9 /’07
bulletin fakult y architek tur y
detail z archi- café, autor m a t ě j l i p a v s k ý, 4 . r o č . a v u
Alfa v Archi-Café
S kterým studentem na kávu? A proč? Mistr a tovaryš. Učitel a žák. Šéf a učeň... Vztah, tok krvinek, v jehož řečišti nacházíme mnohdy i spodní proudy, které generují profesní úspěch budoucího absolventa. Huť, dílna i škola jsou toho odvěkými svědky – a naše fakulta není výjimkou. Ve 14. patře v Thákurově, na samém vrcholku kreativního a znalostního kvádru – i blízko nebe!... se chystá zbudování, jak jsme již psali, kavárničky, malého zálivu pro doplnění energie. Alfa se vydala za několika učiteli FA ČVUT s cílem využít očekávaného zastavení a pokusit se zjistit priority i osobní charakteristiku vzácného „proudění“. (Viz též str. 6-7 – pozn. red.)
Václav Aulický, vedoucí ateliéru v Ústavu stavitelství I V připravovaném Archi-Café bych si vypil kávičku se studentem Markem Šilarem. Je to proto, že u mne dělal několik velmi zdařilých semestrálních prací a vždy bylo základem jeho promyšlené koncepce použití montovaných dřevěných struktur s podtextem ekologického stavění. Toto bylo mezi námi předmětem zanícených diskusí, zejména po stránce širších souvislostí společenských, technických i ekonomických. Jeho citlivý přístup k řešení řady dnešních civilizačních problémů a kladení si řady otázek z hlediska životního prostředí a moje snaha dostat tyto momenty právě do těch širších souvislostí byly ty hlavní polohy našich rozhovorů. Rád bych s ním na toto téma debatoval i mimo vlastní práci v ateliéru.
Prof. Miroslav Baše, externí pedagog (Ústav urbanismu 1993–2006) Mám-li vzpomenout na některého ze svých studentů, pak ať je to Lukáš Kurila (absolvoval FA v tomto roce), student ze Slovenska, ze Spišské Nové Vsi. K tomuto městu mám osobní vztah, pracoval jsem tam před léty na centrální zóně, resp. historickém jádru. Lukáš Kurila mne zaujal svým velkým rozmachem, záběrem své představivosti, kterou nemohl zúplna projevit na urbanistické úloze regenerace několika existujících uličních bloků svého města. Přesto, ve dvou po sobě následujících semestrálních úkolech, se dopracoval k detailnímu řešení pro blok jeden, a to k jakési integraci nesourodých a nedořešených prostor, které jsme hodlali zhodnotit kvalitní celostní úpravou v podobě náročných terénních a sadových úprav. Lukášovi tato práce zjevně
nestačila, a tak zpracovával paralelně, u kolegy arch. J. Sedláka, návrh odbavovací budovy nádraží pro stejné město. Myslím, že tam teprve našel sám sebe. Protože oba prostory souvisely a student byl sdílný, byl jsem svědkem vývoje náročného designu, kdy inspirací na počátku byla spirála lepicí pásky, která při dostatečné fantazii naznačovala možný, téměř virtuální veřejný prostor. Byl bych zvědav, kam osud Lukáše zanese, do jaké míry bude mít možnosti rozvíjet tuto progresivní, fantaskní část své tvořivosti.
Petr Hájek a Jan Šépka, ateliér navrhování v Ústavu III Velice by nás zajímalo téma soutěže Olověný Dušan. Podle našeho názoru jde o důležitou soutěž a také o jedinou ucelenou přehlídkou studentských prací s pokusem zmapovat semestrální výsledky. Současně je však chybou, že nejde o přehlídku výsledků za celý rok, tedy že je vynechán letní semestr. Otázkou je, z jakých důvodů tomu tak je a zda není možná změna. Olověný Dušan je však důležitý i proto, že vydává soutěžní katalog a v této souvislosti nás napadá další palčivý problém, že na Fakultě architektury citelně chybí ročenka – publikace, která by mohla být společně vydávána a mohla se stát důležitou prezentací školy. To a další související otázky ohledně Olověného Dušana jsou výzvou pro debatu s náčelníkem Spolku posluchačů architektury panem Borošem.
Jaroslav Kosek, vedoucí ZAN Ústavu navrhování I Určitě bych vyjel do 14. patra na kafe s partou studentů-bakalářů: Trejbalem, Tittlem, Lindovským, Štajglem atd., nejlépe se všemi najednou. Jsou inteligentní, pracovití, mají vlastní názory, i když někdy velmi rozdílné. Zajímalo by mě jejich kritické hodnocení absolvovaného studia a jejich „naděje“ – představy, co získají v další etapě... Třeba bychom si i zavzpomínali. Třeba s panem Trejbalem, který nyní studuje na AVU, věděl jsem o něm, že hraje florbal, že je věřící a hlavně, že šel skutečně tvrdě za architekturou. Začínal vlastně na stavebce a vždycky se vymykal průměru, dělal dvakrát tolik co ostatní. Docela jsme se hádali... dávno, ještě v prváku jsme projektovali vyhlídku na Babě. A Trejbal navrhl přístup tunelem!? Jenže, co ta proporce mezi kolosálními náklady na vybudování tunelu, když můžu jít po povrchu! Bránil se ukrutně – ale nakonec pochopil. A možná tam někde taky ležel i zdroj jeho rozhodnutí jít studovat koncept na Akademii výtvarných umění k prof. Šejnovi... Teď dělal bakalářský diplom a já jsem byl oponentem. p o k r a č o v á n í n a s t r. 3
1
snímk y z f ilmu doc. e. f antové a m. brožové: z an – dvě metody v ýuk y
Soutěže X O rozebíratelnou budovu v zátopové oblasti. Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů: 15. ledna 2008. www.container.cz X Rodinný dům pro 21. století. Lhůta pro odevzdání návrhů: 28. ledna 2008. www.central-group.cz X Rockhouse – český nízkoenergetický dům roku 2007. Lhůta pro odevzdání návrhů do 31. ledna 2008. Viz Alfa 7/07. http://www.rockhouse.cz X Dekhome. Studentská soutěž o kvalitní rodinný domek s nízkou pořizovací cenou a s nízkou energetickou náročností při použití systému dřevěných montovaných domků DEKHOME. Vyhlašovatel: DEKTRADE, a. s. Lhůta pro odevzdání návrhů do 27. června 2008. Kontakt: 234 054 203.
[email protected], www. dehome.cz X Xella – 13. ročník mezinárodní studentské soutěže. Lhůta pro odevzdání návrhů do 7. února 2008. www.xella.cz
Soutěže – výsledky
X 8. ročník Přehlídky diplomových prací 2007. 1. cena: M. Kubiszová, Ideální Těšín (Prof. E. Přikryl – ŠA AVU Praha), 2. cena: N. Čtvrtníčková, Výšková budova pro Prahu (R. Koucký – FA ČVUT PRAHA), 3. cena: A. Pokorný, Ostrov – Nadační komplex v Benátské laguně (Prof. M. Rajniš – FA TU LIBEREC). Zvl. cena ArchiCAD: J. Murla,Trasování rychlostní komunikace R35 (I. Kroupa – FA ČVUT PRAHA), Zvl. cena Allplan: D. Baroš, Muzeum Aviatiky (Z. Rothbauer – FA ČVUT PRAHA), Zvl. cena Copy General: P. Synovec, Urbanismus Hradčanská Špejchar (J. Sedlák – FA ČVUT PRAHA), Zvl. uznání poroty: I. Machanderová, Centrum tance v Praze Holešovicích (Prof. J. Bočan – FA ČVUT PRAHA), E. Eva Casková, Nová budova Senátu ČR (Prof. A. Šrámková – FA ČVUT PRHA), L. Waclawiecová, Fialkové údolí v Bratislavě (Z. Fránek – FA TU LIBEREC). Porota: M. Bartošek P. F. Bílek, Ing. R. Fingerová, Z. Jiran (předseda), J. Pleskot, P. Starčevič. Přihlášeno: 52 absolventů, 36 z FA ČVUT, 7 z FA TU, 4 z FA VUT, 3 z VŠUP, 1 ze ZF MZLU v Lednici a 1 z AVU v Praze. www.diplomy.cz
Výstavy 2
X Výstava AVU. 1. patro Veletržního paláce. Do 25. listopadu 2007. X 8. ročník soutěže diplomních prací. Výsledky jsou představeny v prostorách České komory architektů, Josefská ul. č. 1. Výstava se koná od 1. listopadu do 1. prosince 2007. Všechny výsledky jsou
současně prezentovány formou virtuální galerie na www.diplomy.cz, kde jsou zároveň všechny oceněné práce z předchozích ročníků přehlídek. Přihlášené práce bude dále možné zhlédnout během putovních výstav v první polovině roku 2008 na všech zúčastněných školách. www.diplomy.cz a www.cka.cc/souteze/prehlidka_diplomek_cka/
Knihomol X V Průvodci prváka (vydavatel Lokální centrum při IASTE při ČVUT v Praze), jak zjistila Alfa, se objevilo nepravdivé tvrzení o fondech v knihovně na FA ČVUT, včetně jejího umístění. Redakce proto požádala vedoucí knihovny Blanku Kynčlovou o uvedení základních údajů na pravou míru. Její vyjádření publikujeme v plném znění: Fond Knihovny dějin architektury (místnost C 064! v suterénu budovy fakulty) zahrnuje k dnešnímu dni 10 860 titulů. Z toho je 76 vzácných starých tisků z 16. až 18. století, cca 5000 titulů z období od 18. do 1. poloviny 20. století, cca 1600 titulů z období 1950–1989, nakoupených Ústřední knihovnou Fakulty stavební a Fakulty architektury, více než 4000 nových titulů z prostředků ústavů, jimž knihovna nyní slouží (Ústav dějin architektury a umění FA ČVUT a Ústav památkové péče a renovací FA ČVUT), a z fakultních zdrojů, 186 časopisů od 19. století po současnost, v současnosti knihovna odebírá 14 domácích a devět zahraničních časopisů.
Notes X Na stovku zájemců přilákala do C 223 v Thákurově premiéra „fakultního filmu“ doc. Evy Fantové a doc. Michaely Brožové Zan – dvě metody výuky, který na FA zásluhou obou učitelek vznikl. Výukový dokument má za úkol seznámit studenty prvních ročníků s náplní předmětu Základy architektonického navrhování. Námět, scénář i režie pocházejí od architektek samých, a pokud se čas ze současné třičtvrtěhodiny smrskne na dvacet minut (o kterých se mluví v legendě ke grantu MŠ), nebude mít film chybu. Nejenže vnese světlo do diskutované problematiky náplně Zanu a inspiruje ostatní ateliéry, ale také zvedne prestiž školy. V neposlední řadě ulehčí práci architektům a poslouží studentům při rozhodování. Metoda A, nebo metoda B? Filmový snímek, který představuje dvě metody výuky Zanu manželů Fantových a arch. Brožové a Hájka, je názornou ukázkou jasné a dobře zpracované koncepce, jak je možné začínat s vyučováním tohoto oboru. Jedná se o dva zcela odlišné přístupy (první inspirovaný Bauhausem, druhý podle prof. von Meisse), to hlavní mají ale společné: jsou přesně definované a mají jednotící ideu, která studenty provází po celý první ročník. p o k r a č o v á n í n a s t r. 8
petr hájek
jan šépka
jaroslav kosek
vladimír krátký
magda michaličková
d o c . j a n m u ž í k
p o k r a č o v á n í z e s t r. 1
Navrhoval vilu „grass house“, vyryl drn o půdorysu domu a ten přemístil na střechu domu a pod ní řešil dispozice. Zase tam byl střet názorů, ale předseda poroty prof. Sedláček mu navrhl ,,červený diplom“. K naší oboustranné radosti. Přiznám se, že jsem ze „staré školy“, kde měl architekt tlustou tužku a ne počítač. V té době byl ve škole vnímán jako „umělec“ – v době, kdy se tu stavěly paneláky! A teď tentýž architekt staví domy, jenže jako by se mnohdy vytratila chuť radosti, svobody... V práci nepodléhám klientelismu – často jsme vytáhli prachy investorovi z kapsy – kvůli kráse velkých oken, nebo většímu odstupu baráků! Takže tohle by mě u té kávy zajímalo. Co si o tom všem nezbední bakaláři myslí... Jestli bychom v debatě nenarazili na něco, co by jejich unaveného a skeptického učitele taky povzbudilo. Nasát od nich trochu nadšení, entuziasmu, radosti... z architektury.
Vladimír Krátký, vedoucí ateliéru v Ústavu navrhování III Poslední roky máme v ateliéru hlavně cizince a dochází k velké rotaci studentů, takže stálé členy týmu prakticky nemáme. Budu tedy spíše lovit v paměti. Na kávu do 14. patra bych až na několik výjimek rád šel s každým svým studentem, těch jmen by tedy byly stovky (nebo tisíc?). Hovořit bychom mohli o čemkoli kromě Národní knihovny. Bývalí studenti jsou dnes kolegové, někteří dělají velké věci. S Alešem Pappem bych se bavil o fasádě bývalého rozhlasu naproti našemu Gemini na Pankráci, s Milanem Vítem o Kavčích horách. S Chalupou bych probíral ty černé markýzy na hotelu na Národní, s Korchem a Krajícem jejich barák Stavební spořitelny za Flórou. Od dalších bych se dověděl, jaké to je u Egeraata, Pleskota nebo Miluniče. Asi se všemi bychom si zanadávali na památkáře a ochranáře přírody, nesmyslné vyhlášky a normy. Rád bych po čase viděl i nezapomenutelné studentky. Například s Aude... z Rennes bych si byl ochoten povídat třeba o luxování! Předpokládám, že kavárna je míněna pro krátké relaxování během usilovné práce v ateliéru. Takže si tam umím představit posezení s každým současným, třeba tím nejmladším studentem, kterého vlastně ještě neznám... akorát z té Zikovky to máme přece jenom z ruky.
Magda Michaličková, pedagožka v Ústavu výtvarné tvorby Jsem absolventkou pražské Fakulty architektury ČVUT a kromě dvanácti let praxe v oboru působím třetím rokem také na výtvarné katedře naší školy. Za dob mých studií byly ruční zobrazovací techniky a kresba prvořadým umem každého architekta a výtvarná tvorba jednou z nejhezčích částí celé tvůrčí práce. Vrcholem semestrálního projektu byly dvě až tři barevné perspektivy formátu A 0
ručně vybarvované technikou mastných kříd a pastelek. Pro dnešní generaci studentů dost obtížněpředstavitelné, avšak jsem si jista, že se najde nemalá skupina studentů, kteří by takto ručně vyvedené dílo také rádi absolvovali. Současní studenti používají většinou ke své práci počítač a všechny vymoženosti, které tento nástroj nabízí, a to od prvních skic až po grafické zpracování celého projektu. Kresba jakožto samozřejmá součást práce architekta se jaksi vytrácí. Zdá se, jako by se přesouvala do kategorie odreagování a zájmové činnosti. Je to téma dnešní doby a na katedře výtvarné tvorby téma často diskutované. Abych odpověděla na otázku, dokážu si tu situaci představit, neboť jsem se zastánci obou táborů ve stálém kontaktu. Možná by se nad tímto tématem mohli společně zamyslet studenti rozdílných přístupů. Studenti vyloženě kreslířsky nadaní (např. slečny Bubeníčková, Briksová a další) se studenty, kteří počítačovou technikou s myší v ruce tvoří vše od prvotních nápadů až po složité realistické vizualizace (třeba pánové Henel, Fiala a jiní). Doufám, že bychom se všichni závěrem shodli na tom, že cit pro výtvarno, harmonii a krásu se pohybuje ještě na vyšší úrovni a že vlastně není důležité, které výrobní prostředky ke svému projevu používáme. Důležité je, že absence tohoto citu a talentu se nedají skrýt za žádnou technickou berličkou.
Doc. Jan Mužík, pedagog v Ústavu urbanismu Studentů, se kterými bych se rád sešel v poklidu u kávy je hodně. Momentálně by volba směřovala k absolventům, kteří dokončovali studium zhruba před deseti lety. Jednalo se o partu pracovitých studentů se společným zájmem o architektonickou a urbanistickou tvorbu. Michal Fišer, Markéta Jurečková, Patrik Hocke a další naplňovali svým přístupem ke studiu mé představy o vertikálním ateliéru a spolupráci studentů s pedagogem. Jedním z témat rozhovoru by jistě byla má otázka, jak se jim osobně i odborně daří a jak s přiměřeným odstupem hodnotí podíl školy i ateliéru na celkové přípravě pro oblasti jejich současného působení. Určitě by došlo i k výměně názorů na současnou architektonickou tvorbu a uplatňování urbanistických hledisek v návrhu konkrétních staveb. Na vzájemné spolupůsobení urbanistického konceptu a architektonického díla při vytváření výsledného charakteru a kvality prostředí. Podkladem mohou být prostory a stavby z okolí fakulty: Ořechovka, Baba, Dejvice – bloková zástavba a proti tomu nový soubor nad Kotlářkou, Červený Vrch, okolí hotelu Diplomat. K příjemnému posezení u kávy patří milá společnost a útulné prostředí s poklidnou a specifickou atmosférou. Proto bych k němu raději vybral poněkud jiné místo.
3
architecture is defined by the actions it witnesses as much as by the enclosures of its walls. murder in the street differs from murder in the cathedral in the same way as the love in the street differs from the street of love. radically!
Když se zabýváme tím, co s architekturou souvisí, nezbývá čas na architekturu samu... venturi
viollet-le-duc
i don’t want to be interesting. i want to be good mies
tschumi
i call culture the balance between inner and outer man loos
in architecture, there are two necessary ways of being true. it must be according to the program and the methods of construction
the new era is a fact: it exists irrespective of our “yes” or “no”. yet, it is neither better or worse than any other era. it is pure datum in itself without value content mies
the notion of the typical plan is therapeutic: it is the end of architectural history, which is nothing but the hysterical fetishization of the atypical plan koolhaas
1 1. bunker house – omice 2. retirement house – zápy 3. architectural center – revoluční street 4. multi-functional house – templová street 5. national library – letná
ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese 2 ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese 1 ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese 1 ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese 5 ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese 3 4 ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese1 5 ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese ateliérvladmírakrátkéholuisemarqueseústavnavrhováníIIIprofladislavalábuseateliérkpublikovánívylosovaldocmilanhongrafickáúpravadvoustranyateliérvladmírakrátkéholuisemarquese
aleš hanák
jan kazimour
petr klápště
p o k r a č o v á n í z e s t r. 3
Alfa v Archi-Café
S kterým učitelem na kávu? A proč? (Viz též str. 1, 3 – pozn. red.)
– o pokoře, o tom, jak nemluvit nahlas, ale být slyšet s Horymírem Lapáčkem - o tom, co je v životě opravdu podstatné a prof. Janu Bočanovi bych nad sklenkou vína rád poděkoval a připil k jeho jubileu a nad dalším projektem rád slyšel jeho spokojené: Jděte už někam...
Aleš Hanák, 3. ročník
Petr Klapště, doktorand v Ústavu prostorového plánování
Zkusil bych tuto příležitost využít k lepšímu poznání a pochopení věcí, které mi nejsou úplně jasné. Tak třeba preso s mlíkem bych si rád dal s paní Říhovou ze studijního. Chtěl bych se dozvědět, co všechno obnáší její práce, zda ji těší, nebo naopak stresuje. Pak bych třeba lépe pochopil, proč člověk někdy pořídí a jindy ne. Snažil bych se jí vysvětlit, že systém je holt nastaven tak, že její rozhodnutí je často to nejdůležitější v úřední hierarchii. A jestli by proto tento servis pro studenty nešlo udělat nezávislejší na momentální kondici. Odměnou by mohly být úsměvy a poděkování spokojených klientů. S panem děkanem bych si popovídal nad šálkem vídeňské kávy o situaci v Ústavu výtvarné tvorby. Zajímalo by mě, jestli se domnívá, že současný stav je lepší než před jeho příchodem? Jaké jsou výhody přesunu ze 14. patra? (Krom této rozpravy nad kávou přirozeně.) Zda považuje personální změny za přínosné? Stálo by za to celkově rozebrat pohled na výtvarné zázemí na fakultě a jeho další výhled do budoucna. Ale to už bychom se mohli bavit o celkové revizi studijního plánu, na což by nejspíš jeden šálek nestačil. V kontextu posledních dní bych neváhal vypít turka s Pavlem Bémem. Turnikety by jistě dokázal překonat i bez průkazky, když to dokážou studenti, co po horách nelezou. (Ostatně jejich užitek se mi zdá zhruba stejný jako u mincí v nákupních vozících.) Snad by mi řekl, proč je pružný jak proutek. Proč se jednou holedbá, jak město vstřícně koordinuje všechna úsilí k projektu na Letné, aby pak tvrdil, že lokalita je nevhodná? Proč je vítězný návrh nejdříve skvostem moderní architektury, který doplní mozaiku stavebních slohů v Praze, a později zpupným fialovým okem, které prostě nemůže stát pět set metrů od Hradu!? A na dobrou brazilskou kávu bych chtěl pozvat pana prezidenta. Toho už bych se ale chápat nepokoušel a rovnou ho zkusil přemluvit, zda by u nás nechtěl přednášet estetiku či soudobou architekturu.
Pokud otázka zní, s kým bych rád, vynechám ty z pedagogů, se kterými tam zavítám určitě, a podívám se směrem, kde je slovíčko „by” na místě. Minulý týden jsem se doslechl, že od příštího semestru by se u nás měl objevit Jan Vozáb. Podle toho, co o něm vím, je to matador českého strategického plánování a to mě už delší dobu zajímá. Protože pokud se nedělá jen pro papír, tak se v něm rozhoduje, co nám architektům města zadají. A děsí mě, že strategické plány často vznikají, aniž by při tom někdo vzal tužku do ruky. Takže u toho kafe bych se chtěl bavit o zkušenostech s architekty ve strategickém plánování a o tom, jestli je v současnosti šance, že naše obory budou spolu víc komunikovat a jak by to asi mohlo vypadat.
Jan Kazimour, loňský absolvent FA ČVUT, bývalý senátor AS 6
Pokusil jsem se sestavit víc námětů ke kávičce pro vice svých partnerů. S HŠH bych vypil kávičku při hovoru o tom, jak začít s prof. Maierem – o tom, jak v honbě za metry prodat veřejný prostor se Zdeňkem Zavřelem – o natáčení slona (deklarovaná změna směřování FA dle volebního programu Z. Z.– pozn. red.) s Milošem Floriánem o tom, jak postavit dům z vody s prof. Lábusem
Miloš Linhart, 6. ročník Zajděte všichni na kafe s panem děkanem a těmi dalšími novými tvářemi, které se v poslední době na fakultě objevily. Já to udělal a zjistil, že jsou sympaťáci a je s nimi legrace. Důležitější ovšem je, že je zajímají problémy naší alma mater, které my studenti vidíme často ostřeji než oni sami. Nechají se rádi poučit. A když přidáte třeba i postřeh odněkud ze zahraničí, kde ty samé věci fungují lépe, dočkáme se jich možná někdy i tady u nás. Já nakousl téma povinné praxe. Všude jinde je na ní vyhrazený semestr či dva před diplomem, jen u nás nic. Pan děkan se usmíval pod vousy… Pro studenty 1. ročníku: Jde o to, že každý z vás bude muset mít před diplomem absolvovaných 1000 hodin praxe (cca 5 měsíců dennodenní práce), aniž by na ni měl vyhrazený čas během studia. Existují dva semestry navíc, o které si každý může studium prodloužit, ale ty většinou každý využije na Erasmus. Dochází tak k tomu, že student automaticky pracuje i při studiu, což podle mě není úplně ideální. Například na architektuře v Liberci a v Brně to myslím funguje tak, že student má před diplomem vyhrazený jeden rok na získání praxe (nejlépe v cizině, např. přes program Leonardo). V Německu zase mají na praxi vyhrazený tzv. Urlaubssemestr. Vím od pana děkana, že fakulta nemůže dost dobře dobu studia natahovat, protože po sedmi letech na studenta nedostane žádné peníze. Berte můj názor v anketě jako příspěvek do diskuse, která je na fakultě dost potřebná, nejen v této záležitosti.
miloš linhar t
Martin Stára, 4. ročník Ohledně realizací staveb bych se v první řadě rád sešel s panem architektem Kotasem. Jeho nová stanice Střížkov je pro mě plná otázek. Vzpomínám na jeho velmi emotivní přednášku ve škole před dvěma lety, kdy přecpaná aula hltala každé jeho slovo... Teď je stanice před dokončením a já bych se rád zeptal na smysl takové stavby uprostřed panelákového sídliště. Rozumím sice tomu, že stanice metra by nemusela být „pouze“ čekárnou na dopravní spojení. Ale investice takových rozměrů do „pouhé“ stanice metra včetně pompézních nosníků a celoprosklené fasády se mi zdá až moc. Když tuto stavbu srovnám s novostavbou stanice Kolbenova a původním konceptem stanic metra, napadá mě mnoho dalších otázek ohledně smyslu a funkce dopravních stanic. Mnoho otázek mám i k paní architektce Šrámkové. Její tvorba je pro mne obestřena až tajemným oblakem kritiky a názorů. Její teorie ohledně tvorby a role architekta je neotřesitelná, i když se ohání odporem proti uměleckým snahám v architektuře. (viz diskuze Versus architektú Sama vytváří velmi figurativní a abstraktní architekturu. Proto by mě asi nejvíce zajímal její způsob tvorby a hledání forem samotných. Bohužel jak jsem již sám zakusil, by mě asi odbyla slovy: „To musíš cítit a když to necítíš, tak se to musíš naučit...“ Dalším, se kým bych se rád sešel, je Jan Stempel. Zeptal bych se ho na téma Nového domova. Jeho stavby se pravidelně umisťují v této soutěži na předních místech, ale přitom jsou v podstatě nejjednodušším archetypem rodinného domu. Co je tedy v jeho stavbách oním „Novým domovem“? Když srovnáme zahraniční soutěže na podobné téma, nacházíme volné formy, pohybující se nábytek a celoprosklené stěny... Abych nezůstal pouze u praktikujících architektů, rád bych se v nějaké příjemné staropražské hospodě setkal s panem Huťou. Jeho názory, které nás provázely prvním ročníkem, bych definoval jako kritickou ironii ke stavu současné architektury. Jeho procítěné monology dotvářely atmosféru začátku studií na FA ČVUT. Mou hlavní otázkou by asi bylo, jestli se dá ještě současná architektura spasit...
Martin Šíp, 3. ročník Se stejnou intenzitou mě napadají dvě osobnosti působící na FA. Vzhledem k tomu, že s Janem Sedlákem jsem již měl tu čest kafe pít, a to hned na nejvyšším možném místě pražského Žižkova, rád bych pozval do 14. patra na kafe Michala Rykla. V červnové Alfě byla uveřejněna krátká zprá-
martin stara
mar tin šíp
kamil štajgl
va o nově připravovaném magisterském modulu „Průzkum a dokumentace historických staveb“, na jehož vzniku se Michal Rykl podílí. Modul se má poprvé rozběhnout příští rok a myslím, že si zaslouží mnohem větší publicitu, než jaká mu byla doposud věnována. Osobně mě na modulu láká mezioborovost s přesahem do dějin umění i historie a fakt, že může zpřístupnit poznání existujících staveb i sídelních celků na zcela jiné a velmi konkrétní úrovni. Právě Michal Rykl, jemuž jsem měl možnost několikrát asistovat při průzkumu jako kreslič, je pro mě garantem toho, že se z výuky tohoto modulu nevytratí práce v terénu na smysluplné úrovni. Velká výhoda modulu může paradoxně spočívat také v tom, že o něj zřejmě bude relativně malý zájem. Výhoda to je zejména v době, kdy „proflákle skvělé“ ateliéry začínají s rostoucím počtem studentů na FA praskat ve švech a konečná kapacita vyučujících se rozmělňuje mezi množství konzultací typu „fast food“, o hromadných a vzácných exkurzích ani nemluvě. Kafe s Michalem Ryklem bude dobrá příležitost zjistit více o tomto zajímavém modulu, jehož vznik sleduju zatím spíše z dálky.
Kamil Štajgl, 4. ročník Na otázku bych rád odpověděl nepřímo, trochu jiným způsobem. Rád bych se ve „Čtrnáctce“ sešel se studenty, svými vrstevníky, a rozebíral s nimi jak postavit dům z brčka a žvýkačky. Zní to ujetě, vím. ALE! Současná studentská diskuse se na chodbách fakulty točí okolo studijního maglajzu, kterým se nakonec každý protlouká sám. Jednotlivcům pak nezbývá energie, čas a chuť do diskusí podstatnějších. Otevřený názor na současné dění v našem oboru, pohled na obor samotný, nesmělé vize a myšlenky – nic z toho tu nezaznívá. Čtrnáctka je konečně místem, kde by se mohly takové hovory vést. Myslím, že je to první a zásadní krok k tomu, aby se na naší škole začala formovat generace architektů, kteří budou vědět, co dělají. Jde o to, abychom se začali bavit o věcech, které jsou i mimo rámec studia. Měli bychom pociťovat, že jsme na Fakultě architektury a ne na fakultě „Plníme studijní plán“. Nejde o to, s kým bych si ve Čtrnáctce chtěl sednout já. Jde o to, aby každý, kdo tam přijde, věděl, že Tady je To místo, kde se chvíli kašle na kredity, kde se myslí, diskutuje, vymýšlí a tvoří. Na škole se dá získat mnoho vzácných informací od dobrých kantorů. To je fakt. Je ale potřeba vědět, co po nich chceme a nemyslím, že by to měly být zrovna zápočty. Naší studentskou povinností je, abychom z nich vytáhli co nejvíce, přebrali si to posvém a dokázali toho patřičně využít. Budiž nám to dobrým základem, na kterém můžeme stavět. Za to, co bude stát nad tímto základem, si však zodpovídejme sami.
7
petr tranta
záběr z interiéru fontanelly
p o k r a č o v á n í z e s t r. 2
8
Obě metody obsahují stupně a podstupně, obě přecházejí od jednoduššího ke složitějšímu a jak jedni, tak druzí učitelé požadují od svých žáků uvolněnou a realitou nezatíženou kreativitu – zkrátka nesvazují jim ruce. Pro oba ateliéry jsou důležité nejen prezentace, ale i drobné malůvky ve skicáři a práce studentů v průběhu semestru. V neposlední řadě se tyto dvě metody více či méně potkávají na poli literárním: na studentech je požadováno jakési motto, slovy vyjádřená idea nebo je jim text přímo stavebním materiálem. Dovolím si osobní postřeh: Zatímco duším architekturou méně poznamenaným může vyhovovat spíše hravé formální cvičení týmu Evy Fantové, které se k reálné architektuře přibližuje jen pomalu, spíše se věnuje rozvoji uměleckého cítění jako takového, v ateliéru Michaely Brožové a Petra Hájka spadne student rovnou a doslova do podzemního prostoru, kde musí přijmout pravidla architektonického uvažování. Jak dotyčný reaguje, záleží hodně na jeho předešlé formě vzdělávání, zda například absolvoval gymnázium či průmyslovou školu. Z osobní zkušenosti bych chtěla vyzdvihnout kombinaci gymnázium – Fantovi, kde je přechod k architektuře velmi nenásilný a gymnazista pro své vyjadřování používá jazyk, kterým umí mluvit, zatímco jazyk stavitelský se zatím učí v jiných předmětech. Pro žáky v oboru již zběhlé je naopak vhodnější metoda druhá. Vyvstává otázka, jakou metodou výuky se vyučuje v ostatních fakultních ateliérech, zda tyto dvě metody jsou opravdu jediné na FA používané, a proč nevypadá tento film například tak, že ateliéry věnující se Zanu v deseti minutách objasní koncept výuky, téma, hlavní body a výsledky... přesně to, co je vyžadováno v každé prezentaci studentů po dobu pěti let. Kateřina Brůhová-Nováková, studentka 5. ročniku X Institut Intermédií v hale H25/2 budovy FEL ČVUT vznikl, jak již Alfa informovala, na základě spolupráce Fakulty elektro a Fakulty architektury ČVUT a FAMU a DAMU v Praze. Krychle (Cave) cca 3 × 3 × 3 m se zadní projekcí umožňuje pomocí stereoskopických frekvenčních brýlí vstoupit podle Vladimíra Soukénky z Ústavu interiéru a výstavnictví FA do virtuálního modelu v reálném měřítku. Pro architekty to konkrétně přináší možnost navrženým modelem stavby přímo procházet. Nástroj umožňuje ovlivnit paradigma výuky změnou od myšlení ve vektorech k myšlení ve sledu perspektivních obrazů. Nedíváme se shora na půdorys, jako pánbůh, jak poznamenává Soukénka, ale z horizontu pozorovatele vnímáme reálný účinek projektu. Operátor zařízení z FEL pomůže studentům FA zprovoznit 3D model vyexportovaný ve formátu VRML. V zimním semestru 2007/2008 zde pro architekty probíhá v pondělí 10,45–12,15 výuka volitelného předmětu Interiér 3 – Multimediální tvorba. Odpolední termín v souladu s rozvrhem FA je vyhrazen pro ateliérové projekty. www. iim.cz X Petr Franta, člen Vědecko-umělecké rady Fakulty architektury ČVUT, vystavuje pod názvem Ways of seeing – Petr Franta architekt své práce na bukurešťské Univerzitě architektury a urbanismu Ion Mincu. Pořádají Česká centra – do 30. listopadu 2007.
X Obhájci pizzy mezi studenty si přijdou na své! Místo málo využívané části menzy ve Studentském domě v tzv. rektorském salonku zřídila Správa účelových zařízení ČVUT La fontanellu. Podle autora rekonstrukce L. Matějovského se jedná o rekonstrukci interiéru s minimálními stavebními zásahy do stávajících konstrukcí s využitím zázemí menzy. Přístup do menzy-pizzošky využívá vstupních dveří na ochoz, kde bude možno zřídit i letní sezení. Interiér objeví student-labužník ve „střízlivém duchu umírněnými přírodními odstíny, kvalitní keramickou dlažbou a obklady“. Z akustických důvodů byl použit podhled z rákosu, z „důvodů estetických“ oživují La fontanellu grafiky, které svým obsahem kloubí architekturu a italské prostředí – významné historické italské budovy. Obohacením prostoru je barový pult a fontána, která také inspirovala název. Autoři – projekt: ATELIÉR M, s. r. o., plocha: 249 m2, cca 50 míst u stolů, počet jídel: 100/den.
KONFERENCE, DíLNY, přednášky X Start architecture 2007/2008. Na téma „Výuka oboru architektura a současné poslání profese architekt“ budou hovořit nejvyšší zástupci českých architektonických škol spolu s pozvanými hosty.Letošní ročník zahájí doc. Zdeněk Zavřel, děkan FA ČVUT v Praze (další termíny a jména přednášejících budou uvedeny na zahajovacím večeru). 5. prosince 2007 v 19.00 h. Roxy / NoD, Dlouhá 33, Praha 1. www.ccea-info.org X Otto Wagner a Alvar Aalto očima PhDr. Petra Kratochvíla. Úterý 11. a 18. prosince, 9.00 h. Posluchárna č. 223, Thákurova 7. Podněty ke zprávám pocházejí z informací vedení FA ČVUT, ústavů a ateliérů, z České komory architektů a od spolupracovníků redakce
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: FA ČVUT / Ročník 1 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský/ Layout: Tomáš Legner; str. 4–5 Ateliér Vladmíra Krátkého a Luise Marquese / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: TRICO, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. A318, Thákurova 7, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected]. Toto číslo vyšlo s podporou Fondu na podporu celoškolských aktivit ČVUT na rok 2007.
generální sponzor časopisu
