_02 _03 _05 _05 _05 _06 _06 _0708

âESKÁ EXPORTNÍ BANKA

C Z E C H

E X P O R T

B A N K

výroční zpráva 2006

czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expor ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export b bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export bank czech export bank czech exort b zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export

česká exportní banka

czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expor czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech exp bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export bank czech export bank czech exort zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export

obsah

č e s k á

A B

C

b a n k a _ v ý r o č n í

z p r á v a _ 2 0 0 6

Úvodní slovo předsedy představenstva

_02

Úvodní slovo předsedy dozorčí rady

_03

Profil České exportní banky, a.s.

_05

1. Akcionáři a základní kapitál

_05

2. Předmět podnikání ČEB

_05

3. Poslání a úloha ČEB

_06

4. Postavení na tuzemském bankovním trhu

_06

4. Mezinárodní spolupráce

_0708

Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České exportní banky, a.s. a o stavu jejího majetku za rok 2006

_08

I.

Základní strategické cíle ČEB

_08

II.

Vývoj makroekonomického prostředí

_08

III.

Vybrané ukazatele hospodaření

_09

IV.

Zhodnocení poskytování státní podpory vývozu

_10

1. Naplňování úlohy ČEB

_10

2. Obchodní výsledky

_11

3. Stav a struktura úvěrového portfolia

_14

Finanční hospodaření, hospodářské výsledky a stav majetku

_17

1. Bilance aktiv a pasív

_17

V.

VI.

D

e x p o r t n í

2. Tvorba zisku

_19

Získávání zdrojů a obchody na finančních trzích

_20

1. Získávání zdrojů

_20

2. Investování volných zdrojů

_21

Textová část výroční zprávy emitenta cenného papíru

_22

I.

Řízení rizik

_22

1. Úvěrové riziko

_22

2. Tržní riziko

_23

3. Riziko likvidity

_23

II.

4. Operační riziko

_24

Lidské zdroje

_24

1. Vztah se zaměstnanci

_24

2. Přijaté peněžité a naturální příjmy vedoucích osob a členů orgánů

E

2. a principy jejich odměňování

_25

III.

Odměny uhrazené v roce 2006 auditorům

_26

IV.

Skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni

_26

V.

Předpokládaný vývoj v roce 2007

_26

Struktura řídicích orgánů České exportní banky, a.s.

_29

1. Informace o členech řídících orgánů České exportní banky, a.s.

_32

2. Organizační schéma České exportní banky, a.s.

_36

F

Zpráva nezávislých auditorů

_37

G

Účetní závěrka k 31. 12. 2006

_42

H

Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou

_77

A // Úvodní slovo předsedy představenstva

Objem smluv na financování aktivit českých vývozců a investorů i jejich zahraničních partnerů formou úvěrů, záruk a dalších produktů České exportní banky dosáhl v roce 2006 téměř 20 mld. Kč. Oproti předchozímu roku jsme tak zaznamenali nárůst tohoto základního ukazatele ve výši 4 %. Smlouvy se týkaly téměř z 81 % přímé podpory zahraničně obchodních operací (tj. vývozních úvěrů, záruk, financování investic). Zbývajících 19 % objemu podepsaných smluv připadlo na financování výroby pro vývoz, což je důkazem vysokého zájmu vývozců o komplexní financování jejich vývozních projektů a schopnosti banky takové potřeby uspokojit. Rok 2006, posuzován podle výsledků obchodní činnosti a především podle struktury objemu podepsaných smluv, je spolehlivým základem pro růst jak celkového čerpání úvěrů tak také stavu úvěrů, a to i přes trvalé posilování směnného kurzu Kč vůči hlavním smluvním měnám v portfoliu poskytnutých úvěrů. Hodnocení výsledků obchodní činnosti z pohledu objemu podepsaných smluv a segmentové orientace ukazuje, že Česká exportní banka dokázala v jedenáctém roce své činnosti uspokojit poptávku svých klientů orientovanou především na podporu vývozu nebo investic do energetických celků a na podporu vývozu strojírenských investičních celků. Tyto dvě velké zbožové skupiny představují v objemu podepsaných smluv plných 88 %. Významnou skupinu tvoří v portfoliu České exportní banky i nadále malé a střední podniky, s nimiž banka podepsala smlouvy v objemu téměř 1 miliardy korun. Z hlediska teritoriálního je téměř celé úvěrové portfolio banky vytvořeno v zemích, do nichž míří jen 15 % veškerého českého vývozu. Právě v nich hrají vnímání značky, historie, negociační dovednosti a samozřejmě schopnost vyhovět v nabídce financování často nadstandardním požadavkům či podmínkám nejvýznamnější roli při rozhodování tamních odběratelů o tom, zda uzavřít kontrakt právě s českým subjektem. Teritoriální priority českých exportérů, kteří se v roce 2006 s žádostí o financování svého exportu na Českou exportní banku obrátili, byly jednoznačné. Preferovali jako cílovou zemi svého vývozu země SNS a především Ruskou federaci. Objem smluv, které s nimi Česká exportní banka podepsala, představoval plných 71 % všech podepsaných smluv a smlouvy o financování vývozu do Ruské federace pak více než 40 %. Pokračuje zájem o asijská teritoria, například Vietnam či Mongolsko, nově se v portfoliu objevila Gruzie, stálý je zájem o Balkán. Česká exportní banka je nedílnou součástí systému státní podpory exportu, v jehož rámci spolu s EGAPem řeší většinu svých obchodních případů a ve své poradenské práci sdílí zkušenosti a znalosti teritorií s Czechtrade. Je současně pevně zakotvena také v bankovní komunitě, při řešení potřeb českých firem velmi úzce spolupracuje s komerčními bankami jak na dvoustranném či vícestranném základě, tak i na půdě specializovaného orgánu České bankovní asociace, kterým je Pracovní skupina pro exportní financování. Česká exportní banka cíleně opírá svou strategii o výrazné doplnění a posílení svého vlastního dobrého jména se jménem České republiky. Financování České exportní banky se stává v teritoriích prioritního zájmu jejích klientů jakýmsi druhým certifikátem původu zboží a doplňuje či posiluje pojem Czech made. Dochází tak k optimálnímu organickému propojení, ze kterého profitují značky obě, především však, a to je smyslem činnosti České exportní banky, čeští vývozci a investoři.

Ing. Josef Tauber předseda představenstva České exportní banky, a.s.

02

A // Úvodní slovo předsedy dozorčí rady

Export zboží a investic je významným prvkem dynamického vývoje české ekonomiky. Je všeobecně známo, že vývoz významně ovlivňuje nejen platební bilanci země, ale také celou ekonomiku. Podniky, které vyrábějí na vývoz, vytvářejí desítky tisíc pracovních míst, taková výroba předpokládá vysokou kvalifikační úroveň pracovníků a její neustálé zvyšování. Exportující firmy dosahují dobrých hospodářských výsledků, které se vracejí státu nejen v podobě vybraných daní. Takové jsou argumenty, které přivedly vlády a parlamenty celého světa k vytvoření funkčních systémů podpory vývozu. V rámci České republiky je Česká exportní banka spolu s pojišLovací společností EGAP klíčovým prvkem kvalifikovaného financování a podpory českých exportérů a investorů při jejich pronikání na zahraniční trhy a zapojování se do mezinárodních projektů. Dynamika ukazatele podepsaných smluv vypovídá o tom, že čeští exportéři vyhledávají služby banky zajisté proto, že je shledávají výhodnými. Co už čísla neukazují, je rostoucí náročnost českých vývozců a jejich zahraničních partnerů na strukturu financování, na detailní znalost trhu cílové země a na schopnost nabídnout opravdu atraktivní podmínky. V konkurenci technicky a cenově srovnatelných nabídek se zejména na trzích těch zemí, na které je Česká exportní banka prioritně orientována, stává nabídnutá struktura, délka a cena financování často rozhodujícím faktorem při rozhodování zahraničního partnera pro nákup zboží či služeb v České republice. Dnes není z tohoto pohledu nenáročných trhů. Konkurence se zostřuje a požadavky partnerů rostou. Dozorčí rada v zastoupení státu jako akcionáře banky sleduje nejen čísla, ale také schopnost banky naplnit tato očekávání a požadavky. Výsledek roku 2006 je i z tohoto pohledu povzbudivý. V České exportní bance proběhly nejen kvantitativní změny vyjádřené závěrečnými čísly výroční zprávy, ale trh ocenil zejména posun v kvalitativní oblasti.

Doc. Ing. Václav Petříček, CSc. předseda Dozorčí rady České exportní banky

česká exportní banka česká exportní banka 03


profil

B // Profil české exportní banky, a.s.

1. Akcionáři a základní kapitál Česká exportní banka, a.s. (dále jen „ČEB”) byla založena zakladatelskou smlouvou dne 22. prosince 1994. Jejími současnými akcionáři jsou: Stát - jehož akcionářská práva vykonávají

Ministerstvo financí Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství

a Exportní garanční a pojišLovací společnost, a.s. ČEB vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku dne 1. března 1995 a její sídlo je Praha 1, Vodičkova 34 č.p. 701, PSČ 111 21. Telefonní spojení +420 222 843 111, faxové spojení +420 224 211 266 a e-mail [email protected]. Je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 3042. Základní kapitál

1 850 000 000,- Kč (slovy: jedna miliarda osm set padesát milionů korun českých),

2. Předmět podnikání ČEB ČEB začala jako banka působit na základě povolení, které vydala ČNB dne 6. 2. 1995 a bylo ČNB změněno dne 27. 6. 1996. V současnosti ČEB působí na základě bankovní licence vydané rozhodnutím ČNB pod č.j. 2003/3966/520 ze dne 19. 9. 2003, které nabylo právní moci téhož dne a změny bankovní licence byly provedené rozhodnutím ČNB pod č.j. 2003/4067/520 ze dne 30. 9. 2003, které nabylo právní moci 2. 10. 2003. Udělená bankovní licence nahradila původní povolení působit ČEB jako banka. Rozhodnutím ČNB ze dne 16. 12. 2005 č.j. 2005/3982/530, které nabylo právní moci dne 10. 1. 2006, ČNB rozšířila předmět činnosti ČEB. ČEB k 31. 12. 2006 prováděla bankovní činnosti podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, v následujícím rozsahu: a)

přijímání vkladů od veřejnosti,

b)

poskytování úvěrů,

c)

platební styk a zúčtování,

d)

poskytování záruk,

e)

otvírání akreditivů,

f)

obstarávání inkasa,

g)

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem v rozsahu: ■

obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně,

■

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s převoditelnými cennými papíry emitovanými zahraničními vládami,

■

obchodování na vlastní účet nebo účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od výše uvedených devizových hodnot,

■

h)

obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy,

investování do cenných papírů na vlastní účet v rozsahu: ■

převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Fondem národního majetku, Českou národní bankou a zahraničními vládami,

■

investování do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů,

■

investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídle na území České republiky

i)

poskytování bankovních informací,

j)

poskytování investičních služeb zahrnující: ■

doplňkovou investiční službu podle § 8 odst. 3 písm. d) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků,

k)

činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci ČEB.

ČEB nemá žádné pobočky.

05

3. Poslání a úloha ČEB Poskytováním podpořeného financování ČEB umožňuje vývozcům vstupovat do soutěže na světovém trhu za podmínek srovnatelných s hlavní konkurencí v jiných vyspělých státech. Doplňuje tak služby nabízené komerčním bankovním sektorem o financování vývozních operací v těch oblastech, na něž není tento sektor z komerčních důvodů orientován.

4. Postavení ČEB na tuzemském bankovním trhu ČEB je vysoce specializovanou bankovní institucí přímo či nepřímo plně ve vlastnictví státu. Její činnost plně podléhá platným právním předpisům pro bankovní sektor, zejména zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž její hlavní činnost, státní podpora vývozu, je vymezena zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišLování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 58/1995 Sb.”). ČEB je tímto zákonem pověřena v České republice provozováním financování vývozu se státní podporou (dále jen „podpořené financování”). Pro rozsah poskytovaných služeb a předmět činnosti je přitom určující bankovní licence udělená ČEB Českou národní bankou. ČEB reflektuje poptávku domácích vývozců po financování vývozu a trvale rozšiřuje nabídku svých produktů. Sleduje průnik proexportní politiky státu orientované na teritoria s vysokým, dosud ne však plně využitým, potenciálem pro uplatnění českého zboží s rychle se zvyšujícím zájmem vývozců o takové země. Stát prostřednictvím ČEB podporuje také vývoz takového zboží, který komerčně zaměřené banky nechtějí nebo nemohou financovat především s ohledem na vývozní úvěrová rizika, která považují ze svého pohledu za nepřijatelná. Většinu klientů ČEB představují vyspělí a zkušení vývozci, jejichž záměrem je nalézt nové trhy nebo tito vývozci usilují o návrat na dříve tradiční trhy. Dalšími klienty ČEB jsou malí a střední podnikatelé, kterým ČEB dokáže efektivně nabídnout své služby. Specifické postavení ČEB je jasně zřejmé z porovnání podílu objemu vývozu z hlediska rizikovosti cílové země vývozu na celkovém vývozu České republiky a ze stejného pohledu porovnání podílu stavu úvěrů poskytnutých ČEB z hlediska rizikovosti cílové země vývozu na celkovém stavu úvěrů ČEB. OECD klasifikuje země podle rizikovosti na stupnici od 0 do 7, přičemž 0 je nejméně a 7 nejvíce riziková země.

Porovnání struktury vývozu ČR a struktury ůvěrů ČEB v roce 2006 podle rizikovosti cílové země vývozu (klasifikace rizikovosti zemí podle OECD) A B

0

71% 71%

A B

1

79% 70%

A B

2

11% 20%

A B

3

71% 70%

A B

4

05% 30%

A B

5

01% 35%

A B

6

01% 04%

A B

7

01% 10% A - struktura vývozu ČR, B - struktura úvěrů ČEB

06

Zdroj: Statistika vývozu ČSÚ a ČEB

ČEB je mezi nejvýznamnějšími bankovními domy malou bankou. Díky úzké specializaci na oblast financování vývozu převážně v cizí měně ji její postavení v oblasti právě takových úvěrů ale staví na čelné místo mezi daleko významnější bankovní domy působící v ČR. 31. prosince 2006 (v mil. Kč)

Banky v ČR celkem

ČEB

3 132 514

25 675

0,82%

z toho vklady, úvěry a ostatní pohledávky za jinými bankami

371 849

12 385

3,33%

z toho v CZK

189 562

750

0,40%

aktiva bilanční celkem

z toho v CM

podíl ČEB

182 287

11 635

6,38%

z toho úvěry a ostatní pohledávky za klienty

1 263 654

9 009

0,71%

z toho v CZK

1 072 015

42

0,00%

z toho v CM

191 639

8 967

4,68%

41 848

7 981

19,07%

z toho v CMz toho v CM na oběžná aktiva, export, import, TOZ

Zdroj: Bankovní statistika ČNB prosinec 2006 a ČEB

ČEB získává zdroje pro svou činnost na peněžních a kapitálových trzích. Pro věřitele ČEB je velmi důležité, že za její závazky ze splácení získaných finančních zdrojů a z ostatních operací na finančních trzích ručí podle zákona č. 58/1995 Sb. stát. Tato skutečnost bance umožňuje získávat finanční zdroje na těchto trzích v rozsahu a za podmínek obdobných jako ostatní banky.

5. Mezinárodní spolupráce Podobně jako v předchozích letech se ČEB i v roce 2006 podílela na jednáních klíčových institucí, které se zabývají mezinárodními pravidly pro státem podporované exportní financování, pracovních skupin pro exportní úvěry při OECD a Radě EU s cílem rozvíjet tato pravidla v zájmu českých vývozců. Současně je tím zajištěno, že podmínky exportního financování nabízené ČEB nezaostávají za podmínkami exportních bank ostatních členských zemí OECD. V roce 2006 se jednání obou institucí zaměřila m.j. na realizaci Konvence OECD o boji proti podplácení v mezinárodním obchodě, na zpřísnění pravidel pro posuzování vlivu vývozu na životní prostředí a na součinnost s nadnárodními finančními institucemi při zajištění udržitelné zadluženosti nejchudších zemí. ČEB ve své činnosti přijaté závěry v plném rozsahu uplatňuje. Současně byla zahájena jednání o možném rozšíření aplikace pravidel Konsensu OECD i na nečlenské země a o zásadním uvolnění pravidel Konsensu pro financování místních nákladů. V oblasti mezibankovní spolupráce pokračovala ČEB v souladu s potřebami klientů v rozšiřování okruhu partnerských bank v cílových zemích českého exportu. Byly uzavřeny další mezibankovní dohody o dvoustranné spolupráci při financování českého vývozu a při realizaci společných projektů v třetích zemích.


č e s k á

e x p o r t n í


z p r á v a _ 2 0 0 6

C // Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti České exportní banky, a.s. a o stavu jejího majetku za rok 2006

I. Základní strategické cíle ČEB ČEB jako jeden z pilířů proexportní politiky státu uplatňuje širokou škálu svých produktů cílenou k podpoře vývozu. Zároveň postupuje tak, aby naplňovala cestou realizace projektů cíle schválené v rámci Exportní strategie ČR na léta 2006 - 2010. Úlohou činnosti ČEB je naplnit tyto základní cíle, které odrážejí poslání ČEB v systému státní podpory vývozu a které od ní očekávají jak její akcionáři, tak i vývozci. Základními směry činnosti ČEB jsou: ■

Naplňování cílů proexportní politiky státu, která klade důraz na kvantitativní i kvalitativní dimenzi podpory českého vývozu, v těchto oblastech:

■

podpora vývozu zboží s vyšší a vysokou přidanou hodnotou,

■

poskytování vývozních úvěrů, financování projektů a investic českých subjektů v zahraničí a s tím spojených služeb v oblastech přednostního obchodního zájmu České republiky,

■

podpora vývozců v nových teritoriích, včetně teritorií a projektů se zvýšenou mírou rizika,

■

trvalý důraz na kvalitu poskytovaných služeb se snahou dosáhnout vyšší komplexnosti obsluhy klienta,

■

další rozšiřování nabízených služeb, konkrétně o nabídku zajišLovacích operací pro klienty ČEB proti úrokovému a měnovému riziku, využití institutu odkupu pohledávek pro zlepšení a optimalizaci finančních toků klientů a vyšší míru podpory vývozních aktivit formou poradenství a účastí na obchodních cestách a misích.

■

Klientská orientace ČEB spočívající v zásadě, že potřeby klientů jsou základním parametrem pro nastavení jak spektra poskytovaných produktů, tak také vnitřních procesů v ČEB,

■

Meziroční růst stavu úvěrů a záruk, který odráží kvantitativní dimenzi podpory vývozu a zahrnuje také vhodné a pro komerční bankovní sektor atraktivní formy spolupráce při realizaci exportních projektů se snahou zapojit jejich vysoký potenciál s cílem výrazně přispět k celkovému rozvoji exportní výkonnosti ČR,

■

Dosahování kladného hospodářského výsledku, i když pro ČEB není prioritním zájmem maximalizace zisku, ale maximální objem podpořeného vývozu a minimalizace prostředků potřebných ze státního rozpočtu.

II. Vývoj makroekonomického prostředí Česká ekonomika potvrdila po úspěšném roce 2005 i v roce 2006 stabilní a poměrně vysoký ekonomický růst a v porovnání s většinou ostatních zemí Evropské unie (dále jen „EU”) si zachovala velmi solidní tempo ekonomického růstu. Hrozby hospodářskému růstu pramenící z vysokých cen surovin ve druhé polovině roku 2006 především u ropy pominuly a byly tak vytvořeny podmínky k rekordnímu přebytku obchodní bilance. Přestože dosažený růst ekonomiky by měl ve svém důsledku vést k ještě rychlejšímu poklesu nezaměstnanosti, byl její pokles jen mírný. Česká republika i v roce 2006 dokázala těžit z náznaků oživení hospodářského růstu silných ekonomik států EU. ■

Tempo růstu HDP - ve 4. čtvrtletí 2006 ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomika svůj růst zpomalila jen o 0,1 % a rostla o 5,8 %. Průměrný roční růst HDP dosáhl celkově 6,1 %. Jedná se o stejné tempo růstu jako v předchozím roce. Růst HDP byl podporován růstem průmyslové produkce ve zpracovatelském průmyslu a růstem investic a spotřeby domácností.

■

Pozitivem v rámci ekonomického rozvoje je při uvedeném hospodářském růstu nízká inflace. Její průměrná míra za rok 2006 vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen činila 2,5 % a pohybuje se pod spodní hranicí inflačního cíle ČNB. Kromě vývoje cen průmyslových výrobků přispělo trvající posilování kurzu Kč vůči USD a EUR k tlaku na pokles cen dováženého zboží.

■

Trvalým úkolem vlády zůstává boj s nezaměstnaností, která se v závěru roku 2006 v meziročním srovnání snížila o 1,2 % na celkových 7,5 % a přiblížila se k predikci Ministerstva financí pro rok 2006, která uvažovala s mírou nezaměstnanosti 7,4 % na konci kalendářního roku.

■

Celkové výsledky zahraničního obchodu (meziroční růst vývozu o 14,6 % a dovozu o 14,4%) s aktivní bilancí 47,3 mld. Kč byly spolu s vysokou domácí poptávkou rozhodujícím impulsem růstu ekonomiky České republiky jako celku.

08

Vybrané skupiny zemí - podíl na celkovém vývozu ČR sousedící s ČR prvních 10 s největším podílem na vývozu

2005

2006

52,8 %

51,0 %

76,4 %

75,4 %

země EU 15

66,2 %

65,6 %

země EU 25

84,2 %

83,9 %

země SNS

3,1 %

3,5 %

evropské přechodové země

2,3 %

2,6 %

země s centrálně řízenou ekonomikou

0,4 %

0,5 %

rozvojové země

3,5 %

3,3 %

vyspělé země mimo EU

6,2 %

6,1 %

Zdroj: ČSÚ Statistika zahraničního obchodu 2006

■

Za zatím nejvyšším přebytkem bilance zahraničního obchodu za dobu existence České republiky stojí dva faktory. Prvním je téměř 19 % meziroční nárůst vývozu osobních automobilů, jehož celkový podíl tak na českém vývozu vzrostl na 17 % a druhým je vývoj ceny ropy. Její vysoká cena dosahující prakticky až do srpna roku 2006 úrovně 80 USD za barel způsobila pokles poptávky po jejím dovozu o více jak 4 % a za její dovoz tak česká ekonomika zaplatila o 10,5 % méně.

■

Z pohledu komoditní struktury zaznamenaly všechny komoditní skupiny podle nomenklatury SITC významný růst svého podílu. Nejvíce k růstu vývozu v roce 2006 přispěl jako již tradičně vývoz strojírenského zboží (SITC 7), s meziročním nárůstem 19,7 % a tato zbožová skupina potvrdila své vedoucí postavení na českém vývozu s celkovým podílem 53 %.

■

I v roce 2006 pokračoval trend posilování Kč vůči EUR. Meziročně Kč posílila o 5,2 % a zdá se, že podobný vývoj s tempem kolem 3 % ročně bude pokračovat i v období po roce 2006. Ještě dramatičtější byl vývoj kurzu Kč vůči USD. USD poměrně rychle oslaboval. Z hodnoty, na které setrvával v posledním čtvrtletí 2005, kdy osciloval okolo 24,50 Kč/USD, oslabil až na kurz 20,50 Kč/USD v závěru roku 2006. S ohledem na to, že USD je měnou pro platby za dovážené suroviny a EUR měnou, ve které inkasují čeští vývozci, je z vývoje exportu i v roce 2006 zřejmé, že výrobní odvětví zaměřená na vývoz se s posilováním Kč vůči EUR dokážou s úspěchem vyrovnat.

III. Výbrané ukazatele hospodaření Finanční výsledky

jednotka

2006

Čistý výnos z úroků

mil. Kč

-70

2005 37

Čistý výnos z poplatků a provizí (včetně dotace)

mil. Kč

323

101

Čistý výnos z finančních operací

mil. Kč

68

99

Snížení hodnoty aktiv

mil. Kč

-1

- 95

Provozní náklady celkem

mil. Kč

187

169

Ostatní provozní výnosy

mil. Kč

0

1

Daň z příjmu

mil. Kč

-34

-4

Čistý zisk

mil. Kč

99

- 30

Bilanční suma

mil. Kč

25 675

25 776

Pohledávky za klienty

mil. Kč

9 009

7 807

Pohledávky za bankami

mil. Kč

12 385

14 871

Vklady klientů

mil. Kč

1 933

744

Vklady bank

mil. Kč

4 487

4 359

Emise dluhopisů

mil. Kč

16 309

18 173

Vlastní kapitál celkem

mil. Kč

2 574

2 459

Rozvaha

Poměrové ukazatele Rentabilita průměrného kapitálu (ROAE)

%

4,07

- 1,32

Rentabilita průměrných aktiv (ROAA)

%

0,41

- 0,11

Kapitálová přiměřenost (dle ČNB)

%

67,45

86,37

09

Ostatní údaje

jednotka

2006

zaměstnanců

114

126

Poskytnuté záruky

mil. Kč

2 946

2 604

Přísliby úvěrů

mil. Kč

13 245

2 077

Moody’s

-

Aa1

A1

Standard & Poor’s

-

A-

A-

Průměrný počet zaměstnanců

2005

Ratingové hodnocení - dlouhodobé závazky

IV. Zhodnocení poskytování státní podpory vývozu 1. Naplňování úlohy ČEB ČEB v pozici státní bankovní instituce působí spolu s EGAP, a.s. a Czech Trade jako jeden z nejdůležitějších pilířů státní proexportní politiky. Hlavní směry činnosti ČEB ve střednědobém horizontu vycházejí z „Exportní strategie České republiky na roky 2006 - 2010” schválené vládou České republiky usnesením vlády ČR č. 1569 ze 7. prosince 2005. Střednědobým cílem ČEB je účinně podporovat vývoj českého zahraničního obchodu, o který se do značné míry opírá současný dynamický hospodářský růst České republiky. ČEB se na přípravě této strategie aktivně podílela a převzala na sebe další nové úkoly v oblasti finanční podpory českých vývozců. V rámci realizace jednotlivých projektů Exportní strategie České republiky na roky 2006 - 2010 si ČEB vytkla cíl najít nové, dosud nevyužité příležitosti růstu mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Opírá se přitom o bohaté zkušenosti exportujících společností. Společnosti, které uspějí na zahraničních trzích, mívají konkurenční výhodu ve vyšší úrovni produktivity práce, za nevyhnutelný považují nepřetržitý proces zavádění inovací, významně přispívají k vyšší zaměstnanosti a dosahují příznivějších cenových relací při prodeji svých výrobků, stejně jako vyšší úrovně mezd ve vztahu ke společnostem, které neexportují. Činnost ČEB v oblasti její hlavní působnosti - financování státem podporovaných střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů - závisí v rozhodující míře na vývoji exportního potenciálu významných velkých českých vývozců působících v oblasti investičního strojírenství a výroby dopravních a přepravních prostředků (s výjimkou osobních automobilů). Kromě těchto základních produktů ČEB zaznamenala zvýšený zájem o financování investic českých právnických osob v zahraničí a financování formou projektového financování. Oblastí, kde se ČEB i v roce 2006 výrazněji uplatnila, bylo financování infrastrukturálních projektů, u kterých jsou české firmy generálním dodavatelem. Paletu produktů, kterou vývozci v roce 2006 využili, doplňuje financování vývozu formou krátkodobých úvěrů na vývoz a úvěrů na výrobu pro vývoz. ČEB dosáhla v r. 2006 pozitivních výsledků v podpoře vývozu a tím přispěla k úspěšnému vývoji obchodní bilance. V roce 2006: ■

ČEB uzavřela úvěrové a záruční smlouvy v celkové výši 19,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4 %,

■

ČEB poskytla svým klientům nové úvěry ve výši téměř 5 mld. Kč,

■

stav poskytnutých úvěrů činí v nominální hodnotě 17,8 mld. Kč a byl výrazně ovlivněn posilováním CZK vůči zahraničním měnám,

■

celkový zisk po zdanění činí 99 mil. Kč a po výkyvu v roce 2005 se podařilo opět dosáhnout úroveň ziskového hospodaření.


2. Obchodní výsledky Nově uzavřené smlouvy o financování úvěrů a o vystavení záručních listin ve výši téměř 20 mld. Kč znamenaly oproti předchozímu roku nárůst o 4 % a téměř z 81 % se týkaly přímé podpory zahraničně obchodních operací (tj. vývozních úvěrů, záruk, financování investic). Na tomto vývoji se výrazným způsobem podílely uzavřené smlouvy na financování infrastrukturálních projektů. Zbývající část byla tvořena úvěrovými operacemi před uskutečněním vlastního vývozu (tj. financováním výroby pro vývoz), které je součástí navazujícího financování vývozu. Plných 19 % objemu podepsaných smluv na financování výroby pro vývoz je důkazem vysokého zájmu vývozců o komplexní financování jejich vývozních projektů počínaje nákupem materiálu, jeho zpracováním, nákupem subdodávek a služeb souvisejících s výrobou. Působení ČEB není vyhraněno ani z hlediska teritoriálního, ani komoditního, i když činnost ČEB sleduje prioritní cíle dané proexportní politikou vlády ČR a navazuje na tradiční vývozní komodity. Významným faktorem charakterizujícím činnost ČEB v roce 2006 je skutečnost, že vývozci v porovnání s rokem 2005 požadovali mnohem více financování jejich vývozu do zemí, které z jakýchkoli důvodů nejsou na předních místech v seznamu zemí, kam většina českého vývozu míří. Jedná se o země buX vzdálené nebo země s vyšší mírou vývozních úvěrových rizik, kde podpora státu je vítána a mnohdy potřebná nebo dokonce nevyhnutelná. Využití produktů financování vývozu (podle objemu podepsaných smluv v mil. Kč)

2005 2006

1

6 549 6 750

2005 2006

2

6 201 8 458

2005 2006

3

3 659 5 142

2005 2006

4

5 497 3 817

2005 2006

5

6 258 1 766

1 2 3 4 5

-

dodavatelské vývozní úvěry odběratelské vývozní úvěry financování investic v zahraničí financování výroby pro vývoz záruky

Rovněž tak je finanční podpora vývozu, jak ji provádí ČEB, přístupná nejen významným vývozcům, ale i malým a středním podnikatelům, pro jejichž společnosti je vývoz produkce důležitým faktorem jejich dalšího růstu, impulsem pro technické inovace a v celkovém důsledku faktorem trvalého zvyšování konkurenceschopnosti. Totéž platí i pro takové malé a střední vývozce, kteří jsou teprve v počátečních fázích rozvoje svých vývozních aktivit. Z pohledu struktury financovaných subjektů podle jejich velikosti v rámci financování vývozu ČEB, je podíl malých a středních podniků poměrně významný. Je přirozené, že do vzdálenějších teritorií s vyšším teritoriálním rizikem pronikají spíše vývozci silnější a zkušenější, kde se uplatňují především při vývozu zboží investičního charakteru, zatímco zájmovým teritoriem malých či středních vývozců jsou země bezprostředně sousedící s ČR, případně další země EU, se zbožím kusovým s opakovanými dodávkami. Rozbor činnosti ČEB zaměřený na její spoluprácii s malými a středními podnikateli (dále jen „MSP”) byl proveden na základě uplatnění kritérií pro MSP, uplatňovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu pro potřeby užití strukturálních fondů EU. Produkty financování vývozu ČEB umožňují, aby MSP přes charakter svého vývozu mohly využít i oblast financování střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů poskytovaných se státní dotací. Zatímco podíl MSP na objemu podepsaných smluv poklesl zhruba na polovinu, vzrostl podíl MSP na celkovém stavu úvěrů a vzrostl i podíl těchto vývozních subjektů na celkovém čerpání úvěrů.

11

Podíl MSP na činnosti ČEB

2005 2006

1

12,4% 5,8%

2005 2006

2

3,4% 5,2%

2005 2006

3

16,0% 16,2% 1 - podíl MSP na objemu podepsaných smluv 2 - podíl MSP na stavu úvěrů 3 - podíl MSP na čerpání úvěrů

Rok 2006, posuzován podle výsledků obchodní činnosti, a to především podle struktury objemu podepsaných smluv, je spolehlivým základem pro růst jak celkového čerpání úvěrů, tak stavu úvěrů v příštích letech, a to i přes předpokládané další posilování směnného kurzu Kč vůči hlavním smluvním měnám. Pro hodnocení výsledků obchodní činnosti z pohledu objemu podepsaných smluv a jeho charakteristických rysů byl rok 2006 rokem, ve kterém se ČEB opět prosadila při financování vývozu důležitých komodit, tj. vývoz u energetických a strojírenských investičních celků. Tyto dvě velké zbožové skupiny představují v objemu podepsaných smluv plných 88 %. Teritoriální priority českých exportérů, kteří se v roce 2006 s žádostí o financování svého exportu na ČEB obrátili, byly jednoznačné. Objem smluv do zemí SNS, které s vývozci ČEB podepsala, představoval plných 71 % všech podepsaných smluv a smlouvy o financování vývozu do Ruské federace pak více než 40 %.


Komoditní struktura objemu podepsaných smluv (v mil. Kč)

2005 2006

1

714 9 540

2005 2006

2

6 989 8 003

2005 2006

3

2 575 794

2005 2006

4

452 1 036

2005 2006

5

19 0

2005 2006

6

8 046 285

2005 2006

7

367 271

2005 2006

8

1 0

2005 2006

9

0 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9

-

energetika a energet. strojírenství - 71 strojní zařízení pro různá odvětví průmyslu - 72 kovozpracující stroje - 73 stroje a zařízení všeobecně používaná v průmyslu - 74 přístroje pro záznam a reprodukci obrazu a zvuku - 76 dopravní a přepravní prostředky - 78 a 79 výrobky tříděné podle materiálu - 6 potraviny a živá zvířata - 0 různé průmyslové výrobky - 8

Teritoriální struktura objemu podepsaných smluv (v mil. Kč)

2005 2006

1

6 564 200

2005 2006

2

107 2 095

2005 2006

3

4 361 941

2005 2006

4

799 1 647

2005 2006

5

6 666 14 166

2005 2006

6

667% 884% 1 2 3 4 5 6

-

vyspělé ekonomiky mimo EU rozvojové země země EU přechodové ekonomiky země SNS státní ekonomiky

13

3. Stav a struktura úvěrového portfolia Stav úvěrů v nominální hodnotě dosáhl ke konci roku 2006 výše 17,8 mld. Kč a meziročně poklesl o 11,9 %. Za vývojem stavu úvěrů v roce 2006 stojí tyto důvody: ■

Odlišný vývoj kurzu Kč vůči USD než takový, který ČEB na konci roku 2005 předpokládala. S ohledem na to, že úvěry v USD se na celkovém stavu úvěrů podílejí téměř 59 %, bylo výrazné posilování Kč vůči USD citelné.

■

Vliv vývoje kurzu USD vůči Kč byl ještě posílen skutečností, že čerpání nových úvěrů se smluvní měnou USD se pohybovalo za celý rok 2006 pod očekávanou úrovní zejména z důvodů odkladů na straně odběratelů.

Poskytnuté úvěry v nominální hodnotě tvoří 69,3 % všech aktiv ČEB, což představuje relativní meziroční pokles o 9,2 procentního bodu. Z celkového stavu těchto úvěrů bylo cca 53,0 % poskytnuto nebankovním subjektům v České republice i v zahraničí, zbývajících 47 % je tvořeno úvěry bankovním subjektům. Poprvé v historii činnosti ČEB v úvěrovém portfoliu převážily klientské úvěry nad úvěry bankám. Meziroční pokles podílu úvěrů poskytnutým bankám je poměrně výrazný. Kromě kurzových vlivů popsaných výše je důsledkem vývoje struktury ůvěrů absence nových objemově významných úvěrů bankám odběratelů a refinančních úvěrů. V následujícím grafu je pro přepočet USD/CZK použit běžný kurs České národní banky ke konci příslušného kalendářního čtvrtletí. Stav poskytnutých úvěrů 1998 - 2006 (v mil. USD)

(v mld. CZK) 25

1 200 1 000

20

v CZK 800

15

v USD 600

10 400 5

200 0

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rozbor struktury poskytnutých úvěrů podle původní doby jejich splatnosti ukazuje, že struktura úvěrového portfolia zůstává velmi stabilní. Nejvíce jsou i v roce 2006 zastoupeny úvěry se splatností nad 5 let. Jejich podíl poklesl meziročně o 3,2 procentního bodu na 86,4 %. ČEB v roce 2006 v širší míře uplatnila v oblasti přístupu ke klientům poptávajícím krátkodobé financování vývozu princip uzavírání smluvní dokumentace na dobu do 2 let. To se projevilo v úvěrovém portfoliu mírným relativním nárůstem stavu úvěrů se splatností přes 1 rok do 5 let, který vzrostl o 1,5 procentního bodu na celkových 10,9 %.

Vývoj úvěrového portfolia s ohledem na sélku původní splatnosti úvěrů (Stav: k 31. prosinci) 2005 2006

1

10,9% 12,7%

2005 2006

2

19,5% 10,9%

2005 2006

3

89,6% 86,4% 1 - do 1 roku 2 - přes 1 rok do 5 let 3 - nad 5 let

14

V měnové struktuře stavu úvěrů si i v roce 2006 udržel dominantní pozici USD. Podíl této měny však meziročně poklesl o výrazných 13,8 procentního bodu, a to téměř výhradně ve prospěch EUR. Tempo růstu podílu EUR jako smluvní měny na celkovém stavu poskytnutých úvěrů oproti předchozím dvěma rokům výrazně zrychlilo. Důvodem je skutečnost, že nově podepisované smluvní dokumenty zajišLují financování takových obchodních případů, u kterých je smluvní měnou EUR. Reagují tak na očekávaný stabilnější vývoj kurzu Kč vůči EUR na rozdíl od vývoje kurzu USD. Úvěry poskytnuté v CZK a GBP se na celkovém stavu úvěrů podílejí jen nepatrně.

Vývoj měnové struktury poskytnutých úvěrů (Stav: k 31. prosinci)

2005 2006

1

72,4% 58,6%

2005 2006

2

27,4% 38,6%

2005 2006

3

00,0% 00,0%

2005 2006

4

00,2% 02.8% 1 - USD 2 - EUR

3 - GBP

4 - CZK

V meziročním srovnání došlo k relativnímu poklesu stavu úvěrů poskytnutých bankám o téměř 14 procentních bodů. I v roce 2006 se potvrdil dosavadní trend posilování stavu klientských úvěrů z předchozích let. Z hlediska typu dlužníka dále posílil stav odběratelských úvěrů poskytnutých nebankovním subjektům a tento typ úvěrů se s 43,2 % podílem na celkovém stavu úvěrů stal jeho nejvýznamnějším segmentem.

Vývoj podílu jednotlivých typů dlužníků na struktuře úvěrového portfolia

2005 2006

1

15% 11%

2005 2006

2

02% 02%

2005 2006

3

31% 43%

2005 2006

4

46% 36%

2005 2006

5

06% 08%

1 2 3 4 5

-

refinanční přímé dodavatelské přímé odběratelské bankám odběratelů přímé na výrobu pro vývoz

Z hlediska struktury úvěrového portfolia podle ekonomiky cílové země vývozu reprezentuje zůstatek více než 3/4 všech úvěrů (celkem 77 %) úvěry určené na financování vývozu do zemí SNS, zemí s vyspělými ekonomikami mimo Evropskou unii a do zemí se státní (centrálně řízenou) ekonomikou. Zatímco podíl stavu úvěrů na financování vývozu do zemí SNS výrazně vzrostl meziročně z 24,2 % na 34,4 %, podíly všech ostatních skupin zemí meziročně mírně poklesly. Vývoj v roce 2006 odráží vysokou akceleraci zájmu o vývoz do zemí SNS jako takový a schopnost ČEB tento zájem v plné míře uspokojit. Dokazuje také zvýšenou důvěru českých vývozců a bank v partnerské subjekty především na ruském trhu.

15

Vývoj struktury úvěrového portfolia podle typu ekonomiky v cílové zemi vývozu (Stav: k 31. prosinci) 2005 2006

1

04,1% 01,7%

2005 2006

2

08,9% 07,9%

2005 2006

3

14,2% 13,4%

2005 2006

4

24,2% 34,4%

2005 2006

5

23,2% 20,0%

2005 2006

6

25,4% 22,6% 1 2 3 4 5 6

-

země EU přechodové ekonomiky rozvojové ekonomiky země SNS státní ekonomiky vyspělé ekonomiky (mimo EU)

Ruská federace, Turecko a Čínská lidová republika jsou cílovými zeměmi, jejichž podíl na celkovém stavu úvěrů podle cílové země vývozu představuje 68 % z celkového stavu úvěrů (meziroční nárůst o 3 %). Ze zemí s podílem přesahujícím 3 % na celkovém stavu úvěrů zvýšily svůj podíl jen Ruská federace, a to výrazně z 15,8 % na 24,0 %. Přibližně o 1,9 procentního bodu zvýšily svůj celkový podíl země, jejichž podíl na celkovém stavu úvěrů podle cílové země vývozu nepřesahuje 3 %. Detailní strukturu poskytnutých úvěrů podle cílové země vývozu dokumentuje následující graf.

Struktura stavu poskytnutých úvěrů k 31. 12. 2006 podle cílové země vývozu (celkem 17 797 mil. Kč)

23,3%

Ruská federace

22,6%

Turecko

20,0%

ČLR

10,4% 7,5% 5,4% 4,1% 3,5% 3,2%

17 ostatních zemí s podílem pod 3% Írán Bulharsko Ukrajina Filipíny Uzbekistán

Podíl úvěrů poskytnutých MSP na celkovém stavu úvěrů vzrostl meziročně v porovnání s rokem 2005 ze 3,4 % na 5,2 %. Důležité je, že tento nárůst je nejen relativní, ale i absolutní. Vývoj v roce 2006 je důkazem, že ČEB je schopna uspokojit rostoucí poptávku po financování vývozu i ze segmentu MSP bez ohledu, zda se jedná o oblast financování s dotací či bez dotace.

16

Struktura stavu úvěrů

31. 12. 2005

31. 12. 2006

v mil. Kč

podíl v %

v mil. Kč

podíl v %

20 241

100,0%

17 797

100,0%s

z toho MSP celkem

696

3,4%

927

5,2%

z toho z toho financování s dotací

563

2,8%

623

3,5%

z toho z toho financování bez dotace

133

0,6%

304

1,7%

Stav úvěrů celkem

V. Finanční hospodaření, hospodářské výsledky a stav majetku 1. Bilance aktiv a pasív Bilanční suma ČEB dosáhla za rok 2006 částky 25,7 mld. Kč. Objem a struktura bilance jsou dlouhodobě stabilní. Jsou odvozeny od dlouhodobě plánovaného odhadu vývoje aktivních obchodních operací, kterému se přizpůsobuje zdrojová strana bilance. Z celkového objemu zdrojů představují vlastní zdroje 10,03 %, cizí zdroje ve formě závazků vůči finančním institucím i nebankovním subjektům 89,97%. Základním a dlouhodobě stabilním zdrojem financování veškerých obchodních činností ČEB spojených s podporou vývozu jsou emise cizoměnových a korunových dluhopisů. Zdroje získané touto formou vyjádřené v CZK dosáhly výše 16,3 mld. Kč a v současné době pokrývají úvěrové aktivity z více než 90 %. Zdrojovou základnu ČEB dále doplňují dlouhodobé i krátkodobé výpůjčky od bank ve výši zhruba 4,5 mld. Kč a zdroje přijaté od nebankovních subjektů zejména ve formě termínovaných a účelově vázaných vkladů, jež dosahují výše 1,9 mld. Kč. Objem vlastního kapitálu dosáhl částky 2,6 mld. Kč a jeho součástí je výsledek hospodaření banky. Za rok 2006 dosáhla ČEB zisku ve výši 99 mil. Kč. Z hlediska struktury zdrojů došlo v porovnání s předchozím rokem k nárůstu objemu prostředků uložených klienty na účtech termínovaných vkladů, jako jedné z forem zajištění bankou poskytnutých prostředků v rámci podpořeného financování. K navýšení závazků ČEB vůči klientům došlo i v souvislosti se zvýšením prostředků na jejich běžných účtech. Zdroje získané emisí dluhopisů se snížily pouze v korunovém vyjádření v důsledku pohybu kurzu USD vůči CZK v průběhu roku 2006. V meziročním srovnání došlo k výraznějšímu nárůstu ostatních závazků banky, který vyplývá i ze závazku ČEB vůči EGAP k úhradě pojistného ve výši 127 mil. Kč za klienta ČEB.

Pasíva v mil. Kč závazky vůči bankám závazky vůči klientům

Skutečnost

Skutečnost

31. 12 .2005

31. 12. 2006

Meziroční index

1

2

2/1

4 359

4 487

102,94

744

1 933

259,81

finanční deriváty a ostatní závazky z obchodování

8

5

62,50

závazky z emitovaných dluhových cenných papírů

18 173

16 309

89,74

33

327

990,91

splatný daňový závazek

0

40

x

odložený daňový závazek

0

0

0,00

závazky celkem

23 317

23 101

99,07

základní kapitál

1 850

1 850

100,00

33

101

306,06

350

370

105,71

ostatní závazky

nerozdělený zisk rezervní fondy oceňovací rozdíly fond vývozních rizik vlastní kapitál celkem vlastní kapitál a závazky celkem

-1

15

-1 500,00

227

238

104,85

2 459

2 574

104,68

25 776

25 675

99,61

17

Strukturu pasív dokládá následující graf: Struktura pasív ČEB k 31. 12. 2006

64,44%

závazky z emitovaných dluhových cenných papírů

17,73%

závazky vůči bankám

10,17% 7,64% 0,02%

vlastní kapitál závazky vůči klientům finanční deriváty a ostatní závazky z obchodování

Pokud jde o užití zdrojů, rozhodující podíl v aktivech i nadále představují pohledávky z úvěrů, které tvoří téměř 69 % bilanční sumy ČEB. Meziročně došlo ke snížení celkové hodnoty úvěrového portfolia. Výrazný pokles zaznamenaly pohledávky z úvěrů poskytnutých finančním institucím, u kterých se téměř všechny objemově významné úvěrové případy nacházejí ve fázi splácení. Dočasně volné prostředky neumístěné v rámci úvěrové činnosti jsou zhodnocovány formou mezibankovních operací na finančním trhu včetně reverzních repo operací uskutečňovaných s centrální bankou. V průběhu roku 2006 banka přednostně investovala volné finanční prostředky do vysoce bonitních a přitom likvidních cenných papírů. Nárůst prostředků v kategorii ostatních aktiv je spojen s pohledávkami ČEB za klienty, za které ČEB dočasně provedla úhradu pojistného ve prospěch EGAP a které budou ze strany klientů uhrazeny.

Aktiva

Skutečnost

Skutečnost

31. 12. 2005

31. 12. 2006

1

2

hotovost a vklady u centrálních bank

435

371

85,29

státní bezkuponové dluhopisy

448

739

164,96

14 871

12 385

83,28

7 807

9 009

115,40

v mil. Kč

pohledávky za bankami pohledávky za klienty cenné papíry k obchodování

2/1

0

0

0,00

1 157

1 427

123,34

investiční cenné papíry

880

1 056

120,00

- realizovatelné

539

692

128,39

- držené do splatnosti

341

364

106,74

26

17

65,38

8

10

125,00

ostatní aktiva

73

615

842,47

splatná daňová pohledávka

49

0

0,00

odložená daňová pohledávka

22

46

209,09

25 776

25 675

99,61

finanční deriváty

dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek

aktiva celkem

18

Meziroční index

Strukturu pasív dokládá následující graf: Struktura aktiv ČEB k 31.12.2006

48,23%

pohledávky za bankami

35,09% 5,56% 4,11% 2,88% 2,40% 1,44% 0,18% 0,11%

pohledávky za klienty finanční deriváty investiční cenné papíry státní bezkuponové dluhopisy ostatní aktiva hotovost a vklady daňové pohledávky hmotný a nehmotný majetek

2. Tvorba zisku V roce 2006 dosáhla ČEB ve svém hospodaření zisku po zdanění v celkovém objemu 99 mil. Kč. Ve finančním hospodaření ČEB se projevila systémová změna 1 úhrady provozních nákladů, jež ČEB vynakládá na státní podporu vývozu, z části úroků inkasovaných u vybraných úvěrových pohledávek. Na tvorbě zisku se podílí zejména čisté výnosy z poplatků a provizí a dále výnosy z derivátových operací, které slouží ČEB k zajištění proti riziku pohybu devizového kurzu nebo úrokové sazby. Na výši zisku má vliv i relativně nízká potřeba tvorby opravných položek, vyplývající z provedené restrukturalizace klasifikovaných pohledávek a s tím spojené realizace zajišLovacích instrumentů při jejich odpisu. Meziroční pokles úrokových výnosů se týká pouze snížení výnosů z úvěrových obchodů, které je spojeno s poklesem objemu úvěrového portfolia zejména v oblasti úvěrů poskytnutých bankám a dalším poklesem úrokových sazeb. Ztráta vykázaná z poskytování produktů podpořeného financování je v souladu s ustanovením zákona č. 58/1995 Sb., hrazena ze státního rozpočtu. Podle tohoto zákona ztrátu tvoří zejména rozdíly mezi úrokovými výnosy získanými z poskytnutých úvěrů bankovním i nebankovním subjektům a náklady vynaloženými na získání zdrojů na finančním trhu a dále náklady na dodatečnou tvorbu opravných položek k vybraným úvěrovým pohledávkám. ČEB za rok 2006 uplatnila nárok na dotaci ve výši 289 mil. Kč. Struktura hospodářského výsledku v mil. Kč čistý výnos z úroků čistý výnos z poplatků a provizí čistý zisk z obchodování

Skutečnost

Skutečnost

Meziroční index

31. 12. 2005

31. 12. 2006

index

1

2

2/1

37

-70

x

-15

34

x

99

68

68,69

čistý zisk z cenných papírů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

-8

0

x

čistý zisk z investičních cenných papírů

8

0

x

dotace ze státního rozpočtu

116

289

249,14

ztráty ze snížení hodnoty úvěrů

-94

-1

1,06

-169

-187

110,65

-26

133

x

-4

-34

850,00

-30

99

x

ostatní provozní náklady provozní zisk před zdaněním daň z příjmů čistý zisk za účetní období

1 Vyplývající z novely zákona č.58/1995 Sb., o financování a pojiš/ování vývozu se státní podporou

19

VI. Získávání zdrojů na finančních trzích a investování volných zdrojů

1. Získávání zdrojů Na pokrytí výpůjční potřeby v roce 2006 využívala ČEB především zdroje získané z kapitálových a finančních trhů v předchozím období. Primární zdroje hrají ve zdrojové části banky pouze doplňkovou úlohu. Jednotlivá čerpání zaručených zdrojů a operace na mezibankovním trhu byla organizována tak, aby ČEB měla dostatek zdrojů ve vhodné struktuře ke kontinuálnímu plnění svých závazků a zabezpečení nabídky svých služeb českým vývozcům. Novou výpůjční operací v roce 2006 byla smlouva s DEPFA ACS BANK, Dublin, Irsko, o dvoustranné půjčce, na základě které si ČEB půjčila částku 75 miliónů EUR se splatností 7 let. Struktura základních přijatých zdrojů, jež měla ČEB v roce 2006 k dispozici, je následující: ■

CZK 5,5 mld., 10-letá emise dluhopisů na domácím kapitálovém trhu, vedoucí manažer Česká spořitelna, a.s. (červenec 2000),

■

USD 350 mil., 7-letá emise dluhopisů na mezinárodních trzích, vedoucí manažeři Morgan Stanley a Česká spořitelna, a.s. (květen 2002),

■

USD 65 mil., 6-letá amortizovaná půjčka od Depfa Bank (červen 2003), USD 150 mil., 5-letá emise dluhopisů

■

USD 220 mil., 4-letý revolvingový syndikovaný úvěr aranžovaný Bayerische LB a CALYON Bank (květen 2004),

■

EUR 75 mil., 7-letá dvoustranná půjčka od DEPFA ACS Bank (listopad 2006).

na mezinárodních trzích, vedoucí manažeři ABN AMRO Bank a Goldman Sachs (listopad 2003),

Zdroje získané na finančních trzích - stav k 31. 12. 2006 (celkem 19 412 mil. Kč)

84%

emise dluhopisů

16%

přijaté úvěry

Měnová struktura zdrojů získaných ne finančních trzích - stav k 31. 12. 2006 (celkem 19 412 mil. Kč)

20

60%

USD

29%

CZK

11%

EUR

2. Investování volných zdrojů Prostředky základního kapitálu ČEB umísLovala v průběhu roku 2006 do produktů na mezibankovním a kapitálovém trhu. ČEB investovala dle konzervativní strategie prostředky základního kapitálu především do cenných papírů s nízkým úvěrovým rizikem v rámci investičního stupně. ČEB se nezaměřuje na aktivní obchodování s cennými papíry. Nakoupené instrumenty většinou drží do splatnosti. Největší podíl v portfoliu cenných papírů představují investice do státních dluhopisů a pokladničních poukázek, dále pak investice do zahraničních podnikových dluhopisů denominovaných v Kč a investice do hypotéčních zástavních listů. Volné prostředky byly umisLovány na mezibankovním trhu prostřednictvím bankovních depozit a repo operací s ČNB. ČEB tedy v případě operací na mezibankovním trhu vystupovala převážně na straně aktivní. Struktura investování základního kapitálu a rezervních fondů k 31. 12. 2006 ve výši 2 350 mil. Kč je vidět na následujícím grafu.

Struktura investování základního kapitálu a rezervních fondů k 31. 12. 2006

37%

Dluhopisy

30%

Státní pokladníční poukázky

20%

Depo

7% 6%

Repo Hypoteční zástavní listy

Dočasně volné prostředky podpořeného financování byly ukládány na mezibankovním trhu v podobě depozit na převážně krátké periody tak, aby byla zajištěna vysoká likvidita. Krátkodobá potřeba likvidity byla pokryta především z mezibankovního trhu popř. prostřednictvím měnových swapů. V průběhu celého roku 2006 byl v co nejširší míře využíván mezibankovní trh, což napomohlo dále snižovat náklady na financování ČEB. Jako nástroje zajištění před úrokovým a měnovým rizikem využívala ČEB finanční deriváty.


č e s k á

e x p o r t n í


z p r á v a _ 2 0 0 6

D // Textová část výroční zprávy eminenta cenného papíru

I. Řízení rizik Koncepce řízení rizik v ČEB vychází z pravidel obezřetného podnikání nastavených regulátorem ČNB a dále z mezinárodních standardů ve všech oblastech řízení rizik. ČEB při řízení rizik tradičně udržuje princip limitovaného rizikového profilu, který je založen na systému vnitřních limitů pro jednotlivé druhy rizik a produktů. Proces řízení rizik je v ČEB nezávislý na všech jejích obchodních aktivitách. Výkonnou jednotkou pro tento proces je Úsek řízení rizik. Řízením úvěrových rizik spojených s jednotlivými transakcemi je pověřen Odbor řízení úvěrového rizika. Řízením úvěrového rizika na portfoliové úrovni, tržních rizik, operačních rizik, rizika likvidity a rizik spojených s provozem informačních systémů je pověřen Odbor řízení bankovních rizik. Proces řízení rizik je zastřešen představenstvem ČEB, které je pravidelně seznamováno s informacemi o podstupovaném riziku. ČEB v průběhu roku 2006 nepřekročila žádný limit vyhlášený regulátorem ČNB.

1. Úvěrové riziko Úvěrové riziko, tj. riziko ztráty vyplývající ze selhání protistrany tím, že nedostojí svým závazkům podle podmínek smlouvy, na základě které se ČEB stala věřitelem smluvní strany, je řízeno v rámci následujícího systému hodnocení úvěrového rizika: ■

Řízení rizika dlužníka

■

posuzování a monitoring bonity dlužníka, stanovení interního ratingu (tzv. borrower rating), popř. limitu na dlužníka,

■

sledování úvěrové angažovanosti,

■

kontrola, sledování a řešení ohrožených pohledávek, tvorba opravných položek v návaznosti na plnění závazků dlužníka vůči ČEB.

■

Řízení rizika obchodního případu

■

posuzování a monitoring specifických rizik obchodního případu především s ohledem na kvalitu zajištění, stanovení ratingu obchodního případu (tzv. facility rating).

■

Řízení rizika koncentrace

■

sledování teritoriální angažovanosti v jednotlivých zemích z pohledu vzniku cizoměnových finančních toků a země sídla dlužníka a rozložení angažovanosti mezi jednotlivá odvětví, skupiny ratingů obchodních případů a ratingů subjektů.

ČEB v současnosti nevyužívá k minimalizaci úvěrových rizik kreditní deriváty. Pro oblast úvěrových rizik ČEB udržuje ustálený systém řízení, který na denní bázi monitoruje stav rizikových expozic a porovnává je s limity stanovenými regulátorem, resp. limity odvozenými od akceptovatelné míry rizik. V oblasti řízení úvěrových rizik ČEB bude nadále zkvalitňovat systém hodnocení úvěrových rizik. Klasifikované pohledávky podle metodiky ČNB Při běžném podnikání nevyhnutelně vznikají ztráty z úvěrů a jiných úvěrových facilit v důsledku jejich částečné nebo úplné neinkasovatelnosti. Pohledávky, u kterých bylo identifikováno riziko ztráty se zařazují do příslušných kategorií klasifikovaných pohledávek. Výše ztrát, která byla konkrétně zjištěna, se zachycuje jako náklad ve formě opravné položky, čímž dochází ke snížení účetní hodnoty příslušné kategorie pohledávek. Riziko ztráty z podrozvahových položek nebylo identifikováno a proto ČEB netvořila žádné rezervy k podrozvahovým položkám.

22

Přehled kategorií klasifikovaných pohledávek uvádí následující tabulka (údaje jsou v mil. Kč): a) Klasifikace pohledávek za bankami k 31. prosinci 2005

k 31. prosinci 2006

Standardní

12 830

11 246

Sledované

2 041

1 139

0

0

k 31. prosinci 2005

k 31. prosinci 2006

Standardní

5 749

8 375

Sledované

1 682

202

0

334

471

96

Opravné položky b) Klasifikace pohledávek za klienty

Nestandardní Pochybné Ztrátové Opravné položky

24

459

-119

-457

2. Tržní riziko Riziko ztráty vyplývající ze změn tržních faktorů, tj. cen, kurzů a sazeb na finančních trzích. Řízení tržního rizika v ČEB je proces zahrnující identifikování, měření a průběžnou kontrolu využití limitů, analyzování a pravidelné vykazování jednotlivých rizik výborům a vedení ČEB s cílem řídit negativní finanční dopady, ke kterým v důsledku těchto nepříznivých změn tržních cen může dojít. ČEB nepodstupuje akciové a komoditní riziko. Měnové a úrokové riziko je řízeno prostřednictvím následujících metod: ■

Řízení úrokového rizika

■

gapová analýza,

■

durační analýza,

■

analýza faktorů sensitivity, limity v jednotlivých měnách,

■

expozice úrokového rizika, limity v jednotlivých měnách.

■

Řízení měnového rizika

■

analýza faktorů sensitivity, limity v jednotlivých měnách.

■

Řízení souhrnného tržního rizika

■

Value at Risk (VaR) - ČEB používá historickou metodu a kovariančně-varianční metodu na hladině spolehlivosti 99 % s desetidenním výhledem na základě 250-ti denní historie.

ČEB k minimalizaci měnových a úrokových rizik v současnosti využívá termínové a swapové operace. Pro oblast tržních rizik ČEB udržuje ustálený systém řízení, který na denní bázi monitoruje stav rizikových expozic a porovnává je s limity odvozenými od akceptovatelné míry rizik. 3. Riziko likvidity ■

Řízení krátkodobé likvidity na denní bázi probíhá prostřednictvím:

■

gapové analýzy měřící maximální kumulovaný odtok peněžních prostředků a limitů v jednotlivých měnách a časových gapech,

■

poměrových ukazatelů zajišLujících optimální strukturu splatnosti aktiv a pasív.

23

■

Řízení středně a dlouhodobé likvidity na měsíční bázi probíhá prostřednictvím:

■

gapové analýzy měřící maximální kumulovaný odtok peněžních prostředků a limitů v jednotlivých měnách a časových gapech,

■

poměrových ukazatelů a limitů, které zajišLují optimální strukturu splatnosti aktiv a pasív,

■

limitů pro nestabilní zdroje financování zamezujících vysokou koncentraci takových zdrojů.

Pro případ likvidních problémů v rámci mimořádných situací jsou připraveny pohotovostní plány. ČEB neměla v průběhu roku 2006 problémy se zajištěním potřebné likvidity. Pro oblast řízení rizika likvidity ČEB udržuje ustálený systém řízení, který na denní bázi monitoruje stav a výhled likvidity a porovnává je se stanovenými limity.

4. Operační riziko ČEB řídí rizika ztráty způsobená vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru nebo systémů či riziko ztráty vlivem vnějších událostí, včetně rizika ztráty v důsledku porušení či nenaplnění právní normy. Jako základní nástroj pro řízení operačního rizika má ČEB zaveden systém včasného varování založený na soustavě rizikových indikátorů a signálních limitů, které mají upozorňovat na zvýšení pravděpodobnosti nastání události některých operačních rizik. V rámci monitoringu jsou zavedena jednotná pravidla pro sledování událostí operačního rizika.

II. Lidské zdroje 1. Vztahy se zaměstnanci K 31. 12. 2006 bylo v ČEB 114 zaměstnanců, což je o 5 zaměstnanců méně než na konci roku 2005. Jedním z nejvýznamnějších cílů ČEB v oblasti řízení lidských zdrojů je dosažení potřebné úrovně a profesionality zaměstnanců ve všech prováděných činnostech. Vedle toho se ČEB soustřeXuje na získávaní a udržování lidí, kteří mají schopnosti a potenciál dosáhnout vysoké úrovně výkonu, který od nich ČEB očekává. Za účelem dosažení uvedeného cíle ČEB dbá na vnitřní spravedlnost systému odměňování. To znamená, že za stejnou práci stejné hodnoty poskytuje zaměstnancům stejnou mzdu se zřetelem na situaci převládající na trhu práce. Součástí mzdy zaměstnanců ČEB je i variabilní složka. Cílem jejího poskytování je, kromě jiného, motivovat zaměstnance k plnění strategických a finančně - obchodních cílů ČEB ČEB podporuje profesní růst zaměstnanců a rozvoj jejich odborných znalostí prostřednictvím možnosti získat další odborné vzdělávání, jak externí tak i interní. ČEB zaměstnancům rovněž umožňuje účast na jazykové výuce a vedoucím zaměstnancům i na manažerském vzdělávání. Vzdělávání ČEB realizuje na základě plánů osobního rozvoje zaměstnanců. Zaměstnancům ČEB jsou poskytovány zaměstnanecké výhody, které mají přispět k jejich vyšší spokojenosti a stabilizaci v zaměstnání. Některé výhody jsou poskytovány plošně (např. závodní stravování a příspěvek na penzijní připojištění na základě délky trvání pracovního poměru zaměstnance v ČEB), jiné diferencovaně v závislosti od vzniklé situace nebo aktuální potřeby zaměstnance (např. bezúročná půjčka na bytové účely a odměna při životním jubileu). Součástí výhod je i volitelný systém zaměstnaneckých výhod, který zaměstnancům umožňuje zvolit si způsob využití prostředků v něm vyčleněných podle jejich osobní preference (tzv. kafetérie). Zaměstnancům ČEB jsou pravidelně zprostředkovávány informace o hospodářských výsledcích včetně postavení ČEB na finančním trhu České republiky, informace o vnitřních procesových a organizačních změnách v ČEB

24

a o dalších významných skutečnostech prostřednictvím pravidelného zasílání informací o jednáních představenstva a tiskových zpráv. Rovněž jsou organizovány komunikační mítinky vedení ČEB se zaměstnanci. Dalšími nástroji komunikace jsou dny otevřených dveří u generálního ředitele a schránky pro dotazy, náměty a připomínky zaměstnanců. Zaměstnanci ČEB v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, volí své zástupce do dozorčí rady ČEB.

2. Přijaté peněžité a naturální příjmy vedoucích osob a členů orgánů a principy jejich odměňování Vedoucími osobami ve smyslu ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČEB členové jejího představenstva, kteří v souladu se stanovami ČEB řídí činnost ČEB. Zabezpečují obchodní vedení ČEB včetně řádného vedení účetnictví a rozhodují o všech záležitostech ČEB spadajících do jejích působnosti a jsou zároveň vedoucími zaměstnanci ve funkcích generální ředitel a náměstci generálního ředitele. Prokura nebyla v ČEB udělena. Rozhodnutí o odměňování členů představenstva a dozorčí rady za výkon funkce patří do působnosti valné hromady. Členové orgánů ČEB, tj. představenstva a dozorčí rady, peněžité nebo naturální příjmy za výkon těchto funkcí nepobírají. Zásady a způsob odměňování zaměstnanců ČEB upravuje mzdový řád, který schvaluje představenstvo ČEB. Mzdu vedoucích zaměstnanců - členů představenstva, která není mzdou za výkon funkce členů představenstva, tvoří pevná složka mzdy, tj. základní mzda a variabilní složka mzdy, tj. řádné odměny a mimořádné odměny. Mzdu vedoucích zaměstnanců - členů představenstva, a mimořádné odměny vedoucích zaměstnanců - členů představenstva určuje představenstvo v souladu se zásadami stanovenými dozorčí radou. Principy pro stanovení a přiznání odměn ke smluvní mzdě vedoucích zaměstnanců - členů představenstva ČEB, vycházejí ze stanovených úkolů a záměrů rozvoje ČEB a jsou rozděleny do dvou skupin: ■

řádné odměny za celkové naplnění záměrů ČEB (zaměstnavatele), a to po splnění kriterií (zásad) stanovených dozorčí radou při schvalování finančně obchodního plánu na příslušný kalendářní rok. Výše této odměny se stanovuje v % ze smluvní roční mzdy;

■

mimořádné odměny za splnění zvláště významných úkolů pro ČEB.

Mzdu zaměstnanců, kteří jsou členy dozorčí rady, která není mzdou za výkon funkce členů dozorčí rady, tvoří pevná složka mzdy, tj. základní mzda a variabilní složka mzdy, tj. řádné odměny a případně i další složky mzdy v souladu se mzdovým řádem ČEB. Mzdu zaměstnanců, kteří jsou členy dozorčí rady, schvaluje generální ředitel nebo, v případě vedoucích samostatných odborů ČEB, představenstvo ČEB. Řádné odměny zaměstnanců, kteří jsou členy dozorčí rady, schvaluje generální ředitel.

Principy pro stanovení a přiznání odměn ke smluvní mzdě zaměstnanců, kteří jsou členy dozorčí rady ČEB, vycházejí ze stanovených úkolů a záměrů rozvoje ČEB a jsou rozděleny do dvou skupin: ■

Řádné odměny za celkové naplnění záměrů ČEB, a to po vyhodnocení plnění ukazatelů hmotné zainteresovanosti ČEB schválených představenstvem pro příslušný kalendářní rok a po vyhodnocení plnění ukazatelů hodnocení přínosu zaměstnance v příslušném kalendářním roce. Výše této odměny se stanovuje v % ze smluvní měsíční mzdy.

25

■

Řádné odměny za splnění úkolů uložených zaměstnanci v rozpisu ukazatelů přínosu zaměstnance pro příslušný kalendářní rok. Výše této odměny se stanovuje v % ze smluvní měsíční mzdy.

Zaměstnanci ČEB, kteří jsou členy představenstva a dozorčí rady, pobírají od ČEB peněžité a naturální příjmy, a to výhradně z titulu svého pracovního poměru. Příjmy vedoucích zaměstnanců ČEB - členů představenstva činily v roce 2006 celkem 11 571 tis. Kč, z toho peněžité 11 085 tis. Kč a naturální 486 tis. Kč. Peněžité příjmy zaměstnanců ČEB - členů dozorčí rady činily v roce 2006 1 635 tis. Kč. Zaměstnanci ČEB - členové dozorčí rady v roce 2006 nepobírali žádné naturální příjmy. Odměny vyplacené členům představenstva a dozorčí rady uvedené v příloze účetní závěrky auditované externím auditorem se týkají pouze zaměstnanců ČEB a vyplývají plně z pracovně právního vztahu mezi ČEB a zaměstnancem. Členové dozorčí rady, zaměstnanci ústředních orgánů, žádné peněžní a nepeněžní příjmy vyplývající z této funkce podle § 303 odst. 3. zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce nepobírají.

III. Odměny uhrazené auditorům Smlouvu o provedení auditu a dalších služeb má ČEB uzavřenu se společností PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o. (dále jen „PwC”). V roce 2006 bylo na odměnách za poskytnuté služby PwC zaplaceno celkem 2 405 tis. Kč. Z toho za: ■

auditorské služby......................................................................................................................2 124 tis. Kč

■

poradenské služby, semináře a školení a ostatní služby....................................................................281 tis. Kč

IV. Skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni Od rozvahového dne do data sestavení této výroční zprávy se neodehrály žádné významné události mající vliv na účetní závěrku ČEB k 31. prosinci 2006.

V. Předpokládaný vývoj v roce 2007 ■

Hospodaření společnosti

I nadále hlavním cílem ČEB není dosahování maximální výše zisku, ale maximální podpora vývozu v souladu s mezinárodními ujednáními v této oblasti, efektivní využití veřejných prostředků a udržení přiměřené ziskovosti banky. ■

Obchodní cíle

Nárůst stavu úvěrů na hodnotu 23 mld. Kč a dosažení podílu na objemu úvěrů a pohledávek poskytnutých bankovním sektorem v ČR ve výši 1 %. Konkrétní oblastí tohoto cíle, ve které chce ČEB především zvýšit svoji úlohu, je podíl těchto úvěrů a pohledávek v cizí měně. ■

Bankovní licence ČEB

ČEB bude realizovat rozhodnutí svého představenstva a požádá ČNB o rozšíření bankovní licence na oblast obchodníka s cennými papíry emitovanými tuzemskými právnickými osobami, které ČEB umožní nabídnout svým klientům zajišLovací operace proti tržním rizikům. ■

Získávání zdrojů

Doplnění stávajících zdrojů na pokrytí zvýšených potřeb v oblasti bankovních úvěrů formou emise dluhopisů ve formě Private Placement nebo EMTN programu.

26

■

Obchodní politika a obchodní podmínky při poskytování podpořeného financování

ČEB chce při respektování všech nezbytných náležitostí výrazně zjednodušit všeobecné obchodní podmínky („VOP”) tak, aby byl zvýšen klientský komfort. V odůvodněných případech bude ČEB využívat pojištění rizik u jiných pojišLoven. U MSP bude ČEB využívat záruky ČMZRB. Při poskytování úvěrů na investice do výroby pro vývoz s využitím investičního spolufinancování poskytovaného ČMZRB. ■

Zvýšení základního kapitálu v roce 2007

Potřeba zvýšení základního kapitálu bude posouzena ve vazbě na rozvoj obchodních aktivit a dopady zavedení pravidel Basel II s cílem vytvořit podmínky pro vstup do sofistikovanější struktury financování při dodržování pravidel obezřetného podnikání bank. Zvýšení základního kapitálu by v tom případě bylo realizováno z vlastních zdrojů.



struktura

E // Struktura řídicích orgánů České exportní banky, a.s.

1. Představenstvo Do 26. dubna 2006

Předseda

Členové

Ing. Karel Goldemund

Ing. Milena Horčicová, CSc.

Ministerstvo financí


1. místopředseda

Ing. Marie KošLálová, CSc.

Doc. Ing. Václav Petříček, CSc.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Ing. Karel Venera 2. místopředseda

IMinisterstvo zemědělství

Ing. Josef Tauber Česká exportní banka, a.s.

Ing. Pavol Parízek Exportní garanční a pojišLovací společnost, a.s. Ing. Tomáš Husák* Ministerstvo zahraničních věcí Ing. Miroslava Hrnčířová, CSc. Česká exportní banka, a.s.

Od 26. dubna 2006 ** Předseda

Členové

Ing. Josef Tauber

Ing. Karel Tlustý, MBA

Česká exportní banka, a.s.


Místopředseda

Ing. Miroslava Hrnčířová, CSc.

Ing. Miloslav Kubišta


Česká exportní banka, a.s. Ing. Ladislav Dvořák Česká exportní banka, a.s.

* z funkce člena představenstva odstoupil a výkon jeho funkce skončil dnem 28. 3. 2006


2. Dozorčí rada Do 26. dubna 2006 Předseda

Členové

Ing. Martin Tlapa, MBA

Ing. Jiří Šiman


Ministerstvo financí Ing. Jiří Brudňák Česká exportní banka, a.s. Ing. Pavel Kašpar Česká exportní banka, a.s.

Od 26. dubna 2006 Předseda

Členové

Doc. Ing. Václav Petříček, CSc.

Ing. Martin Tlapa, MBA



Místopředseda

Ing. Jiří Šiman

Ing. Karel Goldemund


Ministerstvo financí Ing. Edita Hrdá Ministerstvo zahraničí Ing. Hana Heidlerová - do 4. 12. 2006 Ministerstvo zemědělství Doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc. - od 5. 12. 2006 Ministerstvo zemědělství Ing. Jiří Brudňák Česká exportní banka, a.s. Ing. Pavel Kašpar Česká exportní banka, a.s. Martin Vaic Česká exportní banka, a.s.

eská exportní banka česká exportní banka 30

3. Výkonné vedení ** Ing. Josef Tauber generální ředitel Ing. Miloslav Kubišta náměstek generálního ředitele pro úsek finanční Ing. Karel Tlustý vrchní ředitel úseku řízení rizik od 12. 5. 2006 náměstek generálního ředitele pro úsek řízení rizik Ing. Miroslava Hrnčířová, CSc. náměstkyně generálního ředitele pro úsek obchodu Ing. Ladislav Dvořák náměstek generálního ředitele pro úsek správy obchodů a informační technologie

** v souladu se stanovami ČEB, a.s. platnými od 26.4.2006 se představenstvo skládá z 5 členů, fyzických osob, kteří jsou vedoucími zaměstnanci banky ve výkonných řídicích funkcích;


1. Informace o členech řídicích orgánů České exportní banky, a.s. Představenstvo Ing. Josef Tauber, předseda a generální ředitel České exportní banky, a.s. Narozen 27. 1. 1947 Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 1973 pracoval 28 let v Československé obchodní bance. Zastával zde řadu funkcí: ředitel smluvního odboru (1984 - 1986), ředitel reprezentace ČSOB ve Frankfurtu nad Mohanem, Německo (1986 - 1990), člen představenstva Prager Handelsbank AG, dceřiné banky ČSOB, tamtéž; v letech 1993 - 2001 místopředseda představenstva a vrchní ředitel. V období 2001 - 2003 působil v Interbance, a.s., jako ředitel útvaru restrukturalizací a poradce předsedy představenstva. Generálním ředitelem ČEB, byl jmenován v roce 2003. Je předsedou správní rady Fondu pojištění vkladů, členem Výkonného výboru Mezinárodní asociace pojistitelů vkladů (IADI) a členem prezidia České bankovní asociace. Ing. Miloslav Kubišta, místopředseda, náměstek GŘ - úsek finanční Narozen 19. 9. 1950 Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1974 - 1978 byl zaměstnán ve finančním odboru ČKD DUKLA Praha, v letech 1978 - 1991 pracoval v ústřední státní správě ve finanční oblasti. Poté pracoval v privátní bankovní sféře. V období od roku 1994 do roku 1995 byl zaměstnán v EGAP, a.s. V ČEB pracuje od roku 1995, náměstkem generálního ředitele pro úsek finanční byl jmenován v roce 1996. V současné době není členem orgánů v žádných jiných společnostech. Ing. Karel Tlustý, MBA, člen, náměstek GŘ - úsek řízení rizik Narozen 10. 6. 1968 Absolvent Českého vysokého učení technického v Praze a Sheffield Hallam University. Po ukončení studia pracoval krátce jako marketingový manažer. Od rok 1992 působí v bankovnictví - nejprve v Poštovní bance, a. s., později v Investiční a Poštovní bance, a.s. v oblasti obchodů na finančních trzích, řízení měnové pozice a likvidity banky. V letech 1994 - 1995 byl zaměstnán v EGAP, a.s. Od roku 1995 do současnosti pracuje v ČEB - od roku l997 jako vrchní ředitel úseku řízení rizik; v květnu 2006 byl jmenován náměstkem generálního ředitele pověřený řízením tohoto úseku. V současné době není členem orgánů v žádných jiných společnostech. Ing. Miroslava Hrnčířová, CSc., členka, náměstkyně GŘ - úsek obchodu Narozena 13. 11. 1946 Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze a filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1987 je kandidátkou ekonomických věd. Po ukončení studia byla zaměstnána nejprve v bankovním sektoru, později působila jako ředitelka Ústavu prognózování ČR a vrcholový manažer ve společnostech, zabývajících se poradenstvím. V období 1992 - 1994 byla členkou představenstva a managementu akciové společnosti Tatra Kopřivnice. V ČEB pracuje od roku 1995. V obchodním rejstříku je dosud evidována jako jednatelka společnosti EAST SPACE, s.r.o. Jedná se však o dlouhodobě zcela nefunkční společnost, o jejímž zrušení s likvidací rozhodl Městský soud v Praze dne 31. 1. 2006. Ing. Ladislav Dvořák, člen, náměstek GŘ - úsek správy obchodů a informační technologie Narozen 8. 8. 1943 Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Po ukončení studia pracoval v různých ekonomických a řídicích funkcích v celé řadě institucí a společností, např. jako náměstek ministra financí, generální ředitel a.s. Melantrich nebo náměstek ministra průmyslu a obchodu. Od roku 1999 je náměstkem generálního ředitele ČEB. Je členem dozorčí rady Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR.

32

Dozorčí rada Doc. Ing. Václav Petříček, CSc., předseda Narozen 13. 5. 1944 Absolvent Vysokého učení technického v Brně. Znalosti z matematiky si prohloubil na Přírodovědecké fakultě J.E. Purkyně v Brně. Od roku 1990 je kandidátem ekonomických věd a od roku 2004 docentem v oboru mezinárodní obchod. Od roku 1995 vyučuje na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické Praha. Je členem Vědecké rady Vysoké školy ekonomické Praha, Vědecké rady Fakulty mezinárodních vztahů - Vysoká škola ekonomická Praha, Akademické rady Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Správní rady Českého vysokého učení technického Praha, Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1996 je členem Dozorčí rady Škoda Auto a.s. Je předsedou dozorčí rady EGAP, a.s. Do roku 2004 byl členem Správní rady o.p.s. Corona, kde zřizovatel (Ministerstvo kultury) požádal o výmaz společnosti. Po ukončení studia pracoval krátce v Rubeně Náchod a ve Federaci dětí a mládeže. Od roku 1972 pracuje ve státní správě, od roku 1989 ve funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu sídlícího na adrese Na Františku 32, Praha 1. Předložil čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů. Ing. Karel Goldemund, místopředseda Narozen 23. 2. 1968 Absolvent Vysoké školy zemědělské a English language school. Po ukončení studií byl zaměstnán nejprve v bankovním sektoru. Od roku 1997 působil v PojišLovně České spořitelny jako likvidátor a vedoucí pobočky. V roce 2002 zastával funkci vedoucího střediska ve Vyškovských službách, a.s. V srpnu 2002 nastoupil jako poradce ministra na Ministerstvu financí, k 15. 8. 2005 byl jmenován do funkce náměstka ministra financí. Je členem představenstva ŠKODAEXPORT, a.s. Vykonává funkce místopředsedy dozorčí rady EGAP, a. s., člena dozorčí rady Středočeská energetická, a.s., Západočeská energetika, a.s., Severočeské doly, a. s., ČEPS, a.s. a TECHNOEXPORT akciová společnost pro zahraniční obchod a předsedou správní rady Nadace ČEZ. Z funkce náměstka ministra financí byl odvolán dne 10. 9. 2006. Do 31. 12. 2006 byl v pracovním poměru k Ministerstvu financí se sídlem Letenská 15, Praha 1. Předložil čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů.

Ing. Martin Tlapa, MBA, člen Narozen 28. 9. 1964 Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, fakulty obchodní. V roce 2002 získal titul MBA na ČVUT/Sheffield Hallam University. Po skončení studia pracoval v různých ekonomických funkcích v oblasti vnějších vztahů a zahraničního obchodu, např. jako výkonný ředitel, později náměstek GŘ a nakonec jako generální ředitel CzechTrade. Od roku 2004 zastává funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu sídlícího na adrese Na Františku 32, Praha 1. Do jeho kompetence spadají Sekce evropské integrace, Sekce obchodní politiky a podpory exportu a Licenční správa. Je také předsedou Řídící rady CzechTrade. Vykonává funkci předsedy dozorčí rady Komerční úvěrová pojišLovna EGAP, a.s. a člena dozorčí rady EGAP, a.s. Předložil čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů. Ing. Jiří Šiman, člen Narozen 5. 3. 1958 Absolvent Českého vysokého učení technického v Praze. Po ukončení studia pracoval v oblastech výstavby a projektování, od roku 1986 do současné doby působí na Ministerstvu financí se sídlem Letenská 15, Praha 1 v odboru státního rozpočtu. Je členem dozorčí rady EGAP, a.s., členem dozorčí rady Komerční úvěrové pojišLovny EGAP, a.s. a předsedou výboru Společenství vlastníků bytových jednotek Jičínská, Praha 3. Předložil čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů.

33

Ing. Edita Hrdá, členka Narozena 30. 12. 1963 Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze. Absolvovala další vzdělání na Diplomatické akademii, Madrid (1991 - 1992), na Diplomatické akademii, Vídeň (1992) a German Marshall Fund, USA (1995). V letech 1990 1991 působila v Institutu moderního řízení, Praha na úseku organizace kurzů a konferencí. Od roku 1992 pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí se sídlem Loretánské náměstí 5, Praha 1. Prošla funkcemi desk officer SRN, Rakousko, Švýcarsko (1992), tajemnice 1. náměstka ministra (1993), ředitelky Odboru Latinské Ameriky (1994 - 1996) a ředitelky Odboru střední Evropy, (1996 - 1998). V letech 1999 - 2003 působila jako mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně ČR v Argentině a Paraguayi. Po skončení této mise zastávala funkci ředitelky Odboru mnohostranných ekonomických vztahů (2004), následně pak ředitelky Odboru amerických států (2004 - 2005). Od 1. 1. 2006 je vrchní ředitelkou Sekce ekonomické a kulturní. V současné době je také pověřena zastupováním neobsazené funkce vedoucího sekce ministra. Je členkou dozorčí rady EGAP, a.s. Předložila čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů. Ing. Jiří Brudňák, člen Narozen 22. 3. 1951 Absolvent Českého vysokého učení technického v Praze. Po ukončení studia působil nejdéle v a.s. Škodaexport, kde prošel celou řadu funkcí a svojí kariéru završil jako člen managementu a řídící rady. V současné době pracuje v ČEB jako bankovní expert pro oblast teritoriálních vztahů. Není členem orgánů v žádných jiných společnostech. Ing. Hana Heidlerová, členka Narozena 27. 10. 1954 Absolventka Vysoké školy ekonomické a Leningradského finančně ekonomického institutu. Po ukončení studií pracovala na Federálním ministerstvu financí; v letech 1990 - 1991 připravovala vstup ČR do Světové banky a do Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Od roku 1992 jako vedoucí oddělení mezinárodních finančních institucí zodpovídala za vztahy k MMF, Světové bance a Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Od roku 1993 působila na Ministerstvu financí postupně ve funkcích zástupkyně ředitele odboru Devizového/Finanční politiky/Mezinárodních vztahů, vrchní ředitelka sekce, až do ukončení jednání o vstupu ČR do EU hlavní negociátor Ministerstva financí a ředitelka odboru pro evropskou integraci. Od 1. 12. 2005 pracovala ve funkci náměstkyně ministra zemědělství; v této funkci zodpovídala za sekci strukturální politiky a vnějších vztahů. Působení v této funkci ukončila ve 4. čtvrtletí 2006. Předložila čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů. Doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., člen Narozen 27. 9. 1943 Absolvent VŠZ - provozně-ekonomické fakulty. Po ukončení studií pracoval jako střediskový ekonom JZD Úholičky (1966 - 68), referent pro investiční výstavbu ZNZP Praha (1968 - 69), analytik-programátor Výpočetního ústavu VŠZ (1968 - 76) a pracovník pověřený řízením hospodářské jednotky pro zavádění automatizace řízení na GŘ VHJ STS a OZS Praha - Vinoř (1976 - 80). V té době také zahájil samostatnou výzkumnou činnost. V roce 1981 získal titul kandidáta věd v oboru zemědělské ekonomiky. Od roku 1980 pracoval jako vedoucí oddělení ASŘ ve Výzkumném ústavu ekonomiky zemědělství a výživy a dále prošel různými vedoucími funkcemi v rámci Ústavu racionalizace řízení a práce, Českého institutu agrární ekonomiky a Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. V roce 1998 byl jmenován ředitelem posledně uvedeného ústavu. Od roku 2001 je docentem na České zemědělské univerzitě Praha. Je členem Vědecké rady a Správní rady ČZU, předsednictva České akademie zemědělských věd, redakční rady vědeckého časopisu Zemědělská ekonomika a Českého výboru pro spolupráci s IIASA. Do funkce náměstka ministryně zemědělství byl ustaven v září 2006 se sídlem úřadu v ulici Těšnov 17, Praha 1. Předložil čestné prohlášení, že při výkonu funkce statutárního orgánu ČEB není ve střetu zájmů.

34

Ing. Pavel Kašpar, člen Narozen 9. 8. 1968 Absolvent Českého vysokého učení technického v Praze, fakulty elektrotechnické. Po ukončení studia působil krátce jako vedoucí technik ve společnosti Albico, s.r.o. a od roku 1995 pracuje v ČEB nyní jako ředitel odboru provozu bankovních informačních systémů. Není členem orgánů v žádných jiných společnostech. Martin Vaic, člen Narozen 20. 8. 1982 Má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, v současné době studuje dálkově na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po skončení středoškolského studia v roce 2000 působil v privátní sféře, krátce i na Ministerstvu financí ČR. V ČEB pracuje od roku 2004 jako provozní administrátor. Není členem orgánů v žádných jiných společnostech.


4. Organizační schéma České exportní banky, a.s.

Dozorčí rada Představenstvo Generální ředitel SA - Podpora orgánů banky 0400 - Interní audit

0100 - Kancelář GŘ

0200 - Odbor právní

SA - Strategie, projekty a procesy

SA - Lidské zdroje

0500 - Odbor Mezinárodní vztahy a získávání zdrojů

SA - PR a komunikace a Vnitřní správa

1000 - Úsek finanční

2000 - Úsek řízení rizik

3000 - Úsek obchodu

SA - Metodika a Správa vnitřní předpisové základny, Compliance

4000 - Úsek správy obchodů a informační technologie

1010 - Odbor finančního controllingu

2010 - Odbor řízení bankovních rizik

3010 - Odbor exportního a projektového financování I.

4010 - Odbor vývoje bankovních inf. systémů

1020 - Odbor účetnictví

2020 - Odbor řízení úvěrového rizika

3020 - Odbor exportního a projektového financování II.

4020 - Odbor provozu bankovních inf. systémů

1030 - Odbor Treasury

SA - Správa a vymáhání rizikových pohledávek

SA - Marketing

4030 - Odbor správy obchodů 4040 - Odbor platebního styku

SA - Svodné informace


40


účetní závěrka

■

Výkaz zisku a ztráty - rok končící 31. prosince 2006

Rok končící 31. prosince Poznámka

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

Výnosy z úroků a podobné výnosy

6

1 051

1 222

Náklady na úroky a podobné náklady

6

-1 121

-1 185

Čistý výnos z úroků

6

-70

37

Výnosy z poplatků a provizí

7

42

27

Náklady na poplatky a provize

7

-8

-42

Čistý výnos z poplatků a provizí

7

34

-15

Čistý zisk z obchodování

8

68

99

0

-8

Čistý zisk z cenných papírů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty Čistý zisk z investičních cenných papírů Státní dotace Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů Provozní náklady

31

Čistý zisk/ztráta za účetní období

8 116

9

-1

-94

10

-187

-169

133

-26

Provozní zisk/ztráta před zdaněním Daň z příjmů

0 289

12

-34

-4

99

-30

česká exportní banka česká exportní banka

Příloha uvedená na stranách 47 až 75 tvoří nedílnou součást této účetní závěrky.

42

■

Rozvaha k 31. prosinci 2006

31. prosince Poznámka

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč 435

Aktiva Hotovost a vklady u centrální banky

13

371

Státní bezkuponové dluhopisy

14

739

448


15

12 385

14 871


16

9 009

7 807

Finanční deriváty

17

1 427

1 157

Investiční cenné papíry

18

1 056

880

- realizovatelné

692

539


364

341 26

Dlouhodobý nehmotný majetek

19

17

Dlouhodobý hmotný majetek

20

10

8

Ostatní aktiva

21

615

73

0

49

Splatná daňová pohledávka Odložená daňová pohledávka

26

Aktiva celkem

46

22

25 675

25 776

Závazky Závazky vůči bankám

22

4 487

4 359

Závazky vůči klientům

23

1 933

744


17

5

8

Závazky z emitovaných dluhových cenných papírů

24

16 309

18 173

Ostatní závazky

25

327

33

Splatný daňový závazek Závazky celkem

40

0

23 101

23 317

1 850

1 850

Vlastní kapitál Základní kapitál

27

Nerozdělený zisk

101

33

Rezervní fondy

28

370

350

Fond vývozních rizik

28

238

227

Oceňovací rozdíly

28

15

-1

2 574

2 459

25 675

25 776

Vlastní kapitál celkem Závazky a vlastní kapitál celkem


43

■

Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu za rok končící 31. prosince 2006

Poznámka

Zůstatek k 1. lednu 2005

Základní

Nerozdělený

Zákonný

Fond

Oceňovací

kapitál

zisk

rezervní

vývozních

rozdíly

Celkem

fond

rizik

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

1 750

83

330

227

3

2 393

Změny z oceňovacích rozdílů z realizovatelných aktiv po zdanění

28

Čistý zisk/ztráta za účetní období Celkový vykázaný zisk/ztráta Zvýšení základního kapitálu

27

Příděl do zákonného rezervního fondu Zůstatek k 31. prosinci 2005

0

0

0

0

-4

-4

0

-30

0

0

0

-30

0

-30

0

0

-4

-34

100

0

0

0

0

100

0

-20

20

0

0

0

1 850

33

350

227

-1

2 459

Změny z oceňovacích rozdílů z realizovatelných aktiv po zdanění

28

0

0

0

0

1

1

Změna v zajištění peněžních toků po zdanění

28

0

0

0

0

15

15

Čistý zisk/ztráta za účetní období

0

99

0

0

0

99

Celkový vykázaný zisk/ztráta

0

99

0

0

16

115

Příděl do fondu vývozních rizik

0

-11

0

11

0

0

Příděl do zákonného rezervního fondu

0

-20

20

0

0

0

1 850

101

370

238

15

2 574

Zůstatek k 31. prosinci 2006

česká exportní banka česká exportní banka


44

■

Výkaz peněžních toků - rok končící 31. prosince 2006

Rok končící 31. prosince Poznámka

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

Peněžní toky z provozní činnosti Úroky přijaté Úroky placené Čistý příjem z poplatků a provizí

875

512

-1 055

-1 154

46

22

-107

-1 251

Příjmy z dříve odepsaných pohledávek

0

102

Platby zaměstnancům a dodavatelům

-162

-81

8

-54

-395

-1 904

574

6 673

Čisté příjmy z obchodování a ostatní čisté příjmy

Vratky a úhrady daně z příjmů a ostatních daní Peněžní toky z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a závazcích Změny v provozních aktivech a závazcích Zvýšení (-)/snížení (+) pohledávek za bankami Zvýšení (-)/snížení (+) pohledávek za klienty Zvýšení (-)/snížení (+) ostatních aktiv/závazků Zvýšení (+)/snížení (-) závazků vůči bankám

-630

-837

93

-944

423

-2 336

Zvýšení (+)/snížení (-) závazků vůči klientům

1 242

186

Čisté peněžní toky z provozní činnosti

1 307

838

Peněžní toky z investiční činnosti Nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

-15

-13

Nákup cenných papírů

-1 729

-3 090

Prodej cenných papírů

1 302

1 925

-442

-1 178

0

100

Čisté peněžní toky z investiční činnosti Peněžní toky z financování Příjmy z emitovaných akcií Příjmy z neúčinně upsaného základního kapitálu

17, 31

150

0

Vratka státní dotace

31

0

-194

Čerpání státní dotace

31

271

62

421

-32

-2

-2

1 284

-374

Čisté peněžní toky z finanční činnosti Vliv kurzových rozdílů na stav hotovosti a hotovostních ekvivalentů Čisté zvýšení (+)/snížení (-) hotovosti a hotovostních ekvivalentů Hotovost a hotovostní ekvivalenty na počátku roku

30

2 024

2 398

Hotovost a hotovostní ekvivalenty na konci roku

30

3 308

2 024


45


příloha účetní závěrky

■

Účetní závěrka - rok končící 31. prosince 2006

1 // VŠEOBECNÉ INFORMACE Česká exportní banka, a.s. (dále jen „Banka”) vznikla 1. března 1995. Banka nemá tuzemské ani zahraniční pobočky. Banka je oprávněna poskytovat bankovní služby, které zahrnují především přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů a záruk v českých korunách i cizích měnách, platební styk a zúčtování, obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně, s cennými papíry emitovanými zahraničními vládami a se zahraničními dluhopisy. Hlavním cílem Banky je poskytování státem podpořeného financování českého exportu v souladu s mezinárodními pravidly, a to především poskytování úvěrů a záruk. Jelikož Banka není zaměřena na tvorbu zisku, nesnaží se maximalizovat úrokovou marži a zisk používá přednostně pro doplnění fondů k zabezpečení své činnosti. V souladu s níže uvedeným zákonem je podpořené financování poskytované Bankou podmíněno zajištěním, není-li sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik poskytované Exportní garanční a pojišLovací společností, a.s., Praha 1, Vodičkova 34/701, PSČ 111 21 (dále jen „EGAP”), zcela vlastněnou státem. V souladu se zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišLování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon č. 58/1995 Sb.”) za závazky Banky uvedené v zákoně ručí stát. Podmínkou k provozování podpořeného financování je, že akcie Banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu, zbývající část je ve vlastnictví EGAP. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ministerstev. Představenstvo Banky se skládá z pěti fyzických osob, které jsou vedoucími zaměstnanci Banky. Na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti Banky dohlíží dozorčí rada. Dvě třetiny dozorčí rady volí valná hromada a zbývající třetinu členů dozorčí rady volí zaměstnanci Banky. Banka podléhá regulatorním požadavkům České národní banky (dále jen „ČNB”). Tyto požadavky zahrnují výkazy, limity a ostatní omezení včetně požadavku minimální kapitálové přiměřenosti, klasifikace úvěrů a podrozvahových položek určených k zajištění úvěrového, likvidního, úrokového a měnového rizika. Banka sídlí v Praze 1, Vodičkova 34 č.p. 701, PSČ 111 21. Dluhopisy emitované Bankou jsou obchodované na Lucemburské burze cenných papírů a Burze cenných papírů Praha.

2 // ÚČETNÍ POSTUPY Hlavní účetní postupy použité při přípravě této účetní závěrky jsou uvedeny dále. Tyto postupy byly použity konzistentně pro všechna uvedená období, pokud není uvedeno jinak. (a) Základní zásady Účetní závěrka je sestavena za jednotlivou účetní jednotku v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií (dále jen “EU IFRS”). Účetní závěrka je sestavena na základě ocenění v pořizovacích cenách upraveného o přecenění realizovatelných cenných papírů, finančních nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty a všech smluv o derivátech. Sestavení účetní závěrky v souladu s EU IFRS vyžaduje použití určitých klíčových účetních odhadů. Toto sestavení vyžaduje též úsudek vedení Banky při uplatňování účetních postupů. Oblasti vyžadující vyšší míru subjektivního úsudku nebo komplexnosti, nebo oblasti, kde použité odhady a předpoklady jsou významné z hlediska účetní závěrky, jsou uvedeny v poznámce 4. Použití standardů, pozměňovacích návrhů a výkladů uvedených níže a účinných pro účetní období od 1. ledna 2006 nezpůsobuje podstatné změny v účetních postupech Banky. ■

IAS 19 (změna), Zisky nebo ztráty vyplývající z úprav pojistně-matematických modelů, firemní plány a zveřejnění týkající se skupiny;

■

IAS 21 (změna), Čisté investice ze zahraničních operací;

■

IAS 39 (změna), Peněžní toky z předpovědi vnitroskupinových transakcí v zajišLovacím účetnictví;

■

IAS 39 (změna), Volba reálné hodnoty;

■

IAS 39 a IFRS 4 (změna), Smlouvy o finančních zárukách;

■

IFRS 1 (změna), První aplikace Mezinárodních standardů finančního výkaznictví, a IFRS 6 (změna), Průzkum a oceňování nerostných surovin;

47


■

■

IFRS 6, Průzkum a oceňování nerostných surovin;

■

IFRIC 4, Posouzení, zda ujednání představuje nebo zahrnuje pronájem;

■

IFRIC 5, Práva na podíly na fondech vytvořených na demontáž, ukončení provozu, uvedení do původního stavu a ekologickou likvidaci; a

■

IFRIC 6, Odpovědnost vyplývající z působení na zvláštním trhu s odpadním elektrickým a elektronickým zařízením.

Banka nepřijala standard IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování, který je účinný od 1. ledna 2007, před datem jeho účinnosti a předpokládá, že jeho povinná aplikace nebude znamenat změnu v postupech oceňování a účtování. Dopad změn na výkazy a přílohu z povinné aplikace nelze k datu sestavení této účetní závěrky odhadnout, avšak Banka nepředpokládá žádný dopad na čistý zisk a vlastní kapitál. Banka se dále rozhodla nepřijmout následující standardy a interpretace, které již byly schváleny Evropskou unií, ale ještě nevstoupily v platnost pro účetní období začínající 1. ledna 2006: ■

IFRIC 8, Rozsah IFRS 2 (účinný od 1. května 2006);

■

IFRIC 9, Přehodnocení vložených derivátů (účinný od 1. ledna 2006);

Zavedení těchto interpretací ani zavedení nového IFRS 8, Provozní segmenty a dalších interpretací, dosud neschválených Evropskou unií, nebude mít významný dopad na účetní závěrku Banky v období jejich první aplikace. (b) Vykazování podle segmentů Segment je skupina aktiv a operací související s poskytováním produktů nebo služeb, jejichž rizika a přínosy se liší od ostatních segmentů. Zeměpisný segment souvisí s poskytováním produktů nebo služeb v rámci určitého ekonomického prostředí, jejichž rizika a přínosy se liší od ostatních segmentů v rámci jiných ekonomických prostředí. (c) Cizí měny Funkční měna a měna vykazování Účetní závěrka Banky je vykázána v českých korunách, které jsou pro Banku zároveň funkční měnou (tj. měnou primárního ekonomického prostředí). Transakce a zůstatky Transakce v cizích měnách jsou přepočteny do funkční měny kurzem platným k datu uskutečnění. Zisky a ztráty z kurzových rozdílů vzniklé z vypořádání těchto transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků v cizích měnách jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v řádku Čistý zisk z obchodování. Devizové kurzy české koruny vůči hlavním cizím měnám byly následující: USD

EUR

31. prosince 2006

20,876

27,945

31. prosince 2005

24,588

29,005

(d) Finanční deriváty Banka uzavírá v rámci své běžné činnosti smlouvy na finanční nástroje zahrnující měnově úrokové swapy, dohody o úrokové sazbě („FRA”), měnové swapy a měnové forwardy. Finanční deriváty jsou nejprve zachyceny v rozvaze v reálné hodnotě k datu uzavření a následně jsou oceňovány aktuální reálnou hodnotou. Reálné hodnoty jsou odvozeny z tržních cen a z modelů diskontovaných peněžních toků. Deriváty s kladnou reálnou hodnotou jsou vykázány jako aktiva a deriváty se zápornou reálnou hodnotou jako závazky.

48

■


Reálnou hodnotu derivátu při počátečním zachycení nejlépe vyjadřuje transakční cena (neboli reálná hodnota získaného nebo poskytnutého protiplnění) nebo výpočet založený na oceňovací technice, která pro vstupní parametry používá pouze pozorovatelná tržní data. Pokud je reálná hodnota takto prokázána, Banka vykáže zisk nebo ztrátu okamžitě. V roce 2005 Banka začala klasifikovat určité deriváty jako zajištění reálné hodnoty vykázaných aktiv a závazků. Změny reálných hodnot derivátů klasifikovaných a způsobilých k zajišLování reálné hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty zároveň se související změnou reálné hodnoty zajištěných aktiv a závazků, vztahujících se k danému konkrétnímu riziku, vůči němuž se zajištění uplatňuje. Pokud zajištění nadále nesplňuje kritéria pro zajišLovací účetnictví, úprava účetní hodnoty zajištěného úročeného finančního nástroje se rozpouští průběžně do jeho splatnosti do čistého zisku nebo ztráty. V roce 2006 začala Banka klasifikovat jeden derivát jako zajištění peněžních toků budoucích závazků Banky. Efektivní část změny reálné hodnoty derivátů, které jsou označeny a splňují podmínky klasifikace jako zajištění peněžních toků, se vykazují ve vlastním kapitálu. Zisk nebo ztráta související s neefektivní částí zajištění se vykáže bezprostředně ve výkazu zisku a ztráty v řádku Čistý zisk z obchodování. Částky kumulované ve vlastním kapitálu jsou převedeny do výkazu zisku a ztráty v obdobích, ve kterých zajišLovaná položka ovlivňuje zisk nebo ztrátu. Pokud uplyne doba platnosti zajišLovacího nástroje nebo je tento zajišLovací nástroj prodán, či pokud zajištění již nesplňuje kritéria zajišLovacího účetnictví, souhrnný zisk nebo ztráta ze zajišLovacího nástroje, původně v době účinnosti zajištění zaúčtovaný přímo do vlastního kapitálu, zůstává ve vlastním kapitálu, dokud nedojde k zaúčtování realizace očekávané transakce do výkazu zisku a ztráty. Jestliže se předpokládá, že očekávaná transakce již nenastane, jakýkoli související kumulovaný zisk nebo ztráta plynoucí ze zajišLovacího nástroje, který je zaúčtován přímo ve vlastním kapitálu, je ihned zaúčtován do výkazu zisku a ztráty. (e) Výnosové a nákladové úroky Výnosové a nákladové úroky ze všech finančních nástrojů nesoucích úrok, mimo nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou vykazovány v rámci „úrokových výnosů” a „úrokových nákladů” do výkazu zisku a ztráty metodou efektivní úrokové sazby. Metoda efektivní úrokové sazby je metoda výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a slouží k časovému rozlišení výnosových nebo nákladových úroků do doby splatnosti příslušného aktiva nebo závazku. Efektivní úroková sazba je sazba, která diskontuje budoucí hotovostní toky během očekávané doby životnosti finančního nástroje nebo během relevantní kratší doby, na čistou účetní hodnotu finančního aktiva nebo závazku. Pro stanovení efektivní úrokové sazby Banka stanoví peněžní toky na základě všech smluvních náležitostí finančního nástroje, avšak nebere v úvahu možné budoucí ztráty plynoucí z nesplácení úvěrů. Výpočet zahrnuje veškeré poplatky a platby mezi smluvními stranami, které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakční náklady a veškerá ostatní ážia a diskonty. Pokud je hodnota finančního aktiva v důsledku jeho znehodnocení snížena, je výnos z úroků vykázán s použitím úrokové sazby, která byla použita při diskontování budoucích peněžních toků za účelem zjištění znehodnocení. (f) Výnosy z poplatků a provizí Poplatky a provize se časově rozlišují na akruální bázi po dobu poskytování služby. Závazkové provize u úvěrů, jejichž čerpání je pravděpodobné, jsou časově rozlišeny a vykázány jako úprava efektivní úrokové sazby. Pokud není pravděpodobné, že úvěr bude čerpán, jsou tyto poplatky vykázány jako výnosy rovnoměrně po dobu trvání příslibu. Poplatky za poradenství a služby se vykazují v souladu s příslušnou smlouvou o poskytnutí těchto služeb a obvykle jsou časově rozlišeny. (g) Finanční aktiva Banka rozlišuje svá finanční aktiva do následujících kategorií: finanční aktiva oceňovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, úvěry a pohledávky, realizovatelné cenné papíry a cenné papíry držené do splatnosti. Cenné papíry se klasifikují na základě rozhodnutí vedení při jejich prvotním zaúčtování.

49

■


Finanční aktiva oceňovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty Tato kategorie má dvě podkategorie: aktiva k obchodování a aktiva oceněná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty při pořízení. Finanční aktivum je zařazeno do této kategorie, pokud je pořízeno za účelem prodeje v krátkém období nebo pokud je tak klasifikováno vedením Banky. Deriváty jsou vždy určeny k obchodování, pokud nejsou klasifikovány jako zajišLovací. Veškeré změny reálné hodnoty jsou vykazovány v položce Čistý zisk z obchodování nebo Čistý zisk z cenných papírů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty. V roce 2006 vedení společnosti neoznačilo žádné finanční instrumenty jako finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty. Úvěry a pohledávky Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně stanovenými nebo určitelnými platbami, která nejsou kótována na aktivním trhu, přičemž se nejedná o: ■

ta, která Banka hodlá prodat ihned nebo v blízké budoucnosti a která budou klasifikována jako určená k obchodování, ani ta, která Banka při prvotním zaúčtování zařadí do kategorie nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty;

■

ta, která Banka při prvotním zaúčtování zařadí do kategorie realizovatelných finančních aktiv.

Realizovatelné cenné papíry Realizovatelné cenné papíry jsou aktiva, která mají být držena po neurčitou dobu a která je možné prodat v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů. Cenné papíry držené do splatnosti Cenné papíry držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s danými nebo předpokládanými platbami a s pevnou splatností, které vedení Banky zamýšlí a zároveň je schopno držet až do jejich splatnosti. Pokud by Banka prodala větší než nevýznamný objem aktiv držených do splatnosti, celá kategorie aktiv držených do splatnosti bude reklasifikována jako realizovatelná aktiva. Veškeré nákupy a prodeje finančních aktiv jsou zaúčtovány k datu vypořádání. Finanční aktiva jsou nejprve oceňována reálnou hodnotou včetně transakčních nákladů, s výjimkou finančních nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty. Finanční aktiva jsou odúčtována, jakmile zaniknou práva na inkaso peněžních toků nebo jakmile Banka převede v podstatě všechna rizika a užitky vyplývající z jejich vlastnictví. Finanční závazky jsou odúčtovány, jakmile zaniknou - tj. když je závazek zrušen, splacen nebo pozbude platnosti. Realizovatelné cenné papíry a finanční aktiva oceňovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou následně oceňovány reálnou hodnotou. Cenné papíry držené do splatnosti a Úvěry a pohledávky jsou vykázány v naběhlé hodnotě s použitím metody efektivní úrokové sazby. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty finančních aktiv jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v období, ve kterém nastanou. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů se vykazují přímo ve vlastním kapitálu, dokud není finanční aktivum odúčtováno nebo znehodnoceno. Při znehodnocení se kumulovaný zisk nebo kumulovaná ztráta, které jsou dosud vykázány ve vlastním kapitálu, vykáže ve výkazu zisku a ztráty. Úrok vypočítaný za použití metody efektivní úrokové sazby a kurzové rozdíly z dluhových cenných papírů se však vykazují přímo ve výkazu zisku a ztráty. Reálné hodnoty kótovaných investic jsou založeny na aktuální kotované ceně. Pokud trh pro určité finanční aktivum není aktivní, určuje reálnou hodnotu Banka za použití oceňovacích technik. (h) Zápočet finančních nástrojů Finanční aktiva a závazky se započtou a v rozvaze se vykáže výsledná čistá částka, existuje-li zákonem vynutitelné právo započíst vykázané částky a záměr provést úhradu pouze výsledného rozdílu nebo současně realizovat pohledávku a vypořádat závazek.

50

■


(i) Smlouvy o prodeji a zpětné koupi cenných papírů Finanční aktiva koupená na základě smluv o zpětném prodeji (reverzní repo operace) jsou považována za úvěry poskytnuté jiným bankám nebo klientům. Rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zpětné koupě je považován za úrok a je časově rozlišován po dobu trvání smlouvy s využitím metody efektivní úrokové sazby. Vypůjčené cenné papíry nejsou v účetní závěrce zaúčtovány, pokud nejsou prodány třetím stranám. V tom případě je nákup a prodej cenných papírů zaúčtován spolu s odpovídajícím ziskem nebo ztrátou zachycenou ve výnosu z obchodování. Závazek vrátit tyto cenné papíry je zachycen v reálné hodnotě jako závazek k obchodování. (j) Znehodnocení finančních aktiv Finanční aktiva vykázaná v naběhlé hodnotě Banka čtvrtletně zkoumá, zda existují objektivní důkazy, že finanční aktivum nebo jejich skupina jsou znehodnocené. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv jsou znehodnocené a ztráty plynoucí ze snížení hodnoty existují právě tehdy, pokud se objevily objektivní důkazy o znehodnocení aktiva jako výsledek jedné či více skutečností nastalých po prvotním zachycení aktiva („skutečnost vyvolávající ztrátu”) a tato skutečnost měla dopad na odhad očekávaných budoucích splátek plynoucích z finančního aktiva nebo skupiny aktiv. Objektivní důkazy o znehodnocení finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv zahrnují pozorovatelná data, která má Banka k dispozici o následujících skutečnostech vyvolávajících ztrátu: (i)

významné finanční problémy emitenta nebo dlužníka;

(ii)

porušení smlouvy, např. nesplnění nebo zpoždění plateb úroků a jistiny;

(iii) poskytnutí úlevy dlužníkovi z ekonomických nebo právních důvodů, které se vztahují k finančním problémům dlužníka, kterou by za jiných okolností Banka neposkytla; (iv)

je pravděpodobné, že dlužník vstoupí do konkurzu nebo vyhlásí jinou finanční reorganizaci; nebo

(v)

zanikne aktivní trh pro dané finanční aktivum z důvodu finančních problémů dlužníka.

Banka nejdříve zkoumá, zda existují objektivní důkazy o znehodnocení pro jednotlivá finanční aktiva. Pokud Banka určí, že neexistují žádné objektivní důkazy o znehodnocení pro finanční aktivum posuzované individuálně, zahrnuje Banka toto aktivum do skupiny finančních aktiv se stejnou úvěrovou charakteristikou, pokud takovou skupinu lze vytvořit, a v rámci této skupiny zkoumá případné znehodnocení. Jestliže existuje objektivní důkaz, že došlo ke znehodnocení úvěrů, pohledávek nebo cenných papírů držených do splatnosti, výše ztráty plynoucí ze snížení hodnoty pro aktiva vykázaná v naběhlé hodnotě je vypočítána jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků (vyjma budoucích úvěrových ztrát, které ještě nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva je snížena prostřednictvím opravných položek a výše ztráty ze snížení hodnoty je zachycena ve výkazu zisku a ztráty. Pokud je finanční aktivum úročeno variabilní úrokovou mírou, je diskontní sazba pro měření ztráty plynoucí ze snížení hodnoty aktiva shodná s běžnou efektivní úrokovou mírou vyplývající ze smlouvy. Výpočet současné hodnoty očekávaných budoucích peněžních toků plynoucích ze zajištěných finančních aktiv zohledňuje budoucí peněžní toky, které mohou být výsledkem realizace zajištění po odpočtu nákladů na převzetí a prodej zajištění, aL už je realizace zajištění pravděpodobná či nikoliv. Pro účely stanovení znehodnocení aktiv posuzovaných ve skupině jsou finanční aktiva členěna na základě Bankou prováděného procesu třídění podle druhu aktiva, odvětví, zeměpisného umístění, splatnosti, charakteristiky dlužníka a dalších relevantních faktorů. Tyto parametry jsou relevantní pro odhad budoucích peněžních toků plynoucích z těchto skupin aktiv tím, že zohledňují schopnost dlužníků splácet všechny částky podle smluvních podmínek posuzovaných aktiv. Pokud je úvěr nedobytný, je odepsán proti příslušné opravné položce vyjadřující znehodnocení. Úvěry jsou odepsány po provedení všech žádoucích postupů a po určení výše ztráty. Následné splátky částek, které byly již dříve odepsány, snižují ztráty ze znehodnocení ohrožených úvěrů ve výkazu zisku a ztráty.

51

■


Pokud dojde v následném období ke snížení ztráty plynoucí ze znehodnocení a toto snížení může být objektivně vztaženo ke skutečnosti nastalé poté, co bylo znehodnocení vykázáno (např. zlepšení úvěrového ratingu dlužníka), pak dříve zachycená ztráta plynoucí ze znehodnocení je odúčtována úpravou účtu opravných položek. Výše úpravy je zachycena ve výkazu zisku a ztráty. Realizovatelná finanční aktiva Ke každému rozvahovému dni Banka posuzuje, zda existují objektivní důkazy potvrzující, že hodnota finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv byla snížena. Pokud existují takové důkazy v případě realizovatelných finančních aktiv, kumulovaná ztráta - definovaná jako rozdíl mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou, po odečtení ztráty ze snížení hodnoty tohoto finančního aktiva původně zachyceného ve výsledovce - je vyjmuta z vlastního kapitálu a zachycena ve výsledovce. Jestliže se v následujícím období zvýší reálná hodnota dluhového nástroje klasifikovaného jako realizovatelný a toto zvýšení lze objektivně vztáhnout k události, ke které došlo po zaúčtování ztráty ze snížení hodnoty do zisku nebo ztráty, ztráta ze snížení hodnoty se stornuje se zaúčtováním stornované částky do výsledovky. (k) Dlouhodobý nehmotný majetek Pořízené licence na software jsou aktivovány ve výši nákladů na pořízení a zprovoznění určitého softwaru. Odpisy softwaru jsou účtovány rovnoměrně po dobu jeho předpokládané životnosti v rozmezí 3 - 5 let. (l) Dlouhodobý hmotný majetek Veškerý dlouhodobý hmotný majetek je veden v historických pořizovacích cenách snížených o oprávky. Historická pořizovací cena zahrnuje výdaje, které jsou přímo spojené s pořízením daného majetku. Odpisy dlouhodobého hmotného majetku jsou účtovány rovnoměrně po dobu jejich předpokládané životnosti následujícím způsobem: Počet let Motorová vozidla

4

Nábytek a příslučenství

2-10

Kancelářské vybavení

2-03

Technické zhodnocení je vykázáno v účetní hodnotě aktiva pouze v případech, kdy je pravděpodobné, že Bance poskytne budoucí ekonomické užitky a vzniklé pořizovací náklady jsou spolehlivě měřitelné. Náklady na opravy a udržování jsou zahrnuty do výkazu zisku a ztráty v okamžiku vynaložení. Nedokončený hmotný majetek není odepisován, dokud není příslušný majetek dokončen a uveden do používání. Zisky a ztráty z prodeje hmotného majetku se odvozují od jejich účetní hodnoty a výnosů z prodeje a jsou zahrnuty do ostatních provozních výkonů nebo nákladů. Zůstatková hodnota aktiv a jejich předpokládaná životnost je sledována a případně upravována vždy k datu sestavení účetní závěrky. U dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který se odpisuje, se sleduje, zda nedošlo k trvalému snížení hodnoty. V případě, že účetní hodnota aktiva je vyšší než odhadovaná užitná hodnota, je k takovému aktivu vytvořena opravná položka. Odhadovaná užitná hodnota je vyšší částka z reálné hodnoty aktiva včetně nákladů na prodej a hodnoty používání. (m) Nájem Banka využívá pouze operativní nájem. Náklady spojené s operativním nájmem jsou zahrnovány do nákladů rovnoměrně po dobu platnosti nájemní smlouvy. Při skončení operativního nájmu před dobou vypršení nájmu jsou veškeré smluvní platby nájemci vykázány jako náklad v období skončení operativního nájmu.

52

■


(n) Hotovost a hotovostní ekvivalenty Pro potřeby výkazu peněžních toků jsou hotovost a hotovostní ekvivalenty definovány jako aktiva s méně než tříměsíční splatností a zahrnují běžné účty, vklady u emisní banky, státní bezkupónové dluhopisy, úvěry jiných bank (kromě exportních úvěrů) a krátkodobé státní cenné papíry. V předchozích letech nebyly povinné minimální rezervy u centrálních bank zahrnuty do položky Hotovost a hotovostní ekvivalenty. Tento přístup byl v roce 2006 změněn a všechny zůstatky u centrální banky jsou obsaženy v Hotovosti a hotovostních ekvivalentech. Vedení banky věří, že upravený způsob vykazování podává přesnější informace o finanční pozici Banky. Tato změna byla aplikována zpětně. Dopad této dobrovolné změny účetních postupů se projevil ve zvýšení položky Hotovost a hotovostní ekvivalenty k 31. prosinci 2005 o 3 mil. Kč. Způsob stanovení povinných minimálních rezerv u centrální banky je popsán v poznámce 13. (o) Zaměstnanecké výhody Banka upravuje vnitřními směrnicemi poskytování zaměstnaneckých výhod. Některé výhody jsou poskytovány plošně (např. stravování a penzijní připojištění), jiné diferencovaně v závislosti od vzniklé situace nebo aktuální potřeby zaměstnance (např. bezúročná půjčka na bytové účely a odměna při životním jubileu). Dále Banka poskytuje volitelný systém zaměstnaneckých výhod, který zaměstnancům umožňuje zvolit si způsob využití prostředků v něm vyčleněných podle jejich osobní preference. Banka provádí odvody do státního rozpočtu k financování státního důchodového systému z příspěvků sociálního pojištění od zaměstnanců a Banky, které jsou odvozeny z hrubé mzdy. Náklady sociálního pojištění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejném období jako související mzdové náklady. Banka dále poskytuje svým zaměstnancům penzijní připojištění na základě příspěvkově definovaného plánu, které je odstupňováno podle délky pracovního poměru. Příspěvky jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku poskytnutí. (p) Zdanění a odložená daň Odložená daň se vykazuje s použitím úplné závazkové metody z přechodných rozdílů mezi daňovou hodnotou aktiv a závazků a jejich účetní hodnotou. Ke stanovení odložené daně z příjmu se používají zákonné sazby schválené k rozvahovému dni vztahující se k období, v němž se očekává realizace odložené daňové pohledávky nebo vypořádání odloženého daňového závazku. Významné přechodné rozdíly vznikají z odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a rozdílného daňového zachycení výnosů z poplatků. Odložená daň vztahující se k přecenění položek účtovaných do vlastního kapitálu, je rovněž účtována do vlastního kapitálu a je následně zaúčtována do výkazu zisku a ztráty společně s odloženým ziskem či ztrátou. Odložená daňová pohledávka je vykázána, pokud je pravděpodobné, že ji bude možné realizovat proti očekávaným zdanitelným ziskům v budoucnosti. Splatný daňový závazek se vykazuje podle platných daňových zákonů České republiky jako náklad v období, ve kterém vznikne zdanitelný zisk. (q) Výpůjčky Výpůjčky se prvotně vykazují v reálné hodnotě přijatého protiplnění po odpočtu souvisejících transakčních nákladů. Výpůjčky se následně vykazují v naběhlé hodnotě, veškeré rozdíly mezi očekávanou hodnotou budoucích finančních toků a reálnou hodnotou při pořízení se vykazují s použitím metody efektivní úrokové sazby po dobu výpůjčky. (r) Základní kapitál Kmenové akcie se vykazují ve vlastním kapitálu ve výši zapsané v obchodním rejstříku. Další náklady přímo související s vydáním nových akcií jsou uvedeny jako snížení nerozděleného zisku po zohlednění vlivu daně.

53

■


(s) Dotace ze státního rozpočtu Na úhradu ztráty vyplývající z provozování podpořeného financování jsou v souladu se Zákonem č. 58/1995 Sb. poskytovány Bance dotace ze státního rozpočtu. Dotované ztráty jsou tvořeny jako souhrn těchto položek: ■

skutečné úrokové výnosy obdržené bankou z poskytování dlouhodobého podpořeného financování (snížené o fixní přirážku ve výši 100 bazických bodů),

■

plus úrokové výnosy z krátkodobých investic volných finančních zdrojů plynoucích z podpořeného financování,

■

mínus skutečné úrokové náklady z těchto zdrojů,

■

mínus související poplatky zaplacené v souvislosti se získáním těchto zdrojů,

■

mínus opravné položky a rezervy, a

■

mínus rozdíl mezi výnosy z operací s finančními deriváty a náklady spojenými s těmito operacemi, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly Bankou vynaloženy při získávání finančních zdrojů.

Výnos z dotace ze státního rozpočtu se vykazuje v období, kdy ztráta nastane. Nárok na přijetí dotace se vykazuje jako ostatní pohledávky v okamžiku, kdy je tato dotace prakticky jistá. Závazky z titulu vracení státní dotace, které mohou zejména vznikat z rozpuštění opravných položek k úvěrům krytým státní dotací, se vykazují, pokud se jejich splacení stane pravděpodobné. (t) Rezervy Rezervy na restrukturalizační náklady a právní nároky se vykazují, jestliže má Banka současný právní nebo mimosmluvní závazek, který je výsledkem minulých událostí, je pravděpodobné, že k vypořádání závazku bude nezbytné odčerpání prostředků a může být proveden spolehlivý odhad výše závazku. (u) Finanční záruky, úvěrové přísliby, přijaté záruky a zajištění Banka vystupuje také jako výstavce finančních záruk. Smlouvy o finančních zárukách jsou smluvní vztahy, které určují, že výstavce určenou platbou odškodní vlastníka záruky za utrpěnou ztrátu, způsobenou neschopností dlužníka zaplatit v době splatnosti, v souladu s podmínkami dluhového nástroje. Takové finanční záruky jsou poskytovány Bankou jménem klienta k zabezpečení jeho finančních závazků. Finanční záruky jsou nejprve vykázány v účetní závěrce v reálné hodnotě k datu poskytnutí. Následně jsou závazky Banky z těchto záruk oceněny v hodnotě celkového poplatku, snížené o lineární umoření poplatku do výkazu zisku a ztráty po dobu trvání záruky nebo nejlepšího odhadu nákladů, které by bylo třeba vynaložit k uspokojení plnění ze záruky k rozvahovému dni, je-li tento náklad vyšší. Tyto odhady jsou stanoveny na základě zkušeností s podobnými transakcemi a historií minulých ztrát a doplněny rozhodnutím managementu. Jakékoliv zvýšení závazku vztahující se k záruce je zaúčtováno do výkazu zisku a ztráty. Banka vstupuje do podmíněných ekonomických vztahů především poskytováním úvěrových příslibů. Banka zároveň akceptuje jako zajištění záruky jiných bank a zástavy klientů. Důležitou složkou podmíněných aktiv jsou pojištění exportních rizik sjednaná ve prospěch Banky. Tyto kolaterály nejsou vykazovány jako aktiva, ale jsou pozitivně zohledněny při oceňování úvěrů. Pokud je Banka pojištěna pro případ selhání úvěru, zachytí v aktivech pohledávku za pojišLovnou v okamžiku vzniku pojistné události. (v) Spřízněné osoby Banka se při identifikaci vztahů, transakcí a nevyrovnaných zůstatků se spřízněnými osobami řídí následujícími pravidly. Osoba je spřízněná, jestliže: ■

přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně ovládá Banku nebo je pod společným ovládáním stejné ovládající osoby Banky,

■

je vrcholovým vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu Banky,

54

■


■

je vrcholovým vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu ovládající osoby Banky,

■

je blízkým členem rodiny vrcholového vedoucího zaměstnance nebo člena orgánu Banky, který s ním vede společnou domácnost;

Při určování spřízněných osob je kladen důraz především na podstatu vztahu s danou osobou, nikoliv pouze na právní formu.

3 // FINANČNÍ RIZIKO (a) Strategie pro užívání finančních nástrojů Užívání finančních nástrojů a derivátů vyplývá z hlavní činnosti Banky. Banka financuje exportní úvěry vydáváním dluhopisů a ze získaných dlouhodobých výpůjček, doplňkovým zdrojem jsou krátkodobé výpůjčky na mezibankovním trhu. Jelikož Banka není zaměřena na maximalizaci tvorby zisku, nesnaží se maximalizovat úrokovou marži (viz poznámka 1). Na pokrytí úrokových a kurzových rozdílů Banka používá deriváty. Banka ukládá volné prostředky u ostatních bank za fixní sazbu na různě dlouhou dobu. Klientská depozita Banka používá jako zástavu k úvěrům a jako prostředek financování exportních úvěrů. Banka rovněž poskytuje úvěry subjektům z řad komerční klientely se širokou škálou úvěrové bonity. Tyto angažovanosti zahrnují nejenom půjčky a úvěry vykázané v rozvaze, ale Banka uzavírá také záruky a jiné závazky. Banka většinou neobchoduje s finančními nástroji včetně derivátů na burzovních a mimoburzovních trzích s cílem využít krátkodobých pohybů kurzů zahraničních měn a úrokových sazeb. Představenstvo stanovuje limity obchodování omezující výši angažovanosti pro všechny denní tržní pozice. Kromě specifických zajišLovacích nástrojů jsou angažovanosti v zahraniční měně a úrokové angažovanosti obvykle vyrovnávány protipozicemi, jejichž prostřednictvím je zajišLována kontrola variability čistých částek hotovosti, nutných k uzavření tržních pozic. Za účelem minimalizace dopadů změn reálné hodnoty do výsledků, aplikuje Banka na vybrané deriváty zajišLovací účetnictví. Banka zajišLuje část vlastního úrokového rizika, vyplývajícího z potenciálního snížení reálné hodnoty aktiv nebo zvýšení reálné hodnoty závazků v české i cizí měně, prostřednictvím úrokových swapů, FRA, měnových derivátů a měnově úrokových swapů. (b) Úvěrové riziko Banka je vystavena úvěrovému riziku spočívajícímu v tom, že protistrana nebude schopna uhradit splatné částky v plné výši. Opravné položky na znehodnocení úvěrů jsou vytvářeny čtvrtletně. Banka strukturuje úrovně podstupovaného úvěrového rizika stanovováním limitů na množství přijatelného rizika ve vztahu k jednomu dlužníkovi nebo skupině dlužníků, k zeměpisnému segmentu z pohledu původu finančních toků a země sídla dlužníka, odvětvové koncentrace a koncentrace v jednotlivých ratingových kategoriích. Ke snížení úvěrového rizika používá Banka v souladu s ustanoveními zákona č. 58/1995 Sb., pojištění EGAP. Tato rizika jsou monitorována měsíčně a přezkoumána jednou ročně. Limity úvěrového rizika jsou schvalovány Úvěrovým výborem v rámci delegování pravomocí představenstva. Úvěrová angažovanost vůči jednomu dlužníkovi nebo jedné ekonomicky spjaté skupině dlužníků je omezena limity na rozvahové a podrozvahové položky. Úvěrová angažovanost vůči bankám a obchodníkům je dále omezena limity settlement risku. Významné koncentrace úvěrového rizika vůči jednomu dlužníkovi nebo skupině dlužníků, kde pravděpodobnost selhání je ovlivněna společným faktorem rizika (teritorium, odvětví, rating obchodního případu, rating subjektu), jsou omezeny limity koncentrace. Denně je sledována aktuální pozice vůči limitům úvěrového rizika. Podstupování úvěrového rizika je řízeno pravidelnými analýzami schopnosti dlužníků a potenciálních dlužníků dostát svým závazkům z titulu jistiny i úroku. Úvěrové riziko je také zčásti řízeno pojištěním EGAP, přijímáním zástav a bankovních a firemních záruk.

55

■


Deriváty Úvěrové riziko vyplývající z otevřených derivátových pozic je řízeno v rámci celkových úvěrových limitů na jednotlivé dlužníky, a to objemově i termínově. Na úvěrové riziko vyplývající z těchto nástrojů se obvykle nepřijímají zástavy ani jiné záruky. Ve výjimečných případech je použit finanční kolaterál ve formě přijatého depozita úročeného základní úrokovou sazbou dané měny. Úvěrové přísliby Hlavním účelem těchto nástrojů je zajistit, aby měl klient včas k dispozici požadované prostředky. Záruky a pohotovostní akreditivy, které představují neodvolatelné záruky, že Banka uhradí závazky klienta vůči třetím stranám v případě neschopnosti klienta tyto závazky plnit, nesou stejné úvěrové riziko jako úvěry. Dokumentární akreditivy, které představují písemné závazky Banky v zastoupení klienta, opravňující třetí stranu k vystavování inkasních požadavků na Banku až do výše stanovené částky v souladu s konkrétními podmínkami, jsou zajištěny příslušnými dodávkami zboží, k nimž se vztahují; z tohoto důvodu jsou méně rizikové než přímé výpůjčky. Přísliby poskytnutí úvěru představují nepoužitou část schválených úvěrových linek ve formě úvěrů, garancí a akreditivů. Pokud jde o úvěrové riziko vyplývající z příslibů poskytnutí úvěrů, podstupuje Banka potenciální riziko ztráty, rovnající se celkové výši nevyužitých příslibů. Pravděpodobná výše ztráty je však nižší než celková výše nevyužitých příslibů vzhledem k tomu, že většina příslibů poskytnutí úvěrů je závislá na tom, zda klienti dodrží konkrétní úvěrové podmínky. Banka sleduje dobu platnosti úvěrových příslibů vzhledem k tomu, že dlouhodobější přísliby zpravidla představují vyšší úvěrové riziko než přísliby krátkodobé. (c) Územní koncentrace aktiv, závazků, výnosů a podrozvahových položek Tato poznámka zahrnuje vykazování úvěrového rizika dle IAS 32, vykazování územní koncentrace aktiv, pasív a podrozvahových položek dle IAS 30 a vykazování segmentů dle IAS 14. Výnosy, celková aktiva, celkové závazky, úvěrové přísliby a záruky jsou obecně alokovány podle států, v nichž sídlí příslušné protistrany. Investiční výdaje jsou alokovány podle území, ve kterém se nachází příslušné budovy a příslušenství.

Aktiva

Závazky

Úvěrové

celkem

celkem

přísliby

Výnosy

Investiční výdaje

a záruky mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

Česká republika

7 336

Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Moldávie

4 735

7 819

6 655

-292

12

158

5 840

-68

0

Ostatní evropské státy Turecko

5 477

15 107

1 089

2 539

0

3 593

0

0

-376

Čínská lidová republika

0

3 069

0

0

-494

0

Íránská islámská republika

913

0

50

-110

0

Ázerbajdžán, Tádžikistán, Mongolsko

512

17

2 557

-38

0

40

0

0

0

0

25 675

23 101

16 191

1 161

12

Česká republika

7 664

7 967

4 409

497

13


3 930

154

135

270

0

Ostatní evropské státy

3 412

15 187

0

-1 134

0

Turecko

4 656

0

7

805

0


4 646

0

0

717

0

Íránská islámská republika

1 378

0

59

183

0

Ázerbajdžán, Tádžikistán

52

9

71

4

0

Severní Amerika, Japonsko

38

0

0

6

0

25 776

23 317

4 681

1 348

13

K 31. prosinci 2006

Severní Amerika, Japonsko K 31. prosinci 2005

56

■


Přestože Banka podniká v oblasti exportního financování na celosvětové úrovni, je zaměřena na sedm hlavních zeměpisných celků. Úvěrové riziko Banky je koncentrováno do těchto oblastí. Sídlem Banky je Česká republika, která je zároveň hlavní oblastí aktivit Banky. Dalšími významnými oblastmi, kde je Banka vystavena úvěrovému riziku, jsou Turecko, Čínská lidová republika, Ruská federace, Ukrajina a Bělorusko. Jako aktivní účastník mezinárodních bankovních trhů má Banka významnou koncentraci úvěrového rizika i v ostatních finančních institucích. Celkem je Banka vystavena úvěrovému riziku vůči finančním institucím k 31. prosinci 2006 ve výši 10 377 mil. Kč (2005: 14 220 mil. Kč), z nichž 1 427 mil. Kč (2005: 1 157 mil. Kč) tvořily finanční deriváty. Územní koncentrace rizika úvěrů bankám a klientům a reverzních repo operací byla následující: 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

%

mil. Kč

%

Česká republika

3 767

21

5 016

24


4 705

26

3 927

19

Ostatní evropské státy

1 521

9

1 195

6

Turecko

3 593

20

4 656

22


3 069

17

4 646

22

913

5

1 378

7

Íránská islámská republika Ázerbajdžán, Tádžikistán

390

2

51

0

17 958

100

20 869

100

(d) Tržní riziko Banka je vystavena tržním rizikům. Tato tržní rizika vyplývají z otevřených pozic v oblasti úrokových a měnových produktů, které podléhají všeobecným i specifickým pohybům trhu. Banka používá metodu „Value at Risk” (dále jen „VAR”) k odhadu tržního rizika svých pozic a maximální očekávané ztráty na základě počtu předpokladů pro změny tržních podmínek. Představenstvo stanovuje akceptovatelnou míru rizika, od které jsou odvozeny všechny limity pro řízení tržních rizik. Aktuální pozice vůči limitům je sledována denně odborem řízení bankovních rizik. Tento přístup však nezabraňuje ztrátám mimo stanovené limity v případě významnějších pohybů trhu. Banka používá k výpočtu VAR parametrický model, který popisuje vzájemné závislosti mezi rizikovými faktory pomocí kovarianční matice. Pravidelně je prováděno zpětné testování modelu VAR a přehodnocení výchozích parametrů tak, aby bylo dosahováno 99% hladiny spolehlivosti. V dubnu 2006 Banka přešla z VAR počítaného na jeden den dopředu na hladině spolehlivosti 95 % na VAR počítaný na deset dní dopředu na hladině spolehlivosti 99 %. Hodnoty VAR za rok 2005 byly přepočteny metodikou roku 2006 pro zajištění srovnatelnosti. Všechny hodnoty VAR jsou shrnuty v následující tabulce : Hodnoty VAR 100 dní VAR mil. Kč

12 měsíců do 31. prosince 2006


Průměrná

Nejvyšší

Nejnižší

Průměrná

Nejvyšší

Nejnižší

Úrokové riziko

50,64

90,27

25,29

71,80

121,80

29,75

Měnové riziko

1,19

3,35

0,32

1,53

5,19

0,29

50,29

90,19

25,23

71,74

121,85

29,34

VAR celkem 260 dní VAR mil. Kč



Průměrná

Nejvyšší

Nejnižší

Průměrná

Nejvyšší

Nejnižší

Úrokové riziko

50,36

76,43

38,15

59,80

103,11

41,30

Měnové riziko

1,22

3,33

0,39

1,38

4,69

0,19

49,97

76,30

37,64

59,73

103,14

40,96

VAR celkem

e) Měnové riziko Banka je vystavena riziku vyplývajícímu z pohybů aktuálních devizových kurzů na její finanční pozici a peněžní toky. Měnové riziko je řízeno analýzou faktorů měnové sensitivity a VAR, pro které je stanovena soustava limitů omezující potencionální expozici.

57

■


Velikost otevřené měnové pozice se denně odráží v kapitálovém požadavku, který Banka tvoří s ohledem na toto riziko. Níže uvedená tabulka shrnuje angažovanost Banky z hlediska měnového rizika k 31. prosinci 2006 a 2005. Tabulka obsahuje aktiva a závazky Banky v účetní hodnotě, v členění podle jednotlivých měn. Čistá podrozvahová pozice představuje angažovanost vůči měnovému riziku, vyplývajícímu z měnových derivátů, které jsou využívány především ke snižování rozvahového měnového rizika Banky. Koncentrace aktiv, závazků a podrozvahových položek: K 31. prosinci 2006

CZK

USD

EUR

Ostatní

Celkem

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

Hotovost a vklady u centrálních bank

371

0

0

0

371


739

0

0

0

739


750

9 476

2 155

4

12 385 9 009

Aktiva


42

4 210

4 751

6


1 391

0

36

0

1 427


1 056

0

0

0

1 056

- realizovatelné

692

0

0

0

692


364

364

0

0

0

Dlouhodobý nehmotný majetek

17

0

0

0

17

Dlouhodobý hmotný majetek

10

0

0

0

10

196

114

350

1

661

4 572

13 800

7 292

11

25 675

0

2 240

2 247

0

4 487

308

742

883

0

1 933

5

0

0

0

5

5 664

10 645

0

0

16 309

Ostatní aktiva včetně daně Aktiva celkem Závazky Závazky vůči bankám Závazky vůči klientům Finanční deriváty Emitované dluhopisy Ostatní závazky včetně daně Závazky celkem Čistá rozvahová pozice

362

4

1

0

367

6 339

13 631

3 131

0

23 101

-1 767

169

4 161

11

2 574

Měnový forward

5 622

-110

-4 124

0

1 388

Čistá měnová pozice

3 855

59

37

11

3 962

K 31. prosinci 2005 Aktiva celkem

4 200

15 938

5 626

12

25 776

Závazky celkem

6 045

15 930

1 342

0

23 317

Čistá rozvahová pozice

-1 845

8

4 284

12

2 459

Měnový forward

5 500

0

-4 351

0

1 149

Čistá měnová pozice

3 655

8

-67

12

3 608

(f) Úrokové riziko peněžních toků a reálné hodnoty Banka je vystavena úrokovému riziku vzhledem ke skutečnosti, že úročená aktiva a pasiva mají různé splatnosti nebo termíny změny/úpravy úrokových sazeb. V případě proměnlivých úrokových sazeb je Banka vystavena bazickému riziku, které je dáno rozdílem v mechanismu úpravy jednotlivých typů úrokových sazeb, především LIBOR, EURIBOR a případně PRIBOR. Aktivity v oblasti řízení úrokového rizika mají za cíl minimalizovat citlivost Banky na změny úrokových sazeb. Při získávání zdrojů Banky formou vydávání dluhopisů a syndikovaných úvěrů volí Banka v souladu se strategií řízení tržních rizik schválenou představenstvem takovou strukturu zdrojů, aby nedocházelo k výrazným rozdílům mezi durací úrokově citlivých aktiv a závazků. Úrokové deriváty jsou používány ke snižování nesouladu mezi úrokovou citlivostí aktiv a pasív. Tyto transakce jsou uzavírány v souladu se strategií řízení rizik schválenou představenstvem tak, aby snižovaly úrokové riziko Banky.

58

■


Následující tabulka shrnuje vystavení Banky úrokovému riziku. V tabulce jsou uvedena aktiva a závazky Banky v účetní hodnotě podle smluvního data přecenění nebo data splatnosti, nastalo-li dříve. Z důvodu očekávaného předčasného splacení nebo nedefinovaných splatností jsou některá aktiva nebo závazky alokovány do jednotlivých období na základě odborného odhadu.

K 31. prosinci 2006

Do 1 měsíce

1-3 měsíce

3-12 měsíce

1- 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč 371

Aktiva Hotovost a vklady u centrálních bank

371

0

0

0

0

0


200

392

147

0

0

0

739

3 130

1 371

1 790

5 988

106

0

12 385

933

1 258

1 661

3 299

1 855

3

9 009

Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Finanční deriváty

8

0

5

1 394

20

0

1 427


0

391

107

451

107

0

1 056

- realizovatelné

0

386

106

149

51

0

692


0

5

1

302

56

0

364

Ostatní aktiva

314

72

2

122

0

178

688

Aktiva celkem

4 956

3 484

3 712

11 254

2 088

181

25 675

Závazky vůči bankám

1 386

0

364

676

2 061

0

4 487


1 933

Závazky 1 673

260

0

0

0

0


0

0

0

5

0

0

5

Emitované dluhopisy

0

0

452

15 857

0

0

16 309

Ostatní závazky

0

0

0

3

0

364

367

Závazky celkem

3 059

260

816

16 541

2 061

364

23 101

1 897

3 224

2 896

-5 287

27

Do 1 měsíce

1-3 měsíce

3-12 měsíce

1- 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč 435

Otevřená rozvahová pozice z hlediska úrokového rizika

K 31. prosinci 2005 Aktiva

Hotovost a vklady u centrálních bank Státní bezkuponové dluhopisy Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Finanční deriváty Investiční cenné papíry - realizovatelné - držené do splatnosti

435

0

0

0

0

0

0

399

49

0

0

0

448

1 894

1 117

2 329

8 915

616

0

14 871

736

938

1 542

2 124

2 467

0

7 807 1 157

0

0

7

1 150

0

0

83

389

96

255

57

0

880

0

385

54

100

0

0

539

83

4

42

155

57

0

341

Ostatní aktiva

0

0

0

1

0

177

178

Aktiva celkem

3 148

2 843

4 023

12 445

3 140

177

25 776

2 163

436

568

1 192

0

0

4 359 744

Závazky Závazky vůči bankám Závazky vůči klientům

536

208

0

0

0

0


0

0

0

8

0

0

8


0

0

500

17 673

0

0

18 173

Ostatní závazky

0

0

0

2

2

29

33

Závazky celkem

2 699

644

1 068

18 875

2

29

23 317

449

2 199

2 955

-6 430

3 138

Otevřená rozvahová pozice z hlediska úrokového rizika

59

■


Níže uvedená tabulka shrnuje efektivní úrokové sazby v členění podle nejvýznamnějších měn u následujících úročitelných finančních nástrojů ke konci roku: K 31. prosinci 2006

CZK

USD

EUR

%

%

%

Aktiva Pohledávky za bankami

2,44

4,98

5,73


3,95

7,09

4,54


3,55

0,00

0,00


0,00

2,61

3,92


2,34

4,54

3,16


6,98

5,43

0,00

Závazky

K 31. prosinci 2005 Aktiva Pohledávky za bankami

2,12

5,05

5,76


3,91

7,45

3,67


3,05

0,00

0,00


2,05

4,35

2,40


0,00

3,32

1,26


6,98

5,43

0,00

Závazky

(g) Riziko likvidity Riziko likvidity vzniká z typu financování aktivit Banky a řízení jejich pozic. Zahrnuje jak riziko schopnosti financovat aktiva Banky nástroji s vhodnou splatností, tak i schopnost Banky zlikvidnit/prodat aktiva za přijatelnou cenu v přijatelném časovém horizontu. Banka má přístup k diverzifikovaným zdrojům financování. Zdroje financování sestávají z vydaných dluhopisů, syndikovaných úvěrů z mezinárodních finančních trhů, ostatních vkladů a také z vlastního kapitálu Banky. Tato diverzifikace dává Bance flexibilitu a omezuje její závislost na jednom zdroji financování. Banka pravidelně vyhodnocuje riziko likvidity, a to zejména monitorováním změn ve struktuře financování. Banka dále drží jako součást své strategie řízení rizika likvidity část aktiv ve vysoce likvidních prostředcích jako státní pokladniční poukázky a obdobné dluhopisy. Následující tabulka analyzuje aktiva a závazky Banky v členění do kategorií splatnosti podle doby, která k rozvahovému dni zbývá do smluvního termínu splatnosti. K 31. prosinci 2006

Do 1 měsíce

1-3 měsíce

3-12 měsíce

1- 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč 371

Aktiva Hotovost a vklady u centrálních bank

371

0

0

0

0

0


200

392

147

0

0

0

739

3 127

1 271

1 791

6 089

107

0

12 385

139

455

1 176

4 972

2 264

3

9 009

Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Derivátové finanční nástroje

8

0

5

1 394

20

0

1 427


0

11

4

831

210

0

1 056

- realizovatelné

0

6

3

529

154

0

692


0

5

1

302

56

0

364

Ostatní aktiva

314

72

2

122

0

178

688

Aktiva celkem

4 159

2 201

3 125

13 408

2 601

181

25 675

60

■


K 31. prosinci 2006

Do 1 měsíce

1-3 měsíce

3-12 měsíce

1- 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč


1 386

0

364

676

2 061

0

4 487


1 661

48

38

141

45

0

1 933

z obchodování

0

0

0

5

0

0

5


0

0

452

15 857

0

0

16 309

Závazky

Finanční deriváty a závazky

Ostatní závazky

0

0

0

3

0

364

367

Závazky celkem

3 047

48

854

16 682

2 106

364

23 101

Otevřená pozice

1 112

2 153

2 271

-3 274

495

-183

2 574

Aktiva celkem

2 557

1 926

3 748

13 760

3 608

177

25 776

Závazky celkem

2 695

456

1 074

18 975

88

29

23 317

-138

1 470

2 674

-5 215

3 520

148

2 459

K 31. prosinci 2005

Otevřená pozice

Soulad a řízený nesoulad termínů splatnosti a úrokových sazeb aktiv a závazků má pro vedení Banky zásadní význam. Pro banky není v této oblasti obvyklý úplný soulad splatností vzhledem k typům a nejistým splatnostem určitých transakcí. Otevřené pozice potenciálně zvyšují ziskovost, ale mohou naopak zvýšit i riziko ztrát. Splatnost aktiv a závazků a schopnost nahradit s vynaložením přijatelných nákladů úročené závazky při splatnosti jsou významným faktorem pro posouzení likvidity Banky a míry, v níž je vystavena změnám úrokových sazeb a měnových kurzů. Požadavky na likviditu z důvodu plnění ze záruk a pohotovostních akreditivů jsou podstatně nižší, než výše daného příslibu, protože Banka zpravidla nepředpokládá, že třetí strana bude čerpat prostředky z takovéto smlouvy. Celková nečerpaná částka smluvních příslibů k poskytnutí úvěrů se nemusí nezbytně rovnat potřebě prostředků v budoucnosti, vzhledem k tomu, že řada těchto příslibů vyprší nebo bude ukončena, aniž by byla čerpána. (h) Reálné hodnoty finančních aktiv a závazků Následující tabulka uvádí účetní hodnoty a reálné hodnoty finančních aktiv a závazků, které nejsou uvedeny v rozvaze Banky v reálné hodnotě. Reálná hodnota zahrnuje očekávané budoucí ztráty, zatímco účetní hodnota (naběhlá hodnota a související znehodnocení) obsahuje pouze ztráty vzniklé k rozvahovému dni. Účetní hodnota

Reálná hodnota

31. prosince 2006

31. prosince 2005

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

12 385

14 871

12 348

14 915

Finanční aktiva Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty

9 009

7 807

8 853

8 272

Cenné papíry držené do splatnosti

364

341

366

334

Státní bezkuponové dluhopisy držené do splatnosti

242

149

227

145


4 487

4 359

4 280

4 335


1 933

744

1 935

744


16 309

18 173

16 966

19 483

Finanční závazky


Pohledávky za ostatními bankami zahrnují mezibankovní vklady a jiné pohledávky za bankami. Reálná hodnota vkladů s pohyblivou úrokovou mírou a jednodenních vkladů se rovná jejich účetní hodnotě. Odhadovaná reálná hodnota pevných úročených vkladů je určována na základě diskontovaných peněžních toků na základě běžné výnosové křivky pro příslušnou zbytkovou splatnost.

61

■


Pohledávky za klienty a cenné papíry držené do splatnosti Odhadovaná reálná hodnota půjček, úvěrů a cenných papírů držených do splatnosti představuje diskontovanou hodnotu předpokládaných budoucích peněžních toků. Očekávané peněžní toky jsou diskontovány s použitím úrokových sazeb běžných pro úvěry s podobným úvěrovým rizikem a zbytkovou splatností. Závazky vůči bankám a klientům Odhadovaná reálná hodnota vkladů s neuvedenou splatností včetně neúročených vkladů je částka splatná na požádání. Odhadovaná reálná hodnota pevně úročených vkladů a ostatních výpůjček, pro které nejsou kótovány tržní ceny, je založena na diskontovaných peněžních tocích s využitím běžné výnosové křivky pro příslušnou zbytkovou splatnost. Závazky z emitovaných dluhových cenných papírů Pro závazky z emitovaných dluhových cenných papírů se používá model diskontovaných peněžních toků na základě běžné výnosové křivky pro příslušnou zbytkovou splatnost. 4 // DŮLEŽITÉ ÚČETNÍ ODHADY A VYUŽITÍ ÚSUDKU PŘI APLIKACI ÚČETNÍCH POSTUPŮ Banka činí odhady a předpoklady, které ovlivňují vykázané částky aktiv a závazků. Tyto odhady a posouzení jsou průběžně vyhodnocovány a jsou založeny na minulých zkušenostech a dalších faktorech, včetně očekávání budoucích událostí, které Banka považuje za současných podmínek za přiměřené. (a) Ztráty ze znehodnocení úvěrů Banka kromě individuálního posuzování svých pohledávek zkoumá i své úvěrové portfolio za účelem stanovení znehodnocení, a to nejméně každé čtvrtletí. Když Banka určuje, zda má zaúčtovat do výkazu zisku a ztráty ztrátu plynoucí ze znehodnocení úvěrů, posuzuje, do jaké míry má k dispozici pozorovatelná data, která by indikovala měřitelný pokles očekávaných budoucích plateb a pro znehodnocené úvěry odhaduje očekávané peněžní toky a jejich načasování. Tato data mohou zahrnovat informace o změně platební morálky dlužníků Banky nebo o změně národních či místních hospodářských podmínek, které souvisí s nesplácením v rámci zkoumaných úvěrů. Banka pro účely plánování budoucích plateb používá odhady učiněné na základě minulých zkušeností se ztrátami pro aktiva s úvěrovými charakteristikami a objektivní důkazy o znehodnocení úvěrů. Metodologie a předpoklady pro odhad jak částek, tak načasování budoucích plateb jsou aktualizovány s cílem snížit rozdíly mezi odhadem ztráty a skutečnou ztrátou. (b) Reálná hodnota derivátů Reálná hodnota finančních instrumentů, které nejsou kótovány na aktivních trzích, je určována pomocí oceňovacích technik s použitím výnosových křivek sestavených z aktuálních tržních sazeb pro jednotlivé splatnosti. Celková změna odhadu reálné hodnoty určené pomocí oceňovacích technik zachycená ve výkazu zisku a ztráty za rok 2006 byla 247 mil. Kč (2005: 258 mil. Kč). (c) Daně z příjmů Banka je zdaňována daní z příjmů v České republice. Banka vykazuje závazky ve výši očekávaných daňových výměrů na základě odhadu vyměřené výše. Pokud se konečná daňová povinnost liší od původně očekávaných částek, tyto rozdíly mají dopad na daňový náklad a odloženou daň v období, kdy došlo k vyměření. Finanční úřady jsou oprávněny provést kontrolu účetních záznamů kdykoliv v průběhu čtyř let následujících po datu skončení zdaňovacího období a v návaznosti na to mohou dodatečně vyměřit daň z příjmu a penále. Finanční úřad provedl detailní kontrolu podkladů Banky k daňovým přiznáním k dani z příjmu za zdaňovací období 2002 - 2004. Vedení Banky si není vědomo žádných okolností, které by v budoucnosti mohly vést ke vzniku významného potenciálního závazku vyplývajícího z těchto kontrol.

62

■


5 // OBORY PODNIKÁNÍ Zeměpisné segmenty k 31. prosinci 2006 a 2005 jsou analyzovány v poznámce 3(c) a jsou považovány za primární segment. Banka prováděla své operace pouze v oboru exportního financování.

6 // ČISTÝ VÝNOS Z ÚROKŮ 2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

Úvěry

996

1 258

Umořování reálné hodnoty zajišLovaných úvěrů

-69

-107

Běžné účty a krátkodobá depozita

76

37


39

16

9

18

1 051

1 222


-987

-1 021

Banky a klienti

-134

-164

-1 121

-1 185

-70

37

Výnosy z úroků a podobné výnosy

Půjčené cenné papíry a reverzní repo operace Náklady z úroků a podobné náklady

Čisté úrokové výnosy/(-) náklady

Úrokové výnosy za rok 2006 zahrnují 6 mil. Kč (2005: 9 mil. Kč) naběhlých úroků nesplacených k 31. prosinci 2006 ze znehodnocených úvěrů.

7 // ČISTÝ VÝNOS Z POPLATKŮ A PROVIZÍ 2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

Poplatky přijaté z poskytnutých záruk

16

14

Závazkové provize

12

2

Jiné přijaté poplatky a provize

14

11

42

27

Závazkové provize

-2

-37

Jiné náklady na poplatky a provize

-6

-5

-8

-42

34

-15

Výnosy z poplatků a provizí

Náklady na poplatky a provize

Čisté výnosy / (-) náklady na poplatky a provize

8 // ČISTÝ ZISK Z OBCHODOVÁNÍ 2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

-235

-211

Devizové operace: - kurzové zisky/ztráty z přepočtu cizích měn - kurzové zisky/ztráty z operací Operace s deriváty

56

52

247

258

68

99

63

■


Čistý zisk/ztráta z devizových operací zahrnuje čistý výsledek ze spotových měnových kontraktů a čistý výsledek z přepočtu aktiv a závazků denominovaných v cizích měnách. Operace s deriváty zahrnují výsledky z transakcí s úrokovými a měnovými swapy, které Banka provedla s cílem snížit rizika, kterým je vystavena. 9 // ZTRÁTY ZE SNÍŽENÍ HODNOTY ÚVĚRŮ Poznámka

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč -97

Opravné položky k pohledávkám za klienty

16

-1

Opravné položky ke znehodnoceným pohledávkám kryté pojištěním

16

-338

0

0

-55

338

57

Odepsané pohledávky za klienty Výnosy z pojistného ze znehodnocených úvěrů Zisky z postoupených pohledávek

0

1

Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů

-1

-94

10 // PROVOZNÍ NÁKLADY Poznámka Náklady na zaměstnance

11

Správní náklady Odpisy softwaru

19

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

107

100

44

36

14

11

15

15

Odpisy dlouhodobého majetku

5

3

Ostatní

2

4

187

169

2006

2005

Operativní nájem

11 // NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE Poznámka

mil. Kč

mil. Kč

Mzdy a odměny

75

71

Náklady na sociální a zdravotní pojištění

27

25

5

4

107

100

Ostatní náklady na zaměstnance Krátkodobé zaměstnanecké požitky

10

12 // DAŇ Z PŘÍJMŮ Daňový náklad ze zisku Banky před zdaněním může být analyzován následovně: Poznámka Splatná daň z příjmu Odložená daň Daň z příjmů Zisk/ztráta před zdaněním Očekávaná daň 24% (2005: 24%)

26

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

63

0

-29

4

34

4

133

-26

32

-7

Dopad snížení daňové sazby (2006: 24%; 2005: 26%; 2004: 28%)

0

1

Použití oceňovacích rozdílů při realizaci

0

1

Trvale daňově neuznatelné náklady

2

11

0

-2

34

4

Trvale daňově neuznatelné výnosy Daň z příjmů

64

■


13 // POKLADNÍ HOTOVOST A VKLADY U CENTRÁLNÍ BANKY Poznámka Reverzní repo operace zahrnuté v hotovostních ekvivalentech Povinné minimální rezervy u centrální banky Hotovost a vklady u centrální banky

30

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

334

432

37

3

371

435

Výše povinných minimálních rezerv je stanovena jako 2 % z hodnoty závazků banky vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky, vykázaných k ultimu kalendářního měsíce, který o jeden měsíc předchází měsíc, v němž začíná udržovací období. Tento limit je pak platný pro průměrný denní zůstatek u centrální banky pro stanovené udržovací období. Tento limit Banka v roce 2006 ani 2005 nepřekročila. Tyto prostředky však jsou denně k dispozici a tudíž jsou zahrnuty mezi hotovost a hotovostní ekvivalenty (viz poznámka 30).

14 // STÁTNÍ BEZKUPONOVÉ DLUHOPISY


31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

739

448

Státní bezkuponové dluhopisy jsou dluhové cenné papíry vydané Ministerstvem financí ČR s původní dobou splatnosti mezi třemi měsíci a jedním rokem.

15 // POHLEDÁVKY ZA BANKAMI Poznámka Běžné účty u ostatních bank Vklady u ostatních bank splatné do 3 měsíců Zahrnuto v hotovostních ekvivalentech Vklady u ostatních bank splatné za více než 3 měsíce

30

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

9

37

2 928

1 552

2 937

1 589

833

652

Úvěry ostatním bankám

8 615

12 630


12 385

14 871

Banka netvořila žádné opravné položky k pohledávkám za bankami.

65

■


16 // POHLEDÁVKY ZA KLIENTY 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

Předexportní

1 440

1 190

Exportní

7 043

5 535

978

1 196

Úvěry firemním klientům:

Investiční Z plnění ze záruky Opravná položka k pohledávkám za klienty Pohledávky za klienty

5

5

9 466

7 926

-457

-119

9 009

7 807

Opravné položky k pohledávkám za klienty Pohyb opravných položek k pohledávkám za klienty je analyzován následovně: Poznámka K 1. lednu Tvorba opravných položek Kurzové rozdíly K 31. prosinci

9

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

119

24

339

97

-1

-2

457

119

17 // FINANČNÍ DERIVÁTY Banka používá k obchodování a zajišLování tyto finanční deriváty: Měnové forwardy představují směnu jedné měny za jinou měnu k určitému pevně stanovenému okamžiku v budoucnosti v kurzu stanoveném v den uzavření smlouvy. FRA jsou svojí podstatou na míru upravené úrokové futures, požadující úhradu rozdílu mezi sjednanou a tržní úrokovou mírou v čase vypořádání. Základem pro výpočet výše úhrady je sjednaná pomyslná výše jistiny. Měnové a úrokové swapy jsou závazky směnit jeden typ peněžního toku za jiný. Výsledkem swapu je ekonomická směna měn nebo úrokových měr (např. pevnou úrokovou sazbu za pohyblivou) nebo jejich kombinace (např. měnově úrokový swap). Kromě určitých případů měnových swapů nedochází ke směně jistiny. Úvěrové riziko Banky představují potenciální náklady na náhradu swapového obchodu jiným obdobným obchodem, pokud protistrana nedostojí svým závazkům. Banka průběžně sleduje úroveň úvěrového rizika. Pro sledování míry úvěrového rizika Banka hodnotí své protistrany s použitím stejných metod jako při půjčkách. Jmenovitá hodnota určitého typu finančního nástroje je základnou pro porovnání s ostatními rozvahovými nástroji, ale nutně nepředstavuje výši peněžních toků nebo současnou tržní hodnotu nástroje, a proto nepředstavuje výši úvěrového nebo cenového rizika, kterému je Banka vystavena. Finanční deriváty se stávají příznivými (pohledávkami) nebo nepříznivými (závazky) následkem výkyvů tržních úrokových měr a měnových kurzů ve vazbě na jejich podmínky. Souhrnné smluvní nebo nominální hodnoty držených finančních derivátů a míra, v níž finanční deriváty nabývají příznivých nebo nepříznivých hodnot způsobují, že souhrnné reálné hodnoty finančních derivátů mohou v čase výrazně kolísat. Reálné a nominální hodnoty držených finančních derivátů jsou vykázány v následující tabulce.

66

■


Deriváty k obchodování Nominální hodnota

Reálná hodnota

Aktiva

Závazky

Aktiva

Závazky

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

122

110

13

0

27

27

0

0

- Měnové úrokové swapy

5 500

4 124

1 376

0

Deriváty k obchodování celkem

5 649

4 261

1 389

0

- Úrokové swapy

2 546

2 546

7

2

- Měnové úrokové swapy

5 500

4 351

1 150

0

500

500

0

1

8 546

7 397

1 157

3

31. prosince 2006 Měnové deriváty - Forward Úrokové deriváty - Úrokové swapy

31. prosince 2005 Úrokové deriváty

- FRA Deriváty k obchodování celkem

Banka provádí všechny transakce s úrokovými a měnovými deriváty s ostatními finančními institucemi.

Deriváty k zajištění reálné hodnoty Nominální hodnota

Reálná hodnota

Aktiva

Závazky

Aktiva

Závazky

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

- Úrokové swapy

2 762

2 762

38

5

Deriváty zajišTovací celkem

2 762

2 762

38

5

- Úrokové swapy

1 425

1 425

0

5

Deriváty zajišTovací celkem

1 425

1 425

0

5



Celková výše všech finančních derivátů vykázaných v aktivech v reálné hodnotě je 31. prosince 2006: 1 427 mil. Kč (31. prosince 2005: 1 157 mil. Kč) a v závazcích 31. prosince 2006: 5 mil. Kč (31. prosince 2005: 8 mil. Kč).

67

■


18 // INVESTIČNÍ CENNÉ PAPÍRY 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

- kótované

254

103

- nekótované

438

436

692

539

- kótované

251

284

- nekótované

113

57

364

341

Realizovatelné cenné papíry

Cenné papíry držené do splatnosti

Investiční cenné papíry jsou dluhové cenné papíry s fixním nebo variabilním kuponem emitované Ministerstvem financí ČR, resp. právnickými osobami hodnocenými zahraniční ratingovou agenturou v investičním ratingovém stupni.

19 // DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK 2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

80

72

-54

-42

26

30

26

30

Software K 1. lednu Pořizovací cena Oprávky Zůstatková hodnota Rok končící 31. prosince Počáteční zůstatková hodnota Přírůstky

5

8

Úbytky/převody

0

-1

-14

-11

17

26

85

80

-68

-54

17

26

Odpisy Konečná zůstatková hodnota K 31. prosinci Pořizovací cena Oprávky Zůstatková hodnota

68

■


20 // DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Kancelářské vybavení

Motorová vozidla

Nedokončené investice

Celkem

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

K 1. lednu 2005 Pořizovací cena

62

5

0

67

Oprávky

56

-5

0

-61

6

0

0

6

Počáteční zůstatková hodnota

6

0

0

6

Přírůstky

2

1

2

5

Zůstatková hodnota Rok končící 31. prosince 2005

Úbytky/převody

-3

-1

0

-4

Čistá změna oprávek

0

1

0

1

Konečná zůstatková hodnota

5

1

2

8

K 31. prosinci 2005 Pořizovací cena

61

5

2

68

-56

-4

0

-60

5

1

2

8

Počáteční zůstatková hodnota

5

1

2

8

Přírůstky

4

2

1

7 -14

Oprávky Zůstatková hodnota Rok končící 31. prosince 2006

Úbytky/převody

-12

-2

0

Čistá změna oprávek

8

1

0

9

Konečná zůstatková hodnota

5

2

3

10

K 31. prosinci 2006 Pořizovací cena Oprávky Zůstatková hodnota

53

5

3

61

-48

-3

0

-51

5

2

3

10

21 // OSTATNÍ AKTIVA 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

Pohledávka z titulu pojistného plnění od EGAP

323

0

Pohledávka z titulu zaplaceného pojistného od klientů

110

0

Pohledávky z titulu státní dotace

72

54

Náklady a příjmy příštích období

27

11

Ostatní pohledávky

83

8

615

73

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

Přijaté krátkodobé vklady

1 384

2 744

Výpůjčky

3 103

1 615

4 487

4 359

22 // ZÁVAZKY VŮČI BANKÁM

69

■


23 // ZÁVAZKY VŮČI KLIENTŮM 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

Běžné účty

1 104

247

Termínové vklady

571

283

Vázané účty

247

213

11

1

1 933

744

Ostatní krátkodobé závazky

Vázané účty jsou vklady od klientů Banky jako forma peněžního zajištění poskytnutých úvěrů.

24 // ZÁVAZKY Z EMITOVANÝCH DLUHOVÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ Měna CZK

Vydáno

Splatnost

dddddddddddvvd31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

%

mil. Kč

%

11. července 2000

11. července 2010

5 664

6,95

5 664

6,95

USD

24. května 2002

24. května 2009

7 503

5,75

8 813

5,75

USD

5. listopadu 2003

5. listopadu 2008

3 142

3,75

3 696

3,75

16 309

18 173

Dluhopisy, emitované v roce 2000 v objemu 5 500 000 000 Kč, jsou kotovány na Burze cenných papírů Praha, a.s. Dluhopisy, emitované v roce 2002 v objemu 350 000 000 USD, a v roce 2003 v objemu 150 000 000 USD, jsou kotovány na Bourse de Luxembourg.

25 // OSTATNÍ ZÁVAZKY Poznámka Splatné pojistné EGAPu

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

127

2

Rezerva na sociální náklady

3

3

Mzdy a sociální pojištění

9

11

Výnosy příštích období

5

6

Výdaje příštích období Závazky vůči akcionářům Různí věřitelé

31

4

4

150

0

29

7

327

33

Závazky vůči akcionářům představují závazky z formálních důvodů nezaregistrovaného navýšení základního kapitálu.

70

■


26 // ODLOŽENÁ DAŇ Odložená daň z příjmů je vypočtena s použitím efektivní daňové sazby pro následující období ve výši 24 %. Pohyb na účtu odložené daně lze analyzovat následovně: Poznámka K 1. lednu Odložené výnosy z poplatků a provizí - změna hodnoty Daňové ztráty minulých období Daňově neuznatelná tvorba opravné položky k pohledávkám

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

22

25

-3

-15

-11

11

43

0

0

1

Realizovatelné cenné papíry: - změna při prodeji realizovatelných cenných papírů

28

Zajištění peněžních toků: - změna při přecenění zachycená v oceňovacích rozdílech

-5

0

K 31. prosinci

46

22

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky vznikly u následujících položek:

Odložené daňové závazky Zajištění peněžních toků

-5

0

-5

0

Daňové ztráty minulých období

0

11

Odložené výnosy z poplatků a provizí

8

11

Daňově neuznatelná tvorba opravné položky k pohledávkám

43

0

51

22

Čistá odložená daňová pohledávka/(závazek)

46

22

Odložené daňové pohledávky

Odložené daňové pohledávky a závazky se vzájemně započítávají, pokud existuje právně vynutitelný nárok na tento zápočet.

27 // ZÁKLADNÍ KAPITÁL Podle Zákona č. 58/1995 Sb. musí český stát vlastnit nejméně dvě třetiny akcií Banky. Práva z tohoto podílu vykonávají čtyři ministerstva. Ve zbývající výši musí být akcie ve vlastnictví EGAP (viz poznámka 1). 31. prosince 2006 a 2005

Počet akcií

Nominální hodnota akcie

Nominální hodnota celkem

Podíl %

ks

mil. Kč

mil. Kč

350

1

350

Český stát

100

10

Český stát celkem*

450

Český stát

EGAP

50 500

1 000 1 350

10

73,0

500

27,0

1 850

100,0

* Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Praha 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 1039/32, Praha 1 Ministerstvo zahraničí, Loretánské nám. 101/5, Praha 1 Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1

71


■

28// REZERVNÍ FONDY Zákonný rezervní fond V souladu s obchodním zákoníkem je Banka povinna tvořit zákonný rezervní fond ze zisku nebo z příspěvků akcionářů. Do zákonného rezervního fondu je přidělováno 5 % ze zisku po zdanění, dokud není dosaženo hodnoty 20 % základního kapitálu. Tento rezervní fond je možné použít pouze na úhradu ztrát. A v současné době je vytvořen plně v zákonné výši. Oceňovací rozdíly Oceňovací rozdíly - realizovatelné cenné papíry Poznámka K 1. lednu Čisté výnosy/(-) náklady ze změn reálné hodnoty Odložená daň

26

K 31. prosinci

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

-1

3

1

-5

0

1

0

-1

Oceňovací rozdíly - zajištění peněžních toků Poznámka K 1. lednu Čisté výnosy/(-) náklady ze změn reálné hodnoty Odložená daň K 31. prosinci

26

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

0

0

20

0

-5

0

15

0

Fond vývozních rizik Fond vývozních rizik je tvořen z nerozděleného zisku za účelem krytí zvýšeného nezajištěného úvěrového rizika při provozování podpořeného financování a lze jej rozdělit dle zásad schválených představenstvem.

29 // POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY A PŘÍSLIBY Smluvní částky podrozvahových finančních nástrojů, které zavazují banku poskytnout klientům úvěr a příslušné přijaté záruky a zajištění jsou následující: 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

2 946

2 604

13 245

2 077

16 191

4 681

Úvěrové přísliby Neplatební záruky Neodvolatelné přísliby

* Neplatební záruky jsou takové záruky, ve kterých Banka v záruční listině ručí za splnění jiných závazků příkazce, než je závazek poskytnout peněžité plnění.

72

■


31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

63

53

Přijaté záruky Platební záruky Neplatební záruky *)

66

70

129

123

471

400

Přijatá zajištění Hotovost Pojištění se státní podporou Pojištění bez státní podpory Cenné papíry přijaté při reverzních repo transakcích

471

400

31 073

22 622

240

586

31 313

23 208

326

423

Hodnota podmíněných aktiv (přijatých záruk, zajištění a pojištění) je uvedena v její čisté realizovatelné hodnotě, která vyjadřuje očekávanou čistou současnou hodnotu v případě propadnutí aktiv ve prospěch Banky. K 31. prosinci 2006 a 2005 probíhalo jedno soudní řízení proti Bance, a to řízení o náhradu škody v souvislosti s plněním Banky poskytnutým na základě příkazu klienta, na jehož majetek byl prohlášen konkurz, o kterém nebyla Banka včas informována. Jelikož se nepředpokládá odliv zdrojů Banky, nebyly na tento spor vytvořeny žádné rezervy. K 31. prosinci 2006 a 2005 Banka neposkytla žádné investiční přísliby ani aktiva do zástavy. Banka je zavázána k minimálním budoucím platbám z titulu plateb operativního nájmu budovy na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou, s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou:

Do 1 roku

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

15

14

30 // HOTOVOST A HOTOVOSTNÍ EKVIVALENTY Pro účely výkazu peněžních toků hotovost a hotovostní ekvivalenty zahrnují následující zůstatky s dobou splatnosti od pořízení kratší než 3 měsíce.

Poznámka

31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

Hotovost a vklady u centrální banky

13

371

435

Zůstatky v jiných bankách

15

2 937

1 589

3 308

2 024

31 // TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI Banka poskytuje speciální služby podporující exportní aktivity v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. Tento zákon rovněž předepisuje vlastnickou strukturu. Banka je plně kontrolována českým státem, který vlastní 73 % hodnoty akcií Banky přímo a 27 % hodnoty akcií prostřednictvím EGAP, který je plně vlastněný českým státem. Objemy transakcí se spřízněnými stranami a zůstatky se státem kontrolovanými osobami a jinými spřízněnými stranami (poznámka 2(u)) k rozvahovému dni a odpovídající náklady a výnosy jsou následující:

73

■


Státní dotace

K 1. lednu Přijatá dotace Vrácená dotace Navýšení pohledávky za státním rozpočtem K 31. prosinci Výnos

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

54

-169

-271

-62

0

194

289

91

72

54

289

116

Závazky z nezaregistrovaného navýšení základního kapitálu Poznámka

2006

2005

mil. Kč

mil. Kč

0

0

150

0

150

0

Ostatní pohledávky

Ostatní závazky

mil. Kč

mil. Kč

K 1. lednu Přijatá platba k vrácení

25

K 31. prosinci

Zůstatky s osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (český stát)

K 1. lednu 2005 Nárůst pohledávek/závazků Splacení pohledávek/závazků K 31. prosinci 2005 Ostatní výnosy/náklady 2005 K 1. lednu 2006 Nárůst pohledávek/závazků Splacení pohledávek/závazků K 31. prosinci 2006 Ostatní výnosy/náklady 2006

965

630

138 340

3 934

-137 966

-4 192

1 339

372

39

-41

1 339

372

72 210

8 910

-71 546

-8 156

2 003

1 126

356

24

Jednotlivé obchody se spřízněnými stranami jsou uzavírány za běžných tržních podmínek. Poplatky související se zajištěními a přijatými zárukami, včetně plateb pojistného, jsou přeúčtovány klientům.

Poskytnuté přísliby a záruky K 1. lednu 2005 Vydané Ukončené K 31. prosinci 2005 Výnosy z provizí v roce 2005 K 1. lednu 2006 Vydané Ukončené K 31. prosinci 2006 Výnosy z provizí v roce 2006

74

Zajištění a přijaté záruky

mil. Kč

mil. Kč

1 028

36 774

782

25 613

-742

-29 591

1 068

32 796

5 1 068

32 796

2 402

43 464

-1 657

-35 359

1 813

40 901

9

■


Odměny vyplacené členům představenstva a dozorčí rady 31. prosince 2006

31. prosince 2005

mil. Kč

mil. Kč

12

5

2

2

14

7

Krátkodobé zaměstnanecké požitky (peněžní a nepeněžní příjmy) Odměny a krátkodobé požitky dozorčí radě

Představenstvo má 5 výkonných členů. Dozorčí rada má 9 členů, z nichž 3 jsou zaměstnanci Banky.

32 // NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI Od rozvahového dne do data sestavení účetní závěrky nedošlo k žádným událostem, které by měly významný dopad na účetní závěrku k 31. prosinci 2006.

Schváleno ke zveřejnění 19. března 2007 Podepsáno jménem představenstva Banky:

Ing. Josef Tauber předseda představenstva a generální ředitel

75


zpráva o vztazích

H // Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou

Zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen propojené osoby”) podle ustanovení § 66a odst. 9 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI Obchodní firma: Česká exportní banka, a.s. (dále jen „společnost”) Sídlo společnosti: Praha 1, Vodičkova 34 č.p. 701, PSČ 111 21 Identifikační číslo: 63078333 Daňové identifikační číslo: CZ63078333 Zápis v obchodním rejstříku: zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 3042 Společnost se ve své specializované činnosti řídí zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišLování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon č. 58/1995 Sb.”), který zároveň určuje i složení jejích akcionářů, tj. nejméně ze dvou třetin jsou akcie ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví Exportní garanční a pojišLovací společnosti, a.s. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím ministerstev uvedených v části II. této zprávy. Na základě bankovní licence vydané Českou národní bankou je předmět činnosti společnosti vymezen následovně: a)

přijímání vkladů od veřejnosti,

b)

poskytování úvěrů,

c)

platební styk a zúčtování,

d)

poskytování záruk,

e)

otevírání akreditivů,

f)

obstarávání inkasa,

g)

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem v rozsahu: - obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně, - obchodování na vlastní účet s převoditelnými cennými papíry emitovanými zahraničními vládami, - obchodování na vlastní účet nebo účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od výše - uvedených devizových hodnot, - obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy,

h)

investování do cenných papírů na vlastní účet v rozsahu: - převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Fondem národního majetku, Českou - národní bankou a zahraničními vládami, - investování do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů, - investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídlem na území České republiky

i)

poskytování bankovních informací,

j)

poskytování investičních služeb zahrnující: - doplňkovou investiční službu podle § 8 odst. 3 písm. d) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, - ve znění pozdějších předpisů, poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím - souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků,

k)

činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci banky.

77

II. POPIS VZTAHŮ MEZI PROPOJENÝMI OSOBAMI Složení akcionářů k 31. 12. 2006 1.

Stát

73 % akcií

Ministerstva vykonávající akcionářská práva státu: Ministerstvo financí

52 hlasů


30 hlasů

Ministerstvo zahraničních věcí

12 hlasů

Ministerstvo zemědělství 2.

6 hlasů

Exportní garanční a pojišTovací společnost, a.s.

Základní kapitál

27 % akcií

1 850 000 000,- Kč (slovy: jedna miliarda osm set padesát milionů korun českých),

Akcie

150 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 000 Kč v zaknihované podobě 350 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč v zaknihované podobě

Identifikační čísla cenných papírů (ISIN): 770990001172 770000002616 Společnost nemá majetkovou účast v žádných společnostech. Z osob, se kterými měla společnost v r. 2006 smluvní vztah, je stát podle znalostí společnosti současně ovládající osobou následujících subjektů: Exportní garanční a pojišLovací společnost, a.s. (EGAP, a.s.) Komerční úvěrová pojišLovna EGAP, a.s. (100 % vlastníkem je EGAP, a.s.) Česká národní banka Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Centrální depozitář cenných papírů, resp. Středisko cenných papírů ŠKODAEXPORT, a.s. ŠKODA PRAHA a.s. Česká pošta, s.p. ČESKÁ TELEVIZE ČESKÝ ROZHLAS (společně jen „další propojené osoby”).

III. OBCHODNÍ VZTAHY Smlouvy uzavřené za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 a)

se státem jako ovládající osobou nemá společnost za poslední účetní období uzavřeny žádné obchodní smlouvy. Vztahy společnosti se státem nejdou nad rámec vztahů obvyklých mezi akcionáři a společností, v níž vykonávají svá práva, a vztahů daných zákonem č. 58/1995 Sb.

b)

s dalšími propojenými osobami Exportní garanční a pojišLovací společnost, a.s. 73 Smluv o pojištění vývozních úvěrových rizik

78

Komerční úvěrová pojišLovna EGAP, a.s. 1 Smlouva o zřizování vkladových účtů a o pravidlech a podmínkách ukládání termínovaných vkladů s individuální úrokovou sazbou ŠKODAEXPORT, a.s. 2 Smlouvy o zajišLovacím vkladovém účtu 1 Smlouva o běžném účtu 1 Smlouva o vystavení záručních listin 1 Smlouva o úvěru na financování výroby pro vývoz U všech výše uvedených smluv se jedná o obchodní závazkové vztahy. Smlouvy upravující tyto vztahy byly uzavřeny na základě běžných obchodních podmínek.

IV. JINÉ PRÁVNÍ ÚKONY UČINĚNÉ V ZÁJMU PROPOJENÝCH OSOB Centrální depozitář cenných papírů, resp. Středisko cenných papírů Registrace zaknihovaných akcií

V. OSTATNÍ PŘIJATÁ OPATŘENÍ Společnost v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. poskytuje státní podporu vývozu, a to v rámci předmětu činnosti vymezeném jí bankovní licencí (viz část I. této zprávy). V souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. je stát povinen hradit společnosti uvedeným zákonem stanovené ztráty, které jí vzniknou z provozování podpořeného financování. Stát rovněž poskytuje záruku za závazky společnosti, a to v rozsahu daném uvedeným zákonem. Stát jako ovládající osoba neučinil opatření jako akcionář společnosti, která by společnosti v posledním účetním období způsobila újmu. Ztráty společnosti z provozování podpořeného financování jsou dotovány v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb., tak jak je uvedeno výše. Společnost během účetního období nepřijala ani neuskutečnila žádná ostatní opatření z vlastní vůle ani v zájmu nebo na popud dalších propojených osob než je uvedeno výše.

VI. POSKYTNUTÁ PLNĚNÍ V roce 2006 nedošlo z uzavřených smluv k plnění ani protiplnění s výjimkou obvyklých poplatků spojených s poskytováním bankovních produktů, včetně úhrady pojistného a jeho přeúčtování a s vedením běžných a vkladových účtů. V roce 2006 nebylo společnosti poskytnuto Exportní garanční a pojišLovací společností, a.s. žádné pojistné plnění. S Exportní garanční a pojišLovací společností, a.s. eviduje společnost 1 dohadnou položku o budoucím pojistném plnění. Výše pojistného plnění uplatněná vůči Exportní garanční a pojišLovací společnosti, a.s. v důsledku pojistné události za klientem v konkurzu činí 323,2 mil. Kč. V souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. byly státem poskytnuty dotace ztrát z provozování podpořeného financování (viz část V. této zprávy) v celkové výši 288,6 mil. Kč. Ministerstvo financí poskytlo v souladu s podmínkami zvýšení základního kapitálu společnosti dne 25. července 2006 na zvláštní účet k tomuto zřízený částku Kč 150 mil. na splátku emisní hodnoty akcií a tato částka je k 31. prosinci 2006 vedena jako závazek vůči státu, vzhledem k tomu že k účinnému upsání z formálně právních důvodů nedošlo.

79

Objemy transakcí se spřízněnými stranami za rok 2006 a zůstatky se státem kontrolovanými osobami a jinými spřízněnými stranami k 31. prosinci 2006 a k 31. prosinci 2005 jsou uvedeny v příloze účetní závěrky společnosti za rok končící 31. prosince 2006, která je součástí Výroční zprávy společnosti za rok končící 31. prosince 2006.

VII. SOUDNÍ SPORY Společnost v současné době nevede žádný spor se státem nebo jím ovládanou osobou. VIII. PROHLÁŠENÍ PŘEDSTAVENSTVA Představenstvo společnosti prohlašuje, že údaje uvedené ve zprávě jsou pravdivé a že jsou v ní uvedeny všechny zjistitelné údaje o propojených osobách. Představenstvo společnosti prohlašuje, že z výše uvedených vztahů společnosti nevznikla v posledním účetním období žádná újma a stát nevyužil svého vlivu, aby prosadil jako ovládající osoba přijetí opatření nebo uzavření takové smlouvy, ze které by v posledním účetním období újma vznikla.

V Praze, dne 30. března 2007

Ing. Josef Tauber

Ing. Miloslav Kubišta

předseda představenstva

místopředseda představenstva

a generální ředitel

a náměstek generálního ředitele


czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech exp bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export bank czech export bank czech exort zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export

2006

czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export b ank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech exporrt bank czech export bank czech export ba czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech ex ech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export ban bank czech export bank czech export bank czech export czech export ban czech export bank czech export nank czech export ba zech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export ba

bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo ank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expor bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech exp xport bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czec nk czech export bank cczech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech bank czech export bank ank czech export bank czech exort ba czech export bank cczech export bank czech export bank czech export bank czech export ank czech export bank czech export bank cczech export bank czech export bank czech export bank czech export bank czech expo

www.ceb.cz

Č e s k á e x p o r t n í b a n k a , a . s . , Vo d i č k o v a 3 4 , 1 1 1 2 1 P r a h a 1 , t e l . : 2 2 2 8 4 3 1 1 1 , f a x : 2 2 4 2 2 6 1 6 2

_02 _03 _05 _05 _05 _06 _06 _0708

Recommend Documents