FOLIMAGAZÍN III/2011
internetový magazín ZVVZ USK Praha a VŠ Praha
DMS POMOCKOSEM na číslo 87 777 Cena DMS je 30 Kč, příjemce vaší pomocí obdrží 27 Kč
Lubor Blažek o pohárové trofeji Marek Kučera na téma Český pohár a konec v Evropské lize Zpovědnice: Lindsay Whalen Mládež: Edita Bendová, Gabriela Josefusová 10x: Eva Vítečková, Eva Skutilová
aktuálně
„Vítězství v poháru má svoji hodnotu,“ tvrdí kouč Před půl rokem dovedl českou ženskou reprezentaci k historickému úspěchu: jím vedený národní tým dokráčel až do finále mistrovství světa, které se navíc hrálo v České republice! Před dvěma týdny měl Lubor Blažek blízko ke splnění dalšího velkého snu: jím vedený tým ZVVZ USK Praha vedl v osmifinálové sérii Evropské ligy nad italským Cras Basket Taranto 1:0 na zápasy a ve druhém utkání ho dělilo jen několik desítek vteřin od historického postupu mezi elitní euroligovou osmičku.
Nakonec však naše družstvo svého soka nevyšachovalo, a tak jeho účinkování na evropské scéně pro tuto sezonu skončilo. Nejen o nedávném nevydařeném osmifinále s Tarantem, ale i o finálovém turnaji Českého poháru, který jsme stejně jako před rokem vyhráli, jsme si povídali právě s hlavním koučem našeho týmu.
O finálovém turnaji Českého poháru… Zastavme se nejprve u semifinálového utkání se Strakonicemi, které bylo překvapivě vyrovnané. V závěru se naše soupeřky několikrát dotáhly na rozdíl
dvou košů – věřil jste přesto, že zápas jak se říká neměl kam uhnout, nebo jste pociťoval nervozitu? Já musím říct, že jsem si byl vnitřně naprosto jistý, že tohle utkání vyhrajeme. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bychom mohli prohrát, to říkám upřímně. Chtěl jsem, aby se zatížení rozložilo na celé družstvo, takže sestava někdy byla tomuto cíli trošku podřízená. Každopádně jsme ale nehráli úplně zodpovědně, Strakonice toho dokázaly využít a hrály dobře. Přesto jsem neměl pochybnosti o tom, že postoupíme do finále.
aktuálně
Asi se shodneme, že hlavní problém jsme měli v obranné fázi, je to tak? Souhlasím. V obraně jsme nehráli dostatečně zodpovědně. Byly tam chyby, které však nevyplývaly z taktiky, ale z nezodpovědnosti a z nesoustředěnosti na hru. Hned druhý den došlo na očekávané finále mezi ZVVZ a Friscem. Předpokládal jste, že kvalita a zvučné jméno soupeře samo o sobě vymačká z našich hráček mnohem lepší výkon? Ano. Takhle to prostě vždycky je. Chuť na zápas a zodpovědnost začíná i u soupeře. Není pochyb o tom, že Frisco nás jako soupeř samozřejmě hodně motivovalo a bylo to vidět. Myslím si, že naše hra v obraně byla kvalitní. Jenom kdyby bylo víc takovýchto zápasů…
Loňská přestřelka, v níž padlo dohromady téměř 200 bodů, se neopakovala. Jakou mělo letošní finále kvalitu? Podle mě to byl víc boj. Kvalita, hlavně v útočné fázi, byla rozhodně horší než loni. Tehdy to byla opravdu oboustranná střelnice, útoky jasně přehrávaly obrany, zatímco tohle utkání bylo v první řadě o obranách. Obě družstva předvedla v defenzivní činnosti velice solidní výkon. Jak moc si ceníte obhájení pohárové trofeje? Jsem rád, že jsme toto utkání zvládli a vyhráli, protože přišlo po období nepostupu mezi nejlepší osmičku Evropské ligy. Nálada v našem týmu určitě nebyla ideální. Český pohár určitě má svoji úroveň, vítězství v něm pro nás má svoji hodnotu, takže si ho pochopitelně velmi cením.
aktuálně
O neúspěšné osmifinálové sérii EL s Tarantem… Kdybyste měl s odstupem času označit klíčové faktory, které se zásadním způsobem podepsaly pod výsledek euroligového osmifinále s Tarantem, co byste uvedl? První věc: hodně zdravotních problémů. Míša Ferančíková, Evina Maltsi, a nakonec ještě Evža Vítečková. Druhá věc: neproměňování trestných hodů. V případě, že bychom procento šestek měli přiměřeně k normálu, tak jsme neprohráli, o tom jsem přesvědčen. A třetí věc: doskok. A ještě bych k tomu přidal čtvrtou: neproměňování jasných střeleckých pozic. Jakou roli sehrály smůla a štěstí? Myslím, že Taranto mělo trošku štěstí. Třeba připomenu trojkou o desku v těžké chvíli na konci druhého zápasu. To byla střela, které je posadila do sedla. Já si ale myslím, že by nám stačila jedna jediná věc: kdyby se nezranila Evža, nebo kdybychom lépe stříleli trestné hody, nebo kdybychom to líp uskákali, tak jsme asi neprohráli. Když se ve druhém utkání zranila Eva Vítečková, neříkal jste si, že té smůly už je až až? To jsem si samozřejmě říkal, ale v tu chvíli člověk nemá moc prostoru, aby to v hlavě nějak víc rozebíral, protože utkání běželo dál. Žádný pocit
rezignace nebo něco podobného tam prostě nemá co dělat. Ano, uvědomil jsem si, že pro tým je to obrovský handicap, ale věřil jsem, že i přesto uhrajeme postup. Hráli jsme doma, byli jsme poměrně dobře rozjetí… Bohužel jsme ale ztráceli půdu pod nohama vinou špatného doskoku a trestných hodů. Mít v takhle důležitém zápase trestné hody 22/12, to je trestuhodné. Jak jste vstřebával trpkost vyřazení? Samozřejmě to člověku radost neudělalo… někomu to možná radost i udělalo… Člověk to nese těžce, zvlášť když jsme byli asi minutu a půl od postupu mezi osm… Je to škoda. Škoda druhého zápasu. Myslím si, že zvrátit výsledek ve třetím utkání v Itálii už bylo nad naše síly. Posadili jsme soupeře hodně vysoko a domácí prostředí pak rozhodlo. Šlo něco významněji ovlivnit v náš prospěch? Ovlivnit toho šlo opravdu hodně málo. Procento trestných hodů? Do toho člověk při zápase velice těžce vstupuje. Zranění? Také ne.
Lepší doskok? Ne. Znovu se ale musím zastavit hlavně u trestných hodů. Neproměnit jich 10 je nevídané. A doskok… V Tarantu jsme v něm kralovali. Soupeře jsme přeskákali v útoku i v obraně a jednoznačně jsme rozhodli doskokem. A najednou, o tři dny později, byl doskok tak špatný… Některé věci se těžko vysvětlují. Evropská liga už se bohužel hraje bez naší účasti, pohárové finále je taktéž za námi. Nebude čekání na finále ŽBL až příliš dlouhé? Já si myslím, že ne. Ono je také dobré, když se zatížení během sezony trošku sníží, protože hráčky toho v uplynulých týdnech a měsících měly opravdu hodně. Je potřeba se stále vracet k mistrovství světa, pauza po skončení šampionátu byla skutečně hodně krátká a hráčky hned nastoupily do ligy a do Evropské ligy. Podle mě bude tohle volnější období docela přínosné.
rozhovor
Nelze chrlit na hřiště další a další top hráčky Z hlasu Marka Kučery bylo zcela zřetelně cítit, že jej vyřazení v osmifinále Evropské ligy stále ještě nepřebolelo. ZVVZ USK Praha podlehl italským šampiónkám z Taranta 1:2 na zápasy a manažer ZVVZ USK Praha i s dvoutýdenním odstupem tvrdil: „Zklamání je opravdu obrovské a myslím, že v nás ještě dlouho bude.“ Nejprve se ale nalaďme na optimističtější notu.
Marku, začněme náš rozhovor tím pozitivnějším z nedávného období, čili obhájením prvního místa v Českém poháru. Jak moc si tohoto úspěchu ceníme? Myslím, že velmi. Ceníme si toho, že jsme vyhráli Český pohár. A vůbec to není o tom, jestli jsme ho obhájili nebo neobhájili, zkrátka to byl jeden z důležitých zápasů proti Friscu Brno a my jsme velice rádi, že jsme ho zvládli. Asi se však nedá hovořit o nějaké náplasti na vyřazení z Evropské ligy, že? To v žádném případě. Naše zklamání z vyřazení v Evropské lize je velké a ještě dlouho v nás bude. Euroliga je jiná soutěž. Ačkoliv si vítězství v Českém poháru vážíme, tyhle dvě věci se prostě nedají spojovat dohromady. Z mnoha stran zaznívají hlasy, že bychom v zápasech s Friscem měli být suverénnější, že bychom měli vítězit výraznějším rozdílem, naopak trenér Lubor Blažek soudí, že brněnský tým je mediálně podceňován. Jaký je váš pohled? Já si myslím, že Brnu se složení týmu, respektive sestavení základní pětky doplněné o Romanu Hejdovou a Romanu Stehlíko-
vou povedlo. Těchhle sedm hráček je velmi kvalitních a určitě dokáží hrát velmi dobrý basketbal. Řekl bych, že když se jim podaří, aby tyto hráčky mohly hrát celý zápas, to znamená že nemají zdravotní komplikace nebo třeba problémy s fauly, tak je to velmi těžký soupeř. Naopak my kvůli tomu, že je několik hráček zraněných a tým není kompletní, nejsme úplně v pohodě a tím se v tuhle chvíli šance obou družstev vyrovnaly. Takový je ale sport. Vyvrcholení Českého poháru se letos poprvé hrálo ve formátu Final-6. Šlo o atraktivní model? Podle mého názoru byl celý turnaj velice úspěšný, nový systém byl dobrý. Dovolím si tvrdit, že pro diváky byl zajímavý a to samé platí pro kluby, které se do finálového turnaje dostaly. Myslím si, že změna formátu Českému poháru pomohla. Přejděme k Eurolize. Jak se dá vyčíst z jedné z vašich předchozích odpovědí, zklamání z vyřazení italským Tarantem jste stále ještě nevstřebal…
rozhovor
herní projev družstva zásadně změní. Už nepadá tolik bodů, kolik by mělo. Věřím, že kdybychom měli Evžu k dispozici, tak jsme neprohráli.
Určitě ne. Tohle v nás bude ležet ještě několik měsíců. Myslím si, že teprve úspěch v příštím roce, pokud se nám povede, nám vynahradí to, že se nám to letos nepovedlo tak, jak jsme si představovali. Zklamání z vyřazení je opravdu obrovské. Bylo o to bolestnější se s ním vyrovnat, že se nám podařilo poměrně přesvědčivě vyhrát zápas číslo 1 na soupeřově hřišti a ve druhém, potenciálně postupovém mači jsme byli velice blízko k úspěchu? Jasně, je to tak. Způsob té prohry všechno znásobuje. Holt ale v momentě, kdy se nám zranila Evža (Eva Vítečková) jako další klíčový hráč, vyvstal velký problém. Tým prostě není nafukovací a nemůže furt chrlit na palubovku další a další top hráčky. Zdravotní potíže náš výkon samozřejmě ovlivnily, ať už v Praze, nebo pak i v Tarantu. Analyzovali jste s trenéry a realizačním týmem příči-
ny, proč se nakonec nepodařilo přejít přes italského mistra do čtvrtfinálové fáze? Já si myslím, že analýza je velmi jednoduchá. V případě, že máte útočně laděné družstvo, ale vaši dva extra střelci se vám zraní, tak se samozřejmě
Na přelomu února a března začne přibližně dvouměsíční putování, na jehož konci by mělo být finále Excelsior ŽBL, v němž bychom se podle všech předpokladů měli opět střetnout s úřadujícími šampiónkami z Brna. Je pro náš klub navrácení titulu do Prahy velkou výzvou? Jednoznačně. Je to jeden z cílů, které jsme si před sezonou dali a pevně věřím, že se nám ho podaří splnit. I když cesta k němu vůbec nebude jednoduchá, doufám, že to holky zvládnou a že se nám podaří titul přivést zpátky do Prahy.
zpovědnice
Módní trendy sleduji, ale bývám o rok pozadu
7
Lindsay Whalen
Pozice: rozehrávačka V klubu od: 2007
Lindsay ee time a fr
Jak nejraději trávíš volný čas, který máš sama pro sebe? Na internetu, na facebooku, ráda se dívám na filmy. Co všechno v běžném životě považuješ za ztrátu času? Jít k zubaři. Na kterých webových stránkách nejraději surfuješ? Facebook, Twitter, ESPN, hotmail… Jaký je tvůj nejpříjemnější způsob relaxace?
Sledování filmů nebo jít někam ven na dobrou večeři. Čím si krátíš cesty na utkání, čekání na letištích… Mailováním na mém blackberry, sledováním filmů, hraním her na Ipadu.
zpovědnice
Lindsaylo a jíd
Co jsi jako dítě nesnášela ve školní jídelně? Tator tot a párky v rohlíku.
Co jíš nejraději k obědu před zápasem a k večeři po zápase? Před zápasem těstoviny, kuře, salát a k pití kávu. Po utkání miluju pizzu.
Čeho se nikdy nepřejíš? Těstovin, lasagní.
Lindsay ování
Jakou kulinářskou specialitu si troufneš připravit? Špagety plus vajíčka a toast.
Kam nejraději chodíš nakupovat? Do Palladia!
a nakup
Statistiky Lindsay Whalen v letošní sezoně ŽBL: Počet odehraných zápasů:
Euroliga: 18
Počet odehraných zápasů:
13
Počet odehraných minut: 327,4 (průměr 18,2)
Počet odehraných minut: 419,9 (průměr 32,3)
Průměr nastřílených bodů:
10,2
Průměr nastřílených bodů:
13,2
Průměr doskočených míčů:
3,3
Průměr doskočených míčů:
5,0
Průměr asistencí:
3,0
Průměr asistencí:
4,6
Co nakupuješ nejraději a co naopak nejméně ráda? Ráda kupuji oblečení a boty. Nerada chodím o víkendech do obchodů s potravinami. Pokud jde o oblečení, dáš na poslední módní trendy? Snažím se, ale většinou jsem o rok pozadu V jakém oblečení se cítíš nejlépe? V džínách nebo v basketbalovém oblečení – v pohodlném. Čím sis naposledy udělala radost? Červenými kozačkami.
mládež USK
Edita, obdivovatelka kliďase Pavla Pumprly V konkurenci dalších sportů sis vybrala basketbal. Čím nejvíce tě upoutala právě tato hra? Rychlostí, tím, že jde o kolektivní sport. A také náročnost na myšlení. Ovlivňuje tě basket i v osobním životě? Čím? Díky basketbalu jsem na naučila jednat fair-play i v životě. A také jsem průbojnější.
Edita Bendová Narozena: 14. 9. 1996 Výška: 171 cm Pozice: pivot Družstvo: starší žákyně
Máš nějaký basketbalový, nebo obecně sportovní vzor? Basketbalový vzor mám Pavla Pumprlu, protože obdivuji jeho klidnou, promyšlenou hru. Je tvým snem zahrát si jednou v euroligovém týmu ZVVZ USK, nebo máš jiné cíle? Byl by to pro mě samozřejmě splněný sen, ale kdyby na to přišlo, tak v každém euroligovém týmu by to pro mě byl obrovský úspěch. Když se zamyslíš nad dlouhodobým tréninkovým procesem, co tě nejvíce baví a naopak, co nemáš příliš v lásce?
Edita očima trenérky Lenky Pejčochové: „Edita je šikovná a nadějná basketbalistka, která před sezónou zvažovala další setrvání u basketbalu. V průběhu podzimu se rozhodla pokračovat a já jsem za to velmi ráda. Je pro družstvo obrovským přínosem a na postu pivota zvedla konkurenci. Je to poctivá hráčka, která je ochotná na sobě i nadále pracovat. Doufám, že u basketbalu zůstane co nejdéle.“
Baví mě kolektivní trénink - trénovaní akcí, hra 1 na 1. Nebaví mě samostatná cvičení, kondiční cvičení. Co považuješ na hřišti za svou nejsilnější stránku a na čem musíš v dalším období nejvíce pracovat? Nejvíce musím pracovat na individuálním zakončení a pohybu pod košem, také na doskocích. Mojí nejsilnější stránkou je asi střelba trestných hodů. Jak hodnotíš dosavadní výkony a výsledky svého týmu v letošní sezoně a s jakými ambicemi jdete do její další fáze? Myslím, že začátek nebyl zrovna slavný, ale šli jsme tréninkově i herně strašně rychle nahoru. Věřím, že následující zápasy budou na úrovni, vyrovnané a pro nás vítězné.
mládež USK
Hlavně chci hrát s radostí V konkurenci dalších sportů sis vybrala basketbal. Čím nejvíce tě upoutala právě tato hra? Basketbal je nádherná kolektivní hra. Tím, že ho hraju okolo sedmi let, si nedovedu představit, že bych měla dělat něco jiného.
11
Ovlivňuje tě basket i v osobním životě? Čím? Určitě ano. Basketbal mi zabírá hodně času a nemám tolik času na jiné aktivity.
Gabriela Josefusová
Narozena: 11. 4. 1996 Výška: 162 cm Pozice: rozehrávačka (křídlo) Družstvo: starší žákyně
Máš nějaký basketbalový, nebo obecně sportovní vzor? Konkrétní vzor asi nemám, ale obdivuju ty, co to někam dotáhli. Je tvým snem zahrát si jednou v euroligovém týmu ZVVZ USK, nebo máš jiné cíle? Ano, moc ráda bych si zahrála Evropskou ligu, kdybych tuto šanci dostala. Hlavně ale chci, abych u basketu vydržela co nejdéle a abych ho hrála s radostí.
Gabriela očima trenérky Lenky Pejčochové: „Gabča je dříč, kterých by si každý trenér přál mít v družstvu mnohem více. Je to hráčka, která basketbal miluje a udělá pro něj první poslední. Je to hráčka, která se snaží na tréninku plnit to, co se po ní chce a využívá to pak i v utkáních. Má samozřejmě rezervy: technika driblinku, přehled po hřišti, když je pod tlakem. Ale to se dá všechno prací odstranit a vylepšit. Gabča od září nastupuje na Gymnázium Přípotoční a její příprava bude o to intenzivnější. Myslím, že má před sebou slibnou basketbalovou budoucnost.“
Když se zamyslíš nad dlouhodobým tréninkovým procesem, co tě nejvíce baví a naopak, co nemáš příliš v lásce? Hodně mě baví hra, ať už 1 na 1, nebo 5 na 5. V oblibě nemám cvičení na rychlost, třeba jako dát určitý počet košů za čas. Co považuješ na hřišti za svou nejsilnější stránku a na čem musíš v dalším období nejvíce pracovat? Mojí nejsilnější stránkou je asi bojovnost. Zapracovat musím ještě na všem, ale nejvíc asi na trestných hodech. Na hodnotíš dosavadní výkony a výsledky svého týmu v letošní sezoně a s jakými ambicemi jdete do její další fáze? V letošní sezóně se nám moc nedaří, ať už je to prohrami třeba o 20, nebo jen o 2 body. Do další fáze chceme určitě výhry a hrát hezký basketbal.
10x
Rozvíjím svůj talent ve vaření a v pečení Proč jsem ráda, že hraji basketbal… Protože nemusím vstávat každé ráno v 5 hodin do práce, jako každý obyčejný člověk. O jaké práci jsem snila, když jsem byla malé dítě… Jako malá jsem říkávala, že budu hospodská po mamce, pak jsme jednou jeli se školou do planetária a v ten okamžik jsem chtěla být astronautkou
15
Eva Vítečková
Narozena: 26. 1. 1982 Výška: 190 cm Pozice: křídlo (3/4) V klubu od: 2010
Na jakou práci bych si naopak nikdy netroufla… Na práci letušky. Nejen že bych musela létat pouze v těch větších letadlech, protože v těch menších bych musela chodit neustále v předklonu, ale hlavní obava by byla ze samotného létání.
Na co mám talent… Poslední dobou v sobě objevuji talent na vaření a pečení. Zatím všem chutná, takže moji ochutnávači jsou motivací pro rozvíjení mého talentu Co je v životě mým největším nepřítelem… Určitě čas. Když chci, aby utíkal, tak se neskutečně vleče a naopak... Nejraději bych čas teď zastavila a pár let v tomto období ještě prožila. Jaké své vlastnosti bych se ráda zbavila… Jím strašně rychle. Většinou když dojídám, tak ostatní teprve začínají... Ale aspoň v něčem jsem nejrychlejší Vím, že je to nezdravé. Tento špatný zvyk jsem se naučila ve školní
10x
jídelně, když jsem pospíchala ze školy domů, abych udělala domácí úkoly a pak rychle utíkala na trenink. Bez jaké technické vymoženosti si nedokážu představit svůj život... Jednoznačně bez telefonu. Momentálně je to můj nejlepší přítel, se kterým trávím veškerý čas Můžu díky němu být ve spojení s rodinou, s kamarády, v případě potřeby se připojuji na internet. Které osobnosti (1 muže a 1 ženu) ze světa sportu nejvíce obdivuji a proč… Markétu Bednářovou, protože má pořád pěkně uklizeno :-) Kdo Marky dobře zná, tak po-
Vyber si McDonalds nebo česká kuchyně? Česká kuchyně Baseball nebo lední hokej? Jednoznačně hokej Kočka nebo pes? Pes.
chopí... A Aleše Kaplana. To je profesionál na pravém místě a myslím, že nedoceněný.
Statistiky Evy Vítečkové v letošní sezoně ŽBL: Počet odehraných zápasů:
Euroliga: 15
Počet odehraných zápasů:
12
Počet odehraných minut: 407 (průměr 27,1)
Počet odehraných minut: 370,8 (průměr 30,9)
Průměr nastřílených bodů:
15,2
Průměr nastřílených bodů:
14,3
Průměr doskočených míčů:
4,4
Průměr doskočených míčů:
3,6
Průměr asistencí:
2,9
Průměr asistencí:
2,2
Na co se těším… Těším se na dovolenou s Romulí, Gabulí, Kláris a Andělem. Motto, kterým se v životě řídím… Když nejde o život, jde o hov.o!!!
10x
Chci být rozhodnější a průbojnější Proč jsem ráda, že hraji basketbal… Protože je to kolektivní sport a já díky němu poznala spoustu skvělých lidí. Většinu mých nejlepších přátel mám díky basketu. Podívala jsem se tam, kam bych třeba běžně nevyrazila. A těch zážitků!
12
O jaké práci jsem snila, když jsem byla malé dítě… Co si pamatuju, tak mě nic nedrželo moc dlouho. Jednu chvíli jsem si přála být pilotka, pak zase mít vlastní termixárnu…
Eva Skutilová
Narozena: 17.4.1990 Klub: VŠ Praha Výška: 183 cm Pozice: 3 (v poslední době i 4)
Na jakou práci bych si naopak nikdy netroufla… Mám trochu problém s výškama, takže nějaké mytí oken mrakodrapů by nebylo nic pro mě. Taky bych si netroufla na práci v masokombinátu. Na co mám talent… Třeba na řízení auta, to mám celkem talent. Co je v životě mým největším nepřítelem… Největším nepřítelem je asi nuda, té se snažím vyhýbat. Naštěstí mě moc nepronásleduje. Jaké své vlastnosti bych se ráda zbavila… Nerozhodnosti a někdy nedostatečné průbojnosti. To bych měla a chci změnit.
Vyber si McDonalds nebo česká kuchyně? Japonská a sushi. Baseball nebo lední hokej? Lední hokej Kočka nebo pes? Nic proti naší kočce, ale pes.
Bez jaké technické vymoženosti si nedokážu představit svůj život… Bez mobilu.Většinou se cítím nesvá, když ho zapomenu a nemám ho při ruce delší dobu.
10x
Které osobnosti (1 muže a 1 ženu) ze světa sportu nejvíce obdivuji a proč… Z mužů Lance Armstronga. Překonal rakovinu a pak sedmkrát vyhrál Tour de France. Z žen Martinu Sáblíkovou. Nejdřív neměla kde pořádně trénovat a i přesto všem vytřela zrak. Obdivuju jejich vůli. Na co se těším… V Praze na jaro. Doma (v Trutnově) na to, až budu mít čas vyrazit na hory.
foto: Ing. Miloš Březina
Motto, kterým se v životě řídím… Nikdy neříkej nikdy!
partněři zvvz USK
www.uskbasket.cz
PARTNEŘI Vš PRAHA
Vydává: SK Folimanka, Redakce: René Peška, Ondřej Dufek, Foto: Luděk Šipla. Kontakt:
[email protected],
[email protected]