.;
...J:
3
•Z
..:. MILi ČTENA~, Pr'O .... lkf 61pkh a loA•k•ho rolcw pok'11luJ•m• I leto• uvePeJftodnl n•H•pllch 1nlmkO nalich lten•Ni-totoemat4r6. Tentokrit maJI nlil( velkou pfllelltost ti, ktefl dl1t:u~I n&lcteNho dJudu do 1pN.telenfch aeml, por.danfch c:„tOYftlm odborem ÍJV t.sM, • l'r11t autory fteJzdaPlleJllch dblrO u uhranllnlch djud6, kter• vyhodnotl komlH odbornlkO, p1ipirn111 jsme tyto odmlny: t. CINA 14DINN(2ÁJIZDMOSKVA-KAVKA1:1 2. CE·
„
„
;tN~ ;~~=~~f- ~~~'i:~f ~'ifE~~i\.ft~:
NY-8EftÚN1 4 , CENA- 4DENNI ZAJEZ.O 00 SUDAPŮTI. Upoaor'ftuJeme ttenUe, le riechny u1lan• 1nlmky (t41d)' I tt. kter• neJtou unPeJnlny), budov na úvlr 1outUa ohodnoceny nlUtnl koml11odbornlk0. Z naJlapllch pr9<1 bude u1poffd4na YfttaYka. Autort vy1tavenfch 1nlmkO
budou odmlnlnl vlcnfml cenami. bdima vit, aby1te do 1outUe potll•ll obl"idiy namanll nd f)( 1'4 cm, Sv• prica po1lleJte na•dN1u1 Redakce VTH, Praha·Nutl•,N• kYltnlcl 7, kald# 1nlmek o:r.nalte k,..tktm popf1em ubrnen•ho objektu• dlJ•; pPlplf•ta I technlc• k•foto6daJ• (aparit, b1,clona a dtllvottnlmu, p11padft& tl.l laboratornl Informace). Mnoho Gspkh6 phil• REDAKCI!
Obr. 1: Vjtvarnlce. Autor: Fero SpUll, fotoódaje nebyly uvedeny. Obr. 2: Na kombajnu . Autor: Miroslav Macha, Brno. FotoódaJe: Flexaret IV, cl. 8, bs 1/100. Obr. 3: U kolotoe:e. Autor: Rudolf Duda, Vsetfn. FotoúdaJe: Flexaret li, cl. 16. .„„ 1/50, li. llftr. Trenčfn .
Kdyf dvo dllojf totóf .. • mohlo by být vfce,
~--
:z:
kdyby obo dlloli n e jen 101éf • •• V poslední době poutá planeta Mars pozornost vědců SSSR I v USA. Na obou stranách se tislce odbornfkO sndí odhallt tajemstvl t6to pro nú dosud úhadné planety. Podívejme se, Jakých výsledků bylo utfm dosafeno.
SSSR:
o
N Á POR HLAVN I
I
I
I
:z: cn I
•
I
Uf to nebude dlouho tryat. V druhé 'PolovmE června (pPesnl 19. 6. 63) vyvrcholl let stanice Mut 1. Ml. se pfiblllit k ~ervené planetě natolik. aby mohla splnft svOJ dvérečný úkol : Získat úkladn l Informace o Marsu. Proto Je vybavena speclilnlm, takzvaným planetárnlm nřfzenlm, které učne svou člnnC»t jlf ve v:tdilenostl 700 000 km. Na obr. 1 jsou schematicky znázorněny hlavni vědecké problémy, které má
1tanlce
osvětlit.
Bude to lednak ofotografov,nl
po"rchu planety (1). mU:enf maignetlck,ho pole Marsu (2) pomoci magnetometru. Je-11 na Marsu na:etace, bude tjllťont dalll pl'ístroj , spektrilni renektoměr (S). Spektrograf (6) zjisti a vyhodnotl pflpadnou atmos"ru Manu a dile bude stanice promUovat v okoll planety radiačnf pisy ( 4). Souhrn všech t~chto zjištěni di vědcúm úkladnl informace o p l anetě a pomůte pl'l dalšlch výzkumech.
Do•ud bylo •• 1unlcl navbino pr„ 60 •Poleni • vyd6.no ke dYlma tT.tcCim ridlovfch pov.10 (ridloY• • lny dn„ p„ko nlv.lf vcdilenott ůmfr 70 mil. km u 110 ve.). Zironfl H urlui• J•ll poloh• Y aurono· mlckjch 1our-adnlclch - d•kllnace • rekta•c•n•• •ta• nice . Podlv•im•••· na Jak6m prlnclpt.t I• polohananlc• urloY6na . Abychom do•tall ••tronomlckf 1our-adnlcovf 1yttfm, kcart by •• b••m n•mlnll, promltn•m• •lf u .mtphntch •ouhd„lc naiJ•ho a•m1k6ho poyrchu na adinllYou neb„kou koul I (obr. 2A).Obdrlfme ••· v•rnl a Jlln l nebetk'# p61, yinUcli ro..-nlce I• rot11lnl o„, ko lam nit H nabetki koule adinll•I odtl. z.i. roval\ I nab„kf ro•nlk, Jahof rovina je prvnl úkladn l rovinou . Pred1tavfrne•ll 1I poioroYatel• n• Zemi, pak kolmo n•d Jaho hlnou je Z•nlt (n-a.dhlavnlk) . 9o4 protllahlt poaorovatell i• Nadir. Krulnlc•, kt•r:i
r:o~~::~ ·;~t;j~ ,r.•:m,:d1:::1i!::pr.~:r~:·._';!:
m l1tnl pol•dnlk,
col J• druhj dkladnl rovina .
lo Pna) e T•uchu unterm Bit • Jka.lnnc:n und auklatltm • Orundprlml~ der kotlraltchtn Mt'Cbanlk • Kun dt.r Fubl1ueophotoariq,hle • Sportk6Na (neuc: wlue:nsch&f'lllch-pbant.slltchc: Bntbtuna) • Hntdcdruns der Trol• (Rnemlon) • Fllmlitd
(Tilchteruůtwehmd1tenchaf1
H3 ROMBPA ' ' Hc:cne.ao••mtc m.AOM •
ll«KOI
nn•uen.1
Ma,pc
•
Bo.QO.ua3W UlXOJVl'tCll ROA
H'IUUI Ull<eft o BOiie .lilonDJl:biol MCdlilDOI
PC'QCJOllJI KKRn1 -
•
Hoawl
•
Ocuona.1 KOCMK-
~oct
plCOC*S
V
•
Qft(pttmfc Tpo"
AUS DBM INHALT OBR N.r. 11
Oc:m:r!Uaul"dlru.na von Man •
PROM nm CONTBNTS OP No. 81 Gcneral r~nntiiaMnee or Man e Tbc ....-orld at the arttn table: (rabi• tc:ftnl• world cbam,pionahfp ln Pnauc) e Di•cn uoder tbetce • &ain•od.ttand • Ba.ic:ptinciploohnromccbarúa • Coww or colou.rc:d 1te:rec:ipbot0Jnphy • Kina or 1por1 (new tcicnce--ficdon) e Dbcovuy o( Troia (tt'Vfew) e Capůon1
Dic Wdt am &rUncn TiJCh
č(SUI
7. NAJDBT81
Pna.to.6 t'U.rbloa e '81e:kt:NnMl .., Tlll!mlckh za.hJµ e T•J•m.n4 fef. de.Ulo6 • Na cnalfcb motoc)'klecb do -i.U pOuitl e Sputnik o• ~b koleda • Retroapc.kCl'f"tÚ
•ut0NJ6n
e
Dilo• a• koleot
e
Mlkroodd«b
VTH
18)
kadlolokitor•m 11.llstlm• polohu 1tanlc•. aod, •• kh.„m •• tt.nic• nachbl (obr. ta), spoJlm• k ruin Id s tt•a..1kfmi p61y. Tlm dottan•m•d•klinalftt krulnlcl. O.kllnacl thnlc• ~lttlme, kdyl tmlPI"• llh•I po d•kllnalnt krulnlcl od roviny n•b„k•ho rovnlku k dan•mu tllHU (•'-nlcl). M„1 od o• do I •••• kladnl k H••ru, ripornl k Jihu, ft•kcuc•n:u ttanlce se mllf od bodu Jarnl rovnod•nno1ti Slunce k mlttu, kd• dakllnalnl krulnic• protlnl rovinu nabetk,ho rovnUcv. Je to tedy Gh•I mthny ""oblouku n•besk•ho
mi plyn, napuftf:ný do menšlho balónu ( ~ 22, 5 m), „osobenfm pretlaku pfetékat do velkého balónu o prů mfru 69 metrO. Aparatura vystoupl al do výše 2'4 000 metril, kde Jif d:měf nepllsobf opticky rullvé vlivy zemské atmosíéry. V této výll má teleskop (o prům~ru 90 cm) trojnbobnou „ostrost vid!nl" oproti ostrosti, kterou by mil na povrchu Zemf:. I kdyt cei. t.aff:zenl vUf 2.8 tun, je na speclilnfch "uťových lollsclch velmi pohyblivé. Elektronický mozek mi Pídit pomocf servomotorů pohyb SU'Ofce na pokyny ze Zemi. Na pozemnf pozorovad stanici j.sou Instalovány 3 obrazovky. Na prvnl .se mi objevit takový obraz, jaký uchytl televi:znf kamera, umfst!ni na fpicl teleskopu . Je tak citlivá na světlo, fe registruje hvizdy 9. velikosti . Je určena pro hledáni clle: Marsu. Druhá mi ůhel pouhý 1 stupeň 1 jejl objektiv fe u.mi.fen pfímo Ril obraz teleskopu , což umof.fluje pfosné zaostPenf. Pak JI! úlell hlavnl na tom, aby elektronický mozek správně reagoval. Teleskop musl být neusrile umHen na .svOj cil - planetu Man. Spektrilnl pflstroj na palubě balónu mOfe podat lnformaee o tom, zda v atmosíéře Marsu ex:lstu)e pira, kyslilnlk uhličitý, uhelnatý nebo metan 1 dalff cenné údaje.
„
rovntku, Hlfi Hod 00 do
uo 0 proti d•nnlmu
pohybu
=b~!~!i11!~n~ot~~ :;.;,i-...1 k~•~:,:~~s~l~~U:k~::,t~~!
::lhl:b~i::::o~:~~:~k:':,~f.~' akllptlka I• tdinll.-f Na tomto principu Je tedy urlovina poloha 1tanlce
:·r~kl.=t~: ;!~'::::,~kt~~:„':~::~:':1~u •
u•.a
Co dosud ••• ? Pfestofe zJskan• fnformace t. pil.luby sunlce nejsou dosud zcela zpracodny, bylo napflklad zjlltino, f.e v prostoru kolem Země ve vzdále· nostl 8-1 O mll . km dochbl k velmi &stým .srif· Um s mlkrometeory, n.tfmco ve vitšfch vzdálenostech palet :znalni klest. Podrobnl bylo zjlltf:no ro:zlofenf nabitých Ustic v pfumlcUm obalu Zemi. a upfesněn rouah radlačnfeh pásů. Til.ktéf. kosmický ridiový dllekohled, který mi za1namenávat kosmické ridlové úrenl o vlnové délce 1 50 af 1 SOO metrll, zjistil další ohniska lntentivnlho radloz:ífenf v kosmickém prostoru.
·>-
~
Q ...:
8 Š ;.: ] ...
USA 1 N.4.POft DOPL!1ilKOV'i'
V m••t.1 Palanina ve 1dtl T•xas pracuji ul d•IJ( dobu ameritd videi na kon1trukd pPbtraJe, tv""'ho „Stn1to· .cope 11 '', Oatud bylo na tyto pr6c• vynaloleno vice n•l S mi· 116"0 dolarO. Stntoscope J• velUcf hvltd6hkf lelHltop , ne• Hnf dvl"'• bal6ny nad Hbou, kcer• 1ou tpo]eny kanlly, 0
Hvl.z.dirna ve stratosféfe Pri sta"u se mi naplnit hornr, ~enší balón, a celé Xilfl:zenf začne stoupat. V určité výšce (asi 1200 metrů)
11.
P'•C•
„
1.
Jak dovldim• ir. Te1t„u, podafilo •• 1•nuneric.kJm vldcGm vyn••t zaet.t.k•m b,etna tele.kop do vjHty 14 kllometrO. pPedchheifdch poku•O s.troskotalo. Z•lfzenl, kcer• S• nnHlo pomoci obrov1k•ho bah!tnu, skoum•Harsovo 1„fn1len-•n' 1pektrum. Podle dotavadn.lch •i•ledlců byly v ov:r.duU Harau alihlny mi:r.I•' •topy vodni piry a cak• kyslilnllcu uhlllltllho. Dalll pr4dt:um pokratuJe.
t'
Rádlové spofent s Marsem Americkým vldcOm se naproti tomu podarilo dosáhnout prvenstvl v radiolokaci Marsu. Odborníci ze stanice Goldston v Kaliíornské pou~tl navit.all radarový styk s planetou Mars. Na vzdálenost asi 200 miliónó kllometrli byla ozvěna signálu uchycena po uplynuti 11 minut a Jedné vteP'lny. PfedbUm§ rozbory údajll nasvědčují tomu , fe planeta Mars mi jak zvri.snělé, tak rovné povrchové oblasti, Jako Je tomu na Zemi. Napadi ni• naronov6 myilan.ka. Sovldd vide.I Jtou pPi "fakumu .„mfru vy:r.broJenl spolef)livfml ko1mlckfmi rak•taml. Am•riUn.• :r.u• vynlk"Jf v radlolokalnf technlc•. Co 'tfe by •• dalo dok'-nt, kdyby 11• obl urany spojily, 14pe P•· feno, kdyby Amerltan• ul konelnl pPlttoupili na podnlcn• nhrhy Sovtukliho 1va:r.u o odtbrol•nf a o ůllnnlJJI spolu~ pňci p„I vjaltumu ve1mtrn„10 protcoru.
184
YTH
ml....-r l'tlta ve atolnlm tenisu v PraH uv.r.flluJem• ...-.or sportovnlho redaktora Vliclava Svobody • Ostl'ed· nim t_..m Ladislavem Štlpkem, zuloulllfm mlsuem sportu.
K
Co J• .,, 1ou&.•n' dobA ~plc:k• pro 1tolnl tanll - a protole na dtulnl 1tranl je nejmladlf mhtrynl •portu Mart• Lulo'114 - z.ejmfn• pro 1tolnl r.ni• len?
Podle mého názoru rychlost a útočni hra. O tom nakonec svědčí také to, te v reprez.entačnfm drufstvu fen pro Corb\llon Cup (soutěf druf.stev fen) jsou čtyfi mladé, vyslo-veně útočné hričky - Marta Lufod, Irena Bosá a sétsry Karllkovy. Ani jedné nenf vice nei 19 let, Pro útočnou hru mají ne]lepšf předpo klad privě ti mladf. A nenf se co divit. protole tvrdl! smele jsou někdy nepostfehnutelné a Jejich prudkost se dá tUko odhadnout. Bylo by zaJlmav6 změMt rychlo« forhendového drlvu (sme&): domnJ-
vrchem a sendvič s vrQUbkovaným povrchem. S těmi hraje dnes většina nejlepškh hr!čů světa. Rychlost hry se nezmenšila, ba naopak navlc se zdokonalila technika úderů. Hričl vymýšlej! nové údery - róz.nými druhy servisů poč fnaje a topspinem konče. (Topspin je úder, při kterém mlč dopadá na pálku pod ·úrovni stolu, pálka jde okamflk s mlčkem nahoru a následuje prudké trhnud; vznlki tak úder se spodnf rotaci a nevyzpytatelným odskokem po dopadu.) A co hn. neCltrplla tJm? Nuoz.ho•Pile potah rakety a te
d-•
0
~~/~U,.~':o d':~v;· f~:k~ ~r~t 1
Wolct'J'•.
....
S'IĚ T 11 zeteHélto stolu vám se, ie by to bylo několik desftek kilometrO v hodině. Smete muió jsou ovšem daleko razantnější. Nenl to Jeltl tak dbno, kdy hl'il, kt•rt dokonale ovlidal obrannou hru, 1nadno po'raz.11 útolrllky. Mi tedy na rychlost a api11ob hry vlly uc:hnlkal Jistě; zejména technika a pak po-pfipravenost. Nejprve k té technické stránce. Vraťme se do minulosti. Stolní tenis vznikl z normilnlho tenisu koncem 19. stoletf. Hrálo se dřevěným míčkem a pálkami ze stelného materiálu . Tlm byl din i styl - hrálo se pomalu, mlček sotva pre"tl srtku a rozhodně se nedalo hovořit o sportu, ale o jakési společenské zábavě. A odtud asi vznikl název ping-pong. Prvé zrychleni p1'inesl celuloidový mfček. A pak se uf prosazovala technika a jedno zlepšeni nisledovalo z.a druhým . Dřevo na pálce nahradil korek, pak pryf: a posléze se objevila houba. Dávala mlčku nepfijemnou rotaci, ještě více se zrychlila hra. Ozývaly se hlasy, f:e to ublrá hře na dramatičnosti a tak byla houba zakázána. Objevily se nové pryžové potahy s vrstvou houby vespodu, soft s hladkým pochopitelně fyzická
To ne. Jen stolnr tenisté se přl z.pllsobili. Nová technika zvyšuje pofadavky na hráče - zejména na jejich fyzickou připravenost. Ovšem někdy musf všechno uměnf pl'ece fen ustoupit před technikou. Nedávn.! mistrovství Německ4 spolko-vé republiky toho bylo dokladem . Hrálo se na měkkých a pomalou hru umoHuJfcích stolech. Mlček stUI vyskočil a modernl útočný stolnl tenis byl nucen kapitulovat. Nasazeni hráči - favorité - prohrávali s houfevnatýml obranáfl, kteřl na pomalých stolech snadno schytali všechny smeče. Mistr Evropy Berczik prohrál napflklad s domádm SchOlerem. A o nic lépe nedopadli dalšl útočnl hráči - Madar Fahb:J, náš Miko a jlnf. A jak.i I• dallf c:e•t• •Vltodho ttolnlho tenitul
zej~:~~"'! ~~::é 1 f1d~~~s r~p~~ ! 1c~ 11
a Japonsku. Zdá se vlak, ie stolnf tenis v těchto zemích stagnuje a Evropané se zlepšuj!; tím se výkonnostnf roz.dli snifuje. Je to zejména dsluhou toho, ie se jim podafilo sladit technickou stránku s fyzickou. Naši hráči z.vládli celou
Va dYaapaded.t4im roce 1e v Pra.11• „U hybernQ" • velkou tlivou oteYlrala vj1tava „Vznik a vývoj v„mrru, Zemi a llo· vlka". PoutaYI tam byly llunroYll.ny a dokai:oviny Ylec:hny neldOldltljll potnatky, kW„, J1me o 1ob6 a o •v•m n•ibllUlm okoll do t' doby zflkall. Takori mali encyklopedia pro ma!A a velk6. O IHt let pozdlJI ••ve 1tejnfm 1ile pPe•trihovala pf.•k• vý1tavy 1pec:lilnljlf, • e.x• ponity, pljny a pro1n6a.aml, na kter' eutorl p'-dell' ani nenpomnlll : „Sovluk' umllA drullc:e". Bylo patntc:t ml1fc:Q po vypultlnl prvnlho 1putnlku •tak hm• tam mohll vldlt Jeho maketu, I makety nlktarjch dallfc:h drullc, nej„6anljlf lltla, 6daje, •nfmky a Hmoz.reJml hl1toril raket tradilnlml 1ta• rjml Aeky a ČU\any pollnaje. Jenle mnoho toho nebylo: do 24. pro•inc:e 1951, do dne Yarnhile, od1tart0Yalo ze dyou ko1modro• mO ....Ita wleho vludy 01m drulic:, pPi tom
řadu úderů, které dflve ovlidali pouze asljštl hráči. Nejen fe umějf topspin, ale dovedou sl s nim I poradit. Naučili se i vysokou asijskou obranu; vracej! mfč tak, aby vysoko odskočil do strany, rotoval a měl patfl~nou faleš. Pochopitelnf, ie jim k tomu pomohla i technika. Protofe topspin :zahraji nejlépe s raketou, která má softový potah.
A tak bych mohl pokračovat technická novinka navazuje na. nové údery, ty zase na rychlost hráčó z.eJména na bez.vadnou práci jejich nohou, protofe stolnl tenista se na kafdý úder musf dobfe a pfesně postavit. A to je cesta budoucnosti stoln/ho tenisu - umět dokonale sladlt fyzickou pi'ipravenost se stále se roz.vljejicfmi novinkami technického ráz.u . Ovšem tato cesta musf být zajiitěna materiálně - to znamená dokonalými mlčky a výbornými stoly. Nejlepšl jsou zatfm anglické mll!ky I stoly znal!ky Barna. I náš průmysl se dal na dobrou cestu. Na mistrovstvl světa chceme p'edloiit komisi, povHené schvalováním oficlálnlho z.ai'ízenl, nový stlll naši výroby, který je . stejně kvalltni jako stoly anglické.
naJtilJI z nich - tPetl 1ovlt1ki - dllla t 317 k1. Al 2. ledna nitledujlclho roku pPekonal aem•kou pl'italliY01t prvnl lunik , •. Nu, ted' •• plle zalátek dubna a do zahijenl Vf•tavy „Člo vlk a lety do v„mlru" Ya YfttaYnlm doml „u hybernG'' abfvi nlkolik tJdnO. A na obloze? Na obloze ukroutilo na.
~::i1 '::~:,z,~;":~n~~ 1:!:'~ ~d~i::z~a~:':.,:~1:::~ ::::~~z.:
dle, pPlleml po1lednl dya létali pi„ dni na pk kllometrO od teb•, n•I• 1ondy dopadly na Hltlc: a zamlPlly k Mutu • V•null ... Takte vllc:hnl lld,, kterl maJI • t:ouhle vf•tavou c:o 1poleln6ho, •i ltmou hlavu, kam to vhc:hno, c:o by cam mllo bjt:, Jenom tloll. PPlaemf vinuli hhtorll attronomle, ko1monautlky • r&• ketov• techniky a lehl•• Hm budou mu1et: ve)lt k61• c:harak• terlzujfc:I podll JednotliYfd• vid na tomto ohromn•m útoku lloYlka na Va•mlr. Jenom namitkou nlkter' exponi~: makety pnnlc:h tPI 10Yil!t:1kjc:h umllých drullc:, maketa druh' kotmic.ké rakety, tl6bu1y Mitlc:e a Martu, modal 1lavn• rudotvardlj•k• „kaťul•", ttlmetrovt maketa vfikové rakety M. K. TichonravoYa 1taré 30 let, maketa nivrhu ko1midcé lodi VTM
185
metoua.ml Je mot:no pracovat, kterých •e ul ve výl"Obf pouiJd - na úkladickonorn.lckf.bo 'ťbodnocenl YýbrtU ty pokrokovf muody, které pflnesou neJ-
DlO pod lupou vltlf i.\apory, určh prac:ovlJtl, kde by ť)'to me1ody mHy být upletnfnyr •usPoH.dat lkolu noviltord o nové metodl. s mladými lldml, kteH by
nemá nikdo pilstup. Práv~ na· opak - získávat pro novou techniku dalšf mladé lidi, ukazovat jim pokrok v jejích oboru, učit je studovat technickou literaturu, zlcplovat v·ýrobu, zavád~t vše nové, co se kde zrodilo. Proto je správný postup rady mladých odbornlkú v ~KD BJansko, kteri organizuje spolu s VTS každých čtrnáct dni technick~ odpoledne pro mJAdež. V programu jsou odborné. přednášky, besedy se zahraničním.i montéry. pCedvádč:jf se novátorskč metody. Možnosti, jak ziskat mládež pro novou
dech Vitězn~ho února d Králové vznikla rada ch odbornikó pfed dvEma - jako jedna z prvních v napublicc. Pro mladé dl:lnJky a echniky vydala několik konkrétních tematických úkol!l. :R.ada
z nich je dnes ui vytcAena. Napřiklad
zalfaeni,
které
zkouší
thnost ml:dEných trubiček malého průml:ru zaválcovaných do trubkovnic aparitll, pracujfcích při teplotách až 190 "C. Úkol úspl:§nl: vyřešili mladJ inženýři Janalat Chrz, T julenlv a technik
tlehiček. Zlepšovatelé se nespokojili jen s podánJm zlepšovac.fho návrhu, ale pomáhali p.fi zkoutkkh zatlzcnl v provozu a zavedeni do výroby. Našli i cestu, jak nahradit dovUené malé oběhové čerpadlo . Nevetlttm ubahem do konstrukce se jim podatilo scatrojit čerpadlo , které vyutlvá sériov~
vyráběných
součástek
v Sigml: Hranice. To je Jeden z ůko16 iru.d rn.Jad~ch odbornlk6 - ukaz.ov.c mladým lidem v dvodf, kam -zamfflt pozornott ve aleplovate1sk~m hnuti, co konkl'i1rl deplovsc • Pom6bat pH zav,dlni pfllarfc.h 'Zlesiiovacfeh n4,..irh6 do výroby, aby co neldflve ptlnUtily 1l1p<>iry a 1.d.hek. Je.dn.lm z dtn)och problfm6 le ro~ IJfh pot.rakovi metody pr,ce na co neJvhlf poěet pracovilt. I • tfm10 \\kolem •e mJadt odbornJd mu.sl umh vypof,da1, Jnk na to? • 11anovh •i PO dohodl 1 ho•pod1U•k:9m vede.nim, kterými nov4tonkými
mfll 1outo metodu su·acovuc. Zname1)1. tn nelen vfc. teoreticky vyloth, ale phdc-viim vlec ho o pr.attkky phdv&.t; • •ledovat, Jak mlo.dl lid' - dh11tnfoi nov1honki lkoly dok1h.ali nct\'ou pracovní metodu uplatnit, Jak Ji dále roúJfuJIJ • m h 1t'1e pfebled o novýi;h pok.rokovýc.b m etod,ch. 1una.mova1 s nhnJ rnladi lldl, vyav~lloval význam JeJlch :.tavedenl pro ho1pod6rnoat výroby, produktivitu pnke, v&1 mlad6 techniky. aby pokrokové metody uplHfw>.. veli ut v technolofkk ých PQStupeeh.
Mladí odbornfc:i - dtlnici , technici a inženýři 1 se však nemohou uzavlrat jen do sebe, tvořit vybranou skupinu 1 do které
K. E. Clolkov1keho, •lun•lnl bat•rl• (pro "hal"nou poh4nlJicl dlukj vlil•k), naddlnf antlraket:y na c:il :r.nbornln• nill 1vlteln6m pan•lw. Kresby • 1nlmky :r.abn:r.ullc:I "•li 1lune
186
VTM
techniku, je však daleko vice dny nové. techniky, burzy zlcpšo· vacfch návrhi!, výstavky technické literatury, promJtánl odborn:Ych filmů, setkání s předními novátory a zlepšovateli apod. Jedním z všeobecných nedo~ statktl je, že mladí dl.lnici, ktcři chtějí podat zlepšovací návrh, ztroskor:ivajf na tom 1 že sami nedovedou nápad zpracovat, nakrcs~ lit 1 vybavit dokumentaci. Nad tJm se zamysleli svazáci v Pniqiyslových stavbách v Gottwaldově a do rady mladých odborrúkll vybrali členy - odborníky
kOje i• v ru:ervl pro pl'lprad, te by do dne otevfenf - do 1,. dubna - anebo blhem vfsuvy - v pr6blhu trl mlsků od.-tartov•I dalll „Vottok" li „Mercur1••, daltl „Lwnik•• ti „ Ran1er" •• • Celkem 1.1vldlt• „U hybernů" na tt:yrlcet valkfch modelO a maket. Osm 1 nich dollo nediv"o do Prahy ""•dvou va1ó"ec:h . OdHilatel : AkAdemia nauk SSSR, Mosk'l'a. Dalll H nawf podle p,Hnfch plin6 v dllni.c:h prabk6ho Výst:awnict-vl a v technickf
0
IÚci se snaži najít p říči ny zmetko-
0
z r6zných profesi - stavafc, stroinstalatéry apod. Jedním z jejich h lavních úko l ů je pomáhat mlad ý m dUn ikAmzlepl ovatelAm na Havbách a v dilnách dov~st jejich návrhy do konce . Po d obně to dHaji i v Pozcmnich stavbách v Žilině, uda tam povHu jc mladé techniky ptči nad někte r ou z m ládežnických čet . Patroni jsou s mládežnickou partou ve styku, seznamuji jcji členy s novou technikou , pomáhají zpracovhat dokum entaci zlcplovadch návrhů . Rady m ladých odbornJků majl velké pole pósobnoati i pokud jde o kvalitu práce, Mladí odbor-
jaře,
vitosti, dóvody, p roč vzniki nekvalitní pdcc . D ě l ajf to napflklad ve válcovn! 14 v Nové hut i K . Gottwalda v Kun čick h . Na základě rozbo rů se mladí anažf zjilténé příčiny - pocho p itcln~ za přisp~nl ostat.nlch odstranit. Dalšlm úsekem price rady je soH:ovánl počtu mladých ne.plnič d výkonových norem tfm, že se svazáci postarajl o zvýšení jejich odborných znalosti a do\' ednosd. RMO v Závod ech přesného strojirenstvi v Gottwaldov! se zamH uje na modernizaci st arších suojO při generálních o pravách, pom6há v SoutU:l technické tvofivostl mládeže u čň ům a Ukllm škol druhého cyklu, vybirá pro n~ vhodné ná m ~ty, 1tará se o odborné vcdcnJ a zabezpečuje jim i materiál, pof ádá v ýs tavy technických zlepl cni a pokrokových metod pdce apod. 1
T o "Yie Jtou n• m l t y pro RMO . J ejich p d c e m1111{ b ft O"Ylem p lin ovlt•, soust ava• podl e ÚHd y1 nal:a t o " vlc dov&t d o ko n c e , n epfe.ú.vat v poJovlnl, Je n tůt se RM O llanou op r aY.. d ovou Uhni mla d ýt'h dep lovatel6 • nov• t o r6, stan o u se p roltfe dkem k tom u , a b y ro k IV, sJetdu Cesli.01lov e n1k é h o ava1u m lidde byl 1 r o k e m n b t u p '-l ml,d cle sa novo u t et'hn lku .
ALES VAN~ K
1 V CKD Blansko H mla d l o d born h:I pod UeJl I n a v f rob l m o butnfch ener1Je' k k fc h ufh:eni (IBO t unoviE o b U n iE kolo Kapla n oY y t urbin y o pr6ml l1'
lutl me t r6),
z ="a 1poll t 6 dr• t ové t rati v
NHKG v Kllft l:h:Jc h fflc:uJe ml6dd n k k f ko l e ktiv
d r • t n o v éh o p ro ftJu ,
FOTOsoutěie
Z
VTM
ZaU1kr m t o h oto l"Oku J1me rodlHU nall fo coaou tll o nelzdlllfll e lil db t ry u H h nmltnkh dJnd6, Ir.tuf p oHdi cnt ovnf o d ba r ()y CSM . J a k J1me lit u v edli, p ro výherce Is m e pfipravlU jako o dm t n y dJ o uho d o b é I kri•ko d o b l d· Ind y do spPitel enýt'h umJ. M etl p rvnim l s nlm.ky, k t eré Jsme o bd rUll, b yl y I d b by Pet r • K r a b l~ k y •Brna . Zaslal nAm sv' barevniE íot o1rafte u 1va<J:ickébo dJnd u d o P o ls k a. Llbll se n6 m ••blr, nazvaný „ V pol s k ých Tatrich•„ a p ro to JcJ d n n uve ~J i\ulemc.
i. l ' ,oo
~
o
~;)
"' o -b
Ceká m e i v a l e s nímky. BHH i podrobnos ti jso u u vedeny na druhi stran ě o b á lky lasopis u VT M .
,
v
v
POTAPECI pod ledem O 1portowfdm pod.pln( J1me ne4b·
no " nak"' luoplH psali. Zallmavo• ukhkou vyulld pocipff1kMto umlnl i• •1priYl11I Zd•l\ka Machilka, k••l'f 1e Jako po~pit 16lutftll ddeck6 ••· pedlce pod ladem Dunaje.
po~~l~1/:.:'j1:am~~cho1r.'ri~l~h~~::. "' Jarnl wodl I va ttudenfc:h honkfch b11tfln•d1, kde voda n-stPaUhna 1 oC, 1da vlak byly nf.roky daleko vyUI. &ylo nutno vy,...lt osv•tlanl, vhodn' pro filmorinf, :&ajlttlt naprostou Ha• pel"o.i pr•c•, po,ldlt 11 obleky, kt.r6 by chri"llY tito phd prochl•H"lm v ledod vod•, 1•111 t•ploca •• pohybul• m.il O al 4 oc. Po d•llfeh pPlpravich • pr.4bll"fch ;1 d1outk•eh "a br"'"'"' pf•h,..dl J•m• pod"lkll t" upedlce k •l•pfm du"ahk#m ram••u~m,kd1 Jimi Ill w 16tl "•tollll bar-"f Rtm• 1hoto· wlll hdu fotoaraRJ ryb. l•p•dlc• H s.úb1t"ll kroml p"'cow"lků 1 CSAY a Yeteri"•rnt falJuhy v 8rnl c-.Jc• ••pert bulhank6ho mlnl1t1r1twa umldll1C'tl'I, MVDr, Dimhr l'awlow . l'oullll hm• dvou typO obl1k4, Richard nw. mokl"(, n1opr1novt (wl1. VTM l. 3, ur. U). Ji J11m mil oblek wlutnl wfrobJ' 1 tenk•ho, po obou 1tra"'c:h porumowan•ho plic:na, pod kt•r'f I• nuc"° oblki teplf. prlidlo, 1vetr a t•plilcy. J• co cak 1vanf oblek 1uc:h# , pod kterf voda HmOle (ie·ll dobP• udit,..,). 01vldlll 11 u.k•, oblikinl a vy1vl6kánl i• vlak namihavllll nel vlutnl pod.pf"I , OOkladN an1lo1t te• r6nu nim anal.nl u1"adnlla prh:I, l'racownlci ČSAV •hotovill pf11"f ni• lrtek a ve 4S cm 1lln4m Idu vy1ekall hu1cou •ft m.al'/ch otvorO, jlmll proml• Hli ky1llkaco1t, teplotu a hloubku wody. Pak YJ'Hkall pit vldlc:h otvorA pro wla•tnl s••t•P· Krajin• pod ledem byla '"'"' u· le#eli, a v mlstec:h, kde dPlwa ltujela dlur11I• vodftfch nutlln, tlwoPll J•n nl1kf perou. Hl1ty tr&l ae 111- osamAlf lln leknlftu na kritlc6 1topce. Asi ) m ped hhulhtou J1m1 rtarulll na ryby. SUmci VI v•u do 20 ks ldell w ne• pra'f'ldelnfdt YU1•l1no1tac:h, unůnl do porodu a liscelM I do bahna, po· kryti vr11tvou jemn4ho kalu. Pouse rifc:o•ltf tvar ti.la pro1radll J•Jkh ..,,. t:om-d.Č.11toj1m1 s• mu1•ll 4ot:yk•m 0
=.·=~,' ~~lo J ~~""..·.;: ~: 1
Yall velmi slebl,
-ev• poh"ull ocaMm. J
!:: -:::~i!:tC,h :;:4 ~r.Mf':!"!n:. ::: 1 il 11
1
dob,.., w mllkfc:h prohlult•kh krycl kousk9"1 Ilitu ti vikve, Idei! nn•
t:;:;o~u·„e.~:to po,:~:,;:w::;.,~ E namalkanfch dkrtlli •Hl• 111M. Nalfm 6kol1m bylo na.collt fllm, B 1.hoco•lt fotos-fl•, """'•" vzorkJ dna, :
VTH
187
po•orovat a po&dlJI nakrHlit Yl• .ajlmav.6, co 1pUHme. Nebyla to p,..ce 1nadni. Mali dobrocfrulltvl J1me ullU pfl "atibnl heJna drob·
HOVOitlLI
JSME
~!c~o'J1~~~·11~~~~j•"1~~~~8J!~~~!:~~k!~:~cr.~~dn b;~;..~v::~
PodePll H nim plknf úblr hejna . Nihlehem 1~tPll za cho• mU•m odumhl•ho "kHI nidh.ernou ltlku . Oival hem RI· chardov1 :r.namenl, pPI nimi I Hm 1nad trochu potrhl kabelem reflektoru. Vodili nahoPe na l11dl byli na ro:r.padch, dival-11 IH.mjlm xnamenf fl•bo ne, ale proJl1totu mne potal I vytahovat v.n - privl v okamtlku, kdy se mi podaPllo ,ybu plknl na• IVkllt a Richard H chy1U.I 1tl1knout 1poulť . Vxdaloval JHm H bumocnl od kri.ln6 ltlky a Richard mne „011.hoN:•nl núledoval. NahoP• J•m• n„etPlll 1lovy „ uzninl" a rychle hm• 1e vracell 11.plt, Pfl hledin t ryby J1me H do1tall al do velmi tl1niho p„01to.-u me:zl ledem a dnem, pokrytfm trty riko1u a 1pletl vltvl , Kabely •• upi.taly, bahno se „ffilo ve nlkfch obladch a pPl•troje uonlly o ledoYf 1trop, Jeden druh•ho hm• t6mlf nevldlll, po ltlc• nebylo ani pamitky. Mihle uanll ohh1luJlcl 1ykot pf11troje a do niu1tku u mi hnala 1po1.u1ta ...duchu . Trhl hem kabelem, aby mne vytihli ven: ale nic te nedllo. Kabely uvii:ly pevnl med •ltve"'I a rottllnaml . Zkoul•! l•em I• vyproltlt prudkým trhinlm. al• marni. Ohlulullcl •Ykoc pfl•troie n•u1tával a ji J„m 11 uvldo· moval, lemutlm rychle ven. nel dojde v1:duch. BJ'I hem vmal· knut do tl1n6ho pronoru med ledem a bahnitým dnem, mol· nott pohybu byla velmi mail a pP11tup do voln6 vody ml s.a· hra.oni Rlchar"d, kt•rf tt:il• nic nepo1:oronl . V oblaclc:h xvlhn4ho bahna J1me 1e totll ůmlP nevldlll. Nlkollkrát )Hm •• ho 1ndl1 po1unky upo11.ornlt, aby :z.ad.hl xa 1vou IAOru, fe chci ven; TY••ltlll 11 to vlak jinak, pokfval hlavou a pokraloval v pitrl.nl po ltlce. Stt.1• aytenl vxduchu mne ponlkud w.nerv6dovalo. Prbi H mihla kolem m4 muky Jeho pafe; Crolku jHm JI 11.milkl, aby poznal , la H nko dlje. Uku.oni iHWI na1vGJ dbkonl. Jedlnjm pohledem 11.kuJen,ho pod.pile pochopll 1ituacl a 1nalil 1e nehmitnout ntou 11\0ru. PPI tomto man6vru ml 11.ml&el x oU. Palolll Jsem tedy reflek· tory na dno a rulkoval 1pletl vltvl a rottlin al k otvoru . Sotva hem •e vylplhel 1 pomod ptltel na led, vyln:I a vody Richard , OpPel se lokty o okraje ledu a ch„ilku ani nepro· mlu„11 . V jeho obllhJI H aralllo napiti, kter6 neodpo„fdalo t6to celkem buYýtnamn' pHhodl (apú1oben4, jak i•me sjl1tlli, kusem vltve, lrte ... Tnlkla otvorem ve vlku do divkoYale, zlomila H a (Uomek ttiltm tlakem na memb,..nu tpG1obll nepPetrlltou dodivku v.z:duc:hu). Pochoplll Jsme vle, kdrf. nim poptal, co aatll on . ICdyl aflttil, fe mim poruchu na pPhtroji. domnlYal ••• le vllbec nedo1táYim vzduch, a snalll se rrchle nahmicnout "odlcl IAGru. Ta 1e mu v tom tmatku a etbnln6m prostoru zpoUtku nepoda;llo. Kdyl JI kontllnl nahmitl, obrúll •• ke mni - a tu ke u·6 hr6:r.e 1patfll len opultln6 rellaktorr. Byl pfetvldten, h )Hm omdlel a lellm nikde " kaln6 Yodl. Okamlitl puttil kameru, obritll reflektory 1mlrem k hladinl, abJ b1fo vidlt ml•to nehody pr„ led, a Tn1cel k otvoru . Kdy! 1patPil moje nohy, 1puftln' do Yody, 111.„ilo te mu tak, !e 111 musel chvilku Y11.pamatovivat. Pak 11„lak vz.pomnll na opuJtinou kameru , kterli •e vtntlela nikde Dl>d ledem, a amlael opit ve Todt, Po chvllc• hledinl li nalel . Vypro1tlll J1me reftektor1 . Ale natálet te ul nedalo : vy· lovi11J•mete4y nlkollk ryblch 1pil6 , abJ byl obru o zlmo„inl ryb v tomto ml•tl ucelenf. Nil pot led ni 1Htup trYal 1 vf minami pP11nofQ celkem dYI hodiny. Vraceli j1me 1e do vozu poH.dnl unaveni a promrs.11, ale• pfljemnfm pocftem , h f1me ulinlll oDi-t krOtek k obiunlr!ol fl„ota pod ledem . ZDENtK MACHÁČEK
Co je pro mladé
typičtější:
„
Dosáhnout něčeho dobrého, zdánlivě ne.patrného, ale pro společnost ulltečného?
Nebo Dosáhnout něčeho, co pi'lnáší ufitek jen jedinci, i za kafdou cenu? A kde jsou pi'ičlnyl O tom jsme tentokrdt hovořllJ nejen se storšimi odbornfky, ole dali jsme slovo I Jednomu z vds.
MlfDr. Jarmila Chyleová, dorostová lékai'ka OÚNZ Hradec Králové, pi'edsedkyně komise pro výchovu mládefe. členka vzorné jednotky PS VB ČSM: Začnu pl'lkfadem: ~trnáctlletý kluk kouti denně .
40 cigaret
Napsala jsem otci, aby zjednal nápravu.
jsem nedonala. Když •• otec
pordějl,
Odpověď
sice v Jiné zále!I·
tostl, pl'ece jen objevit, dal se slyšet: „No a co je vám do toho, nekou11 p~ece u vaše pen lie ... " Podle m' zkušenoHl má znalné procento mlidc!e slabou vClll. Vinfk Je jednoznačný. Jsme to my, dospěli, pťedevšlm rodiče a pak vychovatelé. Rodiče dr!I děti za ručičku a radí Jim: tohle bys měl dělat, tohle ne, tohle je nevýhodné, na tom se milo vydělává. A tak potlačují pl'lrozene zájmy mladých lldl. TémH kafd~mu klukovi se ve 14 letech libí rózná pokusy s elektl'inou. Jde však jen často o pi'echodný zájem. Většinou to brzy přejde. Rodiče však v tom vid[ ekonomlckj pl'ínos: hodné lidí si zařizuje televizi, a proto elektrlkál' - to je lehči a „ lepšl" povolán!. Rodiče nepodporuji skutečnou vůli svých děd, ale konjunkturálnf zájem, podporuji v d~tech vypočftavost a kariérismus (musil bjt v ČSM, nevzali by tě na školu!) Ovšem tfm nechci tvrdit, le neexistují mladf lidé s vyspělou, pevnou vůll, jcnfe většina mládeie dostatek
188
VTM
O
VÁS
BEZ
VÁS•
TEf>
vůle
nemi. Jsou zvyklí dosávat všechno zdarma, o nic nemus1 usilovat, nic jim nenf odpfri.no a uk se Jejich vllle projevuje čisti sobecky. Nemajl prosti mofnost
svou vOll
vycvičit. Rodiče
bsto mlad4 lldi omlouvajt.
Snaff se jejich činy „zatušovat", ukrýt. Tlm vbk dkem neprospljl, naopak jim lkodl. Vyrostou z nich tvorov• neodolní, mlkcf, nep1ipravenl pro flvot, ze kterých se bny súvají neurotlc.l, ktePI pf! prvnl pfekifce hizefl flintu do flu.
Byla jsem dvakrit vedoucl delegace do Anglle. Pf! dlskusfch s mlidefí KS Brlúnle nim mladl Angličan' vytýkali, fe na.Je mlidef je mlkld, fe dostáv:i všechno zadarmo. Myslfm , fe mlli pravdu. Celkem vuto: Mlad! majl vlili, jenfe dospěl! jim ji kut. někdy s dobrým, jindy I se špatným úmyslem. Oopouftlff se toho bud' u sobectví (co je komu do toho, kourf pfece u svoje penf:r.e ..•) nebo z dobr6 vOle, p„lpravit prý dkem lepší IJvot. (My Jsme to nem~ll. aC to majf aspoň nde děti .•. )
Začni
vytrvej• Mladi nejsou v jádru lpatní, ale my do· spi!ll, predevlim rodiče a vychovatelé, my Je vedeme lpatni. Tak to tedy znamená, fe hlavni rodile a ni!kdy i vychovatelé maJI lvi podil na tom, le mladi nemaJi dostatek vOle. Je to Jen tato prmna, proč se mezi mladými objevuji I dell· kventl, kterl svou vOll zamUlll hlavně na splnění svých sobeckých zájmCI, ke kterým je vedla nesprávná výchova rodiny? Co o tom soudí prá.vnlk? Dr. Vladislav Kllmel, obvodni prokurátor pro Prahu 4: Pfl~iny p1e:ttupkú mltdele jsou jasné. Je to pfedevšlm vliv rodiny. PfevUnt vidina mladých provlnllcO pochbt z rozvricených rodin. Otec mluvf doma jinak nef ueltel ve !kole. ™ti se dosúvajf do konfliktu \le škole, ve společenských organlzaclch I Jinde. Otec doma bije matku, je tfeba tresún pro opllstvt a v tomto prosd'edl takov6 dkl vyrOstajl. Mláde! vOll má, jen JI nedovede sprivni poufft. Má t1eba újem o motorismus. My, staršl, jsme tento újem nedovedli podchytit. A výsledek! Mláde! odc1zuje motorovt vozidla. Nechce ukrist, chce se povozJt, chce splnlt svou touhu po motorismu. (Na našem obvodi nynl spolu se svazarmovci ze Uvodil 9. kvitna uefme chlapce poznávat motory. A má to velký ohlas.) Nebo, mladl mají újem o hudbu. Chlapci s kytarami vysedtvajl pfed domy, hniji a "Zpfvajf, pfltom vlak rušf. Pročl Nem,me dostatek kluboven. chybl mrstn( skupiny ČSM. V našem obvodě lije kolem 500 umělcO, nikdo je vlak nedokázal 1.fskat pro prici s mládeff. Nedovedli jsme dosud 1.Výšit morilku mlfidefe a z toho Jsou takov' výst1elky. Nenl dostatek vedoucfch, kte1f by mlad6 seznamovati s pffrodou. Mfádef pak jel.dl sama na Sí.uvu, trempuje a pak • .. navštěvuje restaurace, dojde k výtrfnostem, vylupovinf chat atd. Domntvám se, fe dosud se stranlck' a odborov' orgány milo staraly o mlfidef. Kdyby se tato othka
:~~v/c~:!~i~nho~ 0s~~s~~~ 1 ~n;yosbt;~t~~~~. kulturnfch
a
Foto L. Nebor
JE
llAOA
NA
VÁS
Mladl plljall od dosp~lých dlně. Kde nenf rodina pevná, Buďme tedy my, starif, sami
svOJ mor.llnl úklad v •Otam vyrOsta.JI vadné děti . lepfl, pak I mlfdef bude mft méně chyb. Hledejme p'U~lny a vlny pfedevflm u sebe, ve sv6m rodlnn6m flvotl!, ve sv'm zpOsobu trivenl voln,ho času, ve sv'm pomf:ru k pricl a k našemu zffzenf, ve sv6m nu.hu k osobnfmu a soclallstlcUmu vla.stnlctYI, ve sv6m poměru k dětem a mladým lidem vObec.
Tak, opl!t hlavni vlna je na dospl!lých. Jsou snad mladl zcela bez vlny? Vidy( ti, kteri jsou jif starlr, tP:eba l4-l61ett, mohou :znalni ovlivnit svémladli kamarády. Co o tom soudf jeden :z nich 1 Štěpán Bllhm, 241etý pracovnik ZPA Krillk Trutnov, pfedseda ZOČSM: V našem úvodě Je kaidý tfeti nmhrnanec svazák. Pravda, urc!lt' procento mládete je na lpatné str.an~. nenl však nic ztraceno. Za rok se u nás vyskytne několik, asi tak 4 af S pi'enupk-1 mladých, kter' P:ešfme spolu s VB. Kdyf sl s nimi poHdni. od plic, pohovoflme, dojde t6mH vidy k ntpravi. Pflklad : Byl tu mladlk, který mil uf na krku kridel motorov,ho voz.ldla, opilství , který byl zvyklý jlt po pri.cl rovnou do hospody a z hospody vratkým krokem domO. Soud urell trest. My !'me sllblll pomoc. A dnesl To nenf pflbih z Pefírkova ka\endáte . . . Z iniciativy tohoto chlapce byl uloien mltdefnický kolektiv, soutHfd o titul BSP. On sám byl zvolen vedoucfm. Po pili roce byl vyhlilen nejlepšim sva:dkem v dvodi. Nel nastoupil úkladnf Yojenskou slufbu. nil výbor poUdal o prominuti zbytku jeho trestu. Casto se hovofl, 1.da ČSM mA být masovou organl· ucl, c!I nikoliv. Nechci se poultit do med\ucl, ale uvedu pllklad: Byl Jsem n• Kubi v době blokldy. Mladl lld6. ano, pl'edevšlm mladi lid' tam museli vše vybojovat ; a proto sl toho dovedou vUlt. U nás dosunou všechno atpod nos. Na Kubi teprve zakl!dajl mlfidelnlcké hnuti. Je cam mnohem pttlivijšl výbir. Nel eJena pfljmou, musf prokhat morilnl i fyzickou zdatnost . Dokonce u začátku ti, kdo chtill vstoupit do Svazu mladých, museli nikollkrít absolvovat namáhavý výstup do Sierra Maestra. Na úvěr: myslfm, fe náprava musl ueft v rodinf, ve škole I na pracovifti. Znamená to odstranit formalismus. pi"edevšlm t. price ČSM. dtt mladým konkr,tnf úkoly, na kterých by sl svou vOll cvlc!lli, tak fedlně mCtfeme nčit, ale ml!lo by to být honem. Tl'eba JdtA dnes!
to
.:c
J
covivajf dalJf odborn' časopisy, kter' k n6m ze svfta p11chhejl. Aby byly anotačnf ú1namy co nejúplnijlr, uvaluje se I o Jejich mexln•rodnl výmini, pl'edevllm se zemiml RVHP. NapPiklad v SSSR
I dla.aramy, nilrtky, v1orce a rovnice. Prostfednlctvlm ruštiny maJf ta.k mofnost hlavni mladl, kteff JI ovl6dajt, tlskat nejnověji! odborn' Informace zpncovan4 t nejrCitniJllch světovYch pramenO.
e - l"fof'rnalnl lnleftfr Stani· •lav St:n•k zpraco•1h6 111 pra.I• •kfm UTl!INu ta1opl11 a oborw etomo1i1••n•rai• •
S novfml objevy a IÍ•plchy ve vtd6 e technice "1lr0U:i I mnobtvl knih, la•opl16, dokumentO 11. konf•r•ncl, v#· 11.kumnfch 11.prf.v • daltlch m•terli16, 1i1e kterfch Je vle no1i1• 11.aanamenino. Pro toho, kdo nevl, kde 1e t1to lf'I• formace 1outthd'uJI • apracovi1i1aJI, ftenl •nad"' ani naJlt Je a vyulk Jich. Proto chceme "" n6kollka llinclch ukl.ut mladfm lten.iNm, ktefl poxnall nap,lklad 11.atlm Jen knlho1i1nw Jako mltto , kde 11 mohou YypOJl!it knihu, I na lln6 pramenJ vldomo1t1 Do f'lall republlk1 ~odl 11. c:e"h• nka tltlce ta..opltO a neJrOulJllch oboro. Vedlo Sdt.nl technlck6 kniho1i1· ny Pra11.o, arnl a arathl1..,l Jo dolt6· ••JI oboro•I. 1t'•dl1ke t.chnlckfch a ekonomlckfch lnform.cl (TEt) dtllch podnikli a 1i1fzkumn• OtUYJ. Vltflna la1opl16 tctehnlckfch, 1i11docko•toch• nlckfch a ekonomlckfch - Jo jich lJtt tltul6 - 1e do1Qno do Ú1ts.•w pro tec.hnlck4 a ekonomlck6 )ft(ormaco (ÚTEIN) 111 Praze.
pro
„
„.
KDO TO VŠECHNO
PilEČTE
_„ "'"'
• ··~~~~.~~'~"~'~!.; ~
1.~ncovánl technlckYch a ekonomiekych Informaci. Za vis všechny, ktefl jednou budete hledat ve.l'.ker6 Informace otHDobrá organlr.ace Informaci - to tin6 ve svltl o jednom probl~mu je Jeden z nejleplrch pomocnlk6 technlck,ho rozvoje. Odbornici dejme tomu o dopnvi uhll na větll vtdálenostl vodou v potrubl r.iskajl totlf bet zdlouhav4ho hl• ltou lasoplsy jlnf. Jsou to vEtflnou dáni snadnijl pfehled o současn'm stavu vývoje t' části oboru, na kten§. lnfenYfl: pelllvi sleduji vše: nov6 v urtit6m odvitvl. Podmlnkou pracuJf. a nejsou odsouzeni k tomu, Jejich dobré price Je ovfem I tnalost iabYvat se uf jinde vyfelenýml hlavnlch světových JuykU. Tito probl4my. dokumentátofl po ptečtenl k:dd,ho Praxe s po,110vánfm výplskll t:lánku u.1namenivalf vedle údafll t dl1lefitých tlinků, anoucl, vedla o tom, kde byl l:tánek uvefejn~n. ve světi k tomu, fe tably vychhet kolik je u nij fotogranf a nilnkll, taktvan4 referátové lasoplsy. kdo byl autorem, hlavně strulný, Metl nejdokonalejlr patfl REFER.Aněkolikal'idkový - nlcm,ně výstlfný TIVNYJ ŽURNAL vyd,vaný VJeobsah. V1nlkj dm tak zvani ano· • sva1ovým Institutem vldeckých a tace. Jen v prafskfm ÚTEINu jich technických Jnformad v Moskvi. týdně odbornfcl vyhotovt tisfc. Obsahuje roůlfen' anotace, kter' Navfc. p1icházejl anotace r. obO+ odbornlkovl mnohdy post:ačl a nerových stfedlsek techntckých a ekomusl proto p1ekl,dat cely pllvodnl nomických informaci, kteri se pOflánek. Ze Sovětskiho svnu donistupni budují pfl výů:umných váme I roz.l'.tren' anotace vychhejfcl ústavech, vEtlich podnlclch a mini· jednou měslt:ně v bro:furich jako sterstvech. Na těchto mistech zpratakzvan4 expre.slnformace. Obsahuji
Tl5.fD~Nf
Nov' informace, uvefejnin' v nejrOtnf:J.1'.lch fuoplsech a Jiných plsemných materiálech. sleduji v ce~ lf:m svitě tisíce pracovnlkO dokumenut:nlch stfedisek. Vflchni udě lajl mnoho výplskň, anotaci - a ty Je potfeba podle urtlt,ho poftdku ufnovat. Tento poH.dek je uf stanoven - je to syst'm Metln,rodnlho desetinn6ho tffdfnt. Strulni jsme o nim psali ve VTM 1 S/1962. V podstatl Jde o to, fe kafd6 oblutl lldsk' flnnostl bylo pfidlleno urtit' tlslo tlm je ~rslo kntll, dm Je pojem vfeobecn~J.l'.I a naopak. N1pfikl1d 6=ulité vidy, technika a medicíni, 62-lnlenýrstvi, tech621.3- elektrotechnlka a nika, 621.396~3 : 621396.619.13/.16 Je tlslo. pod kterým najdete vlechny Informace týkajlcl se „spofenl fi. unýml vlnami frekvent:ni (hově nebo impulzni modulovanými". V naší republlce se pro potfeby
technických a ekonomických Informaci poullvi upraven•ho tl'fdnfku. Výtah :r. vý&u vlech jeho hesel ubfrá knihu, kteri se svými rozměry vyrovná prdsk•mu telefonnlmu seznamu a má na 400 stránkich 12000hesel. Sllblll jsme, fe výtah :r. MOT uvel'ejnl'me. Jak vldite, je to úkol nesnadný, protofe 400 Stran otiska nout nemůfeme. Proto uvefejňu Jeme alespoft výtah x výtahu . Kdyf Jsme ho sestavovali, snalili jsme se, aby v něm byly zastoupeny - i kdy! stru~ni - vlechny obory lidsk• čin nosti, technika pl'edevffm. Pocho-
pltelni ka!dý, kdo sleduje podrobněji „ svOj" obor, bude potl'ebovat hesla tf[dnlku doplnit. Tl'ídnlky majf vedle Ústavu pro technlck6 a ekonomick' Informace v Praze a technických knihoven I dokumen~Z nl stfediska vědfch podnlkLI a výzkumných ústavo a mily by je mlt I okresni knihovny. TEm , lcte1f sl budou zoklddot vlostn( dokumentaci, i tlm, lcte1f budou pomoci mezlndrodnlho desetln~ho t1fdlnl hledat nov~ vldomostl, pfejeme hodnl nových poznotkO z ce/~o sv~co. LUDIK LEHKf'
r&d~!'::::'t!:"„~'~~::.d.: pr:.::: " Trn.-boro " UIA. Poullwi •• ho k 'l'f:rkum• komuRlkal•lch molnoecl 1 tropost•rou a loROeNrou, •lm tall•ovt. Jo tliplftl aabudowifta 41a lcopul• a pla1tkll•ho m•tllrlilu.
•l'IN••
NěKTERt Z HLAVNfCH DESETINNÝCH ZNAKŮ MOT O - VŠE08!CNÁ Knl„ov"lc.tvl,
TIUDA .
01
-
t - FILOSOFIE. Ol1l1lulckf. a hi1to· rlck# mat1rlatl1rnu1 ,
1 - NÁBOf:BNSTVf. T1olo1!1. Clrlcv1. Pro1inibot1n1ki llteruura. 1 - S~LEtENSKil VIDY. ll-Elconornkk' vtd)' . Nirodnl ho1pod6ktvl. JJ0. 6 - Ekonomika , orra"iuu a pl6"ov6nl odYltvl a podnlkQ l - H•temuldt• a pPlrodnl •ldJ. S1 - H1t1mnlka . Geom•trl1 . Nomo1rafl1 . Mat1m11lckJ ttatbuka. Sl - Anronomi• Hviu!6kt'<'f. Geod11:11 Z1rni mifibl"''· Sl - F)'tika . SH - Alc umka . SlS Optika_ 5 l6 - Nauka o t1pl1 . 537 El1ktrlna Theorie 1l1kiflnr. Elelnrouatika. ElektrlcU proudr. El1ktr1d1i v*boj• a Ur.nr. SlS - M.,."•d1mu1 , El1ktrom•1n1tl1mu1. Indukce. M11nukké pole. Z1rn1k# ma1n1tilmu1. 539. 1 - Moleku16rnl a atomod f)'tika. fl.adioakti.,.IU . ebtke hmot)'. 54 - Ch1ml• th1or1ticU. S46 Chemie a"orpnkká, 517 - ci,1m1e orpnlck6, 549 - Mio1ralo1i• 1p1d6J"'· 55 Geolori•. 550,8 - Geolo11ck, prótkum . S51.5 - H1teoroloti1. Klimuolo1i1. 56 Pal1ontolo1l1. 57 - Blolo1i1. 576 .8 Mikroblolorie, 81kt1rlolo1l1. S77. 1 - Biodtemi1. - Ent)'m)', vit1mfnr. hotmo")'. SS - Botaoika. S9 - Zoolosi•. 6 - UflT~ Vil!DY, TECHNIKA A MEDICINA. 61 - L•k•htTf. 614.8 - 81i:peln01tnf a poUrnr technika. 61 - Technika. 610.9 - En•r1uika, 611 - Strojnlcnl, 611 . 019 - Atomová tKh"llui. 611.1 -ViroN, vrulid a rotvod piry, 621 .21 - Vyufid a rotvod hydraullcU1 1nerrle. Vodnl turbiny. 611.3 - Elektrotechnika. El1ktric:k6 doprava a "'oi:N. El1ktrkkf p0hon. 611 .31 - El•ktrirny. El•ktrlcki nro11. Hinlle. Tran.rormitory. U1miri\oval1. Pf1no1 a ror.•od 1l1ktfln)'. El1ktromqn11y. 611 . 31 - Elektriclci 1vlt1lni tdroJ•. '21 . 18 - Elektronika. Foto1l1ktritki ll6nk)'. Elektronky. lbnt1enov6 trubic•. 611 . 19 - Sdilovinl na dAlku elektfinou. Tel11r1f11, t1l1fo"i1, radiot.ch"ika t1l1.,.i1.1, 1i1n1Jluc1. 611.4 - Spalovad motol')'. 611 ,S - Pn1um1tkkJ 1ner1i1 YfroN, vyulitl, rot'lod. 611 . 51 - Kompreaory. 621.Sl - Vakuod technika. VtviYy.
NIJMINll TILIVIZOR NA IVl'rt 62.1 . S6/. S9 - Chladlcl technlka . Chladld stroj•. Chladfrny. l1dnilk1 Vfroba ledu . 611 . 6 - Doprava a llm6nl hpalln 1 plrnó. V1Mllhory, N6drh, Cl.ierny, 621 .641 Poirubr. 621.7 - Srrojfr1"1ki dll"Y Konstruklnl kancelU1. Technkk6 kr1sl1nl. Hodelirny. Sliv6rny a licl kovů , Dll1n1U miridla , kalibr)', tolerance, HonlU . 6lt.7l - Kodn/, 611 .74-514v6r1"1tvl , 611 ,775 .7 - Prilkov6 m1talur1le . 621 .78 - T1p1ln6 :zpracov'"I kovO. 611 .79 - Sp'J•nl, svak>· d"I, 1'1dnl kovů . 621 .791 - Pokovovinf. Povrchová ůprava kovO. 611 .798 - Balld technika. 611 . 8 - Strojnr soulbtl. Hechani".r.m)', p11.,.od)', cnn1mi11. lhaut6tor)'. Up1vl\ovacl a spojovacl lútl. Zdvihadla a dopravnr uffr.enf _ 611. 87 - J1fjby a ba1r1. 611 .9 - Obribkf Jtro1• a nl11ro11. 6_l l - Hornkt'll. 611 - Vo1•t11kj technika. 61' Suv1bnl l"hnfruvl. 615 Suvba fllnnic. 1ele:z.nllnl "'or.ldla (va. 1ony , lokomotiv)', motorov6 "'Ol)'). La· novky. Pod:zemnl dr,hy, Stavba 11t"ic. Slln1'6 ni atav•b,nl 1trof1. 616/ 627 - Vodnl 1tavl. t•l1tvf. Uprava vodnfch tokO, suvba prO. plavO. „lnavy • reldr. Údolnl pf1hrad1. 628 - Zdravotr1ltU uithnlka, Vodovodr. Stokori"I mht . Kanaliuce. Úprna odpad· nich vod. Ciltlnl min , 8rtov6 hni•"• · O.vidov6"1. 619. 1 - T1ch"ika dopravn rch prostfedkQ (kroml kol•lovfth votidel) 629.11 - SUnilnf dopravnf prostfedil)' . Automobil)'. Traktor)'. 619.11- Vodnl do· pravnl pro1tfldk)'. Plavidla. 619, 1 l V"ldulni dopravnl proatfedk)', l•tadla . U - Z•mldllatvl, Zahradnlctvl, Zellnihl"'f, Chov a lov nfFat. 611 ,4 - POdo· :z"alstvl. 612 - Ochrana ro ull" a boj proti lkQdcOm. Choroby rotd i" . 6JJ - Phto.,.inl ufitel"fch ro11lln , Tr1vln)', Oblll. PrQ. m11lo"'' rostlin)'. 634 - Ovocniflt.,.f, 614.9 - Lu"Ktvl. 616 - Cho"' i:vlfa1. dob)'tka. 617 - tivoliln6 vfrobli . Mlik6rennvl. St· rafu.,.r. 648 - Pr6d•ln)'. Cmlrn)'. tehHr"Y· 654.9 - Technika 111naHnt1 a d61ilovi mlf1nl. 655 - Polrrraflck:I prOmysl , Tllicaf· ttvl. Knihti1k. Vydant•lstvl. Knlhkupttl"'I. 656.1 - Sllnilnl dopra.,.a, 6S6,2 - t1!11:nllnr doprava. 6S6.7 - lececkl doprava, 66 - Chemldcf prOm11l. Ch1mkk6 1
f.fť:.u:.~ ú':,'~~oj:j::o.•·.:;:;n~h'=l~i~f~'h reakci, 661 - Vtroba ch1mlk6UI. 661, 1/. 5 VfbuJnln)', P)'rotechnllu. 661,7 - Zpl)'novinl tuh:lch paliv, Pl1"'ren1tv/ a kokdr1n1tvf. 661.7S - T1kutl motorovi paliva. 81uln. 661 - K'lltnf prOm11I, Tech"lckl
Jakel •Arn to
MM• na roaum. U M•
H ••allmo, pofl4k sl t11lewltor • oltn.· aowku co nePldl, •fo 'llMN, awl&llil
v JapcNl•ku, usllu'I o 1wMGYf NkeN neJmenllho blftlaoru. Zatlm to w,tlr6ft lony. J-"orotntlryl•ou : wflka li, lem, 41"k• U.I cm a hlou••• 11,1 cm. JMte - •• Jeho o•raa. . . u •"1 sl t:lowlk wal ••fth-nd
.„••. ..
mlktobiolo1i1. Vfroba "bo1ó (mole)', pivo. vlno, llh). Zcukeri\ovlnl lkrobu a df1v1. 66J, 6 - Tec.h"olo1i• vod)'. Minerllnl vody. Zmrtlina . Ovocni l ťh)' . Umon6d)'. Poc.huti· n1 (kba , kakao. laj, tab61c). 664-V,roba potttvin . Cukrovar"it1vl. Ml)'nifst'll , Cukrlf· stvl. P1kaktvl. Kofe"I. 664. 8 - Kon11rvov6nl potravin. 665.S - Tec:hnolo1l1 rnlne-. r41n !ch olejCi. zr„covinl rop)'. R1(inerl1. Vfroba b1ntlnQ a olejů . S)'ntlt!CU paliva ("'froba). 666, 1 - Skl,ht.,.I. 666, l - K•r.mlka d•obecnl. 666.S/.6 - J1mnl keramika. Porulin . Te
1- UHlNI. Urbanbrnus. Krajinn• ptlnodnl. Architelctu„, Spart a hr)'. 77-fo. torrafle. Fitm.
I - KRÁSNÁ LITEftATUkA. ' - Zl!Hil!PIS. M1py. Adur. DIJeph. ArchídP-stvf. Žlvotopll)'.
VTH
191
Prof A P Studrncl"v, laurrat st.a.tni crny KatAň, SSSR ,Oomn1· vAm <;E" zr Va<; yynAlf'l nA1de <;1rokP uplatnC'nt a yyvola reYoluln1 pre· vrat . "
pfed deseti lety. bylo Karlu Štumpfovi T enkrit, z Českých Budfjovlc teprve 60 roků. Zrovna odešel do dOchodu a pl'emýllel, co ted má dělat. N1padlo ho pustit se do toho, co povaloval zrovna u nejdOlelltiflf: vymyslet nko pro zvýJenl dojivosti, kteri je prokl1t6 nfzki.
paraDOKSY Nemll k tomu privi nejlepll pledpoklady: býval nmlstnin v prOmyslu a byl vilnlvým fotografem am1t,rem. O !ivol:ltn6 výrobi nev6dil t'mU nic. Ale mil zkulenosti svých Jeded.tl let, elin dvacetllet6ho mla· dlka a vOll maratónce. Prostudoval spousty 5:nlh a odborných bsoplsil, zdokonalil H v cizích fetech, aby mohl elst uhranlenl llteraturu, studoval pilně fy1lolo1ll. Za tkh deset let se stal z nevědom6ho Jeded.tllet6ho Heka sedmdesátiletý mistr v dojeni. Proto mohl loni v bfeznu p1iJlt do JZO Žabovfesky s hotovou věd. S vicl, o kter6 profesor Studencev
Foto K. Štumpf
tvir a nechal J•J tam dvě minuty. (Poulil pl'I tom menllho podtlaku, nef Jak6ho se bHni uflvá pr! dofenf!) A hle - na tvUI se objevila krevnf podlltlna, která tam vydrfela nikollk dni! A tohle má kráva vydrlet plných pit nebo vfce minut na daleko cltllvijHm mfstil Ano Je prokidno, fe pulzat:nl dojilky vyd.vaff ze struků krevnf drum (dokhal to pro(esor Studencev). Ale to nenl všechno. Nenajde se u n:b kráva.. která by dojila u vlech ftyf nrukO scejni. Nikten. etvrť Je vldycky prázdni dffv. Pulut:nf dojiti prtstroJ na to ovlem nebere ohled. Saje I '1 prhdn6ho struku - a to uf se roYni týráni 1vlPat. Proto tedy byll v JZO Žabovl'esky u BudiJovlc rádi. kdyf uěal dňchodce Štumpf s Jejich mladým mechani· útorem Janem Ryndem a Jeho bratrem Frantllkem z.koulet v kravfni'ten vynileL Nový pffstrof doJI bez puluce, jen sánfm, a to s tak nlzkým podtlakem, f~kým saje tele. Nový typ strukových násadcií Je 1 plexiskla - snadno se tedy pohledem pozn:l, který struk uf Je vydojen. A datli zlepšeni umofňuje núadec 1 prhdn6ho struku Ihned odpojit. Od bfezna 196 2 zkoulejí v Ž.abovfesld.ch nový vynález na lestnktl dojnlclch . Dojivost se zvýJlla, krby jsou zdravijll, pl'lstrof Je JednoduHf - zkrátka vlechno je v naprost6m poNdku. Ale opravdu vJechno je v poH.dku l • DO chodce ltwmpf doJffdl ul rok autobu„m do labo„,„k, Cetta •toJf 12 Kl•. Dodn„ H n•nal•I nikdo, kdo by mu uplatll alHpo" ty cHty (o •tovkich praco'f'nlch hodin v0b9C'. n•mlu'f'fm•). • Stntko"' niudce po4te YfkrH6 bntPI RyndO a Št1.1rnpfa :1.hoto'f'll • fo1.1kan•ho ekla n, p . N-n v Pnu• a po1lal 6let na 1700 Kl•. To ~platf vyn.tle.ad ul tak• u n•ho ,,,
% Veterlnárnlho Institutu v Kara.ni rlk.f., fe „ .... vynález. najde Jlrok6 uplatněn! a vyvoli revoluenf prevrat v dofeni." Proto prednavenstvo JZO dalo souhlas ke zkoulldm ve sv'm kravině. kdyf )lm Štumpí všechno l'idně a sro1umltelnl vysvětlil : Má-11 kráva poHdnl dojit, musl prl dojeni mft pl'fJemný pocit. Ale ten nemi ani prl ručním dofenl, ani pl'I poufld douvadnlch puluenlch dojicích aparitCI. Pl'ljemný pocit mi Jedlni tehdy, kdyf ml6ko ni• tele. A tenhle stav Je privi c„eba pl'i stroJnlm dojenf napodobit, ne napodobovu rul.ni dojeni! Tohle vl~hno vfdil % pečllv4:ho studia fy1lolo1le , A hned jim taky pfedvedl jeden velml pouený pokus: ;:fllofll sl strukový núadec pulz.atol dojleky na vlastní
192
YTH
• Vfakwmnf iti•ta• llYolll116 vfroby v UhPlnlnl (doc. dr. Illek) proJ.... 11 o „nunJ old.ulf nel'f,je.m. • Ůhld pro patenty a 'Vy,..teay n•mOI• pa"ntnf ptlhlilku vyPfdlt, protole Ůt
11.a."'1.a..1.
J• z.hjml
A •
o, fe Krajski veterfnirnf nemocnice ul rok
.....„.........ohlltl dojnice v 2abov1•tkic:h, n• kterfch •• n.., ....... akoull, a Je • jeJich idraYotnfm ttaY•m velic•
. . . . . . . . rolnl 11.kufebni proYOll: v ÍabovPetkich mluv! a výtledky hou prohii:atalnt • ministr Krutina se tu byl v lttl podlvat, lfbilo •• mu to a doporui!!ll Yynila& ihnad vyzkoulet. rreno, ta za vlach ttran mOlete tlyiat nifky na nlzkou doJIYo•t a ipatný stav doJnk v ndic:h drul1tvech.
....... „
, . _ llilll
Co sl o tom tedy máme myslet l Co si o tom mysli Jan Rynešr Oni tam na tom Úfadě nás mofná chtěji dm věčnjm protahováním otrivit, a af toho necháme, „vymysli" d'eba něco podobného sami ... Co sl mysli Karel Štumpfl My jsme pfece jen obyčejní lidé, bez titulů a bez. funkci - Jak by mohli tam nahoře pi"ipustit, abychom vymysleli něco poi"'ádného, na co oni nepi"išln Asi urafená Ješitnost ... Proto se obrátil dóchodce Štumpf na profesora Studenceva, s kterým si uf od roku 195„ dopisuje. A profesor Studencev napsal: „. . . Váš vynález najde široké uplatněni a vyvolá revolučnl pi"evrat v dojeni." Ale nejen to. Sllbil Ihned vyzkoušet zařb:enf na některém pracovišti Veterinárnlho institutu v Kazani. Četli jsme ten dopis. jak se liší jeho pi'á.telský tón od dopisů, které posllajl vynálezcům různé ty naše „úl'ady''! Ano - našli se u nás také ro:zumnl lidé, kteřl dali
&":~z:,~;:~~~ri~ ;k~~~~~~ z~::~~:c.kt~fe ~~:1~
nám do fyzlologll. ti p1ece vemenům nerozuměj(, ať se nám do technologie dojeni nepletou!'') A p1esto trvá ta paradoxnf situace: máme u nás dobrý vynilez, který nechce nikdo oficlil.lně vyzkoušet a patentovat. Vlme o něm mnoho technických podrob· nosd, které bychom tu rádi napsali pro poučení ostatnfm újemcllm, ale nemOfeme. Nemllfeme, protofe zdaleka nejde jen o to, xda se vynálezcOm dostane zasloufeného uzninl a od!"ěny. Jde hlavně o to. fe ne! se rozkolébá náš slavný Uřad a zemědělské výzkumné ústavy, mOfe někdo nepovolaný vyzvědět všechny podrobnost\ a dát si to patentovat někde v cizině. A my pak budeme u drahé valuty kupovat ze Západu „světoznámj a vý· borný'' výrobek, který kdysi vymysleli dva nadšenci x ~eských Budějovic . . • Mófe se stát, fe k tomu dojde. Pak se o tom bude mluvit nascMzich jakooodstrašujlcfm pi'íkladu byrokra· cie, bude se o tom psát v novinách, bude se řfkat, fe je to paradoxnf situace a fe Je to pro nás typické ... Ale my nechceme, aby se o tom psalo potom, my nechceme p1ipustit, aby takovéhle věci byly pro nás typické! Proto o tom plšeme uf ted. RUDOLF ~ECHURA
Pozn.: Uvítáme, napili-U nám ltenáf'I k této sv6J názor. Redakce
věci
--IAriltONN't lodhkf .......... M ddtHfli rfle 8 Jlnfdl .aMle, "9to• -8fdt na •lhlcfch mlwtedli, m6 pf'8CO'lfll 11flur S.li "' al I m1 Yfk- t al t Jha A ltodiu, rnftl•tt •I lt •m/llod. • rt110111fnoten1 H • •
Ul
Snrlek, fantasta, básnik, a pfedevllm Dnes se zdá skoro na všechno stal:ll. významným fyzikem a chemikem, ale I odborníkem v zemi· plse, kartografii, geologii a dějepise. Byl znám i jako llterárnl teoretik a filolog. Sestavil ruskou gramatiku a byl jednlm ze ukladatelú dnešnl spisovné ruštiny ... Nechybělo ovšem mnoho, a Michail Vasiljevič by býval skon~ll jako obchodník. Jeho podnikavý otec byl totif majite· lem zámofsk' lodi a v ni také vidil budoucnost svého syna. Mlady Lomo-nosov sl však chtěl za1fdlt flvot docela jinak. V 19 letech se pfihlúil do jednoho moskevského kláštera a. začal studovat na Slovansko-řecko-latinské akademii. Osvědl:il se tak, fe se tehdejšl ruská vláda rozhodla poslat ho spolu se dvima na.da· nými studenty na studie do ciziny. Po návratu byl jmenován pomocným vědeckým pracovnlkem a roku 17„S profesorem Akademie v Petrohradu , kde působil af do své smrti. Mezi nejvědl Lomonosovovy obJevy patfi úkon o zachováni hmoty a pohybu: „Ke vfem zmEndm v pfirodE dochd:zf tok, fe totéf mnofstvf, lderé jednomu tElesu odebereme, se p1ipojf k druhému. jestlife tedy hmoty nEkde ubude, p1ibude jí zose no Jiném m/stE. Tento pNro.zený :zdkon zasahuje i do pravidel pohybu: tEleso, uvddijlcl do pohybu jiné tEleso, ztrdcf tolik své sfly, kolik ji dalo tElesu pohdnEnému." Lomonosov také správně pochopil a deflnoval chemický prvek. Ve svém dfle „Z,klady matema. tlck' chemie" v roce 1747 pfše: „Slofené tEfeso se slc.lddd ze dvou nebo vice róznfch „na{af", kterd jsou mezi sebou tak spojeno, fe kafdd „korpuskule" tElesa obsahuje „nalala" v témf vzdjem· něm pomEru, jaký maF mezi sebou ,,nalalo" v s/ofe"'m tEfese." Chápeme-li výraz „naálo" jako atom prvku a výraz „korpuskule'' jako molekulu sloučeniny, vldfme, Jak na svou dobu hluboce pronikl Lomonosov do úkladů stavby chemických sloučenin. Zasloufil se tU o vysvětlent tepelných )evó a zdokonaleni optických pflstrojO. Lomonosovovy výzkumy, zalofené na materlallstlokém podkladu, byly sol/ v očích některým zpátečnic kým profeso rům Akademie véd, se kterými mil l:etné vědecké spory. Je vlak ujímavé, fe z nich vidy vyšel vítězně. Lomonosov dosáhl během svého flvota. 1 několika „nevědeckých" úsplichů. Nap11klad prosadil, fe do Akademie věd mohly bjt přljfmány I děti z nešlechtlc· kých rodin. Někdy pfednilel 1 rusky, cof bylo na tehdeJšt dobu velkým vlasteneckým činem. Zasloufll se téf o zalofenl známé moskevské uninrslty, která dnes nese jeho jméno. -mb-
... o
;z o :z
vědec „všeuměl". neuvě1itelné , fe Vfdyť byl nejen
„
" o
VTl1
19)
PRO YTM NAPSAL
T ·~7~.:n ~~ ;!:::::U.:i':-::!~f:::·.!~1!:1;.~:'r:i~:~:~::~~'"s~:~:
Inf. Z D . oo eM NAL
C•tf V••rnlrJ• fiflkladem obrowtk,ho kruhodho pohybu. O,n•mlck6 pff· llnr tohoto pofoiybu oblun11 antlldtf uhnec bHc H9W"'" (VTM I, 1tr. fSS) a d•flfteval ••fch tPoch pohybovfch :d.kon.Kh (d.kon Htnoa!nottl, d.kon •ily, dkon akce a rukc•)•• anvltalnlm úkonl. Tyto ůkony 1polu1 klnematlc· kfml Kepluovými dkony J•ou :úklad•m ko1mld16 mechaniky. J•Jlch H..-rl· mandlnlm potvn.anlm Itou umil6 drutllc• Zaml a kotmlck• rak1ty, V 1ovfun6 dobl: •• dorti:ri ko1monautlka z teoretlck•ho 1bdla do •x„rlm1ndJnfho. J• to umolnlno fi'-do•tfll'!' firudkfrn ronooJ•m rakotov6 techniky, kt•ri •• l•„l ledlnfm 11:dr0Jom obrov•k' eftU'fie, potfebn6 k do1ahnl "J'•okfch rychlottf a •t11lkfch Yflek . V tomto !linku 1e 1-ndfma "J'IVltllt vyli'lltl dkladnlch ůkt1nll mechuiky fl'O ko1mlck6 ltalnl.
I•••
Zákon setrvalnostl a grav ltalnt zikon Zákon setrvačnosti 1fká, že katdé setrvávi v klidu nebo pohybu pf'lmolarém rovnoměr.ném. pokud nenl nuceno vnějšlml silami tento su.v měnlt . Kdy! uděllme raketi u rl.ltou rychlost, potom za teoretick~ho pfedpokladu, fe na ni nepilsobr tádná sila, bude trajektorii (hrou dr~hy) pllmlc.. Priktlcky to vhk v pronředl nUI Země nenr molnfi. Newton ve sv~m gravlučnlm zákonf: dokázal , fe kddt dvě tělesa se navzájem pfltahujl silou, kterí Je úměrná vellkonl obou hmot a ~tverci jejich v:rdi.lenostl. Matematicky to mllleme upsat: těleso
Zák .I ad ní
principy
KOSMIGKÉ mechaniky (1571-1630) odvodil úkony pohybu nebeskýc.h těles podle svých vlastnlch pozorov!nl planety Marsu a podle pozorov,nl, která prováděl jeho učitel, dinský hvězdU Tycho de Brahe. Tyto zákony llk1ll:
F-m · 1h m ' l h-X
(R:~~)' XM
lh -
„.
( ...
+ h)'
~~
1. planety oblhajf kolem Slunce po ellptických trajektorllch, v jejic:hl jednom ohnisku je vfdy Slunce, 2. ve stejných dob,ch opile prllvodlě planety stefnou plochu (obr. 2), to t:nameni, le rychlost v periheliu (nejmenšl vzdilenost od Slunce) bude větší nef v a"liu (neldále od Slunce), 3. podll dvojmocl obUni doby (periody T) a trojmocf délky velké poloosy a Je konstantnf:
Je hmota rak•ty
(mi Je hmota 1. tilesa, m 1 Je hmota 2. tilua, r je vzd,lenost jejich tělifť.) Konstantou úměrnosti Je nv. gravftačnf konsunta X -
6,670. 1 O-" [Nm'kg-'). Gravltafnl sila F bude působit na riketu, trajektorie bude výsfed-
lh M
"o
h
Je 1ravlt&c• •• vffca h
f• hmota Zaml
I• $10lomlr Zemi ('171 km) J• vflk• nad fiOVrchem %1m6
Z'vlslost gravitace na výJce je hyperbolh::ki, jak vyplývá z obr. 1., ti. vliv pfltalllvostl Země jde af do
...
' níd setrvačné a gravitačni sily nebude to jli pflmka. Země
pOsobl na všechna tělesa gravlta.~nr silou. kteri zpósobuje volný pád, tj. pohyb směrem ke stfedu Země.. Gravitaěnl sila se projevuje podle 2. Newtonova úkona (úkona sily) "Zrychlením I (gravitad). Gravitace se měnr se vzdálenosti od Země a m6feme ji vypol.iut z následujrdch vzorcll:
194
VTM
' ---L--.. ..,,,
nekone~na.
!lfkich
fe
I I
V našich zeměpisných &o = 9,81 (m s-•).
Keplerovy zákony Co bude trajektorii letu, kdy! udělím!: raketě v uftitfi výšce h nad povr-c:hem zemským určitou rychlost v0 v te«i6m směru l Odpověď na tuto orizku dávalf tfl Keplerovy úkony. Nimecký hvě:r:dilf Jan Kepler
.
;
-
I
../
k= lfH10fkm 1 •·'J(proZeml).
Tyto tři úkony posca~u)ldm zpt'isobem charakterizují trajektorii, obilnou dobu I rychlost drullce. Kdy! srovnotme Newtonovy a Keplerovy zákony, mOfeme dosta.tečně určit vfechny charakteristiky pohybu rakety. Ve všech p11padech ' (pokud nepOsobl vnějll sila, tJ. tah motoru nebo aerodynamický odpor)
kem ve stfedu Země (obr. 3). Jakmile se dostane raketa do hustých vrstev ovzdušl (100 km nad povrchem Země), učne se třenrm o vzduch ohřfvat na vysokou teplotu a pokud nebude konstruo· vina tak, aby vydrfela vysoké teploty, shofi. Budeme·ll rychlost v0 zvyšovat, budou se ohniska F1 a F1 k sobě bllfit, af splynou. Trajektorií bude krufnice o poloměru (R 0 +h) (obr.
nazývá d r u h á kosmická a vyp~r . tá se z jednoduchého ntahu
v,- "*
~l- t,414.
v,
Za teoretického předpokladu h = O je v,= 11187 m/s (pfibllfně 11, 2 km/s). Prl vyšškh rychlostech nef je v1 se měn! parabolická tra· jektorie v hyperbolickou, při dosafenl tzv. tf e t r kosmické rych· losti (v 1 = 16. 7 km /s) opouští raketa Slunečnl soustavu.
~). Potřebnou
..
z rovnosti
rychlost vypočteme sily O,
odstl'edlvě
O-m~.f.h •rihy
0
m
Rov~h -
mlh
G-mlh :O - G
v' - vlh (f\,+h)
f---+--f--'
Rychlosti V1 "káme pr vn r kosmická a pro h = O je 7912 m/s. S rostoucl výškou se v 1 zmenšuje. protofe gh klesá rychleji, nef roste výška:
.
vftka h km 100 400 1000 5000
l t. ko•mkki
1
rychlo•~
7ftl 17f1 705
nu St14
Kdyf udělfme ra~etě rychlost většf, nei je prvnf kosmická, bude trajektorii opět ellpsa (obr. S). Rychlost v apogeu bude klesat podle 2. Keplerova zákona. aby byla splněna rovnost Vo {R 0 +h) = Va
Z těchto pro nás poměrně Jedno~ duchých zákonO mechaniky vyplývá, ie nejdllleiltějšlm faktorem pro charakter trajektorie rakety Je po-čát~nf rychlost v0 (rychlost na konci aktfvnfho úseku). Od tohoto oka· milku fe trajektorie letu křivkou volného pádu, to znamená, fe pOjde-11 o raketu s lidskou osádkou, bude se osádka stále cltlt jako ve výtahu, který sjifdi dolO (padi) se sdlým zrychlením g - nastane beztilný stav. let na jiné planety je mofný pouze rychlosti vědl, nef je druhá kosmická, raketa se musl nejdřlv vymanit :i vlivu Země. Pfi letu na vnějšl planety (Mars, Jupiter, Saturn atd.) se rychlost musf jeftě dile zvětšit, pl'i letech na vnitfof planety (Merkur, Venuše) se musl raketa v dostatečné vzdálenosti od Země ubrzdit, aby přešla na drihu o men· šim poloměru.
(Ro+H). Dosud jsme všechny rychlosti uvalovati bez vlivu otáčeni Země. Kdyf se vypustf raketa ve smyslu otáčeni Země, bude jej[ počáteční rychlost zvětšena o obvodovou rychlost otáčenr Země v místě vypuštěni (na rovni ku Je to 465 m/s.) Při vypuštěni proti smyslu od.čenl bude absol utni rychlost rakety men· li.
NA KONCI SVITA l'oda:emnl polcl•d ronihl#
Dobu obihu drulice vypolt•m• po• dle Jednoduch•ho 'f'llhhu: l Tt (1!: 0 +h) ln:(R 0 +h)- V0 .T T- - - - -
•o
U ellptlclc• tr-ajektorle motem• dotadlt
lft0 +h+H z• (R 0 +h) vfru: - -1 ch1bou).
(• menll
Kosmické rakety
jde o volný pád pOsobenfm ných a gravltačnfch sil. Druflce
setrvač·
Země
Kdyf uděllme raketě ve výšce h nad povrchem Země tangencJálnl (rovnobHnou s povrchem Země) rnhlost Vo (na konci aktivnfho ÚSe-ku, tj. po dohofenl paliva raketové. ho motoru), bude trajektorií (kflv· kou volného pádu) elipsa s ohnis·
Kdybychom zvětšovali rychlost rakety v0 , pak by se rychlost v1 zmenšovala postupně k nule. Za teoretického předpokladu Va - O se eliptická trajektorie změnf v pa· rabolu, ovšem takovou, v jeJlmf ohnisku op~ leil Země (obr. 6), raketa se vymanl :z. vlivu Země, :z. dru:!ice se stává kosmická raketa (kosmická. lod), dru:!ice Slunce. Rychlost, která je potřebná k pfe· chodu na parabolickou dráhu, se VTH
195
NOVÁ TECHNOLOGIE ve
svěrovem
11sku
PRVNf GEOTERMICKÁ ELEKTRÁRNA V SSSR
prQb~bu
prvních
let provozu1 tcrmilnfch vod je mot.no vyulft j1ko zdroj\\ chemických 1urovin jódu, siry,
kyseliny uhličitt, duslku, čpavku • da!Jlch. Uvažuje ac i o vyut.itl tcrmilnJcb vod pro tcp1'rcnskt hospod4latvf. Pro dsobov6nl m~sta 1 200 000 oby•atcli teplem potcačl
tři vrty s teplotou vody 100 •c a s kapacitou 1 tisfc až 2 ti1Jcc m• za den. Se stavbou dalšfch geotermických clcktrArcn ac počlti v Tbilisi, Machačkale, Tobolsku, Taškcntl a dalšlcb mhtcch SSSR.
Ekonomlh•bJ• 1H•1• l!1-. 43. •tr. 40 PSACf STROJ
S DBSBTI KlÁVESAMI • Pro •11.rbtaJld tempo a drotaost bnc.IU.„fch pncl m' bft dobrfm pomocnlltem rt0"1 •r•tlm p.adho ttroJ•, prsa&Jfcl poas. • duetl kl,w ... •amJ. Jeho au10Hm Je brhskf vldec dr. R.
Conrad~
KUwe111.lc.• m' de:ut twarovantc.h JednotUri pl•m.-n• abecedy H
klbH~
=l'1':1:!-:'~:~;:,~uK~::::.-:':J~~-::.
.oul!„nl • pfan1bhm ud6ri l!úJlce, Zkulabnl provoz• touto k.l'vesnlcl,
••4'
lueri poufh 1 pro stroJnl pro•nmorialt uUuJ,teu 15 bod.Jamobl
:;~!t;:: :.0 6t':O:~!!ú':j n! ~ 1
a.fm. .,_adm urojl. New Sclc.ntht,
~b.
30-11 ttr. 668
MINIATURNl ZAtllZENf PRO SYNT11ZU uosira RECI Sovluk9 vldcc V. I. Kulja navrhl nový prototyp gencdtoru pro 1ynthu umMé lidské fcči. Do tclefonniho vedení yYJil' miste složitých hlbek a tzv. fooémč jen jejich určit~ typick~ parametry. Frckvcnčnf pbmo lidské řeč.i se dm proniltav~ zútf a jednJm telefonnJm kantlem se pak dA pfcoilct dvacet i vtec tclcfonnfcb hovoru. Nový typ gcncdtoru je sestaven z velmi jednoduchých elektrických obvodů, obsabu;idcb pouze odpory a kondeodtory. Hldu.ronjiu, Ma. 7, ttr. 03
196
VTH
Í HOSPODÁRNOST
VYŠ
Bude postavena v ódoU fcky Pautctky na Kamčatce. Pracovníci Laboratofc vulkanologie Akademie vfd SSSR navrhli toto mJ110 po nlkoliblcttm prOzkumu geotcrm1ckt činnosti Kamčatky. Podle údaj6 ústavu 11 Tcp1oclcktroprojckt" jsou n•kJady na 1 kWh u gcotcrntlckt clcktdrny asi 3x mcnšf oproti mliklad6m na 1 kWh vyrobenou v tcpclnt dcktrirnl. Pro reaUzaci projektu novtbo typu clcktr•rny mluvl jcšt~ dalJi d6vody: invcsličnJ niklady se uhrazuji ut v
ZVÝŠEN( PRODUKTIVITY
I kdrlJ•m• co do '1robr oceli na JHnoho obyvatel• prvnlm sůu,m na n&tl, nemófeme bft • hutni wfrobou ac.ela tpokoJenl, Vidina núlch hutnlch ůvodó mA •k• •lavnou tndlcl, awla.k vfrobnl proc.e• Je z.uuralf. '1roba i• pr'ac.ni a nlkladni, f'ferulowanf t•chnolo1lckf po1t\lp neumolftule uwl1t takovou automatlaad, ktari br roahoduHclm a.p01obam aytllla produktivitu pric.e • odttninlla & hud nimahu a hmHlnl "Hni Yfrobr. Hul nel:u.tbnlaJU a n•l· atritowllll úHkr hutnlho prowoau patfl lltl oull.
„NEMOCI" ODL~VÁNI DO KOKIL Tekuú ocel z martlnsk' pe<e nebo z konvertoru se lid pinvl vypould do litinových forem - nv. kokll. Po dvou al tfech hodlnich kov ztuhne, smrftl se, a Jerib tHkou kokilu st4hne. Tak vznikne ln&ot: tomu je tl'eba pfed dlcovinlm oďl'lz.nout „hlavu", protofe obsahuje nejvlce ne~lstot a i.eJm•na u:v. lunkr (staienlna vznikli smrifovinlm oceli). Tlm se nrid at 25 % kovu, který se musf vritlt i.novu k pfeu.venl. Ingoty vUf od 500 ke al do 150 tun! jejich struktun nenf stejnorocU. U pomirnl chladných stin koklly tuhne ocel nejrychleji a tvoll proto jemn' krystaly • kter• se smilrem dovnltP zvl:tlují. Kvalita kovu tedy nenl nejlepší, proces je z.dlouhavý a spolu s odpadem pff vilcovinf se nric1 al )6 % kovu. Tyto nedo11Atky odpadaJI pfl plynulém neboli kontlnuilnlm llt( oceU. Jeho výhod se ul bllnl vyulív' v neJmodernljlfch hutnfch komblnitech v SSSR, USA, NSR, ve Francii apod. U n:b se provoznl zkoull v lelezirnich v Podbrei.ovf n;a Slovensku. POSTUP Pih PLYNULtM LITI Zikladem plynul'ho lltl je speclilnf kokila be:t dna. nu:ývani krysta· llzitor. V nim ocel tuhne, na jeho povrchu se vytvoff tvrdi kQra a uvnitP f.havý blok oceli v podobi nekonečn~ho hranolu klesi vlastni vahou dolG. Jeho pohyb f(dl soustava tafných vilcú. jidro oc:elov•ho bloku le vlak súle )eftE lhav,, a proto blok prochbl vodnl sprchou. Podle velikosti stroje, asi po 1 O af 20 metrech, je uf blok ntleiltl ochlnen a. soustava pohyblivých hol'íkO Jej podle potfeby fefe na urlen6 d"ky, vhodn6 pro vilcovinl. Blok ocel! mi hladký povrch, struktun materltlu po d61ce Je stejnorodi, nennlka]í sufenlny ani vle· 1 -1 lljak• shluky nečistot. Za polovlčnl 2 dobu se na u.ffzenf, kter6 uu]fmt jen malou plochu, vyrob( stejný
jJ,v
1::i'r.
kv!~uln:;~~ 0ko li~~~r kl~~ menll, takte k pl'etavenl se vn.cf jen asi S % ocell. Postup Je plynulý a. lze jeJ v pln6 mlre a.utoma.tl:r.ovat.
Jj
8 ,,-
16
ZAlllZENI PRO PLYNULt LITI OCELI
Stroj pro plynul4 lltl Je 20 af
A
:!:.1tu•n1.1 pl1nul„hn lo!• •>
r". J j.,.,,l„lolJlhH 4 „oij 1< • " · ' ' ' r. ~ f ,, tnr v.11c.,., 6
„ I
'""'''arnno ""'·'"'· 7 "'"'""''"''"'• UJ.l•l'ru. li '"'""'"'f•I<„ pr1wudY P••d1nu. 9 „„1""''""'1<'" '"'aul„1u. l I m'"rocl
„1„•.
„
A
'"'"''"Jl
mezi pomalu se
otičejfd
chlazené válce, které by jí daly
:~t~~~~! s~věa;~vr~~1!:d~~l~š: ~~Av:a:e1~Ý~~~:i7r;~~ zkoulet plynulé lid oceli do krystallútoru. V roce 19SS bylo v sovhském dvodě „Rudé Sormovo" spuldno prvé velké t.afizenl pro plynulé liti ocel!. n1 plynulém Utl pracuje 800 mechanismú, pohon obstarává 49 elektromotorú ovlidaných z dvanácti operalnfch stanovišť . Pokus byl úspěšný. V Doněckém hutnlm komblnitu spustiti uf nejvýkonnějšf automatizované uMzení pro plynulé Utl oceli na světě: u hodinu odleje af 140 tun oceli. Tenkostěnné krystallútory jsou vysoké 1, S m a lije se do nich ze 1-40tunové pánve. Krystalltátory pro liti desek nazvaných bramy maff prO i'ez 200 x 800 mm . Licl rychlost je a.sl 0, 5 m za minutu. Prozatlm Je z.vládnuto jen plynulé liti některých oceli, zkoumá se moinost lit! oceli s obsahem uhlfku 0, 2-0, 3 % a oceH legovaných.
B
PERSPEKTIVY PLYNUL~HO LITI
Inf . JAN TŮMA
Plvnulé lifi 4'0 metrů vysoký a ůroveň podlahy. Na
zpravidla se za.poušt i zčisti pod jeho horn f pracovnl plošině se p1'isuvuje Ilci pinev nad tzv. mezipánev s výlevkou . Výlevka zhotovená ze zirkonu se uzavfrá zátkovou tyčí, ovlidanou dilkově servomotorem. Krystalllátor Je z m ěd i, jeho stěny jsou duté ; jimi obíhá znač ně mnoistv i chladi cí vody. Krystalizátor kmitá nohoru a dolll . Krom ě chlaz:en l se krystalizátor uvn lti' neustále male rozsti'lkován lm parafinu po vnltfnfch st!nách , kde pfl jde do styku s tekutým kovem. T lm, fe na začátku práce tafné válce změní smysl otáče ni (reverzujr), zasunou spodem do krystali·
útoru uv. útku. Pak se otev1'e výlevka a shora do krystallzátoru pi'ité ki ocel o teplotě přes 1600 Kdyf se xa několik minut vytvoi'f kůra do potfebné hloubky. obliti se chod v"cO taf.né stolice a dtka sjlldl dolO. Za tou uf postupuje čistečně ztuhlý blok oceli . Pfed ta!nýml válel je baterie vodiclch vílcú. Shora se mezitlm do krystallútoru napoultf nová ocel. Společný regulačnl obvod brzo pflzpOsobf pfltok oceli, Intenzitu chlazeni krystallútoru I rychlost tafných válcú. Dr uhotné chlazeni vychizejlcfho bloku oceli obstarává automaticky regulovaná vodn l sprcha. K fez:ínf blokll oceli Je pouflto „létajlcfch" autogennkh hoH.kO. Pfi fezu se hofák posouvi spolu s blokem oceli, dokud nedokonči fez. Zvliltnf dopravnlk pak dopravuje ingot z jimy na válečkovou trať, odkud putuje k mezlohfevu a na vilcovaci trať. Tam se proměnl ve vývalek: kolejnici, nosnlk, pruty apod. 1 C.
STARÁ MYŠLENKA V NOV~M ROUŠE Myšlenka plynulého litl oceli se zrodila uf pi'ed sto lety v hlav ě vyn lkajfdho huťafe Henry Bessemera (vynálezce konvertoru). Bessemer chtě l lit ocel z: pánve
Zaflz.enl pro plynulé lltl spolyki takové mnofstvl oceli , že dosavadnl pece Jej nestač! plynule zásobovat oceli. Proto se v nových sovětských hutnfch kombinátech projektuji martinské pece o objemu al 1000 m1 a kyslikové konvertory o obsahu al 400 m1 • Teprve poiom bude licl zai'izenl Ht doopravdy plynule, bez. jakýchkoliv pl'estávek. Pokrok ve vilcovinl kovů však umotňufe uplatnit myšlenku spojení liclho a válcovacího procesu v jediný automatizovaný , kontinuálně probfhaJfcf pochod . Nekonečný blok oceli, chlazený jen uk, aby m ě l teplotu potfebnou k válcová.ni, by z liclho stroje ,,vtékal" pffmo do kontlnuálni vilcovacf trati. Doposud je pfekážkou pfítlš nlzký výkon llcfho zai'lzenf. Časový výkon jednoho krystaliz.átoru je asi 50 tun kovu za ho· dinu , kdefto výkon spoj ité válcovacl sochorové tratě je af 7 50 tun fhod. To znamená, fe by bylo zapoti'ebl zvýšit výkon krystalizátoru nejméni patnictkri.t , aby trať mohla být plynule zásobovina. Významným krokem k tomu je ui'fzenf se skloněným krystaliútorem , sestrojené sovětským infenýrem Goldobinem . Pouliti chla· zených dopravníků , pohybujlcich se s pásem kovu, dovoluje zvýšit Ilci výkon 5-6 násobně . Jinou mofnostl jsou licí stroje, jejlchf krystallzitory budou mlt uf takový tvarový průfez, který dá bloku ocell tvar jako současné vilcovacl stolice. Je motné, fe se poda1í postavit strof , který by plynule lil roury, desky nebo skfiňové profily. Plynulé lltf a plynulé vilcovánf kovó otevi'rajf
dvefe pf'o úllnnou automatizaci hutniho pf'ocesu. Urychli jist' I výzkum cesty, jak plynule redukovat
J.elez.o z. rud - a to je jeden z. nejvftlfch úkolt. našeho století.
c
~
Srov~
oceli ( nulfm lati I byt
9
•::>
":;...
o
o
PLYNULÉ LITI OCELI Srovninl vjrobnlch W6 a z:trit ko't'u pl'I automatm>vaMm plynulfm lltl oceli (
DVOJITt ZAAIZENI PRO PLYNULt L
JeN.b 1 llcl p4nvl ( t) iutavl nad vtokem do metlpinvt 1). Ocel tuhne v krystalidtoru (l), ztuhlí blok •r•edou •odlcl •Ilce (4) do talnfch •álcQ (S). Pli dlcovinl I• kov chlai.en vodnl sprchou. Posu't'n6 h y (6) Pelou l bloku h11oty, které manlpulitor (7) tkllpl na llinkovj do,ravnfki ten Je vynlll z Ji.my na dleUcovou traf.
91°/0-CELKEM4 HODINY
64 %-CELKEH9 HODIN
ál
~
K~
!
spoPtu
~
~ ~
...,
<
.o _ A_ N_ „L_ A _ Z _ A_ R_ E_s_ c_ u
I.
nich.
Ani velký stadión v lufnlk:ích. roúli'ený na témU dvofnisobný počet m1st, nestal:ll všem djem.cOm
g ~ ";~~;~vs~~llc~~~up;l~~~v~~ a:~~t~~ • ""
z Moskvy, ze Sovltského svuu a z celého svéu. chtf:ll na vlastní oči
:.'!~ vidět
utkiní nejlcpšlch atletO a soubo1 mezi neJlepltml světa - Panovem a Wllllam-
obz.vliltě
vytrvalci
g sonem Ui od rina
přistivila na moskevském letišti nadzvuková letadla s ce.stuJkimi ze všech svčudllů. ~ Oruiice světové televiznf soustavy Z pfenilely úbtry u sudiónu, na 1 který se sounfedoval :r:íjem světa.
g
~
...
Š =. •
::I
5S
l. Nanoup1ll tivodnlci k bf:hu na 10-000 metrů. k bihu, který sesul slavný. dí se dokonce i'fci historický.
ovlem z
důvodtl,
které
návštěvnici
a televlzni diváci ani netuš!ll. Hlasatel pfeletl Jm,na dvodnlkú.
Mnohý přitom přeslec.hl, kdyf hlasatel 01n;1imoval „Ml""o .iutlf po bHi Tokov. Sovětský svn." ~ Vytrvale! se '°'dl na starto'olnl f!ře, z.bývi uf Jen nEkollk okamflků do '" startu. Telev11nl lo.mery sledujf po. stavy dvodnlkO a na ch-,,/11 se zasuvuji i na poslednim Uhstnlku, běfi N cím mimo soutU. Kamery sl ho .c: mUi chladni od hlavy k patě, jako
,.. 0
~
~~k:~~Ý. ·~~~d~~ ~:::!y. hs'e::::~
by natým trupem a Uzkým hrudnlkem, přihJ nevyhUfi. ~ Jen "elikě brýle se silnou fernou obrubou upoudnti pozornost. „Na mlsta - ke startu pfipravit - - pozor .. " Vjst„el start•ra ukonluje napjat' ticho. Sutlslce dlv,k!l volají, kfllJ a plskajl. hlasy se sltivajl ve -,,n.vu, kter• by I oceán mohl rivldě1;. ;? A Panov, t&ně sledovin Amerllanem. bHí uf třctl kolo ntlmco Tokov konll teprve kolo prvnf. Jen N málokterý z dldků mu vůbec v~nuje pozornost Nihle vyrazil s ohromu· 'a 1lcl rychlostí. Zakr,tko dostihuje • Wllllamsona, předblhá I Panovi a •
:I na sportovce zro'olna
~
5 !l <1t.
~ v
;:r 5 ~ N
~iii
r:.~~:, l~~~~~~~menl.
ide Kdo je ten Ub.sný bHed Jak to, fe o něm jdtě nikdy neslyšeli I A celý rudlón vsůvi a bouři a povzbuzuje: „To-kov •.. To-kov To-kov .. :• A ten bHí. jako by se ani země nedotýkal. Ti, kdo ma/1 s sebou n;t, tribuně přenos ně trantistorově televlt.ory, sleduji deQ.llnl dběry kamery. Tokovova tvU- Je klldn6, usmivavi, Jako by byl ~~::c~ .na Gorkého tfldi na proPanovi a Wllliamsona nechivá daleko u sebou. Vede o dvi kola, o tři kola, do elfe zbýv.t ul jen dvě
200
VTM
sti metrů, sto, sedmdesát, padesát, t11cet ...• Finil, ůhsný f'lnlf, úvěr, jaký nevldili ani pamitnlcl fam6tnlho Emlla Zátopka! A Tokov pro. bihi dlovou rovinku a mld v lit· Nadlení nep1esdvá, naopak stile zesiluje a dav sl skoro ani nevllmi, ie utím dob6hl tak4i Pa.nov v lue, znamenaJíclm p1ekon6nl dosavadního světov4iho rekordu. „Ta.kov! To-kov! To-kov!" skandufe sud16n. Neoficií.lnl vlth zmizel ale tak nenipadni, jako se předtlm objevil. Na stupni vltbG stoupall oflclilnl vltbov,, Na nefvyHI Panev, vedle nno Wllllamson. Tokov. Tokov. Tokov , .. O nikom Jiném se druhý den nehovo1ilo. Vlthstvf Panova odbyly noviny ně kolika ttdky, spousty tlskal'skě lem I pidly ale na to, aby byl dopodrobna popsán nevfdanj sportovnl vjkon Tokova. Novlnf PI x cel,ho svita se shiněli po Tokovovl, ile kde Jen Jel Nebo kde Je aspoň Jeho trenér, ten tÍouftlk, který vypadal, jako by Je!ti nikdy pPedtím nebyl na 1tletlck' dráze. Po fí.dn•m t. nich nenašll ani stopy, ať pátrali sebevlc. 4.
Pavel Žurgln, ml;1idý novlnáf, který byl svědkem :úvodu. se dal tak' do hledinl úhadného lamplóna. Plynuly dny i výsledek - lidný. Af kdyf se Pavel jednou dlval na barevny pPenos te světov,ho mlstrovstvf vtpiralll v San Francisku, uslechl hlasuele: „A nynf. mimo soutU . ." - Pavlovi se rozbulllo srdce - „.. na.stoupl Tokov, So· vitský svn!" Chvilka ticha a potom bouře. urag'n potlesku - na obrat.ovce se objevuje ltlhli ·postava Tokov1. Shýbá se. zdvlhi linku. „Úbsn6!" volá do mikrofonu hla.satel. „Neuvifiteln" Osm set dvicet pět kilogramů!" Diviti vysk1kuJI ze sed1del a hrnou se k Tokovovl. Marni. Tokov mezltlm zmizel ,
Po skvilém ůspichu v bf:hu na 1 O km a. v soutěfl npiračů pllekonal Tokov datli rekordy - ve skoku do výtky I do dálky, v disku, oldpu, plovint. Lidé sl ul z.vyk11f na to, le „Kril sportu", J1k nf:kdy naz.jvall Tokova, pfekonivi I nejodvU· nijll pfedpovědl. Jen Jedno bylo podivn': lid nf sportovnl federaci Jeltl nebyli pfedlofena ti.dost o uznáni Jeho rekordll. Opr1vdu z.vliltnf proč uková •.• skromnosti Žurgln horllvi shromaldoval všechno. co bylo ve spojeni s Toko-. vem. Opatl"il sl I televlz.nf tibiry Tokovovýdl vjkonO a prosedil nad nimi dny a noci. Došel k ůvlru, fe Tokov nemi vlastni, pOvodnl sportovní styl. V kaldé dlsclpllni af do nejmenlkh podrobnosti ni.koho napodobuje. Tak napflkl1d ůbiry ie skoku do výšky doknuJI, f.e pohyby nohou u Tokova odpovldiJI pl'esni tomu. jak skikal phd několika 16ty nejlepší skokan. nyn~jlf ústfednl trenir Brodin. jeho l:linek, doprovhený mnoha fotografiemi, vzbudit úplnou senzaci a byl blóhem několika dni pfelofen snad do dech jnykll. Nikdo nemohl poprlt, fe Tokov skutelně. nemi vlastnf styl, m' ale neobyčeJnou silu svalil a fy1kkou odolnost. 2.uraln o nim napsal: „Rozumt se samo sebou, le fsem se obrátil na vlechny sportovce, kter4i Toko\' ,kopfruje' A všichni prohlúili, le Tokova neznajl, a af do onoho památného
1
bEh~~:c~ O~~oo :!~f$\ ~e•~:::;~ nEkollk Hdkll. kter' Jim předa.la sovět.ská tlskovi kinceláf: ~ETL
s.
JSEM S VELKÝM ZÁJMEM <'.LÁNEK SOUDRUHA PAVLA ŽUP.GINA. DOŠEL K ZÁV~RŮM. KTER~ JSOU MOŽNÁ SPRÁVN~ A CELKEM S NIMI SOUHLASIM - S. E. TOKOV
Tokov ovlem zmize!, jako by byl uhalen v koutelný plilť tajemstvf, kt•rý svln' Jen na chvlll pl'i sportovnlch utkinlch.
Kdyl jednou ráno n tkh vz.ru· Jených dnú odchbel Pavel z domu,
6.
!::> O
~
J:
-'
i
ii
j
~ ie:::;
~
'f •
:i :Í o;
:c
i
5'
~
nsle
„Vlte, soudruhu 2:urgine, proě jsem vis pozval l PotfeboV311 by· chom dnes vaši pomoci, abychom mohll uchránit vaši sousedku." „Jak to - z a c h r i n I t l Je to s ni tak špatn.r" „2:1vot jsme JI uchránili, ale musíme obnovit Jejl fyzické schop· nostl, ochrnuté svalstvo. A vy byste nám mohl pomoci." „Jde o transfúzi krvel" Lékaf se usmál: „Ano, transfúzi. Jenfe ne krve, ale bloelektrických tokO." Pavel souhlasil. Pfevul! ho I s An· nou lvanovnou do úsuvu, z.abývajf· clho se praktickým vyufidm bioelektrických tokG, uloftli na IGlko, na pravou ruku a nohu mu dali pis z plastické hmoty. spojený několik.a dráty s jakýmsi záznamovým uff. zenfm. Lékaf mu dával pokyny; kdy! cvlfení skončilo, odešli ke stafeně. Lékaf ji pfipevnll pis na ruku, spo· jený vodiči s elektronickým pflstro· jem. Kdy! byly nafhaveny Jeho elektronky a spultěn záznam, obje· vily se na oscllloskopu pohybujfcf se kflvky a Pavel s ódivem pozoroval, fe nemocná nčlni pohybovat ochr· nutou pravou rukou a nohou.
7. Kdyf Pavel pfifel večer domO, potkal u výtahu dlvku v elegantntm kostýmu 1 kufffkem v ruce. Snadno se domyslel, kdo to asi je. „Dobrý večer. Nemýlfm·ll se, Jste dcera Anny lvanovny." „Ano. Ale ..• " „To jsem byl ji, kdo vám dnes dopoledne poslal jejfm Jménem telegram. Jsem Pavel Žurgln." „lrlna Kostinko. Ale co se vlutni stalol" ptala se dívka, kteri dobfe nerozuměla telegramu. Pavel JI v rychlosti vyprávěl, co se seblhlo. „L6kall ml ujlnlll, fe ji uf nehrozf nebezpelt, a ted se sndf obnovit jf schopnost pohybu. Je to moderní, nová metoda. Nějaké blo-elektrlcU proudy čl toky •.. Ale pojedeme radljl do ústavu. Snad udElajf výjimku a pusd vis tam hned, kdy! jno plljela z ukov6 dilky."
Pavel fl uvezl do ústavu. lledltel opravdu povolil nivštEvu a dokonce se mohla ubytovat v fednom z pokoJikO. které mill pro tento účel v ne· mocnicl. Mohla tak být celý den u matky. Pavel pfichbel dále denni na nivštivu a rychle se s lrlnou spH.te· Ill. Procházfvali se velkým parkem kolem ústavu a fivi se bavili. Pavel ji podrobně seznimil I se svými poznatky a dohady o Tokovovl, o kterého projevila lrina velký úlem. 8. Fanouškové z celého světa s na· očekávali f'lnále mlstrovstvr kopané v llfmi mezi mulstvy So· vltského svazu a Brazllle. Problraly se podrobně vyhlldky obou soupel'O a často se pf-itom objevila I otbka. nastoupl-11 v sovětském mufstvu také nepf-ekonatelný „Kril sportu" Tokov, a hodf·ll se lépe u stl'edn/ho úto4?nfka, nebo do obrany, nebo Jako brankiř. Pro4? by se tak všestranný sportovec neměl uplatnit i v kopané? Také Pavel Žurgin, který odlet.i! do llfma a sůl nedaleko sovětské branky, čekal af do poslednf chvlle, fe se obJevi známý hubený blol'ldák s velikými brýlemi. Nadarmo ... Sovětská jedenáctka musela velmi tělce bojovat o nerozhodný vý· sledek. Tbně nato jel Tokov ale s velkým úspěchem pfl mlstrovstvt v cyklistice. SoutHI šachlstO, ve stfelbě a motocrossu se nezúWtnll, bifel ale maratón a byl nejlepšf ve vrhu koul/. Zase mimo soutěl. A potom - nečekaná senzace. V utkinl s Mal'iukovem, mistrem světa v boxu, byl Tokov porafen. Prvnr porifka ... Kratll:ké utkání začalo velmi dramaticky. Maňukov Inkasovat od mnohem lehčiho Tokova strašný úder a šel po nim na devět vtefin na zem. Podafilo se mu ale vzchopit se pfed odpočitánlm a po chvlli dlrektem na bradu zviti:r.il nad Tokovem k. o. Pavel 2:urgln uvefejnll nový člinek: ,,Je Tokov všfttranným sportovcem!" Uváděl v něm, fe Tokov mi na svou postavu docela mimo· lidnou silu svalO, je neobyčejně obratný a mrftný, ale těchto vlast~ nostf dovede vyufft jen tam, kde pokral.uje bez pferušenl od začátku al do konce. Jsou ale sportovnl od· větvf, ve kterých s (I a a o b r a t· n o st nestač!. Hrá~ kopané musf znát taU dobl'e pra· vldla, mít pfehled, rychle rdgovat na měnfci se situaci, musf myslet. Tyto vlastnosti Tokov z1ejmě nemá, a proto se nezůbstnll ani utkáni v kopané ani šachových mlstrov· stvr. A v ringu, kde je potfeba být stále ve stfehu pfed sou pefem, byl Tokov porafen. Úspěchy měl v těch odvkvlch, kde pětím
se rlvodi
lndlvlduilně,
kde se ne- ""
~;~~~eěp;;~o č~~:~k.p:r~~;e; t~r~=~
§
ale pOsobl někdy dojmem, fe si "' po4?1nl jako nějaký robot, i'lzený silou, kterou slepě poslouchá. ... Čl •.n~ek vzbudll opět velkou po-- Q zorn"... ~· ale Tokov k němu tento-- ~ krát nezaujal stanovisko.
§
z
V Klubu novinifll se Pavel sešel se svým Sf>O:lulikem z fakulty, Alexandrem Šamadze. Od doby studil se neviděli a měli sl proto co povfdat. „Stejně jsem tě chtěl ráno zavolat," povfdá šamadze. „Cetl jsem tvé l.lánky a vtm. jak se zajlmil
~e~~~~v:~ ;~~~1 1::~;~::~;~ ~~: k~em."
„Co'" „Se čtyl'nohým.
"~ X
9.
No,
"" ~
o
.... ::i
g
g ~
~
zkritka, ~
s koněm." A vyprivR jak dostali do redakce někollk dopisů. Mladr čtenlfi, ktei'I uf pol'idně ani koně neznali, chtěli o nich čist nijaký l:lánek a Šamadz.e byl proto pověřen. aby napsal re-portil o chovu koni. Jel do hfebčince nedaleko Tbilisi a viděl tam hodně z.ajimavého. „Krátce pfede mnou tam přijel I pracovnlk jakéhosi výzkumného ústavu x Moskvy. Vybral si koně, který pfl nedávných
Z
i
:>
,...
< ~
~
• "" ~ •.
0 ~
~~~tl~I~~ :~oj,~ ~t:1a~~e!"~jv~'. 2 a pak poli.dal vedouclho
hfebčince,
O
aby uspoi'idali znovu dostihy. Sim ~ na n~ pfivedl tu herku, kter41 p'fi· pevnll nico na nohu, ke startu. ~
~~~k~Ý~t~"!~r~'\:~s~1f)a~i~~ ~
ni. magnetofon. Slyšet nebylo vGbec "" nic, ale kúň vyrazil kupi'edu Jako ~ raketa a v clil byt prvnf, daleko pred g_ ostatnlmi. (Pokralavónl p11ftl)
PŘIPBAYKA budoucích
Pf.I 1rilenf rowtolcu ve vodl roapu•tn6 olovnat' 1011 Jo• d idem druelnjm vanik• ve vodl Z• 1tudena nero11;pu1tný jodid olovnnf (PbJ 1). PrObih "eakce v1Jadfuje rovnic::e;
>. +
objevitelů
V mln.,.i.m ll1leJ.1 rne •• seznimili se úkl•dy prep•• race c:hemlckfch litek. Podle nAvodO isme pfipr•vlli "• 1d labo„atofl nlkter6 chemlkille, ktuýc:h spolelnl 1 chemlkllieml snadno do1tupnfml pou.lljeme dnes pro nale pokusy.
Pokusy by nesplnily v pln~ ml1e své poslán(, kdyby· c.hom v nich neviděli nlc jiného nei pouhou ribavu. Ka!dý pokus děH.me pJ'edevllm proto, abychom sl
prakticky ověflll teor"etlcké poznatky. Proto Je nutné vfdy porozumět chemizmu kafdého pokusu, umět si vysvětlit děle,
které pf!
něm
problhaji.
POKUS Č. 1 S: V tfecf mlsce ro:ret?eme dokonale 1 3 g kysllčnlku mědnat,ho (CuO) • 2 g d1evěn~ho uhli a srn& vneseme do porcelinového keHmku. Obsah z:ahrfv~me horkým nesvltivým plamenem Bunsenova kahanu af do ro:r:fhavenf. Kdyf směs :zaěne Iloutnout, odstavlme kahan a kelimek nechime zchladnouL Potom obsah vysypeme do t1ed mlsky a rozetfeme na jemný prilek. který vsypeme do skleněného válce. Pak jej protfepáme s vodou, af se. v ni zatnou nnilet lehfl l:istice uhli. U dna se usazuje těill měd. Tuto operaci opakujeme tak dlouho, dokud neodstranlme nezreagovaný podll uhlí. U dna skleněného válce tOstane usazena kovová měd.
Pfl .,.,„.,.lclorint chemlck,ho ptoc•tu, kt•rf problh:l pfl popun'm pokutu, zjjlfuJ•me, l• H l•dnt o redukci ky•ll~· niku mldnat4ho uhllkem -. v11nlku kovov4 mldi:
<(
z -
~ ~ ~
l cuo+C-= l cu +co , Podobni problha)I reduklnr prou•1 1 ve ..,.11c'.m mlP!dcu pll prOm1•lovil vfrobl technlck1 dllldltfch kovó (n.pf. p1i vjrobl lele11;a •• V)'1ok' peci) , Pi"l prClmy•lov6 vfrobl kov4 H dak napouflri d„vln,ho uhll, nfbrl met:alurclck,ho kok1u, Jehot podnatu opit tvoPI uhllk.
:i ~~~~! x~·u;:~,:f~~~~~:z:~kd~~s~n~ ~~"!,;:~:;é~~ 1
~ (Pb(N0 1) 1), v druhé zkumavce vodný roztok jodidu a. dra.selného (KJ). P11dáváme-li nyni k rot.toku dusičnanu
%
S: f:
A.
olovnat4:ho rouok Jodidu draselného, poxorujeme vznik Ilutých krystalň. Zahfátlm krystaly mlzl (rozpustl se), ale po ochlnenl roztoku se opět vylou~J v podob~ krásných xlatoflutých drobných krystalkú. Této látce 11kíme „zlatý délť". Běda vbk, pfidáme·ll ke zlatému dešti nadbytek roztoku Jodidu draselného. V okamfiku zmizí a Jlf se znovu ne.,.yloučl.
Pb(N0 0 1 KJ - PbJa + 2 KN0 1 P1i reakci vanllclf jodid olov'rlarf je - podobnf. Jako mnoho jln;ch chemických lttek - d okonale roz.puttnf ve vodl z• tepla, anlf by 1111 mfnlla Je ho chemick:l podtUt:a. Jodid olov· nacf Ha le roapouftf I v Jodidu dra.c•ln4'm. Nyn l vlak jit nefde o ryalkilnl dli, nfbrl o chemickou reakci, pPI nit v11;nlki litk• no"'i - ve vodl dokonal• ro11pw:tni lcomplunl •loul•· nlna (proto poaorujeme c-rva" roapuftlnl iodldu olovna• t'ho), Chemickou ami!n\.I Jodidu olo•n•t•ho vyJadruJe rovnice i PbJ,_
+1
KJ - K 1 f'bJ,
::=.~~:~!::~c!:pc:;:t::;;~:~:;u:~~'::.:~1~-:1:~0'::!~~=Y:
mail I iln6 litky (napr. nlktulll 1011 "'ltmut\I, midi, uPlbra, tl•ta, k•dmla, rtuti a dalUch kovCI). T'to .,.1„tnonl •• velml b.•to "''fullri v pruti (napt. vyluhovinl z lata 1.e datono•nfch rud aj.).
POKUS C. 17: Do kidlnky odměllme 20 ml studené vody a opatrně (po skleněné tyčince) do nr vl,váme ta stálého michán1 S ml koncentrované kyseliny sirové. Roztok och ladfme proudem studené vody. V jiné kádince pl'ipravlme nasycený .,.odný roztok cukru . „Poild~l Nynl smlcháme v Erlenc.ukru" mayerově ba7ice (100 ml) 1 O ml cukerného roztoku s 1 O ml zfeděné ky•ellny sirové. Do roztoku vhodt~ rne několik malých krys· talkň manganistanu draselného (KMnO,.). Bat'iku ut:a.,.feme korkovou útkou se zasunutou ohnutou skleněnou trubici. Druhý konec trubice vedeme do zku· mavky naplněné roztokem vipenru~ho mléka. (Ca(OH),). Po určité době se začne baňka samo.,.olně pomalu U· h1fvat a ve 'Zkumavce se objev! bublinky. Ro:rtok ve zkumavce se postupně nkalu/e, cof je dLikanm toho, fe pl'l reakci vznlkajlcl plyn fe kysllčnik uhllčltý (C01 ). Současně bledne fialová barva roztoku .,. baňce, al se roztok nakonec úplně odbarvi, (Obr, 1.) Man1anhtll.n dra•elný uvoli'liuJe v pro•tredl ky„llny 1lrov' •ktivnl ky•llk, k~•rf oxyduJ• (•paluJe) cukr (C 1•Htl0 11 ) v mnohem l•dnoduHI 1lotlleniny - kyllllnlk uhllfltt a vodu. Tento proc:•• '"' charakter e.XOt•rmnl r~akc•. v~nlkt teplo, kter' ~p01obuie, t:e 1e ab•ah baftky blhem poku•u •ahflv:l. Probfhajlc:I chemickou .-ukc:i mateme vyfAdrlc rovnici: CuH„0 1,
+ n o ,-
t1
co,+
t1
H,o
Pfl rHkcl unlbjlcl ky1lllnlk 11hll~itf H pohlcuJ• v ro11;toku •ipenn,ho ml•k•, • nimi reasui• podle ro.,.nlce: ca(OH) 11 +
co1 -
ca co,+ H •O
Vyloulený uhliliun dpenatf (CaCO•) zp1hobuJe dkal vi• p•nn,ho ml6ka. 1'01tupn' odbarvodnl pGvodnl fl•lov•ho roatoku i• vj•l•dkun r•dukce man1•nbC.nu dra••ln•tto v man1•natou stlil (manpnl•ta.n tvofl fi•letv' vodn• roztoky, man1•nat' •Oll roztoky pr•ktkky be:11bervf) . V ba„ce, kt•ri •• chovi jako „pojldal c:Mkru", problh6 tatil reakce, Ja.ko kd)'b1c:.hom cukr 1p1tlovall. rr6blh 1• vlak mnohem p~mal•jll .S takovfmi pomalfml oxydalnfml procHy •• velmi luto Htkjri.me v pPrrodl. Vtd1t vfmlna 14tek, problha)ld v tlle llvfch orl'anhmtli, nenl v podatatl n1tlm Jlnfm, nel pri"'i takovou portolnou 011;ydacl, kterou nim 'lnA'lorlluje poku1 • cuk rem .
KONTROLNÍ OTÁZKA Č. 6 : Provedte reakd síranu mědnatého s amonialcem a pozorujte změny . Popište pokus a vysvětlete jeho chemizmus .
Pro VTM pile KAREL Nt!MEC
I 8A"EYNA' STEltEOFOTOGRAFIE Pro baRYDou •tereofotoa-raftl neexistuje do1ud tidni čuli lheratu.ra - anl pllvodrú, &ni phloted. Na tetú pffn{ ftcú.Ha pf~ lime tedy alapoiii tento ú.lrJad.n( kun, který Je u.dm Jedinou .oustavnou pracl o barevn6 1ttte0fotosraftl u Redakce
°''·
Pro označení prostorové (uoj rozmčr né) fotografie vžil se na celém svčtč n.ézev stereofotografie. Stereo je výraz fcck~o póvodu, znamená prostor. Oběma dilčJm snimkům flkimc stercogram. Snímky odpovldajl jednotlivým obrazlim, vytvořeným na obou našich sitn.idch. Dva dílči ploché stercosko-pické snímky onoskopicky (prostorové správné) sestavené mů!cmc pozorovat v kukátku, prohllžcčcc čili stereoskopu, nebo je promítat speciálním projektorem na projckčnf p1'tno. Skutcčnt svět je neodlučné spojen s naší představou proHoru, který ovšem každé bl:žné fotografii (náhlcdov~mu snímku) cbybi. Stcrcofotografi.f však mů:žeme dosáhnout dokonal~ iluze.
!. Dlarimdky nebo akll&a k zasunuti dvojJe stercosnlmk6 (dvoJC.t) S. StereokuUdlo (probiltel.b) na pozororinf plastlclibo obnn 4. Proldltor se dvfm• obJdu:lvy a• vmontoYan#ml pol.,.IX&tnlml Bltry(obr. I)
á. Polariu&tf atcreobrfl• pro katdibo diri.ka (otrr. 1), kter
odlišných obrazú na sftnidch našich oči, a vytvořil pravidla pro ůi dimenze. Počátkem minulého stolců objevil anglický fyzik Charles Wheatscone docela náhodou zvláštní jev: Zpozoroval, že paprsek plamene svíčky, dopadající na kovovou otAčejicl se desku, vychází s jejiho povrchu do prostoru dopředu i za ni. Tento u Wheatstonův efekt" zmizel, pozoroval-li fyzik paprsek jen jednim okem. PrvnJ zák.lady stereoskopie byly otiit~ny ve světové literatuie téhož roku (1838), kdy Wheatstone přednesl svli pozorovt .i před Royal Society v Londýné. Barvy a estetika
300 let pfed naším letopoětem
již v~d!l E u k I i d, že prostorový dojem vzniká splynuúm obou perspck-
l;iíi ě·~-=c
~~1;1
!
t
=
ZÁKLADNf POMŮCKY
I. Stereoptút:roJ (totoap...'4t se dvfma n~ prosto ateJntm.1 obJcktlvy)
tivn~
..:
!t~i „.,. E •I~7c
~°f !'l·!
Z kursu barevné inverze vime, že citlivost materiálů je postačujici i pro momemn1 srúmkyJ je tedy možné apo-
novat pohyblivé pfedmčty stereoptistrojem z ruky. Přestože u náhledového barevného snímku (na fotopaplru) barevné podáni zvyšuje částečně plastič nost obrazu, mů!eme prostor pouze tušit. Nepatrné odchylky v barevných odsúnech na plošném diapozitivu nebo na barevném snímku jsou někdy snesitelné. U prostorového obrazu však je při jeho neúprosné vérnosti reprodukce přfrody citelné naruJena nejen kompozice, ale i celkový prostorový účinekJ zjisú-li naše oko, že tieba jen jedna z barev neodpovídá skutečnosti. Jediný falešný tón múie roz-bit často namáhavé vytvořenou kompozici. Nemůžeme tedy ani estetiku barevného prostorového obrazu odvozovat od
nPlochých" barevných
~ Ei;t~ 11
snímků (barem~
fotografie) a barevných obrazů, podle nichž se vyvinula nauka o krflsc a umě leckém pojetí. Hned zpočátku pfistupujme daleko viln~ji k stereofotografii, i kdy! jsme zdárné zvlA.dli fotog.rafová.nl na barevný film běžným pffsuojem .
~~~~~~
~~;;:-ij
:i t~! !i =i~-~~!
~
snimku s mírou~ nikdy ve velkých plochách. Dominuje-li přesto v našem záběru ta.ková barva, snažme se ke zvole.němu motivu vyhledat čistou barvu doplňkovou k vyrovnání harmonie. F ormáty1 normalizace
t . = p r.dtMllko.,., Pri sma pro 1tt~ 1ttlmk1 od neko~• 4o 2 m •tr6 . Norm61tti bNe Hmm. Viha H i JH I · 2•i H - jefta. 1. - pfe4sidko•6 ~ir.m• pro sttiNO• 1nlmkr od 2 m do t m . Zm•nl•ni r 90skopic.ki ú k ladna, b b.e: t2 m m . Vi haa.s l tOSa:
•te-
Každfm cvakn uóm spou š tě vytthujcmc ze souvislé přfrody libovotoý jejl dil. Ztidbkdy najdeme v ostře obraničeo&n prostorovém obraze harmonicky účinnou a uspokojivou barevnou konstelaci. Barevný film poskytuje v lom přf padl! malou nebo žádnou mož·nost zasahovat do „barevného pojed" (jako může pfip. mallf), oebot reprodukuje přesné to, co jsme si samí vybrali . Dbejme. aby prostor našeho snímku neohraničovala nějill intenzivni barva. Že pojeti kompozice a harmonie v plastické barevni! fotografii je jiné než u bl:žné barevné fotografie, dokazuje jinak oblibené: čisté, modré. a vysoké nebe, neni-li v konatrukt1vnl souvislosti s ostatnimi barvami plastického obrazu. Ciaté a svuicl barvy uplatňujeme ve
V začátdch stereofotografie se používalo dvojic snimk.O. pro stcrcoskopickA pozorování až do velikosti 9 X 18 cm. V přistrojkh byla prizma šikmo postavená, aby vůbec došlo .ke splynuti obrazu. Docházelo k silné divergenci zrakových zorntch paprsků, oči byly brzy unavené, obraz zkreslený. Abychom neopakovali chybu našich předků, oesmi šifk.a dvojice snímků překročit 2 X 65 milimetrů. Ve střední vzdálenosti očf (65 mm) jsou proto také montovioy objektivy modcmícb stereokamer. Také soudobé stereoskopické prohližečky musf zaručovat každému našemu oku správnou perspektivu diJč.lch obrazů, umožňovat vhodnou konvergenci a ako-modaci ( přizpůsobení) oči (viz pi:Išti lekce). Póvodni zrcadlové přístroje upravovaly jen konvergenci - oko se po.h odl.Dč zaostřilo, protof.c obrazy byly daleko, ale dochizclo k nesouhlasu mezi konvergencí a akomodaci. Pozorujeme-Ji v přirod~ různě vzdálené předměty, majf naťc oči v očnJch dólcich určitou polohu (zorný úhel), pfizpťasobuji se současně
vzdálenosti a zaonlujf obraz
na sítnici. Akomodnce se shodně mění s konvergC'oci Stejnou situaci mA vy-
tvofit správný ste.reosnimck v prohlíž ečce a vyvolat takový stav, jako při p H m ~m pozorováni. O J.k pozorování pomoci lu py v scereoskopu je oko akomodováno na n ekonečno, takže požadavek je sploén. Z uvedených d ůvo d ů získaly p řevtž nou obli bu ve svét~ velikosti stercosnfmkó. na obr. 2. Pod.Je německé normy je to malý stereoform át 41 x101 mm s dilčimi obrazy 24 x 30 mm (nazývaný tak~ evropský formát), a d.f l č:f o brazy 24x23 mm u tzv. amerického formátu, oba na perforovaném kinofilm u ; velký stereoformát 6 x 13 cm s dílčími obra-
:=:=:J=:r=-J.~~
Mi........,
Mx Hmm. .,clclrf ••• 4'Wr • .,............. .....
tur. --................,....,„ T...ary
t 1a.,s ... ....- . JJ.1-.Mct...aS.I,
- - - - •.•„J.„......,... „ ........... „ .............
.„.... ,,....... ,,..„...,._.....
U.....tdt f1HYL,~
.....
•
• • ,.,..,. . . . . . . . !
IW'Onlmk7e421 lmilo
zy menšen jmi na 55 X 55 mm pří p . 50 X 50 mm - pro ule hčeni montáže (justUe) na clvkách film u B II 8 (bémé filmy, mámě jako 6x9). Přestože i manipulace s tlmto filmem je snadnéjšf než u kinofilmu) je na sv~ t ové m trhu m alý počet typů těc hto s tereopřfs ttojú.
Zcela zvlflštni místo zaujímá miniaturní stereoformát s dilčimi obrazy 11 X 12 m m . J e (pod obchod.nim názvem Vicw-M aster- System) v západních zemích velmi obUben, hlavně však proto, že se k němu prodš.vaji i kotoučk y s pornografickým.i stereoobrá.zky. Ceskoslovenskou Ste reo-Mikromou, poloautomatickým př í suojem na jednostranně perforovaný film 16 mm, zhotovJme mi.nlaturní plasůcki sohnky velikosti 10,5 x 11,5 mm. Dilčí obrázky, upravené do stereokotoučku, můžeme pozorovat v prohlížečce „ M eoskop' 1 (její provedení je podobo.é jako u View· Mastcr-Syslcmu) . Téměř kaidý kvalitní přistroj je vybaven pfísl ušenstvim, které umožňuj e plastické fotografováni jedním objektivem kamery. je co předsádkové prizma, kter~ vytvoři na poličku kinofilmu standardní velikosti 24 x 36 mm dva dilčf snímky 23 x 16 mm na v:Ytku. Dvojice stetcozá~rů justujeme s přlslušnou maskou do známých d.iaskllček <; x 5 cm. Jeden druh těchto plastjckých diapozitivů se dá jak promítat, tak p rohlížet v stcreokuldtku. (Pokračován]
přlltě)
Kdo odpoví trutnovským lesařům? CHCETE Sl UDi!!LAT HERa.(lh • JAK SE OOIR'fH „l\EPARÁTOAEM PithlODNIN POZNÁTEHOANINY VE VAŠEM OKOLfl
BLESKOVé SVITLO f'l\0 FIL· HAAE.-V USA bylo •yrobenoo9Yl tlo„c1 uPlunl pro ú:d cf film , opa tfen• J6clovou lampou . HH.l tlm H oble•ilo na tl'hu ntkollk d•llfch podobnfch ••fftenl . Na obrbku l•filmov4 slunce firmy Bau•r s J6do•ou lampou f'hl llps 110 V/ t OOOW , kter4i H vyznalvl• pod louhlfm tvarem , col prf zaruluja Urok# sYlteTnf úh• I p"ltroje, jehol 9Yltlvo1t i• ul 11 al ts hodin .
Pomohou
z Pardubic?
VELIKi' JAKO AKTOVKA je tanto nafukovacl zichrannj Uun, kdyl I• 1lofen. Po automatidr:im na• pumpovint zahall trotelnlka Jako spacl pytel a napropustl vodu ani pfi deltl nabo boufllY4im mofi, Tro• se~nlk l•ki ve llunu Jako v ů.Yodnlm autu . „ovrch t:lunu i • opatfe" nitl ram, kterf od,-jlf r adarov4 paprsky.
ŮSPllšNé IUOOVÁNÍ - V hutnl m komblnitu Ortk-Challlovo v Sovltsk•m svazu se •tavl no„i , VJ•oca •f· konni "'ysoki pec. Na. obrhku i• mond.l vzduchov4ho :zaflz•nl .
O (ru(novských adeptech lesnictvf jsme psali jil. loni v posledn fm l iste VTM. Tenkr6t oznamovali, te se teprve pripravu)I zalo!it klub čtenó 'cl VTM . Z6raveli m~ll p1tpraveno mnoho dobrých n6vrhll. Kdy! jsme letos v únoru p ř ijel! do Trutnova, hkl nim hned Petr Krakovič (jinak mlstopredseda školsU organizace tSM): „Vše projednino, schvileno!" Tak tedy na sd'ednf lesnlcktl technické škole na úpad Krkonoš spatJ'll svklo svka dalšf klub VTM . Ale co dill O tom nám vyprivěl, kromě Petra Krakoviče. taU Inf. Bucek I redftel František Ventura. Stoji to za povšimnutí. Protofe Trutnovšd pfichbejf I s dobrými nápady pro dalšf kluby, I pro všechny čtenáfe VTM. Jako hlavni úkol sl stanovili zhotovovat názorntl vyučovad pomůcky. V chemlcktlm kroufku chtěJf za. ltlvat biologlck' preparáty (kytky, brouky) do speciálně upravených umělých pryskyflc. Není to však úkol jednoduchý, jak se na prvnf pohled zdá . Záleff totlf hodně na slofent umělých pryskyJ'lc, a;,,y byly dokonale prOsvltntl , a to nejdOlefitEjšf - nepohlcovaly barvu preparátu . Zatfm se ne všechny pokusy zdaJ'lly. Pokoušeli se o to jlf dflve - jinou metodou. Pod vedenlm Inf. VI. Kučery vyrobill členovtl krouiku ně kolik vzorků pomoci metylmetakrylitu . Ovšem tento způsob je velmi náročný a do Jisté mfry I celý proces Je nebezpečný (kys. metylmetakrylitová Je hafla.vina a I páry jsou p1i velké koncentraci průdce vjbu!né).
Proto se: členovtl kroufku rozhodli uilvat umělých pryskyřic , ktertl se k tomuto účelu uké hodl a nejsou tak nebezpečnou pracovnf látkou , Nepodafllo se však vytvořit naprosto čistou - čirou - prepa· račnl metodu na rostlinni barviva. Ctenovtl kroufku zatfm pflpravujf novou laboratoi' a zkoušej! ... Pi'I té pJ'llditost fádajr všechny mladtl chemiky, jmenovitě se obracej! na posluchače chemické prOmy?lovky v Pardubldch , o pomoc. Ukol je J„nf 1 N•"•t t•kov4i 1lolenl pryskyPlc, aby brlr lir• a xachovi„aly barvu preparit6 .
Dalšf kroufek - geologický - má
za úkol pi'ipravit mapky horn in a geomorfologických typO . sl jeho členovtl chtěj! vybohatou sbírku mlnerilií, kterll se vyskytuj i v naší zemi. Aby to mohli splnit , obracejí se takll o pomoc na vfechny čtenáře makety
Zároveň
tvořit
VTM . Úkol : Zallet• norkr hornin a ••· laho okoll 1 ud6nlm mllu ni.lezu na adre•u i Stfednt le•nlck6 technlcki lkola Trutnov - 1eolo1ickf kroul•k klubu VTH .
Trutnovští však nechtěj! jen úkoly divat, ale I sami se snafl obohatit pricl jiných klubO . Pflsllblll, fe připraví dva názorntl návody, které pak uveJ'ejnime v našem časo pise: Ja.k pflpravit herbif (posrup uchovinl • tlso„,nl rOJ.nfth bylin) a la.k •Priwnl prepuowat drobn• f.ivoflchy. Mnohým kroulkOm Pomohou illcl oba n''t'Ody k prfprs"'I dokonalfch lkolnfch pomOcek.
A nynl je fada na vis, chlapci a dfvčata z ostatnfch klubil etenáfO VTM . Napište nim, jak~ úkoly fešite, a pffpadně I s čim sl nevlte rady. Mofni. fe vám pomohou právě v Trutnově nebo někde jinde. Redakce VTM
vit univerzální tahač „ZUBR". Na doplněn{ sl mHe modelá' vy· robit neJnhnlJJI ni.stavby nebo vleky .
TI v
'E
R·~·~2~~~kra_t_V_Y'_'~_lh-·n_ý_··_'·_P•_n_ý_zo-b-yl-•l_n'~ OBR. 4.: Model u.oceánské lodl - tento-
KY Poprv' l•m• pod tlmto titulkem uv•· r.Jnlll vfnu lt•nU6m VTH, •by H z6b • tnlll •ovtlf• na nivrht hrat.k pro dltl od t - 14 let . (YTH l. U , ltU.) Soutllfc:I •• •nallll pPln•u noT• nimlty na hraUry pro vlkovou k•tesorll, h n1~ kihkou ytrobou do•vd doirtl opomfjenou. Do •outlle p Plllo nfkollk „t ~ vrhG a Je mul nimi I tada d obrfc:h ni• padO , S vltbnfml nebo Yfilmelnl z.ajlmavfml nhrhy vi• ,._.nimlme v pfll· tich lf•lec:h , Dn•• printllme nlkollk snl mk6 - hde ~~utnlk6 totll nslala do 1outlle pPlmo proc-oerp1.
pro kosmoHautv
OBR. 1.: Tltlrka vhodná pro nejmladší kosmonauty. Kolekce materiál{! umoU\uje postavit odpalovad zaJlizent (na. sumu) a s'rll neJrOzně j lích typ{! raket. Autorem hnsčky Je J. Augenthalr a hralku ul pfijalo do výrobnlho programu drufstvo IGRA. OBR. 2.: Student stfední umělecko-prO myslovli Jkoly O. Hellebrant navrhl model motorovliho llunu. Hrafka by mlla být vyráběna. Jako slepovid stavebnice z umělých hmot. Pohon obstarává elektromotorek IGLA. Kormidlo je ovlidino pneumaticky.
OBR. 3.:
J. Konvička pflpravll modelá~ skou kolekci pro vy1pilejll modelá· fe . Ze souělnek v krabici lze sesta-
čtvrtky . Voda mu vlak ne"1dl . Je totif natfen bezbarvým lakem. Do modelu lze vestavět elektrický motorek a lod' pak dilkově ovlidat. Jaromir Svoboda, autor tohoto nivrhu , pfifel se u ffmavým námětem : vydat celou knihu podobných vyst,1· hovinek. Nap,.: zemědilsk' stroje, naše uoceánsU lodi, auta, kteri potkáváme na našich silnldch, atp. Takovou knfiku, obsahujfd vedle obnhktl na vysti'ihovánl I popis jednotlivých strojil, by jistě uvlull nejmlad!f modelifl.
206
VTM
~
der' po•krt1i1Je mnohem bohadl x.61obu ener1I• n•I ltl1»4nl Jader. 2elm•na dlky tkoku krlvky u prvk1i1 hella, Obou cut se dnH poullvi: Jadernf elaktrirny hlpl uran, t•rmoru.tkl ... rnl p"mf a "b"doucnu 1 Hrmonukldrnl alektrirnr nutl umllfm ú.Hham Jidra 1,hkfch pt'vkO, ujmfna tiUlch laotopll ...odlku, ke spoJovinl na hali1i1m.
SPOJOVA.NI Jak6ko11Y phmlny h•d•r, k nimi dochitl 1poi0Yinlm n•bo ro:r.bljenlm, "mllYm 01ti'el0Yinlm n•bo pl'iror.enjm ro:r.pad•m, do1t•l1 ni:r.e't' J ad• r n I r •a k c e, Jadernl reakce Ir..• n•JlfP9 YY't'Ol•t 01tl'elo't'inlm Jader 1tfelaml, zhkanjml b"d' pl'I· ror.enfm ro11padem prYkO, lbtlceml :r. ko1mlckfho rihnl, nebo l:bticeml "mil• urychlo't'anjml n• 1tr0Jlch - "rychloYalich.
K o•t'•loYinl atomoYfch i•d•r •• neJllP9 hodl ne"trony, protole nemaJI elaktrlckf niboJ a lftadnljl pronlkajl do onhloYan6ho Jidra. rr-otol• n•m•JI niboJ, nemCileme I• "rychloYat ani 't' "r-ychlo't'aclch trublclch, ani 't' cyklo· tron•ch, 1ynchrofa:&otronech nebo JI· nfch urychloYallch . llrotgo apravidl• urychlujeme kladn6 protony, a n•utrony ahkivi.me :r: ladern6 reakce, kuri nHtiri Jejich dopad•m na terllk :r. vhodrtl li.tky. Na tom, Jak# druh Jaderné reakce na1tane, mi kroml Jidre "llv I ener1ie, „•thly", Na obr. t . J1ou ltyfi moln6 reakce vyyolan6 v Jidru tllk•ho prvku, aa1alen6ho neutronem.
t d) Neutrony a ko1mick•ho Ufenl mohou mlt dokonce takoYou ener1ll, le ro:r.tflltl :r.Halan6 jidro na Jffnotll't'6 nukleony, pPlpadnl vyvolaJ I JeJlch roa• oad na menll Unie•.
l'rovadma •i Jednoduchf vfpolet anar1la, ktero1i1 mOlema sl1kat ptl termonukl„rnlch r'aakc:ld1 •po)ovjnlm Jader deuteria na Jidra helia. Jidro hellami ltyPI nukl-ny, lcald'mu a nich podle tabulky 1. prl1lull .,.. zahni aner1la 1 MaV, ulkovi hladina aner1la Jidra I• tudll 7. 4• llHaV. Dautaron,1lolenf Jan aa dvou nukleon41 mi enarrll l . t,ot- l,tlMeV. P'lnutlma-11 dvl Jidra deuteria lca 1pojenl na Jidro halla, mu•I •• uvolnit aner·al• n Yfll la - l.(l, t I) - ll, '4 M•V. J•likol anim•tom h•ll• obaah"i•
t a) Hi-li neutron menfl ener1ll 1 pou:r.a 1e od Jidra odra:r.I a pPadi mu ff.n 1vt aner1le. Ni1ledkam toho •• Jidro Jak1I „v:r.budl" (••lnul•). Vripttl vlak vyUe pkbyuk en.r1l• V•n, v podobl pronlkav6ho Uhni 1amma, 1 b) Pl'I vyUI ener1ll Jidro nautron pohltl . Neutron •• vlak rozpadna na proton a elektron (a rteutrlno) , prgoton zClnane v Jidl'e, kter6 111 touto tran1• mutaci pl'emlnt na Jidro pr..,ku lellclho o f'id vfl• 't' tabule:• prvkO, a elektron odf'liJI list ener1i• Jako beta ziPenl.
t c:) Jakmile udlllme neutronu takovou ener1ii, la porull nira:r.em na Jidro I rovnovtht.1 l•dernfc:h •il, mCll• •• Jidro rozpadnout. K tomu dochitl pr! aiHhu jidra unnu . Yznlki roůtlpenl Jidra na dva tHk6 Olomky (fra1menty) a dva al tl'i neutrony.
„,i
JADERNt REAKCE
J:adernfch reakclch 111 bud' "'"ol · flufe , nebo 1potl'ebuje :r.n:afn6 mnoflt'l'I •n•r1la. To 1'1•11 n• t::r..... vazebn6 •ner11l Jad•r pl'ed a po reakci, Kaldj nukl•on mi ve 1v6m voln6m 1tavu t.1nl!itou hodnotu ener1le - t:r.v. ""lovou hladinu enar1fe, Jakmll• •• vlak nukl•ony 1111kupt v jidro, 1potl'•· buil na vriJ•mnou va:r.bt.1 li1t t:6to ener-
,,01 . I O•~ atomů (to l• t11.v , Avo1adrovo fl1lo), bude v kllo1'11mu helia celkem 6 • 02 •
t:A' 1 000 _
t,SOS. t0
11 atom0,
uvolnl •• pl'I vyMPenl kllo1ramu h•lla 11. Jad•r det.1terla celkem 1,505 • 10'•, , ll,64 - JS,,. to 11 MeV, v pfepottu to tlnl 1, U. 10" kalorll, Abychom al1kall •teJnt mnobt't'f tepla, mu1lll bychom •pillt 14 000 t"n bentlnul
n (8,6 MeV)
ale. "o:r.cUI mezi hladlf'lou en•r1le tt.1tlce v Jidre a meal nulo"o"' hladinou i• a.v. vaaebni enar1le. Na obr . l. Je :r.obra.zen pl'lbllfnf prllbth va:r..ebnt en•r1l• u rClznfch prvkO .„a:r.enfch od n•Jlehllch k neJtlUfm. Z obri:r.ku i• afeJm,, le neJmenfl "a:r.ebnou enar1ll maJf, a tudll J1ou I nelm4nl „P9vni", Jidra na polAtku a konci 1ou1tavy prvkll. NeJvltJI va• tebnot.1 ener1ll maJI Jidra, lellc:f pl'I• blllnl upro1t'-d 1ou1caYy (v okoll kryptonv). K Jejich „rozbiti" bychom 1pot:l'ebovall vlc:a aneral• a tidnou bychom rteuvolnlli . EKln.uJI d't'a molnt zpCl1oby praktlc• k•ho Yyulltl ladern6 •ner1ia: I t I p •· n I tlfkjc:h fader na lehH, nebo 1 po• I o vin I lahllch Jader na tlUI. Jll na prvf pohled vldlme, fe 1poJovinl I•·
P 11 e:
I n I.
J.
T (J M A
Vaz.•bni •n•rale ce14ho Jidra uranu lU bude podle tab. 21 lJS , 1,, - 171, HaV. Toto Jidro •• rozltlpl napP, na Jidro v okoll pn1ku kryptonu. !nar1le obou útomkll bude 1'11. I,,+ 117 . 1,6 lOlt MeY. Na Jffno ltlpenl H uvoln1 lOl I - 171, - llSMeV,aroddpenlm dech Jader v klloaramu uranu bychom d1kall t,t6. 1011 kalorll, col odpo..,ldi. 1pilenl Hl 1000 tvn ben"al""· Spolo""'lm ba a kllo1ramu JaderM· ho pal lva uvolnit proto 'al t Okrit vlc:e ener1I• f'lal aa ltlpenl 1telntho mnot.stvl.
:Pokralovdnl)
K r es I I :
J. H A V L I N VTH
207
í
DÍLNA NA
\
j '
.'/..r
l (. ()
RUKOJl!'f X ZRCADLOVCE
Jedaoduc"' rukolef, kter' pom6te. fotoamat6r6m ke slopinl Hladatelaoad ucad.1ovk7, H 1k164' s palb7, pátku z duralovf:bo plcclla a pralJ.novf: 1poultl. Palba I• odllte • Bsposy do a6drovf formy (palb u al m41ete zformovat z vo1ku podle tvaru ruky; po zalld •oaku údrou a stvrdauú vMk rozebfeJeme). Je v ni 1ou~a1nl zalit duralový páaek a 1amoepoolť. V páaku j90u dva otvory, 1loulicl k pflchyceai aparátu. PflpevnfaJm 1ta„ ti•ovfm lroubcm d o Jedaobo otvoru zft,káme polohu pro alcdo•ánf obrazu aa mata.lcl, pflpevnlni m do druhiho pro oledodnl bledlll!kem ve oltlopafm krytu. (Levafll l je výrob• palby podle VTM 28182, atr. 828 - Cblebov6 rukojeť k p6jeěce.)
...
Vá cIa v K o
1
a a r , Lipnice 58, pp. Spáleni
Z námh6 n•lallfch redakci vybrali spolelnl • odboro,fml ~ ndcl VTM pro dnelaf at:ňDJr.u „Dflny na kolen6„ n.all lted.fl-
•pohapncovnkll V4dav Bezno•k a, mbtr výrobního Yjcvlku Odborn.liho u.člllltl •POJ6. Praha Zdenlk Kaiika, Uk SPSHG PH·
=~V§ Pn!':!t~h ~!:kk i ~e!t•~ s-toplu.k S u • t e k, Uci SPSS Jedova.lcc, okr. Blansko,
A'.
•
Pol'i~l
KOLENĚ
it
Kaldf wtlpnf "Amlt, uw.f•inlnY v rubri ~ ce„ Dllnanakolenl '' , :ir.bki .... 100 Kb • Zatlleit• pou:ir.• p(lyoch'll, dotud nikde neuv•refoln• pnce 1 opisy a ptekladr z. ddch pn"1•n0 vyluluJ•m• • f" o z: o r - pfltpfvky , kter• plni n.vyhov1,1jl pod• mlnki.m rubriky ,,Ollna na koleni", ale 1toll •• uv•r•Jntnl, otltkn•m• Y Jin• Uttl luopl1u a ocimlnlm• obvyklfm honor6hm • Ptl1pfiv•k (nellfP• 1trojo• pl1) vtcnl 1trulnj n„ml rouahovl p1•· krollt 20 fid•k • P0Ph1ovacl c•na vf· robku n„ml p1uahovat SO Kls • Pfl· pojte c•I ni.zorn• kre1by, •U.li v led no· d1.1c:h•m nilrtku, nil mallt J• p„krull • P11 ode1ll'"I p1l1plvkil pflpllte do l•v•ho rohu obilky oznalenl „Ollna n• koleni," 1vojl adresu uvedt• I n• p1i1phku • bdlm• lten'1e, kte11 pili pflfmo a1.1torllm nlmltO „Dllny na koleni" o dalll podrobnoltl •rady, aby nezapomtnall pflloflt z.nlmku na odpovld' • Nevylidanf rukopisy H nevracej(
EPOXY 1200 A HOKEJOVÁ HŮL
Obvykle chrinfme hokejovou hůl pJ'ed odlrinlm a Jtlpinfm lzolačnl pi.skou. Ta se vlak po nijak~ době stejni odfe a je po ochn.ni. Dobrou a vyzkoušenou ochranou hokefky je nikollk nád:rů Epoxy 1200. Vrstva nátirO vydrfl vlc nef I:r.olafnl p:bka. Umělou pryskyflcl, pečlivě rozdělanou podle pfilofeného nivodu, naneseme štitcem na čepel hokejky. Nád:r nanUlme na kafdou stranu čepele jednotllvi. Po natfenl jedné strany polotlme hokejku na rovnou podlofku a po dokonalém :za.sehnuti nátěr opakujeme. Hokejka poulená vrstvou Epoxy 1200 se Jlf neštípe a neodhi. Petr Chutný, Malinovi ll, Praha 1 O DfLÁTE TO TAd TAK! DfLÁTE TO TAKÉ TAK! Do Hrlilu Dllite to tak• tak I moho" aa•llat n• prltplvky tteniPI, ku„I na nlco vtlpnfho pJiilll pPI ob"'-blnl kovO a dh· Ya, lep.ni I tmeleni umllfch hmot, p4l•nl , ktePI •• •kritka (ortelr\I umlJI oh,nlt n• dom'd dllnl. Kddf li uvefeJnln;ch nipad\1 bude mimo obvyklfho honor,fa odmlnln knllko11 • odborn• llt•ratury,
Y•
D~LÁTE TO TAd TAK! DfLÁTE TO TAKÉ TAK!
nl'Ro\
NO\ ODUR L
Vrtáni dfr do novoduru je pro domlicího kutila, nemá-li brusku na pfe01tfeni spirálových vrtliků, dosti velký problém. Ti, ktefi nedl.aJí brusku anl vrtačku, mohou otvory do novoduru děrovat jakoukoUv kovovou nahfi\tou trubičkou . Tímto zpósobem se daj( udělat I otVory jiného tvaru nel kruhového. Děrovadlo pro tyto otvory pak vyroblme z pásku plechu (I až 2 mm sllného), ohnutého do potfebného tvaru. Pánk spojlme 1nýtovánlm. Vznikne-U na okrajích děrova· ného otvoru černá spálenina, snadno Ji olkrábneme notem. V á c 1a v lovy Vary
Sp
1 - Pti práci s barvou , olejem a chemlkálleml sl vkfinou dokonale xa.fplnfme ruce. Dobrou ochranou proti ulplnin( rukou je laelltový siček , který sl pfed prad navlékneme na ruku. Nejlepll jsou siěky, do kterých je balena drl1bef. 2 -
Asi
Povolujete také zuby nebo klešdmi zapečená víčka lahvlčekl Zuby necháte odpollnout a kleště múfete poufft k jiným ůčelúm, kdyf :upečená vlčka budete povolovat pomod kousku smirkověho papíru.
l d 1 e n, Na vybUdce 45, Kar-
Vojtlch Z a marovský
OBJEVENI
TRÓJE Konc•m bit11a 11 7J napsal H•ht· rkh Schl1•m11nn 1ynovl do Petrohradu· „KoPJll J•me Cli rolt.y, Odvulr j""e d„1 ul padn61 uslt •rrcklcrt~ch tMlr4 hllnr. V Mub1ndcl'I llia Jftfl' roaJ/1 ~royd.I muieurri n~porofl.lltadMJrlcJo., nik.dr don/cl'I ttaro.trUtOstl.J•,.,,. „1o1c uf ul'IO„e111, o PfftOft cite jsme pf do1dllll o 11'1/kocl mrlfentu nohha f i„Ol4 j•tM promfnlli ve ••u1•1t. dne JS, lc/Yno „,icfJf)d"li.r v Tr611 Ufin/trlll'll uh11llme." 14. le,..na oddel 11a po1litdnl pro• hlldk11: 11ebyl1 co Ilf vlutl'I' prolo.lldk1. al• r o1loule11f. Jako obvykl• ho provbo-
,,.„,.
la 1• ho t.na Sofie. „Arit, i• to ~rovo Ttd10. o tom n•nl 1pont. Ne i'l'f:/tetn li 11110, fr prch-6
toco vrsrvo J• Priomowo mhto. }•dtto·
TO MU S fTE VĚDĚT!
rna&lf dók.ory ,.,..,. Mnltfll.'" Z.Utavil M, aby napo1!ed 1mlP'1I 1r1kem vylOki hradby. v,om M ud r olil velký k111 hlíny 1 wsypal se na tlo.alnui dno ptfkopu. p~fmo k úkladu hr1dby. V ro:r.vlfel'l'm oruhu nko :ule1klo. &ylo ornnl oal'n hodin o d.s•c• byl Ye '"'m !.amen,..fm deml I Schloe• mann - 1 poklad•m, 11ký tvf:t nev•dll od dob lpal'lll1kých conqu11udoról .,A co Athdt!Jn dtr6m 1 Co .ff°'1r f)O ~fdru ~Co l1rokd 111• o obroulr6 bnfn.r "' Sko1.Ntd br dna? An4!k tllfmo nod ndn-11 - paldc. krd'• fflomo 1 .,./es rid 110 mfn· nottnt/1"' Zpod 111 tin Hdmi ml1t vy n e1I poklad 19dnoho 1 nejbot>adfch kr"O ler6ho di.Ynoviku , Pokl•d. 1•hol hod• no",. "ymykala Yl• rn mlfrck()m 1 , sv;m umfftcJqim nrlern •• boly tyto plclttrd'"~ sha.tr •u&mu, co bylo do1ud 1ndmo." Objn•nl Tr61• p1ttf k ne1dr1matiltf1Ufl'I ttr•11kim trc;tl•olo11•, SouYi1/ t•k' s f111cuutkřm .ti~oum c;h"d 6ho 11irriatk'ho chlape• kt„1 uf dlucvf byl o ko111kin Ho rnfroYou Uiadou 1 Odrueou a pro11 ...1 vftu; •. I' TrOiu 11 11du~ A tento H••nric h Sch liem1nn po ltari6fa obchodnlk1 a 11'11honi1• opr•\ldu t.1k6tv01 d l•lký Mn 111kutetnil, To Yhchno li!! "911nl PHlrfrru ba.rva1T11 Yoj ck h Z.marov1ký "knlka Objn • I Tr61•· (Mf - kruh. ~ 1''1) z.am„·owlk.ito knl l h patPI H •
s•
,..poct„
„
:%°..:et~fd"t:!!o:=~~'!'„":~::...~
cloW . A p P.ce w n f n H I n ic " ym ,.t-
le.o, A m• m dol• tn, h )I • • budou
UH JH t i, lrtaff • • „ q,JlmaJI o &Ml• .&eS. e UOYU -*Je'l'eM eYlty cl6YOO• wlku • • l•Jlch kul•n". M. V.
VTM
209
rozmhy i nJzkou vihu (20 al 25 kg), a proto 1c mohou pfcnilct na různi místa. Funkčnl model (fotografie) a výkres zémhol: ncvysvl:tlujl podrobnosti součAstf i jejich přesné rozml:ry proto, !e pli výrob! nó.!clt je možno prov&:t nl:ktcré technické úpravy vzhledem lt vlannfm mo!ooucm vtroby a upotfcbcrú. Zilcžf jen rui tom, aby 1oučisci n\lfclt byly opracovtny a sestaveny ucjntm zpllaobcm. Z4k.ladnJ tl:lcso mllck l vyrobfmc bud jako odlitek., nebo je sval'fmc z n~kolika d1h1. Po svafcnl tl:lcso opracuiemc, a v jednoduchém plfpravku upcvnl:ném na soustruhu vyvrúmc otvor pro hffdt'.I a vyaoustruf.lmc hUka pro kulič.kod lotiaka 3 1 4. Pfi soustrutcnf nezapomeneme ud&t úpich pro pérovou pojistku 16 a opracovat plochu, po které bude kmitu kulisa 10. Vrtanfm tl:lc1cm nllžclt pro-cházf hffdcl 2, soustružené v hrotech, na jejtmt konci je vysousuuten výstlednlk. Na bfldel jsou naražena kuličkov• lo!iska 3 a 4, na výatfednJk kuličkové lo!isko 6. Ložisko 5 je uloženo v kuli1e 10,
NA PLECH
V učňovský c h dllnách, ve ikolách i v amatérských díln,ch se vltlinou poutiv• ke stftháoi plechu ručnJch nllt.ek , v nejlcpUm pffpadl 01Uek pil.ových. Na puncipu pikových nlltck vyrobili učni Z•vodó V. I . Lenina v Piz.ni, odborné učililtl: č . 4, podle nivrhu mistra soudruha Vojtkha Lechnera vibračni nótky na plech. Nó.:f.ky jsou určeny pro stři háni plechu do sily 1,5 mm, délka srfihu se pohybuje podle zručnosti pracovníka pfcs 10 m za minutu. Vyrobené mHky pln~ nahradí milky pikové: plech !ze slfihat rovni i v křivkách . Maji pomhnl malé
na které je ve vyfrézovaném hUku pfipcvnEn dvlma trouby M6 20 ocelový n61 9. Nil! te pohybuje pomoci výnfcdrúkové hlidcle proti pevnému noii 8, a úm je prov•dEn sdih matcri'1u. Oba nolc po opracovinl (vyvrtinl d~r a vyflznutl závit6) zakaUme. KuU11 je vedena pfllotkou 1 pfipcvnl:nou trouby U. Potfebnou vóli pro kuliJu upravfmc spdvným rozm!rcm rozpl:rn~cb krou.žJal 21. Kulisa pfi oc•čeni hfldelc kývA kolem čepu 22. Lotíako u konec hlfdcle pro řemenici je ukryto 1ou1uute-nou pfJrubou 8, pfipcvnEnou k tElesu šroubky M3. Vibračnf nOtky jsou polúnEny pffrubovým nebo patkovým elektromotorem o výkonu OJ2S a! 0,5 kW, pfcs pevnou spojku nebo fcmcnicf. Postup montUe sou~sti nlltck: do tllesa 1 zaUsujeme maznici 17, pfišroubujcmc mU 8 a zalisujeme lo!isko 3. Hfldel 2 s lotiskem 4 nasuneme do otvoru t~lesa a ložisko 4 za;istlme pérovou pojistkou 16. Nynf nasuneme na hfldcl kulisu 10 s ložiskem S a s notem 8. Zirovcň našroubujeme do zJvitového otvoru v t!lcsc 1 čep 22. Na trouby 11 nHuneme rozp~rn~ kroužky 21 a pfilotku 7, kterou ujistlmc tfemi maticemi 12 s podlolkami 13. Hned vyz.koulime, zdali se pfi oričcnJ hlidclc 2 lehce, ale bez v6le pohybuje kulisa 10. MontU dokončfmc pfišroubo„ vinlm přiruby 8 a naražením řemenice . Vlcchny sryč.né Uui a ložiska dO..klado! promažeme a povrch n1Uck po vykytováni oatfemc bdškov~ zelenou emailovou barvou.
.„...
PMKTICd IAOM
bMdel loll•ko
NA PÚDLO V malfch b„t.c.tl I• 1ule"I pridla wfd„c.ky prob„mem. Obvykle k com11 1.bude Jfflni mT•tno•t - koupel"• (pok11d
w byt.t Je). Ob„ .... k ukaiuJe pntitJdtj t•tl•enl, liter• vmolA11J• •"•d"o napl"at I Khodnt S IA6„ naJed"o" at do d4lky l.SO mec:n.. Šl\Gry )tov ae 1llon11 • nawlJ•d klad· kymaJI do1tat.tnl 1lln• ~„o.
·*··~,„~~~
S"OUllOv•ic. S OSVtTLINIM - ča1to rnu..lm• pracovat n lrouboriltem ft• mlttKh, kde"--'' ilortait•k •vttla. Pak ftAm cakow'ftlle ,,HrnooltldlrouboviJI" p'lf4Nvho4 , f"'rotei••• (dolMotdl) ""Yrilf, mOl•m• • f l•J :ahotowit Hrni bea welkfc.h 1.n•louf t "'kla416
u""'
•
lolhko
~
loiltko
6 pffruba 7 pfUolb 8 honil a6.I o •POdaiuU IO kult.a 11 lroub MS madceM.8 IS
" ...........
" li 18 17 18
tbafal
90jb;tb
lltlaa
ocel dvouhd,3'04 J
„„
.... plaf
„ ••
ma.znlce lrot1bMS u lrou.b MS 20 lroub Ml
ocel CSN 027160 ocel ocel ocel
u
ocel
poll11tb
„ ......... ....
„„
50
160
~1~ ~
~1
~
„z
\i-i;.t / -~ ~~ ~fT1 ';r./ I '..._l,'.._ _,./~
J:
I
""-I ...
"o :o<
"o
c
.... :o<
„-< 220
260
<
~L NÁMlT PllO KROUŽKY STTM
•
I
li
I
f60
I
11
200
NÁMlT PRO KROUŽKY STTM o NÁMlT PRO KROUŽKY STTM • NÁMlT
PllO KROUŽKY STTM
~
•••••••••••••••••••••• ••• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • zvyknout. Trvá to sice pouhý časový zlomek, ale přece jen s nim muslme počltat pfl stanoveni doby potfebn' k promftnutf titulku. Nejsnáze ji urlJme uk, fe pfi naú.c!enf (frekvence 16 !) napsaný text souWni čteme , a to zvolna a nahlas. Někdy se uvid f pro délku titulků tato tabulka (platl pro frekvenci 16 obrbkli za vt.): Potet pf1men
Polet pollbk
Polec plsmen
1- J
I)
JO JS
10
"
20 lS
20 JO J9 47
„
„
.,
so
Polet polltek
60
•• ••
72
78
Snlmacf kameru uvedeme do chodu malý olcamflk dm, nef nl!neme l!lst, a zastavfme ji malý okamflk po tom, co fsme !tenf skončili . Titulek muslme umlstlt v diji filmu tak, aby upadal loglcky do filmového děje. Nejlépe vyhovuji v tomto směru tzv. pl'lroz.en' tf tulky, které snadno naléúme, všrm:lme-11 sl pozorni svého okoll. Napl'. pohled z je· douclho automobilu zachytí rozcestnlk - nisleduje detail rozcestnlku s pfrslušným ntpisem, který nahrazuje titulek. Takový titulek navazuje dokonale na pl'edcházejlcl I následujlcl úbě:r a zapadi bez.vadně do filmového před
děje.
filmem, tedy i amatérským, hovořlme k divákovi mluvou obrazu . U amatérského fllmu se nám někdy pr! nejlepší vůli nepodaf'f vyjádi"lt obrazem vše, co právi potrebujeme, . a mus íme hledat jiné fe!eni. V takových pfipadech zbyvá obvykle jediné východisko, a tlm je titulek. pokud ovšem nenf film ozvučen mluveným slovem . Z hlediska filmové tvorby je titulek vjchodlskem z nouze. Je to pouze pomocný prvek, úroveň vbk také prvek rušivý, neboť vfdycky poruš! plynulou '1,du filmových obraz.a . Pf'esto je jeho význam ve filmu nemalý. Jeden druh tltulkO je dokonce tak dO!efitý, fe bez něho t.ádný film nemOle být. Je to titulek úvodnt jakisi vizitka. kterou se film pfedstavuje. Ve sv'm nej: JednoduHlm provedeni musl obsahovat jméno autorovo a nhev filmu . Můle být roz!ff'en i o dalll ůdaje napf. rázu technického (scén-U. retie, natočeni , stfih atd .), nebo vysvětlujlcfho (rodinný film, veselohra apod .). Oůldltostl se úvodnlmu titulku dmU vyrovnil titulek koncový. Je mnohem jednoduJU, neboť obsa· huje obvykle pouze slovo „Konec''. Úvodnfm a koncovým titulkem jsme sl vytýc!lli jakési krajnf body, mezi nimi! má být v ldeálnlm pf'ipadl pouze filmový děj vyjídf'ený nepferušovanou ~dou záběrů. Na to bychom mill pamatovat ji! pl'I sestavov.t.nf scénál'e a měli bychom se. vyhnout situacím, kter' nedovedeme vyfádf'lt obrazem. Titulek mi b~ co nejstruln~jlf, ale ne na vrub srozumltelnosti I Nezapomínejme, le dlvilk Jelti nezná obnh naleho filmu, kdefto my jej zntme vlastně: témli" zpaměti. Pro délku titulku nenf fídný Jednotný pl'edpls. Ta je dilna okolnostmi, jei vyply"'vajf z děje. avšak podle zku· lenosti lze 20 al 25 pfsmen povalovat za maximum . Titulek s prlllš dlouhým textem je nudný. Kromě toho dlvtk nemá rád, podceňujeme·li j.:ho Inteligenci a :zkou. Jlme·ll na něm „polopatismus" . •. Titulkem v~omi pJ'erušujeme plynulou l'adu zi. birll, ale llroveft se snaflme, aby toto pl'erulenf bylo co nejkratlf. Musl však být minimálně tak dlouhé, aby dlvtk stati! titulek pl'el:fst a pochopit jeho obsah. Ve srovnáni s filmovým dbirem je titulek statický prvek a jeho objeveni znamení změnu, na kterou sl musl oko teprve
212
VTM
Pro vlechny osutnl titulky potf'ebujeme pi'edlohu. NeJobvyklejšl a nejjednoduHI jsou ručně plilnii titulky nebo titulky kombinované s kresbou. Osvětlujeme·li ph:dlohu pfímo, volfme za podklad bud bllý, nebo světle šedý nelesklý paplr, hladký nebo s jemným vzorem (obr. 1). Osvětlujeme-li pfedlohu jako transparent {obr. l), poufljeme pauzovaclho prOsvitného papíru. Písmo a kresbu kreslíme l:ernou tošf. Vollme pfsmo jednoduché a čitelné. Kromi pfedlohy potfebuJeme ke zhotoveni tltulkO jeltě titulkoval. Je to zai"izenf, na nimi upevnfme kameru, predlohu a popl'ípadě I osvitlenl. Nejvhodněji! titulkovače jsou ty, které dodivt vý· robce snfmacl ka.mery jako doplňkové pf'íslufenstvl (8). Kamera se pf'išroubuje na základnu tltulkovače jako na stativ, takle osa objektivu je s ní rovnobUná. V určité vzdálenosti od objektivu je kolmo k základně umfstěn rtmel.ek, do něho! se zasunuji p/ledlohy titulkú . Odstup snimacl kamery od pfedlohy je stanoven tak, fe se objektiv kamery di zaostl'lt na rovinu pJledlohy, .napf. nistavnr čočkou nebo podlofkou , podle návodu výrobcova. Stfed rimefku . tedy i pf'edlohy , lefi na prodloulené ose objektivu. Vellkost pi'edlohy Je dtna velikosti rámec!ku. Pracujeme·ll s tltulkovačem (A), který nenl konstruován pro naši snlmacl kameru (zvbtfovacl pflstrol), musfme pf'edlohu c.entrovat, zaostflt a stanovit jejf velikost. Pricl ním usnadni tyto dvě tabulky.
F-12,Smm
F-13mm
Vi.dilenon pfedmhu (mm)
F-10mm
1000
HSX 3S& 427 X 320
379 X 284
364X 273
HO X 255
327X HS
379 X 284 331 X 248
301 X 21& 2&4 X 198
290 X 217 253 X 190
283 X 211
llS X 1&9 184 X 140
l1&x 1&2
„
H2X 10& 105 X 79
roi.mlr pfedlohy S X V (mm)
900 BOO 700 600 500
•oo
135 X 17& 187 X 140
300
139 X 104 91 X
100
„
179x 1H
HBx 111 11ox
7l X
Rozměry
"
6BX
51
pfedlohy pro fix-fokus nebo uostřovacl objektiv nastavený na nekonečno pro různé nástavnl čOCky a rUzné ohniskové vzdálenosti objektivů
d~:=~:il v;~~~-
F-10mm
":!,l"k„" (:,1~)
F-12,5mm
F-1Jmm
1
1 1.S l l,S )
3,S
•
„. soo
1000
•oo 333
185 150
vet.kost p,edlohy S-x V (mm) 47Sx l12X 235 X 187 X 153 X 131 X 115 X
356 2H 176 140 115 99
„
379 X 284 248)( 18& 187 X 140 148X 111 121 X 91 1Q4 X 78 91 X
„
364 X lJO x 179X Hlx 116x 100 X 87 X
273 178
P11 centrovinf, zaostfenf a stanoveni velikosti pfed~ lohy postupujeme tak, ie na místo pfedlohy upevnlme list mllimetrového papiru s narýsovaným osovým ki'ifem (nejlépe tuši) tak, aby stfed kfile byl p1iblltně proti ose objektivu a svislá osa rovnobHná s bOCnl stěnou kamery. Nynl uděláme několik kratších úběrů. Jednotlivé záběry oddělujeme me1erou malého poltu pollěek tlm, ie stiskneme na okamilk .!i poušť při ukrytém objektivu. Natáčíme napf. ze vzdálenosti O= 25 cm s nástavnl fočkou o 4 dioptriích. Tato čočka má ohnlsko1ou vzdálenost 25 cm (zaostfovacf objektiv nastavlme pfitom na co), takle pfedloha umístěná v této vzdálenosti bude zobrazena osti'"e. jemné doostřeni upravíme tím, fe pro kafdi záběr komoru k předloze pfiblliime nebo od nf oddá.Ume, to znamená, fe ji posuneme nepatrně vpřed nebo vzad. Vzdálenost kamery od pi'ed· lohy pfltom pfesně odměřujeme. polohu kamery na tltulkovači označujeme a všechny údaje sl samozfejmě znamenáme. Natočený fllm zpracujeme a hotový promltneme noapf. v prohlifečce. Na promltnutém obrazu pi'edlohy je Ihned p<'trno. o kolik dilkO a kterým směrem je třeba JI posunout, nebo jak ji natočit, aby byla sprí.vně centrována. Z několika záběrú vybereme snadno záběr, který je nejlépe zaostfen, a s pomocí poznámek a značek, které jsme sl udělali pl'i natáčení, určíme p~esnou polohu kamery pro tento úběr. Tuto polohu zajistlme nějakým vhodným zpúsobem podle konstrukce tltulkovače (napf. dorazovými laťkami apod.) pro pNšd natáčeni titulků. Velikost předlohy je dána.obrysy obrazového okénka a její rozměry zjistlme snadno tar<.. !e spočltáme dllky milimetrového paplru. Není-li pl'edloha zasunuta v rámečku, múieme sl zhotovit na pfedlohové desce titul· kovače okrajové značky nebo dorazy, mezi nU před lohu vkl:S.dáme. Usazováni pfedlohy se tfm urychli a Je zajlš'těno, ie pfedloha bude umístěna vidy správně.
1H 106
87 75 65
Z 12. svazku polytechnick4 knltnlc• - Abeceda filmov,J,o amat6ra, kterou vydalo Stf.tnl nakladat•fttvl technlck6 literatury.
ZAHRANIČNf REPORTÁŽ VTM•ZAHRANIČNf REPORTÁŽ VTM
POLŠTÍ RAKITOVf MODELAll Z KATOVIC
Jnnr\lktor pouěuJe Jednoho z ncjmladllch t:lcn6 ltroullu o tom, Jalt m' být nketa vnr'lena,
o raketovou techniku, Z ájem nový obor a zajímavé: od-
větvi
techniky naši doby, se projevil u katovické mládeže již v roce 1959. V tomto roce byl zorganizOvén první z dnešních tlf kroužkó raketového modcléřstvi pod
vedením pedagogického pracovnika instruktora Edwarda Wesolskiego, který lidJ činnost kroužkó až dodnes. Zájemci se sdružili ve 3 skupinách - v kroužku nejmladších jsou modelá.li do jedenácti let, v třeúm kroužku pracu;t modeléfi od 16 let výše. Celkový počet č l en\\. je okolo 120. První modely raket katovických modeléřů mHy pohon gumový, „filmový" i na pevné palivo, podle vzoru klasických čin sk)rch raket„ stabilizovaných dře věnou lištou. K výrobě těchto raket sloužilo d1cvoJ papír, plastické hmoty, plátno. První pokusy s vypouštěním raket na sportovních prosuanstvfch Paláce ml:i.deže v roce 1959 byly neúspHné. Protože rakety nebyly sprhné zkonstruovlioy, explodovaly povhšině ve výli několika metr\\ nad zemí. Po měsfclch praxe rakety těchže vzor\\ už ale dosahuji výšky přes
1000 m.
Úspěšná .činnost tohoto prvního polského kroužku raketových modelářů byla oceněna mnoha diplomy a cenami, ziskanými na závodech pořádaných újmovými organizacemi.
Prvních z.hod\\ (byly mimochodem snad prvními tohoto druhu na světě vůbec) se zůčast nili v Krakově 12. dubna 1962 ;i:a~vé výročl letu Jurijc GagaSTA.NJSLAV MBTELSKJ, Variava Foto: Jozcf Sap., K1novice
ABCxOEF
DG?; EHB
ABA~~
!
• "'Hn4 at trono m lck 4 kywad lov4 hodiny jdou spri.,.nl l•n 't' mlst6, kde byly n1re1uloviny, protofe pri ;rmlni polohy mini se I sila p\110blc/ na kyv1dlo. Vime vlak. fe na vlechny pflHlmhr na
Zemi pOsobl urb1ou mirou i pfital1i...01t Slunce, kt•r• i• 1ice velmi vzdálen'. ale u10 mnot-rm vitJI nef Hmikoul1. Ve dna •• u1to 1rta shodu1• s pfitafHvostl Hmskoy, ale v noci - kdy Slunce svltf na „protinofc•" - p1'.itobl zPejml u dr proti ni. - Jdou proto kyvadtov• hodiny v noci poma l•iif (f au) • Kolik •od y •:1:nlkn• pflbhfni 1hofenlm 1 m• .... rtlplynu! (po• p)
K
POSLE DNI 6. SOUTl1NI KIU10VKA
A 8 C P E F G H I
J
K L
1
2.----,.--1--il--j--f--t-t-+-+-+-.--.
3,~-+-t---+-+-+-1-1-+-J---+-1
'\
5 6
7_
: - - - ..._ 10
- P!~ ~ ..,.
Aeleni kfov1nr; ozdob. •PQna: 1.n. kytllku a tlry. '· Letnl on•mocnlnl; r'1: 1.koul. vidomolli. - 1. Spltovaul: ptedlol.: muL jm. - I. lndi,n; pt,k; •lov. jak,. - t . Evropan; vlutnl;
po z d ~ j l
odellete nej· do 1 O. 5. 196J.
SVISLE 1 A . 1. ff1t taJ. - I . ltadioakt. prvek. titul mule: :tn. mouky: pracuj ; 1.n. mqn1toíonú. - C. Pivovar. 1urovlna: mr': 11nki "tka; oby· vu•lnvo; :nmll\uje .- 0 , Úrod. mino poulti: leltatel; Plm. 1001 ; tvar 1lov. núti; an.b. óieml. - E. J• mofno; vida; ma" prod•1n1: otb. na t. p.; obyvatel' pniles.a. - F. P.rk; pev. skupen . .,.ody; rus. souhlu; nim. 10uhlů: uhndnic. potfeba; bch. v,niz. - G. Pfiblifnl; bú. llslov• ka; ru1. feka; Plm. SOS; "odnf cesta; 1tupnice. H . Poprdek kvitCI; oscen; uhrad. plodina: muidr. jnrk: pobldka. - I. Provát 01ev: )ld•n 1. rodlfO; karet . ....,rn; dravf ptik; rvs. buva. - J. Hudeb. dJmeno: 1p61enl: ru1. teka; hrob; fp1nil. Peka. - K. Doprav. pro11Ped1k; rival; 1pojka (obr.); 1n1I. ucho ; ml1to v fr,nu . L. Konec tajenky, NÁ..OYIOA1 IS. Cebu. (ekut)
„
11 _
12 - - - - ................._ 13
ZAMYŠLEN(
_._-+--+--1-< •
1~ t--f--t---+-+-~"-+
15
16 17
~ ........_.____..___._.._.___.._.__.___,_"---'! VODOllOVNI; t . Xalitek taj . - l . Nidca opit: 1n1I. mýdlo. - J, Lat. modlitb1; tilocvil .,.ikon; rus. 1estl1; bjloln..,.c. - 4, N9'donatek, et>n.d1; dJm. - s. St1rotu. ivn.t
•
Kn•il!
Co• nl'd<>
1 Vl"rony (IUlll!l u
T„'''l'' obt'l!ol
Mf'd.i.vnu " ' U.>.tn hu H ' l<•t ta.ti:
• Patrkk nalnl Nlflek pri.,.I ll')"tiltl· n9ch navltlvenek. Bez.dalllho H odebr1I se n-tm nitu•m na mqi1tri1- A poUd1I o ;rmlnuJm•na.
214
VTH
o
V.iotol..i.nu
dovol • no
•
pro•bou
,..,(.-~!nt{
H '
'P'""'"'""'" povll''"' """ prv n1 vypr:ivy poirn"l.11•1'• " '
Mh1c
a :ulitku b1la 101. St.li, kteri 1chi.Hla le1kfm umlm, Jd Jhtak opltvaIJ naro1tnfm bohautvlm vfaho druhu. SOi, kt.ri H k"'"' od napamkl dop.-.yovala a laYor po :r.ntm• Zlat• •taaca do •kladu Y P"'chatlclch a odtud pak•• roaritala po cal6 :r.aml ; 141, kteri H mlnlla Čachl.ch va alato - ovlam pouaa pro krila, do jahol pokladny a ni plynuly riechny :r.isky. 561 •• vlak nadopravoYala l•n po 101,.111; br.:y v Jajl dopravl :s.alala hr-it dOlalitou roll Paka Vltan.. POvodnl 1a zbolf dopnvovalo Jan po vorech, taprva poz:dlJl I lodlml, ala •tdy aa nasmlrnl 1vl:r.alnfc:h podmlnak. A.la protofa, jak l•m• ul Pakli, byl doyoz 1011 kl'ilovllcfm monopolem, .nlall panovnici va vla1tnlm ůimu ,..ku upravovat a usplaYl\ovat, aby •• avflanfm dovoz:em 1011 ro1tly i JaJich pl'IJmy. Tak ul Kar.I IV, nal'ldll, aby byla na .,:.c;h Je:ir..ch i: Budljovlc: al do Prahr vrbudovina 10 loktO llroki vrata ; ~ l•Jlc:h ~dr-lbu byll i:odpovlcfnl umltf pPl•dnt mlynt.PI, kt•PI pak •koro 400 let byllvlHtnlJedlnou tec:hnlc:kou autoritou v oboru Hlnlho 1tavitehtvl a fllnt dopravy,
I
„
DOlelitost dopravy soll po fece prudce stoupla hlavně tehdy, kdyf na l::eský trOn nastoupili Habsbur· kov,. TI nkl.nll Jakýkoliv dovoz soli z ciziny, protofe potl'ebovall zpenHlt pfedev!rm Vlastnf Woby ze svých rakouských loflsek. Tím upadl význam Zlat' stezky I Prachatic, a Jejich roll pl'evula Vltava a ~esk' Budějovice . 30 000 tolaril Investoval Ferdinand I. na úpravu feliftě . Rudolf li. chtěl pokračovat, ale Jeho vRně priz.dná pokladna ho nutila súle lidat o pfispěn l stavy, vát s nimi ustavlčn' spory o úhradu, prosit I hrozit , protofe stavům , Jak se vyjádflli, „ nesmejf// se, oby plavba ol k mostu profskému s sebou mnoha oullt· kDv pfinesla." Flnanfof potffe, vilky s Turkem, domid nepokoje, smrt dsafe Rudolfa - to vle brzdilo usplavi\ovacl pro-Jekty na Vltavi. Ale pfesto uf v r. 1 SSO - poprvé v dějinách - pro. plula Jod se 12S sudy soli z Budějovi c do Prahy. Ovlem plavba byla velice nesnadná a nebezpeln:i; zvliltl v mlstech, kde se dnes rozlévá Slapská pfehrada, býval dfiv úsek cesty opěvovaný a zhudebňovaný pro svou divokou pffrodnl krisu, ale lodnlky proklínaný pro svou nebezpelnost - tzv. Svatojtnsk' proudy. Byla to dlouht fada balvanO , kteri se táhla od Štěchovic af skoro ku Praze. Uprostfed feky byla divoki skallska, o ně! se tflštll prudký tok a hned se dále odrifel od ostré skály, usahujlcl z bfehu hluboko do vody. Ovlem ani 'tpitel:nr cesta proti proudu nebyla snad· nt : loď museli af do Budějovic táhno ut koně, ktefi šli po bfehu a kteff museli být kafdou chvlll pfevUenl z Jednoho bfehu na druhý, kdy! cenou narazili na neschůdn6 pfektfky. Af teprve Ferdinand Ill. se rozhodl za kafdou cenu Vltavu usplavnit. A k tomu se mu nabídl člověk na prvnl pohled nejnepovolanějšf , strahovský opat Krylpln Fuk. Fuk se narodil v Olomouci asi r. 1 S8S. Stal se knheřn , působil v Rakouslch, pak v Doksanech, v Miievsku a ko. nečně se stal v r. 1640 opatem strahovským. V době největlf germanlnce nikdy nenpl'el sv' češstvf, s úfednlctvem premonstriukých statkO sl dopisoval jen česky, na vedoucf mfsta navrhoval jen ~echy. Sotva clnf jeho nabídku pfljal, npomněl Fuk na sv6 stifl, na pohodli i na pokročilou podzimní dobu, a hned koncem fijna 1640 vyjel lodl tafenou pirem koni do Štkhovlc. Okamfitě najal dělnlky na pricl, zakresloval, vyptával se, pltnoval ; odstraňoval jezy a mlýny, kicel stromy, trhal skily; a protofe tHko hledal zk.ušen' lldl na odstfel skal, dal sl je poslat z Rakouska. Pracovalo se af do úmrru . A 1. bl'ezna 1641 uf zas neúnavný opat vyjel znovu , osobně dohlffel a fll vice na vodi nef ve sv6m kliltefe. Zmoblllxoval všechny povltavsU mlyntfe, kteff mu podávali pfesn' zprávy o stavu Vltavy, Jejich jezO a propusti. Pfl jedn' ze svých cest proti proudu hky s sebou vzal maHfe Davida Altmanna ; ten u.kreslil oba bfehy Vltavy se všemi mlýny, jezy, usedlostmi, skalisky, I se všemi Jej ich místnlml nbvy z Prahy af ke Svatojánským proudOm. A pl'lpoj fme·ll k tomu pfiplsky a pozntmky Fukovy, m4me tak jedlnelný historický dokument a podrobný plán celého tehdejUho vltavsUho fellště, kter' dnes uf vkšlnou zmizelo ve vodich modernlch pl'ehrad. fuk sl poznamenival: „Doleji dolO v Brinfce Je slcilal"; „ Nebezpečný lcimen, škody se čin("; „U vtoku Berounky bud pfl ma" vodě pfebrodl se feka, nebo pfl 1
velk' naloif se koně do lodi a pfevezou se na bfeh, po něm! dále po t6to stran ě se v plavbi pokračuje" ; „U jedn6 vsi (Mkhenlc) pfepravf se zas koni zpi t a jdou pak po ledm bfehu 1 / , mile" ; „V Štěchoviclch je první nocleh, zejm6na pro koni". A tak konečně.14. května mohl Fuk uskutečnit prvnl plavbu divokými Svatoj,nskými proudy. Ale sotva dokončil pricl zde, vrhl vl echny sv6 sily na dalU úsek cesty, od Svatojtnských proudO k BuděJovicOm. Dn e 7. fljna 1641, tedy ani ne rok od zahtjenf pracf, projel Fuk s dvěma loděmi z Prahy a.f do Budějov i c. Lodě t'hli mlsty koně, mlsty lid,. Pfljezd do Budějovic byl tak slavný, f.e pl'fchozf vltaly salvy z děl , ovace, slavnosti. Cesta tam trvala 6 dni, zpět po proudu 2 dny. Ještě ani nebyly zcela skončeny práce na hornlm toku, a jlf pověl'il cfsaf Fuka splavně.nim I dolního toku z Prahy k Labi. I zde byl Fuk neúnavný a velkorysý. Zamýllel upravit feku z LltoměJ'lc af k malostransUmu pffvozu, tam zfldlt obrovské skladlltě. , aby z Prahy povstalo obchodní m&t:o největšf a nejboha:tšl ve stfednl Evropě, kam by se sblhal obchod z celé Evropy a zboff ze všech světadflO, „ ... aby tak 't toho znamenitý dóchod vyplýval, Prahn' pak a domácf obyvatelstvo aby taU znamenitý prospkh z toho měli". Price na hornlm toku skončily v r. 1643; na dolnim toku však uvízly hlavni pro neklldn6 poměry tflcetl· let6 vilky, takfe Kryšpln Fuk zeml'el drlv (1653), nef se dočkal jejich ukončeni. Ale jeho dflo Illo dál a pfl· nášelo predevlfm krill, avlak I cel' zemi mnohonásobný ulitek. Koncem 17. stoletf uf se mezi Bud~jovlceml a Týnem vykontvalo pfes 600 jlzd tam I zpět ročně; kafd:i plavba pflnilela lidem sOI a krill zlato. Pfestofe hlavni zásluhu na tom měl Fuk, nejenfe tal u svou pricl odměnu , ale velml často na pr4ce d vlastni kapsy, k nepohodil a nimaze nehledě . Co by Hl hlkl •tarf p6n Krylpln Fuk
••be
ka1kidl, 1y1t4mu po•tupnl na navatuj hrad, kde ltddfm vi:dutlm hladll\y •• p daleko proti provdul Ovkm dnelnl velkol v •obl 1poJuJI n•J•n ůJmy dopravnl, ale I• n1lnl a vodoho•pod"•k•. Vldyf Vltava mu1f nall elektrlckou •lf, protola prot.i ••I 14 v r . tf60 Jich c:hc:em• vyrobit tOOmlllard v pPehrada a elektri.rna na Orllku I• ladnou i: vltllch v Evro~ pi, a to J• Jen je4an te 11 proJektovanfc:h 1tup1'6, t nlc:hl dalil, n1pP. Lipno, Slapy aJ. 11 • nim pPllll netadajl.
Dr. SVATAVA ŠTEINEROVÁ
