Zuzana NERADILOVÁ VLIV LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK NA MORAVĚ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Zuzana NERADILOVÁ

VLIV LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK NA MORAVĚ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D.

Brno 2008

Jméno a příjmení autora:

Zuzana Neradilová

Název bakalářské práce:

Vliv lyžařských středisek na Moravě na životní prostředí

Název v angličtině:

Impact of the Moravian ski resorts on the Environment

Studijní obor (směr):

Geografie

Vedoucí bakalářské práce:

RNDr. Martin Culek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2008

Anotace Název této práce je „Vliv lyžařských středisek na Moravě na životní prostředí“. Práce zkoumá hlavní moravská střediska sjezdového lyžování a jejich vliv na životní prostředí v dané oblasti. Vlastním cílem je zhodnocení vlivu člověka na vegetační kryt, erozi půdy či změny v krajině během výstavby a následného provozu. Největší pozornost byla věnována terénnímu průzkumu během letního i zimního období. Jednotlivá lyžařská střediska nebyla vybrána náhodně. Jsou reprezentativní pro různé vegetační stupně a také znázorňují rozdíly mezi oblastí Karpat a České vysočiny. Annotation The name of this work is “The Impact of the Moravian Ski Resorts on the Environment“. The thesis researches the main Moravian Ski resorts and their influence on the environment in those particular areas. The actual goal is to assess the influence of men on vegetation cover, land erosion or the landscape changes during building and follow-up operation. The highest focus was given to the field survey during both winter and summer seasons. The ski resorts were not chosen coincidentally. They represent various vegetation levels and show the differences between the Karpaty area and Česká vysočina.

Klíčová slova:

lyžařské středisko

Keywords :

ski resort

Morava

Moravia

životní prostředí

environment

krajina

landscape

znečištěni

pollution

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Zuzana Neradilová Geografie a kartografie Geografie

Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:

Vliv lyžařských středisek na Moravě na životní prostředí Impact of the Moravian ski resorts on the Environment

Zásady pro vypracování: Cílem je vyhodnocení vlivu vybraných lyžařských středisek na Moravě na životní prostředí. Pozornost bude věnována zvláště rozdílům v dopadech na ŽP mezi středisky v různých vegetačních stupních a rozdílům mezi středisky v Karpatech a České vysočině. Součástí bakalářské práce je terénní průzkum lyžařských středisek, a to v letním i zimním období. Vyhodnocen bude vliv na erozní procesy, biotu, znečištění prostředí odpady a orientačně i hlukem. Bude zjištěna plocha zástavby a zpevněných ploch pro potřeby lyžování. Zjištěné problémy i pozitiva budou vhodnou formou fotograficky, případně i mapově, dokumentovány.

Rozsah grafických prací:

podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy:

cca 30-40 stran

Seznam odborné literatury: BUČEK, A., MADĚRA, P. (2004): Hodnocení stavu a dynamiky vývoje geobiocenóz NPR Praděd. MZLU, Paido, Geobiocenologické spisy, Vol. 10. Brno. CULEK, M. [ed.] (1996): Biogeografické členění ČR. Enigma. Praha. LİW, J., MÍCHAL, I. (2003): Krajinný ráz. Lesnická práce. Kostelec n./Černými Lesy. SÝKORA, B., BĚLOCHOVÁ, I., FANTA, J. (1973): Přírodní podmínky Studniční hory a možnosti jejího lyžařského využití. Opera Concortica, vol. 10, s. 147-202. Správa KRNAP. SZN, Praha. MACKOVČIN, P. JATIOVÁ, M. et al. (2002): Zlínsko. Chráněná území ČR, svazek II. AOPaK ČR a EkoCentrum Brno. Praha. ŠAFÁŘ, J. [ed.] (2003): Olomoucko. Chráněná území ČR, svazek VI. AOPaK ČR a Ekocentrum Brno. Praha. WEISMANNOVÁ, H. et al. (2004): Ostravsko. Chráněná území ČR, svazek X. AOPaK ČR a Ekocentrum Brno. Praha.

Vedoucí bakalářské práce: Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

RNDr. Martin Culek, Ph.D. září 2007 do 16. května 2008

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Martina Culka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne 12. 05. 2008

_______________________________ vlastnoruční podpis autora

Děkuji RNDr. Martinu Culkovi, Ph.D., za jeho ochotu, rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Za názory, rady i studijní materiály děkuji jednotlivým správám Chráněných krajinných oblastí na moravském území, provozovatelům lyžařských středisek, kteří byli ochotni se mnou spolupracovat a konzultovat mé názory během práce.

OBSAH: 1 2 3 3.1 3.2 3.3 4 4.1 4.1.1 4.2 4.3 4.3.1 5 5.1 5.1.1 5.2 5.2.1 5.3 5.4 5.4.1 5.5 5.5.1 5.6 5.7 6 7 7.1 7.2 7.3 8 8.1 8.2

ÚVOD ........................................................................................................................ 8 POLOHA A VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ................................................... 9 FYZICKOGEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ...... 11 Klima ........................................................................................................................ 11 Geologie a geomorfologie........................................................................................ 13 Biota ......................................................................................................................... 16 NEGATIVNÍ DOPADY LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK..................................... 18 Narušení vegetačního krytu ..................................................................................... 18 Freeriding ................................................................................................................. 18 Znečištění v důsledku antropogenní činnosti ........................................................... 20 Krajinný ráz.............................................................................................................. 25 Odlesňování ............................................................................................................. 27 MORAVSKÁ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA ........................................................... 28 Jeseníky .................................................................................................................... 29 Vliv Chráněné krajinné oblasti Jeseníky na sjezdové lyžování v této oblasti ......... 35 Beskydy.................................................................................................................... 36 Vliv Chráněné krajinné oblasti Beskydy na sjezdové lyžování v této oblasti ......... 39 Javorníky .................................................................................................................. 40 Jižní Morava – Němčičky ........................................................................................ 44 Oblast jižní Moravy – vyjádření tamní obce na provoz střediska............................ 46 Vysočina................................................................................................................... 47 Vliv Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na sjezdové lyžování v této oblasti 50 Dotazníkové šetření (vlastní výzkum, poznatky)..................................................... 51 Jaký je pohled na sjezdové lyžování na Moravě ...................................................... 53 ZÁVĚR .................................................................................................................... 55 SEZNAM ................................................................................................................. 56 Seznam použitých obrázků ...................................................................................... 56 Seznam použitých tabulek ....................................................................................... 58 Seznam příloh .......................................................................................................... 59 ZDROJE ................................................................................................................... 62 Knižní zdroje ............................................................................................................ 62 Internetové zdroje .................................................................................................... 64

1

ÚVOD “Řízené využívání přírodních zdrojů a jejich ochrana je celosvětovým problémem,

jehož úspěšné řešení vyžaduje maximálního využití vědeckých poznatků pro stanovení metod a forem péče o přírodní prostředí.” (SÝKORA, B., BĚLOCHOVÁ, I., FANTA, J., 1973, 30) Vliv lyžařských středisek na Moravě na životní prostředí je zpracován z pozice studenta Přírodovědecké fakulty Masarykovy university a zároveň dlouholeté lyžařské instruktorky. Tlaky na technický a ekonomický rozvoj rekreačních areálů stále častěji narážejí na oprávněné požadavky péče o krajinu ze strany pověřených obcí, kraje i správ jednotlivých CHKO. Hledání kompromisů v těchto otázkách bývá velmi složité. Práce posuzuje vlivy spojené s růstem, modernizací a provozováním jednotlivých lyžařských areálů na Moravě. Bylo využito informací získaných ze spolupráce s provozovateli středisek i odborníky z jednotlivých správ chráněných krajinných oblastí. Bez této spolupráce by nebylo možné zpracovat bakalářskou práci na požadovanou úroveň.

Vlastním terénním průzkumem, návštěvou mnoha lyžařských středisek během letního i zimního období, a dotazníkovým šetřením vznikl základ pro zpracování celé práce. Cílem je popis nejčastějších negativních i pozitivních vlivů na krajinu jako jsou např. odlesňování, eroze, úprava terénů či zvýšení návštěvnosti mikroregionů.

8

2

POLOHA A VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Studované území v této bakalářské práci zahrnuje bývalou zemi Moravskoslezskou.

Jednotlivé studované lokality jsou nerovnoměrně rozmístěny na celém území. Převážná většina je situována v podhorských až horských oblastech (oblast Jeseníků, Beskyd, Vysočiny). Pouze sportovní areál Němčičky či Hlubočky u Olomouce se nacházejí v nížinné části Moravy.

Obr. 1:

Satelitní snímek moravského území, znázorňující rozložení lyžařských středisek (legenda

viz Tab. 1).

9

Tab. 1.:

Lyžařská střediska v řešeném území a jejich poloha

Číslo v obr. 1 Lyžařský areál

Nadmořská výška (m) Zem. šířka Zem. délka

1

Staré město pod Sněžníkem

600 - 1000

50°09´45´´ 16°56´23´´

2

Malá Morávka – Karlov

700 - 950

50°02´14´´ 17°17´68´´

3

Pustevny

620 - 1095

49°29´96´´ 18°15´43´´

4

Praděd

1235 - 1445

50°04´14´´ 17°14´21´´

5

Červenohorské sedlo

862 - 1164

50°07´18´´ 17°09´79´´

6

Soláň

830 - 860

49°23´23´´ 18°15´42´´

7

Ski centrum Kohútka

715 - 913

49°17´42´´ 18°13´48´´

8

Horní Lomná

503 - 688

49°31´19´´ 18°38´7´´

9

Ramzová

782 - 1351

50°11´31´´ 17°03´52´´

10 11 12

Ski Bílá Ski centrum Miroslav Lipová – lázeň Dolní Morava

518 - 774 650 - 750 760 - 1105

49°26´35´´ 18°27´25´´ 50°13´37´´ 17°08´3´´ 50°09´5´´ 16°48´59´´

13

Ostružná

700 - 835

50°11´14´´ 17°02´49´´

14

Petříkov

740 - 950

50°12´8´´

15

Ski areál Mosty u Jablunkova

550 - 700

49°31´27´´ 18°45´10´´

16

Středisko Javorový vrch

424 - 968

49°38´27´´ 18°38´21´´

17

Troják

488 - 583

49°21´23´´ 17°48´53´´

18

Hlubočky u Olomouce

300 - 380

49°37´39´´ 17°24´17´´

19

Tesák

700 - 757

49°22´03´´ 17°47´03´´

20

Lyžařské středisko Klepáčov

740 - 850

50°00´37´´ 17°08´44´´

21

Sachova Studánka

640 - 750

49°25´04´´ 18°20´21´´

22

Ski areál Karasín

707 - 817

49°33´39´´ 16°17´18´´

23

Nové Město na Moravě

620 - 720

49°33´38´´ 16°04´26´´

24

Ski areál Razula Velké Karlovice

650 - 750

49°21´58´´ 18°21´12´´

17°02´41´´

25

Velké Meziříčí

470 - 550

49°21´21´´ 16°00´36´´

26

Němčičky

180 - 316

48°55´52´´ 16°50´05´´

10

3

FYZICKOGEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

3.1 Klima Návštěvnost

moravských

lyžařských

středisek

je

ovlivněna

několika

fyzickogeografickými činiteli. Jedním z nejdůležitějších je klima dané oblasti. Chod ročních teplot a srážek závisí převážně na nadmořské výšce, sklonu a expozici svahu, kontinentalitě či oceanitě a také na samotném reliéfu. Průměrná roční teplota se v řešeném území pohybuje od 0,9°C do 9,5°C. Nejnižší průměrná roční teplota na Moravě byla dosažena na Pradědu (0,9°C), nejvyšší v oblasti jižní Moravy – Hodonín (9,5°C). (MIŠTERA, L., a kol., 1985, 49) Srážky, jako další klimatologický činitel, dosahují největších hodnot v oblasti Moravskoslezských Beskyd a poté v oblasti Hrubého Jeseníku (cca 1500 mm srážek za rok). Naopak nejsušší oblastí je jižní Morava, kde jsou dosahovány i nejvyšší teploty (jen cca 450 mm srážek za rok). (MIŠTERA, L., a kol., 1985, 59) Průměrné množství srážek v letech 1961 – 1990 v České republice činilo cca 650 mm / rok.

Jelikož se lyžařská střediska nachází v různých nadmořských výškách, jsou pro ně charakteristické rozdílné teploty během letního / zimního období, délka trvání sněhové pokrývky a celkové úhrny srážek sněhových či dešťových. Maximální délka sněhové pokrývky leží v oblasti Praděd - Ovčárna, kde lyžařská sezóna trvá od konce listopadu do začátku května. V této oblasti je však provoz vleků omezen, díky jeho poloze, jež spadá pod správu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ta také stanovila minimální výška sněhové pokrývky, cca 50 cm. Pod touto hranicí jsou vleky uzavřeny z důvodu ochrany tamní vegetace. Lyžařská střediska nacházející se v nižších nadmořských výškách řeší každoroční problémy s nedostatkem sněhu a příliš vysokými teplotami, jež znemožňují využití sněhových děl (viz. Němčičky nacházející se v nadmořské výšce 180 - 316 m n. m.).

11

Obr. 2:

Rozložení ročních srážkových úhrnů na moravském území.

Obr. 3:

Změny srážkových úhrnů v roce 2004 k normálu v letech 1961 – 1990.

Na obrázku 2 je zobrazeno rozložení normály ročních srážkových úhrnů v období 1961 - 1990. V roce 2004 bylo provedeno porovnání srážkových úhrnů k normálu v letech 1961 – 1990. Je patrné, že v horských oblastech nedochází k patrným změnám. Toto tvrzení by znamenalo, že v našich horských oblastech je i nadále dostatek srážek během zimního i letního období. Avšak z vlastních zkušeností se domnívám, že srážky v těchto oblastech se vyskytují spíše v podobě dešťových než sněhových. V důsledku nízkého stavu sněhové pokrývky během lyžařské sezóny, provozovatelé stále častěji využívají možnosti sněhových děl pro zahájení i následný provoz středisek. Tento jev má neblahé účinky na zásoby podzemních vod v těchto oblastech. V níže položených oblastech, se nachází střediska zcela závislá na využití zasněžovací techniky. V porovnání s dlouhodobým normálem v letech 1961 – 1990 (cca 650 mm /rok) je zde patrný i úbytek srážek od 10 do 25%.

12

3.2 Geologie a geomorfologie

Obr. 4:

Geologická mapa území Moravy (zdroj www.cgu.cz/geoinfo - 29. 11. 2007).

Geologický vývoj na severomoravském území lze rozdělit ke dvěma rozsáhlým celkům. Západní část po Moravskou bránu a Ostravskou pánev je tvořena vrásnokernými pohořími Českého masívu. Hrubý Jeseník je tvořen hlubinnými vyvřelinami, Nízký Jeseník je v západní části budován metamorfovanými horninami. Východní část území náleží ke Karpatům. Je charakteristická příkrovovou stavbou. Flyšové pásmo Vnějších Západních Karpat je tvořeno pískovci, slepenci a jílovitými břidlicemi. Tyto horniny umožňují rychlejší proces fyzikálního zvětrávání. Během kvartérního zalednění byla vrcholová část Hrubého Jeseníku modelována horským ledovcem. Jako příklad lze uvést Velkou kotlinu s vyvinutým karem. V těchto oblastech se dnes nachází jedny z nejnavštěvovanějších lyžařských středisek, Ovčárna, Červenohorské sedlo, Ramzová a mnohé další. Ledovcová modelace v oblasti Beskyd nebyla prokázána. (MIŠTERA, L., a kol., 1984, 204 – 205) Geologický vývoj jihomoravského území (Jihomoravského kraje) lze také rozdělit na oblast západní (oblast Českého masívu) a oblast východní (oblast Západních Karpat). Český masív zastoupen Českomoravskou a Brněnskou vrchovinou je tvořen hlubinnými vyvřelinami a silně metamorfovanými horninami. Díky třetihorním exogenním činitelům 13

docházelo k obnažení části Českomoravské vrchoviny a velkomeziříčského či brněnského masívu. Mezi významná střediska sjezdového lyžování v této oblasti lze zařadit Nové Město na Moravě či Velké Meziříčí. Oblast Západních Karpat se vytvářela v období třetihor během orogenního vrásnění. Mimo ně zasahuje do Jihomoravského kraje i karpatská vnější předhlubeň a vnitrokarpatská předhlubeň vyplněná sedimenty. Rozhraní mezi západní a východní částí Jihomoravského kraji probíhá od Znojma přes Brno a Vyškov. (MIŠTERA, L., a kol., 1984, 178 – 279)

Georeliéf sám představuje složitý systém, jehož vzhled a geneze je závislá na vztazích geologické struktury, geomorfologických procesech a stáří. (MIŠTERA, L., a kol., 1985, 30) Na severomoravském v slezském území je reliéf značně členitý. Proti nejvyšším vrcholům Hrubého Jeseníku s Pradědem (1491 m n. m.) a v Moravskoslezských Beskydách s Lysou horou (1323 m n. m.) klesají nejníže položená místa u výtoku řeky Moravy a Odry pod 200 m. Naprostou většinou jsou zastoupeny výšky do 600 m n. m.. Výšky do 1000 m n. m. tvoří větší souvislé plochy v Nízkém Jeseníku a podhůří Jeseníku Hrubého. Oblasti nad 1000 m n. m. jsou zastoupeny pouze ve vrcholových částech Hrubého Jeseníku či v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Jihomoravský reliéf je také značně pestrý. Jeho západní část patří k hercynskému, východní část poté k alpsko – himalájskému systému. Ústřední část této oblasti je tvořena Brněnskou vrchovinou v niž jsou patrné tři geomorfologické celky: Drahanská vrchovina, Bobravská vrchovina a Boskovická brázda. Českomoravská vrchovina, jejíž součástí jsou například i Žďárské vrchy, je v našem řešeném území zastoupena třemi lyžařskými středisky (Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Ski areál Karasín). Pahorkatiny a vrchoviny České vysočiny a Západních Karpat od sebe dělí pásmo Západních Vněkarpatských sníženin. Střídání pahorkatin, vrchovin i hornatin s oblými pískovcovými hřbety jsou typické právě pro Západní Karpaty. Nejníže položené lyžařské středisko ve střední Evropě není součástí zmíněných oblastí. Je součástí Středomoravských Karpat – Ždánický les. Jeho nadmořská výška mezi nástupní a výstupní stanicí lanovny je v rozpětí 180 – 316 m n. m..

14

Tab. 2.:

Roviny Sníženiny Pahorkatiny Vrchoviny Hornatiny

Lyžařská střediska v řešeném území a jejich poloha Nadmořská výška (m n. m.) do 150 150 - 300 300 - 600 600 - 900 nad 900

Příklad lyžařského střediska v řešeném území žádné středisko Němčičky Hlubočky u Olomouce Ostružná Ovčárna

Na řešeném území jsou zastoupeny tyto geomorfologické provincie: Česká vysočina, Západní Karpaty, Středoevropská nížina a Západopanonské pánve. Výrazným celkem z pohledu sjezdového lyžování je Hrubý Jeseník spolu s výběžky Králického Sněžníku řadící se do provincie České vysočiny, jež má typický charakter hornatiny. Povrch Nízký Jeseník je značně členitý, reliéfově ho zle zařadit od pahorkatin až po vrchoviny. Části soustavy Vnějších Západních Karpat nejvíce lákající ke sjezdovému lyžování jsou Javorníky s lyžařským střediskem Kohútka. Oblast Západních Beskyd, k nimž patří Moravskoslezské Beskydy s vrcholem Lysá hora, mají velehorský reliéf. Slezské Beskydy jsou od Moravskoslezských odděleny Jablunkovskou brázdou. V této oblasti mohou vyznavači zimních sportů navštívit Horní Lomnou či Mosty u Jablunkova. (MIŠTERA, L., a kol., 1984, 179 – 181 a 205 – 207)

15

3.3 Biota Na řešeném území jsou zastoupeny obě dvě provincie charakteristické pro naši republiku, provincie středoevropských listnatých lesů a provincie panonská. Následně je tato oblast dělena do čtyř podprovincií (podprovincie: Hercynská, Severopanonská, Západokarpatská a Polonská). Jednotlivé podprovincie jsou dále děleny na územní jednotky větší než 100 km2, biogeografické regiony, jež jsou různorodé vlivem abiotického prostředí – klimatu, georeliéfu a geologickému podkladu a biotě. Velké množství lyžařských středisek, v řešeném území, se nachází v chráněných krajinných oblastech (viz Obr. 5: Rozložení moravských lyžařských středisek v závislosti na rozložení území CHKO, národních přírodních rezervací, národních parků a vojenských újezdů na území Moravy). S touto lokalizací lyžařských středisek nastávají problémy pro ochranu přírody a krajiny. Prvotní omezení pro provozovatele ze strany tamních ochranářů nastávají již během výstavby sportovních či rekreačních zařízení. Jako příklad lze uvést modernizaci lyžařského areálu Ski Kohútka nacházející se v CHKO Beskydy. Dle biogeografického členění lze nalézt v řešeném území většinu vegetačních stupňů. Dle Zlatníka je vegetační stupeň nadstavbová jednotka typů přirozené potenciální vegetace, vyjadřující její rozdíly ve stavbě na výškové a expoziční klima. Pro názvy osmi z devíti vegetačních stupňů, které se vyskytují na našem území, lze vystačit s hlavními dřevinami přirozených lesů. (LÖW, J., MÍCHAL, I., 2003, 161) Nejníže položené oblasti sloužící k sportovnímu vyžití leží v prvním až druhém vegetačním stupni (tedy stupeň dubový až bukodubový). Zastoupení jednotlivých rostlinných a živočišných druhů je maximálně rozdílné v porovnání s nejvýše položeným lyžařským střediskem na Moravě (Praděd 1491 m n. m.). V okolí Pradědu se vyskytuje stupeň smrkový až klečový. V těchto oblastech se nachází mnoho vzácných a hlavně chráněných rostlinných druhů, jako je jitrocel černavý sudetský, hvozdík kartouzek sudetský, lipnice jesenická a zvonek jesenický.

16

Obr. 5:

Rozložení moravských lyžařských středisek v porovnání s rozložením CHKO, národních

přírodních rezervací, národních parků a vojenských újezdů na území Moravy.

17

4

NEGATIVNÍ DOPADY LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK

4.1 Narušení vegetačního krytu 4.1.1 Freeriding Narušení vegetační krytu se vyskytuje ve všech lyžařských střediscích. Lidem přestávají stačit stávající rozměry sjezdovek a vyhledávají nový adrenalinový sport v podobě freeridu. Tento druh lyžařského odvětví láká především mladší generace. Freeride na moravských horách nemůže konkurovat alpských střediskům ani horám na Slovensku. Hlavní rozdíly jsou v nadmořských výškách našich hor a ve stavbě, kdy převážná část našich hor je porostlá lesy. (DUFEK, B., Bakalářská práce – Freeride lyžování a jeho aspekty v ČR, Rakousku a na Slovensku). Na našich horách je velmi typické kličkování lesem, čímž je značně narušován tamní vegetační kryt. Jsou poškozovány nejen nálety jednotlivých stromů, ale i vrostlé stromy (smrk, modřín …). Mnohem větší škody nastávají však v případě, kdy moravské hory mají nedostatek sněhové pokrývky. Poškození na vegetačním krytu jsou více patrná, jak již v množství zlomených a lyžemi uřezaných větví a vršků mladých stromků, tak v porušení kořenové části. Z kořenových částí vystupující na povrchu je narušená kůra. Problémy u poškozeného rostlinného a stromového porostu nastávají ve vegetačním období. V těchto případech dochází během letního období ke snazšímu napadení kůrovcem. Druhým, avšak vážnějším aspektem je, že většina míst, kde se dá tento sport provozovat, se nachází na území chráněných oblastí a rezervací. V těchto místech je zakázáno se pohybovat mimo vyznačené trasy. V opačném případě se vystavujeme nebezpečí postihu za přestupek pokutou na místě ve výši 1000 Kč, ve správním řízení pokutou ve výši až 10.000 Kč. (DUFEK, B., Bakalářská práce – Freeride lyžování a jeho aspekty v ČR, Rakousku a na Slovensku). Hlavními moravskými oblastmi, kde je tento sport provozován, jsou Jeseníky a to oblast Velká a Malá kotlina. Tyto oblasti jsou však pro volné lyžování v terénu velmi nebezpečné, v důsledku lavinového nebezpečí. Dalšími místy je např. Kralický Sněžník, Pustevny v Beskydech a Lysá Hora.

18

Obr. 6:

Freeriding je nově se rozvíjejí druh zábavy na našich horách, narušující tamní krajinu,

hlavně vegetační kryt – příklad zimní devastace krajiny (zdroj: cestovani.idnes.cz/Freeriding-pocesku, dne 11. 10. 2007). Obr. 7:

Freeriding v letní podobě – cyklisté i motoristé devastující vegetaci i půdní pokryv.

19

4.2 Znečištění v důsledku antropogenní činnosti Každoročně moravská lyžařská střediska navštěvují v letním i zimním období tisíce turistů. Každý z nich zanechá v daném místě po sobě určitou „vzpomínku“, i když si to nemusí uvědomovat. Dalo by se říci, že v našich lesích se povalují tuny odpadků zanechaných tamními návštěvníky. Správy CHKO každoročně organizují den na očistu tamních lesů, kdy je vysbírána alespoň část odpadků. Pokud sami návštěvníci nezmění své zvyklosti, bude tento problém i nadále z části neřešitelný.

Obr. 8:

Znečištění kraji v okolí lyžařských středisek, v důsledku zvyšující se návštěvnosti a

nedostatečného množství odpadkových košů v okolí sjezdovek.

I samotná činnost lyžařských areálu přináší znečistění tamní krajiny. Provoz starých lyžařských vleků, které se v dnešní době pomalu ale jistě vyměňují, znečisťují své okolí mazivy během provozu. Samotné ubytovací zařízení jsou tou nejproblematičtější otázkou hlavně v chráněných krajinných oblastech (Ovčárna, Kohútka, restaurační zařízení na Šeráku apod.). Odpady, kanalizace a mnohé další činí značné problémy v těchto oblastech. I když 20

daná zařízení by měla splňovat ty nejpřísnější vyhlášky a normy, nejsou všude dodržována v plném rozsahu. Jako příklad lze uvést restaurační zařízení nacházející se v lyžařském středisku Ski areál Ramzová. Na nejvýše položené výstupní stanici, vrchol Šeráku, se nachází restaurační zařízení – chata Jiřího otevřena dne 28. 07. 1888, která nemá ani v současné době vybudovanou kanalizaci v dostačujícím rozsahu. Jelikož i tato oblast je zahrnuta do CHKO Jeseníky, uvažuje se o zavření provozu v této vrcholové chatě. Ani samotný fakt tzv. „záchytné chaty“ pro běžkaře nezabrání jejímu uzavření, pokud nebudou vyřešeny problémy týkající se odpadu, což bude v této vrcholové oblasti velmi složité.

Obr. 9:

Chata Jiřího nacházející se na vrcholu Šeráku, sloužící nejen jako místo k odpočinku, ale i

přenocování. Obr. 10:

Horní stanice sedačkové lanovky směřující na vrchol Šeráku (1351 m). Horský les v této

oblasti, místy působí vlivem exhalací a povětrnostních podmínek dosti zdecimovaný, je doplněn uměle vysazenou klečí.

Již během budování potřebné infrastruktury, dochází k zásahům do krajiny. Dochází k narušení výstavbou (vleky, lanovky, zasněžovací systémy, nástupní a výstupní stanice, potřebné sociální zařízení a v neposlední řadě také ubytovací a stravovací kapacity). S touto činností je úzce spjato odlesňování, narušení homogenity souvislých lesních porostů. Tento úkaz je v naší krajině vidět již během příjezdu do mnohých lyžařských středisek. Jako příklad lze uvést Ski Ramzová, jejichž vrcholová část zasahuje do CHKO Jeseníky (Obr. 11).

21

Obr. 11:

Narušení homogenity souvislých lesních porostů – Ramzová.

Jako názornější příklad úmyslného narušení souvislé homogenity lesního porostu, jsem v internetovém vyhledávači našla příklad nově vystavěného lyžařského areálu Přemyslov, nacházející se v oblasti Jeseníků (Obr. 12).

Obr. 12:

Narušení homogenity souvislých lesních porostů - Přemyslov (zdroj: www.ejeseniky.com

ze dne 23. 12. 2007).

Aby se daná lyžařská střediska stala atraktivnější pro lyžaře, dochází k častým úpravám lyžařského svahu a tamního terénu. V důsledku těchto úprav nastává narušení půdního pokryvu a s tím související vznik půdní eroze. Tento jen se častěji vyskytuje na svazích s větším sklonem. Tedy převážně lyžařské sjezdovky označené černou a z části červenou barvou. Tento jev je možné pozorovat během letního období například v lyžařském

středisku

v Petříkově.

Díky

mrazovému

zvětrávání

dochází

k

„vyzvednutí“ větších kamenů, které se během období tání dostávají do pohybu. V těchto oblastech je patrný i stružkový odtok (Obr. 13).

22

Obr. 13:

Půdní eroze v lyžařském středisku Petříkov.

V některých lyžařských střediscích však dochází k úmyslnému zanášení erozních rýh. Snižují se tak náklady spojené s neúmyslným poškozením provozní techniky během údržby stahů v zimním období. Samotný provoz lyžařských zařízení přináší značné zásahy do krajiny. Hlavní důsledky z provozu nastávají během zimního období. Škody na vegetaci a půdním pokryvu se začínají vyskytovat při nedostatečné výšce sněhové pokrývky. Technická zařízení (rolby) během úpravy sjezdových tratí narušují kořenový systém tamní vegetace. S údržbou na strmějších svazích je spjata i zvýšená eroze půdy, dochází k narušení koloidních částic. I chemické látky zasahují do ekosystému v lyžařských střediscích. Převážně to jsou právě ropné látky a technické oleje, používající se k údržbě i samotnému provozu lyžařských vleků či lanovek. Negativní vliv na vodní bilanci mají zimy s nedostatečnou sněhovou pokrývkou. Díky umělému zasněžování dochází k nadbytečnému využití podzemních vod. Střediska, která v dnešní době prochází modernizací, kladou důraz i na tento problém. Jako příklad lze uvést lyžařské středisko Kohútka, které zažádalo o dotace Evropskou unii. Tamní situace se zasněžíváním, by měla být řešena pomocí dvou nádrží, jímající vodu odtékající kanalizací vybudovanou v okolí příjezdové cesty. (viz kapitola 5.3)

23

Obr. 14:

Technické zařízení v lyžařských střediscích.

Ani živočichové žijící v oblastech „tvrdé turistiky“ nejsou nedotčeni. Hluk z provozu vleků a lanovek, pohyb turistů a rekreantů a noční osvětlení sjezdovek, narušuje jejich přirozené životní prostředí. Jako okamžitý následek zvýšené hlučnosti v dané oblasti nastává migrace fauny, bezpochyby může nastat i celková změna v zoocenózách, a v následující fázi je s tímto faktem spojena i očekávaná změna v druhové skladbě rostlinných společenstev. Je však problém zjišťovat stupeň hlučnosti ovlivňující tamní zvěř na úrovni bakalářské práce. Z osobních zkušeností zastávám stanovisko, kde jednotlivé živočišné druhy mění svá teritoria již během výstavby lyžařských středisek.

24

4.3 Krajinný ráz Krajina se musí stát hlavním politickým zájmem, neboť hraje významnou úlohu pro spokojenost Evropanů, kteří již dále nejsou ochotni tolerovat zhoršování svého prostředí díky technickému a ekonomickému rozvoji, k němuž se nemohou vyjadřovat. Krajina je společným zájmem všech a musí se s ní zacházet prostřednictvím demokratických mechanismů, především na místní a regionální úrovni. (LÖW, J., MÍCHAL, I., 547 s. CD) Evropská úmluva o krajině, čl. 23důvodové zprávy Během výstavby jednotlivých lyžařských areálů se mění i ráz tamní krajiny. Úpravy terénu, vybudování příjezdových komunikací a parkovacích ploch, i samotné lyžařské sjezdovky a běžecké stopy vytvářejí značný zásah do krajiny.

Obr. 15:

Fotografie zachycující modernizaci lyžařského areálu i samotných lanovek či vleků

v lyžařském středisku Pustevny. Díky tomu dochází k zmenšení úniku olejů či jiných chemických látek nutných k provozu do tamní krajiny. (zdroj: www.skialpin.cz ze dne 29. 02. 2008)

V Tab. 3 jsou zobrazeny hlavní velikosti zásahů člověka při výstavbě lyžařských areálů na moravském území. Jedná se o zpevněné oblasti určené k lyžování a parkovací plochy, jejichž velikost je vyjádřena jejich maximální kapacitou aut.

25

Tab. 3.:

Rozloha sjezdových tratí a rozloha parkovacích ploch v jednotlivých

moravských lyžařských střediscích (hodnoty v tabulce jsou spíše jen orientační) Lyžařský areál

Rozloha sjezdových tratí (ha)

Staré město pod Sněžníkem Malá Morávka – Karlov Pustevny Praděd Červenohorské sedlo Soláň Ski centrum Kohútka Horní Lomná Ramzová Ski Bílá Ski centrum Miroslav Lipová – lázeň Dolní Morava Ostružná Petříkov Ski areál Mosty u Jablunkova Středisko Javorový vrch Troják Hlubočky u Olomouce Tesák Lyžařské středisko Klepáčov Sachova Studánka Ski areál Karasín Nové Město na Moravě Ski areál Razula Velké Karlovice Velké Meziříčí – Fajtův kopec Němčičky

Obr. 16:

30,5 3,0 11,0 1,2 16,2 11,5 20,0 7,5 16,9 1,3 13,0 9,5 7,0 11,2 9,0 2,0 4,7 3,6 1,4 4,2 8,0 2,7 5,0 4,0 3,0 0,6

Rozloha parkovacích ploch (cca počet automobilů) 250 800 500 200 200 145 550 300 250 800 100 150 100 250 170 100 110 350 180 100 130 250 600 200 200 80

Parkovací plochy u lyžařských středisek Ramzová a Červenohorské sedlo. Převážná část

parkovacích plocha na území Moravy je udržována přímo provozovateli.

26

4.3.1 Odlesňování Díky lidské činnosti dochází ke zvětšování odlesněných ploch, čímž dochází k obnažení půdního povrchu. Vzhledem k zvyšujícím se erozním účinkům nastává odplavení ornice a odkrývá se kamenitá vrstva skeletu, jejíž tepelné vlastnosti způsobují rychlé ohřívání povrchu půdy ve dne a naopak intenzivnímu ochlazování v noci. Těmito procesy se zvětšuje amplituda v těchto oblastech. Avšak prioritním aspektem zůstává samotný proces odledňování během výstavby jednotlivých lyžařských středisek. Při sledování vlivu lesa na sněhovou pokrývku, musíme rozlišit polohu daného lesního porostu. Husté smrkové lesy vykazují pravidelně menší výšku sněhové mýtiny než nížiny, listnaté porosty a volné plochy. V horských jehličnatých lesích je naopak výška sněhové pokrývky kde větší než na volné ploše. V období tání se les uplatňuje jako velmi významný činitel - lesní mikroklima obvykle zpomaluje rychlost tání oproti volnému terénu, neboť husté jehličnaté porosty představují překážku slunečním paprskům. (ČERVENÝ a KOL., 1984, 93)

27

5

MORAVSKÁ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA

Obr. 17:

Moravská lyžařská střediska dle přepravní kapacity vleků (os. /hod.) v řešeném území

Vysvětlivky: 1 – Staré Město pod Sněžníkem 2 – Malá Morávka – Karlov 3 – Pustevny 4 – Praděd 5 – Červenohorské sedlo 6 – Soláň 7 – Ski centrum Kohútka 8 – Horní Lomná 9 – Ramzová 10 – Ski Bílá 11 – Ski centrum Miroslav Lipová – lázeň 12 – Dolní Morava 13 – Ostružná

14 – Petříkov 15 – Ski areál Mosty u Jablunkova 16 – Středisko Javorový vrch 17 – Troják 18 – Hlubočky u Olomouce 19 – Tesák 20 – Lyžařské středisko Klepáčov 21 – Sachova studánka 22 – Ski areál Karasín 23 – Nové Město na Moravě 24 – Ski areál Razula Velké Karlovice 25 – Velké Meziříčí 26 - Němčičky

28

5.1 Jeseníky Jeseníky jsou druhé nejvyšší pohoří, nacházející se v České republice, o rozloze 742 km2. Výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje Jeseníků jsou táhlé a zaoblené hřbety se širokými sedly (Červenohorské, Ramzovské, Videlské). Tato sedla jsou každoročně navštěvována množstvím turistů převážně v zimním období. Nachází se zde lyžařsky velmi oblíbená střediska. V létě jsou turisté lákáni cyklistickými trasami. Z geomorfologických zajímavostí jsou v letním období častou zastávkou Obří skály či vrchol Keprník. Tato místa vznikla díky intenzivnímu mrazovému zvětrávání již v období pleistocénu. Působením horského ledovce vznikl kar Velké kotliny, jež láká vyznavače extrémního lyžování. Avšak v této lokalitě je pohyb zakázán a navíc zde hrozí riziko lavinového nebezpečí. V letním období je toto místo vhodné na turistiku, díky ojedinělé a atraktivní přírodě. Další zajímavostí jsou rašeliniště na Revízu vznikají díky nepropustnému podloží. Jelikož Jeseníky mají horský ráz, vytvořily se zde hluboce zaříznutá údolí s bystřinami, jejichž součástí jsou i menší vodopády (Vysoký vodopád, vodopády Bílé Opavy). Jesenický bioregion, který zahrnuje i Kralický Sněžník je jedním ze dvou biogeografických regionů na území ČR, kde se vyvinula úplná horská středoevropská výšková stupňovitost od 4. bukového vegetačního stupně až nad lesní hranici. Ve vrcholových polohách Jesenického bioregionu vznikly plochy unikátních geobiocenóz smrkové varianty 8. klečového vegetačního stupně, které mají charakter parkového lesa, alpínských holí či dokonce arkto – alpinských tundrových společenstev. Díky dlouhodobé izolaci těchto plošek v matrici souvislých lesních geobiocenóz zde vznikla řada endemických taxonů např. jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata ssp. sudetica), zvonek jesenický (Campanula gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). (BUREŠ, BUREŠOVÁ, 1989) Oblast Hrubého Jeseníku leží v přechodném území dvou klimatických oblastí (ze západu klima atlantické, z východu kontinentální). Značné množství srážek je do této oblasti přinášeno díky převládajícímu západnímu proudění. Podle "Klimatických oblastí Československa" (Quitt,1971) je toto území zařazeno do chladné oblasti (CH4, CH6, CH7) a k mírně teplé oblasti (MT7, MT9).

29

Tab. 4.:

Klimatické charakteristiky jednotlivých jednotek

Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (°C) Prům. teplota v červenci (°C) Prům. teplota v dubnu (°C) Prům. teplota v říjnu (°C) Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve veget. období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

CH4 0 - 20 80 - 120 160 - 180 60 – 70 -6 až -7 12 – 14 2–4 4–5 120 – 140 600 – 700 400 – 500 140 - 160 130 – 150 30 - 40

CH6 10 - 30 120 – 140 140 – 160 60 – 70 -4 až -5 14 – 15 2–4 5–6 140 – 160 600 – 700 400 – 500 120 – 140 150 – 160 40 - 50

CH7 10 - 30 120 – 140 140 – 160 50 - 60 -3 až -4 15 - 16 4-6 6-7 120 - 130 500 - 600 350 - 400 100 - 120 150 – 160 40 - 50

MT7 30 - 40 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 až -3 16 - 17 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50

MT9 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 – 40 -3 až -4 17 – 18 7–8 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 – 80 120 - 150 40 - 50

Díky vysoké návštěvnosti zde bylo vybudováno značné množství lyžařských areálů (viz. Tab. 5). Tab. 5.:

Vybraná lyžařská střediska v oblasti Jeseníků Délka sjezdovek dle obtížnosti (m)

Červenohorské sedlo Dolní Morava Klepáčov Malá Morávka - Karlov Ostružná Petříkov Praděd Ramzová Ski centrum Miroslav Lipová - lázeň Staré Město p. Sněžníkem

800 945 0 800 0 0 850 1200

1100 1136 790 1600 420 2150 600 5660

2740 0 330 4300 1620 900 2700 1730

Celková délka (m) 4640 2081 1120 6700 2040 3050 4150 8590

0

1200

1500

2700

2700

0

500

10650

11150

8800

30

Kapacita (os. /hod.) 4800 2500 1460 5650 2500 2300 4890 3590

D élka sjez d o vek d le o b tíž n o sti (m )

12000 10000 8000

Obtížnost sjezdovek

6000

Obtížnost sjezdovek

4000

Obtížnost sjezdovek

2000 0 Červenohorské Dolní Morava sedlo

Klepáčov

Malá Morávka -

Ostružná

Petříkov

Praděd

Ramzová

Karlov

Ski centrum

Staré Město

Miroslav Lipová pod Sněžníkem - lázeň Lyžařské středisko

Obr. 18:

Sjezdovky dle obtížnosti v oblasti Jeseníků

Jako příklad jednoho ze zásahu člověka do krajiny, lze uvést lyžařský areál nacházející se v oblasti nejvyššího vrcholu na Moravě (Praděd 1491 m n. m.). Národní přírodní rezervace Praděd, v její části se vyskytuje lyžařské středisko Ovčárna, láká každoročně stovky lyžařů. - Dle práce Banaš, Lekeš, Treml (2001) byla NPR Praděd, nacházející se ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku, již v historii využívána k hospodářským činnostem, což mělo nepřímý vliv na vegetační složku krajiny působící na reliéf a reliéfotvorné procesy. Zásah turistiky do této oblasti byl zaznamenán již počátkem 20. století, kdy zde byly vybudovány první turistické stezky. Již během prvních let vstupu člověka do tamní krajiny dochází k narušení vegetačního krytu. S tím souvisí i změna odtokových poměrů a vzniku antropogenně podmíněných procesů urychlené vodní eroze a svahových pohybů. (BUČEK, MADĚRA, 2004) Samotný lyžařský areál a jeho zázemí zde začíná vznikat v 2. polovině 20. století. Pro rekreanty jsou vybudovány parkovací plochy (o rozloze cca 5000 m2, u lyžařských vleků) a vhodná ubytovací zařízení. První a samozřejmě i ta největší změna tamního krajinného rázu nastává během výstavby lyžařských vleků a sjezdových tratí. Tamní vegetaci bylo nutné přizpůsobit potřebám lidského zájmu výstavby a následné rekreace.

31

Zbytky původní klečové vegetace, jež by měly být chráněny, jsou v dnešní době devastovány lidskými aktivitami, jako je freeriding. Jako příklad antropogenního vlivu na tamní krajinu, lze uvést příklad z publikace: Stanovení a kartografické vyhodnocení rozšíření kryogenních půd v NPR Praděd a jeho okolí (Hradecký, Pánek, Dušek, 2002). Autoři uvádějí jako příklad zvyšujícího se turismu v této oblasti, reálné nebezpečí destrukce polygonálních půd v oblasti horních stanic lyžařských vleků, nacházejících se na sv. svahu Petrových kamenů (1438 m n. m.). Velké rozpory mezi provozovatelem lyžařského střediska a ochranou životního prostředí nastaly v lyžařské sezóně 2001/2002. Tehdejší ministr životního prostředí pan Miloš Kužvart nechal v listopadu 2001 zavřít jeden vlek a dva další nechal v horní části zkrátit. Tamní provozovatel Josef Figura si stěžoval na nižší zisky a ani v dnešní době spory v tomto významném moravském středisku nekončí. Provozovatel J. Figura se k tamní situaci vyjadřuje takto: „Lyžování na Ovčárnu patří a snažím se dodržovat všechny zákony ochrany přírody. Stále ale trvá náš požadavek na vyjmutí sjezdovek z národní přírodní rezervace.“ Nyní Ministerstvo životního prostředí České republiky udělilo tomuto středisku výjimku o maximální délce lyžování v této oblasti do 30. dubna daného roku.

Obr. 19:

Vrchol Pradědu, na jehož vrcholu se až do roku 1959 tyčila rozhledna, nyní se zde nachází

televizní vysílač a meteorologická stanice. (zdroj: www.hotelpraded.cz ze dne 17. 03. 2008)

32

Obr. 20:

Oblast horní hranice lesa - lyžařský vlek A a Petrovy kameny nacházející se v lyžařském

středisku Ovčárna, oblast Pradědu (zdroj foto 1. www.jeseniky.net 28. 12. 2007; zdroj foto 2: Zuzana Neradilová).

Tato oblast je jedinečným krajinným útvarem České republiky, připomínající severské přechody tajgy a tundry, a byla odedávna rájem lyžařů. Za půl století zde přibyl hotel a šest lyžařských vleků, jimž byly udělovány výjimky k provozu v národní přírodní rezervaci. Když byla v roce 2001 provozovateli, který ignoroval ochranné podmínky, odňata výjimka k provozu dvou vleků, zvedla se uměle vyvolaná vlna odporu veřejnosti, která tuto krajinu “miluje až k smrti”, I těch, kteří krajinu vnímají jako inertní pozadí. Za další půlstoletí intenzivního lyžařského provozu by byl zánik chráněných hodnot jedinečné přírodní krajiny nevyhnutelný. (LÖW, J., MÍCHAL, A., 2003, 86)

33

Obr. 21:

Součastný stav vegetace a antropicky ovlivněný povrch v NPR Praděd (BUČEK,

MADĚRA a kol.).

34

5.1.1 Vliv Chráněné krajinné oblasti Jeseníky na sjezdové lyžování v této oblasti Oblast CHKO Jeseníky je silně spjata se sjezdovým lyžováním. Tamní lyžařské sjezdovky jsou provozovány na předem mechanicky upravených svazích na vymezeném svažitém terénu v krajině. Sjezdové lyžování je nazýváno tzv. “tvrdou formou” cestovního ruchu. Výrazně převažují negativní dopady této formy turismu nad pozitivy. Transport lyžařů je pomocí lyžařských vleků či lanovek, které v dnešní době prochází rekonstrukcí, renovací čí výměnou za modernější typy. Lanovky jsou víceúčelové, využívány v letním i zimním období pro transport lyžařů a turistů. V posledních letech se rozšiřuje freeridové lyžování, lyžování ve volném terénu. V chráněné krajinné oblasti je takovýto typ lyžování zakázán, jelikož dochází k poškození lesního porostu (viz. Negativní dopady lyžařských středisek). Avšak i při finančním postihu se každoročně najdou lidé, jež tento zákaz poruší.

Obr. 22:

Typická horská krajina oblasti CHKO Jeseníky. Fotografie pořízena během přechodu přes

Jeseníky: Šerák – Švýcárna.

35

5.2 Beskydy Beskydy, jsou součástí západní části Karpatské soustavy, Vnějších Západních Karpat, zasahují do východní části České republiky. Tato část řešeného území byla přetvářena v době alpinského vrásnění. Je charakteristická flyšem. Snadnější zvětrávání hornin vytváří značné sesuvy převážně ve valašské části. Řeka Ostravice dělí tuto oblast svým hlubokým údolím na západní Radhošťskou hornatinu a východní Lysohorskou hornatinu. Nejvyšším vrcholem beskydského horstva je Lysá hora (1328 m), na niž jsou dosahovány srážkové extrémy. Z klimatického hlediska (dle Quitta) se převážná část území řadí do chladných oblastí. Pouze nepatrná část na sv. a nižší polohy jsou řazeny do okrsků mírně teplé oblasti. Nejnižší teploty jsou měřené v oblasti Lysé hory. Celá beskydská oblast je bohatá na srážky (průměrná hodnota Lysé hory 1532 mm/rok). Sněhové srážky se na hřebenech v podobě souvislé vrstvy drží 150 až 180 dní v roce. Tři pětiny beskydského horstva jsou pokryty lesy s převládajícími jehličnatými dřevinami. Již spíše sporadicky se vyskytují horské smrčiny, jedle, jasany, na prudkých svazích a v hlubokých roklinách pak zbytky suťových lesů. Na Radhošti a Lysé hoře se můžete setkat s uměle vysazenou kosodřevinou. (DANĚK, A., GLET. J., 1999, 82) Za účelem ochrany tamního životního prostředí, horské krajiny, přírodních zdrojů, vegetace, rostlinstva i lidových staveb byla zřízena v roce 1973 Chráněná krajinná oblast Beskydy o rozloze 1160 km2. (DANĚK, A., GLET. J., 1999, 82)

Obr. 23:

Panoramatický pohled na Beskydy z turisticky navštěvované oblasti Radhošť (zdroj:

http://beskydy.org/radhost/panorama/ ze dne 03. 02. 2008).

Počátky cestovního ruchu se v této oblasti datují od 19. století. S rozvojem turismu a sportu je spjata výstavba prvních skokanských můstků (K 15, 33, 57) v oblasti Pusteven z období první republiky.

36

Jako příklad významného lyžařského střediska lze uvést Pustevny, situované v nadmořské výšce 1018 m n. m.. Pro sjezdové lyžování je během zimní sezóny v provozu 11 lyžařských vleků (9 sjezdovek). Lysá hora, jež je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, dosahuje výšky 1323 metrů n. m.. Dominantní vrcholová část, jež se nazývá Gigula, byla uměle osázená kosodřevinou. Nejvyšší část je však holá. Dominantu na této hoře tvoří telekomunikační věž, vedle níž se nalézá i hydrometeorologická stanice. Tato oblast na konci 20. století byla diskutovaným tématem v oblasti sportu, jelikož se nachází v oblasti CHKO Beskydy. Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem p. Kužvartem chtělo zakázat lyžování na delším (kilometrovém) svahu. Avšak v dnešní době se ochrana tamní krajiny „odsouvá“ do pozadí. Turismus se stává i zde prioritou. V letním období láká návštěvníky chráněná přírodní rezervace Mazák, nacházející se v jižní části, vyhlášena již roku 1956. Tato oblast je charakteristická svými skalními útvary a původním vegetačním porostem (buk a jedle s příměsí javoru klenu a smrku). Tab. 6.:

Lyžařská střediska v oblasti Beskyd Délka sjezdovek dle obtížnosti (m) 280 390 0

3625 1990 0

1670 1035 650

400

700

300

1400

1864

0

1890

900

2790

2200

0

1000

0

1000

1000

0 300

950 2200

1800 1230

2750 3730

2900 4400

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Obtížnost sjezdovek

Střediska dle obtížnosti v oblasti Beskyd

37

Ski Bílá

Ski areál Mosty u Jablunkova

Sachova studánka

Obtížnost sjezdovek

Lyžařská střediska

Obr. 24:

Kapacita (os. /hod.) 3900 5271 1400

Obtížnost sjezdovek

Dolní a Horní Lomná

Délka sjezdovak dle obtížnosti (m)

Horní Lomná Pustevny Sachova studánka Středisko Javorový vrch Ski areál Mosty u Jablunkova Ski areál Razula Velké Karlovice Ski Bílá Soláň

Celková délka (m) 5575 3415 650

Pustevny jsou horské sedlo mezi Radhoštěm a Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 m. Pojmenování Pustevny pochází z 18. a 19. století, kdy tato oblast byla osídlena poustevníky. Lyžařský areál nacházející se na Pustevnách má dlouholetou tradici. Jeho nadmořská výška je 620 – 1095 m n. m.. Nachází se zde sjezdové tratě o celkové délce 12,5 kilometru, z toho je pouze jedna desetina uměle zasněžována (tedy cca 1,3 km).

Obr. 25:

Lyžařský areál Pustevny nacházející se v nadmořské výšce 620 m – 1095 m. Tato oblast je

známa díky svými dobovými stavbami, jež každoročně lákají turisty během letního i zimního období. (zdroj: www.skiaplin.cz ze dne 29. 02. 2008; Zuzana Neradilová ze dne 03. 09. 2007).

Obr. 26:

Velká sjezdovka nacházející se v lyžařském areálu na Pustevnách. Sjezdová trať dosahuje

délky 1090 metrů.

Doprava do tohoto střediska je možná ze dvou stran. Při příjezdu od Frenštátu pod Radhoštěm se nachází záchytné parkoviště pro automobily, které je situováno v konečné stanici tamní autobusové přepravy Ráztoka. Při příjezdu od Prostřední Bečvy je možný příjezd automobilem přímo až na Pustevny (kapacita parkoviště činí 200 automobilů).

38

5.2.1 Vliv Chráněné krajinné oblasti Beskydy na sjezdové lyžování v této oblasti Během několikanásobného písemného i telefonického spojení se správou CHKO Beskydy, se mi nepodařilo získat jejich stanovisko k lyžařským střediskům nacházející se v oblasti jejich správy. Z vlastních poznatků se však domnívám, že jednotlivá střediska musí splňovat přísná opatření pro jejich provoz. Výstavba nových středisek v této oblasti byla diskutovanou otázku. Nabízela se možnost výstavby lyžařských vleků v první zóně CHKO Beskydy, na protějším svahu lyžařského střediska Kohútka. Tyto plány však byly již v počátečních fázích zamítnuty. Jako každá správa CHKO má ve svém prioritním zájmu zachování rostlinných či živočišných druhů v dané oblasti.

39

5.3 Javorníky Tato oblast je součástí Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem, ovšem nacházející se na slovenské straně, je Veľký Javorník (1071 m n. m.), na jejímž úpatí se nachází diskutovaná rekreační oblast Kasárna. Z geologického hlediska jsou stejně jako Beskydy tvořené flyšem. Celé Javorníky jsou součástí CHKO Beskydy.

Lyžařské středisko Kohútka je charakteristické pro tuto oblast. Rekreační středisko bylo založeno v roce 1958. Roku 2004 vznikla akciová společnost Ski Centrum Kohútka a.s., jenž zajišťuje provoz a údržbu vleků a zároveň i zařízení určené k ubytování. Plocha samotného lyžařského areálu činí 20 hektarů. Tento areál vznikal s minimálními zásahy do tamního krajinného rázu, bez kácení lesů a větších svahových úprav, jelikož je součástí CHKO Beskydy. Hlavní chráněnou rostlinou je šafrán Heuffelův, rostoucí v oblasti kolem lyžařského svahu G (viz obr. 16).

Obr. 27:

Chráněná rostlina, šafrán Heuffelův (Crocus heuffelianus), nacházející se na lyžařském

svahu G v lyžařském středisku Ski Centrum Kohútka.

V současnosti Ski Centrum Kohútka a.s. vlastní a provozuje sedm vleků s celkovou kapacitou 4500 osob / hodina. Během zimní sezóny zaměstnává cca 35 lidí. Tab. 7.:

Lyžařské středisko Ski centrum Kohútka Délka sjezdovek dle obtížnosti (m)

Ski centrum Kohútka

570

2650

640

40

Celková délka (m) 3860

Kapacita (os. /hod.) 4340

Parkovací kapacity jsou rozdělené do dvou lokalit. Jedna se nachází pod sjezdovkou - parkoviště Vranča. Tato odstavná plocha je schopna zachytit 250 aut. Druhá záchytná plocha se nachází na vrcholu a je vhodná pro návštěvníky přijíždějící ze slovenské strany. Kapacita tohoto parkoviště činní 300 aut. Tento lyžařský areál si na vlastní náklady zajišťuje i kyvadlovou dopravu, což jsou tři mikrobusy pro osm lidí. Ski Centrum Kohútka a.s. udržuje na vlastní náklady deset kilometrů příjezdových komunikací. Avšak většina je ze slovenské strany (6,5 km). Lyžařské středisko má uzavřenou dvacetiletou smlouvu o údržbě těchto komunikací.

Obr. 28:

Lyžařské středisko Ski centrum Kohútka nacházející se v nadmořské výšce 715 – 913 m

(zdroj: www.kohutka.cz ze dne 01. 05. 2008). Obr. 29:

Lyžařský areál Kohútka v letním období, zachycující druhé záchytné parkoviště,

nacházející se na vrcholu, jež je využíváno spíše návštěvníky ze slovenské strany.

Údržba lyžařských svahů během letního období je vykonávána dle zákona v podobě dvojího sečení. Díky své poloze v oblasti CHKO Beskydy, je zde přísný zákaz dovozu zeminy a traviny z jiných oblastí. Riziko zavlečení nepůvodních druhů vegetace, by mohlo zcela narušit tamní ekosystém. Díky poloze v první zóně CHKO, je zde zcela znemožněn provoz náhradních sportovních a rekreačních aktivit během letního období, jakož je bobová dráha či paintball. Rozvoj střediska a modernizace je spjata s co nejmenším zatížením tamní krajiny. V období 2007 až 2013 jsou předpokládané investice ve výši 120 miliónů korun českých. Dotace z Evropské unie by měly dosáhnout až 60% z celkových vynaložených nákladů. Hlavním cílem této modernizace je zvýšení přepravní kapacity a minimalizovat vliv na tamní krajinu. Samotná modernizace lyžařského areálu má dvě části. Staré lyžařské vleky, vleky A a B (viz obr. 28), budou vyměněny za novou sedačkovou lanovku. Během této přestavby bude změněna i poloha nástupní a výstupní stanice. V nástupní části bude 41

lyžařský vlek prodloužen o 150 metrů, avšak v jeho vrcholové části se očekává zkrácení o 50 metrů. Druhá část modernizace je zaměřena na zasněžování lyžařských svahů. S touto části jsou spojené největší zásahy do krajiny. Provozovatel má v plánech vybudovat dvě akumulační nádrže o celkovém objemu 20 tisíc m3 vody. Jelikož jsou tyto stavby považovány za velké, musela být udělena výjimka vlády České republiky a souhlas správy CHKO Beskydy. Nádrže by měly akumulovat pouze dešťovou vodu. Ta větší, objem 15 tisíc m3, by měla být situována pod záchytným parkovištěm. Převážná část akumulované vody v ní, bude z odtokových kanálů umístěných kolem příjezdové komunikace. Touto části modernizace se provozovatel zaručil, že při poklesu teploty na hodnoty – 2 až – 3 °C je schopen uměle zasněžit celý areál do výšky sněhové pokrývky 30 až 40 centimetrů. Pro rozvoj letní rekreace se do budoucna uvažuje o vybudování osmi Single tracků, jež by vedly po hřebenech Javorníků. Měly by sloužit hlavně turisticko – cyklistickým účelům.

Obr. 30:

Lyžařský areál Kohútka, ležící v oblasti Javorníků (zdroj: Miroslav Mazcko).

Dle mého názoru k řešení situace v tomto středisku jsou spíše pozitivní. Podle vlastního dotazníkového šetření, se zdejší areál řadí mezi oblíbené lyžařské oblasti. Jako velmi ekologické a šetrné k životnímu prostředí, mě zaujaly plány, jak modernizovat lyžařský areál v této oblasti, CHKO Beskydy. S využíváním povrchové odtokové vody pro umělé zasněžování, které je v posledních letech velmi žádané díky častým nedostatkům sněhové pokrývky, a modernizací zastaralých vleků, se bezpochyby středisko řadí mezi šetrné, a ne zcela lhostejné k tamní krajině. Někteří ekologové by však mohli klást otázky týkající se nedostatku povrchové vody v důsledku její akumulace. Domnívám se, že tyto

42

otázky byly jistě brány v potaz. Projekt byl schválen jak správou CHKO Beskydy, tak i Ministerstvem životního prostředí ČR. Smýšlení tamních provozovatelů, jak přilákat nové návštěvníky to této oblasti, je podle mého názoru správné a hlavně šetrné k tamnímu ekosystému. Avšak i po modernizaci, bude kapacita tamních vleků omezená, v důsledku rozlohy daného střediska, které již není možné rozšířit.

43

5.4 Jižní Morava – Němčičky Němčičky, obec ležící pouhých 247 m n. m. nabízí návštěvníkům lyžování mezi vinohrady. Tato nejníže položená lyžařská sjezdovka ve střední Evropě nabízí služby v zimním i letním období. Zimní sezónu je možno zahájit jen díky umělému zasněžování. Avšak celkový nárůst turistů se každoročně zvyšuje. Dle klimatických oblastí je řazena do oblasti T4, jež je charakteristická dle E. Quitta jako teplá oblast. (viz tab. 8) Tab. 8.:

Klimatická charakteristika oblasti T4 (dle Quitta E. z roku 1970) T4 60 – 70 170 - 180 100 - 110 30 - 40 -2 až -3 9 – 10 19 – 20 9 – 10 80 – 90 300 – 350 300 – 350 40 - 50 110 – 120 50 - 60

Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (°C) Prům. teplota v červenci (°C) Prům. teplota v dubnu (°C) Prům. teplota v říjnu (°C) Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve veget. období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Němčičky se nachází v Severopanonské podprovincii. Vyskytuje se zde první vegetační stupeň – dubový (dle Zlatníka). Díky vysokým průměrným ročním teplotám (v období 1961 – 1990 činila 9,4°C – 10°C) se zde vyskytují teplomilné rostliny, jako je dub šípák (Quercus petraca), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) či jeřáb břek (Sorbus torminalis). V půdním pokryvu převažují úrodné zemědělské půdy, černozemě, černice, nivní půdy, využívané pro pěstování vinné révy, ovoce či obilnin.

Tento sportovní areál je spravován a provozován spolkem TJ Sokol Němčičky. V roce 2007 bylo vybudováno nové parkoviště u sportovního areálu TJ Sokol Němčičky. Ze státního rozpočtu byly na tento projekt uvolněny prostředky ve výši 2.135.000 Kč.

44

Tab. 9.:

Lyžařské středisko TJ Sokol Němčičky Délka sjezdovek dle obtížnosti (m)

TJ Sokol Němčičky 0

250

0

Celková délka (m) 250

Kapacita (os. /hod.) 500

TJ Sokol Němčičky vykazuje vysokou návštěvnost i během letního období. Díky vybudování dostatečných ubytovacích kapacit, přijíždí do této oblasti stovky návštěvníků. Láká je hlavně sportovní vyžití – fotbalové hřiště, plavecký areál v blízkosti ubytování a také tenisové kurty.

Obr. 31:

Sportovní areál v Němčičkách. První obrázek je ze satelitního snímku. Tamní lyžařský

areál během letního období. Fotografie ukazují i důležitost umělého zasněžování v této oblasti. (zdroj: www.mapy.cz ze dne 29. 01. 2008; Zuzana Neradilová ze dne 03. 11. 2007; Michal Nevřela ze dne 16. 02. 2008; www.sportnemcicky.cz ze dne 29. 01. 2008).

45

5.4.1 Oblast jižní Moravy – vyjádření tamní obce na provoz střediska Provoz sportovního zařízení TJ Sokol Němčičky, láká do této oblasti stále se zvyšující počet turistů. Během výstavby tohoto sportovního střediska nenastaly žádné větší zásahy do tamní krajiny. Pouze pro výstavbu letního plaveckého bazénu byly nutné menší úpravy, avšak výstavba plaveckého areálu není součást této bakalářské práce. Vybagrovaná zemina byla využita pro zemědělské účely. Jedná se o půdu s vysokým stupněm úrodnosti v naší republice. Největších „nedostatků“ dosahuje středisko během zimního období. Díky nízké nadmořské výšce a vysokým průměrným denním i ročním teplotám je provoz závislý na umělém zasněžování. Po celém lyžařském svahu je rozložena „umělá tráva“, z části zabraňující tání sněhu. Vyšší provozní náklady jsou spojeny právě s čerpáním vody (podzemní vody) pro provoz střediska.

46

5.5 Vysočina Geomorfologické oblasti, v níž se nachází lyžařská střediska, je Českomoravská vrchovina a Žďárské vrchy, jež se řadí do Českomoravské subprovincie. Dle klimatických poměrů je pro danou oblast charakteristické spíše chladnější, vlhčí a značně větrné podnebí. Průměrná teplota se pohybuje od 6,8°C v nižších, 5°C ve vyšších polohách. Průměrný roční úhrn srážek v místech výskytu jednotlivých lyžařských středisek, dosahuje i 1100 mm. Problémy na lesním porostu během zimního období způsobuje námraza, jež poškozuje tamní vegetační kryt. Výskyt sněhu je cca 6 měsíců (listopad až duben), avšak v posledních letech je tato doba mnohem kratší. Průměrná výška přírodního sněhu dosahuje 35 cm, ve vrcholových částech se hodnota pohybuje kolem 100 cm. Dominantním půdním pokryvem v této oblasti jsou kambizemě. Tento půdní typ je charakteristický spíše kyselými půdními reakcemi. Ve vyšších nadmořských výškách kambizemě přechází v podzoly. Hlavní důvod, proč byla tato oblast vyhlášena v roce 1970 za CHKO, je hydrologická bilance tamního území (vyšší průměrná roční hodnota srážek a s tím související zvýšená hodnota součinitele odtoku). Oblastí CHKO prochází i hlavní evropská rozvodnice. Charakteristickým typem lesní vegetace jsou smrčiny, s dominancí smrku a příměsí buku či olše lepkavé.

Tab. 10.: Lyžařská střediska v oblasti Vysočiny Délka sjezdovek dle obtížnosti (m) Nové Město na Moravě 0 Ski areál Karasín 0 Velké Meziříčí 0

0 450 0

920 70 330

47

Celková délka (m) 920 520 330

Kapacita (os. /hod.) 1050 1200 550

Dílka sjezdovek dle obtížnosti (m)

1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Obtížnost sjezdovek Obtížnost sjezdovek Obtížnost sjezdovek

Nové Město na Moravě

Ski areál Karasín

Velké Meziříčí

Lyžařské středisko

Obr. 32:

Sjezdovky dle obtížnosti v oblasti Vysočiny

Nové Město na Moravě je významným kulturním, turistickým ale především lyžařským střediskem Českomoravské vrchoviny (Vysočiny). Pro návštěvníky jsou zde připraveny závodní i turistické běžecké tratě, tři lyžařské vleky s možností umělého zasněžování a parkovací plocha s kapacitou 600 aut. Díky stále se zvyšujícím požadavkům tamních návštěvníků, nastala v roce 2007 i zde modernizace zastaralého lyžařského vleku, který znečisťoval tamní životní prostředí. Nová dvousedačková lanovka se nachází v oblasti Harusova kopce. Avšak tato dvousedačková lanovka nebyla zakoupena jako nová. Náklady sice byly vyčísleny na 15 miliónů korun, avšak v dřívějších letech byla využívána v rakouském lyžařském středisku Pitztal. Byla tedy tato modernizace spojena i s ohledem na životní prostředí, nebo to byl pouze prostředek, jak zvýšit prestiž tohoto střediska.

Obr. 33:

Lyžařské středisko Harusův kopec po modernizaci areálu – nová dvousedačková lanovka.

Počátky provozu lyžařského střediska Harusův kopec sahají do roku 1994, kdy zde byl postaven první lyžařský vlek. Od roku 1996 využívá středisko tamní podzemní vodu k umělému zasněžování (první areál využívající umělé zasněžování k provozu na Vysočině). 48

Je zde k dispozici 6 sněhových děl, které jsou schopny vysněžit hlavní lyžařský svah. Sjezdovka na Harusově kopci se nachází v nadmořské výšce 640 m až 730 m n. m.. Před modernizací byly lyžařům k dispozici dva paralelní vleky o délce 440 a 450 metrů, druhý z konce 90. let. Díky odstranění těchto vleků nastala možnost rozšíření lyžařské sjezdovky, avšak bez zásahů do vegetačního porostu. Hlavní sjezdovka v oblasti Harusova kopce disponuje i možností nočního osvětlení. Je nutné si však položit otázku, zda světlo v podvečerních / večerních hodinách a s tím spojený nadměrný hluk neplaší tamní zvěř. V takovýchto případech by s největší pravděpodobností nastala “nucená” migrace jednotlivých druhů tamní fauny do jiných oblastí. Tento fakt však nebyl v této práci 100 % prokázán, jelikož je nutností sledovat studované území po delší časový interval. Doprava pro návštěvníky je zajištěna pomocí silniční i železniční síti (nachází se 600 m od lyžařského střediska). Je známo, že železniční síť je šetrnější k životnímu prostředí. Vyhlášenost tohoto střediska donutila tamní provozovatele již v dřívějších letech k modernizaci biatlonového areálu. Ten se nyní řadí k nejmodernějším na světě.

Obr. 34:

Lyžařské a běžecké tratě v Novém Městě na Moravě (zdroj: www.lyzovani.nmnm.cz ze dne

28. 03. 2008). Obr. 35:

Nejznámější lyžařské středisko nacházející se v oblasti Vysočiny – Nové město na Moravě.

Druhé foto ukazuje každoročně se konající světový běžecký a biatlonový závod – Zlatá lyže. (zdroj: www.vitejte.cz ze dne 21. 03. 2008).

49

5.5.1 Vliv Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na sjezdové lyžování v této oblasti Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází několik lyžařských středisek. Menší lyžařské oddíly, v povodí řeky Svratky a na Třech Studních, pořádají závody různých úrovní, avšak jen na tratích, které nijak nenarušují ochranu tamní přírody. Kromě toho si obce a města po dohodě platí sama techniku, která projíždí tratě pro turisty. Vedení správy CHKO Žďárské vrchy to však považujeme spíše jako přínos. Tratě jsou najížděny po loukách a polích a turisté nemají možnost zajet do lesů, kde dochází k následnému poškozování mladých porostů a rušení zvěře. Větší zásahy do krajiny jsou způsobeny školami a horolezeckými oddíly a oddíly orientačního běhu v lesích, kde dochází k znatelným škodám. Z hlediska sjezdového lyžování je v této oblasti několik větších i menších středisek. Ty velké, jako je např. Nové Město na Moravě, jsou v území, kde nevadí ani větší množství návštěvníků. Provoz na malých vlecích, jako je např. Březiny, Roženecké Paseky …, je relativně zanedbatelný, a proto ani zde nedochází k rozporům se zájmy ochrany přírody. Jako jeden případ nepovolené výstavby lyžařského areálu je však možno uvést dlouho plánované středisko ve Žďáru nad Sázavou. Ze strany podnikatelů a provozovatelů zde byla snaha o vybudování sjezdovky v cenném území, avšak tato stavba nebyla povolena jak ze strany CHKO Žďárské vrchy, tak ani ze strany Ministerstva životního prostředí. Hlavním důvodem pro zamítnutí stavby byla již samotná výstavba vleku a následný jeho provoz, který by poškodil tamní přírodu. (zdroj: E-mailová korespondence s Ing. Josefem Havelkou – Správa CHKO Žďárské vrchy).

50

5.6 Dotazníkové šetření (vlastní výzkum, poznatky) Oblast týkající se dotazníkového šetření zahrnovala moravská a slezská lyžařská střediska. Vybraných patnáct lyžařských středisek reprezentovalo různé části řešeného území. Tyto střediska jsou charakteristická různorodými fyzickogeografickými hodnotami. Metoda dotazníkového šetření byla provedena na vzorku populace České republiky. Celkem bylo dotázáno sto jedinců, kteří uvedli své vlastní mínění o lyžařských střediscích v zájmovém území. Dotazovaní odpovídali na otázky týkající se kapacity vleků, ceny permanentky, spokojeností s upraveností lyžařských svahů a běžeckých tratí, možnost parkování, na spokojenost s ubytováním, možností využití sociálních zařízení a stravování. Důraz byl kladen na zpracování výsledných údajů, získaných během průzkumu. Lyžařská střediska v jednotlivých kategoriích u šesté otázky v dotazníku (dále jen kategorie) získávala známky 1,2,3, kdy 1 znamená maximální spokojenost s dotazovanou kategorií. Výsledná známka za danou kategorii byla vyhotovena jako průměr získaný ze vzorku populace. Celkovou známku střediska jsem získala zprůměrováním všech kategorií v daném lyžařském středisku. Jestliže dotazovaný na některou z otázek neodpověděl, nebyla tato otázka započtena do výsledného hodnocení jednotlivého lyžařského střediska. Celkový vzhled dotazníku uveden v příloze. (Příloha 1)

51

Tab. 11.: Výsledky dotazníkového šetření ve vybraných lyžařských střediscích na Moravě Upravenost Lyžařských Dostupnost Celková Kapacita Cena Parkovací Kapacita Stravovací svahů/ sociálních známka vleků Permanentky možnosti Ubytování možnosti Běžeckých zařízení střediska tratí Červenohorské 2,13 sedlo Malá Morávka 1,86 Karlov Klepáčov 2,50

2,50

1,79

2,00

2,21

1,75

1,67

2,01

2,14

1,86

2,00

1,95

1,62

1,48

1,84

2,00

2,50

2,50

2,50

2,50

2,50

2,43

Ostružná

1,77

2,00

1,92

2,38

2,23

1,85

2,00

2,02

Ramzová

2,05

2,45

1,80

1,90

1,60

1,70

1,75

1,89

Petříkov

1,85

2,46

1,92

2,00

2,46

2,00

1,85

2,08

Praděd

2,22

2,67

1,78

2,22

2,28

2,39

1,72

2,18

Ski Bílá

2,05

2,32

1,68

2,11

1,79

1,84

1,74

1,93

Pustevny

1,83

2,11

1,72

2,00

1,89

1,94

1,67

1,88

Soláň Ski areál Karasín Nové Město na Moravě Velké Meziříčí Ski centrum Kohútka Němčičky

1,80

2,10

1,90

2,10

2,30

1,60

1,90

1,96

1,97

2,20

1,76

2,00

2,05

1,66

1,76

1,91

1,77

2,35

1,84

2,10

1,86

1,68

1,72

1,90

1,86

2,32

1,76

2,05

1,95

1,70

1,75

1,91

1,70

2,20

1,60

1,90

1,80

1,80

1,60

1,80

2,00

2,00

2,50

1,22

1,96

1,76

1,68

1,87

Nejlepší celkovou dosaženou známku získalo lyžařské středisko Ski centrum Kohútka (1,80). Toto středisko v součastné době prochází modernizací. Hlavní důraz je kladen na modernizaci zastaralých lyžařských vleků a využití dešťové a odtokové vody pro účely umělého zasněžování. Většina lyžařských středisek dosáhla známky kolem hodnoty dvě, tedy průměrná spokojenost návštěvníku v daném středisku. Hlavní negativní postoje jsou spíše zaměřeny na cenu a kvalitu poskytovaných služeb než na samotné lyžařské sjezdovky. Nejnižší známku překvapivě dosáhlo lyžařské středisko Klepáčov. Avšak dle mého názoru nejznámější a nejvíce navštěvované lyžařské středisko Praděd, nedopadlo v dotazníkovém šetření příliš uspokojivě. Celková dosažená známka je rovna hodnotě 2,18. V tomto lyžařském areálu se v nespokojenosti nejspíš z vlastní zkušenosti odráží cena, přístupnost tohoto střediska a z velké části je také vliv tamního počasí. Časté mlhy, difúze a nízké teploty snižují celkovou spokojenost tamních návštěvníků. Celkové hodnocení tohoto dotazníkového šetření dopadlo pro jednotlivá lyžařská střediska v řešeném území průměrně a pro potencionální návštěvníky vcelku uspokojivě.

52

5.7 Jaký je pohled na sjezdové lyžování na Moravě Lyžařská střediska na území Moravy jsou situovány převážně do středních až vyšších nadmořských výšek. Během výstavby jednotlivých lyžařských středisek dochází k častému narušení či úplné destrukce tamního vegetačního krytu. Lesní porosty jsou vykáceny dle potřeb provozovatelů. V důsledku těchto změn dochází ke změnám v tamním ekosystému. Nejen lyžařské tratě, ale i příjezdové komunikace či zázemí pro daný provoz, celkově přetvoří vzhled krajiny. S tímto jevem je bezpochyby spojená i zvýšená eroze. Nezpevněný svažitý terén má větší předpoklady k transportu půdních koloidních částic. Tento jev se stává extrémnějším, během přívalových dešťů či jarního tání sněhové pokrývky. K nejvyšší pravděpodobnosti výskytu půdní eroze jsou vystaveny sjezdovky s vyšším sklonem, často označené jako “černé”. Takto označených tratí je na moravském území kolem 6,5 km. Pozitivním faktem zůstává, že největší počet sjezdovek, cca 36 km, se vyskytuje pod označením “modrá”, což jsou sjezdovky se sklonem nejmenším, a tedy s předpoklady pro nejnižší stupeň svahové eroze. Již během výstavby vzniká nadměrný hluk, který je během samotného provozu zesílen. Často dochází ke změnám v živočišné diverzitě. Avšak provozovatelé na tento fakt neberou zřetel. Pro zpříjemnění lyžařských podmínek často staví kolem lyžařských tratí ampliony, jež vydávají hlasitou hudbu po celý den. Mnohé živočišné druhy opouští svá přirozená stanoviště, a migrují do jiných míst. S masovým nárůstem turistů je spojené i vyšší množství odpadu. Problémy nastávají nejen v oblastech CHKO. Každoročně jsou z těchto oblastí dobrovolníky vyneseny tuny odpadků. Úzkou spojitost s tímto problémem má i nedostatek odpadkových košů v lyžařské oblasti, či nedostatek sociálních zařízení. Změny klimatických poměrů mění ráz celé planety, ne jen našich posuzovaných lyžařských středisek. V posledních letech se stává stále větší nutností disponovat sněžnými děly, která zabezpečí alespoň částečný provoz. Nutnou podmínkou k využití této techniky jsou však teploty pod bodem mrazu. Ale kde provozovatelé berou potřebnou vodu? Jsou zásoby podzemních vod dostatečné k těmto účelům? Jako jedno z řešení se nabízí využití odtokových vod z tamních oblastí (viz modernizace lyžařského střediska Kohútka). Domnívám se, že zásoby dešťové vody by mohly být “zachytávány” nejen během zimní sezóny. Ale i tyto záchytné rezervoáry by musely být omezené v jednotlivých částech roku, 53

v závislosti na tamní vegetaci. Stále musíme brát v zřeteli, že většina lyžařských středisek se nachází v CHKO. S rozvojem turismu se snaží střediska přilákat návštěvníky i během zbývajících částí roku. Na lyžařských svazích nastávají úpravy terénu (např. vybudování bodové dráhy).

Obr. 36:

Jeden ze způsobů letních aktivit v lyžařských střediscích. Tyto fotografie byly pořízeny v

lyžařském areálu Petříkov, obec plně závislá na turistice.

Zamysleme se, zda nevzniká díky tomuto typu lidského zásahu do krajiny zbytečně se zvyšující riziko eroze v dané oblasti a nedochází k vlivům na tamní vegetace. Domnívám se, že jakékoliv zásahy, i když mnohdy neúmyslné, mají velké až drastické následky na tamní krajinu i ekosystém.

54

6

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce, Vliv lyžařských středisek na Moravě na životní

prostředí, bylo nalézt hlavní druhy zásahů lidské činnosti na životní prostředí. Hlavní důraz byl kladen na vlastní poznatky během terénního průzkumu během letního a zimního období. Nezbytnou a nedílnou součástí této práce bylo i navázání kontaktu s provozovateli jednotlivých lyžařských středisek a následně se pokusit získat stanovisko k tamní situaci od správ CHKO. Zásahy člověka mají různou formu. Přeměna krajiny, úmyslná změna vegetačního porostu či změny v tamním terénu, nastávají již během samotné výstavby jednotlivých sportovních středisek. Avšak lidská činnost zasahuje do životního prostředí i během provozu. Zvýšená hlučnost, druhotné poškozování vegetace, odpadky či samotný provoz vleků a lanovek vykazují negativní dopady na životní prostředí.

Jako jednou z priorit do budoucna by se měla stát celková modernizace lyžařských středisek, obzvlášť pokud se nachází v oblasti CHKO. Hlavní důraz by měl být kladen na rekonstrukci zastaralých vleků či lanovek, popřípadě pokusit se snížit druhotné zásahy člověka do krajiny, jako jsou odpadky či narušení vegetačního krytu freeridem nebo technikou v lyžařských střediscích. Budování nových sportovních zařízení se jeví spíše jako nežádoucí.

55

7

SEZNAM

7.1 Seznam použitých obrázků

Obr. 1: Satelitní snímek moravského území, znázorňující rozložení lyžařských středisek (legenda viz Tab. 1). .............................................................................................. 9 Obr. 2: Rozložení ročních srážkových úhrnů na moravském území. ................................... 12 Obr. 3: Změny srážkových úhrnů v roce 2004 k normálu v letech 1961 – 1990. ................ 12 Obr. 4: Geologická mapa území Moravy (zdroj www.cgu.cz/geoinfo - 29. 11. 2007)........ 13 Obr. 5: Rozložení moravských lyžařských středisek v porovnání s rozložením CHKO, národních přírodních rezervací, národních parků a vojenských újezdů na území Moravy. ............................................................................................................... 17 Obr. 6: Freeriding je nově se rozvíjejí druh zábavy na našich horách, narušující tamní krajinu, hlavně vegetační kryt – příklad zimní devastace krajiny (zdroj: cestovani.idnes.cz/Freeriding-po-cesku, dne 11. 10. 2007). ............................... 19 Obr. 7: Freeriding v letní podobě – cyklisté i motoristé devastující vegetaci i půdní pokryv.................................................................................................................. 19 Obr. 8: Znečištění kraji v okolí lyžařských středisek, v důsledku zvyšující se návštěvnosti a nedostatečného množství odpadkových košů v okolí sjezdovek. ....................... 20 Obr. 9: Chata Jiřího nacházející se na vrcholu Šeráku, sloužící nejen jako místo k odpočinku, ale i přenocování. .......................................................................... 21 Obr. 10: Horní stanice sedačkové lanovky směřující na vrchol Šeráku (1351 m). Horský les v této oblasti, místy působí vlivem exhalací a povětrnostních podmínek dosti zdecimovaný, je doplněn uměle vysazenou klečí. .............................................. 21 Obr. 11:

Narušení homogenity souvislých lesních porostů – Ramzová. .......................... 22

Obr. 12: Narušení homogenity souvislých lesních porostů - Přemyslov (zdroj: www.ejeseniky.com ze dne 23. 12. 2007)........................................................... 22 Obr. 13: Půdní eroze v lyžařském středisku Petříkov. ...................................................... 23 Obr. 14: Technické zařízení v lyžařských střediscích. ...................................................... 24 Obr. 15: Fotografie zachycující modernizaci lyžařského areálu i samotných lanovek či vleků v lyžařském středisku Pustevny. Díky tomu dochází k zmenšení úniku olejů či jiných chemických látek nutných k provozu do tamní krajiny. (zdroj: www.skialpin.cz ze dne 29. 02. 2008) ................................................................ 25

56

Obr. 16: Parkovací plochy u lyžařských středisek Ramzová a Červenohorské sedlo. Převážná část parkovacích plocha na území Moravy je udržována přímo provozovateli. ...................................................................................................... 26 Obr. 17: Moravská lyžařská střediska dle přepravní kapacity vleků (os. /hod.) v řešeném území ................................................................................................................... 28 Obr. 18: Sjezdovky dle obtížnosti v oblasti Jeseníků ........................................................ 31 Obr. 19: Vrchol Pradědu, na jehož vrcholu se až do roku 1959 tyčila rozhledna, nyní se zde

nachází

televizní

vysílač

a

meteorologická

stanice.

(zdroj:

www.hotelpraded.cz ze dne 17. 03. 2008) .......................................................... 32 Obr. 20: Oblast horní hranice lesa - lyžařský vlek A a Petrovy kameny nacházející se v lyžařském středisku Ovčárna, oblast Pradědu (zdroj foto 1. www.jeseniky.net 28. 12. 2007; zdroj foto 2: Zuzana Neradilová). ................................................. 33 Obr. 21: Součastný stav vegetace a antropicky ovlivněný povrch v NPR Praděd (BUČEK, MADĚRA a kol.). ............................................................................................... 34 Obr. 22: Typická horská krajina oblasti CHKO Jeseníky. Fotografie pořízena během přechodu přes Jeseníky: Šerák – Švýcárna. ....................................................... 35 Obr. 23: Panoramatický pohled na Beskydy z turisticky navštěvované oblasti Radhošť (zdroj: http://beskydy.org/radhost/panorama/ ze dne 03. 02. 2008). .................. 36 Obr. 24: Střediska dle obtížnosti v oblasti Beskyd ............................................................ 37 Obr. 25: Lyžařský areál Pustevny nacházející se v nadmořské výšce 620 m – 1095 m. Tato oblast je známa díky svými dobovými stavbami, jež každoročně lákají turisty během letního i zimního období. (zdroj: www.skiaplin.cz ze dne 29. 02. 2008; Zuzana Neradilová ze dne 03. 09. 2007)................................................... 38 Obr. 26: Velká sjezdovka nacházející se v lyžařském areálu na Pustevnách. Sjezdová trať dosahuje délky 1090 metrů . ............................................................................... 38 Obr. 27: Chráněná rostlina, šafrán Heuffelův (Crocus heuffelianus), nacházející se na lyžařském svahu G v lyžařském středisku Ski Centrum Kohútka. ..................... 40 Obr. 28: Lyžařské středisko Ski centrum Kohútka nacházející se v nadmořské výšce 715 – 913 m (zdroj: www.kohutka.cz ze dne 01. 05. 2008). ..................................... 41 Obr. 29: Lyžařský areál Kohútka v letním období, zachycující druhé záchytné parkoviště, nacházející se na vrcholu, jež je využíváno spíše návštěvníky ze slovenské strany. .. ………………………………………………………………………………...41 Obr. 30: Lyžařský areál Kohútka, ležící v oblasti Javorníků (zdroj: Miroslav Mazcko). . 42

57

Obr. 31: Sportovní areál v Němčičkách. První obrázek je ze satelitního snímku. Tamní lyžařský areál během letního období. Fotografie ukazují i důležitost umělého zasněžování v této oblasti. (zdroj: www.mapy.cz ze dne 29. 01. 2008; Zuzana Neradilová ze dne 03. 11. 2007; Michal Nevřela ze dne 16. 02. 2008; www.sportnemcicky.cz ze dne 29. 01. 2008). .................................................... 45 Obr. 32: Sjezdovky dle obtížnosti v oblasti Vysočiny ...................................................... 48 Obr. 33: Lyžařské středisko Harusův kopec po modernizaci areálu – nová dvousedačková lanovka. ............................................................................................................... 48 Obr. 34: Lyžařské

a

běžecké

tratě

v Novém

Městě

na

Moravě

(zdroj:

www.lyzovani.nmnm.cz ze dne 28. 03. 2008). ................................................... 49 Obr. 35: Nejznámější lyžařské středisko nacházející se v oblasti Vysočiny – Nové město na Moravě. Druhé foto ukazuje každoročně se konající světový běžecký a biatlonový závod – Zlatá lyže. (zdroj: www.vitejte.cz ze dne 21. 03. 2008). .... 49 Obr. 36: Jeden ze způsobů letních aktivit v lyžařských střediscích. Tyto fotografie byly pořízeny v lyžařském areálu Petříkov, obec plně závislá na turistice. ................ 54

7.2 Seznam použitých tabulek Tab. 1.: Tab. 2.: Tab. 3.:

Lyžařská střediska v řešeném území a jejich poloha .......................................... 10 Lyžařská střediska v řešeném území a jejich poloha .......................................... 15 Rozloha sjezdových tratí a rozloha parkovacích ploch v jednotlivých moravských lyžařských střediscích (hodnoty v tabulce jsou spíše jen orientační) ............................................................................................................................. 26 Tab. 4.: Klimatické charakteristiky jednotlivých jednotek............................................... 30 Tab. 5.: Vybraná lyžařská střediska v oblasti Jeseníků .................................................... 30 Tab. 6.: Lyžařská střediska v oblasti Beskyd ................................................................... 37 Tab. 7.: Lyžařské středisko Ski centrum Kohútka............................................................ 40 Tab. 8.: Klimatická charakteristika oblasti T4 (dle Quitta E. z roku 1970) ..................... 44 Tab. 9.: Lyžařské středisko TJ Sokol Němčičky .............................................................. 45 Tab. 10.: Lyžařská střediska v oblasti Vysočiny ................................................................ 47 Tab. 11.: Výsledky dotazníkového šetření ve vybraných lyžařských střediscích na Moravě ............................................................................................................................. 52

58

7.3 Seznam příloh

Příloha č.1: Dotazníkové šetření .................................................................................... 54

59

Příloha č. 1: Dotazníkové šetření DOTAZNÍK

Dobrý den, jsem studentkou MU v Brně a vypracovávám bakalářskou práci na téma: Vliv lyžařských středisek na Moravě na životní prostředí. Chtěla bych Vás požádat o sdělení svých názorů (zkušeností, připomínek) na moravská lyžařská střediska.

Děkuji za Váš čas a ochotu. S pozdravem Zuzana Neradilová

1. Vaše pohlaví Žena Muž 2. Zařaďte se prosím do příslušné věkové kategorie 0 – 15 let

16 – 26 let

27 – 40 let

41 – 60 let

60 a více let

3. Jak často navštěvujete moravská lyžařská střediska během zimního období? Každý týden

Jednou za 14 dní

Jednou za měsíc

Jednou za rok

4. Jak často navštěvujete moravská lyžařská střediska během letního období? Každý týden

Jednou za 14 dní

Jednou za měsíc

Jednou za rok

5. Kam jezdíte na hory v oblasti Moravy nejraději? (max. 3 oblasti)


.........................................................




.........................................................




.........................................................

60

6. Jak jste spokojeni s následujícími službami v uvedených střediscích? (hodnoťte prosím pouze místa, která jste navštívil(a))

Kapacita vleků

Cena permanentky

Upravenost lyžařských svahů/ běžeckých tratí JESENÍKY

Červenohorské sedlo Malá Morávka - Karlov Klepáčov Ostružná Ramzová Petříkov Praděd BESKYDY Ski Bílá Pustevny Soláň VYSOČINA Ski areál Karasín Nové Město na Moravě Velké Meziříčí JAVORNÍKY Ski centrum Kohútka OSTATNÍ Němčičky (J Morava)

61

Dostupnost sociálních zařízení

Možnost parkování Užití skibusu

Možnost ubytování

Stravovací možnosti

8

ZDROJE

8.1 Knižní zdroje /1/

BANAŠ, M., LEKEŠ, V.,

Stanovení alpinské (horní)hranice lesa v Hrubém

TREML, V.

Jeseníku a Kralickém Sněžníku. Taxoniia, a.s., Olomouc, 2001. 76 s.

/2/

BUČEK, MADĚRA a kol.

Geobiocenologické spisy – Hodnocení stavu a dynamiky vývoje geobiocenóz v Národní přírodní rezervaci Praděd. Brno, 2004. 116 s.

/3/

/4/

BUREŠ, L.,

Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků.

BUREŠOVÁ, Z.

OV ČSOP Bruntál, Bruntál, 1989. 237 s.

CULEK, M. a kol.

Biogeografická členění České republiky. Enigma Praha, Praha, 1996. 348 s.

/5/

ČERVENÝ a kol.

Podnebí a vodní režim ČSSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1984. 416 s.

/6/

DANĚK, A., GLET, J.

Putování po Moravě a Slezsku. MONTANEX a.s., Ostrava, 1999. 208 s.

/7/

HAMPALA, M.

Lyžařská střediska. Computer Press, Brno, 2004. 120 s.

/8/

HRADECKÝ, J.,

Stanovení a kartografické vyhodnocení rozšíření

PÁNEK, T., DUŠEK, R.

kryogenních půd v NPR Praděd a jeho okolí. Zpráva dílčího úkolu grantu VaV 610/10/00 (Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích) KfaG, PřF, Ostrava, 2002, 25 s. + mapové přílohy

/9/

Kolektiv autorů

Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, Olomouc, 2007. 255 s.

62

/10/ Kolektiv vlastivědných pracovníků /11/ LÖW, J., MÍCHAL, I.

Jesenicko. Z kraje pod Pradědem. Osvětový dům v Jeseníku, Jeseník, 1961. 237 s. Krajinný ráz. Lesnická práce. Kostelec nad Černými lesy, 2003. 552 s.

/12/ MACKOVČIN, P.

Zlínsko. Chráněná území ČR, svazek II.. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 2002. 376 s.

/13/ MIŠTERA, L. a kol.

Geografie ČSSR. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1985. 388 s.

/14/ SEDLÁČKOVÁ, M., MATĚJÍČEK, A.,

Jeseníky vítají cykloturisty a turisty. JENA, Šumperk, 2003. 73 s.

MATĚJÍČEK, D. /15/ SOUKUP, V., DAVID, P., a kol.

Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Jeseníky – Šumpersko. S & D, Praha, 2000. 152 s.

/16/ SOUKUP, V., DAVID, P., a kol.

Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Beskydy Západ. S & D, Praha, 1998. 160 s.

/17/ SOUKUP, V., DAVID, P., a kol.

Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Beskydy Východ. S & D, Praha, 1999. 120 s.

/18/ SÝKORA, B.,

Přírodní podmínky Studniční hory a možnosti jejího

BĚLOCHOVÁ, I.,

lyžařského využití.

FANTA, J.

Opera Concortina 10: 147 – 202, 1973 Správa KRNAP, SZN, Praha, 1973. 273s.

/19/ ŠAFÁŘ, J. (ed.)

Olomoucko. Chráněná území ČR, svazek VI.. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 2003. 456 s.

/20/ WEISMANNOVÁ, H., a kol.

Ostravsko. Chráněná území ČR, svazek X.. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 2004. 456 s.

63

8.2 Internetové zdroje /21/ Beskydy [online]. c2008, [cit. 2008 – 01- 30]. Dostupné z < www.webserver.cz/cewis/chko/beskydy.html >. /22/ CHKO Žďárské vrchy [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 29]. Dostupné z < www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz >. /23/ Červenohorské sedlo [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.skiklub-su.cz >. /24/ Česká geologická služba [online]. c2007, [cit. 2007 – 11- 29]. Dostupné z < www.cgu.cz/geoinfo >. /25/ České hory [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 29]. Dostupné z < www.ceskehory.cz >. /26/ Figura – sport centrum [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.figura.cz >. /27/ Google Earth program obsahující satelitní snímky světa /28/ Google photo [online]. c2007, [cit. 2008 – 02- 03]. Dostupné z < http://api.ning.com/files/ RBM710zlLW12C*9lLVpn2JMEUHqO*r0kLlawv84ghg_/PlattekillFreeriding.jpg >. /29/ Holidayinfo [online]. c2007, [cit. 2007 – 08- 23]. Dostupné z < www.holidayinfo.cz >. /30/ Idnes.cz [online]. c2007, [cit. 2007 – 10- 11]. Dostupné z < http://cestovani.idnes.cz/freeriding-po-cesku-04j/igcechy.asp?c=A020313_131751_igcechy_kah >. /31/ Idnes.cz – cestování [online]. c2007, [cit. 2007 – 10- 11]. Dostupné z < http://cestovani.idnes.cz/stat-nezrusi-lyzovani-na-ovcarne-dqb/igcechy.asp?c=A020307_110626_igcechy_kah >. /32/ Idnes.cz – cestování [online]. c2007, [cit. 2007 – 10- 11]. Dostupné z < http://cestovani.idnes.cz/krok-za-krokem-jeseniky-0sm/igsvet.asp?c=2002M016V09A >. /33/ Informační centrum – Staré město pod Sněžníkem [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.staremesto.info >.

64

/34/ Informační centrum - Nové Město na M. [online]. c2008, [cit. 2008 – 03- 21]. Dostupné z < http://infocentrum.nmnm.cz >. /35/ Jeseníky [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.ejeseniky.cz >. /36/ Jeseníky [online]. c2007, [cit. 2007 – 12- 22]. Dostupné z < www.ejeseniky.cz/strediska/ovcarna/index.php >. /37/ Jeseníky - Praděd [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < http://www.jeseniky-praded.cz/chranenako.htm >. /38/ Lyžařský areál Pustevny [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 29]. Dostupné z < www.skialpin.cz >. /39/ Malá Morávka - Karlov [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.malamoravka.cz >. /40/ Mapový portál [online]. c2008, [cit. 2008 – 03- 21]. Dostupné z < www.mapy.cz >. /41/ Morava 24 [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 29]. Dostupné z < www.morava24.cz/turistika/vypis.aspx?ID_clanku=13644 >. /42/ Nové Město na Moravě – Harusův kopec [online]. c2008, [cit. 2008 – 03- 21]. Dostupné z < http://lanovky.unas.cz/nove_mesto.htm >. /43/ Nové Město na Moravě – lyžování [online]. c2008, [cit. 2008 – 03- 21]. Dostupné z < www.lyzovani.nmnm.cz >. /44/ Obecní úřad Němčičky [online]. c2007, [cit. 2007 – 12- 21]. Dostupné z <www.nemcicky.cz> . /45/ Praděd – info [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.praded-info.cz >. /46/ Praděd [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.hotelpraded.cz >. /47/ Sportovní klub Němčičky [online]. c2007, [cit. 2007 – 10- 01]. Dostupné z < sportnemcicky.hyperlink.cz >. /48/ Staré město pod Sněžníkem [online]. c2008, [cit. 2008 – 02- 17]. Dostupné z < www.mu-staremesto.cz >. /49/ Výukový portál [online]. c2007, [cit. 2007 – 09- 08]. Dostupné z < www.herber.kvalitne.cz > .

65

/50/ Webový portál o českých horách [online]. c2008, [cit. 2008 – 03- 21]. Dostupné z < www.vitejte.cz >.

Seznam použitých zkratek CHKO

Chráněná krajinná oblast

66