05 DP1)

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ _______________________________________________________________

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Multifunkčností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám českého zemědělství (Projekt VaV MPSV č. 1 J 055/05 DP1)

Autorský kolektiv: Doc. Ing. Josef Seják, CSc. Ing. Ivan Dejmal Doc. Ing. Eva Cudlínová, CSc. Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc. Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Doc. Ing. Jan Zavíral, CSc. ________________________________________________________________ ÚSTÍ NAD LABEM 2007

Obsah: Kap. 1 Institucionální a systémové podmínky českého zemědělství v období přechodu k tržnímu systému 3 1.1. Úvod............................................................................................................................................................ 3 1.2. Vývoj v českém zemědělství ....................................................................................................................... 3 1.3. Analýza institucionálních podmínek čs. zemědělství .................................................................................. 5 1.4. Některé závažné příčiny nezbytnosti dotací do zemědělství ....................................................................... 6 1.5. Stručná analýza selhávání trhu v dalších zemích ...................................................................................... 11 1.6. Sociálně-ekonomické důsledky institucionálních podmínek potravních vertikál a českého zemědělství . 16 1.6.1. Vlivy rozdílů v příjmech na úroveň poptávky po potravinách ............................................................... 19 1.6.2. Disparita cen zemědělských produktů k odměnám za práci a povinných plateb k čistým mzdám ........ 22 1.7. Závěry ....................................................................................................................................................... 26 Kap. 2 Problémy současného českého zemědělství a možnosti jeho přechodu k multifunkčnosti ............... 28 2.1. Informace o prohlubující se strukturální krizi českého zemědělství ......................................................... 28 2.2. Přístupy k řešení regionálních disparit ve venkovských oblastech........................................................... 30 2.3. Identifikace pokrytí společenských efektů multifunkčního zemědělství podporami z národních operačních programů s finanční účastí fondů EU v letech 2007-2013............................................................. 36 2.4. Efekty multifunkčního zemědělství a jejich podpora ................................................................................ 40 2.5. Využívání zemědělské půdy v oblastech LFA (případová studie) ........................................................... 60 Kap. 3 Shrnutí výsledků kvantifikací kladných a záporných externalit českého zemědělství .................... 64 3.1. Hodnota změn v množství a kvalitě biotopů a jejich rostlinných i živočišných druhů.............................. 66 3.2. Negativní externality z meliorovaných (odvodněných) zemědělských půd .............................................. 67 3.3. „Pozitivní externality“ a „multifunkční charakter“ zemědělství .............................................................. 70 3.4. Využití metody hodnocení biotopů ČR ..................................................................................................... 70 3.5. Ekonomický rozměr hodnocení krajinných typů neboli krajinného rázu .................................................. 72 4. Národní specifika českého zemědělství ......................................................................................................... 80 4.1. Současná ekonomická situace zemědělství a zemědělské produkce v ČR ............................................... 80 4.2. Vlastnické vztahy ...................................................................................................................................... 81 4.3. Sociální situace v zemědělství.................................................................................................................. 86 4.4. Technická vybavenost ............................................................................................................................... 88 4.5. Služby na venkově .................................................................................................................................... 89 4.6. Reklama na potravinářské výrobky ........................................................................................................... 90 4.7 Ubytování a rekreace................................................................................................................................. 91 4.8. Závěry a výhled do budoucna ................................................................................................................... 93 Kap 5. Ekologické zemědělství jako alternativa budoucnosti českého venkova............................................ 94 5.1. Současný stav ekologického zemědělství v ČR ........................................................................................ 94 5.2. Podmínky hospodaření ekologických zemědělců v ČR- Empirická studie ............................................... 96 Kap. 6 Návrhy multifunkční agrární politiky................................................................................................. 112 6.1 Vybrané návrhy rozvoje agrární politiky ČR ........................................................................................... 112 6.1.1. Možné způsoby řešení neekvivalence rozdělování přidané hodnoty ............................................... 112 6.1.2. Návrhy alternativní agrární politiky směrem k EU.......................................................................... 113 6.1.3. Návrhy alternativní agrární politiky v oblasti dotací ....................................................................... 114 6.1.4. Návrhy na řešení reprodukce výrobních faktorů ............................................................................. 116 6.1.5. Návrhy úprav daňového systému..................................................................................................... 117 6.1.6. Náměty na řešení důchodů zemědělských podniků a jejich pracovníků.......................................... 117 6.1.7. Další prospěšná doporučení............................................................................................................. 118 6.2. Místo závěru: lokální zemědělství a venkov v globálním prostředí ........................................................ 118 Příloha A ............................................................................................................................................................ 121 Příloha B1 .......................................................................................................................................................... 126 Příloha B 2 ......................................................................................................................................................... 129 Příloha C ............................................................................................................................................................ 134 Příloha D ............................................................................................................................................................ 138

2

Kap. 1 Institucionální a systémové podmínky českého zemědělství v období přechodu k tržnímu systému (Vnější podmínky pro udržitelnost českého zemědělství) 1.1. Úvod Současný světový ekonomický systém, určovaný především tržní alokací zdrojů a důchodů, se stále zřetelněji dostává do zcela absurdní a dlouhodobě neudržitelné situace. Zemědělství (včetně lesního a vodního hospodářství, tj. včetně ostatních tzv. plošných odvětví, která hospodaří s rozhodujícími částmi území národních států) se s rostoucí ekonomickou úrovní jednotlivých zemí dostává zcela na okraj ekonomického systému a mimo pozornost hybných sil určujících ekonomický růst. Podíl zemědělství na tvorbě HDP byl v ekonomicky vyspělých zemích redukován na úroveň pouhých přibližně 2-5 % (v ČR v r. 2006 to byla 2 %, viz Zemědělství 2006, MZe 2007) a to přesto, že výdaje domácností za potraviny tvoří nadále podstatně vyšší podíl (mezi 10-33 %) z celkových výdajů domácností. Úloha a přínos zemědělství k tvorbě HDP jsou marginalizovány a tento sektor je jako celek v mnoha zemích na základě tržních příjmů ztrátový (tržní příjmy nepokrývají ani samotné výrobní náklady) a přežívá jen díky masivním dotacím z veřejných fondů. Tento sektor prvovýroby, který globálně zabezpečuje v současnosti výživu 6,5 mld. lidí a zároveň jim nepřetržitě zajišťuje životodárné podmínky pro jejich existenci, se s rostoucí mírou tzv. ekonomické vyspělosti dostává z hlediska tvorby standardního pojetí ekonomického bohatství (měřeného obvykle pomocí ukazatelů národního účetnictví, zejména HDP), naprosto na okraj zájmu ekonomicky vyspělých společností a hovoří se o něm nanejvýš jen jako o sektoru, jehož představitelé jen požadují stále vyšší míry dotací z veřejných rozpočtů. Jen málokdo se však již dnes pozastaví na touto skutečností a položí si otázku, jak je možné, že odvětví, které nás vyživuje a které zároveň poskytuje významnou část životodárných ekologických podmínek pro existenci života, není schopno v institucionálních podmínkách volné tržní alokace zdrojů vyžít z tržních příjmů, není schopno zajišťovat svou normální reprodukci a musí být odkázáno na podpory z veřejných zdrojů. Analýza těchto souvislostí, které prolínají ekonomický systém světa od místních poměrů až po globální rozměr, se stala předmětem zájmu tohoto národního projektu, jehož základním cílem je analyzovat podmínky udržitelnosti českého zemědělství a života lidí na venkově. 1.2. Vývoj v českém zemědělství České zemědělství se v období po 2. světové válce utvářelo převážně v podmínkách centrálně plánované ekonomiky. V celém poválečném období je české zemědělství charakterizováno poklesem počtů pracovních sil a poklesem podílu zemědělství na tvorbě přidané hodnoty. Od r. 1948, kdy v zemědělství ČR pracovalo 1,319 mil. pracovníků (33 % z celkového počtu pracovníků v ČR) tento počet za čtyřicet let poklesl na 528 tis. pracovníků v r. 1987 (10 % z celkového počtu pracovníků v ČR) neboli na 40% původního stavu. Ročně tedy bylo v průměru v uvedeném období 1948-1987 z českého zemědělství uvolňováno téměř 20 tis. pracovníků. Podíl zemědělství na tvorbě národního důchodu ČR (v b.c.) činil v r. 1948 celkem 17,6 %, v r. 1987 pak 7,1 % (Statistická ročenka ČSSR 1988, s. 40). V uplynulém šestnáctiletém období přechodu od centrálně plánovaného k tržnímu ekonomickému systému (od roku 1990) se tyto tendence poklesu podílu českého zemědělství

3

na pracovních silách i na tvorbě přidané hodnoty ještě výrazně zrychlily. Dynamika poklesu byla výrazně vyšší než v předcházejícím čtyřicetiletí a byla rovněž vyšší než v zemědělství ostatních členských zemí EU, především pak původních členských zemí EU 15. Cílem tohoto úvodního pojednání je analyzovat, do jaké míry byly tyto vývojové tendence poklesu českého zemědělství v období let 1990-2005 způsobeny přirozeným vývojem a do jaké míry naopak nerovnými institucionálními a systémovými podmínkami pro fungování tržního alokačního mechanismu. Ve vývoji českého zemědělství v období 1990-2005 lze zaznamenat zejména následující trendy (viz Agricultural Statistics, data 1995-2004, Luxembourg, EU 2006; Zemědělství 2004, MZe, Praha 2005; Statistická ročenka ČR 2004): 1) Podíl zemědělství na pracovních silách v české ekonomice od r. 1990 rychle klesal. Z 9.5% v r. 1990 na 6,1% v r. 1995, na 4,6% v r. 2000 a na 2,9% v r. 2004. Podíl zemědělství vč. lesnictví, myslivosti a rybářství v ČR obdobně klesal z 11,8% v r. 1990, na 6,1% v r. 1995, na 4,5% v r. 2000 a na 4% v r. 2003. Přitom podíl zemědělství (vč. lesnictví, myslivosti a rybářství) v EU 25 v r. 2004 činil 5,1 %, v EU 15 pak 3,9 %. Znamená to, že podíl českého zemědělství na pracovních silách v ČR klesl od r. 1990 na průměr EU 15. Proces poklesu pracovních sil v zemědělství, který ve „starých“ členských zemích EU probíhal desítky let, byl v ČR masivně realizován v průběhu necelých patnácti let. V letech 2000-2004 klesal tento podíl v ČR průměrným ročním tempem 3,9% (v Belgii-BE 1%, v Dánsku-DK 2,5%, v Holandsku-NL 2,3%; v EU 15 tempem 2,1%, v letech 1995-2000 tempem 2,8%). 2) Podíl zemědělství na hrubé přidané hodnotě v b.c. (hrubá přidaná hodnota v odvětví zemědělství představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají výrobní jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi produkcí zemědělského odvětví oceněnou v základních cenách a mezispotřebou oceněnou v kupních cenách.) v české ekonomice rychle klesal ze 7,3% v r. 1990

na 4,6% v r. 1995, na 3,9% v r. 2000 a na 3,3% v r. 2004. Cílem této úvodní části závěrečné zprávy je ukázat příčiny výrazného poklesu zemědělské prvovýroby na tvorbě přidané hodnoty zemědělsko-potravinářských komodit. Naléhavost takové analýzy naznačují základní statistické údaje o vývoji cen výrobců v České republice. Tabulka 1.1. Indexy cen výrobců v ČR za období 1990-2006 (rok 2000=100 %) v tom výrobků

Zemědělských výrobců

živočišných

rostlinných

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

78.9 69.5 74.8 80.4 84.6 91.0 98.6 101.5 103.4 91.6 100.0 109.0 98.6 95.8 103.5 94.0 96.0

79.1 67.3 72.5 75.7 84.0 90.7 95.4 98.0 103.1 92.7 100.0 109.5 96.3 92.5 98.1 98.5 95.6

2006/1990

1.22

1.21

Období

Lesnictví

Průmyslových výrobců

Stavebních prací

78.5 73.1 78.6 89.2 85.6 91.7 107.0 110.6 104.6 88.9 100.0 108.0 103.0 102.0 113.8 85.4 96.8

x 57.5 72.7 73.3 70.2 81.4 78.7 81.4 98.0 100.0 100.0 97.6 89.3 80.3 75.2 79.1 83.6

35.3 60.1 66.1 72.2 76.1 81.8 85.8 90.0 94.4 95.3 100.0 102.8 102.3 101.9 107.7 110.9 112.7

27.6 38.2 42.7 53.7 61.2 67.6 75.3 83.9 91.7 96.1 100.0 104.1 106.8 109.2 113.3 116.6 119.4

1.23

1.45*

3.19

4.33

Pramen: ČSÚ, * lesnictví 2006/1991

4

Je-li v ČR období od r.1990 obdobím přechodu k tržnímu ekonomickému systému, pak pouhé prosté porovnání vývoje cen výrobců v sektorech zemědělství, průmyslu a stavebnictví ukazují, že v zemědělství dochází v tomto transformačním období prakticky ke zcela ojedinělé a zvláštní stagnaci cen zemědělské produkce. Zatímco ceny stavebních prací zaznamenaly v období let 1990-2006 vzestup na 434 %, ceny průmyslových výrobců vzestup na 319 %, potom v zemědělství ceny téměř stagnovaly, protože růst o 22 % za 17 let znamená roční vzestup o 1,29 procentního bodu. Vezmeme-li v úvahu, že v období let 1990-2006 zaznamenala inflace nárůst na zhruba 400 %, tzn., že od r. 1990 stouply spotřebitelské ceny přibližně na čtyřnásobek, potom stagnace cen zemědělských výrobců v sektoru výroby potravin signalizuje v podmínkách zavedené tržní alokace z institucionálního hlediska nepřirozený vývoj, ukazující na to, že ve vertikálách výroby potravin nebyly v uplynulém patnáctiletí a nejsou ani v současnosti splněny podmínky efektivního fungování tržního mechanismu. 1.3. Analýza institucionálních podmínek čs. zemědělství Zabezpečují-li české i další národní zemědělství již po mnoho staletí základní existenční potřeby lidí ve svých národních ekonomikách, jeví se jako paradoxní, že v institucionálních podmínkách současných tzv. vyspělých tržních ekonomik při volné tvorbě cen klesá podíl tohoto odvětví na tvorbě hrubého domácího produktu na neudržitelně nízkou míru. Nejen to, zemědělská činnost celé české zemědělské prvovýroby se v období 90. let stala převážně nerentabilní a její udržení bylo možné jen při podporách z veřejných rozpočtových zdrojů. Tyto jevy nastaly přesto, že podíl výdajů domácností na potraviny je v ČR nadále poměrně vysoký a sahá od 15 % u domácností s vysokými příjmy až po 33 % u domácností důchodců (viz Statistická ročenka ČR, 2004). Současné zemědělství nových členských zemí EU je v rámci instalace standardního tržního ekonomickému systému a v rámci společné zemědělské politiky vystaveno do institucionálních podmínek, v nichž se neobejde bez dotací z veřejných zdrojů (v současnosti zejména EAFRD a národní dotace). Z ekonomické teorie je již řadu desetiletí známo, že institucionální předpoklady pro správné a efektivní fungování trhu jakožto mechanismu alokace zdrojů, mají následující podobu, jinými slovy vyjádřeno jde o podmínky dokonalé soutěže (Perman et al.1996, s. 93): 1. pro všechna směňovaná zboží a služby existují trhy, 2. všechny trhy jsou dokonale soutěžní (tj. existuje mnoho subjektů na straně nabídky i poptávky), 3. neexistují externí efekty (externality), 4. všichni účastníci trhu mají dokonalé informace, 5. vlastnická práva jsou plně definována a připsána, 6. všechna zboží a služby jsou soukromými statky; neexistují veřejné statky, 7. všechny firmy maximalizují zisk a všichni jednotlivci maximalizují užitek, 8. dlouhodobé průměrné náklady nejsou klesající (pokud by produkce byla charakterizována úsporami z rozsahu, existoval by přirozený monopol a dokonalá konkurence by byla neudržitelná), 9. transakční náklady jsou nulové, 10. všechny relevantní funkce uspokojují podmínku konvexnosti.

5

Je zároveň všeobecně mezi ekonomy přiznáváno, že výše uvedené institucionální podmínky pro efektivní tržní alokaci jsou v současných tržních ekonomikách naplňovány jen velmi neúplně a nedokonale. Znamená to, že prakticky v každé tržní ekonomice jsou některé produkty a služby poskytovány jinak než prostřednictvím tržního mechanismu, že mnoho trhů nesplňuje podmínky dokonalé soutěže a dokonalých informací, že existují externality a veřejné statky, a zároveň existuje taková koncentrace výrob a služeb, že mnoho výrobců a/nebo distributorů má moc ovlivňovat výši cen a nutit své obchodní partnery k určitým ústupkům. Ve všech těchto podmínkách trh jako nástroj efektivní alokace zdrojů selhává. Systém podpor rozvoje zemědělství a venkova na období 2007-2013 je orientován tak, že největší podíl podpor je v rámci OSY 2 zaměřen na podporu zlepšování životního prostředí a krajiny. V této části jsou analyzovány aspekty a příčiny neekvivalentní směny uvnitř potravinových řetězců. Z hlediska požadavků udržitelného rozvoje je naznačen postup rozboru připravovaných podmínek poskytování podpor environmentálních služeb zemědělství a jejich vyhodnocení nejen z hlediska přínosů pro obnovu kvality životního prostředí, ale i z hlediska vytváření podmínek pro lepší zaměstnanost ve venkovských oblastech. Neudržitelně nízký podíl zemědělské prvovýroby na přidané hodnotě je ve většině rozvíjejících se ekonomik způsobován dvěma základními faktory. Za prvé, přílišnou atomizací zemědělských výrobců a jejich ekonomickou slabostí při určování cen v porovnání s dodavatelskými i odběratelskými články výrobně-obchodního zemědělsko-potravinářského řetězce. Za druhé, podíl národního (domácího) zemědělství je snižován i tlakem nízkých dovozních cen zahraničních konkurenčních produktů (nízkých buď vlivem vysokých dotací ve starých členských zemích EU či vlivem nízkých kursů měn u zemědělských produktů z rozvojových ekonomik). 1.4. Některé závažné příčiny nezbytnosti dotací do zemědělství České zemědělství se stalo v roce 2004 součástí zemědělství evropského za podmínek velmi nevýhodných. Nejlepším dokladem jsou nízké kvóty na jednotlivé zemědělské komodity a také nižší přímé platby, než jaké získávají zemědělci ve státech staré EU-15. V důsledku toho jsou čeští zemědělci na společném trhu EU diskriminováni dle přístupové smlouvy až do roku 2013 (Fajmon 2006). Nižší kvóty i nižší přímé platby jsou jednou z příčin strukturální krize českého zemědělství. Společná zemědělská politika EU, realizovaná prostřednictvím množstevních kvót, intervenčních opatření pro danou komoditu a tržních řádů (o nichž rozhoduje Komise) zabezpečovala po řadu desetiletí ochranu zemědělských výrobců v členských zemích EU před vnitřními i vnějšími konkurenty. Přinesla své výsledky v podobě dosažení soběstačnosti ve většině tradičních evropských zemědělských komodit. Na druhé straně tento výrazně regulovaný systém zemědělské prvovýroby napomohl v prostředí liberalizovaného tržního systému k nárůstu hodnotových neekvivalencí uvnitř potravinových vertikál (neekvivalencí rozumíme odtrženost realizačních cen od objektivních výrobních nákladů, způsobovanou dominantní tržní mocí zpracovatelů a konečných prodejců). To je společný problém všech členských zemí EU, a dokonce společný globální problém zemědělství prakticky celého světa. Ve struktuře příjmů českých zemědělců tvořily v r. 2005 nejvyšší podíl příjmy za produkci kravského mléka (21%), za jatečná prasata (14%) a za produkci pšenice (10%). Podívejme se tedy nejdříve na rozdělování hodnoty ve vertikálách těchto tří komodit, které dohromady tvořily téměř 50% příjmů českých zemědělců.

6

Vývoj cen ve vertikále zemědělské výroby, průmyslového zpracování a prodeje kravského mléka za uplynulých šestnáct let ukazuje následující graf č. 1.1. Graf 1.1

Kč za litr

Vývoj prům. ročních cen 1 litru mléka (1-8/2007) 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

cena zem. výr.(Q.tř.j.) cena průmysl. výr. cena spotřební 91

92

93

94

95

96

97

98

99

0

1

2

3

4

5

6

7

roky

Pramen: ČSÚ, propočteno z měsíčních statistik cen Celé období přechodu k tržnímu ekonomickému systému je u komodity mléka charakterizováno rozevíráním cenových nůžek. Spotřebitelské ceny polotučného mléka zaznamenaly v období let 1991-2007 vcelku pravidelný růst z pěti na patnáct korun za litr. Podobný růst vykazují i ceny průmyslových zpracovatelů mléka. Naproti tomu odbytové ceny plnotučného mléka ze zemědělství po určitém mírném růstu v 90. letech od r. 1998 stagnují resp. mírně klesají. Jestliže v první polovině 90. let podíl zpracovatelů ze spotřební ceny litru mléka tvořil přibližně korunu, pak do r. 2006 stoupl na 400 % a představuje cca 4 Kč na litr. Podobně i podíl prodejců rostl z cca 1,50 Kč na přibližně 3 Kč za litr. Ze studie VÚZE (Poláčková a kol. 2007, Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2004) vyplývá, že náklady na výrobu litru mléka činily u reprezentativního souboru zemědělských výrobců v r. 2004 celkem 7,91 Kč/litr, čili jsou prakticky totožné s prodejními cenami. Takže zemědělec pracuje s nulovou rentabilitou a veškerý nárůst příjmů z rostoucích cen pohlcují zpracovatelé a v posledních letech zejména prodejci (tj. zejména obchodní řetězce). Vývoj cen u vepřového masa, jako druhé největší příjmové komodity českých zemědělců, lze dokumentovat následujícím grafem č. 1.2.

7

Graf 1.2.

Kč/1 kg

Vývoj cen 1 kg vepř. masa

CZV 1 kg masa CPV v.kýta SC v. kýta

150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Roky (1-8/2007)

Pramen: ČSÚ, měsíční statistiky cen, CZV=cena zem. výrobců, CPV=cena průmysl. výrobců, SC=spotř. cena Z grafu č. 1.2. lze pozorovat, že výkupní cena vepřového masa 1. třídy od poloviny 90. let víceméně stagnuje kolem 40 Kč, avšak ceny zpracovatelů narostly zhruba o 25 Kč a ceny spotřebitelské o 40 Kč na 1 kg vepřové kýty. Přitom výrobní náklady na výkrm prasat dosahovaly v r. 2004 v průměru za české zemědělce 33,83 Kč na 1 kg živé hmotnosti (kilogram živé hmotnosti zemědělci prodávali zpracovatelům jen za 32,36 Kč, Poláčková, 2007). Průmysloví zpracovatelé však dodávají 1 kg vepřové kýty již cca za 85 Kč a prodejci si k tomu přirážejí dalších cca 20-25 Kč. Zatímco zemědělští prvovýrobci nekryjí z příjmů své výrobní náklady, zpracovatelé i obchodníci zabezpečují své spolehlivé příjmy z konečné spotřebitelské ceny. Podobný nárůst neekvivalence v rozdělování tržeb lze pozorovat i v řetězci rostlinných produktů, zejména v řetězci obilovin jako základních vstupních surovin pekárenských výrobků. Uvedeme-li jako reprezentativní příklad výroby pšenice, lze říci, že podle šetření VÚZE průměrné náklady výroby 1 kg pšenice ozimé se pohybují na úrovni 3-3,30 Kč (Poláčková a kol.,2004, ss. 17,57). Na stejné úrovni 3-3,30 Kč za 1 kg se aktuálně pohybují i realizační ceny pšenice. Cena 1 kg vyrobené polohrubé mouky se pohybuje na úrovni 6 Kč (ČSÚ, Šetření průměrných cen vybraných výrobků), avšak cena 1 kg bílého pšeničného pečiva činí v současnosti cca 43 Kč (vývoj ročních průměrných cen viz graf č. 1.3.). Zatímco ještě v r. 2002 musel zemědělec za 1kg rohlíků zaplatit 7,5 kg pšenice, pak za pouhé čtyři roky, tj. v současnosti musí „platit“ již 14 kg pšenice (přitom realizační cena 1 kg pšenice , tj. příjem pro zemědělce, klesá neboť činila v r. 2002 cca 3,40 Kč, v r. 2006 již jen 3 Kč). Přitom v r. 2002 průměrná cena 1 kg bílého pečiva činila 25,64 Kč, v třetím čtvrtletí 2007 (42. týden 07) však již 43,30 Kč.

8

Graf 1.3. Vývoj cen 1 kg pekařské pšenice a bílého pečiva

45,00

Pšenice pekařská:CZV

40,00

Pečivo bílé pšeničné: Cena průmysl. výrobců Pečivo bílé pšeničné: Spotřebit.cena

35,00

Kč/1 kg

30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 1995-6

1996-7

1997-8

1998-9

1999-0

2000-1

2001-2

2002-3

2003-4

2004-5

2005-6

2006-7

hosp. roky

Pramen: ČSÚ, měsíční statistiky cen Pro dokreslení celkové ztrátovosti zemědělského podnikání uveďme ještě vertikálu výroby, zpracování a prodeje hovězího masa, kde negativně na zemědělskou prvovýrobu dopadl jak vliv BSE, tak zejména vliv ekonomické moci zpracovatelů a prodejců (pohled v tříletých průměrech). Tabulka 1.2. Vývoj průměrných cen 1 kg ž.v. býků a cen 1 kg hovězího zadního (v Kč) a vývoj podílů zemědělců, zpracovatelů a prodejců na spotřebitelské ceně (SC) (údaje v závorkách vyjadřují 2kg ž.h.=1 kg masa) Průměr let

1991-1993 1994-1996 1997-1999 2000-2002 2003-2005

1kg živ.hm. býka I. jak. v Kč a 27,12 (54,24) 34,82 (69,64) 37,65 (75,30) 37,35 (74,70) 38,65 (77,30)

Cena zpracovat. 1 kg hov.zadní, v Kč b 60,05 93,62 109,47 114,30 109,47

Spotř. cena 1 kg hov.zadní, v Kč c 69,87 116,13 134,59 144,94 151,23

Podíl zem. na SC

Podíl zprac. na SC

a/c 0,39 (0,78) 0,30 (0,60) 0,28 (0,56) 0,26 (0,52) 0,26 (0,51)

(b-a)/c 0,47 (0,08) 0,51 (0,21) 0,53 (0,25) 0,53 (0,27) 0,47 (0,21)

Podíl prodejců na SC (c-b)/c 0,14 0,19 0,19 0,21 0,28

Pramen: ČSÚ, měsíční statistiky vývoje cen Z tabulky lze vidět, že v uplynulých patnácti letech klesl podíl příjmů zemědělské prvovýroby ze spotřebitelské ceny ze 39 na 26 %, tj. na dvě třetiny výchozího podílu a naopak podíl prodejců vzrostl na dvojnásobek (ze 14 na 28 %). Pokud je vzat v úvahu fakt, že z přibližně 2 kg živé hmotnosti býka lze vyprodukovat 1 kg hovězího masa (údaje v závorkách) a je tato skutečnost promítnuta ve výrobním řetězci, údaje ukazují, že díky ekonomické síle zpracovatelů a prodejců došlo k navýšení jejich podílu na úkor klesajícího podílu zemědělců.

9

Porovnání výše uvedeného podílu zemědělců na rozdělované hodnotě ve výši 38,65 Kč za 1 kg ž.h. s průměrnými náklady na výkrm skotu (Poláčková, J. a kol., 2004, ss. 46, 81) ukazuje, že výrobní náklady na 1 kg živé hmotnosti dosáhly v r. 2003 v celostátním průměru 39-44 Kč. Produkce hovězího masa v podobě výkrmu býků I. jakosti (tudíž zdroje nejkvalitnějšího hovězího masa) byla v celostátním průměru ztrátovou záležitostí (a to ještě při ocenění živé práce průměrnou hodinovou mzdou v zemědělství, která je nižší než celostátní průměr). Na tomto místě je užitečné citovat ze Zelené zprávy 2005 (MZe 2006, s. 40): „Podle odhadu VÚZE…výše nákladů přesahovala v roce 2005 průměrnou realizační cenu o 8,32 Kč/kg ž. hm., což představovalo zlepšení proti roku 2004, kdy tento rozdíl dosáhl 9,60 Kč“. Ještě horší pozice v rozdělování hodnoty byla zemědělcům vnucena v souvislosti s likvidací stád krav (jak známo stavy krav poklesly v ČR z 1,195 mil. v roce 1990 na 574 tis. ks v roce 2005). V průběhu patnáctiletého reformního období došlo tedy k porážce cca 600 tisíc krav. Podíl krav na poraženém jatečném skotu činil např. v roce 2005 cca 42 %, podíl jatečných býků cca 50 %. Vezmeme-li v souvislosti s grafem č. 1.4. v úvahu, že průměrné náklady na výkrm skotu dosahovaly v ČR v r. 2003 celkem 39-44 Kč na 1 kg živé hmotnosti, potom průměrná prodejní cena 19,88 Kč/kg ž.h. nekryla ani 50 % výrobních nákladů!!! Graf č. 1.4. CZV ž.v. CZV maso CPV SC hov.z.

Kč/1 kg

Vývoj cen 1 kg hov. z., krávy tř. B 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1991-1993

1994-1996

1997-1999

2000-2002

2003-2005

2006-2007

Tříleté průměry (2006-srpen2007)

Pramen: ČSÚ, měsíční statistiky cen Vidíme, že trend spotřebitelské ceny hovězího zadního je jednoznačně rostoucí, přestože ceny krav v živé váze od poloviny 90. let klesají.

10

Toto prostředí rostoucí nerovnosti rozdělování hodnoty v potravinových vertikálách vede k tomu, že zemědělci byli a jsou vystavováni do situace, že nemohou ekonomicky přežít bez dotací z veřejných zdrojů a stávají se nadto navíc často terčem kritiky, že společnost musí na jejich činnosti doplácet (např. HN 17.8.06). Přitom ve skutečnosti společnost platí za neekvivalentní rozdělování uvnitř potravinových řetězců a platí fakticky více než je společensky nutné, protože při ekvivalentnějším rozdělování přidané hodnoty v příslušných vertikálách by se vůbec nemuselo sahat k podporám z veřejných rozpočtů. Prakticky stejná situace se vyskytuje i v jiných členských zemích EU, v nichž podíl supermarketů na distribuci potravinářského a smíšeného spotřebního zboží dosáhl dominujícího vlivu, např. ve Velké Británii: „V některých sektorech zemědělské produkce (produkty na orné půdě, skopové a hovězí maso) jsou poskytovány dotace z peněz daňových poplatníků. Farmáři jsou často médii obviňováni, že jsou jen „konzumenty dotací“, pravdou však je, že v některých případech je cena pro zemědělce tak nízká, že dokonce ani s dotací nemohou farmáři pokrýt své výrobní náklady. Supermarkety a velké zpracovatelské firmy zvyšují svůj podíl na ziscích ždímáním celého dodavatelského řetězce a farmáři na jeho konci jsou v nejslabší pozici. Podpory do zemědělství v zásadě jdou přímo do zisků supermarketů“ (What’s wrong with supermarkets, s.13, www.corporatewatch.org.uk). Současné zemědělství není zatěžováno jen enormně rostoucími cenami vstupů, ale je zejména oslabováno nekrytím výrobních nákladů dosahovanými realizačními cenami zemědělských výstupů. V současnosti kontrola neekvivalentnosti rozdělování v potravinových řetězcích je v nových i starých členských zemích EU velmi nízká a proto i společná zemědělská politika EU je dosud orientována převážně na podpory zemědělských subjektů z veřejných zdrojů. Vývojové tendence vedou k závěru, že řešení konkurenceschopnosti českého zemědělství je třeba hledat v úpravě systému tržních poměrů rozhodujících potravinových vertikálních řetězců. Nová podoba společné zemědělské politiky nemůže prolongovat zvyšování nároků na podpory zemědělství z veřejných rozpočtů unijních i národních. Musí hledat řešení v jasném koncipování institucionálních podmínek pro ekvivalentní rozdělování hodnoty ve vertikálních vazbách od prvotní výroby až po konečnou spotřebu. Naléhavost potřeby řešit krizi českého a evropského zemědělství je o to větší, že ČR bude v první polovině roku 2009 předsednickou zemí EU a má možnost tento dnes již globální problém světového zemědělství otevřít a naznačit možné směry jeho řešení. Že skutečně jde o globální krizi zemědělství celého světa a že je vyvolávána nekontrolovanou tržní mocí zejména nadnárodních korporací a jejich globálních řetězců, to dokládáme příklady z řady dalších zemí. 1.5. Stručná analýza selhávání trhu v dalších zemích Malá ekonomická síla zemědělských prvovýrobců se v systému volné tvorby cen projevuje rozevíráním cenových nůžek nejen mezi cenami vstupů do zemědělství a cenami zemědělské produkce, ale i mezi cenami zemědělských produktů a konečnými cenami pro spotřebitele. V podmínkách, kdy určování velikosti přidané hodnoty na jednotlivých stupních je ponecháno volné hře ekonomicky různě silných tržních sil, dochází k enormnímu snižování podílu zemědělské prvovýroby ve prospěch ekonomicky silnějších dodavatelských i odběratelských článků. Podívejme se v prvé řadě např. na takové země, které tradičně představují obilnice světa.

11

USA: Spojené státy americké každoročně exportují významná množství své zemědělské produkce. Od konce 80. let, zejména však v posledním desetiletí přitom uplatňují agrární politiku nízkých cen zemědělských komodit, které nepokrývají výrobní náklady amerických farmářů a přinášejí problémy zejména v rozvojových ekonomikách. Podívejme se, jak hodnotí výsledky této agrární politiky kolektiv autorů D. Ray, D.De La Torre Ugarte a K. Tillerová z Centra analýz zemědělské politiky Univerzity Tennessee: „Od konce 80. let, avšak zejména od r. 1996, oficiální politika vlády USA povoluje a dokonce podporuje volný pád domácích cen zemědělských výrobců a souběžně podporuje opatření k liberalizaci obchodu a otevírání nových trhů pro americkou produkci“. (s. 1) „Nazrál čas uznat, že z faremní politiky nízkých cen profitují korporace agrobyznisu, velcí producenti dobytka a importéři, ale že je to zároveň ničivá politika pro tržní příjmy amerických farmářů a zemědělců světa…prostřednictvím pokračující politiky snižování cen zemědělských komodit USA exportují do světa chudobu. Současně to ohrožuje vlastní zemědělskou výrobu založenou na diverzifikovaných rodinných farmách“ (s. 51). Kanada: Kanadské zemědělství prochází již od poloviny 80. let vleklou krizí tržních příjmů farmářů, která vrcholí zejména v období od r. 2000. „Pro kanadské farmáře byl rok 2004 druhým nejhorším rokem v celé dlouhé historii kanadského zemědělství. Avšak pro firmy agrobyznisu to byl historicky nejlepší rok. V r. 2004 klesl čistý tržní příjem (indikátor tržních příjmů po odečtu vládních plateb) kanadských farmářů na záporných - 10 tis. dolarů na farmu. Horším byl jen rok 2003, kdy čistý tržní příjem na farmu činil záporných -16 tis. dolarů. Naopak pro korporace agrobyznisu, které v Kanadě dominují, byl r. 2004 nejlepším rokem v historii; zisky dosahovaly rekordních výší. Ze 75 firem 41 hlásilo rekordní zisky, dalších 16 téměř rekordní; tudíž 57 korporací ze 75, tj. 76% mělo rekordní či téměř rekordní zisky. Žádná z těchto korporací neměla rekordní či téměř rekordní ztrátu.“ Studie obsahuje kompletní přehledovou tabulku těchto korporací a jejich zisků. (The Farm Crisis: Its Causes and Solutions, A Report by Canada’s National Farmers Union, November 30, 2005, www.nfu.ca, str. 1 a 2). „Krize zemědělství je způsobena nerovnováhou tržní moci mezi miliardou zemědělců světa, kteří fungují v podmínkách téměř dokonalé soutěže, a nadnárodními korporacemi agrobyznisu, jejichž počet nepřesahuje tří až pětinásobek potravního řetězce“ (tamtéž, str. 10).

Dále uvádíme graf č. 1.5. vývoje cen od poloviny 70. let v některých potravních vertikálách Kanady. Na hořejším grafu vlevo je porovnání vývoje cen 1 bušlu pšenice (stagnující linie blízko osy x) a spotřebních cen chleba (cena chleba vyrobeného z 1 bušlu pšenice vzrostla ze 30 na více jak 90 dolarů). Hořejší graf vpravo ukazuje stagnující ceny kukuřice (1 kg) a dramatický vzestup spotřebních cen kukuřičných lupínků (cena 1 kg kukuřičných lupínků vzrostla z jednoho na více jak 5 dolarů). Dolejší graf vlevo ukazuje stagnující odbytové ceny jatečných prasat a výrazně rostoucí spotřební ceny vepřového masa (cena 1 libry vepřového žebírka vzrostla ze dvou na čtyři a půl dolaru). Graf vpravo porovnává stagnující ceny 1 bušlu ječmene a rostoucí ceny jednotky piva (vzrostla ze tří na více jak 16 dolarů).

12

Graf 1.5.

K řešení této krizové situace doporučuje Svaz kanadských farmářů mj. garanci federální vlády na krytí výrobních nákladů farmářů, dále kontrolovat moc a zisky inputových, zpracovatelských i obchodních korporací a jejich řetězců, zrušení korporačního vlastnictví zemědělské půdy a dobytka (s výjimkou minimálních hladin nezbytných k vyjednávacím procesům), přičemž poukazuje na příklady některých amerických států, např. Iowy, kde platí “anti-korporační faremní zákony“. Farmáři mají přestat usilovat o maximalizaci produkce prostřednictvím zvyšování vkladů nakupovaných inputů a přecházet na organické zemědělství. Společně s vládou pak mají pracovat na omezení přebujelé tržní moci nadnárodních korporací agrobyznisu, které diktují ceny za faremní produkci (The Farm Crisis: Its Causes and Solutions, www.nfu.ca, str. 12-25) Velká Británie: Z níže uvedeného grafu lze názorně vidět, že zatímco v první polovině 90. let podíl britských zemědělců na spotřebních cenách potravin víceméně sledoval trend růstu spotřebitelských cen potravin, potom od druhé poloviny 90. let zaznamenal trend vývoje cen zemědělských výrobců ostrý pokles, a to přesto, že index spotřebitelských cen potravin víceméně nepřerušovaně rostl. Znamená to, že podíl zpracovatelů a zejména obchodníků (obchodních řetězců) na spotřební ceně neúměrně vzrostl (a nutno říci, že i neoprávněně, protože znamenal růst spotřebních cen potravin při klesající ceně výchozích potravinových surovin), viz graf č. 1.6.

13

Graf 1.6.

Pramen: A Rough Guide to the UK Farming Crisis, www.corporatewatch.org.uk Jak shrnují celkovou krizovou situaci britských farmářů v posledním desetiletí autorky Kathryn Tulip a Lucy Michaels, vyplývá z jejich následujícího výroku: „Krize faremních příjmů a environmentální selhávání zemědělských výrobců mají naprosto totožné ekonomické příčiny – globalizaci a liberalizaci obchodu s potravinami a koncentraci tržní moci v rukou malého počtu nadnárodních potravinových korporací“ (Kathryn Tulip & Lucy Michaels (2004), A Rough Guide to the UK Farming Crisis, www.corporatewatch.org.uk, s. 54). „Intenzívní průmyslové zemědělství přijímá skrytou dotaci £208 na ha za své znečišťující a škodlivé chování vůči životnímu prostředí a lidskému zdraví. Organické zemědělství stojí daňové poplatníky značně méně, asi £88 na ha. Environmentální agentura také posuzovala externality průmyslového zemědělství a přišla s £1.5 mld. škod na biodiverzitě, krajině a lidském zdraví. Dálková přeprava potravin znečišťuje ovzduší, podporuje výstavbu vozovek, vede k emisím CO2 a klimatickým změnám. Vedle škod ze silniční dopravy není ani zdaňováno palivo pro leteckou dopravu a to vše jsou nezapočtené dotace, které usnadňují globální obchod s potravinami“. (Rough Guide, s. 11) Vliv koncentrovaných korporací na většinu britských farmářů nepochází ani tak od korporací agrobyznisu a potravinářských zpracovatelů, ale primárně ze sektoru vysoce koncentrovaných supermarketů, které mají enormní moc nad farmáři (Rough Guide, s. 29). Čtyři supermarkety (Tesco, Asda/Wal-mart, Sainsbury and Somerfield) ovládají 75% britského obchodu s potravinami. (Rough Guide, s. 27) Jaké řešení této neudržitelné situace v rozdělování hodnoty v potravních vertikálách britští odborníci navrhují? V prvé řadě vyzvedávají návrh mezinárodního hnutí malých farmářů a organizací zemědělců „Via Campesina“, které doporučuje vyčlenit zemědělství a potraviny z mezinárodních obchodních dohod, jakými jsou např. GATT ad. a nahradit neolibelární ekonomickou politiku demokratičtějšími přístupy k zemědělství a nabídce potravin. Poukazují přitom na jasný rozpor mezi principy globalizace a liberalizace zemědělských trhů na straně jedné a principy a požadavky potravinové suverenity a tvorby participativních, sociálně-ekonomicky a

14

environmentálně udržitelných a lokálně kontrolovaných výrob a rozdělování potravin na straně druhé. „Ačkoliv demontáž korporací (a jejich jednostranné orientace na zisk pro akcionáře: pozn. aut.) se může jevit jako nejobtížnější řešení problému dominance korporací, který způsobuje krizi zemědělství, je to podle našeho názoru jediné řešení, které reálně může vytvořit prostor nutný pro demokratický systém výroby a rozdělování potravin“ (Rough Guide, s. 35) „Demontáž oligopolní a oligopsonní tržní moci potravinových korporací prostřednictvím přísné regulace podmínek hospodářské soutěže na národní i globální úrovni a zákaz dalších koncentračních fúzí ve vertikálách potravin jsou klíčovými kroky k redukci tržní moci korporací a k zajištění situace, v níž farmáři na celém světě mohou prostřednictvím trhu žít a spotřebitelé budou mít přístup k potravinám, které si mohou dovolit“ (Rough Guide, s. 37) Ve Velké Británii ovládají čtyři sítě supermarketů 75 % spotřebitelského trhu s potravinami. V SRN mají čtyři sítě 56 % celkového trhu. Ve Francii (Carrefour, Leclerc a Casino) ovládají 63 % spotřebního trhu. Podobně v Holandsku (Ahold, Casino, Sperwer a Makro/Metro) mají 66 % trhu. Ve Španělsku ElCorte Ingles, Carrefour, Marcadona a Eroski mají 62 % trhu. V Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku mají tři největší sítě 78-95 % spotřebního trhu potravin (Cainglet, s.4). Ve střední a východní Evropě pět největších obchodních sítí ovládalo následující podíly na spotřebním trhu potravin: Litva 81,4 %, Slovinsko 76,2 %, Maďarsko 64,7 %, Estonsko 64,4 %, Lotyšsko 49,3 %, Česká republika 42,8 %, Slovensko 29.9 %, Polsko 23,3 %. (Cainglet, s. 9). Tržní moc gigantických obchodních řetězců expandovala do Asie (zejména Číny) i Latinské Ameriky. Expanze supermarketů je očekávána i v Africe. Již v r. 2003 organizace Spojených národů pro potraviny a zemědělství FAO varovala, že malí farmáři v Africe jsou ohroženi vlnou expanze supermarketů. V Jihoafrické republice již ovládají supermarkety již více než 55 % národního prodeje potravin. Keňa má 200 supermarketů a 10 hypermarketů, což odpovídá 90 tis. malých obchodů a asi 30 % potravinového trhu (Cainglet, s. 2). Austrálie má jeden z nejkoncentrovanějších spotřebních trhů potravin. Woolworths, Coles a Franklins měly v r. 1998 celkem 80 % trhu. **** Způsoby, jimiž sítě supermarketů prosazují dominující oligopsonní moc a které byly popsány např. britskou Komisí pro hospodářskou soutěž, zemědělci a nevládními organizacemi: Moc diktátu dodavatelům: 1. vyžadování plateb za zařazení na seznam dodavatelů; 2. Regálné (platby za pouhý přístup na regály); 3. kladení podmínek dodavatelům z hlediska jejich vztahu k jiným odběratelům; 4. cenová a platební diskriminace dodavatelů, diktování cen a minimálních objemů dodávek, vynucování si odkladů splatnosti pohledávek; 5. poskytování zaváděcích slev (platí dodavatel); 6. vyžadování nesplnitelných změn v termínech dodávek a podílení se dodavatelů na úhradě nákladů „akcí“, samoúčelné reklamy ap.; 7. vyžadování odlišných standardů pro různé dodavatele; 8. přenášení rizika na dodavatele; 9. retrospektivní změny ve smlouvách;

15

10. dodavateli se mohou stát jen největší podniky s pokrytím celostátní poptávky vybraným sortimentem; 11. Nákup pod cenou zemědělských výrobních nákladů (organizování tzv. slepých aukcí). Moc diktátu spotřebitelům – moc reklamní: Na základě drahé masivní reklamy (přes 18 mld. Kč ročně v čs. masmédiích) manipulací „svobodné volby zákazníka“, bez objektivní informace o ceně ve vztahu k užitné hodnotě zboží či služby; vůči spotřebitelům udržování iluze racionality nákupů, tím že hypermarkety jsou nejlevnější. Moc diktátu zaměstnancům: využívání rozdílů a různých změn daňových sazeb, ekologických norem i „sociálního dumpingu“ nízkých odměn za lidskou práci, vynucování si přesčasové práce a mimosmluvních aktivit od zaměstnanců i dodavatelů služeb; Moc informační: denní přehledy o chování kupujících na konečném trhu; informace o konkurentech a pohybech cen na světových burzách. V souhrnu lze k institucionálním podmínkám v současných výrobně-obchodních vertikálách potravin a dalších zemědělských komodit říci následující: 1. Soutěžní – konkurenční vztahy, alespoň zčásti splňující podmínky dokonalé soutěže (viz str.5), působí jen v horizontálním směru a existují prakticky pouze na stupni zemědělské výroby. Předcházející stupně vstupů do zemědělství (mimo pracovní sílu) se projevují ve stupni monopolizace relevantního trhu, kdy zemědělec je v roli ekonomicky slabšího partnera. 2. Intenzita monopolizace navazujících článků vertikály je měřitelná tzv. Herfindalovým indexem, na jehož výsledcích jsou stanovovány legislativní normy pro ochranu soutěže. Na základě Herfindahlova indexu jsou v zákonných úpravách stanovovány maximální podíly dominujících subjektů do výše 30-40 % na relevantním trhu. 3. Ve vertikálním zřetězení - od zemědělce až po realizaci konečného tržního výrobku působí oligopsonní vztahy (prosazuje se tržní moc poptávajících). Naše výše uvedené analýzy vývoje cen ve vertikálách hlavních zemědělských komodit prokazují, že se neúměrně zvýšila a dále se zvyšuje tržní moc navazujících článků – zpracovatelů a nadnárodních obchodních řetězců. 4. Prohlubováním vertikální dělby mezi firmami se snižuje průměrná míra zisku a současně se přelévá ve prospěch vyšších stupňů vertikály (Zavíral, 2007, s. 86 a n.). 1.6. Sociálně-ekonomické důsledky institucionálních podmínek potravních vertikál a českého zemědělství Období od r. 2006 bude velmi náročné z několika důvodů: - po prvých nesmělých známkách oživení poptávky po tuzemských zemědělských výrobcích přichází výkyv ve světových úrodách a čeští zemědělci nemají k dispozici žádné nástroje ani organizaci, na základě jejichž využití by se mohli orientovat a volit potřebnou tržní strategii; - kromě nedořešených náhrad za movitý majetek, jsou nástupnické právnické osoby bývalých JZD nuceny kromě lineárně „nadsazených“ daní odvádět značné sumy nájemného roztříštěné vrstvě vlastníků pozemků; - největším skrytým nebezpečím je opomíjení potřeby reprodukce traktorového a strojového parku, doplňována chátrajícími stájovými prostorami bez koncepce jak řešit prohlubující se produkční a reprodukční krizi českého zemědělství (kapitál, který by měl sloužit k reprodukci, není vytvářen nebo je zdaňován jako přidaná hodnota a zisk). 16

Tyto problémy jsou uvedeny v úvodu této části naší studie proto, abychom si uvědomili, že problém zaměstnanosti v zemědělství je složitý a sociálně velmi citlivý. Tabulka 1.3. Pravděpodobný úbytek pracovníků dosažením hranice důchodového věku. Do roku 2015. Kraj HL. MĚSTO PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ČR CELKEM

Počet pracovníků 55-64 let 445 5716 4572 2900 475 1837 1194 2717 3024 4857 7322 2694 2524 2482 42760

Podíly ze současného stavu v % 19,03 25,25 24,14 24,16 21,77 23,19 24,08 23,23 22,92 23,42 24,07 21,75 21,98 19,44 23,28

Práce v zemědělství je v současné vývojové etapě značně méně přitažlivá než v předcházející etapě a to z řady důvodů. Značným omezením skotu a ovcí a opuštěním stavební a přidružené výroby zůstává jen výseč z dřívější palety profesí, jejichž celoroční využití se značně zúžilo do dvou až tří etap sezónních, především polních prací.Ty jsou často nahrazovány najímáním příležitostních, především zahraničních pracovníků ze Slovenské republiky, případně cizích imigrantů. Tabulka 1.4. Pořadí krajů podle % potřeby obnovy výkonných pracovníků Kraj STŘEDOČESKÝ PLZEŇSKÝ JIHOČESKÝ LIBERECKÝ JIHOMORAVSKÝ VYSOČINA ČR CELKEM KRÁLOVEHRADECKÝ ÚSTECKÝ PARDUBICKÝ ZLÍNSKÝ KARLOVARSKÝ OLOMOUCKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ HL. MĚSTO PRAHA

Počet pracovníků 55-64 let 5716 2900 4572 1194 7322 4857 42760 2717 1837 3024 2524 475 2694 2482 445

Podíly ze současného stavu v % 25,25 24,16 24,14 24,08 24,07 23,42 23,28 23,23 23,19 22,92 21,98 21,77 21,75 19,44 19,03

Další část rozboru nám prokáže, že obnova kvalifikovaných a hlavně perspektivních pracovníků pro zemědělství bude stále naléhavější i náročnější.

17

Tabulka 1.5. Pravděpodobný úbytek pracovníků dosažením hranice důchodového věku. Do roku 2025. Kraj HL. MĚSTO PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ČR CELKEM

Pracovníků od 45 let do 64 let 1163 12522 10323 1133 4225 2581 6329 6864 11090 16355 6673 5795 6485 98305

Podíly ze současného stavu v % 49,7% 55,3% 54,5% 51,9% 53,3% 52,1% 54,1% 52,0% 53,5% 53,8% 53,9% 50,5% 50,8% 53,5%

Tabulka 1.6. Pravděpodobný úbytek pracovníků dosažením hranice důchodového věku. Do roku 2035. Kraj HL. MĚSTO PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ČR CELKEM

Pracovníků od 35 let do 64 let 1721 16875 14042 1578 5721 3515 8604 9503 15368 21996 9379 7933 9035 134376


Tabulka 1.7. Pravděpodobný úbytek pracovníků dosažením hranice důchodového věku. Do roku 2035 vč. pracovníků, kteří jsou nyní aktivní ve věku přes 65 let Kraj HL. MĚSTO PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVEHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ ČR CELKEM

Pracovníků starších 35 let 1852 18356 15370 1702 6239 3968 9359 10270 16739 24891 9939 9191 9982 147507

18


1.6.1. Vlivy rozdílů v příjmech na úroveň poptávky po potravinách Soudí se, že čím kdo má vyšší příjmy tím si může koupit „více všeho co se mu zlíbí“. To je ale dosti zjednodušená představa. Blíže skutečnosti je pravidlo, že každý, kdo si jde kupovat cokoliv, si může koupit jen to a v takovém množství, na co mu stačí jeho příjmy. Porovnáme-li nákupy a tím i spotřebu v domácnostech roztříděných podle čistých příjmů na jednoho člena domácnosti, zjistíme, že úroveň výdajů na různé nákupy je velmi rozdílná a to nejen na jednoho člena domácnosti, ale že je velmi rozdílná i co do struktury celkových výdajů. Rozdíly v úrovni čistých příjmů jsou markantní, nejchudší rodiny vydávají na potraviny vyšší procento ze svých výdajů, ale při tom nedosahují úrovně spotřeby rodin s nadprůměrnými příjmy. Zásady našeho přístupu: Každá rodina tvoří z hlediska příjmů a výdajů různě sourodý či různě rozvětvený celek, který má své obecné, každodenní ale také specifické, občasné či výjimečné potřeby. Podle pravidla, že každá spotřeba se obnovuje v novou potřebu, můžeme usuzovat na podobnost či rozdílnost vývoje potřeb a tím i poptávky podle výše příjmů na jednoho člena rodiny. Veškeré otázky daní, povinného pojištění a různých sociálních dávek a úlev, se především zabývají jen ekonomicky aktivními členy rodin a otázky ostatních členů domácností zůstávají jako druhořadé či okrajové a jejich výdaje za potraviny tvoří velký podíl z celkového příjmu rodiny. V současné době úprava statistiky „rodinných účtů“ roztříděných do kvintilů a decilů není plně vyhovující, a proto se musíme spokojit jen s výběry tří skupin roztříděných domácností v následujícím uspořádání: 1) jako rozhodující a metodicky nejzvládnutelnější se jeví výběr domácností zaměstnanců, které však nelze pro naše další analýzy využít, protože jsou do tohoto třídění zahrnuty i rodiny důchodců, jejichž rozložení je nepravidelné a jejich hlavní váha vzniká ve čtvrtém až šestém decilu, čímž v těchto částech třídění rodiny důchodců strhávají na sebe charakteristiky daných skupin domácností. 2) nejzávažnější důsledky změn systému pojištění a zdanění příjmů se projeví v rodinách s dětmi, které vytváří velmi pestrou až mozaikovitou strukturu statistiky rodinných účtů. Není proto jednoduché dosáhnout jednoznačných závěrů, velmi sociálně závažných otázek změn způsobených jak změnami cen, tak změnami mezd a platů a nejaktuálnějších změn v systému zdanění příjmů fyzických osob. 3) Pro náročnost našeho rozboru předkládáme celý postup výpočtu na příkladu statistiky rodinných účtů rodin zaměstnanců za rok 2005, které jsou roztříděny do pěti kvintilů. Tabulka 1.8. Výpočet životního minima pro jednotlivé kvintily * (v Kč) DOMÁCNOSTI PODLE čistých peněžních příjmů na hlavu Výpočet životního minima Pro domácnost (bydlení) Na osobu 0 - 5 let 6 – 9 let

Nejnižších 20%

Druhých 20%

Třetích 20%

Čtvrtých 20%

Nejvyšších 20%

3140

3140

2530

2530

2530

860 672

430 422,4

240,8 134,4

68,8 57,6

51,6 19,2

19

10 – 14 let 15 – 25 let ostatní osoby Životní minim. pro domácnost měsíčně Životní minimum pro domácnost ročně

1112,3 1095,6 4271,6 11151,5 133818

885,3 1120,5 4248 10246,2 122954

340,5 697,2 4460,4 8403,3 100839,6

136,2 249 4177,2 7218,8 86625,6

22,7 149,4 3752,4 6525,3 78303,6

*KVINTIL je pátá část z celého souboru roztříděná podle určitého třídícího znaku. *domácnosti jsou roztříděny podle čistých příjmů na 1 člena domácnosti. Tabulka 1.9. Příjmy a vydání na člena rodiny podle jednotlivých kvintilů (v Kč)

Hrubé peněžní příjmy celkem Příjmy ze závislé činnosti Čisté peněžní příjmy celkem z toho ze závislé činnosti Zdravotní a sociální pojištění stržené ze mzdy zaměstnanců. Zdravotní a sociální pojištění stržené ze mzdy a odváděné zaměstnavatelem Suma sociálního a zdravotního pojištění celkem Daň z příjmů na člena domácnosti Pojištění a daň na člena domácnosti celkem

Prvých 20 % 76808 60920 65233 49345

Druhých 20% 109939 93728 90236 74024

Třetích 20% 142780 122180 115447 94847

Čtvrtých 20% 183116 158896 146416 122195

nejvyšších 20% 272433 232993 214489 175049

7366

11324

14827

19182

28036

20872

32088

42014

54354

79443

28238 4209

43412 8380

56841 12506

73536 17519

107479 29908

32447

51792

69347

91055

137387

Přepočet na průměrnou domácnost Tabulka 1.10. Poměry a podíly pojištění a daní k volitelným výdajům* * Volitelné výdaje jsou vypočítány z čistých peněžních příjmů celkem a nebo z čistých peněžních příjmů ze závislé činnosti, a to po odečtení životního minima pro průměrnou rodinu dané skupiny domácností. Zdravotní a sociální pojištění zahrnuté v hrubé mzdě 26% 22% 20% 19% 17% Zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem 75% 63% 56% 53% 47% Suma pojištění celkem 101% 86% 75% 71% 64% DANĚ Z PŘÍJMŮ ZA DOMÁCNOST 15% 17% 17% 17% 18% POJIŠTĚNÍ A DANĚ na domácnost 116% 102% 92% 88% 82% Poměry POJIŠTĚNÍ a DANÍ k volitelným výdajům ze ZÁVISLÉ ČINNOSTI Zdravotní a sociální pojištění strhávané zaměstnancům 61% 33% 27% 24% 22% Zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem 173% 93% 76% 69% 62% Souhrn pojištění odváděné zaměstnavatelem a zaměstnancem do centralizovaných fondů 234% 126% 103% 93% 83% DANĚ Z PŘÍJMŮ ZA DOMÁCNOST 35% 24% 23% 22% 23% POJIŠTĚNÍ A DANĚ ZA DOMÁCNOST CELKEM 269% 150% 126% 115% 107%

Nejmarkantnější podíly životního minima se jeví ve všech rodinách s dětmi, a to ve zprůměrňovaných skupinách podle struktury a typu dané rodiny.

Poměry pojištění a daní k volitelným vydáním rodin s dětmi Znovu je nutné upozornit a podat vysvětlení k veličinám, které v následujícím rozboru tvoří základ tj. 100 %. Jsou to tzv. nutná vydání v úrovni „životního minima“.

20

Obdobně, jako ze základních výrobních prostředků musíme jejich část každý rok obnovovat, musíme pro obnovu faktoru práce počítat ve všech rodinách, alespoň s nutnými obnovovacími výdaji pro „všechny členy domácnosti“. Nejpřiměřenějším vyjádřením jsou veličiny „životního minima“. Tabulka 1.11 Poměry pojištění a daní k volitelným vydání POMĚRY pojištění a daní k Pojištění placené volitelným vydání zaměstnancem Domácnosti s dětmi celkem 53,03% Úplné čisté noviny 56,39% z toho:s 1 dítětem celkem 45,77% 1 dítě 1 ekonomicky aktivní 44,45% 1 dítě 2 ekonomicky aktivní 46,08% 2 děti celkem 60,80% 2 děti celkem 58,91% 2 děti 1 ekonomicky aktivní 61,24% 3 děti celkem 73,23% neúplné čisté rodiny 35,84% z toho:s 1 dítětem celkem 30,61%

Pojištění Placené zaměstnavatelem 150,26% 159,78% 129,70% 125,95% 130,58% 172,28% 166,94% 173,52% 207,50% 101,57% 86,73%

Daně 41,86% 45,66% 40,54% 41,41% 40,22% 47,83% 42,65% 49,10% 46,36% 22,08% 21,49%

Pojištění a daně celkem 245,14% 261,83% 216,02% 211,81% 216,89% 280,91% 268,50% 283,86% 327,08% 159,50% 138,83%

V propočtech rodin s minimálními příjmy se projeví u většiny záporné volitelné výdaje proto, že jejich skutečné čisté příjmy na domácnost nedosahují příslušného životního minima.

Podíly a úrovně výdajů u vybraných skupin šetřených domácností Následující předložené setřídění podle decilů tzn. na deset stejných skupin, podle čistých peněžních příjmů na člena domácnosti, nám stejně jako v předchozích dvou částech prokazuje, že právě rodiny s nejnižšími příjmy musí na potraviny a nápoje věnovat relativně větší podíl ze svých spotřebních výdajů. Tabulka 1.12. Podíly a úrovně výdajů u vybraných skupin šetřených domácností PODÍLY na výdajích v 1. decilu POŘADÍ PRVÝ DECIL SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ (CZ-COICOP) 1 Pekárenské výrobky 0,046 2 mléko a vejce 0,050 3 Oleje a tuky 0,010 4 Nealko 0,026 5 Maso 0,056 6 cukr a čoko 0,016 7 voda a služby 0,027 8 Zelenina, brambory 0,016 9 energie a paliva 0,120 10 Ryby 0,005 11 Ovoce 0,014 12 Tabák 0,014 13 Telefonní přístroje 0,004 14 Obuv 0,016 15 Telefonické služby 0,043 16 Bydlení, paliva 0,197 17 Ostatní rekreace 0,024 18 Stravovací služby 0,045 19 Provoz os. Aut 0,059 20 Rekreace a kultura 0,097 21 FOTO a PC 0,017

21

Index 10./1. decil 3,100 1,343 1,580 1,647 1,860 1,890 1,929 1,998 2,050 2,163 2,311 2,371 2,434 2,453 2,454 2,559 2,826 2,883 3,215 3,497 3,564 3,617

22 23 24 25 26

Odívání Nájemné z bytu Alko Dovolená se službami nákup os. aut

0,040 0,039 0,012 0,015 0,012

3,618 3,855 4,106 6,274 22,097

1.6.2. Disparita cen zemědělských produktů k odměnám za práci a povinných plateb k čistým mzdám Následující část naší studie nazýváme projekcí. Jejím prvním rysem je závazné vyčíslení spodní hranice nutnosti v obnově pracovníků. Druhým prvkem přístupu je časový horizont 2035, což představuje více než 60% z intervalu „produkčního věku“. Všechny tabulky, které budou uváděny podle krajů jsou připraveny do příloh podle dvojího seskupení podle okresů. Nejzávažnějším obdobím je bezprostředně probíhající desetiletí.

Disparita cen potravin k čistým odměnám za práci v zemědělství Tento problém považujeme za jeden z nejtíživějších pro jeho komplikovanost ve vyjádření parity a disparity srovnávaných veličin. Vzhledem k tomu, že každým rokem se mění nezávisle na sobě tři skupiny faktorů jako jsou: • hektarové výnosy základních tržních plodin • realizační ceny zemědělských výrobků v závislosti na situaci tuzemského i evropského trhu potravin • postupující zvyšování čistých odměn v zemědělství je v porovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství nejvýrazněji zaostávající Přes odbornou erudici ekonomů i politiků v samotných zemědělských podnicích nejsou vyjasněny poměry, za kterých jsou vyráběné potraviny směňovány na konečném, spotřebitelském trhu. Navíc, zvláště v posledním desetiletí došlo k výraznému omezení tzv. samozásobení, kdy u většiny námi uvedených komodit s výjimkou brambor prakticky vůbec nedochází k samozásobitelské spotřebě uvnitř domácností zemědělců. Úvodní vysvětlivky k následujícím tabulkám: • další srovnávání používá převodu kupních a prodejních vztahů do naturálně technických jednotek, které můžeme nazvat směnnými poměry, v čele každé ze čtyř uváděných tabulek jsou vyznačeny podíly čistých odměn, které pracovníci v zemědělství realizují z 1 tuny tržního produktu, jsou to průměrné čisté mzdy na 1 tunu v uváděných letech; • pro výpočet směnného poměru jsou vedle tržního produktu uvedeny spotřebitelské ceny rovněž za 1 tunu, které jsou děleny čistými odměnami obsaženými v 1 tuně tržního zemědělského produktu, příklad pro interpretaci: k nákupu 1 kg chleba v letech 2002-2005 museli zemědělci vyrobit a prodat příslušný počet kg zemědělského tržního produktu, např. u chleba: pšenice 49-65 kg, ječmene 45-60 kg, řepky 18-33 kg, brambor 29-36 kg a nejširší poměr vyjadřuje cukrovka 208-236 kg • údaje o čistých mzdách z tuny tržních zemědělských produktů byly čerpány z příslušných publikací Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Praze (pracoviště Brno) • maloobchodní ceny při nákupu konečných potravinářských zboží jsou čerpány ze statistiky rodinných účtů příslušných let, díl 1., skupin domácností zemědělců.

22

Tabulka 1.13. Za 1 kg chleba či pečiva musel zemědělec zaplatit kilogramů rostlinných výrobků Roky SC* 1 t 2002 2003 2004 2005 CHLÉB 2002 CHLÉB 2003 CHLÉB 2004 CHLÉB 2005 Pečivo běžné 2002 Pečivo běžné 2003 Pečivo běžné 2004 Pečivo běžné 2005 *Spotřebitelská cena 1 tuny

17338 17474 18671 18810 29743 30511 34213 34759

ČISTÉ MZDY ZA JEDNU TUNU PRODUKTU PŠENICE JEČMEN ŘEPKA BRAMBORY CUKROVKA 319 384 710 586 75 359 316 974 607 78 285 310 538 525 90 297 324 569 525 80 Kilogramů zem. produktu za 1 kg pečiva 54 45 24 30 230 49 55 18 29 225 65 60 35 36 208 63 58 33 36 236 93 77 42 51 394 85 97 31 50 393 120 110 64 65 380 117 107 61 66 436

Nejvýrazněji z této čtvrtiny našeho srovnání vystupuje do popředí pečivo běžné v poměru k tržní pšenici od 85kg do 120 kg. Skutečné ceny zvláště jemného pečiva mnohonásobně překračují námi uváděné ceny za 1 tunu od 30000 Kč do 35000 Kč, kdy dosahují některé pekařské výrobky prezentovány např. firmou Albert při kg ceně od 90 Kč do 115 Kč, že jedna tuna tohoto pečiva musí být zaplacena 60 i více tunami prodávaného obilí. Tabulka 1.14. Za 1 kg masa musel zemědělec zaplatit kilogramů rostl. výr. Roky SC/1 t 2002 2003 2004 2005 Maso vepřové Maso vepřové Maso vepřové Maso vepřové Maso hovězí Maso hovězí Maso hovězí Maso hovězí

2002 2003 2004 2005 2002 2003 2004 2005

75592 66953 67141 71113 103352 101667 104403 108287

ČISTÉ MZDY ZA JEDNU TUNU PRODUKTU PŠENICE JEČMEN ŘEPKA BRAMBORY CUKROVKA 319 384 710 586 75 359 316 974 607 78 285 310 538 525 90 297 324 569 525 80 Kilogramů zem. produktu za 1 kg masa 237 197 106 129 1002 186 212 69 110 862 235 216 125 128 746 239 219 125 136 891 324 269 146 176 1370 283 322 104 168 1309 366 336 194 199 1160 364 334 190 206 1357

Pro tuto část srovnání chci upozornit na poměry mezi vepřovým a hovězím masem k oběma druhům obilovin a brambor, které mohou být pro produkci finálních zemědělských produktů zdrojem jako krmivo. Přitom je možné uvést, že poměr mezi spotřebou krmných obilovin na 1 kg živé hmotnosti vyjádřené v mase nepřekračuje 5-7 kg daného druhu krmiva.

23

Tabulka 1.15. Za 1 kg másla či rostl. tuku musel zemědělec zaplatit kilogramů rostlinných produktů

Máslo Máslo Máslo Máslo Rostlinné a ost. tuky Rostlinné a ost. tuky Rostlinné a ost. tuky Rostlinné a ost. tuky

ČISTÉ MZDY ZA JEDNU TUNU PRODUKTU Roky SC/1 t PŠENICE JEČMEN ŘEPKA BRAMBORY CUKROVKA 2002 319 384 710 586 75 2003 359 316 974 607 78 2004 285 310 538 525 90 2005 297 324 569 525 80 Kilogramů zem. produktu za 1 kg jedlých tuků 2002 85897 269 224 121 147 1139 2003 86567 241 274 89 143 1115 2004 93165 326 300 173 177 1035 2005 88780 299 274 156 169 1113 2002 53684 168 140 76 92 712 2003 54110 151 171 56 89 697 2004 53978 189 174 100 103 600 2005 53333 179 164 94 102 669

V současné době došlo k prudkému zvýšení cen másla, kdy 1 kg dosahuje i přesahuje 150 Kč, což v námi uváděné tabulce, by znamenalo takřka zdvojnásobení všech směnných relací. U rostlinných a ostatních tuků lze očekávat vzestup jejich směnných poměrů především proto, že řepka a další olejniny se do budoucna stanou se vší pravděpodobností rozhodujícími surovinovými zdroji. Tabulka 1.16. Za 1 kg brambor či cukru musel zemědělec zaplatit kilogramů rostlinných výrobků ČISTÉ MZDY ZA JEDNU TUNU PRODUKTU Roky SC/1 t 2002 2003 2004 2005 Brambory Brambory Brambory Brambory Cukr Cukr Cukr Cukr

2002 2003 2004 2005 2002 2003 2004 2005

5501 6057 5183 4086 19629 16880 20892 20344

PŠENICE

JEČMEN

ŘEPKA

BRAMBORY

CUKROVKA

319 384 710 586 359 316 974 607 285 310 538 525 297 324 569 525 Kilogramů zem. produktu za 1 kg brambor, cukru 17 14 8 9 17 19 6 10 18 17 10 10 14 13 7 8 62 51 28 34 47 53 17 28 73 67 39 40 68 63 36 39

75 78 90 80 73 78 58 51 260 217 232 255

Závažnost těchto směnných poměrů vyplývá z toho, že obě dvě komodity tvoří ve spotřební struktuře rodin s dětmi, rodin důchodců a všech domácností s podprůměrnými příjmy rozhodující zdroje potravin s poměrně vysokým podílem na spotřebních výdajích.

Povinné platby zemědělských výrobců ve vztahu k čistým mzdám Povinnými platbami se rozumí výdajové položky daní, nájemného včetně daní z mezd, věcného i osobního pojištění včetně zdravotního a sociálního pojištění osob a nájemné za pronájem strojů a zařízení, půdy a úroky z všech druhů úvěrů, které jsou zahrnuty v kalkulaci nákladů na tržní produkci (Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze, pracoviště Brno). 24

Tyto položky mají kromě svého původu vzniku několik charakteristických specifických rysů jako například, že nejsou proporcionální k rozsahu a struktuře výroby, tím méně k dosahovaným výsledkům jako jsou hektarové výnosy apod. V dalších uváděných ukazatelích se jedná o procentické vyjádření poměrů sledovaných výdajů k tržním cenám vybraných rostlinných produktů. Nejzávažnější zjištění: • všechny položky zahrnuté do povinných plateb nemají charakter výrobního nákladu a proto mají pro zemědělského výrobce fixní charakter nezávislý na variabilitě výnosů, • suma těchto výdajů resp. jejich podílů je větší než suma podílů čistých mzdových nákladů, které podléhají značně výkyvům nejen hektarových výnosů, ale i úrovně realizačních cen za rostlinné výrobky. Pro ilustraci a pochopení principu uvádíme příklad nákladů na výrobu pšenice. Tabulka 1.17. Srovnání podílů výdajů a podílů čistých mzdových nákladů PŠENICE OZIMÁ PODÍLY NÁKLADŮ A VÝDAJŮ z realizačních cen SUMA POVINNÝCH VÝDAJŮ A ODVODŮ Z MEZD OBLAST K Ř B BO H PRŮMĚR 2002 14,46 16,33 14,43 13,64 38,28 15,11 2003 17,65 16,27 12,83 12,65 23,09 14,33 2004 12,53 13,98 11,06 9,17 25,17 11,98 2005 13,44 18,61 16,23 15,80 27,08 17,10 PODÍLY ČISTÝCH MEZD NA CELKOVÝCH NÁKLADECH OBLAST K Ř B BO H PRŮMĚR 2002 10,24 10,58 10,96 10,41 26,45 10,70 2003 12,25 11,77 10,35 10,13 16,87 10,94 2004 8,86 10,37 8,61 7,23 17,76 9,10 2005 9,61 11,74 12,15 11,76 19,93 11,83 POMĚRY CELKOVÝCH POVINNÝCH VÝDAJŮ K ČISTÝM MZDÁM OBLAST K Ř B BO H PRŮMĚR 2002 1,41 1,54 1,32 1,31 1,45 1,41 2003 1,44 1,38 1,24 1,25 1,37 1,31 2004 1,41 1,35 1,28 1,27 1,42 1,32 2005 1,40 1,59 1,34 1,34 1,36 1,45

Závažným je poznatek, že suma povinných výdajů (daně z pozemků, nájemné za najatou půdu, úroky) včetně odvodů pojistného – sociálního i zdravotního - a daní z mezd přesahuje u základní plodiny jako je ozimá pšenice o 31 – 45 % podíly čistých mezd na celkových nákladech. V těchto nákladech jsou plně zahrnuty i uváděné povinné výdaje (nejsou však zahrnuty DPH a daně z příjmů). I u ostatních rostlinných komodit (brambory, řepka) úroveň povinných výdajů přesahuje hladinu čistých mezd o 2 – 75 %. Můžeme doložit, že sumy povinných výdajů především ve vztahu k hektaru produkční plochy jsou velmi konstantní až fixní. Tímto charakterem při relativní nepružnosti ostatních přímých materiálových nákladů je dvojnásobně protikladně posilována variabilita všech nákladů ve vztahu k úrovni hektarových výnosů daného produkčního roku.

25

Shrnutí k vlivům nájemného: 1. Nájemné z obhospodařované půdy je přijímáno podle soukromého vlastnictví pozemků, které je „roztříštěno“ mezi více než šest milionů vlastníků a spoluvlastníků, kteří tyto částky používají jen naprosto výjimečně k další reprodukci výrobních nebo pracovních fondů. 2. Podmínky zemědělské výroby České republiky charakterizuje atomizace vlastnictví půdy rozdělené mezi miliony spoluvlastníků, kteří z drtivé většiny na venkově již nebydlí a svým profesním zaměřením ztratili se zemědělstvím a životem na venkově veškeré kontakty. 3. Roztříštěnost vlastnictví kontrastující s diferencovanou držbou obhospodařování půdy podle různé velikosti závodů způsobuje naprostou diferenciaci zájmů, kdy hrozí nebezpečí devastace společných zařízení jakou jsou cestní sítě, protierozní opatření a hlavně zvláštní „odkrytí“ rozsáhlých ploch kolem obcí, které byly zbaveny ovocných i lesních stromů a křovinatých útvarů včetně narušení okrajové vstupní hydrologické sítě. 4. Největší pozornost do budoucna zasluhuje diametrálně odlišné rozdělení nově vytvořené hodnoty mezi čisté mzdové náklady a „externí výdaje za nájemné, daně, úroky a pojistné.“ 1.7. Závěry Jedním z naléhavých úkolů vědecké sféry je analyzovat vývoj přidané hodnoty v potravinových vertikálách a navrhovat příslušná opatření. Analýzy v rámci projektu VaV č. 055/05 DP-1 ukazují na významný nárůst neekvivalence v rozdělení hodnoty mezi jednotlivými stupni potravinových vertikál, který způsobuje sociálně-ekonomickou i environmentální neudržitelnost české zemědělské prvovýroby. A jak plyne ze stručného mezinárodního přehledu, způsobuje neudržitelnost současné podoby výroby a distribuce zemědělských komodit v globálním rozměru. Ve vertikále výroby, zpracování a distribuce základních potravin narostla v hodnoceném období posledních 10-15 let výrazně ekonomická moc velkých distributorů (zejména nadnárodních obchodních řetězců). Využívají své ekonomické síly k likvidaci malých distributorů a využívají i ekonomické slabosti zemědělských prvovýrobců, uměle podhodnoceného exportovaného zboží vlivem zemědělských dotací v ostatních členských zemích EU i vlivem slabosti rozvojových ekonomik k získávání stále vyššího podílu na přidané hodnotě zemědělských produktů. Podíl distributorů na přidané hodnotě rostl na úkor poklesu podílu zemědělské prvovýroby. Tato mocensky vynucovaná neekvivalence, zčásti kompenzovaná prvovýrobě dotacemi z veřejných zdrojů národních i zdrojů EU, zbytečně a nezdůvodněně zvyšuje společenské náklady výroby potravin. Dotace do zemědělské prvovýroby jen zčásti kompenzují to, co si neoprávněně přivlastňují distributoři. To je zásadní problém celé dosavadní společné zemědělské politiky, která ponechává výrobu a distribuci potravin volné hře tržních sil a nevytváří institucionální podmínky pro rovnoměrnější rozdělování hodnoty uvnitř potravinových vertikál resp. vertikál zemědělské prvovýroby. Tyto neekvivalentní (ekonomickou silou a veřejnými prostředky zvýšené) ceny potravin pak vytváří tíživé sociální podmínky zejména pro vícečlenné domácnosti (zejména domácnosti s více dětmi) a ve vztahu k vlastnímu zemědělství a jeho pracovníkům pak vytváří zpětné

26

tlaky na jejich vytěsňování ze zemědělství. Aby si pracovník v zemědělství vydělal na spotřebitelskou cenu 1 kg brambor, musel v r. 2005 vyrobit a prodat 10 kg této potraviny. Aby si v r. 2005 vydělal na 1 kg hovězího masa, musel vyrobit a prodat 206 kg brambor nebo 364 kg pšenice či 1357 kg cukrovky. Tyto údaje jasně dokumentují odtrženost a vzdalování se cen potravin cenám zemědělských výrobců a průměrným příjmům pracovníků v zemědělství.

Literatura: Agricultural Statistics, data 1995-2004, Luxembourg, EU 2006 CAINGLET J. (2006) From Bottleneck to Hourglass: Issues and Concerns on the Market Concentration of Giant Agrifood Retailers in Commodity Chains and Competition Policie, , Global Issue Papers no. 29, H. Böll Stiftung FAJMON, H. (2006), Čeští zemědělci a Společná www.ods.cz/eu/download/docs/zemedelci_a_politika_EU.pdf

zemědělská

politika

EU,

MURPHY S., 2006. Concentrated Market Power and Agricultural Trade, Ecofair Trade Dialogue Discussion Paper, no. 1: 41. http://www.iatp.org/iatp/publications.cfm?accountID=451&refID=89014 POLÁČKOVÁ, J. A KOL. 2004 Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2003, VÚZE, Praha PERMAN, R.; MA, Y.; MCGILVRAY. (1996) Natural Resource & Environmental Economics. New York : Longman Ltd. RAY D., DE LA TORRE UGARTE D., TILLER K. (2003) Rethinking US Agricultural Policy: Changing Course to Secure Farmer Livelihoods Worldwide, Agricultural Policy Analysis Center, Univ. of Tennessee Statistická ročenka ČSSR, SNTL, Praha 1988, Statistická ročenka ČR 2004 TULIP K., MICHAELS L. (2004), A Rough Guide to the UK Farming Crisis, www.corporatewatch.org.uk, What’s wrong with Supermarkets, Oxford, Oxford Greenprint, www.corporatewatch.org.uk:

39

ZAVÍRAL, J. Přeměna monopolu v monopson a strukturální krize českého zemědělství, Studia Oecologica, č. 3, FŽP UJEP, 2007 Zelená zpráva 2005, MZe 2006, http://www.mze.cz/UserFiles/File/kOTTOVA/Zelena%20zprava%2005/ZP%202005-5.pdf Zemědělství 2004, MZe, Praha 2005

27

Kap. 2 Problémy současného českého zemědělství a možnosti jeho přechodu k multifunkčnosti Zemědělství a lesnictví utvářejí na území České republiky charakter venkovské společnosti a kulturní krajiny po mnoho staletí. Cílem současných podpůrných opatření musí být podpora inovací, diverzifikace výroby a její přizpůsobení místním podmínkám, produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Zemědělství hraje významnou roli ve společenské infrastruktuře venkova. Venkov však není jen zemědělství, je to především prostor k životu. 2.1. Informace o prohlubující se strukturální krizi českého zemědělství Podle údajů Eurostatu dosahujeme 50% úrovně EU-25 v zemědělské produkci vztažené na hektar užívané zemědělské půdy. V hrubé přidané hodnotě na hektar jsme vůči EU-15 pouze na 26%. Ekonomický výsledek v zemědělské výrobě každoročně stále více závisí na přímých platbách a podporách, které od vstupu do EU stoupají. Vloni tvořily již v průměru ČR cca 26% příjmů zemědělských podniků. Dochází k útlumu zemědělské produkce, hlavně živočišné výroby pod úroveň soběstačnosti a nárůstu dovozů a záporného salda agrární produkce. V oblasti živočišné výroby pokračoval v roce 2006 dlouhodobý trend poklesu stavů skotu a prasat, byť šlo v roce 2006 jen o mírný pokles. Největší pokles stavů byl zaznamenán u dojených krav (o 3,4%, tj. o 10 tis. ks), což i přes nárůst užitkovosti (o 1,9%) znamenalo meziroční pokles produkce mléka o 1,6%. Produkce hovězího masa meziročně stoupla (o 2,2%, návazně na růst jeho spotřeby (meziročně o 2,3%). Produkce vepřového masa meziročně klesla o 4,6%, návazně na pokles jeho spotřeby (o 1,1%) a růst dovozů (o 4,0%). Stavy drůbeže v roce 2006 mírně meziročně vzrostly, přičemž nárůst stavů se týkal pouze slepic (o 4,8%) při současném poklesu stavů drůbeže ve výkrmu. Tento vývoj se promítl v poklesu produkce drůbežího masa (o 5,4%) návazně na pokles jeho domácí spotřeby (o 4,8%) a růst dovozů (o 8,1%). Naopak produkce vajec meziročně stoupla (o 1,8%), návazně na růst jejich spotřeby (o 9,8%), která však byla do značné míry kryta růstem dovozů (o 11,0%). V roce 2006 pokračoval trend růstu stavů ovcí a koz, což se projevilo jak v růstu produkce skopového a kozího masa, tak jeho domácí spotřeby a vývozu. Tabulka 2.1. Produkce a stav skotu Ukazatel

MJ

Stavy skotu celkem Počáteční zásoba Výroba Dovoz Celková nabídka Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba

tis.ks tis.t.j.hm. tis.t.j.hm. tis.t.j.hm. tis.t.j.hm. tis.t.j.hm. tis.t.j.hm. tis.t.j.hm.

2002

2003

2004

1520,1 1473,8 1428,3 4,9 4,8 4,9 108,9 106,8 95,6 3,1 3,7 10,4 116,9 115,3 110,9 99,6 101,0 81,5 12,5 9,4 25,2 4,8 4,9 4,2

28

2005

2006

1397,3 4,2 90,1 19,3 113,6 85,3 21,9 6,4

1373,6 6,4 92,1 18,7 117,2 87,3 23,4 6,5

Index 2006/05 98,3 152,4 102,2 96,9 103,2 102,3 106,8 101,6

Tabulka 2.2. Vývoj v chovu prasat a produkci vepřového masa v ČR Ukazatel Jednotka Stavy prasat k 1.4. tis.kusů Stavy prasat celkem k 1.12. tis. kusů Z toho stav prasnic tis. kusů Produkce jatečných prasat tis. tun ž.hm. Spotřeba vepřového masa tis. tun ž.hm. Spotřeba vepř. masa na kg/osoba/rok kosti Dovoz prasat a vepř. masa tis.tun ž.hm. Vývoz prasat a vepř. masa tis. tun ž.hm.

2003 3362 3308 265 579,9 602,5 41,5

2004 3126 2914 237 547,0 564,6 41,1

2005 2876 2719 244 472,0 579,7 41,5

2006 2840 2741 221 449,3 572,5 -

40,2 17,3

89,3 75,6

159,5 47,4

165,7 44,9

Tabulka 2.3. Vývoj stavů prasat v ČR – stav ke konci období v tis. kusech Stav k datu 1. 4. 1.8. 1. 12.

2003 3362 3440 3308

Prasata celkem 2004 2005 3126 2876 3053 2890 2914 2719

2006 2840 2826 2741

Tabulka 2.4. Vývoj stavů ovcí a koz v tis. kusech Rok 1990 1995 2000 2001 2002 Ovce a berani 430 165 84 88 96 kozy

2003 282 279 265

2003 103

z toho prasnice 2004 2005 250 232 246 254 237 244

2004 116

2005 140 13

2006 148 14

2006 229 224 221

2007 169 16

Uvedené tabulky dokumentují pokračující poklesy stavů hospodářských v tradiční živočišné výrobě. Tržní bilance masa je vyrovnávána nárůstem výroby a dovozů drůbežího masa. Tabulka 2.5. Bilance výroby drůbeže (tis. t ž.hm.) Rok Výroba Dovoz 1989 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

199,0 273,0 294,0 312,5 317,0 304,0 310,0 321,7 305,5

18,8 21,6 20,4 26,0 43,5 72,4 74,5 80,1

Vývoz 13,2 6,3 9,6 12,5 16,0 17,2 32,9 36,5 27,7

Z vývoje v posledních letech je však zřejmé, že klesá hrubá zemědělská produkce, a to za rok 2005 se výroba u vepřového masa snížila o 14 %, u hovězího o 13 %, u vajec o 5 %. V mléku a drůbežím mase lze konstatovat mírný nárůst. Nižší konkurenceschopnost některých odvětví živočišné výroby (i v EU-25) vedla k vývozu živých zvířat a k poklesu stavu, zejména u skotu a prasat. Meziroční pokles hrubé zemědělské produkce, jak uvádí Agrární komora ČR, představoval v roce 2005 ve stálých cenách 67 050 mil. Kč, tj. pokles o 13%, v běžných cenách 108 700 mil. Kč, tj. pokles o 11%. Z toho u rostlinné produkce se jednalo o 15% meziročního poklesu (52 000 mil. Kč) a u živočišné produkce činil meziroční pokles 6% (56 200 mil. Kč). Na základě analýz současného stavu zemědělství lze konstatovat, že klesají příjmy z výrobní činnosti, klesá živočišná produkce a produkce speciálních plodin a stoupají dotace.

29

Výsledkem poklesu domácí výroby je snížení soběstačnosti u většiny potravin. Agrární komora uvádí za rok 2006: • • • • • •

brambory – 90,6 % soběstačnosti ovoce – 51,0 % soběstačnosti zelenina – 42,2 % soběstačnosti vepřové – 80,7 % soběstačnosti drůbeží – 89,3 % soběstačnosti vejce – 95,6 % soběstačnosti

U mléka je zatím vyšší výroba, soběstačnost na 109,7 %, u hovězího zatím 103,2 %, předpokládá se, že se výroba hovězího sníží na 100 % soběstačnosti. Pro tento vývoj byl roční zisk v období 2004-2006 7-8 mld. Kč. Této výsledek ovlivnil jednak růst cen zemědělských výrobců (o 2,2%), jednak mírnější růst cen vstupů (o 1,6%), to znamenalo, že na rozdíl od předchozích let rostly ceny zemědělských výrobků rychleji než ceny vstupů. Zlepšení situace v zemědělství bylo ovlivněno růstem podpor do zemědělství o více než 16%). Zásadním opatřením je stabilizace zemědělského podnikání v ČR a zastavení propadu produkce, ztráty pozic na trzích a ztráty soběstačnosti v některých rozhodujících komoditách (vepřové maso, vejce, drůbeží maso, cukr, ovoce a zelenina mírného pásma) a snižování záporného salda zahraničního agrárního obchodu. V souladu s prioritami EAFRD bude nezbytné zvýšit konkurenceschopnost zemědělství a potravinářského průmyslu ČR vůči stávajícím i nově vstupujícím zemím EU a třetím zemím na základě zvyšování efektivnosti výroby, kvality výrobků (založené i na environmentálně šetrných výrobních postupech), bezpečnosti, přidané hodnoty a regionální pestrosti produkce. V současné době je nedostatečná podpora nákupu zemědělské půdy podnikajícími subjekty v zemědělství a nedostatečná podpora nepotravinářského využití zemědělské produkce spojená se zajištěním podílu na zisku z realizované produkce pro zemědělské prvovýrobce. Po většinu let zemědělství jako celek vykazovalo záporný výsledek hospodaření v celkové výši 44 mld. Kč a výrazně vzrostla zadluženost podniků zemědělské prvovýroby. Podle státního rozpočtu celkové dotace pro agrokomplex činí 36,3 mld. Kč (po zápočtu podpor pro lesní a vodní hospodářství, pozemkové úpravy apod.). 2.2. Přístupy k řešení regionálních disparit ve venkovských oblastech Do požadavku trvale udržitelného rozvoje se promítá celé spektrum sociálních, ekonomických, ekologických a dalších souvisejících opatření a aktivit, jejichž cílem je udržení kvality života společnosti a jejích základních civilizačních hodnot. Je zcela jednoznačné, že potřebujeme trvale udržitelný venkov s konkurenceschopným zemědělstvím, a to v souvislosti se zachováním kulturní krajiny, obnovováním biodiverzity, s podporou veřejných statků pro potřeby industriálně orientované společnosti. Pro tento účel je základním předpokladem rozvoj politiky ve prospěch venkova. Z přípravy na období 2007 – 2013 je zřejmé, že právě udržitelný rozvoj venkovských regionů bude jedním z nosných směrů EU, které se orientují na podpory pro rozvoj venkova a vytváření prostoru pro jeho udržitelný rozvoj.

30

Základním strategickým rámcem pro udržitelný rozvoj venkova je pro EU Společná zemědělská politika na léta 2007-13, pro Českou republiku pak Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR pro období 2007-13 a z něj vycházející Program rozvoje venkova ČR na období 2007-13. Z analýz venkovského prostředí ČR vyplývá, že tyto oblasti mají i přes existující disparity dostatečný potenciál, nejen ke zlepšení života na venkově, ale pro zlepšení kvality života celé společnosti poskytováním zdravého životního prostředí, kulturní krajiny, dostatečným stupněm sociální integrace a bezpečnosti. Řádný rozvoj těchto předností se stane východiskem jejich hospodářské prosperity. Platby z veřejných prostředků na ochranu přírodních zdrojů a rozvoje venkova jsou úměrné a pochopitelné v kontextu zájmu celé společnosti na těchto hodnotách. Z toho vyplývá potřeba vázat přijímání projektů na komunální marketingové strategie a iniciovat jejich vývoj. Je samozřejmé , že rozvoj venkova prostřednictvím přijatých opatření musí být v souladu se sociální a hospodářskou realitou a se zásadami celospolečenského vývoje. Významným nástrojem pro řešení regionálních disparit jsou strukturální fondy EU. Pro období 2007 – 2013 byla u fondů EU provedena změna, a to u strukturálních fondů, mezi které nyní patří pouze dva fondy, a to: Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond, oba věcně zaměřené jako v uplynulém období 2000-2006. Dále je možné čerpat prostředky z Kohezního fondu, neboli z Fondu soudržnosti, orientovaného na masivní projekty pro budování infrastruktury a pro péči a ochranu životního prostředí. Zásadní změna nastala u fondů určených pro oblast zemědělství. Pro nové období budou k dispozici tyto fondy: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský rybářský fond a Evropský garanční fond jako zůstatek Evropského zemědělského garančního a orientačního fondu k ošetření některých opatření Společné zemědělské politiky. Nastávající období je charakterizováno výrazným příklonem k politice rozvoje venkova, který odráží přípravu na využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Tento fond bude podporovat rozvoj venkova v rámci první prioritní osy zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti sektoru zemědělství a lesnictví a posílení podnikání cestou restrukturalizace a inovace. Prioritou osy 2 je obhospodařování území prostřednictvím agroenvironmentálních programů, které zahrnuje zejména trvale udržitelné využívání zemědělské půdy, obhospodařování lesních pozemků, ochranu systémů s vysokou přírodní hodnotou a kompenzační platby v méně příznivých oblastech, které vyrovnávají rozdíly vzniklé nepříznivými přírodními podmínkami. V této ose je podporován management ochrany životního prostředí a krajiny. Prioritní osa 3 je zaměřena na diverzifikaci venkovské ekonomiky a kvalitu života na venkově. Prioritní osa 4 se orientuje na využití programu Leader, tj. na místní rozvojovou strategii, který se dotýká průřezově všech předchozích os. Pro využití programu Leader v rámci osy 4 Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je důležité, aby se angažovaly Místní akční skupiny (MAS) z jednotlivých mikroregionů. Program rozvoje venkova vázaný na EAFRD má za cíl zlepšit konkurenceschopnost zemědělství, podpořit podmínky pro úspěšný rozvoj managementu ochrany životního prostředí a venkova a s předstihem prohloubit diversifikační procesy v podnicích

31

hospodařících na venkově a vytvářet důchodové alternativy ve prospěch venkovského obyvatelstva za účelem snížení příjmových disparit. Argumentem ve prospěch tohoto strategického záměru je nezbytnost zformovat prozíravou strategii a nosné programy integrovaného a trvale udržitelného rozvoje venkova. Šancí pro venkov je využít těch opatření, která umožní s využitím podpor z fondů EU jeho udržitelný rozvoj, a to zejména: • zakládání podniků a jejich rozvoj: tato podpora má pro rozvoj venkova mimořádný význam, jeho prostřednictvím lze zajistit kvalitní trh pracovních sil, zastavit únik kvalifikovaných ekonomických aktivních obyvatel z venkovských, zejména problémových oblastí. Jedním z požadavků pro založení podniku by měla být analýza potřeb v dané lokalitě a přehled počtu podnikatelů a vydaných živnostenských oprávnění. V této souvislosti by měla být připravena komunální marketingová strategie pro danou lokalitu a zkoordinováno zakládání podniků i se záměry Ministerstva průmyslu a obchodu, které podporuje řadou programů malé a střední podnikání. Je zřejmé, že splnění cílů tohoto opatření přispěje k decentralizaci podnikatelských aktivit a napomůže rychlejšímu rozvoji obcí. Je však nutné diferencovat projekty podle sociálně ekonomického prostředí, na kterém závisí úspěch podnikání. • Rozvoj cestovního ruchu je významné opatření, které může svým dynamickým charakterem výrazně přispět k rozvoji venkova. Je to především příležitost pro rozvoj strukturálně postižených regionů, regionů s vysokým podílem LFA a nízkou hustotou obyvatel, které obvykle vynikají atraktivitou přírodních podmínek. Rozvoj cestovního ruchu umožňuje široký prostor pro partnerství a diverzifikaci činností na venkově, zejména v oblasti služeb. Opatření by mělo blíže specifikovat vhodné regiony, kterými by v souladu se zákonem č. 248/99 o podpoře regionálního rozvoje, měly být mj. především regiony se soustředěnou podporou státu, mezi které patří i venkovské regiony. Rozvoj cestovního ruchu by tak zvýšil i jejich konkurenceschopnost, protože ekonomika cestovního ruchu by mohla nahradit tradiční aktivity venkovského prostoru. Aby bylo možné dostatečně využít potenciál venkovského cestovního ruchu (pěší turistiku, cyklistiku, hipoturistiku, ekoturistiku a další), bude nutné provést jeho průmět do komunální politiky tak, aby se cestovní ruch ve venkovském prostoru při jeho realizaci výrazně lišil od městského. • Rozvoj služeb pro obyvatelstvo venkova a hospodaření na venkově jsou opatření, která by se prostřednictvím navazujících projektů měla vyrovnat s obtížnou situací, která je na venkově charakterizována absencí technické a občanské vybavenosti. Je nutné rozlišit podporu prvořadých potřeb občanského vybavení podmiňujících plnohodnotný život v obci (školka, pošta, zdravotní středisko, obchod, úřadovna Policie ČR apod.) a potřeb, které tvoří určitou nadstavbu pro kulturní, rekreační a sportovní využití, tzv. vybavenost obce (kino, hřiště aj.) Základním předpokladem pro existenci obce, resp. sídla je technická a dopravní infrastruktura. U tohoto opatření je zapotřebí rozlišit, co lze požadovat v rámci jiných fondů EU, především z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu. Diverzifikace činností na venkově se orientuje na posílení lokálních rozvojových iniciativ a mobilizuje obyvatele venkovských obcí k zajištění alternativních příjmů. Vyplývá ze situace, že především místní občanské společenství na venkově by mělo být schopno zajistit infrastrukturu a služby, které pro svou životní úroveň potřebuje. Rozšíření činností nezemědělského charakteru je určitým řešením, i když rozhodujícím motivem bude velikost souhrnných příjmů zemědělských rodin, které však ovlivňuje nízká cena práce v odvětví zemědělství a jejich disparita vůči ostatním odvětvím národního hospodářství, v průměru je tato disparita zemědělství na cca 70% vůči průměru (NH), vůči průmyslu je na 72,2%.

32

U opatření ochrana a rozvoj dědictví venkova půjde o udržení podoby českého venkova v komplexním pojetí jeho kulturně historických a přírodních hodnot. Poptávka zemědělských i dalších podniků působících na venkově po kvalifikovaných pracovních silách je velmi obtížně uspokojována. Nové informační technologie umožňují vyrovnat handicap venkovského prostoru spočívající ve vzdálenosti mezi místy vzdělání, informačních center a pracovním trhem. Moderním způsobem přenosu informací je telematika, která by ke zvýšení kvalifikace měla přispět, podobně jako využití internetu apod. Tato oblast vzdělávání a využití telekomunikačních prostředků se bez veřejné podpory neobejde. Je třeba si uvědomit, že výhledově by výstavba výkonné moderní sítě měla být zásadně celoplošná. Na úseku vzdělávání by měly být vyvíjeny doplňkové, státem uznané vzdělávací programy pro decentralizované formy vzdělávání na venkově. Na uvedená opatření je možné využít prostředky i z ostatních operačních programů. Uskutečňování strukturálních procesů na venkově hraje významnou roli. Jejich prostřednictvím by měl být zformován rámec pro trvalý rozvoj venkovských oblastí a zajištěna integrace zemědělství se širším ekonomickým a sociálním prostředím venkovských oblastí. Vize, jež tyto procesy provází, je spojena s uskutečňováním modelu evropského zemědělství, který je postaven na integrovaném rozvoji venkova prostřednictvím multifunkčního a konkurenceschopného zemědělství. Strukturální procesy v zemědělství jsou provázány s přírodními podmínkami, ze kterých vychází uplatnění rozdílných podílů mimoprodukčních a produkčních funkcí ve vazbě na míru intenzity výroby v různých výrobních oblastech. Z hlediska zajištění budoucnosti venkovských oblastí a vytvoření příznivých sociálních podmínek jejich obyvatel jsou přijatelné pouze ty strukturální procesy, které nesníží životní úroveň na venkově. Ve skutečnosti to znamená využít objem podpor, který může EU na tyto procesy poskytnout a počítat s jejich doplněním z národních zdrojů. Lze jednoznačně konstatovat, že uznávání a preferování takových hodnot, jakými jsou čisté životní prostředí, udržitelná životní úroveň na venkově, zdravé potraviny, biodiverzita a kultura krajiny, kulturní dědictví a další pozitiva pro společnost se stále více stávají měřítkem vzdělanosti a kulturní úrovně národa. I když některé výsledky společných jednání České republiky s Evropskou unií lze označit jako určitý kompromis, ve skutečnosti to bylo často přizpůsobení se vnějším podmínkám, legislativním normám a také nejistotám, které změny v oblasti zemědělství a rozvoje venkova provázely. Naopak, na počátku nového období 2007-2013 se situace zlepšila, protože postupně dochází k vyřazení nekonkurenceschopných a neperspektivních podniků, které prohlubovaly strukturální problémy. Podařilo se vytvořit dostatečný finanční i věcný prostor pro absorpční možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Pro období 2007 – 2013 je pro Českou republiku stanoven strop příjmů na strukturální a kohezní politiku na 3,43% HDP. Znamená to, že pro Českou republiku je podle předvstupního rozpočtu vymezen pro toto období objem prostředků ve výši 23,7 mld. EUR. Česká republika by měla kromě toho obdržet dotace ve výši 6,3 mld. EUR, ze kterých tři pětiny jsou určeny na přímé platby farmářům a dvě pětiny na rozvoj venkova.

33

Využití těchto prostředků se neobejde bez lidí, kteří po odborné, organizační i finanční stránce dokonale zvládnou zásady spolupráce se strukturami zabývajícími se administrativním a implementačním procesem spojeným s realizací jednotlivých opatření. Jde jak o české orgány, řídící, monitorovací, hodnotící a kontrolní, tak i o kvalifikovanou spolupráci s experty Evropské unie. Tento záměr je nutné v celém rozsahu promítnout do vzdělávacího procesu. I k jeho realizaci je možné využít prostředky ze strukturálních fondů, jak je to v současné době realizováno prostřednictvím operačního programu „Lidské zdroje“. Nová evropská ekonomika se vyznačuje důrazem na lokální a regionální dimenzi společných strategických cílů, kdy právě venkovské regiony představují dostatečnou prostorovou základnu inovací. Z tohoto důvodu nový program EU vázaný na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova bude mj. podporovat: - opatření k diverzifikaci venkovské ekonomiky, tj. - diverzifikaci směrem k nezemědělským činnostem, - podporu zakládání a rozvoje malých a středních podniků za účelem posílení ekonomických struktur a podnikání na venkově, - podporu turistického ruchu, - ochranu zvyšování hodnoty a péči o přírodní dědictví jako příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji, - opatření ke zlepšení kvality života na venkově, tj. - základní nezbytné služby pro obyvatelstvo venkova, - obnovu a rozvoj vesnice, ochranu a zvyšování hodnoty kulturního dědictví venkova, - opatření profesního vzdělávání pro ekonomické subjekty k získávání nové kvalifikace a oživení na venkově. Na příští období je pro Program rozvoje venkova počítáno s rozdělením finančních prostředků do 4 os v poměru: 22,39/1:55,01/2:16,93/3:5,00/4 Cíle EU v oblasti rozvoje venkova a zemědělství by mohly být na české podmínky poměrně snadno a racionálně aplikovatelné. Jejich realizace však naráží a dlouhodobě bude narážet na některé problémy, které se projevují i na sledovaném území, například: V souvislosti s výzvami k trvalému udržitelnému rozvoji venkova je nutno brát v úvahu, že s uskutečňováním strukturálních a rozvojových aktivit na venkově souvisejí opatření týkající se rozvoje lidských zdrojů. Znamená to do komplexu podmínek udržitelného rozvoje zahrnout péči a ochranu obyvatel venkova, jeho „trvalou udržitelnost“. Bez rovných šancí obyvatel ve venkovském prostoru by nebylo možné realizovat změny způsobené hospodářskou a sociální restrukturalizací, rozvojem znalostní ekonomiky a demografickým vývojem. Jedná se především o posílení lidských zdrojů, aby se zvýšil potenciál zaměstnanosti, produktivita práce a růst kvalifikovaných kapacit, přizpůsobivost pracovních sil a podniků a přístupy na trh práce. Významná pomoc je nejen zemědělskými podnikateli, ale i obyvateli venkova očekávána od EAFRD v rámci Programového rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Především podpory konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví by měly posílit dynamiku podnikání v zemědělské výrobě i v navazujícím potravinářství. Vytvoření silného zemědělskopotravinářského odvětví, modernizace podniků, zavedení inovací a zkvalitnění výrobků včetně přidávání hodnoty pro zemědělské podniky jsou významnými opatřeními pro zlepšení

34

celkové výkonnosti odvětví. Prostřednictvím plnění těchto opatření bude možné využít produkční faktory a rovněž podporou inovačních procesů lépe využít tržní příležitosti. V následující části je uveden finanční plán pro podporu rozvoje venkova, který byl schválen EK v rámci Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. V ČR bude EZFRV použit pro venkovské regiony, což je celá ČR kromě regionu Praha. Tyto venkovské regiony jsou současně všechny evropskými regiony spadajícími do Cíle Konvergence. Region Praha, spadající do Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, bude podporován pouze v rámci Agroenvironmentálních opatření, osa II. Tabulka 2.6. Prostředky EZFRV v letech 2007 - 2013 (v EURO) Rok 2007 2008 2009 2010 2011

2012

2013

Celkem EZFRV 396623321 392638892 388036387 400932774 406640636 412672094 417962250 Z toho regiony 395869737 391892878 387299118 400171002 405868019 411888017 417168121 konvergence

Finanční plán podle os (v EUR, za celé období) Tabulky stanovující pro celé programové období celkovou plánovanou podporu Společenství a odpovídající národní veřejné finanční prostředky na každou osu a částku vyhrazenou na technickou pomoc (v EURO). Tabulka 2.7. Finanční plán podle os (v EUR, za celé období) Osa

Veřejné zdroje Veřejné zdroje celkem

Míra podpory

Podpora z EZFRV

Osa I

840522497

75%

630391873

Osa II – cíl konvergence

1936012557

80%

1548810045

9726295

55%

5349462

Osa II – cíl konkurenceschopnost Osa II

1945738851

Osa III

635553634

75%

476665226

Osa IV

175969147

80%

140775318

Technická pomoc

18019241

75%

13514430

Celkem

3615803370

Dodatečné národní financování

1554159507

2815506354

Podobně i u ostatních opatření, která se týkají rozvoje multifunkčnosti ve venkovském prostoru, jsou alokovány prostředky, které by k trvale udržitelnému rozvoji venkova měly přispět a pro nejbližší roky jsou pokryty alokacemi uvedenými v následujících opatřeních: • Investice do lesů – toto podopatření je zaměřeno na vybavení strojní technikou a zařízením na údržbu lesních cest, meliorací a jiných aktivit pro obnovu a zlepšování lesních porostů a pro zpracování dřeva ekologickými technologiemi. Finanční alokace: 12,16 mil. EUR/rok a obdobný typ byl poskytován v rámci OP 1.3. Lesní hospodářství. • Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům – jde o podporu výkonnosti u zpracovatelských podniků, zlepšení marketingu zemědělských výrobků a celkově o zlepšování kvality výrobků. Přidávání hodnoty se týká zemědělských a potravinářských produktů pro lidskou spotřebu a pro zemědělské produkty určené na krmiva. Dříve v OP „Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing“. Finanční alokace: 17,49 mil. EUR/rok.

35

• Pozemkové úpravy – určeny k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy. Toto opatření bylo již dříve poskytováno v rámci OP „Pozemkové úpravy“. Finanční alokace: 27,8 mil. EUR/rok. • Další odborné vzdělávání a informační činnost – toto opatření na získávání znalostí a šíření informací k jednotlivým opatřením bylo již poskytováno v rámci opatření „Odborné vzdělávání“. Finanční alokace: 1,79 mil. EUR/rok. • Diverzifikace činností nezemědělské povahy – toto opatření uplatněné již během předvstupní pomoci v Programu SAPARD má za cíl výrazné posílení ekonomického potenciálu na venkově, spolu s tím zlepšení kvality života stabilitu obyvatel ve venkovském prostoru. Finanční alokace: 20,43 mil. EUR/rok. • Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje – navazuje na opatření z programu SAPARD s tím, že preferuje zakládání podniků nejmenší velikosti a nových živností v oblasti výroby a zpracování za účelem vzniku nových pracovních míst a formování nové hospodářské struktury, kdy jde o zaměření na oblast doplňkové a řemeslné výroby. Finanční alokace: 13,6 mil. EUR/rok. • Podpora cestovního ruchu – je zaměřena na rozvoj činností v souladu s růstem diverzifikace venkovské ekonomiky. Navazuje na program SAPARD a na opatření OP „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“. Finanční alokace: 11,35 mil EUR/rok. • Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby – navazuje na SAPARD, kdy cíl je obdobný, a to podpořit malé obce v oblasti základní dopravní a technické infrastruktury, zejména vodohospodářské, zlepšení atraktivity vesnic pro podnikání a rekreaci. Finanční alokace: 28,6 mil. EUR/rok na Obnovu a rozvoj vesnic, 6,81 mil. EUR/rok na Občanské vybavení a služby, 8,17 mil EUR/rok na ochranu a rozvoj kulturního dědictví venkova. • Vzdělávání a informace – toto opatření je nové a je zaměřeno na účelové vzdělávání fyzických i právnických osob, které se zajímají o zahájení, rozšíření a zkvalitnění podnikání. Finanční alokace: 1,82 mil. EUR/rok. 2.3. Identifikace pokrytí společenských efektů multifunkčního zemědělství podporami z národních operačních programů s finanční účastí fondů EU v letech 2007-2013 Multifunkční zemědělství přináší kladné celospolečenské efekty v oblasti svých produkčních, přírodních a krajinotvorných a sociálně kulturních funkcí. Jedním z podstatných významů multifunkčního zemědělství je udržování a vytváření pracovních příležitostí na venkově, kde vlivem omezení někdejší zemědělské velkovýroby nastal veliký pokles zaměstnanosti a pracovních příležitostí v zemědělské prvovýrobě. Identifikace pokrytí celospolečenských efektů multifunkčního zemědělství podporami z národních operačních programů s finanční účastí fondů EU v letech 2007 – 2013 má za cíl vytipovat okruh činností, které svým charakterem vytvářejí nejvíce pracovních příležitostí a zjistit v jaké míře jsou stávajícími operačními programy podporovány a zjistit, zda existují činnosti vedoucí ke kladným efektům, které nejsou podporovány žádným z opatření stávajících operačních programů. Tím je vytvářen podklad pro návrh posílení podpory těch činností, které přináší jak významný kladný efekt, tak zvyšují či udržují zaměstnanost na venkově čí případný návrh nového programu podpory těchto a dalších podporami dosud nepokrytých činností. Zhodnocení navržených operačních programů a jimi poskytovaných podpor Základním operačním programem v oblasti podpory činností multifunkčního zemědělství s kladným celospolečenským efektem je Program rozvoje zemědělství (PRV), kterým je uskutečňována společná zemědělská politika EU v České republice.

36

Z podpor vztahujících se ke třem okruhům sledovaných funkcí multifunkčního zemědělství produkční funkce, přírodní a krajinotvorné funkce a sociálně kulturní funkce - mají největší význam pro zaměstnanost podpory poskytované na následující opatření: II.1.3.1.1. Ekologické zemědělství II.1.3.1.2 Integrovaná produkce II.2.1.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků III.1.3. Podpora cestovního ruchu Významný, i když často nepřímý vliv na zaměstnanost má podpora opatření: I.1.2. Investice do lesů I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I.1.4. Pozemkové úpravy I.2.1. Seskupení producentů I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.4. Využívání poradenských služeb III 2. 1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova III.2.2.2. Kulturní dědictví Z hlediska zaměstnanosti jsou problematická opatření: I.1.1 Modernizace zemědělských podniků Dopad tohoto opatření na zaměstnanost je ambivalentní. Některé nové technologie a zařízení mohou zvyšovat produktivitu na úkor potřeby pracovní síly. Jiné investice, jako například do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny, mohou rozšiřovat okruh zemědělským podnikem vykonávaných činností a tím i zvyšovat potřebu pracovní síly. II.1.3.3.1. Zatravňování orné půdy Větší rozsah zatravnění zemědělským podnikem obhospodařované půdy může znamenat i celkové snížení potřeby práce. II.2.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 V LESÍCH - Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu Realizace opatření ve svých důsledcích snižuje potřebu práce, celkově však nejde o rozlohou příliš významné plochy lesa. III.2.2.1. Přírodní dědictví Opatření je určené na podporu krajinného plánování, což sice o něco málo rozšíří absolutní objem pracovní nabídky. Ta ovšem pro nutnou vysokou odbornou pracovní specializaci v projektové činnosti bude jen z malé části využitelná obyvateli venkova. Pro udržení a posílení zaměstnanosti na venkově jsou významné též další národní oborové a regionální operační programy, jejichž opatření většinou nejsou určeny speciálně pro venkov nebo podnikatele v zemědělství. Obecnou podporou infrastruktury a služeb i pro venkovské obce a podporou nezemědělského podnikání ve venkovském prostoru však vytvářejí příznivé sociální prostředí a ekonomické prostředí pro zemědělské podnikatele a zaměstnance v zemědělství.

37

Operační program Podnikání a inovace kromě obecného významu pro udržení a zvýšení zaměstnanosti na venkově podporuje také vznik firem, rozvoj firem (podporou regionální diverzity ekonomických aktivit), inovace (modernizací podniků), Efektivní energie (podporou využívání OZE, snížení koncentrace CO2 a stabilizace klimatu). Operační program životní prostředí v Ose 3 udržitelné využívání zdrojů energie je oblastí intervence zaměřenou na: 3.1 -Výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny podporou využívání OZE, stabilizace klimatu a snížení koncentrace CO2. V ose 4 zkvalitnění nakládání s odpady je oblastí intervence 4.1– Zkvalitnění nakládaní s odpady (je podporou odběru a ošetření nezpracovaných organických odpadů). Těmito podporami obecně přispívá k udržení a zvýšení zaměstnanosti na venkově a regionální diverzity ekonomických aktivit. Regionální operační program (ROP) Jihozápad sleduje opatřením 3. Rozvoj cestovního ruchu jeho podporou a v jednotlivých podopatřeních 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, podporuje výstavbu zařízení cestovního ruchu, 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu, přispívá k uchování kulturního dědictví a má význam pro udržování estetické funkce krajiny a diverzitu využívání rurálního prostoru, rozvoj rurální komunity, její identity a stylu života a 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu má význam pro udržení a zvýšení zaměstnanosti na venkově a regionální diverzitu ekonomických aktivit. ROP Střední Morava sleduje ve svých podpůrných opatřeních jak rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských obcí tak rozvoj infrastruktury a podnikatelských služeb v cestovním ruchu: 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu 2.2. Rozvoj venkova 3. Cestovní ruch 3.2. Podnikatelská infrastruktura a služby Tím přispívá k zaměstnanosti na venkově a regionální diverzitě ekonomických aktivit. Podobně podporují cestovní ruch a tím regionální diverzitu ekonomických aktivit a zaměstnanost na venkově: ROP Střední Čechy 2. Cestovní ruch 2.1 Rozvoj a zkvalitňování podnikatelské infrastruktury ČR ROP Severozápad 4.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.4.3. Ubytování a pohostinství ROP Moravskoslezsko 2. Podpora prosperity regionu 2.3 Rozvoj cestovního ruchu ROP Severovýchod 3: Cestovní ruch

38

Velmi významným pro udržení a zvýšení zaměstnanosti na venkově je národní Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, zejména jeho opatření 2.Aktivní politiky trhu práce 1)Posílení aktivních politik zaměstnanosti Význam uvedených podpor pro zaměstnanost na venkově je však v řadě případů investičních akcí omezován striktním uplatňováním zákona o zadávání veřejných zakázek. Ve většině případů tak pracovní příležitost plynoucí z podporované výstavby není využita podnikateli a jejich zaměstnanci na venkově, ale většími firmami se sídlem ve městě a jejich zaměstnanci. K odstranění této situace je třeba legislativně upravit zadávání veřejných zakázek na venkově tak, aby zákonnou přednost měli místní podnikatelé. Z identifikovaných kladných celospolečenských efektů multifunkčního zemědělství nejsou podporami z národních operačních programů pokryty: Z oblasti přírodních a krajinotvorných funkcí • zachování druhové rozmanitosti – udržování genetické banky, například pěstování tradičních odrůd ovocných dřevin a zemědělských plodin, • stabilizace klimatu snížením koncentrace CO2 – funkcí absorbenta fotosyntézou zelených rostlin. Z oblasti sociálně kulturních funkcí • uchování kulturního dědictví včetně symbolických aspektů jako je vztah k půdě, • prostor pro nový alternativní styl života. Tyto funkce jsou sice v přímém vztahu k zaměstnanosti více méně neutrální, ale z mnoha jiných aspektů nesmírně důležité. Snížení koncentrace CO2 je jednou ze stěžejních celosvětových potřeb a vztah k půdě jedním z klíčových momentů trvale udržitelného zemědělského hospodaření. Přitom právě tento aspekt je v situaci českého zemědělství velice problematický, neboť zemědělci hospodaří na půdě téměř z 90% pronajaté a jen něco málo přes 10 % sami vlastní. Lze také jen litovat, že z uvažovaných podpor směřujících v rámci PRV do oblasti produkčních funkcí multifunkčního zemědělství byla z poslední verze PRV vypuštěna opatření (I.1.2.) Podpora zpracování a využití biomasy a (I.4.2.) Řízení a zajištění funkčnosti vodních zdrojů a že z oblasti přírodních a krajinotvorných funkcí multifunkčního zemědělství bylo vypuštěno opatření (II.1.4.) Neproduktivní investice v zemědělství – Výsadba rozptýlené zeleně. Tato opatření byla významná jak z věcného hlediska podporovaných činností, tak i z hlediska zaměstnanosti. Podobně lze litovat i toho, že z poslední verze PRV byla vypuštěna opatření (II.2.3.2.) Výmladkové hospodaření formou nízkého nebo středního lesa a (II.2.4.1.) Vytváření biotopů pro druhy vázané na staré stromy a tlející dřevo, které sice byly nepříliš významné z hlediska zaměstnanosti, ale podporovaly činnosti z ekologického hlediska velmi žádoucí. Přesnou obdobu tyto činnosti nemají ani v podporách formulovaných v Operačním programu Životní prostředí, kde je poskytování podpor činnostem v oblasti ochrany přírody a krajiny navíc vázáno výlučně na nepodnikatelské subjekty.

39

2.4. Efekty multifunkčního zemědělství a jejich podpora Funkce multifunkčního zemědělství – pozitiva, která je třeba podporovat Produkční funkce • •

produkce kvalitních, zdravotně bezpečných potravin, bio potraviny,

•

výroba obnovitelných surovin, k energetickému využití (dřevní odpad, kůra, sláma, rostlinné produkty pro pohonné hmoty a maziva), bioplyn podpora regionální diverzity ekonomických aktivit, která napomáhá lepší ekonomické konkurenceschopnosti daného regionu

•

Přírodní a krajinotvorné funkce Tvorba a údržba kulturní krajiny: • udržování estetické funkce krajiny - diverzita využívání rurálního prostoru • údržování specifického tradičního rázu krajiny, např. extenzívním chovem skotu • péče o plochy (mokřady, suchá stanoviště, mulčované louky) • péče o krajinné prvky (keře, stromy, aleje, živé ploty atd.) • péče o oblasti se zvláštním režimem hospodaření –(Natura 2000, ) Péče o přírodu a životní prostředí: • udržování biodiverzity • ochrana určitých druhů rostlin, živočichů • zachování druhové rozmanitosti - udržování genetické banky (např. pěstování tradičních odrůd ovocných dřevin) • zachování diverzity přirozených biotopů v ekosystémově optimálních sítích. Hospodaření s přírodními zdroji – voda, půda: • partnerství s vodárnami pitné vody • ochrana půdy, ochrana proti erozi • stabilizace klimatu, snížení koncentrace CO2 – funkce absorbenta • odběr a ošetření nezpracovaných organických odpadů • příznivější podmínky pro chovaná hospodářská zvířata Sociálně kulturní funkce Rozvoj venkova: • rozvoj rurální komunity, její identity a stylu života • prostor pro nový alternativní styl života, • bydlení na venkově – neo-ruralismus, „rurbanismus“ (druhé bydlení v ČR) • zlepšení sociálního statutu farmáře – zlepšení vztahů farmářů a společnosti • udržení a zvýšení zaměstnanosti na venkově dík diverzifikaci činností Udržování a obnova kulturního dědictví: • uchování kulturního dědictví včetně symbolických aspektů jako je vztah k půdě 40

• •

udržování památníků, staveb a specifické formy osídlení vinné stezky,didaktické farmy

Trávení volného času - rekreace, rurální turismus a agroturismus: • Rurální turismus jde o rekreaci na venkově, která nemusí být přímo na farmě. Zemědělství zde hraje spíš roli tvůrce krajiny, příjemného prostředí pro turismus turistické cesty spojené s tradičními jídly, trhy, slavnostmi atd. • Agroturismus Je konkrétně spojen se zemědělstvím, jde většinou o rekreaci na farmě s ubytováním a stravováním někdy i výpomocí • Ekoturistika budování cyklostezek a pěších cest. kulturně poznávací aktivity- muzea v přírodě. (jarmarků a ukázek oslav tradičních svátků, hlavně Masopustu, Velikonoc a Vánoc). předvádění ukázek tradičních zemědělských výrob a řemesel(pěstování, chovatelství, zpracovatelství) Speciální příklady “služeb “ venkovského prostoru • Terapeutické pobyty, léčba drogově závislých, sociální pomoc • hipoterapie • rekondiční pobyty dětí (zavedené zejména pro děti žijící v průmyslových oblastech Čech), • komunity pro léčbu a resocializaci drogově závislých (v současné době jich přímo na venkově působí cca 10) • tzv. camphillové komunity (toto hnutí u nás reprezentuje zařízení pro mentálně postižené příp. sociální pobyty starých občanů.

41

bio potraviny

Produkční funkce produkce kvalitních, zdravotně bezpečných potravin

Funkce

Na celé I.1.3 15,92% z prostředků pro osu I. tj. cca 3 335,13 mil. Kč v letech 2007-13 1,99% z prostředků pro osu I. tj. cca 416,89 mil. Kč v letech 2007-13

I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství

4 600 Kč/ha 2 650 Kč/ha 25 285 Kč/ha

dle kultury:

2,35 % z prostředků pro osu I. tj. cca 492,30 mil. Kč v letech 2007-13

I.3.4. Využívání poradenských služeb

II.1.3.1.1. Ekologické zemědělství Orná půda Travní porosty Trvalé kultury

1,49 % z prostředků pro osu I. tj. cca 312,14 mil. Kč v letech 2007-13

I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost

I.2.1. Seskupení producentů

Na celé I.1.3 15,92% z prostředků pro osu I. tj. cca 3 335,13 mil. Kč v letech 2007-13

objem

I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů

EAFRD

42

Jiná podpora

objem

Opatření je mj. též podporou produkce a prodeje zdravých potravin Z ekologického hlediska opatření může být nepřímou podporou ekologických forem zemědělství a welfare chovu zvířat. Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření pracovních míst v místním zpracování zemědělské produkce a místní obchodní síti. Opatření je podporou zavádění nových technologií a výrob a diverzifikace činností v zemědělství Z ekologického hlediska je opatření spíše neutrální Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření nových pracovních míst v nových výrobních činnostech, mj. i v místním potravinářském zpracování zemědělské produkce Opatření je podporou zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií Z ekologického hlediska je opatření významné důrazem na zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření nových pracovních míst v nových výrobních činnostech, mj. i v místním potravinářském zpracování zemědělské produkce Z ekologického hlediska je ekologické zemědělství nejšetrnější formou hospodaření vůči dochované přírodní a kulturní složce zemědělské krajiny a produkuje potraviny vysoké nutriční hodnoty bez kontaminace cizorodými látkami. Z hlediska zaměstnanosti je podpora ekologického

Z ekologického hlediska je přínosné, že je opatřením podporováno zavádění vyšších standardů a důrazem na zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření pracovních míst v místním potravinářském zpracování zemědělské produkce a místní obchodní síti. Opatření též může mít vliv na udržení zaměstnanosti v provozech, které by bez podpory samy neměly dostatek investic k inovacím splňujícím nové standardy EU a musely by být uzavřeny. Z ekologického hlediska je přínosné, že je opatřením podporováno zavádění vyšších standardů a důrazem na zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření pracovních míst v místním potravinářském zpracování zemědělské produkce.

Zhodnocení vlivu a významu podpory

podpora regionální diverzity

výroba obnovitelných surovin k energetickému využití (dřevní odpad, kůra, sláma), rostlinné produkty pro pohonné hmoty a maziva, bioplyn

16 790 Kč/ha

roční sazba 12 955 Kč/ha 15 110 Kč/ha 13 110 Kč/ha

11,94 % z prostředků pro osu I. tj. cca 2 501,34 mil. Kč v letech 2007-13

jednorázová dotace při založení sazba 76–98,5 tis. Kč/ha

8,5 % z prostředků pro

Zelenina a speciální byliny na orné půdě

II.1.3.1.2 Integrovaná produkce II.1.3.1.2.1. Integrovaná produkce ovoce II.1.3.1.2.2. Integ. produkce révy vinné II.1.3.1.2.3 Integrovaná produkce zeleniny

I.1.2. Investice do lesů

II.2.1.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití

III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Opatření 3 celkem 2,8 mld. Kč ročně

Operační program životní prostředí Oblast intervence 3.1 -Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny

43


Operační program Podnikání a inovace 1.Podnikání a inovace 1.4. Efektivní energie

Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu.

Z ekologického hlediska je opatření podporou využívání obnovitelných zdrojům energie. Vlastní pěstování rychle rostoucích dřevin však může mít negativní dopad na dlouhodobou úrodnost půdy. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nové pracovní příležitosti a to zejména v následném zpracování produkce pro obchod a v místním využití biomasy v obcích. Z ekologického hlediska vliv především zprostředkovaný náhradou fosilních paliv a neobnovitelných surovin biomasou. Z hlediska zaměstnanosti může širší pěstování energetických plodin a energetické využívání biomasy v zemědělských podnicích a na venkově významně přispět k udržení zaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst. Z ekologického hlediska jde o významnou oblast intervence. Jejím cílem je využívání obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby fosilních paliv a ochrana klimatu země. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

zemědělství jedním z nejvýznamnějších opatření, protože má ze všech forem zemědělské výroby nejvyšší potřebu práce na dobytčí jednotku i jednotku plochy zemědělské půdy. Z ekologického hlediska jsou integrované metody produkce ovoce, révy vinné a zeleniny šetrnější než konvenční způsoby pěstování těchto plodin. Z hlediska zaměstnanosti je podpora integrovaných metod pěstování ovoce, révy vinné a zeleniny jedním z nejvýznamnějších opatření, protože má vyšší potřebu práce na jednotku plochy zemědělské půdy než konvenční způsoby hospodaření. Z ekologického hlediska má opatření kladný až neutrální vliv dle typu podporovaných činností. Mimo jiné též podporuje energetické využití zůstatkové biomasy. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nové pracovní příležitosti a to zejména v následném zpracování produkce. Jednorázově pak v realizaci investičních opatření v lesích.

III.1.2. Podpora zakládání podniků

II.1.3.3.1. Zatravňování orné půdy II.1.3.3.1.1. Zatravňování orné půdy II.1.3.3.1.2. Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru v 15 m pásu II.1.3.3.1.3. Zatravňování orné půdy regionální směsí II.1.3.3.1.4. Zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru v 15 m pásu

Přírodní a krajinotvorné funkce Tvorba a údržba kulturní krajiny udržování estetické I.1.4. Pozemkové úpravy funkce krajiny diverzita využívání rurálního prostoru

ekonomických aktivit, která napomáhá lepší ekonomické konkurenceschopn osti daného regionu

v15 m pásu 11 130 Kč/ha

10 410 Kč/ha

jednorázová dotace 8 050 Kč/ha 8 770 Kč/ha


osu III. tj. cca 1 346,46 mil. Kč v letech 2007-13 15,0 % z prostředků pro osu III. tj. cca 2 376,10 mil. Kč v letech 2007-13

44

Operační program Podnikání a inovace 1. Podnikání a inovace 1.1. Vznik firem 1.2. Rozvoj firem 1.3. Inovace 1.4. Efektivní energie Operační program životní prostředí Oblast intervence 4.1– Zkvalitnění nakládaní s odpady

Z ekologického hlediska jde o významnou oblast intervence. Jejím cílem šetrné nakládání s odpad a jejich druhotné využití (1) a regenerace a obnova původního stavu území narušeného vlivem ukládání odpadů (2). Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.


Z ekologického hlediska velmi důležité opatření. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umožňují realizovat navržené skladebné části ÚSES, protierozní opatření a další krajinotvorná opatření na stávající zemědělské půdě. Z hlediska zaměstnanosti je opatření významné nepřímo, protože umožňuje jasné určení vlastnických vztahů ke konkrétním pozemkům. Pro přímý vliv na zaměstnanost na venkově by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realizační práce budou přednostně zajišťovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zemědělskými podniky. Z ekologického hlediska významné opatření pro ochranu půdy a posílení biodiverzity. Je třeba zvážit, zda podporu neposkytovat i na zatravnění ploch mimo vyjmenované zranitelné půdy a půdy v chráněných územích a zranitelných oblastech. Travní plochy, zejména v intenzívně obdělávané krajině mají velký ekologický význam, přestože nejsou u vodního toku nebo na zranitelné půdě. Navíc je tam nikdo dobrovolně na úkor produkce kultur na orné půdě bez pobídky nedělá a dělat nebude. Z hlediska zaměstnanosti je opatření neutrální. Větší rozsah zatravnění zemědělským podnikem obhospodařované půdy

Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově.


Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově.

II.1.3.2. Ošetřování trav. porostů Louky (základní management) Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené –"– nehnojené –"– s ponecháním nepokosených pásů Suchomilné a horské luky hnojené –"– nehnojené –"– s ponecháním nepokosených pásů Podmáčené a rašelinné louky Louky s hnízdištěm bahňáků Louky s hnízdištěm chřástalů Pastviny (základní management) Druhově bohaté pastviny Suché stepní trávníky a vřesoviště III.2.2.1. Přírodní dědictví

I.1.4. Pozemkové úpravy

udržování specifického tradičního rázu krajiny, (např. extenzívním chovem skotu)

péče o plochy (mokřady, suchá

II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích

III.2.2.2. Kulturní dědictví

III.2.2.1. Přírodní dědictví

II.1.3.3.3. Biopásy

2 230 Kč/ha 2 980 Kč/ha 3 450 Kč/ha 4 005 Kč/ha 3 575 Kč/ha 3 880 Kč/ha 4 480 Kč/ha 12 430 Kč/ha 6 000 Kč/ha 5 460 Kč/ha 3 325 Kč/ha 5 350 Kč/ha 9 160 Kč/ha Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 23,61 % z prostředků pro

Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 v celkovém objemu 72,52 mil. Kč v let. 2007-13

11 930 Kč/ha

45

ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu. Opatření 3 celkem 342 mil. Kč ročně

Z ekologického hlediska jde o podporu projektů krajinného plánování Z hlediska zaměstnanosti opatření o něco málo rozšíří objem pracovní nabídky. Ta ovšem pro nutnou vysokou odbornou pracovní specializaci v projektové činnosti bude jen z malé části využitelná obyvateli venkova. Z ekologického hlediska velmi důležité opatření. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umožňují

Z ekologického hlediska je cílem opatření „eliminovat negativní dopad návštěvnosti na lesní prostředí“. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření krátkodobě vytvořit nové pracovní příležitosti na venkově Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa. Z hlediska vlivu na životní prostředí a zaměstnanost mají podopatření tohoto opatření shodné rysy. Z ekologického hlediska významné opatření pro ochranu půdy a uchování biodiverzity. Povinnost žadatele dodržet minimální průměrnou intenzitu chovu 0,2VDJ/ha však nezajišťuje, že travní hmota porostů bude racionálně využita – což není, ale měl by být jeden z cílů opatření. Z hlediska zaměstnanosti jde o opatření významné. Podporuje výkon jinak ekonomicky nevýnosných, a tedy spíše utlumovaných zemědělských činností a zvyšuje tak potřebu práce v zemědělských podnicích.

může znamenat i celkové snížení potřeby práce. Z ekologického hlediska opatření důležité pro posílení biodiverzity. Je otázkou, zda by se toto opatření nemělo sledovat i zmenšení jednotlivých půdních bloků či alespoň honů monokultur a jejich diverzitu v rámci půdního bloku. Z hlediska zaměstnanosti je opatření více méně neutrální. Z ekologického hlediska jde o podporu projektů krajinného plánování Z hlediska zaměstnanosti opatření o něco málo rozšíří objem pracovní nabídky. Ta ovšem pro nutnou vysokou odbornou pracovní specializaci v projektové činnosti bude jen z malé části využitelná obyvateli venkova. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

péče o oblasti se zvláštním režimem hospodaření – (NATURA 2000, )

péče o krajinné prvky (keře, stromy, aleje, živé ploty atd.)

stanoviště, mulčované louky)

II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000


II.1.3.2. Ošetřování trav. porostů Louky (základní management) Mezofilní a vlhkomilné louky hnojené –"– nehnojené –"– s ponecháním nepokosených pásů Suchomilné a horské luky hnojené –"– nehnojené –"– s ponecháním nepokosených pásů Podmáčené a rašelinné louky Louky s hnízdištěm bahňáků Louky s hnízdištěm chřástalů Pastviny (základní management) Druhově bohaté pastviny Suché stepní trávníky a vřesoviště I.1.4. Pozemkové úpravy

Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 ročně 3 355 Kč/ha

2 230 Kč/ha 2 980 Kč/ha 3 450 Kč/ha 4 005 Kč/ha 3 575 Kč/ha 3 880 Kč/ha 4 480 Kč/ha 12 430 Kč/ha 6 000 Kč/ha 5 460 Kč/ha 3 325 Kč/ha 5 350 Kč/ha 9 160 Kč/ha 23,61 % z prostředků pro osu I. tj. cca 4 946,13 mil. Kč v letech 2007-13

osu I. tj. cca 4 946,13 mil. Kč v letech 2007-13

46

Z ekologického hlediska velmi důležité opatření. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umožňují realizovat navržené skladebné části ÚSES, protierozní opatření a další krajinotvorná opatření na stávající zemědělské půdě. Z hlediska zaměstnanosti je opatření významné nepřímo, protože umožňuje jasné určení vlastnických vztahů ke konkrétním pozemkům. Pro přímý vliv na zaměstnanost na venkově by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realizační práce budou přednostně zajišťovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zemědělskými podniky. Z ekologického hlediska jde o podporu projektů krajinného plánování Z hlediska zaměstnanosti opatření o něco málo rozšíří objem pracovní nabídky. Ta ovšem pro nutnou vysokou odbornou pracovní specializaci v projektové činnosti bude jen z malé části využitelná obyvateli venkova. Velmi významné opatření Z ekologického hlediska je to jedno z nejvýznamnějších opatření podporující uchování přírodně nejcennějších částí zemědělské krajiny. Z hlediska zaměstnanosti opatření přispívá ke stabilizaci počtu pracovních příležitostí a omezování vilidňování

realizovat navržené skladebné části ÚSES, protierozní opatření a další krajinotvorná opatření na stávající zemědělské půdě. Z hlediska zaměstnanosti je opatření významné nepřímo, protože umožňuje jasné určení vlastnických vztahů ke konkrétním pozemkům. Pro přímý vliv na zaměstnanost na venkově by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realizační práce budou přednostně zajišťovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zemědělskými podniky. Z hlediska vlivu na životní prostředí a zaměstnanost mají podopatření tohoto opatření shodné rysy. Z ekologického hlediska významné opatření pro ochranu půdy a uchování biodiverzity. Povinnost žadatele dodržet minimální průměrnou intenzitu chovu 0,2VDJ/ha však nezajišťuje, že travní hmota porostů bude racionálně využita – což není, ale měl by být jeden z cílů opatření. Z hlediska zaměstnanosti jde o opatření významné. Podporuje výkon jinak ekonomicky nevýnosných, a tedy spíše utlumovaných zemědělských činností a zvyšuje tak potřebu práce v zemědělských podnicích.

ochrana určitých druhů rostlin, živočichů


11 930 Kč/ha


II.1.3.1.2 Integrovaná produkce II.1.3.1.2.1. Integrovaná produkce ovoce II.1.3.1.2.2. Integ. produkce révy vinné II.1.3.1.2.3 Integrovaná produkce zeleniny


Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13

11 930 Kč/ha

II.1.3.3.2. Pěstování meziplodin


3 100 Kč/ha

II.1.3.1.2.3 Integrovaná produkce zeleniny

ročně 1 800 Kč/ha


Péče o přírodu a životní prostředí: II.1.3.1.2 Integrovaná produkce udržování II.1.3.1.2.1. Integrovaná produkce ovoce biodiverzity II.1.3.1.2.2. Integ. produkce révy vinné

II.2.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 V LESÍCH - Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu

47

Z ekologického hlediska jsou integrované metody produkce ovoce, révy vinné a zeleniny šetrnější než konvenční způsoby pěstování těchto plodin. Z hlediska zaměstnanosti je podpora integrovaných metod pěstování ovoce, révy vinné a zeleniny jedním z nejvýznamnějších opatření, protože má vyšší potřebu práce na jednotku plochy zemědělské půdy než konvenční způsoby hospodaření. Z ekologického hlediska jde o půdoochranné opatření sloužící do značné míry produkci. Zpestřuje potravní nabídku pro volně žijící živočichy. Z hlediska zaměstnanosti je opatření více méně neutrální. Z ekologického hlediska opatření důležité pro posílení biodiverzity. Je otázkou, zda by se toto opatření nemělo sledovat i zmenšení jednotlivých půdních bloků či alespoň honů monokultur a jejich diverzitu v rámci půdního bloku. Z hlediska zaměstnanosti je opatření více méně neutrální. Z hlediska vlivu na životní prostředí a zaměstnanost mají podopatření shodné rysy. Z ekologického hlediska jsou integrované metody produkce ovoce, révy vinné a zeleniny šetrnější než konvenční způsoby pěstování těchto plodin. Z hlediska zaměstnanosti je podpora integrovaných metod pěstování ovoce, révy vinné a zeleniny jedním z nejvýznamnějších opatření, protože má vyšší potřebu práce na jednotku plochy zemědělské půdy než konvenční způsoby hospodaření. Z ekologického hlediska opatření důležité pro posílení biodiverzity. Je otázkou, zda by se toto opatření nemělo sledovat i zmenšení jednotlivých půdních bloků či alespoň honů monokultur a jejich diverzitu v rámci půdního bloku. Z hlediska zaměstnanosti je opatření více méně neutrální. Z ekologického hlediska jde o podporu projektů krajinného plánování Z hlediska zaměstnanosti opatření o něco málo rozšíří objem pracovní nabídky. Ta ovšem pro nutnou vysokou odbornou pracovní specializaci v projektové činnosti bude jen z malé části využitelná obyvateli venkova.

venkova podporou ekologicky citlivého hospodaření na vybraných zemědělských pozemcích. Velmi významné opatření Z ekologického hlediska je to jedno z nejvýznamnějších opatření podporující uchování přírodně nejcennějších částí lesa. Z hlediska zaměstnanosti je opatření mírně nepříznivé. Ve svých důsledcích sice snižuje potřebu práce. Celkově však nejde o rozlohou příliš významné plochy lesa.


II.2.3.1. Podpora diferenciace struktury lesních porostů a zlepšování druhové skladby lesa



Hospodaření s přírodními zdroji – voda, půda: I.1.4. Pozemkové úpravy partnerství s vodárnami pitné vody

zachování druhové rozmanitosti udržování genetické banky (např. pěstování tradičních odrůd ovocných dřevin) zachování diverzity přirozených biotopů v ekosystémově optimálních sítích

23,61 % z prostředků pro osu I. tj. cca 4 946,13 mil. Kč v letech

Podíl M+Z dřevin 5 až 15 % 750 Kč/ha 16 až 25 % 1 450 Kč/ha 26 až 35 % 22 000 Kč/ha 36 % a více 29 000 Kč/ha Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13

11 930 Kč/ha


48

Z ekologického hlediska velmi důležité opatření. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umožňují realizovat navržené skladebné části ÚSES, protierozní opatření a další krajinotvorná opatření na stávající zemědělské půdě.

Z ekologického hlediska jde o podporu projektů krajinného plánování Z hlediska zaměstnanosti opatření o něco málo rozšíří objem pracovní nabídky. Ta ovšem pro nutnou vysokou odbornou pracovní specializaci v projektové činnosti bude jen z malé části využitelná obyvateli venkova.

Z ekologického hlediska velmi důležité opatření. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umožňují realizovat navržené skladebné části ÚSES, protierozní opatření a další krajinotvorná opatření na stávající zemědělské půdě. Z hlediska zaměstnanosti je opatření významné nepřímo, protože umožňuje jasné určení vlastnických vztahů ke konkrétním pozemkům. Pro přímý vliv na zaměstnanost na venkově by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realizační práce budou přednostně zajišťovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zemědělskými podniky. Z ekologického hlediska opatření důležité pro posílení biodiverzity. Je otázkou, zda by se toto opatření nemělo sledovat i zmenšení jednotlivých půdních bloků či alespoň honů monokultur a jejich diverzitu v rámci půdního bloku. Z hlediska zaměstnanosti je opatření více méně neutrální. Z ekologického hlediska jde o významné environmentální opatření naplňující cíle národní lesnické politiky a státní ochrany přírody v nestátních lesích. Z hlediska zaměstnanosti je opatření zcela neutrální.

ochrana půdy, ochrana proti erozi

jednorázová dotace 8 050 Kč/ha 8 770 Kč/ha

II.1.3.3.1. Zatravňování orné půdy II.1.3.3.1.1. Zatravňování orné půdy II.1.3.3.1.2. Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru v 15 m pásu II.1.3.3.1.3. Zatravňování orné půdy regionální směsí II.1.3.3.1.4. Zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru v 15 m pásu

II.1.3.3.2. Pěstování meziplodin

3 100 Kč/ha

v15 m pásu 11 130 Kč/ha

10 410 Kč/ha



III. 2. 1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova

Zatím nestanoveno, odhad 300 milionů ročně, platby po roce 2009 45 % z prostředků pro osu III. tj. cca 7 128,32 mil. Kč v letech 2007-13

II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku EU

2007-13

49

Z hlediska zaměstnanosti je opatření významné nepřímo, protože umožňuje jasné určení vlastnických vztahů ke konkrétním pozemkům. Pro přímý vliv na zaměstnanost na venkově by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realizační práce budou přednostně zajišťovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zemědělskými podniky. Z ekologického hlediska je to důležité opatření podporující protierozních opatření, zvýšení retence vody v krajině. Z hlediska zaměstnanosti opatření vede ke kompenzaci hospodářské ztráty vzniklé omezeným hospodařením na vybraných zemědělských pozemcích a tím ke stabilizaci počtu pracovních příležitostí a zamezuje vilidňování venkova. Z ekologického hlediska opatření mj.sleduje i podporu využívání alternativních zdrojů energie, nakládání s odpady, budování kanalizací a ČOV, využití brownfileds a revitalizaci toků v obcích. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření. Vlastní realizace opatření přinese jen malý počet krátkodobých pracovních příležitostí. Avšak podpora technické infrastruktury a občanské vybavenosti zvyšuje obytnost a hospodářskou atraktivitu území. Z ekologického hlediska velmi důležité opatření. Pozemkové úpravy jako jediný právní institut umožňují realizovat navržené skladebné části ÚSES, protierozní opatření a další krajinotvorná opatření na stávající zemědělské půdě. Z hlediska zaměstnanosti je opatření významné nepřímo, protože umožňuje jasné určení vlastnických vztahů ke konkrétním pozemkům. Pro přímý vliv na zaměstnanost na venkově by podpora musela být vázána na podmínku, že terénní realizační práce budou přednostně zajišťovány místními podnikatelskými subjekty, zejména zemědělskými podniky. Z ekologického hlediska významné opatření pro ochranu půdy a posílení biodiverzity. Je třeba zvážit, zda podporu neposkytovat i na zatravnění ploch mimo vyjmenované zranitelné půdy a půdy v chráněných územích a zranitelných oblastech. Travní plochy, zejména v intenzívně obdělávané krajině mají velký ekologický význam, přestože nejsou u vodního toku nebo na zranitelné půdě. Navíc je tam nikdo dobrovolně na úkor produkce kultur na orné půdě bez pobídky nedělá a dělat nebude. Z hlediska zaměstnanosti je opatření neutrální. Při zatravnění vetší rozlohy zemědělským podnikem obhospodařované půdy může znamenat i celkové snížení potřeby práce. Z ekologického hlediska jde o půdoochranné opatření

odběr a ošetření nezpracovaných organických odpadů

stabilizace klimatu, snížení koncentrace CO2 – funkce absorbenta

11,94 % z prostředků pro osu I. tj. cca 2 501,34 mil. Kč v letech 2007-13 jednorázová dotace při založení sazba 76–98,5 tis. Kč/ha

45 % z prostředků pro osu III. tj. cca 7 128,32 mil. Kč v letech 2007-13

I.1.2. Investice do lesů

II.2.1.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití


50


Operační program životní prostředí Oblast intervence 3.1 –Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Operační program životní prostředí Oblast intervence 4.1– Zkvalitnění nakládaní s odpady



Operační program Podnikání a inovace 1.Podnikání a inovace 1.4. Efektivní energie

Z ekologického hlediska jde o významnou oblast intervence. Jejím cílem šetrné nakládání s odpad a jejich druhotné využití (1) a regenerace a obnova původního stavu území narušeného vlivem ukládání odpadů (2). Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

sloužící do značné míry produkci.Zpestřuje potravní nabídku pro volně žijící živočichy. Z hlediska zaměstnanosti je opatření více méně neutrální. Z ekologického hlediska má opatření kladný až neutrální vliv dle typu podporovaných činností. Mimo jiné též podporuje energetické využití zůstatkové biomasy. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nové pracovní příležitosti a to zejména v následném zpracování produkce. Jednorázově pak v realizaci investičních opatření v lesích. Z ekologického hlediska je opatření podporou využívání obnovitelných zdrojům energie. Vlastní pěstování rychle rostoucích dřevin však může mít negativní dopad na dlouhodobou úrodnost půdy. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nové pracovní příležitosti a to zejména v následném zpracování produkce pro obchod a v místním využití biomasy v obcích. Z ekologického hlediska opatření mj.sleduje i podporu využívání alternativních zdrojů energie, nakládání s odpady, budování kanalizací a ČOV, využití brownfileds a revitalizaci toků v obcích. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření. Vlastní realizace opatření přinese jen malý počet krátkodobých pracovních příležitostí. Avšak podpora technické infrastruktury a občanské vybavenosti zvyšuje obytnost a hospodářskou atraktivitu území. Opatření velmi významné. Z ekologického hlediska vliv především zprostředkovaný náhradou fosilních paliv a neobnovitelných surovin biomasou. Z hlediska zaměstnanosti může širší pěstování energetických plodin a energetické využívání biomasy v zemědělských podnicích a na venkově významně přispět k udržení zaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst Z ekologického hlediska jde o významnou oblast intervence. Jejím cílem je využívání obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby fosilních paliv a ochrana klimatu země. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

1,99% z prostředků pro osu I. tj. cca 416,89 mil. Kč v letech 2007-13

1,49 % z prostředků pro osu I. tj. cca 312,14 mil. Kč v letech 2007-13 2,35 % z prostředků pro osu I. tj. cca 492,30 mil. Kč v letech 2007-13

I.2.1. Seskupení producentů

I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost

I.3.4. Využívání poradenských služeb


Na celé III.2.2 12,52 % z

45 % z prostředků pro osu III. tj. cca 7 128,32 mil. Kč v letech 2007-13

38,72 % z prostředků pro osu I. tj. cca 2 8 111,57 mil. Kč v letech 2007-13

I.1.1 Modernizace zemědělských podniků

Sociálně kulturní funkce Rozvoj venkova III. 2. 1. Základní služby pro rozvoj rurální hospodářství a obyvatelstvo komunity, její venkova identity a stylu života

příznivější podmínky pro chovaná hospodářská zvířata

51

Z ekologického hlediska opatření mj.sleduje i podporu využívání alternativních zdrojů energie, nakládání s odpady, budování kanalizací a ČOV, využití brownfileds a revitalizaci toků v obcích. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření. Vlastní realizace opatření přinese jen malý počet krátkodobých pracovních příležitostí. Avšak podpora technické infrastruktury a občanské vybavenosti zvyšuje obytnost a hospodářskou atraktivitu území. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu.

Opatření významné mj. pro welfare chovu zvířat. Obecně potřebné vzhledem k nedostatečnému kapitálovému vybavení našeho venkova. Z ekologického hlediska má význam zejména podpora investic do moderních technologií a techniky pro tvorbu a údržbu krajiny. Z hlediska zaměstnanosti je toto opatření ambivalentní. Některé nové technologie a zařízení mohou zvyšovat produktivitu na úkor potřeby pracovní síly. Jiné investice, jako např. do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny, mohou rozšiřovat okruh zemědělským podnikem vykonávaných činností a tím i zvyšovat potřebu pracovní síly. Opatření je mj. též podporou produkce a prodeje zdravých potravin Z ekologického hlediska opatření může být nepřímou podporou ekologických forem zemědělství a welfare chovu zvířat. Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření pracovních míst v místním zpracování zemědělské produkce a místní obchodní síti. Opatření je podporou zavádění nových technologií a výrob a diverzifikace činností v zemědělství Z ekologického hlediska je opatření spíše neutrální Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření nových pracovních míst v nových výrobních činnostech, mj. i v místním potravinářském zpracování zemědělské produkce Opatření je podporou zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií Z ekologického hlediska je opatření významné důrazem na zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí Z hlediska zaměstnanosti může mít opatření vliv na udržení zaměstnanosti a na vytvoření nových pracovních míst v nových výrobních činnostech, mj. i v místním potravinářském zpracování zemědělské produkce

prostor pro nový alternativní styl života bydlení na venkově – neoruralismus, „rurbanismus“ (druhé bydlení v ČR) 45 % z prostředků pro osu III. tj. cca 7 128,32 mil. Kč v letech 2007-13

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

OSA IV. LEADER IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie

438,56 mil.Kč


OSA IV. LEADER IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

52

ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. ROP Střední Morava 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu 2.2. Rozvoj venkova 14,3 mil. Kč ročně

Opatření 3 celkem 342 mil. Kč ročně

Z ekologického hlediska opatření mj.sleduje i podporu využívání alternativních zdrojů energie, nakládání s odpady, budování kanalizací a ČOV, využití brownfileds a revitalizaci toků v obcích. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření. Vlastní realizace opatření přinese jen malý počet krátkodobých pracovních příležitostí. Avšak podpora technické infrastruktury a občanské vybavenosti zvyšuje obytnost a hospodářskou atraktivitu území. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských

Opatření je součástí realizace vládního programu Obnovy vesnice. Z ekologického hlediska opatření realizuje i projekty zaměřené na ŽP. Některé typy projektů jsou však samy o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním případu Z hlediska zaměstnanosti realizace opatření vytvoří pracovní příležitosti. Praxe však ukazuje, že striktní uplatňování zákona o zadávání veřejných zakázek vede ve většině případů k tomu, že pracovní příležitosti nejsou využity podnikateli na venkově, ale většími firmami se sídlem ve městě a jejich zaměstnanci. V tomto smyslu bude třeba legislativně upravit zadávání veřejných zakázek na venkově, aby zákonnou přednost měli místní podnikatelé.

Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

udržení a zvýšení zaměstnanosti na venkově dík diverzifikaci činností

zlepšení sociálního statutu farmáře – zlepšení vztahů farmářů a společnosti

III.1.2. Podpora zakládání podniků



8,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 1 346,46 mil. Kč v letech 2007-13 15,0 % z prostředků pro osu III. tj. cca

438,56 mil.Kč

2%z prostředků pro osu III. tj. cca 316,81 mil. Kč v letech 2007-13 4, 5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 712,83 mil. Kč v letech 2007-13 Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

III. 3.1. Vzdělávání a informace

III. 4.1. Získávání dovedností, animace a provádění

438,56 mil.Kč

IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

53

ROP Střední Morava 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu 2.2. Rozvoj venkova 14,3 mil. Kčročně

aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Opatření je součástí realizace vládního programu Obnovy vesnice. Z ekologického hlediska opatření realizuje i projekty zaměřené na ŽP. Některé typy projektů jsou však samy o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním případu Z hlediska zaměstnanosti realizace opatření vytvoří pracovní příležitosti. Praxe však ukazuje, že striktní uplatňování zákona o zadávání veřejných zakázek vede ve většině případů k tomu, že pracovní příležitosti nejsou využity podnikateli na venkově, ale většími firmami se sídlem ve městě a jejich zaměstnanci. V tomto smyslu bude třeba legislativně upravit zadávání veřejných zakázek na venkově, aby zákonnou přednost měli místní podnikatelé. Z ekologického hlediska lze hodnotit pouze konkrétní projekty a to jen do jisté míry a předběžně Z hlediska zaměstnanosti na venkově lze předpokládat vliv jen nepřímý. Opatřením podporované získání znalostí a dovedností usnadní přijetí a realizaci opatření, která pracovní místa přímo vytvářejí. Z ekologického hlediska lze hodnotit pouze konkrétní projekty a to jen do jisté míry a předběžně Z hlediska zaměstnanosti na venkově lze předpokládat vliv jen nepřímý. Opatřením podporované získání znalostí a dovedností usnadní přijetí a realizaci opatření, která pracovní místa přímo vytvářejí. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních


Udržování a obnova kulturního dědictví uchování kulturního III.2.2.2. Kulturní dědictví dědictví včetně symbolických aspektů jako je vztah k půdě


III.1.3. Podpora cestovního ruchu

Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

2 376,10 mil. Kč v letech 2007-13 12,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 2 376,10 mil. Kč v letech 2007-13


Operační program životní prostředí Oblast intervence 4.1– Zkvalitnění nakládaní s odpady

54



Operační program Podnikání a inovace 1. Podnikání a inovace 1.1. Vznik firem 1.2. Rozvoj firem 1.3. Inovace 1.4. Efektivní energie Operační program Lidské zdroje, zaměstnanost 2.Aktivní politiky trhu práce 1)Posílení aktivních politik zaměstnanosti

Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských

Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální. Z hlediska zaměstnanosti významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a nepřímo vede ke zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově. Z ekologického hlediska jde o významnou oblast intervence. Jejím cílem šetrné nakládání s odpad a jejich druhotné využití (1) a regenerace a obnova původního stavu území narušeného vlivem ukládání odpadů (2). Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

Z ekologického hlediska opatření podporuje mj. též zakládání a obnovu cest a výsadbu zeleně. Obecně nezvýhodňuje ekologicky šetrné formy turistiky a jmenovitě agroturistiku, která by měla být podporou preferována. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově.

míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově.

vinné stezky,didaktické farmy

udržování památníků, staveb a specifické formy osídlení







438,56 mil.Kč

8,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 1 346,46 mil. Kč v letech 2007-13 Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

Na celé III.2.2 12,52 % z prostř. pro osu III. tj. cca 1 980,09 mil. Kč ve 2007-13 Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

55

ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu.

ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu.



Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností

Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

12,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 2 376,10 mil. Kč v letech 2007-13 Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč



56

4.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.4.3. Ubytování a pohostinství ROP Střední Morava 3. Cestovní ruch 3.2. Podnikatelská infrastruktura a služby ROP Moravskoslezsko 2. Podpora prosperity regionu 2.3 Rozvoj cestovního ruchu ROP Střední Čechy 2. Cestovní ruch 2.1 Rozvoj a zkvalitňování podnikatelské infrastruktury ČR ROP Severovýchod 3: Cestovní ruch ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.1 Rozvoj infrastruktury cest. ruchu, 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu, 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cest. ruchu

Trávení volného času - rekreace, rurální turismus a agroturismus ROP Severozápad Rurální turismus

Operační program Podnikání a inovace 1. Podnikání a inovace 1.1. Vznik firem 1.2. Rozvoj firem 1.3. Inovace 1.4. Efektivní energie ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu.


Opatření 2.1. 142,5 mil. Kč ročně Opatření 3 405 mil. Kč/r.

Opatření 4 celkem 687 mil. Kč ročně Opatření 3 celkem 491 mil. Kč ročně Opatření 2 celkem 386 mil. Kč ročně



Z ekologického hlediska opatření podporuje mj. též zakládání a obnovu cest a výsadbu zeleně. Obecně nezvýhodňuje ekologicky šetrné formy turistiky a jmenovitě agroturistiku, která by měla být podporou preferována. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských

Z ekologického hlediska U podpor z ROPů bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově.

Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření vytvořit nová pracovní místa.

vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska je opatření samo o sobě neutrální a bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti jde o velmi významné opatření, protože je přímo zaměřené na vytváření nových pracovních míst na venkově a to i nepřímo postupným zvyšováním objemu reprodukovaného kapitálu na venkově.

Ekoturistika

Agroturismus

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč



12,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 2 376,10 mil. Kč v letech 2007-13


12,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 2 376,10 mil.

438,56 mil.Kč

438,56 mil.Kč


57

ROP Severozápad 4.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.4.3. Ubytování a pohostinství ROP Střední Morava 3. Cestovní ruch 3.2. Podnikatelská infrastruktura a služby ROP Moravskoslezsko 2. Podpora prosperity regionu 2.3 Rozvoj cestovního ruchu ROP Střední Čechy 2. Cestovní ruch 2.1 Rozvoj a zkvalitňování podnikatelské infrastruktury ČR ROP Severovýchod 3: Cestovní ruch ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.1 Rozvoj infrastruktury cest. ruchu, 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cest. ruchu, 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cest. ruchu Opatření 3 celkem 342 mil. Kč ročně

Opatření 3 405 mil. Kč/r.

Opatření 2.1. 142,5 mil. Kč ročně


Z ekologického hlediska opatření podporuje mj. též zakládání a obnovu cest a výsadbu zeleně. Obecně nezvýhodňuje ekologicky šetrné formy turistiky a jmenovitě agroturistiku, která by měla být podporou preferována.

aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska opatření podporuje mj. též zakládání a obnovu cest a výsadbu zeleně. Obecně nezvýhodňuje ekologicky šetrné formy turistiky a jmenovitě agroturistiku, která by měla být podporou preferována. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska U podpor z ROPů bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově.

hipoterapie

Speciální služby Terapeutické pobyty, léčba drogově závislých, sociální pomoc

OSA IV. LEADER IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové



Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

Kč v letech 2007-13

58

ROP Severozápad 4.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.4.3. Ubytování a pohostinství ROP Střední Morava 3. Cestovní ruch 3.2. Podnikatelská infrastruktura a služby ROP Moravskoslezsko 2. Podpora prosperity regionu 2.3 Rozvoj cestovního ruchu ROP Střední Čechy 2. Cestovní ruch 2.1 Rozvoj a zkvalitňování podnikatelské infrastruktury ČR ROP Severovýchod 3: Cestovní ruch ROP Jihozápad 3. Rozvoj cestovního ruchu 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu, 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cest. ruchu Opatření 3 celkem 342 mil. Kč ročně

Opatření 3 405 mil. Kč/r.

Opatření 2.1. 142,5 mil. Kč ročně


Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití

Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska U podpor z ROPů bude vždy záležet na konkrétním projektu. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově.

komunity pro léčbu a resocializaci drogově závislých (v současné době jich přímo na venkově působí cca 10) tzv. camphillové komunity (toto hnutí u nás reprezentuje zařízení pro mentálně postižené příp. sociální pobyty starých občanů)

rekondiční pobyty dětí (zavedené zejména pro děti žijící v průmyslových oblastech Čech)



Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč


438,56 mil.Kč

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

Za r. 2007-13 1 096,41 mil.Kč 2 850,66 mil.Kč

438,56 mil.Kč

12,5 % z prostředků pro osu III. tj. cca 2 376,10 mil. Kč v letech 2007-13

438,56 mil.Kč


strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

59

Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Opatření podporuje průřezově projekty zaměřené na všechna opatření os I.-III. a samo sleduje zlepšení organizačních schopností místních komunit, vytváření partnerství, využití místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů.

místního potenciálu, tvorbu společensko hospodářských aktivit, které vedou k srovnatelnému standardu života s městy a posílení kulturní identity mikroregionů. Význam z ekologického hlediska i z hlediska zaměstnanosti závisí na typu podporovaných činností vybraných do jednotlivých projektů. Z ekologického hlediska opatření podporuje mj. též zakládání a obnovu cest a výsadbu zeleně. Z hlediska zaměstnanosti může realizace opatření významnou měrou přispět k vytvoření nových pracovních míst na venkově.

2.5. Využívání zemědělské půdy v oblastech LFA (případová studie) Rok 2007 je příležitostí k hodnocení dosavadního členství ČR v EU a současně je výchozím rokem pro nové programové období 2007-2013. V této souvislosti je účelné využívat dosavadní zkušenosti ze zpracování a implementace opatření, která ovlivnila i přípravu nových programových dokumentů pro dalších sedm let. Již v předvstupním období se ČR přihlásila k Evropskému modelu zemědělství, jehož základní vizí je multifunkční zaměření zemědělství, tj. orientace nejen na tradiční zemědělskou výrobu, ale na externality, které se orientují na služby v oblasti péče o životní prostředí, na služby a výrobky nezemědělských činností v souladu s možnostmi jejich diverzifikace jako doplňujících příjmů zemědělců a ostatních obyvatel venkova. Právě tyto kladné externality se promítají do hospodaření s půdou ve prospěch mimoprodukčních funkcí zemědělství. Evropský model zemědělství, tak jak je postupně v ČR naplňován, je realizován prostřednictvím poměru mezi komoditními výstupy charakteru zemědělských výrobků a nekomoditními výstupy, které naplňují požadavky multifunkčnosti. Je zřejmé, že požadavek vyváženého poměru v rámci multifunkčnosti zemědělství nabývá rozdílných hodnot vázaných na výrobní, resp. přírodní podmínky. Znamená to soustředit se na analýzu v regionech, která objektivně pomůže vyhodnotit podmínky udržitelného územního rozvoje a využití zemědělské půdy. Klíčové priority vycházejí z: - potřeb inovací, výrobních a nevýrobních aktivit založených na znalostní ekonomice a moderních technologiích, - potřeb ochrany životního prostředí spojených s prevencí rizik, - dostupnosti v regionech a zajištění služeb pro obyvatelstvo venkova. Je zřejmé, že pro naplnění těchto priorit je nezbytné nadále rozvíjet multifunkční charakter zemědělství a hospodařit na půdě tak, aby byla udržena a zvyšována kulturně estetická hodnota krajiny, posílena její ekologická a hydrologická stabilita a udržovány přirozené vlastnosti půdy. Cílem prováděných analýz je zhodnotit vliv multifunkčnosti na strukturu zemědělství a doporučit opatření ke zlepšení životního prostředí a venkova podporou šetrného hospodaření na půdě a péčí o krajinu spojenou s ochranou přírodou. Současně prostřednictvím přijatých opatření jsou vytvořeny předpoklady pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, a to i prostřednictvím diverzifikace ekonomických aktivit zemědělského a nezemědělského charakteru. Podpora rozvoje diverzifikace nemá pouze ekonomický důvod pro zlepšení hospodářské situace na venkově, ale v souladu s potřebami řešení sociální situace se od tohoto opatření očekává i vliv těchto strukturálních změn na stabilitu osídlení a rozvoj zaměstnanosti na venkově. V oblastech LFA to znamená rozvinout ty činnosti, které nelze v řadě oblastí zabezpečit velkými podniky, především tam, kde je slabý ekonomický potenciál, který sebou nese i celkově slabé podmínky k zakládání nových činností. Při realizaci multifunkčního zemědělství bude zapotřebí citlivě rozlišit oblasti s intenzivní výrobou od těch, které mají převažující environmentální charakter, a tím i rozměr vhodný pro

60

zajištění například obnovitelných zdrojů energie, specifické dopravní sítě pro cestovní ruch apod. Sociální struktura venkova a lidský potenciál zemědělských podniků v těchto oblastech současně s nemovitostmi (volné pracovní kapacity, nevyužité budovy, administrativní zázemí, zkušenosti z přidružené výroby) vytvářejí významný základ pro diverzifikaci činností. Významná je podpora nových a již existujících nezemědělských podniků menší velikosti včetně nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektorů zejména v oblasti řemesel, služeb pro obyvatelstvo a pro rozvoj cestovního ruchu. S cílem posoudit vývoj struktury využití půdy v oblastech LFA při naplňování Evropského modelu zemědělství založeného na multifunkčnosti byly vybrány oblasti, které zahrnovaly 18 katastrálních území o celkové ploše 52 km2; v regionu Jihozápad z toho cca 20% území zasahuje do CHKO Šumava. Na tomto území byly sledovány kromě využití půdy i socioekonomické a demografické ukazatele, a to: - hustota obyvatel v obcích (počet obyvatel v obci na 1 km2) - počet obyvatel a věkové složení obyvatelstva v obci - počet EAO – ekonomicky aktivních obyvatel v obci - EAO podle odvětví s rozdělením na zemědělství–lesnictví–rybolov, průmysl, stavebnictví, služby a další odvětví - struktura vzdělání obyvatel v obcích - dojíždění obyvatel za prací mimo obec trvalého bydliště - míra nezaměstnanosti - vývoj nezaměstnanosti a další. Analýza sledovaného území hodnotí předpoklady současného hospodářského a sociálního rozvoje regionu, které z probíhajících ekonomických a sociálních aktivit mohou být nejpravděpodobnějším zdrojem dalšího rozvoje. Ze vzájemných vazeb mezi podmínkami pro kvalitu života a stavem sledovaného území lze usoudit, kde lze předpokládat největší rozvojový potenciál příslušné oblasti. Prostřednictvím těchto vybraných ukazatelů lze zkoumat rozdíly v rámci LFA z hlediska demografického, sociálního a ekonomického rozvoje. Tento příspěvek se však zabývá především změnami ve struktuře využití zemědělské půdy. Pro demonstraci změn ve struktuře využití zemědělské půdy bylo provedeno srovnání stavu území v letech 1949-2002. Změny struktury ukazuje následující tabulka: Tabulka 2.8. Kód třídy

Název třídy

Výměra 1949 [ha]

100 220 261 262 270 290 291 298 300 411

souvisle zastavěné území zemědělská půda – orná půda zemědělská půda – intenzivní ovocný sad zemědělská půda – extenzivní ovocný sad zemědělská půda – trvalý travní porost zemědělská půda – ostatní zemědělská půda ostatní zemědělská půda – rychle rostoucí dřeviny ostatní zemědělská půda – záhumenky les doprovodná zeleň – zeleň mezi pozemky

61

72,47 1774,01 3,52 0 1426,72 0 0 4,13 1505,02 40,24

Výměra 2002 [ha]

Změna [ %]

142,13 406,34 2,57 0,58 1950,79 9,86 1,83 15,28 2285,92 25,48

96 -77 -27 37

270 52 -37

412 413 421 441 520 790 810 821 822 823 841 842 863 890 celkem

doprovodná zeleň – zeleň podél komunikace doprovodná zeleň – zeleň podél vodstva rozptýlená zeleň – plocha s vegetací mokřad vodní plocha plocha komunikace obytná zástavba průmyslový podnik zemědělský podnik obchodní/skladovací areál park, sad, hřbitov sportovní areál výstavba, zemní práce objekt jiného určení

59,00 7,72 169,27 0 3,84 65,14 17,40 0 0,58 0 0 0 0 0,95 5150,01

99,63 19,65 70,21 2,01 7,36 54,10 22,15 3,33 20,92 3,52 0,58 2,27 0,56 2,94 5150,01

69 154 -59 92 -17 27 3525

210

Zdroje dat: Vojenský geografický a meteorologický úřad v Dobrušce. Registr půd (LPIS). Digitální mapa venkovské krajiny. V průběhu sledovaného období došlo: - k výraznému snížení výměry orné půdy: z 1 774 ha na 406 ha (více než 4x); úbytek činí 1 368 ha (26% z celkové výměry pilotního území); - ke zvětšení plochy trvalých travních porostů: z 1 427 ha na 1 951 ha (nárůst o 524 ha); - ke zvětšení plochy lesa: z 1 505 ha na 2 286 ha (nárůst o 781 ha); - ke zdvojnásobení souvisle zastavěného území: ze 72 ha na 142 ha; - ke vzniku velkých areálů zemědělských podniků (21 ha). V návaznosti na tyto výsledky byla provedena analýza skutečného a evidovaného využití zemědělské půdy. Výsledkem prostorové analýzy jsou plochy parcel, které jsou zároveň evidovány v Registru půdních bloků (Land Parcel Identification System - LPIS) a plochy parcel, které v LPIS evidovány nejsou. Výsledky jsou uvedeny v této tabulce č. 2.9.: Tabulka 2.9. Druh pozemku KN Orná půda Ovocný sad Travní porost Celkem

Evidováno v LPIS

Neevidováno v LPIS

Celkem

Počet Výměra Podíl ploch [ha] [%]

Počet Výměra ploch [ha]

Podíl [%]

Počet ploch

Výměra [ha]

1682 3 3990 5675

1883 5 5381 7269

11,02 51,11 19,79 17,11

3565 8 9371 12944

799,24 0,90 1800,87 2601,01

711,2 0,44 1444,43 2156,07

88,98 48,89 80,21 82,89

88,04 0,46 356,44 444,94

Zdroj dat: LPIS, Vlastní šetření V LPIS není evidováno 11% ploch orné půdy a 20% ploch travních porostů. Některé plochy zemědělské půdy nebyly do LPIS svými uživateli ohlášeny, protože registrace není ze zákona povinná. Z dalšího šetření vyplynulo, že pouze 40% evidované orné půdy je také ve skutečnosti využíváno jako orná půda. Téměř 51% je využíváno jako trvalý travní porost (louka nebo pastvina). Dále se jedná především o souvisle zastavěné území a zeleň v krajině. Téměř 80% evidovaných travních porostů je ve skutečnosti využíváno také jako travní porost. Více než 9% je využíváno jako lesní půda. Dále se jedná především o plochy orné půdy, souvisle zastavěné území a zeleň v krajině.

62

Uvedený přehled o vývoji ve využití půdy je pozitivní, protože ukazuje na postupný přechod k extenzivnímu hospodaření, kdy se postupně snižuje procento zornění a část ploch zemědělské půdy je ponechána pro využití ve volné krajině, což je mj. pozitivní i pro biodiverzitu v LFA. Pro sledované oblasti je důležité, že jde o využívání pastvin k chovu skotu, resp. smíšených stád. Bude však účelné, aby vedle dosavadních opatření (jako jsou programy podpory pastevectví a chovu skotu v zemědělsky méně produkčních oblastech, podpory zatravňování a zalesňování, podpory zvýšeného podílu přirozené skladby lesních porostů, programy péče o krajinu, vytváření územních systémů ekologické stability, revitalizace říčních systémů, a do velké míry i opatření v rámci Programu obnovy vesnice) byly přijaty i nástroje přímé i nepřímé stimulace, způsoby oceňování mimoprodukčních funkcí, podpory v daňovém systému apod. V souvislosti s využitím půdy pro multifunkční zemědělství v oblastech LFA to znamená: - posílit mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, - zachovat přiměřenou zaměstnanost odpovídající budoucím nárokům dlouhodobě udržitelné péče o krajinu, - zlepšit životní úroveň zemědělské a obecně venkovské populace, - podpořit víceúčelové lesní hospodářství a posílit odpovídající mimoprodukční (ekologické a sociální) funkce lesů v oblastech zvýšeného veřejného zájmu, - podpořit urychlené dokončení procesu pozemkových úprav. Pro programové období 2007-2013 se v rámci restrukturalizace ve venkovském prostoru předpokládá nadále podpora znevýhodněných oblastí za účelem zvýšení podílu mimoprodukčních funkcí zemědělství a podpora investic a inovací pro jeho technickou a technologickou modernizaci. Ve znevýhodněných oblastech řada zemědělských podniků pečuje nebo by měla trvale pečovat o velké přírodní hodnoty. Z dosavadních analýz vyplývá, že pro rozvojový potenciál jednotlivých venkovských obcí je důležité vybavení základními prvky občanské a technické infrastruktury, tj. existence mateřské školy, základní školy, zdravotnického zařízení, pošty, dopravní infrastruktury, vodovodu, kanalizace a veřejné distribuční sítě pro zásobování plynem tam, kde je to možné. V takové obci jsou pak splněny podmínky pro umístění dalších ekonomických činností a pro úspěšnost multifunkčnosti v dalším programovém období. Pro realizaci těchto aktivit však stále schází dostatečná poradenská, konzultační a certifikační základna, marketingové znalosti a chování lidí na venkově, možnost rekvalifikace, resp. získání nového profesního vzdělání a nedostatek vhodných ploch a budov pro realizaci vybraných aktivit.

63

Kap. 3 Shrnutí výsledků kvantifikací kladných a záporných externalit českého zemědělství Ačkoliv sektor českého zemědělství a lesnictví podle oficiálních statistických údajů přispívá k tvorbě národního produktu jen asi 2 % (2 % v r. 2006, viz Zemědělství 2007, MZe 2007), jeho skutečný význam pro kvalitu života lidí je nepochybně mnohem větší. Jak jsme uvedli již dříve, podíl potravin ve spotřebním koši českých domácností tvoří cca 15-33 % ze všech spotřebních výdajů. Zemědělství, které plošně představuje cca 54 % území ČR a společně s lesním (dalších 34 %) a vodním hospodářstvím (cca 2 %) kryje zhruba 90 % území ČR, je spojeno s významnými pozitivními i negativními externalitami. Pro porovnání zemědělství ve Velké Británii oficiálně přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu pouhými 0,8 %, avšak odpovídá za 74 % území Velké Británie (Framework, 2004, s. IV). Již ze samotného faktu, že rezort zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství odpovídá za 90% území ČR, plyne důležitost aplikace tzv. zeleného účetnictví (zachycujícího kladné a záporné externality) tohoto plošně dominujícího primárního sektoru. Pojmem externality rozumíme pozitivní i negativní vlivy na společnost a přírodu, které nejsou předmětem tržních vztahů a nejsou tudíž trhem ani oceňovány a vyjadřovány. Někdy se externality označují také jako nekomoditní či netržní vlivy či výstupy. Jak již plyne z prvního odstavce, hlavním motivem pro vyjadřování externalit je fakt, že současné národní ekonomiky a jejich tržní systém a systém národních účtů neodrážejí úplné společenské náklady a výnosy ekonomických činností. Ukazatelé HDP, ČDP a další indikátory národního účetnictví nevyjadřují tudíž skutečnou sociálně-ekonomickou úroveň či skutečný sociálně-ekonomický růst a vyžadují doplnění o environmentální dimenzi externích vlivů k tomu, aby se dala integrovaně posuzovat dlouhodobá sociální, ekonomická a environmentální udržitelnost či neudržitelnost příslušné ekonomické činnosti. Pro vyjádření externalit zemědělství lze vyjít z poznání, že životní prostředí (ŽP) poskytuje přírodní zdroje, které jsou zemědělstvím přeměňovány na zboží a služby. ŽP slouží rovněž jako prostředí (složky ŽP) pro ukládání a emise odpadů a konečně to nejdůležitější, ŽP plní životodárné ekologické funkce, nezbytné pro udržení života na Zemi. Z tohoto hlediska pak můžeme rozlišit následující vlivy zemědělství, viz tabulka č. 3.1.: Tabulka č. 3.1. environmentální vlivy zemědělství (pozitivní +/negativní -) Hlavní kategorie I. Voda II. Ovzduší III. Biotopy a druhy IV. Půda V. Krajina VI. Odpady VII. Zátěže VIII.Užití zdrojů

Environmentální vlivy zemědělství 1. změny v kvalitě vod (+/-) 2. změny v množství vod (+/-) 1. změna v kvalitě ovzduší – lokální a globální vlivy (+/-) 2. prach a alergeny (-) 1. Změny v biodiverzitě (+/-) 2. péče o biodiverzitu (+) 1. změny ve skladbě a vlastnostech půd (+/-) 2. ztráty příp. přírůstky půd (+/-) 1. změny krajiny (+/-) 2. péče o krajinu (+) 1. tvorba odpadů (-) 2. zpracování odpadů (+/-) 1. zápach (-) 2. hluk (-) 1. vyčerpávání neobnovitelných zdrojů (-) 2. poskytování alternat. zdrojů (např. obnovit. energet. zdrojů) (+)

64

Zemědělské netržní či nekomoditní výstupy nejsou výstupy v běžném slova smyslu. Většina z nich vzniká jako výsledek specifických aspektů zemědělského výrobního procesu. Mohou být spojeny s úrovní využití vstupu např. práce (vliv zemědělství na zaměstnanost); být vázány na složení komodit a na zemědělskou praxi (důsledky na krajinu a biodiverzitu zemědělství); být spojeny s intenzitou využití pomocných vstupů (kvalita vody); nebo být v určité relaci k výrobě potravin (celková potravinová bezpečnost). Některé výstupy jsou ve své podstatě pozitivní (důsledky zemědělství na životaschopnost venkova) nebo negativní (znečištění vody), zatímco jiné mohou být jak pozitivní tak negativní (účinky na biodiverzitu a krajinu). Některé jsou úzce vázány na komoditní výrobu, kdežto jiné - jako je založení mokřadů na zemědělské půdě nebo vytvoření přirozeného prostředí pro zvěř - konkurují komoditní výrobě z hlediska půdy a ostatních výrobních zdrojů (Kraus et al., 2001, s. 22). S ohledem na hlavní předmět tohoto projektu, jímž je multifunkčnost zemědělství, bude pozornost zaměřena především na pozitivní externí vlivy zemědělských činností, i když pozornost budeme z hlediska udržitelnosti věnovat i těm základním negativním externalitám, jakými jsou eroze zemědělských půd, zejména v podobě ztrát organické složky půd a vyplavování alkálií. Jde nám zejména o zachycení těch netržních externích vlivů zemědělství, které nejsou v současném tržním systému dosud vyjadřovány. Mezi významné pozitivní externality patří zejména péče o krajinu, biotopy a biodiverzitu a s ní stále výrazněji spjatá funkce jímání uhlíku ze vzdušného oxidu uhličitého. Mezi významné pozitivní externality patří i schopnost zemědělství přispívat k sociální a ekonomické životaschopnosti mnohých venkovských oblastí. Tyto pozitivní externality, které přispívají ke kvalitě života lidí a ekosystémů v ČR, nemají svá tržní vyjádření a ohodnocení a vyžadují proto odpovídající kvantifikace, které mohou sloužit jako základ pro vyhodnocování efektivnosti podpor z veřejných rozpočtů unijních i národních. Tabulka 3.2. Požadavky na úpravy ekonomických kalkulací ve vztahu k zemědělství Hlavní kategorie I. Voda

II. Ovzduší III. Biotopy a druhy IV. Půda V. Krajina VI. Odpady VII. Zátěže

Environmentální vlivy zemědělství hodnota znečištění vod ze ZV (plošné vlivy z hnojiv a pesticidů) hodnota znečištěných odpadních vod (odhad pomocí nákladů na vyčištění) náklady záplav ze snížené jímací schopnosti zem. půd hodnota znečištění ovzduší ze zemědělství (odhad pomocí nákladů prevence) hodnota emisí skleníkových plynů hodnota změn v množství a kvalitě biotopů a jejich rostl. i živoč. druhů hodnota čisté eroze zem. půd, redukce organické složky a alkálií hodnota změn v kvalitě (rázu) krajiny hodnota odpadů ze ZV odhad hodnoty zátěží (zápachu, hluku)

Platí, že vzhledem k plošnému charakteru znečištění vod i ovzduší ze zemědělské výroby, neexistuje dosud žádná podrobná kvantifikace negativních environmentálních externalit ze zemědělství, jako je tomu např. u dopravy a energetiky (viz např. výsledky projektů programu ExternE, v ČR pak projektu VaV 320/2/98„Kvantifikace externalit vzniklých těžbou…“, v němž odp. řešitel tohoto projektu navrhl metodiku kvantifikace), i když některé předběžné odhady naznačují, že náklady týkající se pesticidů a používání hnojiv, jakož i úbytku biodiverzity mohou být značné (Environment, 2001, č. 4, s. 21–23). S ohledem na výrazné poklesy dávek hnojiv a pesticidů v období přechodu k tržní ekonomice, se těmito vlivy nebudeme podrobněji zabývat. V dalších částech se budeme věnovat nejvýznamnějším externalitám, které jsou v tabulce č. 3.2. zvýrazněny tučným písmem.

65

3.1. Hodnota změn v množství a kvalitě biotopů a jejich rostlinných i živočišných druhů Jedním z pozitivních přínosů (pozitivních externalit) ekonomické transformace byla přeměna části orných půd ČR v louky a pastviny a rovněž mírný růst plochy lesů. K ekonomickému vyjádření těchto změn (vyjadřujících pozitivní, trhem nepodchycené externality) byla využita metoda hodnocení biotopů ČR (Seják, Dejmal a kol., 2003). Pro účely agregovaného celostátního vyjádření změn v biotopech ČR byla tato metoda spojena s výsledky evropského projektu satelitního snímkování CORINE LAND COVER (CLC 2000), který zachycuje podobu zemského povrchu pomocí přibližně čtyřiceti agregovaných položek land cover. Proto jsme v rámci projektu pro MŽP zpracovali typickou průměrnou strukturu biotopů, která spadá pod jednotlivé LC položky následně jsme propočetli průměrnou bodovou hodnotu pro každou z LC položek. Na základě tohoto metodického postupu jsme vypočetli celkovou bodovou a peněžní ekologickou hodnotu území České republiky. Tabulka 3.3.Výchozí údaje pro propočet hodnoty přírodního kapitálu za rok 1990 CORINE LAND COVER 1:100000

Body

Body*plocha

Přír. kap. v Kč

14636361

2,70

39518174

488444627

1.1.2. Nesouvislá městská zástavba

4114338107

6,84

28142072651

347836017960

1.2.1. Průmyslové a obchodní areály

521680748

1,20

626016897

7737568847

1.2.2. Silniční a železniční síť s okolím

48078544

3,20

153851340

1901602559

1.2.3. Přístavy

1502605

1,80

2704689

33429959

1.2.4. Letiště

56090253

14,82

831257547

10274343286

1.3.1. Areály těžby nerostných surovin

180941815

3,25

588060900

7268432719

1.3.2. Areály skládek

154370414

4,75

733259465

9063086990

1.3.3. Areály výstavby

21599229

0,60

12959538

160179885

1.4.1. Areály městské zeleně

65245357

17,10

1115695600

13789997621

1.4.2. Areály sportu a zařízení pro volný čas

118778026

16,80

1995470835

24664019520

34596715279

10,35

358076003142

4425819398836

111180537

13,20

1467583091

18139327002

2.2.2. Ovocné sady a plantáže

327530178

12,20

3995868174

49388930634

2.3.1. Louky a pastviny

2525860021

30,00

75775800622

936588895689

2.4.2. Mozaika polí, luk a trvalých kultur

412006077

13,05

5376679299

66455756132

2.4.3. Převážně zeměd. areály s přír. veg.

7166208956

20,05

143682489577

1775915571176

1.1.1. Souvislá městská zástavba

2.1.1. Nezavlažovaná orná půda 2.2.1. Vinice

3.1.1. Listnaté lesy

2499374237

41,13

102799262355

1270598882710

3.1.2. Jehličnaté lesy

16571358907

21,97

364072755187

4499939254113

3.1.3. Smíšené lesy

5854737543

29,63

173475873396

2144161795170

3.2.1. Přirozené louky

420082423

30,00

12602472703

155766562606

3.2.2. Vřesoviště a slatiny

26198255

58,42

1530502035

18917005150

2476234690

31,70

78496639665

970218466261

3.3.2. Skály

2143299

47,85

102556869

1267602898

3.3.4. Spálená vegetace

1171728

21,00

24606292

304133766

4.1.1. Močály

53573302

28,82

1543982560

19083624447

4.1.2. Rašeliniště

37587184

58,92

2214636852

27372911494

3.2.4. Přechodné leso-křoviny

5.1.1. Vodní toky

42827887

19,05

815871253

10084168687

5.1.2. Vodní plochy

493079472

39,54

19496362320

240975038273

1379790813027

17 054 214 449 018

ČR celkem

78915131433

66

Tabulka 3.4. Výchozí údaje pro propočet hodnoty přírodního kapitálu za rok 2000 Plochy 2000 v m2 14636361

Body

Body*plocha

Přír. kap. v Kč

2,70

39518174

488444627

1.1.2. Nesouvislá městská zástavba

4161694885

6,84

28465993013

351839673638

1.2.1. Průmyslové a obchodní areály

547457966

1,20

656949560

8119896559

1.2.2. Silniční a železniční síť s okolím

52722302

3,20

168711365

2085272476

1.2.3. Přístavy

1502605

1,80

2704689

33429959

1.2.4. Letiště

56265855

14,82

833859968

10306509210

1.3.1. Areály těžby nerostných surovin

170931219

3,25

555526461

6866307060

1.3.2. Areály skládek

138242534

4,75

656652034

8116219143

1.3.3. Areály výstavby

8562734

0,60

5137640

63501232

1.4.1. Areály městské zeleně

65617246

17,10

1122054901

13868598574

1.4.2. Areály sportu a zařízení pro volný čas

128068620

16,80

2151552808

26593192709

32087263082

10,35

332103172900

4104795217044

119815296

13,20

1581561912

19548105229

2.2.2. Ovocné sady a plantáže

325389925

12,20

3969757086

49066197588

2.3.1. Louky a pastviny

5327327189

30,00

159819815656

1975372921510

2.4.2. Mozaika polí, luk a trvalých kultur

426197708

13,05

5561880089

68744837902

2.4.3. Převážně zeměd. areály s přír. veg.

6750468326

20,05

135346889937

1672887559625

CORINE LAND COVER 1:100000 1.1.1. Souvislá městská zástavba

2.1.1. Nezavlažovaná orná půda 2.2.1. Vinice

3.1.1. Listnaté lesy

2530991140

41,13

104099665608

1286671866914

3.1.2. Jehličnaté lesy

17012275950

21,97

373759702617

4619669924344

3.1.3. Smíšené lesy

6043384868

29,63

179065493629

2213249501253

3.2.1. Přirozené louky

416475694

30,00

12494270814

154429187265

3.2.2. Vřesoviště a slatiny

27063512

58,42

1581050344

19541782256

1856866805

31,70

58862677728

727542696714

2143299

47,85

102556869

1267602898

0

21,00

0

0

4.1.1. Močály

53775323

28,82

1549804817

19155587538

4.1.2. Rašeliniště

37108297

58,92

2186420871

27024161963

3.2.4. Přechodné leso-křoviny 3.3.2. Skály 3.3.4. Spálená vegetace

5.1.1. Vodní toky

43028879

19,05

819700141

10131493748

5.1.2. Vodní plochy

509853815

39,54

20159619851

249172901354

1427722701483

17 646 652 590 330

ČR celkem

78915131433

Z uvedených tabulek vyplývá, že ekologická hodnota území ČR se zvýšila mezi lety 1990 a 2000 o téměř 600 mld. Kč, což v průměru znamenalo roční přírůstek přibližně na úrovni 60 mld. Kč. A pozitivní environmentální externality ze zemědělství, jako je zachycování čili jímání uhlíku a zachování biodiverzity, opravňují jejich internalizaci formou příslušných podpor, jako jsou agroenvironmentální opatření společné zemědělské politiky. Strategická úloha zemědělství (ta se stále zřetelněji začíná prosazovat s rostoucí mezinárodní poptávkou po zemědělských produktech), kombinovaná s jeho atomistickou strukturou a jeho pozicí v sevření dodavatelských i odběratelských, nezřídka nadnárodních korporací a jejich sítí, opravňuje a přímo vyžaduje specifické politické řízení tohoto sektoru. 3.2. Negativní externality z meliorovaných (odvodněných) zemědělských půd Energie zahrnutá v ekonomice (tzn. ta kterou vyrábíme převážně z fosilních paliv a za kterou platíme) zaujímá jen asi promile z množství sluneční energie, která přichází na naše území. 67

Dosud ovšem ať už vědomě či spíše nevědomě promrháváme velká množství této existenčně nezbytné a nenahraditelně užitečné sluneční energie. Zemědělci, hospodáři na velkých plochách usměrňují přeměny sluneční energie a podílejí se tak na tvorbě klimatu. Ti určují mikroklima na pozemcích, kde hospodaří a protože hospodaří na velkých plochách ovlivňují klima na velkých plochách. Odvodnění přibližně 1 mil. ha zemědělských půd prostřednictvím meliorací znamenalo sice rozšíření ploch vhodných pro pěstování obilí (zvýšilo úzce chápanou produktivitu těchto půd), avšak z ekologického hlediska vyvolalo a nadále vyvolává výrazné ekologické ztráty v kvalitě těchto půd a v rozvratu původních krátkých hydrických cyklů. Velké plochy měst, letišť, dálnic a všechny zpevněné povrchy jsou prakticky zcela „ztraceny“ pro měkkou disipaci sluneční energie, na těchto betonových, asfaltových a jinak zpevněných odvodněných plochách se sluneční energie přeměňuje jenom na teplo. Česká krajina je pozměněna lidskou činností tak, že její žádoucí vývoj bez kalamit lze zajistit pouze rozumným a cíleným hospodařením. Sluneční energie, která přichází na odvodněnou plochu bez vegetace se mění na teplo. Sluneční energie, která přichází na krajinu pokrytou vegetací zásobenou vodou se váže do skupenského tepla vody, vodní pára potom kondenzuje na chladných místech, ohřívá je a tak se vyrovnávají teploty, to je žádoucí způsob disipace sluneční energie. Pokud naši krajinu budeme nadále měnit na města a odvodněné plochy, změníme krajinu s původním živým pokryvem na pouhý fyzikální povrch, bez schopnosti sebeorganizace, bez schopnosti tlumit pulsy (den - noc, léto - zima) slunečního záření (Mitchell, Pokorný, Ripl, 1999). Jestliže vlivem odvodnění zemědělských půd se úroveň odnosů čistých alkálií zvýšila asi tisícinásobně a jestliže z povodí Labe odtéká v Hřensku ročně cca milion tun čistých alkálií (vápník, hořčík, draslík, sodík), znamená to, že ročně mizí z 1 ha odvodněných půd přibližně 1 tuna těchto pro úrodnost nezbytných látek. „Tyto vysoké ztráty jsou působeny zejména rozkladem organických látek v půdě, tedy mineralizací a oxidací, při které vznikají kyseliny a vyplavují se alkálie“ (Mitchell, Pokorný, Ripl, 1999). Půdy se okyselují a s rostoucí kyselostí se uvolňují vedle alkálií také těžké kovy a hliník, půda se stává toxickou. Jestliže výše uvedená kombinace alkalických prvků je v podobě minerálních hnojiv prodávána přibližně v ceně 30-40 Kč za 1 kg, potom milion tun ročně uvolněných ze zemědělských půd představuje 30-40 mld. Kč každoročních nevratných škod na základním přírodním bohatství České republiky, které tvoří zemědělské a lesní půdy. Skutečné externí škody z odnosů živin ze zemědělských půd však zřejmě jsou vyšší, protože posuzováno metodou nákladů náhrady, bylo by potřebné zahrnout ještě alespoň dopravní náklady na rozvoz živin. Jsou to základní negativní externality, které ovšem nebyly způsobeny zemědělci, ale někdejšími „vědeckými“, zcela jednostrannými způsoby zvyšování produktivity zemědělských půd za cenu daleko vyšších negativních externích dopadů. Vedle nevratného poškozování zemědělských půd tvoří významný negativní externí vliv také zábory zemědělské půdy pro nezemědělské účely, které nejčastěji představují významné snížení ekologické hodnoty odnímaných ploch v důsledku zástavby a dalších způsobů zpevňování zemského povrchu. Přibližný odhad úbytků ekologické hodnoty, způsobených zmíněnými zábory, uvádí následující tabulka.

68

Tabulka 3.5. Podklady pro propočet ekologické újmy ze záborů zemědělské půdy

Zdroj: Seják, Dejmal a kol, 2003, s. 395 Tabulka 3.6. Úbytek ekologické hodnoty území ČR v důsledku záborů půdy pro nezemědělské účely

Zdroj: Seják, Dejmal a kol, 2003, s. 396 Z provedeného odhadu vyplývá, že průměrná roční ekologická újma ze záborů zemědělské půdy činí v ČR přibližně 10 mld Kč. Porovnání tendence plošného přírůstku peněžní hodnoty přírodního kapitálu s úbytky ze záborů zemědělské půdy ukazuje, že proti průměrnému ročnímu nárůstu přírodního kapitálu ve výši cca 60 mld Kč protipůsobí významná negativní tendence záborů ze zemědělské půdy ve výši 10 mld. a zejména však působí vysoké odnosy látek nezbytných pro udržitelnost českých zemědělských půd. Jedním z nedostatků velkého měřítka satelitního snímkování je skutečnost, že zatímco velké plošné pozitivní změny v rámci zemědělského a lesního hospodářství jsou zachyceny, není tomu tak v případě většiny záborů zemědělských a lesních půd, a to v důsledku faktu, že jednotlivé zábory obvykle nepřesahují plochu 25 ha (což je rozlišovací měřítko CLC).

69

3.3. „Pozitivní externality“ a „multifunkční charakter“ zemědělství Zemědělství představuje efektivní spojení územního plánování, správy přírodních zdrojů a jde také o klíčový prvek tvorby krajiny. Vedle primární funkce výroby potravin a textilních surovin, mohou zemědělské aktivity zahrnout také tvorbu krajiny, environmentální užitek jako je ochrana půdy, stálou kontrolu obnovitelných přírodních zdrojů a uchování biodiverzity a dále přispívat k sociální a ekonomické životaschopnosti mnohých venkovských oblastí. Tyto prvky jsou zvláště cennými na horách, resp. vrchovinách díky tomu, že jde ve většině případů o území přirozené akumulace vod, specificky horské a vrchovinné biologické rozmanitosti a turistické přitažlivosti téměř všech horských území a vrchovin. Toto zemědělství také přispívá k ochraně určitých živočišných a rostlinných druhů, ať už jejich přímým využitím (plemena hovězího dobytka či ovcí, vyvážená do celého světa zejména pro svůj venkovský charakter, nebo specifické rostlinné druhy, jako vonné byliny nebo některé obilniny, jež zažívají novou vlnu zájmu spotřebitelů) nebo dopady zemědělské činnosti (údržba horských pastvin apod.). Toto odvětví také přispívá k rozmanitosti zemědělských a potravinářských výrobků na trzích, zejména díky tomu, že často dodává výrobky originální a obecně známé, u nichž nepanuje tak silná konkurence, a lze proto také lépe zachovat tradiční postupy. Zemědělství v horských oblastech také přispívá k zaměstnanosti na venkově a je úzce spjato s nezemědělskými činnostmi na venkově, přičemž v řadě regionů se významná část obyvatel věnuje několika činnostem. Pokud nepřijmeme názor, že tyto pozitivní externality je možno vyfakturovat jako poskytnuté služby, což se dnes zpravidla neděje, mělo by celkové snížení podpory zemědělcům v horských oblastech okamžité dopady na tyto externality a urychlilo by mizení farem, a potažmo i funkce údržby krajiny. (Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vyhlídky na budoucnost zemědělství v oblastech se zvláštním přírodním znevýhodněním (horské, ostrovní a nejvzdálenější regiony) (2006/C 318/16) 3.4. Využití metody hodnocení biotopů ČR Pro kvantifikace pozitivních (příp. negativních) externích efektů ze změn ve způsobech využívání území lze v České republice v prvé řadě využít metodiky hodnocení biotopů ČR (Seják, Dejmal a kol., 2003). Tato metodika je velmi univerzální, protože dovoluje pracovat a kvantifikovat vlivy v místních, regionálních i národních rámcích. Kombinuje možnosti využití výsledků evropského satelitního snímkování (CORINE LAND COVER: CLC 2000) s detailními kvantifikacemi změn v rozsahu několika čtverečních metrů. Metodika hodnocení biotopů zahrnuje také tzv. degradační řady typů biotopů (Seják, Dejmal a kol., 2003, s. 194-208), které popisují přeměny od přírodních a přírodě blízkých typů biotopů k přírodě vzdáleným, antropogenním typům biotopů (a naopak). Škála redukce ekologické hodnoty 1 m2 přírodních typů biotopů sahá od 84 bodů až k nule při totální přeměně ve zpevněný či chemicky znehodnocený typ biotopu. Vzhledem k tomu, že 1 bod ekologické hodnoty byl v podmínkách ČR ohodnocen částkou 12,36 Kč (na základě průměrné efektivnosti nákladů na revitalizaci, tj. průměrných nákladů na přírůstek jednoho bodu ekologické hodnoty), znamená to, že degradace přirozených typů biotopů může představovat ztráty ekologické hodnoty (ekologickou újmu) až ve výši 1038 Kč za 1 m2 přírodních typů biotopů, tj. cca 1 mil. Kč na 1 hektar ekologicky znehodnoceného území (např. zástavbou).

70

Vzhledem k charakteru multifunkčního zemědělství, které je vždy spojeno s nějakou formou ekologického zemědělství nebo alespoň s dílčími technologickými postupy šetrnými k půdě a prostředí, lze očekávat kladný efekt multifunkčního zemědělství pro zvýšení ekologické hodnoty území a biodiverzity v několika ohledech - v přeměně části orné půdy na trvalé travní porosty, v zakládání a udržování extenzivních sadů a v založení a udržování dřevinných dělících pásů (mezí) mezi hony zemědělské půdy, využívaných jako stanoviště přirozených predátorů škůdců polních kultur v nechemické a integrované ochraně rostlin. Orná půda - biotop X4.4 Jednoleté a ozimé kultury na orné půdě – má hodnotu 10 bodů na 1 m2 plochy a její peněžní ekologická hodnota je: 10 x 12,36 tj.= 123,60 Kč na 1 m2 porostu V případě založení travních porostů na orné půdě se ekologická hodnota území zvyšuje u mezofilních luk následovně: 1. rok založení porostu Biotop: XT3 Intenzivní nebo degradované mezofilní louky Ekologická hodnota: 13 bodů na 1 m2 porostu Peněžně vyjádřená hodnota je: 13 x 12,36 = 160,68 – Kč na 1 m2 porostu 5. rok po založení porostu Biotop: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Ekologická hodnota: 33 bodů na 1 m2 porostu Zralost biotopu: 92% = 30,36 bodu Peněžně vyjádřená hodnota je: 30,36 x 12,36 = 375,25- Kč na 1 m2 porostu 30. rok po založení porostu Biotop: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Ekologická hodnota: 33 bodů na 1 m2 porostu Peněžně vyjádřená hodnota je: 33 x 12,36 = 407,88 ,- Kč na 1 m2 porostu a u vlhkých nivních luk 1. rok založení porostu Biotop: XT3 Intenzivní nebo degradované mezofilní louky Ekologická hodnota: 13 bodů na 1 m2 porostu Peněžně vyjádřená hodnota je: 13 x 12,36 = 160,68,- Kč na 1 m2 porostu 5. rok po založení porostu Biotop: T1.4 Aluviální psárkové louky Ekologická hodnota: 46 bodů na 1 m2 plochy Zralost biotopu: 92% = 42,32 bodu Peněžně vyjádřená hodnota je: 42,32 x 12,36 = 523,08,- Kč na 1 m2 porostu 30. rok po založení porost Biotop: T1.4 Aluviální psárkové louky Ekologická hodnota: 46 bodů na 1 m2 plochy Peněžně vyjádřená hodnota je: 46 x 12,36 = 568,56,- Kč na 1 m2 porostu V případě založení dřevinných dělících pásů na orné půdě se ekologická hodnota území zvyšuje u mezofilních luk následovně: V případě běžných dřevinných mezí 1. rok založení porostu Biotop: XL5 Paseky, les po výsadbě a renaturalizační výsadby dřevin Ekologická hodnota: 17 bodů na 1 m2 plochy Peněžně vyjádřená hodnota je: 17 x 12,36 = 210,12,- Kč na 1 m2 porostu 5. rok po založení porostu Biotop: XL5 Paseky, les po výsadbě a renaturalizační výsadby dřevin

71

Ekologická hodnota: 17 bodů na 1 m2 plochy vyzrálejší porost koeficient 1,2 Peněžně vyjádřená hodnota je: 17 x 1,2 = 20,40 x 12,36 = 252,14,- Kč na 1 m2 porostu 30. rok po založení porostu Biotop: XL1 Remízky, aleje a liniové porosty v krajině Ekologická hodnota: 25 bodů na 1 m2 plochy Zralost biotopu: 93% = 23,25 bodu Peněžně vyjádřená hodnota je: 23,25 x 12,36 = 287,37 – Kč na 1 m2 porostu V případě širších keřových pásů 1. rok založení porostu Biotop: XL5 Paseky, les po výsadbě a renaturalizační výsadby dřevin Ekologická hodnota: 17 bodů na 1 m2 plochy Peněžně vyjádřená hodnota je: 17 x 12,36 = 210,12,- Kč na 1 m2 porostu 5. rok po založení porostu Biotop: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny Ekologická hodnota: 33 bodů na 1 m2 plochy Zralost biotopu: 58% = 19,14 bodu Peněžně vyjádřená hodnota je: 19,14 x 12,36 = 236,57 – Kč na 1 m2 porostu 30. rok po založení porost Biotop: K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny Ekologická hodnota: 33 bodů na 1 m2 plochy Zralost biotopu: 100% = 33 bodu Peněžně vyjádřená hodnota je: 33 x 12,36 = 407,88 – Kč na 1 m2 porostu V případě založení extenzivních sadů na orné půdě se ekologická hodnota území zvyšuje následovně 1. rok založení porostu X5.3 Intenzivní vinice, chmelnice a sady Ekologická hodnota: 13 bodů na 1 m2 plochy Peněžně vyjádřená hodnota je: 13 x 12,36 = 160,68- Kč na 1 m2 porostu 5. rok po založení porostu X5.3 Intenzivní vinice, chmelnice a sady Ekologická hodnota: 13 bodů na 1 m2 plochy vyzrálejší porost koeficient 1,1 Peněžně vyjádřená hodnota je: 13 x 1,1 = 14,30 x 12,36 = 176,75- Kč na 1 m2 porostu 30. rok po založení porost XK1 extenzivní nebo opuštěné sady a vinice Ekologická hodnota: 36 bodů na 1 m2 plochy Peněžně vyjádřená hodnota je: 36 x 12,36 = 444,96- Kč na 1 m2 porostu Je tedy zřejmé, že zmíněnou metodiku degradačních řad lze aplikovat i v opačném směru, tj. při hodnocení efektivnosti revitalizačních opatření při obnově ekologické kvality území. 3.5. Ekonomický rozměr hodnocení krajinných typů neboli krajinného rázu Aktuálnost oceňování krajiny a jejích typů podle různého druhu obhospodařování či managementu se v současné době v Evropě zvyšuje. S tím jak zemědělství přestává plnit svoji produkční roli jako jedinou a hlavní, tak také zemědělská krajina ztrácí svoji produkční roli a začíná sloužit rekreačním účelům a turistice. V rámci zemědělské politiky EU jde značná část dotací právě na údržbu krajiny. Jinými slovy na zachování takové podoby či tváře

72

krajiny, kterou si společnost cení. Je to většinou tzv. typická zemědělská krajina 50. let 20. století s diverzitou (s určitým poměrem) luk, polí a lesů. Dotační tituly jsou pak zaměřeny na udržení zemědělců v rurální krajině, kteří budou udržovat její podobu v rámci ekologicky šetrného hospodaření pokud jde o zachování biodiverzity a ochranu přírodních zdrojů (čistá voda, půda). Oceňování krajiny – důležité z hlediska nákladově výnosové analýzy - aby se v případě posuzování projektů o využití krajiny a jejího prostoru neuvažovalo jen s cenou půdy, ale mohla se do ekonomické kalkulace přidat i „neužitná hodnota“ tak, jak je společností vnímána. Motivace a oceňování krajiny podle její estetiky, působení na respondenty, je typem oceňování “neužitné hodnoty”. Nemusí to být vždy estetika, ale i historická či environmentální motivace. Důležitá je váha užitné a neužitné motivace (Green,1992). Samo estetické hodnocení nemůže sloužit jako dostatečný důvod ke změně managementu. Domníváme se, že právě z porovnání míry korelace kvalitativního estetického a kvantitativního finančního hodnocení můžeme získat cenný podklad pro další rozhodování o možném vývoji rurální krajiny. Ekonomické ocenění krásy krajiny je poměrně složitou otázkou, pro kterou neexistují plně standardizované postupy. Metody oceňování estetické funkce krajiny nemají dlouhou historii první z nich se objevily v 60. a 70. letech 20. století. Jejich objevení souvisí s vývojem ekonomického myšlení a vznikem nových směrů ekonomické teorie jako environmentální ekonomie, ekonomie přírodních zdrojů či ekologická ekonomie, kdy se optika ekonomického pohledu na životní prostředí a jeho roli zásadně změnila. Objevuje se snaha o vyjádření i jiné hodnoty přírody a krajiny než jen možnost zhodnocení v ekonomickém procesu. Předmětem ekonomického zájmu se stává nový aspekt krajinného prostoru - aspekt etický a estetický. Více podrobností o historii vývoje metod oceňování přírodního prostředí lze nalézt např. v retrospektivní souhrnné práci Clamp (1981) nebo v práci Penning –Rowsell (1989). K nejznámějším používaným metodám patří především metoda dopravních nákladů (travel cost method) hedonická metoda (hedonic method) a metoda podmíněného oceňování (contingent valuation). Uvedené metody využívají často sociologická data a jejich výsledky bývají zatíženy značnou mírou nepřesnosti výsledného odhadu. Pro zvýšení přesnosti ocenění je proto doporučována kombinace těchto metod. V naší studii jsme se rozhodli pro aplikací ekonomické metody „contingent valuation“ (CVM), pomocí níž jsme se pokusili vyjádřit preference respondentů kvantitativní formou – pomocí finančních částek, které by byli ochotni věnovat pro zachování toho kterého typu krajiny. CVM metoda je všeobecné označení široké skupiny metod v nichž respondenti vyjadřují svoji volbu, preferenci, pomocí ochoty platit za určitý ekonomický statek nebo službu a to bud´ přímo, kdy zvolí cenu nebo nepřímo rozhodnutím akceptovat či odmítnout určitou cenu jim nabízenou (Randall, 1987). V každém případě jde o simulaci trhu, tržního prostředí pro statky, které nejsou běžně předmětem nákupu a prodeje. V našem případě je tímto statkem estetické působení krajiny. Výsledkem CVM metody je odhalení ekonomických preferencí respondentů a získání hypotetické poptávkové křivky, důležitou roli v rozhodování respondentů hrají náklady obětované příležitosti.

73

V rámci mezinárodního grantu “From landscape perception to landscape planning.“ (CzechJapan Project) byla použita praktická aplikace CVM metody s cílem zjistit míru korelace mezi estetickým cítěním a odhalenými ekonomickými preferencemi pokud jde o vnímání estetické hodnoty krajiny (Cudlínová, Lapka, 2004; Lapka, Cudlínová, 2005). Součástí naší studie byla snaha o zachycení ekonomického rozměru hodnocení jednotlivých krajinných typů zemědělské krajiny. Hlavním přínosem kombinace estetického a ekonomického oceňování je ověření validity obou metod a získání zpětné vazby v případě ekonomických preferencí pokud jde o vliv estetiky či krásy krajiny na její hodnocení. Aplikace metody v Japonsku a v České republice navíc umožnila odhalit vliv kulturních diferencí na oceňování. Jinými slovy odhalit míru obecnosti a objektivnosti metody CVM při mezinárodním srovnávání. Metoda kontingentního oceňování CVM je předmětem mnoha kritik kvůli své nepřesnosti, často se uvádí, že dotazováním na ochotu platit v případě krajiny vlastně získáme jen informace o vnímání krásy krajiny. Empirický výzkum skupiny českých a japonských studentů, kteří měli možnost vyjádřit své estetické i ekonomické preference k rurální krajině v Čechách i Japonska, ukázal, že situace není tak jednoznačná. Skupina studentů, našich respondentů byla vybrána ze dvou důvodů, z hlediska praktické aplikovatelnosti výzkumu v Japonsku, kde oslovení běžné populace je velice obtížné vzhledem ke kulturním rozdílům a jazykové bariéře. Druhým důvodem byl náš předpoklad, že studenti environmentálních studií v obou zemích jsou ideálními představiteli budoucích expertů, kteří o krajině mohou v příštím období rozhodovat. Při použití kontingentních metod hodnocení se vytváří situace analogická trhu tím, že se dotazovanému „nabízí“ jasně definovaná změna určitého statku. Za tímto účelem se hodnocený statek a jeho případná změna přesně popíší, i s využitím vizuálních či akustických prostředků. Účastník šetření se uvede do pozice kupujícího. Stejně jako při aukci může uvést maximální ochotu platit, aby mohl využívat zlepšení statku, nebo alespoň udržení status quo (v obci nepovede dálnice, nebude otevřen lom atd.). Přitom je důležité zdůraznit, že na zlepšení či zachování přírodního statku nemá právo, nýbrž toto právo musí získat (Seják et al., 1999). Obrázek 1. Stupnice typů využívání rurální krajiny V případě popisované praktické studie byla použita následující simulace trhu. Studenti dávali své estetické i ekonomické preference rurální krajině, v různých stádiích intenzity obhospodařování. Od

74

krajiny opuštěné s nejvyšší mírou volné přírody až po industriální okolí měst. Šlo vlastně o stupnici míry intenzity využívání rurální krajiny, viz obrázek č.1. Obrázky krajin byly pořízeny samotnými studenty (česká krajina českými a japonská japonskými studenty). Krajina byla studentům obou skupin promítnuta v jiném než hierarchickém pořadí stupnice obhospodařování. Pro interpretaci výsledků a mezinárodní komparaci je důležité zmínit, že obě skupiny studentů hodnotily jak krajinu domácí, tak cizí. Simulovaná situace trhu byla následující. Studenti seřadili typy krajin podle svých estetických preferencí od nejkrásnější po nejméně líbivou. Poté se měli rozhodnout jakou část ze svého ročního hypotetického příjmu (expertní odhad průměrného příjmu absolventů po ukončení vysoké školy v Japonsku a ČR) jsou ochotni věnovat na zachování jednotlivých typů krajiny . Svým příspěvkem by mohli zabránit typu hospodaření v krajině, který by změnil její charakter. Jejich finanční příspěvek byl definován jako jednorázový, který by šel do specifického fondu životního prostředí. Tím měla být zaručena určitá míra transparentnosti a kontroly použití prostředků na daný účel - zachování krajiny. Studenti se mohli rozhodnout přispívat nějakou částkou na libovolný počet promítnutých typů krajiny (od všech až po rozhodnutí nevěnovat peníze ani na jednu). Metoda kontingentního oceňování jim tak dala možnost vyjádřit preference pomocí simulace finančního hlasování. Aby se odlišilo od ocenění užitné a vnitřní hodnoty krajiny, byl dotaz na placení rozdělen na případ ochoty platit a zachovat krajinu v případě volného přístupu a za situace, kdy půjde o záchranu či zásahy do krajiny bez možnosti vstupu. Důležitý dotaz se týkal motivace. U každého typu hospodaření v krajině studenti měli uvést důvod svého placení nebo naopak neplacení na daný typ krajiny (Cudlínová, Lapka, 2004; Lapka, Cudlínová, 2005). Z vyhodnocení výsledků dotazníků japonských i českých studentů se zdá, že existuje téměř stoprocentní shoda mezi finančním a estetickým oceňováním ve dvou hraničních případech – krajině vnímané jako nejkrásnější a v krajině hodnocené jako nejméně líbivá. U ostatních typů krajin je korelace estetiky a finančních preferencí také hodně silná, ale není už tak jednoznačná. Zajímavý je vliv otevřeného a omezeného přístupu do preferované krajiny. S jistou mírou zobecnění lze říci, že převažuje tendence vyšších cenových preferencí v případě volného vstupu do krajiny. Z porovnání odpovědí českých respondentů týkajících se estetických a ekonomických preferencí lze odhadnout některé souvislosti pokud jde o korelaci mezi estetickým vnímáním a ekonomickými preferencemi (viz tab. 3.7.). V případě urbánní a sub-urbánní krajiny bylo pořadí ekonomických preferencí identické s pořadím estetickým. Tento typ krajiny se objevil na posledním a předposledním místě obou stupnic preferencí. Podobně krajinný typ ohodnocený jako esteticky nejatraktivnější – obnovovaná venkovská krajina - si své první místo udržel i v případě finančního ohodnocení. U zbylých tří typů krajin není korelace tak silná, ale výkyvy představují malý posun – jen o jednotku v pořadí směrem nahoru či dolů. Domníváme se proto, že míra korelace mezi estetickým hodnocením a ekonomickými preferencemi je nejtěsnější v krajních případech emočního vztahu ke krajině - u krajiny nejkrásnější a té, která je na okraji zájmu. Omezení přístupu do krajiny se v ekonomických preferencích projevilo snížením finančních částek téměř ve všech případech. To odpovídá zamlčenému předpokladu, že užitná hodnota se snižuje v případě omezené možnosti přímého vnímání krásy pobytem v krajině.

75

Tabulka 3.7. Porovnání estetického a ekonomického hodnocení krajiny – ČR Krajinný typ 1 průmyslové a obchodní zóny 2 příměstská rurální krajina 3 parková krajina 4 rurální chráněná krajina 5 rurální obnovovaná krajina 6 rurální opuštěná krajina-sukcese

Pořadí dle Index Krajina s volným Pořadí pro volný Krajina s omezeným Pořadí pro estetiky pořadí vstupem (tis Kč) vstup (dle financí) přístupem (tis Kč) omezený (estetika) vstup 6.

5,75

2

6.

1

6.

5.

3,50

15

5.

11

5.

3.

2,84

34

4.

16

2.

2.

2,81

50

3.

15

3 - 4.

1.

1,65

55

1-2.

25

1.

4.

3,18

55

1-2.

15

3 - 4.

Největší pokles peněžního hodnocení zaznamenala rurální opuštěná krajina při omezení volného vstupu (z 55 na 15 tisíc Kč) a tradiční chráněná krajina (z 50 na 15 tis. Kč). V důsledku tohoto poklesu je hodnocení opuštěné i chráněné venkovské krajiny s omezeným vstupem stejně velké. Metodu CVM jsme podobně aplikovali i v případě japonských respondentů (viz tab. 3.8.). Pokud jde o korelaci estetických a ekonomických preferencí projevila se podobná tendence jako u českého souboru –nejnižšímu estetickému ohodnocení odpovídá i nejnižší finanční ohodnocení, atraktivita krajiny je potvrzena i vyšší finanční částkou. Ne tak jasná situace je v případě vlivu vyloučení vstupu veřejnosti do krajiny. V mnoha případech krajina se zákazem vstupu získává vyšší finanční preference než krajina s volným přístupem. Tento rozdílný přístup japonských a českých respondentů si vysvětlujeme především kulturními rozdíly ve vnímání a pojetí krajiny, jak je uvedeno podrobněji dále ve zprávě. Tabulka 3.8. Porovnání estetického a ekonomického hodnocení krajiny - Japonsko Pořadí estetika Krajinný typ 1 Průmyslové a obchodní zóny 2 Příměstská rurální krajina 3 Parková krajina 4 Rurální chráněná krajina 5 rurální obnovovaná krajina 6 rurální opuštěná krajina-sukcese

Index pořadí (estet)

Pořadí pro volný vstup (dle financí)

Krajina s volným vstupem (tis. jen)

Krajina s omez. přístupem veřejnosti

Krajina s omez přístup. (tis. jen)

Pořadí dle ekonom. indexu

Index pořadí (ekonom ické)

6

6

6

2,5

4-5

6.3

6

5,625

1

1,875

3

11.6

1

12.8

2

2,8125

4

3,125

2

11.9

2

7.3

3

3,125

2

2,5

1

17.2

3

6.4

4

3,1875

3

3

4

11.0

6

5.4

1

2,1875

5

4,5

5

9,7

4-5

6.2

5

4,0625

Popis přístupu českých a japonských respondentů ukázal na některé shodné a odlišné rysy v přístupu k hodnocení. Shodným rysem je vysoká míra korelace u estetického a ekonomického hodnocení vybraných typů rurální krajiny. Ukázalo se však, že motivace na pozadí ekonomických ocenění je velice důležitá. To, že křivka ekonomického a estetického hodnocení je téměř identická ještě nemusí znamenat, že estetické a ekonomické preference lze považovat za identické. Ačkoli u českých respondentů je hlavní motivací „ochoty platit“

76

motivace estetická, u japonských respondentů je v pozadí ekonomického ocenění motivace ekologická. Pro české respondenty platí, že jejich ekonomické a estetické preference jsou téměř totožné v případě, kdy ekonomické hodnocení je spojeno s volným přístupem do krajiny. Tato podobnost estetického a ekonomického hodnocení je patrná jak pro japonskou tak českou krajinu. Složitější situace nastává v případě ekonomického oceňování krajiny s omezeným nebo vyloučeným vstupem veřejnosti, které se snaží o postižení vnitřní hodnoty krajiny. Jak u japonské, tak české krajiny je vidět značné snížení téměř u všech typů krajin. Pro japonské respondenty platí podobně jako pro respondenty české značná míra shody estetických a ekonomických preferencí pokud jde o otevřený přístup do krajiny a nižší „ochota platit“ v případě zamezení vstupu veřejnosti. Pokud jde o motivaci, v případě japonských respondentů je důležitým aspektem hodnocení ekologická motivace Ekologická motivace jako dominující pro „ochotu platit“ je velice důležitým zjištěním vzhledem k zpřesnění vztahu ekonomického a estetického hodnocení, které se na první pohled nabízí. Přestože estetické a ekonomické preference jsou velmi blízké, je třeba si uvědomit, že motivace pro finanční preference není vždy totožná s estetikou. Nelze tedy ani s jistou mírou zjednodušení říci, že estetické preference lze brát jako dostatečný důvod ekonomické „hodnoty“ určitého typu krajiny, jako je tomu v případě českých respondentů. Čeští respondenti jsou více citliví ke své krajině, proto je tam přístup a nepřístup do krajiny velice transparentní. Japonští studenti dávají často vyšší hodnoty pro krajinu s omezeným či zakázaným vstupem ve srovnání s krajinou s volným přístupem. Toto jejich rozhodování je pravděpodobně ovlivněno kulturní tradicí a vnímáním krajiny spíše staticky jako obrazu na rozdíl od českého vnímání krajiny jako prostoru pro aktivity v neustálé změně. Přes značné limity výzkumu dané především nedostatky obou použitých metod a netradičností jejich aplikace ve vzájemné kombinaci přinášejí získané výsledky zajímavé informace. Je to především nový pohledu na spolehlivost metody a její interpretační možnosti v mezinárodním srovnání a především pak nový pohled na roli motivace ve finančním rozhodování . Využití, estetika a zpřístupnění krajiny Relativně nové prvky etické motivace souvisí s myšlenkami trvale udržitelného rozvoje. Teoretická koncepce trvale udržitelného rozvoje umožňuje pochopit proč vůbec vzniká snaha o vyjádření externalit v zemědělské výrobě spojených s využíváním krajiny a změnou jejích struktur. V evropském kontextu jsou jedněmi z nejdůležitějších struktur krajiny lesní a luční ekosystémy. K vyhodnocení externalit spojených s poměrným zastoupením lesa a louky v krajině je třeba přistupovat v širších krajinných souvislostech. Nestačí popis produkčních a mimoprodukčních funkcí lesních a zemědělských ekosystémů. Je třeba uvažovat o propojení lesa a bezlesí v krajině a o jejich vzájemném působení na ekologickou a kulturní diverzitu a estetickou funkci krajiny.

77

Na změny managementu krajiny spojené se změnou krajinných struktur pokud jde o poměr lesa a bezlesí lze pohlížet z více hledisek. 1) Sociální pohled zahrnuje: a) Ekonomické externality, (hospodářských ztrát ze snížení zemědělského využití a přínosů z lesní produkce b) Externality spojené se změnou estetického hodnocení krajiny ( externality způsobené snížením estetiky zemědělsky neobhospodařované, samovolně zalesněné krajiny) c) Externality spojené se zemědělskou činností v roli správce a udržování rurální středoevropské krajiny d) Externality spojené se snížením kulturní diversity, v důsledku zalesnění území 2) Ekologické hledisko ( hledisko zachování ekologických funkcí krajiny)zahrnuje: a) Pozitivní externality v důsledku snížení zemědělského obhospodařování : snížení antropické zátěže krajiny b) Negativní externality : snížení ekologické diversity zalesněním krajiny Vyjdeme-li z širšího krajinného kontextu a zohledníme-li všechny funkce krajiny v souvislosti se změnou krajinných struktur, nepůjde vždy jen o vyjádření záporných externalit. Kladné externality vznikají především v důsledku zvýšení estetické hodnoty krajiny spojené se změnou poměru lesa a bezlesí. Ke kladným externalitám z ekologického pohledu patří snížení ekologické zátěže krajiny, rozšíření a zkvalitnění lesních spojené s jejich přirozenou obnovou, větší odolnosti vůči škůdcům, větrným kalamitám a pod. Ale pouze určitá kombinace lesa a bezlesí je esteticky kladně hodnocena. Zvýšení procenta zalesněného území je mnohdy vnímáno i negativně, jako snížení rekreační atraktivity území vzhledem ke snížení její scénické hodnoty. Zalesnění krajiny může být negativně hodnoceno i z ekologického hlediska jako snížení biologické diverzity. O vlivu lesa na biologickou diverzitu se diskutovalo v souvislosti s formou omezení lidské činnosti v NP Šumava. Převážil nakonec názor, že luční ekosystémy jsou z ekologického hlediska velice cenné, často cennější než ekosystémy lesní. Jako dokumentaci uvádíme názory některých expertů: „K částečné obnově a zachování druhové diverzity šumavských luk je navrhována následující strategie: řízený management v podobě pravidelného kosení, případně pastva, lokálně žádoucí je i vykácení dřevin. Hlavní požadavek je nezalesňovat, neboť zalesnění je víceméně nevratný krok“ (Prach, Štech, 1996). „Snahy omezit v CHKO a NP v nejvyšší míře lidské vlivy na přírodu vzniká nebezpečí, že v krajině bude ubývat ploch s narušenou vegetací a tedy jediných míst ekologicky vhodných pro nejrůznější rostlinné druhy. Mohlo by se stát, že významné druhy rostlin, které byly po staletí součástí šumavské květeny trvale vyhynou“ ( Pavlíčko, Procházka, 1998). „Proces zalesňování však bude potřeba příslušně regulovat, protože s výraznějším vzrůstem proporce lesní půdy by hrozilo nebezpečí nepříznivého ovlivnění tvářnosti krajiny a hlavně zániku cenných stanovišť, jejichž existence je a bude podmíněna hospodařením v kulturní krajině.“ Problém zalesňování zemědělské půdy bude evidentně komplikovanější, protože bude limitován několika bariérami, které budou připouštět jen určité proporce nového zalesnění.

78

K hlavním bariérám, které bude třeba respektovat budou patřit: • Zájmy ochrany přírody imperativně vyžadují zachování typických biotopů ( lučních, mokřadních atd. na které jsou vázána specifická společenstva a druhy fauny a flóry • potřeby obytnosti krajiny požadující určitou otevřenost prostoru a to znamená, že limitované zalesnění musí být posuzováno i z tohoto hlediska • zachování krajinně estetického aspektu, který se může odlišovat mezi regiony, rovněž vyžaduje citlivé posuzování otázky zalesňování • sladění s územními systémy ekologické stability a jejich podpora by měly být rovněž kritériem usměrňování zalesňování • při zakládání nových lesů by měla být uplatněna přísná kritéria pro jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. (Ungerman, 1995).

Reference: Clamp,P.(1981): The landscape evaluation controversy, Landscape Research, No 6.Vol. 2, pp. 13 -15 Cudlínová, E., Lapka, M. (2004): Revealing Financial Preferences in case of Landscape Amenity – Contingent Valuation Method, Development of the Czech Society in the European Union, In: Lectures in Non-market Valuation Methods in the Environmental Area (eds.) Ščasný M., Melichar J. Prague 2004. Metafyzpress: Charles University, Faculty of Mathematics and Physics, Charles University Environmental Centre, Prague. pp.289-300. Environment, 2001, č. 4, s. 21–23 Framework for Environmental Accounts for Agriculture, Eftec, July 2004, 105 s., www.eftec.co.uk Green., G.H. (1992): The economic issues raised by valuing environmental goods ( s. 28-61) v knize Valuing the Environment, economic approaches to environmental evaluation edited by Annabel Coker and Cathy Evaluation, Flood hazard Research Center, Kraus, J., Sokol, Z., Doucha, T. Studie shrnující poznatky, zkušenosti a doporučení zemí OECD k problémům oceňování externalit v rámci multifunkčního zemědělství, VÚZE, 2001, 171 s. Mitchell, D., Ripl, W., Pokorný, J. Toward Sustainable Management of the Landscape, Club of Rome, The German Assoc. for the Club of Rome, 1999/3. Lapka, M., Cudlínová, E. (2005): Perceptions of Landscapes: Ekológia (Bratislava),Vol. 23, supplement No. 1, 2004, pp.170-178. Pavlíčko A. et Procházka F. (1998): Aktuální rozšíření některých druhů čeledi plavuňovité (Lycopodiaceae) na české Šumavě. - Silva Gabreta, Vimperk, 2: 85-91. Penning –Rowsel, E.C.(1989): Landscape evaluation in practice: a survey of local authorities, Landscape Research. No.14 Vol.2, pp. 35-7 Prach K., Štech M. et Beneš J. (1996): Druhotné bezlesí – opomíjená složka biodiversity Šumavy. – Silva Gabreta, Vimperk, 1: 243–247 Randall, A., (1987): Resource economics. Second edition. Wiley, New York. Seják J. et. al. (1999): Oceňování pozemků a přírodních zdrojů, Grada Publishing, Seják J., Dejmal I. a kol., Hodnocení a oceňování biotopů ČR, ČEÚ, Praha 2003, 408 s. UNGERMAN, J. (1995): Funkční a proporční vazby při restrukturalizaci venkovské krajiny. In: Peňáz, M., Jaklová, J. (eds.): Ekologické aspekty změn v kulturní krajině. Ekologické centrum Veronica, Brno, s. 5–8.

79

4. Národní specifika českého zemědělství 4.1. Současná ekonomická situace zemědělství a zemědělské produkce v ČR Ačkoliv tempo růstu ekonomiky České republiky vyjádřené ukazatelem hrubého domácího (HDP) produktu si udrželo standard roku 2005 a i v roce 2006 dosahuje 6,1%, podíl zemědělství na HDP se stále snižuje. V roce 2001 byl podíl zemědělství na HDP 2,94%, v roce 2005 se snížil na 2,31% a v roce 2006 už jen 2%. Obdobná klesající tendence je i ve vývoji zaměstnanosti, jak ukazují čísla podílu zemědělství na celkové zaměstnanosti ve státě. V roce 2001 byl podíl zaměstnanosti v zemědělství 4,76%, v roce 2005 tento podíl poklesl na 3,98% a v roce 2006 došlo k dalšímu snížení na 3,05 %. Tento vývoj svědčí o stále klesající váze zemědělství jako produkčního sektoru v ekonomice země (Agrobase 28.5.2007, str.6). V roce 2005 poprvé došlo k předstihu rostlinné produkce před živočišnou, tato situace je spojená se snížením přidané hodnoty, snižováním finančního výnosu z hektaru a větší závislostí na dotacích. Negativně je hodnoceno snižování stavů drůbeže a prasat i nákup mléka. Existuje nevýhodná praxe vývozu živého skotu, což snižuje množství přidané hodnoty, ta je v masných výrobcích, které do ČR dovezeme. Hrubá i čistá hodnota celkového produktu zemědělství se meziročně snížila. Bylo to způsobeno tím, že rostly ceny vstupů, energie, nájmu zemědělské půdy. Přesto bylo v roce 2006 dosaženo zisku 7,5mld, ten je však bezezbytku kryt dotacemi. Bilance zahraničního obchodu s agrárními produkty je záporná, dovoz je vývozem kryt na cca 70,7%. Tato nerovnováha je způsobena především dovozem masa a sýrů do nadnárodních obchodních řetězců. Tabulka 4.1. Hospodářské výsledky za rok 2005 podle podnikat. forem (v Kč/ha z.p.) Podnikatelská forma Hospodářský výsledek Provozní Hospodářský výsledek po dotace (zisk nebo ztráta před odpočtu dotací zdaněním včetně dotací) Zemědělská družstva + 1 409 + 5 678 - 4 269 Akciové společnosti + 1 232 + 5 381 - 4 149 Společnosti s.r.o. + 2 533 + 5 337 - 2 804 Právnické osoby celkem + 1 546 + 5 527 - 3 981 Fyzické osoby celkem + 4 004 + 4 805 - 801 V přepočtu na 1 ha z.p. dosáhly za rok 2005 všechny podnikatelské formy zemědělských podniků kladný hospodářský výsledek (průměrný zisk 1 840Kč/ha z.p.). Ve srovnání s předchozím rokem byl však u právnických osob výrazně nižší. Naopak fyzické osoby vykázaly zisk v porovnání s rokem 2004 vyšší. Rozhodujícím faktorem tohoto vývoje byl nárůst objemu provozních dotací. Jejich průměrná úroveň dosáhla v roce 2005 5 440 Kč/ha z.p. (meziroční nárůst o 885 Kč), což představuje 14,8% z hrubého příjmu (Zelená zpráva za rok 2006). České zemědělství se nadále potýká s příliš vysokým zorněním, které dosahuje 71,5 % zemědělské půdy, a to i přesto, že méně příznivé oblasti (LFA) zaujímají polovinu celkové výměry zemědělské půdy. Dosavadní snahy o snížení zornění zůstaly bez úspěchu, neboť stávající nastavení finančních nástrojů agrární politiky přináší zemědělcům v mnoha případech vyšší příjmy při produkci tržních plodin na orné půdě, než by tomu bylo při vyšším zatravnění. Kromě toho však vlastníci půdy hospodařícím zemědělcům přechod na zatravnění zpravidla nepovolují. 80

Zdroj : Zpráva 2006, MZe 4.2. Vlastnické vztahy Zemědělství v ČR patřilo v centrálně direktivním systému k preferovaným odvětvím. Přechod k tržnímu hospodářství po roce 1989 znamenal výrazný tlak na přizpůsobení zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jejich rozměru, struktury a výkonnosti. Na konci r. 1989 dvě třetiny zemědělské půdy obhospodařovala jednotná zemědělská družstva (1024 družstev) a jedna třetina státní půdy patřila státním statkům, kterých bylo 174. Mezi hlavní úkoly zemědělské politiky patřila obnova vlastnických práv k půdě a jinému zemědělskému majetku cestou restitucí, privatizace a transformace, dále restrukturalizace a nové rozmístění zemědělské výroby. Vlastnické vztahy se nepodařilo zcela narovnat. Bude nutné urychleně vyjasnit vlastnické vztahy ve smyslu odstranění neupravených vztahů mezi vlastníkem a uživatelem, nastolení stavu, kdy zemědělci budou hospodařit na vlastní nebo smluvně pronajaté půdě. Šetření ZEM 2005 potvrdilo skutečnost z předchozích strukturálních šetření, že zemědělská půda obhospodařovaná zpravodajskými jednotkami je z velké části (85,7 %) najatá. Podíl vlastní půdy v podnicích fyzických osob se proti roku 2003 snížil o 7,4 procentního bodu. V podnicích právnických osob se podíl nepatrně zvýšil o 1,0 procentní bod. Z řad podniků fyzických osob hospodaří výhradně na vlastní půdě 23 598 zemědělců, jejich úhrnná výměra je 147 620 ha, tj. v průměru 6,3 ha. K tomu vlastní ještě 61 301 ha, které pronajímají jiným podnikům. U nejmenších velikostních skupin podniků fyzických osob je vlastnictví půdy předpokladem hospodaření, s rostoucí výměrou obhospodařované zemědělské půdy podíl najaté půdy výrazně roste.

81

Tabulka 4.2. Podíl vlastní půdy v podnicích fyzických osob podle velikosti

Podniky právnických osob jsou podniky nájemního typu, z počtu 2 629 podniků hospodařících na půdě je 43,4 % zcela bez vlastní půdy. Proti roku 2003 se počet těchto podniků snížil o 13 %. Z celkové výměry 878 926 ha najaté zemědělské půdy orná půda představuje 76,8 %. Mezi podniky právnických osob je 236 zemědělských podniků, které hospodaří výhradně na vlastní půdě, její výměra činí 51 967 ha a dalších 2 222 ha pronajímají. Tabulka 4.3. Podíl vlastní půdy v podnicích právnických osob podle velikosti

Zdroj:Agrocenzus2006 Úkolem pro státní správu je posílení důvěryhodnosti katastru nemovitostí především odstraněním nejasností ve vlastnických vztazích. Zvyšující se požadavky na uspořádání zemědělského území a řešení venkovského prostoru je nutno zohlednit v souvislosti s vývojem v dalších členských zemích EU. V oblasti restitucí v zemědělství je hlavní smysl činnosti spatřován hlavně v pozemkových úpravách, kde je toto vnímáno spíše jako specifikum v podmínkách ČR – to je systematické odstraňování nepřesností katastru nemovitostí a obnova katastrálního operátu. (Zdroj : Zpráva o stavu zemědělství za rok 2006).

82

Rozpor vlastnictví a užívání půdy Nejnáročnější je tato problematika právě v zemědělství ve vztahu k jeho okolí. Dříve, do hluboké historie sahající poměry mezi pronajímatelem (vlastníkem zemědělské půdy) a nájemcem bylo možno charakterizovat jako formy realizace monopolu vlastnictví a užívaní nevyrobitelného výrobního faktoru. Nynější poměry jsou natolik změněny, že šest a půl milionů vlastníků a spoluvlastníků všech nemovitostí, se postupně dostávají do zvláštního druhu monopsonní závislosti na schopnosti a ochotě ne více jak tří tisíc nájemců výrobně využívat půdu. Prozatím je tato kritická otázka legislativně řešena ve prospěch vlastníků. Jejich ekonomicko sociální postavení lze nazvat spíše svízelným bojem o další existenci, než perspektivní a zajištěnou budoucností. Postup a legislativní úprava prodeje státní půdy, s vyloučením všech právnických osob dražebním způsobem, rozporuplnou problematiku neřeší a dále prohlubuje. Nákupy tak zvaně soukromými vydražiteli jsou orientovány především na potenciálně stavební pozemky. Účel těchto nákupů se změní při uvolnění prodeje cizím osobám. Tabulka 4.4. Najatá zemědělská půda v roce 2005 Skupiny podle ha zem. podniků celkem 0 0-1 1-3 3-5 5-10 10-20 20-30 30-50 50-100 100-<500 500-<1000 1000-<2000 2000-<3000 >=3000

Výměra celkem ha

Průměr na 1 ZJ ha

3 048 877,03 0,00 242,41 1 503,77 1 600,67 4 806,63 12 580,24 14 711,65 31 356,67 86 138,28 437 527,16 508 680,73 915 131,12 542 692,31 491 905,41

72,16 0,00 0,04 0,17 0,42 1,02 2,75 6,15 12,34 30,80 137,78 632,55 1 293,61 2 268,59 3 859,83

Podíly najaté zem. půdy v % 85,7 0 11,5 12,7 15,3 20,4 27,4 35,6 44,9 59,8 77 88,9 93,1 95 95,6

Prodeje dražbou nahodilým, či spekulujícím fyzickým osobám, tuto situaci dále a dlouhodobě komplikují. Pronájem zemědělské půdy V důsledku čtyř různých etap pozemkových reforem včetně vysídlení německého a maďarského obyvatelstva došlo v českých zemích postupně ke koncentraci zemědělských podniků a výrobních kapacit a v důsledku restitucí ke zpětné atomizaci vlastnictví půdy. Takže drtivá většina pozemků zvláště u větších zemědělských podniků je obhospodařována jako pronajatá půda. Nájemné z půdy bývá mylně považováno za velmi nízké vzhledem k tomu, že je stanoveno ve výši jednoho procenta z tzv. úřední ceny půdy. Ve skutečnosti po víceletém pronájmu dochází k přelivu značných částek nájemného ve prospěch vlastníků na úkor prodražování zemědělské

83

produkce. Při výpočtech nájemného průměru jednotlivých okresů docházíme k dosti výrazným kontrastům, které však nejsou podloženy diferencovanými efekty při obhospodařování zemědělské půdy. Vyplacené nájemné za posledních 16 let dosahuje výše 29,5 mld. Kč při značných rozdílech mezi jednotlivými okresy. Pro zlepšení orientace a přehledu uvádíme v pěti kvintilech roztříděné okresy podle nájemného za 16 let v průměru z 1 ha obhospodařované půdy. Tabulka 4.5. Prvý kvintil okresů podle nájemného z 1 ha z. p. za posledních 16 let úřední cena za 1 ha z.p.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Kroměříž Olomouc Vyškov Prostějov Přerov Mladá Boleslav Hradec Králové Kolín Jičín Brno – venkov Kutná Hora Nymburk Břeclav Znojmo

83566 86129 79336 78845 77767 77007 82074 81312 75398 77254 71800 76373 76779 76181

ROČNÍ NÁJEMNÉ za NÁJEMNÉ 1991-2006 tis.Kč na ha z.p. okresy

33271 60863 32352 35952 37387 39676 41132 34159 37637 38991 32811 35105 38042 67118

12,499 12,357 11,722 11,712 11,493 11,198 11,168 11,154 11,096 11,019 10,612 10,592 10,206 10,135

NÁJEMNÉ 1991-2007 tis.Kč za okresy

532340 973811 517634 575232 598188 634811 658115 546540 602189 623858 524984 561676 608668 1073883

Prvá pětina okresů s nejvyššími nájmy z 1 ha od 12499 Kč po 10135 Kč za posledních 16 let zahrnuje nejprodukčnější okresy Dolnomoravského i Hornomoravského úvalu a Polabí. Nutno si uvědomit, že v těchto okresech za posledních 16 let bylo na nájemném zaplaceno od 0,5 mld. V okrese Kroměříž až do 1,074 mld. v okrese Znojmo. Tyto částky přesahují jak daňové odvody z nemovitostí tak i všechny reprodukční obnovovací zdroje kapitálu. Prvý kvintil představuje v sumě nájemného za posledních 16 let částku devět miliard třicet jedna milionů a devět set dvacet devět tisíc korun. Tzn., že prvá pětina okresů je zatížena více jak celou třetinou nájemného odčerpaného ze zemědělství za posledních 16 let. Druhý kvintil od 15. do 30. okresu, kde nájemné za posledních 16 let z 1 ha dosahovalo od 7000 Kč do 10000 Kč. Tabulka 4.6. Druhý kvintil okresů podle nájemného z 1 ha z. p.za posledních 16 let úřední cena za 1 ha z.p. v Kč

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Hodonín Praha – východ Mělník Uherské Hradiště Pardubice Chrudim Litoměřice Praha – západ Kladno Louny Svitavy Třebíč Opava Blansko Havlíčkův Brod Most

ROČNÍ NÁJEMNÉ za okresy

66515 71604 69664 62441 63278 64094 63790 65662 67758 58988 54315 55566 56376 50746 51399 60450

35431 21198 19501 25575 23869 28837 36205 14732 24124 31890 33310 42372 28885 16891 34467 5289

84

NÁJEMNÉ 1991-2006 tis.Kč na ha z.p.

9,982 9,905 9,542 9,374 9,214 9,105 8,757 8,672 8,615 8,045 7,733 7,696 7,679 7,599 7,490 7,096


566896 339174 312017 409197 381901 461397 579280 235710 385976 510234 532953 677951 462167 270254 551475 84619

V druhé pětině okresů kromě zbylých oblastí Dolnomoravského úvalu, Polabí a Středních Čech se vyskytují již velmi smíšené okresy, u nichž se pohybuje nájemné sestupně od 10000 Kč po 7000 Kč za posledních 16 let. Zajímavé jsou i takové okresy jako Svitavy, Třebíč, Havlíčkův Brod, u nichž je půda převážně v bramborářské výrobní oblasti a svojí rovnoměrnou úrodností vykazuje předpoklady mírně nadprůměrného základu pro vyměřování nájemného. V této skupině okresů došlo k dosti diferencované restrukturalizaci rostlinné a živočišné výroby jako např. v okresech Mělník, Praha východ a hlavně Most, kde došlo k výraznému snížení podílu živočišné výroby. V druhé pětině okresů dosti výrazně klesá celková suma a to ze dvou důvodů, jednak pro nižší úroveň nájemného z 1 ha a mimo to v části okresů se jedná o menší rozlohy jako okres Most, Mělník i Louny. Přesto částka šest miliard sedm set šedesát jedna milionů a dvě stě jedna tisíc rovněž přesahuje veškeré reprodukční aktivity, zvláště bereme-li v úvahu výrazné poklesy stavu skotu právě v těchto okresech jako Mělník, Most, Kladno a Praha západ. Třetí – středová pětina okresů s poměrně vyrovnanou úrovní nájemného z pronajaté zemědělské půdy. Většinou se jedná o okresy s převahou bramborářské výrobní oblasti. Tabulka 4.7. Třetí kvintil okresů podle nájemného z 1 ha z. p. za posledních 16 let úřední cena za 1 ha z.p.

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

Pelhřimov Česká Lípa Písek Plzeň – jih Tábor Ústí nad Orlicí České Budějovice Rychnov nad Kněžnou Rakovník Náchod Plzeň – sever Benešov Beroun




47872 49831 47865 46576 49097 48498 49185

30252 14221 24414 21371 28683 27975 35234

7,035 7,014 6,943 6,825 6,814 6,801 6,786

484028 227537 390622 341930 458927 447598 563751

47079 52836 50038 48973 49615 47075

19954 15200 18693 23110 31314 11982

6,752 6,744 6,698 6,598 6,557 6,522

319265 243193 299094 369766 501031 191706

Třetí středová skupina je vnitřně nejméně diferencovaná od 7000 Kč po 6522 Kč nájemného za posledních 16 let z 1 ha obhospodařované půdy. Přitom však se jedná o okresy již z velké části v náročných výrobních poměrech. Jako okresy: Česká Lípa, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou i Benešov a Beroun. Celková částka odčerpaná z reprodukčního procesu těchto okresů představuje čtyři miliardy osm set třicet osm milionů a čtyři sta čtyřicet osm tisíc Kč. Tabulka 4.8. Čtvrtý kvintil okresů podle nájemného z 1 ha z. p. za posledních 16 let 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Strakonice Chomutov Zlín Nový Jičín Rokycany Příbram Šumperk Domažlice Jindřichův Hradec Žďár nad Sázavou Cheb

úřední cena za 1 ha z.p.




45101 51518 43814 44962 44101 44142 43458 44305 43676 42922 41671

23183 11225 15472 18832 9426 23572 18029 22134 30163 29121 14534

6,470 6,464 6,326 6,318 6,263 6,193 6,180 6,031 5,999 5,851 5,723

370933 179601 247548 301316 150817 377153 288466 354137 482610 465931 232536

85

55 56 57 58 59

Liberec Ostrava – město Jihlava Tachov Semily

42435 47093 38480 39461 35490

9442 2554 22506 16658 8695

5,568 5,511 5,387 5,259 4,955

151075 40870 360089 266525 139112

Čtvrtý kvintil je charakteristický klesající úrovní nájemného z 1 ha a relativní menší diferencovaností mezi okresy, ale nejzávažnější je otázka zda tento soubor okresů není relativně zatěžován vyšším nájemným vzhledem k nižší úrodnosti obhospodařované půdy. Ve všech těchto okresech mizí výrobní oblast řepařská a naopak je již zde zastoupena výrobní oblast bramborářsko ovesná a nemalé prvky horských výrobních podmínek. Šestnáctiletý souhrn nájemného je rozložen od 6470 Kč po 4955 Kč z 1 ha. Na základě uvedených tabulek můžeme říci, že ve velké části zemědělských podniků odvod nájemného výrazně prodražuje zemědělskou výrobu a tím znesnadňuje trvalý rozvoj hospodaření v uváděných okresech. Přes zhoršené podmínky byly z této skupiny okresů odvedeny ve prospěch vlastníků čtyři miliardy čtyři sta osm milionů a sedm set osmnáct tisíc korun nájemného z obhospodařované půdy. Tabulka 4.9. Pátý kvintil okresů podle nájemného z 1 ha z.p. za posledních 16 let Pořadí

60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73

úřední cena


NÁJEMNÉ 1991-2006

NÁJEMNÉ 1991-2007

Za 1 ha z.p.

V tis. Kč

tis. Kč/ha

tis.Kč za okresy

Karviná Trutnov Frýdek– Místek Prachatice Teplice Klatovy Karlovy Vary Český Krumlov Děčín Ústí nad Labem Bruntál Sokolov Vsetín Jablonec nad Nisou

53378 39234 38417 38594 46924 36707 39172 31872 39491 35608 35946 31977 28567 28214

1461 9868 9512 12297 2046 20808 13578 12382 6947 2738 15060 2639 5860 1398

4,925 4,824 4,781 4,777 4,626 4,553 4,491 4,405 4,370 4,262 3,934 3,641 3,575 3,502

23378 157885 152197 196752 32738 332931 217250 198115 111145 43812 240955 42230 93753 22362

Pátá pětina okresů představuje skupinu s nejobtížnějšími výrobními podmínkami a také s nejvýraznějším poklesem výrobního potenciálu v dané oblasti. Není asi náhodou, že všechny okresy jsou současně alespoň částečně okresy příhraničními a z převážné většiny zahrnují bramborářsko ovesnou a horskou výrobní oblast. Přes tyto nepříznivé podmínky bylo v těchto okresech za 16 let zaplaceno z 1 ha obhospodařované půdy od 3502 Kč až po 4925 Kč. Celková suma nájemného činí miliardu osm set šedesát pět milionů a pět set dva tisíce korun. 4.3. Sociální situace v zemědělství Snižování zaměstnanosti v zemědělství pokračovalo i v roce 2005, tempo úbytku se však proti předchozímu roku poněkud zpomalilo. Absolutní počet pracovníků v zemědělství poklesl v roce 2005 na 136,6 tis. což představovalo meziroční snížení o 3,1 %. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství poklesl na 2,8 % (proti roku 2004 o 0,1 p. b.). Nejvyšší relativní úbytek pracovníků (obdobně jako v předchozích letech) zaznamenala družstva (o 6,8 %), nižší úbytek se projevil v obchodních společnostech (o 1,9 %) a v podnicích fyzických osob (o 1,7 %).

86

Ve struktuře celkové zaměstnanosti v zemědělství převládají obchodní společnosti, v nichž pracuje více než polovina všech zemědělců (52,8 %), v družstvech pak čtvrtina (25,3%) a v podnicích fyzických osob více než pětina (21,7 %). Meziročně nedošlo k výrazným změnám, nadále pokračoval především trend poklesu podílu zaměstnanosti v družstvech ve prospěch obchodních společností. Údaje o věkové a profesní struktuře zaměstnanosti v zemědělství a struktuře zaměstnanosti podle pohlaví čerpají z pramenů: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (4. čtvrtletí 2004, 2005), ČSÚ 2005, 2006. Data se vztahují k zemědělství, myslivosti a souvisejícím službám. Poslední údaje o vzdělání zemědělců jsou dostupné za rok 2003. Čerpají z pramene: Strukturální šetření v zemědělství 2003, ČSÚ 2004. Jsou podrobněji analyzovány ve Zprávě o stavu zemědělství České republiky za rok 2004, MZe 2005. Pramen: Čtvrtletní výkaz pro ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví (průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách, podniky s 20 a více zaměstnanci), 1. až 4. čtvrtletí 2005, ČSÚ 2006. Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (4. čtvrtletí 2004, 2005), ČSÚ 2005, 2006. Data se vztahují k zemědělství, myslivosti a souvisejícím službám. Míry specifické agrární i srovnatelně vyjádřené obecné nezaměstnanosti uváděné v textu mají pouze orientační charakter; ukazatele zahrnují nezaměstnané registrované na úřadech práce i zprostředkovatelnách práce a neregistrované nezaměstnané, kteří pracovali v posledních 8 letech. Míra registrované nezaměstnanosti v ČR publikovaná MPSV a zjišťovaná na základě evidence úřadů práce k 31. 12. 2005 činila 8,9 %. Údaje pro výpočet srovnatelné míry registrované agrární nezaměstnanosti nejsou dostupné. Ve věkové struktuře pracovníků v zemědělství ve srovnání s rokem 2004 nedošlo k výrazným změnám. V roce 2005 představovali nejčetnější kategorii v zemědělství pracovníci ve věku 45 - 59 let (51 %), dále následovaly kategorie 30 - 44 let (30,8 %), 15 - 29 let (12,1 %) a nad 60 let (6,1 %).V meziročním srovnání se projevil zejména pokles podílu pracovníků ve věkové kategorii 30 - 44 let (o 2,1 p. b.) a nárůst v kategorii 15 - 29 let (o 2,2 p. b.), kde však v subkategorii 15 - 24 let došlo k mírnému poklesu (o 0,6 p. b.). V dlouhodobějším srovnání je patrný postupný nárůst podílu pracovníků v kategorii nad 60 let (o 2,9 p. b. proti roku 2000) a zároveň pokles ve věkové skupině 15 - 24 let (o 3,9 p. b. proti roku 2000). Věková struktura pracovníků v odvětví zůstává nepříznivá i ve srovnání s věkovou strukturou pracovníků národního hospodářství celkem. Mezi zemědělci byl v roce 2005 proti pracovníkům národního hospodářství vyšší podíl pracovníků ve věku nad 45 let (o 17,5 p. b.) a nižší podíl pracovníků ve věkových kategoriích 15 - 29 let (o 9,1 p. b.) a 30 - 44 let (o 8,4 p. b.). Diference věkové struktury zemědělců se vůči pracovníkům národního hospodářství v posledních dvou letech neprohloubila.

87

Vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství se po celé transformační období zvyšuje. Nejvyšší podíl představují pracovníci vyučení a jejich podíl zůstává prakticky stabilizován (54,2 % v roce 2003). Výrazně se snižuje podíl pracovníků se základním vzděláním (na 18,6 % v roce 2003) a narůstá podíl pracovníků s úplnou středoškolskou kvalifikací (na 21,0 % v roce 2003) a vysokoškolskou kvalifikací (na 6,2 % v roce 2003). Přes uvedené pozitivní změny vzdělanostní struktury zůstává vzdělanostní úroveň zemědělců i nadále výrazně nižší než pracovníků národního hospodářství celkem. Mezi zemědělci jsou výrazně vyšší podíly pracovníků se základním vzděláním a vyučených, naopak výrazně nižší podíly pracovníků se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Podle klasifikace zaměstnání představovali v roce 2005 ve struktuře zaměstnanosti v zemědělství 36,9 % kvalifikovaní dělníci, 17,8 % obsluha strojů a zařízení, 13,5 % techničtí pracovníci, 12,0 % pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 10,2 % řemeslníci a opraváři, 3,7 % vedoucí a řídící pracovníci, 2,8 % nižší administrativní pracovníci, 1,9 % odborní a vědečtí pracovníci a 1,2 % provozní pracovníci ve službách a obchodu.V meziročním srovnání se profesní struktura odvětví výrazně nezměnila. 4.4. Technická vybavenost Konkurenceschopné zemědělství závisí do značné míry na stavu zemědělské techniky, která významně ovlivňuje produktivitu práce, ekonomiku výroby a samozřejmě konkurenceschopnost daného zemědělského podniku. Proces modernizace českého zemědělství byl v ČR zakončen v sedmdesátých letech za účinné podpory strojových investic formou dotací. Zemědělská technická politika spočívala v přidělování limitů na stroje a přímou dotaci investic. V osmdesátých letech pak došlo k určitému útlumu dotací na investice do strojů, obnova strojů stagnovala, nákupy nových strojů nezabezpečovaly ani prostou reprodukci a důsledkem bylo pozvolné stárnutí strojového parku. V období transformace a privatizace zemědělských podniků se obnova strojové techniky téměř zastavila. Kromě problémů s nedořešeným majetkovým vypořádáním byly hlavními příčinami nepříznivá finanční situace zemědělských podniků a výrazný nárůst pořizovacích cen techniky. Na zlepšení tohoto stavu se podílel Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který zlepšoval přístup k investičním prostředkům možností rozložení úvěrových splátek a příspěvkem na úrok z úvěru. Přes relativní zlepšení situace v posledních dvou až třech letech byla v předcházejícím období zanedbávaná včasná obnova strojové, především traktorové techniky. Restrukturalizací českého zemědělství došlo k nevyváženému rozdělení podle výrobních odvětví a hlavně podle velikostních skupin zemědělských podniků.

88

Tabulka 4.10. Stroje a zařízení k 30. 9. 2005

Zdroj: Agrocenzus 2005 4.5. Služby na venkově Rozvíjení agrotechnických, technických, komunálních i osobních služeb na venkově Služby na rozdíl od všech druhů výrob prošly po roce 1991 progresivním vzestupem. V posledních letech představují služby víc než trojnásobek rozsahu výkonů celkem v porovnání se zemědělstvím. Nejvýraznější rozdíly při srovnání materiální výroby a služeb: • výsledkem výrobního procesu je po určitou dobu zhmotnělá výkonová práce v podobě užitných vlastností hotového výrobku, • výroba a spotřeba výrobků musí být časově, prostorově i účelově oddělena od prostorů , času i způsobu jejich užívání: o služby na rozdíl od výroby musí být prostorově, časově i druhově sjednoceny včetně procesu jejich užívání, o uživatel služeb v drtivé většině musí být přítomen nebo sám účasten výkonu a působení prospěšného procesu služeb,

89

• výroba pro zefektivnění se zpravidla specializuje, zhromadňuje a značné rezervy jsou skryty v kombinaci a prostorovém rozmístění na sebe navazujících výrob a výrobních služeb: o služby se nemohou vytvářet do zásoby a jejich provedení se musí přizpůsobovat době, místu, vzniku jejich potřeby resp. požadavků na ně, o služby kromě kvalifikační úrovně mají zvláštní kvalitu ve včasnosti a jejich specifičnosti, o značná část služeb má stochastický charakter od minimální potřeby až po havarijní rozsáhlé služby při boji s přírodními nebo i společenskými živly.

Tabulka 4.11. Vývoj mezipodnikových služeb za předešlých pět let Ukazatel

Výkony vč.obchodní marže Tržby na 1 pracovníka Průměrná hr. měs. mzda na 1 přepočt.osobu Průměrný počet pracovníků na 1 podnik

Měr. jedn.

INDEXY2005/00

2000

2005

mil. Kč tis. Kč

159% 143%

373786 940,8

595510,1 1343,783

Kč osoby

137% 99%

14849 1,9

20365,06 1,886867

Tento vývoj uvádíme jen jako ilustraci v porovnání ke stagnaci a variabilitě tržeb a výkonu celkem za celý sektor zemědělství, který přes změny cen kolísá od 95-ti do 110-ti mld. Kč za rok. Tržní služby zahrnují další složky pro konečnou spotřebu a představují v řadě případů hlavní ekonomické aktivity zvláště ve velkých městech. 4.6. Reklama na potravinářské výrobky Ještě závažnější je zjištění že v posledních deseti letech především po roce 2000 došlo a stále dochází ke zvyšování výdajů na reklamu. Následující ilustrativní údaje uvádíme proto, že nejméně 50% těchto výdajů je tvořeno náklady na reklamu potravin, nápojů, alkoholu, tabáku a drogistických výrobků, jejichž surovinový původ je produkován zemědělstvím nebo dovážen. Je zajímavou zvláštností, že omezení reklamy vůči dětem nelze uplatňovat např. u nealkoholických nápojů, jejichž spotřebitelské ceny často přesahují jednotkovou cenu u nás nejrozšířenějšího alkoholického nápoje, tj. piva. Zatímco méně stupňové pivo, ne věhlasných značek, se v litrové ceně pohybuje pod 20kč, většina nealkoholických nápojů známých značek přesahuje 30 až 50 Kč za 1 litr. Tyto jevy nelze posuzovat izolovaně, protože každý výdaj za vyšší cenu předmětu denní spotřeby snižuje reálnou poptávku po všech ostatních produktech, z nichž značná část, jako jsou náklady na bydlení, dopravu do zaměstnání a na telekomunikační služby, je cenově vnucována konečnému spotřebiteli, provozovateli, těchto služeb. Na nejfrekventovanějších místech, jako např. nádražích, bývají rozmístěny nápojové automaty potravinářské produkce, jejichž cena za litr se pohybuje od 64 do 96 Kč.

90

Tabulka 4.12. Vývoj výdajů a tržeb za reklamu Ukazatel Výkony vč.obchodní marže (v mil. Kč) Tržby celkem (v mil. Kč) Tržby na 1 pracovníka (v tis. Kč) Prům. měsíční mzda na pracovníka (Kč)

2000 48899,79 50031,8 2061,264 17289,47

2005 76877,72 80016,56 3460,972 27020,34

Indexy 2005/2000 118,7 119,7 133,4 114,1

Deformační vliv reklamy na vývoj spotřebitelského trhu potravin a dalších výrobků zemědělského původu se projevuje v několika směrech jako např.: • • •

•

Konečnou spotřebitelskou cenu určuje skupina firem, které ve vertikálních řetězcích nabyly dominantního postavení. Byly setřeny veškeré charakteristické rysy místních potravinových trhů a masivní reklama podřizuje si trh potravin nejen v jeho finální části, ale i ve struktuře v celostátním a částečně i mezinárodním měřítku. Střední a menší výrobce potravin nutí nadvláda mezinárodních monopsonů dopouštět se dvojí protipolarické diskriminace, kdy vynucené slevy velkoodběrateli musí kompenzovat zhoršováním tržních podmínek i zvyšováním cen vůči menším a malým odběratelům. Tato diskriminace se projevuje nejen v oblasti cen, ale i v různých vynucených zvýhodněních jako jsou dodávky bez úhrady zboží na zaváděcí zkoušku, opožďování splátek dodaného zboží až na několik měsíců a nemalou diskriminační překážkou pro menší dodavatele je schopnost okamžité změny v rozsahu a době dodání, které vzhledem k omezeným kapacitám nemohou splnit a musí se spokojit se znevýhodněním subdodávek větším, kompletačním firmám.

4.7 Ubytování a rekreace Na českém i moravském venkově, přes jeho ozdravný vliv při pobytu městského obyvatelstva jsou stále hůře využívány hotelové kapacity pro cestovní ruch. Kromě čtyř velkoměst se jedná o velmi diferencovanou prostorovou koncentraci ubytovacích a stravovacích kapacit pro rozvíjení obecného i specifického cestovního ruchu. Protože informace o značných rozdílnostech nejsou všeobecně známy, uvádíme přehled všech venkovských okresů ve dvou skupinách nadprůměrné a podprůměrné prostorové koncentrace hotelových kapacit v České Republice. Tabulka 4.13. Okresy s nadprůměrnou koncentrací hotelových a ubytovacích kapacit. Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Ubyt.zař. Hotel.j. 2 2 Okres /100km /100km Pořadí Jablonec nad Nisou 155,47 61,19 15 Semily 151,50 39,48 16 Trutnov 117,26 45,51 17 Brno-město 105,22 36,52 18 Liberecký kraj 71,70 22,23 19 Český Krumlov 60,80 9,60 20 Praha 11 * 54,97 18,32 21 Královéhradecký kr. 44,01 15,78 22 Jeseník 39,22 11,96 23 Cheb 38,91 15,11 24 Prachatice 31,71 9,02 25

91

Okres Liberec Klatovy Teplice České Budějovice Jihočeský kraj Česká Lípa Zlín Vsetín Náchod Rychnov n. Kněžn. Jičín

Ubyt.zař. Hotel.j. 2 2 /100km /100km 29,84 10,49 29,55 9,59 29,00 13,65 27,82 5,23 27,20 5,79 27,09 7,39 27,09 9,13 26,16 8,49 25,85 8,70 25,25 7,21 24,69 6,65

12 13 14

Karlovy Vary Děčín Karlovarský kraj

30,90 30,14 29,99

13,21 14,74 12,16

26 27 28

Ústí nad Orlicí Frýdek-Místek Mladá Boleslav

23,56 23,02 22,78

6,48 8,80 6,24

Tato skupina okresů s nadprůměrnou hotelovou a ubytovací prostorovou koncentrací je dána na jedné straně hospodářskou a obchodní významností jako České Budějovice, Mladá Boleslav, Liberec, Děčín, Česká Lípa a Zlín, na straně druhé je tvořena turistickými a sportovními centry. V ostatních okresech převážně s větší váhou zemědělského a průmyslového potenciálu je vzhledem k dalším možnostem výstavby a adaptability ubytovacích zařízení možné rozšiřovat obchodně-turistický potenciál v relativně zdravém prostředí. Kromě většiny nížinných okresů jsou zde uváděny i oblasti s vysokým stupněm zalesnění s levným přístupem k ubytovacím a stravovacím kapacitám, jejichž potenciál zatím není nejen využit, ale ani v perspektivě dostatečně doceněn. Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Ubyt.zař./ Z toho 2 hotely Poř. Okres, kraj 100 km Beroun 21,00 5,89 31 Jindřichův Hradec 19,86 5,04 32 Břeclav 19,52 6,48 33 Ústí nad Labem 19,51 7,41 34 Zlínský kraj 19,37 6,58 35 Praha-východ 19,35 9,08 36 Šumperk 17,25 6,16 37 Sokolov 17,00 6,24 38 Znojmo 16,92 4,64 39 Bruntál 16,77 6,45 40 Chomutov 16,58 7,06 41 Tábor 16,05 3,92 42 Plzeňský kraj 16,02 5,09 43 Ústecký kraj 16,01 6,95 44 Moravskoslezskýkraj 15,86 6,55 45 Jihomoravský kraj 15,71 5,26 46 Blansko 15,38 4,77 47 Žďár nad Sázavou 14,29 4,72 48 Středočeský kraj 14,19 4,70 49 Chrudim 14,17 3,98 50 Olomoucký kraj 14,16 5,06 51 Karviná 14,12 7,49 52 Příbram 13,82 2,95 53 Mělník 13,62 5,34 54 Pardubický kraj 13,54 4,20 55 Nový Jičín 13,40 5,01 56 Strakonice 12,89 3,00 57 Kutná Hora 12,54 4,47 58 Pelhřimov 12,33 2,25 59 Jihlava 12,29 2,46

92

Okres, kraj Domažlice Kladno Písek Litoměřice Uherské Hradiště Kraj Vysočina Kroměříž Rokycany Rakovník Nymburk Benešov Brno-venkov Tachov Kolín Pardubice Prostějov Most Plzeň-sever Havlíčkův Brod Svitavy Olomouc Opava Hodonín Hradec Králové Třebíč Plzeň-jih Přerov Vyškov Louny ČR celkem

Ubyt.zař./ Z toho 2 100 km hotely 12,19 3,33 11,99 4,05 11,69 3,25 11,53 3,68 10,70 3,63 10,60 2,82 10,50 4,25 10,26 3,48 10,11 2,90 9,70 4,11 9,58 3,74 9,21 3,70 8,99 3,77 8,75 3,55 8,32 3,04 8,18 2,86 7,92 4,50 7,63 1,74 7,43 2,06 7,04 3,00 7,03 3,72 6,82 3,15 6,63 2,67 6,63 2,74 6,39 2,11 6,39 1,67 6,11 1,92 4,84 2,36 4,83 1,61 22,73 7,45

4.8. Závěry a výhled do budoucna Nejzanedbanější složkou naší agrární politiky je ignorování kladných zkušeností sousedního Rakouska, které rozvíjí tzv. prodeje ze selského dvora a společné zákonně chráněné značky nebo přídavky ke značkám, jsou aplikovány na základě mezinárodních dohod v celém Tyrolském oblouku. Problémovými oblastmi českého zemědělství jsou: • zastaralost technického vybavení • nižší technologicko-technická konkurenceschopnost zemědělství a zpracovatelského průmyslu • zlepšování odbytu a zvyšování přidané hodnoty zemědělských produktů • nedostatek pracovních příležitostí na venkově mimo agrární sektor • dopravní obslužnost a infrastruktura na venkově • věková struktura pracovníků v zemědělství. Strukturální nerovnováha - Jak ji řešit? • Přesvědčit odběratele a spotřebitele o kvalitě a bezpečnosti českých výrobků • Majetkové propojení zpracovatelů a prvovýrobců • Využití rostlinných produktů pro průmyslové další zpracování.

93

Kap 5. Ekologické zemědělství jako alternativa budoucnosti českého venkova „Určitě ne poslední místo v řešení strukturální nerovnováhy zemědělské soustavy má ekologické zemědělství, které se slibně rozšiřuje a má perspektivu“. Slova předsedy Agrární komory Jana Veleby na XIV sněmu ve Velké Bystřici, 28.-29.3 2007 (Agrobase). Ekologické zemědělství (EZ) je součástí Agroenvironmentálních opatření (AEO), je podopatřením A. V předchozí zprávě projektu jsme se zabývali AEO obecně, současná studie se zaměří jen na část prvního podopatření – na ekologické zemědělství a ekologické zemědělce. Ekologické zemědělství je v principu založené na ekologicky šetrném způsobu hospodaření, který využívá pouze tradičních přístupů a přírodních surovin. Vždy je sledována rovnováha mezi produkcí vysoce kvalitních, zdravotně příznivých potravin a péčí o zdravé životní prostředí na celé farmě. Především je kladen důraz na zachování přirozené úrodnosti půdy, na vyvážený osevní postup, omezení negativních vlivů na pozemcích (eroze, kontaminace cizorodými chemickými látkami), vytvoření příznivých podmínek chovaným zvířatům a zajištění ustájení, které odpovídá jejich etologickým a fyziologickým podmínkám. Na pozemcích ekologických farem není dovoleno pěstovat, chovat či využívat geneticky modifikované organismy (EAFRD). 5.1. Současný stav ekologického zemědělství v ČR V porovnání se snižující se váhou zemědělství v NH, má ekologické zemědělství vzrůstající tendenci. Začalo v 1990, ale od té doby se zvyšuje rozloha i počet hospodařících subjektů. K 31.5. 2007 v České republice hospodařilo 1 146 ekologických farem na výměře 315 581 ha, což činilo 7,41 % výměry zemědělského půdního fondu ( www.mze.cz,[email protected]). V letech 1990-1991 vzniklo pět svazů ekologických zemědělců. Později došlo ke sloučení několika z nich a v současné době působí v ČR svaz PRO-BIO se sídlem v Šumperku a sdružení LIBERA v Praze. Od roku 1990 se také vyplácely první finanční podpory, které byly bez náhrady zrušeny v roce 1992 a znovu zavedeny až v roce 1998. Od tohoto roku dochází k nárůstu počtu podniků i výměry zemědělské půdy v systému EZ. Tabulka 5.1. Vývoj výměry zemědělské půdy v EZ v ČR Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet podniků celkem 3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 654 721 810 836 829 963 1 146

Výměra zem. půdy v EZ ha 480 17 507 15 371 15 667 15 818 14 982 17 022 20 239 71 621 110 756 165 699 217 869 235 136 254 995 263 299 254 982 281 535 315 581

94

% podíl ze zem. půdního fondu 0,41 0,36 0,37 0,37 0,35 0,4 0,47 1,67 2,58 3,86 5,5 5,97 6,16 5,98 6,16 5,98 6,61 7,41

Zdroj: Aktuální stav ekologického zemědělství 200, Mze odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie,www.mze.cz,[email protected],Ekologické zemědělství 2006, Ročenka Pro Bio 2006, Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Bioinstitut, o. p. s V roce 1999 pověřilo Ministerstvo zemědělství kontrolou EZ v celém rozsahu obecně prospěšnou společnost KEZ, která byla až do roku 2005 jedinou kontrolní organizací v ČR. Výrazným posunem bylo v roce 2000 přijetí zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb., kdy došlo k plné harmonizaci českých standardů EZ s předpisy EU. ČR byla také v roce 2000 zapsána na tzv. „Seznam třetích zemí“, který umožnil exporty do zemí EU. Sledujeme-li vývoj struktury půdního fondu v EZ, poprvé v historii můžeme zaznamenat překročení výměry 20 000 ha na orné půdě na celkových 20 766 ha. Meziroční nárůst výměry na orné půdě tedy v roce 2005 činil 5,4% a orná půda tak tvořila 8,1% z celkové výměry zemědělské půdy v EZ. Na trvalých travních porostech (TTP) došlo naopak k poklesu o 25 423 ha a TTP tvořily 82,4% z celkové výměry zemědělské půdy v EZ. Dominující hospodaření na TTP v horských a podhorských oblastech se zaměřením na údržbu krajiny je však stále hlavní charakteristikou EZ v České republice, viz tabulka č.5.2. Tabulka č.5.2. Využití půdy ekologickými zemědělci Užití půdy

2003 výměra (ha) abs. % 19 637 7,7

2004 výměra (ha) abs. % 19 694 7,5

2005 výměra (ha) abs. % 20 766 8,1

2006 výměra (ha) abs. % 23 479 8,5

2007 výměra (ha) abs. % 30 580 9,8

TTP

231 683

90,9

235 379

89,4

209 956

82,4

232 190

81,4

258 079

82,6

Trvalé kultury Ostatní plochy Celkem

928

0,36

1 170

0,4

820

0,3

1196

0,4

1590

0,5

2747

1,08

7 056

2,7

23 440

9,2

24 671

8,7

25 331

8,02

254 995

100

263 299

100

254 982

100

281 535

100

315 581

100

Orná půda

Zdroj: Ekologické zemědělství 2006, Ročenka Pro Bio 2006, Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Bioinstitut, o. p. s Od roku 2004 byly podmínky státní podpory pro ekologické zemědělství upraveny programovým dokumentem HRDP. Jedním z titulů v rámci agroenviromentálních opatření (AEO) je opatření A - ekologické zemědělství. Podmínky poskytování dotací na EZ jsou stanoveny v nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění AEO, ve znění pozdějších předpisů. Ekologičtí zemědělci mohou také využívat zvýhodněné bodové bonifikace při žádání o peníze z Operačního programu Zemědělství (OP). Výše dotace v rámci AEO je rozdílná v závislosti na pěstované kultuře v roce 2007 podle kurzu EUR/Kč – 27,525: 155 EUR/ha, 4 266 Kč/ha na hospodaření na orné půdě; 71 EUR /ha, 1 954 Kč/ha na hospodaření na travních porostech; 849 EUR/ha, 23 368 Kč/ha na pěstování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic; 564 EUR/ha, 15 524 Kč/ha na pěstování zeleniny a speciálních bylin na orné půdě. Zdroj: Současný stav ekologického zemědělství 2007, MZe

95

5.2. Podmínky hospodaření ekologických zemědělců v ČR- Empirická studie 1. Cíle studie Předmětem našeho empirického šetření bylo zjistit jak ekologičtí zemědělci vnímají svoje postavení na trhu, svoji konkurenceschopnost vůči konvenčnímu zemědělství a na zahraničním trhu. Jaké jsou hlavní problémy a jak je možné tyto problémy a překážky podle ekologických zemědělců nejlépe odstranit. Dále jsme testovali jejich závislost na ekologickém typu dotačních titulů. Rok 2013 bude pro české zemědělce zlomový - znamená konec produkčně motivovaných dotací od EU a zároveň zrušení celní bariery EU a dotací zemědělskému exportu, podle požadavků WTO. Zajímalo nás hodnocení těchto očekávaných změn společné zemědělské politiky po roce 2013. Studie se snažila odpovědět na otázky: Ví ekologičtí zemědělci o změně společné zemědělské politiky po roce 2013? Jaká je jejich strategie hospodaření? Jak vnímají své postavení a roli na venkově? 2. Metodika Provedli jsme dvě sociologická šetření zaměřená na to, jak ekologičtí zemědělci vnímají svoje postavení v národním a mezinárodním konkurenčním prostředí. První šetření bylo pilotní a bylo provedeno formou strukturovaných rozhovorů v zimě roku 2006 (viz tab. č.3) Na toto šetření navázalo v létě 2007 druhé šetření, prováděné tazateli formou dotazníkového sběru. Dotazníkové šetření využilo výsledků pilotních rozhovorů k doplnění a konstrukci otázek v jednotlivých tématických okruzích dotazníku. Tabulka 5.3. Pilotní vzorek oslovených ekologických zemědělců Ot.č. Obsah otázky Hlavní odpovědi 1 Zlom rok 2013? většinou ne 2 Bez dotací konkurence schopní? ne bez podprogramu EZ 3 Co by nejvíce pomohlo? ekologické ceny ekologický trh módní vlna bio-potravin 4 Kde vidíte největší problém v EZ? eko-zemědělci nevlastní zprac. článek malá koncentrace EZ nízká koncentrace ekologického kapitálu chybí koncentrace ekologického trhu. Zdroj: Empirické šetření 2006, pilotní rozhovory, n = 10 EZ. Strukturu dotazníku roku 2007 lze rozdělit do pěti tématických okruhů. Po úvodní sociologické anamnéze týkající se věku, vzdělání, místa a délky hospodaření respondenta, následuje část druhá, zaměřená na „konkurenceschopnost“. V této části jsme chtěli zjistit informovanost a připravenost respondentů na změnu ve společné zemědělské politice EU, ke které dojde v roce 2013. Třetí část dotazníku nazvaná „výrobek na trhu“ má otázky zaměřené na možnosti a bariery uplatnění bioprodukce na trhu a navrhovaná řešení nedostatků. Ve čtvrté části dotazníku „stav životního prostředí a krajiny“ se zaměřujeme na motivaci ekologického typu hospodaření, nejvýhodnější specializaci v rámci ekologického zemědělství a vztah ekologických zemědělců ke krajině, v níž hospodaří. Závěrečná, pátá část dotazníku nazvaná „venkov“, zkoumá jak respondenti vnímají propojení dotačních titulů s rozvojem venkova, kde hospodaří.

96

3. Popis souboru - sociální anamnéza dotazovaného souboru zemědělců Z 96ti oslovených respondentů bylo 76% mužů a 24% žen (viz příloha A. graf č.1). Toto složení odpovídá i obecné situaci v českém zemědělství, kde převládají muži jako fyzické osoby.

Graf č.1 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání

Vyučen v oboru 16%

Základní 4%

Vysokoškolské 29% Vysokoškolské

Vyšší odborné 14%

Střední 37%

Vyšší odborné Střední Vyučen v oboru Základní

Ve věkové struktuře převládá střední a starší generace 40-59 let, více jak 30 procentní zastoupení má generace mladá ve věkovém rozmezí 20-39 let. Průměrná délka hospodaření je do 17ti let (viz příloha A. graf č.2). Většina respondentů začala hospodařit až po roce 1990, kdy byla zavedena státní podpora pro ekologické zemědělství (viz příloha A. graf č.3).

Graf č.2 Četnost zaměstnání rodinných příslušníků Ostatní 13%

4 rodinný přísl. 15%

2 rodinný přísl. 31% 1 rodinný přísl. 41%

Zajímavá je vzdělanostní struktura oslovených respondentů, nadpoloviční většina má střední, odborné nebo vysokoškolské vzdělání. Tato situace je odlišná ve srovnání s konvenčním zemědělstvím, kde převládá spíše nižší kvalifikace, viz. Graf č. 1.

97

Graf č.3 Jak máte velkou výměru? 1001 a více ha 9%

801-1000 ha 7%

0-10 ha 4%

201-800 ha 11%

11-50 ha 25%

101-200 ha 25% 51-100 ha 17%

Ačkoli většina respondentů jsou fyzicky hospodařící osoby (71%), nejde jen o rodinné farmy, 72% respondentů uvedlo, že má zaměstnance (viz. příloha A. graf č.8 a č.16). Počet zaměstnanců svědčí o tom, že nejčastěji jde jen o doplnění rodiny jedním pracovníkem (61%), více než dva zaměstnanci jsou spíše výjimkou a maximální počet jsou čtyři zaměstnanci (11%), viz. Graf č. 2. Naše otázky na vlastnictví půdy v dotazníku byly formulovány na vlastnictví a nájem půdy zvlášť, 86% odpovídá, že je nájemcem a 89% že jsou vlastníky (viz příloha A, graf č.12 a č.13). Jde o kombinaci nájmu a vlastnictví, vzhledem k situaci v ČR, kde 90% z. p. je v nájmu, je pravděpodobné, že poměr reálné výměry půdy v nájmu a ve vlastnictví nebude vyrovnaný. Bohužel na tyto otázky jsme dostali nesignifikantní odpovědi, protože výsledný součet procent půdy v nájmu a ve vlastnictví neodpovídá celkovému procentu vlastnictví půdy dané výměry (viz příloha A graf č. 11 a 12). Výměra odpovídá situaci ekologických zemědělců v ČR. Převládá výměra do 100 ha (46%), přičemž na výměře do 50tiha hospodaří 29% zemědělců, od 50-do 100ha 17% a 25% hospodaří na výměře od 100 do 200 ha, viz graf č.3. Pro porovnání uvádíme naše výsledky s údaji svazu Pro Bio. Viz graf č. 3 a tabulka č. 5.4.

98

Tabulka 5.4. Velikostní struktura ekologických podniků k 31.12. 2006

Pramen: MZe, Zpracoval Bioinstitut o.p.s. Většina respondentů hospodaří v malých obcích do 2000 obyvatel. (viz příloha A, graf č.15). Graf č. 4 V jakém kraji hospodaříte?

12%

Ústecký Severomoravský

4% 7%

Královéhradecký

14%

Olomoucký Liberecký

5%

G

Moravskoslezský

14% 12%

Jihomoravský

17%

Karlovarský

8%

Plzeňský Vysočina

5% 14%

Jihočeský

Četnost respondentů v jednotlivých krajích odpovídá rozložení ekologických zemědělců v ČR. Největší zastoupení na území ČR mají tradičně horské a podhorské oblasti. Více než třetina eko-zemědělců hospodaří na Moravě s nejsilnějším zastoupením ve Zlínském a

99

Olomouckém kraji. V Čechách je ekologické zemědělství nejvíce rozvinuto na severozápadě, tedy zejména v Karlovarském kraji, kde je největší počet ekofarem v ČR (104 farem). Také ostatní kraje jako Jihočeský, Ústecký nebo Plzeňský mají poměrně velký počet ,ekologických podniků. (Ročenka Pro Bio 2006). Této obecné charakteristice odpovídá i náš graf č. 4, vypovídající o územním rozložení našich oslovených zemědělců.

Graf.č.5 Představuje pro Vaše podnikání rok 2013 nějaký zlom? Ne

4%

10%

4%

23%

5%

Nevím Ano-bez udání důvodu,ostatní Ano- odchod do důchodu Ano-konec podpory EAFRD Ano-ukončení hospodaření

54%

Druhá část dotazníku je zaměřená na „konkurenceschopnost“. V této části jsme chtěli zjistit informovanost a připravenost respondentů na změnu ve společné zemědělské politice EU, ke které dojde v roce 2013. Jejich reakce na tuto změnu testují otázky na hodnocení situace po odstranění celních barier, jejich investiční strategie, vnímání konkurenceschopnosti vůči ostatním členům EU. Ptáme se i na hodnocení vlivu ekologických dotačních titulů na vlastní podnikání, do jaké míry výše dotací odpovídá potřebám ekologické farmy. Většina respondentů (54%) si nedovede představit změny, které budou s rokem 2013 pro zemědělství spojeny a téměř čtvrtina (23%) se domnívá, že pro ně k žádné změně nedojde. Jen 10% uvádí, že dojde k ukončení podpory z EAFRDu, viz graf č. 5. Domníváme se, že většina respondentů pravděpodobně o chystané změně společné zemědělské politiky nemá dostatek informací nebo se o ni nezajímají. Jedním z důvodů nízkého zájmu může být i vyšší frekvence změn dotačních titulů a trendů v zemědělské politice. Naše interpretace vychází z kombinace dotazníkového šetření a z následných výběrových rozhovorů s ekozemědělci. Mnohem konkrétnější je představa spojení dotací a rozvoje venkova. Odstranění dotací po roce 2013 nadpoloviční většina hodnotí negativně jako úpadek venkova (39%), neudržované pozemky (13%) a útlum zemědělství (9%). Pouze 11% respondentů se domnívá, že ke změně nedojde a 21% nedovede situaci zhodnotit. (viz příloha B1, graf č.22) Obavy z odstranění celního protekcionismu EU nemá asi polovina oslovených respondentů, (42%) odpovědělo, že nevidí žádnou změnu pro své podnikání a 13% se dokonce domnívá, že to bude pro ně spíš výhoda. 30% respondentů nedokáže tuto změnu posoudit a jen 15% se domnívá, že půjde spíš o nevýhodu, viz graf.č.6. Odpovědi na tuto otázku lze interpretovat

100

jako silné sebevědomí ekologických zemědělců, kteří věří, že jejich produkty jsou plně konkurenceschopné i na zahraničním trhu bez pomoci státní ochrany celních bariér.

Graf č.6 Pokud padne celní ochrana v EU bude to pro Vaše podnikání výhoda nebo nevýhoda ? 1 výhoda 4%

Nevím 30%

2 menší výhoda 9%

1 výhoda 2 menší výhoda 3 bez změny

5 nevýhoda 11% 4 menší nevýhoda 4%

3 bez změny 42%

4 menší nevýhoda 5 nevýhoda Nevím

Tuto interpretaci potvrzují i odpovědi na současnou konkurenceschopnost zemědělců vůči EU, kdy 29% respondentů se domnívá, že již konkuruje a 27% bude konkurenceschopných v poměrně krátkém časovém horizontu sedmi let, viz graf č. 7

Ačkoli respondenti jsou ekologičtí zemědělci, ekologické dotace tvoří u převážné většiny z nich (61%) jen 20% přijímané podpory od státu. U 21% zemědělců je ekologická dotační podpora méně než 10%, viz. Graf č. 8.

Graf č. 7 Za stávajících podmínek kdy budete konkurovat státům EU ve svém podnikání? Nevím 21%

Více než 7 let 23%

Už konkuruji 29%

Do 7 let 15%

101

Do 3-5 let 12%

Graf č. 8 Jakou část v poměru k ostatním dotacím ve Vašem podnikání představují ekologické dotace? Téměř 100% 6% méně než 10% 21%

kolem 80% kolem 50% 3% 9%

Téměř 100% kolem 80% kolem 50% kolem 20% méně než 10%

kolem 20% 61% Nízký poměr ekologických dotací je způsoben tím, že podpora ekologického hospodaření je spíš doplňkem, úhradou újmy za dodržování ekologických podmínek hospodaření. Dotace jsou převážně využívané na rozšiřování hospodářství a investice do budov, strojů a technologií. Této interpretaci nasvědčují odpovědi na otázku „Do čeho dáváte největší investice v současnosti?“, kdy nadpoloviční většina zemědělců (65%) investuje do budov, strojů a technologií. Jen 4% uvedla, že neinvestují, viz Graf č. 9.

Graf č.9 Do čeho dáváte největší investice v současnosti ? Technologie 6% Budovy 16%

AgroturistikaPozemky Rekonstrukce 5% 10% 10% Neinvestuji 4%

Stroje 49%

Investice vypovídají o dobré strategii z hlediska budoucí změny zemědělské politiky roku 2013, kdy poskytování produkčních podpor bude končit. O záměru rozšířit v budoucnu farmu vypovídá odpověď respondentů týkající se nejvýhodnějších investic pro budoucnost, kde 37% odpovědí uvádí investice do pozemků, což svědčí o dobré perspektivě ekologického zemědělství. Na druhém místě s 16% je strojní vybavení a agroturistika s 12%, opět dávají

102

informaci o tom, že ekologičtí zemědělci budou pokračovat s moderním vybavením a i v diverzifikaci své činnosti pokud jde o turistiku. (viz příloha B1, graf č.20). O spokojenosti s výší poskytovaných dotací svědčí vysoké procento spokojených respondentů. 41% respondentů považuje výši podpory za úplně dostatečnou a dostatečnou, 45% za průměrnou. Jen 14% respondentů je nespokojených a výši podpory uvádí jako nedostatečnou a úplně nedostatečnou, viz Graf č. 10.

Graf č.21 Velikost dotací pro udržení Vaší farmy je 3 Průměrná 45%

2 Dostatečná 24%

4 Nedostatečná 11% 1 Úplně dostatečná 17%

Obrázek.1

103

5 Úplně nedostatečná 3%

Třetí část dotazníku je pracovně nazvaná „výrobek na trhu“. Tato část je zaměřena na šanci ekologického výrobku prosadit se na trhu a konkurovat klasické zemědělské produkci, v čem vidí ekologičtí zemědělci největší překážky a jaká je podle nich jejich možná náprava. Naši zemědělci hodnotí poměrně vysoko ochotu spotřebitele platit za kvalitu ekologické produkce, 47% respondentů se domnívá, že spotřebitel je ochoten za kvalitu platit, toto přesvědčení kontrastuje s realitou dokumentovanou svazem Pro-Bio, kde je zřejmé, že eko-výrobky nakupuje jen minimum spotřebitelů,viz graf č. 11.

Graf č.11 Je podle Vás spotřebitel ochoten zaplatit za kvalitu ekologické produkce? Nevím 10% Ano 47% Ne 43%

Obrázek 2 Znalost výrobku se značkou BIO

Pramen: GfK Praha / průzkum mezi tisíci respondenty Respondenti reagovali na aktuální situaci, kdy vlivem mediální propagace poptávka po bio produktech prudce stoupá. Škála překážek uplatnění bio produkce na trhu je ale stále široká. Nelze říci, že zde existuje výrazná dominance, vysoká cena výrobku má stejnou váhu jako nedostatek zpracovatelů a obchodní řetězce.

104

Širokému spektru překážek odpovídá i škála navrhovaných řešení, kde výraznější pozici má vytvoření družstev EZ (18%), obchod a reklama (14%), zpracovatelské podniky (13%), ale i volný přístup na trh EU (12%). Nízké je procento respondentů, kteří nemají vlastní názor jen (2%), všichni ostatní nějaké řešení vidí, což je opět optimistické z hlediska budoucnosti ekologického zemědělství ( viz Graf. č. 12).

Graf č. 12 Jaké je podle Vás řešení jak uplatnit bio-produkci na trhu? g) Volný přístup na trh EU 12%

h) Nevím 2%

a) Zvýšení dotací 14%

b) Reklama,info 11%

f) Obchody EZ 14%

e) Zpracovatelské podniky EZ 13%

c) Garanční fond 16%

d) Družstva EZ 18%

Graf č. 13 Co podle Vás může ohrozit ekologické zemědělství ? i) Nestabilní politika Mze 13%

h) Neochota EZ se sdružovat 9% g) Závist prod.zemědělc ů 9% f) Nedostatek lidí na venkově 11%

j) Nevim a) GMO 0% 10%

b) Zneužití bioznámek 12% c) Nízký zájem lidí 10%

e) Konkurence z EU 11%

d) Přerušení dotačních titulů 15%

Široká škála názorů je i na možná ohrožení existence ekologického zemědělství. Zdá se, že jde spíše o kombinaci několika vlivů, což je optimistické z hlediska síly těchto hrozeb, ale nevýhodné z hlediska řešení situace a odstraňování těchto překážek. Překážky lze sdružit do dvou skupin. První skupina představuje vnější podmínky, prostředí, ve kterém ekologičtí zemědělci podnikají. Do této skupiny patří nestabilní zemědělská politika, přerušení dotačních

105

titulů, GMO, a konkurence z EU, nedostatek lidí na venkově, nezájem lidí (70%). Druhá skupina závisí více na samotných zemědělcích, patří sem zneužití bio známek, závist zemědělců a neochota se sdružovat (30%). Z poměru těchto skupin jasně vyplývá nízká míra vlastní iniciativy, která může situaci ekologických zemědělců negativně ovlivňovat, převládají vnější podmínky, viz Graf č.13. Čtvrtá část dotazníku „stav životního prostředí a krajiny“ se zaměřujeme na motivaci ekologického typu hospodaření a nejvýhodnější specializaci v rámci ekologického zemědělství. Zkoumáme i názory na činnost svazu Pro-Bio a budoucnost specializace na produkci technologických a energetických plodin a vliv tohoto typu ekologického hospodaření na krajinu. Jako nejlepší uvádějí respondenti specializaci na skot, obiloviny a jen 6% na údržbu krajiny viz Graf č. 14.

Graf č.14 Na co je podle Vás ekonomicky nejvýhodnější v rámci EZ se specializovat? Podle podmínek 13%

Chov skotu 9% Obilniny 19%

Nevím 25% Živočišná výroba 5%

Údržba krajiny 6%

Masný skot 23%

Odpověď na otázku, zda-li si česká krajina vlivem ekologického zemědělství polepší je kladná, viz příloha C, Graf č.37. To svědčí o faktu, že ekologičtí zemědělci jsou si vědomi širokého spektra svého hospodaření, které ovlivňuje krajinu a nemusí se týkat explicitně péče o krajinu. Je zajímavé, že jen 25% respondentů neví, co je nejlepší specializace, ale v případě nejhorší specializace neví 50%, jako by výrazně špatná, neekonomická a nevýhodná specializace neexistovala.(viz příloha C graf č.32). Činnost svazu Pro bio je hodnocena kladně ve třech čtvrtinách odpovědí, je to dobrá vizitka činnosti svazu, viz graf č.15.

106

Graf č.15 Jak vysoko hodnotíte činnost svazu Pro -Bio ? Nedostatečně 4% 4 9%

Výborně 20% Výborně 2 3

3 25%

4 Nedostatečně

2 42%

Motivace k rozhodnutí hospodařit je v 45% ochrana přírody, ale také normální vývoj, zdravé potraviny a budoucnost (viz příloha C graf č.35). Téměř dvě třetiny (69%) respondentů už by se k normálnímu zemědělství nevrátila ani bez ekologických dotací (viz příloha C, graf č.36). Tato odpověď se zdá být v rozporu se zkušeností, že zemědělství by bez dotací bylo ztrátové. Lze ji proto interpretovat tak, že ekologičtí zemědělci jsou velice sebevědomí a také v souvislosti s předchozí odpovědí, že ekologické dotace činí jen 20% všech dotačních titulů. Současná nejsilnější motivace k ekologickému zemědělství zdravá půda, eko-hospodaření a zdravé potraviny, druhá polovina respondentů uvádí spíše ekonomickou motivaci perspektiva bio trhu, dotace a příklad ostatním, viz graf č.16.

Graf č.16 Pokud hospodaříte především ekologicky ,jaká je pro Vás nejsilnější motivace?

f) Perspektivita bio-trhu 20%

e) Příklad ostatním 22%

úplně jiná motivace- Příroda 3%

a) Zdravá půda 12% b) Příspěvek dotací EZ 19%

d) Ekohospodaření 11%

c) Zdravé potraviny 13%

Pouze 41% procent ekologických zemědělců se domnívá, že po roce 2013 bude perspektivní pěstování technologických plodin, přičemž o jednoznačné výhodnosti této specializace je

107

přesvědčeno jen 5% respondentů. 31% zemědělců budoucnost pěstování technologických plodin jednoznačně popírá a 18% neví, viz graf č.17.

Graf č.17 Vidíte budoucnost ekologického zemědělství do r. 2013 v pěstování technických plodin pro biopalivo? Jednoznačně ano 5%

Nevím 18%

Částečně ano 36%

Jednoznačně ano Částečně ano Částečně ne

Vůbec ne 31%

Vůbec ne Částečně ne 10%

Nevím

Pátá část dotazníku nazvaná „venkov“, zkoumá jak respondenti vnímají propojení dotačních titulů s rozvojem venkova, kde hospodaří. Na otázku od jaké výměry se vyplatí ekologicky hospodařit, respondenti uvádějí překvapivě nízké výměry ve srovnání s reálnou výměrou pozemků, na které většina z nich hospodaří. 34% respondentů je názoru, že stačí výměra 0,5-1 ha a 35% uvádí výměru 10-20ha, přičemž na výměře do 10ti ha hospodaří jen 4% respondentů, viz graf č.18. Tato otázka je chápána pravděpodobně jako limitní, nejnižší teoretický rozměr kolem 1ha, pravděpodobně předpokládá kombinaci ještě s konvenčním zemědělstvím nebo jinou hospodářskou činností. Obdobně lze interpretovat i odpovědi týkající se počtu pracovníků, s nimiž se vyplatí ekologicky hospodařit, 44% respondentů uvádí 0 zaměstnanců, tedy hospodaření jen v rámci rodiny, ale realita je taková, že 61% oslovených zemědělců má alespoň jednoho zaměstnance. (viz příloha D graf č.41). Graf č.18 Od jaké nejmenší výměry se podle Vás vyplatí ekologicky hospodařit?

100 ha 11%

100 a více 7%

0,5 ha 11% 1 ha 23%

0,5 ha 1 ha 10 ha 20 ha

50 ha 13% 20 ha 15%

10 ha 20%

108

50 ha 100 ha 100 a více

Odpovědi na otázku „co je konečným cílem ekologického zemědělství“ lze rozdělit do tří skupin. První skupina shrnuje odpovědi, kdy konečný cíl se vztahuje ke kvalitě životního prostředí, 37% respondentů uvádí, že cílem je krajina a zlepšení stavu půdy. Druhá skupina (24%) vidí konečný cíl v obnově venkova – zlepšení stavu vesnice. Třetí, nejsilnější skupina (42%) spojuje konečný cíl s ekonomikou - konkurenceschopnost farmy a výdělek za bioprodukty. Zajímavé je srovnání těchto odpovědí s otázkou po motivaci k hospodaření v předchozí části dotazníku, kde životní prostředí a ekonomika mají stejnou váhu (39%), viz graf č.19.

Graf č.19 Co je podle Vás konečným cílem ekologického zemědělství ? e) Zlepšení Jiný cíl- Zdravá krajina s tavu půdy 2% 18%

d)Udržení Biofarm y v konkurenci 21%

c)Zlepš ení s tavu vesnice 21%

a) Výdělěk za bioprodukty 21%

b) Zlepš ení stavu krajiny 17%

Vliv dotací na obnovu venkova testují následující tři otázky: máte čas na činnost pro obec? Pomáhají dotace rozvoji venkova a zda by přežil venkov bez dotací do zemědělství. Odpovědi na všechny otázky potvrzují spojení zemědělců s životem obce a jejich vliv na rozvoj venkova.

Graf č.20 Domníváte se , že dotace do zemědělství pomáhají také celkovému rozvoji venkova ?

Nevím 3%

Pomáhají jen jeho udržování nikoli rozvoji 33%

Ano 59%

Ne 5%

Čas na činnost pro obec má nadpoloviční většina respondentů (55%).(viz příloha D graf č.44). Vysoké procento zapojení zemědělců v činnosti obce koresponduje s názorem, že dotace do

109

zemědělství pomáhají rozvoji venkova (59%), třetina respondentů si myslí, že dotace nepomáhají přímo rozvoji, ale alespoň udržují současný stav (viz graf č.20). Odpovědi na třetí související otázku potvrzují výsledky dvou předchozích, 61% respondentů se domnívá, že venkov by bez dotací nepřežil, viz graf č.21. Respondenti měli také prostor na komentář v otevřené otázce, co se s venkovem bez zemědělských dotací podle jejich názoru stane, viz graf č. 22. Nejčastější odpovědi jsou úpadek (30%) a změna krajiny (24%), následují odpovědi týkající se přímo zemědělského hospodaření – nižší výnosy (11%), ztráta konkurenceschopnosti (10%). Jen 15% oslovených respondentů se domnívá, že venkov by bez dotací do zemědělství byl schopen přežít.

Graf č.21 Přežil by podle Vás venkov bez dotací do zemědělství po roce 2013 ? Ano 19%

Nevím 20%

Ano Ne Nevím Ne 61%

Zajímavé jsou náměty na změny, které by měly nastat, aby se venkov bez dotací obešel. Jako silný argument se vyskytují ekonomické požadavky jako – vyšší výkupní ceny a nižší náklady (44%). Vyskytují se i požadavky na fungující obec (27%) a změnu hodnot společnosti (11%) (viz příloha D, graf č.48).

Graf č.22 Okomentování odpovědi č.21

úpadek 30%

nevím 10%

přežil by 15% menší výnosy 11%

změna krajiny 24% ztráta konkurencesch opnosti 10%

110

Vysoko je hodnocena prestiž ekologických zemědělců ve srovnání s konvenčním hospodařením, 72% respondentů se domnívá, že jejich prestiž je vyšší nebo stejná (viz příloha D, graf č.49). Srovnání prestiže s jinou než zemědělskou činností už je nižší, vyšší prestiž uvádí jen 9% respondentů a nižší dokonce 36% (viz příloha D, graf č.50). Důležitá otázka z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje ekologického zemědělství je otázka následovníka, pokračovatele v hospodářství. Následovníka má pouze 20%, což je velmi nízký počet, ale 36% ještě neví, což dává určitou naději (viz příloha D, graf č.51). Poslední otevřená otázka dotazníku, zda jsme na něco nezapomněli, bývá většinou chápána formálně a zůstává nevyplněna. V případě ekologických zemědělců byl ale komentář velice závažný, vystihující pocity zemědělců a kritiku zemědělské politiky-nedocenění zemědělců (48%), složité, měnící se podmínky (31%) a těžká budoucnost (14%) (viz příloha D, graf č.52). Závěry: Soubor oslovených ekologických zemědělců o změnách společné zemědělské politiky v roce 2013 ze 70ti % neví. Tato změna by pro ekologické zemědělce neměla znamenat žádné výrazné omezení, v případě, že čerpají především dotace AEO. Ovšem v případě, že užívají i jiné, rozvojové dotace na podporu konkurenceschopnosti, dotkne se jich snížení této finanční podpory. Také změna celní ochrany, ke které v roce 2013 dojde, není vnímána jako velká překážka, svědčí to o značném sebevědomí zemědělců, kteří se již dnes domnívají, že jsou na evropském trhu konkurenceschopní. Tato reakce je zřejmě silně ovlivněna současnou mediální kampaní na trhu bio produktů a zvýšenou poptávkou po bio produkci ekologických zemědělců. Oslovení zemědělci jsou si vědomi významu dotací jak pro rozvoj venkova tak pro údržbu krajiny. Jejich motivace k ekologickému hospodaření je kombinací ekologického přesvědčení a ekonomických cílů. Pozitivní je přesvědčení většiny zemědělců, že by nepřestali ekologicky hospodařit ani bez dotační podpory. Je to reálné, v případě, že hospodaří především pastevním způsobem a jsou zaměřeni na údržbu lučních ekosystémů. V případě producentů bylin a zeleniny už jde spíše o tvrzení, které ale svědčí o hlubokém přesvědčení o správnosti alternativní cesty hospodaření. Ekologičtí zemědělci jsou si vědomi mnoha překážek v uplatnění bio-produkce na trhu a mají i návrhy k odstranění těchto překážek. Většina překážek je vázaná na zemědělskou politiku a vnější ekonomické prostředí. Literatura : Aktuální stav ekologického zemědělství 2007, MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie,www.mze.cz, [email protected] Časopis Agrobase, 28.5.2007 str.6 Dotazníkové šetření v roce 2007 Ekologické zemědělství 2006, Ročenka Pro Bio 2006, Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Bioinstitut, o. p. s., Křížkovského 8, 771 47 Olomouc, Czech Republic Programu rozvoje venkova soubor opatření EAFRD, Příloha I Zpráva o stavu zemědělství za rok 2004, 2005, 2006. 111

Kap. 6 Návrhy multifunkční agrární politiky V této předkládané závěrečné zprávě je ve všech jejích částech obsažena řada zásadnějších i dílčích doporučení pro úpravy a zlepšení agrární politiky ČR. Tato doporučení nejsou v této závěrečné části doslovně opakována. Jejím účelem je navrhnout koncepční možné směry pro rozvoj agrární politiky České republiky směrem k multifunkčnosti a v kontextu členství ČR v EU a zejména pak očekávaného předsednictví v prvé polovině roku 2009. Multifunkční zemědělství, respektive všechny jeho ekologické formy, řeší výše popsané jevy neudržitelnosti stávajícího zemědělství. Multifunkční zemědělství zvyšuje zaměstnanost, udržuje osídlení na venkově, má kladný vliv na ekologickou stabilitu krajiny, zvyšuje biodiverzitu, produkuje nutričně hodnotné potraviny, přispívá k ekonomicky spravedlivější cestě zemědělské produkce ve vertikále – sdružení výrobců, zpracovatelská a odbytová sdružení. Od státu potřebuje vedle startovní dotace vytvoření trvalých podmínek ve formě norem kvality potravin a požadavku podílu regionální produkce v síti velkých obchodních řetězců. 6.1 Vybrané návrhy rozvoje agrární politiky ČR v rámci Evropského modelu zemědělství při respektování specifických národních podmínek udržitelnosti rozvoje českého a evropského zemědělství a venkova:

6.1.1. Možné způsoby řešení neekvivalence rozdělování přidané hodnoty V potravinových vertikálách zůstávají dosud neřešeny cenové disparity zbytečně zdražující potraviny o dotace z veřejných zdrojů. Řešení tohoto nejzávažnějšího institucionálního problému českého trhu, který způsobuje neefektivnost tržní alokace a ohrožuje vývoj obnovy faktoru práce, vyžaduje řadu opatření: 1. řešení pomocí přísnějších norem biokvality potravin legislativně zakotvených prostřednictvím ekologické a zdravotní legislativy; 2. spojování zemědělců za účelem vytváření vlastních zpracovatelských a obchodních kapacit; 3. záruky vlády na krytí výrobních nákladů zemědělských komodit vynucované odpovídající legislativou (v SRN např. soudní cestou formou možnosti podávání předběžných opatření); 4. stanovení maximální možné obchodní marže podle systému z období 1. republiky (odvozené od výrobních nákladů zemědělské výroby) včetně zákazu řetězového obchodu; 5. i pro podmínky ČR se jeví opodstatněným požadavek mezinárodní asociace drobných farmářů a zemědělců Via Campesina, vyžadující vyjmutí zemědělských komodit z rámce mezinárodních obchodních dohod WTO; 6. kontrola tržní moci a neodůvodněných zisků inputových, zpracovatelských i obchodních korporací a jejich řetězců; 7. v souladu s požadavky bioprodukce a ozdravování zemědělských půd uplatňovat integrované ekonomicko-ekologické kritérium omezování maximalizace produkce prostřednictvím zvyšování vkladů nakupovaných inputů a přecházet na organické zemědělství.

112

6.1.2. Návrhy alternativní agrární politiky směrem k EU Prioritou agrární politiky v EU je podpora stabilizace venkovského prostředí. Znamená to především zajistit multifunkční zemědělství, které bude ekonomicky a sociálně udržitelné, šetrné k životnímu prostředí a tržně orientované. Pro zajištění této priority bude v budoucnu nutné průběžně identifikovat hodnoty, které zemědělství, zejména v souladu s Evropským modelem multifunkčního zemědělství přináší společnosti a zejména obyvatelstvu venkova. Pro nové programové období od roku 20072013 bude důležité podchytit včas přípravu na nová opatření SZP. I když v rámci reformy SAPS došlo k oddělení plateb od produkce (decoupling) a jejich přiznávání na skutečně obhospodařovanou půdu, významnou roli sehrály doplňkové platby. Z hlediska snižování administrativní náročnosti přiznávání plateb byl tento systém úspěšný a přijatelný. Z tohoto důvodu by bylo účelné pokračovat v systému přímých plateb než se rozhodne o jejich zrušení a budou zhodnoceny jiné varianty podpor, zejména uplatnění SPS. Významným objektem pozornosti je kvalita potravin, resp. zemědělských produktů. Tuto oblast by i nadále měly pokrýt podmínky spojené s realizací cross-compliance, který by však měl prosazovat standardní požadavky na hospodaření zemědělců v jednotlivých státech. Z hlediska pozornosti, která je orientována na podporu rozvoje venkova, je důležitý přesun finančních prostředků do opatření podporujících tento rozvoj. I když je nutné výhledově počítat s další podporou aktivit na venkově, nemělo by dojít ke snížení konkurenceschopnosti a životní úrovně zemědělců v problémových oblastech. Zatím do doby dosažení 100% přímých plateb není však tento problém relevantní. Pro venkovské regiony to znamená zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity problémových, resp. méně příznivých oblastí v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel a zajištění rovnováhy mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními podmínkami venkovských regionů. S ohledem na současné omezení rozměru zemědělské prvovýroby, její produkční funkce, je důležité podpořit rozvoj nepotravinářské produkční činnosti. Na současný rozměr zemědělské výroby navázat rozšířením zpracovatelských kapacit s vyšší přidanou hodnotou. Pro oblasti LFA, méně příznivé, podpořit rozvoj mimoprodukčních funkcí, zejména krajinotvorných, environmentálních za účelem lepšího využití kulturního, rekreačního a sociálního potenciálu těchto oblastí, jejichž rozměr i po revizi plánované Evropskou komisí by měl zůstat zachován, protože právě v těchto oblastech je multifunkční zemědělství rozvíjeno. Opatření směrem k EU -

-

postupně snižovat administrativní náročnost plnění požadavků EU na hospodaření včetně organizační náročnosti kontrolní činnosti, pokračovat v tržní orientaci opatření a snižovat regulační nástroje s cílem postupné objektivizace cen zemědělských výrobků a snižování objemu dotací, převést postupně existující státní podpory do standardního režimu harmonizovaného se SZP EU, notifikovat specifické státní podpory a ostatní modifikovat s pravidly EU, tj. přizpůsobit se novým pravidlům k podporám zemědělství a lesnictví na období 2007-2013 (Úřední věstník 2006/c 319/01 a Úřední věstník 2006/c 28/02zemědělství), zaměřit se na podpory pro * zvyšování úrovně zpracování zemědělských produktů za účelem zlepšení kvality a bezpečnosti potravin,

113

-

-

* zlepšení kvality zemědělských surovin pro potravinářské účely, zasadit se o prosazení kritérií pro vymezení LFA, které by neredukovalo rozměr LFA a nevyřadilo subjekty, které by se staly nekonkurenceschopnými po ztrátě podpor v LFA, podpořit dlouhodobou perspektivu výrobcům v zemědělství prostřednictvím navýšení kvót, zejména mléčných; dále u bramborového škrobu, cukru apod., zvyšovat kvalitu genových zdrojů a úroveň šlechtitelské práce zvyšující plemennou hodnotu zvířat, eliminovat šíření karanténních a jiných chorob rostlin a zvířat rozvíjet odbyt a kvalitu produktů ekologického zemědělství podle ukazatelů ES s meziročním nárůstem objemu bioproduktů (v t), využít návrh EU k podpoře zrušení povinnosti vyjímání půdy z produkce, a to i s ohledem na jednotné platby SPS oddělené od produkce.

Opatření vyplývající z požadavků na rozvoj sociálně ekonomických podmínek při realizaci multifunkčního zemědělství: o Postupně snížit rozsah oblastí se zhoršenými životními podmínkami rozvojem infrastruktury, služeb a nových pracovních míst prostřednictvím diverzifikace činností na venkově. o Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly rozvojem vzdělávací soustavy a sociální infrastruktury pro obyvatele venkova. o S cílem zvýšit atraktivitu území zlepšit estetickou hodnotu krajiny, zlepšit její ekologickou stabilitu a biologickou rozmanitost. o Zajistit funkční poradenský systém pro oblast ochrany životního prostředí a pro související opatření cross-compliance (NR 1782/2003). o Realizovat komplexní pozemkové úpravy k zajištění stabilizovaného podnikatelského prostředí na venkově (využití pozemků podle půdních typů). o Podporovat mladé zemědělce s cílem zlepšení věkové struktury obyvatel venkova a zajistit perspektivu jeho osídlení. o Podporovat vodní hospodářství a monitorovat jeho vliv na životní prostředí a kvalitu a bezpečnost života na venkově

6.1.3. Návrhy alternativní agrární politiky v oblasti dotací Dotační tituly, které sledujeme, jsou v principu zaměřeny na podporu ekologického a šetrného hospodaření ve vztahu k životnímu prostředí, jsou ale vnímány především jako ekonomická podpora. Jsou proto právě tak, jako dotace produkční, podporující konkurenceschopnost zemědělství,citlivým nástrojem, který ovlivňuje podmínky zemědělců a jejich hospodaření Rozhodování zemědělců je postaveno na ekonomickém a sociálním základu a ekologie je až vrchol trojúhelníka. Je-li dotace dobře postavena, tak funguje na těchto principech - chrání přírodu, ale je ekonomicky podložena Environmentální dotace jsou úzce provázané se zaměstnaností na venkově. Jde o alternativní služby, které umožní zemědělcům zůstat na venkově a uživit se i v situaci, kdy produkční činnost zemědělství se omezuje. Zda a do jaké míry využijí zemědělské podniky různou formu dotační podpory ovlivní i zaměstnanost v celém zemědělském sektoru a populaci na venkově.

114

Návrhy na zlepšení zemědělské politiky v oblasti environmentálních a ekologických dotací se opírají o dokumenty české a evropské zemědělské politiky a o výsledky dvou sociologických šetření zaměřených na podmínky hospodaření ekologických zemědělců a zemědělců využívajících environmentální dotace. a) Návrhy na zlepšení politiky v rámci environmentálních dotací Naše analýza ukázala, že jsou velice málo zastoupeny dotační tituly na technické plodiny, zalesnění a rychle rostoucí dřeviny. Tyto výsledky neodpovídají budoucímu zaměření zemědělské politiky EU. I když výroba energie z alternativních zdrojů dosahuje výše kolem 4% celkové produkce, v době, kterou Evropa nazývá „postcarbon society“ je třeba využít i možností zemědělců snižovat zátěž CO2. Podpora pěstování energetických plodin by, mimo jiné, mohla být i alternativou a řešením kvót EU na výrobu potravin. Navrhujme posílit tuto část dotací a zaměřit se především na zpracovatele, kteří představují odbyt technické zemědělské produkce. Posílit dotační tituly na revitalizaci říčních toků, tento titul je velmi málo využíván. Přitom otázka klimatických změn bude úzce souviset právě s vodu v krajině Dalším dotačním titulem, který navrhujeme posílit, je podpora včelařství. V ČR se počet včelařů od roku 1990 snížil téměř na polovinu, z 80 000 na 50 000 s 500 000 včelstvy v roce 2006. Nejde sice o ekonomicky zásadní produkt, ale o udržení tradice, která je důležitá i v širších krajinných souvislostech a udržení biodiverzity, v situaci, kdy i v Evropě se počet včelstev snižuje šíření chorob. Posílit ekonomické postavení malých rodinných farem, které představují diverzitu ve formě podnikání a mohou zajistit některé služby, které pro velké podniky nejsou výhodné, jako je například včelařství. V současné situaci, kdy 90% zemědělsky obhospodařované půdy je v nájmu, by příjemce dotace by neměl být vlastník, ale ten, kdo na půdě skutečně hospodaří. b) ekologické dotace Analýza ukázala , že výše ekologických dotačních titulů na výrobu bioproduktů je vyhovující v případě masného skotu. Posílit by potřebovala produkce zeleniny, drůbeže a bylin. Další slabinou je odbyt a zpracování bioproduktů. Ačkoliv se situace na trhu bioprodukty výrazně zlepšuje dík reklamě v médiích, je stále nedostatek malých místních zpracovatelů. Navrhujeme podporu zaměřit právě na zpracovatelské podniky bioprodukce. Zvýšit informovanost spotřebitelů o značce bio. Dotační politika by měla být stabilnější, pokud jde o výši a formu poskytované podpory, ale i o konkrétní zaměření dotačních titulů. Zemědělci, vzhledem k charakteru své produkce jsou vázáni určitou setrvačností výroby a nemohou pružně reagovat na měnící se ekonomické stimuly. Je to také jeden z důvodů, proč se nezajímají o změny, které v zemědělské politice mají nastat po roce 2013. Je to pro ně příliš vzdálený časový horizont vzhledem k rychlému střídaní dotační politiky.

115

Zvýšit informovanost zemědělců o chystaných změnách zemědělské politiky a snížit administrativní náročnost žádostí o dotace.

6.1.4. Návrhy na řešení reprodukce výrobních faktorů Dlouhodobá disproporce mezi výnosovou stránkou zemědělství a nedostatečnou investiční obnovou se projevuje omezováním tržní výkonnosti a schopnosti reprodukovat výrobní kapacity: • od r. 1990 s výjimkou posledních dvou let klesal a zastarával traktorový park • zvyšováním pořizovacích cen obnovovací náklady traktorů narůstají na dvoj až trojnásobek měrných cen nejprodávanějších osobních aut. Podle uživatelů je možno držitele dožívajících již výběhových typů rozdělit na několik skupin: • Jen v podnicích nad 100 ha a s provozy živočišné výroby možno hovořit o celoročním využívání strojové a dopravní techniky. • V podnicích bez živočišné výroby je technika využívána jen sezónně a tím vykazuje vysoké náklady na údržbu a obnovu. • Většina i středních podniků 100 až 600 ha z. p. je nucena obnovovat traktory a ostatní techniku leasingovým způsobem čímž se obnovovací náklady zvyšují o více než 30 %. Pnutí v investiční bilanci je způsobováno a zvyšováno netechnickými faktory. Drtivá většina činné techniky je již odepsána a neposkytuje vnitřní reprodukční finanční zdroje: • zvýšení DPH z 5 na 9 % sazby ve svém působení zdvojnásobí daňové zatížení nejen v důsledku uvedeného zvýšení sazby, ale i snížením odpočitatelné částky z DPH obsažené ve vstupech i u těch málo podniků, které jsou schopny realizovat alespoň tu nejnutnější obnovu • největší vícenáklady v porovnání s jinými druhy podnikání vznikají z povinných fixních plateb nájemného, daňového a úrokového zatížení a prakticky neexistující odpisové základny, což znemožňuje dlouhodobější konkurenceschopnost vůči ostatním zemím EU. Podle propočtených odhadů (viz kap. 5) představuje tento reprodukční deficit obnovy výrobních faktorů více než 12 mld. Kč ročně. Druhou skupinou negativních vlivů je postupné snižování počtu firem živočišné výroby s celoročními provozy, což se nejcitelněji projevuje v poklesu celoročních pracovních míst. Náměty na řešení: a) pro oživení zdrojů kapitálové obnovy osvobodit vyjmutím ze základu zdanění tvorbu rezervních fondů v rozsahu odpovídajícím „potřebě potenciální reprodukce“ kapitálových kapacit v současné cenové úrovni (viz 12 mld. Kč ročně). b) rozvinout možnosti koordinace úsilí zemědělských podniků ve vertikálním směru jako obranu proti monopsonní nadvládě transnacionálních oligopolních firem c) přepracovat legislativu k ochraně proti dominanci oligopsonů na straně výstupů ze zemědělství a přežívajících oligopolů na straně jeho vstupů d) podrobit kritické analýze všechny složky obchodního zákoníku ve vztahu k reklamě.

116

6.1.5. Návrhy úprav daňového systému Poslední změny v zákonech o daních jsou takového rozsahu a systémových změn, že celé projednávání, zvláště v etapě prvého čtení nutno považovat za nedostatečné. Zemědělsko-potravinářského komplexu se nové úpravy dotýkají v několika směrech: • Omezení a sjednocení sazby daní z příjmů na 15% je výrazně nejen nahrazováno, ale překračováno rozšířením základů pro vyměření daně z příjmu. • Nejvíce je porušena zásada spravedlnosti, protože se tím přenáší podstatné těžiště daňového břemene na rodiny s více ekonomicky aktivními, se značným podílem nezletilých dětí a dalších členů rodiny bez výdělečných aktivit. • Základ daně z příjmu tím, že se mění z mezd po odečtení pojistného tj. 87% hr. mezd se „rozšiřuje na tzv. základ superhrubých mezd“, což činí zhruba 140% hrubých mezd a vzhledem k dosavadním 87% se vyměřovací základ takřka zdvojnásobuje. • Další uvolňování v získání živnostenského osvědčení a přechodu z námezdního poměru do poměru dodavatelsko-odběratelských se umožní značné daňové úniky a přesun daňového břemene ze soukromého sektoru na sektor veřejné ekonomiky . • Vůči zemědělským podnikům velmi nepříznivě bude působit zvýšení DPH z 5% na 9%, čímž se podstatně sníží konkurence schopnost vůči nejbližším sousedům, což je především Rakousko, Polsko i Německo. • Rozdíly mezi základní a sníženou sazbou DPH se promítnou nejen ve zvýšené odvodové povinnosti této daně, ale prakticky to znamená zdražení všech vstupů, které jsou dosud zdaňovány základní sazbou. Při zvyšující se obnově z traktorového a strojového parku bude tento faktor působit velmi negativně a retardačně. • V předchozí části byla rozvedena otázka nepoměru mezi čistými mzdami k spotřebitelským cenám potravinářských a zemědělských výrobků. • Podle kalkulací nákladů na rostlinné výrobky převažují daně, nájemné, úroky a odvody z mezd vícenásobně čisté pracovní příjmy zemědělců.

6.1.6. Náměty na řešení důchodů zemědělských podniků a jejich pracovníků. 1)

2)

3) 4)

5)

Podrobit zevrubné analýze a kritice lineárně odvozované daně ze zemědělské půdy na základě tzv. úředně stanovených průměrných cen zemědělské půdy pro celé katastry. Je nutno rozpracovat progresivně vyvíjející se křivku sazeb, která by byla částečně ex-post, ex-Ante upravována v rámci zákona o rozpočtu pro nastupující výrobní hospodářský rok. Veškeré průmyslově nezpracovávané produkty krmiv a hnojiv zbavit povinnosti platit DPH, včetně steliv a statkových hnojiv. Pro výrazně ekologicky prospěšná opatření, zařízení a funkční jednotky stanovit DPH s nulovou sazbou, čímž by se značně zlepšilo hospodaření v odpadových systémech a kanalizačních sítích Největším nebezpečím pro další vývoj českého zemědělství je neuvážený dražební systém rozprodeje státní půdy a do budoucna je nutno přezkoumat všechny dosud uskutečněné dražební procesy, které velmi často využívaly dříve nazývaného „Chabrusového efektu“

117

6.1.7. Další prospěšná doporučení Úpravy relací plateb v LFA z hlediska ochrany životního prostředí v těchto oblastech a návrhy úprav podle sociálněekonomických a environmentálních kritérií udržitelného rozvoje; Návrhy podpor, případně dalších opatření pro zachování sociálního potenciálu ve znevýhodněných oblastech, zejména podpory bydlení, školství a zdravotnictví. Absolutní přednost produkci a zpracování biopotravin (u nichž je integrován přínos jak z hlediska zvyšování zaměstnanosti, tak z hlediska vytváření podmínek pro přechod zemědělství k udržitelnému rozvoji. Veřejná podpora využití všech forem odpadní biomasy a posklizňových zbytků k výrobě bioplynu a kompostů vracejících organickou hmotu do půdy. Spojením veřejných a soukromých zdrojů podpořit maximalizaci doby pokryvu orné půdy vegetací aktivně absorbující CO2 (meziplodiny, zelené hnojení, ozimé kultury). Spojením veřejných a soukromých zdrojů rozšiřovat masnou produkce skotu, mimo jiné k odstranění nadprodukce travní hmoty (dosud využité zhruba ze 2/3), což brání v účelném zvyšování ploch TTP a snižování rozlohy orné půdy a to zejména v oblastech ohrožených erozí a v oblastech s absolutním nedostatkem ekologicky stabilních ploch. Podporu využívání zemědělské půdy k nepotravinářské produkci vázat na její důsledky pro okolní ekosystémy v krajině a uchování přirozené úrodnosti půdy. 6.2. Místo závěru: lokální zemědělství a venkov v globálním prostředí Z našich analýz vyplynulo, že zejména v poslední dekádě převládly v ČR v distribuci potravin obchodní řetězce, které dokonale využívají svých v současnosti již globálních sítí a své enormní tržní moci k omezování obchodní konkurence a ke stlačování cen národních zemědělských výrobců pod úroveň jejich výrobních nákladů. Tato situace neuhrazování výrobních nákladů zemědělských výrobců se stala častým jevem v mnoha zemích světa (rozvinutých i rozvojových). V České republice je po celou dobu existence tržního ekonomického systému od r. 1990 zemědělská výroba jako národohospodářské odvětví na základě tržních příjmů a relativně vysokých mimovýrobních nákladů ztrátová (tržní příjmy nekryjí ani výrobní náklady, které jsou zvyšovány nájemným, daněmi a úroky). Přitom intenzita zemědělské výroby již delší dobu překračuje přirozené možnosti obnovy kvality zemědělských půd. V ČR byl s cílem maximalizace produkce meliorován přibližně 1 milion hektarů zemědělské půdy (byla vytlačena voda z více jak 10 % území ČR) a následná míra eroze a poškozování organické složky půdy se tím v porovnání s nemeliorovanými půdami prudce zvýšily někde až na tisícinásobek. Je zřejmé, že tento industriální způsob nakládání se zemědělskou půdou je dlouhodobě neudržitelný a pokud nebudou co nejdříve činěna nápravná opatření (zejména návrat vody do krajiny), povede to až k totální ztrátě schopnosti těchto půd nést vegetaci.

118

Z našich analýz polistopadového vývoje cen vyplynulo, že zatímco inflace od r. 1990 vzrostla na přibližně 400 %, tzn. že spotřebitelské ceny vzrostly čtyřnásobně, ceny zemědělských výrobců však prakticky téměř stagnovaly (index 122 %). Z toho vyplývá, že prakticky veškeré nárůsty cen ve vertikálách hlavních zemědělských komodit směřovaly do navazujících článků potravinových vertikál (zpracovatelům a obchodníkům). Jak řešit tento palčivý problém, kdy trh jako základní alokační mechanismus nezabezpečuje zemědělcům úhradu jejich výrobních nákladů a normálního zisku? Bylo by velmi krátkozraké zdůvodňovat vše pouze mezinárodní konkurencí a nadměrnou nabídkou. Problém je daleko hlubší a lze jej vyjádřit tak, že požadavky WTO na mezinárodní liberalizaci obchodu s potravinami odporují požadavkům na udržitelnost národních zemědělství. Proto mezinárodní hnutí farmářů staví požadavek vyčlenit obchod s potravinami z rámce mezinárodních dohod. S přechodem k tržnímu ekonomickému systému se v ČR, podobně jako ve většině dalších zemí světa, zrychlilo prohlubování rozporu mezi požadavky Světové obchodní organizace (WTO) na odstraňování bariér světového obchodu se zemědělskými komoditami a požadavky na udržitelnost národní zemědělské výroby. Na jedné straně WTO požaduje odstranit většinu dotací na zemědělské komodity a zmírnit či úplně odstranit celní a jiné bariéry v obchodu se zemědělskými komoditami a rozšířit tak mj. možnosti agrárních exportů z rozvojových zemí světa, na straně druhé je vlivem mezinárodní konkurence rozměr národního zemědělství stlačován na neúnosně nízkou míru a nestačí tak zabezpečovat ekonomicky a ekologicky efektivní nakládání s převážnou většinou národního území. Je zjevné, že uvedený rozpor je objektivní. Vzniká tím, že nadnárodní konkurence na trhu zemědělských komodit nutí národní zemědělské výrobce ke snižování nákladů na produkci zemědělských výrobků. V konečných důsledcích nutí organizovat zemědělskou výrobu průmyslovým způsobem, tj. zaměřením na maximalizaci krátkodobých čistých výnosů při využívání všech možností její okamžité či krátkodobé intenzifikace a relativního snižování nákladů na jednotku produkce. Při této jednostranné orientaci na maximalizaci ekonomických výnosů jsou opomíjeny požadavky ekologického nakládání se zemědělskou půdou, zejména pokud jsou dosud tyto ekologické souvislosti externalitami, tj. nejsou součástí ekonomického rámce pro rozhodování zemědělských výrobců a jejich důsledky (náklady) jsou přenášeny na celou společnost. V každém případě musí být řešen problém neekvivalentního rozdělování hodnoty v potravních vertikálách (ve smyslu poměřování nákladů s přidanou hodnotou). Z analýz je zřejmé, že v prvé polovině 90. let byly marže zpracovatelů i obchodníků výrazně nižší než jsou v současnosti. Jestliže se např. marže obchodních řetězců na kile prodaných rohlíků udržovala od poloviny 90. let na úrovni přibližně asi 3 Kč, potom od r. 2002 začali obchodníci tento svůj podíl zvyšovat až na současných 12-15 Kč za prodané kilo. Přitom je jasné, že náklady na vlastní prodej hotových rohlíků jsou v obchodě minimální, takže obchodníci čerpají mimořádné zisky na úkor vyšších spotřebních cen (viz graf č. 1.3.). Pro narovnání cenově nákladových poměrů je třeba kriticky analyzovat vztahy nákladů a podílů marží na konečné prodejní ceně, avšak v soukromém sektoru je legislativně povinnost zveřejňování cenově nákladových informací výrazně omezena.

119

Takže možná řešení se omezují zejména na dva směry: 1) zemědělští výrobci mají možnost sdružování k vytváření vlastních potravinových vertikál, v nichž budou mít pod kontrolou výrobu, zpracování i obchod. Pak mohou konkurovat vysokým maržím navazujících článků svou nižší konečnou spotřebitelskou cenou. Takové příklady v ČR existují, viz např. zemědělský podnik Rabbit Trhový Štěpánov, a.s. a jeho 120 prodejen po celé ČR (http://www.rabbit.cz). 2) formulovat v rámci připravované reformy společné zemědělské politiky EU takové institucionální zajištění potravinových vertikál, aby nemohlo dlouhodoběji docházet k neuhrazování výrobních nákladů zemědělských prvovýrobců a byla více respektována jedinečná specifika české zemědělské ekonomiky (realizace vlastnických práv, daňový systém a vazba na municipální veřejnou ekonomiku).

120

Příloha A

Graf č.1 Pohlaví respondentů

24% Muž Žena 76%

Graf č.2 Věk

20-29 5%

60 a více 15%

30-39 17%

20-29 30-39 40-49

50-59 32%

50-59 40-49 31%

60 a více

Graf č.3 Jak dlouho hospodaříte? 16-20 let 17%

21-25 let 2%

0-5 let 11% 6-10 let 18%

11-15 let 52%

121

Graf č.4 Hospodařím převážně jako ?

Konvenční zemědělec 4%

Ekologický zemědělec 96%

Graf č.5 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání

Vyučen v oboru 16%

Základní 4%

Vysokoškolské 29% Vysokoškolské Vyšší odborné 14%

Střední 37%

Vyšší odborné Střední Vyučen v oboru Základní

Graf č.6 Jak máte velkou výměru? 1001 a více ha 9%

801-1000 ha 7%

0-10 ha 4%

201-800 ha 11%

11-50 ha 25%

101-200 ha 25% 51-100 ha 17%

122

Graf č.7 Četnost zaměstnání rodinných příslušníků Ostatní 13%

4 rodinný přísl. 15%

2 rodinný přísl. 31% 1 rodinný přísl. 41%

Graf č.8 Jaký počet osob zaměstnáváte?

Rodinní příslušníci 28%

Zaměstnanci 72%

Graf č.9 Četnost zaměstnanců

3 Zaměstnaci 11% 2 Zaměstnanci 17%

4 Zaměstnanci 11%

1 Zaměstnanec 61%

123

Graf č.10 Jste vlastníkem půdy?

Ne 11%

Ano 89%

Graf č.11 Jste vlastníkem kolika ha ? 11-50 ha 35%

51-100 20%

0-10 ha 15% 1001 a více ha 2%

101-200 10% 201-800 16%

801-1000 2%

Graf č.12 Jste nájemcem kolika ha?

801-1000 5%

1001 a více ha 3%

0-10 ha 12%

201-800 19% 101-200 10%

11-50 ha 32% 51-100 19%

124

Graf č.13 Jste nájemcem půdy?

Ne 14%

Ano 86%

Graf č.14 V jakém kraji hospodaříte?

12%

Ústecký Severomoravský

4% 7%

Královéhradecký

14%

Olomoucký Liberecký

5% 14%

Moravskoslezský

12%

Jihomoravský

17%

Karlovarský

8%

Plzeňský Vysočina

5% 14%

Jihočeský

125

Graf č.15 Hospodaříte na katastru obce? nad 2000 obyvatel 20% pod 2000 obyvatel nad 2000 obyvatel pod 2000 obyvatel 80%

Graf č.16 Jaký typ zemědělského podniku Vaše hospodaření představuje?

Právnická osoba 29%

Fyzická osoba Právnická osoba Fyzická osoba 71%

Příloha B1 Graf č.17 Představuje pro Vaše podnikání rok 2013 nějaký zlom? Ne 4%

10%

4%

23%

5%

Nevím Ano-bez udání důvodu,ostatní Ano- odchod do důchodu Ano-konec podpory EAFRD Ano-ukončení hospodaření

54%

126

Graf č.18 Jakou část v poměru k ostatním dotacím ve Vašem podnikání představují ekologické dotace? Téměř 100% 6%

kolem 80% 3%

méně než 10% 21%

kolem 50% 9%

Téměř 100% kolem 80% kolem 50% kolem 20% méně než 10%

kolem 20% 61%

Graf č.19 Pokud padne celní ochrana v EU bude to pro Vaše podnikání výhoda nebo nevýhoda ?

Nevím 30%

1 výhoda 4%

1 výhoda 2 menší výhoda 9%

2 menší výhoda 3 bez změny

5 nevýhoda 4 menší 11% nevýhoda 4%

3 bez změny 42%

4 menší nevýhoda 5 nevýhoda Nevím

Graf č.20 Do čeho dáváte největší investice v současnosti ? Agroturistika Technologie Rekonstrukce Pozemky 5% 6% 10% 10% Budovy Neinvestuji 16% 4% Stroje 49%

127

Graf č.21 Velikost dotací pro udržení Vaší farmy je? 3 Průměrná 45%

2 Dostatečná 24%

4 Nedostatečná 11% 1 Úplně dostatečná 17%

5 Úplně nedostatečná 3%

Graf č.22 Jak bude vypadat venkov po roce 2013 bez současných dotací ?

Dobře 11% Nevím 21%

Neudržované pozemky 13% Menší dotace 7% Útlum zemědělství 9% Úpadek venkova 13%

Úpadek 26%

Graf č.23 Nejlepší investice do budoucna pro vaše podnikání je podle Vás do ? Údržba krajiny 2% Technologie Budovy Chov 9%

9%

8%

Nevím 7% Agroturistika 12%

Stroje 16%

Pozemky 37%

128

Graf č. 24 Za stávajících podmínek kdy budete konkurovat státům EU ve svém podnikání? Nevím 21%

Už konkuruji 29%

Více než 7 let 23%

Do 3-5 let 12%

Do 7 let 15%

Příloha B 2

Graf č.25 Je podle Vás spotřebitel ochoten zaplatit za kvalitu ekologické produkce? Nevím 10% Ano 47% Ne 43%

129

Graf č.26 Co je podle Vás překážkou pro uplatnění bioprodukce?

k) Nevím

1% 8%

j) Nedostek info o dotacích

12%

i) Složité papírování

8%

h) Nízká úroveň výzkumu a poradenství

12%

g) Chybí zpracovatel bioprodukce f) Je to v lidech

11%

7%

e) Ekol.pod.hospodaření

9%

d) Malý národní trh

12%

c) Obchodní řetězce b) Vysoká cena

12%

a) Důvěra spotřebitele

8%

130

Graf č.27 Co je podle Vás překážkou pro uplatnění bio-produkce? medián

3

j) Nedostek info o dotacích

3

i) Složité papírování

4

h) Nízká úroveň výzkumu a poradenství

3

g) Chybí zpracovatel bioprodukce

2

f) Je to v lidech

Řada1

3

e) Ekol.pod.hospodaření

4

d) Malý národní trh

3

c) Obchodní řetězce

2

b) Vysoká cena

3

a) Důvěra spotřebitele 0

1

2

3

1- největší výhoda , 5- absolutní nevýhoda

131

4

5

Graf č.28 Jaké je podle Vás řešení jak uplatnit bioprodukci na trhu? g) Volný přístup na trh EU 12%

a) Zvýšení dotací 14%

h) Nevím 2%

b) Reklama,info 11%

f) Obchody EZ 14%

c) Garanční fond 16%

e) Zpracovatelské podniky EZ 13%

d) Družstva EZ 18%

Graf č.29 Co podle Vás může ohrozit ekologické zemědělství ? - medián

4

i) Nestabilní politika Mze h) Neochota EZ se sdružovat

3

g) Závist prod.zemědělců

3

f) Nedostatek lidí na venkově

3

e) Konkurence z EU

3 4

d) Přerušení dotačních titulů

3

c) Nízký zájem lidí

4

b) Zneužití bioznámek

3

a) GMO 0

1

2

3


132

4

5

Garf č.30 Co podle Vás může ohrozit ekologické zemědělství ?

i) Nestabilní politika Mze

13% 9%

h) Neochota EZ se sdružovat g) Závist prod.zemědělců

9%

f) Nedostatek lidí na venkově

11%

e) Konkurence z EU

11% 15%

d) Přerušení dotačních titulů

10%

c) Nízký zájem lidí

12%

b) Zneužití bioznámek

10%

a) GMO

133

Příloha C

Graf č.31 Na co je podle Vás ekonomicky nejvýhodnější v rámci EZ se specializovat? Podle podmínek 13%

Chov skotu 9% Obilniny 19%

Nevím 25% Živočišná výroba 5%

Údržba krajiny 6%

Masný skot 23%

Graf č.32 Na co je podle Vás ekonomicky nejhorší v rámci EZ se specializovat Nevím 50%

Mléko 5%

Chov 9% Rostlinná výroba 11%

Bioprodukty 3%

Obilniny 8%

Podle podmínek 14%

Graf č.33 Jak vysoko hodnotíte činnost svazu Pro -Bio ? Nedostateč ně 4% 4 9%

Výborně 20% Výborně 2 3

3 25%

4

2 42%

134

Nedostatečně

Graf č.34 Vidíte budoucnost ekologického zemědělství do r. 2013 v pěstování technických plodin pro biopalivo? Jednoznačně ano 5%

Nevím 18%

Částečně ano 36%

Jednoznačně ano Částečně ano Částečně ne

Vůbec ne 31%

Vůbec ne Částečně ne 10%

Nevím

Graf č.35 Proč jste se rozhodl ekologicky hospodařit? Vyšší dotace 13%

Pro budoucnost 11%

Přesvědčení 9%

Normální vývoj 15%

Bioprodukce 7% Ochrana přírody 45%

Graf č.36 Vrátil byste se ke konvenčnímu zemědělství bez ekologických dotací? Ano 13%

Nevím 18%


135

Graf č.37 Domníváte se ,že za stávajících podmínek EZ si česká krajina ekologicky v příštích 5-7 letech polepší? Nevím 13% Ano Ne Ne 28%

Ano 59%

Graf č.38 Jak jste se vyrovnali s přerušenou podporou EZ v roce 1992-1998? Započetí ekohospodaření od 1998 26%

Jinak-V této době jsem vstupoval do ekohospodaření 6%

Návrat ke konvenčnímu zem. 0%

Nepřerušili jsme ekohospodaření 68%

136

Nevím

Graf č.39 Pokud hospodaříte především ekologicky ,jaká je pro Vás nejsilnější motivace? -medián

2

f) Perspektivita biotrhu

2 e) Příklad ostatním

1 d) Ekohospodaření

1 c) Zdravé potraviny

2 b) Příspěvek dotací EZ

1 a) Zdravá půda

0

1

2

3

4


137

5

Graf č.40 Pokud hospodaříte především ekologicky ,jaká je pro Vás nejsilnější motivace?

f) Perspektivita biotrhu

20% 22%

e) Příklad ostatním

11%

d) Ekohospodaření

13%

c) Zdravé potraviny b) Příspěvek dotací EZ

19% 12%

a) Zdravá půda

Příloha D Graf č.41 Od jaké nejmenší výměry se podle Vás vyplatí ekologicky hospodařit? 100 a více 7% 100 ha 11%

0,5 ha 11%

0,5 ha

1 ha 23%

50 ha 13%

1 ha 10 ha 20 ha

20 ha 15%

50 ha

10 ha 20%

138

100 ha 100 a více

Graf č.42 S kolika pracovníky ? 5 pracovník ů 4% 3 pracovníci 6% 0 pracovník ů 44%

2 pracovníci 22%

1 pracovník 24%

Graf č.43 Co je podle Vás konečným cílem ekologického zemědělství ? e) Zlepšení Jiný cíl- Zdravá krajina stavu půdy 2% 18%

d)Udržení Biofarmy v konkurenci 21%

a) Výdělěk za bioprodukty 21%

c)Zlepšení stavu vesnice 21%

b) Zlepšení stavu krajiny 17%

Graf č.44 Máte čas kromě svého hospodaření také na nějakou činnost pro obec? Ano mám

V budoucnu urč itě 5%

Ne za souč asných podmínek

Ne za současných podmínek 40%

Ano mám 55%

139

V budoucnu určitě

Graf č.45 Domníváte se , že dotace do zemědělství pomáhají také celkovému rozvoji venkova ?

Nevím 3%

Pomáhají jen jeho udržování nikoli rozvoji 33%

Ano 59%

Ne 5%

Graf č.46 Přežil by podle Vás venkov bez dotací do zemědělství po roce 2013 ? Ano 19%

Nevím 20%


Graf č.47 Okomentování odpovědi č.46

úpadek 30%

nevím 10%

přežil by 15% menší výnosy 11%

změna krajiny 24% ztráta konkurencesch opnosti 10%

140

Graf č.48 Za jakých podmínek by podle Vás venkov bez dotací přežil? úpadek 9%

vyšší výkupní ceny 29%

menší náklady 15% změna stylu a hodnot společnosti 11%

přežil by 9%

fungující obec 27%

Graf č.49 Podle Vašeho názoru cítíte, že ekologické hospodaření má vyšší společenskou prestiž naž konvenčbí zemědělství?

Nižší 14%

Nevím 14%

Má vyšší prestiž 33%

Stejnou 39%

Graf č.50 Pokud srovnáváte ještě jednou prestiž svého hospodaření s podnikáním mimo zemědělství na vesnici Vaše podnikání? Nevím Má vyšší 15% prestiž 9%

Nižší 36%

Stejnou 40%

141

Graf č.51 Máte pokračovatele ve Vašem podnikání? Ano 20%

Ještě nevím 36%

Ne 44%

Graf č.52 Zapomněli jsme na něco důležitého, co nám chcete sdělit?

nedocenění zemědělců

14%

7% 48%

složité měnící se podmínky těžká budoucnost některé otázky špatně formulované

31%

142

05 DP1)

Recommend Documents