Vypořádání připomínek obdržených dne 23.4.2009 od Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k materiálu „Zásady cenotvorby pro splnění „zvláštní podmínky“ u projektů Fondu soudržnosti 2004” (verze z 18.3.2009)
Č.
Připomínka
Vypořádání
Změna v Zásadách
Připomínky k Zásadám cenotvorby pro splnění „zvláštní podmínky“ u projektů Fondu soudržnosti 2004 001
V první řadě je nutné k celému materiálu zdůraznit, že v oblasti cenotvorby (obdobně jako v oblasti smluvního uspořádání) neexistuje žádná definice nejlepší mezinárodní praxe ve vodním hospodářství ani v komunitárním právu, ani v českém právu. Důvod je jednoduchý - v praxi totiž neexistuje žádný jednotný model nejlepší mezinárodní praxe, ale mnoho dobrých odborných postupů, které vždy záleží na místních podmínkách (institucionální uspořádání, podmínky pro poskytování služeb, ekonomická síla obyvatelstva). Tato skutečnost je zcela jasně uvedena v úvodu příručky vydané Světovou bankou v roce 2006 „ Approaches to Private participation in Water Services“.
Souhlasíme, že neexistuje žádná jednotná mezinárodní nejlepší praxe odtrhnutá od konkrétních situací v jednotlivých zemích světa. Nicméně, v rámci OP ŽP a (zde) pro projekty Fondu soudržnosti 2004, Evropská komise požaduje konkrétní a (relativně) jednotnou interpretaci „nejlepší mezinárodní praxe“ v podmínkách ČR. Zásady cenotvorby pro splnění „zvláštní podmínky“ u projektů Fondu soudržnosti 2004 (dále jen „Zásady Cenotvorby“) pochází z návrhu ČR v podobě „Podmínek přijatelnosti“.
1/9
Ne.
Č. pokr. 001
Připomínka Informace zde uvedené mohou být považovány za referenční nástroje, protože příručka byla vydána po hluboké analýze velkého množství již existujících PPP projektů. Tato skutečnost je relevantní zejména k kapitole 7 této příručky, věnované řízení vztahů mezi privátní a veřejnou stranou, zohledující monitoring výkonnosti, nastavení tarifů a délky kontraktu. Zdůrazňujeme, že příručka uvádí několik uspořádání, které jsou velmi úspěšně implementovány v PPP projektech.
Vypořádání
Změna v Zásadách
(viz výše)
(viz výše)
Ano, je to takto myšleno.
Text doplněn dle návrhu SOVAK.
Zásady explicitně zakazují použití pouze dvou indexů.
Ne.
1. Strop na příjem provozovatele 002
Komentář SOVAK: S návrhem souhlasíme pouze při splnění níže uvedených podmínek: uvedený návrh se bude týkat pouze nákladů, ve smyslu nákladů uplatňovaných do kalkulace vodného a stočného (ve skutečnosti nikdo nemůže provozovateli omezovat výši jeho nákladů, které při svém navýšení však nejsou uplatňovány do kalkulace)
003
v konkrétních případech bude umožněno používat i indexy pro dané komoditní trhy či trhy služeb (např. index růstu cen průmyslových výrobců), které jsou výrazně přesnějším vyjádřením skutečnosti, případně zohlednit změny obecně závazných předpisů upravujících dané náklady
2/9
Č. 004
Připomínka pro posouzení plnění zásady Stropu je nutné posuzovat agregované položky nákladů a zcela ideálně pouze úplné vlastní náklady bez nájemného. Například často se mění v průběhu velmi krátkého období požadavek na objem ostatních provozních nákladů externích a na objem oprav. Měla by proto existovat možnost vzájemné kompenzace těchto položek. přesně vyčíslit náklady pro další rok a teprve poté indexovat dle navrženého. Zcela nepřípustná je zpětná indexace nákladů na provoz nové infrastruktury – navržený princip je diskriminační a v rozporu s platným výměrem MF pro rok 2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. MF přímo uvádí „kalkulace ceny se tvoří pro určité období. Ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk proto musí odpovídat tomuto období“. Není proto možné vzniklé náklady do kalkulace neuplatňovat (ani na základě smluvního ujednání mezi provozovatelem a vlastníkem) a v dalším období „dorovnávat“, došlo by tím k porušení cenových předpisů. Požadujeme naopak po zjištění skutečných nákladů oproti předpokladu (určenému dohodu smluvních stran na základě odborného a kvalifikovaného odhadu) zakotvit povinnost provozovatele pro následující rok po uvedení nové infrastruktury do provozu přesně vyčíslit náklady pro další rok a teprve poté indexovat dle navrženého.
Vypořádání Agregace položek při sledování „stropu“ je preferovaný přístup.
Změna v Zásadách dodržení
Text doplněn v tomto smyslu.
Zřejmě nepochopení. Postup spočívá v tom, že nejdříve nová infrastruktura je provozována bez „stropu“ a strop je pouze potom zaveden na základě skutečných nákladů.
Ne.
Tento přístup (pokud tomu správně rozumíme) se zdá být přijatelný.
Ano, viz další bod.
3/9
Č. 005
1
Připomínka Návrh úpravy SOVAK: Příjem provozovatele uplatňovaný do kalkulace vodného a stočného v souladu s cenovými předpisy (tj. úplné vlastní náklady bez nájemného odvedeného vlastníkovi a přiměřený zisk) nesmí překročit pevně stanovenou výši nákladových položek („strop“). Nákladové položky jsou pro budoucí roky indexované vhodnými zveřejňovanými cenovými indexy, kromě v případech uvedených níže. Systém indexů a jejich použití musí být stanoven smluvně. Index spotřebitelských cen je preferovaný základní index, nelze používat index nominálních mezd ani indexy cen pro vodné a stočné.1 Je přípustné dělit náklady na „fixní“ a „variabilní“ a indexovat variabilní náklady předpokládaným objemem (dodaným nebo odváděným). U nové infrastruktury je vlastník povinen zohlednit do kalkulace pro následující rok fixní i variabilní náklady na základě odborného a kvalifikovaného posudku (s využitím realizační dokumentace stavby). Provozovatel je povinen po prvním plném roce provozu nové infrastruktury vyjádřit a následně již indexovat dle výše uvedeného. Pro takový případ je možné smluvně zajistit expertní přezkoumání oprávněnosti nákladů na základě dohody obou smluvních stran, alternativně je možné využít dohadovacích procedur obsažených ve smlouvě. Jiné promítání skutečné výše nákladů do ceny je přípustné pouze na základě odůvodnění, proč by provozovatel neměl nést riziko související s danou nákladovou položkou (např. „cena“ za odebranou povrchovou či podzemní vodu).
Vypořádání Návrh se částečně přijímá.
Změna v Zásadách Ano, viz upravené „Zásady Cenotvorby“.
Tento přístup je v souladu s přístupem uvedeným v Manuálu k vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné. 4/9
Č.
Připomínka
Vypořádání
Změna v Zásadách
2. Periodické prozkoumání 006
Komentář SOVAK: Obecně by měla být připuštěna možnost výjimečného zkrácení 5leté doby fixace z důvodů zcela neočekávaných událostí.
007
Návrh úpravy SOVAK: Pokud má smlouva více než 10 let do dne jejího předpokládaného ukončení, je třeba zahrnout do cenotvorby periodické přezkoumání ceny s dobou cenové fixace alespoň pět let (tj. systém pevné výše nákladů a jejich indexování je smluvně závazný na pět let). Pokud provozovatel dokázal v rámci prvního období cenové fixace trvale zvýšit efektivitu a dosáhnul tak nepřiměřeného zisku ve smyslu platné cenové regulace, jsou dosažené úspory v rámci dalšího období cenové fixace přeneseny v podobě snížení ceny (nižší strop na příjem provozovatele) pro konečné odběratele. Pokud naopak některé nákladové položky rostly prokazatelně rychleji než daná indexace, periodické přezkoumání dává příležitost provozovateli argumentovat, proč nemohl ovlivnit tento vývoj a případně obhájit zvýšení dané nákladové položky v nadcházejícím období cenové fixace. Tím dochází k zmírnění rizika souvisejícího s dlouhodobou fixací cen na straně provozovatele.
Bez dalšího vysvětlení, proč je taková úprava žádoucí, nelze přijmout.
Ne.
Není nám zřejmé, že za dané okolnosti dochází k tvorbě nepřiměřeného zisku ve smyslu platné cenové regulace.
Ne.
5/9
Č.
Připomínka
Vypořádání
Komentář SOVAK: S návrhem nesouhlasíme. Ministerstvo financí (naposledy na semináři SOVAK ČR v roce 2008) opakovaně indikuje, že „Ustanovení ve smlouvě, resp. vzdání se budoucího podílu na zisku ve prospěch provozovatele není logické“ a může být v souladu s praktickým postupem místního orgánu cenové kontroly (který v rámci přezkumu porovnává i přijatelnost výše celkového nájemného vlastníka, jehož nedílnou součástí by se část efektivity provozovatele stala. Postup v souladu s navrženým představuje riziko udělení značné pokuty pro provozovatele i vlastníka předmětné infrastruktury (viz. např. cenová kontrola společnosti Severočeské vodovody a kanalizace a.s. v roce 2008) a tudíž je do případné úpravy pravidel pro tvorbu vodného a stočného nepřijatelný. Navrhujeme alternativně připustit návrh, které váže přehodnocení úspor na období periodického přezkoumání, tedy na období cenové fixace např. pěti let.
Tento postup je zakotven v „Podmínkách přijatelnosti“ a v „Manuálu k Vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné“ (verze 1.0.3 z 30. června 2008).
Změna v Zásadách
3. Dělení úspor 008
Platný cenový výměr explicitně umožňuje tento přístup pro OP ŽP: „13. Subjekty, které postupují podle přílohy č. 7 Operačního programu Životní prostředí pro období 2007–2013 Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007–2013“ předložených EK 6. srpna 2007 a používají k naplnění těchto podmínek pro čerpání prostředků k tomuto účelu v nich stanovený postup pro výpočet ceny, považuje se tento postup za postup podle této položky.“ Nezdá se proto logické, že by byl tento postup považován za nepřijatelný u projektů Fondu soudržnosti z období 2004-06. Navíc MF ve svých připomínkách nemělo k navrženému postupu zásadní výhrady.
6/9
Ne.
Č.
Připomínka
Vypořádání
Změna v Zásadách
4. Výše zisku. Rozlišují se dva přístupy 009
Návrh úpravy SOVAK:
Pokud provozovatele nese riziko poptávky v průběhu jednoho roku (tj. pokud je skutečně fakturované množství nižší než plánované, není „ztráta“ provozovateli kompenzována zvýšením plánovaného zisku na příští rok, jedná se o skutečnou „ztrátu provozovatele“), není nutné obhájit výši zisku ve stávající kalkulaci. Budoucí zisk z důvodu navýšení nájemného může růst pouze na základě provozovatelem doložené skutečnosti, že vyvolává dodatečnou potřebu finančních zdrojů provozovatele (např. pracovního kapitálu provozovatele) či má dopad na celkový objem vodného a stočného, uplatňovaný v kalkulaci. Ve všech ostatních případech může růst předpokládaný (kalkulovaný) zisk jako absolutní částka pouze z důvodu indexace, a to pomocí indexu spotřebitelských cen, anebo z důvodu úspor dosažených v minulosti (viz bod 3 výše). Skutečný zisk (na rozdíl od kalkulovaného zisku) může být vyšší z důvodu: (a) úspory nákladů na straně provozovatele, a (b)většího než očekávaného objemu dodané příp. odváděné (fakturované) vody.
K první části navržené změny: „Budoucí zisk z důvodu navýšení nájemného může růst pouze na základě provozovatelem doložené skutečnosti, že vyvolává dodatečnou potřebu finančních zdrojů provozovatele (např. pracovního kapitálu provozovatele)…“.
Ne.
Nevidíme jiný důvod pro nárůst zisku z důvodu navýšení nájemného kromě dodatečného pracovního kapitálu provozovatele. K druhé části navržené změny: „…či má dopad na celkový objem vodného a stočného, uplatňovaný v kalkulaci“. Navýšení nájemného musí mít logicky vždy dopad na celkový objem vodného a stočného uplatňovaný v kalkulaci, ale tato skutečnost sama o sobě nepředstavuje argument pro zvýšení zisku provozovatele.
7/9
Ne.
Č. 010
Připomínka Pokud provozovatel nenese riziko poptávky popsané výše, musí provozovatel odůvodnit výši plánovaného zisku ve vztahu k zhodnocení (návratnosti) vloženého kapitálu.
Vypořádání
Změna v Zásadách
(Žádná navržená změna.)
(Ne.)
---
---
---
---
Návrh spočívá v tom, že třetí strana může pomoci při řešení sporů, nikoliv v tom, že by měla soustavně posuzovat opodstatněnost všech nákladů.
Ne.
Na základě výhrady SOVAKu k jmenování experta vlastníkem bude toto doporučení vypuštěno.
Ano, text „(doporučuje se, aby experta volil jednostranně vlastník, neboť je „odborně slabší“ než provozovatel)“ byl vypuštěn.
5. Výše nájemného 011
Bez připomínek
6. Výše objemu fakturované vody 012
Bez připomínek
K poslední části: 013
Komentář SOVAK: Jsme přesvědčení, že náklady na expertní posouzení nebudou opodstatněné pro systematické přezkoumávání kalkulace. Vlastník by měl být dostatečně legitimní a odborný pro běžné posouzení a legitimaci objemů vody. Nezávislý expert nemůže být volen pouze Vlastníkem. Měl by být jmenován oběma stranami. Stejného názoru je Příručka Světové banky, kde na straně 126 uvádí, že expert by měl být jmenován společně.
8/9
Č.
Připomínka
Vypořádání
Změna v Zásadách
014
Návrh úpravy SOVAK: Pro všechny smlouvy je silně doporučeno smluvně zajistit řešení sporů, není přípustné pouze řešení soudní cestou, ale musí být využito principu negociace, mediace a expertního posouzení (ve zvláštních případech lze jmenovat ad hoc expertní pomoc na základě dohody obou smluvních stran).
Viz 013.
Viz 013.
015
Expert nesmí být v žádném „vztahu“ ani k vlastníkovi ani k provozovateli (analogicky k postavení členů hodnotící komise dle Zákona č. 137/2006 o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Vhodné je volit členy odborných expertních asociací, soudní znalce, akademické učitele z VŠ, apod. (lze rámcově vymezit okruh expertů smluvně). U smluv s periodickým přezkoumáním je smluvní zajištění řešení sporů podmínkou.
(Žádná navržená změna.)
(Ne.)
9/9