» Vliv extrémních podmínek na elektrická zafiízení Doc. Ing. Pavel Mindl, CSc.
Vyzvaná pfiedná‰ka pro Informaãní dny 2003 firmy SCHRACK Energietechnik V souvislosti s v˘skytem povodÀov˘ch událostí je mnoho elektrick˘ch zafiízení v postiÏen˘ch oblastech vystaveno pÛsobení extrémních okolních vlivÛ. Nejde jenom o extrémní vlhkost ãi zatopení, ale napfiíklad i o vlivy mechanické vyvolané hroucením staveb. Proto po odeznûní tûchto vlivÛ vyvstává fiada problémÛ s následnou opravou a aktivací elektrick˘ch zafiízení. Elektrická zafiízení, provozovaná v podmínkách zv˘‰ené vlhkosti nebo dokonce zatopení, pfiiná‰ejí fiadu rizik. Prvotní rizika jsou bezpeãnostní a souvisejí zejména s moÏností úrazu elektrick˘m proudem a selhávání správné funkce elektrického zafiízení. Proto je v prvé fiadû nutné bezpeãné odstavení zafiízení je‰tû pfied jeho zatopením a zaji‰tûní beznapûÈového stavu. Následná rizika, spojená s obnovou ãinnosti zafiízení po odeznûní záplav nejsou pouze provoznû-technická. Pfii obnovû zafiízení je nutné respektovat i hygienická rizika, neboÈ záplavová voda mÛÏe b˘t silnû kontaminovaná fiadou lidskému organismu nebezpeãn˘ch látek. Proto pfii prvotní oãistû elektrického zafiízení je nutná aplikace základních dezinfekãních prostfiedkÛ. V pfiípadû likvidace následkÛ záplavy v chemick˘ch provozech, pfiípadnû skladech nebezpeãn˘ch látek, je potfieba konzultovat s hygieniky moÏná rizika. V˘bûru vhodn˘ch ochrann˘ch a dezinfekãních prostfiedkÛ pak vûnovat zv˘‰enou pozornost.
» D E G R A D A â N Í FA K T O RY P Ò S O B Í C Í NA ELEKTRICKÉ ZA¤ÍZENÍ Po zatopení a následném oãi‰tûní elektrického zafiízení se projevují vy‰‰í mûrou nûkteré
Obr.1 Závislost teploty rosného bodu ts na teplotû vzduchu ti a relativní vlhkosti vzduchu ϕi
faktory, ovlivÀující spolehlivost a trvanlivost jeho jednotliv˘ch komponent. Vzhledem k tomu, Ïe elektrické zafiízení je bûhem zatopení vystaveno fiadû vlivÛ, které by se za normálních podmínek po celou dobu jeho provozu neuplatnily nebo se uplatnily v podstatnû mírnûj‰í formû, je nutné mu po opûtovném uvedení do provozu vûnovat zv˘‰enou pozorzení) se jedná o následující druhy vnûj‰ích vlivÛ: 1. Teplota okolí, vlhkost 2. Nadmofiská v˘‰ka 3. Pfiítomnost vodní masy 4. V˘skyt cizích pevn˘ch tûles, korozivních nebo zneãi‰Èujících látek 5. Mechanické namáhání 6. V˘skyt flóry a fauny 7. Pfiítomnost elektromagnetického,elektrostatického a ionizujícího pÛsobení 8. Sluneãní záfiení,seismické úãinky 9. âetnost v˘skytu boufiek a pohyb vzduchu
ts (°C)
nost. Z vlivÛ, vyjmenovan˘ch v âSN 33 2000-3 (Vnûj‰í vlivy pÛsobící na elektrické zafií-
Z tûchto vlivÛ se po zaplavení ve zv˘‰ené mífie uplatÀují: » Teplota okolí, vlhkost » V˘skyt cizích pevn˘ch tûles, korozivních nebo zneãi‰Èujících látek ϕi (%)
» VLIV VLHKOSTI A TEPLOTY OKOLÍ Vlhkost vzduchu, jeho teplota a teplota povrchu jednotliv˘ch ãástí elektrického zafiízení má v˘razn˘ vliv na izolaãní stav elektrického zafiízení. Tyto vlivy se neprojevují pouze u zafiízení, která byla del‰í dobu vystavena pfiímému pÛsobení vody, ale i u zafiízení provozovan˘ch ve smyslu dfiívûj‰í normy âSN 33 0300 v prostfiedí studeném a vlhkém [dle âSN 33 2000-3 charakteristika pro v˘bûr a instalaci zafiízení z hlediska teploty okolí AA4 (-5 aÏ +40 °C), z hlediska souãasného pÛsobení vlivÛ teploty a vlhkosti AB4 (5 aÏ 95% relativní vlhkost, teplota -5 aÏ +40 °C)]. Av‰ak u dfiíve zatopen˘ch zafiízení v dÛsledku postupujícího vysou‰ení se mohou tyto vlivy projevit dosti v˘raznû. Bûhem procesu vysou‰ení zafiízení je nutné udrÏovat povrchovou teplotu zejména izolaãních ãástí nad rosn˘m bodem, aby nedocházelo ke kondenzaci vzdu‰né vlhkosti na jejich povrchu a ke sniÏování v˘sledného izolaãního odporu. Pfii vytváfiení podmínek pro vysou‰ení a provozování elektrického zafiízení je nutné respektovat základní fyzikální zákonitosti vztahu mezi teplotou rosného bodu ts, teplotou vzduchu ti a relativní vlhkostí vzduchu ϕi , která je uvedena v grafu na obr.1. Z grafu vypl˘vá nutnost udrÏovat zejména pfii vysok˘ch relativních vlhkostech vzduchu dostateãnû vysokou teplotu v‰ech ãástí zafiízení, aby pfii styku vzduchu s jejich povrchem nedocházelo ke kondenzaci vodních par .
10
» V¯SKYT CIZÍCH PEVN¯CH TùLES V˘skyt cizích pevn˘ch tûles pÛsobí problémy zejména v mechanick˘ch systémech elektrick˘ch pfiístrojÛ. Je ãastou pfiíãinou zablokování jejich pohybov˘ch mechanismÛ. Problémy tohoto druhu se vyskytují jiÏ u nûkter˘ch pfiístrojÛ s krytím IP30, kde drobné pevné ãástice mohou pronikat do jejich krytu otvory pro ovladaãe a mechanické vazební elementy. Vzhledem k tomu, Ïe nejãastûji pouÏívané instalaãní pfiístroje mají krytí IP 20, je v pfiípadû zaplavení vniknutí cizích tûles do mechanismu pfiístrojÛ velmi pravdûpodobné a jejich odstranûní u nerozebírateln˘ch provedení bez destrukce krytu nemoÏné.
» V ¯ S K Y T K O R O Z Í V N Í C H N E B O Z N E â I · Ë U J Í C Í C H L ÁT E K Pro dosaÏení dlouhodobû spolehlivé funkce elektrického zafiízení je dÛleÏitá jeho ochrana pfied pÛsobení chemick˘ch látek, majících korozívní ãi zneãi‰Èující úãinky. S hledem na pouÏívané elektrotechnické materiály se sleduje ãetnost v˘skytu a koncentrace oznaãované symboly AF1 aÏ AF4 u následujících látek:
» Soli a solná mlha » Oxid sifiiãit˘
» Chlorovodík » Sirovodík » Fluorovodík
» Ozón
» Amoniak
» Oxidy dusíku
» Chlór
V pfiípadû záplav lze charakterizovat chemické vlivy oznaãením AF3, které je blíÏe specifikováno jako obãasné vystavení elektrického zafiízení korozním nebo zneãi‰Èujícím látkám pfii jejich v˘robû a uÏití. Dále to mohou b˘t místa, kde se zachází s mal˘m mnoÏstvím chemick˘ch produktÛ, které mohou pfiijít do styku s elektrick˘m zafiízením. Vliv chemick˘ch látek se projevuje zejména zv˘‰enou korozí kovov˘ch dílÛ. âast˘m projevem je silné po‰kození povrchov˘ch ochrann˘ch vrstev v˘vodÛ, svorek a elektrick˘ch kontaktÛ, doprovázené tvorbou oxidov˘ch vrstev. To má v koneãném stavu za následek zv˘‰ení odporÛ kontaktního styku v‰eho druhu. Mimo oxidov˘ch vrstev, které zvy‰ují odpory kontaktního styku se nepfiíznivû projevují i zneãi‰Èující vrstvy na povrchu izolantÛ, které zhor‰ují elektrické izolaãní vlastnosti pfiístrojÛ a zafiízení. Zejména pfii zv˘‰ené vlhkosti vlivem nasycení povrchov˘ch vrstev solemi se uplatÀuje iontová vodivost a dochází k v˘raznému sníÏení povrchové izolaãní pevnosti. Vlivem difuse chemick˘ch látek do poréznûj‰ích izolaãních materiálÛ mÛÏe dojít k trvalej‰ímu sníÏení jejich izolaãního odporu.
» METODY OBNOVY ELEKTRICKÉHO ZA¤ÍZENÍ Po provedení základní oãisty a odstranûní v‰ech neãistot na povrchu i uvnitfi elektrického zafiízení je nutné zváÏit dal‰í postup z hlediska odstraÀování následkÛ zatopení. ZpÛsob obnovy bude ovlivnûn poÏadavkem na rychlost obnovy provozu zafiízení. V pfiípadû dostateãné ãasové rezervy lze postupovat pracnûj‰ím a ãasovû nároãnûj‰ím zpÛsobem spoãívajícím v dokonalém vyãi‰tûní zafiízení a jeho postupném vysu‰ení. Vymûnûny jsou pouze nezbytnû nutné ãástí zafiízení, které nelze z dÛvodÛ nerozebíratelnosti dokonale vyãistit a vysu‰it. Druh˘ zpÛsob spoãívá v radikální v˘mûnû ve‰kerého elektrického zafiízení, které bylo zatopeno. To se t˘ká nejenom elektrick˘ch rozvádûãÛ, ale i dal‰ího zafiízení, jako jsou elektrické stroje a propojovací kabely, jejichÏ izolace je vlivem zaplavení momentálnû nevyhovující. Tento postup je vût‰inou volen v pfiípadû naléhavé celospoleãenské potfieby co nejrychlej‰í obnovy elektrického zafiízení a s ním souvisejícího celého systému. Je evidentní, Ïe finanãní nároky tohoto fie‰ení jsou vy‰‰í neÏ u varianty postupného vysou‰ení a opravování zafiízení, av‰ak i v prvém pfiípadû vzhledem k moÏnosti finanãního ocenûní ãasového faktoru a nároãnosti vloÏené práce nejde o v˘raznûji levnûj‰í záleÏitost. Pfiitom následná rizika spojená s moÏností v˘skytu skryt˘ch vad opravovan˘ch zafiízení nejsou nezanedbatelná a pouÏit˘ zpÛsob by mûl b˘t spí‰e momentálním v˘chodiskem z nouze a úplná v˘mûna zafiízení by nemûla b˘t pfiíli‰ oddalována. Pfiitom takto obnovenému a aktivovanému zafiízení by mûla b˘t vûnována následná zv˘‰ená péãe spoãívající v ãastûj‰ích kontrolách stavu zafiízení a jeho revizích.
11
» POSTUP âI·TùNÍ A SU·ENÍ VYBRAN¯CH ELEKTRICK¯CH ZA¤ÍZENÍ Skfiínû plastov˘ch rozvádûãÛ, domovní rozvodnice DÛkladné vystfiíkání teplou vodou (do 75°C) , dezinfekce roztokem SAVO, opláchnutí. Následnû vysu‰it skfiíÀ buì tepl˘m vzduchem nebo ponechat pomalu vyschnout v suché místnosti pfii teplotû cca 20 - 25 °C. Zkorodované ãásti (nosné DIN li‰ty) pfiípadnû vymûnit. Pfiístrojovou náplÀ v pfiípadû zatopení vymûnit, pfii zasaÏení zv˘‰enou vlhkostí (kondenzované páry) vysu‰it.
Pojistkové odpínaãe Postup podobn˘ jako v pfiípadû plastov˘ch rozvádûãÛ. Po vysu‰ení je nutno zkontrolovat zda není poru‰ena povrchová ochrana kontaktních per pro noÏové pojistky a zmûfiit izolaãní odpory mezi jednotliv˘mi fázov˘mi v˘vody. Pfii mûfiení je vhodné dodrÏet revizní postupy uvedené v âSN 33 2000-6-61. S ohledem na následné riziko zv˘‰ené koroze kontaktních dílÛ je potfieba poãítat s budoucí v˘mûnou.
Elektrické stroje Revitalizace elektrick˘ch strojÛ je ponûkud nároãnûj‰í a vyÏaduje jejich úplné rozebrání, aby byl co nejlep‰í pfiístup k vinutí a loÏiskÛm. Pokud se jedná o asynchronní motory, bude hlavním problémem vysu‰ení statorového vinutí. V pfiípadû komutátorov˘ch strojÛ bude situace je‰tû komplikovanûj‰í, neboÈ bude nutné o‰etfiit budicí vinutí, vinutí kotvy s komutátorem a uná‰eã kartáãÛ. V pfiípadû transformátorÛ bude nutné o‰etfiit a vysu‰it vinutí a podobnû jako u ostatních strojÛ provést antikorozní ochranu magnetick˘ch obvodÛ a ostatních kovov˘ch ãástí konstrukce. Bezpeãnostní transformátory (pro obvody PELV, SELV) vymûnit.
ReÏim su‰ení vinutí a izolace elektrick˘ch strojÛ Pro technicky i ekonomicky optimální postup je nutné správnû zvolit teplotu vysu‰ování, pfii zrychleném vysou‰ení za pouÏití vakua jeho správnou úroveÀ a dobu su‰ení. Zvy‰ováním su‰icí teploty υM se zvy‰uje i rychlost odpafiování vody z vinutí a izolace. Odpafiování je nejintenzivnûj‰í, je-li υM > υvaru pfii odpovídajícím tlaku. Pfii teplovzdu‰ném su‰ení za normálního tlaku, tj. p = pn lze pouÏít teplotu su‰ení mírnû nad 100 °C s tím, Ïe s ohledem na tfiídu izolace nesmí b˘t pfiekroãena pfiípustná teplota, aby nedocházelo ke zrychlenému
Obr.2 âasov˘ prÛbûh zmûn teploty a izolaãního odporu vinutí bûhem su‰ení.
stárnutí izolace. Pokud se su‰í v podmínkách vakua, lze su‰it i pfii teplotách niωích neÏ 100 °C. Vlivem zv˘‰eného odparu vody v podmínkách vakua dochází k intenzivnímu odnímání energie su‰ené souãásti, doprovázenému poklesem teploty a nárÛstu izolaãního odporu vinutí. Tyto závislosti jsou zachyceny na obr. 2. Optimální a maximální teploty su‰ení s ohledem na tfiídu izolace vinutí stroje jsou uvedeny v tabulce 1.
Tab.1 Optimální a maximální teploty su‰ení podle teplotní tfiídy izolace. Teplotní tfiída
12
Vysou‰ení vinutí pfii pokojové teplotû a atmosférickém tlaku je doba vysou‰ení del‰í, operace v‰ak nevyÏaduje speciální
Optimální su‰ení (°C)
Teplota
Maximální pfiípustná teplota
p = pn
p < pn
Y
100 - 105
80 - 90
110
A
110 - 120
80 - 100
130
E
120 - 130
90 - 110
140
B
130 - 140
150
F
150 - 160
180
H
180 - 200
220
su‰ení (°C)
su‰icí komoru a vakuovou aparaturu. Kontrolu prÛbûhu vysou‰ení lze provádût mûfiením ztrátového ãinitele vinutí (tg δ) vzhledem ke kostfie stroje. Typická ãasová závislost procentní hodnoty ztrátového ãinitele vinutí zji‰tûná experimentálnû na vinutí velkého stroje bûhem máãení ve vodû a pfii následném su‰ení je uvedena na obr. 3. Proces su‰ení probíhá pfii teplotû okolí 20-25 °C. Pfii poklesu hodnoty tg δ na 20% vzhledem k v˘chozímu stavu na zaãátku su‰ení se pro urychlení su‰ení pouÏije zv˘‰ená vysou‰ecí teplota kolem 100 °C.
Obr. 3 âasová závislost procentní hodnoty ztrátového ãinitele vinutí tg δ bûhem máãení ve vodû a pfii následném su‰ení
kfiivka1 - ‰elakové mikafólium a lakovaná páska kfiivka 2 - vakuovû impregnované vinutí zalité pryskyfiicí)
V˘sledky mûfiení na vybran˘ch strojích a pfiístrojích vystaven˘ch zaplavení Teoretické závûry prezentované v pfiedchozích odstavcích lze doloÏit nûkter˘mi praktick˘mi v˘sledky reaktivace elektrick˘ch strojÛ a pfiístrojÛ, vystaven˘ch úãinkÛm zatopení. Jsou uvedeny ãasové prÛbûhy postupu su‰ení a ãasového v˘voje izolaãních odporÛ jednotliv˘ch dílÛ ãtyfi komutátorov˘ch motorÛ a oddûlovacího transformátoru, které byly po zatopení opûtovnû uvedeny do provozu. Dále byly promûfieny kontaktní odpory a izolaãní vlastnosti skupiny elektrick˘ch pfiístrojÛ, které byly dlouhodobû zatopeny a následnû samovolnû vysu‰eny. Cílem tûchto mûfiení nebylo posoudit moÏnost opûtovného pouÏití tûchto pfiístrojÛ ale získání poznatkÛ o stupni degradace jednotliv˘ch ãástí pfiístrojÛ. Následující tabulky, grafy a fotografie dosti názornû prezentují jak moÏnosti úspû‰ného odstranûní nûkter˘ch následkÛ zaplavení v elektrick˘ch strojích tak i zajímavé vlastnosti elektrick˘ch pfiístrojÛ po jejich samovolném vysu‰ení. Mûfiení izolaãního odporu komutátorov˘ch motorÛ bûhem vysou‰ení V‰echny mûfiené stroje byly zcela rozebrány, oãi‰tûny a následnû su‰eny pfii teplotách 19 - 21 °C V˘kon motoru: 200 W, buzení permanentními magnety. Mûfieny Riz rotoru a kartáãÛ. PouÏité oznaãení Riz /Mohm/ izolaãní odpor mûfien˘ v megaohmech pfii zku‰ebním napûtí 500 V DC PouÏit˘ mûfiicí pfiístroj: Mûfiiã izolace DI 2000 M
Motor ã. 1 - rozebran˘ stav Un = 120V Datum
âas su‰ení /hodiny/
Kartáã A1 Riz /Mohm/
Kartáã A2 Riz /Mohm/
Rotor Riz /Mohm/
28.12.
0
19
21
0,65
29.12.
24
215
744
10
30.12.
48
126
380
10
5.1.
192
340
790
13
7.1.
240
325
680
14
8.1.
264
426
830
15
Poznámka: 29. 12. byl drÏák kartáãÛ vysou‰en hork˘m vzduchem po dobu 5 min.
13
Motor ã. 2 - rozebran˘ stav Un = 120V
âas su‰ení /hodiny/
Datum
Kartáã A1 Riz /Mohm/
Kartáã A2 Riz /Mohm/
Rotor Riz /Mohm/
28.12.
0
> 2000
> 2000
0,3
29.12.
24
> 2000
1400
0,6
30.12.
48
> 2000
1800
8
5.1.
192
> 2000
> 2000
17
7.1.
240
> 2000
> 2000
17
8.1.
264
> 2000
> 2000
18
Motor ã. 3 - rozebran˘ stav Un = 120V Datum
âas su‰ení /hodiny/
Kartáã A1 Riz /Mohm/
Kartáã A2 Riz /Mohm/
Rotor Riz /Mohm/
28.12.
0
> 2000
> 2000
2,8
29.12.
24
> 2000
> 2000
13
30.12.
48
> 2000
> 2000
17
5.1.
192
> 2000
> 2000
28
Motor ã. 4 - rozebran˘ stav Un = 120V
âas su‰ení /hodiny/
Datum
Motor ã. 3 - po sestavení
Kartáã A1 Riz /Mohm/
Kartáã A2 Riz /Mohm/
28.12.
0
> 2000
> 2000
35
29.12.
24
960
1200
21
30.12.
48
1200
1200
35
5.1.
192
> 2000
> 2000
116
Motor ã. 4 - po sestavení
Datum Un = 220V
âas su‰ení /hodiny/
Kartáã A1 Riz /Mohm/
Datum Un = 220V
âas su‰ení /hodiny/
Kartáã A1 Riz /Mohm/
5.1.
192
23
5.1.
192
23
7.1.
240
29
7.1.
240
29
8.1.
264
32
8.1.
264
32
âasov˘ v˘voj izolaãních odporÛ rotorÛ 1 aÏ 4
14
Rotor Riz /Mohm/
âas /hodiny/
Rotor 1 Riz /Mohm/
Rotor 2 Riz /Mohm/
Rotor 3 Riz /Mohm/
Rotor 4 Riz /Mohm/
0
0,65
0,3
2,8
35
24
10
0,6
13
21
48
10
8
17
35
192
13
17
28
116
240
14
17
29
29
264
15
18
32
32
âasov˘ v˘voj izolaãního odporu dílÛ komutátorového motoru ã. 1
Riz /Mohm/
Kartáã A2
Kartáã A1
Rotor
âas /hodiny/
âasov˘ v˘voj izolaãního odporÛ rotorÛ 1 aÏ 2
Riz /Mohm/
Rotor 4
Rotor 3
Rotor 2 Rotor 1
âas /hodiny/
Oddûlovací transformátor 230/120V - 1000 VA Izolaãní odpor vinutí transformátoru (mûfieno proti magnetickému obvodu) Datum
âas /hodiny/
Primár Riz /Mohm/
Sekundár Riz /Mohm/
28.12.
0
80
50
29.12.
24
200
20
5.1.
192
1600
57
7.1.
240
2000
220
8.1.
264
2000
400
15
âasov˘ v˘voj izolaãního odporu vinutí transformátoru 230/120V - 1000 VA
Riz /Mohm/
Primár
Sekundár
âas /hodiny/
V˘sledky mûfiení izolaãního odporu a odporu kontaktního styku vybran˘ch pfiístrojÛ po zatopení a následném vysu‰ení bez provedení oãisty » PouÏité oznaãení
» Riz
- izolaãní odpor mûfien˘ v megaohmech /Mohm/ pfii zku‰ebním napûtí 500 V DC
» Rk - odpor kontaktního styku mûfien˘ v miliohmech /mohm/ » PouÏit˘ mûfiicí pfiístroj: Mûfiiã izolace DI 2000M
Motorov˘ spou‰tûã BE 300 010 Vysu‰en˘ stav bez jakéhokoliv oãi‰tûní po následcích zatopení (METRO) Mechanismus ve vypnutém stavu, zablokovan˘ usazeninami Riz /Mohm/ Proudová
L1
> 2000
dráha
L2
> 2000
L3
> 2000
Pojistkov˘ odpínaã TYTAN II Osazen pojistkami In = 35A Riz /Mohm/
> 2000
Rk /mohm/
< 100
Relé RM 732 880 v patici Riz /Mohm/
16
> 2000
Odpory kontaktního styku, relé osazeno v patici Pfieru‰ená ovládací cívka (U = 380 V) ãíslo
Rk /mohm/
Rozpínací
1-3
400
kontakty
4-6
1100
7-9
500
1-2
1700
Zapínací kontakty
4-5
600
7-8
1200
Relé PT 570 220 Ovládací cívka 220 V = Riz /Mohm/
> 2000 ãíslo
Rk /mohm/
11 - 12
> 200 000
21 - 22
> 200 000
31 - 32
400
41 - 42
31 000
Zapínací
11 - 14
200
Kontakty
21 - 24
200
Rozpínací
31 - 34
300
41 - 44
> 200 000
âasové Relé ZR 200 015 Kontakt
Riz /Mohm/
15 - 16
>2000
15 - 18
18
Po zmûfiení izolaãního odporu byla vzájemná elektrická pevnost proudov˘ch drah testována rázovou vlnou 3 kV - 1,2/50 mikrosekund bez zaregistrovaného prÛrazu.
Závûr Aktivace elektrick˘ch zafiízení po zaplavení v dÛsledku povodní je v na‰ich zemûpisn˘ch ‰ífikách pomûrnû nová problematika, která souvisí s probíhajícími klimatick˘mi zmûnami na celém svûtû. Co do rozsahu a míry ‰kod pfiinesly povodnû v roce 2002 neb˘valé ‰kody, které se promítly do Ïivota v‰eho na‰eho obyvatelstva. Na druhé stranû v‰ak byly i zdrojem pouãení pro pfií‰tí realizace staveb a jejich vybavení. Je proto na místû získané poznatky sbírat, tfiídit a vyvozovat z nich obecné závûry, které napomohou v pfiípadû budoucího v˘skytu záplav jejich úãinkÛm lépe, bezpeãnûji a s men‰ími ztrátami ãelit.
17
» P O U Î I TÁ L I T E R AT U R A 1) Sacharov, P.,V.: Technologie v˘roby elektrick˘ch pfiístrojÛ SNTL Praha, 1956 2) Barták, A. - Mravinaã, L. - Neumann, J. - Vafiák, J.: Diagnostika poruch izolací elektrick˘ch strojÛ SNTL Praha, 1984 3) Kuba, J. - Mach, P.: Technologické procesy Vydavatelství âVUT Praha, 2001 4) ¤ehák, J. - Janou‰, A.: Tepelné ztráty budov a moÏnosti jejich zmen‰ování SNTL Praha, 1985 5) Poláãek, D. a kol.: Elektrotechnické tabulky MONTANEX, 1996 6) âeská norma âSN 33 2000-6-61, únor 1994 7) Mindl, P.: Aktivace motorÛ JUGS po pfiechodném zatopení Technická zpráva, leden 2003
» O B R A Z O VÁ P ¤ Í L O H A
Obr. 1 - Odkrytovan˘ jeden pól motorového spou‰tûãe BE 300 010 po zaplavení a samovolném vysu‰ení. Patrné napadení svorek a bimetalového ãlenu korozí. Namûfiené izolaãní odpory mezi sousedními svorkami i rozepnut˘mi kontakty vût‰í neÏ 2000 MohmÛ.
Obr. 2 - Relé RM 732 880 s paticí po zatopení a samovolném vysu‰ení. Na krytu relé patrné zbytky kalové vrstvy, svorky silnû zkorodované. Namûfiené izolaãní odpory mezi sousedními svorkami vût‰í neÏ 2000 MohmÛ. Pfii testu rázovou vlnou 3 kV – 1,2/50 µs registrován pfieskok pouze mezi rozepnut˘mi kontakty. Jednotlivé póly bez pfieskoku. Patrn˘ poãátek tvorby cizích vrstev na povrchu kontaktÛ a zv˘‰en˘ kontaktní odpor v sepnutém stavu.
18
Obr. 3 - Relé PT 570 220 s paticí po zatopení a samovolném vysu‰ení. Na krytu relé patrné zbytky kalové vrstvy, svorky silnû zkorodované, zanesené zbytky kalu. Namûfiené izolaãní odpory mezi sousedními svorkami vût‰í neÏ 2000 MohmÛ. Pfii testu rázovou vlnou 3 kV – 1,2/50 µs registrován pfieskok pouze mezi rozepnut˘mi kontakty. Jednotlivé póly bez pfieskoku. Patrná tvorba cizích vrstev na povrchu kontaktÛ a zv˘‰en˘ kontaktní odpor v sepnutém stavu.
Obr. 4 âasové relé ZR 200015 po zatopení a samovolném vysu‰ení. Na krytu relé patrné zbytky slabého zneãi‰tûní, svorky silnû zkorodované. Namûfiené izolaãní odpory mezi sousedními svorkami vût‰í neÏ 2000 MohmÛ. Pfii testu rázovou vlnou 3 kV – 1,2/50 µs bez pfieskoku. Vysok˘ pfiechodov˘ kontaktní odpor rozpínacího kontaktu 15-18 (18 MΩ). Relativnû malé zneãi‰tûní plo‰ného spoje.
Obr. 5 âasové relé ZR 200015 po zatopení a samovolném vysu‰ení. Deska plo‰ného spoje se SMD souãástkami. V pravém stfiedu desky patrné oxidaãní „v˘kvûty“ v místû pájení souãástek a celkovû silné napadení desky korozí.
19
