3/V. sezona
XI/2008
ZVVZ USK vyhrál v Brně. To doma padlo po 14 letech! Brněnská tvrz padla. Po dlouhých čtrnácti letech. A postaraly se o to basketbalistky ZVVZ USK Praha! V sobotním šlágru 7. kola Ženské basketbalové ligy zvítězily na Moravě o jediný koš 70:68, byť ještě minutu a půl před koncem prohrávaly o sedm bodů… Klíčové trefy obstarala neomylně střílející Markéta Bednářová: nejprve svou třetí trojkou v zápase snížila na čtyřbodový rozdíl a po dvoubodových koších Evanthie Maltsi a Lindsay Whalen dalším přesným zásahem z tříbodového prostoru rozhodla - pouhých 13 vteřin před koncem.
aktuáln
Ohlédnutí za víkendovým šlágrem 7. kola Ženské basketbalové ligy
aktuáln V táboře ZVVZ USK sice po její trojce zavládla obrovská radost, avšak všichni si moc dobře uvědomovali, že stále není konec, že není definitivně vyhráno. „Musím říct, že jsme žádnou euforii krotit nemuseli, nijak jsme po té trojce nebláznili.” Domácí basketbalistky ale v závěrečných vteřinách už nic převratného nevymyslely. Sice po time-outu dvakrát vystřelily, ovšem změnu skóre to nepřineslo. Naše družstvo se tak opět mohlo radovat z vítězství nad obhájkyněmi mistrovského titulu. Naposledy se mu to podařilo 10. 2. 2007 v Praze. „Ale tahle výhra asi byla o něco cennější, protože v Brně už 14 let nikdo nevyhrál,” připomněla Markéta Bednářová předlouhou vítěznou šňůru Gambrinusu na vlastní palubovce. „V tu chvíli jsem si vůbec neuvědomovala, že jsem předtím dala nějaké trojky,” odpověděla Markéta Bednářová na otázku, zda si před poslední střelou více věřila, když měla v utkání stoprocentní úspěšnost. “Jenom jsem koukala na Lin (Lindsay Whalen - pozn. aut.), jak jde do koše a že jí tam zdvojili - a ona mi to pak poslala úplně krásně ven.” Závěr prestižního souboje mezi dvěma elitními českými týmy byl velice hektický. Brňanky totiž měly ještě poměrně dost času na to, aby se pokusily strhnout vítězství na svou stranu - to v případě úspěšného tříbodového pokusu, nebo aby poslaly zápas do prodloužení. „Z toho jsem po té trojce měla úplně největší hrůzu, protože 13 vteřin je spousta času,” vrátila se Markéta Bednářová k napínavé koncovce.
Ještě z jednoho důvodu měla z nečekaného sobotního triumfu velkou radost. „Chodí tam spousta lidí, co se jdou podívat na to, jak zase Praha dostane o 20. O to víc jsem ráda, že to dopadlo a dokázali jsme u nich vyhrát.” Cenné vítězství by našim hráčkám mělo pomoci i v tom, aby se po předchozí euroligové porážce v Šibeniku dostaly zpět do psychické pohody. „Je to pravda, i když musím říct, že to si člověk říkal i po zápase s Valencií,” pousmála se česká reprezentantka. „Porazili jsme fakt dobré družstvo, ale pak přišlo utkání v Šibeniku a zase jsme prohráli… Je to trošku jako na houpačce.”
Tenhle tým má silné vůdce Naskočila do rozjetého rychlíku. Doslova a do písmene. Swin Cash, devětadvacetiletá americká křídelnice, totiž přiletěla do České republiky až v polovině října a poté prožívala hodně hektické období. „Na začátku to bylo drsné,“ přiznává. Teď už se však v Praze adaptovala a je připravena odvádět v modrožlutém dresu ZVVZ USK co možná nejlepší výkony.
rozhovor
Se Swin Cash o komentování NBA, přechodu do Prahy i síle týmu ZVVZ USK
rozhovor
Slyšel jsem, že jste působila jako spolukomentátorka v play-off NBA. Jak se vám tato zkušenost líbila? Komentování NBA pro ESPN pro mě byla výborná zkušenost. Byla jsem první žena, které se kdy dostalo takové příležitosti. Naučila jsem se hodně, taky jsem díky tomu přišla na to, co je jednou z věcí, které se chci věnovat, až přestanu hrát basket. Tak jsem byla moc šťastná, že jsem takovou šanci dostala. Měla jste nějaký problém, nebo vám to s mikrofonem šlo tak, jako na palubovce? Na univerzitě jsem studovala komunikaci, tak jsem měla o komentování už nějaké povědomí, ale komentování je jako basket, kde se dociluje automatičnosti pouze tréninkem. Takže čím více trénuji, tím jsem lepší, zlepšuju se a cítím se v tom lépe.
V Praze už pobýváte několik dní. Jaký dojem na vás hlavní město České republiky udělalo? Zatím jsem s časem stráveným tady moc spokojená. Kromě toho, že mám hroznou smůlu (ztrácím se, ztrácím telefon, měla jsem autonehodu…), trefím do haly, k McDonalds a do zajímavých obchodů. Takže bych řekla, že jsem se zatím měla báječně. Máte tu vše, co k životu potřebujete, nebo vám něco chybí? Chybí mi můj partner Chafie, moje rodina, ale kromě toho Praha má vše, co potřebuju. Zatím jsem nenašla dobré kadeřnictví – můžete mi něco doporučit? :-) Uvítala jste, že máte v týmu „parťačku“ Lindsay Whalen? Ano, jistě. Lindsay byla jedním z velkých důvodu, proč jsem se nakonec rozhodla pro Prahu. Je výborná rozehrávačka a navíc dokáže všechny kolem sebe uklidnit a rozveselit, takže jsem si myslela, že díky tomu, že je zde Lindsay, to bude pro mě snadný přechod a zvykání. Jak často už jste ji žádala o radu nebo o pomoc? Volám jí skoro každý večer a každou noc. Myslím si, že její manžel jí brzo začne vypínat telefon :-) Ale ona mi moc pomáhá, je moc ochotná. Už si troufáte posoudit, jakou sílu má tým ZVVZ USK? Myslím si, že pokud budeme hrát každý zápas s plným nasazením a v plných silách, co je v našich silách 40 minut každého zápasu, cítím, že můžeme porazit každého soupeře. Jen musíme věřit v sebe, v sílu našeho týmu a ukázat všem to, co už víme my sami: můžeme být velmi dobrý tým. Nakolik pro vás bylo obtížné naskočit bezprostředně po vašem příjezdu do rozjeté sezony?
rozhovor První týden a půl či dva týdny to bylo drsné, těžké – adaptovat se na časový rozdíl, učit se nové herní systémy a pochopit sílu každého z hráčů... Ale tým a trenéři byli velmi ochotní a trpěliví a teď začínám cítit, že se sjednocuji se zbytkem týmu. Také se rychle učím, že rozhodčí mohou být stejně špatní po celém světě, nejen v WNBA :-)
V závěru WNBA jste měla zdravotní problémy, o co přesně šlo a jak se cítíte nyní? Měla jsem problémy s bederní páteří, problémy s plotýnkou, kterou jsem si zranila ke konci sezony. Před příjezdem do Prahy jsem ale měla čas odpočívat a teď se cítím o moc lépe. Lékaři zde v Praze se mi věnují výborně a moc si cením péče, které se mi zde dostává. V Evropské lize máme za sebou 3 zápasy. Co vám napověděly o ambicích našeho týmu v této soutěži? První zápas jsem si myslela, že jsme byli moc nervózní, ale nepřestali jsme bojovat. Pak přišel druhý zápas, ve kterém jsem cítila, že jsme ukázali, jak dobří dokážeme být, protože nikdo neočekával naše vítězství. My jsme však věděli, že jsme lepší, než co jsme ukázali proti Union Hainaut. Náš cíl je zůstat na dobré úrovni, hrát systematicky dobrý basket a to nás podrží. Je pro vás výzvou potkávat se v Eurolize s hráčkami, proti nimž nastupujete v WNBA? Ne, ale pomohlo mi to, protože znám jejich způsob hry, protože mám nakoukané jejich zápsy. Je pro mě těžší hrát proti evropským hráčkám a hráčkám, které nehrají v WNBA, protože je nemám nakoukané ze záznamů utkání. Od vás se očekává, že budete patřit k lídrům ZVVZ USK. Jste připravena na tuto roli? Cítím, že tento tým už má silné vůdce. Pokud je nějaký způsob, jak se do toho mohu zapojit já, je to jedině svou hrou, tím, co ukážu na hřišti.
rozhovor
Ideální den Swin Cash
Kde byste se chtěla probudit do svého ideálního dne? Chtěla bych se probudit v Paříži na Champs Elysées a tam posnídat na balkoně se svým partnerem Chafiem. Jak byste svůj ideální den zahájila? Ranní modlitbou, poděkováním Bohu za všechna požehnání, kterých se mi v životě dostává, horkou sprchou, při které budu poslouchat RnB a budu snídat na balkoně. Co by v ideálním dni nesmělo chybět na stole při obědě? Těstoviny v jakékoliv podobě. Co všechno byste chtěla během svého ideálního dne stihnout? Chtěla bych nějak sportovat či cvičit, stihnout všechno, co jsem si pro ten den předsevzala. Určitě bych řekla svým blízkým, že je miluju, a taky bych chtěla mít trošku volného času pro sebe. Bylo by ve vašem ideálním dni místo pro basketbal? To záleží na tom, jestli to bude v off season - pak bych basket zaměnila za thai box nebo kick box nebo jogu nebo pilates. Nejradši bych to vše zkombinovala. Jak by vypadal váš ideálně strávený večer?
Asi večeře a kino, klidný večer doma s partnerem. Žádné mobily, telefony či pagery. Už jste prožila nějaký ideální den? Zažila jsem určitě už od každého trošku, ale nikdy se mi to nepodařilo spojit v jeden den. To je ten můj sen, aby se mi to vše podařilo prožít v jednom dni.
Výhrou v Brně mi holky splnily sen! Jak basketbal ovlivnil tvůj život?
PROFIL
vala jen online, ale i tak Jméno: Jana Stehlíková Díky basketu jsem našla něco, to pro mě Vk: 19 let co mě moc baví a co chci dělat. byl velmi silný Výška: 192 cm Basketbal pro mě není jen sport, zážitek Pozice: pivot je to něco, co mě naplňuje a co a výhrou mi Číslo dresu: 8 mě dělá spokojenou. Je to krásná holky splnily sen. hra, která nemůže nechat nikoho Nádhera! Jaký okamžik chladným. Jaký je tvůj nejsilnější baskettvé kariéry považuješ za zlobalový zážitek? mový? Určitě nezapomenu mé první mistrovství Asi přestup z mého rodného Chebu do KarEvropy v Polsku, kde jsem si užívala atmolových Varů. V Chebu jsem zažila spoustu sféru prestižního turnaje. Potkala jsem tam skvělých basketbalových zážitků, ale pokud taky spoustu zahraničních týmů a poprvé jsem basket chtěla brát vážně a chtěla jsem i okoukala jiné styly basketu evropských se někam dostat, přestup pro mě byl jasnou zemí. A rozhodně teď i vítězný zápas volbou. Ve Varech jsem se dostala do extras Gambrinusem Brno, který jsem sice sledo- ligového dorosteneckého týmu a začala sbírat zkušenosti. Ve stejném roce jsem jela poprvé na reprezentační soustředění, kde jsem se naučila hrozně moc věcí a kde jsem také dostala možnost potkávat se s opravdu kvalitními trenéry. Jakou nejcennější radu jsi kdy dostala od trenéra? Asi si nevzpomenu na žádnou takovou radu. Vždycky jsem dostávala takové ty
normální rady, jako: neboj se vystřelit, využívej svojí výšky nebo hraj zády/ čelem ke koši... Ale jak se říká, každá rada nad zlato!! Jaká je tvá rada začínajícím basketbalistům?
Aby si basket hlavně užívali, nebrali tréninky jako povinnost, ale jako zábavu a aby sledovali zápasy třeba Ženské basketbalové ligy, Euroligy nebo zahraničních soutěží, kde se toho můžou hodně naučit a odkoukat. A aby se nenechali odradit neúspěchem a vytrvali ve své snaze stát se lepšími hráčkami.
já a basketbal
Basketbal nemůže nechat nikoho chladným, míní Jana Stehlíková
moje msto
Asistent trenéra Ivan Beneš představuje městskou část Praha-Suchdol
Vřele doporučuji výlet do Tichého údolí Moje město. Takový je název zbrusu nové originální rubriky, ve které vám všechny hráčky i členové realizačního týmu ZVVZ USK Praha postupně přiblíží místa, v nichž žijí a která jsou jim domovem. Třetí „na řadě“ je Ivan Beneš, asistent hlavního kouče Lubora Blažka. Nejprve se v několika větách všeobecně zmínil o Suchdole a poté již vybral pět míst, která byste při návštěvě této části Prahy rozhodně měli navštívit. “Suchdol se rozkládá na kopci nad Vltavou. Součástí Prahy se stala v roce 1968, od roku 1990 tvoří s územím Sedlce samostatnou městskou část Praha 6 - Suchdol. Chloubou Suchdola v první polovině 20. století byla obecná škola, v druhé polovině přispěla k vážnosti obce stavba Vysoké školy zemědělské. Po listopadu byla postavena první česká bezbariérová základní škola a na náměstí vyrostla další dominanta obce, hotel Wienna.”
1.
SUCHDOL JAKO CELEK Nedám na ni dopustit. Jsem hrozně rád, když můžu říct, že jsem Suchdolák. Určitě tam je z mé strany nějaký patriotis-
1.
mus. Jako dítě jsem si to tam užíval: v okolí je Roztocký les, chráněné území Tiché údolí, lezli jsme po skalách… Nebyl jsem Pražák mezi barákama, což bylo bezvadný. Hrozně rád na to vzpomínám.
2.
TICHÉ ÚDOLÍ To je . vyhlášené výletní místo pro tuhle část Prahy, je tam krásná příroda. Vyjedete na konečnou autobusu a najednou jste v úplně nádherném prostředí. Všem, kdo si chce udělat do téhle části Prahy výlet, bych Tiché údolí vřele doporučil. Ne nadarmo se jedná o chráněné území.
2
VYSOKÁ ŠKOLA ZEMDLSKÁ Suchdol určitě hodně pozvedla. Budovala se od 50. let a dneska se rozrostla v obrovskou fabriku. Areál vysoké školy je nádherný - jako kluci jsme to měli zmáklý, lezli jsme tam po všech budovách, po žebříkách, když nás naháněli hlídači… Sportovní areál včetně fotbalového hřiště, které bylo tehdy volně přístupné, už je dnes oplocený, ale parky kolem školy jsou opravdu velmi hezké.
4.
4.
moje msto
3.
3. jsem furt zraněný, ale doufám, že se vyléčím a že klukům ve zbytku sezony pomůžu, abychom vykopali nějaký pěkný výsledek, eventuelně postoupili do vyšší soutěže. Ale i kdybychom nepostoupili, tak hlavní je, že nás to tam baví.
5.
TIPSPORT BAR Je tam několik pěkných hospod, ale pro návštěvníky doporučím příjemný Tipsport bar na náměstí. Nejenom že tam je velice dobrá obsluha, ale hlavně je tam několik televizí, kam si - když mám čas a náladu - chodím s kamarádama sednout a koukáme tam na přenosy, samozřejmě i na basket. Sem chodím trošku relaxovat, ale ne moc často :-)
5.
SPORTOVNÍ AREÁL ČZU Na starý kolena jsem se nechal kamarádama přesvědčit, abych zkusil nějaký sport a nic horšího mě nenapadlo, než že jsem se nechal přemluvit na fotbal. Jsou tam bezvadní kluci, máme opravdu bezvadnou partu a hrajeme v krásném areálu právě Vysoké školy zemědělské. Prozatím hrajeme tu nejnižší soutěž a výsledky jsou střídavě oblačno: vyhráváme a prohráváme. Chtěl bych pozvat fanoušky a fanynky (na toto slovo dává Ivan důraz), ať se přijdou podívat. Já hraju-nehraju, protože
Vydává: SK Folimanka, Redakce: René Peška, Ondřej Dufek, Foto: Luděk Šipla. Kontakt:
[email protected],
[email protected], www.uskbasket.cz