- Hledá obecné vlastnosti člověka, struktur přírody, společnosti i kosmu

Vznik filosofie a počátky čínské filosofie www.studijni-svet.cz - Společenské vědy - http://zsv-maturita.cz

Otázka: Vznik filosofie a počátky čínské filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Adik

-

Filosofie je soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka, lidské kladení otázek po základu, smyslu porozumění a vysvětlení světa jako celku a místa člověku v něm

-

Hledá obecné vlastnosti člověka, struktur přírody, společnosti i kosmu

Z řeckého: Filein = milovat Sofíá = moudrost

Co je to filosofie: -

otázka je velmi problematická

-

sama o sobě je filosofickým problémem

-

filosofie nemá přesně vymezen svůj předmět

-

každá historická definice je závislá na definujícím filosofovi a kulturním klimatu

-

charakteristické pro filosofii zůstalo úsilí o vidění světa jako celku

Filosofie a mytologie

page 1 / 9


-

Předfilosofický postoj člověka ke světu vychází z mýtu

→ mýtus je nejdůležitějším předpokladem vzniku filosofie → mýtus je příběh se symbolickým nebo náboženským významem → mýty lidem zprostředkovávaly názor na svět, přírodu a lidské bytí, vysvětlovaly účel věcí a někdy i původ států, měst, rodů → v mýtickém období se člověk ničemu nediví, vše je mu samozřejmé -

Mytologie

→ vysvětlování běžných jevů mytologickými bytostmi-např. bohy → nadpřirozené bytosti řeší jednotlivé jevy, které člověka obklopují → lidé nehledali příčinu určitého jevu

-

Hesiodova soustava řeckých mýtů

→ počátek všeho je CHAOS, v němž je zárodek světského řádu → počátkem tohoto řádu je zrození GAIA (země) → z ní pochází ÚRANOS (nebe) a TARTAROS (podsvětí) → poselství mýtu se promítají do současnosti -> To, co platilo tehdy, platí i dnes

Teoretický postoj člověka ke světu – filosofie – vzniká z údivu, který nás vytrhne ze samozřejmosti světa (u přirozeného postoje ke světu). Tato cesta je v dějinách antiky nazvána cestou od mýtu k logu.

Vztah filosofie a náboženství -

Náboženství je otázkou víry a filosofie otázkou reálného zkoumání

-

Oba jsou zaměřeny na celek skutečnosti, na celek všeho jsoucího

-

Kořeny náboženství jsou starší, stejně staré jako kultura

page 2 / 9


-

náboženství pravdu zjevuje, pravda zjevená-dogmata

-

filosofie- pravda se dá poznat lidským rozumem, postupně poznávaná

-

první filosof se diví (proč slunce ráno vychází a večer zapadá)

oproti tomu mytický člověk se nediví, protože ví, že Hélios ráno spolu se svými koňmi vejde na oblohu a večer jde spát -

MÝTUS odpovídá, že původ všeho je od bohů – ti vznikají z Chaosu

-

neuspořádanost chaosu Řeky vyděsila -> tendence nahradit Chaos Kosmem (řádem = LOGOS)

-

Logos je vysvětlitelný lidským rozumem

-

Přechod od mýtu k logu: první antičtí filosofové (miléťané, pythagorovci, Herakleitos, atomisté)

Hledání pralátky, čísla, atomů, prázdna -> rozumem vysvětlený princip odstraňuje strach z neznámého a děsivého

I dnes se mýtus podílí na vysvětlení světa (pohádky, umění, texty o vědě, politice, ideologii); sociální mýtus = termín označující způsob výkladu určitého sociálního jevu přijímaného bez kritické analýzy

Filosofie a věda -

na počátku neexistovaly jiné vědy

-

všechny otázky řešila filosofie

-

za dob Aristotela se začaly oddělovat přírodní vědy

-

později se začínají oddělovat i společenské vědy (od začátku 19.stol i politologie a ekonomie)

-

filosofie společně s vědou se snaží o přesné vyjádření všeho, co se ve světě děje (gnozeologie)

Základní filosofické problémy: - Základní filosofický problém „CO JE TO BYTÍ?“ (ontologie) Bytí je základní vlastnost jsoucna, skrze níž je jsoucnem. Jsoucno je vše, co má podíl na bytí, tedy co existuje.

page 3 / 9


-

Rozdíl mezi bytím a jsoucnem -> ontologická diference

- Další filosofickou otázkou je „VZTAH MEZI SVĚTEM, JAKÝ JE, A SVĚTEM, JAK SE NÁM PŘEDEVŠÍM SKRZE NAŠE SMYSLY JEVÍ.“ – pohlížíme na svět subjektivně – jsme naivní?

Filosofické disciplíny – dělení Aristotelovo odlišení: → Filosofie teoretická (fyzika, matematika, metafyzika) → Filosofie praktická (etika, politika, poetika) Na začátku 21. století tvoří filosofii: → Ontologie → Gnozeologie → Axiologie → Etika → Filosofická antropologie K nim se někdy řadí → Dějiny filosofie – základ filosofického vzdělání → Filosofie přírody → Kosmologie → Racionální psychologie → Sociologie → Logika → Estetika

Mezní disciplíny

page 4 / 9


→ Filosofie práva, náboženství, dějin, jazyka, kultury, vědy, techniky, feministická filosofie (nejsou součástí vnitřní struktury filosofie)

Hlavní filosofické disciplíny -

zabývá se nejobecnějšími filosofickými otázkami světa člověka ONTOLOGIE (on = jsoucno) – teorie bytí

- Co je bytí a jsoucno, hmota, substance (podstata), čas, prostor, (ne)konečno, kauzalita, zákonitost, nutnost, vývoj, kvalita a kvantita, rozpor -

Často se ztotožňuje s metafyzikou (podle Aristotela o poslední podstatě jsoucna) GNOZEOLOGIE (gnósis = poznání) – teorie poznání

-

=noetika (noésis=myšlení), epistemologie (epistémé=vědění opírající se o důkaz)

-

Zabývá se problémem zdrojů, podmínek, možností

-

Meze lidského poznání

-

Otázky pravdy -> ta je cílem každého poznání AXIOLOGIE (axia=hodnota)

-

Hledá původ hodnot, jejich hierarchii, stálost či proměnlivost

-

jaké a proč máme hodnotící postoje ETIKA (éthos=zvyk,obyčej) – teorie morálky

-

Co je dobro/zlo, svoboda, mravní odpovědnost

-

Co je štěstí, smysl lidského života

-

V centru zájmu mravní hodnoty

-

Ekoetika = etické problémy ekologie FILOSOFICKÁ ANTROPOLOGIE (anthrópos=člověk) – filosofie člověka

-

Člověk jako celek – zabývá se jeho podstatou, smyslem

page 5 / 9


-

Čím je člověk určován ve svém bytí, vztah těla a duše

-

V současnosti otázka lidské svobody

Cíl: Napomoci ukázat, jaké otázky bychom si měly klást (jak se dívat na věci, jak o tom přemýšlet) Co je svět? Odkud je svět? Je pouze jeden svět? Jaký smysl má můj život?

ČÍNA a čínské myšlení -

3000 let př. n. l – zvyky, rituály

-

Číňané nevěří v bohy –mají sklony k materialismu

skvělí pozorovatelé přírody a sklony k mystice (uctívání mrtvých předků –> uspokojit je, aby neškodili lidem živým) hesla jako dialektika a kolektivismus, rodina a hierarchické spořádání společnosti se dostala do učení konfuciánství i taoismu jako přesně definované poučky -

kosmos je veličinou harmonie a pořádku

teorie vzniku světa: ztělesněním veškerého bytí je vajíčko, ze kterého se zrodil obr Pchan-ku (polobůh s lidskou podobou); Pchan-ku umírá a jeho tělo se rozpadá a přeměňuje se na různé věci na zemi: z dechu se stane vítr, z končetin hory, z hmyzu na těle se stali lidé -

negativní stránky přírody jsou přirozené a je nutné je správně pochopit, aby mohly být překonány

Kniha proměn (I-ťing): 1200 pnl., soubor historických a mytických textů, pramen čínské filosofie, 5 počátečních prvků věcí: kov, dřevo, voda, oheň, země; protikladné principy Jin a Jang, přirozená cesta Tao -

JIN – mužský, světlý, denní, pozitivní

-

JANG – ženský,tmavý, noční, negativní jejich společným působením se objasňuje vznik a proměna všech věcí a událostí

page 6 / 9


1)

KONFUCIÁNSTVÍ

zakladatel Konfucius Chung – Fu - C (551-479 př.n.l.) -

přezdívky: „Mudrc věků“, „První učitel“

"Jak muze byt ospravedlnena sluzba duchum jeste drive nez zivouci clovek nekomu slouzil" - na prvnim miste v zivote cloveka musi byt sluzba jinym lidem, az teprve pote bychom meli pecovat o sveho ducha -> venovat se pouze nabozenskym obradum anezajimat se o ostatni je spatne - etika se stala klicovym tematem jeho del - Konfucius pripousti, ze cloveku je urcen urcity osud, pokud k osudu prijde i vaznost a bohatstvi -> jsou to dary nebes, clovek je nedostava jen tak, musi si je zaslouzit -

jednotlivec, rodina i stat musi usilovat o moralni dokonalost a lidskost

-

řád, jak řídit stát – stabilita tkví v morálce jednotlivce a v ústřední úloze rodiny

-

ideálem je vzdělaný šlechtic, mudrc

-

zabýval se tím, jak má člověk žít, aby zde byl nějaký řád (ETIKA)

-

nejprve musí být člověk prospěšný ostatním, pak může uctívat bohy, idoly

-

správnou cestou je vzdělání, úcta k pořádku a tradici; výchova, která zahrnuje ducha i srdce

-

zabýval se vztahy ve společnosti – člověk bytostí společenskou

-

„služba člověku“ – bohatství a vážnost jsou dary z nebes

-

5 základních ctností, které určují vztahy mezi lidmi:

1) lidskost 2) spravedlnost 3) slušnost 4) moudrost 5) loajalita -

prosazuje podřízenost – někdo musí být v čele, ostatní podřízeni

page 7 / 9


podřízenost syna otci podřízenost lidu vládci podřízenost ženy muži -

nadřízený nevelí, ale pečuje!

dilo: Kniha pisni, letopisy Jaro a podzim Hovory – sepsané jeho žáky

Mencius (371 – 289 pnl.) – člověk je od přírody dobrý (ctnosti musí akorát uchovat a rozvinout) -

o stavu státu rozhoduje morální kvalita vládce, dobrého vládce následují lidé sami

-

jeho nejvyšším cílem musí být blaho a mravnost lidu

Sün-C´ (313 – 238 pnl.) – člověk je od přírody špatný a lze jej pouze s námahou zlepšit pomocí výchovy a kultury

Neoklasicismus (od 11. století) Ču Si: dualistické stanovisko li – univerzální formální princip, podstata v lidech ukrytá, norma chování čchi – materiální účinný princip, individuální určenost člověka Wang Jang-Ming: monistické stanovisko rozum, člověk poznává všechny věci

Proti konfucianismu stojí legalismus -

cílem legalistů je mocnější a sjednocenější stát

-

síla panovnického rodu, vojska a hospodářství

-

zákony a systém trestu a odměny

-

program je pragmatický a antitradicionalistický

page 8 / 9


Konfuciánství uznáváno od 2. století pnl.(dynastie Chan) – 1912 -> poté čínský komunismus

2)

TAOISMUS

3. st. pnl. – zakladatel Ko Hung učení rozvinul Lao-C´ Tao – te – ting: klasický text taoismu, pojednává o cestě tao a ctnosti; úkolem je hledat a odkrýt tao ve svém nitru pomocí meditace, jógy zabýval se pojmem TAO (je bezejmenné , protože jména označují nějaké jsoucí, zatímco tao je princip, který se vymyká všem rozlišením a všemu vládne) = přirozený řád věcí, podle kterého se vše vyvíjí, není hmatatelné, jedná se o jakýsi řád/princip; je to cesta přírody a (individuálního) života -

TAO je dokonalé a člověk ho nemůže měnit, ale měl by ho hledat (=hledat svůj osud)

-

TAO „jakési nic, bez něhož by neexistovalo něco“

hlavní myšlenkou taoismu tedy je nezasahovat do přirozeného řádu věcí, pouze hledat svou cestu a až ji najdeme, tak se jí podřídit -

čím méně se člověk pokouší sám vytvářet plány, tím více věci následují tao –> ne-činění

-

čím více zákonů , tím více zločinců

-

čím méně panovník vládne, tím lepší bude jeho země

-

skutečná ctnost se vytrácí (četné mravní příkazy)

-

v taoismu je člověk bytostí přírodní _______________________________________________ Více materiálů na Studijni-svet.cz

page 9 / 9 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

- Hledá obecné vlastnosti člověka, struktur přírody, společnosti i kosmu

Recommend Documents