Vybrané problémy družstevního práva České republiky v rozhodovací praxi Mgr. Filip Cileček, NS ČR Justičná akadémia Slovenskej republiky 26. a 27. 4. 2010 1
Neaspiruji na řešení uváděných problémů, cílem je : upozornit na problém, zpřístupnit náhled soudní praxe na něj, a naznačit možná východiska. 2
Nejčastější forma – bytová družstva – nejvíce problémů „malá družstva s velkými problémy“ 3
29 Odo 1339/2006 z 26.9.2006 závazkový vztah založený mezi členem družstva a družstvem stanovami, je podle § 261 odst. 3 písm. b) obch. zák. obchodním závazkovým vztahem z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. např. důvody R 1/2000 a 16/2005)
4
1. Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu
5
§ 230 obch. zák. Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. 6
1.1. Náležitosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu (JUDr. Tomáš Phillipi : K některým aspektům převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, Právní rozhledy 3/2008) 7
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1402/99
8
„V případě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bude nezbytným (minimálním) obsahem dohody určení práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu a dohoda o vzájemném vypořádání.“ 9
…mezi podstatné náležitosti smlouvy o převodu členství v bytovém družstvu patří i řádná identifikace družstevního bytu, k němuž se vztahuje nájemní právo náležející převodci převáděných členských práv a povinností.
10
a) identifikace převodce a nabyvatele (účastníků dohody) b) určení družstva (k němuž se vztahují převáděná členská práva a povinnosti) c) určení (rozsahu) práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu (specifikace předmětu převodu, typicky např. družstevního bytu) 11
d) určení „hodnoty družstevního podílu“ (dohodnutá cena převáděných členských práv a povinností) e) uvedení, zda jde o úplatný či bezplatný převod f) dohoda o vzájemném vypořádání mezi účastníky (způsob placení ?) 12
Hodnota práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu
13
tzv. zůstatková hodnota členského podílu – NE, nemá oporu v platném právu !
hodnota vypořádacího podílu – NE, nejde o „absolutní“ zánik členství !
14
dohodnutá cena převáděných členských práv a povinností nemusí jakkoli odpovídat „účetní hodnotě“ převáděných členských práv a povinností tak, jak tuto hodnotu eviduje družstvo; většinou bude odrážet
tržní hodnotu členských práv a povinností
15
podpůrně:
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2002, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000 nebyl na kolegiu schválen k publikaci, leč soudní praxe z něj vychází (např. 22 Cdo 952/2007 z 8. 10. 2008 – k určení hodnoty obchodního podílu při vypořádání SJM !) 16
„V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva, jehož součástí je i hodnota členského podílu, nelze při stanovení její výše vycházet ze zůstatkové hodnoty členského podílu ani z hodnoty vypořádacího podílu. Jde o hodnotu, jejíž cena se pro účely uvedeného řízení stanoví cenou obvyklou, tj. cenou, kterou by bylo možno za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout.“ 17
1.2. Je s převodem práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu spojen i přechod (převod) práva nájmu bytu ? (JUDr. Jaroslav Oehm : Převody členství v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu; Právní fórum 10/2008) 18
Senáty 26 Cdo i 29 Cdo NS vyjádřily v minulosti opakovaně názor, že nikoli. 29 Odo 330/2005 ze 4.12.2005 „Dohodou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ... nepřechází právo nájmu k družstevnímu bytu.“ 19
§ 714 obč. zák. (věta první) Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu.
Usnesení sp. zn. 29 Odo 330/2005 nebylo kolegiem schváleno k publikaci. Názor většiny soudců NS je tedy odlišný ! 20
Ústavní soud ČR nález Pl. ÚS 42/2003 z 28.3.2006 - rozdíl mezi nájmem družstevního a nedružstevního bytu je primárně odvozen od majetkové účasti člena družstva na pořízení bytu a jeho členství v bytovém družstvu - v členském vztahu k družstvu nachází nájemce vyšší míru stability nájmu - projevem odlišného postavení nájemce družstevního bytu je i zcela exkluzivní právo dispozice s nájemním vztahem a členstvím v družstvu ve formě nároku na ničím neomezený převod členství (§ 230 obch. zák.) 21
JUDr. PhDr. O. Choděra Obecně platí, že převádí-li člen bytového družstva, který bydlí v družstevním bytě, své členství na jiný subjekt, převádí i právo nájmu k družstevnímu bytu, nedohodne-li se s nabyvatelem členských práv jinak. 22
Krajský soud v Hradci Králové „Zákon výslovně umožňuje přechod nájmu družstevního bytu bez jakékoli ingerence orgánů družstva. Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu zakládá singulární sukcesi nabyvatele, který jako nový člen družstva vstupuje namísto převodce jako dosavadního člena družstva a nájemce bytu do všech jeho práv a povinností vůči družstvu včetně práva nájmu bytu.“ 23
„Jádro problému spočívá ve výkladu ustanovení § 714 věty první obč. zák. podle něhož zánikem členství osoby v bytovém družstvu zaniká její nájem bytu. Toto ustanovení lze vyložit i tak, že dohodou o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu zaniká členství převodce v družstvu a současně s tím podle ustanovení § 714 věty první obč. zák. jeho nájem bytu.“ 24
„Jde však jen o zánik jeho subjektivního práva nájmu bytu, nikoli o zánik nájemního poměru. Ten trvá i nadále, ale došlo v něm ke změně subjektů. Namísto převodce jako původního člena družstva a nájemce bytu vstoupil do nájemního poměru nabyvatel jako nový člen družstva a nový nájemce bytu.“ 25
„Argumenty pro názor, že ustanovení § 714 věty první obč. zák. míří na zánik subjektivního práva nájmu bytu a nikoli nájemního poměru, jsou podpořeny: a) gramatickým výkladem : V ustanovení § 714 větě prvé obč. zák. je použito zájmeno její (...zanikne její nájem bytu). Kdyby zákon měl na mysli zánik nájemního poměru, bylo by uvedené zájmeno nadbytečné.“ 26
„b) systematickým výkladem : Známou skutečností je, že dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu jsou uzavírány výlučně jen za účelem převodu nájmů družstevních bytů. Z ustanovení § 230 obch. zák. (a z jeho srovnání s ustanovením § 229 odst. 1 obch. zák.) vyplývá, že zákonodárce zamýšlel převádění nájmů družstevních bytů zcela uvolnit a z jakékoli působnosti družstevních orgánů je vyjmout.“ 27
„Převádí-li člen práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu na jiného, převádí i své právo nájmu družstevního bytu, neboť i to přece patří k právům spojeným s členstvím v bytovém družstvu (to je ostatně patrné i z ustanovení § 714 obč. zák.). Kdyby mělo být z dohody vylučováno, musel by to zákon výslovně stanovit. A proč by mělo být z převodu vylučováno, když je vlastně hlavním smyslem převodu?“
28
„c) ze širších souvislostí : Rozvíjí se trh s byty, a to i s družstevními. Judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na závěru, že se při oceňování členského podílu má vycházet z ceny obvyklé. Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je zpravidla uzavírána jen proto, aby nabyvatel získal do nájmu družstevní byt. Za to platí nabyvatel převodci částku odpovídající obvyklé ceně bytu. Kdyby neměl bez dalšího nabýt po uzavření dohody a zaplacení sjednané ceny nájem družstevního bytu a získal vůči družstvu jen právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu, ocitl by se v nevýhodnějším postavení nežli kdyby kupoval byt od vlastníka bytu. Mohl by se dostat i do rizika, že s ním družstvo smlouvu o nájmu bytu neuzavře, např. proto, že v mezidobí, kdy by už byl členem družstva, ale ne dosud nájemcem družstevního bytu, bude prohlášen na majetek družstva konkurz.“ 29
JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. „Nabyvatel členského podílu se sice stává právním nástupcem (singulárním sukcesorem) převodce, ovšem pouze ve vztahu k právům a povinnostem spojeným s členským podílem v bytovém družstvu, nikoliv však již ve vztahu k nájmu družstevního bytu. To plyne z dnešní právní úpravy, která nájem družstevního bytu sice svazuje s členstvím v bytovém družstvu, ovšem nikoliv důsledně, nýbrž pouze ve vztahu ke vzniku a zániku společného členství manželů (§ 703, § 707 obč. zák.), zániku nájmu bytu (§ 714 obč. zák.) a přechodu nájmu bytu na pozůstalého manžela (§ 707 obč. zák.) nebo dědice (§ 706 obč. zák.).“30
JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. - nabyvatel členského podílu má právní nárok na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a to i za situace, kdy stanovy družstva tuto otázku výslovně neupravují - R 44/2006 (29 Odo 920/2004 z 19.5.2005) - 29 Odo 1147/2005 z 11.12.2007 - 29 Cdo 519/2008 z 25.2.2010 31
Nicméně rozhodovací praxe senátu 26 Cdo zůstává v otázce přechodu nájmu nezměněna… viz 26 Cdo 2662/2007, 26 Cdo 3981/2007.
32
Exkurs: Přechod členství v bytovém družstvu v důsledku smrti 29 Cdo 328/2007 z 18.3.2009 (R 16/2010) Žádost dědice členských práv a povinností o členství není podmínkou přechodu členství v bytovém družstvu.
33
Přechod členství v bytovém družstvu na stát odúmrtí 21 Cdo 4498/2008 z 17.12.2009 Na stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti (§ 462 obč. zák.), byl-li zůstavitel (výlučným) členem bytového družstva a (výlučným) nájemcem družstevního bytu, přechází členství (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu.
34
Forma dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu 29 Odo 225/2001 z 3.1.2002 Dohoda nemusí mít písemnou formu.
29 Cdo 328/2007 z 18.3.2009 (R16/2010) Dohoda může být uzavřena zčásti ústně a zčásti písemně (kritérium „zjistitelnosti obsahu ústní dohody“).
35
1.3. Může být dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená pouze jedním z manželů (společných členů) platná či nikoli ? 36
Senáty 26 Cdo i 29 Odo v minulosti vyjádřily názor, že dohoda uzavřená pouze jedním ze společných členů je
absolutně neplatná. (29 Odo 582/2005, 26 Cdo 2220/2006)
37
Dosavadní praxe však byla překonána rozsudkem velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2009, sp. zn. 31 Cdo 855/2008 38
„Dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jedním z převádějících manželů společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně, pokud se ten z nich, kdo je jí dotčen, neplatnosti pro takový důvod nedovolá.“
39
Rozsudek založený na konceptu relativní neplatnosti byl kolegiem schválen k publikaci v SbSR. Někteří členové senátu 29 Cdo požádali o uveřejnění separátního vota. 40
1.4. Je možný převod části práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ?
41
poprvé připuštěn v :
29 Odo 1378/2006 z 31.10.2006 – připouští převod ucelené části práv a povinností (která se např. váže ke konkrétnímu bytu) – i když stanovy výslovně neupravují rozdělení členství 42
29 Odo 1101/2006 z 26.2.2008 29 Odo 931/2006 z 29.10.2008 (člen družstva má více bytů)
43
1.5. Procesní problematika – určení členství v družstvu, proti komu a jak „žalovat“ ?
44
R 89/2007 (29 Odo 1094/2004 z 29.11.2006) – žalovaní družstvo a nájemce jsou samostatnými společníky ve sporu (právní úprava do 31.12.2000) 29 Odo 208/2005 z 1.3.2007 – určení, že zůstavitel byl v den úmrtí členem družstva
45
29 Odo 1378/2006 z 31.10.2006 – jde-li o právo týkající se obou manželů, (společných členů družstva), pak podání návrhu jen jedním z manželů s vylíčením skutečností o vzniku a trvání společného členství, má za následek, že musí být rozhodnuto o určení společného členství, byť je navrhovatelem jen jeden z nich. 29 Odo 706/2004 z 29.11. 2005 – k účastenství manželů (společných členů družstva) v řízení o prohlášení neplatnosti rozhodnutí o jejich vyloučení z družstva 46
1.6. Poplatek za převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu
47
platba „vnitrodružstevní povahy“, kterou může členská schůze včlenit do stanov ?
48
platba bez právního důvodu, resp. na základě neplatného právního úkonu ?
49
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 463/2005 z 30.3.2006 – ustanovení stanov ukládající povinnost zaplacení poplatku při smluvním převodu členských práv a povinností na cizí osobu je v rozporu se zákonem a s dobrými mravy a je tudíž neplatné 50
2. Členská schůze (shromáždění delegátů)
51
R 25/2004 (z 5.11.2002, sp. zn. 29 Odo 41/2000) - ke způsobu, kterým je třeba uvést výsledky hlasování v zápise o členské schůzi družstva 29 Odo 98/2004 z 26.10.2004 - k povinnostem osoby pověřené svoláním členské schůze 29 Odo 701/2004 z 29.3.2005 - k současné účasti člena a jeho zástupce 52
29 Odo 420/2006 z 24.5.2007 - k nezměněnému programu náhradní členské schůze 29 Odo 973/2005 z 28.6.2007 - k důsledkům neplatnosti stanov v části upravující shromáždění delegátů na platnost jeho usnesení 29 Cdo 2804/2007 z 27.8.2008 - k pozvání náhradníka místo delegáta 53
29 Odo 1139/2006 z 27.8.2008 - k veřejnému hlasování 29 Odo 1543/2006 z 21.1.2009 - účast na ustavující členské schůzi jako podmínka vzniku členství v družstvu 29 Cdo 2340/2007 z 24.6.2009 - k rozhodnutím shromáždění delegátů procedurální povahy 54
29 Odo 1465/2006 z 12.11.2008 – ztráta členství v družstvu znamená zásadně ztrátu legitimace k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze.
55
„Ustanovení § 242 odst. l věta první obch. zák. …umožňuje domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze (nebo shromáždění delegátů) jen členu družstva. Přitom tento předpoklad - že ten, kdo podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze byl a je členem družstva - musí být dán i v době rozhodnutí o návrhu. …jde o situaci obdobnou jako v případě podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným podle ustanovení § 131 odst. 1 věty první obch. zák., v němž jsou taxativně vyjmenovány osoby, jež se mohou domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.“
56
„… již v R 55/2003… Nejvyšší soud uzavřel, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady …, je zvláštním určovacím návrhem, pro který sám obchodní zákoník kogentním ustanovením taxativně vymezuje okruh osob, u kterých je dána aktivní věcná legitimace …Tyto osoby pak nemusejí prokazovat existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení … Jestliže oprávněná osoba poté,co podala návrh, ztratí postavení opravňující ji k jeho podání, přestává pro ni platit zákonem přiznaná aktivní legitimace v řízení, která je zákonem vázána právě na její postavení ve společnosti. Přitom závěr o zániku aktivní věcné legitimace … nelze přijmout zcela bezvýjimečně. To platí v případě, může-li mít rozhodnutí valné hromady dopad na poměry navrhovatele založené jeho vztahem ke společnosti i poté, co ztratil postavení zakládající jeho aktivní legitimaci v době podání návrhu.“ 57
„O tom, že závěry, k nimž dovolací soud dospěl při posuzování povahy návrhu podle ustanovení § 131 odst. 1 ObchZ, se uplatní obdobně i pro návrh podaný podle ustanovení § 242 odst. 1 ObchZ, svědčí i ustanovení § 242 odst. 2 in fine ObchZ, odkazující právě na ustanovení § 131 ObchZ.“
58
3. Vyloučení z družstva
59
§ 231 odst. 4, 5 a 6 obch. zák. (4) Člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. (5) Soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání, zaniká. (6) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 5, že tvrzené rozhodnutí členská schůze nepřijala proto, že o něm nehlasovala, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které členská schůze přijala, lze podat návrh do 3 měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání členské schůze.
60
R 70/2005 (29 Odo 428/2004 z 26.1.2005) - proces vyloučení člena družstva je v ustanovení § 231 odst. 4 ObchZ koncipován jako dvouetapový, přičemž stanovy jej mohou zjednodušit tak, že svěří rozhodování o vyloučení přímo členské schůzi + VS Pha 14 Cmo 429/2003 z 10.3.2003 29 Cdo 251/2009 z 31.3.2009 – k obejití vyloučení z družstva převodem členského podílu 61
Vyloučení pro porušení povinností nájemce družstevního bytu 29 Cdo 489/2009 z 15.12.2009 - mezi důvody, pro které může být člen vyloučen z bytového družstva, lze ve stanovách ve smyslu ustanovení § 231 odst. 4 ObchZ zahrnout i důvody, pro které je podle občanského zákoníku možné vypovědět nájem bytu. - tato úprava může být provedena i odkazem na příslušné zákonné ustanovení. - i v tomto případě se však může jednat jen o ty výpovědní důvody, které lze – z hlediska vztahu člena k družstvu – považovat za důležité. 62
Otázka deliktní způsobilosti 29 Odo 1181/2006 z 26.3.2008 - jednání, jehož se člen družstva dopustil v duševní poruše, pro kterou nebyl schopen rozeznat jeho protiprávnost nebo je ovládnout, nemůže být samo o sobě důvodem pro vyloučení člena z družstva. (kolegiem neschváleno k publikaci !) 63
Vyloučení společných členů 29 Odo 834/2006 z 8.1.2008 - pro opětovné porušování „zastupitelné“ povinnosti lze vyloučit z družstva oba členy - byl-li však jeden ze společných členů pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, který spáchal proti družstvu nebo členům družstva (a druhý ze společných členů se na trestném činu nepodílel), může být z tohoto důvodu vyloučen pouze pachatel, nikoli druhý společný člen 64
Vyloučení „po letech“ 29 Odo 1314/2006 z 29.10.2008 „Posouzení, zda výkon práva je podle ustanovení § 3 odst. 1 ObčZ v rozporu s dobrými mravy, soudu přísluší až poté, kdy je zjištěno, že šlo o jednání či chování v souladu se zákonem, mající následky, jež zákon s jednáním spojuje, jsou tu však okolnosti, pro které je výkon práva rozporný s dobrými mravy. Sama skutečnost, že shromáždění delegátů projednalo a rozhodlo o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí představenstva o vyloučení za dva roky a že žalobkyně se o rozhodnutí shromáždění delegátů dozvěděla za další 3 roky, nemůže být významná pro posouzení, zda byla platně vyloučena.“ 65
Lhůta pro rozhodnutí o vyloučení ? - uplatnění obrany proti rozhodnutí o vyloučení je od 1.1.2001 časově omezeno (§ 231 odst. 4 a 5 ObchZ) - do 31.12.2000 bylo dovozováno jeho promlčení ve čtyřech letech (R 37/2001 - 32 Cdo 2230/99 z 14.3.2000) - do 1.1.1992 byla možnost rozhodnout o vyloučení časově omezena 66
úprava platná do 1.1.1992 : § 30 odst. 2 a 3 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví (2) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena pouze do dvou měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. (3) Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta (dvou měsíců) podle odstavce 2 dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření. Vrchní soud v Praze, rozsudek sp. zn. 7 Cmdo 3/92, ze dne 11. 3. 1993 67
Přiměřenost vyloučení 29 Odo 1107/2003 z 31.8.2004 - nahrazení vhodnějším postupem 29 Odo 1374/2005 z 27.4.2006 - účel úpravy: chránit družstvo před opakovaným či závažným porušováním členských povinností členem družstva. - vyloučení nelze využívat zneužívajícím způsobem (§ 56a odst. 2 a § 260 ObchZ) - jímž může být rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností či využití postupu podle § 231 ObchZ v případech, kdy existuje účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování zákonného stavu. 29 Cdo 2949/2007 z 29.7.2009 68
Děkuji za pozornost ! …the end (to be continued).
69
