01 Kanaliza ní ád 1 OBSAH 1. 2 Identifika níúdaje Zkratky adefinice Ú el P sobnost Popis území

Ostravské vodárny a kanalizace a.s.

1 OBSAH

K /61/01 Kanaliza ní ád

Strana/celkem stran: 1/71 Vydání .: 3

1

2

Identifika ní údaje.............................................................................................................2

3

Zkratky a definice..............................................................................................................2

4

Ú el.....................................................................................................................................4

5

P sobnost ...........................................................................................................................5

6

Popis území ........................................................................................................................6

7

Technický popis kanalizace...............................................................................................7

8

Údaje o jakosti a množství odpadních vod ..................................................................... 13

9

Údaje o recipientech ........................................................................................................ 14

10

Seznam látek, které nejsou odpadními vodami ............................................................. 15

11

Nejvyšší p ípustná míra zne išt ní a nejvyšší p ípustné množství odpadních vod....... 16

12

Zp sob a etnost m ení množství odpadních vod u odb ratel ................................... 17

13

Opat ení p i poruchách a haváriích ............................................................................... 20

14

Kontrola dodržování podmínek stanovených kanaliza ním ádem .............................. 21

15

Použité podklady ............................................................................................................. 22

16

Aktualizace kanaliza ního ádu...................................................................................... 22

17

P ílohy.............................................................................................................................. 23

K /61/01


2

Kanaliza ní ád


IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE

Název infrastruktury:

Kanaliza ní sí m sta Ostrava

Vlastník infrastruktury:

Statutární m sto Ostrava Prokešovo nám stí 8 729 30 Ostrava - Moravská Ostrava

Provozovatel infrastruktury:

Ostravské vodárny a kanalizace a. s. Nádražní 28/3114 729 71 Ostrava - Moravská Ostrava I : 451193673

Kanaliza ní ád schvaluje:

Magistrát m sta Ostravy Odbor ochrany životního prost edí Prokešovo nám stí 8 729 30 Ostrava - Moravská Ostrava

Zpracovatel kanaliza ního ádu:

3 3.1


ZKRATKY A DEFINICE Zkratky

AOX BSK5 C10 – C40 ClCNCd Cr OV SN SOV Cu DVT EL Hg CHSKCr ID K LT MMO MŽP

adsorbovatelné organicky vázané halogeny biochemická spot eba kyslíku za p t dn uhlovodíky C10 – C40 chloridy kyanidy kadmiun chrom istírna odpadních vod eská technická norma erpací stanice odpadních vod m drobný vodní tok extrahovatelné látky rtu chemická spot eba kyslíku dichromanem jednozna n definovaný prvek geografického informa ního systému kanaliza ní ád lapa tuk Magistrát m sta Ostravy Ministerstvo životního prost edí


Ncelk NEL NL N-NH4+ Ni OK OOŽP ORL OS OVAK a.s. PAL A PAU Pb PCB Pcelk. pH RAS RL SKO Sn SO42TNV Ú OV VO Zn 3.2



dusík celkový nepolární extrahovatelné látky nerozpušt né látky amoniakální dusík nikl odleh ovací komora odbor ochrany životního prost edí odlu ova ropných látel odleh ovací stoka Ostravské vodárny a kanalizace a.s. anionaktivní tenzidy polycyklické aromatické uhlovodíky olovo polychlorované bifenyly fosfor celkový záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iont rozpušt né anorganické soli rozpušt né látky soustavná kanalizace m sta Ostravy cín sírany odv tvová technická norma vodního hospodá ství Úst ední istírna odpadních vod Ostrava – P ívoz výustní objekt zinek

Definice

Kanaliza ní sí Je provozn samostatný soubor staveb a za ízení sloužící k zachytávání a odvád ní odpadních a srážkových vod. Zahrnuje kanaliza ní stoky a p ípojky, další objekty jako vpusti, šachty, spadišt , shybky, odleh ovací komory a erpací stanice, a dále istírny odpadních vod a výusti, jakož i stavby k p ed išt ní odpadních vod p ed jejich vypoušt ním do kanalizace. Vnit ní kanalizace Je potrubí ur ené k odvád ní odpadních vod, p íp. i srážkových vod, z pozemku nebo objektu až k místu vyúst ní na kanaliza ní p ípojku. Kanaliza ní p ípojka Samostatná stavba tvo ená úsekem potrubí od vyúst ní vnit ní kanalizace k zaúst ní do kanaliza ní sít pro ve ejnou pot ebu. Kanaliza ní výus Kanaliza ní objekt na vyúst ní stoky do recipientu. Odleh ovací komora Kanaliza ní objekt sloužící k odleh ení na ed né sm si splaškových a deš ových odpadních vod z jednotné stokové soustavy do povrchového toku.




Drobný vodní tok Nevýznamný vodní tok tvo ený vodami tekoucími vlastním spádem v koryt trvale nebo po p evažující ást roku. Odpadní voda Odpadní vody jsou vody použité v obytných, pr myslových, zem d lských, zdravotnických a jiných stavbách, za ízeních nebo dopravních prost edcích, pokud mají po použití zm n nou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Provozovatel kanalizace Provozovatel je subjekt, který provozuje kanaliza ní sí (vlastní, sv enou) a je držitelem povolení k provozování kanalizace, vydaného krajským ú adem. Odb ratel Je vlastník pozemku nebo stavby p ipojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak. Odb ratel je oprávn n vypoušt t do kanalizace odpadní vody ve zne išt ní, p ekra ujícím stanovené limity jen v souladu s platným povolením vodoprávního ú adu a souhlasem provozovatele sou asn za dodržení ostatních podmínek stanovených tímto kanaliza ním ádem. Producent odpadní vody Je každý, kdo vypouští odpadní vody do kanalizaci pro ve ejnou pot ebu. Producent odpovídá za kvalitu vypoušt ných odpadních vod a není oprávn n vypoušt t odpadní vody ve zne išt ní, p ekra ujícím limity K . Pokud producent vlastní povolení vodoprávního ú adu k vypoušt ní odpadních vod do ve ejné kanalizace, je povinen dodržovat také podmínky tohoto povolení. Akreditovaná laborato Je definována zákonem . 254/2001 Sb. v platném zn ní (vodní zákon). Pro pot eby tohoto K se akreditovanou laborato í rozumí hydroanalytické laborato e Ostravských vodáren a kanalizací a.s. (zkušební laborato . 1229).

4

Ú EL

Kanaliza ní ád stanoví podmínky a pravidla, kterým je pod ízeno vypoušt ní vod do kanaliza ní sít pro ve ejnou pot ebu Statutárního m sta Ostravy. Sou asn upravuje právní vztahy mezi správcem (provozovatelem) kanalizace a uživateli (producenty OV). Vytvá í tak právní a technický rámec pro užívání kanaliza ní sít tak, aby zejména: • byla dodržována a pln na rozhodnutí vodoprávního ú adu • nedocházelo k ohrožením jejího provozu, v etn ohrožení souvisejících objekt na kanalizaci pro ve ejnou pot ebu ( istíren odpadních vod, erpacích stanic apod.) • nedocházelo k ohrožení kvality vod ve vodních tocích a kvality podzemních vod • byly odpadní vody odvád ny a išt ny plynule, hospodárn a bezpe n • byla zajišt na bezpe nost pracovník zajiš ujících její ádný provoz stanovením podmínek pro vypoušt ní odpadních vod do kanalizace a to zejména: - nejvyššího množství odpadních vod vypoušt ných do kanalizace - nejvyšších p ípustných hodnot zne išt ní vypoušt ných odpadních vod ve sledovaných ukazatelích - látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do ve ejné kanalizace musí být zabrán no - rozsahu stokové soustavy a objekt s provozem souvisejících Údaje v kanaliza ním ádu jsou základem ady dalších smluvních a technicko-ekonomických vztah .


5 5.1



P SOBNOST Obecná platnost

Tento kanaliza ní ád byl vypracován a platí pro kanaliza ní sí m sta Ostrava a p ipojených okolních obcí. Je závazný pro provozovatele kanalizace pro ve ejnou pot ebu a všechny producenty odpadních vod p ipojených na kanalizaci pro ve ejnou pot ebu nebo ji jinak využívají. Netýká se systému povrchového odvodn ní - deš ové kanalizace, která není zaúst na do kanalizace pro ve ejnou pot ebu. 5.2 a)

b)

c)

d)

e)

f) g) h)

5.3

Vybrané povinnosti pro dodržování kanaliza ního ádu Vypoušt ní odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemk nebo staveb p ipojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (producenty) v rozporu s kanaliza ním ádem je zakázáno a podléhá sankcím Vlastník pozemku nebo stavby p ipojený na kanalizaci nesmí z t chto objekt vypoušt t do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemk , staveb nebo za ízení bez souhlasu provozovatele kanalizace Provozovatel kanalizace smí p ipojit na tuto kanalizaci pouze stavby a za ízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nep esahují p ed vstupem do ve ejné kanalizace míru zne išt ní p ípustnou tímto kanaliza ním ádem. V p ípad p esahující ur ené míry zne išt ní je odb ratel povinen odpadní vody p ed vstupem do kanalizace p ed iš ovat Producenti jiných než splaškových odpadních vod jsou povinni sledovat kvalitu vypoušt ných odpadních vod v souladu s platným povolením vodoprávního ú adu k vypoušt ní odpadních vod do kanalizace Každý producent odpadních vod je povinen umožnit pov eným pracovník m provozovatele kanalizace vstup do areál a objekt za ú elem kontroly a odb ru vzork vypoušt ných odpadních vod P ehled látek, které do kanalizace nesmí vnikat a p ehled látek, k jejichž vypoušt ní je nutné povolení vodoprávního ú adu, jsou uvedeny v kapitole 10 Kanaliza ní ád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvád ní odpadních vod kanalizací mezi provozovatelem a producentem Provozovatel kanalizace pr b žn shromaž uje podklady pro revize kanaliza ního ádu tak, aby tento dokument vyjad oval aktuální provozní, technickou a právní situaci Ostatní ustanovení

Další povinnosti vyplývající z textu kanaliza ního ádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.


6 6.1



POPIS ÚZEMÍ Charakteristika m sta

M sto Ostrava má k 31.12.2010 evidovaných 310 464 trvalých obyvatel a obce správního obvodu SMO dalších 30 024 obyvatel. Stupn m koncentrace obyvatelstva se adí v rámci R k nejhust ji zalidn ným velkom st m se zna n rozvinutým pr myslem. Charakteristickým pro Ostravu byl zejména bá ský, hutní, strojírenský a chemický pr mysl. P es silný útlum t žkého pr myslu z stávají n které závody v provozu a kanaliza ní sí je rovn ž ovliv ována starou ekologickou zát ží. Množství pracovních p íležitostí a regionální charakter m sta má za následek periodické nar stání obyvatel s trvalým bydlišt m mimo území m sta. Pom rn lenitý terén neumož uje gravita ní plošné odkanalizování celého území jedním stokovým systémem. M stem Ostrava protéká eka Odra, jejími nejv tšími p ítoky jsou Opava, Porubka a Ostravice s p ítokem Lu inou. Dále se na území m sta nachází desítky drobných vodních tok . 6.2

Odkanalizování m sta

P evážná ást kanalizace pro ve ejnou pot ebu je jednotná. S budováním oddílné kanalizace se za alo u n kterých sídliš budovaných od 70-tých let. Z hlediska odkanalizování je na území m sta vytvo eno n kolik samostatných kanaliza ních systém s išt ním odpadních vod na n které z OV nebo s odvád ním odpadních vod p ímo do recipientu n kterou z výustí. išt ní v tšiny produkovaných odpadních vod je zajiš ováno mechanicko-biologickou rozší enou Ú OV P ívoz, na kterou jsou p ivád ny odpadní vody od obyvatelstva i z pr myslu. Zde jsou p ivád ny odpadní vody z centra m sta, Slezské Ostravy, Muglinova, P ívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Záb ehu, Hrabové, Výškovic, Hrab vky, Dubiny, Hoš álkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, T ebovic, Svinova a rovn ž odpadní vody z Vratimova, Klimkovic, Polanky, Nové B lé, Staré B lé, Proskovic, V esiny a Staré Vsi nad Ond ejnicí. Okrajové obvody m sta Ostravy, jako jsou t eba Michálkovice nebo He manice jsou pak odkanalizovány na n které z dalších OV ve správ OVAK a.s. T mito jsou OV He manice I, He manice II a OV Michálkovice. Na OV Vítkovice jsou pak išt ny pouze OV z bytových dom na ulici Zalužanského. N které okrajové a áste n i vnit ní, historické ásti m sta jsou ešeny jako bezodtokové systémy s žumpami. V rámci asanace staré zástavby vnit ní ásti m sta dochází k postupnému rušení žumpového systému. Na síti se nachází rovn ž n kolik provozovaných septik , které jsou uvedeny v p íloze .16. 6.3

Zvláštnosti v návaznosti na posuzovanou stokovou sí

Ke zvláštnostem z hlediska návaznosti na stokovou sí pat í poddolování n kterých ástí m sta zp sobené historickou t žbou erného uhlí. Poklesy v t chto ástech m sta zp sobují zejména pozvolné lokální zm ny spádových pom r na kanaliza ní síti. V t chto lokalitách pak dochází ke zmenšování pr to né kapacity stok a v n kterých p ípadech i vytvá ení protispád a p vodn gravita ní kanalizace tak p estává plnit svoji funkci. Na rozhraní v tších pokles dochází pak k porušení kanalizace tzv. st ihem. Z uvedených d vod je nutno v novat na poddolovaném území kanaliza ních sb ra pozornost z hlediska prom ování sklonu, išt ní a zajiš ování oprav vzniklých poruch.

vyšší


7 7.1



TECHNICKÝ POPIS KANALIZACE Stru ný popis vývoje stokové sít

Teprve v roce 1928 se za alo s výstavbou jednotné kanalizace, která m la být v nejnižším míst zakon ena istírnou odpadních vod. Práce však byly p erušeny v roce 1940 v d sledku války. V povále ném období byla výstavba kanalizace zam ena pouze na nov budovaná sídlišt . Tak vznikly do asné samostatné kanaliza ní systémy i s išt ním odpadních vod na OV Poruba, OV Záb eh a na OV T ebovice, tyto jsou nyní již p epojeny na sb ra D, kterým jsou odpadní vody p ivád ny na Ú OV a výše uvedené OV jsou již mimo provoz. S realizací koncepce tzv. „Soustavné kanalizace m sta Ostravy“ (SKO) bylo zapo ato v roce 1959. SKO tvo í v sou asné dob nejv tší kanaliza ní systém na území m sta. Tento kanaliza ní systém je zakon en OV v Ostrav - P ívoze uvedenou do provozu v roce 1967. V osmdesátých létech došlo k dalšímu rozši ování kanaliza ní sít a k p íprav výstavby nové úst ední istírny odpadních vod. Tím byla na území m sta vytvo ena koncepce jednotného systému odkanalizování územní aglomerace. Nová úst ední istírna odpadních vod v Ostrav – P ívoze byla uvedena do zkušebního provozu v polovin roku 1996. Schéma stokové sít s vyzna ením istíren odpadních vod, hlavních producent odpadních vod, producent s možností vzniku havarijního zne išt ní, míst pro m ení a odb r vzork (m rných profil ), odleh ovacích komor a výustních objekt , erpacích stanic odpadních vod, stá ecích míst, shybek a DVT je uvedeno v p íloze .20. Toto schéma je rovn ž sou ástí dokumentu P /61/01 „Provozní ád kanaliza ní sít “. 7.2

Základní technické informace

Kanalizace na území m sta je z p evážné v tšiny jednotná, pouze malá ást nové zástavby má kanalizaci oddílnou. V následující tabulce je uveden p ehled základních provozn -technických ukazatel kanaliza ní sít ve správ spole nosti OVAK a.s k 31.12.2010: Vybraný ukazatel délka stávající funk ní stokové sít ve správ OVAK a.s. celková délka stávající funk ní stokové sít celková délka odleh ovacích stok po et odleh ovacích komor po et havarijních p epad (HP) reten ní nádrže po et kanaliza ních revizních šachet ve správ OVAK a.s. po et kanaliza ních p ípojek ve správ OVAK a.s. délka kanaliza ních p ípojek po et provozovaných OV na stokové síti po et p e erpávacích stanic odpadních vod (OVAK a.s.) drobné vodní toky ve správ OVAK a.s. po et jednotných výustí stokové sít ve správ OVAK a.s. celkový po et obyvatel napojených na stokovou sí po et obyvatel napojených na kanalizaci s vyúst ním na OV * Pozn.: od 1.4.2011 OVAK a.s. provozuje 5 ks OV

hodnota 843,5 1 240,2 12,9 63 11 2 25 238 17 417 177,3 *4 32 17 61 295 382 273 287

jednotka km km km ks ks ks ks ks km ks ks ks ks EO EO


7.3



Situování kmenových stok

Kmenové stoky tvo í sb ra e A, A I a A II odvád jící odpadní vody z Moravské Ostravy a P ívozu, sb ra B a B II odvád jící odpadní vody ze Slezské Ostravy a Muglinova, sb ra D I p ebírající odpadní vody sb ra C a CIII odvád jící odpadní vody z Mariánských Hor a Hulvák, Ostravy – jih, Hrabové a Vratimova a sb ra D situovaný podél eky Odry a odvád jící odpadní vody ze západní a jižní ásti m sta. Hlavními p ítoky sb ra e D jsou sb ra e D IV, K a L odvád jící odpadní vody z Poruby, Pustkovce, ásti Plesné, Martinova a T ebovic, sb ra D VI odvád jící odpadní vody ze Svinova, jižní ásti Poruby, Lázní Klimkovic, a je prodloužen p es V esinu do Krásného Pole. Dále je to sb ra D IX odvád jící odpadní vody ze starého Záb ehu, sb ra D XI odvád jící odpadní vody z nového Záb ehu a sb ra D XII odvád jící odpadní vody z Výškovic. Bylo realizováno prodloužení sb ra e D do Staré B lé a sb ra DVIII do Proskovic a Staré Vsi nad Ond ejnicí a napojení sb ra e Z z Polanky a Klimkovic. Povodí jednotlivých kmenových stok a jejich situování je z ejmé ze schématu stokové sít , uvedené v p íloze .20 tohoto kanaliza ního ádu. Pro výstavbu hlavních stok bylo použito p edevším železobetonu, v menší mí e bylo použito trub zhotovených z vibrolisovaného betonu. Stoky provád né tunelováním byly sestavovány z betonových segment s vnit ním vystélkou. K výstavb stok menších profil bylo použito taktéž p evážn železobetonových trub ale také trub z kameniny, r zných plast a sklolaminát . ást starších stok v oblasti Ostravy-Vítkovic a centra je provedena ješt vyzdívkou z cihel. 7.4

D ležité objekty na kanaliza ní síti

7.4.1 Odleh ovací komory, výustní objekty Odleh ovací komory slouží k odd lení na ed né sm si splaškových a deš ových odpadních vod z jednotné stokové soustavy do recipientu a slouží k ochran stok p ed jejich p etížením. P ehled odleh ovacích komor, havarijních p epad a vyústí do recipient je uveden v tabulce .14. 7.4.2 Shybky Kanaliza ní shybky eší místa k ížení kanaliza ních stok s jinými objekty, zejména pak vodními toky. Shybky jsou sou ástí kanaliza ní sít a jejich p ehled je uveden v tabulce .15. 7.4.3 Septiky Septiky jsou sou ástí kanaliza ní sít a slouží k p ed išt ní odpadních vod p ed jejich vypoušt ním do kanaliza ní sít . Seznam provozovaných septik je uveden v tabulce .16. 7.4.4 M rné šachty M rné šachty (profily) jsou reprezentativní místa na kanaliza ní síti (v tšinou revizní šachty), které slouží k odb ru vzork a m ení objemu protékajících odpadních vod. Seznam m rných profil je uveden v tabulce .17. 7.4.5 Stá ecí místa Stá ecí místa jsou lokality na kanaliza ní síti, které svou polohou a provedením umož ují vypoušt t odpadní vody erpané ze septik , žump a odpadní vody s obsahem kal z malých OV ve správ OVAK a.s.. Konkrétní podmínky, za kterých lze na t chto místech OV vypoušt t jsou uvedeny v kapitole 7.7.2. Seznam stá ecích míst na kanaliza ní síti je pak uveden v tabulce .18. 7.4.6 erpací stanice na kanaliza ní síti erpací stanice odpadních vod jsou objekty, které umož ují odvád ní t chto vod z lenitého terénu, kdy je nerealizovatelné jejich gravita ní odvád ní. Sou ástí kanaliza ní sít k 31.12.2010 je celkem 32 SOV, které jsou uvedeny v p íloze .19. Veškeré tyto d ležité objekty na kanaliza ní síti jsou také vyzna eny na mapové p íloze . 20.

K /61/01


7.5


Kanaliza ní ád

Hydrologické a klimatické údaje

Následující údaje charakterizují pr m rné hydrologické a klimatické podmínky na území m sta Ostravy za rok 2010: Nadmo ská výška území: Teplota ovzduší: ro ní pr m r maximum minimum Ro ní srážkový úhrn: Intenzita 15-ti minutového dešt p i p = 1: Intenzita 15-ti minutového dešt p i p = 0,5: Pr m rný po et dn se sn hovou pokrývkou: 7.6

200 – 335 m n.m. 8,3 °C 34,7 °C –22,9 °C 953,8 mm 128 l/s/ha 157 l/s/ha 90 dn /rok

Spot eba vody

Pr m rná spot eba pitné vody na území Ostravy s útlumem pr myslu postupn klesala, v sou asné dob je již pom rn stabilizovaná. V roce 2010 bylo odb ratel m dodáno celkem 16 732 tis.m3 pitné vody, z toho domácnostem 11 505 tis.m3 tudíž pr m rná spot eba na osobu a den iní 104,2 litr . Podrobn jší údaje o po tu napojených obyvatel a kanaliza ních p ípojkách jsou uvedeny v bodu 7.2. 7.7

istírny odpadních vod

7.7.1 Seznam OV na stokové síti P. . Název 1 2 3 4 5

Ú OV P ívoz

Umíst ní OV

íslo výusti

ul.Slovenská, Ostrava-P ívoz

OV He manice I

ul.Najzarova, OstravaHe manice OV He manice II ul.Orlovská OstravaHe manice OV Michálkovice ul.Rychvaldská, OstravaMichálkovice OV Vítkovice ul.Zalužanského, OstravaVítkovice

702

íslo povolení k vypoušt ní MSK 213023/2010 MSK 53493/2010 395/10/VH a 725/02 269/09/VH

703

1233/10/VH

705

---

700 701

Výše uvedené OV a výusti vy išt ných vod jsou p ehledn vyzna eny na mapové p íloze .20. 7.7.2 OV na stokové síti - základní údaje Všechny provozované istírny odpadních vod na stokové síti pro ve ejnou pot ebu jsou mechanicko – biologické. Ú OV je navíc vybavena kalovým hospodá stvím s anaerobní stabilizací istírenských kal . Kaly vyprodukované na ostatních OV jsou dováženy na Ú OV Ostrava nebo vypoušt ny na n kterých stanovených stá ecích místech na síti. Všechny istírny, krom OV Vítkovice jsou p ed vtokem odpadních vod vybaveny odleh ovacími komorami. Hlavní ásti technologické linky OV a projektované parametry:

K /61/01



Kanaliza ní ád

a) Ú OV P ívoz OV uvedena do zkušebního provozu v roce 1996. Hlavní ásti technologické linky: esle hrubé a jemné stroj. lapák št rku lapák písku provzduš. usazovací nádrž aktiva ní nádrž dosazovací nádrž vyhnívací nádrž plynojem usklad ovací nádrž odvod ovací stanice kalu

2+4 ks 2 ks 2 ks 4 ks 3 ks 10 ks 3 ks 2 ks 1 ks 1 ks

Projektované parametry: Q denní BSK5 p ítok BSK5 odtok istící efekt

184 372 m3.den-1 38 331 kg.den-1 2 710 kg.den-1 92,9 %

t.j. 2 134 l.s-1 t.j. 208 mg.l-1 t.j. 14,7 mg.l-1

Po et ekvivalentních obyvatel 638 850 EO Odtok biologicky vy išt ných vod je zaúst n do erného potoku. Odleh ované deš ové vody jsou mechanicky p ed iš ovány a následn zaúst ny do eky Odry a odpadní vody odleh ené p ed nátokem na Ú OV jsou zaúst ny do erného potoku. Kaly vznikající p i procesu išt ní jsou následn zpracovány v kalovém hospodá ství a p edávány externí firm na likvidaci.

b) OV He manice I OV uvedena do trvalého provozu v roce 1995. Hlavní ásti technologické linky: eslový koš lapák písku št rbinová nádrž aktiva ní nádrž s nitrifikací a denitrifikací dosazovací nádrž usklad ovací nádrž kalu kalová pole

1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 5 ks

Projektované parametry: Q denní 370 m3.den-1 BSK5 p ítok 73,3 kg.den-1 BSK5 odtok 5,55 kg.den-1 istící efekt 93-95 % Po et ekvivalentních obyvatel 2 133 EO

t.j. 4,3 l.s-1 t.j. 198 mg.l-1 t.j. 15 mg.l-1


K /61/01


Kanaliza ní ád

Odtok z OV je zaúst n do bezejmenného drobného vodního toku. Neodvodn né kaly jsou následn odváženy a vypoušt ny na Ú OV nebo na n kterém stá ecím míst uvedeném v tabulce .18.

c) OV He manice II OV byla uvedena do zkušebního provozu v roce 2010 Hlavní ásti technologické linky: esle aktiva ní nádrž dosazovací nádrž kalojem

1 ks 2 ks 2 ks 2 ks

Projektované parametry: Q denní 613 m3.den-1 216 kg.den-1 BSK5 p ítok BSK5 odtok 10,8 kg.den-1 istící efekt 95 % Po et ekvivalentních obyvatel 3 600 EO

t.j. 7,1 l.s-1 t.j. 352 mg.l-1 t.j. 17,6 mg.l-1

Odtok z je OV zaúst n do drobného vodního toku Korunka. Neodvodn né kaly jsou následn odváženy a vypoušt ny na Ú OV nebo na n kterém stá ecím míst uvedeném v tabulce .18.

d) OV Michálkovice OV uvedena do trvalého provozu v roce 2003. Hlavní ásti technologické linky: esle lapák písku nádrž regenerace kalu aktiva ní nádrž s nitrifikací a denitrifikací dosazovací nádrž kalojem

1 ks 1 ks 2 ks 2 ks 2 ks 1 ks

Projektované parametry: Q denní 792,5 m3.den-1 BSK5 p ítok 163,0 kg.den-1 BSK5 odtok 11,9 kg.den-1 istící efekt 92,7 % Po et ekvivalentních obyvatel 5 283 EO

t.j. 9,2 l.s-1 t.j. 274 mg.l-1 t.j. 20 mg.l-1

Odtok z OV je zaúst n do drobného vodního toku Michálkovický potok. Neodvodn né kaly jsou následn odváženy a vypoušt ny na Ú OV nebo na n kterém stá ecím míst uvedeném v tabulce .18.




OV Vítkovice ( BIO – CLEANER BC 100 ), mechanicko - biologická OV uvedena do trvalého provozu v roce 2010, je ur ena pro bytové domy na ulici Zalužanského v Ostrav - Vítkovicích. Hlavní ásti technologické linky: eslový koš aktiva ní nádrž dosazovací nádrž

1 ks 1 ks 1 ks

Projektované parametry: Q denní 15 m3.den-1 BSK5 p ítok 6 kg.den-1 BSK5 odtok 0,3 kg den-1 istící efekt 95,0 % 100 EO Po et ekvivalentních obyvatel

t.j. 0,173 l.s-1 t.j. 400 mg.l-1 t.j. 20 mg.l-1

Odtok z OV je zaúst n do kanalizace DN1000 ve správ EVI, a.s. Neodvodn né kaly jsou následn odváženy a vypoušt ny na Ú OV nebo na n kterém stá ecím míst uvedeném v tabulce .18.

Na stá ecích místech není povoleno vypoušt ní odpadních vod z lapa olej . Jejich obsah je nutno odvážet p ímo na Ú OV - jímka surového kalu. Vypoušt ní OV je umožn no výhradn zam stnanc m OVAK a.s., kte í jsou k tomuto prokazateln proškolení. Ostatní subjekty mohou stá et OV výhradn v areálu Ú OV Ostrava - P ívoze.

K /61/01


8


Kanaliza ní ád

ÚDAJE O JAKOSTI A MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD

8.1

išt né odpadní vody

Údaje o množství, jakosti a rozd lení išt ných odpadních vod vypoušt ných do recipient v roce 2010 jsou uvedeny v následující tabulce:

P vodce zne išt ní obyvatelstvo pr mysl 10 729 243 6 130 914

Ukazatel

Jednotka m3.r-1

Q

m3.d-1

29 395

l.s-1

P ítok na OV 40 512 640

Odtok z OV 37 579 330

16 797

110 994

102 957

340

194

1 285

1 192

5 869

775

6 644

124

kg.d

16 079

2124

18 203

340

mg.l-1

547

126

164

3,3

5 380

4424

9 804

241

14 740

12120

26 860

660

501

721

242

6,4

t.r BSK 5

-1

t.r NL

-1

-1

kg.d-1 -1

mg.l

8.2

Ne išt né odpadní vody

Údaje o množství a jakosti ne išt ných odpadních vod vypoušt ných do jednotlivých recipient v roce 2010 pro výust jednotné kanalizace jsou uvedeny v tabulce .1, která je p ílohou tohoto kanaliza ního ádu. 8.3

Drobné vodní toky

P ehled výustí drobných vodních tok ve správ spole nosti OVAK a.s. do recipient uvedeny v tabulce . 2 tohoto kanaliza ního ádu.

jsou

K /61/01


9


Kanaliza ní ád

ÚDAJE O RECIPIENTECH

Hlavními recipienty na území m sta Ostrava, do kterých jsou odpadní vody vypoušt ny, jsou eky Odra, Ostravice, Opava, Porubka a Lu ina s p ítoky desítek drobných vodních tok . V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o recipientech, do kterých jsou vypoušt ny vody z provozovaných OV:

Zaúst ní

Název recipientu erný potok

íslo hydr.po adí

í ní km

Q355 (l/s)

Správce toku

2-02-04-0032

2,50

3,4

Povodí Odry

Bezejmenný DVT 2.8

zleva zleva

2-03-03-0010

1,61

1,6

ÚMOb Sl.Ostrava

Korunka

zprava

2-03-02-0080

0,4

3,1

ÚMOb Sl.Ostrava

Michálkovický potok

zprava

2-03-02-0070

2,9

2,6

Povodí Odry

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty ukazatele C90max pro vybrané parametry hlavních recipient povodí Odry na území m sta Ostravy: Název recipentu Odra

Po et sled. Délka toku profil (ks) (km) 8 127,5

8,2

BSK 5 (mg.l-1 ) 6,6

CHSK Cr (mg.l-1) 35

N-NH4+ (mg.l-1) 0,71

Pcelk (mg.l-1) 0,421

pH

Opava

7

109,3

8,4

5,9

28

0,42

0,326

Ostravice

8

54,2

8,5

5,2

44

0,44

0,248

Lu ina

3

37,7

8,4

7,3

36

1,52

0,577

V následující tabulce je uvedeno základní bilan ní hodnocení množství povrchových vod pro vybrané recipienty, resp. jejich m rné profily: Název recipientu

Q100

M rný profil

(m3 /s)

(m3/s)

íslo hydr.po adí Qro

ní pr m.

í ní km

Odra

2-01-01-160

13,7

571

Svinov

19,1

Opava

2-02-03-023

17,6

576

D hylov

17,4

Ostravice

2-03-01-083

15,5

1120

Ostrava

4,3

Lu ina

2-03-01-082

2,38

236

Radvanice

2,6

Odra

2-03-02-011

48,2

1810

Bohumín

3,3

Pozn.: informace byly p evzaty z bilan ních zpráv o hodnocení množství a jakosti povrchových vod v oblasti povodí Odry v letech 2008-2009 zpracované v zá í 2010 odborem VH koncepcí a informací Povodí Odry, s.p. a webové aplikace Hlásných profil povod ové služby http://voda.chmi.cz/




10 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI 10.1 Látky, které nesmí vniknout do kanalizace Do kanalizace pro ve ejnou pot ebu musí být zabrán no vniknutí t chto látek: a) radioaktivní, infek ní a jiné, ohrožující zdraví nebo bezpe nost obsluhovatel stokové sít , pop ípad obyvatelstva nebo zp sobující nadm rný zápach, b) narušující materiál stokové sít nebo istírny odpadních vod, c) zp sobující provozní závady nebo poruchy v pr toku stokové sít nebo ohrožující provoz istírny odpadních vod, d) ho lavé, výbušné, pop ípad látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvo í výbušné, dusivé nebo otravné sm si, e) jinak nezávadné, ale které smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, f) pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny, g) soli, použité v údobí zimní údržby komunikací, v množství p esahujícím 300 mg v jednom litru vody, h) vodní suspenze z domovních drti odpad . Producenti odpadních vod nesm jí na vnit ní kanalizaci osazovat kuchy ské drti e odpad . 10.2 Zvláš nebezpe né látky Odpadní vody s obsahem zvláš nebezpe né látky lze vypoušt t do kanalizace pro ve ejnou pot ebu jen s povolením vodoprávního ú adu. Zvláš nebezpe né látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou t ch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle m ní na látky biologicky neškodné: a) organohalogenové slou eniny a látky, které mohou tvo it takové slou eniny ve vodním prost edí (nap . hexachlorcyklohexan, tetrachlormetan, DDT, pentachlorfenol, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, trichlormetan, 1,2 dichloretan, trichlorethen, tetrachlorethan, dichlorbenzen), b) organofosforové slou eniny, c) organocínové slou eniny, d) látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prost edí nebo jeho vlivem, e) rtu a její slou eniny, f) kadmium a jeho slou eniny, g) persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného p vodu, h) persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, z stávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod (nap . aldrin, dieldrin, endrin, isodyn).




10.3 Nebezpe né látky Nebezpe né látky jsou dále rozd leny do následujících skupin: a) metaloidy, kovy a jejich slou eniny: zinek selen cín vanad m arzen baryum kobalt nikl antimon berylium thalium chrom molybden bor telur olovo titan uran st íbro b) biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvláš nebezpe ných látek (nap . malathion, dochlorvos, endosulfan, fenthion, simazin, trifluralen, diuron, chlorenvinfos), c) látky, které mají škodlivý ú inek na chu nebo na v ni produkt pro lidskou pot ebu pocházející z vodního prost edí, a slou eniny mající schopnost zvýšit obsah t chto látek ve vodách, d) toxické nebo persistentní organické slou eniny k emíku a látky, které mohou zvýšit obsah t chto slou enin ve vodách, vyjma t ch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle p em ující ve vod na neškodné látky, e) elementární fosfor a anorganické slou eniny fosforu, f) nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného p vodu, g) fluoridy, h) látky, které mají nep íznivý ú inek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany, i) kyanidy j) sedimentovatelné tuhé látky, které mají nep íznivý ú inek na stav povrchových vod

11 NEJVYŠŠÍ P ÍPUSTNÁ MÍRA ZNE IŠT NÍ P ÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD

A

NEJVYŠŠÍ

Všeobecné požadavky na složení odpadních vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu vyplývají z na ízení vlády . 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách p ípustného zne išt ní povrchových vod a odpadních vod v platném zn ní, vodního zákona . 254/2001 Sb. v platném zn ní, zákona o vodovodech a kanalizacích . 274/2001 Sb. v platném zn ní, vyhlášky . 428/2001 Sb. v platném zn ní, kterou se provádí zákon 274/2001Sb. a ze zkušeností s aplikací kanaliza ních ád . Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry zne ist ní stanovené tímto kanaliza ním ádem vyžadují p edchozí ist ní, mohou být vypoušt ny do kanalizace pro ve ejnou pot ebu jen se souhlasem provozovatele a platným povolením vodoprávního ú adu. Vodoprávní ú ad m že povolení ud lit jen tehdy, bude-li zajišt no p ed išt ní t chto vod na míru zne išt ní odpovídající kanaliza nímu ádu. Jednotliví producenti odpadních vod, kte í mají vybudovaná p ed isticí za ízení, jsou povinni tato provozovat dle schváleného provozního ádu a udržovat je v dobrém technickém a provozuschopném stavu. Stanovené množství a limity zne išt ní odpadních vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu s odtokem do recipientu nebo do kanalizace zakon ené na OV jsou uvedeny v tabulkách . 3 – 6 a 8 – 13 v p ílohách tohoto kanaliza ního ádu. P ehled dalších typ odpadních vod, které mohou být dováženy na Ú OV, v etn maximálních koncentra ních hodnot zne išt ní je uveden v tabulce . 7.



12 ZP SOB A ETNOST M U ODB RATEL


ENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD

Pro kontrolu množství a jakosti odpadních vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu platí SN ISO 5667-10 Jakost vod. Odb r vzork . ást 10: Pokyny pro odb r vzork odpadních vod. Kontrolu množství a jakosti provád jí producenti odpadních vod tak, aby byly provozovateli k dispozici pot ebné údaje o množství t chto vod a vypoušt ném zne išt ní v ukazatelích stanovených tímto kanaliza ním ádem. Kvalita vypoušt ných odpadních vod se sleduje v t ch ukazatelích, které jsou charakteristické pro konkrétní innost v odkanalizovaném objektu a tím pro daný druh odpadní vody. Charakteristické ukazatele vybraných inností jsou uvedeny v p íloze . 1 na ízení vlády . 61/2003 Sb. v platném zn ní V pochybnostech, které jsou charakteristické ukazatele, tyto ur í vodoprávní ú ad po projednání se správcem kanalizace pro ve ejnou pot ebu. 12.1 Stanovení zne išt ní odpadních vod Kontrola vod je soubor innosti zahrnujících m ení objemu (pr toku) a vyšet ování jakosti vod v etn hodnocení získaných dat. Producenti odpadních vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu ve správ spole nosti OVAK a.s. jsou povinni provád t kontrolu jejich objemu a jakosti. Producenti odpadních vod uvedení v tab. 4, 5 a 8-13 budou správci kanalizace, spole nosti Ostravské vodárny a kanalizace a.s. p edkládat 1 x ro n , a to v termínu nejpozd ji do 1.února následujícího kalendá ního roku, laboratorní rozbory odebraných vzork vypoušt ných odpadních vod, v etn rozbor na t žké kovy a RAS dle tab. 3-II a výsledky m ení jejich objemu a to v souladu s platným rozhodnutím p íslušného vodoprávního ú adu. Tato povinnost je spln na doložením kopií protokol oprávn né laborato e, která tyto rozbory provedla. Producenti mají povinnost archivace výsledk m ení a rozbor odpadních vod po dobu 5-ti let od stanovení povinnosti této kontroly. Limity zne išt ní vypoušt ných odpadních vod a jejich množství (nejv tší povolený objem a pr tok), jejich nejvyšší povolené koncentra ní hodnoty zne išt ní nebo jejich teploty pro vypoušt ní do kanalizace pro ve ejnou pot ebu jsou stanoveny v tomto kanaliza ním ádu tab. . 3-6 a .7-13. P i zjišt ní p ekro ení kvalitativních nebo kvantitativních limit daných tímto kanaliza ním ádem p edloží producenti výsledky správci kanalizace pro ve ejnou pot ebu do 3 dn po obdržení rozboru. Pokud z p edložených rozbor odpadních vod nebo na základ oznámení producenta odpadních vod nebo z vlastních rozbor správce kanalizace vyplyne p ekro ení limit zne išt ní, oznámí správce kanalizace toto p ekro ení vodoprávnímu ú adu Magistrátu m sta Ostravy do 3 dn od obdržení rozbor nebo zjišt ní p ekro ení. V p ípad skon ení platnosti povolení k vypoušt ní vydaného vodoprávním ú adem, zm n rozhodných podmínek nebo ukon ení vypoušt ní odpadních vod je producent povinen provozovateli tuto skute nost doložit novým rozhodnutím vodoprávního ú adu. 12.1.1 Navazující kanalizace pro ve ejnou pot ebu Obec V esina provozuje kanalizaci pro ve ejnou pot ebu, z níž jsou odpadní vody p edávány do sb ra e D VI a následn odvád ny k išt ní na Ú OV. Obec V esina je povinna sledovat kvalitu p edávaných odpadních vod, a to odb ry a rozbory vzork typu „A“, provád ných oprávn nou laborato í 4 x ro n na každém p edávacím míst , která jsou specifikována v podkapitole 12.2.1. Kvalita vypoušt ných odpadních vod musí vyhovovat ukazatel m uvedeným v tabulce . 3 II. Na p edkládání a evidenci výsledk rozbor a objemu odpadních vod se pln vztahuje bod 12.1. Stejné povinnosti se rovn ž vztahují na p ípadné další navazující kanalizace pro ve ejnou pot ebu napojené na kanalizaci ve správ OVAK a.s.




12.2 M ení pr toku a objem vod Požadavky na m ení a stanovení množství odvád ných odpadních vod jsou všeobecn stanoveny zejména v § 19 zákona . 274/2001 Sb. v platném zn ní a provád cí vyhláškou . 428/2001 Sb. v platném zn ní. M ení pr toku a objemu odpadních vod se provádí na tzv. m rném objektu. M rný objekt se buduje u výustí vod s nejv tším bezdeštným pr tokem nad 0,005 m3.s-1. V ostatních p ípadech vypoušt ní vod se z izuje kontrolní profil. Pokud lze množství vypoušt ných odpadních vod spolehliv stanovit jiným zp sobem (pomocí vodom r na odebírané pitné vod nebo vod z jiných zdroj , jednorázovým týdenním m ením nebo pr kazným výpo tem), lze po dohod se správcem kanalizace pro ve ejnou pot ebu a vodoprávním ú adem od budování m rného objektu upustit. M rný objekt k m ení množství vypoušt ných odpadních vod je dále t eba budovat u velkokapacitních parkoviš s p edpokládaným množstvím v tším než 10 000 m3/rok. M rný objekt je ur ený pro nep etržité m ení pr toku a objemu vod (s trvale instalovaným za ízením) a pro kontrolu jejich jakosti (umož ující ru ní nebo automatický odb r vzork vod, pop . automatické m ení hodnot). M ící za ízení - pr tokom r musí být vybaven také záznamovým za ízením. Tyto záznamy musí být producenty evidovány nejmén po dobu 2 let a na požádání p edloženy provozovateli kanalizace pro ve ejnou pot ebu. Pr tok a objem odpadní vody se nem í u bytových dom nebo rodinných dom a v t ch p ípadech, kdy m ení lze nahradit jiným, zcela spolehlivým zp sobem (m ením odebírané vody, jestliže spot eba a ztráty vody jsou zanedbatelné, výpo tem, jednorázovým týdenním m ením) a je vylou eno, že kontrolovaným profilem jsou odvád ny vody z jiných zdroj . Kontrolní profil je ur ené místo (pop . objekt) umož ující kdykoliv: a) m it objem protékající odpadní vody (osazením p enosného m ícího za ízení) a b) odebírat reprezentativní vzorky odpadní vody M rný objekt se zabezpe uje proti poškození nebo znehodnocení nepovolanou osobou vhodnými technickými zabezpe ovacími prost edky. Odchylka p esnosti m ení v intervalu pr toku vody s nejvyšší etností nesmí být v tší než ± 5%. Za ízení k m ení pr toku se z hlediska správnosti a podmínek m ení kontroluje nejmén jednou ro n u m rných objekt , u kontrolních profil jednou za dva roky, pokud výrobce za ízení nestanoví jinak. Zajišt ní jednotnosti a správnosti m idel a m ení je stanoveno zvláštním právním p edpisem .505/1990 Sb. o metrologii v platném zn ní. Provozovatel kanalizace je oprávn n pr b žn kontrolovat funk nost a správnost m ícího za ízení a odb ratel je povinen umožnit provozovateli p ístup k tomuto m ícímu za ízení. V p ípad pochybností o správnosti m ení má provozovatel kanalizace právo požadovat p ezkoušení m ícího za ízení. 12.2.1 Stanovení pr tok a objemu p edávaných odpadních vod Obec V esina je povinna kontinuáln m it objem p edávaných odpadních vod na všech p edávacích místech. P edávacími místy jsou následující m rné profily: revizní šachta P1 (ID 3037518) na ul. Osvobození, P2 (ID 3037520) na ul. Osvobození, P3 (ID 3118181) na parcele 1187/1 a P4 (ID 2698066) na ul. Osvobození. Stejné povinnosti se vztahují také na další producenty, kte í odvádí OV do kanalizace ve správ OVAK a.s. Tyto p edávací místa jsou vyzna ena na mapové p íloze .20 tohoto kanaliza ního ádu. 12.2.2 Stanovení pr tok a objemu p evád ných odpadních vod Provozovatel kanalizace, spole nost OVAK a.s. dále provádí kontinuální m ení pr toku a objemu odvád ných odpadních vod z ásti obvodu Krásne Pole na m rném profilu – revizní šacht P5 (ID 3055827) na ul. Hlubo ická, které jsou dále p evád ny kanalizací ve správ obce obce V esina do páte ního sb ra e DVI na ul.Osvobození, který je následn zaúst n na Ú OV.




12.3 Kontrola jakosti vod P i kontrole jakosti vypoušt ných odpadních vod se provozovatel kanalizace ídí zejména ustanovením § 92 odst. 2 zákona 254/2001 Sb. v platném zn ní a ustanovením § 26 provád cí vyhlášky . 428/2001 Sb. v platném zn ní. Zp sob odb ru vzork vody musí zaru ovat reprezentativní jakost vody, její asové zm ny a závislosti na pr toku. Místem odb ru vzork je kontrolní profil, tedy nap . revizní šachta na p ípojce co nejblíže napojení na kanalizaci pro ve ejnou pot ebu nebo revizní šachta p ímo v míst napojení. U starších objekt , které nejsou napojeny na kanalizaci pro ve ejnou pot ebu v revizní šacht a tato není vybudována ani na p ípojce, lze s písemným souhlasem správce kanalizace a v souladu se stanoviskem vodoprávního ú adu za kontrolní profil stanovit i jiné místo na kanaliza ní p ípojce, z n hož lze odebrat reprezentativní vzorek odpadních vod (nap . istící kus). Rozsah kontrolovaných ukazatel jakosti vypoušt ných vod je stanoven v tab. . 4, 5 a .8-13. Po et pravideln sledovaných ukazatel jakosti m že být s písemným souhlasem správce kanalizace a v souladu se stanoviskem vodoprávního ú adu omezen o ty, jejichž p ínos k výsledné jakosti smíšených vod je spolehliv zanedbatelný. Nejnižší etnost kontroly jakosti vod podle pr toku provád ných producenty odpadních vod: Nejv tší P ibližný bezdeštný etnost interval Druh odb r pr tok n x za rok Typ vzorku (dny) (l/s) do 3 prostý jednorázový 4 90 3 až 10 prostý jednorázový 6 60 10 až 30 „A“ sm sný 2 hod z 8 díl ích vzork a 15 min. 12 30 30 až 100 „B“ sm sný 24 hod z 12 díl ích vzork a 2 hod. 24 15 24 hod z 12 díl ích vzork a 2 hod. nad 100 „C“ sm sný 48 7 úm rných pr toku Tato etnost a druh odb r se vztahuje na všechny zne iš ovatele (producenty) na bezdeštné období s výjimkou odpadních vod z parkoviš . Vzorky odpadních vod z parkoviš se odebírají obvykle v pr b hu dešt nebo bezprost edn po n m nebo v p ípad bezdeštného období z kontrolního místa na odtoku (tj. z ORL) s etností 4 x ro n jako prostý jednorázový vzorek. Kontrola jakosti vody se neprovádí na odtoku z bytových dom nebo rodinných domk ve kterých neprobíhají žádné výrobní innosti nebo nejsou poskytovány služby (bez provozoven). Dále ze školských, výchovných a zdravotnických za ízení, pokud se v nich nepodává strava nebo nevypoušt jí nebezpe né látky. Kontrola jakosti se rovn ž neprovádí na odtoku z budov, v nichž prokazateln vznikají pouze splaškové vody (tj. administrativní budovy, kulturní a církevní za ízení bez stravování) napojených na kanalizaci ukon enou istírnou odpadních vod. Odb ry vzork odpadních vod mohou provád t jen odborn zp sobilé osoby a jejich rozbor jen oprávn né laborato e. Náklady na odb ry a kontrolu jakosti vypoušt ných odpadních vod jsou hrazeny producentem odpadních vod. Zpracování a vyhodnocování výsledk kontroly vod zahrnuje: a) jednotlivé záznamy provád ných rozbor b) výpo et a záznam aritmeticky pr m rných a nejvyšších hodnot sledovaných ukazatel (za m síc, tvrtletí, rok). Vyhodnocení zahrnuje rovn ž výpo et bilancí (látkového zne išt ní) pro jednotlivé sledované ukazatele (kg/d, t/rok).




13 OPAT ENÍ P I PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH Podle místa a p í iny vzniku poruchy (havárie) je nutno rozd lit p íslušná opat ení na: 1. opat ení p i havarijním úniku zne išt ní zp sobeném uživateli kanalizace pro ve ejnou pot ebu, 2. opat ení p i poruše (havárií) na vlastním za ízení kanalizace pro ve ejnou pot ebu. Postup opat ení p i havarijním úniku závadných látek do kanalizace pro ve ejnou pot ebu je p edm tem samostatného dokumentu provozovatele kanaliza ní sít vedeného pod ozna ením PL/61/01 „Havarijní plán p i úniku závadných látek do kanaliza ní sít “. 13.1 Opat ení p i havarijního úniku zne išt ní zp sobeném uživateli kanalizace Havárií je mimo ádné závažné zhoršení nebo mimo ádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se vždy považují p ípady závažného zhoršení nebo mimo ádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvláš nebezpe nými látkami, pop ípad radioaktivními zá i i a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chrán ných oblastech p irozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdroj . Dále se za havárii považují p ípady technických poruch a závad za ízení ur ených k zachycování, skladování, doprav a odkládání látek uvedených v p edchozí v t , pokud vniknutí do kanalizace p edcházejí. Provozovatel postupuje p i likvidaci poruchy nebo havárie dle provozního ádu a odpovídá za uvedení kanalizace pro ve ejnou pot ebu do provozu. Náklady spojené s odstran ním poruchy nebo havárie hradí viník poruchy nebo havárie. Kdo zp sobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodlen hlásit Hasi skému záchrannému sboru R nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii R, p ípadn Povodí Odry s.p., a dispe inku provozovatele kanaliza ní sít OVAK a.s. na následující telefonní ísla: Dispe ink OVAK a.s.

800 202 700

Povodí Odry, s.p.

596 612 222

Vodoprávní ú ad- MMO OOŽP

599 442 384

eská inspekce životního prost edí

595 134 111 (731 405 301)

Krajská hygienická stanice Ostrava

595 138 111

Léka ská služba první pomoci

596 612 111

Tís ová volání: Tís ová linka

112

Hasi ský záchranný sbor

150

Policie R

158

Záchranná léka ská služba

155

P vodce havárie je povinen init bezprost ední opat ení k odstra ování p í in a následk havárie. P itom se ídí havarijním plánem, pop ípad pokyny vodoprávního ú adu MMO a eské inspekce životního prost edí.




13.2 Opat ení p i poruše (havárii) na vlastním za ízení kanalizace pro ve ejnou pot ebu P i havárii v provozu vlastní kanalizace, bránící odvád ní odpadních vod, nebo v jiných p ípadech vyvolaných provozní pot ebou (nap . p i odstavení OV), je provozovatel kanalizace oprávn n omezit nebo p erušit odvád ní odpadních vod kanalizací pro ve ejnou pot ebu (§ 9 zákona o vodovodech a kanalizacích . 274/2001 Sb. v platném zn ní). V p ípad havárie je povinností provozovatele upozornit Magistrát m sta Ostravy, odbor OŽP, dispe ink Povodí Odry p íp. Krajskou hygienickou stanici na výše uvedených telefonních íslech. Provozovatel je dále oprávn n p erušit nebo omezit odvád ní odpadních vod do doby, než pomine d vod p erušení nebo omezení: - p i provád ní plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích, - neumožní-li odb ratel provozovateli p ístup k p ípojce nebo za ízení vnit ní kanalizace, - bylo-li zjišt no neoprávn né p ipojení kanaliza ní p ípojky, - neodstraní-li odb ratel závady na kanaliza ní p ípojce nebo vnit ní kanalizaci zjišt né provozovatelem ve lh t jím stanovené, - p i prokázání neoprávn ného vypoušt ní odpadních vod, - v p ípad prodlení odb ratele s placením sto ného po dobu delší než 30 dn .

14 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZA NÍM ÁDEM Kontrolu míry zne išt ní odpadních vod provád jí: - producenti odpadních vod - provozovatel kanalizace pro ve ejnou pot ebu - p íslušný vodoprávní ú ad Za dodržování množství a kvality odpadních vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu zodpovídají jednotliví producenti odpadních vod, kte í jsou povinni poskytnout provozovateli kanalizace a vodoprávnímu ú adu údaje o vypoušt ných odpadních vodách. Všichni producenti jsou povinni provád t kontrolu kvality a množství vypoušt ných odpadních vod dle platných technických norem a vyhlášky . 293/2002 Sb. v platném zn ní. V p ípad nedodržení stanovených podmínek se stává kanaliza ní ád nástrojem tvorby nápravných opat ení vedoucích k zajišt ní požadované jakosti odpadní vody v kanalizaci pro ve ejnou pot ebu. Provozovatel kanaliza ní sít je oprávn n provád t kdykoliv nezávisle kontrolu množství a kvality vypoušt ných vod do kanalizace pro ve ejnou pot ebu, tyto odb ry se provádí po vyzvání a za p ítomnosti zástupce producenta odpadních vod v odb rném míst , co nejblíže napojení na kanalizaci, o provedeném odb ru je sepsán protokol potvrzený podpisem obou zú astn ných stran. Kontrole jakosti vypoušt ných odpadních vod podléhají všichni producenti jimž bylo vydáno povolení vodoprávního ú adu. Výjimky, kdy se kontrola jakosti nemusí provád t jsou uvedeny v kapitole 12.3. P i zjišt ném nedodržení stanovených podmínek vypoušt ní OV provozovatel informuje bez prodlení dot eného odb ratele a p íslušný vodoprávní ú ad. Výsledky provozních m ení kvality odpadních vod eviduje producent po dobu minimáln 5 let a je povinen je na požádání p edložit provozovateli kanalizace pro ve ejnou pot ebu a p íslušnému vodoprávnímu ú adu.


K /61/01


Kanaliza ní ád

15 POUŽITÉ PODKLADY 1 Vydaná vodoprávní rozhodnutí o povolení vypoušt ní odpadních vod 2 Vyhláška .293/2002 Sb., o poplatcích za vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových v platném zn ní 3 Zákon . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ní a související p edpisy 4 Zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném zn ní a související p edpisy 5 TNV 756911 - Provozní ád kanalizace SN 756101 - Stokové sít a kanaliza ní p ípojky 6 7 SN EN 25667 - Jakost vod, odb r vzork , ást 1 8 SN ISO 5667 - Jakost vod, odb r vzork , ást 10 SN 73 6760 - Vnit ní kanalizace 9 10 Vyhláška . 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon .274/2001 Sb. v platném zn ní 11 Na ízení vlády . 61/2003 Sb., ukazatele a hodnoty p ípustného stupn zne išt ní povrchových vod v platném zn ní 12 Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2009, Povodí Odry, zá í 2010 13 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti povodí Odry za období 20082009, Povodí Odry, zá í 2010 14 PL/61/01 „Havarijní plán p i úniku závadných látek do kanaliza ní sít “ 15 P /61/01 „Provozní ád kanaliza ní sít “ 16 Ostatní provozní podklady

16 AKTUALIZACE KANALIZA NÍHO

ÁDU

Dojde-li ke zm nám technických a právních podmínek, za nichž byl kanaliza ní ád schválen, navrhne provozovatel kanalizace pro ve ejnou pot ebu vodoprávnímu ú adu p íslušnou zm nu nebo dopln ní kanaliza ního ádu. Tyto p ípadné zm ny se realizují formou dodatk , perioda revize tohoto kanaliza ního ádu je stanovena na 2 roky. Datum redak ní uzáv rky: 31.3.2011.




17 P ÍLOHY P íloha .1

Tab.1 - Hodnoty množství a zne išt ní s vyúst ním do recipientu

P íloha .2

Tab.2 - Výust drobných vodních tok ve správ OVAK a.s. do recipient

P íloha .3

Tab.3 - P ípustné limity zne ist ní vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu

P íloha .4

Tab.4 - Stanovené množství a zne išt ní odpadních vod vypoušt ných významnými producenty do kanalizace s vyúst ním do recipientu

P íloha .5

Tab.5 - Stanovené množství a limity zne išt ní odpadních vod významných producent vypoušt ných do kanalizace s odtokem na Ú OV

P íloha .6

Tab.6 - Ukazatele zne išt ní pro nemocnice a lázn v Ostrav

P íloha .7

Tab.7 - P ehled typ a zne išt ní dovážených koncentrovaných odpadních vod

P íloha .8

Tab.8 - Subjekty p ed is ující odpadní vody ve více p ed isticích za ízeních

P íloha .9

Tab.9 - Subjekty p ed is ující odpadní vody v jednom p ed isticím za ízení

P íloha .10

Tab.10 - Subjekty p ed is ující odpadní vody v lapa i tuk

P íloha .11

Tab.11 - Subjekty p ed is ující odpadní vody v odlu ova i ropných látek

P íloha .12

Tab.12 - Subjekty vypoušt jící zvláš nebezpe né látky

P íloha .13

Tab.13 - Subjekty vypoušt jící odpadní vody v odlišné kvalit bez p ed išt ní

P íloha .14

Tab.14 - P ehled odleh ovacích komor, havarijních p epad a jejich vyúst ní do recipient

P íloha .15

Tab.15 - P ehled provozovaných shybek

P íloha .16

Tab.16 - P ehled provozovaných septik na kanaliza ní síti

P íloha .17

Tab.17 - P ehled m rných profil

P íloha .18

Tab.18 - P ehled stá ecích míst

P íloha .19

Tab.19 - P ehled SOV na kanaliza ní síti

P íloha .20

Mapová p íloha kanaliza ního ádu



P íloha .: 3 Vydání .: 3

Tab. 3 Strana/celkem stran: 28/71

Tab. 3 P ípustné limity zne ist ní vod vypoušt ných do kanalizace pro ve ejnou pot ebu

Po . Ukazatel . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 20. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

BSK5 CHSKCr NL RL pH RAS extrahovatelné látky tenzidy anionaktivní (PAL A) nepolární extrahovatelné látky (NEL) uhlovodíky C10 – C40 toxické kyanidy chloridové ionty rtu m nikl chrom veškerý chrom šestimocný (CrVI) olovo arsen zinek kadmium cín adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) teplota odpadní vody sulfan a sulfidy železo veškeré mangan veškerý amoniakální dusík volný amoniak dusík celkový (Ncelk.) fosfor veškerý sírany vápník ho ík kobalt vanad PAU PCB

I.

II.

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

p ípustná míra zne išt ní s vyúst ním do toku 50 120 45 1000 6-9 10 1,0 0,2 0,2 0,1 350 0,005 0,1 0,1 0,2 0,05 0,1 0,1 0,2 0,005 0,1

p ípustná míra zne išt ní s vyúst ním na OV 600 1200 700 1200 6-9 1000 60 10 10 10 0,1 350 0,04 0,5 0,1 0,3 0,1 0,1 0,15 2,0 0,1 0,15

mg.l-1

0,005

0,2

°C mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 µg.l-1 µg.l-1

40 0,02 2,0 0,5 2,5 0,5 15 5,0 300 300 200 0,1 0,1 10 0,01

40 45 60 10 300 10 0,01

Jednotka

U vodních d l, jejichž výstavba byla povolena po 1.4.2002 a z nichž jsou odvád ny odpadní vody do kanalizace ukon ené recipientem se stanoví limit BSK5 - 30 mg.l-1 a NL – 30 mg.l-1 . Vypoušt ní odpadních vod s obsahem zvláš nebezpe ných látek uvedených v p íloze . 1 k zákonu . 254/2001 Sb. v platném zn ní, je možné jen s povolením p íslušného vodoprávního ú adu. PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky vyjád ené jako sou et koncentrací šesti slou enin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren. PCB – polychlorované bifenyly (suma kongrener . 28, 52, 101, 138, 153, 180)

BSK5 CHSKCR

NL RL

C10-C40 (NEL) N-NH4+ EL pH Fenoly, kresol Dehet Kyanidy vešk. Chloridy PAL A sírany PAU PCB

BSK5 CHSKCR

NL RL


BSK5 CHSKCR

NL RL


BSK5 CHSKCR

NL RL



K /61/01


Kanaliza ní ád


Tab. 6 Ukazatele zne išt ní pro nemocnice a lázn

Subjekt (lokalita)

QR m /rok

RL mg/l]

Clmg/l

Sanatoria Klimkovice Fakultní nemocnice Ostrava FNO - odd.nukleární medicíny Vítkovická nemocnice a.s. Nemocnice Ostrava – jih, s.r.o. M stská nemocnice Ostrava, p.o.

80 000 600 000 550 80 000 7 507 150 000

14 000

10 000

3

Kaly m3/d

J 131 Bq/l

5,0

Kategorie zdrav. za ízení I.

1 000

I.

Ukazatel QR a J 131 pro odd lení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Ostrava bude platit do doby, než Státní ú ad pro jadernou bezpe nost vydá nové povolení pro uvol ování radionuklid do životního prost edí dle zákona . 18/1997 Sb. v platném zn ní. Podle SN 756406 – „Odvád ní a išt ní odpadních vod ze zdravotnických za ízení“ se odpadní vody ze zdravotnických za ízení I. kategorie musí desinfikovat tak, aby zbytkový chlór ve vod odtékající z istírny byl v hodnotách 0,5 - 1,0 mg/l (podle druhu infekce pop . i vyšší). Pro termickou desinfekci odpadních vod se uvažují hodnoty podle p edpokládaných choroboplodných zárodk : Ukazatel Hepatitis, Anthrax TBC ostatní

Teplota 115o C 90o C 80o C

Doba zdržení 20 min. 20 min. 20 min





Tab. 7 P ehled typ a zne išt ní dovážených koncentrovaných odpadních vod Dovážené odpadní vody vypoušt né na nátok Ú OV

P. . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Typ odpadní vody Fenolová odpadní voda Odpadní voda s obsahem ustalova a vývojek Odpadní voda s obsahem sm si rozpoušt del s vodou bez halogenovaných organických rozpoušt del Odpadní voda s p ím sí nezatvrdlých klížidel a lepidel Odpadní voda ze záchytných jímek parkovacích ploch Odpadní voda ze septik , žump a malých OV Pr saková odpadní voda ze skládek domovního odpadu a kompostáren Odpadní voda z oplachování technologických za ízení Odpadní voda z výroby šamotu Odpadní voda z geologických vrt Odpadní voda z deemulga ních stanic

Tyto dovezené odpadní vody jsou vypoušt ny p ed hrubé esle vstupní šnekové erpací stanice na sb ra i „D“ a jsou išt ny spolu s odpadní vodou p itékající kanaliza ním sb ra em. Maximální koncentra ní hodnoty zne išt ní odpadních vod vypoušt ných do p ítoku (mg.l-1): CHSKCR 50 000 BSK5 10 000 NL 60 000 1 500 NH4+ Celkové množství t chto vod je max. 300 000 m3.r--1 . Odpadní vody p ekra ující tyto výše uvedené koncentra ní hodnoty mohou být vypoušt ny jen po schválení technologem OV. Odpadní vody ze septik , žump, domovních OV a neodvodn né kaly z malých OV ve správ OVAK a.s. lze vypoušt t také na stá ecích místech, které jsou uvedeny v tabulce .18. Celkové množství t chto vod je cca 15 000 m3.r-1 .





Dovážené odpadní vody s vysokou koncentrací zne išt ní P. . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Typ odpadní vody Odpadní voda z výroby masa a masných výrobk Odpadní voda z výroby sladu, škrobu, droždí a lihu Odpadní voda z úpravy a zpracování mléka Odpadní voda s obsahem kvasnic, ovocných, obilních nebo bramborových výpalk Odpadní voda z výroby alkoholických a nealkoholických nápoj Odpadní voda z odlu ova tuku Odpadní voda mající charakter kalu z domovních a jiných malých O Odpadní voda mající charakter kalu z išt ní pr myslových odpadních vod Odpadní voda ze srážecích proces mající charakter kalu Odpadní voda z výroby glycerinu Odpadní voda z výroby biopaliv

Uvedené odpadní vody jsou vypoušt ny do jímky surového kalu nebo do cisterny umíst né u jímky surového kalu u usazovacích nádrží .2 a 4. Odpadní voda je spolu se surovým kalem erpána do vyhnívacích nádrží a anaerobn stabilizována. Maximální koncentra ní hodnoty zne išt ní odpadních vod erpaných do vyhnívacích nádrží (mg.l-1): CHSKCR 350 000 BSK5 100 000 NL 60 000 Extrah. látky 30 000 Celkové množství t chto vod je cca 30 000 m3.r -1. Odpadní vody p ekra ující tyto výše uvedené koncentra ní hodnoty mohou být vypoušt ny jen po schválení technologem OV. U všech dovážených odpadních vod platí pro ostatní ukazatele zne išt ní hodnoty uvedené v tabulce .3-II.

BSK5 CHSKCr NL RL pH EL C10-C40 (NEL) N-NH4+ PAL A Pcelk. Tab. 3







BSK5 CHSKCr NL RL pH EL C10-C40 (NEL) N-NH4+ PAL A Pcelk tab. 3



BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL)

PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL) PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL) PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL) PAL A

BSK5 CHSKCr

C10-C40 (NEL) PAL A





Tab. 12 Subjekty vypoušt jící zvláš nebezpe né látky

P. .

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41.

Producent (lokalita)

Adresa nebo parcelní íslo

ZS MUDr. Ivan Poledník K Myslivn 2086/35 ZS Ludvíka Podéšt O.Jeremiáše 1971/12 Poliklinika Hrab vka, soukromá Dr. Martínka 1491/7 ZS Pavlovova Pavlovova 2624/29 ZS MUDr. Marta Sixtová ímanova 525/27 ZS Modrý pavilon Chittussiho 1001/9 ZS Medicopharm 1. SAS 1322/2 ZS Korunní Korunní 595/76 ZS Terapeut s.r.o. Lumírova 639/2 ZS MUDr. Marie Mí ková Riegrova 1/3 Domov d chodc Korýtko Petruškova 2936/6 Hornická poliklinika s.r.o Sokolská t . 2587/81 ZS V Mešníku V Mešníku 5088/4 ZS MUDr. Toni ka Holušová Frýdecká 472/399 ZS Sokolská t ída Sokolská t ída 104/2 ZS 28. íjna 28. íjna 159/214 ZS Ingstav Ostrava Novoveská 1139/22 ZS SmVaK Ostrava Varenská 2723/51 ZS Chel ického Chel ického 649/10 ZS Od vní podnik Novoveská 1264/9 ZS Bozd chova Bozd chova 1848/4 ZS Denisova Denisova 639/2 ZS Bankovní Bankovní 1826/6 MEDICO s.r.o. Sokolská t . 1944/51 ZS Generála Janka Gen. Janka 1234/6 VIVAX s.r.o. Nám.V.Vacka1668/15 ZS Mudr. Martin Šalek Na Zapadlém 2445/18 ZS Škroupova Škroupova 1342/12 ZS Dolní Dolní 3034/101 ZS U Oblouku U Oblouku 501/5 ZS Nádražní Nádražní 891/114 ZS D lnická D lnická 321/36 ZS Denisova Denisova 492/1 ZS Dr. Maye Dr. Maye 686/5 ZS Švabinského Švabinského 1937/15 Jilemnického nám. 1233/1 ZS Jilemnického nám stí Hviezdoslavova 584/16 ZS Hviezdoslavova ZS Poštovní Poštovní 39/2 ZS SOU stavební U Studia 2654/33 ZS Nové editelství Vítkovic Ruská 2887/101 ZS eské dráhy K ižíkova 1241/3

Qmax l.s-1 0,2 0,2 0,9 0,9 0,2 0,5 0,5 0,4 0,6 5 20 4 10 0,1 10 0,1 0,5 20 5 1 5 10 5 10 10 10 3 3 5 15 5 3 0,2 3 5 3 5 15 15 15 10

Qmax bezdeštný

l.s-1

0,2 5,0 0,5 0,5

5,0 0,5 0,5 0,9 0,5 0,8 0,5 0,5 0,3 0,3 0,5 0,9 0,5 0,3 0,3 0,5 0,3 0,5 0,9 0,9 5,0 1,5

Qr m3.rok-1

360 80 7 800 3 600 50 1 700 500 440 1 200 300 16 000 9 900 820 150 1 200 100 540 9 100 1 000 7 500 600 2 800 450 1 250 400 650 150 150 550 2 300 300 150 150 100 500 250 550 2 300 2 000 6 000 1 000

Hg Tab. 3 mg.l-1

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

II II II II I II II II II I II II II I II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II I II II II II


P. . 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55.

Kanaliza ní ád

Producent (lokalita) ZS VÍTKOVICE STEEL Spole enství Zde ka Vav íka Bytové družstvo Ateliér ZS Nám stí SNP ZS Ahepjukova ZS Milkagro D m s pe ovatelskou službou Fakultní nemocnice Ostrava M stská nemocnice Ostrava ZS Milí ova Špálova s.r.o. ZS Slavníkovc ZS Šrobárova ZS Slévárenská

56. Vazební v znice Ostrava 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68.

K /61/01

D m energetiky Ostrava ZS ZŠ Ostrava - Dubina SOŠ, SOU a OU Hasi ská MEDINA s.r.o. ZS Porubská ZS Polyfunk ní d m ZS Prokopa Velikého ZS Kozinova ZS Kon vova ZS Dvouletky ZS Kpt. Vajdy ZS Nivnická

Adresa nebo parcelní íslo


Qmax

l.s-1 Štramberská 2871/47 20 Zde ka Vav íka 1595/19 0,9 Repinova 20 9,02 Nám stí SNP 3061 0,15 Ahepjukova 2789/4 1,5 Martinovská 3168/48 46 Horymírova 3054/121 1 17. listopadu 1790/5 1 Nemocni ní 898/20 13,5 Milí ova 1836/8 0,5 Špálova 1070/30 0,5 Slavníkovc 313/5 5 Šrobárova 695/22 5 Slévárenská 401/7 3 Havl.náb eží 4 1835/34a 28. íjna 3123/152 87,3 Fr. Formana 268/45 Hasi ská 1003/49 10 Josefa Šavla 690/4 5 Porubská 549/20 10 p. .2091,kú Radvanice 0,2 Prok. Velikého 149/18 0,9 Kozinova 5296/5 0,2 Kon vova 100 Dvouletky 1209/58 Kpt. Vajdy 3046/2 Nivnická 326/21 0,5

Qmax bezdeštný

l.s-1 5,0 4,53

0,8 0,9 0,3

3,8 1,0 0,5 0,5 0,5

0,03 0,5 7,69


Qr m3.rok-1

Hg Tab. 3 mg.l-1

15 000 0,1 550 0,1 2 700 0,04 80 0,1 5 000 0,1 850 000 0,1 1 340 0,1 20 000 0,1 140400 0,1 700 0,1 400 0,1 500 0,1 1 500 0,1 190 0,1 0,1 7 500

II II II II II II II II II II II II II II

15 000 0,1 2 550 0,1 2 600 0,1 300 0,1 1 900 0,1 650 0,1 1 400 0,1 300 0,1 30 0,1 500 0,1 20 0350,005 500 0,1

II II II II II II II II II II II II

II

Pozn.: ZS-zdravotní st edisko

Pro ostatní ukazatele zne išt ní platí tabulka . 3 Pokud je u subjekt se stomatologickou ordinací provozováno za ízení na zachycování amalgámu s ú inností min. 95 %, kontrola kvality se provádí 1 x ro n , v ostatních p ípadech dle kapitoly 11.3.





Tab. 14 P ehled odleh ovacích komor, havarijních p epad a jejich vyúst ní do recipient P. . Název

Typ Recipient

Parametry stoky Poznámka

501 erná louka 502 D di ná

OS Ostravice v .km 4,20 OS Ostravice v .km 2,81

503 Bohumínská

OS Ostravice v .km 2,28

délka OS cca 50 m Sb ra A II délka OS cca 8m Sb ra B Sb ra B p ed SOV délka OS cca 80m Mexická

Muglinovská I. 504 (z Mor. Ostravy) OS Ostravice v .km 1,42

505 Osvobození I.

OS Porubka

506 Osvobození II. Ú OV (p ed išt né 507 vody) 508 Pod Lanovkou

OS Porubka Odra .km 13,4 OS HP 2-02-04-001 OS Muglinovský potok

Sb ra A (z OK Sad délka OS cca 00m Boženy N mcové) na tuto odleh ovací stoku jsou napojeny 2 odleh ovací komory (Osvobození I. je z ul. Hlubo ická, délka cca 295 m, Osvobození II. je z DN400,500,800 ul. Poho í) na tuto odleh ovací stoku jsou napojeny 2 odleh ovací komory (Osvobození I. je z ul. Hlubo ická, Osvobození II. je z délka cca 295 m, ul. Poho í) - pouze DN400,500,800 eviden n odpadní vody po délka OS cca mechanickém p ed išt ní 280m délka OS cca 90m Sb ra B II

509 Noviná ská

Soutok sb ra e C a OS DVT 1.9 "O3C" v .km 1,2 délka OS cca 55 m CIII

510 Sokola T my 511 V esinská

OS erný potok v .km 0,78 OS Porubka v .km 5,30

512 Bílovecká

OS Porubka v .km 1,52

délka OS ca 280 m Sb ra C délka OS cca 55 m Sb ra D VI OK kanalizace Bílovecká, Jelínkova p ed shybkou pod Porubkou (p ed délka cca 40 m napojením na DVI)

513 D m sester 514 17.listopadu Stará OV 515 Poruba

OS Porubka v .km 5,36 OS Porubka v .km 5,35

délka OS cca 365 m Sb ra K délka OS cca 20 m Sb ra D VI


délka OS cca 25 m Sb ra D VI

516 Na Pastvinách

OS Mlýnská strouha

délka OS cca 160 m Sb ra D XIII

K /61/01


P. . Název

Kanaliza ní ád

Typ Recipient

T ebovice 519 (Pustkovecká) OS Opava v .km 1,60 520 Svinovské mosty OS Odra v .km 18,65 Hoš álkovická 521 lávka

OS Odra v .km 16,73

522 U garáží

OS ZIF v .km 0,00

p ed SOV 523 Hrabová

OS ZIF v .km 0,06

524 Moravská

bezejmenný p ítok OS Ostravice

525 U Výtopny

OS Odra v .km 21,7

526 í ní

OS Záb ežka v .km 0,3

p ed OV 527 Záb eh

OS Odra v .km 22,08



Parametry stoky Poznámka OS Pustkovecká (sb ra L) 1500m, OS Martinovská Sb ra K, L a (sb ra K) 830m, kanalizace Na Na Valech cca 4 m Valech délka OS cca 85 m Sb ra D VI Sb ra D IV, v OK délka OS cca uzáv r el. ovládaný 2050m ve správ 62 Kanalizace Hrabová délka OS cca 30m u garáží Kanalizace Hrabová p ed SOV + Vratimovská sb ra nefunk ní (odtok z délka OS cca 30 m OK zazd n) délka OS cca 330 m Sb ra C III Sb ra D XI. V první RŠ za VO- RŠ ID 2081158 osazeny 2 platové zp tné délka OS cca 210 klapky na profilech DN 1400. m Sb ra D IX. Na VO délka OS cca 2 x 7 osazena 2 x ZPK (plast) m Mimo provoz, kanalizace p epojena délka OS cca 395 do D XI. Lze zrušit? - bude ov eno. m kanalizace, OK v k iž. Trocnovská, délka OS 52 m Korejská Sb ra DIX - Odtok sm r ul. délka OS cca 20 m Samaritánská

532 U záme ku

OS - OK . 504 a následn OS do Ostravice sb ra D IX, p i v tších pr tocích do DVT OS Záb ežka

533 Vyhlídalova

OS zatrubn ný DVT Korunka

délka OS 26 m

OS Ostravice

kanalizace Strusková délka sb ra CIII - OS z OS cca 810 m ásti otev ené koryto

530 Trocnovská

534 Strusková 535 Šídlovecká

OS ZIF

délka OS cca 270 m

K /61/01


Kanaliza ní ád



P. . Název

Typ Recipient

Parametry stoky Poznámka

Polanka - sb ra 536 Z p es Odru

OS Odra

538 Klimkovická III 539 Družební

OS Porubka v .km 4,33 OS Mešnice

542 Orlovská 543 Františkov

OS DVT 2.6 (ÚMOB Sl.O.) OS Ostravice v .km 4,01

délka cca 29 m sb ra Z kan. ul. V Zahradách délka cca 305 m Stoka K délka cca 105 m Sb ra DVI z kanalizace po ul. délka cca 10m Orlovská délka OS cca 7 m

Wintrova 544 p ed S

kanalizace na výus Teplárna P ívoz jednotné kanalizace Elektrárna OS Svoboda

p ítok DN500, odtok DN400, odleh . stoka 600/900bet.(25m) + DN400bet. (5m)

545 Turgen vova

DVT 2.3 - bezejmenný OS potok, Trnkovecký potok délka OS cca 22 m

546 Na Helen

odleh ovací stoka sb ra e OS DIV a do eky Opavy

po realizaci Odkanalizování P ívozu II. - lze zrušit?

Michálkovický potok OS v .km 2,65

délka OS cca 8 m Oblast ul. Briketá ská a Ferdinandova osada - 32 ha, 92 EO, Délka OS cca 155 m

Hasi ská zbrojnice 548 (Rychvaldská) 549 Vrbická

Michálkovický potoka OS v .km 3,10 OS bezejmenný vodní tok

Oblast ul. s. Armády a Radni ní - 22 ha, 33 EO, Délka OS cca 65 m délka cca 95 m

Martinovská 550 - u S PHM

OS otev ené koryto DVT 4.7

délka cca 450 m Stoka K

551 Trnkovecká

DVT 2.3 bezejmenný OS potok (OKD)

délka cca 8 m

554 Na Surdíku

Polan ice, Starob lský OS potok

délka cca 12m

Sb a D

555 Smy ková


délka cca 8 m

Sb a D

556 Na Mo árku


délka cca 14 m Sb a D

557 Junácká

Polan ice Starob lský OS potok

délka cca 71 m Sb a D

547 Briketá ská

Stavbou " OV Michálkovice" jsou splaškové OV odvád ny na OV Stavbou " OV Michálkovice" jsou splaškové OV odvád ny na OV

K /61/01


Kanaliza ní ád



P. . Název

Typ Recipient

Muglinovská II. 558 (Petra Karla)

OS Ostravice

Parametry stoky Poznámka sb ra BA - z OK na ul. Petra Karla - po délka cca 725 m ul. Olešní

559 D lnická

OS Porubka

profil DN 600/900, 800/1200, VO DN OS délka 224 m 700,

Na Valech 560 (T ebovická) 561 Malostranská 562 1. kv tna

OS Bezejmenný potok 4.7 OS Polan ice OS Polan ice

Františky 563 Stránecké Obvodní 564 (Klímkova)

do otev eného upraveného koryta viz . 550 délka cca 33 m délka cca 113 m

Bezejmenný potok ->do OS DVT 1.9

délka cca 17 m

OS kanalizace OVAK a.s.

délka cca 33 m

nalezená kanalizace -> Na Sovinci (p ed OS Bezejmenný potok 3.4 565 septikem)

délka cca 10 m

Provozní (sb ra 566 u garáží)

OS Bezejmenný potok 4.7

Najzarova ( OV 567 He manice I.) OS odtoku z OV He manice I

p epad ze sb ra e L ze sb ra e do otev eného upraveného koryta, délka OD cca 8 m Stoka L délka cca 25 m

Orlovská ( OV 568 He manice II.)

odtok z OV He manice II, následn do zatrubn ného DVT Korunka (ve správ OS ÚMOB Sl. Ostrava)

sb ra A p ed 569 Ú OV

OS

erný potok v .km 2,47

délka OS cca 16 m Sb ra A

sb ra D I p ed 570 Ú OV

OS


délka OS cca 22 m Sb ra D I

571 V esinská II


délka cca 95 m

délka OS cca 8m DN 600

572 Dr beží

OS meliora ní potok 1.22

délka OS cca 192m

573 Mitrovická

OS bezejmenný DVT

délka OS cca 660m

574 Novoveská

OS otev . koryto DVT 1.8.1.

DN 500 DN800

délka OS cca 26m DN600 KAM

K /61/01


Kanaliza ní ád



P. . Název

Typ Recipient

575 Pavlovova II.

OS Odra, HP 2-01-01-156

576 s.Armády

OS

Michálkovický potok HP 2-03-02-007

délka OS cca 68m DN300

577 Hrani ky

OS

Polan ice HP 2-01-01-153/1

délka OS cca 61m DN500

800 Ú OV P ívoz

HP

OV 803 Michálkovice

odtoku z OV HP Michálkovice

sb ra A p ed 805 Ú OV

HP


délka OS cca 7m OK . 1569

sb ra D1 p ed 806 Ú OV

HP


délka OS cca 15 m OK . 1570 p ítok i odtok DN 500/750 BET, odleh ovací stoka - nezadáno (cca 2m), bez RŠ (pouze propoj)

Pod bradova (x 809 28. íjjna) p ed S 810 T ebovice 811 S Pet kovice I. 812 U Sýpky

Plze ská 813 (Samaritánská)


HP kanalizace po 28. íjna HP odleh ení -> Odra HP Odra

Parametry stoky Poznámka délka OS cca 1 750m

DN600, areál Fy THERM

délka havarijního Havarijní p epad obtoku cca 800m Ú OV - sb ra D

délka cca 38 m HP SOV T ebovice Délka p epadu cca HP SOV Pet kovice 265 m

p epad do cizí deš ová kanalizace -> HP do bezejmenného potoku zatrubn ného DVT délka p epadu cca 900m. NAPOJENO DO deš ová kanalizace na ul. SB RA E "D Samritánská - odleh ovací IX".Havarijní HP - je zaúst no do stoky (pak do sb ra e D p epad z OK sb ra e D IX na ul. HP IX) Plze ská í ní

p ed SOV Orlovská 814 Kubínova

HP zatrubn ný DVT Korunka

815 Na Svobod I

Plesenský potoka v .km HP 1,50

Splašková kanalizace délka OS cca 10 m ul. Na Svobod

816 Na Svobod II

Plesenský potoka v .km HP 1,60

Splašková kanalizace délka OS cca 10 m ul. Na Svobod

817 Štefkova

HP Otev ený potok

Pozn.: OS-odleh ovací stoka, HP – havarijní p epad

Havarijní p epad do DVT Korunka p ed SOV Kubínova

délka cca 310 m DN300





Tab. 15 P ehled provozovaných shybek Po . .

Lokalizace místa

Sb ra

po et ramen (DN)

Vodní tok (sí )

SHY 1

ul.Na Helen

D IV

3 (DN1000)

Opava

SHY 2

Hoš álkovická lávka

D IV

3 (DN1000)

Odra

SHY 3

ul.Rekrea ní

D VI

1 (DN 800)

Porubka

SHY 4

ul.D lnická

D VI

1 (DN 400)

Porubka

SHY 5

ul.Psohlavc x Bílovecká

nepojmenován

1 (DN 500) + 1 (DN 200)

Porubka

SHY 6

Svinovské mosty

D VI

2 (DN 900) + 1 (DN 400)

Odra

SHY 7

ul.Krmelínská

nepojmenován

2 (DN 250)

vysokotlaký plynovod

SHY 8

Z p es Odru

Z

2 (DN250,DN500) + 1 (DN250)

Odra

SHY 9

ul.1.kv tna x Za strouhou

Z

2 (DN400,DN1000)

Mlýnka

SHY 10

ul.Klimkovická

nepojmenován

1 (DN400)

Porubka





Tab. 16 P ehled provozovaných septik na kanaliza ní síti Vyústní objekt do recipientu P. .

Název septiku

DN odtoku septik zaúst n do

název vyústního objektu

401

Sovinec

600

kanalizace OVAK a.s.

79 - Na Sovinci

403

Vydran

300


32 - Mitrovická

404

Husarova

200


30 - Husarova

405

K Jezeru

200


31 - K Jezeru

407

Klímkova

200


35 - Zv inská

410 418

Peterkova Provaznická

200 250

kanalizace OVAK a.s. kanalizace OVAK a.s.

419

Dolní

250


224 - Svinov Zaúst no do ve ejné kanalizace zaúst né na Ú OV - septik bude zrušen Zaúst no do ve ejné kanalizace zaúst né na Ú OV - septik bude zrušen

420

apkova 54 - 58

150

kanalizace OVAK a.s. 3 - Dalimilova I

421

T anovského 21-26

300


422

Matušínského 2 - 4

200


423

Matušínského 6 - 8

200


K /61/01


Kanaliza ní ád



Tab. 18 P ehled stá ecích míst

Po . . Obvod

Lokalizace místa

Profil kanalizace DN

Poznámka

1

Muglinov

Hladnovská x Komer ní

800

RŠ na kanalizaci

2

P ívoz

Palackého x Vina ického

1800

RŠ na kanalizaci

3

Mar.Hory

Vršovc 1143/10

1600/1450

RŠ na sb ra i C

4

Nová Ves

U Hr bk x U Bo íka

2200

RŠ na sb ra i D

5

Mor.Ostrava

Nemocni ní x Místecká

500/750

RŠ na kanalizaci

6

Vítkovice

Místecká x Erbenova

1500

RŠ na sb ra i CIII

7

T ebovice

Martinovská (naproti S PHM) 2640/2220

RŠ na kanalizaci

8

Poruba

Skautská p ed OK D lnická

500

RŠ na kanalizaci

9

Pustkovec

Pr b žná x Zde ka Št pánka

1000

RŠ na kanalizaci

10

Hrab vka

Moravská x U Haldy

1000

RŠ na kanalizaci

11

Hrab vka

Plze ská x Chalupníkova

1200/1800

RŠ na kanalizaci

12

Záb eh

Dolní x í ní

1500

RŠ na kanalizaci

13

Záb eh

Patrice Lumumby x Výškovická 1000

RŠ na kanalizaci

14

Polanka

1.kv tna (žel.p ejezs D)

RŠ na kanalizaci

1000


K /61/01


Kanaliza ní ád


Tab. 19 P ehled erpacích stanic odpadních vod Po . . Název stanice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

SOV - BARTOŠOVA SOV - PROSKOVICKÁ SOV - ŠÍDLOVECKÁ SOV - MEXICKÁ SOV - BOHUMÍNSKÁ SOV - KUBÍNOVÁ SOV - STARÁ CESTA SOV - WINTROVA SOV - PAŠEROVÝCH SOV - HLU ÍNSKÁ SOV - POD LANDEKEM SOV - NA SVOBOD SOV - HRÁBEK SOV - PROVOZNÍ SOV - LIPKA SOV - ŽLEBY SOV - V ELÍNEK SOV - U SPLAVU SOV - ORLOVSKÁ SOV - U SÝPKY SOV - VTP PORUBA SOV - PETERKOVA SOV - HRANI KY SOV - PODOLÍ SOV - KAPLÍ OVA SOV - V ESINSKÁ SOV - NEBESKÉHO SOV - V KORUNCE SOV - NOVOVESKÁ SOV - KPT. JAROŠE SOV - K MLÝNKU SOV - U K ÍŽE

Umíst ní SOV ul. Bartošova, Ostrava - Nová Ves ul. Proskovická, Ostrava - Výškovice ul. Mlýnská, Ostrava - Hrabová ul. Mexická, Ostrava - Muglinov ul. Bohumínská, Ostrava - Hrušov ul. Orlovská, Ostrava - He manice ul. Stará Cesta, Ostrava - Hrušov ul. Wintrova, Ostrava - P ívoz ul. Pašerových, Ostrava - Mar. Hory ul. Hlu ínská, Ostrava - Pet kovice ul. Pod Landekem, Ostrava - Pet kovice ul. Na Svobod , Ostrava - Martinov ul. Hrábek, Ostrava - Pustkovec ul. Provozní, Ostrava - T ebovice ul. Lipka, Ostrava - Hoš álkovice ul. Žleby, Ostrava - Hoš álkovice ul. V elínek, Ostrava - Hoš álkovice ul. U Splavu, Ostrava - Lhotka ul. Orlovská, Ostrava - He manice ul. U sýpky, Ostrava – Kun ice, ást Žabinec ul. Technologická, Ostrava - Poruba ul. Peterkova, Ostrava - Svinov ul. Hrani ky, Ostrava - Polanka ul. Podolí, Ostrava - Muglinov ul. Kaplí ova, Ostrava - Hrušov ul. V esinská, Ostrava - Poruba ul. Nebeského, Ostrava - Hrabová ul. V Korunce, Ostrava-He manice ul. Novoveská, Ostrava-Mar.Hory ul. Pod Výhonem, Ostrava-T ebovice ul. K Mlýnku, Polanka ul. Slámova, Ostrava-Michálkovice

01 Kanaliza ní ád 1 OBSAH 1. 2 Identifika níúdaje Zkratky adefinice Ú el P sobnost Popis území

Recommend Documents