05

SBORNÍK DOBRÉ PRAXE PRO PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI

PODPORA PROCESU PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI VE ZLÍNSKÉM KRAJI, REG. Č.: CZ.1.04/3.1.00/05.00039

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM PROSTŘEDNISTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBILKY

PROJEKT UPLATŇUJE ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI

ÚVOD Sborník dobré praxe byl vytvořen v rámci projektu Podpora procesu plánování rozvoje sociálních služeb na místní a regionální úrovni ve Zlínském kraji, reg. č.: CZ.1.04/3.1.00/05.00039, prostřednictvím aktivity Výměna zkušeností dobré praxe. Proces plánování je, řečeno velmi zjednodušeně, děj, kdy se dostáváme ze současnosti do budoucnosti, na níž se shodneme. V tomto procesu je zahrnuta řada činností. Osoby odpovědné za plánování a rozvoj sociálních služeb v jednotlivých obcích s rozšířenou působností měly příležitost navázat spolupráci, sdílet informace a zkušenosti a navzájem se inspirovat … zkrátka vést dialog. Cílem aktivity bylo zavést jejich pravidelné setkávání a pokračovat v něm i po ukončení projektu. Včetně plánování se témata týkala i podpory osobnostního růstu, prevence syndromu vyhoření, udržení získaných manažerských dovedností, motivace a další. V době realizace projektu se uskutečnila celkem čtyři setkání, která byla zaměřena na: 1. 2. 3. 4.

Jak podpořit dobrou praxi v procesu plánování rozvoje sociálních služeb v lokalitě Dobrá praxe v sociálních službách Zlínského kraje Co očekává uživatel sociálních služeb od jejich poskytovatele Propojení komunitních plánů obcí a střednědobého plánu rozvoje kraje, náměty na spolupráci

Důležité momenty a příklady z praxe, tak jak byly zaznamenány na zrealizovaných setkáních, jsou shrnuty a zpracovány v tomto sborníku.

Výměna zkušeností dobré praxe osob odpovědných za plánování sociálních služeb ve Zlínském kraji Sborník dobré praxe zachycuje nejvýznamnější momenty ze čtyř setkání „Výměny zkušeností dobré praxe“, vycházející ze zkušeností účastníků, rovněž uvádí související teoretické poznatky v souladu s tématy jednotlivých setkání. Vše je ilustrováno konkrétními příklady dobré praxe. Setkání se uskutečnila ve dnech 15.10.2010, 13.05.2011, 24.11.2011 a 11.05.2012. Skutečnost, že okruh účastníků byl ustálen, měla pozitivní vliv na celkovou atmosféru setkání, kontinuitu facilitací jednotlivých témat, množství příkladů dobré praxe a námětů pro zlepšení. Spokojenost účastníků byla vyjádřena slovně i v dotaznících.

1. SETKÁNÍ Jak podpořit dobrou praxi v procesu plánování rozvoje sociálních služeb v lokalitě K podpoře tohoto tematického celku byla použita technika brainstormingu a následné týmové rozpracování problémových okruhů „Výměny zkušeností dobré praxe“ v procesu plánování rozvoje sociální služeb v lokalitě: 1. Řešený okruh Setkávání - řešitelský tým se shodl na následujících možnostech podpory komunitního plánování:       

pravidelná setkávání účastníků za účelem předávání informací o procesu komunitního plánování, pořádání kulatých stolů, pravidelná setkávání poskytovatelů sociálních služeb – „prostor pro setkání“, výměnu informací na úrovni ORP a na krajské úrovni, setkávání pracovních skupin, konference s tématem komunitní plánování, realizace dnů otevřených dveří u poskytovatelů sociálních služeb pro poskytovatele, uživatele a zadavatele, výměny příkladů dobré praxe mezi účastníky pravidelných setkávání pro koordinátory plánování rozvoje sociálních služeb.

2. Řešený okruh Zapojení politiků - řešitelský tým se shodl na následujících možnostech podpory komunitního plánování:  prezentace pozitiv komunitních plánů na setkání politiků mikroregionu,  setkávání starostů,  zapojením politiků do realizace projektů a umožnění jejich přímého kontaktu s řešenou problematikou,  podporou procesu komunitního plánování z rozpočtu města,  rozhodování o financích v rámci komunitních plánů sociálních služeb (dále KPSS),  KPSS vnímat jako proces k získání podnětů a argumentů pro politiky.

4

3. Řešený okruh Totální partnerství - řešitelský tým se shodl na následujících možnostech podpory komunitního plánování:          

zapojit obyvatelstvo města a regionu do KPSS, využití dotazníků, prezentace KPSS v regionálních časopisech a regionální televizi, letáčky do schránek, setkáním občanů, setkáním v centrech pro seniory a v domech s pečovatelskou službou o dalších sociálních službách, zajistit co největší spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, dát rovné pozice poskytovatelům sociálních služeb – z rozpočtu města a spravedlivě rozdělovat dle potřeb, osobnost koordinátora – musí dát vše dohromady a stimulovat, zapojit poskytovatele do pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb – vedoucí pracovních skupin.

4. Řešený okruh Procesní pojetí KPSS - řešitelský tým se shodl na následujících možnostech podpory komunitního plánování:       5.

inspirace – přesné vymezení pravomocí a odpovědnosti, organizační struktura, analýza dosažitelných cílů a hodnocení – dotazníky, SWOT analýzy, stanovit si reálné cíle, partnerský přístup při řešení problémů, evaluace pro účastníky.

Řešený okruh Podporujeme dobrou praxi - dobrá praxe v rámci realizace - řešitelský tým se shodl na následujících možnostech podpory komunitního plánování:       

partnerský přístup při řešení problémů, projekty k získání financí, realizace komunitního plánování, volby – politická reprezentace s podporou KP, finance přímo od města, finance ze strukturálních fondů, komunální projekty.

2. SETKÁNÍ Dobrá praxe v sociálních službách Zlínského kraje Účastníci setkání formou workshopu řešili otázku, co zahrnovat pod pojem „Dobrá praxe“, zda zkušenost, že poskytovaná služba odpovídá potřebám uživatelů – tedy standardní úroveň poskytování sociální služby, či nadstandardní poskytování sociální služby, a jaké podmínky k trvalému zajištění dobré praxe jsou třeba. Dále, zda dobrou praxí bude vnímáno komunitní plánování s uspokojováním potřeb uživatelů a rozvíjení sítě 5

poskytovatelů sociálních služeb, či dobrá praxe – tedy hodnocení poskytovatelů sociálních služeb dalšími poskytovateli sociálních služeb a jejich pomyslné porovnání. Výchozím modelem workshopu se stal rámec: Dobrá praxe v komunitním plánování Zadavatel KÚ

Poskytovatel v dané lokalitě

Příjemce naplňování jeho potřeb

Těžkosti koordinátora KP při plánování Ze strany KÚ:  obtíže s plněním strategického plánovacího dokumentu v důsledku nižšího objemu finančních prostředků,  obtížná obhajoba nové potřebné služby – krizová pomoc. Někteří poskytovatelé:  nemají vždy zájem poskytovat potřebnou službu – registrace, standardy, těžkosti s personálním a finančním zajištění,  poskytovaná služba je na nouzové úrovni - pomoc jen ve formě zajištění domácí přípravy na školu, ne celé rodině,  nemohou zaměstnat potřebného pracovníka s potřebnou zkušeností, ale bez požadovaných kvalifikačních požadavků,  přenášejí odpovědnost za řešení problematiky klientů na koordinátory. Někteří příjemci:  mají nereálná přání: - rychlé oddlužení, - uspořádání akce s rizikem neúspěšnosti – Majáles, - odmítání komunikace s obcí,  požadují řešení své osobní situace koordinátorem. Některé obce a města:  závislost na politické vůli – nestabilita pro plánování, nižší úroveň vnímání potřebnosti sociálních služeb.

6

Jiné těžkosti  záměry MPSV týkající se změn v oblasti sociálních služeb. Účastníci setkání vyjádřili současnou pozici koordinátora plánování sociálních služeb jako mlýnský kámen mezi:

Finance MPSV KÚ

Komunitní pracovník

Poskytovatelé + uživatelé

Politická odpovědnost obec + město

Jako jednu z variant zlepšení své pozice koordinátora plánování sociálních služeb spatřují takto:

Finance

KP politická odpovědnost

V závěru workshopu se účastníci shodli na tom, že „Dobrou praxi“ sociálních služeb Zlínského kraje lze z pozice koordinátora komunitního plánování výrazně podpořit za předpokladu:  dostatek finančních prostředků k zabezpečení stávajících sociálních služeb,  při politické odpovědnosti představitelů měst a obcí za stav, udržitelnost a rozvoj sociálních služeb v lokalitě. Shrnutí výstupů  sestavit se spoluúčastí poskytovatelů sociálních služeb kraje katalog dobré praxe pro jednotlivé typy služeb,  iniciovat ve stávajícím způsobu provádění inspekcí kvality sociálních služeb označení nadstandardní kvality služby jako dokladu dobré praxe organizace,  pojmenovat a obhájit strukturu podmínek optimálního naplnění pozice koordinátora komunitního plánování na úrovni měst a obcí - před politickou reprezentací, zadavatelem, poskytovateli a příjemci sociálních služeb. 7

3. SETKÁNÍ Co očekává uživatel sociálních služeb od jejich poskytovatele V rámci zahájení a představení byli účastnící požádáni o zmínění pojmů, které se jim vybaví u slova UŽIVATEL. Vzniklé asociace byly podněcující pro průběh celého dne. Byly zmíněny pojmy:  senior  klient  ten kdo něco využívá  osoba, která potřebuje pomoc  potřebný  ten kdo něco potřebuje  ten, kdo si nedovede pomoc  část členů  ten kdo vyhledá pomoc  člověk, subjekt (organizace)  potenciální uživatel  požadavek Při představování nemohl být opomenut závažní aktuální fakt – změna legislativy v oblasti sociálních služeb. Potřeby uživatelů služeb jsou zdrojem základních informací při vytváření plánu rozvoje sociálních služeb, protože tento plán má vycházet vstříc potřebám uživatelů služeb s ohledem na místní možnosti a podmínky. Zjišťování potřeb uživatelů je jedním ze zásadně nových přístupů a je tím, co dělá plánování služeb „komunitním“. Bez přímého zapojení uživatelů hrozí jen provádění statistického zjišťování počtu a rozložení sociálních služeb v území. Přicházeli bychom o informaci, zda škála, počet a kvalita sociálních služeb vyhovuje občanům v konkrétní obci.

Charakteristika vztahu uživatele a poskytovatele Po krátké diskusi o praktických dopadech novelizace legislativy byla zahájena facilitace. Jako platforma byla použita struktura modifikované SWOT analýzy. Formuláře k praktickému použití identifikování vztahu uživatele a poskytovatele:  Charakteristika vztahu uživatele sociálních služeb a poskytovatele  Aktivní a pasivní (reaktivní) přístup poskytovatele a uživatele  Charakteristika vztahu uživatele sociálních služeb a poskytovatele - modifikované SWOT analýzy jsou uvedeny jako příloha tohoto sborníku.

8

Aktuální situace byla podchycena do logiky SWOT analýzy v oblastech:  silné stránky vztahu,  slabé stránky vztahu,  příležitosti vztahu,  ohrožení vztahu, pomocí umístění barevných samolepících štítků. V krátkém čase se facilitace rozběhla do plné šířky. Z obrázku je zřejmá oblast ohrožení, začínající už na „hraně“ slabých stránek.

Reaktivní a proaktivní přístup V počáteční fázi se jednalo spíš o reaktivní přístup při charakterizování vztahu uživatele a poskytovatele. Reaktivnost spočívala v pasivním očekávání, co přinese legislativní změna - s tím, že dopady na uživatele byly vnímány s dlouhodobého pohledu spíše negativně. Ty jsou reprezentovány žlutými štítky. V průběhu facilitace se podařilo iniciovat také proaktivní přístup (ze strany poskytovatele, nebo zřizovatele). Ty jsou reprezentovány zelenými, oranžovými a růžovými štítky. Jak ukazuje finální podoba na obrázku, takový přístup aktivizoval účastníky z pozice pasivního čekání do pozice aktivní přípravy na budoucí situaci, tak aby maximálně využili možné příležitosti.

9

Očekávání/spokojenost - uživatel/ poskytovatele Facilitace pokračovala v oblasti vnímání souvislostí mezi výkonností poskytovatele a spokojeností uživatele - viz obrázek, který zachycuje v jednotlivých kvadrantech:    

očekávání uživatele, očekávaní poskytovatele, spokojenost uživatele, výkonnost (a následně i spokojenost) poskytovatele.

Živá diskuse mezi účastníky a facilitátorem vyústila do několika praktických závěrů a výstupů.

Shrnutí výstupů  aktivní a vysoce aktuální diskuse k nabíhající novelizované legislativě  proaktivní smýšlení s generováním možných aktivit rozvíjejících příležitosti a eliminujících ohrožení (viz obrázek, zelenými, oranžovými a růžovými štítky)  prohloubení vnímání souvislostí mezi očekáváními uživatelů a poskytovatelů a spokojeností uživatelů a výkonností poskytovatelů  inspirace pro zjišťování očekávání uživatelů  příklady ukazatelů prokazování výkonnosti poskytovatelů

4. SETKÁNÍ Propojení komunitních plánů obcí a střednědobého plánu rozvoje kraje, náměty na spolupráci V rámci představování byli účastnící požádáni o interpretaci plánovacího dokumentu území, které zastupují. Z uvedených skutečností bylo zřejmé, že:   

názvy plánů nejsou jednotné, časové období plánů se různí i co do délky i co do usazení do konkrétního roku, návaznost plánů je často problematická.

10

Význam a možnosti propojení plánů obcí a kraje V úvodní diskusi byla zdůrazněna závažnost provázání jednotlivých plánů. Jakákoliv diskontinuita při plánech naruší celkový synergický efekt při naplňování plánů. V rámci diskuse byly identifikovány následné podstatné aspekty propojení plánů:       

věcná návaznost, časová návaznost, finanční aspekt, podobnost formy plánů, procedury tvorby a schvalování, týmy/pracovní skupiny, společná publicita a interpretace.

Časová návaznost plánů Na obrázku je názorně zachycena časová návaznost resp. nenávaznost jednotlivých plánů. Na Y – ose jsou naznačené úrovně plánů:  národní - MPSV – priority, koncepce a programy,  krajská - reprezentována SPRSS,  město/obec - komunitní plánování,  poskytovatel - veřejný závazek,  klient - individuální plány. Zeleně jsou zachyceny plánovací intervaly jednotlivých plánů. Zobrazení jasně indikuje nesrovnalosti v časové návaznosti plánů, která pak způsobuje plánovací nejistotu u poskytovatele.

Význam a možnosti propojení plánů obcí a kraje – kdo s kým a jak spolupracovat – požadavky Z facilitace vzešly následující podněty:  navrácení zástupce ORP do PS – komunikační vazby jsou zpřetrhané,  prodloužení (zreálnění) termínů pro města - stanované termíny jsou podhodnoceny, snaha o jejich splnění se projeví negativně na výsledku,  u transformačních projektů přihlížet na národní/evropské dokumenty/metodiky co se týče velikosti zařízení a počtu klientů,  zřizovatelská povinnost zařízení s celokrajskou působností. Účastníci očekávají zvážení podnětu a reálné zapracování v dalším průběhu plánování. 11

Finanční a personální aspekty plánování Z facilitace vzešly následující podněty:  nutnost dohody ORP a kraje - souvislost s přesunem finanční na ORP,  vyrovnání podílů financování služeb krajem/městem – klienti jsou občany konkrétních měst/obcí,  sledování a hodnocení časového rozsahu (člověkohodin) strávených na plánování v jednotlivých úrovních,  volba přístupu - připustit /podpořit nebo nepřipustit /zamezit konkurenci na území ORP. Účastníci očekávají zvážení podnětu a reálné zapracování v dalším průběhu plánování.

Metodiky a výstupy komunitního plánování

12

Z facilitace vzešly následující podněty:  zajistit informovanost o pilotním projektu hodnocení poskytovatelů,  města potřebují mít možnost mluvit do hodnotících kritérií,  potřeba dohody kraje a ORP o optimální síti. Účastníci očekávají zvážení podnětu a reálné zapracování v dalším průběhu plánování.

Shrnutí výstupů  vyvážené zapojení celé triády do procesu plánování (včetně kompletní struktury zadavatelů/zřizovatelů)  zreálnění plánování ve všech úrovních včetně věcného a časového provázání plánů  optimalizace sítě podložena kriterii, která akceptují všichni zainteresovaní  transparentní financování poskytovatele v síti ve vazbě na odsouhlasená kriteria hodnocení

13

Novinky V průběhu facilitací byly průřezově využity a začleněny i témata týkajících se novinek a trendů v oblasti plánování rozvoje sociálních služeb určených k diskuzi účastníků:  Umění stanovení a udržení hranic - management sociálních služeb.  Metody zjišťování očekávání uživatelů sociálních služeb.  Řešení problému vyhoření v pomáhajících profesích.  Metody prokazování výkonnosti poskytovatelů. Účastníci projevili eminentní zájem o pokračování diskusí na zmiňovaná témata.

14

PŘÍLOHA 1: Vzor SWOT analýzy

Charakteristika vztahu uživatele sociálních služeb a poskytovatele ►

◄

►

◄

►

◄

►

◄

►

spokojenost uživatele

výkonnost poskytovatele

očekávání uživatele

očekávání poskytovatele

◄

►

◄

►

◄

►

◄

PŘÍLOHA 2: Vzor SWOT analýzy

AKTIVNÍ A PASIVNÍ (REAKTIVNÍ) PŘÍSTUP POSKYTOVATELE A UŽIVATELE ►

aktivní přístup uživatele

◄

►

◄

►

◄

►

◄

aktivní přístup poskytovatele

pasivní přístup poskytovatele

◄

►

◄

►

◄

► ►

pasivní přístup uživatele

◄

PŘÍLOHA 3: Vzor SWOT analýzy

Charakteristika vztahu uživatele sociálních služeb a poskytovatele - modifikovaná SWOT

rizika ►

◄

►

◄

►

◄

►

přijatelné riziko

slabé stránky vztahu

ohrožení vztahu

silné stránky vztahu

příležitosti vztahu

◄

►

◄

►

◄

►

◄

►

přítomnost

◄

čas

SBORNÍK DOBRÉ PRAXE PRO PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vydal Zlínský kraj v roce 2012 Zpracovatel: PhDr. Jaroslav Holek, Ing. Ján Čupka Fotografie na obálce: Pavel Kosek

PODPORA PROCESU PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI VE ZLÍNSKÉM KRAJI, REG. Č.: CZ.1.04/3.1.00/05.00039

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM PROSTŘEDNISTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBILKY

PROJEKT UPLATŇUJE ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI