RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 2. února 2009 (03.02) (OR. en) 6006/09
ECOFIN 79 ENER 43 AGRIFIN 11 AGRISTR 3 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 30. ledna 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému Předmět: hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Investujme dnes do Evropy zítřka Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2009) 36 v konečném znění. ________________________ Příloha: KOM(2009) 36 v konečném znění
6006/09
hm DG G I
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 28.1.2009 KOM(2009) 36 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Investujme dnes do Evropy zítřka
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Investujme dnes do Evropy zítřka Od podzimu loňského roku se Evropská unie potýká s dvěma problémy. Krize na finančních trzích vyvolala prudký pokles evropského hospodářství. Jasně se ukázalo, že rodiny, podniky a komunity v celé Evropě pocítí její dopad prostřednictvím nezaměstnanosti a ztráty příjmů, a že je nezbytné okamžitě přijmout opatření pro řešení krize a jejích následků. Evropa si zároveň uvědomila více, než kdy předtím, že dlouhodobá síla a udržitelnost evropského hospodářství závisí na tom, zda se všem odvětvím evropské společnosti podaří zvyšovat konkurenceschopnost, a také na tom, zda bude evropské hospodářství schopno plnit požadavky na zabezpečení dodávek energie a závazek snížit emise skleníkových plynů. Výsledkem těchto úvah byl Plán evropské hospodářské obnovy1 předložený Komisí v listopadu a podpořený hlavami států a vlád na prosincovém zasedání Evropské rady2. Tento plán předkládá způsoby, jak mohou členské státy a EU koordinovat své politiky a dát okamžitý stimul evropskému hospodářství. Je zároveň pečlivě vypracován tak, aby uvedený stimul byl v souladu s dlouhodobými evropskými cíli. Důležitou součástí plánu obnovy byl návrh na zvýšení výdajů EU ve vymezených strategických odvětvích. Dohodnutý stimul ve výši 1,5 % HDP vyžaduje příspěvky od vnitrostátních zdrojů i od zdrojů EU, včetně rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že výdaje EU nedosahují stanovených stropů, Komise vypočítala, že vymezeným oblastem jako energetika a širokopásmové připojení může být urychleně poskytnuto 5 miliard EUR. Podpořila by se tím důvěra, že se nezastaví investice, a byl by to příspěvek k cestě Evropy za silnějším hospodářstvím v budoucnosti. Uvedené prvky plánu získaly zvláštní podporu na prosincovém zasedání Evropské rady, která rovněž uznala potřebu vzít v úvahu i přiměřenou zeměpisnou rovnováhu. Od prosince se potřeba jednat ještě zvýšila. Zejména se ozřejmil význam zajištění dodávek energie a nedostatky, s nimiž se Evropa dnes potýká. Přímé důsledky pocítily domácnosti a podniky v několika členských státech. Plynová krize zasáhla všechny, narušila vztahy EU s jejími sousedy a zdůraznila potřebu učinit EU méně závislou na vnějších dodavatelích. V tomto sdělení se uvádí, do jakých oblastí by se měly směrovat investice. Jsou k němu přiloženy návrhy rozhodnutí o financování dotčených oblastí. Projekty byly vybrány tak, aby byly v souladu se strategickými cíli EU. Podpora ze strany EU bude poskytována tak, aby přispívala k rychlejšímu provádění projektů a vedla co nejrychleji ke konkrétním činnostem. V souladu se závěry Evropské rady je zajištěna zeměpisná rovnováha. Komise již předložila návrh revize víceletého finančního rámce na období 2007–2013, která umožní uvolnění dodatečných finančních prostředků v okruhu 1A při současném zachování celkové částky odsouhlasené v interinstitucionální dohodě3. S ohledem na první jednání s rozpočtovým orgánem nyní navrhuje převod nevyužitých prostředků z okruhu 2 pro rok 2008 do okruhu 1A, a to s cílem získat navrhované 3,5 miliardy EUR pro projekty v oblasti energetiky4. 1 2 3 4
CS
KOM(2008) 800. Závěry zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 11.–12. prosince. KOM(2008) 859, 10.12.2008. 1,5 miliardy EUR v roce 2009 a 2 miliardy EUR v roce 2010.
2
CS
Částka ve výši 1,5 miliardy EUR, plánovaná na infrastrukturu širokopásmového připojení a na nové výzvy vymezené při kontrole stavu SZP, zůstává v okruhu 2 pro využití v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby tyto návrhy urychleně posoudily a uvolnily požadované finanční prostředky z rozpočtu. To značně přispěje k úsilí EU o navrácení evropského hospodářství na cestu růstu a prosperity a prokáže odhodlání Unie zabývat se i v budoucnosti problémy strategického významu. Dnešní investice do zítřejší energie Energie se pro Evropu stala jedním z klíčových témat. V prosinci Evropská unie učinila řadu významných rozhodnutí zabývajících se budoucností energie v Unii: provozovat odvětví energetiky s nižšími emisemi skleníkových plynů a výrazně zvýšit podíl obnovitelné energie ve skladbě zdrojů energie. Na přelomu roku se Evropa potýkala s plynovou krizí, která podtrhla rizika v oblasti zabezpečení dodávek energie. Tato krize zdůraznila nedostatky nejen pokud jde o diverzitu dovozu, ale i co se týče schopnosti EU přepravovat energii uvnitř Unie na místa, kde je jí nejvíce zapotřebí. K uskutečnění potřebných změn je nezbytný značný závazek i investice. Hospodářský pokles však s sebou nese riziko, že tyto investice budou odloženy, pokud se nyní neprovedou další kroky. Úvěrová krize přímo ovlivňuje rychlost, s níž Evropa provádí požadované změny. V sázce je ztráta dynamiky a technického náskoku, a každé zpoždění v současnosti se projeví ve vyšších nákladech v budoucnu. Právě z tohoto důvodu klade plán hospodářské obnovy zvláštní důraz na „chytré investice“, což jsou takové stimuly pro hospodářství, které jsou zaměřeny na jasně stanovené strategické cíle. Komise proto navrhuje soubor tří zvláštních iniciativ zaměřených na hlavní cíle EU v oblasti energetiky: zaprvé, podpora strategických projektů na propojení sítí za účelem vyřešení některých stávajících nedostatků v infrastruktuře; zadruhé, investice do pobřežní větrné energie, aby se mohla stát spolehlivým zdrojem obnovitelné energie; zatřetí, provedení několika demonstračních projektů pro zachycování a ukládání uhlíku, aby výrobcům energie, kteří usilují o snížení emisí, stále zůstala možnost využívat fosilních paliv. Tyto iniciativy přinesou cílenou podporu konkrétním projektům. V následujících letech budou muset být podpořeny politickými iniciativami a investicemi velkého rozsahu. EU však může značně přispět již nyní. Všechny tyto projekty byly vybrány s ohledem na jejich širší dosah: infrastruktura přispěje k zabezpečení dodávek energie pro celou EU a technický pokrok a pokrok v logistice znamenají krok vpřed pro celý evropský energetický průmysl. Podpoří technický pokrok v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie, zejména zapracováním jeho výsledků do evropských průmyslových iniciativ v oblasti zachycování a ukládání uhlíku a větrné energie. Rovněž využijí každé příležitosti k podpoře pákového účinku, zejména prostřednictvím spolupráce s Evropskou investiční bankou. Budování propojené energetické infrastruktury v Evropě Strategický přezkum energetické politiky objasnil různé složky účinné politiky pro zabezpečení dodávek energie5. Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití poukázal na tyto potřeby: stabilní dodávky energie od třetích partnerských zemí; účinná správa zásob ropy a zemního plynu a mechanismy reakce na krizové situace; energetická účinnost s cílem omezit poptávku a co nejlepší využití vlastních zdrojů energie 5
CS
KOM(2008) 781, 13.11.2008.
3
CS
EU. Zdůraznil zejména, jak nezastupitelnou úlohu v energetice hraje infrastruktura, přičemž právě ji se trhu nedaří vždy nabídnout. Propojení sítí je přínosné pro všechny, protože snižuje závislost a zvyšuje konkurenceschopnost ve prospěch vnitřního trhu jako celku. Nedávná krize v dodávkách plynu do evropských domácností a podniků význam infrastruktury vyzdvihla. Zřetelně se projevila nejen zranitelnost dodávek energie v Evropě, ale i skutečnost, že v dobách nedostatku neexistují žádné jasné alternativy. Ačkoliv některé členské státy vyvinuly úsilí, aby pomohly jiným státům vypořádat se s nedostatkem energie, prostředky, které by toto měly umožnit, se často ukázaly jako nedostatečné. Krize tak ukázala závažné nedostatky v propojení sítí. Takové mezery v infrastruktuře se však dlouhodobě odrážejí na evropské konkurenceschopnosti: znamenají horší přístup k nejlevnějším dovozům energie a menší dostupnost cenově nejvýhodnější energie v rámci Evropy pro evropské společnosti a spotřebitele. Výsledkem budou trvalé překážky evropského růstu. Současná hospodářská a finanční krize zároveň brzdí provádění projektů v oblasti energetické infrastruktury. Energetické společnosti jsou úvěrovou krizí ohroženy stejně jako ostatní: existuje reálné riziko, že projekty značného strategického významu budou pozastaveny, pokud do nich nebudou vloženy veřejné prostředky, které poskytnou poskytovatelům financí záruky, že jde o projekty, které jsou k podpoře vhodné. Komise proto navrhuje, aby se využilo 1,5–2 miliardy EUR ze stimulačního opatření stanoveného plánem obnovy k poskytnutí nezbytných prostředků na klíčové strategické propojení sítí. Strategický přezkum energetické politiky již identifikoval řadu strategických priorit v oblasti energie s cílem vyřešit nedostatky a využívat příležitostí. Mezi priority patří připojení Pobaltí, jižní koridor zemního plynu, zkapalněný zemní plyn, středomořský energetický okruh, odpovídající propojení přenosových a přepravních soustav elektřiny a zemního plynu ve střední a jihovýchodní Evropě a mořská síť v Severním moři. Projekty by rovněž měly vyřešit zvláštní potřeby malých ostrovů odříznutých od hlavních energetických sítí EU. Komise využila strategický přezkum energetické politiky k tomu, aby usměrnila výběr projektů s úmyslem přímo řešit otázky zabezpečení a diverzifikace dodávek energie. Projekty jsou rozloženy po celé Evropské unii. Přínos těchto projektů pocítí nejenom členské státy, v nichž se provádějí, ale i celá Unie, a to pokud jde o jejich strategický význam pro zabezpečení dodávek energie jako celku i o příležitosti účastnit se veřejných nabídkových řízeních a dodávat klíčové technologie. Přinesou okamžitý impuls do evropského hospodářství a přispějí k tomu, aby bylo v budoucnosti silnější. Návrh podpoří asi 20 projektů týkajících se plynu i elektrické energie, pokud příjemci splní hlavní kritéria pro jejich účinné provedení. Jedná se také o opatření, jehož cílem je řešit jeden konkrétní nedostatek zjištěný v souvislosti s plynovou krizí: obtíže se zajištěním průtoku plynu ze západu na východ6. Je nezbytné, aby tyto projekty dosáhly takového stupně připravenosti, který umožní rychlé zahájení prací a aby členské státy přijaly odpovědnost za urychlení příslušných postupů a udělování povolení. Pobřežní větrná energie nové generace Cíl, který EU stanovila v prosinci, týkající se podílu obnovitelné energie, se zaměřil na potřebu zprovoznit potřebné technologie. Jak vyplývá z Evropského strategického plánu pro energetické technologie, větrná energie bude pro splnění tohoto cíle klíčová. Odvětví větrné energie si klade za cíl do roku 2020 dodávat 12–14 % elektrické energie v EU, přičemž více 6
CS
Například zajistit, aby se neopakovala nedávná situace, kdy nebylo možné dodávat plyn z Rakouska na Slovensko, a přispět k propojení Bulharska s Rumunskem.
4
CS
než čtvrtina tohoto podílu má pocházet z pobřežní větrné energie. Tento trend by měl pokračovat a větrné elektrárny v pobřežních vodách budou v tomto odvětví růst nejvíce. Vzhledem k tomu, že mnoho projektů v přeshraničních pobřežních a námořních oblastech často vyžaduje přeshraniční infrastrukturu a že pobřežní větrná energie je technologicky a logisticky poměrně náročná, má EU důležitou roli při mobilizaci investic, které by se jinak nemusely uskutečnit. V současnosti se však zdá jasné, že rozvoj projektů v oblasti pobřežní větrné energie je z nedostatku dostupných finančních prostředků ohrožen. Projekty, které jsou připraveny k realizaci, se potýkají se zpožděním, v důsledku čehož někteří výrobci již museli snížit počet pracovních míst. Komise proto navrhuje, aby se na projekty v tomto odvětví vyčlenilo asi 0,5 miliardy EUR. Byly vybrány takové projekty, jimž byla EU schopna přinést přidanou hodnotu a které byly v přiměřené fázi rozvoje. Jednalo se především o projekty podporující regionální spolupráci, v zájmu větší konkurenceschopnosti a o investice do pokročilých technologií s cílem vyvinout novou generaci větrných turbín, infrastruktury a logistiky, jež přispějí k rychlému využití těchto technologií. Čistá energie pro budoucnost Zachycování a ukládání uhlíku (Carbon capture and storage, CCS) bylo označeno za jednu z klíčových technologií v budoucnosti. CCS by umožnilo udržitelnou výrobu energie z fosilních paliv, což je nezbytný prvek celosvětového úsilí o snížení emisí skleníkových plynů na polovinu do roku 2050. Umožnilo by Evropě plně využít vlastní zdroje uhlí, ropy a plynu. Rozvoj této technologie by evropskému průmyslu poskytl velké tržní příležitosti s technologií globální důležitosti. CCS je však komplexní technologií, které může trvat mnoho let, než se stane komerčně životaschopnou. Evropská rada uznala potenciál CCS stanovením cíle, že do roku 2015 by mělo fungovat dvanáct demonstračních projektů. Vzhledem k úvěrové krizi se tento cíl jeví jako ještě ambicióznější. Minulý prosinec se Evropská rada rozhodla, že zabezpečí financování CCS prostřednictvím podílu na příjmech z obchodování s emisemi. Tyto prostředky ovšem nebudou k dispozici okamžitě a nebudou postačovat k realizaci žádoucího počtu demonstračních projektů. Za současné hospodářské situace může mít opatrnost investorů za následek ohrožení cílů stanovených Evropskou radou. Komise proto navrhuje urychlení práce na těchto klíčových demonstračních projektech a projektech v oblasti infrastruktury. Bude podpořeno pět projektů, z nichž každý potřebuje ke svému zahájení investice ve výši 250 milionů EUR. V projektech budou zastoupeny různé technologie, geologické podmínky a členské státy. Všechny jsou v pokročilém stádiu připravenosti, čímž je zajištěno, že přínos vyplývající z investic se realizuje co nejrychleji. Význam demonstračních projektů spočívá rovněž v tom, že jejich výsledky budou poskytnuty dalším hráčům, což umožní rozdělení povinností. Investice do budoucnosti venkovských komunit Venkovské komunity jsou komunitami, jež mohou být hospodářským propadem zasaženy nejvíce. V těžkých obdobích jim hrozí, že zůstanou na okraji zájmu, a když ekonomika začne znovu růst, mohou z nových výhod těžit pomaleji. Jedním z nejdůležitějších nástrojů moderního hospodářství je širokopásmové připojení k internetu. V dnešní Evropě otevírá cesty k hledání nového zaměstnání, učení se novým dovednostem, objevování nových trhů a snižování nákladů. Má zcela zásadní význam jak pro školy, knihovny a úřady státní správy, tak pro podniky. Stalo se nezbytným nástrojem zajišťujícím chod moderního hospodářství. Existují však nedostatky – komunity, kde trh nezajistil kvůli rozptýlení obyvatel a vysokým nákladům dostatečné pokrytí. V mnoha
CS
5
CS
oblastech také potřebují starší technologie širokopásmového připojení modernizaci, aby rychlost internetového připojení, které poskytují, vyhovovala dnešním požadavkům. Právě proto si Plán evropské hospodářské obnovy stanoví za cíl rozvoj širokopásmových sítí tak, aby bylo do roku 2010 zajištěno plné, 100% pokrytí vysokorychlostním internetem. Rovněž zdůrazňuje nutnost zvýšit výkon mnoha stávajících sítí spolu s úsilím podporovat konkurenceschopné investice do optických sítí a uvolňování spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení. EU již využívá svých prostředků pro rozvoj venkova k podpoře růstu venkovských ekonomik a celkového dobrého stavu venkovské společnosti. Kontrola stavu SZP vedla ke zjištění řady nových úkolů, jež se především dotýkají evropského zemědělství. Rychlejší řešení těchto úkolů umožní zemědělským komunitám podílet se na jejich řešení a lépe se připravovat na příznivější hospodářské podmínky. To je v souladu s plánem obnovy, který klade důraz na rychlejší provádění strukturálních opatření EU tak, aby se v těžkých obdobích daly provádět včasné investice. Komise proto navrhuje využít stávající nástroj pro financování rozvoje venkova k tomu, aby dal dvojnásobný impuls venkovskému hospodářství. Zaprvé, na rozvoj venkova by měla být věnována 1 miliarda EUR, konkrétně za účelem rozvoje infrastruktury širokopásmového připojení ve venkovských oblastech. Zadruhé, 0,5 miliardy EUR by mělo být určeno k urychlení práce na řešení nových úkolů vymezených při kontrole stavu SZP. Investice, které bude mít každý členský stát k dispozici, určí Komise v souladu se zásadami uvedenými v čl. 69 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Komise je stanoví podle současného klíče pro rozdělování finančních prostředků. Internet pro venkovské komunity Podpora širokopásmového připojení již tvoří součást rozvoje venkova EU. Strategické směry Společenství pro rozvoj venkova na programové období 2007–20137 kladou zvláštní důraz na informační a komunikační technologie pro venkovské podniky a sociálně ekonomický rozvoj venkovských oblastí. Šíření a využívání informačních a komunikačních technologií hraje důležitou roli při revitalizaci venkovských oblastí a napomáhá diverzifikaci hospodářských a sociálních činností podporou hospodářské aktivity, zpřístupňováním nových on-line služeb a podporou začleňování do světa informačních technologií. Může vyřešit poměrně nízké využívání informačních a komunikačních technologií v zemědělsko-potravinářském odvětví a napomoci rostoucím oblastem jako venkovský cestovní ruch. Ze stejných důvodů hrozí opravdové riziko, že přetrvávající rozdíly v přístupu k širokopásmovému internetu mezi městskými a venkovskými oblastmi a nedostatečné využívání internetu se projeví v hospodářském a sociálním vyloučení. Výsledkem může být stagnace venkovských hospodářství, nezaměstnanost a vylidňování. Toto riziko je v dobách hospodářského poklesu silnější. Čím jsou regiony vzdálenější, izolovanější a vylidněnější, tím více trpí nedostatkem širokopásmového připojení a přístupu k internetu. Čím méně splňují cíle v oblasti širokopásmového připojení, tím je menší pravděpodobnost, že budou mít takovou úroveň příjmů, která by zabezpečila jejich vlastní investice. Financování by se mohlo zaměřit na tři hlavní oblasti:
7
CS
Rozhodnutí Rady 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova.
6
CS
Vytvoření nové infrastruktury širokopásmového připojení včetně zařízení páteřního propojení (např. technologie na bázi pevné linky, pozemská bezdrátová technologie, satelitní technologie nebo jejich kombinace); Modernizace stávající infrastruktury širokopásmového připojení (např. vyšší spolehlivost, rychlost, kapacita, dosah, lepší kvalita služeb); Položení pasivní infrastruktury širokopásmového připojení (např. inženýrské stavby jako rozvody a jiné prvky sítě jako nenasvícená optická vlákna atd.) mimo jiné v součinnosti s jinými infrastrukturami (energetické, dopravní, vodní a kanalizační sítě atd.). Provádělo by se prostřednictvím opatření 321 „Základní služby pro hospodářství a obyvatele venkova“. Investice by doplnila činnosti, které na rozvoji širokopásmového připojení již probíhají prostřednictvím politiky soudržnosti a navázala by na práci zahájenou v několika venkovských oblastech. Komise uvede další podrobnosti o možnostech politiky, jak podporovat širokopásmové připojení ve venkovských oblastech v následujících týdnech8. Tato iniciativa půjde také ruku v ruce s novou strategií EU pro širokopásmové připojení, která má poskytnout rámec činnosti pro rozvoj tohoto připojení v celé Evropské unii. Bude usilovat o lepší koordinaci vnitrostátních a regionálních úřadů, o podporu sdílení infrastruktur s cílem jejich co nejlepšího využití a o výměnu osvědčených postupů9. Při dobré koordinaci může správná kombinace rozvoje venkova, politiky pro informační a komunikační technologie a širokopásmového připojení a strukturálních fondů zamezit dvojí práci a vytvářet tlak potřebný k uskutečnění významných změn. Takové iniciativy musí být v souladu s pravidly pro státní podporu. Tato pravidla podporují dobře připravené veřejné intervence, které jsou nejvhodnějším prostředkem k vyřešení špatné nebo omezené dostupnosti širokopásmového připojení v těchto regionech. Zajišťují řádné odůvodnění a přiměřenost veřejných intervencí. Řešení budoucích výzev Kontrola stavu provádění reformy společné zemědělské politiky z roku 2003 identifikovala řadu nových důležitých výzev pro evropské zemědělství – změna klimatu, získávání energie z obnovitelných zdrojů, vodní hospodářství, biologická rozmanitost a restrukturalizace mlékárenství. V listopadu 2008 se ministři zemědělství dohodli, že se s těmito výzvami budou vypořádávat s pomocí dodatečných prostředků v rámci svých programů pro rozvoj venkova, a to podle pravidel Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Taková dodatečná podpora se nicméně plánuje až od ledna 2010 a pro některé členské státy až v roce 201310. Urychlení této práce by přineslo investice a umožnilo zahájení činností na těchto klíčových strategických prioritách. Ze zahájení prací v roce 2009 by obzvlášť těžily země EU-12. *****
8 9
10
CS
Ve sdělení „Lepší přístup venkovských oblastí k moderním informačním a komunikačním technologiím“. Evropský portál pro širokopásmové připojení (European Broadband Portal, www.broadband-europe.eu) je také nástrojem pro výměnu osvědčených postupů a pro zveřejňování nabídkových řízení v evropském měřítku a může zajistit efektivnější využití dostupného rozpočtu. Neplatí pro Rumunsko a Bulharsko.
7
CS
Investice navrhované v tomto sdělení významně přispějí k řešení hospodářské krize a k tomu, aby byla Evropa v budoucnosti silnější a konkurenceschopnější. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby uvedené návrhy urychleně zvážily a co nejdříve je přijaly.
CS
8
CS
