musila bylo sdeÏleno SÏatanovi vysÏetrÏovatelem, zÏe je nutno sepsat s nõÂm dva protokoly. Jeden, ve ktereÂm bude uvedeno, ktereÂ zpraÂvy prÏedaÂval Fottemu, a druhyÂ, kteryÂ bude pojednaÂvat o jeho spolupraÂci s OBZ a o pokynech teÏchto orgaÂnuÊ pro styk s Fottem. PrvnõÂ protokol SÏatana podepsal, druhyÂ jizÏ sepsaÂn nebyl. Na zaÂkladeÏ podvodneÏ vylaÂkaneÂho doznaÂnõÂ a prÏõÂslusÏnyÂch znaleckyÂch posudkuÊ byl odsouzen k trestu smrti a popraven, prÏesto zÏe svoji vyÂpoveÏd' u soudu odvolal.17 PodobnyÂ byl i prÏõÂpad mjr. JaromõÂra NechanskeÂho. PuÊvodneÏ byl duÊveÏrnõÂkem B. Reicina, kteryÂ jej pozdeÏji prÏedal plk. L. Klenovi. KdyzÏ plk. Klen odchaÂzel na funkci prÏednosty 2. odd. HSÏ, prÏedal NechanskeÂho R. MysõÂkovi. Ten vyjaÂdrÏil velkeÂ prÏekvapenõÂ nad tõÂm, zÏe mjr. J. NechanskyÂ je duÊveÏrnõÂkem OBZ: ¹JaÂ jsem se tomu velmi divil, nebot' jsem po NechanskeÂm Ïsel. Po zatcÏenõÂ NechanskeÂho jsem se dozveÏdeÏl, zÏe NechanskyÂ pracoval puÊvodneÏ s naÂmi 227

poctiveÏ, ale pak se obraÂtil, kdyzÏ nebyl povyÂsÏen, jak mu bylo puÊvodneÏ slibovaÂno, a kdyzÏ byl dokonce i prÏelozÏen mimo Prahu.ª18 TakeÂ mjr. JaromõÂr NechanskyÂ byl na zaÂkladeÏ vykonstruovaneÂho procesu odsouzen k trestu smrti a popraven. DalsÏõÂ akce, kteraÂ byla zameÏrÏena prÏedevsÏõÂm proti duÊstojnõÂkuÊm puÊsobõÂcõÂm v obdobõÂ druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky na ZaÂpadeÏ, nesla krycõÂ naÂzev ¹LUXª. JejõÂ zahaÂjenõÂ spadaÂ jizÏ do obdobõÂ, kdy v Mad'arsku probõÂhaÂ proces s Rajkem a v praxi KSCÏ se zacÏõÂnaÂ realizovat heslo: ¹Hledej neprÏÂõtele ve vlastnõÂch rÏadaÂch.ª Akci inicioval a rÏõÂdil Karel SÏvaÂb. CõÂlem akce bylo paÂtrat v londyÂnskeÂm archivu 2. oddeÏlenõÂ MNO po osobaÂch z rÏad reakce, ktereÂ byly nasazeny jako prÏõÂslusÏnõÂci zaÂpadnõÂho odboje do KSCÏ, armaÂdy a jinyÂch orgaÂnuÊ, aby v prÏõÂhodneÂ dobeÏ provedly zvrat zrÏõÂzenõÂ. VedoucõÂm skupiny byl za OBZ urcÏen plk. PavlõÂcÏek, kteryÂ meÏl cestou stycÏneÂho orgaÂnu StB M. Picha-TuÊmy dokladovat pruÊbeÏh a vyÂsledky akce Karlu SÏvaÂbovi. Na zaÂkladeÏ nepodlozÏenyÂch materiaÂluÊ byly provaÂdeÏny vyÂslechy duÊstojnõÂkuÊ, kterÏõÂ byli v dobeÏ okupace prÏõÂslusÏnõÂky 2. oddeÏlenõÂ MNO nebo byli zarÏazeni v zahranicÏnõÂch jednotkaÂch v Anglii, prÏõÂpadneÏ v SSSR. V duÊsledku brutaÂlnõÂho vyÂslechu BedrÏicha Wiesnera kpt. M. Pichem-TuÊmou dne 18. 11. 1949 jmenovanyÂ naÂsledujõÂcõÂho dne zemrÏel.19 Na zaÂkladeÏ nepodlozÏenyÂch materiaÂluÊ bylo v teÂto akci odsouzeno 12 duÊstojnõÂkuÊ a 18 dalsÏõÂch bylo daÂno do taÂboruÊ nucenyÂch pracõÂ. Mezi nimi i znaÂmeÂ osobnosti nasÏõÂ zpravodajskeÂ sluzÏby z obdobõÂ druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky. NaprÏõÂklad plk. Jan PernikaÂrÏ, plk. Emil StrankmuÈller, plk. FrantisÏek Heike-Stoj, plk. Jaroslav HaÂjõÂcÏek a dalsÏõÂ. IroniõÂ osudu je, zÏe mezi nimi byl i pplk. DõÂteÏ, kteryÂ po vaÂlce pracoval jako zpravodajskyÂ odbornõÂk pro OBZ. V raÂmci akce ¹Luxª byl z podlomenyÂm zdravõÂm zarÏazen do taÂbora nucenyÂch pracõÂ, kde po sÏesti tyÂdnech zemrÏel.20 PruÊvodnõÂm jevem provokacõÂ, nezaÂkonneÂho zatyÂkaÂnõÂ, veÏzneÏnõÂ a odsouzenõÂ na zaÂkladeÏ vykonstruovanyÂch obvineÏnõÂ byly majetkoveÂ delikty teÏch, kterÏõÂ se na vyÂsÏe uvedeneÂ nezaÂkonneÂ cÏinnosti podõÂleli. DochaÂzelo k rozkraÂdaÂnõÂ majetku zatcÏenyÂch a odsouzenyÂch, k machinacõÂm z jejich byty i s dalsÏõÂm majetkem. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech bylo praÂveÏ vlastnictvõÂ lukrativnõÂho majetku duÊvodem toho, zÏe se jeho majitel stal obeÏtõÂ provokace.21 At' se jizÏ jednalo naprÏõÂklad o auto, duÊm, byt, nebo i umeÏleckaÂ dõÂla znacÏneÂ hodnoty. TakeÂ operativnõÂ pracovnõÂci OBZ se podle zaÂveÏrecÏneÂ 228

zpraÂvy o vysÏetrÏovaÂnõÂ cÏinnosti OBZ v letech 1948±1951 dopousÏteÏli prÏi ruÊznyÂch zpravodajskyÂch akcõÂch ve znacÏneÂm rozsahu sÏmeliny, spekulacõÂ a obohacovaÂnõÂ se. Nebylo vyÂjimkou, zÏe zõÂskaÂvali pasÏovaneÂ cigarety, potraviny i ostatnõÂ zbozÏõÂ, ale i penõÂze. Mnohdy si dokonce tyto veÏci vynucovali. Na oplaÂtku umozÏnÏovali ruÊznyÂm osobaÂm pasÏeraÂctvõÂ, cÏerneÂ obchody, vcÏetneÏ ilegaÂlnõÂch prÏechoduÊ osob do zahranicÏõÂ. PrÏi zjisÏteÏnõÂ ruÊznyÂch majetkovyÂch deliktuÊ rozhodoval rovneÏzÏ BedrÏich Reicin o zpuÊsobu rÏesÏenõÂ jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ a o zatcÏenõÂ provinilcuÊ. V prÏõÂpadeÏ zjisÏteÏnõÂ podvoduÊ a machinacõÂ v UÂstrÏednõÂm domeÏ armaÂdy odmõÂtali Reicin s Musilem vydat souhlas se zatcÏenõÂm pplk. AmbrozÏe, kteryÂ za machinace nesl odpoveÏdnost. HlavnõÂm duÊvodem byla zrÏejmeÏ skutecÏnost, zÏe takeÂ oni v UÂDA levneÏ nakupovali. Pro Reicina obstaraÂval naÂkupy jeho sekretaÂrÏ mjr. Artur Vrba. Podle sveÏdectvõÂ gen. J. CÏermaÂka si Reicin opatrÏoval zbozÏõÂ ruÊznyÂmi zpuÊsoby. VyuzÏõÂval naprÏõÂklad i trofejnõÂ zaÂsoby v intendacÏnõÂm skladu v Praze, kde byly jeho jmeÂnem oznacÏeny celeÂ balõÂky laÂtek a jineÂho zbozÏõÂ. Pplk. Otto SezemskyÂ zÏaÂdal neÏkolikraÂt gen. Musila Reicina o souhlas se zatcÏenõÂm pplk. AmbrozÏe, jehozÏ provineÏnõÂ bylo prokaÂzaÂno. Musil SezemskeÂmu rÏekl: ¹MuÊzÏesÏ jej zatknout, ale naprÏed se zeptej gen. Reicina.ª22 Po prÏedlozÏenõÂ jasnyÂch duÊkazuÊ nakonec Reicin rezignovaneÏ pronesl: ¹Tak si ho teda vem.ª23 Ve zpraÂveÏ o vysÏetrÏovaÂnõÂ se objevila i jmeÂna generaÂluÊ Reicina, ProchaÂzky, RuÊzÏicÏky a KourÏila. Provokace, naÂsilneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ i dalsÏõÂ nezaÂkonnosti v cÏinnosti OBZ pokracÏovaly i po naÂstupu JUDr. Alexeje CÏepicÏky na funkci ministra naÂrodnõÂ obrany v dubnu 1950. Nad BedrÏichem Reicinem a celyÂm OBZ se vsÏak zacÏaly stahovat, obrazneÏ rÏecÏeno, cÏerneÂ mraky. JizÏ samotneÂ okolnosti naÂstupu CÏepicÏky do funkce ministra naÂrodnõÂ obrany neveÏsÏtily pro Reicina nic dobreÂho. Reicin se o jmenovaÂnõÂ CÏepicÏky ministrem dozveÏdeÏl z rozhlasoveÂho prÏijõÂmacÏe. Do teÂto chvõÂle se v armaÂdeÏ prÏi jmenovaÂnõÂ jakeÂhokoliv funkcionaÂrÏe neudaÂlo nic bez veÏdomõÂ Reicina a SlaÂnskeÂho, kterÏõÂ odpovõÂdali vedenõÂ KSCÏ za kaÂdrovou politiku v armaÂdeÏ. PrÏesto byl podle vyjaÂdrÏenõÂ sestrÏenice B. Reicina panõÂ Eriky ZÏaÂdnõÂkoveÂ jmenovaÂnõÂm CÏepicÏky do funkce nadsÏen. V tomto smyslu se vyjaÂdrÏil po prÏõÂchodu z praÂce v den, kdy se CÏepicÏka stal ministrem.24 Podle blõÂzkyÂch spolupracovnõÂkuÊ byl Reicin jmenovaÂnõÂm CÏepicÏky prÏekvapen, protozÏe meÏl saÂm ambice staÂt se ministrem naÂrodnõÂ 229

obrany. Jeho neskryÂvanaÂ ctizÏaÂdost v tomto smeÏru byla znaÂma. ZaÂrovenÏ vyjaÂdrÏili prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe Reicin bude intrikovat proti CÏepicÏkovi, ale prÏitom se ho bude baÂt, protozÏe podle jejich vyjaÂdrÏenõÂ: ¹CÏepicÏka nenõÂ Svoboda.ª25 JizÏ kraÂtce po sveÂm jmenovaÂnõÂ do funkce ucÏinil CÏepicÏka kroky vedoucõÂ k oslabenõÂ pozice Reicina a nakonec k jeho odstraneÏnõÂ z funkce a k zatcÏenõÂ. Z ruÊznyÂch zdrojuÊ, k nimzÏ patrÏily i dopisy duÊstojnõÂkuÊ internovanyÂch v taÂborech nucenyÂch pracõÂ, zõÂskal CÏepicÏka informace o nezaÂkonneÂ cÏinnosti OBZ. Proto si prÏõÂmo podrÏõÂdil instituce, ktereÂ Reicinovi zabezpecÏovaly jeho vyÂsadnõÂ postavenõÂ, a to 5. oddeÏlenõÂ HlavnõÂho sÏtaÂbu MNO, HlavnõÂ kaÂdrovou spraÂvu (X. odbor) MNO a 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu (zpravodajskeÂ). TõÂm Reicin ztratil nejen rozhodujõÂcõÂ zdroje informacõÂ, ale i mozÏnost rozhodovat o realizaci duÊlezÏityÂch opatrÏenõÂ v armaÂdeÏ. NaÂsledneÏ byl zbaven funkce naÂmeÏstka ministra naÂrodnõÂ obrany pro veÏci kaÂdroveÂ a prÏeveden na StaÂtnõÂ plaÂnovacõÂ komisi. Dne 8. uÂnora 1951 byl gen. BedrÏich Reicin zatcÏen. NaÂsledovalo zatcÏenõÂ jeho nejblizÏsÏõÂch spolupracovnõÂkuÊ ± sekretaÂrÏe mjr. Artura Vrby dne 16. uÂnora 1951, gen. Josefa Musila, sÏeÂfa HlavnõÂ informacÏnõÂ spraÂvy MNO (byÂvaleÂ 5. odd. HSÏ), dne 15. brÏezna 1951 a gen. LudvõÂka Klena, naÂcÏelnõÂka 2. odd. HSÏ, dne 3. dubna 1951.26 KlõÂcÏovou uÂlohu prÏi rÏesÏenõÂ nezaÂkonnostõÂ OBZ sehraÂl plk. JUDr. Jaroslav KokesÏ, kteryÂ byl jmenovaÂn do funkce naÂcÏelnõÂka HlavnõÂ soudnõÂ spraÂvy (HSS) dne 26. brÏezna 1951. O sveÂm jmenovaÂnõÂ uvaÂdõÂ: ¹PrÏi naÂstupu do funkce je mi min. dr. CÏepicÏkou oznaÂmeno rozhodnutõÂ s. Kl. Gottwalda, zÏe prÏi rÏesÏenõÂ uÂkoluÊ, ktereÂ mi budou ulozÏeny, nesmõÂ nic proniknout ven mimo trasu Gottwald KokesÏ, jinak puÊjdu do veÏzenõÂ. Proto jsem deÏlal opatrÏenõÂ, abych tento rozkaz splnil.ª27 OkamzÏiteÏ byly provedeny kaÂdroveÂ zmeÏny na HlavnõÂ soudnõÂ spraÂveÏ MNO a ve vojenskeÂ justici. Po jeho naÂstupu do funkce naÂsledujõÂ v rychleÂm sledu dalsÏõÂ kroky, o nichzÏ se rovneÏzÏ zminÏuje JUDr. Jaroslav KokesÏ ve sveÂm vyjaÂdrÏenõÂ z roku 1968: ¹Bylo mojõÂ lidskou i velitelskou povinnostõÂ, abych rychle zjistil, kdo se na vsÏech teÏchto zlocÏinech a nezaÂkonnostech podõÂlel a prÏichaÂzõÂ event. v uÂvahu k tr. stõÂhaÂnõÂ. Jako odpoveÏdnyÂ funkcionaÂrÏ jsem musel ucÏinit i opatrÏenõÂ, aby nikdo nepovolanyÂ po prÏõÂp. uÂcÏastnõÂk protizaÂkonnostõÂ se nic nedozveÏdeÏl o konanyÂch ÏsetrÏenõÂch, po prÏõÂpadeÏ nemohl na zÏaÂdneÂm uÂseku znicÏit duÊlezÏiteÂ dokumenty. PoneÏvadzÏ se ÏsetrÏenõÂ pravdy a nakonec revize 230

i rehabilitace konaly u vsÏech voj. just. uÂtvaruÊ po celeÂ CÏSR, bylo nutneÂ saÂhnout rychle ke kaÂdrovyÂm opatrÏenõÂm. Proto jsem z meÂ iniciativy mavrhl min. dr. CÏepicÏkovi propusÏteÏnõÂ byÂvalyÂch staÂtnõÂch prokuraÂtoruÊ, kterÏõÂ na veÏzneÏ daÂvali zÏaloby a navrhovali tresty. Byli to dr. VasÏ, dr. Vieska, dr. VaneÏk a dalsÏõÂ.ª28 HlavnõÂ pozornost byla v naÂsledujõÂcõÂch meÏsõÂcõÂch veÏnovaÂna sÏetrÏenõÂ souvislostõÂ internace duÊstojnõÂkuÊ v taÂborÏe nucenyÂch pracõÂ na MõÂroveÏ (duben 1951) a pouzÏõÂvaÂnõÂ naÂsilnyÂch metod vysÏetrÏovaÂnõÂ ve veÏznici OBZ, poveÏstneÂm DomecÏku (pocÏaÂtek kveÏtna 1951). V teÂto souvislosti byly z armaÂdy propusÏteÏny a posleÂze zatcÏeny desõÂtky byÂvalyÂch duÊstojnõÂkuÊ OBZ a vojenskeÂ justice. V obdobõÂ od 1. ledna 1951 do 11. zaÂrÏõÂ 1951 to bylo celkem 67 osob.29 Vedle hlavnõÂch iniciaÂtoruÊ nezaÂkonnostõÂ (gen. B. Reicina a gen. J. Musila) byli zatcÏeni a pozdeÏji odsouzeni i prÏõÂmõÂ akteÂrÏi provokacõÂ, vcÏetneÏ teÏch, kterÏõÂ se dopousÏteÏli kruteÂho naÂsilõÂ na vysÏetrÏovanyÂch. Mezi nimi i plk. Richard MysõÂk, plk. Josef MirovskyÂ, pplk. LudvõÂk SoucÏek, pplk. Karel Bohata, sÏkpt. FrantisÏek Pergl, pplk. JUDr. Karel VasÏ a rÏada dalsÏõÂch. BedrÏich Reicin byl v procesu s protistaÂtnõÂm spikleneckyÂm centrem Rudolfa SlaÂnskeÂho odsouzen ve vykonstruovaneÂm procesu k trestu smrti a popraven dne 3. prosince 1952. Byl odsouzen a popraven za cÏiny, kteryÂch se nedopustil. VeÏtsÏina ostatnõÂch byla odsouzena prÏevaÂzÏneÏ za prokaÂzanou trestnou cÏinnost. Gen. Josef Musil byl odsouzen k trestu smrti a popraven v lednu 1954. Plk. Richard MysõÂk spaÂchal sebevrazÏdu. Gen. LudvõÂk Klen se neuÂspeÏsÏneÏ o sebevrazÏdu pokusil. OstatnõÂ byli odsouzeni k ruÊzneÏ dlouhyÂm trestuÊm odneÏtõÂ svobody. Ve veÏzenõÂ vsÏak straÂvili podstatneÏ meÂneÏ cÏasu nezÏ ti, kterÏõÂ byli v duÊsledku jejich nezaÂkonneÂ cÏinnosti odsouzeni ve vykonstruovanyÂch procesech. MnohyÂm z nich udeÏlil milost prezident AntonõÂn ZaÂpotockyÂ. Na zaÂveÏr kazÏdeÂho rozhodnutõÂ o udeÏlenõÂ milosti bylo uvedeno ± jejich jednaÂnõÂ nebylo motivovaÂno neprÏaÂtelstvõÂm proti lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõÂ. VsÏichni tak opustili veÏzenõÂ drÏõÂve nezÏ prÏevaÂzÏnaÂ cÏaÂst jejich obeÏtõÂ.

1 2 3

Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise I, sv. 12, a. j. 201 s. 10±11. SU VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 217. TypickyÂm diktaÂtorem oznacÏil B. Reicina i plk. Josef MirovskyÂ ve sveÂm dopise CÏepicÏkovi ze dne 21. uÂnora 1951. VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 237.

231

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

22 23 24 25 26 27 28 29

232

VyÂpoveÏd' soudnõÂho znalce pplk. SÏteÏpaÂna Pecky. VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 234. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 216. TamteÂzÏ, sv. 33, a. j. 234. Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise I, sv. 12, a. j. 201 s. 21±22. SU TamteÂzÏ, s. 22. TamteÂzÏ, s. 23. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 216. ZÏaÂdost JUDr. Karla VasÏe o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõÂ. Viz: HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 242. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 216, s. 261. TamteÂzÏ, sv. 33, a. j. 234. Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise I, sv. 12, a. j. 201, s. 8. SU TamteÂzÏ, s. 15. Slanina, J., ValisÏ, Z.: GeneraÂl Karel KutlvasÏr. NasÏe vojsko, Praha 1993, s. 123±134. Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise I, sv. 12, a. j. 201, s. 14. SU VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 234. Â A, A UÂV KSCÏ, fond komise I, sv. 12, a. j. 201, s. 18. SU VUÂA, fond 100/52, sv. 36, a. j. 257. KonkreÂtnõÂ prÏõÂpady pplk. Bohumila DõÂteÏ a plk. Karla Lukase uvedl Eduard StehlõÂk ve sveÂm prÏõÂspeÏvku ¹NeÏktereÂ aspekty represõÂª na veÏdeckeÂm seminaÂrÏi ¹Destrukce cÏs. duÊstojnickeÂho sboru po uÂnoru 1948ª. Viz: Destrukce cÏs. duÊstojnickeÂho sboru po uÂnoru 1948, sbornõÂk prÏõÂspeÏvkuÊ v veÏdeckeÂho seminaÂrÏe konaneÂho dne 9. prosince 1992, HistorickyÂ uÂstav ACÏR, Praha 1992, s. 24±29. TamteÂzÏ, a. j. 262, zpraÂva pplk. PraÂsÏila. TamteÂzÏ. Tuto skutecÏnost potvrdila v rozhovoru s autorem dne 7. cÏervna 2002 sestrÏenice B. Reicina E. ZÏaÂdnõÂkovaÂ. ZaÂznam z jednaÂnõÂ s mjr. Kahanem dne 2. brÏezna 1951 v Komisi stranickeÂ kontroly o B. Reicinovi. VUÂA, fond 100/52, sv. 33, a. j. 231. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 217. HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999, s. 418. TamteÂzÏ. Seznam zajisÏteÏnyÂch duÊstojnõÂkuÊ z povolaÂnõÂ, vysÏetrÏovanyÂch VVZS a MNB, stav od 11. 1. do 11. 9. 1951. VUÂA, fond 100/52, sv. 32, a. j. 217.

ZaÂveÏr PrÏesto, zÏe se v archivech zachovala pouze cÏaÂst dokumentuÊ o cÏinosti vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ a ostatnõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek z obdobõÂ let 1945±1950, ukazuje jejich analyÂza, doplneÏnaÂ studiem dalsÏõÂch pramenuÊ a sveÏdectvõÂm akteÂruÊ udaÂlostõÂ teÂ doby, zÏe etapu povaÂlecÏneÂho zaÂpasu o moc v CÏeskoslovensku lze jen zteÏzÏõÂ povazÏovat za obdobõÂ demokratickeÂho vyÂvoje. KomunistickaÂ strana a jõÂ ovlaÂdaneÂ bezpecÏnostnõÂ slozÏky pouzÏõÂvaly v boji o uchopenõÂ moci jizÏ prÏed uÂnorem 1948 v sÏirokeÂm meÏrÏõÂtku metod a prostrÏedkuÊ, jezÏ byly v rozporu s uÂstavou a platnyÂmi zaÂkony. V tomto smeÏru vynikalo Reicinovo OBZ. VyÂvoj situace po prÏevzetõÂ moci komunistickou stranou smeÏrÏoval potom velmi rychle k nastolenõÂ tvrdeÂho totalitnõÂho systeÂmu, v neÏmzÏ se pouzÏõÂvaÂnõÂ nezaÂkonnyÂch metod v praÂci bezpecÏnostnõÂch slozÏek stalo vsÏednõÂ zaÂlezÏitostõÂ. OBZ sehraÂlo po uÂnoru 1948 prÏi upevnÏovaÂnõÂ tohoto systeÂmu vyÂznamnou roli. JednõÂm z vyÂsledkuÊ nicÏõÂm neomezeneÂho porusÏovaÂnõÂ zaÂkonnosti v pouÂnoroveÂm obdobõÂ byly i procesy s duÊstojnõÂky v letech 1948± 1950. HlavnõÂ uÂlohu v nich sehraÂlo vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ a vojenskaÂ justice. RozsaÂhleÂ archivnõÂ prameny, jejichzÏ obsah nebyl dosud v prÏevaÂzÏneÂ mõÂrÏe zverÏejneÏn, ale i osobnõÂ sveÏdectvõÂ perzekvovanyÂch osob podaÂvajõÂ duÊkazy o tom, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci OBZ pouzÏõÂvali prÏi vyÂslesÏõÂch naÂsilõÂ, jezÏ si nic nezadalo s metodami gestapa z obdobõÂ vaÂlky. Proto nebyl pro OBZ probleÂm na zaÂkladeÏ objednaÂvky vedenõÂ KSCÏ nebo i samotneÂho BedrÏicha Reicina kohokoliv takzvaneÏ ¹udeÏlatª. V praxi to znamenalo vykonstruovat obvineÏnõÂ, vyÂslechem obzÏalovaneÂho dosaÂhnout obvineÏnõÂ a zajistit jeho odsouzenõÂ k pozÏadovaneÂ vyÂsÏi trestu. TypickyÂm prÏõÂkladem je i prÏõÂpad gen. Heliodora PõÂky, kteryÂ byl odsouzen k trestu smrti na zaÂkladeÏ vykonstruovaneÂho procesu dokonce na ¹objednaÂvkuª SSSR. ¹OdhalenõÂª nezaÂkonnyÂch metod v cÏinnosti vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ nebylo duÊsledkem snahy tehdejsÏõÂho vedenõÂ strany a staÂtu o dodrzÏovaÂnõÂ zaÂkonnosti, ale vyÂsledkem tvrdeÂho mocenskeÂho strÏetu uvnitrÏ KSCÏ. JednoznacÏnyÂm duÊkazem tohoto tvrzenõÂ je i fakt, zÏe proti zatcÏenyÂm byÂvalyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm OBZ i vojenskeÂ justice bylo v mnohyÂch prÏõÂpadech pouzÏõÂvaÂno stejneÂ 233

fyzickeÂ a psychickeÂ naÂsilõÂ, jakeÂ pouzÏõÂvali sami zatcÏenõÂ v prÏedchaÂzejõÂcõÂm obdobõÂ. SveÏdcÏõÂ o tom mimo jineÂ i to, zÏe prÏevaÂzÏnaÂ cÏaÂst duÊstojnõÂkuÊ odsouzenyÂch na zaÂkladeÏ vykonstruovanyÂch procesuÊ v letech 1948±1950 zuÊstala nadaÂle ve veÏzenõÂ a byla propusÏteÏna veÏtsÏinou azÏ na zaÂkladeÏ amnestie prezidenta republiky v roce 1960. A to prÏedevsÏõÂm proto, aby nedosÏlo k odhalenõÂ podstaty pouÂnoroveÂho rezÏimu. Nastala tak paradoxnõÂ situace, kdy se v cÏeskoslovenskyÂch veÏzenõÂch setkali duÊstojnõÂci odsouzenõÂ ve vykonstruovanyÂch procesech z let 1948±1950 spolu s teÏmi, kterÏõÂ se o jejich odsouzenõÂ ¹zaslouzÏiliª. Jejich spoluveÏzni se stali takeÂ mnozõÂ z teÏch, kdo se ocitli v duÊsledku vnitrostranickeÂho zaÂpasu v KSCÏ v poli porazÏenyÂch. IroniõÂ osudu zuÊstaÂvaÂ i fakt, zÏe se ve veÏzenõÂ setkali i zaslouzÏilõÂ bojovnõÂci proti fasÏismu (ze vsÏech vyÂsÏe uvedenyÂch skupin) s teÏmi, proti nimzÏ jesÏteÏ relativneÏ nedaÂvno bojovali na frontaÂch druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky i v domaÂcõÂm odboji. Na svoji rehabilitaci cÏekali postizÏenõÂ (pokud se dozÏili) veÏtsÏinou azÏ do roku 1989. VeÏtsÏina teÏch, kterÏõÂ meÏli na jejich nezaÂkonneÂm odsouzenõÂ rozhodujõÂcõÂ podõÂl, vsÏak spravedlivyÂm trestuÊm veÏtsÏinou z ruÊznyÂch duÊvoduÊ unikla. Osudy akteÂruÊ udaÂlostõÂ doby, ktereÂ publikace zachycuje, byly ruÊzneÂ. MnoheÂ paradoxy vsÏak zuÊstaÂvajõÂ jesÏteÏ po padesaÂti letech. Je mozÏno je uveÂst na prÏõÂkladu trÏõÂ vyÂznamnyÂch prÏedstaviteluÊ OBZ. BedrÏicha Reicina a Karla VasÏe, kterÏõÂ staÂli u zrodu OBZ, a jeho poslednõÂho sÏeÂfa Josefa Musila. PrvnõÂ z nich byl odsouzen ve vykonstruovaneÂm procesu s protistaÂtnõÂm spikleneckyÂm centrem Rudolfa SlaÂnskeÂho k trestu smrti a popraven. V roce 1963 byl plneÏ rehabilitovaÂn. FormaÂlneÏ se tedy stal bezuÂhonnyÂm obcÏanem. Josef Musil byl odsouzen k trestu smrti zcÏaÂsti za skutecÏneÂ porusÏovaÂnõÂ zaÂkonuÊ a zcÏaÂsti na zaÂkladeÏ vykonstruovanyÂch obvineÏnõÂ. Nebyl nikdy rehabilitovaÂn. V obnoveneÂm procesu byl trest smrti zrusÏen a novyÂ verdikt soudu zneÏl osm let odneÏtõÂ svobody nepodmõÂneÏneÏ. Karel VasÏ byl puÊvodneÏ odsouzen na dozÏivotõÂ takeÂ na zaÂkladeÏ zcÏaÂsti vykonstruovanyÂch obvineÏnõÂ. Po kraÂtkeÂ dobeÏ pobytu ve veÏzenõÂ byl propusÏteÏn a posleÂze rovneÏzÏ rehabilitovaÂn. Po roce 1989 byl souzen za podõÂl na justicÏnõÂ vrazÏdeÏ gen. Heliodora PõÂky. OdsuzujõÂcõÂ rozsudek byl na zaÂkladeÏ jeho odvolaÂnõÂ zrusÏen, a tak si dosud (v roce 2003) uzÏõÂvaÂ ¹zaslouzÏeneÂhoª duÊchodu. 234

PraÂveÏ proto aby podobneÂ paradoxy nemohly znovu vzniknout, je potrÏebneÂ zabyÂvat se nasÏõÂ povaÂlecÏnou historiõÂ a snazÏit se dopaÂtrat skutecÏnyÂch prÏõÂcÏin tragickyÂch udaÂlostõÂ z prÏelomu cÏtyrÏicaÂtyÂch a padesaÂtyÂch let.

235

ArchivnõÂ prameny ARCHIVY, OBDOBIÂ 1944±1949 (POUZÏITEÂ ZKRATKY) Archiv Parlamentu CÏR Praha (Archiv P CÏR), fondy: ProzatõÂmnõÂ naÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ (PNS) UÂstavodaÂrneÂ naÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ (UÂNS) VojenskyÂ uÂstrÏednõÂ archiv Praha (VUÂA), fondy: VojenskaÂ kancelaÂrÏ prezidenta republiky (VKPR) PolitickyÂ kabinet ministra naÂrodnõÂ obrany (PK MNO) StaÂtnõÂ tajemnõÂk v ministerstvu naÂrodnõÂ obrany (StaÂt. taj. MNO) VojenskaÂ rada prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy (VR) HlavnõÂ spraÂva vyÂchovy a osveÏty (HSVO) Ministerstvo naÂrodnõÂ obrany ± HlavnõÂ sÏtaÂb (MNO HSÏ) CÏeskoslovenskaÂ vojenskaÂ mise v SSSR 1944±1945 (CÏs.VM v SSSR) SSSR IV., 1. cÏs. armaÂdnõÂ sbor v SSSR 1944±1945 1. cÏeskoslovenskaÂ armaÂda na Slovensku 1944 Dokumenty prÏijõÂmacõÂch komisõÂ Alexej CÏepicÏka 1947±1953 (100/52) I. odbor MNO DalsÏõÂ pouzÏiteÂ dokumenty, ulozÏeneÂ ve VojenskeÂm uÂstrÏednõÂm archivu: SbõÂrky zaÂkonuÊ a narÏõÂzenõÂ republiky CÏeskoslovenskeÂ 1946±1949 SbornõÂk duÊveÏrnyÂch vyÂnosuÊ MNO 1945±1949 VeÏcnyÂ veÏstnõÂk MNO 1945±1949 OsobnõÂ veÏstnõÂk MNO 1945±1949 VeÏstnõÂk SNB, rocÏ. IV, 1948 Rozkazy GeneraÂlnõÂho inspektoraÂtu vlaÂdnõÂho vojska OsobnõÂ veÏstnõÂk GeneraÂlnõÂho inspektoraÂtu vlaÂdnõÂho vojska Archiv Ministerstva vnitra CÏR Praha (AMV), fondy: 302±100±4, 302±289±1, 2, 3; 302±290±1, 2; 302±291±1; 302±293±1, 5, 6; 302±538±1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 26; 302±539±5, 9; 302±540±1, 2,3 ,7 ; 302±541± ±12, 15; 302±542±6; 302±578±1; 302±579±1, 9; 304±32±3; 304±47±1, 2, 3, ; 304±226±1, 2, 3, 10; 310±24±1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10; 310±25±1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 VyÂnosy Ministerstva vnitra ± fond A 14 VeÏstnõÂky Ministerstva vnitra CÏSR, rocÏnõÂky XXVII. ± XXX. (1945± ±1948). StaÂtnõÂ uÂstrÏednõÂ archiv ± archiv UÂV KSCÏ (SUÂA A UÂV KSCÏ), fondy: 0212, 02/1, 02/3, 100/24, 100/1 SlovenskyÂ naÂrodnyÂ archõÂv Bratislava (SNA), fondy: UÂrad predsednõÂctva Slovenskej naÂrodnej rady (UÂP SNR) PoverenõÂctvo vnuÂtra (PV) 237

PoverenõÂctvo spravodlivosti (PS ) ArchõÂv UÂstredneÂho vyÂboru KSS Bratislava (ArchõÂv UÂV KSS), fond: PredsednõÂctvo uÂstredneÂho vyÂboru KSS (PUÂV KSS) Archiv UÂstavu marxismu-leninismu UÂV KSS Bratislava (Archiv UÂML UÂV KSS), fondy: UÂstrednyÂ vyÂbor KSS (UÂV KSS) SlovenskaÂ naÂrodnaÂ rada (SNR) MoravskyÂ zemskyÂ archiv Brno, fond: ZNV Prezidium

ROZHOVORY AUTORA VaÂclav KruntoraÂd ± osobnõÂ rÏidicÏ B. Reicina, HavlõÂcÏkuÊv Brod 2. 7. 2002 Genmjr. doc. ing. OldrÏich Kvapil, Praha 2. 3. 2002 Erika ZÏaÂdnõÂkovaÂ ± sestrÏenice B. Reicina, TeÏmice 7. 6. 2002

238

Bibliografie ArmaÂda a naÂrod, nakladatelstvõÂ L. MazaÂcÏe, Praha 1938. BarnovskyÂ, M.: Na ceste k monopolu moci: MocenskopolitickeÂ zaÂpasy na Slovensku v rokoch 1945±1948, Bratislava, Archa 1993. BenesÏ, E.: Demokracie dnes a zõÂtra, CÏin, Praha 1948. BenesÏ, E.: PameÏti. Od Mnichova k noveÂ vaÂlce a k noveÂmu võÂteÏzstvõÂ, Orbis, Praha 1947. BenesÏ, E.: SÏest let exilu a druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky, DruzÏstevnõÂ praÂce, Praha, 1946. BõÂlek, J.: PomocneÂ technickeÂ prapory, UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu, Praha 2002. Bret, Jan: 22 opraÂtek, Ministerstvo obrany, AVIS, Praha 1999. Brod, T., CÏejka, E.: Na zaÂpadnõÂ fronteÏ, NasÏe vojsko, Praha 1965. BoucÏek, M.: Praha v uÂnoru 1948, Praha 1963. BoucÏek, M., KlimesÏ, M.: DramatickeÂ dny uÂnora 1948, Praha 1973. BoucÏek, M., KlimesÏ, M., VartõÂkovaÂ, M.: Program revoluce, Praha 1973. Brod, T.: Cesta cÏeskoslovenskyÂch komunistuÊ k moci v letech 1945±1948. 1. cÏaÂst, Operace velkyÂ podvod, Magnet-Press, Praha 1990. Brod, T.: Cesta cÏeskoslovenskyÂch komunistuÊ k moci v letech 1945±1948. 2. cÏaÂst, Triumf a zkaÂza, Magnet-Press, Praha 1990. Cesar, J. SnõÂtil, Z.: CÏeskoslovenskaÂ revoluce 1944±1948, Svoboda, Praha, 1979. Cesta k lidoveÂ bezpecÏnosti, NasÏe vojsko, Praha 1975. Cestou kveÏtna, dokumenty k pocÏaÂtkuÊm nasÏõÂ naÂrodnõÂ a demokratickeÂ revoluce, Svoboda, Praha 1975. CÏejka, E.: CÏeskoslovenskyÂ odboj na ZaÂpadeÏ (1939±1945), MladaÂ fronta, Praha 1997. CÏeskoslovenskaÂ armaÂda 1918±1938, SpraÂva sociaÂlnõÂho rÏõÂzenõÂ, FMNO, Praha 1991. CÏeskoslovenskaÂ vlastiveÏda, dõÂl V., StaÂt, Sfinx, Praha 1931. CÏeskoslovenskeÂ deÏjiny v datech, Svoboda, Praha 1986. CÏeskyÂ antifasÏismus a odboj, slovnõÂkovaÂ prÏõÂrucÏka, NasÏe vojsko, Praha 1988. Deset let CÏeskoslovenskeÂ republiky, svazek I. ± III., StaÂtnõÂ tiskaÂrna, Praha 1928. Destrukce cÏs. duÊstojnickeÂho sboru po uÂnoru 1948, sbornõÂk prÏõÂspeÏvkuÊ z veÏdeckeÂho seminaÂrÏe konaneÂho dne 9. prosince 1992, HistorickyÂ uÂstav ACÏR, Praha 1992. DeÏjiny KSCÏ v datech, Svoboda, Praha 1984. DrsÏka, P.: ArmaÂda v cÏeskoslovenskej revoluÂcii 1945±1948, NasÏe vojsko, Praha 1975. DrsÏka, P.: CÏeskoslovenskaÂ armaÂda v naÂrodnõÂ a demokratickeÂ revoluci 1945±1948, NasÏe vojsko, Praha 1979. Drtina, P.: CÏeskoslovensko, muÊj osud, svazek II, kniha 1, 2. Melantrich, Praha 1991. 239

DuÊstojnõÂk lidoveÂ armaÂdy, Ministerstvo naÂrodnõÂ obrany, HlavnõÂ spraÂva vyÂchovy a osveÏty, 1948. Ï urica, M, S.: Dejiny Slovenska a SlovaÂkov, SPN, Bratislava 1995. D Edvard BenesÏ, cÏeskoslovenskyÂ a evropskyÂ politik, sbornõÂk projevuÊ a prÏõÂspeÏvkuÊ k 110. vyÂrocÏõÂ narozenõÂ druheÂho cÏeskoslovenskeÂho prezidenta z mezinaÂrodnõÂ konference 25. ± 29. 5. 1994, Brno 1994. Feierabend, K, L.: PolitickeÂ vzpomõÂnky I, II, III, Atlantis, Brno 1994± ±1996. Fierlinger, Z.: Ve sluzÏbaÂch CÏSR, dõÂl. I, II., Svoboda, Praha 1949. Fischl, V.: Hovory s Janem Masarykem, MladaÂ fronta, Praha 1991. Gebhard, J., Koutek, J., KuklõÂk, J.: Na frontaÂch tajneÂ vaÂlky, Praha 1989. Gottwald, K.: Proti fasÏismu a vaÂlce, za lidovou demokracii a socialistickou revoluci, Praha 1986. Gottwald, K.: Spisy, sv. XIII., Svoboda, Praha 1957. Gottwald, K.: VyÂbor z dõÂla II., Praha 1971. GrospicÏ, J., Chovanec, J., Vysokaj, J.: KosÏickyÂ vlaÂdnõÂ program ± program budovaÂnõÂ lidoveÏ demokratickeÂho CÏeskoslovenska, SPN, Praha 1977. HanzlõÂk, F.: FormovaÂnõÂ duÊstojnickeÂho sboru CÏeskoslovenskeÂ armaÂdy v letech 1945±1948, kandidaÂtskaÂ disertacÏnõÂ praÂce, MU, Brno 1992. HanzlõÂk, F.: BezpecÏnostnõÂ slozÏky v boji o uchopenõÂ politickeÂ moci v cÏeskyÂch zemõÂch v letech 1945±1948, habilitacÏnõÂ praÂce, MU, Brno 1997. HanzlõÂk, F.: UÂnor 1948 vyÂsledek nerovneÂho zaÂpasu, Prewon, Praha 1997. HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., PospõÂsÏil, J.: Sluha dvou paÂnuÊ, LõÂpa, Vizovice 1999. HanzlõÂk, F., PospõÂsÏil, J., Soumrak demokracie, LõÂpa, Vizovice 2000. BejcÏek, E., HanzlõÂk, F.: VojaÂk se srdcem boheÂma, LõÂpa, Vizovice 2002. Historie MV a SNB v zaÂkladnõÂch datech, Praha 1978. Hejl, V.: ZpraÂva o organizovaneÂm naÂsilõÂ, Univerzum, Praha 1990. Historie SNB v dokumentech, NasÏe vojsko, Praha 1985. Hora, O.: SveÏdectvõÂ o pucÏi, dõÂl. I. a II., Melantrich, Praha 1991. JanecÏek, O.: Se zbranõÂ v ruce, NasÏe vojsko, Praha 1957. Josten, J.: CÏeskoslovensko zÏaluje, NasÏe vojsko, Praha 1993. Kadlec, V.: PodivneÂ konce nasÏich prezidentuÊ, Kruh 1991. Kaplan, K.: CÏeskoslovensko v letech 1945±1948, SPN, Praha 1991. Â stav pro souKaplan, K.: MajetkoveÂ zdroje KSCÏ v letech 1945±1952, U dobeÂ deÏjiny KSCÏ, Praha 1993. Kaplan, K.: NekrvavaÂ revoluce, MladaÂ fronta, Praha 1993. Kaplan, K.: PeÏt kapitol o uÂnoru, DoplneÏk, Brno 1997. Kaplan, K.: PoslednõÂ rok prezidenta, DoplneÏk, Brno 1994. Kaplan, K.: Pravda o CÏeskoslovensku 1945±1948, Panorama, Praha 1990. Kaplan, K.: StB o sobeÏ, UÂrÏad vysÏetrÏovaÂnõÂ a dokumentace zlocÏinuÊ komunismu, Praha 2002. Ke vzniku a vyÂvoji CÏeskoslovenskeÂ lidoveÂ armaÂdy, NasÏe vojsko, Praha 1959. Klement Gottwald o uÂloze bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu, NasÏe vojsko, Praha 1974. 240

Kol. autoruÊ: Odboj a revoluce, NasÏe vojsko, Praha 1965. Kol. autoruÊ: VojenskeÂ deÏjiny CÏeskoslovenska, dõÂl V., NasÏe vojsko, Praha 1989. KomunistickaÂ strana CÏeskoslovenska a CÏeskoslovenskaÂ lidovaÂ armaÂda, HPS CÏSLA, Praha 1981. Kroupa, V.: Sbor naÂrodnõÂ bezpecÏnosti 1945±1948, NasÏe vojsko, Praha 1977. KrÏen, J.: Do emigrace, NasÏe vojsko, Praha 1963. KrÏen, J.: V emigraci, NasÏe vojsko, Praha 1969. KrÏen, J.: BõÂlaÂ mõÂsta v nasÏich deÏjinaÂch, Knihovna LN, Praha 1990. KSCÏ o ozbrojenyÂch silaÂch, NasÏe vojsko, Praha 1976. Kulka, E.: ZÏideÂ v cÏeskoslovenskeÂ SvobodoveÏ armaÂdeÏ, NasÏe vojsko, Praha 1990. LasÏtovicÏka, B.: V LondyÂneÏ za vaÂlky, SNPL, Praha 1961. LiptaÂk, J.: VõÂteÏznou cestou k UÂnoru (CÏeskoslovenskaÂ armaÂda mezi kveÏtnem 1945 a uÂnorem 1948), Praha 1977. Mencl, V. a kol.: KrÏizÏovatky 20. stoletõÂ, NasÏe vojsko, Praha 1990. MlyÂnskyÂ, J.: UÂnor 1948 a akcÏnõÂ vyÂbory NaÂrodnõÂ fronty, Academia, Praha 1978. Moravec, F.: SÏpion jemuzÏ neveÏrÏili, Rozmluvy, Praha 1990. NaÂrod se ubraÂnil, 1939±1945, sbornõÂk pracõÂ historikuÊ a pameÏtnõÂkuÊ, NaÂrodnõÂ osvobozenõÂ, Praha 1995. NavraÂtil, J. DomanÏskyÂ, J.: Boj KSCÏ o lidovou armaÂdu v etapeÏ rozvõÂjenõÂ a prÏeruÊstaÂnõÂ naÂrodneÏ demokratickeÂ revoluce v revoluci socialistickou, NasÏe vojsko, Praha 1962. Ort. A.: Dr. Edvard BenesÏ ± evropskyÂ politik. VSÏE, Praha 1993. Prameny k deÏjinaÂm III. odboje, dõÂl I. ± III., 1995. Proces s dr. J. Tisom ± spomienky obzÏalobcu Antona RasÏlu, obhajcu Ernesta ZÏabkayho, Tatrapress, 1990. Program prveÂ domaÂcõÂ vlaÂdy republiky, vlaÂdy NaÂrodnõÂ fronty CÏechuÊ a SlovaÂkuÊ, Ministerstvo informacõÂ, Praha 1945. PrÏehled deÏjin KSCÏ, Praha 1978. PrÏehled deÏjin vojenskeÂ politiky KSCÏ, II. dõÂl, VHUÂ, Praha 1979. Radosta, Petr.: ProtikomunistickyÂ odboj, EGEM 1993 Ripka, H.: UÂnorovaÂ trageÂdie, Atlantis, Brno 1995. SbornõÂk dokumentuÊ ke vzniku a vyÂvoji SNB 1945±1948, Praha 1974. SbornõÂk vojenskeÂ akademie Brno, mimorÏaÂdneÂ cÏõÂslo, rocÏ. 1994. SmutnyÂ, J.: SveÏdectvõÂ prezidentova kancleÂrÏe, MladaÂ fronta, Praha 1996. SnõÂtil, VõÂteÏznyÂ uÂnor a jeho mezinaÂrodnõÂ vyÂznam, Svoboda, Praha 1987. StaneÏk, T.: Perzekuce 1945, Praha 1996. StrucÏnyÂ prÏehled deÏjin Sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti, Praha 1981. Svoboda, L.: Cestami zÏivota I, NasÏe vojsko, Praha 1971. Svoboda, L.: Cestami zÏivota II, NasÏe vojsko, Praha 1992. Svoboda, L.: O noveÂ lidoveÂ armaÂdeÏ, Praha 1945. Svoboda, L.: VyÂbor z projevuÊ a cÏlaÂnkuÊ I. 1942±1945, Praha 1970. SÏikl, V.: PrÏedcÏasnaÂ vzpoura, NasÏe vojsko, Praha 1992. SÏolc, J.: Ve sluzÏbaÂch prezidenta, VysÏehrad, Praha 1994. SÏvondr, M.: DuÊstojnickyÂ sbor CÏeskoslovenskeÂ armaÂdy v letech 1945± 241

±1949, diplomovaÂ praÂce, VPA KG, Bratislava 1972. TaÂborskyÂ, E.: Prezident BenesÏ mezi ZaÂpadem a VyÂchodem, MladaÂ fronta, Praha 1993. Tigrid, P.: KapesnõÂ pruÊvodce inteligentnõÂ zÏeny po vlastnõÂm osudu, Praha 1990. Tigrid, P.: PolitickaÂ emigrace v atomoveÂm veÏku, Prostor, Praha 1990. TrÏi roky. PrÏehledy a dokumenty k CÏeskoslovenskeÂ politice v letech 1945±1948, dõÂl. I. a II., Melantrich, Praha 1991. UÂnor a cÏeskoslovenskeÂ ozbrojeneÂ sõÂly, Praha 1973. VeselyÂ, J.: Kronika uÂnorovyÂch dnuÊ, Praha 1958. VondraÂsÏek, V.: Boj KSCÏ za prosazenõÂ KosÏickeÂho vlaÂdnõÂho programu prÏi vyÂstavbeÏ cÏeskoslovenskeÂ armaÂdy (duben 1945 ± kveÏten 1946), VPA KG, Bratislava 1979. VondraÂsÏek, V.: VojenskaÂ politika KomunistickeÂ strany CÏeskoslovenska v letech 1945±1948, studijnõÂ materiaÂl, VPA KG, Bratislava 1985. VyÂvoj sboru naÂrodnõÂ bezpecÏnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948±1960, FMNO, Praha 1978. Za svobodu CÏeskoslovenska, dõÂl I, NasÏe vojsko, Praha 1959. Za svobodu CÏeskoslovenska, dõÂl II, NasÏe vojsko, Praha 1961. Za svobodu CÏeskoslovenska, dõÂl III, NasÏe vojsko, Praha 1963. ZÏikesÏ, V.: SlovenskeÂ povstaÂnõÂ bez myÂtuÊ a legend, Univerzum, Praha 1990.

242

Noviny a cÏasopisy OBDOBIÂ 1945±1948 CÏas NovaÂ mysl RudeÂ praÂvo SvobodneÂ CÏeskoslovensko SvobodneÂ slovo Tvorba

PO ROCE 1948 A revue, rocÏnõÂk 1968 A-revue, rocÏnõÂky 1990±1991 HistorickaÂ revue 1995 Historie a vojenstvõÂ, rocÏnõÂky 1956±1999, jednotlivaÂ cÏõÂsla LidovaÂ armaÂda, rocÏnõÂky 1956±1989, jednotlivaÂ cÏõÂsla NovaÂ mysl, rocÏnõÂk 1968 PolitologickyÂ cÏasopis, rocÏnõÂk 1995±1999 PrÏõÂspeÏvky k deÏjinaÂm KSCÏ, rocÏnõÂky 1963 a 1965 VojenskeÂ rozhledy, rocÏnõÂky 1994±1999

243

Seznam pouzÏityÂch zkratek AMV ± Archiv Ministerstva vnitra CÏR APS ± ArmaÂdnõÂ poradnõÂ sbor A UÂV KSCÏ ± Archiv uÂstrÏednõÂho vyÂboru KSCÏ AV NF ± AkcÏnõÂ vyÂbor NaÂrodnõÂ fronty AV PNF ± AkcÏnõÂ vyÂbor parlamentnõÂ NaÂrodnõÂ fornty BO ± BezpecÏnostnõÂ oddõÂl CÏSCÏK ± CÏeskoslovenskyÂ cÏervenyÂ krÏõÂzÏ CÏSNS ± CÏeskoslovenskaÂ strana naÂrodneÏsocialistickaÂ FS ± FinancÏnõÂ straÂzÏ HIS ± HlavnõÂ informacÏnõÂ spraÂva HS OBZ ± HlavnõÂ spraÂva vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ HSVO ± HlavnõÂ spraÂva vyÂchovy a osveÏty HSÏ ± HlavnõÂ sÏtaÂb HV ± HlavnõÂ velitel KAV NF ± KrajskyÂ AkcÏnõÂ vyÂbor NaÂrodnõÂ fronty KSCÏ ± KomunistickaÂ strana CÏeskoslovenska KSS ± KomunistickaÂ strana Slovenska KVNB ± Komise pro vnitrÏnõÂ naÂrodnõÂ bezpecÏnost KVP ± KosÏickyÂ vlaÂdnõÂ program MNO ± Ministerstvo naÂrodnõÂ obrany MNV ± MõÂstnõÂ naÂrodnõÂ vyÂbor MV ± Ministerstvo vnitra NB ± NaÂrodnõÂ bezpecÏnost NF ± NaÂrodnõÂ fronta N HSÏ ± NaÂcÏelnõÂk hlavnõÂho sÏtaÂbu NKVD ± SoveÏtskeÂ ministerstvo vnitra NROS ± NejvysÏsÏõÂ rada obrany staÂtu NSDAP ± NacionaÂlneÏ socialistickaÂ neÏmeckaÂ deÏlnickaÂ strana NSS ± NaÂrodneÏ socialistickaÂ strana NV ± NaÂrodnõÂ vyÂbor OBZ ± VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ ONV ± OkresnõÂ naÂrodnõÂ vyÂbor OSK ± OkresnõÂ spraÂvnõÂ komise OS OBZ ± OblastnõÂ spraÂvy VojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ O StB ± OblastnõÂ uÂrÏadovna StaÂtnõÂ bezpecÏnosti OV KSCÏ ± OkresnõÂ vyÂbor KSCÏ OVVO ± OrgaÂny vnitrÏnõÂ a vneÏjsÏõÂ ochrany PK MNO ± PolitickyÂ kabinet ministra naÂrodnõÂ obrany PNS ± ProzatõÂmnõÂ naÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ Po StB ± PobocÏka oblastnõÂ uÂrÏadovny StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ROH ± RevolucÏnõÂ odboroveÂ hnutõÂ RSHA ± HlavnõÂ rÏõÂsÏskyÂ bezpecÏnostnõÂ uÂrÏad SCÏM ± Svaz cÏeskeÂ mlaÂdezÏe SD ± Sicherheitsdienst, bezpecÏnostnõÂ sluzÏba 245

SNA ± SlovenskyÂ naÂrodnyÂ archõÂv SNB ± Sbor naÂrodnõÂ bezpecÏnosti SNP ± SlovenskeÂ naÂrodnõÂ povstaÂnõÂ SNR ± SlovenskaÂ naÂrodnõÂ rada SS ± Schutzstaffeln, ochranneÂ oddõÂly NSDAP StB ± StaÂtnõÂ bezpecÏnost SUÂA ± StaÂtnõÂ uÂstrÏednõÂ archiv UÂAV ± UÂstrÏednõÂ akcÏnõÂ vyÂbor UÂML ± UÂstav marxismu leninismu UÂNS ± UÂstavodaÂrneÂ naÂrodnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ UÂP SNR ± UÂrÏad prÏedsednictva SlovenskeÂ naÂrodnõÂ rady Â strÏednõÂ rada odboruÊ UÂRO ± U UÂS ± UÂstrÏednõÂ sekretariaÂt UÂV ± UÂstrÏednõÂ vyÂbor UÂVV ± UÂstrÏednõÂ vyÂkonnyÂ vyÂbor VHA ± VojenskyÂ historickyÂ archiv VKPR ± VojenskaÂ kancelaÂrÏ prezidenta republiky VO ± VojenskaÂ oblast VR ± VojenskaÂ rada prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy VUÂA ± VojenskyÂ uÂstrÏednõÂ archiv Ï SR ± VelkaÂ rÏõÂjnovaÂ socialistickaÂ revoluce VR V VZS ± VelitelstvõÂ vojenskeÂ zpravodajskeÂ sluzÏby Ï ± ZemskeÂ financÏnõÂ rÏeditelstvõÂ ZFR ZNV ± ZemskyÂ naÂrodnõÂ vyÂbor ZOB ± ZemskyÂ odbor bezpecÏnosti ZOP ± ZpravodajskaÂ ochrana pruÊmyslu Z StB ± ZemskaÂ uÂrÏadovna StaÂtnõÂ bezpecÏnosti ZV ± ZemskyÂ velitel (velitelstvõÂ)

246

ResumeÂ Publikace se zabyÂvaÂ puÊsobenõÂm jedneÂ z vojenskyÂch tajnyÂch sluzÏeb ± obranneÂho zpravodajstvõÂ ± v letech 1945±1950. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ (OBZ) sehraÂlo duÊlezÏitou uÂlohu v zaÂpasu o politickou moc v povaÂlecÏneÂm CÏeskoslovensku. Pod vedenõÂm BedrÏicha Reicina se podõÂlelo na ovlaÂdnutõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek ministerstva vnitra i tajnyÂch sluzÏeb komunistickou stranou jizÏ v roce 1945. VyÂrazneÏ prÏispeÏlo k uchopenõÂ moci komunistickou stranou v uÂnoru roku 1948 a k jejõÂmu upevnÏovaÂnõÂ v naÂsledujõÂcõÂm obdobõÂ. V poslednõÂ etapeÏ sveÂ cÏinnosti se vojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ podõÂlelo na prÏõÂpravaÂch nezaÂkonnyÂch procesuÊ, prÏedevsÏõÂm s vojenskyÂmi osobami. MeÏlo vyÂraznyÂ podõÂl i na provokacõÂch, v jejichzÏ duÊsledku byly v letech 1948±1951 stovky osob nezaÂkonneÏ odsouzeny a veÏzneÏny. DesõÂtky z nich byly i popraveny. V prvnõÂ cÏaÂsti jsou podrobneÏ analyzovaÂny souvislosti vzniku vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ na pocÏaÂtku roku 1945 a okolnosti jmenovaÂnõÂ npor. BedrÏicha Reicina na mõÂsto prÏednosty oddeÏlenõÂ OBZ 1. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. Pozornost je veÏnovaÂna puÊsobenõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ v pruÊbeÏhu vaÂlky a do ukoncÏenõÂ branneÂ pohotovosti staÂtu v prosinci 1945. V teÂ dobeÏ se v uÂzkeÂ spolupraÂci se soveÏtskyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami podõÂlelo OBZ na zatyÂkaÂnõÂ stovek osob a na jejich odvlecÏenõÂ do taÂboruÊ v SSSR. OBZ takeÂ proveÏrÏovalo duÊstojnõÂky a rotmistry, hlaÂsõÂcõÂ se do noveÂ cÏs. armaÂdy. NezanedbatelnyÂ je i podõÂl OBZ na ovlaÂdnutõÂ ministerstva vnitra v roce 1945. Na podzim 1945 zahaÂjilo obranneÂ zpravodajstvõÂ zpravodajskou ochranu podnikuÊ duÊlezÏityÂch pro obranu staÂtu, cÏõÂmzÏ se jeho puÊsobnost vyÂrazneÏ rozsÏõÂrÏila i do civilnõÂho sektoru. DalsÏõÂ cÏaÂst publikace zahrnuje puÊsobenõÂ obranneÂho zpravodajstvõÂ od pocÏaÂtku roku 1946, kdy dosÏlo k jeho rozsaÂhleÂ reorganizaci, azÏ do uÂnora roku 1948. V teÂto dobeÏ se cÏinnost OBZ znacÏneÏ rozsÏõÂrÏila. ZõÂskalo vyÂsadnõÂ postavenõÂ mezi vsÏemi tajnyÂmi sluzÏbami. JizÏ v teÂto dobeÏ se podõÂlelo na perzekuci duÊstojnõÂkuÊ, prÏevaÂzÏneÏ zaÂpadnõÂho odboje. Svoji puÊsobnost orientovalo i na cÏinnost v zahranicÏõÂ, a to prÏevaÂzÏneÏ na zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ soveÏtskyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. OBZ se daÂle podõÂlelo na prohlubovaÂnõÂ vlivu KSCÏ, prÏedevsÏõÂm v armaÂdeÏ. Sledovalo duÊstojnõÂky propusÏteÏneÂ z ja247

kyÂchkoli duÊvoduÊ z armaÂdy a prÏipravovalo seznamy nepohodlnyÂch. Na podzim 1947 se podõÂlelo na vyhrocenõÂ vnitropolitickeÂ situace ve staÂteÏ svou uÂcÏastõÂ v tzv. mosteckeÂ sÏpionaÂzÏnõÂ afeÂrÏe a ve spiknutõÂ na Slovensku. V pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch udaÂlostõÂ roku 1948 puÊsobil sÏeÂf OBZ plk. BedrÏich Reicin v nejuzÏsÏõÂm vedenõÂ KSCÏ a na zaÂkladeÏ jeho podkladuÊ bylo propusÏteÏno 25 generaÂluÊ z armaÂdy ihned po prÏevzetõÂ moci komunisty. ZaÂveÏrecÏnaÂ cÏaÂst publikace je veÏnovaÂna puÊsobenõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ po uÂnoru 1948 azÏ do uveÏzneÏnõÂ BedrÏicha Reicina v uÂnoru roku 1951. V teÂ dobeÏ se obranneÂ zpravodajstvõÂ jesÏteÏ pod vedenõÂm BedrÏicha Reicina podõÂlelo na realizaci prvnõÂch cÏistek v duÊstojnickeÂm sboru armaÂdy. Po odchodu B. Reicina na funkci naÂmeÏstka ministra naÂrodnõÂ obrany pro kaÂdrovou praÂci nastoupil na jeho funkci plk. Josef Musil. OBZ je prÏõÂmo podrÏõÂzeno B. Reicinovi a podõÂlõÂ se na zaÂkladeÏ jeho ¹objednaÂvkyª na perzekuci duÊstojnõÂkuÊ, prÏedevsÏõÂm zaÂpadnõÂho odboje. V praÂci obranneÂho zpravodajstvõÂ byly beÏzÏneÏ pouzÏõÂvaÂny nezaÂkonneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ. Jejich vyÂsledkem jsou vynuceneÂ vyÂpoveÏdi veÏzneÏnyÂch a stovky odsouzenyÂch ve vykonstruovanyÂch procesech. Soumrak obranneÂho zpravodajstvõÂ nastaÂvaÂ naÂstupem JUDr. Alexeje CÏepicÏky na mõÂsto ministra naÂrodnõÂ obrany v dubnu roku 1950. Na pocÏaÂtku roku 1951 je zatcÏen B. Reicin a poteÂ dalsÏõÂ vedoucõÂ cÏiniteleÂ OBZ a vysÏetrÏovateleÂ. TõÂm koncÏõÂ eÂra cÏinnosti obranneÂho zpravodajstvõÂ pod vedenõÂm BedrÏich Reicina, ne vsÏak nezaÂkonneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂch slozÏek. NaÂsledujõÂ dalsÏõÂ nezaÂkonneÂ procesy, tentokraÂt s komunistickyÂmi funkcionaÂrÏi. Publikace je doplneÏna mnohyÂmi dokumenty a fotografiemi, ktereÂ rozsÏirÏujõÂ poznaÂnõÂ o puÊsobenõÂ vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ v analyzovaneÂm obdobõÂ a takeÂ dokumentujõÂ zaÂkulisõÂ boje o politickou moc v CÏeskoslovensku v povaÂlecÏneÂm obdobõÂ.

248

ReÂsumeÂ The publication deals with the activities of one of the military secret services ± defence intelligence service in 1945±1950. The military defence intelligence service (OBZ) played an important role in the struggle for political power in the post-war Czechoslovakia. Headed by BedrÏich Reicin, it contributed to gaining control over the security branches of the Ministry of the Interior as well as over the secret services by the Communist Party as early as 1945. It considerably contributed to the seizure of power by the Communist Party in February 1948 and its strengthening in the subsequent period. In the last phase of its activity the military defence intelligence service participated in preparations of unlawful processes, particularly those with military persons. It significantly contributed toactions of provocation, resulting in unlawful conviction and imprisonment of hundreds of persons over the years 1948±1951. Tens of them were even executed. The first part gives a detailed analysis of associations with a formation of the military defence intelligence service early in 1945 as well as of the circumstances of the appointment of Lieutenant BedrÏich Reicin as head of the OBZ department of the first Czechoslovak military corps in the USSR. The attention is focused on the activities of the military defence intelligence service during the war and until the end of the state of emergency in December 1945. In that period of time, in close co-operation with the Soviet intelligence services, OBZ participated in arresting hundreds of persons and their forcible transportation to camps in the USSR. OBZ also screened officers and sergeants who enlisted in the new Czechoslovak military forces and significantly contributed to gaining control over the Ministry of the Interior in 1945. In autumn 1945 the defence intelligence service launched intelligence defence of factories essential for the defence of the state, thereby considerably extending its activities to the civil sector as well. Another part of the publication deals with the activities of the military defence intelligence service from the beginning of 1946 when its extensive reorganization took place until February 1948. At that time the OBZ activities considerably increased. It gained 249

a privileged position among all the secret services. Already at this time it participated in the persecution of officers, mostly of those involved in the western resistance movement. It also directed its activities abroad, predominantly at the request of the Soviet intelligence services. Besides, OBZ also contributed to strengthening the influence of the Communist Party of Czechoslovakia (KSCÏ), especially in the military forces. It watched officers discharged from the military forces for any reasons, compiling lists of troublesome people. In autumn 1947 it participated in sharpening the situation on the domestic political scene throug its participation in the so called 'MosteckaÂ espionage affair' or in a conspiracy in Slovakia. During the February events in 1948 colonel BedrÏich Reicin, the OBZ head, was one of the KSCÏ top leaders and on the basis of the materials prepared by him 25 generals were discharged from the military forces immediately after the seizure of power by the Communists. The final part of the publication is devoted to the activities of the military defence intelligence service after the February 1948 until the arrest of BedrÏich Reicin in February 1951. At that time the military defence intelligence service, still headed by BedrÏich Reicin, participated in carrying out the first purges in the officer military corps. After BedrÏich Reicin moved to take on the office of the deputy minister of national defence, his office was taken by colonel Josef Musil. OBZ became directly subordinate to BedrÏich Reicin and participated in the persecution of officers to his ¹orderª, mostly of those involved in the western resistance movement. The military defence intelligence service commonly used unlawful methods of investigation in their work, resulting in forced testimonies of the imprisoned and hundreds of the convicted in the staged processes. The decline of the defence intelligence service began in connection with the takeover of the office of the minister of national defence by Alexej CÏepicÏka in April 1950. Early in 1951 BedrÏich Reicin was arrested and later on other OBZ leading officials and investigators. This was the end of the activities of the defence intelligence service under the leadership of BedrÏich Reicin, but not of the unlawful investigation methods of the security branches. Further unlawful processes followed, this time with the Communist officials. The publication is completed with a number of documents and 250

photographs, allowing to learn more about the activities of the military defence intelligence service in the period under examination and also documenting the backstage of the struggle for political power in Czechoslovakia in the post-war period.

251

ResumeÂ Die VeroÈffentlichung befasst sich mit der Wirkung der militaÈrischen Geheimdienste ± Verteidigungsnachrichtendienst ± in den Jahren 1945±1950. Der militaÈrische Verteidigungsnachrichtendienst (OBZ) spielte eine bedeutende Rolle im Kampf um die politische Macht in der Tschechoslowakei der Nachkriegsjahre. Unter der FuÈhrung von BedrÏich Reicin war er an der Beherrschung der Sicherheitsdienste des Innenministeriums sowie der Geheimdienste durch die kommunistische Partei schon im Jahre 1945 beteiligt. Er trug stark zur MachtuÈbernahme der kommunistischen Partei im Februar des Jahres 1948 sowie zu ihrer Machtfestigung in der folgenden Zeitspanne bei. In der letzten Etappe seiner TaÈtigkeit nahm der militaÈrische Verteidigungsnachrichtendienst an der Vorbereitung der gesetzwidrigen Prozesse besonders gegen MilitaÈrpersonen teil. Er hat maûgeblich an den Provokationen teilgenommen, in deren Folge in den Jahren 1948±1951 Hunderte von Personen gesetzwidrig verurteilt und inhaftiert waren. Dutzende von ihnen wurden auch hingerichtet. Im ersten Teil werden im Einzelnen die ZusammenhaÈnge der Entstehung des militaÈrischen Verteidigungsnachrichtendienstes Anfang 1945 sowie die UmstaÈnde der Ernennung von Oberleutnant BedrÏich Reicin zum Hauptabteilungsleiter im OBZ im Rahmen des 1. tschechoslowakischen Armeecorps in der UdSSR analysiert. Das Hauptaugenmerk wird der TaÈtigkeit des militaÈrischen Verteidigungs-nachrichtendienstes im Laufe des Krieges und bis Ende der Wehrbereitschaft des Staates im Dezember 1945 gewidmet. In dieser Zeit war der OBZ in engster Zusammenarbeit mit den sowjetischen Nachrichtendiensten an der Verhaftung und Verschleppung von Hunderten von Personen in Lager in der UdSSR beteiligt. Der OBZ pruÈfte auch die Offiziere und Rittmeister, die sich in die neue tschechoslowakische Armee gemeldet haben. Nicht zu vernachlaÈssigen ist auch der Anteil des OBZ an der Beherrschung des Innenministeriums im Jahre 1945. Im Herbst 1945 uÈbernahm der Verteidigungsnachrichtendienst È berwachung der fuÈr die Verteididie nachrichten-dienstliche U 253

gung des Staates wichtigen Unternehmen, womit er seinen Wirkungskreis auch tief in den zivilen Sektor erweiterte. Der weitere Teil der VeroÈffentlichung befasst sich mit der Wirkung des Verteidigungsnachrichtendienstes seit Anfang 1946 bis zum Februar 1948, der Zeitspanne einer umfangreichen Reorganisation. In dieser Zeit wurde die TaÈtigkeit des OBZ immer breiter gestaltet. Er hatte eine ausschlieûliche Stellung unter allen Geheimdiensten eingenommen. Schon zu dieser Zeit war er an der Persekution von Offizieren beteiligt, uÈberwiegend vom westlichen Widerstand. Er richtete nun seine AktivitaÈten auch ins Ausland und zwar meistens entsprechend den Forderungen sowjetischer Nachrichtendienste. Der OBZ nahm auch weiter an der Vertiefung des Einflusses der KPTsch teil, insbesondere in der Armee. Er uÈberwachte Offiziere, die aus verschiedensten GruÈnden aus der Armee entlassen wurden und stellte Verzeichnisse von unbequemen Personen zusammen. Im Herbst 1947 war er mitbeteiligt an der Zuspitzung der innenpolitischen Situation im Staate durch seinen Einsatz bei der sog. SpionageaffaÈre von Most sowie an der VerschwoÈrung in der Slowakei. Im Verlauf der Februar-Ereignisse des Jahres 1948 wirkte der OBZChef, Oberst BedrÏich Reicin in der engsten FuÈhrung der KPTsch und aufgrund seiner Hinweise wurden 25 GeneraÈle sofort nach der kommunistischen MachtuÈbernahme aus der Armee entlassen. Der abschlieûende Teil der VeroÈffentlichung wird der Wirkung des militaÈrischen Verteidigungsnachrichtendienstes nach dem Februar 1948 bis zur Verhaftung von BedrÏich Reicin im Februar 1951 gewidmet. In dieser Zeit war der militaÈrische Verteidigungsnachrichtendienst noch unter der FuÈhrung von BedrÏich Reicin an der Verwirklichung der ersten SaÈuberungen im Offizierscorps der Armee beteiligt. Nachdem B. Reicin die Funktion des stellvertretenden Ministers der Volksverteidigung fuÈr Kaderfragen uÈbernahm, wurde seine Stelle vom Oberst Josef Musil besetzt. Der OBZ wird unmittelbar dem Kompetenzbereich von B. Reicin untergeordnet und nimmt aufgrund seiner ¹Bestellungª an der Persekution von Offizieren insbesondere des westlichen Widerstandes teil. In der TaÈtigkeit des militaÈrischen Verteidigungsnachrichtendienstes wurden voÈllig gelaÈufig gesetzwidrige Untersuchungsmethoden benutzt. Ihr Ergebnis 254

waren erzwungene Aussagen von Inhaftierten und Hunderten Verurteilten in den kuÈnstlich hochkonstruierten Prozessen. Die DaÈmmerung der militaÈrischen Verteidigungsnachrichtendienstes begann mit dem Amtsantritt von J.U.D. Alexej CÏepicÏka als Minister fuÈr Volksverteidigung im April 1950. Zu Anfang des Jahres 1951 wird B. Reicin und danach weitere leitende OBZ-FunktionaÈre sowie Ermittler verhaftet. Hiermit geht die TaÈtigkeitsaÈra des militaÈrischen Verteidigungsnachrichtendienstes unter der Leitung von BedrÏich Reicin zu Ende, allerdings nicht die gesetzwidrigen Untersuchungsmethoden der Sicherheitsdienste. Es folgen weitere gesetzwidrige Prozesse diesmal gegen kommunistische FunktionaÈre. Die VeroÈffentlichung wird mit zahlreichen Dokumenten und Fotografien ergaÈnzt, die den Kenntnisstand uÈber die Wirkung des militaÈrischen Verteidigungs-nachrichtendienstes waÈhrend der analysierten Zeitspanne erweitern und den Hintergrund des Kampfes um die politische Macht in der Tschechoslowakei der Nachkriegsjahre dokumentieren.

255

Npor. B. Reicin s gen. L. Svobodou prÏi vztycÏovaÂnõÂ staÂtnõÂ vlajky na Dukle. Fotoarchiv VUÂA Praha.

257

Mjr. JUDr. Jaroslav ProchaÂzka (prvnõÂ zleva) a npor. B. Reicin (druhyÂ zleva) se skupinou duÊstojnõÂkuÊ v pruÊbeÏhu bojuÊ o DukelskyÂ pruÊsmyk. Fotoarchiv VUÂA Praha.

Zleva mjr. JUDr. Jaroslav ProchaÂzka, mjr. Kambulov a npor. B. Reicin. Fotoarchiv VUÂA Praha.

258

Npor. B. Reicin, gen. L. Svoboda a mjr. JUDr. J. ProchaÂzka na Dukle. Fotoarchiv VUÂA Praha.

VlaÂdnõÂ delegace na Dukle. UprostrÏed gen. A. Hasal, vlevo P. Drtina, vpravo vlaÂdnõÂ delegaÂt NeÏmec v doprovodu mjr. Kambulova (prvnõÂ zleva) a mjr. JUDr. J. ProchaÂzky (prvnõÂ zprava).

259

Velitel osvobozeneckeÂho uÂzemõÂ gen. AntonõÂn Hasal. Fotoarchiv VUÂA Praha.

Npor. B. Reicin (druhyÂ zleva) na PodkarpatskeÂ Rusi. Fotoarchiv VUÂA Praha.

260

BedrÏich Reicin a mjr. Kambulov (vlevo), stycÏnyÂ duÊstojnõÂk NKVD. Fotoarchiv VUÂA Praha.

Por. Karel VasÏ na Dukle. Fotoarchiv VUÂA Praha.

261

KlõÂcÏovyÂmi osobami se pro KSCÏ stali ministr vnitra komunista VaÂclav Nosek a ¹nestranõÂkª gen. LudvõÂk Svoboda, ministr naÂrodnõÂ obrany. Fotoarchiv Muzea Policie CÏR Praha.

NaÂcÏelnõÂkem 2. oddeÏlenõÂ HSÏ MNO se na doporucÏenõÂ B. Reicina stal plk. Karel Hanus. Fotoarchiv VUÂA Praha.

262

PrvnõÂ kroky prezidenta E. BenesÏe v doprovodu prÏedsedy vlaÂdy Z. Fierlingera na PrazÏskeÂm hradeÏ po naÂvratu do Prahy v kveÏtnu 1945. Fotoarchiv VUÂA Praha.

263

NaÂcÏelnõÂk oblastnõÂ spraÂvy OBZ 4. vojenskeÂ oblasti (Slovensko) pplk. Pavol Marcelly. Fotoarchiv VUÂA Praha.

AntonõÂn SamesÏ, do podzimu 1945 prozatõÂmnõÂ hlavnõÂ velitel SNB. Fotoarchiv VUÂA Praha.

264

Pplk. OldrÏich KrysÏtof vystrÏõÂdal ve funkci hlavnõÂho velitele SNB na podzim 1945 plk. AntonõÂna SamesÏe. Fotoarchiv VUÂA Praha.

SÏeÂfem skupiny bezpecÏnostnõÂ, kteraÂ na MV koordinovala puÊsobenõÂ vsÏech slozÏek, se stal plk. gsÏt. FrantisÏek Janda. Fotoarchiv VUÂA Praha.

265

Jednou z klõÂcÏovyÂch osob se pro KSCÏ stal v obdobõÂ uÂnora 1948 Josef Pavel. Fotoarchiv Muzea Policie CÏR Praha.

ProhlaÂsÏenõÂ ministra naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svobody o veÏrnosti armaÂdy lidu a mysÏlence socialismu na schuÊzi UÂstrÏednõÂho akcÏnõÂho vyÂboru NaÂrodnõÂ fronty dne 23. uÂnora 1948. Fotoarchiv VUÂA Praha.

266

GeneraÂlnõÂ tajemnõÂk KSCÏ R. SlaÂnskyÂ, kteryÂ z uÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu rÏõÂdil v uÂnoru 1948 vsÏechny akce strany, v rozhovoru s ministrem naÂrodnõÂ obrany gen. L. Svobodou. Fotoarchiv VUÂA Praha.

K. Gottwald prÏi prÏehlõÂdce uÂtvaruÊ SNB v pruÊbeÏhu uÂnorovyÂch dnuÊ roku 1948. Fotoarchiv VUÂA Praha.

267

NovyÂm ministrem naÂrodnõÂ obrany se stal v dubnu 1950 JUDr. Alexej CÏepicÏka. Fotoarchiv VUÂA Praha.

R. SlaÂnskyÂ rÏõÂdil spolu s B. Reicinem po uÂnoru 1948 kaÂdrovou praÂci v armaÂdeÏ. Fotoarchiv VUÂA Praha.

268

VyÂznamnou uÂlohu ve prospeÏch KSCÏ sehraÂl v letech 1945±1948 naÂcÏelnõÂk HlavnõÂ spraÂvy vyÂchovy a osveÏty gen. JUDr. J. ProchaÂzka. Fotogalerie VUÂA Praha.

Ministr naÂrodnõÂ obrany gen. A. CÏepicÏka prÏi podpisu noveÂ vojenskeÂ prÏõÂsahy, vlevo prezident K. Gottwald. Fotoarchiv VUÂA.

269

Plk. JUDr. Jan VaneÏk, prÏed uÂnorem 1948 praÂvnõÂk 5. odd. HSÏ MNO.

Pplk. JUDr. FrantisÏek Suchomel, prÏed uÂnorem 1948 praÂvnõÂk 5. odd. HSÏ MNO.

270

Pplk. JUDr. Karel VasÏ, do konce roku 1946 prÏednosta oddeÏlenõÂ na HSÏ OBZ, pozdeÏji puÊsobil ve vojenskeÂ justici.

Pplk. JUDr. Juraj Vieska, nechvalneÏ znaÂmyÂ prokuraÂtor StaÂtnõÂho soudu.

271

Plk. LudvõÂk Klen, po uÂnoru 1948 prÏednosta 2. odd. HSÏ MNO (zpravodajskeÂho).

Plk. Bohumil NycÏ, po uÂnoru 1948 sÏeÂf proveÏrÏovacõÂ skupiny na HlavnõÂ kaÂdroveÂ spraÂveÏ MNO.

272

Pplk. Jarmil PrÏecechteÏl, prÏõÂslusÏnõÂk 5. odd. HSÏ MNO.

Plk. Richard MyslõÂk, prÏednosta paÂtracõÂ skupiny na 5. odd. HSÏ MNO.

273

Kpt. Miroslav Pich-TuÊma, stycÏnyÂ duÊstojnõÂk StB u OBZ.

Karel SÏvaÂb ± vedoucõÂ evidencÏnõÂho odboru UÂstrÏednõÂho sekretariaÂtu KSCÏ, 1950±1951 naÂmeÏstek ministra naÂrodnõÂ bezpecÏnosti. PrÏevzato: Kabinet dokumentace a historie veÏzenÏskeÂ sluzÏby CÏR.

274

PrÏõÂlohy ± seznam dokumentuÊ Dohoda o pomeÏru mezi cÏeskoslovenskou spraÂvou a soveÏtskyÂm vrchnõÂm velitelem po vstupu soveÏtskyÂch vojsk na cÏeskoslovenskeÂ uÂzemõÂ (8. kveÏtna 1944) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 ObrannyÂ zpravodajskyÂ rozkaz cÏ. 1 ze dne 8. ledna 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281 SmeÏrnice pro obranneÂ zpravodajstvõÂ 1. cÏs. sboru v SSSR ze dne 13. 1. 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 ObrannyÂ zpravodajskyÂ rozkaz cÏ. 2 ze dne 13. ledna 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 ObrannyÂ zpravodajskyÂ rozkaz cÏ. 4 ze dne 4. 2. 1945 . . . . . 285 PrÏõÂspeÏvky do sboroveÂho rozkazu ze dne 26. 3. 1945, Â A, fond 1. cÏs. arm. sbor v SSSR, VU inv. cÏ. 692, kart. 66 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 StõÂzÏnost slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ na jednaÂnõÂ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ (UÂradnyÂ zaÂznam), Â A, StaÂt. taj. v MNO, VU cÏ. j. 100045/45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 OdpoveÏd' naÂcÏelnõÂka HlavnõÂ spraÂvy OBZ na stõÂzÏnost slovenskyÂch duÊstojnõÂkuÊ, Â A, StaÂt. taj. v MNO, cÏ. j. 100049/45 . . . . . . . . . . . . . . . 290 VU UpozorneÏnõÂ ZemskeÂ uÂrÏadovny StB na zÏaÂdosti OBZ o vyhotovenõÂ seznamu cizincuÊ, AMV, fond 302±538±6/11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 FormulaÂrÏ ministerstva vnitra na zpracovaÂnõÂ seznamuÊ emigrantuÊ z uÂzemõÂ SSSR ze dne 4. cÏervence 1946, AMV, fond 310±25±5

. . . . . . . . 292

SmeÏrnice pro praÂci obranneÂho zpravodajstvõÂ ze dne 16. cÏervna 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 275

RozdeÏlenõÂ zpravodajskeÂ cÏinnosti mezi 2. oddeÏlenõÂ hlavnõÂho sÏtaÂbu MNO a OBZ ze dne 8. zaÂrÏõÂ 1945, AMV, fond 310±24±5 . . . . . . . . . . . . . 300 Osnova vlaÂdnõÂho zaÂkona o zrÏõÂzenõÂ zvlaÂsÏtnõÂch orgaÂnuÊ vojenskeÂho zpravodajstvõÂ cÏs. branneÂ moci, AMV, fond 302±540±7 . . . . . . . . . . . . . . 302 Organizace cÏinnosti OBZ oblastõÂ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 CÏaÂst SmeÏrnice pro cÏinnost ObranneÂho zpravodajstvõÂ z ledna 1946 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309 CÏaÂst seznamu pracovnõÂkuÊ HS OBZ z roku 1946, AMV, fond 302±540±2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315 NaÂmitky ministra spravedlnosti P. Drtiny proti povyÂsÏenõÂ neÏkteryÂch duÊstojnõÂkuÊ Â A, PK MNO, cÏ. j. 10183/47 . . . . 316 ze dne 9. ledna 1947, VU Dopis ministra naÂrodnõÂ obrany NaÂrodnõÂ fronteÏ Â A, A UÂV KSCÏ, ze dne 7. kveÏtna 1947, SU fond 100/24 ± sv. 56, a. j. 903 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319 ProzatõÂmnõÂ organizacÏnõÂ rÏaÂd StB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 NarÏõÂzenõÂ prÏednosty 5. oddeÏlenõÂ pplk. peÏch. B. Reicina k zabraÂneÏnõÂ nespraÂvnyÂm zaÂkrokuÊm prÏõÂslusÏnõÂkuÊ OBZ vuÊcÏi civilnõÂm osobaÂm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 Dohoda o zpravodajskeÂ ochraneÏ pruÊmyslu . . . . . . . . . . . . 330 ZpraÂva informaÂtora pro Klementa Gottwalda o situaci v ustanovovaÂnõÂ generaÂluÊ na vyÂznamnaÂ mõÂsta v armaÂdeÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 StõÂzÏnost ministerstva vnitra na postup orgaÂnuÊ OBZ prÏi provaÂdeÏnõÂ zpravodajskeÂ ochrany pruÊmyslu ze dne 4. listopadu 1947, AMV, fond 302±539±9 . . . . . . . . 333 Z hlaÂsÏenõÂ J. VodicÏky vedenõÂ KSCÏ o pozicõÂch KSCÏ v SNB . . 335 PlaÂn k rozvinutõÂ podzimnõÂho naÂstupu strany Â A, na pracovnõÂm uÂseku odboru pro evidenci, SU A UÂV KSCÏ, fond 100/1, sv. 200, a. j. 1292 . . . . . . . . . . . . 336 276

NaÂvrh smeÏrnic pro vedenõÂ staÂtneÏ nespolehlivyÂch osob . . . . 339 ZpraÂvy informaÂtora pro prÏedsedu vlaÂdy K. Gottwalda Â A, A UÂV KSCÏ, z pocÏaÂtku roku 1948, SU fond 100/24 ± sv. 39, a. j. 827 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 Seznam generaÂluÊ propusÏteÏnyÂch z armaÂdy okamzÏiteÏ po prÏevzetõÂ moci komunistickou stranou . . . . . . 342 Seznam sledovanyÂch generaÂluÊ a duÊstojnõÂkuÊ, AMV, fond 302±289±3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 Seznam duÊstojnõÂkuÊ propusÏteÏnyÂch z VSÏV . . . . . . . . . . . . . . 346 ZpraÂva informaÂtora o sledovaÂnõÂ gen. A. LisÏky . . . . . . . . . 348 CÏaÂst vyÂpoveÏdi plk. Richarda MysõÂka po zatcÏenõÂ gen. B. Reicina ± vyjaÂdrÏenõÂ k prÏõÂpaduÊm emigrace gen. A. Hasala a gen. M. FerjencÏõÂka . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 ZpravodajskyÂ rozkaz cÏ. 3 ze dne 27. dubna 1948 . . . . . . . . 351 ZpraÂva o sÏetrÏenõÂ proti neÏkteryÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm HIS . . . . . . 354 Informace mjr. VaÂclava VanÏka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356

277

279

280

281

282

283

284

285

286

287

288

289

290

291

292

293

294

295

296

297

298

299

300

301

302

303

304

305

306

307

308

309

310

311

312

313

314

315

316

317

318

319

320

321

322

323

324

325

326

327

328

329

330

331

332

333

334

335

336

337

338

339

340

341

Seznam generaÂluÊ, kterÏõÂ byli bezprostrÏedneÏ po uchopenõÂ moci komunistickou stranou propusÏteÏni z armaÂdy

342

343

344

345

346

347

348

349

350

351

352

353

354

355

356

357

Obsah UÂvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. LondyÂnskaÂ cÏs. emigracÏnõÂ vlaÂda mimo hru . . . . . . . . . 2. Souvislosti vzniku vojenskeÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ (OBZ ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. VojenskaÂ cÏaÂst vlaÂdnõÂho programu v rezÏii komunistickeÂ strany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. OBZ v rozporu s KosÏickyÂm vlaÂdnõÂm programem . . . . 5. Ministerstvo vnitra v rukou komunistuÊ . . . . . . . . . . . 6. PrvnõÂ ocÏista, soucÏaÂst zaÂpasu o armaÂdu . . . . . . . . . . . . 7. VojenskeÂ obranneÂ zpravodajstvõÂ ve druheÂ polovineÏ roku 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8. ZmeÏny v organizacÏnõÂ strukturÏe a puÊsobenõÂ OBZ od zacÏaÂtku roku 1946 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9. VyÂsadnõÂ postavenõÂ OBZ ± StaÂtnõÂ bezpecÏnost a financÏnõÂ straÂzÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. ZpravodajskaÂ ochrana pruÊmyslu . . . . . . . . . . . . . . . . 11. Zdroje duÊlezÏityÂch informacõÂ pro vedenõÂ KSCÏ. . . . . . . 12. DuÊveÏrneÂ osobnõÂ informace ± zaÂklad pro rozmist'ovaÂnõÂ kaÂdruÊ, druhaÂ ocÏista duÊstojnickeÂho sboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13. PrÏõÂprava k rozhodujõÂcõÂmu strÏetnutõÂ . . . . . . . . . . . . . . 14. UchopenõÂ moci komunistickou stranou v uÂnoru 1948, vyÂsledek nerovneÂho zaÂpasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15. PouÂnorovaÂ ¹ocÏistaª duÊstojnickeÂho sboru armaÂdy, taÂbory nucenyÂch pracõÂ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16. Provokace, nezaÂkonneÂ metody vysÏetrÏovaÂnõÂ, vykonstruovaneÂ procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

5 7

.

20

. . . .

29 41 52 67

.

84

.

96

ZaÂveÏr . . . . . . . . . . . . . . . . . ArchivnõÂ prameny . . . . . . . . Bibliografie . . . . . . . . . . . . . Noviny a cÏasopisy . . . . . . . . Seznam pouzÏityÂch zkratek . . ResumeÂ . . . . . . . . . . . . . . . . PrÏõÂlohy ± seznam dokumentuÊ

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. 118 . 131 . 140 . 155 . 172 . 184 . 207 . 219 233 237 239 243 245 247 275

FrantisÏek HanzlõÂk


Edice SveÏdectvõÂ Â rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu Pro U vydaÂvaÂ Themis, nakladatelstvõÂ TiskaÂrny MV, p. o. HybernskaÂ 2, 110 00 Praha 1 jako svou 117. publikaci ObaÂlka Ivan UrbaÂsÏek GrafickaÂ uÂprava Petr BednaÂrÏ JazykovaÂ uÂprava Hana KratochvõÂlovaÂ Tisk TiskaÂrna MV, p. o., BartuÊnÏkova 4, 149 01 Praha 415 VydaÂnõÂ 1. Praha 2003 ISBN 80-7312-028-3


VOJENSKEÂ OBRANNEÂ ZPRAVODAJSTVIÂ Â PASU O POLITICKOU MOC 1945±1950 V ZA



1 3U 0 0 r 0 3ad dokumentace a vys 0 3etr 0 3ova 0 0n zloc 0 3inu 0 8 komunismu

Recommend Documents