[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) 2005

Poděkování: Partnerům a řešitelům indikátorů ve městech za cenné příklady jejich praktického využití Vladimíra Šilhánková, Hradec Králové, Miroslava Dudíková, Hodonín, Šárka Trunečková, Chrudim, Marek Antoš, Svitavy, Věra Goldová, Milan Půček, Jiří Trezner, Vsetín

Tato publikace vznikla díky podpoře Ministerstva životního prostředí ČR (projekt „Uplatnění sady společných evropských indikátorů při sledování udržitelného rozvoje na místní úrovni v České republice“ a vlámské vlády (projet „Local Sustainability Indicators for Czech Towns and Cities“) (Tyto instituce nenesou žádnou odpovědnost za obsah publikace).

Zrcadlo místní udržitelnosti – Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky Autoři: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s Agentura Koniklec REC Česká republika Sdružené do Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) Mirek Lupač, Josef Novák, Michael Pondělíček, Simona Kosíková Šulcová a Viktor Třebický Vydal Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., http://ekopolitika.cz v nakladatelství Studio Gabreta, http://www.studio-gabreta.cz Grafická úprava: Lenka Blažejová Tiskárna: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Náklad 500 kusů Druhé aktualizované a doplněné vydání, podzim 2005 © Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj ISBN: 80-903244-7-9

Motto: Indikátory nám a našim dětem lepší život nezajistí, ale mohou nám říci, kde jsme a kam jdeme!

Obsah Úvod – edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“

5/

Udržitelný rozvoj na místní úrovni – nedosažitelný cíl? 6/ Účel a obsah prvního dílu edice 7/ Co jsou to indikátory udržitelného rozvoje? 8/ Možnosti využití indikátorů při řízení města a jeho rozvoje 9/ Jak se volí vhodné indikátory? 10/ Jaké indikátory jsou použitelné 10/ Existují cílové hodnoty indikátorů? 11/ Společné evropské indikátory 12/ Jaké jsou vstupní podmínky pro sledování indikátorů ve městě? 14/ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 15/ Indikátor A1 16/ Indikátor A3 19/ Indikátor A4 22/ Indikátor A5 24/ Indikátor B6 27/ Indikátor B7 30/ Indikátor B8 32/ Indikátor B9 34/ Specifické indikátory 37/ Komunikace s veřejností a propagace indikátorů 40/ Vybrané zahraniční zdroje informací a dat 42/ Příloha 1: Dotazníky A1, A3 a B6 43/

4/5

Úvod – edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“ Zástupci měst a obcí v České republice dnes stojí před nelehkým úkolem. Na jedné straně je to požadavek moderního řízení municipalit, které jim jejich občané svěřili do správy; management obcí je v současnosti více než kdy před tím provázaný s rostoucím počtem požadavků, a už ze strany vyšších složek veřejné správy (kraje, vláda ČR či orgány Evropské unie), či ze strany stále emancipovanějších občanů a jejich sdružení. Na straně

druhé stojí povážlivý nedostatek kvalitních a relevantních ukazatelů, které by zástupcům obcí ale i občanům poskytly srozumitelnou a názornou informaci o obci, v které žijí a pracují. Těmto ukazatelům nebo-li indikátorům, způsobu jejich výběru, hodnocení, prezentace a využití v městech a obcích České republiky je věnována edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“, jejíž první, revidovaný díl držíte v rukou.

Udržitelný rozvoj na místní úrovni – nedosažitelný cíl? V souvislosti s rozvojem obcí a kvalitou života jejich obyvatel se dnes v České republice, ale i v mnoha dalších zemích, hovoří o udržitelném rozvoji na místní úrovni. Obecně deklarovaným cílem koncepce, či strategie udržitelného rozvoje je „zajišovat potřeby současných generací, aniž by tím došlo k omezení možnosti příštích generací uspokojovat jejich potřeby“1. Tato lákavá vize byla v roce 1992 rozpracována Organizací spojených národů do podoby globální strategie nazvané Agenda 21. K cílům Agendy 21 a dalších dokumentů se následně připojily prakticky všechny státy světa a udržitelný rozvoj se stal běžnou součástí slovníku politiků, úředníků i odborníků v souvisejících oblastech. Autoři Agendy 21 nezapomněli ani na roli místních samospráv. Vyzvali je, aby začaly plánovat a realizovat tzv. místní Agendy 21 – participativní procesy směřující k udržitelnému rozvoji města či obce. Naneštěstí zapomněli uvést, jak by při tom obce měly postupovat, a co konkrétně místní Agenda 21 znamená. Obecná výzva Agendy 21 přesto v druhé polovině 90. let vzbudila velký ohlas mezi městy v řadě zemí světa. Tento ohlas byl logický – vždy právě na místní úrovni se každodenně setkáváme s tím, jak provázané jsou problémy ekonomické (např. nedostatek pracovních míst), sociální (odloučení otců od rodin z důvodu cestování za prací) a environmentální (znečištění životního prostředí díky rostoucí dopravě). V souvislosti s udržitelným rozvojem a místní Agendou 21 se říká, že naším cílem by mělo být právě sladění těchto tří oblastí života společnosti. Původní nadšení a dobrá vůle těchto měst „něco udělat“ přesto v mnoha případech po několika letech vystřídala únava, ztráta zájmu a skepse

a nepochopení vyšších úřadů a institucí. Místní Agendy 21 často přinesly dílčí úspěchy – zlepšení komunikace mezi „radnicí“ a občany či neziskovými organizacemi, renovaci parku se zapojením veřejnosti, apod. Bohužel však nedokázaly zvrátit celkově neudržitelný vývoj měst v uplynulém desetiletí. Ten je dobře potvrzeným faktem jak v případě měst v ČR, tak v EU, v USA či v rozvojových zemích. Co je na pováženou – neudržitelně se vyvíjela a vyvíjí jak města s místní Agendou 21, tak (valná většina měst), která o tomto konceptu nikdy neslyšela. Znamená to, že myšlenka udržitelného rozvoje měst je mylná či scestná? Jistě nikoliv. Nepříliš úspěšné příklady posledního desetiletí však poukazují na přinejmenším tři problémy: Neudržitelný rozvoj na mezinárodní a národní úrovni, který do značné míry znemožňuje udržitelný rozvoj měst a regionů. Nedostatečné, nejasné a málo konkrétní vymezení obsahu, cílů a limitů místního udržitelného rozvoje. Chybějící věrohodné, srozumitelné a měřitelné indikátory místního udržitelného rozvoje. Cílem této publikace, stejně tak jako jejích autorů, sdružených do Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), je pomáhat městům a obcím s posledně jmenovaným problémem, či spíše výzvou. Věříme, že usilování o místní udržitelný rozvoj bude reálné a věrohodné pouze tehdy, bude-li založené na vhodných indikátorech, které umožní sledování a hodnocení skutečného pokroku k udržitelnému rozvoji, nikoliv pouze na proklamacích, formálních kritériích a zbytečných, by dobře zaplacených expertizách.

1 Gro Harlem Brundtlandová, Naše společná budoucnost, Academia, Praha 1991.

6/7

Účel a obsah prvního dílu edice Účelem prvního dílu edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“ je představit indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni v podmínkách měst v České republice. Vychází z tříleté zkušenosti iniciativy TIMUR se zaváděním indikátorů místního udržitelného rozvoje a hodnocení využití indikátorů partnerskými městy TIMUR. Důraz je kladen na Společné evropské indikátory, jednotnou sadu indikátorů navrženou Evropskou komisí. S těmito indikátory dnes pracuje řada měst v Evropské unii, včetně 12 měst v České republice. Příručka přináší praktický návod, jak tyto indikátory sledovat a hodnotit na úrovni města či obce a jak je využít při odpovědném plánování a řízení rozvoje na místní úrovni. Je určena pro představitele obcí, mikroregionů a krajů, pro zainteresované zástupce neziskového sektoru i všechny další zájemce o problematiku hodnocení udržitelnosti rozvoje. První díl edice podává názorný výklad k 8 z 11 Společných evropských indikátorů (dále též ECI, z anglického European Common Indicators), které jsou v rámci partnerských měst TIMUR sledovány. Každému z těchto indikátorů je věnován samostatný metodický list, který zahrnuje definici a stanovení podrobnějšího ukazatele či ukazatelů pro naplnění daného indikátoru. Dále obsahuje popis způsobu jejich měření, první výsledky sledování a popis praktických zkušeností, jakož i výhod a nevýhod spojených s jejich využitím.

Důležitou roli v procesu sledování těchto indikátorů hraje veřejnost, proto je další část příručky věnována nástrojům komunikace a zapojení veřejnosti a možnostem spolupráce s občany při stanovování a zavádění dalších indikátorů specifických pro danou komunitu (tzv. specifické indikátory). Tato část obsahuje i stručný popis dvou případových studií – z měst Hradec Králové a Vsetín – kde se do výběru specifických indikátorů podařilo zapojit širokou veřejnost. V závěrečných částech nalezne čtenář užitečné kontakty na mezinárodní internetové stránky, které se věnují tématům udržitelného rozvoje a sledování indikátorů, dále vzorové dotazníky k ECI indikátorům A1, A3 a B6 a kontakty na členy iniciativy TIMUR a iniciativu TIMUR samotnou (zadní stránka obálky). Přáním autorů je, aby se tato malá brožura stala průvodcem a dobrým pomocníkem při volbě vhodných ukazatelů právě pro vaše město, obec či mikroregion. Měla by napomoci i při praktickém používání indikátorů v plánování, řízení a vyhodnocování rozvoje vašeho města. Je vhodné ji považovat za „úvod do problematiky“, podrobnější informace nalezne čtenář na internetu (www.timur.cz), jakož i v dalších plánovaných dílech edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“.

Co jsou to indikátory udržitelného rozvoje?

Jde o ukazatele vývoje určitého vybraného jevu získané průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Vzhledem k tomu, že je řeč o udržitelném rozvoji, jde o sledování jevů, které s tímto tématem úzce souvisí. Příkladem je indikátor „veřejná zeleň“. U něj můžeme sledovat například údaje týkající se počtu pokácených a nově vysazených stromů na veřejných pozemcích. Jako měřítko pro hodnocení indikátoru bude stanoven poměr těchto dvou hodnot vyjádřený za časovou jednotku sledování. Můžeme vycházet i z jiných údajů, např. poměr nově vzniklých ploch veřejné zeleně a ploch, které ustoupily výstavbě nebo jinému využití území. Správně zvolený indikátor místního udržitelného rozvoje v sobě mimo jiné odráží hlediska sociální spravedlnosti, zájmy místní ekonomiky a ochrany životního prostředí, ale zároveň také snahu o posílení role místní samosprávy nebo zabezpečování místních potřeb na místní úrovni. Indikátory umožňují vidět problematické oblasti a ukázat cestu k jejich nápravě. Uplatnění jednotné sady zvolených indikátorů umožní mimo jiné posoudit, jak si daná obec vede ve srovnání s jinými 2 a usnadňuje poznání jejích silných a slabých stránek.

Indikátory, které si společnost vybere, aby mohla vydávat zprávy o sobě pro sebe, mají překvapivou moc. Odráží společně sdílené hodnoty a formují společná rozhodnutí. Společnost, která sleduje tahy lososů ve své řece, nebo řeší bezpečnost na svých ulicích, volí jiné možnosti než společnost, která věnuje pozornost pouze růstu ekonomiky, měřeném pomocí HDP. Důležitou skupinou místních indikátorů udržitelného rozvoje jsou tzv. programové indikátory uplatňované ve strategických (plánovacích) procesech. Ty slouží jako kontrolní nástroj pro vyhodnocování účinnosti a úspěšnosti naplánovaných opatření (například v rámci strategických plánů rozvoje města). Jsou vypracovávány v průběhu plánovacích procesů vždy specificky pro daný účel. Snahy o sledování indikátorů udržitelného rozvoje jsou rozvíjeny nejen na místní, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Kromě sady Společných evropských indikátorů existuje i řada dalších pokusů o standardizaci jednotných indikátorových sad (viz. seznam internetových adres na konci příručky). Na místní úrovni existuje řada příkladů ze zahraničí (Německo, Velká Británie, USA, Kanada atd.).

2 Platí však, že srovnání má smysl pouze u obcí s podobnou velikostí a dalšími charakteristikami. Srovnávání (benchmarking) nelze považovat za hlavní smysl indikátorů udržitelného rozvoje.

8/9

Možnosti využití indikátorů při řízení města a jeho rozvoje V úvodu příručky jsme naznačili problémy, s kterými se potýkají snahy o udržitelný rozvoj měst. Uvedli jsme, že indikátory jsou jedním z nástrojů, které převládající akademický, formální a realitě vzdálený přístup k udržitelnosti měst mohou konkretizovat, kvantifikovat a učinit srozumitelnější jak pro občany, tak pro představitele obcí. Indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni slouží jako zrcadlo, které odráží důsledky místní politiky a občanské aktivity. Obyvatelé města nebo obcí získávají průběžné informace o vývoji vybraných klíčových jevů v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. Mohou sledovat důsledky rozhodování v místní politice (nebo rozhodnutí činěných místními politiky) a argumentovat ve prospěch svých oprávněných zájmů. Poznávají silné a slabé stránky místa, ve kterém žijí a pokud hledají místo ke spokojenému životu, mohou podle zveřejněných výsledků hodnocení vybraných ukazatelů vybrat obec či město, které vyhovují jejich nárokům a představám o spokojeném a zdravém životě. Sledování místních indikátorů má i výchovný účinek ve vztahu k udržitelnému rozvoji. Zastupitelé získávají zpětnou vazbu ke své místní politice. Řada indikátorů vyhodnocuje subjektivně vyjádřenou spokojenost obyvatel s vývojem ve vybrané oblasti – politici tak mohou posoudit i priority svých voličů.

Mohou se „pochlubit“ výsledky svých vlastních původních akcí pro místní udržitelný rozvoj. Regionální a ústřední státní správa čerpá z místních zkušeností a údajů a může je zohlednit v regionálním i národním strategickém plánování. Pro řadu municipalit je lákavá možnost srovnávat s pomocí indikátorů své výsledky s ostatními městy. Platí, že k tomuto srovnání je nutné přistupovat opatrně, nebo města mají odlišné výchozí geopolitické podmínky a charakteristiky. Srovnání je možné uplatňovat především ve skupinách měst obdobné velikosti, proto je velkou výhodou sady ECI, že stanovuje standard pro sledování udržitelnosti v rámci celé Evropy s velkým počtem zapojených měst (více než 160). Za důležitější než srovnání považujeme opakované sledování stejných indikátorů v rámci zapojených měst, které umožní odhalit vznikající pozitivní či naopak negativní trendy. Věříme, že tato příručka i celá edice přispějí k tomu, že města v České republice začnou používat indikátory místního udržitelného rozvoje jako standardní nástroje pro hodnocení svého vývoje a kvality života svých obyvatel.

Jak se volí vhodné indikátory? Existují v zásadě dva základní přístupy k vývoji indikátorů pro společenské a geografické celky (např. města, regiony, státy, nebo národy). První přístup spoléhá na experty, kteří určí vhodný indikátor pro měření směru vývoje – trendu. Jiný přístup spoléhá na přístup „od kořenů“ a je vázán na hodnoty, které vyznávají jeho účastníci, tzn. obyvatelé města, jehož vývoj ukazatelé mají sledovat. Mnohé programy a iniciativy, včetně iniciativy TIMUR, uplatňují přístup kombinující zapojení obyvatel a doporučení technických expertů.

Jedním z „učebnicových“ příkladů místního udržitelného rozvoje a zavádění indikátorů je severoamerické město Seattle. V tomto městě se indikátory dlouhodobě sledují v partnerství místní správy a občanské veřejnosti. Celý proces iniciovaly a řídí obyvatele města a jejich iniciativy. Avšak základ pro indikátory poskytují vědecké údaje a metody, tak aby vybraná měřítka byla pochopitelná a platná. Je to opakující se proces, v kterém informace putují tam a zpět mezi občanskou veřejností, skupinou zástupců místní správy a skupinou technických poradců.

Jaké indikátory jsou použitelné? Indikátor je informace, která se vztahuje k určité oblasti nebo podmínce. Jejím účelem je ukázat, jak daný systém funguje. Pokud se setkáme s nějakým problémem, indikátor nám může pomoci určit, kterou cestu zvolit pro jeho řešení. Indikátory jsou tak různorodé, jako jsou druhy jevů, které jsou jimi sledovány. V každém případě lze jmenovat vlastnosti, které by měl mít každý indikátor, pokud má být efektivní. Efektivní indikátory se vztahují tématicky k oblasti, kterou sledujeme; podávají o systému informaci, kterou chceme zjistit. Efektivní indikátory jsou srozumitelné všem, tedy i těm, kteří nejsou v dané oblasti odborníky.

Efektivní indikátory jsou hodnověrné; můžete věřit informaci, kterou vám poskytují. Efektivní indikátory jsou založeny na přístupných a měřitelných datech; informace je k dispozici, nebo se dá získat v době, kdy je čas s ní pracovat. Existuje ještě celá řada dalších požadavků na správně volené indikátory (např. významnost, jedinečnost, náklady a užitek, průhlednost, načasování); zájemce o jejich podrobnější rozbor odkazujeme na specializovanou literaturu3.

10/11

Existují cílové hodnoty indikátorů? Logicky se klade otázka, zda pro jednotlivé indikátory dokážeme určit hodnoty, které lze s klidným srdcem označit za udržitelné. Jinými slovy, existuje cílová hodnota, o kterou by měla města usilovat, o po jejímž dosažení by dostala oficiální certifikát „udržitelné město, třída 0, 1, 2“ apod .? Jakkoli lákavý by podobný přístup byl, a jakkoli se ho snaží různé instituce ve větší či menší míře uplatňovat, musíme ho odmítnout. Udržitelný rozvoj měst je natolik komplexní fenomén a naše znalosti jeho jednotlivých aspektů jsou do té míry omezené a fragmentární, že je více než problematické tvrdit, že kupříkladu ta a ta úroveň mobility občanů je udržitelná (třída 0) a jiná úroveň je neudržitelná (třída 7). S narůstajícími vědeckými znalostmi o vztahu člověka a jeho prostředí se naopak ukazuje, jak těžké je např. stanovit limity znečištění ovzduší (pro potřebu příslušných právních předpisů). Výzkumy naznačují, že i „podlimitní“

dávky škodlivin mají dopad na zdraví člověka, zvláště v kombinaci různých sloučenin. Jako v životě i v případě indikátorů je vždy důležitý souběh faktorů a ukazatelů. Vytvoření společných indikátorů evokuje zároveň jejich společné působení, tedy působení, kdy se ovlivňují uvnitř, mezi sebou a zároveň jsou součástí jakési imaginární funkce celku jako takového. Znamená to tedy, že to, co jsme dosud napsali o indikátorech, neplatí, že nejsou měřítkem udržitelnosti měst? Nikoliv. Jsou vynikajícím nástrojem pro management měst i informovanost občanů. Pouze je třeba otevřeně říci, že vztah konkrétní hodnoty indikátoru a udržitelnosti či neudržitelnosti města zatím v mnoha případech dobře neznáme. Můžeme se ho snažit ohodnotit různými grafickými symboly (viz. tabulka níže), ale jen těžko lze na základě indikátorů či jiných kritérií říci, že to či ono město je udržitelnější než druhé.

Výsledek

Porovnání s ostatními městy

Hodnocení z hlediska UR

Největší podíl cest vybraného vzorku obyvatel je proveden pěším způsobem (42,2 %)

+

☺

Podíl cest automobilem dosahuje 30 %

0

☺

Podíl cest veřejnou dopravou představuje 22,4 %

+

☺

Podíl cest uskutečněných na kole je 4 %

-

Legenda: + Výsledek je v porovnání s ostatními městy lepší

☺ Výsledek je z hlediska UR spíše pozitivní

0 Výsledek je v porovnání s ostatními městy srovnatelný

☺ Výsledek je z hlediska UR spíše neutrální

- Výsledek je v porovnání s ostatními městy horší

Výsledek je z hlediska UR spíše negativní

× Výsledek nelze s ostatními městy porovnat

3 V češtině např. Moldan, B.: Indikátory trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 1996.

Společné evropské indikátory Jak vznikly? V roce 1999 byla Evropskou komisí zahájena iniciativa Společných evropských indikátorů (ve zkratce ECI, z anglického European Common Indicators), která proběhla ve dvou fázích – teoretické přípravě a pilotním testování. Původně se diskuse rozvíjela kolem 18 témat pokrývajících více než 100 indikátorů. Výsledkem intenzivního procesu konzultací a jednání s místními úřady desítek evropských měst bylo zúžení seznamu na sadu 10 tématických indikátorů, dodatečně rozšířeným o souborný ukazatel ekologické stopy (Ecological Footprint)4. Indikátory jsou vytvořeny na základě šesti definovaných hledisek udržitelnosti a každý z indikátorů v sobě odráží různý počet těchto hledisek. Testovací fáze sledování těchto indikátorů byla oficiálně odstartována na 3. Evropské konferenci o udržitelných městech v Hannoveru v roce 2000

a trvala do roku 2003. Do indikátorové iniciativy se postupem času dobrovolně zapojilo více než 160 místních úřadů v celé Evropě. Tato města také poskytla získaná data pro účely prověření navržených metodiky i pro účely srovnávání. Výsledky testování jsou shrnuty v anglicky psané publikaci5. Budoucnost iniciativy ECI je nyní v rukou samotných místních samospráv. Evropská komise po ukončení pilotního testování nevyvíjí žádnou systematickou aktivitu týkající se ECI. Rostoucí zájem českých a moravských měst o tyto indikátory ukazuje, že iniciativa je životaschopná i bez „bruselského vedení“. Pro uplatnění indikátorů v našich městech byla nutná úprava a konkretizace obecné evropské metodiky, aby vycházela z místních podmínek a byla „přenositelná“ v rámci měst. Shrnutí upravených metodických listů přináší tato příručka.

Základní prvky udržitelnosti, které tvoří podklady pro výběr indikátorů 1. rovnost a společenské začlenění (dostupnost přiměřených a cenově přijatelných základních služeb pro všechny, např. vzdělání, zaměstnání, energie, zdraví, bydlení, školení, doprava) 2. místní správa/pravomoci/demokracie (účast všech skupin místní komunity na místních plánovacích a rozhodovacích procesech) 3. lokální/globální vztahy (uspokojovat místní potřeby místně, od výroby po spotřebu a odpad; uspokojovat ty potřeby, které nelze uspokojit lokálně, udržitelnějším způsobem) 4. místní hospodářství (sladit místní dovednosti a potřeby s dostupností zaměstnání a dalšími zařízeními tak, aby co nejméně ohrožovaly přírodní zdroje a životní prostředí) 5. ochrana životního prostředí (přijmout přístup vytváření ekosystémů; minimalizovat využívání přírodních zdrojů a půdy, tvorbu odpadů a znečišujících emisí, chránit biologickou rozmanitost) 6. kulturní dědictví/kvalita vybudovaného životního prostředí (ochrana, zachování a rehabilitace historických, kulturních a architektonických hodnot, včetně budov, památníků, událostí; rozšiřovat a chránit přitažlivost a funkčnost prostor a budov)

4 Vzhledem ke komplexnosti tohoto indikátoru mu bude věnován jeden z budoucích dílů edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“. 5 Ambiente Italia Research Institute. Final Project Report: Development, Refinement, Management and Evaluation of European Common Indicators. 2003.

12/13

Přehled Společných evropských indikátorů A.1

Spokojenost občanů s místním společenstvím Úroveň spokojenosti občanů (obecně a s ohledem na různé rysy fungování obce) A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu* Ekvivalentní emise CO2 (celkové množství a odchylka) A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících Počet každodenních cest a čas strávený cestováním, druh cesty a dopravy Celková průměrná denní vzdálenost na osobu na druh cesty a způsob dopravy A.4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Přístup obyvatel k nejbližším veřejným prostranstvím a jiným základním službám A.5 Kvalita místního ovzduší Počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišujících ovzduší. Existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší B.6 Cesty dětí do a ze školy Způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět B.7 Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly a používají environmentální a sociální metody řízení B.8 Zatížení životního prostředí hlukem Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí Hlukové hladiny ve vybraných částech obce Existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu B.9 Udržitelné využívání území Urbanizovaná území, nezastavěná území, brownfileds, nový rozvoj, intenzita využívání území, chráněné přírodní oblasti. B.10 Výrobky propagující udržitelnost* Podíl spotřeby výrobků se štítkem „ekologicky šetrný“, organického původu, energeticky úsporných výrobků, výrobků ze spravedlivého obchodu a výrobků z certifikovaného dřeva Dostupnost na trhu a jeho zásobení Ekologická stopa Souhrnný indikátor environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Metodika jeho výpočtu na místní úrovni se rozvíjí. Indikátoru bude věnováno jedno z příštích vydání edice „Zrcadlo místní udržitelnosti“

Jako výchozí technické podklady pro uplatnění Společných evropských indikátorů slouží Technická zpráva a Metodické listy pro jednotlivé indikátory. Technická zpráva odkazuje na souvislosti evropské politiky, popisuje cíle, základní principy a předpoklady, proces a metodiku sledování a hodnocení indikátorů. Metodické listy byly upraveny tak, aby vyhovovaly českým podmínkám a datovým zdrojům. Jak Technická zpráva, tak Metodické listy jsou v českém jazyce ke stažení na webových stránkách TIMUR www.timur.cz.

Iniciativa společných indikátorů má svůj význam nejen pro svůj přístup k vývoji indikátorů procesem „zdola-nahoru“, z nejnižší úrovně správy věcí veřejných, ale také pro svoji přizpůsobivost – zvolené indikátory nemusí nutně nahrazovat, ale spíše doplňují již existující národní a místní procesy sledování ukazatelů. Iniciativa TIMUR svým partnerským městům doporučuje kombinaci ECI indikátorů, specifických indikátorů a programových indikátorů strategických plánů a procesů.

Jaké jsou vstupní podmínky pro sledování indikátorů ve městě? Obecným předpokladem úspěšného zapojení dané obce je zájem představitelů města (a už zástupců samosprávy či státní správy) o problematiku indikátorů a objektivního hodnocení rozvoje města a kvality života jeho občanů. Jde o dobrovolnou aktivitu, a proto se její úspěch odvíjí od vstřícného přístupu zainteresovaných lidí. Nesmí chybět ani ochota získané informace volně šířit. A to i v případě, že neposkytnou o městě a práci jeho správců zcela lichotivý obrázek. U dosud zapojených měst z ČR však platí opak – výsledky indikátorů jsou vesměs lepší než u jejich západoevropských protějšků. Jednou z důležitých vstupních podmínek pro úspěch dlouhodobého sledování a hodnocení indikátorů je podpora zastupitelstva. Proto TIMUR preferuje politické schválení přistoupení k iniciativě Zastupitelstvem nebo Radou města. Tomu obvykle předchází několik jednání zástupců TIMUR s představiteli města, představení indikátorů a iniciativy a příprava důvodové zprávy pro zastupitelstvo. Součástí usnesení zastupitelstva o přistoupení k TIMUR je zpravidla určení odpovědné osoby v rámci úřadu, určení počtu sledovaných indikátorů a termínu pro jejich vyhodnocení a prezentaci voleným zástupcům města.

Zavedení a sledování indikátorů závisí nejen na osobním uvědomění a odpovědnosti představitelů města, ale klade určité nároky na čas a lidskou kapacitu, zejména pracovníků několika vybraných odborů města (životní prostředí, regionální rozvoj, informatika, školství a kultura). Znamená i pokrytí nákladů spojených se sledováním a vyhodnocováním dat a zveřejňováním získaných informací (orientační náklady jsou uvedeny u každého indikátoru v další části příručky). Fundraising iniciativy TIMUR směřuje k tomu, aby její zástupci byli schopni na základě grantů poskytovat nezbytnou metodickou podporu, včetně návštěv měst, prezentací výsledků atd. Iniciativa TIMUR též organizuje a částečně finančně zajišuje akce pro veřejnost, určené k výběru specifických indikátorů. Prostředky na vlastní sběr dat a jejich zpracování zajišuje město samo. Zatím se jednoznačně ukazuje, že řada evropských indikátorů přináší výstupy, které by město dříve či později stejně pořizovalo za jiným dílčím účelem (hluková studie, studie mobility, atd.), nebo data již průběžně sleduje (imisní situace). Řadu dat, které slouží jako podklad indikátorů, také rutinně sleduje Český statistický úřad. Většina měst v ČR s počtem obyvatel vyšším než 10.000 disponuje kvalitními nástroji, které pořízení dat značně zjednoduší (např. geografické informační systémy).

14/15

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj V České republice byla pro uplatnění koncepce sledování místní udržitelnosti pomocí indikátorů vytvořena v roce 2002 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (ve zkratce TIMUR), jejímž posláním je „podpora udržitelného rozvoje měst, obcí a jejich sdružení v ČR a zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje“. Iniciativa TIMUR vznikla jako volné sdružení nestátních neziskových organizací a partnerských měst a založily ji tři organizace – Ústav pro ekopolitiku, o.p.s, REC Česká republika a Agentura Koniklec. Iniciativa vychází z evropské kampaně „Sustainable Cities“ (Udržitelná města), z projektu Evropské komise „European Common Indicators“ (ECI, Společné evropské indikátory), úspěšných procesů zavádění místních indikátorů v zahraniční a z procesů místního plánování a rozhodování za účasti občanů v ČR (místní Agendy 21). První impuls jejímu vzniku dal v roce 2002 5. celostátní pracovní seminář Místní Agendy 21 v ČR, pořádaný Ministerstvem životního prostředí. V letech 2002 až 2003 probíhal pilotní projekt na zavádění Společných evropských indikátorů místního udržitelného rozvoje, který vedl k zapojení dvou českých měst – Vsetína a Hradce Králové.

Od počátku roku 2004 bylo možné aktivity TIMUR postupně rozšiřovat díky finanční podpoře vlámské vlády v rámci projektu „Local Sustainability Indicators for Czech Towns and Cities“. Proběhla také společná informativní schůzka TIMUR s městy a se zástupci vlámské organizace vytvářející indikátory udržitelného rozvoje v Belgii. V roce 2004 se do partnerství s TIMUR zapojila další města – Svitavy a Krnov a mikroregion Záhoran. Aktivity TIMUR v tomto roce byly podpořeny také Ministerstvem životního prostředí, v rámci dotací na podporu projektů předložených NNO. V roce 2005 se iniciativa úspěšně rozšiřovala o další partnerská města (Chrudim, Kladno, Mladá Boleslav, Třebíč, Příbram, Velké Meziříčí, Děčín, Kopřivnice). Pokračoval projekt podpořený vlámskou vládou a v červnu se uskutečnila týdenní studijní cesta zástupců partnerských měst do Vlámska. V květnu roku 2005 došlo k transformaci právně neukotvené iniciativy TIMUR na občanské sdružení. Důvodem je větší transparentnost vůči partnerským městům, zvýšení organizační efektivity a jednodušší financování.

Děčín

Mladá Boleslav

Hradec Králové

Kladno Chrudim

Krnov

Příbram Svitavy

Kopřivnice Velké Meziříčí Třebíč

Záhoran Vsetín

Indikátor A1 [ Spokojenost občanů s místním společenstvím ]

Definice:

Frekvence měření:

Indikátor vyčísluje spokojenost občanů s životem ve městě, stejně jako spokojenost s různými rysy fungování města či s kvalitou veřejných služeb

Jednou za dva roky

Jak jste spokojen s vaší obcí, jako s místem, kde žijete a pracujete? (v %) 100 95 90 85 80 75 70 65

nespokojen

spokojen

Třebíč [CZ]

Velké Meziříčí [CZ]

Vsetín [CZ]

Hodonín [CZ]

Krnov [CZ]

Záhoran [CZ

60 Chrudim [CZ]

Naplňování indikátoru se provádí pomocí dotazníkového šetření reprezentativního vzorku občanů města (dotazník je uveden v příloze 1). Reprezentativní vzorek občanů města se vybere z registru obyvatel (starší než 18 let, více osob ve vzorku by nemělo bydlet v jedné domácnosti). K distribuci dotazníků se v ideálním případě používá proškolených osob (studentů, důchodců…), kteří nejen vyplňují s vybranými občany dotazník přímo, ale zároveň kontrolují vpisované údaje. Další možností je distribuce poštou nebo pomocí obecního nebo městského zpravodaje, avšak návratnost i kvalita dat je nízká. Velikost reprezentativního vzorku závisí na velikosti města a pohybuje se v rozmezí od 700 do 1000 respondentů.

Hradec Králové [CZ]

Metodika:

Výsledky: Titulkový indikátor: Průměrná spokojenost s místním společenstvím

16/17

Jak jste spokojen s (0 nejnižší, 10 nejvyšší): Vsetín

Chrudim

Hodonín

Krnov

Velké Meziříčí

Třebíč

Mezilidskými vztahy v obci?

6,60

6,61

6,29

5,89

6,90

6,46

Možnostmi provozovat své záliby a koníčky?

6,87

7,04

6,93

6,05

6,84

6,80

Základními veřejnými službami?

6,85

6,58

6,96

–

7,18

6,48

Kvalitou okolního životního prostředí?

7,18

6,76

6,27

5,97

6,75

6,93

Možnostmi zaměstnání ve vašem městě?

3,43

4,18

3,06

2,32

4,55

2,87

Možnostmi účastnit se místního plánování?

5,33

4,64

5,44

3,09

5,59

4,80

Zhodnote kvalitu služeb (0 nejnižší, 10 nejvyšší): Hodonín

Chrudim

Vsetín

Třebíč

Sportovní zařízení

7,16

8,12

7,16

6,85

Divadla a kina

6,39

7,74

5,9

6,48

Muzea, výstavní síně

6,98

8,00

6,72

6,34

Kulturní domy

6,91

6,33

6,05

6,03

Knihovny

8,02

8,58

7,69

7,25

Využití: Výsledky tohoto indikátoru jsou názorným příkladem zpětné vazby pro místní samosprávu, která zjistí názory občanů na stav města a na kvalitu života v něm. Kupříkladu v Hodoníně se díky otázce na bezpečnost pokouší vytipovat nebezpečné lokality, na které se město prostřednictvím městské policie může zaměřit. Do dotazníkového průzkumu lze vložit další otázky na témata, které odrážejí aktuální dění a problémy ve městě.

Cena: Při orientační ceně 50 Kč/dotazník a 700 dotazníků/město se celková cena pohybuje okolo 40.000 Kč (v ceně je zadávání dat do počítače a zpracování výsledků). Pro ušetření nákladů je vhodné spojit s dotazníkovým průzkumem k indikátoru A3.

Výhody: zpětná vazba pro místní samosprávu; výborný komunikační nástroj s veřejností; oproti komerčním výzkumům „levná“ záležitost.

Nevýhody: finanční náklady spojené s dotazníkovým šetřením (tazatelé); výsledky výzkumu mohou být ovlivněny dočasnou nespokojeností občanů s děním ve městě (například z důvodu rušení školy); delší administrativní příprava sledování indikátoru; občané mohou být zahlceni podobnými výzkumy.

Odkazy: Sociologický ústav AV ČR

http://www.soc.cas.cz

Sociologický webzin vydávaný Sociologickým ústavem AV ČR

http://www.socioweb.cz

Centrum pro výzkum veřejného mínění SÚ AV ČR

http://www.cvvm.cas.cz

Středisko empirických výzkumů poskytuje komerční služby a konzultace v oblasti průzkumů veřejného mínění.

http://www.stem.cz

Centrum pro komunitní práci – nezisková organizace zaměřená na spolupráci místní samosprávy a veřejnosti. Potenciální partner při provádění průzkumu pro ECI A1.

http://www.cpkp.cz

Podrobná studie vztahu obyvatel Ostravy ke svému městu zpracovaná v roce 2001.

http://nc4.mmo.cz/ostrava/pdf/studie.pdf

Průzkum názorů veřejnosti zahrnující analýzu spokojenosti občanů jako podklad pro Program rozvoje města Plzně z roku 2002

http://info.plzen-city.cz/attach/ 1002670040429113356.pdf

Vyhodnocení ECI A1 ve městě Oslo.

http://ucp.ewindows.eu.org/reports/oslo-en/ indicators/citizen_satisfaction_with_the_local_ community.htm

18/19

Indikátor A3 [ Mobilita a místní přeprava cestujících ] Definice:

Frekvence měření:

Indikátor zjišuje a popisuje způsob dopravy občanů žijících na území dané obce či města. Součástí indikátoru je řada důležitých údajů o dopravě po městě: a) průměrný počet cest každého občana za den; b) účel cest a jejich pravidelnost během týdne, poměr „systematických“ (do zaměstnání či do školy) a „nesystematických“(např. za nákupy) cest; c) průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); d) délka trvání cest (čas cesty v minutách); e) použité druhy dopravy pro tyto cesty; f) spokojenost s kvalitou dopravy a časem stráveným cestováním.

Jednou za tři roky

Jednotky měření: Základní indikátor: a) celkový počet cest (rozdělených na druhy cest, na systematické a nesystematické cesty, jednotlivé způsoby dopravy), průměrná doba strávená cestováním. Doplňkový indikátor: b) km na osobu za den, procento na každý způsob dopravy a účel cesty.

Výsledky: Titulkový indikátor: Procento cest osobními automobily

Metodika: A3 – Mobilita a místní přeprava cestujících po městech (% celkového počtu cest) 100 80 60 40 20

pěšky

na kole

Hodonín [CZ]

Hradec Králové [CZ]

Třebíč [CZ]

na motorce

Vsetín [CZ]

Velké Meziříčí [CZ

Záhoran [CZ]

veřejnou dopravou

Chrudim [CZ]

Vitoria-Gasteiz [ESP]

Parma [I]

Barcelona [ESP]

Oslo [N

Turku [FIN]

Ancona [I]

0 Nord Milano [I]

Naplňování indikátoru se provádí stejným způsobem jako u indikátoru číslo A1– tj. pomocí dotazníkového šetření reprezentativního vzorku občanů obce nebo města (popis metody viz. výše). Standardizovaný dotazník pro tento indikátor je jednodušší než u hodnocení spokojenosti občanů a zahrnuje pouze 3 otázky (dotazník je uveden v příloze 1). Z hlediska úspory finančních nákladů je výhodné obě dotazníkové šetření spojit, což se prakticky osvědčilo při sledování indikátoru ve třech pilotních městech Chrudimi, Vsetíně a Hodoníně v roce 2004.

autem

A3 – Doprava po městě osobním automobilem a pěšky (v % celkového počtu cest) 60 50 40 30 20 10

pěšky

Hradec Králové [CZ]

Hodonín [CZ]

Vsetín [CZ]

Třebíč [CZ]

Velké Meziříčí [CZ

Chrudim [CZ]

Záhoran [CZ]

0

autem

Využití: Výsledky indikátoru nacházejí v praxi českých a moravských měst široké využití. Umožňují lepší plánování spojů MHD a zkvalitnění veřejné dopravy z hlediska časového rozložení spojů a většího komfortu cestování. Ve většině pilotních měst plánují radnice na základě tohoto indikátoru dále rozvíjet cyklostezky a činit opatření na podporu ekologických forem dopravy. V Hradci Králové tvoří indikátor podklad pro urbanistické a dopravní studie zpracovávané pro odbor hlavního architekta.

Cena: Při orientační ceně 50 Kč/dotazník a 700 dotazníků/město se celková cena pohybuje okolo 40.000 Kč (v ceně je zadávání dat do počítače a zpracování výsledků). Pro ušetření nákladů je vhodné spojit s dotazníkovým průzkumem k indikátoru 1, což vede k úspoře nákladu na jeden indikátor na polovinu.

Výhody: ve dvou městech (Hradec Králové a Hodonín) byl (či bude) indikátor použit v příloze k žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU (SROP, podopatření 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech); lze využít jako indikátor existujících či připravovaných strategických plánů měst; město získává detailní přehled o způsobu přepravy svých občanů; při opakovaných šetření indikátor umožňuje sledovat údaje o vývoji času stráveného na cestě do/ze zaměstnání a dalších parametrech místní dopravy; indikátor poskytuje kvalifikované argumenty pro volené představitele města; některé parametry indikátoru lze srovnat s vyššími úrovněmi (ČR, EU).

Nevýhody: finanční náklady spojené s dotazníkovým šetřením (tazatelé); delší administrativní příprava sledování indikátoru, relativní organizační a časová náročnost dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení; omezená možnost porovnání výsledků s dalšími městy v ČR, vzhledem k dosud malému počtu zapojených měst.

20/21

Odkazy: Evropský týden mobility – dobrá příležitost pro uskutečnění průzkumu

http://www.mobilityweek-europe.org

Mezinárodní asociace pro veřejnou dopravu

http://www.uitp.com/home/index.cfm

Evropská cyklistická federace

http://www.ecf.com

Evropská asociace Greenways – Zelené stezky

http://www.aevv-egwa.org/site/hp_en.asp

Zelené stezky Greenways – ČR

http://www.greenways.cz

Evropský den managementu mobility – 22. září

http://www.emma-day.info

Evropské fórum managementu mobility je určeno politikům, poskytovatelům dopravních služeb, konzultantům a projektantům dopravních systémů.

http://www.epommweb.org

Výzkumný a demonstrační projekt Evropské komise MOSES

http://www.moses-europe.org

Více než 170 příkladů „dobré praxe“ v oblasti místní mobility.

http://www.smile-europe.org

Evropský projekt na podporu osvěty a vzdělávání v oblasti podpory udržitelné místní přepravy – 15 případových studií

http://www.eu-tapestry.org

Zpráva o výsledku sledování ECI A3 v Hradci Králové

http://www.hradeckralove.org/dld/rm/ A3%20na%20web.doc

Indikátor A4 [ Dostupnost místních prostranství a služeb ] Definice:

Frekvence měření:

Dostupnost je definována jako bydlení ve vzdálenosti 300 metrů od veřejných prostranství nebo služeb. Veřejná prostranství jsou definována jako veřejné parky, zahrady či otevřená prostranství, které slouží pouze chodcům nebo cyklistům, vyjma zelených dopravních ostrůvků nebo dělících pásů a hřbitovů (kromě případů, kdy místní samospráva připustí jejich rekreační funkci, případně přírodní, historický nebo kulturní význam); nezastřešená sportovní zařízení, bezplatně přístupná veřejnosti; soukromá prostranství (zemědělské plochy, soukromé parky), bezplatně přístupná veřejnosti.

Jednou za dva roky

Jednotky měření: Počet obyvatel, kteří bydlí v okruhu 300 m od volných prostranství nebo základních služeb / celkový počet obyvatel = % populace

Výsledky: Titulkový indikátor: Dostupnost veřejných prostranství (nad 5000 m 2)

A4 – Dostupnost veřejných prostranství (v %) 100

Metodika:

90 80 70 60 50 40 30 20 10

všechna

nad 5 000 m2

Nejúčinnější metoda pro naplnění indikátoru A.4 je použití geografických informačních systémů (GIS). Jednotlivé plochy veřejného prostranství či body odpovídající základním službám se zanesou do prostředí GIS, vyznačí se hranice 300 m od těchto ploch nebo bodů6 a stanoví se počty osob bydlících v odpovídající vzdálenosti. Pro vyčíslení indikátoru je nutné znát počty osob v jednotlivých označených objektech. 6 Ve složitějším případě se do modelu musí zahrnout i bariéry průchodu občanů typu čtyřproudé komunikace či železnice.

Kladno [CZ]

Třebíč [CZ]

Vsetín [CZ]

Svitavy [CZ]

Hradec Králové [CZ]

Stocholm [S]

Bristol [UK]

Ancora [I]

Parma [I]

0 Barcelona [ESP]

Základní služby jsou definovány jako: primární zdravotnické služby veřejnosti; linky hromadné dopravy s minimální frekvencí alespoň po část pracovního dne; veřejné školy; obchody se základními potravinami a obchody s čerstvým ovocem a zeleninou; služby sběru separovaného odpadu a nádoby na separovaný odpad.

22/23 Množství obyvatel, které bydlí ve vzdálenosti 300 m od základních služeb (v %): Hradec Králové

Vsetín

Primární zdravotní služby

72

47

Linky městské hromadné dopravy

94

88

Veřejné školy

35

94

Místa sběru recyklovaného odpadu

99

Obchody se základními potravinami a pečivem

71

Využití: Přístup občanů k veřejným prostranstvím a základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky. Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat. Nesplněné základní požadavky na zásobování potravinami a poskytování základní zdravotní péče vedou k neuspokojování sociálních potřeb. Nedostatek obchodů s čerstvým ovocem a zeleninou v určité části města může indikovat počínají úpadek dané čtvrti. Díky získaným údajům lze ve městě optimalizovat rozmístění nádob pro recyklovaný odpad, zastávky městské hromadné dopravy nebo ovlivňovat existenci obchodů či zdravotnických ordinací. Dále lze získané informace využít jako podklad pro urbanistické, dopravní a jiné studie.

Svitavy 48

Třebíč

Kladno

73

67

79

81

72

95

55

92

91

100

97

83

53

79

90

Výhody: zlepší se znalost rozložení jednotlivých veřejných prostorů a služeb ve městě; vznikne nástroj na sledování některých úkolů strategického a akčního plánu města; zpracované výsledky v GIS umožňují kombinaci s jinými daty; dojde ke zlepšení image města způsobem zpracování indikátorů; lze využít jako přílohu k žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU.

Nevýhody: vyšší pořizovací cena dat při jejich prvním pořízení, aktualizace jsou však výrazně levnější vzhledem k potřebě aktualizovat jen změněné údaje; město, které nemá funkční GIS a vyškoleného experta, naplní tento indikátor jen stěží.

Cena: Od 20.000 Kč (propojení GIS a registru obyvatel ve Vsetíně) po 400.000 Kč v případě Hradce Králové (použili komplikovanější metodu výpočtu dostupnosti za přítomnosti bariér).

Odkazy: Veřejná prostranství – Nadace Partnerství

http://www.prostranstvi.cz

Společnost pro trvale udržitelný život – Péče o zeleň

http://www.stuz.uh.cz/pro_zel.html

Komunikující město – zeleň

http://www.komunikujici-mesto.cz/index1. php?ukaz=000-020

GIS and Mapping software

http://www.esri.com

GIS Day

http://www.gisday.com

Výsledky indikátoru A4 v Hradci Králové v mapové podobě (včetně bariér)

http://mapserver.mmhk.cz/ (kategorie Evropské indikátory)

Indikátor A5 [ Kvalita místního ovzduší ] Definice:

Metodika:

Kvalita ovzduší závisí na stupni znečištění některými látkami (plyny nebo prachovými částicemi), které jsou škodlivé lidskému zdraví a kvalitě života a které, pokud překročí rizikové či prahové hodnoty, mají negativní vliv na přírodní ekosystémy. Základní otázkou tedy je: „Kolikrát do roka kvalita ovzduší překročí mezní limity?“ V tomto indikátoru se jedná o následující škodliviny: oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2), prachové částice (PM10), oxid uhelnatý (CO) a ozón (O3). Mezní hodnoty stanovené ve výše uvedených směrnicích jsou minimální požadavky, které umožňují členským státům zavést přísnější limitní hodnoty a ochranná opatření. Mezní hodnoty určené dceřinými směrnicemi odpovídají směrným hodnotám doporučeným Světovou zdravotnickou organizací.

V návaznosti na rámcovou směrnici o kvalitě ovzduší (96/62/EC) zavádějí související dceřiné směrnice mezní hodnoty pro odstranění, prevenci či snížení škodlivých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí jako celek. Jedná se o směrnice 1999/30/EC a 2000/69/EC, které definují mezní hodnoty koncentrací oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, prachových částic a oxidu uhelnatého. Směrnice 2002/3/EC stanovuje mezní hodnoty pro ozón. Mezní hodnoty stanovené ve výše uvedených směrnicích jsou minimální požadavky, které umožňují členským státům zavést přísnější limitní hodnoty a ochranná opatření. Mezní hodnoty určené dceřinými směrnicemi odpovídají směrným hodnotám doporučenými Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V České republice jsou imisní limity sledovaných látek upraveny nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

Evropská směrnice 1999/30/EC, 2000/69/EC a 2002/3/EC Znečišující látka

Průměrová doba

Normy a cíle kvality ovzduší

SO2

24 hodin

125 μg/m3 nesmí být překročena více než třikrát za rok

NO2

1 hodina

200 μg/m3 nesmí být překročena více než 18-krát v kalendářním roce

PM10

24 hodin

50 μg/m3 nesmí být překročena více než 35-krát v kalendářním roce

CO

Maximální denní 8-hodinová průměrná koncentrace

10.000 μg/m3

O3

Denní 8-hodinové maximum

120 μg/m3 nesmí být překročena více 25 dní v kalendářním roce v tříletém průměru

24/25

A5 – Počet případů překročení limitu pro PM10 za rok

Frekvence měření: Pro měření jsou vybrané látky znečišující ovzduší měřeny každou hodinu na stálých místech odběru vzorků a výsledky jsou vykazovány jednou ročně.

219

100 89

90 80 70 60

62 54

51

50

Jednotky měření:

40 30 20

Provincia Torino [I]

Parma [I]

Modena [I]

Mantova [I]

Gdansk [PL]

0

0 Hradec Králové [CZ]

0

Vsetín [CZ]

4

0

Svitavy [CZ]

10 Ferrara [I]

Počet případů překročení mezních hodnot mínus počet případů připuštěných dceřinými směrnicemi 96/62/EC za kalendářní rok. Jestliže počet případů překročení mezní hodnoty je menší než počet povolených překročení, indikátor je nula.

Výsledky: Titulkový indikátor – Počet případů překročení limitu pro PM10

Počet případů překročení imisních limitů SO2

NO2

PM10

CO

O3

Ferrara [I]

0

0

54

0

11

Gdansk [PL]

0

0

4

0

7

Mantova [I]

0

0

51

0

54

Modena [I]

0

0

62

0

454

Parma [I]

0

0

89

0

531

Provincia Torino [I]

0

9

219

0

75

Svitavy [CZ]

0

0

0

0

0

Vsetín [CZ]

0

0

0

0

0

Hradec Králové [CZ]

0

0

0

0

0

Využití: poskytuje podklad pro řízení kvality místního ovzduší ve městě; umožňuje doplnění městského informačního systému o problematiku kvality ovzduší.

Cena: Cena za naplnění indikátorů je nulová. Pokud však ve městě není vybudován automatický imisní monitoring (AIM), je jeho pořizovací cena okolo 200 tisíc. Provozní náklady AIM se pohybují okolo 130 tisíc/rok.

Výhody: data o kvalitě ovzduší jsou ve srozumitelné formě přístupná veřejnosti; indikátor odráží i malé změny v kvalitě místního ovzduší; sledují se hlavní znečišující látky místního ovzduší, reagující na různé zdroje znečištění ve městě (doprava, lokální topeniště, spalování odpadů a další); poskytuje možnost srovnání měst z hlediska kvality ovzduší.

Nevýhody: vysoká pořizovací cena AIM a relativně vysoké provozní náklady; nemožnost sledování indikátoru ve městech, která nemají v provozu AIM.

Odkazy: Český hydrometeorologický ústav

http://www.chmi.cz

Světová meteorologická organizace

http://www.wmo.ch/index-en.html

Měření kvality ovzduší

http://www.chmi.cz/uoco/mereni.html

Legislativa v oblasti ochrany ovzduší

http://www.chmi.cz/uoco/legis.html

Imisní limity v ČR

http://www.chmi.cz/uoco/limit/imlim.html

Časopis ochrana ovzduší

http://www.ochrana-ovzdusi.cz

Evropská unie – ochrana ovzduší

http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/s15004.htm

Státní zdravotní ústav – vztah ovzduší a zdraví

http://www.szu.cz/chzp/ovzdusi/mzso

26/27

Indikátor B6 [ Cesty dětí do školy a zpět ] Definice:

Frekvence měření:

Indikátor hodnotí způsob dopravy dětí z určité obce či města do škol. Jedná se o „nejběžnější způsob přepravy“, což je způsob dopravy používaný v alespoň 50 % školních dní v roce. Cílovou skupinou jsou žáci základních škol, výběr je možné rozšířit i na mateřské školy. Sledování indikátoru lze rozdělit na letní a zimní období a kromě způsobu dopravy je možné sledovat i další parametry (vzdálenost bydliště od školy, důvod cesty autem, bezpečnost cesty, problematická místa atp.).

Jednou za rok

Výsledky: Titulkový indikátor: Procento dětí dopravující se do školy autem

B8 – Procento dětí dopravujících se do školy autem 90 78

80 70 60 50 40

7

6

15

13

10

8 Barcelona [ESP]

8,7

Svitavy [CZ]

10

Oslo [N]

20

16,8

Vsetín [CZ]

20

Aarhus [DK]

31

30

Hradec Králové [CZ]

Turku [FIN]

Bristol [GB]

Modena [I]

0 Chrudim [CZ]

Indikátor se sleduje pomocí dotazníkového šetření, které na rozdíl od indikátorů A1 a A3 probíhá přímo ve školách (dotazník je uveden v příloze 1). Standardizované dotazníky dané evropskou metodikou lze doplnit o místně specifické otázky, podle požadavků města či zástupců škol. Šetření se provádí bu ve všech základních (a event. mateřských) školách ve městě a ve všech třídách, nebo v jejich reprezentativním vzorku. Jeho výběr je popsán v detailní metodice (www.timur.cz). Před vlastním šetřením je vhodné uspořádat setkání se zástupci škol, kde je jim objasněn cíl a smysl šetření a způsob jeho provedení. Následně jsou dotazníky rozdány žákům, kteří je bu vyplní sami (II. stupeň), nebo spolu s rodiči či třídním učitelem (I. stupeň). Výsledky jsou vloženy do počítačové databáze a vyhodnoceny. Zadávání může probíhat v rámci výuky výpočetní techniky ve školách.

Procento dětí cestujících jednotlivými způsoby dopravy.

Kladno [CZ]

Metodika:

Jednotky měření:

Cesty dětí do školy a zpět (%):

Město

Veřejná doprava

Pěšky

Na kole

Kladno [CZ]

58

0

25

17

Hradec Králové [CZ]

57

3

31

9

Vsetín [CZ]

69

2

22

7

Svitavy [CZ]

71

10

13

6

Chrudim [CZ]

53

4

23

20

Modena [I]

14

3

4

78

Nord Milano [I]

52

1

8

39

Bristol [GB]

54

1

11

31

Turku [FIN]

38

13

32

15

Aarhus [DK]

29

30

11

13

Oslo [NO]

78

2

9

10

Barcelona [ESP]

65

0

27

8

Využití: Výsledků indikátoru lze využít např. při rozhodování o procesu optimalizace sítě základních škol ve městech, pro posilování hlídek Městské policie (na přechodech apod.) a při plánování školních spojů MHD. Indikátor může poskytnout vodítko pro rozhodování o prioritách při rekonstrukcích a výstavbě nové dopravní infrastruktury. V Hradci Králové došlo na základě jeho výsledků k výstavbě nové kruhové křižovatky s přechody na jednom z nejnebezpečnějších míst ve městě, dále k vyznačení nových přechodů přes frekventované komunikace a k dostavbě chodníků a úpravě přechodů pro chodce. Ve Vsetíně vedlo zjištění, že malé procento žáků dojíždí do základních škol na jízdním kole, k instalaci bezpečnostních stojanů na jízdní kola u všech základních škol.

Cena: 5.000–10.000 Kč

Auto

Výhody: větší informovanost škol a rodičů o cestách jejich dětí a o jejich bezpečnosti; informovanost a osvěta široké veřejnosti o trvale udržitelných způsobech dopravy ve městě; pozitivní reakce rodičů na zájem města řešit kritická místa při cestách jejich dětí; posílení zájmu nejmladší generace o věci veřejné (v případě realizace opatření uvedených dětmi v dotazníku); zpracování výsledků v GIS umožňuje kombinaci s jinými daty o městě, aplikace prostřednictvím webových stránek je veřejně přístupná (Hradec Králové); využití jako indikátoru existujících či připravovaných strategických plánů měst; možnost srovnání s vyšší úrovní (kraj, ČR – výsledky SLDB); zlepšení image města způsobem zpracování a zveřejnění indikátoru, možnost prezentace před odbornou veřejností.

28/29

Nevýhody: administrativní náročnost dotazníkového šetření a jeho vyhodnocování; finanční náročnost průzkumu, pokud se zadá odborné firmě (nevýhoda odpadá, pokud se šetření provede způsobem popsaným v této příručce); Nutnost založení pravidelného periodického sledování a sledování vývoje a změn při cestování dětí i při posuzování kritických míst.

Odkazy: „Chodím pěšky do školy“ – mezinárodní program pro obce a města, která se chtějí stát bezpečnějšími pro pěší cesty dětí do škol.

http://www.iwalktoschool.org

Centrum dopravního výzkumu – projekt „Bezpečná cesta do školy“

http://www.cdv.cz/text/oblasti/bsp/ projekty-domaci/bcds.htm

Výsledky indikátoru B6 v Hradci Králové v mapové podobě (včetně kritických míst cesty do školy)

http://mapserver.mmhk.cz/ (kategorie Evropské indikátory)

Bezpečnost silničního provozu – BESIP

http://www.ibesip.cz/cs

SLDB 2001 – dojíž ka a vyjíž ka do škol

http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/4122-04

Školní dopravní plán – jak plánovat cesty dětí do/z školy (Velká Británie)

http://www.teachernet.gov.uk/wholeschool/sd/ managers/travel/STAtoolkit/stp

Indikátor B7 [ Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání ] Definice:

Frekvence měření:

Tento poměrně jednoduchý indikátor sleduje podíl malých a středních podniků v dané obci či městě, které jsou certifikovány podle systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí. Indikátor se vztahuje i na veřejné organizace ve městě, včetně obecního/městského úřadu. V České republice se jedná o certifikaci podle EMAS a ISO 14000/14001. Tyto systémy environmentálního managementu uznává i Evropská unie. Za malé a střední podniky jsou považovány podniky s větším počtem zaměstnanců než 10, podle příslušného doporučení Evropské komise. Indikátor se týká pouze podniků, které dokončily certifikační proces a získaly certifikát. Indikátor se týká i dalších typů certifikace (např. podle normy SA8000, sociální zodpovědnost firem), které se v ČR teprve začínají rozvíjet.

Jednou za rok.

Výsledky: Titulkový indikátor: Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly environmentální metody řízení B7 – Procento organizací s environmentální certifikací Hodnoty u zahraničních měst jsou z roku 2002, zatímco u českých z roku 2004 a 2005 2,5

2,05

2 1,5

0,79

0,76 0,71

0,56 0,39

Třebíč [CZ]

Hradec Králové [CZ]

Krnov [CZ]

Ancona [I]

Modena [I]

Svitavy [CZ]

0,20 0,13

0,11 0,07 0,02 0,01 Gdansk [PL]

Oslo [N]

Aarhus [DK]

0

Nord Milano [I]

0,21

Vsetín [CZ]

1 0,5

Malmoe [S]

Indikátor B7 je jediný indikátor ze sady Společných evropských indikátorů, který je možné naplnit s využitím existujících a snadno dostupných dat. Podrobnou evidenci o počtu podniků certifikovaných podle systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí vede v České republice Agentura EMAS, která je součástí České informační agentury životního prostředí (CENIA). Na webových stránkách této agentury (www.ceu.cz/EMAS), v části Registry a databáze, je přehled všech českých certifikovaných podniků. Indikátor se vyjadřuje jako poměr certifikovaných podniků a všech malých a středních podniků ve městě. Druhý údaj lze zjistit dotazem u příslušné krajské pobočky Českého statistického úřadu (www.czso.cz).

Procento z celkového počtu organizací v daném městě nad 10 zaměstnanců

Stockholm [S]

Metodika:

Jednotky měření:

30/31 Počet certifikovaných podniků v městech ČR Města

%

Vsetín

0,76

Hradec Králové

počet podniků

env. certifikace

soc. certifikace

certifikace celkem

rok

794

6

0

6

2004

0,13

6003

8

0

8

2004

Svitavy

0,20

512

1

0

1

2004

Krnov

0,71

140

1

0

1

2004

Třebíč

2,05

244

5

0

5

2005

Využití: Indikátor nabízí nejširší využití v případě, pokud procesem certifikace prošel samotný úřad (v ČR zatím Česká Lípa, Vsetín a Praha 10). Certifikace vytváří pozitivní příklad pro další obce a města a poskytuje místní samosprávě možnost působit např. na své dodavatele a další subjekty ve městě/ regionu. Údaj o indikátoru může doplnit městský informační systém a v případě opakovaného sledování poskytne městu obrázek o vývoji podnikatelského prostředí z hlediska přístupu k ochraně životního prostředí.

Cena: Cena v řádech stovek Kč – za výpis z databází Českého statistického úřadu

Výhody: výsledky mohou poskytnout zajímavý signál zahraničním investorům; existuje možnost čerpat finanční příspěvek na proces certifikace; v ČR je zatím nevyužitý potenciál pro rozšíření indikátoru o certifikaci sociální zodpovědnosti firem či úřadu; indikátor napomáhá ke zlepšení image města.

Nevýhody: relativně omezená vypovídající hodnota indikátoru; malá možnost ovlivnit počet certifikovaných podniků ze strany města.

Odkazy: Agentura EMAS (součást CENIA)

http://www.ceu.cz/EMAS

Mezinárodní agentura zastřešující certifikaci sociální zodpovědnosti podniků

http://www.sa-intl.org

Slovenská agentura životního prostředí, která buduje od r. 2004 integrovaný systém řízení, včetně ISO 140001

www.sazp.sk

Mezinárodní společnost poskytující akreditovanou certifikaci jak podle normy ISO 14001 tak SA 8000; komerční nabídka

http://www.dnv.cz

MBK Consulting, s. r. o. – školení, zavádění a certifikace systémů ISO 14001); komerční nabídka

http://www.mbk.cz/dref_1400.html

Česká společnost pro jakost

http://www.csq.cz/cz

Certifikace systémů řízení, včetně přehledu certifikačních společností

http://www.iso.cz

Mezinárodní společnost pro standardizaci

http://www.iso.org

Indikátor B8 [ Zatížení životního prostředí hlukem ]

Definice: „Hluk z vnějšího prostředí“ znamená nechtěné či škodlivé vnější zvuky vznikající při lidských činnostech, včetně hluku vytvářeného silniční dopravou, železniční dopravou a leteckou dopravou a z míst průmyslové činnosti. Nepatří sem hluk vytvářený osobou vystavenou hluku z vnějšího prostředí, hluk z domácích činností, hluk přicházející od sousedů, hluk na pracovišti nebo hluk v dopravních prostředcích. Problematiky hluku se týká evropská směrnice E2002/49/ES (Hodnocení a management environmentálního hluku). Tato směrnice dosud nebyla transponována do vnitrostátního práva. V rámci tohoto indikátoru se sledují následující ukazatele: a) Podíl obyvatel města vystavených dlouhodobě vysoké hladině hluku z vnějšího prostředí. b) Hlukové hladiny ve vybraných oblastech obce (tento přístup je možné použít v případě, že neexistuje hluková mapa celého města, ale pouze izolovaná měření). c) Existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu.

Metodika: a) Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku se určí pomocí hodnocení hladin hluku a analýzou těchto údajů za pomoci populačních map. Hlukové hladiny se zjistí pomocí hlukových indikátorů L 24 hod a L noc výpočtem nebo měřením, případně oběma způsoby. Hlukový indikátor L 24 hod – den-večer-noc je ukazatelem celkové zátěže způsobené hlukem. Ukazuje

odhad počtu lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystavováni následujícím pásmům hodnot L 24 hod v dB ve výšce 4 metrů nad zemí u nejexponovanější plochy: 55–59, 60–64, 65–69, 70–74, > 75, odděleně pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a hluk z průmyslových zdrojů. Den představuje 12 hodin, večer 4 hodiny a noc 8 hodin. „Noční“ hlukový indikátor L noc je ukazatelem rušení spánku hlukem. Ukazuje odhad počtu lidí (ve stovkách), kteří jsou ve svých domovech vystaveni následujícím pásmům hodnot L noc v dB ve výšce 4 metrů nad zemí u nejexponovanější plochy: 50–54, 55–59, 60–64, 65–69, > 70, odděleně pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a hluk z průmyslových zdrojů. Ukazatel nočního hluku je určen pro všechny noci v roce. b) Hladiny hluku ve vybraných oblastech správní jednotky (města) se určují pomocí měření uskutečněných na reprezentativních místech po celém území obce, která umožní sběr dat odpovídajících indikátorům L 24 hod a L noc. Počet měření může určit místní úřad, ale musí jej uvést ve zprávě. c) Informace o existenci a stupni realizace protihlukového akčního plánu je k dispozici na místním úřadě.

Frekvence měření: a) jednou za 5 let b) jednou za 2 roky c) jednou za 2 roky

32/33

Jednotky měření: a) Procento obyvatel města vystavených působení hluku, rozdělené na různá pásma hodnot L 24 hod a L noc b) Procento měření odpovídajících různým pásmům hodnot indikátorů L 24 hod a L noc c) Existence (ano/ne) a stupeň realizace protihlukového akčního plánu/programu (v %)

Zatížení obyvatel hlukem, především z dopravy, představuje dnes v českých a moravských městech jeden z nejvýznamnějších problémů životního prostředí. Detailní znalost této zátěže poskytuje argumenty pro nápravná opatření a jejich identifikaci.

Cena: Cena jednorázově zpracované hlukové mapy u středně velkého města (50.000–100.000 obyvatel) se pohybuje kolem 200.000 Kč.

Výsledky: Titulkový indikátor: Procento obyvatel obce/města vystavených noční hladině hluku L noc > 55 dB

B8 – Procento populace zatížené hlukem > 55 dB (noc) 90

82

80 70

59

60 50

65

42

18

20

Birmingham [GB]

Zaragoza [ESP]

20 10

Viadecans [ESP]

Vitoria-Gasteiz [ESP]

Modena [I]

Torino [I]

0

Využití:

argumenty a podklady pro žádosti o finanční prostředky na řešení hlukové zátěže; informace pro nápravná opatření (protihlukové bariéry); identifikace kritických míst ve městech z hlediska hlukové zátěže; možnost zpracovat přehledný grafický výstup – hlukovou mapu města.

Nevýhody:

40 30

Výhody:

vysoké finanční náklady na realizaci indikátoru; poměrně složitá metodika, vyžaduje odborníky na danou problematiku; řešení hlukové zátěže často přesahuje možnosti a kompetence obcí (např. hluk ze státních silnic 1. třídy).

Odkazy: Sumarizace EK 2002/49/ES o hodnocení a managementu environmentálního hluku

www.europa.eu.int./scadplus/leg/en/lvb/l21180. htm

Stránky Státního zdravotního ústavu věnované hluku v životním prostředí (včetně monitoringu)

http://www.szu.cz/chzp/hluk

Národní referenční kancelář pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí

http://www.nrl.cz/hluk/index.php

Atlas životního prostředí hlavního města Prahy, včetně hlukové mapy

http://www.szu.cz/chzp/hluk/legislativa.html

Seznam komerčních společností zabývajících se měřením hluku a realizací opatření na snížení hlučnosti

http://www.seznam.cz/Remesla-a-sluzby/ Ekologicke-sluzby/Analyza-hluku-a-odhlucneni

Indikátor B9 [ Udržitelné využívání území ] Definice: Tento indikátor se týká udržitelného rozvoje, obnovy a ochrany území a lokalit ve městech a obcích. Expanze měst vede k rozšiřování příměstských oblastí na úkor neurbanizovaných ploch a zejména oblastí krajinné zeleně. V mnoha evropských městech vedla společensko-ekonomická transformace minulého století k opouštění využitých a kontaminovaných území ploch. Udržitelné využívání území znamená efektivní užívání území ve městě prostřednictvím cíleného rozvoje města, s minimalizací záboru u dosud neurbanizovaných ploch – zemědělské a nedotčené půdy (zelené louky) a zvyšováním podílu rozvinutých oblastí území pomocí obnovy a rekonverze. Tento indikátor hodnotí území z hlediska jejich rozdělení do následujících hlavních ukazatelů: a) Současně zastavěné území (U): procentuální podíl uměle vytvořených / urbanizovaných / zastavěných ploch z celkové rozlohy obce (správní jednotky) v % (výměra v ha); b) Opuštěná a (ladem ležící) a kontaminovaná území – brownfields – území určené k přestavbě – brownfields (B): celková půdorysná výměra zanedbaných ploch) v % (výměra v ha);

c) Současně nezastavěné území (N): procentuální podíl neurbanizovaných / nezastavěných ploch z celkové rozlohy obce (správní jednotky) v % (výměra v ha); d) Nový rozvoj – území zastavitelné určené platným územním plánem (Z): kvóta na zástavbu dosud neurbanizovaných / nezastavěných ploch (zelené louky) v % (výměra v ha); e) Intenzita využívání: Počet obyvatel na km2 současně zastavěného území (U); f) Chráněné oblasti jako procentuální podíl celkové rozlohy obce

Metodika: Pro sledování indikátoru je nezbytné využít digitálních dat územního plánu města. Za počáteční stav, rok „0“, je považován rok schválení územního plánu. Dále jsou v předem stanovených dvou nebo čtyřletých intervalech sledovány na základě vydaných územních (resp. kolaudačních) rozhodnutí a přijatých změn územního plánu změny v poměru jednotlivých typů území (viz tabulka).

34/35 Plocha v ha

Počáteční stav – rok „0“ =

Současný stav v roce x

Rozdíl stav „0“ a stavu v roce x (v %)

Poznámka k výpočtu

a)

Současně zastavěné území (U)

U0 =

Ux =

Ux = U0 + ÚR

b)

Z toho území určené k přestavbě – brownfields (B)

B0 =

Bx =

Bx = B0 – ÚR + nově vzniklé brownfields

c)

Současně nezastavěné území (N)

N0 =

Nx =

Nx = N0 – ÚR + případné rekultivace brownfields

d)

Z toho území zastavitelné určené platným územním plánem (Z)

Z0 =

Zx =

Zx = Z0 – ÚR + změny územního plánu

Celkem rozloha správního území města

Frekvence měření: a)–f) dvouletá nebo čtyřletá, počáteční stav je rokem schválení územního plánu

Současně zastavěné (urbanizované) území (%) – Hradec Králové

Jednotky měření: a)–d) % (výměra v ha); g) počet obyvatel na jeden hektar současně zastavěného území (U); h) % celkové rozlohy obce (správního území).

Urbanizované území – celkem 28 %

Neurbanizované území – celkem 72 %

Výsledky: Titulkový indikátor – Současně zastavěné (urbanizované) území (%) – Hradec Králové Počáteční stav indikátoru B9 v Hradci Králové

Označení ukazatele

Název ukazatele

Počáteční stav – rok „0“ (pro Hradec Králové rok 2000)

Podíl typu plochy na rozloze města (v %)

a)

Současně zastavěné území (U)

3.040 ha

27,7

b)

Z toho území určené k přestavbě – brownfields (B)

170 ha

c)

Současně nezastavěné území (N)

7.920 ha

72,3

d)

Z toho území zastavitelné určené platným územním plánem (Z)

4.210 ha

38,4

e)

Intenzita využívání

32,9 obyvatele/ha

f)

Chráněná území

0 ha

1,5

Využití: Indikátor srozumitelnou formou odhalí podíl ploch ve městě určených územním plánem k zástavbě. Zároveň slouží jako podklad pro aktualizaci nebo nových zpracování územních plánů. Poskytuje důležitý datový a mapový podklad pro přípravu projektů řešících neudržitelné využívání půdy (likvidace starých ekologických zátěží, revitalizace brownfields, příprava nových průmyslových zón).

Výhody: poskytuje nový pohled na území města a jednotlivé plochy z hlediska jejich užívání a územního rozvoje; tvoří argument a datový podklad pro zachování co největšího podílu současně nezastavěného území města a co největší opětovné využití přestavbových ploch – brownfields; usnadňuje cílenější směřování investic do nevyužívaných ploch.

Cena: Naplnění indikátoru je zdarma. Vyšší náklady představuje sběr podkladů (mapování území) pro vyčíslení zdrojových dat indikátoru a zpracování digitální verze územního plánu.

Nevýhody: nutnost existence GIS verze územního plánu; administrativně náročný sběr dat, zejména při iniciálním naplnění indikátoru a územním plánu staršího data.

Odkazy: Národní konference o brownfields (USA)

http://www.brownfields2004.org

Projekt Ministerstva pro místní rozvoj týkající se brownfields

http://www.brownfieldsinfo.cz

Stránky americké EPA (Agentury ochrany životního prostředí o brownfields

http://www.epa.gov/brownfields

Sociální stát (Německo) – hodnocení sociálně integrovaného města (publikace a návad)

http://www.sozialestadt.de/en/ veroeffentlichungen/zwischenbilanz/ 1-socially-integrated-city-appraisal.shtml

Asociace pro brownfields – zastřešující organizace v USA

www.brownfieldassociation.org

Projekt Německého ústavu pro urbanismus

http://www.flaeche-im-kreis.de

Grantový program pro revitalizaci brownfields (USA)

http://www.hud.gov/offices/cpd/ economicdevelopment/programs/bedi/index.cfm

Stránky Magistrátu města Ostravy k bronwfields

http://nc4.mmo.cz/ekonrozv/cojebfcz.html

Ústav územního rozvoje (v Brno)

http://www.uur.cz

Přehled dotací pro oblast územního rozvoje

http://www.edotace.cz/39/oblast-podpory/ uzemni-rozvoj

36/37

Specifické indikátory Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, iniciativa TIMUR se snaží nejen všestranně podporovat implementaci Společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni, ale také dalších „specifických“ indikátorů místní udržitelnosti, kvality života a rozvoje a indikátorů programových, které charakterizují úspěšnost místních plánovacích procesů a projektů. Specifické indikátory splňují následující požadavky: a) Dotýkají se problematiky, která je pro dané místo nebo region zcela specifická a to bu tradičně, nebo vzhledem k aktuální situaci. To znamená, že odrážejí prioritu rozvoje nebo kvality života v daném místě nebo oblasti. b) Na jejich výběru se aktivně podílí veřejnost v daném místě nebo oblasti. Zatímco indikátorová sada ECI nebo například ekologická stopa, které se TIMUR také věnuje, má pevně určenou základní metodiku, specifické indikátory vznikají „na míru“ pro konkrétní místo a situaci. Proto také nejsou specifické indikátory určeny pro srovnávání mezi jednotlivými partnerskými municipalitami. Úkolem TIMUR je pomoci městu vybrat důležité místně specifické indikátory

a navrhnout vhodnou metodiku pro jejich sledování a prezentaci. Specifické indikátory neslouží jen sledování vývoje místně důležitých a prioritních témat. Jsou také důležitým spojovacím můstkem mezi iniciativou TIMUR, politiky, úředníky a veřejností. Představují příležitost, jak veřejnosti představit problematiku sledování rozvoje města pomocí indikátorů, seznámit ji s evropskou sadou. Využívají k tomu přitom témata, která jsou obyvatelům v příslušném místě blízká. Pro výběr specifických indikátorů používá iniciativa TIMUR metodu akcí pro veřejnost, která je popsána v následující kapitole. Celkem bylo v období konec roku 2003 – podzim 2005 provedeno osm těchto akcí v osmi městech. Základní statistiku těchto akcí, přehled zvolených témat a jejich „hitparádu“ uvádí níže uvedené tabulky. Mezi nejčastěji uváděná témata patří nezaměstnanost a doprava. Další informace nalezne zájemce na adrese http://tema2005.timur.cz. V několika městech již proběhly návazné akce, které reflektovaly zvolený indikátor a pozitivně posunuly vývoj v dané oblasti. Následně uvádíme dva konkrétní příklady, z měst Hradec Králové a Vsetín.

Přehled dosud uskutečněných akcí pro veřejnost Město

Termín konání

Hradec Králové

09.12.–16.12.2003

95 755

95

0,10

Vsetín

28.01.–01.02.2004

28 731

478

1,66

Svitavy

16.06.–19.06.2004

17 538

938

5,35

Záhoran

05.11.–06.11.2004

3 907

370

9,47

Krnov

22.04.–24.04.2005

25 654

541

2,11

Kladno

04.05.–21.05.2005

70 328

621

0,88

Třebíč

08.09.–10.09.2005

38 963

527

1,35

Velké Meziříčí

14.09.–21.09.2005

11 790

723

6,13

292 666

4 293

1,47

Celkem

Celkem obyvatel

Celkem hlasů

% obyvatel

Přehled zvolených témat pro specifické indikátory Město

Téma na 1. pořadí

Téma na 2. pořadí

Téma na 3. pořadí

Hradec Králové

Městská doprava

Znečištění ovzduší a hlučnost

Nedostatek parkoviš

Vsetín

Parkování vozidel

Čistota a pořádek ve městě

Nakládání s odpady

Svitavy

Nabídka pracovních příležitostí

Parkování vozidel

Bezpečnost ve městě

Záhoran

Nezaměstnanost

Volnočasové aktivity pro mládež

Kultura a společenský život

Krnov

Nezaměstnanost

Bytová politika

Volný čas mládeže

Kladno

Parkování ve městě

Údržba a kvalita komunikací

Využití staré průmyslové zóny

Třebíč

Nezaměstnanost

Nízké příjmy a mzdy

Parkování v centru

Velké Meziříčí

Parkování a doprava ve městě

Zatížení obyvatel hlukem a emisemi

Neodpovídající nabídka prac. možností

„Hitparáda témat“ Zobecněné téma

Počet výskytů na libovolném medailovém místě

z toho na 1. místě

Parkování

6×

3×

Nezaměstnanost

5×

4×

Doprava

2×

2×

Znečištění ovzduší a hlučnost

2×

Volný čas mládeže

2×

Čistota a pořádek ve městě

1×

Bytová politika

1×

Údržba a kvalita komunikací

1×

Nízké příjmy a mzdy

1×

Nakládání s odpady

1×

Bezpečnost ve městě

1×

Kultura a společenský život

1×

Využití staré průmyslové zóny

1×

38/39

Příklad z Hradce Králové V Hradci Králové vybrali zúčastnění partneři a členové TIMUR spolu s veřejností na konci roku 2003 specifický indikátor „Městská doprava“. Tento výběr potvrdil předpoklad, že problematiku cestování MHD v Hradci považuje veřejnost momentálně za klíčovou pro další rozvoj města a kvalitu života v něm. V danou dobu se totiž „sešla“ dvě nosná témata: reorganizace systému MHD v Hradci Králové a výstavba nového autobusového terminálu. Tři měsíce po zvolení specifického tématu se zástupci města dohodli s představiteli TIMUR na uspořádání setkání s veřejností. Akce proběhla ve čtvrtek 25. 3. 2004 od 17 hodin v Hradci Králové v budově „ADALu“. Akci připravovali zástupci TIMUR spolu s odborem rozvoje města, náměstkem primátora Josefem Malířem a skupinou nezávislých facilitátorů. Dílčí témata setkání byla: „Autobusový terminál“, „Cyklistická a pěší doprava“, „Městská hromadná doprava a VYDIS“, „Parkování v centru města“ a „Indikátory UR“. Akce se zúčastnilo cca 50 občanů. Po úvodním bloku prezentací na jednotlivá témata proběhla živá diskuse ve dvou cyklech moderovaných kulatých stolů. Výsledkem diskuse byl návrh zcela konkrétních opatření v jednotlivých oblastech, předložený občany. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph. D., spoluorganizátorka akce a zastupitelka města v souvislosti se specifickým indikátorem „Městská doprava“ konstatuje: „V návaznosti na výběr uvedeného tématu veřejností jako důležitého ukazatele místního rozvoje a v návaznosti na diskusi v ADALu se doprava stala jedním z 8 stěžejních témat strategického plánu města. Specifický indikátor zaměřený na městskou dopravu je také součástí souboru indikátorů tohoto Strategického plánu a promítá se i do návazného akčního plánu pro realizaci konkrétních opatření.“

Příklad ze Vsetína Akce pro veřejnost proběhla ve Vsetíně 28. 1.–1. 2. 2004. Jako místní specifické téma bylo vybráno „Parkování vozidel“. Už 2. srpna 2004 vydalo Město Vsetín tiskovou zprávu, ve které oznámilo záměr redislokovat část finančních prostředků určených původně na jiný účel na vybudování nových 60 parkovacích míst. Jedná se celkem o dvě parkoviště v částech Luh a Ohrada. Jako odborný podklad pro analýzu situace ve zvolené oblasti sloužil průzkum odboru výstavby, územního plánování a dopravy MěÚ Vsetín, který potvrdil, že městu chybí cca 4000 parkovacích míst. Vývoj v dané oblasti bude TIMUR dále sledovat a spolu s městem zajistí kontinuitu ve vyhodnocování zvolené problematiky. V současné době pracuje iniciativa TIMUR na vývoji „burzy specifických indikátorů“. Obdobné systémy jsou v zahraničí k dispozici zejména prostřednictvím internetu. Pro smysluplné využití takového souboru indikátorů „místního“ významu je zapotřebí získat co nejvíce zkušeností s jejich praktickou aplikací ve městech.

Komunikace s veřejností a propagace indikátorů V rámci iniciativy TIMUR probíhá zapojování veřejnosti prostřednictvím akcí v jednotlivých partnerských městech, resp. mikroregionech. Již v předchozí kapitole byly tyto akce zmíněny jako nástroj pro výběr místního specifického indikátoru.

Obecný scénář iniciační akce Zástupci místní samosprávy a nevládních organizací vyberou spolu s organizátory nabídku maximálně 10 témat, které odpovídají momentálně nejčastěji diskutovaným problémům v regionu. Přitom část témat navrhují sami zástupci TIMUR na základě vlastních poznatků z místa. Je zahájena propagace akce ve sdělovacích prostředcích včetně internetu s důrazem na skutečně sledované regionální deníky, internetové stránky a rozhlasové stanice. Je zveřejněna nabídka témat a informace o partnerství příslušného města (regionu) v TIMUR a o Společných evropských indikátorech místního UR. Na internetové adrese http://tema2005.timur. cz je vytvořena speciální stránka pro dané město (region) s grafickou interpretací hlasování pro jednotlivá témata. Ve zvoleném období, které trvá zpravidla 3–4 dny, je v provozu hlasovací systém na internetu a současně lze hlasovat prostřednictvím SMS. Anketní otázka je jednoduchá: Které z témat považujete pro svoje město, region, nyní za nejvíce důležité, aktuální? Jako příklad použitých témat lze uvést: „dostupnost základních služeb“, „nezaměstnanost“, „kvalita ovzduší“, „organizace hromadné dopravy“, „péče o seniory“, atd. První den vyhlášeného období probíhá ve městě (regionu) pouliční anketa, kdy zpravidla studenti středních škol pokládají anketní otázku občanům a vyplňují anketní lístky. Průběžně je zveřejňován výsledek hlasování. Na závěr jsou zveřejněny konečné výsledky a statistika kampaně. Zároveň jsou vylosováni tři účastníci, kteří budou odměněni drobnými cenami. S odstupem několika týdnů uspořádají organizátoři akce spolu se zástupci samosprávy setkání s novináři a vylosovanými občany. Zde představí společný projekt sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje a předají ceny výhercům. Vybrané téma se stane prvním místním specifickým indikátorem rozvoje města (regionu) a doplní tak společné indikátory ECI.

Další formy zapojení veřejnosti a propagace Uvedená forma zapojení veřejnosti do sledování indikátorů UR a vůbec do procesů ovlivňujících rozvoj města není samozřejmě jediná. Další formy zapojování veřejnosti se do značné míry kryjí s postupy používanými v komunitním plánování, místních Agendách 21, a podobně. Jsou to zejména: Moderované kulaté stoly Diskutuje se na nich nad aktuálními problémy. Na úvod je vhodné shrnout vstupní fakta a důvody pro konání kulatého stolu krátkou prezentací. Kulatý stůl by měl moderovat nezávislý „facilitátor“ osoba, která není nijak vtažena do diskutovaného problému a má zkušenosti s efektivní komunikací. Plánovací akce Tyto akce trvající včetně intenzivní přípravy několik dnů umožňují zapojit větší množství občanů do řešení konkrétního aktuálního problému, ale i do komplexního strategického plánování rozvoje. Problematika indikátorů úspěšnosti naplánovaných činností a cílů zde musí být široce diskutována. Při organizování plánovacích akcí je výhodné využít pomoci organizací, které se touto činností profesionálně zabývají, a to zejména organizací neziskových. Užitečná je i pomoc místních studentů. Ankety a průzkumy Rozličné ankety a průzkumy jsou integrální součástí metodiky pro řadu indikátorů UR. Typickým příkladem je indikátor ECI A1 – Spokojenost s místním společenstvím. V rámci provádění průzkumů lze současně informovat účastníky o probíhajícím sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje (IMUR), předat jim například stručný informační letáček se srozumitelným vysvětlením podstaty věci. Pro ankety, které nemají charakter sociologických průzkumů, s úspěchem využíváme studenty středních škol. Společenské a benefiční akce Do průběhu společenských akcí lze citlivě zařadit prezentaci úspěchů v rozvoji a kvalitě života města či mikroregionu v podobě zveřejnění výsledků sledovaných indikátorů jak v časových řadách, tak ve srovnání s ostatními městy, které příslušné ukazatele sledují.

40/41 Mediální kampaně Jsou nejúčinější, „nejmasovější“, ale také nejnáročnější formou prezentace IMUR. Zahrnují tiskové zprávy, přímou spolupráci s jednotlivými zejména regionálními novináři, placenou inzerci a reklamu a tiskové konference. Důležitou samostatnou složkou je internetová prezentace. Sledování IUR na místní úrovni bude většinou spotřebovávat maximum finančních prostředků na vlastní relativně nákladný proces a na skutečně širokou mediální kampaň nebudou peníze zbývat. Je pak zapotřebí využít všech prostředků maximálně efektivně. Nám se osvědčila spolupráce s regionálními deníky, zejména Deníky Bohemia a Moravia a dále regionálními rozhlasovými stanicemi a televizními společnostmi. Snažíme se vždy o kombinaci placené reklamy v podobě inzerátu a vylepovaných plakátů a zajištění autorských článků zapojením novinářů. Dobrým nástrojem propagace zejména v menších městech a mikroregionech je veřejný rozhlas. Vždy jsme se také snažili dohlédnout na to, aby města zveřejňovala základní i aktuální informace na svých internetových stránkách. Propagační materiály K plošnému informování veřejnosti o probíhajících procesech a významu sledování IMUR jsme dosud použili kromě výše uvedených metod také distribuci informačního letáku „do každé domácnosti“. Bylo tomu tak v případě mikroregionu Záhoran. V menších městech a obcích a u specifických cílových skupin je tento způsob propagace účinný. Kromě propagačních letáků se osvědčují i klasické upomínkové předměty. Například „projektová“ trika s logem iniciativy jsou jednak praktickým dárkem pro zapojené „V. I. P.“, výherce v rámci akcí pro veřejnost, ale zejména v nich mohou studenti provádět veřejné ankety. „Přímá reklama“ Představuje zasílání specifických podrobnějších informačních materiálů o iniciativě vybraným cílovým skupinám. Těmi jsou především místní politici a úředníci. Jedná se o „nábor“ nových partnerů iniciativy. V informačním materiálu vysvětlujeme výhody zapojení měst do IMUR a představujeme dosažené výsledky. Internetové stránky Vlastní projektové internetové stránky www.timur. cz jsou hlavním informačním nástrojem. Popisovat obecné výhody a nevýhody této formy prezentace je zde zbytečné. Iniciativa TIMUR v době vzniku této publikace pracuje na nové verzi stránek. Hlav-

ním požadavkem na ně je maximální přehlednost, dostupnost z jakékoliv HW i SW platformy, aktuální obsah a estetické řešení. Připravujeme také umístění burzy specifických indikátorů na internet. Internetové stránky jsou klíčovým místem pro prezentaci výsledků jednotlivých indikátorů z partnerských měst. Samotné téma sledování indikátorů MUR je značně komplexní a pro většinu lidí obtížně srozumitelné. Proto je vhodné maximálně zjednodušovat, soustředit se na srozumitelně formulované výhody. Velmi důležité je také dodržet všechny sliby dané veřejnosti. Nedůvěra občanů ke komunální politice i komunitní práci (např. MA21) může být často způsobena opakovaným nenaplněním slibů a stanovených cílů.

Prezentace výsledků sledování TIMUR Hledání vhodného způsobu prezentace indikátorů je jednou z otázek, na které se iniciativa TIMUR chce zaměřit v roce 2006. Existuje celá řada přístupů k prezentaci, využívaných zejména v zahraničí, nicméně tyto způsoby nelze otrocky „zkopírovat“ do podmínek měst v České republice. Z obecných pravidel pro prezentaci výsledků lze formulovat následující abecedu hesel: 1. Aktivní přístup: Nečekejme, až se občané zeptají, nabízejme informace aktivně. 2. Budování zpětné vazby: Vytvořme prostor pro sbírání podnětů a reakcí na výsledky od veřejnosti. 3. Celistvost informací: Nepoužívejme pro sbírání politických bodů data vytržená z kontextu. 4. Čestné jednání: Nemanipulujme s výsledky a s metodikou v zájmu vylepšení obrazu, nezamlčujme neúspěchy. 5. Dostupnost informací: Zveřejňujme výsledky tak, aby byly dostupné všem skupinám obyvatel. 6. Elementární srozumitelnost: Nabízejme výsledky v co nejpřehlednější a nejsrozumitelnější podobě. 7. Formální úroveň: Vyhledávejme estetické a poutavé vnější formy. 8. Hodnověrnost: Umožněme zájemcům nahlédnout „do kuchyně“ – zveřejněme metodiku a původ dat. 9. Institucionalita: Zakotvěme pevně IMUR v médiích a v informační politice vůbec, dbejme na pravidelnost a opakování 10. Jednejme! Ihned navrhujme řešení reflektující indikované výsledky.

Jedněmi z bodů tohoto desatera jsou srozumitelnost a poutavé formy. Tato kombinace je klíčová pro přijetí a zájem o IMUR veřejností. Jako elementární příklad lze použít tři základní „emotikony“ – usměvavé, neutrální, či zamračené obličeje

vyjadřující tři základní klasifikační stupně trendu ve vybrané oblasti. Takové symbolické vyjádření (samozřejmě podložené pevně zakotvenými daty) je pro obecnou veřejnost akceptovatelné.

Vybrané zahraniční zdroje informací a dat http://www.un.org/esa/sustdev/natlinfo/ indicators/isd.htm Program rozvoje národních indikátorů udržitelného rozvoje přijatý Komisí pro udržitelný rozvoj na třetím zasedání v dubnu 1995. http://www.oecd.org Stánky Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Publikovala pracovní návrh sady environemntálních indikátorů již v roce 1991. Ty byly revidovány a jsou používány pro pravidelné sledování a vyhodnocování v národních zprávách členských států. OECD také pracovala na vývoji množství různých ukazatelů, včetně sektorových a následně také ukazatelů udržitelného rozvoje. http://www.eea.eu.int Evropská environmntální agentura. Pravidelně publikuje indikátory o stavu životního prostředí v Evropě a faktorech, které ho ovlivňují, ročenky, hodnotící zprávy a podobně. http://www.sustainableseattle.org Stránky nevládní neziskové organizace „Sustainable Seattle“, jejímž posláním je dlouhodobě zvyšovat kvalitu života v oblasti severoamerického města Seattle. „Učebnicový příklad“ vývoje indikátorů místního udržitelného rozvoje „zdola“, od občanů. http://www.sustainable-development.gov.uk/ performance/indicators-home.htm Indikátory, které byly vytvořeny ve velké Británii na národní, regionální a místní úrovni. Obsahuje také odkazy na stránky důležitých mezinárodních iniciativ a organizací. http://www.sustainabilityindicators.org Mezinárodní sí pro indikátory udržitelnosti; cílem sítě je usnadnit komunikaci skupinám a lidem, kteří se zabývají indikátory udržitelnosti.

http://www.sustainablemeasures.com/ Indicators Udržitelné komunity; návody pro vývoj a použití indikátorů udržitelnosti (USA). http://www.urban.org/nnip/index.htm Stránky Národního programu partnerství pro indikátory – společný projekt Ústavu pro městské prostředí a místních partnerů pro další rozvoj a využití blízkých informačních systémů v místním vytváření politik a budování komunity. http://www.ec.gc.ca/soer-ree/English/scip/ default.cfm Program indikátorů udržitelné komunity – Internetová příručka odkazů pro pomoc komunitám a organizacím vytvořit indikátory udržitelnosti a zahájit program jejich sledování. http://www.redefiningprogress.org/ programs/sustainabilityindicators Program indikátorů udržitelného rozvoje, včetně ekologické stopy (USA). http://www.ulb.ac.be/ceese/meta/ sustvl.html Virtuální internetová knihovna o udržitelném rozvoji. Zdroj odkazů na informace o udržitelném rozvoji a komunitách. http://www.foe.co.uk/progress Friends of the Earth (U. K.) – vytvořte si svůj index udržitelného ekonomického blahobytu. http://www.udrzatelnemesta.sk URBECO – Udržatený rozvoj miest a zmiernenie negatívnych vplyvov klimatických zmien na kvalitu života a stav životného prostredia v mestách – iniciativa slovenských měst zapojených do sledování indikátorů udržitelného rozvoje.

42/43

Příloha 1: Dotazníky A1, A3 a B6 Indikátor A1: Spokojenost občanů s místním společenstvím 1) Obecné informace 1 2 a) Pohlaví: muž žena b) Věk 1 2 3 4 c) Zaměstnání student zaměstnaný nezaměstnaný důchodce 1 2 3 d) Vzdělání VŠ středoškolské základní e) Ulice bydliště : Smyslem této části je zjistit základní sociodemografické údaje o respondentovi, které se využijí k dalšímu statistickému zpracování. (Údaje o adrese slouží k základnímu určení místa bydliště, pro potřeby lokalizace jednotlivých odpovědí). 1.a) Jak jste spokojen(a) s vaší obcí, jako s místem, kde žijete a pracujete? (Vyberte prosím pouze jednu možnost) 1 velmi spokojen 2 mírně spokojen 3 mírně nespokojen 4 velmi nespokojen Základní otázka: zaškrtne se pouze jedna možnost. Prosím přiřa te ke každé z následujících otázek bodové skóre (podobně jako v předchozí otázce 0 velice nízká spokojenost, 10 velmi vysoká) 1.b) Vyjádřete úroveň vaši spokojenosti na bodové stupnici (0 velice nízká, 10 velmi vysoká) Skóre: 2) Jak jste spokojen s mezilidskými vztahy (vztahy se sousedy, s ostatními obyvateli ve městě) ve vašem městě?

3) Jak jste spokojen s možnostmi provozovat své záliby a koníčky (zda je ve městě dostatek možností pro volnočasové aktivity, jejich kvalita)? 4) Jak jste spokojen se základními veřejnými službami? (seznam základních veřejných služeb je rozepsán níže – zde se jedná o souhrnné hodnocení) 4. a) zdravotními službami 4. b) sociálními službami (např. pečovatelská služba, domovy důchodců)? 4. c) mateřskými a základními školami? 4. d) středními školami? 4. e) městskou hromadnou dopravou? 4. f) fungováním Městského úřadu xy? 4. g) fungováním Technických služeb xy (svoz odpadu, úklid města…)? 4. h) fungováním Městské policie? 5) Jak jste spokojen s kvalitou okolního životního prostředí? Z toho, jak jste spokojen se: 5. a) ovzduším 5. b) vodou 5. c) stavem přírody a zeleně ve městě 5. d) hlukem 6) Jak jste spokojen s možnostmi zaměstnání ve vašem městě? 7) Jak jste spokojen s možnostmi účastnit se místního plánování, rozhodování či veřejných projednání jednotlivých aktivit ve městě (možnost zapojit se do těchto procesů např. územní plán, místní Agenda 21. Jak je to časté a pro Vás dostupné)?

Nyní prosím seřa te dané oblasti/položky v závislosti na vašem osobním hodnocení důležitosti (1= nejvíce důležitý, 6 = nejméně důležitý) Pořadí mezilidské vztahy možnost uplatnit vaše zájmy a záliby základní veřejné služby kvalita okolního životního prostředí možnost zaměstnání možnost účasti na místním plánováni 8) Jak bezpečné je podle vás: (10 = bezpečné až 0 = nebezpečné) Být přes den doma s nezamknutými dveřmi? Nechat přes noc otevřené okno? Chodit v noci po hlavních ulicích? Chodit v noci po veřejných prostranstvích (parky, veřejně přístupné plochy, hřiště)?

9) Zhodnote prosím kvalitu následujících služeb: (10 = kvalitní až 0 = nekvalitní) Sportovní zařízení Kino Muzea a výstavní síně Kulturní dům Knihovna 10) Jak dostupné jsou následující základní služby (z hlediska umístění ve městě) (10 = dobré až 0 = špatné) Praktičtí lékaři Nemocnice Sociální služby (např. pečovatelská služba, domov důchodců) Policie Školy Veřejná doprava 11) Zhodnote kvalitu následujících položek: (10 = kvalitní až 0 = nekvalitní) Veřejné parky a zahrady, zeleň obecně Zastavěné prostory (zastavěné plochy, výstavba ve městě) Odvoz odpadů a čištění ulic Kvalita ovzduší Hlučnost v noci Hlučnost ve dne Možnost parkování 12) Jaký je váš názor na následující možnosti: (10 = dobré až 0 = špatné) Možnost odborné rekvalifikace Podpora novým podnikatelským záměrům (ze strany města – finanční podpora, levnější pronájem, atd.) Úroveň nezaměstnanosti ve vaší obci Hospodaření s majetkem obce Spokojenost s výběrem investičních akcí realizovaných městem Kulturní vyžití Sportovní vyžití 13) Zhodnote prosím následující možnosti Vašeho zapojení do rozhodování ve vaší obci: (10 = vysoké až 0 = nízké) Podílet se na místním plánovacím procesu (příprava územního plánu apod.) Stát se členem místních zájmových organizací, spolků Podávat přímé žádosti/dotazy na Městském úřadě Účast v komunálních volbách/referendech

44/45

Indikátor A3: Mobilita a místní přeprava cestujících 1) Vyplňte následující tabulku. Prosím, vypište do níže umístěné tabulky pouze vaše cesty, které měly určitý důvod, nikoliv procházka po okolí či vyvenčení psa. Cesta č. Důvod cesty Způsob Místo (*) dopravy (**) odjezdu

Čas odjezdu

Místo příjezdu

Čas příjezdu Uražená vzdálenost (m)

1 2 3 4 5 6 (*) Důvod cesty: A. škola B. práce C. rekreace/volný čas (společenské styky, soukromé důvody, návštěva a ostatní) D. nakupování E. zpáteční cesta atd. (**) Způsob dopravy: A. pěšky B. na kole C. motocykl nebo moped D. osobní auto (pokud možno specifikovat zda jako řidič nebo spolujezdec) E. taxi F. hromadná doprava (autobus, vlak) 2) Ohodnote kvalitu cestování z/do školy/práce Prosím doplňte do tabulky hodnoty v rozmezí 0 (nejméně) a 10 (nejvíce) Pěšky

Na kole

Na motocyklu

Autem

Taxi

Hromadnou dopravou

Vzdálenost/doba Komfort 3) Vyplňte následující tabulku Pouze ti, kteří odpověděli „autem“. Cesta č.

Místo parkování (*)

Počet cestujících (**)

Důvod pro volbu tohoto způsobu cestování (***)

1 2 3 4 5 6 (*)

Místo parkování: 1. parkoviště bez poplatku, 2. Soukromé parkování (poplatek vyžadován), 3. Veřejné parkoviště (poplatek vyžadován) (**) Počet cestujících: počet osob v autě během cesty: 1. pouze řidič, 2. řidič a jeden spolujezdec, 3. řidič a více než jeden spolucestující (***) Důvod pro volbu tohoto způsobu cestování (maximálně dva důvody): 1. vyšší rychlost, 2. větší komfort, 3. nižší náklady, 4. absence alternativ (absence dostupné veřejné dopravy), 5. nepříznivé povětrnostní podmínky, 6. Jiné (prosím specifikovat)

Indikátor B6: Cesta dětí do školy a zpět