04. Ruské regiony: tahouni i loudalové

Kresba: David Böhm

červen 2013/04

Byznys v ruských regionech

Osmero exportních mýtů

Ruské regiony: tahouni i loudalové

Dobře si natrénujte celé jméno ruského obchodního partnera

CERN nabízí příležitosti pro české firmy

strany 4–11

strany 14–16

strany 36–37

HN044010

Pomáháme financovat český export

 Pojišťujeme tržně nepojistitelná teritoriální a komerční rizika  Pomáháme českým exportérům vstoupit na nové trhy  Spolupracujeme se všemi bankami  Nabízíme komplexní pojistnou ochranu EGAP – zvyšujeme mezinárodní konkurenceschopnost ČR

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Vodičkova 34/701, 111 21 Praha 1, tel.: +420 222 841 111, e-mail: [email protected]

www.egap.cz

Český exportér Obsah: Téma

ruské regiony: tahouni i loudalové

Pohled na region

rusko je pro české exportéry stále atraktivnější

Bonton

Před jednáním s ruským partnerem si dobře natrénujte jeho celé jméno

Rozhovor

4

Byznys v rusku se nedá dělat z kancelářské židle. Musíte přijet

Úspěšný exportér

Václav Lavička

redaktor Hospodářských novin

4 12 14 18

Německé zboží považují rusové hned za skvělé, Češi musí kvalitu dokázat

25

Obchodní politika

28

Příležitosti v zakavkazském regionu Pomoc podnikatelům: méně byrokracie i tlak na nižší ceny energií Osmero exportních mýtů Hledají ruské movité klienty na španělských plážích Výzkumné centrum CErN nabízí řadu příležitostí pro české firmy

25

Rozhovor

Důležité je, aby zaměstnanci úřadu pochopili, že ministerstvo jsou oni

Informační servis

Společnost EGAP hostila v Praze odborníky na exportní financování Evropa a třetí průmyslová revoluce

38 40

Zahraniční obchod dosáhl rekordu Vysokoškoláci a management v praxi Exportní klub Czechtrade Nejlepší exportéři získali milion růst ekonomik díky plynu a ropě

28

Kalendář akcí

Nejbližší akce pro exportéry Slovníček/Kvíz

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: Reuters, Shuttertock, Thinkstock, agentura CzechTrade, archiv ANAJ Czech, CERN, USSPA, MPO, archiv M. Novákové, EGAP, HSBC, meubelbeurs.be. Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Anatolij Bělous, Kristýna Kněžková. inzerce: [email protected] tisk: SEVEROTiSK s.r.o. Samostatně neprodejné.

48

F

irmám z Česka se v Rusku daří. Je to vidět na impozantním vzestupu českého vývozu. Jeho hodnota pro Rusko v období 2004 až 2012 vzrostla zhruba pětinásobně na loňských téměř 121 miliard korun. To jsou skoro čtyři procenta celkového českého exportu. Za těmito strohými čísly je trpělivá práce zdejších manažerů. Mezi nimi je spousta těch, kteří stráví na obchodních cestách do Ruska stovky hodin ročně. Slušně tam vydělávají a také odtud „vozí“ pracovní místa. Přitom o mediální „slávu – polní trávu“ vůbec nestojí. Škoda, že se nedá spočítat, kolik kilometrů musí Čech v Rusku v průměru nalétat, aby „kápla“ zakázka třeba za 10 milionů eur… Dynamický růst vývozu souvisí především s expanzí do regionů Ruské federace. Strojaři, chemici, potravináři a zástupci dalších oborů tam stále mají velice dobrý zvuk. V tvrdé konkurenci dokážou nabídnout špičkovou kvalitu za dobrou cenu. A po podpisu kontraktu si s Rusy dovedou poklábosit třeba o hokeji. Mnohé z českých firem, které se chytly v Rusku, mají hlavní byznys v Evropské unii. Řekněme jasně, že ta zůstane pro prosperitu Česka rozhodující. Význam Ruska by se neměl z tohoto pohledu přeceňovat. Ale z druhé strany si nemůžeme dovolit opomíjet šance, které Rusko skýtá. Stačí se podívat, jakou aktivitu tam vyvíjejí třeba Němci nebo Rakušané.

český exportér červen 2013, číslo 4

3

Téma

Ruské regiony: tahouni i loudalové Podle ruské vlády jsou nejpřitažlivější Moskevská oblast, Krasnodarský kraj a Tatarstán. Naproti tomu Dálný východ stále trpí odlivem obyvatel.

R

usko má opravdu velké hospodářské ambice. Když se prezident Vladimir Putin začátkem loňského května ujímal nejvyšší státní funkce, prohlásil, že mu jde především o vybudování „nové ekonomiky“. Tedy takové, která nebude viset na surovinové (hlavně ropné) niti. O tom, do jaké míry se to podaří, ale nerozhoduje jenom Moskva. Podstatné je, co se děje v regionech, nakolik mají schopné politické vedení a příznivé prostředí pro byznys. Pro Ruskou federaci je příznačný značně nerovnoměrný hospodářský vývoj jednotlivých regionů a přetrvávající příkré rozdíly mezi nimi, a to v mnoha ohledech. Je to dáno tím, kolik nerostného bohatství jim nadělila příroda. Dále historicky vzniklou infrastrukturou, klimatickými podmínkami i mentalitou obyvatel.

Václav Lavička [email protected]

Základní fakta o ruské ekonomice Počet obyvatel:

142,7 milionu (k 1. 1. 2012)

Hodnota HDP:

zhruba 2,5 bilionu dolarů (s přihlédnutím k paritě kupní síly), podle MMF 6. místo na světě

5,7 % 6,6 % 10 % HDP 193 mld. USD 550,6 mld. USD

Míra nezaměstnanosti: Míra inflace: Veřejný dluh: Přebytek obchodní bilance: Zahraniční dluh:

(28,2 % HDP)

Průměrný roční kurz vůči euru: vůči USD:

40 rublů 31,10 ruble

Poznámka: Údaje jsou za rok 2012.

Meziroční změny HDP (údaje v %), tempo růstu letos citelně zvolní 10,0 5,1

7,3

7,2

4,7

6,4

8,5

8,2

5,2

Dva „bloky“, bez nichž to prostě nejde

Které regiony (subjekty) Ruské federace jsou nejvyspělejší? Jejich pořadí letos podruhé sestavila agentura RIA Rating (ze skupiny RIA Novosti) analyzující klíčové ekonomické a sociální ukazatele. Její studie umožňuje určit postavení toho či onoho regionu na hospodářské mapě Ruska. To není bez zajímavosti ani pro české firmy, které úspěšně pronikají do ruských regionů. Na vrcholu zmíněného žebříčku se ocitly Moskva a Petrohrad. Následuje Ťumeňská oblast, jejíž součástí jsou dva autonomní okruhy: Chantymansijský a Jamalskoněnecký. Čelo žebříčku doplňuje ještě Moskevská oblast. Na uvedené regiony podle zprávy RIA Rating připadá skoro polovina ruského HDP. Právě ony se nejvíce podílejí na tvorbě federálních příjmů, je v nich soustředěna silná spotřebitelská 4


4,5

4,3

3,4

2,3

3,6

2009 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2010

2011

2012

2013

2014

Poznámka: Údaje za roky 2013 a 2014 jsou květnovou předpovědí OECD. Zdroj: Citi Research, OECD, Rosstat

poptávka a jsou rozhodující pro ruský vývoz. Sídlí v nich také klíčové korporace, mající často monopolní či dominantní postavení na ruském trhu. Zmíněný „klastr“ je ale výrazně polarizován. Na jedné straně stojí blok, který RIA Rating nazývá „Moskevský konglomerát“, posílený o Petrohrad. I když jsou tato velkoměsta vnímána jako významná průmyslová centra, v současné době vystupují do popředí jako centra, kam vydatným proudem tečou a akumulují se finanční zdroje. Jejich „hmotná základna“ je ale jinde – v bloku nazývaném „Ťumeňský kon-

-7,8

glomerát“. Ten je součástí Uralského federálního okruhu (v Rusku je okruhů celkem osm), odkud pochází zhruba 70 procent veškeré ruské ropy.

Nejpřitažlivější města a oblasti

Poslední žebříček charakterizující regiony Ruské federace ve druhé polovině května zveřejnilo ministerstvo pro regionální rozvoj. Ve spolupráci s dalšími institucemi (například Ruským svazem inženýrů, Státním výborem pro investiční výstavbu nebo Moskevskou státní univerzitou) určilo padesátku nejpřitažlivějších ruských měst.

Téma Petrohrad je druhou nejvyspělejší oblastí Ruské federace a podle ministerstva pro regionální rozvoj druhým nejpřitažlivějším ruským městem. Počet obyvatel této metropole tak stále vzrůstá. Na snímku je jeden ze symbolů Petrohradu, katedrála svatého Izáka. foto: shutterstock

Experti vzali do úvahy celkem 13 kritérií (indexů), například demografický vývoj, dopravní, energetickou a sociální infrastrukturu, dostupnost bydlení, inovační aktivitu, kvalifikaci pracovních sil i kvalitu životního prostředí. První dvě příčky obsadily podle očekávání Moskva a Petrohrad. Třetí je Novosibirsk považovaný za centrum inovačního rozvoje. Stejně tak čtvrtý Jekatěrinburg, sídelní město Sverdlovské oblasti. Pátý je Rostov na Donu, šestá tatarská Kazaň a sedmý Krasnodar. „Rozvojové přednosti“ mají podle ministerské analýzy především Vladivostok, Krasnodar, Soči a Kaliningrad. Nejpříznivější investiční politiku uskutečňuje Kazaň, metropole Tatarstánu, který disponuje mj. bohatými zásobami ropy, rašeliny či surovin pro výrobu stavebních materiálů. K jeho klíčovým odvětvím patří strojírenství, chemický a petrochemický průmysl. V ratingu charakterizujícím vyspělost ruských regionů si významně polepšila Čeljabinská oblast. Její metropole Čeljabinsk se dostala na jedenáctou příčku a nebýt toho, že „propadla“ podle ekologických kritérií, mohla být v žebříčku mnohem výš.

Zimní olympiáda v subtropech

Pokud jde o jednotlivé subjekty Ruské federace, ministerstvo regionálního rozvoje na první místo klade Moskevskou oblast. Druhé místo poněkud překvapivě patří Krasnodarskému kraji, který má pestrou hospodářskou strukturu, v jejímž rámci by se měly prioritně rozvíjet zemědělsko-potravinářský komplex, doprava a cestovní ruch s důrazem na lázeňství. Právě tato odvětví podmiňují zvláštní postavení Krasnodarského kraje na hospodářské mapě Ruska.

ruské regiony, které nejvíce vyvážejí (údaje v miliardách USD) Ruská federace Moskva Ťumeňská oblast Petrohrad Tatarstán Sachalinská oblast Leningradská oblast Kemerovská oblast Baškortostán Krasnodarský kraj Krasnojarský kraj Sverdlovská oblast

2000

2011

89,3 22,5 14,6 2,4 2,8 0,42 2,1 1,7 2,4 0,94 3,6 2,5

437,8 171,4 56,4 19,5 19,2 16 15,3 10,7 9,8 9,3 9,2 8,1

Poznámka: Jde o vývoz zboží za hranice Společenství nezávislých států.

Celková výměra plodné černozemě v uvedeném kraji dosahuje přes 4,8 milionu hektarů, tedy zhruba dvě procenta její celosvětové výměry. Pro celé Rusko je strategicky důležitý dopravní systém kraje – jeho černomořské přístavy, přes jejichž terminály směřuje zhruba třetina exportované ropy, i soustava potrubí dopravy ropy a zemního plynu. Krasnodarský kraj je díky svým klimatickým a přírodním podmínkám předurčen pro cestovní ruch a lázeňství. Na prvním místě je to Soči, město se zhruba 370 tisíci stálými obyvateli, které bude příští rok hostit zimní olympijské hry. Rusku se vůbec poprvé v historii dostalo takové pocty.


5

Téma Kritici poukazují na to, že je naprostá pošetilost pořádat vrcholovou přehlídku zimních sportů v subtropickém pásmu. Projekty spojené s hrami jsou údajně značně předražené. Celkové náklady se odhadují na 45 až 50 miliard dolarů. Právě čilý stavební ruch spojený s přípravou zimních olympijských her by měl Soči pomoci vyřešit, či alespoň zmírnit četné palčivé problémy. Jejich výčet podávaný ruskými médii je obsáhlý. Předně, těžké dopravní zácpy během pracovních dnů a s nimi související špatné ovzduší. Poruchy se zásobováním pitnou vodou i výpadky elektřiny, nedostatečné čištění odpadních vod. V minulosti se hodně zanedbalo zpevňování mořského břehu a v důsledku toho mizí to hlavní „aktivum“ Soči – pláže. Navíc na nich přibývají stavby „načerno“. Soči žije především z cestovního ruchu, jenž se orientuje na domácí klientelu. Snaha přilákat více zahraničních hostů zatím není příliš úspěšná.

Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) věnuje propagaci nadcházejících zimních olympijských her v Soči značné úsilí. Na snímku si spolu s britským premiérem Davidem Cameronem (uprostřed) prohlížejí model olympijského stadionu. foto: reuters

Jekatěrinburg jako prototyp spolupráce

Česko-ruská obchodní výměna (v miliardách eur) 6,21

6,18 5,81

5,15

4,45

3,88

4,11

4,79

3,77

3,51

Dovoz do Čr

1,45

1,60 1,64

2,22

2,25 2,23

Vývoz z Čr

1,95 1,41

2,66

2,07

2,71

1,31

2,08

1,09 1,07

1,88

1,50 1,13

0,65 0,58 0,51 0,46 0,49 0,55

0,36 0,42

0,54 0,55 0,52

0,76

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Český statistický úřad, Rosstat

6


Pozoruhodný potenciál pro české firmy nepochybně skýtá Sverdlovská oblast na středním Uralu, svým hospodářským výkonem pátá nejvýznamnější v Ruské federaci. Českým firmám se tam daří rozšiřovat své aktivity, což se ukázalo i během květnové podnikatelské mise, kterou tam (a také do Moskvy a Petrohradu) vyslal Svaz průmyslu a dopravy. Na významu jí dodala i přítomnost premiéra Petra Nečase. Oficiální kontakty byly navázány již v roce 1999, a to v průběhu české národní výstavy v Jekatěrinburgu. Tehdy bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a vládou Sverdlovské oblasti. Následně byla zřízena společná pracovní skupina. Její sídelní město Jekatěrinburg je čtvrté největší v Ruské federaci (1,4 milionu obyvatel). Je zajímavé i tím, že zhruba z jedné poloviny se nachází v Evropě, z té druhé již v Asii.

Dálný východ spolkne stovky miliard

Za velice slibný region, kam se české firmy zatím příliš nedostaly, lze označit Dálněvýchodní federální okruh s obrovským nerostným bohatstvím. „Zdejší hospodářství je efektivnější, než

HN043246-4

Všechny země, jedna banka. Vladimír Krejčí, vedoucí útvaru financování, společnost ZVVZ a.s.: • Firemní účty naší dceřiné společnosti v Rusku obsluhujeme prostřednictvím internetového bankovnictví CitiDirect centrálně z České republiky a přístup k němu mají jak pracovníci naší dceřiné společnosti, tak zástupci české centrály. • Veškeré záležitosti spojené s využíváním našich firemních účtů vedených v Citibank Rusko máme možnost řešit centrálně s bankovními specialisty v České republice. • V měně RUB vedeme rovněž firemní účet v České republice, což nám umožňuje využít rychlé a levné převody z našeho účtu vedeného v RUB mezi Českou republikou a Ruskem, optimalizovat tak řízení RUB likvidity na úrovni naší centrály v České republice. • Citibank nám v České republice umožňuje využít měnu RUB i pro financování a pro produkty dokumentárního platebního styku. www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700

Commercial Bank

Téma činí průměr celého Ruska,“ tvrdí v listu Rossijskaja gazeta Viktor Išajev, ministr odpovědný za rozvoj tohoto regionu a zároveň zplnomocněný zástupce prezidenta. Hrubý regionální produkt Ruska v roce 2011 v přepočtu na obyvatele činil 13 700 dolarů, zatímco na Dálném východě 17 600 dolarů. Dálný východ a Zabajkalsko, kde žije 4,4 procenta obyvatel federace, vytváří 5,6 procenta celostátního hrubého produktu. Další rozvoj ruského Dálného východu podmiňují především zemědělství a doprava. Investice do ní jsou naprosto stěžejní. Nejen proto, že jde o obrovské území (36 procent rozlohy Ruské federace), ale i kvůli geograficky blízkým odbytištím – čínskému a také japonskému. V Dálněvýchodním federálním okruhu se zvažují čtyři železniční projekty. Jde o modernizaci transsibiřské magistrály s důrazem na kontejnerovou dopravu, která v regionu dosud nefunguje. Za druhé, výstavba Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) číslo dvě, po které by se mělo přepravovat mimo jiné 70 milionů tun uhlí ročně. Dále se plánuje výstavba železnice na Sachalin a výstavba transkorejské železnice, na kterou by se překládaly náklady v jihokorejském námořním přístavu Pusan, a odtud by mířily do Ruska a dále do Evropy. Miliardové investice si vyžádá také výstavba páteřní silniční sítě jako například Čita–Chabarovsk nebo Chabarovsk–Vladivostok. Pozvednout hospodářství ruského Dálného východu by měla pomoci autonomní nekomerční organizace (ruská média používají zkratku ANO), o jejímž založení se v Moskvě vážně uvažuje. Jejím prvořadým úkolem bude urychlit výstavbu infrastruktury – dopravní, energetické. Dále rozšířit těžbu různých nerostů. Šlo by o investice v řádu několika set miliard rublů. Je ale otázka, do jaké míry se podaří tento záměr realizovat. Tím spíše, že federální ministerstvo financí není této myšlence vůbec nakloněno. Na rozdíl od jiných resortů. Snímek přibližuje část mohutné ropné rafinerie v Ačinsku, zhruba 190 kilometrů od Krasnojarsku. V květnu roku 2007 ji převzal koncern Rosněfť, největší producent ropy ve federaci. Jde o poměrně mladý podnik, který byl uveden do provozu v roce 1982. Od té doby prošel rozsáhlou modernizací, která umožnila zvýšit hlavně kvalitu produktů. Může zpracovat až 140 tisíc barelů ropy denně (zhruba sedm milionů tun ročně).

Foto: reuters

8


Další rating: kde se nejlépe žije?

Nejlepší životní podmínky (možnost zaměstnání, dostupnost zboží a služeb, včetně školství a zdravotnictví) podle nedávné zprávy Rosstatu skýtá Moskva. „Mátuška“ ruských měst

HN043936

Téma Průměrný měsíční příjem na člena ruské domácnosti (vybrané oblasti, v rublech) Rok 2000

Rok 2011

Rubl je zhruba 0,62 Kč

Něnecký autonom. okruh

3426

54 632 Moskva

7998

47 319 2793

Sachalinská oblast

32 268 4935 29 754 2556 25 995 1824

Petrohrad

25 605

Moskevská oblast

24 893

Sverdlovská oblast

2140 2500 23 766 1813 20 223 2773 20 145 1736 19 030 1563 18 796 861 18 278 2374

Chabarovský kraj Tatarstán Krasnojarský kraj Baškortostán Krasnodarský kraj Dagestán

16 017

Irkutská oblast

16 010

Rostovská oblast

1653 1405 14 440 2281 20 755 Zdroj: Rosstat

10

Ťumeňská oblast


Stavropolský kraj Průměr Ruské federace

v tomto ohledu nemá konkurenci, podotýká list Rossijskaja gazeta. Jako další – i z hlediska perspektiv hospodářského a sociálního rozvoje – následují Moskevská oblast, Petrohrad a přilehlá Leningradská oblast, potom Tatarstán, Kalužská, Bělgorodská, Voroněžská, Kaliningradská a Amurská oblast. Na otázku, kde se v Rusku žije nejlépe, výstižně odpovídá ukazatel migrace. Tam, kde se usazují noví obyvatelé, je dobře. Z tohoto pohledu vede region přiléhající k Moskvě – Podmoskovje, kam se loni přistěhovalo skoro 110 tisíc lidí. Přibývá jich i v samotné ruské metropoli či Petrohradě. Ale například Chantymansijský autonomní okruh, součást Ťumeňské oblasti, který byl pro pracovní migranty kvůli mimořádně vysokým výdělkům lákavý, svoji pozici postupně ztrácí. Loni tam přibylo jenom 5000 lidí, předloni 9000. Nadále pokračuje odliv obyvatel z Dálného východu. Důvod? „V odlehlých severních a dálněvýchodních oblastech vysokou nominální mzdu znehodnocují značné životní náklady. Proto jsou veškeré pokusy federálních úřadů zvrátit nepříznivý migrační trend stále neúspěšné,“ říká Natalja Zubarevičová, která v Ústavu sociálních problémů odpovídá za regionální programy. Ropné oblasti, které dříve lákaly pracovní migranty na mimořádně vysoké výdělky, svoji přitažlivost postupně

Platební styk a směnitelnost měn v Rusku V Rusku si zahraniční společnosti mohou otevřít účty jak v ruském rublu (RUB), tak v cizí měně. Pro ruského rezidenta podléhá otevření RUB účtu v zahraničí reportovací povinnosti. Přestože jsou pravidla místní měnové kontroly v současné době již dost liberální, podléhá velké množství transakcí administrativním předpisům, které se vztahují mimo jiné i na obchodování s cizími měnami, transakce související s exportem, importem, úvěry a transakce uskutečňované mezi rezidenty a nerezidenty. V mnoha případech je nutné dokumentovat účel transakce

ztrácejí. Na vině je politika velkých těžebních společností, které „optimalizují“ stav zaměstnanců, omezují počet velmi dobře placených pracovních míst i výši prémií.

také rusko může letos zasáhnout recese

Ruské hospodářství na rozdíl od eurozóny sice není v recesi, ale může do ní během letošního druhého pololetí spadnout. To, že je situace na pováženou, na dubnové poradě ekonomických „mozků“ v Soči přiznal i prezident Vladimir Putin. Tomu nyní nehraje do karet nic. Ani cena ropy tvořící více než třetinu exportních příjmů. Putin v květnu 2012, kdy se ujal úřadu, vyzýval k budování „nové ekonomiky“. Cesta k ní ale vede přes rozsáhlé investice a reformu státních korporací. Ty se však svého postavení na trhu ani politického vlivu vzdát nechtějí. Hrubý domácí produkt Ruska se během loňského prvního čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,8 procenta, ale ve čtvrtém kvartálu už jenom o 2,1 procenta. Za celý uplynulý rok byl zaznamenán hospodářský vzestup o 2,3 procenta. Start do letošního roku byl ještě horší, neboť HDP za první čtvrtletí meziročně vzrostl o pouhých 1,1 procenta. To je důvod, proč ministerstvo hospodářského rozvoje v dubnu snížilo svoji předpověď růstu z předchozích 3,6 na 2,4 procenta. To je méně než očekávaný vzestup

Helena Port

obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank

prostřednictvím takzvaného „passportu sdelki“. Cizoměnové transakce mezi ruskými rezidenty jsou zakázány. Veškeré domácí i přeshraniční platby musí být reportovány místní centrální bance. Tento reporting provádí banka majitele účtu. Domácí cash pooling je možné provádět jak v domácí, tak v zahraničních měnách, fiktivní či fyzický, v rámci jedné či více společností. Místní regulace v současné době nepovolují přeshraniční cash pooling rezidentům. U nerezidentů podléhá převod prostředků mimo Rusko příslušným pravidlům měnové kontroly.

Téma Pro další rozvoj ruského Dálného východu a využití jeho nerostného bohatství je důležitá další výstavba dopravní infrastruktury. Její páteří se má stát hustší železniční síť zahrnující také Bajkalsko-amurskou magistrálu (BAM). Tu čeká modernizace, jež má umožnit masovou přepravu kontejnerů. Na snímku úsek BAM nedaleko Krasnojarsku. foto: reuters

světové ekonomiky. „Něco takového už jsme dávno nezažili,“ poznamenal podle serveru newsru.com prezident Putin.

problémy jsou hlavně vnitřního rázu

Letošní vývoj příliš důvodů k optimismu neskýtá. Těžko nalézt ukazatel, který by vypovídal o tom, že se ruské ekonomice začíná dařit lépe. „Na podzim nelze vyloučit její pokles,“ připouští ministr hospodářského rozvoje Andrej Bělousov. Výrazné zvolnění ekonomiky podle něj představuje „složitý fenomén“, který souvisí nejen se stavem globálního hospodářství, ale především s vnitřními problémy Ruska. Jde například o to, že na jedné straně přitékají do jeho ekonomiky přímé zahraniční investice, ale na straně druhé kapitál „prchá“ bankovními kanály. Svoji roli hraje i pevnější kurz rublu, který ve srovnání s rokem 2007 posílil zhruba o pětinu. Z údajů ministerstva pro hospodářský rozvoj vyplývá, že výrobní kapacity ruských podniků jsou v průměru vytíženy asi na 65 procent. To je mnohem méně než v zemích Evropské unie či v USA. „Výrazně klesá počet zaměstnaných v malých a středně velkých podnicích a zároveň sílí stínový sektor ekono-

miky,“ uvádí ministr Andrej Bělousov. Vláda zatížila federální rozpočet četnými závazky v sociální sféře, které nyní stahují ekonomiku dolů, domnívá se Alexandr Auzan, děkan Ekonomické fakulty Moskevské státní univerzity, jinak také člen hospodářské rady prezidenta Putina. „Rusko zvláštním způsobem zmírnilo dopad globální krize v období 2008 až 2009 na obyvatelstvo. Přilepšilo důchodcům i zaměstnancům veřejného sektoru, poskytlo jim četné záruky. Politicky vzato to bylo žádoucí, ale problém, kde na to vzít peníze, nebyl dosud vyřešen,“ podotýká Auzan. Také Rusko negativně pociťuje důsledky recese v eurozóně. Někteří tamní ekonomové poukazují na to, že federální vláda v Moskvě za nepříznivých vnějších podmínek udělala velkou chybu – zvedla daně, včetně spotřebních, i sazby pojistného pro soukromé podnikatele. Tímto způsobem hodlá získat více zdrojů na to, aby splnila své sliby v sociální politice. Ministerstvo financí hodlá uvolnit rozpočtovou rezervu, ze které by se měla financovat opatření na podporu hospodářského růstu. Jde o 200 miliard rublů (v přepočtu asi 124 miliard ko-

run). Otázka zní, zda to bude dostatečně účinná „injekce“. Federální vláda podle ministra financí Antona Siluanova nemá prostor pro zvyšování rozpočtových výdajů. Naproti tomu jeho kolega Bělousov stojící v čele ministerstva pro hospodářský rozvoj se přimlouvá za vydatnější fiskální injekce, aby ekonomika nesklouzla do recese.

kdo nejvíce táhne průmysl

Průmyslová výroba v Rusku loni citelně zvolnila tempo růstu na pouhých 2,6 procenta a během letošního prvního čtvrtletí v podstatě stagnovala. Tento sektor „táhnou“ především „regiony nové industrializace“ – Kalužská, Moskevská, Bělgorodská, Kaliningradská a Leningradská oblast, i když také v nich dynamika výroby loni zvolnila. Ťumeňská a také Orenburská oblast zase pociťují klesající těžbu ropy a zemního plynu na starých nalezištích. Kromě toho, kvůli stoupající produkci břidlicového plynu (USA, Kanada) ve světě polevila poptávka po „klasickém“ zemním plynu. Loni ho Rusko vyvezlo skoro za 63 miliard dolarů, což představovalo 12 procent hodnoty jeho celkového exportu.


11

Pohled na region

Rusko je pro české exportéry stále atraktivnější Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg, Sverdlovská nebo Leningradská oblast slibují velmi zajímavé investiční příležitosti.

Jiří Mašata oddělení SNS, západního Balkánu a dalších zemí, MPO

[email protected]

J

edním z nejdůležitějších prvků rozvoje hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací je přímá hospodářská spolupráce s tamními regiony. Převážná většina česko-ruských projektů, i federálního významu, je totiž realizována právě v regionech. To je také důvod, proč ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba navštívil ve dnech 26.–29. května 2013 společně s premiérem Petrem Nečasem a početnou skupinou podnikatelů nejvýznamnější ruská města a regiony – Moskvu, Petrohrad a Leningradskou oblast, Jekatěrinburg a Sverdlovskou oblast, a krátce se zastavili také v Soči. Doprovodnou podnikatelskou misi organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Komorou pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států a bylo v ní více než 70 představitelů významných podniků, bank i organizací. Někteří podnikatelé se k misi připojili až v průběhu cesty, mnoho z nich se zúčastnilo jen jednotlivých akcí v navštívených městech. Mise měla za cíl rozšířit vzájemně výhodnou spolupráci nejen na federální, ale i na regionální úrovni a podpořit aktivity českých firem přímo v regionech.

setkání s putinem i Medveděvem

Už od prvního dne v Rusku byl program velice nabitý, zahrnoval jak podnikatelské akce, tak setkání na nejvyšší úrovni. Ihned po příletu do Moskvy proběhlo na našem zastupitelském úřadě setkání premiéra Nečase a ministra Kuby s účastníky mise a českými podnikateli etablovanými v Moskvě. Ministr Kuba, který je zároveň předsedou české části Rusko-české mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci, se 12


Ruský Petrohrad buduje novou, moderní infrastrukturu. A to je šance i pro české exportéry.

ilustRační foto: shutteRstock

společně s dalšími členy oficiální delegace zúčastnil setkání premiéra Petra Nečase s předsedou vlády Ruské federace Dmitrijem Medveděvem a jednal rovněž se svými resortními partnery: ministrem regionálního rozvoje Ruské federace a předsedou ruské části mezivládní komise Igorem Sljuňajevem a ministrem energetiky Alexandrem Novakem. Po pracovní návštěvě Moskvy a setkání s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem v Soči zamířila mise do regionů. V Petrohradě se uskutečnilo setkání s gubernátorem Leningradské oblasti Alexandrem Drozděnkem

a s gubernátorem Petrohradu Georgijem Poltavčenkem. Jednání mělo výraznou ekonomickou dimenzi a řešily se otázky prohloubení hospodářské spolupráce a projekty českých firem v regionu. Spolupráce s tímto regionem se rozvíjí v mnoha odvětvích, jako je strojírenství, energetika, stavebnictví a výroba stavebních materiálů a rovněž bytové hospodářství, doprava i dopravní infrastruktura, vodní hospodářství a zpracování odpadů, stejně jako zemědělství, městská infrastruktura či cestovní ruch. V regionu je aktivní řada českých firem, například Block, PSG Internati-

Pohled na region onal, Škoda Machine Tool, Alta, Škoda Transportation, HYDROPROJEKT CZ a další. Je také realizována a připravována řada společných projektů, třeba farmaceutický závod, elektrárny, výstavba několika byznyscenter, vlaky pro metro, dodávky technologického zařízení pro metalurgii, povrchové úpravy, obráběcí centra, těžba a zpracování kamene, výroba betonových směsí a podobně.

Šance v energetice či stavebnictví

Následující den mise pokračovala do Jekatěrinburgu. Na setkání dorazil gubernátor Sverdlovské oblasti Jevgenij Kujvašev a zplnomocněný zástupce prezidenta Ruské federace v Uralském federálním okruhu Igor Cholmanskich. Sverdlovská oblast s Jekatěrinburgem, jež patří mezi průmyslově nejrozvinutější oblasti Ruska, je pro Českou republiku jedním z nejvýznamnějších ruských regionů pro vzájemně výhodnou spolupráci.

Hlavním tématem jednání v Jekatěrinburgu byly obchodně-ekonomické otázky. Obě strany ocenily zvyšující se podnikatelské aktivity subjektů obou stran, rostoucí počty spolupracujících českých a sverdlovských firem, zhodnotily stav realizace či přípravy významných projektů a dohodnutá schémata financování projektů. Z jednání vyplynulo, že v návaznosti na programy sociálního a ekonomického rozvoje Sverdlovské oblasti a s přihlédnutím k nutnosti modernizace jejího hospodářství se naskýtají významné možnosti pro účast českých firem v realizaci modernizačních projektů. České společnosti by se mohly uplatnit v takových odvětvích, jako jsou například energetika, těžařský průmysl, metalurgie, dopravní prostředky a infrastruktura, stavebnictví, farmacie, zdravotnictví a další. Na financování projektů v celém Rusku se aktivně podílejí Česká exportní banka, komerční banky a česká Export-

ní garanční a pojišťovací společnost EGAP, která pojišťuje dohodnuté úvěry proti rizikům. V obou regionech se ministr průmyslu společně s premiérem zúčastnili podnikatelských konferencí, během nichž bylo podepsáno deset dokumentů na firemní úrovni v celkové hodnotě přes 300 milionů eur. Ve všech navštívených oblastech má Česko silné zastoupení podnikatelů, jejichž zájmům slouží i lokální zastoupení domácích oficiálních institucí pro podporu exportu. Mezi ně patří především zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu/agentury CzechTrade a ekonomická oddělení zastupitelských úřadů ve všech zmiňovaných regionech. V Moskvě navíc působí zastoupení ČEB, CzechTourismu a Českých center. Účastníci podnikatelské mise se shodli, že takové akce usnadňují vstup českých firem na ruský trh a všeobecně přispívají k posílení české přítomnosti i v regionech.

komerční prezentace

Rusko: Nejdůležitější ze zemí BRIC? Finanční krize a ekonomické problémy v Evropě nutí České firmy expandovat na nové trhy. Země BRIC mají bezpochyby největší potenciál, přičemž Rusko je z nich v současnosti pro Českou republiku určitě nejdůležitější. Je k nám nejblíže geograficky i kulturně a jako s jedinou zemí BRIC s ním již dnes probíhá čilý zahraniční obchod, na kterém lze stavět.

modernizací, což se projevuje i v rostoucí poptávce po importech všeho druhu. Při obchodování s ruskými firmami je rozhodně na místě zajištění prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebo bankovní záruky vydané důvěryhodnou bankou. Další důležitou oblastí, kde můžou banky pomoci, je exportní a importní

Podle některých průzkumů se atraktivita Ruska jako investiční destinace v uplynulém roce téměř zdvojnásobila. Co činí Rusko atraktivním navzdory některým negativům, je jeho kapitálová podinvestovanost – od infrastruktury až po vybavení továren. Růst investic souvisí také s růstem cen komodit, které jsou hlavním tahounem investičních projektů v zemi. Ruská ekonomika v dnešní době prochází zásadní Ivah Vrhel, obchodní ředitel pro firemní klientelu

financování, včetně pojištění prostřednictvím EGAP. Z praxe vyplívá, že zahraniční banky jsou v tomto směru častější volbou než banky čistě ruské. Stále více firem objevuje potenciál ruských regionů a expanduje na tyto trhy i prostřednictvím přímého zastoupení. Důležitým požadavkem je proto zredukovat náklady na řízení a minimalizovat potřebu fyzické přítomnosti vrcholového managementu. Většina zahraničních společností působících v Rusku preferuje spolupráci se zahraničními bankami, protože jsou stabilnější a mají více zkušeností s financováním obchodních aktivit. Z oblasti bankovních služeb poskytuje Citibank v tomto ohledu několik výhod: působí jak v Rusku, tak v České republice, což snižuje náklady na řízení hotovosti. Systém elektronického bankovnictví CitiDirect v praxi umožňuje jednoduše řídit likviditu z České republiky. HN043249


13

Bonton

Před jednáním s ruským partnerem si dobře natrénujte jeho celé jméno Pracovní obědy jsou v Rusku považovány za něco uspěchaného, neseriózního. Zvolte raději pracovní večeři.

Jevgenija Sněžkinová spolupracovnice redakce

[email protected]

R

uská byznysová etiketa je v určitém slova smyslu složitější než britská, čínská nebo americká, protože nemá jasná pravidla a zjišťování nuancí zabere dost času. Nejdůležitější je nepokazit vzájemné vztahy. Dnes se jen v těch největších korporacích (a to ještě ne vždycky) naučili dělat obchody bez ohledu na nějaké vzájemné sympatie. Ale ve všech ostatních případech ruští byznysmeni dávají přednost tomu obchodovat s těmi, se kterými mají „dobré vztahy“. To zahrnuje nejen plnění smluv a dalších obchodních věcí, ale i osobní důvěru založenou na určité znalosti partnera – znáte jeho rodinu, víte, kam jezdí na dovolenou, jaké jsou jeho koníčky. Při budování „dobrých vztahů“ se vám budou hodit následující rady.

Dobrá znalost jména

14


S pozdním příchodem obchodního partnera na schůzku se v Rusku setkáte často. Někdy za to mohou dopravní zácpy, jako je třeba ta na obrázku z Moskvy. foto: reuters

HN044054

Známý britský spisovatel James Harriot jednou řekl, že k usnutí používá román Idiot. Prý jenom přečte jméno Fjodor Michajlovič Dostojevskij a už spí. Naučit se otčestva (tedy jméno po otci jako součást rodného jména) vašich partnerů je sice náročné, ale nezbytné. Když používáte plné jméno, třeba Petře Alexandroviči, tak ukazujete, že si vážíte nejen jeho, ale i kultury, ve které vyrostl. Za druhé, používání otčestva udržuje určitou distanci mezi partnery. Je důležité, aby se při obchodních jednáních udržovala určitá kultura, aby lidé nedávali průchod negativním emocím. Je možné setkat se i s případy, kdy si lidé přes den vykají a oslovují se jménem a otčestvem, večer přejdou na tykání, ale druhý den ráno se zase vrátí k vykání. A tak to jde i řadu let. Nápor na paměť i výslovnost představují hlavně jména různých národ-

inzerce-20

Bonton nostních menšin. Nicméně není zbytí a musíte tak dlouho trénovat, až jméno Gurbanguly Mjalikgulijevič dokážete říct bez zakoktání. Tedy pokud chcete dostat zakázku.

Jídlo a oslavy

Jídlo a pití hraje v ruské byznysové etiketě velkou roli. Podle nepsané tradice je každý uzavřený kontrakt potřeba „omýt“, míněno alkoholem, aby dopadl dobře. V Rusku se příliš neujaly pracovní obědy. Jsou považovány za něco příliš uspěchaného, neseriózního. Pokud tedy chcete s partnerem něco pořádně prodiskutovat, pozvěte ho na večeři. Tam během několika chodů jídla můžete probrat váš projekt do detailů. Nebojte se, že by to mohl brát jako útok na jeho soukromý život. Ruská obchodní tradice chápe, že člověk se může v práci zdržet a nevyvolává to výčitky ze strany rodiny. Pokud to bude v Moskvě, tak je dobrou volbou restaurace v Českém domě. Nejen proto, že zde mají opravdové plzeňské pivo (ne licenční), ale dostanete se sem jenom s pasem České republiky. V Moskvě zase není tolik „uzavřených“ míst, takže vaše večeře dostane určitý punc exkluzivity. Tradičním nápojem je samozřejmě vodka. Jen málokterá hostina se bez ní obejde, ale většinou až v pozdějších fázích. Jinak se pije podle tzv. zákona zvyšování stupně. Tedy nejdříve pivo, pak víno, následně tvrdý alkohol. Tak

se údajně dá zabránit kocovině. Není nic špatného další rundu tvrdého alkoholu odmítnout. Stačí skleničku zakrýt dlaní a říct, že vynecháváte. Obvykle jsou Rusové poměrně milosrdní k lidem pocházejícím z „nevodkových kultur“. Bude se to také samozřejmě lišit podle regionů. V Moskvě máte velkou šanci, že budete jednat s lidmi, kteří studovali v Londýně a místo vodky pijí umírněně

S tím počítejte i vy po cestě na obchodní jednání po Moskvě. Doporučuje se nainstalovat si aplikaci pro chytré telefony Yandex.Probki, která vám ukazuje, které ulice jsou neprůjezdné a kudy to ještě jde. A občas je situace taková, že je lepší zaparkovat a pokračovat v cestě metrem. Pravidla obchodní etikety umožňují zkrátit úvodní zdvořilosti o počasí, zácpách na silnicích a zdraví příbuz-

Ruská pravidla umožňují dostatečně otevřené názory... Takže místo „dočasného zpoždění při plnění smlouvy“ lze klidně říct „prošvihli jsme deadline“. jednosladovou whisky. Na druhou stranu, když před časem jedna česká firma vyjednávala o spolupráci s řetězcem prodejen elektroniky na východní Sibiři, posílala za Ural jen mladé robustní kolegy, kteří dokázali s majiteli obchodů držet krok.

Jednání a dopravní zácpy

Před jednáním se vyzbrojte trpělivostí. Plánovaný začátek se může o dost posunout. Rusové nebyli nikdy zvlášť dochvilní, teď jim jde příkladem i prezident Vladimir Putin, který na plánované akce chodí i s dvou- až tříhodinovým zpožděním. Vaši partneři se na rozdíl od něj mohou vymluvit na dopravní zácpy, které zejména v Moskvě mohou být opravdu enormní.

ných na minimum. Naopak, vítán je krátký úvod a co možná nejobsažnější hlavní sdělení. Například na rozdíl od Američanů ruská pravidla umožňují dostatečně otevřené názory, včetně těch nepříjemných. Je potřeba, abyste vy i váš partner věděli, že mluvíte o tom stejném problému. Takže místo „dočasného zpoždění při plnění smlouvy“ lze klidně říct „prošvihli jsme deadline“. Partner si vás začne vážit, když ukážete, že detailně znáte projekt, o kterém je řeč, a poprosíte ho, aby vám vysvětlil momenty, kterým nerozumíte. Je třeba chápat, že z různých důvodů ruští podnikatelé skutečně dobře znají spoustu detailů svého byznysu, účetnictvím počínaje, pravidly reklamního trhu konče. Na Západě by to většinou bylo

inzerce

HN044054

www.ceb.cz

inzerce-201x88.indd 1

Vnímejme vývoj zahraničních trhů Inspirujme domácí výrobce Zvolme cestu partnerství Exportujme! 25.3.2013 17:03:03

Bonton

Rusové telefonují častěji, ale především déle, než je u nás zvykem. Hovory běžně vyřizují také během jednání s vámi, takže je třeba obrnit se trpělivostí.

ilustrační foto: shutterstock

pod rozlišovací schopností podnikatele takové úrovně. Jsou to podobné důvody, z jakých ruští automobilisté znají lépe motory svých vozů než třeba lidé ve Francii. Podnikatelé důvěřují zkrátka výhradně své vlastní zkušenosti nebo zkušenosti partnera. Takže odkaz na článek v renomovaném časopise na ně dojem neudělá, historka ze života naopak ano.

pozor na „zpomalený“ přelom roku

Když už jste se v zásadě domluvili, nastupuje období, kdy je potřeba hlídat, že domluva přejde do praxe. Musíte být iniciativní a sami kontaktovat partnera, když se blíží nějaký deadline a podobně. To znamená zatelefonovat mu, nikoli poslat e–mail. Obecně je lepší dávat důraz na telefonickou komunikaci. Během zdlouhavého rozhovoru se spíš zjistí 16

klíčový moment, který může urychlit váš projekt. Rusové obecně telefonují mnohem častěji a déle, než je u nás zvykem. A dost často i během jednání s vámi, takže tady je třeba obrnit se trpělivostí. Důležité je také přizpůsobit se roční době. Naprosto nejhorší je v tomto ohledu období na přelomu roku. Rusové tradičně mohutně slaví Nový rok. Volno mají také i na pravoslavné Vánoce (6. ledna) a Starý Nový rok (13. ledna). Vzhledem k tomu, že část Rusů si zvykla slavit i katolické Vánoce, tak není příliš velkou nadsázkou říct, že od půlky prosince do půlky ledna se hospodářský život země výrazně zpomaluje. Především bohatší lidé v tuto dobu odjíždějí do teplých krajin, takže na vyšší úrovni stejně žádné jednání vést nemůžete.

Rozdíly jsou ale i ve fiskálním plánování. Zatímco v Česku státní správa nejvíce utrácí před koncem roku, v Rusku je velká vlna nákupů před létem, tedy na přelomu května a června. Očekávejte i značnou míru chaosu a iracionality v plánování a plnění plánů ze strany ruských partnerů. „Jeden náš soukromý klient se dlouho nemohl rozhodnout, zda si koupí velmi drahý přístroj (hmotnostní spektrometr). Dlouho váhal, pak se rozhodl a vyhlásil výběrové řízení. Zbyly mu dvě možné varianty, ale on se nemohl rozhodnout, kterou vybrat. Jedna byla levnější, ovšem s menšími možnostmi, druhá dražší, zato prestižnější a dokonalejší. Nakonec koupil přístroje oba. Přičemž jejich cena byla vyšší než jeho roční obrat v dané chvíli,“ vzpomíná český podnikatel, který do Ruska dováží zdravotnickou techniku.

český exportér červen 2013, číslo 4 HN043442

KOB-CI-E

HN043442

KOB-CI-Export-201x267.indd 1

21.5.13 14:24

Rozhovor

Byznys v Rusku se nedá dělat z kancelářské židle. Musíte přijet Rusko je rozlehlá země, a co funguje na jejím jednom konci, nemusí platit na druhém. Uspět nejde bez kontaktů a vztahů, které si ale na dálku neuděláte.

M Martin Hlavnička vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Petrohradě [email protected]

Po studiích Kyjevské státní ekonomické univerzity se zabýval tři roky exportem a importem do zemí SNS. V roce 1996 založil a pak vedl obchodní pobočku firmy Koryna v Pobaltí, v letech 2001–2009 zastupoval CzechTrade v Litvě a Pobaltí a od roku 2009 vede zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Petrohradě.

Štěpán Jílek vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Moskvě [email protected]

Po studiích v Liberci a Kyjevě působil ve zlínské společnosti IMPROMAT Int., kde měl na starosti expanzi firmy na východní trhy. Další obchodní zkušenosti má ze společností PRAGOIMEX a ČKD Dopravní systémy. Od roku 2009 vede zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Moskvě.

18


oskva a Petrohrad jsou velká města, kde se točí velké obchody za velké peníze, ale zajímavé příležitosti najdou čeští exportéři i v jiných ruských regionech. O tom, co české firmy čeká na Dálném východě, na jihu Ruska nebo jak byli Češi úspěšní v získávání „olympijských zakázek“, mluví Martin Hlavnička a Štěpán Jílek ze zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu v Rusku.

Kristýna Greplová [email protected]

lečnosti v nově vznikajících průmyslových zónách a technologických parcích mohou být osvobozené od daně. Š. J.: Takových průmyslových parků a ekonomických zón teď roste hodně, Moskva i Petrohrad se velmi dynamicky rozvíjejí. Každý region se dnes snaží, aby přilákal potenciální investory, protože ti pak samozřejmě pomáhají řešit problematiku zaměstnanosti a výběru daní.

Není pak ruský trh rozdrobený? M. H.: Federální zákony a skrze ně i podmínky pro podnikání by se neměly výrazně lišit, to ruský trh sjednocuje. I když samozřejmě v rámci federace pak existují i místní zákony, které mohou ty federální korigovat a upravovat.

Moskva a Petrohrad jsou velká centra, nabízejí tak lepší podmínky pro uplatnění českých podniků než regiony? Š. J.: Vzhledem k počtu obyvatel, poloze a dostupnosti patří Moskva a Petrohrad pro exportéry k těm nejzajímavějším. Navíc obě města rychle rostou – okolí Petrohradu je dnes známé především díky rozvoji automobilového průmyslu, Moskva zase díky avizovanému rozšíření a s tím spojeným velkým infrastrukturním projektům. M. H.: V obou městech je dohromady spádově soustředěno asi 20 milionů obyvatel, tedy dvě desítky milionů příjmově zajímavých zákazníků. Na druhou stranu jsou ale tato města nákladově velice náročná, ať už na vedení byznysu, nájmy nebo platy. Do velkých měst sice míří zajímavé pobídky, ty jsou ale zároveň dělané hlavně pro velké hráče, takže třeba středně velké české firmy na ně nemusejí dosáhnout. Ty spíš mají větší šanci využít pobídky v menších městech nebo odlehlejších regionech, kde je zajímavá každá firma, která přinese pracovní místa.

Jak konkrétně? M. H.: V jednotlivých státech federace může být upravena výše daní ze zisku v rámci investičních pobídek. Také spo-

Jak moc si české podniky, exportéři uvědomují, že Rusko není jen Moskva? Š. J.: Čím dál intenzivněji. Zájem o expanzi do regionů je opravdu velký, ale

Byznysmeni popisují, že Rusko je trh velký a rozmanitý jako celá Evropa. Jak moc se jednotlivé ruské regiony od sebe liší? M. H.: Je to dané geografickou polohou a rozlohou Ruské federace, hodně rozdílů vyplývá už ze samotné zeměpisné šířky a délky. Severozápad Ruska se zaměřuje na těžký průmysl, není zde rozvinuta rostlinná výroba, na rozdíl od jižních a středních oblastí. V Rusku žije přes sto národů a národností. Š. J. : A proto platí, že co se líbí nebo chutná v jednom regionu, nemusí platit o dalším. Třeba čeští potravináři se divili, že jeden jejich výrobek se v některých oblastech prodával velmi úspěšně a v dalších téměř vůbec.


Česká jaderná stopa v rusku Skupina Rosatom, jejíž dceřiné firmy Atomstrojexport a Gidropress se společně s plzeňskou ŠKODA JS ucházejí o dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, již delší dobu úspěšně spolupracuje s českými firmami. A ani v budoucnosti by tomu nemělo být jinak. V letech 2008 – 2011 koupila skupina Rosatom od českých společností zboží a služby v hodnotě 2,8 miliard korun. Jen za samotný rok 2012 pak více než za 2,5 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že do roku 2030 plánuje společnost nákup zařízení a služeb pro budované jaderné objekty v hodnotě více než šest bilionů korun, dá se očekávat, že spolupráce bude úspěšně pokračovat a dále se rozvíjet. Pozitivní zprávou je, že již nyní Rosatom spolupracuje s českým průmyslem, aniž by tuto spolupráci podmiňoval výsledkem temelínského tendru. Navíc

mimo jiné i do indické elektrárny Kudankulam nebo Balakovské a Rostovské elektrárny v Rusku. Ve stejném období ostravský strojírenský holding Vítkovice dodal zařízení pro Balakovskou, Kalininskou a Rostovskou jadernou elektrárnu. Sigma Group dodala čerpadla a čerpací zařízení pro Baltskou, Leningradskou a pro Novovoroněžskou elektrárnu. Na dodávkách zařízení pro jaderné elektrárny s bloky VVER se rovněž podílely společnosti MSA, Chladicí věže Praha, Armatury Group, Mostro, Kabelovna Kabex, ZPA Pečky, LDM a Spolchemie. Všechny tyto zakázky české společnosti získaly na základě otevřených výběrových řízení, což dokládá, že jsou skutečně konkurenceschopné a to jak cenou, tak kvalitou.

na podzim loňského roku byla navázána spolupráce mezi třinácti českými podniky a ruskou společností AKMEEngineering (společným podnikem Rosatomu a Irkutskenergo) za účelem výstavby malých reaktorů typu SVBR100. Na základě podepsaných memorand o spolupráci byly české firmy zařazeny do řetězce dodavatelů zařízení a služeb pro tyto reaktory. A které tuzemské společnosti již do ruských jaderných elektráren své produkty dodaly? Například opavská firma Arako v letech 2010 až 2013 dodala armatury pro sedm jaderných elektráren budovaných Rosatomem,

Výběr českých zakázek pro ruské jaderné elektrárny • 175 millionů korun – VÍTKOVICE – výměníky pro systém regenerace páry na Rostovské jaderné elektrárně • 55 millionů korun – VÍTKOVICE – trubkové svazky pro Balakovskou jadernou elektrárnu • 33,5 millionů korun – ARAKO – průmyslové armatury pro Leningradskou jadernou elektrárnu 2 • 19 millionů korun – SIGMA GROUP – čerpací jednotky pro Leningradskou jadernou elektrárnu 2

Co vše umí Češi vyrobit • Česko-ruská spolupráce v jaderné oblasti sahá do padesátých let 20. století. Například společnost ŠKODA JS vyrobila pro jaderné elektrárny s technologií VVER celkem 24 reaktorů. 21 z nich jsou reaktory VVER 440 a 3 jsou reaktory VVER 1000. Společnost Sigma Lutín dodala svá čerpadla nejen na domácí, ale také na slovenský, ruský, ukrajinský nebo indický trh. •V reaktorech VVER se používají kabely, výměníky tepla, ventily a další zařízení vyráběné v České republice.

Rosatom realizuje projekty na výstavbu jaderných elektráren po celém světě elektrárna Země počet bloků

Baltská Rusko 2

Leningradská-2 Rusko 2

Novovoroněžská-2 Rusko 2

typ reaktoru

VVER-1200

VVER-1200

VVER-1200

2 400

2 400

2 400

Celková kapacita (MW) elektrárna

Kudankulam

Akkuyu

Země počet bloků

Indie 4

Turecko 4

Čína 2

typ reaktoru

VVER-1000

VVER-1200

VVER-1000

4 000

4 800

2 000

Celková kapacita (MW)

Tianwan (bloky 3, 4) Nin Thuan-1 Vietnam 2

Bělojarská (blok 4) Rusko 1 BN-800 (rychlý jaderný reaktor)

Rostovská (bloky 3, 4) Rusko 2

880

2 000

VVER-1000

Běloruská

Arménská

Chmelnická (bloky 3, 4)

Rooppur

Bělorusko 2

Arménie 1

Ukrajina 2

Bangladéš 2

VVER-1000 VVER-1200 VVER-1000 VVER-1000 2 000

2 400

1 000

2 000

VVER1000/1200 2 000 až 2 400 HN044043

Rozhovor hodně záleží na komoditním složení. Do regionů se tlačí především firmy, které mají zájem o dodávky technologií, strojů a zařízení pro konkrétní průmyslové podniky nebo průmyslová odvětví. Společnosti se spotřebním a průmyslovým zbožím naopak využívají spíš globálních hráčů a jejich distribučních kanálů.

20

Existují regiony Ruska, které jsou nějak výhodnější pro české exportéry, kteří chtějí vstoupit na ruský trh? Š. J.: Vždycky záleží na komoditě, jaký výrobek prodávají, na obchodních podmínkách. Převážná část nejen českých exportérů si pořád otevírá dveře na ruský trh přes Moskvu, Petrohrad, Jekatěrinburg. Ale už nejsou výjimkou ani firmy, které začínají s byznysem třeba na Kavkaze. M. H.: Na severozápadě Ruska mají Češi největší naději uspět s dodávkami strojů a zařízení pro strojírenský průmysl, energetiku, elektrotechniku, dřevozpracující průmysl, stavební projekty. V Petrohradě a Leningradské oblasti existují zajímavé šance pro výrobce v automobilovém průmyslu. Perspektivní je i sektor služeb, rozvíjí se oblast ekologie, například s tím spojené čistírny odpadních vod. Š. J.: I vzdálenější regiony jsou pro exportéry určitě zajímavé a perspektivní. Ale podniky si musí uvědomit, že klíčová rozhodnutí o případné spolupráci s novými partnery – i v regionech – se většinou odehrávají v mateřských firmách. A ruské firmy holdingového typu mají své mateřské společnosti většinou v Moskvě, Petrohradě, Jekatěrinburgu nebo v jiném významnějším městě, a vybudovanou širokou síť filiálek, zastoupení, dealerů a distributorů po celém území Ruska.

všude, tam potom zcela rozumím tomu, že jsou jen v jednom, druhém regionu a do ostatních se netlačí – protože pro ně by to bylo zbytečné. A to je zase dané tím, jak je Rusko velké a různorodé.

Vyplatí se potom soustředit se přímo na regiony? M. H.: Určitě, protože každý region je zajímavý – právě kvůli určité dávce samostatnosti v rozhodování. Důležité je najít správné kontakty, vytipovat projekty, ve kterých se mohou uplatnit i české firmy. Š. J.: Některým podnikům z Česka se třeba kvůli specifickému výrobnímu programu nebo omezenému okruhu potenciálních zákazníků vůbec nevyplatí být

Takže je pro české exportéry zásadní se zorientovat v regionálních specifikách různých částí Ruska? Š. J.: Většina českých exportérů spolupracuje s místními partnery a ti znají místní specifika prostředí samozřejmě mnohem lépe. Prostřednictvím těchto distributorů se pak české zboží dostane i do takových regionů, o kterých mnohdy ani náš exportér neví, kde se nacházejí. A v tom nevidím vůbec nic špatného – spolupráce přes lokální part-


Štěpán Jílek. foto: agentura czechtrade

nery je mnohdy zajímavější a praktičtější, někdy dokonce nutná. Třeba pokud jde o výběrová řízení a státní zakázky. Ale před samotným vstupem na trh je samozřejmě zásadní všechno pečlivě prozkoumat, připravit a zvážit, bez pořádného marketingového průzkumu a analýzy trhu to nejde. M. H.: Důkladně zmapovat podmínky a zvážit, jakým způsobem na trh vstoupit, je základ. Protože chyba udělaná už na začátku se pak dost těžko odstraňuje. Ne všechny produkty jsou vhodné pro místní trh, společnosti neberou v úvahu problematiku cel, je sice poměrně jednoduché firmu založit, ale není už tak snadné s ní z Ruska odejít. S tím vším se setkáváme.

Rozhovor Důležité kontakty v Rusku Velvyslanectví České republiky v Moskvě ul. J. Fučíka 12/14, 115 127 Moskva Martin Klučar, chargé d‘affaires tel.: +7 495 2760 703, +7 495 276 07 20 fax: +7 499 2501 523, +7 499 251 25 27 e-mail: [email protected], [email protected] www.mzv.cz/moscow Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Moskvě 3-ja Tverskaja – Jamskaja d. 36/40, 125 047 Moskva Štěpán Jílek, vedoucí zastoupení tel.: +7 499 9787 642 fax: +7 499 9787 642 e-mail: [email protected] www.czechtrade.ru Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu v Petrohradě Bolšaja Morskaja 57, 190 000 Petrohrad Martin Hlavnička, vedoucí zastoupení tel./fax: +7 812 7188 115 e-mail: [email protected] www.czechtrade.ru Generální konzulát v Petrohradu Tverskaja 55, 191 015 Petrohrad Karel Charanza, generální konzul Vladimír Málek, obchodně-ekonomický úsek tel.: + 7 812 2710 459, + 7 812 2753 495 nouzová linka: +7 921 9651 428 ekonomický úsek: petersburg@embassy. mzv.cz, [email protected] www.mzv.cz/petersburg

Martin Hlavnička. foto: agentuRa czechtRaDe

Pomáháte českým firmám se takovým chybám vyhnout? M. H.: Začínáme u definování příležitosti v daném oboru nebo teritoriu a díváme se na reálné možnosti místního trhu. Českým podnikům poskytujeme prvotní průzkum trhu, informace o legislativě, konkurenci, dovozních, celních a daňových podmínkách. Také spolupracujeme s místními firmami v oblasti práva, účetnictví a logistiky. Š. J.: Oslovujeme i přímo potenciální partnery, provedeme s nimi první jednání o případné spolupráci, když je to možné, tak firmu i navštívíme, abychom viděli, jestli je seriózní. České exportéry pak doprovázíme na jednání, veletrhy, tlumočíme, pomáháme při

řešení logistických záležitostí, s proclením zboží. Je ze strany podniků o takovou spolupráci zájem? Š. J.: Samozřejmě že je, a s jistotou mohu říci, že čím dál větší. Naše zastoupení se už podílelo na kontraktech ve výši několika miliard korun. M. H: My pomáháme hlavně v začátcích, pak musí iniciativu převzít podnik sám. Něco zde prodat, bez toho, aby tu byl člověk přítomný, je nemožné. To je v Rusku potřeba, že? M. H.: Byznys s Ruskem se prostě nedá dělat z Česka, od stolu. Obchody zde nejsou jenom o ceně a nabídce, ale

Generální konzulát ČR v Jekatěrinburgu ulice Gogola 15, 620 075 Jekatěrinburg Karel Borůvka, generální konzul Pavel Kalina, ekonomické oddělení Tel.: +7 343 3794 762, +7 343 3559 236 nouzová linka: +7 912 2474 323 e-mail: [email protected], [email protected] www.mzv.cz/yekaterinburg Praktická telefonní čísla: záchranná služba (včetně hasičů): 01 policie: 02 lékařská pohotovost: 03 havarijní plynárenská služba: 04 jednotná čísla pro všechny tyto služby a potřeby pro Moskvu: +7 495 911 82 41 nebo 0911 a 112 z mobilního telefonu Komora pro hospodářské styky se SNS, s. o. k. Freyova 27, 190 00 Praha 9, Česká republika tel.: +420 266 721 812 fax: +420 266 721 813 e-mail: [email protected] www.komorasns.cz


21

Rozhovor hlavně o vztazích. Rusové jsou patrioti, a tak pochválit ruský boršč a ocenit kvalitu vodky se vyplatí stejně, jako vyhnout se ožehavým tématům – třeba umístění radaru v Česku, členství v NATO a stavu demokracie v Ruské federaci. Takové diskuse byznysu neprospívají – na rozdíl od pochvaly posledního výkonu fotbalového týmu Zenit nebo hokejového SKA Petrohrad. Š. J.: Dnes už se vytrácí naše letitá výhoda – slovanské kořeny. Dnešní vrcholoví manažeři ruských firem jsou většinou mladí lidé, kteří mají mnohdy nejedno vyšší vzdělání, bohaté zkušenosti a pro které je jediné kritérium – míra ziskovosti firem. Co ještě se může českým firmám při jednání vyplatit? M. H.: Doporučuji přistupovat trochu jinak k cenám. Mít ceníky postavené tak, abyste při jednání mohli slevit, a to výrazně. Rusové se vždy zeptají: A jakou dáte slevu? S tím je důležité počítat dopředu a připravit si cenovou politiku. Š. J.: Dosáhnout zajímavých zisků se dá nejen na prodeji – ceně zboží, ale v některých případech i na ceně dopravy. Proto by každá firma měla zvážit, zda je pro ni výhodné dodat zákazníkovi zboží bez dopravy, ze skladu, nebo mu nabídnout dodávku i se zajištěním dopravy. Mluvil jste o problémech s proclením nebo složitým rušením společností. Je tohle něco, co znepříjemňuje exportérům život? Š. J.: Jestliže se firmy dostanou do podobných problémů, doporučuji obrátit se na právní a konzultantské firmy, které jim ve většině případů mohou rychle a účinně pomoci. V Rusku dnes působí i české firmy, jejich služby jsou opravdu na úrovni. M. H.: Je třeba s tím počítat dopředu a zvážit to. Zrušení firmy je časově náročné, musíte dokázat, že nic nedlužíte a máte uzavřené účetnictví. Řešením může být i přeprodání firmy. A s těmi cly je to jak? M. H.: Může se stát, že exportér uslyší od ruského partnera: Ano, produkt je zajímavý, ale my ho budeme prodávat, pouze pokud ho koupíme v Rusku, nechceme ho dovážet z Česka, nechceme dělat celnici. Rusové si skrz cla chrání

22


Při debatě s ruským obchodníkem se vyplatí vyhnout se ožehavým tématům jako členství v NATO. Byznysu naopak prospívají diskuse třeba o hokejovém velkoklubu SKA Petrohrad. Na snímku vpravo je jeho hvězda Ilja Kovalčuk. foto: reuters

svůj trh a pracovní místa, proto je někdy dovoz složitý – ale ne v tom smyslu, že by ruská celnice byla nepřekonatelná překážka. To spíš Rusové chtějí nechat tyhle starosti na dovozci a pro toho to může být složité. Už jsem tu relativně dlouho a setkávám se s tím, že některé české firmy už ani nevědí, jaké dokumenty jsou ke klasickému vývozu třeba. Jaké pak mají české podniky možnosti? M. H.: V Rusku existují společnosti, které se specializují jen na proclení zboží – nabízejí proclení, pronájem skladu, případně i distribuční služby. Ale je

turbíny se peripetií s proclením ujme ruský partner. Zato v případě neadresného výrobku může ruská firma projevit zájem o produkt, ale jen v případě, že bude zboží dovezené a proclené. S tím vším se zde setkáváme. Jak jsou na tom s konkrétními příležitostmi pro české podnikatele regiony mimo Moskvu a Petrohrad? Povedlo se českým podnikům prosadit třeba při výstavbě olympijského zázemí pro hry v Soči? Š. J.: Po pravdě řečeno, určitě jsme očekávali, že zapojení našich firem bude

Důkladně zmapovat podmínky vstupu na trh je základ. Protože chyba udělaná už na začátku se pak dost těžko odstraňuje. samozřejmě třeba být opatrný a spolupracovat s prověřenými firmami – i zde nabízíme pomoc. Je třeba počítat s rozdílným přístupem podle typů výrobků nebo firem? M. H.: Záleží na typu exportního zboží. V případě větších dodávek typu parní

mnohem větší, ale byznys tu prostě má svá pravidla. Jak stát přistupoval k těm olympijským zakázkám? Pustil k nim svět, nebo si je chtěl držet doma? Š. J.: Projekty, na jejichž realizaci byly použity prostředky ze státního roz-


České firmy v Rusku vyhrávají velké tendry Za posledních 5 let pojistila Exportní garanční a pojišťovací společnost vývoz zboží, služeb a investic do Ruska za téměř 95 miliard korun. Jde tak o zemi, kam v posledních letech míří nejvíce českého exportu pojišťovaného EGAP. Rusko je přitom zařazeno do 3. rizikové kategorie podle OECD – z hlediska politické i ekonomické situace je tak hodnoceno jako země s přijatelným středním rizikem. Jedním z dokončených projektů je výstavba obchodně – zábavního centra Plaza v Soči, které bylo slavnostně otevřeno před několika dny. Postavila ho v části Adler česká firma PSJ a pojistil právě EGAP. Aglomerace Soči, která se nachází mezi pobřežím Černého moře a úpatím Kavkazu, bude přitom v roce 2014 hostit Zimní olympijské a paralympijské hry. Připravuje se zde také výstavba trati a pořádání závodů F1 královské automobilové třídy a v roce 2018 Soči bude jedním z hostitelských měst mistrovství světa ve fotbale. Díky získání práv na pořádání řady významných sportovních událostí tak probíhá v této oblasti velká výstavba. Kromě zmiňované zakázky v Adleru je zde těsně před dokončením i další projekt PSJ - přímo v Soči roste za náklady ve výši 17 milionů eur multifunkční centrum Torgovyj Kvartal. V tomto uceleném areálu bude na konci června otevřeno sedm nových samostatně stojících čtyř až pětipodlažních objektů, které budou sloužit kancelářským, obchodním a gastronomickým účelům. O dalších dvou velkých projektech českých exportérů v řádu miliard korun se nyní jedná. Jedním z nich je výstavba komplexu dvou farem na výkrm prasat včetně výrobny krmných směsí, jatek a 2 bioplynových stanic zpracovávají-

cích kejdu v sibiřském Abakanu za více než 6 miliard korun. Tendr na výstavbu vyhrála jihočeská společnost BAUER TECHNICS a nyní se finalizují podmínky pojištění. Tento nový projekt by mohl z hlediska své celkové hodnoty znamenat řádově novou významnou referenci pro BAUER TECHNICS jako dodavatele rozsáhlého zemědělsko-potravinářského komplexu. Rozvoj zemědělsko-potravinářského sektoru je přitom prioritním zájmem ruské vládní politiky,

realizované mimo jiné i prostřednictvím financování projektů v tomto sektoru státem vlastněnou Rosselkhozbank. Tím druhým je pak elektrárna Obuchovo v petrohradské oblasti. Zakázku na vybudování moderního energocentra získala renomovaná česká společnost PSG. Ta působí i na jiných elektrárenských projektech v Rusku, které také pojistil EGAP a to na elektrárenských projektech Krasavino, Kurgan a Salechard-Ural.

Pojištěné projekty • • • •

Paroplynová elektrárna Kurgan, kterou právě dokončuje česká společnost PSG.

• • • • • •

Zařízení do ropné rafinerie Závod na výrobu cihel Paroplynová elektrárna ve městě Salechard Závod na výrobu tištěných spojů v ekonomické zóně Dubna Business centrum Armatury Důlní zařízení Hotelový a rekreační komplex Výstavba nemocnice ve městě Ufa Pásové dopravníky HN044070

Rozhovor počtu, podléhaly samozřejmě zvláštnímu režimu výběru dodavatelů přes výběrová řízení. Ten, kdo vyhrál tahle výběrová řízení, si pak ale mnohdy na subdodávky nabíral zahraniční společnosti – a tak se řada z nich dostala k zajímavým kontraktům. A samozřejmě k projektům financovaným soukromým kapitálem se firmy dostávaly napřímo. Co si myslíte o slovech vládní opozice, že budování olympijského zázemí byla černá díra, která spolkla 30 miliard dolarů jenom na tunelech vedoucích do kapes vládní garnitury? Š. J.: Projekty jsou částečně financované ze státního rozpočtu, což je samo o sobě velkým „lákadlem“ pro korupční prostředí. Dnes se již otevřeně v mé-

federace, využívají finanční transfery. Město jako takové se ničím výjimečným od jiného kontinentálního města středního Ruska na první pohled neliší. Snad jen to, že osmdesát procent aut má řízení vpravo. Ale časový posun oproti Moskvě je sedm hodin, oproti Praze hodin devět a v zimě deset. Blízkost Asie, která je jen kousek přes hranici, se ale nějak projevit musí. Nebo ne? M. H.: Ta geografická blízkost má dopad, samozřejmě – kromě aut z Japonska tu také potkáte větší množství zboží čínské provenience. Proto by to se spotřebním zbožím měli Češi na tomto trhu o dost těžší, protože cenově nemohou Asii konkurovat – musí vsadit na kvalitu, za kterou by si Rusové připlatili.

Když zástupci podniku přijedou jako doprovod oficiální delegace, je to pro ruské partnery signál, že se jedná o seriózní firmu. diích hovoří o některých korupčních skandálech, probíhají v těchto záležitostech šetření. Co regiony jako Tatarstán, Rostov na Donu, Stavropol, Chabarovsk na východě nebo Krasnodar, který byl časopisem Forbes dlouho hodnocený jako město s nejvlídnějším přístupem k podnikání v celém Rusku? Jaké tam jsou příležitosti pro české podnikatele? Š. J.: Kromě Chabarovsku se jedná o města a regiony, které jsou v evropské části Ruska – ve které žije osmdesát procent Rusů. Tam všude se dnes intenzivně staví, realizují se velké projekty právě ve spojitosti s olympiádou, taky univerziádou, která bude v Kazani, nebo kvůli přípravě na mistrovství světa ve fotbale, to se bude konat v Rusku v roce 2018. Navíc mnohdy se jedná i o zemědělsky perspektivní regiony, které zajímají české firmy z oblasti živočišné, rostlinné a potravinářské oblasti. A Chabarovsk? Ten leží na ruském Dálném východě přes 6000 kilometrů daleko od Moskvy, je to jiný svět? M. H.: Dálný východ si žije svým životem, respektují, že jsou součástí

24


Ale třeba české pivo si zde našlo své zákazníky. Na ruském Dálném východě jsou ale jiné příležitosti – energetika, rozsáhlá oblast dřevozpracujícího průmyslu. Š. J.: Letos čeští exportéři prezentují svoje výrobky a služby na mezinárodním veletrhu Expodrev Siberia, ten je zaměřený na oblast těžby a zpracování dřeva a koná se v Krasnojarsku. A dalšími zajímavými oblastmi jsou určitě energetika a strojírenství. Pomáhají uzavírání obchodů v Rusku státní návštěvy, třeba ta nedávná premiéra Petra Nečase? M. H.: Když zástupci podniku přijedou jako doprovod v rámci státní oficiální delegace, je to pro ruské partnery signálem, že se jedná o seriózní firmu. Pro ruský trh je tato záštita ze strany státní správy, velvyslanectví nebo konzulátů důležitá. Š. J.: Ta cesta mířila hlavně na sektory strojírenství a energetiky a tam jsou v Rusku stále obrovské možnosti, modernizují a dovybavují se mnohé výrobní podniky, staví se zde nové a nové výrobní závody. Takže byly uzavřené zajímavé smlouvy.

Desatero pro obchodování s Ruskem podle agentury CzechTrade 1. Jednací jazyk – ruština, mladší generace v oblasti IT, bankovnictví a mezinárodního obchodu používá i angličtinu. Stávající podnikatelská sféra a mladší státní úředníci jsou zcestovalí, vzdělaní a mají přehled o zahraniční nabídce. 2. Osobní kontakt – obchod se v Rusku většinou nedá dělat „od stolu“. Nutné je počítat s osobními kontakty. 3. Obchodní nabídky – je dobré mít nabídky připraveny v různých dodacích podmínkách a v různých měnách. 4. Jednání o obchodních podmínkách – čekejte ostré jednání o cenách a podmínkách, nutno kalkulovat s určitou rezervou na skonta, nepředvídatelné výdaje atd. 5. Úskalí kontraktů – podrobné obchodní kontrakty mohou být zavádějící. Nepřistupujte na věci, které nemůžete ovlivnit. Důležité dohody je nutné potvrzovat písemně, ústní nemají stejnou váhu. 6. Pomoc v teritoriu – využívejte podpory českých zástupců a firem působících na ruském trhu, mohou vám být nápomocni prvotními informacemi z regionu. Administrativní záležitosti (např. registraci firmy) raději přenechejte odborníkům, opět tím ušetříte čas, nervy a mnohdy i nemalé finanční prostředky. 7. Podkladové materiály – katalogy a prospekty je dobré mít připraveny v ruském jazyce, popř. duální verze. Váš obchodní partner to bude vnímat jako projevení seriózního zájmu o ruský trh. To stejné platí o vizitkách. Připravte se na skutečnost, že ruským partnerům mnohdy vizitky chybí. 8. Znalost místní legislativy – na rozdíl od Česka jsou v Rusku v účinnosti mimo federálních zákonů i místní zákony, které často federální zákony doplňují nebo upravují. 9. Označení zboží – dodávané zboží musí být vybaveno popisy, návody v ruštině. Tuto povinnost ukládá zákon „o ochraně spotřebitele“. Zboží bez ruskojazyčných popisů nemusí být propuštěno do volného oběhu zboží na teritoriu Ruské federace. 10. Termíny jednání – nevyvíjejte na partnery příliš velký nátlak a nespěchejte. Při jednáních je třeba počítat se zdržením. Rusové vnímají čas trochu jinak než obyvatelé střední Evropy. Příčinou toho bývají i dopravní problémy, které ale mnohdy slouží spíš jako výmluva.

Úspěšný exportér

Německé zboží považují Rusové hned za skvělé, Češi musí kvalitu dokázat Chce-li česká firma v Rusku uspět, musí tam mít několik let svého člověka. Společnosti ANAJ Czech se to vyplatilo.

S

protekcí kvůli společným slovanským kořenům nemohou české firmy na ruském trhu počítat. Jak Vavřinec Pečinka, majitel firmy ANAJ Czech, tak i jeho zaměstnanec Václav Michalík, který šéfuje v Petrohradě výrobnímu a servisnímu závodu ANAJ Ross, se shodují, že nelze spoléhat na nostalgické vzpomínky na společný trh před více než 20 lety. „To jsou fámy, kterým by neměly české firmy věřit. Za téměř čtyři roky, co tu působíme, jsem se jen jednou setkal s ředitelem, který byl v socialistickém Československu na studentské brigádě a fandí nám. Nostalgie na RVHP se týká jen výběhových pracovníků,“ míní Michalík. Podnikatel Pečinka shrnuje šance českých firem v Rusku jasně: „Produkty německých a švýcarských firem považují Rusové automaticky za skvělé, naopak my musíme kvalitu dokazovat. Jsou k nám mnohem nedůvěřivější než k západním firmám.“ Aby ale naprosto neodradil od vstupu na ruský trh, tak dodává, že když se podaří české firmě uspět a přesvědčit o svých kvalitách, získá v ruském klientovi věrného zákazníka.

Marcela Honsová [email protected]

Trojice, která z ANAJ Czech vyrazila na strojírenský veletrh v Petrohradě, aby dobyla ruský trh. Václav Michalík (vlevo) je nyní generálním ředitelem ANAJ Ross, jeho manželka Olga Michalíková je rodilá Ruska a vpravo je majitel firmy ANAJ Vavřinec Pečinka foto: aRchiv aNaJ cZEch

Společnost ANAJ Czech se specializuje na výrobu a ostření speciálních nástrojů pro třískové obrábění. Původně vznikla jako malá živnost Vavřince Pečinky v roce 1994. On sám se trochu usmívá, když líčí, že je především praktik, který si střední školu po absolvování učebního oboru dodělával dálkově. Přitom dnes vlastní firmu inženýrského

typu. Klientům totiž nenabízejí katalogové nástroje, ale zákazník jen přijde s požadavkem, co chce obrobit, a Pečinka se svým týmem vymýšlí čím a jak. „V našich nástrojích prodáme řešení a myšlenky,“ tvrdí zakladatel firmy. Z původně pronajatých prostor bývalého sklenářství se firma v roce 2005 stěhovala do areálu technických služeb, který

inzerce HN043134-4


25

Úspěšný exportér prakticky srovnala se zemí a postavila v něm nové haly. Letos v březnu tam kolaudovali další velkou přístavbu. Pro lepší představu má nyní ANAJ Czech ve Frýdlantu nad Ostravicí k dispozici celkem 1800 metrů čtverečních. Vedle firmy v Česku založil Pečinka také společnosti, které prodávají, servisují a vyrábějí méně náročné nástroje značky ANAJ také na Slovensku, v Bělorusku a Ruské federaci. Například firma ANAJ Czech dosáhla loni obratu 90 milionů korun, ANAJ Ross téměř 18 milionů. „Ve všech firmách mám většinový podíl, ale v těch zahraničních dávám šéfům 15 až 30 procent podílu na podniku, aby byli více zaangažovaní,“ prozrazuje Pečinka.

Začal veletrhem v petrohradu

Vavřinec Pečinka (40 let) Vyučil se brusičem kovů a při práci ve frýdlantském Ostroji vystudoval strojní průmyslovou školu. Už v 21 letech začal podnikat jako živnostník a postupně vybudoval firmu, která se pyšní vysokou technickou odborností a moderními technologiemi. Být zaměstnancem jej příliš neláká. Jeho heslem je: Kdo chce v podnikání přežít, nemůže se soustředit jen na své okolí. Ve firmě tráví většinu času, ve volných chvílích se věnuje jak svým dvěma dětem, tak výchově mladých volejbalistů, které také finančně podporuje. Jeho snem je mít do deseti let extraligový tým na špičkové úrovni, který by byl finančně soběstačný. foto: archiV aNaJ czech

26

Slovensko jako blízké teritorium v expanzních snahách příliš nepřekvapí, ale proč šel Pečinka dál na východ? Prý odhadoval, že se tam bude dít v jeho oboru to samé co v Česku v 90. letech. Začnou vítězit nové technologie, s nimiž má zkušenosti. „Už jsem vlastně přišel do historicky známého prostředí a dokázal jsem si představit, co bude následovat. A pokud se týká geografického směru, neviděl jsem zásadní budoucnost pro firmu v Evropě,“ míní. Takže si zaplatil plochu na strojírenském veletrhu v Petrohradě a v březnu 2009 tam vyrazil. Na cestu s sebou vzal i svého souseda Václava Michalíka s manželkou – rodilou Ruskou, aby se perfektně domluvil. Michalík studoval v Rostově na Donu a v Rusku posléze i působil, takže prostředí dobře znal. „Na veletrhu jsem zjistil, že jsou tam pro nás obrovské příležitosti,“ vzpomíná Pečinka. Bez dlouhého otálení se dohodl s Michalíkem, že se ujme rozjezdu firmy, a dali se společně do práce. „Při rozjezdu společnosti jsme využili zastoupení státní agentury CzechTrade v Petrohradě. Spolupracujeme také při pořádání společných účastí na strojírenských veletrzích v Petrohradě, kdy pro nás místní zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu připraví zázemí, ale i vytipuje potencionální klienty. No a na veletrhu se můžeme soustředit na práci s klienty,“ uvádí Michalík. Ale jen nadšení a chuť podnikat v této zemi nestačí. „Nejprve jsme měli problémy, že tam nemáme firmu. Když jsme založili ANAJ Ross, tak zase Rusové ar-

gumentovali, že nemáme firmu dlouho, pak že nemáme servis ostření a nakonec, že není jisté, jak dlouho na ruském trhu budeme působit. Až když jsme všechny tyto argumenty překonali, začali se na nás pomalu obracet s prací,“ líčí ruské peripetie Pečinka. Nabízí se tak jednoduchý recept, že totiž stačí české firmě, aby uměl její zástupce dobře ruštinu, a pak je tento velký trh otevřený. Ale podle Michalíka to není tak jednoduché. „Ruština nestačí, to je velmi chybná představa českých podnikatelů. Je třeba dobře znát problematiku podnikání v Rusku, vědět jak to tam chodí,“ tvrdí. Určitě by se neměla jakákoli zahraniční firma domnívat, že to v její ruské dceři bude fungovat jako v Česku či Německu. Je prý třeba se přizpůsobit místním podmínkám, byrokracii, jiné filozofii podnikání. „Podnikat v Rusku s evropským myšlením nejde,“ tvrdí šéf ANAJ Ross v Petrohradě Michalík. Například je chyba srovnávat a poukazovat na rozdíly mezi Evropou a Ruskem, nedůvěřovat, neustále kontrolovat a klást dotazy, proč to nejde, proč se to nedělá takhle a podobně. Naopak se vyplatí dohodnutou schůzku ještě den před jejím konáním klientovi připomenout, ověřit si, že s ní počítá. „Jinak se vám stane, že na vás na letišti nikdo nebude čekat, nebo zůstanou brány fabriky zavřené, protože partner na dojednané datum zapomněl,“ uvádí Michalík. Také upozorňuje na takzvaný propustkový systém. „Bez povolenky se do továrny nedostanete, proto je třeba požádat o vstup předem, aby vás mohli prověřit,“ dodává s tím, že v Rusku se stále ještě všechno kontroluje a eviduje. Ale zase se nestává, že ruský klient vůbec nezaplatí a běžné je požadovat padesátiprocentní zálohu.

Do ruska jako na vojnu

Pozor by si měly české společnosti dát na firmy, které jim nabízejí zastupování. Prý je jich takových spousta, které čas od času pošlou nějakou objednávku, aby si klienta udržely, ale ve skutečnosti ho jen zdržují a připravují o peníze. „Vysajou vás a vy to raději vzdáte,“ varuje Pečinka. Doporučuje, aby měla česká firma v Rusku někoho, kdo tam jde jako na vojnu na dva až tři roky. V případě ANAJ je to Václav Michalík, ale ani on nemohl zabránit všem peri-


Rusko_201

Úspěšný exportér ANAJ Czech

Sídlí ve Frýdlantu nad Ostravicí v Moravskoslezském kraji a zabývá se výrobou a ostřením speciálních nástrojů pro třískové obrábění. Zakladatelem a většinovým vlastníkem rodinné firmy je Vavřinec Pečinka, který začínal podnikat jako živnostník v roce 1994. Nyní firma zaměstnává v Česku 65 lidí a v zahraničí dalších 30. Loni dosáhl obrat téměř 90 milionů korun. Vyváží 60 procent své produkce, v současné době expanduje do textilního průmyslu Indie a na Pobaltí. Prodejní, servisní a částečně i výrobní pobočky, které jsou samostatnými firmami, má na Slovensku (loni obrat 1,8 milionů eur), v Bělorusku (200 tisíc eur) a v Ruské federaci (700 tisíc eur).

petiím, které s sebou ruský trh přináší. Proč tedy Vavřinec Pečinka nevzdal boj o ruský trh? „Nejsem zvyklý nic zabalit. Jsem zvyklý věřit své intuici a pocitům. Stálo nás to desítky milionů korun, ale věřil jsem, že je to krok správným směrem,“ odpovídá. Dnes dodává ANAJ nástroje nejenom firmám v Petrohradě a okolí, ale i do mnohem vzdálenějších lokalit třeba až za Bajkal. Mezi jejími klienty jsou vývojové a experimentální společnosti ale i velké fabriky jako třeba pátý největší výrobce zemědělské techniky na světě Rostselmash, nebo výrobci turbín – Nevsky závod, Silovyje mashiny, Uralskij turbinnyj závod a dal-

Nástroj firmy ANAJ vyrobený pro ruský energetický průmysl. Tento konkrétně slouží pro výrobu zámku lopatky v rotoru turbíny a objednala si jej jedna z největších firem ruské energetiky Uralskij turbinnyj závod z Jekatěrinburgu.

foto: ArChiv ANAJ CzeCh

ší. Příklady klientů napovídají, že se firma specializuje na produkty s velkou přidanou hodnotou, hlavně na nástroje pro výrobu lopatek turbín. Energetický byznys je v Rusku totiž velmi silný. V Evropě podle Pečinky působí čtyři významní výrobci super přesných a slo-

žitých nástrojů. ANAJ se na ruském trhu potkává nejčastěji s německou firmou Gühring. „Tam kde se utkáme v konkurenčním boji, většinou dají zákazníci přednost nám, protože my děláme speciální nástroje s větší přesností, větší flexibilitou a lepším know-how,“ tvrdí Pečinka. Osobně by se prý přimlouval, aby čeští ministři průmyslu i zahraničí a premiér ještě více lobbovali za české firmy, tak jako to dělají třeba německá kancléřka či italský premiér. „Ruský trh je náročný a složitý. Prosadit se tam stojí spoustu času, energie a financí. Myslím, že uspěje tak pět procent firem, které se o ruský trh pokusí,“ míní Pečinka.

inzerce

НАШИ УСЛУГИ НЕ ЗНАЮТ ГРАНИЦ NAŠE SLUŽBY NEZNAJÍ HRANIC Prˇímá spojení pro celovozové i cˇ ástecˇ né náklady od severní Afriky až po Rusko.

www.dachser.cz Rusko_201x72.indd 4


27

HN043984

DACHSER Cargoplus

13.6.2013 10:44:47

Obchodní politika

Zakavkazský region skýtá zajímavé příležitosti pro české exportéry Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán a Moldavsko? Na první pohled možná nenápadné země, které však rostou mnohem rychleji než celá Evropská unie.

R

usko a Ukrajina jsou bezesporu nejperspektivnějšími zeměmi pro české exportéry v tomto regionu. Z dlouhodobého hlediska však získává stále více na důležitosti celá zakavkazská oblast, což potvrzují jak zlepšující se makroekonomické ukazatele, tak i rostoucí podíl českého vývozu do těchto zemí. Poměrně rozmanité portfolio poptávaných produktů představuje dobré příležitosti pro české podniky.

Gruzie

Na pomyslném žebříčku se na prvním místě umístila právě Gruzie. Podle analýzy Světové banky se gruzínská ekonomika vrátila na hodnoty před rokem 2008 a nastoupila cestu prudkého růstu (8,1 procenta v prvním čtvrtletí roku 2012) a rozvoje soukromého sektoru. Gruzie je pro naše podnikatele velmi atraktivní zemí i proto, že české produkty se zde již úspěšně etablovaly, a to především v chemickém průmyslu. Mezi další již tradiční vývozní komodity patří i produkty z oboru slévárenství, hutnictví a kovodělného průmyslu. Na tomto trhu jsou čeští vývozci úspěšní i díky elektronickým a elektrotechnickým komoditám. Budoucí příležitosti leží v textilním průmyslu a již zmíněné oblasti hutnictví a kovodělném průmyslu, jak naznačují identifikované položky s vysokou dynamikou růstu. Jako trend pro české exportéry lze označit zajímavou možnost investic v energetickém sektoru. Ten je v Gruzii poměrně dobře rozvinutý, nicméně zde existuje velký potenciál nevyužité vodní energie, která by se mohla stát předmětem obchodu Gruzie 28


a Turecka, kde by pokryla sezonní výkyvy v dodávkách elektrické energie. Z toho důvodu Gruzie podporuje příliv zahraničních investic právě v tomto sektoru, jak dokládá nedávno uzavřený kontrakt mezi indickou společností Tata Power, norskou společností Clean Energy Invest a IFC Infra Ventures (dceřiná společnost pobočky Světové banky – International Finance Corporation) na dva projekty vodních elektráren s výslednou kapacitou 400 megawattů.

Dita Fabíková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

miky, což koresponduje se snahami o rozvoj technologií a inovací obecně. V Arménii v současnosti vznikají dvě speciální ekonomické zóny, z nichž jedna bude zaměřena právě na sektor ICT. Oblast telekomunikací je pak jednou z nejzajímavějších, přilákala 28 procent přímých zahraničních investic. Investice ze zahraničí podporuje také fakt, že arménská ekonomika opět roste, a to tempem 4,6 procenta. Struktura českého vývozu do Arménie se v již

Z hlediska přímých zahraničních investic se Ázerbájdžán řadí k nejatraktivnějším zemím v regionu. Má zajistit dodávku energie do Turecka. Energetika obecně je pak na žebříčku zahraničních investic v roce 2012 na druhém místě s 21 procenty, více přilákal už jen strojírenský sektor s 32 procenty.

Arménie

Podobné trendy, zejména v oblasti rozvoje vodní energetiky, ale i ve vodohospodářských technologiích, lze předpokládat i v Arménii. Zde je rozvoj energetiky a zajištění vodárenských služeb, tedy dodávek pitné vody, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, jedním z klíčových zájmů. Dosavadní rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací je přitom příkladem úspěšné spolupráce a efektivních investic v rámci public-private partnerships. Pro české podnikatele může být zajímavý i ICT sektor, který je jedním ze strategických oborů arménské ekono-

etablovaných položkách podobá vývozu do Gruzie, v Arménii jsou nejúspěšnější české produkty především z chemického a elektrotechnického průmyslu, z oboru slévárenství, hutnictví a kovodělného průmyslu. České produkty však na místním trhu uspěly i díky sklářským produktům a výrobkům pivovarnického průmyslu. Stabilně se na arménském trhu drží produkty českého strojírenského průmyslu.

Ázerbájdžán

Nejstabilněji se v rámci regionu rozvíjí Ázerbájdžán, což je dáno i investicemi podpořenými příjmy z vývozů ropy a plynu. Budoucí udržitelnost tohoto trendu je však podmíněna větší diverzifikací ekonomiky a právě zde leží příležitosti pro zahraniční investory i dovozce. Strategická pozice země totiž skýtá potenciál stát se důležitým tranzitním uzlem, což pochopitelně

Obchodní politika Předpokládaný vývoj v roce 2013 země odhad HDP pro rok 2013 odhad celkového dovozu do dané země v roce 2013 rostoucí trend

Rusko

=

klesající trend stabilní trend =

Bělorusko

Ukrajina

=

Český podíl na dovozu v tisících USD

Gruzie

Moldavsko

>1,8 %

=

1,5 - 1,7 % 1,2- 1,4 %

Arménie

0,8 - 1,1 %

Ázerbajdžán

země

Rusko

Ukrajina

Bělorusko

Moldavsko

Gruzie

Arménie

Ázerbajdžán

HDP (PPP) v mld. USD pro rok 2012

2513,3

335,2

146,7

12,2

26,7

19,6

96,8

celkový dovoz 2012 v mld. USD

335,4

90,2

48,2

5,2

6,6

3,2

10,8

6 117 174

1 715 108

402 659

60 803

113 912

38 772

141 216

Vývoz ČR v roce 2012 v tisících USD

International Monetary Fund, Central Intelligence Agency, Český statistický úřad

vyžaduje zvýšené investice do dopravní infrastruktury. Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán bude brzy řazen ke státům s vyšším středním příjmem, dají se předpokládat investice podporující rozvoj zdravotnictví a vzdělávání a tím další nové příležitosti pro zahraniční firmy. Z hlediska přímých zahraničních investic se Ázerbájdžán řadí k nejatraktivnějším zemím v regionu. Investice ve velké míře směrovaly do sektoru těžebního průmyslu, i tak však významně přispěly k celkovému ekonomickému rozvoji. Tomu odpovídá i struktura českého vývozu, kdy v posledním roce stoupl český vývoz strojů a dopravních prostředků. Jinak je portfolio dosud vyvážených produktů poměrně malé, ale o to více skýtá

tento trh příležitostí. Uspěly zde české produkty především z oblasti chemického, elektrotechnického a kovodělného průmyslu. Stejně jako v Arménii tady leží příležitosti ve sklářském a pivovarnickém průmyslu.

Moldavsko

Poslední zemí, jež byla analyzována vzhledem k potenciálu pro české podnikatele a očekávanému pozitivnímu vývoji (nárůst HDP o téměř 7 procent oproti roku 2009), je Moldavsko. Zde ke klíčovým sektorům s určitým předpokladem rozvoje patří především oblast environmentálních technologií. Moldavsko v současnosti patří k zemím čelícím znečištění způsobeným agrochemikáliemi. Očekávají se také investice do rozvoje

vodovodní a kanalizační infrastruktury, stejně jako do zařízení na efektivní čištění odpadních vod, kdy je potřeba zajistit dostupnost především ve venkovských oblastech. Přímé zahraniční investice stouply oproti roku 2010 o 38,8 procenta na 274 milionů dolarů. V jejich struktuře se začíná projevovat větší diverzifikace, stále více investic plyne například do velmi perspektivního finančního sektoru. Strategickým oborem je pro Moldavsko i IT sektor, pobídky jsou připraveny ve formě speciálních ekonomických zón, daňových úlev i zaměstnávání odborníků. Z analýzy struktury českého dovozu a místního trhu vyplynuly zajímavé příležitosti, a to především v chemickém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.


29

Obchodní politika

Pomoc podnikatelům: méně byrokracie i tlak na nižší ceny energií Ukazuje se, že stávající podoba zákona o veřejných zakázkách je brzdou stavebních investic. Ministerstvo průmyslu a obchodu prosazuje několik změn.

P

odpora podnikatelů je pod vedením ministra Martina Kuby prioritou ministerstva průmyslu a obchodu. A nyní je tato otázka akcentována i na úrovni celé vlády. Představme si nejprve opatření na podporu podnikání, která probíhají v režii ministerstva průmyslu a obchodu:

obnovitelných zdrojů energie tak, aby podnikatelé v cenách energií nedotovali vybranou úzkou skupinu subjektů. Cena energie je určující složkou nákladů, a její současná výše tak negativně ovlivňuje výsledné ceny všech výrobků a služeb.

1. podpora exportu malých a středních firem

Ministr Martin Kuba absolvoval řadu diskusí s podnikateli ve stavebnictví a je z nich zřejmé, že stávající podoba zákona o veřejných zakázkách je určitou brzdou stavebních investic, což je zejména v době krize velmi nešťastné. Stejné závěry jsou prezentovány i ze strany zástupců podnikatelů a veřejné správy. Dokonce je stávající zákon často označován jako zákon působící proti zadávání veřejných zakázek. Je nezbytné zákon upravit. Nejde o obnovení losovaček a dalších věcí, které byly oprávněně kritizovány. Všem záleží na zachování transparentního a férového zadávání veřejných zakázek. Nutnou podmínkou ale je, aby byl proces zadávání veřejných zakázek funkční. Ministerstvo proto podporuje tyto návrhy: odstranění povinnosti zrušit zakázku v případě jen jedné nabídky, ponechání limitu stavebních prací na úrovni 3 milionů korun, vypracování metodiky, která zadavatelům usnadní vypisovat výběrové řízení na celkovou výhodnost zakázky, nejenom na nejnižší cenu, explicitně stanovit lhůtu pro vydání rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na 60 dní.

Není sporu o tom, že export je významným prvkem české ekonomiky, neboť česká ekonomika je výrazně proexportně orientovaná. Export se velmi významnou měrou podílí na tvorbě HDP. Prioritní snahou ministerstva průmyslu a obchodu proto je posílit export mimo trhy EU do zemí s velkým a rostoucím trhem – například země společného hospodářského uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika), Egypt, Vietnam či Kazachstán. Pro podporu exportu ministerstvo průmyslu a obchodu sloučilo zahraniční sítě agentur CzechTrade a CzechInvest do jednotné sítě zahraničních zastoupení MPO a otevírá tak našim podnikatelům místo na těchto trzích. Dále byly zavedeny balíčky podpory pro malé a střední podniky, což vedlo k 60procentnímu nárůstu zájmu českých podniků o služby poskytované agenturou CzechTrade. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako jeden z akcionářů EGAP a České exportní banky tlačí na zpřístupnění financování exportu malých a středních podniků na tyto trhy.

2. tlak na snížení cen energií

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba nyní vyvíjí intenzivní snahu o nastavení spravedlivé a reálné podpory 30


3. Změna zákona o veřejných zakázkách

4. Deregulační balíček

Stát by především neměl podnikatelům, a zejména malým živnostníkům

Tomáš Hajdušek náměstek ministra průmyslu a obchodu

[email protected]

a firmám, překážet a nutit je plnit často nesmyslné povinnosti, vyplňovat zbytečné tiskopisy nebo obíhat více úřadů kvůli vyřízení stejné věci. To je hlavní smysl deregulačního balíčku, který ministerstvo průmyslu a obchodu v červnu předloží vládě.

5. podpora technického vzdělávání

Podnikatelé a školy již dlouho upozorňují na skutečnost, že ubývá absolventů technických oborů. To je pro naši zemi, která má silnou průmyslovou tradici, alarmující zjištění. Problémem je rovněž nevhodná struktura absolventů technických oborů. Na ministerstvu průmyslu a obchodu proto vznikl po důkladných diskusích s podnikateli a zástupci škol návrh daňových podpor pro firmy, které umožní a podpoří technické vzdělávání žáků a studentů tím, že například investují do nových strojů a technologií a umožní na nich výuku žáků a studentů. Návrh má za cíl nastavit systém motivace zaměstnavatelů pro zajištění co možná nejefektivnějšího prostředí pro výchovu a přípravu budoucích zaměstnanců. Předpokládáme několikanásobné zvýšení zájmu zaměstnavatelů o odbornou přípravu studentů na jejich pracovištích. Ideální by měl být stav, kdy si školy budou vybírat z firem, které mají zájem se podílet na technickém vzdělávání.

6. přímá finanční podpora

Agentury CzechTrade a CzechInvest, řízené ministerstvem průmyslu a obchodu, připravily pestrou paletu přímých finančních podpor podnikání. Jedná se například o Operační program Podni-

Obchodní politika Vláda připravuje tato opatření na podporu podnikání: 1. Podpora firemních investic Vláda navrhuje zrychlené odepisování během jednoho roku strojů, technologií a zařízení zařazených v první a druhé odpisové skupině. Cílem je podpořit poptávku firem a pomoci nastartovat ekonomický růst. 2. Úpravy zákona o dani z přidané hodnoty Součástí vládního návrhu novely zákona o dani z přidané hodnoty je stanovení hranice 700 tisíc korun – až od ní by byli podnikatelé povinni sledovat, zda svému dodavateli hradí faktury na registrovaný účet. Tím pádem se velmi výrazným způsobem sníží dopady tohoto opatření, namířeného proti daňovým únikům. Diskutována je rovněž možnost pro malé podniky a živnostníky odvádět daň z přidané hodnoty až ze zaplacených faktur. 3. Zelená úsporám Připravuje se restart programu „Zelená úsporám“. Objem prostředků je závislý na výsledném inkasu z prodeje emisních povolenek.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby není přijatelné, aby podnikatelé kvůli podpoře obnovitelných zdrojů dotovali v cenách energií vybranou úzkou skupinu firem. ilustrační foto: reuters

kání a inovace, který je zaměřený na podporu malého a středního podnikání v oblasti inovace produktů a procesů. Pro programovací období roků 2007 až 2013 je v něm celkem 94 miliard korun. Tento program pomohl vytvořit 16 tisíc nových pracovních míst. Dále je v nabídce Operační program Podnikání a inovace (konkurenceschopnost), který bude v programovacím období let 2014 až 2022 zaměřený na posílení konkurenceschopnosti českých firem, mimo jiné na podporu malých a středních podniků v jejich rozvoji. Nezane-

dbatelnou součástí jsou seed fondy. Jde o podporu rizikových investic do vznikajících firem a rozvoje existujících firem, na kterou jsou vyčleněny prostředky ve výši 1,3 miliardy korun. V projektu CzechEkoSystem na podporu rozvoje aktivit malých a středních podniků při jejich inovačním podnikání je vyčleněno 200 milionů korun. A nakonec je k dispozici Program Záruka. Výhodné podmínky zaručení úvěrů v hodnotě 2,1 miliardy korun umožní realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů.

4. Doplnění zdrojů Ředitelství silnic a dálnic Stavebnictví je oborem, který je nejvíce poznamenán vlekoucí se ekonomickou recesí. Vláda se proto rozhodla výrazným způsobem zvýšit objem prostředků na opravu silnic. V době před aktuálními povodněmi se předpokládalo navýšení rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic o částku dvou miliard korun. Je zřejmé, že z této částky bude podstatná část nasměrována na opravy povodňových škod. Z výše uvedeného souhrnu opatření je zřejmé, že podpora podnikání se aktuálně těší mimořádnému zájmu. Také uvedená opatření by měla napomoci zvrátit stávající pokles výkonnosti české ekonomiky a nastartovat znovu její růst.


31

Obchodní politika

Osmero exportních mýtů Říkat, že malé firmy nemohou kvůli nákladům vyvážet mimo Evropu, je stejný mýtus jako tvrdit, že exportérům chybějí informace.

T

éměř dvanáct tisíc malých, středních a velkých exportérů se podílí na českém vývozu z padesáti procent, druhou polovinu tvoří deset velkých korporací. Více než dvě třetiny exportů realizují dcery zahraničních matek. To jsou pro celou ekonomiku více než varovné signály, neboť výpadek například automobilových producentů by pro náš export znamenal malou pohromu. I zde hledejme argumenty pro tvrzení, že naši exportní politiku nemůžeme zjednodušovat pouze na úroveň vládního dokumentu Exportní strategie. Dalším důvodem je celá řada mylných předsudků, kterými se dlouhodobě vzájemně utvrzujeme, a to jak na makroúrovni, tak v podnicích samých. Nabízím devět z nich.

1. podpora exportu = podpora přímých vývozních aktivit

Sebelepší podpora marketingových a finančních nástrojů bude co nevidět nedostatečná, pokud nebudou firmy nabízet konkurenceschopné produkty. Těmi nemusí být bezpodmínečně fyzické výrobky, ale například služby a v poslední době i znalosti. Mířím k tomu, že základ každého exportu je v míře předcházejících investic, spojených s inovacemi základních a vyšších řádů. Dobré služby CzechTrade, EGAP či ČEB nejsou tedy základem, ale pouze viditelným vrcholem proexportní politiky. Je nutné daleko více angažovat agentury pro podporu inovací a současně zcela brutálně rozhýbat investice napříč ekonomikou.

2. Máme málo informací

Obvyklá písnička zejména malých podniků, bohužel falešná. V době nových komunikačních technologií je možné čerpat takové množství infor32


Karel Havlíček generální ředitel holdingu SINDAT, předseda AMSP ČR a děkan Fakulty ekonomických studií VŠFS

[email protected]

mací, o jakém se nám před pár lety ani nesnilo, a přesto jsme exportovali. Pravdou je, že ne každý si je dokáže obstarat a ne každý je dokáže překlopit v efekt. O tom je ale podnikání, ve kterém vítězí ti podnikavější. Byznys, tím spíše mezinárodní, není poslední šancí pro průměrné, ale první volbou pro ty nejschopnější. Očekávat, že nám někdo bude servírovat nabídky až do firmy, následně vše domluví a ještě poskytne záruky, je popřením podnikání samého.

nologií vytvářejí i pro malé firmy šance dobývat dříve nedostupná teritoria. Mnoho let řídím středně velký podnik (SINDAT) a jen za posledních deset let se nám podařilo dodat zboží na téměř stovku zahraničních trhů. Zdaleka ne ve všech jsme byli úspěšní, v některých jsme se ani neohřáli, ale vyplatilo se nám tam dodávat i relativně malá množství produktů. Těmi byly nejdříve fyzické výrobky s nižší přidanou hodnotou, později dražší služby v podobě výzkumu a vývoje.

3. Chytré české hlavy a šikovné české ruce jsou konkurenční výhodou

5. Zahraniční mise rozhýbou exporty malých firem

Je třeba přestat louskat Švejka a porozhlédnout se po světě. Během příštích třiceti let bude na světě téměř devět

Vládní či prezidentské zahraniční mise mají svůj význam. Sjednávají se větší zakázky, rozšiřují se kontakty, význam

Špičkové vědce a vybavené obchodníky dnes najdeme nejen na západ od nás, ale v mnohém bychom se mohli učit i na východě. miliard obyvatel, z nichž dvě třetiny budou žít vysoce spotřebním způsobem života. S tím je spojeno i to, že v době, kdy budu v cílové rovince, bude na světě desetkrát více vzdělaných lidí, než když jsem byl v pubertě. Špičkové vědce a vybavené obchodníky dnes najdeme nejen na západ od nás, ale v mnohém bychom se mohli učit i na východě. Nejsme na tom zatím špatně, ale budeme se muset hodně snažit, abychom neztratili se světem krok.

4. export mimo kontinent je jen pro velké

Před deseti lety tomu tak bylo. Klesající cena přepravy osob i zboží, růst rozvíjejících se trhů (emerging markets) a nebývalý rozvoj informačních tech-

je i psychologický, neboť je dobré vidět, že naše politická reprezentace má zájem o podporu podniků. Je ale utopií domnívat se, že to platí i pro malé firmy. Jejich partnery jsou většinou menší rodinné podniky, kterým je srdečně jedno, jestli našinec přicestoval s ministrem. Rozhoduje okamžitá nabídka, dlouhodobé vztahy a schopnost přizpůsobit se poptávce. V neposlední řadě malý podnikatel redukuje pobyt v zahraničí na minimum, využívá každé hodiny pro obchodní jednání a každý den navíc jej stojí další nepřímé náklady, neboť doma řídí nejen obchod, ale třeba i výrobu.

6. Zavedení eura pokryje naše rizika

Euro nás nemine a ve své podstatě je to dobře. Nikoliv proto, že by jeho zave-

Obchodní politika dení v Evropě byla úplně trefa do terče, ale pragmaticky vzato nám nic jiného nezbývá. Hrát si na ostrůvek stability s naší vachrlatou měnou, která závisí na všem možném, jenom ne na výkonnosti naší ekonomiky, by byl dlouhodobě hazard. Domnívat se ale, že zavedení eura naráz vyřeší všechny problémy exportérů, není úplně namístě. Nutnost zajišťovat transakce do dolarové oblasti bude i nadále, navíc lze předpokládat, že do doby, než zavedeme euro, bude další světovou měnou i čínský jüan. A to nespekuluji, jestli náhodou nebudou eura dvě, nebo dokonce tři.

7. Nové trhy otevíráme

Bohužel to již není pravda. Extrémní konkurence nás donutila přijmout filozofii války a nová teritoria musíme systematicky dobývat. Tak jako Napoleon kdysi posouval cínovými vojáčky, tak i my dnes musíme kobercovým náletem dobývat jeden trh za druhým. Co platí stále, je respekt k teritoriu. Znamená to, že musíme pochopit jeho mentalitu, náboženství, kulturu či jazyk. Dlouhodobě uspět může pouze dobyvatel respektovaný, nikoliv trpěný. Nejvyšší exportní dovedností je potom dobývat s nezbytnou dávkou pokory. Pokud to nedokážeme a máme vůči konkrétnímu trhu záklopku, je lepší z něj odejít dříve, než na něm proděláme kalhoty. Rusko, Čína nebo třeba Vietnam se bez našich výrobků dozajista obejdou.

Krutá pravda říká, že firmy nebohatnou nejvíce na bohatých lidech, ale naopak v chudších oblastech, kde je menší konkurence. ilustrační foto: thinkstock

8. Zbohatnout je možné především na bohatých

Opak je pravdou. Movitým ve vyspělém světě se obvykle stává ten, kdo je „držgrešle“. To platí obecně a nemusíme zrovna exportovat. Krutá pravda říká, že naopak nejvíce zbohatneme na největší chudobě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nejméně jsme jako

dodavatelé smlouvali právě na rozvíjejících se trzích. Nebyla tam totiž taková možnost srovnávat, přičemž na emerging markets si obvykle i konkurence kvůli riziku udržovala vyšší ceny. Co více, na těchto trzích je možné poznat i bohaté klienty. Naproti tomu v Německu, Itálii nebo v USA byla jednání mnohem tvrdší.


Česká exportní banka – váš partner pro Rusko Rusko představuje pro české exportéry perspektivní teritorium. V době, kdy se ekonomiky Evropské unie potýkají se stagnací, hospodářství Ruské federace dosahuje slušných temp růstu. Vládní exportní strategie počítá s vyšší podporou vývozu do prioritních zemí, kam logicky patří také tato země. Úspěch však nikdy nepřichází sám a bez překonání spousty problémů. S mnohými z nich může pomoci Česká exportní banka, která se stala skutečným specialistou na Rusko. Toho dosáhla díky bohaté zkušenosti z téměř dvacetiletého působení na rus‑ kém trhu. Na činnosti banky se nový byznys s tamějšími podniky každoročně podílí zhruba čtvrtinou až polovinou. Za dobu své existence se Česká exportní banka účastnila více než dvou stovek obchodních případů a podpořila export do Ruska bezmála za 100 mld. korun. Rozsah jejích aktivit začíná od financování drobných subdodávek v řádu jednotek miliónů korun a končí u složitých a dlou‑ hodobých investičních kontraktů za miliardy. Poskytla úvěry na celou řadu pro‑ jektů z mnoha různých odvětví. Ve svém portfoliu má spolupráci při stavbách elektráren či komerčních center, dodávek výrobního zařízení metalurgických komplexů, rekonstrukci vagónky nebo továrny na dřevotřískové desky.

Česká exportní banka nenabízí pouze výhodné úvěrování projektů se státní podporou, ale také poradí se všemi specifickými problémy finančnictví na rus‑ kém trhu, jejichž vyřešení je nezbytné pro úspěšné zvládnutí zakázky. Čeští vývozci mohou využít služeb zastoupení banky přímo v Moskvě, kde se jim do‑ stane profesionálního poradenství zkušených expertů vybavených potřebným know‑how z bezprostředního kontaktu s ruským trhem. Pokud máte co nabídnout ruským partnerům, neváhejte a obraťte se na od‑ borníky České exportní banky, dlouholetého partnera českých vývozců. Zastoupení ČEB, a.s. v Ruské federaci Maši Poryvaevoj 7 107 078 Moskva Ruská federace Telefon, fax: + 7 (495) 604 90 30 e‑mail: [email protected] [email protected] HN044072


33

Obchodní politika

Hledají ruské movité klienty na španělských plážích Firma USSPA vyrábějící vířivky věří, že jí dceřinná firma ve Španělsku otevře brány do Jižní Ameriky i Ruska.

M

Foto: USSPA

Kateřina Kadlecová (36) V roce 1999 absolvovala Ekonomickosprávní fakultu Masarykovy univerzity v Brně a ihned nastoupila s manželem do rodinné firmy USSPA, ve které oba působili od dob vysokoškolských studií. Vlastní menšinový podíl firmy, většinový patří otci Petru Kolářovi, který společnost v roce 1995 zakládal. Kadlecová se nejprve věnovala především marketingu, od roku 2011 zastává post generální ředitelky. USSPA vyrábějící masážní vany exportuje do 20 zemí, ve Španělsku má dceřinnou firmu. Výrobní závod je v Dolní Dobrouči na Orlickoústecku a showroomy v Praze, Brně a Dobrouči. Zaměstnává 50 lidí. Loni prodala firma 350 vířivek a měla zisk před zdaněním 1,78 milionu korun.

34


asážní bazény, takzvané spa jsou alfou a omegou profesního života mladé byznysmenky Kateřiny Kadlecové, která je spolumajitelkou firmy USSPA. Familiérně těmto vířivkám určeným do interiéru i exteriéru říká „spáčka“. „Někdo je považuje za rozmařilost. Ano, můžete bez nich žít, ale s nimi se vám žije příjemněji,“ tvrdí Kadlecová. Společnost USSPA vyrábí v Dolní Dobrouči na Orlickoústecku masážní či plavecké bazény s protiproudem jak pro potřeby rodin, tak i do wellness ke komerčnímu využití. Nejlacinější masážní bazén do interiéru i exteriéru lze pořídit za 150 tisíc korun, ten nejdražší přesahuje hranici jednoho milionu. Firma začala vyrábět spa v Česku jako první, nyní je v Evropě třetím největším výrobcem masážních bazénů. Přestože exportuje do 20 zemí, na ruský trh zatím nepronikla. To ovšem neznamená, že by necílila na ruské zákazníky, hledá je třeba i ve Španělsku, kde má USSPA dceřinnou společnost. „Dříve bylo Španělsko destinací německých, anglických a nizozemských důchodců, což krize výrazně změnila. Nyní tam přicházejí bohatí Rusové a pořizují si nemovitosti ve velkém,“ vypráví Kadlecová. Showroom, prodejní i servisní základnu má firma asi 10 minut od pláže ve městě Alicante. V této lokalitě nyní působí realitní kanceláře i architekti, kteří se specializují na silnou ruskou komunitu. „A ti, když vidí úroveň našich produktů, jdou do kolen. Přesně to potřebují pro úspěšné a bohaté Rusy, kteří nechtějí jen tak něco, ale požadují kvalitu na technické i designové úrovni,“ říká šéfka společnosti. Podle jejích zkušeností ve Španělsku nástup ruské klientely velice vítají, nejenom

Marcela Honsová [email protected]

proto, že je v zemi mnoho rozestavěných domů, které potřebují investory. „Rusové jsou tam velké téma. Místní firmy působící nejenom ve službách, ale ve všech oblastech na ně speciálně cílí,“ tvrdí Kadlecová. Byť by se zdálo, že založit si dceřinnou firmu pro masážní bazény poblíž moře, kde vlny nabízejí jedinečnou přírodní masáž, je nošením dříví do lesa, opak je pravdou. Přestože nebo právě proto, že se španělská ekonomika potýká se značnými problémy, začínají investoři ještě víc sázet na cestovní ruch. Rekonstruují hotely, rozšiřují služby včetně wellnesscenter, takže pro výrobce spa je tam jedinečná příležitost. „Jdeme tam do mnoha tendrů větších hotelových sítí. A jsme úspěšní. Právě jsme například dokončili zakázku na komplexní rekonstrukci hotelového wellness včetně bazénu za více než 400 tisíc eur v městě Calpe. Naše vířivky z toho byly za 100 tisíc eur,“ uvádí Kadlecová, která považuje Španělsko také za bránu do Jižní Ameriky.

Nechceme rusko uspěchat

Šéfka firmy evidentně nepromešká žádnou příležitost, kam exportovat. To ovšem neznamená, že se pouští do zahraničních aktivit bezhlavě. Například právě Rusko velice promýšlí, protože nehledá partnera, který se bude angažovat jen na několika obchodech a jakmile vydělá, odejde. „Hledáme někoho nastálo, protože si nechceme kazit jméno. Naši zákazníci musí vědět, že jim budeme poskytovat veškeré služby spojené se spa na profesionální úrovni od prodeje doplňku po odborný servis a péči o klienty,“ míní podnikatelka. Nejraději by po dosavadních zkušenostech v Rusku sehnala někoho na základě kontaktů a doporučení, kdo

Obchodní politika

Masážní bazén Solitaire získal prvenství v kategorii spa na evropské výstavě bazénů a spa v Lyonu roku 2010. V této luxusní výbavě obložený přírodním kamenem a dřevem stojí 1,3 milionu korun. foto: USSPA

by si nemyslel, že masážní bazény může prodávat i laik. Ovšem snem mladé manažerky je, že bude vyvážet spa do Spojených států. Odsud totiž její otec Petr Kolář začal v roce 1995 dovážet komponenty na masážní bazény a spolu s manželkou a jedním řemeslníkem je montoval v pronajatých prostorách. V roce 1998 už zakladatel firmy Petr Kolář koupil v Dolní Dobrouči textilku, kterou zrekonstruoval, a vybudoval tak společnost, která loni prodala 350 masážních bazénů. Obrat dosáhl 100 milionů korun, z toho půlka byla z exportu. Dříve ve vývozu převažovaly země jako Polsko a Švýcarsko, nyní vévodí Ukrajina, následuje Německo, Rakousko, Francie a stabilní Slovensko. Před dvěma roky zažila rodinná firma střídání generací. Otec předal šéfovské

žezlo dceři a jejímu manželovi v den svých šedesátin. Oba vlastně ve firmě působili i během vysokoškolských studií, takže jen pokračují v tom, co dobře znají. Kateřina Kadlecová žertem tvrdí, že o práci ve firmě projevuje zájem už i její syn Bertík. Na otázku, čím bude, prý odpovídá, že „ředitelem spáček“. Nová šéfová se s otcem radí už jen o důležité strategii společnosti. Mimochodem, byla to ona, kdo po roční studijní stáži v USA a se zkušeností v tamních masážních bazénech navrhla otci, aby se v 90. letech vrhli na spa. „Otec se tehdy chtěl osamostatnit, dělat jen na sebe a jako sportovci se mu spáčka zalíbila,“ vzpomíná Kadlecová. Ovšem jako strojař, který chránil jedinečné technologické i designové řešení pomocí patentů a užitných vzorů, neodhadl, že proti čínským padělkům

bude bezmocný. V současné době nabízí podle Kadlecové sedm firem v tuzemsku napodobeninu jedné nebo i více vířivek USSPA. „Ze začátku jsme se tomu i smáli, že jsme tak dobří, že stojíme Číňanům za to, aby nás napodobovali, ale teď jsem se rozhodla bojovat, protože to ubližuje trhu,“ míní Kadlecová. Brojí ne proti čínským firmám, ale proti českým dovozcům a obchodníkům, kteří vydávají asijské bazény za zboží vyrobené v USA či Kanadě. Spočítala, že 16 z 39 firem, které se nějak viditelněji prezentují na českém trhu nebo alespoň na internetu, nabízejí vířivky z Číny. Ale nikdo z nich čínský původ zboží neuvádí. „Chci, aby bylo nějak zákonně ošetřeno, že musí každý deklarovat, odkud má zboží. Pomohlo by to českým firmám v mnoha odvětvích,“ míní byznysmenka Kadlecová.


35

Obchodní politika

Výzkumné centrum CERN nabízí řadu příležitostí pro české firmy CzechTrade informuje české firmy o vypsaných výběrových řízeních CERN a radí, jak se jich zúčastnit.

Oldřich Veselý odborný pracovník CzechTrade, člen Výboru pro spolupráci ČR s CERN, Industrial Liaison Officer ČR pro CERN

[email protected]

V

ýzkumné centrum Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) bylo založeno pod patronací UNESCO v roce 1954 a leží na francouzsko-švýcarské hranici západně od Ženevy. Československo bylo členem CERN od roku 1992, Česká republika od svého vzniku v roce 1993. V současné době má v CERN dvacet států status řádného člena. Díky členství Česka v CERN je mnoho českých vědců, specialistů i studentů zapojeno do výzkumných programů a dosahuje tam významných úspěchů. V CERN byla uskutečněna řada zásadních objevů v oboru částicové fyziky, z nichž některé byly oceněny Nobelovou cenou. Je tomu právě 20 let, co se britský fyzik Tim Berners-Lee, pracující v laboratořích CERN, vzdal práv k používání služby World Wide Web (WWW), kterou tam na přelomu 90. let představil a bez které si většina z nás již dnes nedokáže svůj život představit. Na základě experimentů a zpracování jejich výsledků je v CERN utvářen teoretický model světa, od chování elementárních částic miniaturních rozměrů až po vývoj hvězd a galaxií ve vesmíru. Důležitý je také přenos výsledků výzkumu do praxe řady oborů lidské činnosti. Jsou to například moderní metody léčby nádorových onemocnění, technologie chlazení v provozech se zvýšenou radiací, ochrana před zářením na palubách letadel či vývoj laserových iontových zdrojů a jiné. Nyní je CERN vedoucí světovou laboratoří pro základní fyzikální výzkum elementárních částic a struktury hmoty. Největší urychlovač částic, tzv. Large Hadron Collider (LHC), je umístěn 100 metrů pod zemským povrchem v kruhovém tunelu o délce 27 km. Na obvodu urychlovače LHC jsou vybudována 36


Jednou z firem, které už dodaly své výrobky výzkumnému centru CERN, je společnost VAKUUM PRAHA. Uspěla v zakázce na vakuové systémy. foto: © CERN

výzkumná pracoviště jednotlivých experimentů. V současné době je nejčastěji zmiňován výzkum spojený s hledáním Higgsova bosonu, částice, jejíž existence byla předpovězena britským fyzikem profesorem Peterem Higgsem. Nyní je LHC odstaven z provozu z důvodu plánované údržby a navýšení výkonu. Získaná data z poslední etapy uskutečněných experimentů jsou stále ještě průběžně vyhodnocována a očekává se okamžik definitivního potvrzení existence a upřesnění charakteristik této elementární částice.

Nebojte se zakázek pro CerN

Pro výstavbu svých vědeckých pracovišť hledá CERN dodavatele výrobků z různých oborů, a to jak standardních, tak výrobků vyžadujících vývoj nových technologií, které jsou vyráběny jako prototypy. Pro zajištění provozu CERN jsou také uzavírány kontrakty na služby, například údržba a opravy budov a zařízení, tiskařské služby, hospodaření s odpady, úklidové služby a jiné. Hlavním kritériem pro udělení zakázky je nejnižší cena při zachování všech požadovaných technických a kvalitativních požadavků.

služby agentury Czechtrade

Pro zlepšení toku informací mezi nákupním oddělením CERN a firmami členských států byla v každém z nich ustavena funkce koordinátora pro styk s průmyslem (Industrial Liaison Officer – ILO), kterou v ČR zajišťuje specialista agentury CzechTrade. Informace o vypisovaných výběrových řízeních jsou zveřejňovány v on-line databázi na portálu BusinessInfo.cz a rozesílány českým firmám. Jsou také zajišťovány související poradenské služby. Prvním krokem pro nového dodavatele je registrace v databázi dodavatelů CERN, kterou lze provést prostřednictvím on-line formuláře. Po zapsání do databáze dodavatelů CERN je nutné, aby firma sledovala vypsaná výběrová řízení. Nejlepší cestou je využití služeb agentury CzechTrade. Relevantní české firmy, které projeví zájem o účast ve výběrovém řízení na dodávku zboží nebo služeb pro CERN, obdrží kompletní specifikace a kontakt na specialistu nákupního oddělení CERN, což jim umožní podání nabídky. Firma, která dosud není registrována v databázi dodavatelů CERN, obdrží instrukce, jak tuto registraci provést.

Obchodní politika Pohled do tunelu, který slouží Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) a ve kterém vede největší urychlovač částic na světě. Tunel má 27 kilometrů a nachází se pod uzemím Francie a Švýcarska. Více se o organizaci CERN dozvíte na jejím oficiálním webu www.cern. ch. foto: © CERN

Reference úspěšných firem Uzavření kontraktu na dodávky pro CERN znamená pro každou firmu nejen vítězství ve tvrdé mezinárodní konkurenci, ale rovněž výbornou referenci, dosvědčující technologickou a kvalitativní úroveň výroby. Mezi úspěšně realizované dodávky českých firem pro CERN patří například: Zdroje nízkého napětí pro projekt ALICE (AREM PRo, s.r.o.) Systém napájecích zdrojů byl speciálně vyvinut pro napájení detektorů na experimentu ALICE v laboratořích CERN. Systém má tzv. modulární koncepci. Každý modul se skládá ze dvou sekcí po třech zdrojích. Sekce tvoří závislé bloky, kdy překročení proudu nebo jiná vybraná událost v libovolném zdroji způsobí vypnutí všech zdrojů v sekci. Procesory jednotlivých zdrojů modulu komunikují s centrálním procesorem modulu. Ten pak zajišťuje komunikaci mezi moduly a s nadřízeným systémem. turbocirkulátory (AtEKo a.s.) CERN testoval cirkulátory různých výrobců, všechny požadavky však dokázaly splnit jen produkty firmy ATEKO. Jedná se o stroje určené pro stlačování a cirkulaci superčisté směsi argonu a CO2 v soustavě trubic myonového spektrometru detektoru ATLAS. Vysoká účinnost, snadná řiditelnost, tichý provoz bez vibrací a mimořádně dlouhá životnost turbocirkulátorů firmy ATEKO vedly CERN k jejich opakovaným objednávkám. Zkušenosti z výroby a reference získané dodávkami pro CERN pomohly firmě ATEKO k získání zakázek i pro jiné odběratele. Pixelové senzory (oN Semiconductor Czech Republic, s.r.o.) Společnost ON Semiconductor Czech Republic vyvinula ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR speciální technologii výroby velkoplošných čipů pixelových senzorů pro použití ve vnitřním křemíkovém detektoru systému ATLAS. Za splnění zakázky ve vynikající kvalitě bylo firmě ON Semicoductor uděleno v roce 2007 prestižní ocenění „ATLAS Industrial Award“. „Čipy senzorů ATLAS jsou historicky největší čipy vyrobené společností ON Semiconductor. Během vývoje technologie a výroby čipů byly získány cenné technické, konstrukční a technologické poznatky,“ říká Pavel Freundlich, ředitel výzkumu a vývoje společnosti ON Semiconductor. Vakuové systémy (VAKUUM PRAHA, spol. s r.o.) Firma VAKUUM PRAHA dodala několik typů vakuových systémů pro soustavy detektorů na experimentech TOTEM a ATLAS. První část této zakázky získala firma díky své dlouholeté spolupráci s českými vědci, konkrétně v kooperaci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR. „Tato spolupráce pomohla ke zvýšení technologické úrovně firmy VAKUUM PRAHA, zvláště pak v oblasti výroby ultravakuových systémů. Samozřejmě tím nadále vzrostla prestiž firmy a upevnilo to její postavení na trhu vakuové techniky, protože být na seznamu schválených a kvalifikovaných dodavatelů pro CERN je nejlepší referencí pro získávání dalších zakázek“, uvádí ředitel VAKUUM Praha Pavel Hedbávný.


37

Rozhovor

Důležité je, aby zaměstnanci úřadu pochopili, že ministerstvo jsou oni Práce v marketingu pro komerční i veřejnou sféru se v zásadě neliší. Vždy jde o cílovou skupinu a její potřeby.

Filip Matys

odbor komunikace a marketingu, MPO

[email protected]

M

iloslava Nováková, ředitelka komunikace a marketingu na ministerstvu průmyslu a obchodu, získala na konci května od České marketingové společnosti ocenění „Marketér roku ve státní správě“. Před působením na ministerstvu stála dvanáct let v čele komunikace televize Nova, posledních šest let patřila k nejužšímu vedení skupiny Nova Group. Vystudovala obor ekonomika a management na vysoké škole Brno International Business School/Nottingham Trent University. Působí ve správní radě Nadace Sirius a ve Výkonné radě Unicef ČR. Získala jste cenu Marketér roku. Co pro vás ocenění znamená? Je fajn, když si někdo všimne vaší práce. Ale vážně, ta cena mě opravdu potěšila. Ocenění Marketér roku za marketing ve státní správě není rozhodně samozřejmost. Zvlášť když nad soutěží převzal záštitu guru světového marketingu Filip Kotler. Dlouhá léta jste stála v čele marketingu televizí skupiny Nova. Jaký vidíte rozdíl mezi marketingem v komerční a státní sféře? V principu je to stejné. Vždy jde o cílovou skupinu a její potřeby. Je nutné mít plán, znát cíl a cestu, která k němu vede. Samozřejmě komunikovat témata, jako je státní energetická koncepce, exportní strategie ČR nebo deregulační balíček pro podnikatele, vyžaduje jiný přístup, než když připravujete spuštění nového televizního seriálu. Rozhodně je to jiná zodpovědnost. Po příchodu na ministerstvo ale bylo mým prvním úkolem přesvědčit zaměstnance úřadu, že ministerstvo průmyslu a obchodu jsou oni. Den po dni definují hodnotu a obsah této značky. Podstatné je naučit zaměstnance

38

Ředitelka komunikace a marketingu na ministerstvu průmyslu a obchodu Miloslava Nováková foto: archiv M. Novákové

mít tento brand rád, přesvědčit je, že je svým způsobem mimořádný. Tady je více než jinde důležité pracovat se značkou, s jasnou vizí a v přesně definovaných mantinelech. Jedině tak je možné dostat pod brandový „deštník“ MPO všechny organizace, které jsou s ministerstvem propojeny a podléhají mu. Aby efektivně komunikovaly mezi sebou a také samostatně směrem ven. Co myslíte, že vám po roce působení na ministerstvu pomohlo k ocenění Marketér roku? Domnívám se, že to byly především zkušenosti z komerční sféry. Jiný přístup, určitá dravost a rychlost toho prostředí, zodpovědnost za rozhodnutí. Ale fakt, že se mi – a nám všem – v oddělení komunikace ministerstva podařilo během

jednoho roku pevně uchopit a začít proměňovat a naplňovat značku MPO, tak na tom má bezesporu velkou zásluhu nejužší tým spolupracovníků pod vedením Veroniky Forejtové. Bez kolegů, na které se můžete spolehnout a se kterými máte stejný přístup k práci, to ostatně nejde nikde. V komerční sféře ani ve veřejné správě. Od svých kolegů vyžaduji loajalitu, preciznost, rychlost a efektivnost. Na své spolupracovníky jsem měla ovšem štěstí. Navíc, na ministerstvu jsem našla špičkové odborníky, bez nichž bych se neobešla. Kvalitní odborné podklady jsou pro mou práci nepostradatelné. A musím zdůraznit, že bez mého šéfa, ministra Martina Kuby, který pochopil smysl a sílu kvalitního marketingu, by to bylo složité. Je skvělé, že má naše práce jeho plnou podporu.


inzerce_Ex

Rozhovor Co nového jste se na ministerstvu naučila? Trpělivosti. Přiblížila jsem se oborům a problematice, které by mi zůstaly pravděpodobně skryty. Energetika, obnovitelné zdroje… A také jsem se naučila nová slova, například „referátník“. Jednou jsem byla upozorněna, že určité věci nemohu rozhodovat sama, že k tomu přijde referátník. Pořád jsem čekala, kdy přijde. Urgovala jsem ho, sháněla ho. Až pak mi bylo řečeno, že referátník je spis, který mi leží na stole. Takže – stále se učím. Odkud čerpáte energii a nové nápady? Víte, já miluji výzvy. Myslím, že ve skutečnosti mám povahu krizového manažera s heslem „nic není nemožné“ i v soukromí. Neřídím se tabulkami, ale selským rozumem. Klíčové pro mě je, jestli se pro věc nadchnou moji blízcí, moji přátelé nebo kolegové. Pokud to dokážou oni, vím, že je možné nadchnout i ostatní. Je pro mě také důležité potkávat se s lidmi. Jsem zvědavá a lidi, jejich příběhy, mě vždy zajímali. Navíc, někdy mám to štěstí, že potkám lidi opravdu neobyčejné. A pak ráda cestuji, poznávám nová místa, nasávám atmosféru. S mojí dcerou Bárou jsme sehraný cestovatelský tým. Vyrážíme spolu do celého světa již od jejího dětství a nepřestalo nás to bavit ani teď, kdy už je dospělá, samostatná a úspěšná žena. Jsem za to vděčná a velmi šťastná.

Ředitelka komunikace a marketingu na ministerstvu průmyslu a obchodu Miloslava Nováková (uprostřed) se spolu s ministrem Martinem Kubou (vlevo) a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou zúčastnila prohlídky Jaderné elektrárny Temelín. foto: MPo

Máte svůj profesní vzor? Kdo to je? Nemám profesní vzory. Jsou ale lidé, kteří mě inspirují. Například mě velmi okouzlila jaderná fyzička Dana Drábová. Co vaše plány do budoucna? Svůj život neplánuji. Já ho žiji. V práci, v mé profesi, je samozřejmě nutné mít plán. Znát cestu, po které směřujete. Nemám ráda nudu a průměrnost, té

se děsím. V soukromí i v zaměstnání jsem měla vždy štěstí, že jsem mohla dělat to, co mě bavilo a těšilo. Nebo mě prostě bavilo to, co jsem zrovna dělala. A pevně věřím, že tak to i zůstane. A tak jediné, co opravdu plánuji, je setrvat u postojů a přístupu k životu a práci, které se mi dosud vždy osvědčily. Nebát se. Dělat rozhodnutí. Nést odpovědnost. A dělat to ráda.

inzerce

Jak přepravit zboží do Ruska rychle, efektivně, bezpečně? ❚ ❚ ❚ ❚ ❚ ❚

pro vaše zboží nabízíme všechny možnosti přepravy, včetně leteckých, námořních, železničních a nadrozměrných pravidelná týdenní pozemní spojení do Ruska, Pobaltí, zemí SNS a Střední Asie komplexní a bezpečná logistická řešení včetně pojištění a celních služeb silné zastoupení a vlastní distribuční síť odlišná logistická řešení pro různá průmyslová odvětví dostatečná kapacita a frekvence nakládek

Kvalitní, flexibilní služby a partnerství se zákazníkem jsou pro nás hnacím motorem, ať už jsme kdekoliv. www.dbschenker.com/cz HN043963

inzerce_Exportér-201x88.indd 1

13.6.2013 12:34:24

Informační servis pro podnikatele

Společnost EGAP hostila v Praze odborníky na exportní financování Jen za loňský rok pojistila Exportní garanční a pojišťovací společnost české zboží, know-how a služby za více než 72 miliard korun.

Hana Hikelová ředitelka marketingu a komunikace, EGAP

[email protected]

P

ražský klub Bernské unie si na konci května připomněl své dvacáté narozeniny. Kulatiny oslavil v Praze, tedy v místě svého založení. Při této příležitosti hostila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) jako zakládající člen klubu více než šedesát expertů na pojišťování vývozu z třiceti zemí. Vzhledem k tomu, že EGAP pojišťuje český export především do zemí mimo Evropskou unii, zajímali se jeho zástupci o regionální vývoj v prioritních a zájmových zemích. Velkým přínosem tak byly teritoriální diskuse, v nichž si pojišťovny vyměnily zcela konkrétní zkušenosti s pojišťováním, zejména hodnocením politických rizik nebo řešením pojistných událostí v Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu, Vietnamu, Indonésii, Thajsku, Alžírsku, Sýrii, Egyptě, Libyi a Iráku. Z hlediska EGAP byla zajímavá prezentace představitelů nově vznikající arménské exportní pojišťovny. Čeští experti i pracovníci EGAP se totiž na jejím vytváření podílejí. Diskuse se týkala hlavně výměny názorů na nové trendy v oblasti exportního financování a pojištění do rizikových teritorií. Podle slov generálního ředitele EGAP Jana Procházky bylo spoluorganizování jarního zasedání Pražského klubu významnou událostí a příležitostí pro výměnu názorů k problematice vývozního úvěrového pojišťování. „Jednání bylo o to významnější, že se uskutečnilo znovu po dvaceti letech v Praze. EGAP zvládl tuto významnou, dlouho připravovanou akci nejen po organizační stránce jako hostitelská organizace, ale také splnil svoji roli jednoho z nejzkušenějších členů Pražského klubu při

40


V Praze se na konci května sešlo více než šedesát expertů na pojišťování vývozu. Přijeli z třiceti různých států. foto: EGAP

vedení diskusí a výměně názorů mezi členy klubu,“ dodal Procházka. Pražský klub byl založen před dvaceti lety jako součást Bernské unie za finančního přispění Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Skupina byla pojmenována po městě, kde se konalo ustavující zasedání. Činnost klubu byla tedy zahájena v roce 1993, a to za aktivního přispění hostitelské organizace – Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Hlavním cílem založení původně pětičlenné skupiny byla technická pomoc nově vzniklým exportním úvěrovým agenturám střední Evropy při rozvoji jejich systémů pojišťování vývozních úvěrových rizik a investic. Tato podpora byla a je poskytována převážně formou technické diskuse dvakrát do roka, a to na jarním a podzimním zasedání,

a touto formou se usnadňuje ad hoc výměna informací. Kromě toho členové skupiny nových i vyspělých pojistitelů využívají informační síť pro výměnu dat a zkušeností k problematice pojišťování vývozních úvěrových rizik. Zakládajícími členy Pražského klubu byly původně exportní agentury zemí střední Evropy a později byla tato skupina rozšířena o nové začínající agentury z Asie a Afriky. Dnešní Pražský klub je rostoucím subjektem s 36 členy z celého světa. Ti pojistili v loňském roce export v celkovém objemu téměř 30 miliard dolarů. Český EGAP patří v této skupině k nejzkušenějším a i objemem exportu nejsilnějším pojišťovacím společnostem. Jen za loňský rok pojistil export českého zboží, know-how a služeb za více než 72 miliard korun.


Evropa a třetí průmyslová revoluce Podporovat evropský průmysl znamená neklást mu zbytečné překážky.

E

vropští lídři začínají znovu vyzdvihovat význam průmyslu pro evropskou ekonomiku, což Česká republika oceňuje. Místopředseda Evropské komise Antonio Tajani vyhlásil tzv. „III. průmyslovou revoluci“ a usiluje o to, aby průmysl přispíval do evropského HDP dvaceti procenty. Česko se svým unikátním složením a významem průmyslu mělo k tomuto na jednání Rady ministrů pro konkurenceschopnost, vnitřní trh a průmysl co říci. Rada pro konkurenceschopnost zasedla ke společnému stolu v budově Justus Lipsius v Bruselu 29. května. Česká delegace byla vedena náměstkem ministra průmyslu a obchodu Milanem Hovorkou. Zahřívacím kolečkem k téměř desetihodinovému jednání ministrů byla výměna názorů mezi členskými státy na téma povinných auditů a požadavků na auditory. Vzhledem k velmi odlišným vystoupením jednotlivých delegací ale nelze v blízké budoucnosti očekávat v jednání zásadnější průlom.

S evropskou průmyslovou politikou byla spojena také diskuse k probíhající modernizaci pravidel státní podpory. Česká republika podpořila řadu členských států, pro které je důležité, aby byla zachována možnost regionální státní podpory pro velké podniky v tzv. „c“, tj. nejbohatších regionech. Tyto podniky jsou totiž často ekonomickou páteří regionů a na jejich existenci závisí subdodavatelé, často z řad malých a středních podniků. Tyto podniky čelí konkurenci ze zemí, kde míra státní podpory nezná zdaleka tak přísná pravidla, jaká platí na území EU. Česká republika dále připomněla svůj vlastní návrh týkající se míry státní podpory a posuzování motivačního účinku. Za podpory České a Slovenské republiky vystoupila na jednání rady španělská delegace s žádostí o přezkoumání revidovaného nařízení k emisním stropům CO2 z automobilů. Česko nevidí důvod, proč uspěchat nové emisní cíle pro tento důležitý sektor. Na žádost české a polské delegace byla na pro-

Jan Havlík ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO

[email protected]

gram jednání zařazena také revize tzv. tabákové směrnice. Česká republika opětovně zdůraznila, že nezpochybňuje závěry dopadové studie Evropské komise na zdraví obyvatel. Upozornila však na nesrovnalosti v této dopadové studii, která nedostatečně zohledňuje některé ekonomické dopady návrhu a také nebere dostatečně v potaz mezinárodní závazky EU v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví. V podobném duchu podpořilo vyváženější přístup k revizi tabákové směrnice také několik dalších delegací. Po deseti hodinách jednání v místnosti bez oken mohl irský ministr Richard Bruton za předsednickou zemi poděkovat přítomným za osobní nasazení. Nadcházejícímu litevskému předsednictví na konci června předá zejména náročný úkol vyjednávání o předpisech v tzv. Aktu o jednotném trhu I a II a o předpisech směřujících k dokončování digitálního vnitřního trhu. Na říjnovém zasedání Rady pro konkurenceschopnost lze proto očekávat neméně horkých témat.


Logistika do Ruska vyžaduje znalost místních podmínek

Rychle se rozvíjející obchodní styky s východními trhy vyžadují efektivní a spolehlivou logistickou podporu. Podstatné jsou především zkušenosti logistických providerů. Nejdůležitějšími faktory u přeprav do Ruska jsou především bezpečnost a celní procesy. „Znalost lokálního trhu je v Rusku zásadní. Náš benefit je jednoznačně v tom, že v Rusku máme 22 lokálních poboček, vlastní distribuční síť a více než 800 zaměstnanců. Zákazníci se mohou spolehnout na jednotné a trvalé procesy, vysokou kvalitu a dobré plánování. Zajišťujeme do Ruska všechny typy přeprav včetně námořních, železničních a nadrozměrných,“ říká Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České republice.

Nejvyužívanějším způsobem pro velkoobjemové přepravy do východních zemí je železniční přeprava. Jde o bezpečné, rychlé a ekologické řešení. Jedna z nejfrekventovanějších železničních linek z České republiky je z Mladé Boleslavi do ruské Kalugy. Na trase dlouhé 2 000 km pro-

jede týdně 18 vlaků s díly pro vozy značky Škoda a Volkswagen. „Díky využití mezinárodních celních a přepravních předpisů se daří realizovat přepravy z Mladé Boleslavi do Kalugy za pouhé čtyři dny,“ dodává Tomáš Holomoucký. Překládka kontejnerů na širokorozchodné vozy je realizována v běloruském Brestu, či v lotyšské Rize, v níž má DB Schenker vlastní železniční terminál určený pro překládky. Kromě Ruska, kam společnost nabízí komfortní napojení evropské přepravní sítě do Moskvy, Petrohradu a dalších měst, provozuje DB Schenker také pravidelné pozemní linky na Kavkaz a do středoasijských zemí. Spoje odjíždí z České republiky do Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu každý týden. HN044044


41


Zahraniční obchod dosáhl loni rekordního přebytku. A dál roste Vývoz z Česka mířil především do zemí EU, kde skončil přebytkem 710 miliard korun. Meziročně se ale závislost země na unii snížila.

Z

ahraniční obchod Česka se v roce 2012, navzdory nelehké ekonomické situaci v eurozóně, vyvíjel příznivě. Přebytek obchodní bilance dosáhl rekordní hodnoty 310,8 miliardy korun, což bylo o 119,7 miliardy více než v roce 2011. Ačkoli se dynamika zahraničního obchodu v průběhu roku (vlivem snížené poptávky po subdodávkách v eurozóně a v EU a snížené domácí poptávky) pomalu snižovala, celkově export v meziročním srovnání posílil o 6,4 % a import o 2,4 %. Majoritní část českého vývozu a dovozu byla loni uskutečněna v rámci EU. Do zemí evropské sedmadvacítky mířilo celkem 80,8 % českého exportu a podíl těchto států na importu činil 64,1 %. Meziročně se závislost Česka na EU snížila o 2,2 procentního bodu, v absolutním vyjádření však export do zemí EU na-

rostl o 85 miliard korun. Naproti tomu se meziročně zvýšil podíl na dovozu z EU o 0,3 procentního bodu, což v absolutním vyjádření představuje 48 miliard korun. Obchodní bilance se státy Evropské unie tak skončila aktivem ve výši 710 miliard korun, což bylo o 36,6 miliardy více než v roce 2011. Hlavním obchodním partnerem bylo již tradičně Německo.

Nejvyšší přebytek s Německem, nejvyšší deficit s čínou

Nejvyššího přebytku obchodní bilance dosáhla Česká republika roku 2012 v obchodu s Německem, téměř 270 miliard korun (viz tabulka). Druhou nejvýznamnější zemí podle výše dosaženého přebytku bylo Slovensko. Mezi pětici států, s nimiž ČR vykázala nejvyšší přebytky, se dále zařadily Velká Británie, Francie a Rakousko. Schodkem naopak

Petr Zapletal odbor ekonomických analýz, MPO

[email protected]

skončila bilance zahraničního obchodu se státy mimo EU. Nejvyššího pasiva dosáhla ČR v obchodě s Čínou (minus zhruba 270 miliard korun), druhý nejvýznamnější deficit obchodní bilance byl zaznamenán v obchodě s Jižní Koreou. Vysoké pasivum dále vykázal obchod s Japonskem, Ruskou federací a Ázerbájdžánem (viz tabulka). Z hlediska komoditní struktury se na příznivém vývoji zahraničního obchodu podepsaly nejvíce stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl na vývozu činil 54,2 %, na dovozu se pak stroje a dopravní prostředky podílely 41,3 %.

očekávaný vývoj zahraničního obchodu v roce 2013

Vývoj zahraničního obchodu České republiky v roce 2013 bude záviset především na dalším průběhu evropské

Komoditní struktura zahraničního obchodu v roce 2012 Vývoz 2012 Ukazatel

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod v tom:

3 062 779

100

107 360 19 695 85 266 118 241 9 121 188 503 529 042 1 661 071 340 133 4 348

3,5 0,6 2,8 3,9 0,3 6,2 17,3 54,2 11,1 0,1

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j. n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu1) Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží2) Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

podíl v %

Meziroční Dovoz Meziroční změna 2012 změna v % mil. Kč podíl v % v% 6,4 2 752 018 17,5 15 5,5 7,9 91,9 4,6 4,2 5,4 10,7 23

136 295 18 716 78 561 304 789 5 230 307 383 490 583 1 137 110 266 060 7 293

Obchodní bilance 2011 2012 mil. Kč mil. Kč

100

2,4

191 128

310 760

5,0 0,7 2,9 11,1 0,2 11,2 17,8 41,3 9,7 0,3

10,7 14,5 -1,9 6,5 -11,4 4,7 0,1 0,9 2,5 29,1

-31 807 776 783 -176 647 -1 152 -113 524 17 652 449 475 47 687 -2 112

-28 935 979 6 705 -186 548 3 891 -118 880 38 459 523 961 74 074 -2 945

Poznámka: 1) Jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky. 2) Jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby, hračky. Zdroj: ČSÚ

42


Informační servis pro podnikatele Zahraniční obchod ČR s vybranými státy Obrat 2012 Meziroč. změna mil. Kč v mil. Kč v % podíl v %

Země

Vývoz 2012 Meziroč. změna mil. Kč v mil. Kč v % podíl v %

Dovoz 2012 Meziroč. změna mil. Kč v mil. Kč v % podíl v %

v mil. Kč

Rakousko

229 583

10 306

4,7

3,9

141 379

10 715

8,2

4,6

88 203

3,2

42 156

Belgie

119 802

596

0,5

2,1

72 806

1 567

2,2

2,4

46 996

-1 008

-2,1

1,7

23 245

25 811

Čína

337 198 -26 947 -7,4

5,8

32 697

3 187

10,8

1,1

304 500

-30 115

-9,0

11,1

-305 011

-271 803

Německo

1 655 594

38 803

-354 -0,4

Obchodní bilance 2011 2012

53 176

2,4

28,5

961 418

34 303

3,7

31,4

694 177

4 825

0,7

25,2

237 470

267 241

Francie

241 217

-1 945 -0,8

4,1

154 953

-1 407

-0,9

5,1

86 264

-433

-0,5

3,1

69 662

68 689

Spojené království

201 923

20 988 11,6

3,5

148 288

18 097

13,9

4,8

53 635

2 844

5,6

1,9

79 379

94 653

Maďarsko

133 333

9 533

7,7

2,3

69 540

4 852

7,5

2,3

63 793

4 616

7,8

2,3

5 502

5 746

Itálie

216 953

-7 172 -3,2

3,7

109 760

-9 415

-7,9

3,6

107 193

2 307

2,2

3,9

14 233

2 568 -41 999

69 747

4 502

6,9

1,2

13 874

3 559

34,5

0,5

55 873

934

1,7

2,0

-44 618

Nizozemsko

Japonsko

192 930

3 597

1,9

3,3

98 761

-2 845

-2,8

3,2

94 169

6 570

7,5

3,4

14 006

4 593

Polsko

379 416

21 138

5,9

6,5

185 973

4 536

2,5

6,1

193 442

16 783

9,5

7,0

4 811

-7 469

Rusko

275 838

40 280

17,1

4,7

120 535

27 887

30,1

3,9

155 303

12 298

8,6

5,6

-50 312

-34 768

Slovensko

438 557

27 923

6,8

7,5

274 036

16 483

6,4

8,9

164 521

11 478

7,5

6,0

104 488

109 515

23 175 21,4

2,3

70 119

14 203

25,4

2,3

61 353

8 959

17,1

2,2

3 520

8 766

Spojené státy

131 472

Zdroj: ČSÚ

ekonomické recese. Podle posledních výsledků konjunkturálních průzkumů z dubna a května můžeme říci, že nálady na počátku prvního čtvrtletí byly optimističtější než na počátku čtvrtletí druhého. Potřebné a pozitivní impulzy mírného oživení byly zaznamenány v květnu v Německu i eurozóně. Stagnuje však ekonomická aktivita mimoevropských ekonomik. Dubnové výsledky zahraničního obchodu České republiky zaznamenaly mírné zlepšení. Vývoz se meziročně zvýšil o 6,4 % (16 miliard korun) a dovoz o 1,3 % (3 miliardy korun). Podle před-

běžných údajů přeshraniční statistiky se meziměsíčně po sezonním očištění zvýšil vývoz o 3,7 % a dovoz o 0,9 %. I když na výsledky působila především nižší srovnávací základna minulého roku a oživení automobilového trhu v Německu, důležité je zastavení propadu vývozu v meziročním i meziměsíčním srovnání. Obchodní bilance dosáhla v dubnu přebytku 33 miliard korun a prozatím je velmi vyrovnaná – měsíční salda obchodní bilance se od ledna do dubna pohybují v rozpětí od 32 do 33 miliard korun a po loňském přebytku (310 miliard korun ) by tak za celý rok mohla

dosáhnout přebytku zhruba 350 miliard. Teprve až následující měsíce ukážou, zdali jde skutečně o změnu trendu a vývoz se vrátí do pozice klíčového faktoru ovlivňujícího růst české ekonomiky. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci bychom mohli lepší výsledky očekávat až ve druhé polovině letošního roku. Výše uvedený článek je součástí Analýzy ekonomického vývoje České republiky v roce 2012 Odboru ekonomických analýz ministerstva průmyslu a obchodu. Analýza je v plném rozsahu k dispozici i na webových stránkách ministerstva.


DACHSER řešení: sběrná služba do Ruska DACHSER, mezinárodní logistický provider a specialista na sběrnou službu, úspěšně reflektuje zvyšující se podíl exportů z České republiky do Ruska. Na začátku tohoto roku zavedl pravidelnou přímou linku sběrné služby do Moskvy. Posílení spojení s východními trhy se ukázalo jako krok správným směrem a již po několika týdnech provozu nové linky bylo rozhodnuto o jejím posílení o další spoj týdně. DACHSER tak dokáže doručit do Moskvy i malou zásilku za pouhé 4 pracovní dny.

„Zavedením přímé linky do Ruska reagujeme na rostoucí exportní aktivity ČR a okolních států směřující do zemí bývalého Sovětského svazu,“ říká Ing. Jan Polter, obchodní a mar-

ketingový ředitel DACHSER Czech Republic a.s., a dodává, „v letošním roce se soustředíme právě na posilování v oblasti pravidelných linek do vzdálenějších, obchodně důležitých oblastí.“ DACHSER má v Rusku vlastní společnost se 4 pobočkami. Poskytuje nejen dodávky sběrnou službou, celovozové přepravy po celém území Ruska a okolních státech, ale i skladování, celní služby a letecké i námořní přepravy. Díky úzké spolupráci české a ruské pobočky nabízí DACHSER zákazníkům jednotné, přesné a rychlé řešení pro většinu obchodních parit INCOTERMS. HN044045


43


Vysokoškoláci a management v praxi Studenti Vysoké školy ekonomické v Praze řešili konkrétní problémy přímo ve firmách.

U

ž třetím rokem je agentura CzechTrade partnerem projektu „Management v praxi aneb zvyšování pracovních kompetencí studentů VŠE v Praze spoluprací s podniky“, který byl hrazen z Operačního projektu Praha a adaptabilita. Cílem téměř tříletého projektu bylo inovovat předměty přednášené na VŠE a zkvalitnit výuku tak, aby byli studenti více připraveni na své budoucí povolání a praxi. V rámci projektu byly na VŠE zavedeny tři nové na sebe navazující předměty: Hledání konkurenční výhody, Aktuální trendy v managementu a Řízená praxe v podnicích. Studenti se

nejdříve v těchto předmětech seznámili s reálným fungováním podniku a pak absolvovali praxi ve vybrané firmě. CzechTrade pro studenty vybral vhodné firmy, ve kterých mohli absolvovat zajímavou a pro obě strany přínosnou praxi. Praxe byla uchopena jako řešení konkrétního tématu/problému firmy, kdy student měl během svého působení zpracovat východiska a návrhy tohoto zadání. Náplní tak byla například finanční analýza nákladů na výrobu produktu, PR strategie při zavádění nového produktu na trh, průzkum trhu atd. „Spolupráce VŠE v Praze s CzechTrade byla první vlaštovkou. Doposud Fakulta

Lucie Skružná oddělení exportního vzdělávání, CzechTrade

[email protected]

podnikohospodářská v rámci operačních programů takto s nikým nespolupracovala. Z pohledu VŠE se spolupráce osvědčila, neboť přinesla první předmět k praxím na Fakultě podnikohospodářské. Tento předmět slouží jako inspirace k dalším třem specializovaným praxím, které se na fakultě od podzimu 2013 rozběhnou. Rovněž hodnocení studentů za oba pilotní běhy bylo pozitivní a předmět se bude znovu vyhlašovat na jaře 2014,“ uvedl odborný asistent katedry managementu VŠE Tomáš Říčka. Úspěšnost projektu dokazuje skutečnost, že všechny tři předměty se i nadále na VŠE vyučují.

Exportní klub CzechTrade je vaší vstupenkou do zahraničí Získejte přístup ke všem důležitým informacím přehledně a na jednom místě

O

d začátku roku nabízí agentura CzechTrade českým firmám členství v Exportním klubu, který je nedílnou součástí naplňování Exportní strategie ČR pro léta 2012–2020. CzechTrade prostřednictvím Exportního klubu pomáhá především malým a středním podnikům. Jde o nadstandardní exportní servis – zaměřený na podporu prezentace podniků v zahraničí, zprostředkování unikátních informací o příležitostech a trendech na zahraničních trzích a možnost konzultování konkrétních exportních záměrů s odborníky. Členstvím v klubu firma získá v první řadě zápis v Adresáři exportérů. Výhodou této služby je úspora nákladů

44


na efektivní zahraniční prezentaci. Dále je členům k dispozici rozšířený informační servis, který ocení především ti, kteří si chtějí zmapovat zahraniční trhy, na kterých hledají nové obchodní příležitosti. CzechTrade v prvním pololetí tohoto roku zpracoval analýzy průmyslových oborů, jako jsou energetika a elektrotechnika, obnovitelné zdroje, a v těchto dnech dokončuje sektor strojírenství. Z teritoriálních analýz jsou k dispozici Turecko, Čína, Vietnam a v nejbližší době budou zpracovány Brazílie a Indie. Členové klubu mají také možnost konzultovat své exportní záměry buď na osobních setkáních se zahraničními zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, na kterých mají v případě

Václav Štika sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected]

zájmu zajištěnu přednostní rezervaci, nebo rychle prostřednictvím on-line dotazníku. Členové klubu se mohou zapojit do diskusí na téma proexportní politiky se zástupci agentury CzechTrade, ministerstva průmyslu a obchodu a dalších institucí v rámci pravidelně organizovaných setkání, tzv. Focus Groups. Finanční prostředky získané z členských příspěvků, které činí 5000 korun ročně, budou použity na podporu účasti malých a středních firem na zahraničních podnikatelských misích. Do konce roku počítáme s realizací dvou až tří akcí tohoto typu. Exportní klub CzechTrade je otevřený všem vývozcům, kteří chtějí přispět k růstu českého exportu.


Exportéři získali milion korun od HSBC Banky. Podpoří je i CzechTrade Projekt HSBC GRANT na podporu exportu kombinuje financování soukromou sférou s poskytováním poradenství odbornými partnery a asociacemi.

Monika Poštová HSBC Banka plc – pobočka Praha

[email protected]

G

rantová soutěž HSBC GRANT na podporu exportu je projekt, který přináší českým exportérům možnost získat finanční podporu konkrétního exportního případu, mimořádné odborné a finanční poradenství a služby v cílové destinaci. V dubnu 2013 byl ukončen 4. ročník, kdy dva vítězové dvoukolové soutěže – firmy MEGA a TEDOM – získali cenu, každý v hodnotě 500 000 korun, a zároveň nezbytné know-how v podobě právního a obchodního poradenství při řešení konkrétních exportních případů. Odbornou pomoc poskytnou partneři projektu – Česká exportní banka, Ernst & Young, EGAP, White & Case a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Agentura CzechTrade věnovala třem finalistům soutěže zvláštní cenu. Firmy Inco Engineering, Papcel a Pragoimex získaly možnost čerpat poradenské služby, exportní vzdělávání dle vlastního výběru a účast na vybraném veletrhu SVV 2013–2014. Vítězové soutěže byli vyhlášeni 15. dubna na galavečeru v budově České národní banky. Společnost MEGA se zabývá vývojem, výrobou a exportem pokročilých elektromembránových zařízení. Grant využije na podporu exportu zařízení EDI. Společnost TEDOM je předním světovým výrobcem kogeneračních jednotek, energeticky úsporných zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Výhru použije na podporu prodeje kogeneračních jednotek do velkého logistického centra v Rusku. V rámci 4. ročníku proběhla série čtyř odborných seminářů pro širokou obec tuzemských exportérů, na kterých díky HSBC a jejím partnerům získali potřebné znalosti ke svému dalšímu rozvoji – témata byla věnována například

Ředitel agentury CzechTrade Zdeněk Vališ (vlevo) předává jednomu z finalistů soutěže Jaroslavu Křemenovi, generálnímu řediteli firmy PRAGOIMEX, certifikát na čerpání služeb agentury. foTo: HSBC

praktickým a právním otázkám vstupu na ruský trh, oblasti ochrany duševního vlastnictví při exportu, vývozu investičních celků do Turecka a z něj plynoucím příležitostem pro české exportéry. „Výrobní index nákupních manažerů HSBC PMI za 1. čtvrtletí 2013 stále nedosahuje růstu především z důvodu slabé poptávky z tradičních exportních trhů a po tradičních produktech. Proto jsme rádi, že můžeme spolu s našimi partnery nabídnout českým firmám podporu HSBC při obchodování na nových trzích,“ uvedl Mark Winterflood, generální ředitel HSBC Bank plc – pobočka Praha. „Letošní ročník soutěže HSBC Grant jasně ukázal, že mnoho českých exportérů již uspělo na trzích s velkým potenciálem – mnoho z nich získalo zakázky v zemích, jako je Rusko nebo Čína,“ dodává Winterflood.

HSBC předpokládá, že spotřeba na nově se rozvíjejících trzích by mohla do roku 2050 ze stávající jedné třetiny dosáhnout téměř dvou třetin celkové globální spotřeby. Je tedy jasné, že tyto trhy představují velký potenciál pro české exportéry. Zatímco se budou dále zaměřovat na tradiční trhy EU, měli by rozšířit své zaměření i na rozvíjející se země. Tradiční české produkty (sklo, porcelán, bižuterie, pivo, vozy a tramvaje Škoda a další) mohou získat novou generaci spotřebitelů na rozvíjejících se trzích. Na podzim tohoto roku bude vyhlášen 5. ročník HSBC GRANT. Již nyní pro vás připravujeme zajímavé semináře. Věříme, že se přihlásí dostatek kvalitních účastníků, jako tomu bylo tento rok, ze kterých porota vybere ty nejlepší projekty, které oceníme, a pomůžeme tak k jejich realizaci.


45

HN044026

16. ročník EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT pod záštitou agentury CzechTrade


ZVIDITELNĚTE SVÉ EXPORTNÍ ÚSPĚCHY PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE! Exportní cena DHL UNICREDIT uděluje již 16. let prestižní ceny malým a středně velkým exportérům v České republice. Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade Vám nabízí zajímavé srovnání a zviditelnění vaší firmy u odborné i širší veřejnosti.

Do soutěže se můžete přihlásit od 21. května 12 hod prostřednictvím www.exportnicena.cz Všichni přihlášení exportéři získají zajímavé benefity. Účast v soutěži je bezplatná, pro přihlášení uveďte základní údaje o vaší firmě a jejím exportu. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 11. října 2013 ve 12:00 hodin.

Soutěžní kategorie Malá společnost Středně velká společnost Exportér regionu – Liberecký kraj Exportér teritoria – Visegrádská čtyřka (V4 – státy střední Evropy: Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) Nejúspěšnější klient CzechTrade Další ocenění Nejúspěšnější klient CzechTrade Jihomoravského kraje ZAKLADATEL

GENERÁLNÍ PARTNER

ODBORNÝ GARANT

ZÁŠTITA

POŘADATEL

AGENTURA HELAS

PARTNEŘI

Váš �o��š�ovací makléø

SPOLUPRÁCE ýesko – maćarská obchodní komora

OKRESNÍ HOSPODÁŏSKÁ KOMORA LIBEREC

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

5

2

PLUS

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

www.5plus2.cz


Růst ekonomik díky plynu a ropě Dita Fabíková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

ILUSTRAČNÍ foTo: SHUTTERSTock

rychlý růst ekonomik kavkazu a střední Asie stojí především na přírodních zdrojích

Ekonomiky Kavkazu a Střední Asie patří mezi nejrychleji rostoucí v postkomunistickém, respektive postsovětském regionu a předpokládá se, že i nadále porostou tempem přes pět procent ročně. U zemí v regionu, které vyvážejí ropu a plyn (Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), jsou příčinou úspěchu právě tyto přírodní zdroje a jejich stoupající cena na trhu. Na růst ostatních ekonomik Kavkazu a Střední Asie (Arménie, Gruzie, Kyrgyzská republika a Tádžikistán) mělo pozitivní vliv zvyšování cen jimi vyvážených komodit. Negativní stránkou tohoto růstu je velká zranitelnost vůči klesající zahraniční poptávce, domácím politickým nejistotám a geopolitickým hrozbám. Podle zpráv Mezinárodního měnového fondu je problém, že během uplynulých 20 let tyto ekonomiky nezvládly nastartovat růst tažený domácím podnikatelským sektorem, chybí otevřené a konkurenční prostředí, stejně jako efektivní instituce, finanční a bankovní sektor je málo rozvinutý. Tyto faktory společně

s vysokou ekonomickou i politickou závislostí na Rusku mohou ve výsledku snižovat i atraktivnost pro zahraniční investory. Přitom pro celý region platí, že má silný potenciál stát se novou generací rozvíjejících se ekonomik. Pro srovnání během let 2009 až 2012 stoupl vývoz do Číny o 200 %. Podmínkou však je nastavení příznivého podnikatelského prostředí spolu s užší regionální spoluprací.

Dopady arabského jara na produkci ropy se projevují ještě nyní

Produkce ropy byla obnovena rychleji, než bylo předpokládáno vlivem arabského jara v roce 2011. Minulý rok se proto nesl ve znamení významného růstu (v průměru až 5,7 %) ekonomik regionu MENAP (Alžírsko, Bahrajn, Írán, Irák, Kuvajt, Libye, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Jemen). Tento růst byl podpořen jednak rychlým obnovením dodávek ropy z Libye, ale také expanzí států Perského zálivu – vliv mělo prostředí nízkých úrokových sazeb i větší státní investice. Tyto trendy by měly pokračovat i v roce 2013 a růst by měl být

podpořen také ekonomikami nezávislými na vývozu ropy, v předpokládaném tempu čtyř procent. Na druhou stranu, nejistá situace v regionu severní a západní Afriky pravděpodobně ze střednědobého hlediska ovlivní dodávky ropy od afrických členů OPEC, kde se předpokládá nulový nárůst mezi lety 2012 až 2018.

Mexiko: Investoři čekají

Navzdory všem očekáváním o růstu ekonomiky Mexika byly odhady v poslední době revidovány a předpokládaný růst HDP se kvůli horším ukazatelům snížil. Odhady společnosti HSBC klesly z 3,2procentního na 2,9procentní růst HDP v roce 2013. Zdá se proto, že také investoři čekají, jak se bude situace v regionu dále vyvíjet, což ovlivní i postup reforem vyhlášených současným prezidentem. Tomu odpovídá i pokles míry zahraničních investic téměř o polovinu v prvním čtvrtletí tohoto roku. Ty přitom ještě v roce 2012 dosáhly rekordních hodnot – investice do mexických dluhopisů a akcií v roce 2012 stouply o 60 % oproti roku 2011, a to na 73 miliard dolarů.


47

Kalendář exportéra

Nejbližší akce pro exportéry Vybrané veletrhy s českou účastí: více na www.czechtrade.cz nebo na www. mpo.cz

30. 7. – 1. 8. 2013

FeNAsAN 2013 Místo konání: são paulo, Brazílie

Český průmysl životního prostředí a čištění odpadních vod má v Brazílii tradici. Zúčastněte se společné prezentace českých firem na veletrhu s velmi vysokou oborovou kvalifikací a zaměřením návštěvníků, které tak můžete informovat o novinkách, trendech a své nabídce výrobků. Kontakt: vladimir. [email protected].

27. 8. – 1. 9. 2013

Nábytkářský veletrH saloN du Meuble. foto: Meubelbeurs.be

prezentace českého leteckého průmyslu na veletrhu MAks Moskva 2013 Místo konání: Moskva, rusko

Bienále mezinárodního veletrhu MAKS bude zaměřeno na letectví, obranu, vesmír a bezpečnostní služby. Česká oficiální účast na této akci má v úmyslu navázat na úspěšnou prezentaci v roce 2011, kdy se českým firmám podařilo uzavřít kontrakty v hodnotě téměř miliardy korun. Český letecký průmysl se na ruském trhu, který pro naše exportéry opět nabývá na významu, představí ve formě společné expozice. Kontakt: [email protected].

12. – 14. 9. 2013 reNeWABLe eNerGY INDIA 2013 expo Místo konání: Greater Noida, Indie

Indický trh trpí nedostatkem energetických zdrojů. Zahraničním firmám se tak nabízí možnost zapojit se do tohoto nejrychleji rostoucího oboru. Kromě tradičních zdrojů energie vzrůstá zájem o obnovitelné zdroje. Uplatnění na indickém trhu mohou nalézt mnohé české firmy, spojí-li se s vhodnými partnery. Veletrh Renewable Energy INDIA je branou na indický trh. Kontakt: lenka.svihlova@ czechtrade.cz.

25. – 27. 9. 2013 GreeN expo v Mexico City 48


Místo konání: Mexico City, Mexiko

GreenExpo je nejvýznamnějším mezinárodním veletrhem, který se specializuje na obnovitelné zdroje energie, čištění odpadních vod a zpracování vody v daném teritoriu. Akce nabízí velkou příležitost pro prezentaci českých firem, představení novinek a navázání kontaktů nejen s obchodními partnery, ale také se zástupci vlády a akademickou obcí. Kontakt: [email protected].

2. – 4. 10. 2013 ruský průmyslník Místo konání: petrohrad, rusko

Petrohrad je dnes přezdíván ruským Detroitem. Ve městě a jeho okolí rostou automobilové závody, přicházejí dodavatelé autokomponentů a sídlí zde podniky z dalších průmyslových odvětví. Vysoké morální i fyzické opotřebení výrobních prostředků nutí vlastníky těchto závodů k modernizaci provozů výroby. CzechTrade se této významné akce účastní formou vlastního stánku a všem zainteresovaným českým firmám nabízí prezentaci českého průmyslu v oblasti dodávek technologií a strojírenských

výrobků. Kontakt: ivana.lukasova@ czechtrade.cz.

3. – 5. 10. 2013 česká oficiální účast na veletrhu Iree Místo konání: Dillí, Indie

Indický trh a jeho dynamický rozvoj představují velké příležitosti i pro české výrobce v železničním průmyslu. Ministerstvo průmyslu a obchodu organizuje na Mezinárodním veletrhu železničního průmyslu českou oficiální účast ve formě společné expozice. Příjem přihlášek je stále otevřen. Kontakt: [email protected].

16. – 19. 10. 2013 sAIe 2013 Místo konání: Boloňa, Itálie

Italská vláda přijala řadu opatření na podporu stavebního sektoru, například pobídky a daňové úlevy. Prezentujte se na specializovaném veletrhu prostřednictvím stánku CzechTrade a oslovte nové obchodní partnery. Veletrh bude rozdělen do čtyř makro oblastí – SAIE stavět bezpečně, SAIE udržitelná výstavba, SAIE inovativní projekto-

Kalendář exportéra vání, SAIE expologistica. Kontakt: jana. [email protected].

veletrh MAKS MoSKvA. foto: reuterS

3. – 6. 11. 2013

salon du Meuble Místo konání: Brusel, Belgie

Belgický nábytkářský průmysl pokračuje v oživení. Využijte této vhodné situace pro budování nových obchodních kontaktů na tamním trhu a jejich použití v následujícím období. Zahraniční zastoupení MPO v Bruselu a CzechTrade nabízejí českým firmám možnost představit svůj nábytek a bytové doplňky na veletrhu Salon du Meuble. Kontakt: [email protected].

12. – 14. 11. 2013 peterFooD 2013 Místo konání: petrohrad, rusko

Severozápadní region, jehož centrem je Petrohrad, v dnešní době patří k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým oblastem Ruska a je druhým největším potravinářským trhem této federace. Účast na veletrhu PETERFOOD otevírá dveře nejen 27 velkých obchodních sítí a 5500 velkoobchodů, ale i více než 10 000 prodejních míst. Akce je tak ideální příležitostí k nalezení nových exportních příležitostí pro české firmy, které podnikají v oborech potravinářství a gastronomie. Kontakt: ludmila. [email protected].

19. – 22. 11. 2013 MIDest Místo konání: paříž, Francie

Největším mezinárodním veletrhem průmyslových subdodávek je MIDEST, který je určen výhradně odborné veřejnosti. CzechTrade a zahraniční zastoupení MPO v Paříži připravují prezentaci českých firem z oborů perspektivních pro francouzský trh – kovozpracování, zpracování plastů, kaučuku a kompozitních materiálů, elektrický a elektronický průmysl, mikrotechnika, lisy, obráběcí nástroje a služby pro průmysl (výzkum, inženýrská činnost, průmyslová údržba, opravy strojů). Kontakt: [email protected].

Akce pořádané agenturou CzechInvest: více na www.czechinvest.org/akce

Do 9. 9. 2013 Výzva projektu CzechAccelerator 2011–2014

Firmy, které by rády rozvíjely své ambiciózní podnikatelské plány a projekty, našly partnera pro svůj byznys a získávaly zkušenosti na rozvinutých zahraničních trzích, se mohou přihlásit do projektu CzechAccelerator pro období 6. 1. – 30. 6. 2014. Zájemci mají možnost získat dotace na pronájem kancelářských prostor v podnikatelském inkubátoru, poradenské služby mentorů, účast na networkingových akcích v destinaci, právní služby v oblasti duševního vlastnictví, cestovné a příspěvek na ubytování. Vybírat mohou už z pěti destinací. Kromě Kalifornie jde o Boston, dále Švýcarsko, Singapur a Izrael. Přihlášky je možné podávat

do 9. září 2013. Více se dozvíte na www. czechaccelerator.cz.

27. 6. 2013

setkání personalistů Jihočeského kraje „Buďte úspěšní a spokojení v tom, co děláte!“ Místo konání: Clarion Congress Hotel české Budějovice

Lektor představí zájemcům o setkání regionálních personalistů problematiku efektivnosti práce, seberealizace a sebeprosazení. Dále mají účastníci setkání možnost výměny zkušeností v dané oblasti i konzultace individuálních problémů, které firmy v současné době řeší. Kontakt: ceskebudejovice@ czechinvest.org.

Cena: zdarma, registrace nutná


49

Slovníček/Kvíz Základní věty a fráze pro pobyt v Rusku: Ahoj

Привет

(privet)

Jak se máte?

Добрый день

(dobryj děň)

Как Ваши дела ?

Na shledanou Ano

Dobrý den

(kak vaši děla)

До свидания Да

(da)

Otázky:

(do svidaniia)

Ne

Нет

(nět)

Prosím

Пожалуйста

(požalujsta)

Kde je ulice... ?

Где улица... ?

(gdě ulica)

Děkuji

Спасибо

(spasibo)

Není zač

2.

Не понимаю

(ně ponimaiu)

Jmenuji se...

Меня зовут...

(menia zovut)

Я из фирмы...

Kolik obyvatel má zhruba Rusko? A - 110 milionů B - 140 milionů C - 190 milionů Z Česka do Ruska se v loňském roce vyvezlo zboží za zhruba: A - 20 miliard korun B - miliardu eur C - 5 miliard eur

Не за что (ně za što)

Nerozumím

Jsem z firmy...

1.

3.

Co je na obrázku?

(ja iz firmy)

• Můžete mi zavolat taxi? – Можете мне вызвать такси ? – možete mně vyzvať taxi • Platit kartou – платить карточкой – platiť kartočkoi • Platit hotově – платить наличными – platiť naličnymi • Obchodní jednání – коммерческие переговоры – komerčeskie peregovory • Smlouva – Договор – dagavor • Firma – Фирма – firma • Zboží – Товар – tavar • Dodací lhůta – Срок поставки – srok postavki • Pošlete mi informace e-mailem – Пошлите мне информацию по электронной

A - Katedrála sv. Izáka v Petrohradu B - Katedrála Krista Spasitele v Moskvě C - Zimní palác v Petrohradu

почте – pošlite mně informaciiu po elektronoi počtě

• S podmínkami souhlasím/nesouhlasím – С условиями согласен, согласна/не

согласен, не согласна – s usloviiami soglasen, soglasna /ně soglasen, ně soglasna

• Cena je příliš vysoká/nízká – Цена очень высокая/низкая – cena očeň vysokaia/ nizkaia

• Na zdraví! – На здоровье! (když někdo kýchne)/ За здоровье! (když se připije) –

4.

V příštím čísle Českého exportéra: Čína a Japonsko

50


Čína jako příležitost, ne jako hrozba.

Další číslo vyjde v HN 23. července a v týdeníku Ekonom 25. července.

Nejvyšší průměrný měsíční příjem na člena ruské domácnosti je v: A - Něneckém autonom. okruhu B - Moskvě C - Petrohradu

Odpovědi:

1.B, 2.C, 3.A, 4.A

na zdarovie / za zdarovie

• Promiňte – простите, извините – prastíte, izvinite

inzerce

Zájem o ruský trh mezi českými podnikateli roste

Hospodářské vztahy mezi českými zeměmi a Ruskem sahají hluboko do minulosti. Jejich skutečný rozvoj spadá do 19. století. V současnosti, po určitém útlumu ze začátku 90. let nabírá na obrátkách. V oboru jaderná energetika trvá spolupráce již bezmála šedesát let. V současnosti řeší český jaderný průmysl zásadní otázku – kdo dostaví Temelín? O tuto zakázku usilují dva konkurenční projekty – americko-japonský podnik Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200. V případě vítězství Konsorcia lze očekávat další praktické prohloubení česko-ruské spolupráce v oblasti energetiky. To přinese nové rysy vzájemných hospodářských vztahů – předávání nových technologií, vznik společných podniků, možnost uplatnění se na trzích v třetích zemích. Mnohé z nich jsou přitom skutečností již dnes. Podle slov ředitele projektu “Dostavba jaderné elektrárny Temelín 3,4“ společnosti ŠKODA JS Josefa Perlíka český průmysl téměř neustále, od počátku éry mírového využití jaderné energie, uskutečňuje dodavky pro ruské jaderné objekty. „Místa, na která se dodávají zařízení české výroby pro jaderné elektrárny stavěných podle ruských projektů, se neomezují pouze na Evropu či Rusko. Česká zařízení byla instalována například na jaderné elektrárně Kudankulam v Indii nebo na jaderné elektrárně Tianwan v Číně,“ uvedl Perlík.

Vzájemnému českoruskému obchodu se daří Za posledních pět let české společnosti dodaly do jaderných elektráren stavěných podle ruských projektů zařízení v hodnotě více než pět miliard korun. Jen za loňský rok to bylo 2,5 miliardy korun. Jedná se o dodávky pro jaderné elektrárny budované ruským Rosatomem, jehož dvě dceřiné společnosti (Atomstrojexport a Gidropress) jsou součástí Konsorcia MIR.1200. Díky těmto již uskutečněným dodávkám získaly české firmy reference, které jsou pro jejich působení na těchto trzích nezbytné.

Že se v posledních letech tato spolupráce prohlubuje, dokládají i statistiky. Co se týká celkového hospodářského obratu, patří Rusku páté místo na žebříčku největších obchodních partnerů České republiky. Ještě před třemi lety přitom byla Ruská federace na místě

V íte , ž e … •

•

První železniční dráhu v Rusku postavil Čech František Antonín Gerstner. Ten dokázal přesvědčit nejen ministra financí, ale i samotného cara Mikuláše I. o nutnosti rozvíjet tento nový druh dopravy. Zahájení provozu železnice Petrohrad - Carskoje Selo se uskutečnilo na podzim roku 1837 a prvním strojvedoucím byl sám Gerstner. Nejseverněji položený pivovar na světě stojí v ruském městě Jakutsk a postavili jej v roce 1908 Češi Václav Černohorský a Josef Bartl. V roce 2005 podnik byl modernizován českou společností ZVU Potez.

desátém. Podíl exportu do Ruské federace na českém HDP vzrostl v roce 2012 z 3,2 procenta na 3,9 procent. Vzájemný obrat se tak ke konci loňského roku zvýšil o více než 17 procent na 275,8 miliard korun. Vývoz vzrostl o úctyhodných 30 procent na 120,5 miliard korun. Vzhledem k ekonomické kondici eurozóny se dá předpokládat, že význam ruského trhu pro české podniky do budoucna poroste. Bude totiž představovat stále důležitější a vítanější alternativu k trhům unijním.

Důkazem této skutečnosti je i květnová státní návštěva českého premiéra Petra Nečase v Rusku spolu se zástupci zhruba osmdesáti tuzemských podniků. Během této čtyřdenní obchodní mise byly podepsány kontrakty za několik miliard korun. „Jsem rád, že navzdory logistickým problémům se daří dále posunout česko-ruskou spolupráci v průmyslu, obchodu, investicích. Zatímco Evropa letos stagnuje a příští rok se jen mírně oživí, ruský trh skýtá spoustu příležitostí, které některé naše firmy dokázaly již využít,“ potvrdil známá fakta Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Dobré jméno českých firem v Rusku přetrvává A jaké smlouvy se podepsaly? Například rámcová dohoda za půl miliardy korun týkající se výstavby paroplynové elektrárny mezi PSG International a Inženěrnye Sistemy. Paroplynová elektrárna by měla mít výkon 90 MW elektrických a 250 MW tepelných. Postavena bude v petrohradské oblasti. Další atraktivní smlouvou se může pochlubit TES Vsetín. Česká firma TES Vsetín se dohodla s ruskou společností Nord Hydro na dodávce generátorů pro vodní elektrárnu, kterou Nord Hydro staví. Zakázka má hodnotu tři miliony eur (78 milionů korun) a je součástí letos uzavřené rámcové smlouvy o dodání 56 generátorů za celkem 20 milionů eur (518 milionů korun). Společnost Alta podepsala memorandum o hodnotě 25 milionů eur (zhruba 650 milionů korun). Alta se bude podle informací Svazu průmyslu a dopravy podílet rovněž na výstavbě skladového komplexu na kování a lisování speciálních ocelí. Hodnota tohoto kontraktu je 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). „České firmy mají v Rusku dobré jméno. Dokážou nabídnout vhodný poměr mezi kvalitou a cenou – máme západní kvalitu a východní ceny. To nám otvírá velký prostor pro rozvoj ekonomické spolupráce,“ dodal při své květnové oficiální návštěvě ruské federace český premiér Petr Nečas. HN043203

HN043248-4

Váš průvodce zahraničními trhy Využijte naše znalosti a zkušenosti pro své podnikání v zahraničí Sledujeme pro vás dění na světových trzích ● Pomůžeme vám s prezentací vašeho produktu ● Poradíme vám s výběrem vhodného trhu ● Naučíme vás, jak se nejlépe pohybovat ve světě zahraničního obchodu ● Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí ■ a obchodní zvyklosti ●

www.czechtrade.cz

04. Ruské regiony: tahouni i loudalové

Recommend Documents