M106FHS Finance a hospodaření územní samosprávy Rozsah 12/0 v kombinované formě. 5 kreditů Ukončení: zkouška
Literatura:
Hamerníková, Maaytová: Veřejné finance, Praha 2010 Provazníková, R. Financování měst, obcí a regionů. Pardubice: Grada 2007 Pilný, J., Peková, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI 2005
Obsah přednášky dne 16.12.2010
•
•
•
•
•
•
•
Veřejné výdaje – veřejné zakázky, PPP projekty, aplikace Cost-Benefit analýzy. Sociální zabezpečení: druhy a způsoby financování.
Fiskální federalismus, modely Teoretická východiska fiskálního federalismu Charakteristika, druhy a funkce veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Daňové příjmy a jejich rozdělení Struktura příjmů územních veřejných rozpočtů Hospodaření obce , SWOT analýza Rating
Podstata a průběh rozpočtového procesu čtyři základní fáze:
příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné)
projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné)
realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku
následná kontrola
Kontrola a audit institucionální kontrola Parlament ČR NKÚ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže systém finanční kontroly – zákon 320/2001Sb., metodická garance MF laická kontrola kontrola veřejností předpokládá: - přístup veřejnosti k informacím (zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. , zákon stanovuje subjekty, které jsou povinny informace podávat)
Metody rozpočtování nabídkový přístup - financování stávajících institucí bez hodnocení účelnosti nebo kvality služeb, jednoduché, přírůstkové rozpočtování přístup poptávkový - rozpočet formulován na základě veřejného zájmu v oblasti jednotlivých politik, určení priorit programové rozpočtování – alokace pro jednotlivé programy, výkonové ukazatele pro hodnocení + transparentní - souběžná existence organizační a programové struktury výkonové rozpočtování - naplňování výkonových ukazatelů, rozpočet představuje náklady na realizaci rozpočtování s nulovou bází - minimalizuje přírůstkové rozpočtování - vysoká administrativní náročnost rozpočtování na základě výsledků (management by objectives) alokace na programy s jasně stanovenými cíli - nevhodná legislativa, malé zkušenosti
VEŘEJNÉ VÝDAJE
finanční prostředky vynakládané v rámci rozpočtové soustavy k plnění fiskálních funkcí na principu nenávratnosti a neekvivalence
zdrojem krytí: veřejné příjmy (daně) + dluhové financování
ukazatele: absolutní podílové – VV/HDP - elasticita VV - dílčí elasticita
Problematika hodnocení VV
POJEM Veřejné výdaje
Veřejné programy
Veřejné projekty
KRITÉRIUM VYMEZENÍ jakákoli výdajová aktivita vlády výdaje s určitým (sociálním) cílem, který se již realizuje (připraven k realizaci) budoucí výdajové aktivity(návrh)
Hodnotící metody veřejných výdajů Klasifikační Třída metod Příklady metod hledisko jednokriteriální nákladově výstupové Počet (CMA,CBA, CEA, CUA) hodnotících metody kritérií vícekriteriální metody vážení, komplexní metody kritérium nepeněžní metody vážení užitku (stupně Druh uspokojení cílových skupin použitého z užitků programů) kritéria peněžní PV, NPV, IRR, ROI
Základní metody nákladově outputového ohodnocování metoda forma měření nákladů forma měření výstupů CMA
hodnotové jednotky
neměří se
CBA
hodnotové jednotky
hodnotové jednotky
CEA
hodnotové jednotky
naturální jednotky
CUA
hodnotové jednotky
užitečnost
Metoda CBA
forma analýzy nákladů a výnosů jednoduchá analýza (užší pojetí) komplexní analýza (širší pojetí) ohodnocování pomocí stínových cen respektování faktoru času tj.používání diskontní společenské sazby
Veřejné zakázky simulace tržních procesů - poptávající = organizace veřejného sektoru cíl: zabezpečení veřejných statků (služeb) – ve vyšší kvalitě, s nižšími náklady z ekonomického hlediska – případ, kdy veřejný projekt nerealizuje přímo veřejný sektor, ale za úplatu subjekt ze soukromého sektoru z právního hlediska – smlouva řídící se zákonem o veřejných zakázkách (137/2006))
rozdíly od klasického spotřebitele:
nakupující není konečný spotřebitel o koupi rozhoduje skupina osob – hodnotící komise rozhodovací proces je formalizovaný – upraven zákonem
Požadavky:
transparentnost – vyhlášení, zadání (více dodavatelů → růst konkurence → pokles ceny → růst efektivnosti dodržování legislativy
Problémy:
korupce (zvýšení příjmů u jedince, náklady nesou daňoví poplatníci) koluzní kartel - horizontální dohoda mezi jednotlivými účastníky veřejných soutěží za účelem rozdělení trhu
Problematika veřejných zakázek a PPP projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru, Public Private Partnerships)
základní charakteristiky: dlouhodobost kontraktu veřejná zakázka - obvykle jednorázová PPP projekty - několik desítek let objem kontraktu PPP - desítky miliard vlastnictví veřejné zakázky - veřejný sektor si objedná určité zboží, jehož se stává vlastníkem PPP – vlastníkem je soukromý subjekt, který danou věc/zařízení provozuje (změna vlastnických práv od soukromého k veřejnému sektoru - po dlouhé době)
Příklady: dopravní infrastruktura – dálnice, tunely, mosty, administrativní případně ubytovací kapacity – úřady, věznice…. zdravotnictví – nemocnice školství – univerzitní komplexy, studentské koleje Zahraničí:
od r.1992 - PPP ve VB, Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii, Chile a JAR
Výhody:
zachování kontroly – realizace projektů přenechána soukromému sektoru bez ztráty kontroly
kvalita – vyšší kvalita při vynaložení stejných nákladů
přenos rizik – rozdělení zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory
efektivní realizace – realizace dříve, rychleji
transparentnost – projekt se nedělí na velké množství menších zakázek
motivace – soukromý sektor - možnost dlouhodobých příjmů
Hlavní rizika při použití PPP projektů problém
- stanovení kvality výstupu, NUTNÁ ustanovení o kvalitě poskytovaných služeb - standardy
otázka
politické odpovědnosti - zavazuje k platbám v časovém horizontu delším než volební období - činitelé odpovědní za špatné rozhodnutí nebudou sankcionováni působení nátlakových skupin nedostatečná legislativa možnost skrytého zadlužování veřejného sektoru půjčovat“ si formou PPP projektů je dražší než na kapitálových trzích růst dluhu a deficitu - jednorázové zvýšení deficitu tedy i dluhu o hodnotu odpovídající celé hodnotě kontraktu
Sociální zabezpečení příčiny vzniku SZ sociální rizika náhrada ztráty
peněžitá x věcná vlastní (úspory, pojištění) x z veřejného sektoru x od druhých osob (charita, zaměstnavatelé)
SZ - součástí sociální politiky státu - soubor institucí, zařízení, opatření, pomocí nichž se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních rizik
Vazba na veřejné finance
transfery – mandatorní výdaje = výdajová strana veřejných rozpočtů
placení povinných příspěvků – kvazi daň součást daň.kvóty = příjmová strana
realizace redistribuční funkce
Sociální kvóta = podíl sociálních výdajů na HDP sociální výdaje tvoří: a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení ( tj. na zdraví – zdravotní péče, nemocenská), starobní důchody, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, nezaměstnanost, bydlení… b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje
Faktory ovlivňující systémy soc. zabezpečení ekonomické velikost, dynamika HDP, vývoj nezaměstnanosti, inflace politické a sociální domácí, mezinárodní demografické stárnutí populace, střední délka života…
Vybrané metody SZ 1) spoření – soukromé zabezpečení pokrytí rizika stáří (systémy povinného spoření- provident funds – dle WB, první provident funds v Malajsii 1951,Singapur 1955 Chile 1981– nahrazení sociálního starobního pojištění povinným soukromým důchodovým pojištění 2) soukromé pojištění – zásada ekvivalence – pojistné odpovídá riziku, státní podpora - odpočet od základu daně, finanční příspěvek 3) podnikové zaopatření – firma poskytuje zaměstnancům dávky sociálního zabezpečení a) peněžité dávky (nemocenská, mateřská dovolená, podnikové důchodové zaopatření aj.) b) věcné dávky - zdravotní péče
4) sociální pojištění – povinné veřejnoprávní pojištění, příspěvky - zaměstnanci a zaměstnavatelé vznik – 1883 Německo – nemocenské, úrazové a důchodové pojištění – pokladny na území ČR od r.1924 – dělnické úrazové a nemocenské pojištění hlavní myšlenka - princip solidarity příspěvky závisí na platební schopnosti, čerpání na vzniku určité události 5) sociální pomoc – poskytování dávek při splnění určitých podmínek (sociální potřebnost) bez zjišťování důvodů – dávky podmíněny výší příjmů, určitá minimální hranice přísnější varianta – podmíněno nemajetností
Modely sociálního zabezpečení
model soc. pojištění (Bismarckovský systém) vznik -konec 19. století - princip zásluhovosti a solidarity financování – sociální pojištění SRN, Francie, Belgie, Rakousko, ČR,..
model sociální péče jednotné a nízké dávky financováno z daní VB,USA,Austrálie, NZ využití soukromého pojištění univerzální dávky – Beveridge - model národního pojištění
Skandinávský model – sociálně demokratický
zabezpečení všech obyvatel zásluhové i univerzální dávky problém pasti nezaměstnanosti velmi nákladné omezení soukromého pojištění NE daňové výdaje
Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go – PAYG systém)
zdrojem financování – pojistné, daně
vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány z běžných příjmů univerzální platnost možnost zápočtu „náhradní doby pojištění“ odolnost proti inflaci nízké administrativní náklady garance minimálního důchodu
problém černého pasažéra - PROČ?- garance min. důchodu
demografické riziko vliv na výši nákladů práce
Fondový systém individuální pojištění -idividuální účet ekvivalence a zásluhovosti více pojišťoven (fondů) - konkurence náročné na dohled nad činností jednotlivých fondů, na vytváření rezerv povinné nebo dobrovolné charakteristiky:
není citlivý na změny ve struktuře obyvatelstva
plátce a příjemce – stejné osoby
„úspory“ předmětem dědického řízení
pozitivní dopad na trh práce v podobě motivace k setrvání v zaměstnání (? nezaměstnanost?)
není chráněn proti znehodnocování - inflace
rizika vyplývající z investování
↓ míru solidarity
Vícepilířové systémy veřejný pilíř - povinný princip neekvivalence a solidarity průběžný systém z daní, pojistného povinný soukromý pilíř princip ekvivalence, zásluhovost odluka financování od SR, státní dozor fondový dobrovolný soukromý pilíř princip ekvivalence, zásluhovosti daňové úlevy , příspěvek fondový
Financování soc.zabezpečení v ČR - příjmy dvoupilířový systém veřejný pilíř (průběžné financování) do SR pojistné na sociální zabezpečení – sociální pojištění (3 části) příjmem SR , daňový charakter pojistné na důchodové zabezpečení od r.1996 na zvláštním účtu pojistné na veřejné zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven (9 + 1) státní pojištěnci pojišťovny regulované příjmy a výdaje = „rozdělovny“
soukromý pilíř (dobrovolné připojištění- fondový)
Systém soc. zabezpečení v ČR - výdaje A) sociální pojištění (státní) státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění dávky: nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny….. povinné důchodové pojištění dávky: starobní důchody, invalidní a částečné invalidní důchod, pozůstalostní důchody konstrukce důchodu – DVOUSLOŽKOVÁ - základní výměra stejná tzv. minimální penze - procentní výměra - zásluhová zdravotní pojištění vyloučen princip ekvivalence
B) státní sociální podpora testované dávky – v závislosti na příjmu (ne majetku) přídavek na dítě, sociální příplatek příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu netestované rodičovský příspěvek porodné C) sociální pomoc peněžité dávky i věcné dávky výchovná a poradenská péče, sociálně-právní ochrana, pracovní rehabilitace, ústavní sociální péče, pečovatelská služba, stravování, bezúročné půjčky…
Problém průběžného systému ČR demografické změny
v r. 2010-2050 ↓osob v kategorii 20-64 z 65% na 52 %
↑ osob starších 65 let z 16 % na 32 %
v roce 2010 na „důchodce“ - 4,2 osoby ve věku od 20 - 64, v roce 2050 1,6 osoby
ekonomické o
vysoké mzdové náklady
o
past nezaměstnanosti
zneužívání
Možná řešení: 1) v rámci průběžného systému financování:
zvýšení porodnosti (jak?)
větší migrace
omezení počtu neproduktivních osob posunem hranice pro odchod do důchodu (Německo 2007: pobírání penze od 65 let cca 17 let, od roku 2030 20 let→ →prodloužení důch. věku od 67 let)
snížení relace důchod/čistá resp. hrubá mzda
snížení jiných veřejných výdajů a přesun uspořené částky do důchodového systému
zvýšení zdanění – pozor na daňovou kvótu !
Provedené parametrické změny v ČR
pomalejší indexace důchodů (?) indexace důchodů: s růstem mezd, s inflací
zvýšení (postupně) zákonného věku odchodu do důchodu – 63 let pro muže i ženy od r. 2013
zvyšování sazby příspěvků pojistného
snížení předčasných starobních důchodů
zpřísnění podmínek pro výplatu důchodů (invalidních, vdovských , vdoveckých důchodů a sirotčích )
2) změna systému na fondový systémová změna s možnými následky:
odstranění/omezení redistribuce
odstranění závislosti na demografickém vývoji
riziko:
inflace
administrativní náklady
náklady na transformaci z průběžného na kapitálový způsob financování
3) částečná změna - kombinace průběžného a kapitálového financování
Fiskální federalismus = vícestupňové uspořádání soustavy veřejných rozpočtů a definování vztahů mezi nimi
odvozeno od politického, správního (a geografického) uspořádání země od začlenění do nadnárodních ekonomických seskupení
základní problém - určení míry fiskální decentralizace
Úrovně veřejné vlády – veřejných rozpočtů
nadnárodní vláda (např. ES)
ústřední (centrální) vláda (v unitárních státech ústřední vláda, federální vláda ve federálních státech)
regionální vláda (např.republiková, zemská ve federálních státech)
místní vláda (úroveň měst a obcí - základní stupeň územní samosprávy)
Místní vláda - decentralizované orgány státní správy + orgány místní samosprávy systémy místní vlády ● systém angloamerický – na úrovni územní samosprávy výlučné postavení samosprávní orgány plnící samosprávné funkce ● systém francouzský – v nižších správních jednotkách vícestupňová územní samospráva, která zajišťuje samosprávní funkce, a tzv. dekoncentráty, na místní úrovni zajišťují státní správu ● systém smíšený – obce - základní článek samosprávy, vyšší stupně územní samosprávy vykonávají úkoly vlastní samosprávy + úkoly státní správy (příklad : ČR, Německo, Rakousko)
Fiskální federalismus jak sestavit příjmy a výdaje, aby se dosáhlo co nejvyšší efektivnosti při zabezpečování veřejných potřeb ?
zkoumá: a) jaké veřejné statky by měly zabezpečovat jednotlivé stupně veřejné vlády - vymezení kompetencí a funkcí b) míru finanční soběstačnosti jednotlivých úrovní tj. stanovení daňového určení = přiřazení jednotlivých druhů daní, stanovení daňové pravomoci c) vertikální a horizontální vztahy v rámci rozpočtové soustavy - určení transferů mezi rozpočty, optimalizace objemu hlavní důvody teorie fiskálního federalismu : ekonomický politický(?) - decentralizace
Decentralizace alokační funkce dle klasifikace veřejných statků – rozsah působnosti veřejné statky zabezpečovány státem a financovány ze SR nebo zabezpečovány a financovány jednotlivými stupni územní samosprávy? centralizovaně – celostátního významu: ● veřejné statky, z nichž mají užitek všichni občané státu (obrana, základní komunikační systém…)
obce : ● národní veřejné statky (základní vzdělání, regulace vodních toků…) ● lokální veřejné statky – městská hromadná doprava, místní komunikace…. vyšší stupně samosprávy : ● veřejné statky regionálního charakteru (užitek z nich mají obyvatelé několika obcí, většího území…)
Decentralizace redistribuční funkce cíl redistribuční funkce – zmírnit důchodovou a sociální nerovnoměrnost ve společnosti především státní rozpočet, v omezené míře přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy požadavek: jednotná daňová soustava + jednotné transfery (Drábek – návrh na rozdílnou úroveň transferů dle“bohatství“ kraje) sociální dávky peněžité věcné testované na důchod netestované na důchod
Decentralizace stabilizační funkce tradiční doména státního rozpočtu od 70.let – snaha zapojit územní samosprávu do stabilizace zaměstnanosti: JAK? ● vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru (např. podmínky pro příliv kapitálu) ● vytvářet pracovní příležitosti v lokálním veřejném sektoru
U – nadnárodní, N – národní, S – státní, L – lokální, P – nevládní sektor,
Rozpočtová soustava ČR na centrální úrovni:
státní rozpočet státní mimorozpočtové fondy – „zřízeny zákonem za účelem finančního zabezpečení zvlášť stanovených úkolů “ rozpočty zdravotních pojišťoven (9) na místní úrovni: rozpočty Vyšších územně správních celků (14) rozpočty Základních územně správních celků (cca 6250)
Rozpočtová soustava a její charakteristiky
STÁTNÍ FONDY Státní
fond rozvoje bydlení (SFRB) spolufinancování oprav, modernizace,výstavba…
Státní
fond dopravní infrastruktury (SFDI) rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železnic
Státní
fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPPRČK) Státní
zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovatel finanční podpory z EU
Charakteristiky státních fondů
účelovost příjmů a výdajů jiná pravidla hospodaření - možnost převodu zůstatku stabilní příjmy - částečně nezávislé na dotacích ze SR dlouhodobé projekty - nepodléhají politickým vlivům
atomizace veřejných rozpočtů - roztříštění a nekonzistentnost rizikové závazky fondu - nebezpečné v případě, kdy fond nemá dostatek vlastních zdrojů dodatečné administrativní náklady - oddělení fondu - vyšší náklady na správu…..
Státní fond rozvoje bydlení
SFDI
Modely fiskálního federalismu
centralizovaný
decentralizovaný
smíšený (kombinovaný)
Centralizovaný model
příjmy → ústřední rozpočet→ výdaje ↓ dotace ↓ regionální rozpočty → výdaje ↓ dotace ↓ municipální rozpočty→výdaje
Centralizovaný model Výhody centralizovaného modelu : jednotný postup při získávání daní a poplatků od daňových poplatníků – nižší náklady úroveň veřejných statků a služeb malá konkurence mezi nižšími územními celky Nevýhody : malý zájem municipalit o získávání rozpočtových příjmů z vlastních zdrojů nebezpečí neobjektivnosti při rozdělování finančních prostředků pro nižší vládní úrovně, možné nebezpečí korupce zpomalení hospodářského i společenského rozvoje v oblastech s nedostatkem finančních prostředků
Decentralizovaný model vysoká autonomie = rozsáhlé kompetence příjmy → ústřední rozpočet
→ výdaje
příjmy → regionální rozpočet
→ výdaje
příjmy → municip. rozpočet
→ výdaje
Decentralizovaný model Výhody decentralizovaného modelu : zodpovědnost za efektivní využití finančních prostředků bezprostředně voličům výsledky hospodaření - přímo patrné v daném místě rychlé řešení problémů Nevýhody decentralizovaného modelu : nedostatek prostředků pro celonárodní potřeby (obrana, dálnice), nerovnoměrné rozložení příjmů - rozdíly mezi oblastmi nežádoucí migraci z chudých regionů do regionů bohatých na místní úrovni – problém s tvorbou rezerv pro případ nepříznivých situací (např. povodně) celospolečenské řízení sociálněekonomických procesů - méně pružné, neefektivní
Kombinovaný model
příjmy → ústřední rozpočet → výdaje ↓ dotace ↓ příjmy → regionální rozpočet→ výdaje ↓ dotace ↓ příjmy →municipální rozpočet→ výdaje
Kombinovaný model je nutno : rozdělit pravomoci, kompetence a odpovědnosti respektovat určitý stupeň kontroly ze strany vyššího stupně vlády zohledňovat zájmy a preference nižších stupňů vlády stupněm vyšším kompromisy při střetu lokálních a celospolečenských zájmů nejčastější (např. v ČR, v ostatních zemích EU….)
Shrnutí - zásady fiskálního federalismu
centralizace přerozdělování centralizace stabilizace zajištění minimální úrovně veřejných služeb vyrovnání fiskální pozice neutrality
Teoretická východiska fiskální decentralizace
Tieboutův model „hlasování nohou“ Buchananova Teorie klubů Oatsův decentralizační teorém
Tieboutův model Hypotéza: lze vytvořit fiskální jednotky s takovou skladbou veřejných statků, která vyhovuje obyvatelům hlasování nohama – voting with the feet Podmínky : volič-spotřebitel - mobilní volič-spotřebitel zná rozdílnosti mezi lokálními příjmy a výdaji „velký“ počet komunit „optimální velikost“ komunity nevznikají externality Kritika: nejsou splněny podmínky + transakční náklady
Teorie klubů- Buchanan předpoklady: ze spotřeby lze vyloučit „nečlena“ klubu bez nákladů nerivalita náklady a užitky - rovnoměrně 2 problémy: 1) nalezení optimálního počtu členů klubu 2) nalezení optimální úrovně poskytovaných veřejných statků
Oatsův decentralizační teorém
Fiskální decentralizace transfer pravomoci a odpovědnosti za provádění funkcí z centrální úrovně na nižší úroveň
finanční odpovědnost: - za poskytování veřejných statků - za zajištění zdrojů nutných k jejich financování
podmínka efektivní decentralizace: odpovídající příjmy
Výhody decentralizace odpovědností
poskytování služeb různým způsobem, v souladu s preferencemi inovace při poskytování veřejných statků - flexibilita územních samospráv Nevýhody decentralizace odpovědnosti
ztráta úspor z rozsahu externality migrace obyvatelstva
Příjmové nástroje fiskální decentralizace
daňové
daňové MUSÍ respektovat:
fiskální potřebu – příjmy úrovni, která je zodpovědná za poskytování veř.statků
fiskální kapacitu – závisí na velikosti předmětu zdanění, na počtu daňových subjektů
nízké administrativní náklady
pravidlo: progresivní daně + spotřební daně → do SR, na MR → daň s nemobilním základem + „užitkové“ poplatky
dluhové (dluhopisy)
dotační
Dotační nástroje základní úloha:
fiskální vyrovnání mezi jurisdikcemi
důvody pro používání dotací :
fiskální propast→příjmy nižší než výdajová odpovědnost
fiskální nerovnost → nestejné fiskální kapacity
typy dotací
Principy a praxe užívání dotací
Veřejné příjmy
příjmy všech typů vládních rozpočtů charakteristiky: nedobrovolnost, nenávratnost, neúčelovost funkce: alokační, redistribuční, stabilizační klasifikace: návratné (půjčky a emise obligací) a nenávratné (daně, poplatky, výnosy státních firem ...) daňové a nedaňové (poplatky, úvěry, emise obligací, příjmy z prodeje majetku…) poplatky: platby za poskytovaná zboží a služby - ekvivalentní charakter; poplatky - notářské, soudní, správní poplatky, místní poplatky dle úrovně rozpočtu
Ukazatele daňová kvóta : podíl všech daní k HDP (včetně sociálního a zdravotního pojištění) = složená daňová kvóta jednoduchá daňová kvóta = daně / HDP elasticita daní a) celková b)
dílčí
Daňová kvóta v ČR 40 35 30 25 20 15 10 5 0 r.2000
r.2001
r.2002
r.2003
čistá daňová kvóta
r.2004
r.2005
r.2006
složená daňová kvóta
r.2007
r.2008
Složená daňová kvóta v EU BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK
1995
2000
2005
2006
2007
2008
43,8 : 36,2 48,8 39,8 36,3 33,1 29,1 32,7 42,7 40,1 26,7 33,2 27,5 37,1 40,8 26,8 40,2 41,4 37,1 32,1 29,1 39,2 40,3 45,7 47,9 34,7
45,0 32,5 33,8 49,4 41,9 31,0 31,6 34,6 33,9 44,1 41,8 30,0 29,5 30,1 39,1 39,0 28,2 39,9 43,2 32,6 34,3 30,2 37,5 34,1 47,2 51,8 36,7
44,7 34,0 37,1 50,8 38,8 30,6 30,8 31,8 35,6 43,6 40,4 35,5 29,0 28,5 37,6 37,5 33,9 37,6 42,3 32,8 35,1 27,8 38,6 31,3 44,0 49,5 36,0
44,3 33,2 36,7 49,6 39,2 31,1 32,3 31,7 36,4 43,9 42,0 36,5 30,4 29,4 35,6 37,2 33,7 39,0 41,9 33,8 35,9 28,5 38,3 29,2 43,5 49,0 36,8
43,9 34,2 37,2 49,0 39,4 32,3 31,4 32,4 37,1 43,2 43,1 40,9 30,5 29,7 35,7 39,8 34,6 38,9 42,2 34,8 36,8 29,0 37,8 29,3 43,0 48,3 36,5
44,3 33,3 36,1 48,2 39,3 32,2 29,3 32,6 33,1 42,8 42,8 39,2 28,9 30,3 35,6 40,4 34,5 39,1 42,8 34,3 36,7 28,0 37,3 29,1 43,1 47,1 37,3
Prostá - jednoduchá daňová kvóta v EU BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK
1995 2 9 ,5 : 2 1 ,8 4 7 ,7 2 2 ,9 2 4 ,0 2 8 ,1 1 9 ,8 2 0 ,9 2 4 ,2 2 7 ,4 2 0 ,2 2 1 ,2 2 0 ,4 2 7 ,3 2 6 ,1 2 0 ,6 2 4 ,3 2 6 ,5 2 5 ,8 2 2 ,4 2 1 ,0 2 2 ,4 2 5 ,3 3 1 ,6 3 5 ,7 2 8 ,6
2000 3 1 ,2 2 1 ,5 1 9 ,6 4 7 ,6 2 5 ,0 2 0 ,1 2 7 ,2 2 4 ,1 2 1 ,9 2 8 ,0 2 9 ,7 2 3 ,4 1 9 ,6 2 0 ,7 2 9 ,1 2 6 ,0 2 1 ,8 2 4 ,5 2 8 ,4 1 9 ,6 2 4 ,0 1 9 ,1 2 3 ,2 2 0 ,0 3 5 ,3 3 8 ,6 3 0 ,5
2005 3 1 ,1 2 3 ,7 2 1 ,0 4 9 ,7 2 2 ,5 2 0 ,4 2 6 ,1 2 0 ,6 2 3 ,5 2 7 ,3 2 7 ,9 2 7 ,3 2 0 ,6 2 0 ,4 2 7 ,1 2 4 ,9 2 7 ,5 2 4 ,6 2 7 ,7 2 0 ,5 2 3 ,7 1 8 ,2 2 4 ,4 1 8 ,7 3 2 ,0 3 6 ,7 2 9 ,3
2006 3 0 ,9 2 4 ,5 2 0 ,4 4 8 ,6 2 3 ,3 2 0 ,8 2 7 ,5 2 0 ,6 2 4 ,3 2 7 ,5 2 9 ,5 2 8 ,6 2 1 ,7 2 1 ,0 2 5 ,8 2 4 ,7 2 7 ,5 2 5 ,0 2 7 ,4 2 1 ,6 2 4 ,5 1 8 ,8 2 4 ,3 1 7 ,5 3 1 ,3 3 6 ,9 3 0 ,0
2007 3 0 ,3 2 5 ,6 2 1 ,0 4 8 ,0 2 4 ,2 2 1 ,5 2 6 ,5 2 0 ,6 2 4 ,9 2 7 ,0 3 0 ,1 3 3 ,4 2 1 ,8 2 1 ,1 2 5 ,9 2 6 ,2 2 8 ,7 2 5 ,3 2 7 ,9 2 2 ,9 2 5 ,1 1 9 ,3 2 4 ,1 1 7 ,6 3 1 ,1 3 6 ,1 2 9 ,8
2008 3 0 ,3 2 5 ,2 1 9 ,9 4 7 ,2 2 4 ,3 2 0 ,4 2 3 ,9 2 0 ,4 2 0 ,8 2 6 ,6 2 9 ,4 3 1 ,5 2 0 ,7 2 1 ,3 2 5 ,5 2 6 ,6 2 8 ,3 2 4 ,6 2 8 ,4 2 3 ,0 2 4 ,8 1 8 ,7 2 3 ,3 1 7 ,2 3 1 ,0 3 5 ,9 3 0 ,5
Daňové příjmy v ČR v letech 2001-2010 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 0%
10%
20%
důchodové daně
30%
40%
50%
DPH a spotřební
60%
sociální
70%
80%
90%
ostatní daňové příjmy
100%
Daňová terminologie
daňový subjekt – daňový plátce, daňový poplatník daňový objekt (předmět zdanění) algoritmus stanovení daňové povinnosti (daně): předmět daně (úprava: vyjmutí ze zdanění, osvobození od zdanění, snížení daňového základu)→ základ daně → sazba daně → daň (snížení daňové povinnosti) sazba daní: - pevná nebo procentní (ad valorem) daňová částka daňový výnos
Daňové principy
daňové principy: priority daňového systému nekonzistentní
daňová historie: Adam Smith – 4 principy (daňové kánony) neoklasická – daně patří do ekonomiky, ale musí být nízké J. M. Keynes – daně ve fiskální politice – stabilizátory neokonzervatismus – podobný neoklasikům, ale daně sleduje i makroekonomicky – A. Laffer
Daňová spravedlnost
přístupy k daňové spravedlnosti: A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku) každý platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů základní problémy této teorie: 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby pociťovaný užitek sdělili 3. neumožňuje redistribuci
B. placení daní na základě principu platební schopnosti princip horizontální spravedlnosti princip vertikální spravedlnosti problémy: 1. Jak změřit, kdo je na tom lépe/hůře? Postačuje jako kritérium důchod, spotřeba nebo majetek? 2. Jak více (o kolik, kolikrát) by měli platit na daních ti, kdo jsou na tom lépe?
Lafferova křivka
Model fiskálního federalismu v ČR V ČR kombinovaný model FF Daňové určení a fiskální vazby jsou určeny : Zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění, Zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, Vyhláškou č. 392/2007 Sb., o podílu jednotlivých obcí na hr.výnosu DPH a daní z příjmů, Zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok. Ani obce, ani kraje nejsou plně finančně soběstačné.
Rozpočet krajů Příjmy celkem* Daňové příjmy Daně z příjmů a DPH Ostatní daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Výdaje celkem* Běžné výdaje Kapitálové výdaje Saldo Dluh** Zůstatky
30. 6. 2008 Struktura 30. 6. 2009 Struktura Rozdíl mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč 78,7 100,0 83,4 100,0 4,7 23,2 29,5 22,3 26,7 -0,9 23,2
29,5
22,3
26,7
-0,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,8
2,3
1,5
1,8
-0,3
0,3
0,4
0,3
0,4
0,0
53,4 61,7 56,6
67,9 100,0 91,7
59,3 67,1 60,8
71,1 100,0 90,6
5,9 5,4 4,2
5,1
8,3
6,3
9,4
1,2
17,0 14,6 29,3
16,3 16,3 31,5
-0,7 1,7 2,2
Rozpočet obcí P ř íjm y c e lk e m * D a ň o v é p ř í jm y D a n ě z p ř í jm ů a DPH Daň z n e m o v it o s t i O s ta tn í d a ň o v é p ř í jm y N e d a ň o v é p ř í jm y K a p it á lo v é p ř í jm y D o ta c e V ý d a je c e lk e m * B ě ž n é v ý d a je K a p it á lo v é v ý d a je S a ld o D lu h * * Z ů s ta tk y
3 0 . 6 . 2 0 0 8 S tr u k tu r a 3 0 . 6 . 2 0 0 9 S tr u k tu r a R o z d íl m ld . K č % m ld . K č % m ld . K č 1 2 9 ,8 1 0 0 ,0 1 2 7 ,1 1 0 0 ,0 -2 ,7 7 5 ,3 5 8 ,0 7 0 ,5 5 5 ,5 -4 ,8 6 4 ,4
4 9 ,6
5 9 ,7
4 7 ,0
-4 ,7
2 ,7
2 ,1
3 ,4
2 ,7
0 ,7
8 ,2
6 ,3
7 ,4
5 ,8
-0 ,8
1 2 ,4
9 ,6
1 3 ,1
1 0 ,3
0 ,7
6 ,7
5 ,2
5 ,9
4 ,6
-0 ,8
3 5 ,4 1 1 1 ,2 8 7 ,2
2 7 ,3 1 0 0 ,0 7 8 ,4
3 7 ,6 1 1 6 ,6 8 9 ,4
2 9 ,6 1 0 0 ,0 7 6 ,7
2 ,2 5 ,4 2 ,2
2 4 ,0
2 1 ,6
2 7 ,2
2 3 ,3
3 ,2
1 8 ,6 8 0 ,1 7 6 ,2
1 0 ,5 7 6 ,7 7 6 ,7
-8 ,1 -3 ,4 0 ,5
Vztahy mezi prvky veřejných rozp. • mezi SR a rozpočty krajů, obcí – finanční vazby důvody: nedostatečný příjem z daní vazby - ve formě dotací na základě: a) zákona o SR b) dotace z rozpočtových kapitol c) dotace z Všeobecné pokladní správy SR d) dotace ze státních fondů
2010
r.2008
Vztahy mezi prvky veřejných rozp. daně - sdílené + svěřené - od 90.let mnoho úprav ve sdílených daních - zákon o rozpočtovém určení daní, kde: - podíl pro kraje stanoven na 8,92% - obcím určen 21,4%
Vývoj RUD z pohledu obce Období 1993-1995 - do obecních rozpočtů:
100% výnos daně z nemovitosti na území obce (až do současnosti) 100% výnos daně z příjmu právnických osob placené obcí (od 1994 až do současnosti) 40% (50% – 1994, 60% – 1995) z celookresního výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti 100% výnosu daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných podle místa bydliště podnikatele
Období 1996-2000 do obecních rozpočtů :
30% z celookresního výnosu DPFO ze závislé činnosti a z toho: 10% DPFO ze závislé činnosti do rozpočtu té obce, kde má sídlo či bydliště plátce 20% DPFO ze závislé činnosti dle podílu počtu obyvatel obce na počtu obyvatel okresu 20% z celostátního výnosu DPPO podle podílu počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatelstva státu
Koeficienty pro rozdělení sdílených daní Obce s počtem obyvatel* od-do do 100 obyvatel 101 - 200 obyvatel 201 - 300 obyvatel 301 - 1 500 obyvatel 1 501 - 5 000 obyvatel 5 001 - 10 000 obyvatel 10 001 - 20 000 obyvatel 20 001 - 30 000 obyvatel 30 001 - 40 000 obyvatel 40 001 - 50 000 obyvatel 50 001 - 100 000 obyvatel 100 001 - 150 000 obyvatel 150 001 a výše obyvatel Hlavní město Praha
Koeficienty velikostní kategorie obcí
0,4213 0,5370 0,5630 0,5881 0,5977 0,6150 0,7016 0,7102 0,7449 0,8142 0,8487 1,0393 1,6715 2,7611
* počet obyvatel je údajem ČSÚ k 1. lednu běžného roku
Fiskální federalismus v ČR - RUD D a ň o v ý p říje m DPH S p o tře b n í d a n ě v to m : m in e rá ln í o le je e n e rg e tic k é d a n ě o s ta tn í C lo D P P O c e lk e m v to m : D P P O D P P O p la c . o b c e m i a k ra ji D P F O c e lk e m v to m : D P F O -z v l.s a z b a D P F O -z p řiz n á n í c e lk e m D P F O -z p ž iz n á n í s d íl. č á s t D P F O -z p řiz n á n í 3 0 % D P F O -z á v is lá c e lk e m D P F O -z á v is lá s d íl. č á s t D P F O -z á v is lá 1 ,5 % m o tiv . S iln ič n í d a ň D a ň z n e m o v ito s tí M a je tk o v é d a n ě D á ln ič n í p o p la te k O s ta tn í d a n ě a p o p la tk y M ís tn í a s p rá v n í p o p la tk y P o p la tk y z a z n e č iš ťo v á n í ž iv o t. C e lk e m d a ň o v é p říjm y
c e lk e m 2 2 9 ,1 1 2 9 ,3 8 1 ,1 4 8 ,2 6 ,3 1 4 4 ,4 1 3 7 ,8 6 ,6 1 4 6 ,6 7 ,1 1 8 ,3 1 2 ,8 5 ,5 1 2 1 ,2 1 1 9 ,4 1 ,8 5 ,7 5 ,1 9 ,0 2 ,0 5 ,1 6 ,7 6 ,6 6 9 5 ,9
O č e k á v a n á s k u te č n o s t 2 0 0 7 MR EU SR obce k ra je 1 6 1 ,5 4 7 ,2 2 0 ,4 1 2 1 ,9 7 3 ,7
4 ,9
4 8 ,2 1 ,4 9 7 ,1 9 7 ,1 9 8 ,1 5 ,0 9 ,5 9 ,5 8 3 ,6 8 3 ,6
3 4 ,5 2 8 ,4 6 ,1 3 6 ,1 1 ,5 7 ,8 2 ,3 5 ,5 2 6 ,8 2 5 ,0 1 ,8
SFDI 7 ,4 7 ,4
1 2 ,8 1 2 ,3 0 ,5 1 2 ,4 0 ,6 1 ,0 1 ,0 1 0 ,8 1 0 ,8 5 ,7
5 ,1 9 ,0 2 ,0 5 ,1
4 ,9
1 ,3 4 9 5 ,4
6 ,7 5 ,3 1 3 4 ,9
4 5 ,6
1 5 ,1
Určení podílu na sdílených daních -současnost
pro přerozdělení - kritérium celkové výměry obce, prostého počtu obyvatel, počtu obyvatel upraveného koeficienty velikostních kategorií (snižuje se jejich počet ze 14 na 4), pro přepočet počtu obyvatel - postupné přechody ke zmírnění - růst podílu obcí na 21, 4 % od 2008 změna váhy kritérií :
prostý počet obyvatel – váha 3 % celková výměra obce – váha 3 % počet obyvatel upravený koeficienty velikostních kategorií obcí – váha 94 %.
Nové koeficienty (od 1.1.2008)
Hlavní město Praha Plzeň Ostrava Brno Ostatní obce
Přepočítací koeficient 4,2098 2,5273 2,5273 2,5273 1,0000
Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů Obce s počtem obyvatel od – do obyvatel 0 – 300
Koeficienty postupných přechodů 1,0000
301 – 5 000
1,0640
5001 – 30 000
1,3872
30 001 – a více
1,7629
Násobek postupných přechodů
1,0000 x počet obyvatel obce 300 + 1,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 300 5 300,8+1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 5 000 39 980,8 +1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000
Největší očekávané nárůsty daňových příjmů pro obce Kraj
Obec
Plzeňský Modrava Kryštofovy Ústecký Hamry Plzeňský Prášily Ústecký Český Jiřetín Plzeňský Horská Kvilda Jihočeský Vlkov
Počet Výměra Odhad 2008 bez změny Odhad2008 po změně Nárůst obyvatel (ha) RUD (v tis. Kč) RUD (v tis. Kč) (%) 55 8 163,47 265 4 193 1 579,45 56
6 842,20
270
3 578
1 323,80
155 74 70 16
11 227,85 3 360,30 2 991,41 576,2381
954 357 338 77
6 280 2 058 1 859 374
658,59 576,24 550,20 484,57
Obec
základní územně samosprávný celek, veřejnoprávní korporace ekonomická samostatnost - má vlastní majetek, vlastní hospodaření z důvodu potřeby zajišťování veřejných statků a služeb pro občany ekonomická samostatnost – pro plnění úkolů rozpočet na základě schváleného zákona o SR, rozpočtového provizoria s využitím rozpočtového výhledu
Rozpočet obce
decentralizovaný peněžní fond bilance finanční plán - solventnost obce nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky - priority v rámci lokálních veřejných statků a služeb
schválený rozpočet - reálný a pravdivý - v dlouhodobém horizontu hospodaření obce vyrovnané - úplný transparentní - pouze na ty účely, ke kterým byly v rozpočtu schváleny.
Rozpočtový proces na úrovni obce
sestavení návrhu rozpočtu na základě rozpočtového výhledu (není závazný) – návrh finanční odbor projednání a schválení – zastupitelstvo plnění rozpočtu –odpovědny výkonné orgány obce, přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet obce, následná kontrola plnění rozpočtu
návrh rozpočtu
finanční odbor
projednání
obecní rada finanční výbor
schvalování rozpočtu
obecní zastupitelstvo dotace od VÚSC, SR zveřejnění
plnění
kontrola
obecní rada finanční výbor obecní zastupitelstvo veřejná schůze občanů
závěrečný účet obce
finanční odbor obecní zastupitelstvo krajský úřad
Rozpočtový výhled
pomocný finanční nástroj - pro střednědobé finanční plánování obce povinně ze zákona na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků cca na dobu 2 – 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet
obsah
pravidelně se opakující výdaje dlouhodobě uzavřené smluvní vztahy (splátky úvěrů a půjček, úroky, realizace a dokončení investičních akcí, výdaje spojené s chodem obce atd.) dlouhodobé záměry rozvoje obce včetně vytýčení finančních zdrojů potřebných k jejich naplnění
rozpočet: vyrovnaný, přebytkový schodkový při sestavování rozpočtu zastupitelé - efektivně a hospodárně schvalovaný rozpočet - celkové příjmy , výdaje závazné ukazatele překročení hodnot závazných ukazatelů - porušení rozpočtové kázně změna závazných ukazatelů - změna rozpočtu – schválena zastupitelstvem
Změny rozpočtu
prováděny formou rozpočtových opatření schvaluje zastupitelstvo obce před samotným použitím prostředků na schválený účel v ojedinělých případech - následně (např. z důvodu odstranění následků živelných a jiných pohrom rozpočtovým opatřením – objem rozpočtu zvyšovat, snižovat
DAŇOVÉ PŘÍJMY rozhodující část rozpočtových příjmů obcí (cca 55-60%) nejsou účelově vázány obce rozhodují o užití daňových příjmů základem hospodářské i finanční nezávislosti obcí na státu
Daňové příjmy
zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (o rozpočtovém určení daní) výlučným daňovým příjmem - výnos daně z nemovitosti , DPPO placená obcemi ostatní daňové příjmy - na základě zákona o rozpočtovém určení daní - sdílené (DPFO ze závislé činnosti, DPFO samostatně výdělečně činných, DPFO vybíraná srážkou, DPPO, podíl obce na DPH) správní poplatky místní poplatky a poplatky za uložení odpadů
Daň z nemovitosti argumenty „…nemobilita daňové základny jednoznačné určení z jakého majetku je vybírána daňový výnos lze dobře odhadnou daňové povinnosti je obtížné se vyhnout argumenty opírající se o princip užitku - vlastníci nemovitostí platí za služby veřejné infrastruktury v místě, kde je nemovitost situována
nevýhoda - výnosový potenciál je omezený
Místní poplatky
fakultativní charakter -zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích – poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, za lázeňský a rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení k vjezdu, za provozovaný výherní hrací přístroj,za zhodnocení stavebního pozemku…, ze psů (až 1.500,- Kč / rok
Správní poplatky
ekvivalentní platba za úkony provedené správním orgánem, (výpis z matrik, stavební povolení,provoz kasin, provozování živností… vyměřování a vybírání - zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
Nedaňové příjmy příjmy z vlastního podnikání uživatelské poplatky z vlastní správní činnosti pokuty ze sbírek a darů z mimorozpočtových fondů nepravidelné v čase, v prostoru
KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY
z prodeje majetku obce, výnosy z vlastnictví cenných papírů – z prodeje akcií a majetkových podílů
jednorázový a neopakovatelný příjem
Dotace odpovědnost za poskytování veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví – dotace i k financování výkonu přenesené působnosti některé dotace - automatický nárok pravidelně
průtokové dotace - uvolňované SR příspěvkovým organizacím zřízeným obcí prostřednictvím rozpočtu kraje a dále prostřednictvím rozpočtu obce jako zřizovatele
Bankovní úvěry územním samosprávám
Regulace zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby usnesení vlády č. 229 1997 :
při poskytování účelových dotací obcím v letech 1998 až 2000 přihlédnout, zda žádající obec dosáhla minimálně vyrovnaného rozpočtového hospodaření v roce 1997 poskytovat účelové dotace obcím, u kterých bylo při přezkoumání jejich hospodaření potvrzeno, že za předcházející dva roky hospodařily bez výhrad nebo uspokojivě objasnily vypořádání výhrad
zákon č. 450/2001 Sb., snaha omezit zadlužování obcí i krajů:
uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky obcí a krajem ze zahraničí schvaluje vláda emise komunálních obligací schvaluje vláda obec i kraj nesmějí přijmout úvěr, pokud dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku obec a kraj nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem stát neručí za hospodaření a závazky obce či kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně
Ukazatel dluhové služby
= (dluhová služba / dluhová základna) x 100 Číslo řádku Název položky 1 daňové příjm y (po konsolidaci) 2 nedaňové příjm y (po konsolidaci) 3 přijaté dotace – finanční vztah 4 dluhová základna 5 úroky 6 splátky jistin a dluhopisů 7 splátky leasingu 8 dluhová služba 9 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY
Odkaz na rozpočtovou skladbu třída 1 třída 2 položka 4112 + 4212 ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 položka 5141 položky 8xx2 a 8xx4 položka 5178 ř. 5 + ř. 6 + ř. 7 ř. 8 děleno ř. 4
Zadluženost obcí v ČR Velikostní kategorie obcí 1--100 101--200 201--500 501--1000 1001--2000 2001--5000 5001--10 000 10 001--20 000 20 001--50 000 50 001-100 000
nad 100 000 Celkem ČR
Počet obcí v kategorii 557 1 086 2 000 1 293 671 368 137 68 42
Počet Podíl Zadluženost Podíl na celkové zadlužených zadlužených obcí (mil. Kč) zadluženosti (%) obcí v kategorii (%) 94 16,9 49,3 0,06 312 28,7 292,3 0,3 893 44,7 1 686,4 2,1 849 65,7 3 006,5 3,7 528 78,7 3 534,4 4,5 336 91,3 5 026,8 6,4 133 97,1 4 221,4 5,3 66 97,1 3 486,3 4,4 40 95,2 4 773,1 6,0
16
14
87,5
3 690,2
5,0
5 6 243
5 3 270
100 52,4
49 280,6 79 047,2
62,3 100
Zadluženost municipalit nejvyšší zadluženost - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň < 25% populace, na celkovém zadlužení obcí 60 %, dluh hl. města Praha - 33 mld. Kč, více jak 40 %, ukazatel dluhové služby - podíl výdajů obce na dluhovou službu (splátky jistin půjček a úroky) k vybraným příjmům obce (daňové příjmy a dotace podle zákona o státním rozpočtu na každý kalendářní rok) akceptovatelná hranice = 30 % v roce 2007 → 245 obcí vyšší ukazatel dluhové služby, než je limit
Rating
ocenění (rating) - úvěruschopnosti (kredibility) ekonomická schopnost splnit závazky,splatit včas v plné výši úroky i jistinu kreditní přirážka - při horší kvalitě dlužníka důležitý pro stanovení finanční "udržitelnosti" rozvoje obce významný ukazatel při stanovení podmínek půjčky či úvěru obci (výše úroků, doby splatnosti apod.)
v ČR vyšší riziko financování - proč? - podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí v ČR vyšší než v jiných zemích - většina kapitálových projektů nemůže zajistit návratnost vložených prostředků (opravený chodník nebo náměstí). - množství velmi malých tj. "zranitelnějších" obcí (obdoba Francie)
Internet Rating souhrnný pohled na hospodaření obce analyzuje finanční i nefinančních ukazatele 7 ratingových stupňů - A, B+, B, B–, C+, C a C– A - obec s velmi nízkým rizikem, stabilní rozpočet, schopnost vyrovnat se včas a řádně se svými závazky C – obec s velmi vysokým rizikem, značně nevyrovnaný rozpočet, možné problémy se splácením dluhů nejčetnější B–, dále B, nejméně četný (nejhorší) stupeň C– r.2009 - snížení celkových (daňových příjmů), rekordní schodek, růst obecního dluhu
souhrnný rating obcí jako celku – r. 2009 zhoršení, počet obcí s nejhorším stupněm > počet obcí se stupněm nejlepším
Analýza SWOT
sestavení matice silných a slabých stránek (silnéStrengths, slabé - Weaknesses, příležitost Opportunities, hrozby - Threats) volba různých strategií – SO – využít silné stránky na získání výhody (příležitosti) WO – překonat slabiny využitím příležitostí SW – využít silné stránky na čelení hrozbám WT – minimalizovat náklady a čelit hrozbám
S - silné stránky W - slabé stránky O - příležitosti Strategie SO
Strategie WO
T - hrozby
Strategie WT
Strategie ST
Analýza SWOT expertní pohled místní pohled
kladné aspekty rozvoje
záporné aspekty rozvoje
aspekty vycházející převážně ze současného stavu a zevnitř území, dobře ovlivnitelné městem
S
W
aspekty vycházející převážně z budoucího stavu a z vnějších okolností, špatně ovlivnitelné městem
O
T
Příklad SWOT analýzy - město Silné stránky
Atraktivní geografická poloha Vysoká míra podnikatelské aktivity obyvatel města Úroveň vzdělanosti obyvatelstva Kvalitní bydlení (vysoký podíl RD na domovním fondu) Široká nabídka pracovních míst, nízká nezaměstnanost Silná obslužná funkce vůči zázemí města Pozitivní naladění obyvatel Uspokojivé zásobování vodou, plynem a elektřinou Obecně dobrá kvalita ovzduší
Slabé stránky
Extrémní dopravní zátěž území Špatná kvalita místních komunikací Nedostatečná kapacita mateřských a základních školských zařízení Architektonický vzhled většiny místních částí „Zaplevelení“ krajiny chatovou výstavbou Špatný stav vodních toků
Příležitosti
Zlepšení železničního napojení na Prahu Zpřístupnění rozvojových oblastí města železniční dopravou Pořízení Regulačních plánů pro exponovaná území města Image „zeleného města“ Zalesnění okolí města Spolupráce městské správy s místními podniky Zlepšování demografické a sociální struktury přistěhovalectvím do města Rozvoj cestovního ruchu
Hrozby
Nedostatečná kapacita ČOV a kanalizačních sítí Rizikové zásobování vodou Sociálně konfliktní růst počtu obyvatel města migrací Ztráta sociálních vazeb k městu v důsledku nadměrné vyjížďky Vznik urbanistické bariéry města v podobě modernizovaného železničního koridoru Nezvládnutá stavební expanze města
Příspěvková organizace
obec zřizuje - pro činnost ve své působnosti, která je zpravidla nezisková, rozsah, struktura a složitost vyžaduje samostatnou právní subjektivitu hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností, přijatými z rozpočtu zřizovatele, peněžními dary od fyzických a právnických osob
Organizační složky
hospodaří jménem svého zřizovatele není účetní jednotkou pro takové činnosti, které nevstupují do složitých ekonomických či právních vztahů a nevyžadují velký počet zaměstnanců příjmy a výdaje - obsaženy v rozpočtu obce
