ZRCADLO PAMÁTEK. Unikátní pasáž se mění v trh s levným zbožím. Losiny míří do UNESCO

ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku

Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. únor 2007

Unikátní pasáž se mění v trh s levným zbožím OLOMOUC - Místo útulných krámků strohé kóje s laciným zbožím, místo průchozí pasáže uzavřená tržnice. Tak vypadá několik dní po znovuotevření přízemí bývalých Masných krámů na Dolním náměstí v Olomouci. Ti, co si tudy chtějí zkrátit cestu, narazí z Uhelné ulice jen na zavřená vrata. "Nechápu jak mohou pasáž jednoduše na jedné straně zabednit a udělat z toho halu s hadrama," stěžoval si Jiří Fischer. Uzavřená pasáž je zastavěna regály s textilem, vietnamští provozovatelé nepotvrdili, že ji brzy opět zprůchodní. "Teď je to zavřené kvůli zimě, možná bychom mohli v létě průchod zase otevřít," reagoval vedoucí obchodního centra Do Quoc Hung. Podle Marcely Buiglové ze stavebního odboru magistrátu je uzavření pasáže v rozporu s Regulačním plánem městské památkové rezervace. "Je to vedeno jako průchod, to znamená trasa veřejně přístupná. Budeme to s investorem řešit," uvedla. Současný stav hodlá posoudit odborníci z památkové péče. "Zatím jsem to otevřené ještě neviděla. Pokud tam ale bude cokoli v rozporu se schváleným záměrem, určitě se tím budeme zabývat," ujistila vedoucí oddělení památkové péče Věra Kauerová. Dům ze šestnáctého století byl jako průchozí postaven a sloužil tak i valnou část své dlouhé minulosti. "Byla to původně masná tržnice, to znamená pasáž s krámky po stranách," připomněla Zdena Bláhová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Současný stav budovy, která se změnila v asijskou tržnici a v patře je provozována herna, památkáře vůbec netěší. "Tak kvalitní objekt by mohl vypadat podstatně lépe. My to ale můžeme jen připomínat, nemůžeme soukromníkovi něco nařizovat," podotkla Bláhová. Výjimečná památka výrazně utrpěla nevratnými zásahy při rekonstrukci před pěti lety. Do dalších problematických úprav objektu se provozovatelé pustili loni na podzim. Ty jim ale radnice jako nepovolené zatrhla. Obchodníci mohli otevřít až poté, kdy stavbu uvedli do původně zkolaudovaného stavu. (M. KOVÁŘ) OD 3. 2. 2007

Losiny míří do UNESCO Velké Losiny - Unikátní ruční papírna ve Velkých Losinách má velkou naději na to, že se dostane na prestižní Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mohla by se tak stát třináctou památkou z České republiky zapsanou mezi nejvýznamnějšími pamětihodnostmi světa. „Jednání jsou na dobré cestě. Ruční papírna by se na seznamu UNESCO mohla objevit ještě letos,“ věří v brzký úspěch starosta lázeňského městečka Miroslav Kopřiva (ČSSD). Losinská radnice kvůli tomu, aby neohrozila šance na zapsání památky do seznamu, na čas odkládala i některé investiční projekty, například výstavbu Areálu zdraví v sousedství zdejšího zámku. „Hodnotitelská komise UNESCO posuzuje obec jako celek, jak se stará o své památky, o celkový vzhled obce nebo jaká je architektura nových staveb. Proto jsme nechtěli snižovat šance papírny tím, že bychom vystavěli příliš mohutný objekt,“ vysvětlil Kopřiva. Teď už je jasné, že Areál zdraví, v němž má být krytý bazén s vodní plochou o velikosti přibližně dvou set metrů čtverečních, dva tenisové kurty, dvě hřiště na volejbal a další míčové sporty, bowlingová dráha nebo sauna, okolí ruční papírny vadit nebude. Obec proto nyní hledá investora, který by stavbu areálu podpořil po finanční stránce. (mik) ŠaJD 13. 2. 2007

1

Barokní sýpku chtěli zachránit občané, nyní je památkou Ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou barokní sýpku z 18. století, která je součástí hospodářského areálu v centru Ludéřova. Budova, která sloužila svému účelu ještě v sedmdesátých letech minulého století, měla být původně pro havarijní stav zbourána, obyvatelé obce se ji však před několika lety rozhodli zachránit a založili za tím účelem dokonce občanské sdružení. Podpořilo je olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu, které předloni navrhlo zapsat objekt na seznam chráněných památek. Podle památkářky Ireny Blažkové je sýpka, která se dochovala v autentické podobě, nejcennějším pozůstatkem původního šlechtického sídla přeměněného na panský dům. Podle historických záznamů stála v těchto místech již v roce 1480 tvrz. Poté, co zde šlechtičtí majitelé přestali bydlet, definitivně pak po roce 1550, kdy stal majitelem olomoucký měšťan Lukáš Grym, proměnilo se sídlo postupně v hospodářský dvůr. Sýpka, postavená částečně z kamene a částečně z cihel, je podle památkářů cenná svou autenticitou, neobvyklým půdorysem ve tvaru písmene L a pozoruhodnou vysokou valbovou střechou, která však naléhavě vyžaduje opravu. Opravit potřebují také podlahy, dřevěné konstrukce, dveře a omítky. V roce 1992 probíhal v blízkém okolí budovy archeologický výzkum, při kterém se našly úlomky keramiky ze 14. až 17. století. Památkáři nevylučují, že by další vykopávky mohly odhalit zbytky opevnění tvrze. Občané Ludéřova uvažují o využití budovy například jako kovárny s prodejním prostorem nebo k propagaci blízké keltské svatyně nazývané Švédské šance. Tisková zpráva ÚOP v Olomouci 22. 2. 2007

Plumlov čekají změny PLUMLOV - Nové vedení Plumlova uvažuje o tom, že zruší obecně prospěšnou společnost Zámek Plumlov. Ta vznikla v polovině devadesátých let jako nadace, jejímž cílem bylo hlavně získávat peníze na obnovu zámku. Od roku 2002, kdy byla historická památka zpřístupněna veřejnosti, měla pak mimo jiné na starosti průvodcovskou činnost. Vedení města má však k fungování společnosti výhrady. "V listopadu jsme měli schůzku s místostarostou Václavem Chytráčkem, který se domnívá, že by se obecně prospěšná společnost Zámek Plumlov měla transformovat v občanské sdružení. Argumentoval tím, že je to z administrativního hlediska výhodnější," uvedl dosavadní ředitel společnosti Karel Pekáček. "Společnost podle mého mínění fungovala dobře, takže to dost dobře nechápu. Rozhodovat v této věci je ale výsadním právem radnice," řekl Pekáček, který se domnívá, že pro přeměnu nebyly zatím vytvořeny podmínky. Zaráží ho také, že s ním od té doby už nikdo dále nejednal. Se zrušením organizace přitom úzce souvisí i záměr města zřídit místo samostatného kastelána, který by za dění na zámku odpovídal. O obou záležitostech se má ale rozhodnout až relativně pozdě. Jen několik dní před startem návštěvnické sezony, která začíná v dubnu. "Zastupitelstvo to bude schvalovat na svém březnovém zasedání," oznámil starosta Plumlova Adolf Sušen, který však na další přímo položené dotazy týkající se této problematiky neodpověděl. Během telefonického hovoru se odmítl vyjádřit i jeho zástupce Václav Chytráček. Své názory naopak netajil zastupitel Josef Pálka, který se v posledních několika letech o chod zámku staral. "Proti zrušení obecně prospěšné společnosti v podstatě nic nenamítám, otázkou ovšem zůstává, co ji nahradí. Podle mě by mohla zůstat zachovaná a sloužit svému prvotnímu účelu, to znamená získávání peněz," konstatoval Pálka. "Důležité také je, aby budoucí kastelán měl možnost dělat samostatná rozhodnutí," podotkl. Zámek v Plumlově je veřejně přístupný pátým rokem od jara do podzimu. Za sezonu si jej v průměru prohlédnou čtyři tisíce platících návštěvníků. Největší zájem o něj byl v roce 2003, kdy na zámek přišlo zhruba šest tisíc lidí. (DAVID SEKANINA) PvD 9. 2. 2007

2

Plumlov zruší společnost, která se starala o zámek Za chod historické památky má v budoucnu odpovídat kastelán Plumlov - Nové vedení Plumlova uvažuje o tom, že zruší obecně prospěšnou společnost Zámek Plumlov. Ta vznikla v polovině devadesátých let jako nadace, jejímž cílem bylo hlavně získávat peníze na obnovu zámku. Od roku 2002, kdy byla historická památka zpřístupněna veřejnosti, měla pak mimo jiné na starosti průvodcovskou činnost. Vedení města má však k fungování společnosti výhrady. „V listopadu jsme měli schůzku s místostarostou Václavem Chytráčkem, který se domnívá, že by se obecně prospěšná společnost Zámek Plumlov měla transformovat v občanské sdružení. Argumentoval tím, že je to z administrativního hlediska výhodnější,“ uvedl dosavadní ředitel společnosti Karel Pekáček. „Společnost podle mého mínění fungovala dobře, takže to dost dobře nechápu. Rozhodovat v této věci je ale výsadním právem radnice,“ řekl Pekáček, který se domnívá, že pro přeměnu nebyly zatím vytvořeny podmínky. Zaráží ho také, že s ním od té doby už nikdo dále nejednal. Se zrušením organizace přitom úzce souvisí i záměr města zřídit místo samostatného kastelána, který by za dění na zámku odpovídal. O obou záležitostech se má ale rozhodnout až relativně pozdě. Jen několik dní před startem návštěvnické sezony, která začíná v dubnu. „Zastupitelstvo to bude schvalovat na svém březnovém zasedání,“ oznámil starosta Plumlova Adolf Sušen, který však na další přímo položené dotazy týkající se této problematiky neodpověděl. Během telefonického hovoru se odmítl vyjádřit i jeho zástupce Václav Chytráček. Své názory naopak netajil zastupitel Josef Pálka, který se v posledních několika letech o chod zámku staral. „Proti zrušení obecně prospěšné společnosti v podstatě nic nenamítám, otázkou ovšem zůstává, co ji nahradí. Podle mě by mohla zůstat zachovaná a sloužit svému prvotnímu účelu, to znamená získávání peněz,“ konstatoval Pálka. „Důležité také je, aby budoucí kastelán měl možnost dělat samostatná rozhodnutí,“ podotkl. Zámek v Plumlově je veřejně přístupný pátým rokem od jara do podzimu. Za sezonu si jej v průměru prohlédnou čtyři tisíce platících návštěvníků. Největší zájem o něj byl v roce 2003, kdy na zámek přišlo zhruba šest tisíc lidí. (DAVID SEKANINA) PvD 9.2. 2007

Zloději očesali hrobku Mostkovice neví, zda dominantu hřbitova opravit, nebo ji zbourat. Mostkovice - Bídné časy s nejistou vyhlídkou do budoucna zažívá pozoruhodná stavbička vévodící hřbitovu v Mostkovicích. Architektonicky zajímavou hrobku, kterou si i místní lidé pletou s kapličkou, poničili začátkem loňského podzimu vandalové. Strhli ze střechy měděné pláty a způsobili škodu za zhruba 130 tisíc korun. Objekt vypadá o to žalostněji, že z něj obec vzápětí preventivně sundala a uschovala ozdobné prvky z tepané mědi. „Hrobka patří rodině, která dnes už pravděpodobně nemá potomky. Zatím po nich pátráme, ale zřejmě marně,“ konstatoval zastupitel Mostkovic Ludvík Benýšek. „Jsme v poněkud prekérní situaci. Na jednu stranu musíme ctít vlastnická práva, ale současně bychom se stavbou měli něco udělat už proto, že si to zaslouží,“ konstatoval Benýšek. Podle něj to zatím vypadá na kompromis v podobě provizoria. Střecha dílka, jakých podle prostějovského historika architektury Miroslava Chytila není na Prostějovsku mnoho, má být na obnažených místech pokryta lepenkou, aby do ní alespoň nezatékalo. „Větší investice by byla riziková, může se totiž stát, že se majitel nakonec přihlásí a dojde ke sporu,“ naznačil Ludvík Benýšek, který je mostkovickým patriotem a znalcem místní historie. Dokázal proto z hlavy vysypat, že honosnou hrobku nechala před první světovou válkou vybudovat rodina Richtrova z Čechovic. „Byli to sedláci, jimž zemřela v raném mládí dcera. Postavili ji pro ni, ale sami jsou tam také pohřbeni,“ zmínil se. Naznačil přitom, že v zastupitelstvu se momentálně vede debata o dalším osudu stavby. Za předpokladu, že zůstane na bedrech obce, vyvstane otázka co s ní. Opravit ji, nebo zbourat? „Je to těžké, není to vlastně ani kulturní památka. Objevila se myšlenka, že bychom objekt mohli později přebudovat na kolumbárium, které je u nás potřeba. Je to ale jen vize,“ dodal Benýšek. Nejlepší by podle něj bylo, kdyby dominantu hřbitova dali do původního stavu ti, kdo ji poškodili. „Podezřelého už máme, je tady z okresu, ale víc k tomu nemohu říct. Případ je v šetření,“ informoval šéf policie v Plumlově Josef Hubený. „Vymáhat škodnou částku by obec teoreticky mohla v rámci soudního řízení, které s pachatelem proběhne,“ podotkla k tomu prostějovská policejní mluvčí Alena Slavotínková. Přestože hrobka v Mostkovících není stylově vyhraněnou stavbou, stojí podle Miroslava Chytila z Muzea Prostějovska za pozornost. „Je ovlivněná secesí, přičemž římsa s historizujícími motivy zase vychází z novoklasicismu,“ poznamenal expert na architekturu. (DAVID SEKANINA) PvD 18. 2. 2007

3

Kraj se možná postará o zámek Josefa Mánesa Olomouc/Čechy pod Kosířem - Olomoucký kraj připraví do konce června studii, která navrhne možnosti využití zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Stát se o památku nechce dále starat, Olomoucký kraj stejně jako obec či města Olomouc a Prostějov o něj ale dosud neprojevily zájem. “Kraj se hodlá k otázce vrátit, a to na základě odborných podkladů,“ řekl hejtman Ivan Kosatík (ODS). „Když jsme dávali předchozí stanovisko, byli jsme trochu pod tlakem. Nyní chceme zpracovat studii, proto jsme požádali stát, aby s prodejem či převodem zámku počkal,“ uvedl Kosatík. Na Olomoucký kraj se před časem obrátilo vedení obce. Obává se, že by památku mohl získat soukromý vlastník a zámek, včetně unikátní zahrady, by se mohl uzavřít veřejnosti. Vedoucí odboru kultury krajského úřadu Jindřich Garčic včera uvedl, že kraj ani jeho příspěvkové organizace objekt k bezprostřednímu provozu nepotřebují. Lze ale uvažovat o jeho případném využití. „Jednou z možností je vytvoření expozice, která by byla zaměřena na malířskou rodinu Mánesů. Josef Mánes na zámku několik let tvořil. Expozice by se mohla zaměřit i na rod Silva-Taroucců, který zámek vlastnil a založil zámecký park. Součástí by mohla být i expozice zaměřená na etnografii Hané,“ uvedl Garčic. Za hlavní problém považuje peníze. Na vybudování expozice včetně nutných stavebních úprav by podle něj bylo možné získat peníze z evropských fondů. Finančně náročná je i úprava parku, která může podle hrubých odhadů stát až dva miliony ročně. Samotný provoz muzea by si zřejmě vyžádal kolem pěti milionů korun za rok. Starosta obce Zdeněk Mader vznik studie vítá. Obec podle něj na provoz zámku a zahrady peníze nemá. „Tak tak zvládneme správu obce. Máme tu už obecní muzeum hasičské techniky, což nás stojí nemalé úsilí,“ uvedl. Podporuje však myšlenku, aby v zámku vzniklo muzeum zaměřené na etnografii Hané či rod Mánesů. „Josef Mánes tady 20 let tvořil. V České republice nemá důstojné muzeum,“ připomněl. Podle Garčice zámek prošel mnoha přestavbami a jeho architektonická hodnota není příliš vysoká. Velmi hodnotné je ale jeho spojení s historickým parkem, který patří k nejvýznamnějším v tuzemsku. Park anglického typu byl založen ve druhé polovině 18. století a obsahuje vzácné dřeviny, vodní kanály i květinová zákoutí. V historii zámku sehrál důležitou roli příchod portugalského rodu SilvaTaroucců. Sídlil v něm do konce druhé světové války a stal se známý podporou malíře Mánesa. Umělcův život a dílo připomíná od roku 1957 stálá expozice. (čtk) OD 20. 7. 2007

Malá Morava žádá o dotaci na věž kaple Malá Morava - O finanční příspěvek ve výši dvou set deseti tisíc korun z havarijního programu ministerstva kultury bude žádat obec Malá Morava. Rozhodli o tom jednohlasně zdejší zastupitelé. Příspěvek by měl sloužit na záchranu věžičky kaple ve Vysokém Potoku, který je místní části Malé Moravy. S opravou kulturní památky obec začala v loňském roce, kdy se jí podařilo poprvé získat 210 tisíc z ministerstva kultury. K tomu přidala dalších devadesát tisíc z vlastních zdrojů. Finance posloužily k celkové opravě střechy, výměně špatných trámů, dvojitému pokrytí šindelem, oplechování a na zednické práce. Při první etapě prací se však ukázalo, že kompletní rekonstrukci bude potřebovat i věžička kostela, která je v havarijním stavu. (mik) ŠaJD 7. 2. 2007

Opravy dvou ulic odkryjí kus historie Olomouce Blížící se rekonstrukce Pekařské a Denisovy ulice v centru Olomouce poskytne archeologům příležitost k rozšíření poznatků o historii osídlení na území současného města. Podle Pavla Michny, vedoucího útvaru archeologie olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu, lze například na hranici obou opravovaných ulic očekávat nálezy ze staroslovanského období kolem 6. století n. l. Pozůstatky slovanské osady byly totiž v těchto místech objeveny již při vykopávkách předcházejících stavbě obchodního domu Koruna. Poblíž kostela sv. Mořice zase byly v minulosti nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení z mladší doby kamenné. "Nelze ale čekat, že bychom našli základy nějakých staveb, už od založení středověkého města tudy vedla komunikace," řekl Pavel Michna, dodal však, že nějaké drobné předměty z období středověku se přesto zřejmě najdou. Podle jeho slov budou pravděpodobně odkryty pozůstatky barokní kanalizace, nelze ani vyloučit, že vozovka na pomezí Denisovy ulice a náměstí Republiky ukrývá zbytky základů tzv. Nové brány, která v těchto místech stávala do konce 18. století. Tisková zpráva ÚOP v Olomouci 22. 2. 2007

4

Litovel se chystá na opravy hradeb Litovel - Projekt na opravu zchátralých městských hradeb nyní připravují v Litovli. Město se bude ucházet o dotaci, náklady dosáhnou několika milionů korun. Podle litovelského tajemníka Radovana Vašíčka je už oprava hradeb nevyhnutelná. „Hradby v parku Míru jsou ve velmi špatném technickém stavu, vypadávají z nich kameny. Protože se jedná o památku, musí se toho ujmout odborníci. Zatím počítáme s náklady ve výši 3,8 milionu korun,“ sdělil Vašíček. Litovelská radnice se bude ucházet o dotaci u olomouckého krajského úřadu. „Zkusíme podat žádost v rámci programu Obnova kulturních památek Olomouckého kraje. Pokud příspěvek nezískáme, budeme zřejmě muset rekonstrukci odložit a o peníze žádat z jiných zdrojů,“ dodal Vašíček. (mak) OD 21. 2. 2007

Na hody chtějí otevřít hotel Pivovar KOJETÍN - Letos v červenci by měla skončit rekonstrukce hotelu Pivovar v Kojetíně. Vedení radnice chce hotel v centru města oficiálně otevřít v srpnu na Kojetínské hody. "Letos máme za úkol dokončit rekonstrukci, na kterou jsme dostali v roce 2005 částku zhruba ve výši 24,5 milionu korun ze státních a evropských zdrojů," informoval kojetínský starosta Mojmír Haupt. Podle jeho vyjádření se na stavbě v současné době usilovně pracuje, což stavařům umožňuje mírný průběh zimy. "Provádějí se především práce v interiéru," sdělil starosta. Zrekonstruovaný objekt, který je kulturní památkou, má být rozdělen na dvě hlavní části - ubytovací a stravovací zázemí. V hotelu vznikne celkem dvaadvacet pokojů s téměř šedesáti lůžky a v jeho přízemí se bude nacházet stylová restaurace pro hotelové hosty i veřejnost. "V současné době jednáme se zástupci různých pivovarů, protože máme zájem, aby se na podobě interiéru podílel také dodavatel piva, které se bude v restauraci točit," řekl kojetínský starosta. Podle něho v hotelu bude také prostorný sál zhruba pro osmdesát hostů, kteří jej mohou využívat k různým účelům. "Sál bude určen například pro pořádání rodinných oslav, školení či prezentací firem," informoval starosta Haupt. Ve dvorním traktu bude také zázemí pro děti a letní posezení, které budou moci využívat maminky s kočárky. "Pro další část hotelu zatím nemáme využití. Poslední myšlenka byla, že bychom tam časem vybudovali saunu, která ve městě chybí. Funguje tady jen menší sauna na poliklinice," prozradil starosta. Celkové náklady na rekonstrukci hotelu jsou vyčísleny na 40 milionů korun, z toho 15 milionů investuje do stavby město. (DAGMAR ROZKOŠNÁ) PřD 5. 2. 2007

Peníze na ubytovnu pro kováře scházejí Helfštýn nemůže nabídnout mistrům černého řemesla zázemí Týn nad Bečvou - O finanční prostředky na stavbu ubytovny pro umělecké kováře usiluje správa hradu Helfštýna. Projekt na tuto investiční akci je zpracován už dva roky, zatím se však nenašly finance, z nichž by mohla být stavba hrazena. Správa hradu přesto doufá, že kraj, který je zřizovatelem středověké památky, uvolní na tento záměr mimořádné prostředky a stavební práce tam začnou ještě letos. „Ocitli jsme se v kritické situaci. Podmínky pro kováře, zejména ze zahraničí, co se týká ubytování a sociálního zázemí, už jsou obtížně omluvitelné. Kovářské kurzy probíhají na hradě osmým rokem a v poslední době čelíme dotazům, proč s tím něco neděláme,“ uvedla vedoucí správy hradu Helfštýna Marcela Kleckerová. Podle ní se do hradu v posledních letech investuje jen minimálně, a to v podobě nutných údržbových prací. Poslední větší investiční akce tam proběhla před třemi lety, kdy se zastřešovala černá kuchyně. „Od té doby jsme žádné investiční prostředky na stavbu nedostali,“ sdělila Kleckerová. Správa hradu v minulosti navrhovala vybudovat ubytovací zázemí na třetím nádvoří mezi takzvanou pekárnou a kovárnou. „Bohužel nám to tenkrát bylo zatrhnuté památkovým ústavem, který rozhodl, že v žádném případě nemůžeme dobudovat čtvrtou bránu s obytnými věžemi. Takže nám nezbylo nic jiného, než hledat další řešení,“ vysvětlila Kleckerová. Jediné optimální místo, ze kterého by mohla vzniknout ubytovna, je půdní prostor nad restaurací. „Tento záměr nám schválili hygienici, hasiči i památkáři,“ doplnila Kleckerová. Na stavbu

5

ubytovny pro umělecké kováře se však loni nepodařilo získat finance. Letos nebyl záměr vůbec předložen krajským zastupitelům, protože peníze putovaly na nedokončenou rekonstrukci Pavlinína dvora v Šumperku. „Těšili jsme se, že stavbu bychom zvládli v zimních měsících, ale teď se zase oddálí. Věříme však, že se stavba bude realizovat, protože i kraj má zájem, aby se tato situace vyřešila,“ svěřila se Marcela Kleckerová. (DAGMAR ROZKOŠNÁ) PřD 15. 2. 2007

Opravy dvou ulic odkryjí kus historie Olomouce Olomouc - Blížící se rekonstrukce Pekařské a Denisovy ulice v centru Olomouce poskytne archeologům příležitost k rozšíření poznatků o historii osídlení na území současného města. Podle Pavla Michny, vedoucího útvaru archeologie olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu, lze například na hranici obou opravovaných ulic očekávat nálezy ze staroslovanského období kolem 6. století n. l. Pozůstatky slovanské osady byly totiž v těchto místech objeveny již při vykopávkách předcházejících stavbě obchodního domu Koruna. Poblíž kostela sv. Mořice zase byly v minulosti nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení z mladší doby kamenné. „Nelze ale čekat, že bychom našli základy nějakých staveb, už od založení středověkého města tudy vedla komunikace,“ řekl Pavel Michna, dodal však, že nějaké drobné předměty z období středověku se přesto zřejmě najdou. Podle jeho slov budou pravděpodobně odkryty pozůstatky barokní kanalizace, nelze ani vyloučit, že vozovka na pomezí Denisovy ulice a náměstí Republiky ukrývá zbytky základů tzv. Nové brány, která v těchto místech stávala do konce 18. století. IT 24. 2. 2007

Zavede trať vědce do 6. století? Rekonstrukce tramvajové trati v centru Olomouce podle archeologů odkryje doklady osídlení města Olomouc – Nálezy ze staroslovanského období kolem 6. století našeho letopočtu, pozůstatky barokní kanalizace, zbytky základů takzvané Nové brány nebo možná i pozůstatky pravěkého osídlení z mladší doby kamenné. To vše by mohla podle památkářů a archeologů odhalit blížící se rekonstrukce Pekařské a Denisovy ulice v centru Olomouce. Ať už to dopadne jakkoliv, celá akce podle odborníků poskytne archeologům příležitost k rozšíření poznatků o historii osídlení na území současného města. „Na hranici obou opravovaných ulic očekáváme nálezy ze staroslovanského období kolem 6. století našeho letopočtu. Pozůstatky slovanské osady byly totiž v těchto místech objeveny již při vykopávkách předcházejících stavbě obchodního domu Koruna,“ řekl Pavel Michna, vedoucího útvaru archeologie olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Připomněl navíc, že důležité nálezy odhalili jeho kolegové také poblíž nedalekého kostela svatého Mořice. Právě tam byly v minulosti nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení z mladší doby kamenné. „Nelze ale čekat, že bychom našli základy nějakých staveb, už od založení středověkého města tudy vedla komunikace,“ doplnil Michna a dodal však, že nějaké drobné předměty z období středověku se přesto zřejmě najdou. Podle jeho slov budou navíc pravděpodobně odkryty pozůstatky barokní kanalizace. „Nelze ani vyloučit, že vozovka na pomezí Denisovy ulice a náměstí Republiky ukrývá zbytky základů takzvané Nové brány, která v těchto místech stávala do konce 18. století,“ uzavírá. Olomouc má podle odborníků historii jako žádné jiné město v zemi. Zdejší archeologové vždy hrdě dodávají důkazy o tom, že lidé na území města sídlí od 6. století. První Slované se mimo jiné usídlili na místě dnešní Pekařské ulice a od té doby zde lidé žili až do současnosti. „To v zemi nemá obdoby. Osídlením centra města, které trvalo nepřetržitě půldruhého tisíce let, se nemůže pochlubit dokonce ani Praha,“ uvedl před časem olomoucký archeolog Josef Bláha. Bohužel ne vždy za rozšiřování poznání o městu archeologové sklízejí uznání. Olomouc je naopak snad jediným místem na světě, kdy se ochrana historického odkazu vyšetřovala jako kriminální čin. Archeologové a studenti, kteří chtěli před výstavbou olomouckého Prioru v sedmdesátých letech minulého století naleziště pořádně prozkoumat, zachránit některé nálezy a místo pořádně zdokumentovat, za přílišný spěch stavbařů těžce zaplatili – studenti byli vyhozeni ze školy a vedoucí archeologického průzkumu z práce. (Roman Helcl) MFD 24. 2. 2007

Přemnožení krtci přeorali historický park Přerov - Útokem vzali během letošní zimy historický park Michalov v Přerově přemnožení krtci. Tamní hřiště, záhony i travnaté plochy překryly v těchto dnech stovky nevzhledných hromádek, které denně musejí tamní pracovníci rozhrabávat. Podobné starosti řeší již delší dobu také zahradníci v

6

olomouckých parcích a zahradách. Plochy tam nezbední krtci na mnoha místech proměnili v oraniště. Podle odborníků, kteří podobnou invazi dosud nezažili, se krtci rozmnožili kvůli současné teplé zimě. „S něčím takovým jsme se dosud nesetkali, oproti minulým rokům je to abnormální. Na hřištích, kde se sportuje, je to dneska samý krtinec,“ povzdechl si ředitel přerovských technických služeb Oldřich Pakosta. Podle něj má přemnožení krtků na svědomí jednoznačně mírná zima. „Počasí má na to velký vliv, země nezamrzla, trávníky jsou živé, havěť je pod povrchem a krtci si užívají. Místo sněhu tak letos rozhrabujeme krtince,“ podotkl šéf technických služeb. Účinnou metodu na krtky stejně jako zahradník v Milerově Krtečkovi pracovníci technických služeb v přerovském Michalově hledají jen velmi těžko. „Myslím, že na ně nějaká metoda ani neexistuje. Až se začne pracovat na záhonech, dáme tam plašiče. Doufáme, že je to odradí. Tam by to udělalo katastrofu,“ dodal Pakosta. Přerovští zahradníci také spoléhají na to, že na jaře by mohl nevítané nájemníky parku vypudit z ploch také hluk ze sekaček na trávu. Aktivní krtci trápí i pracovníky přerovského magistrátu. „V Michalově to není žádná sranda, dělají tam velký binec. Jsou to až stovky krtinců, které musejí pracovníci technických služeb denně zahrnovat,“ uvedl také mluvčí radnice Bohuslav Přidal. Podotkl, že nejvíce zahradníky trápí ve francouzské květné zahradě. Krtci neatakují jen přerovský přes sto let starý park Michalov, který je zapsaný mezi kulturními památkami. Vrásky na čele letos dělají tato zvířata také olomouckým zahradníkům. Největší paseku podle nich způsobují v olomoucké botanické zahradě. „Vypadá to tady jak po orbě. Veškeré plochy, které nejsou zpevněny, jsou jeden kopec. Ti krtci musí mít tak patnáct kilo, když dělají takové kopce. Dokonce nám zvedají i dlaždice,“ řekla vedoucí botanické zahrady Radka Puchnerová. Podotkla, že s nevzhlednými hromádkami si zatím zahradníci nevědí rady. „Nijak je nevykuřujeme, jsme proti tomu, jsou to přece jen zvířátka. Necháváme to tak. Jestli to ale bude pokračovat, nezbude nám nic jiného,“ doplnila Puchnerová. (ČTK) MFD 7. 2. 2007

Arcibiskupství: platit bude starožitník Daniela Tauberová OLOMOUC - Olomoucké arcibiskupství bude žádat odškodné po starožitníkovi z Vídně, u kterého vloni policisté našli unikátní dřevěnou plastiku madony ukradenou před deseti lety z kostela v Cholině. Vídeňský zemský soud v pátek začal projednávat žalobu ministerstva kultury o navrácení sochy do Česka. Starožitník chce vymoci náhradu za to, že ji zrestauroval. "Ne česká strana, ale starožitník má platit. Podle restaurátorů sochu neodborným zásahem značně znehodnotil," uvedl vedoucí odboru památkové péče olomouckého arcibiskupství František Srovnal. Jakou částku bude arcibiskupství požadovat? "V současnosti ji stanovuje restaurátor a znalec. Předložíme ji soudu a bude na něm, jak návrh posoudí," dodal. Podle tuzemských odborníků, kteří sochu z 15. století zhlédli počátkem roku ve Vídni, starožitník nechal z plastiky odstranit všechny letité vrstvy až na dřevo. "Poškození je zjevné a nemalé a její zrestaurování odborníkem nebude snadné ani levné," doplnil Srovnal. Vídeňský zemský soud v pátek projednal žalobu ministerstva o navrácení sochy oceněné na čtyři miliony korun a vyslechl obě strany, přičemž starožitník zopakoval, že bude chtít náhradu v případě, že bude vydána do Česka. O tom podle ministerstva není pochyb. "To je téměř jisté. To, oč u soudu běží, je, zda budeme muset vyplácet starožitníkovi nějakou náhradu, nebo ne," uvedl již dříve Petr Svojanovský z ministerstva kultury, který se kauzou zabývá. Soud v pátek případ odročil s návrhem na předvolání dalších svědků. Za důmyslně provedenou krádež v kostele stáli před soudem tři muži. Podle obžaloby měli sochu prodat neznámé osobě. Soudce, který tehdy dosti kritizoval policií odvedenou práci, nakonec trojici obžalovaných zprostil viny pro nedostatek důkazů. OD 20. 2. 2007

7

Pod zahradou se našla osada stará 5500 let Přerov - Sídliště nejstarších zemědělců, staré zhruba 5500 let před naším letopočtem, nalezli archeologové na zahradě rodinného domku v přerovské části Předmostí. „Objev je pro nás významný hlavně tím, že můžeme přesněji lokalizovat, kde se první zemědělci přesně pohybovali. Všechny podobné nálezy v těchto místech se totiž uskutečnily už v 19. století a my dnes přesně nevíme, kde a co naši předchůdci našli,“ říká archeolog Aleš Drechsler z Muzea Komenského v Přerově. Právě tam skončí všechny unikáty, které jeho kolegové najdou v půdě. „Zatím jsme objevili zdobené keramické střepy a několik pazourků,“ doplnil Drechsler. Ideální místo pro lovce mamutů Podle jeho kolegů je nález v ulici U Pošty zbytkem lokality, kterou začali archeologové zkoumat již před sto lety. Sídliště se podařilo objevit díky pozornosti lidí, kteří pracovali na terénních úpravách zahrady. „Rovněž nám vyšel vstříc i majitel, který nám výzkum umožnil,“ dodává Drechsler. Vyvýšeniny v okolí Přerova v jinak rovinaté Moravské bráně, a zároveň blízkost řeky a tím i vodního zdroje, byly ideálním místem pro pravěké lovce mamutů, aby se usadili právě v místě současného přerovského sídliště Předmostí. Lidé v paleolitu tu pozorovali tah zvířat, která se přesouvala Moravskou bránou z Rakouska do Polska a zpátky. Naleziště z dob před 25 tisíci lety dokládají, že tehdy byla Morava středem kontinentu. (roh) MFD 6. 2. 2007

Hranický viadukt bude asi zbourán Hranice - Uvolněné cihly se z chátrajícího železničního viaduktu v Hranicích sypou už delší dobu. Nyní hodlá Správa železniční dopravní cesty, která má viadukt v péči, jeho okolí kvůli bezpečí chodců oplotit. Dalším krokem by měla být demolice nepoužívaného viaduktu. Opatření se týkají jednokolejné zděné části železničního mostu. „Zvětralé cihlové zdivo by mohlo ohrozit osoby pohybující se pod mostem,“ sdělil Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty. Oprava této části mostu nebyla zařazena do nedávno probíhající výstavby druhého železničního koridoru, protože se při současné technologii stává zbytečnou. (jen) OD 21. 2. 2007

(.. Možnost demolice viaduktu potvrdil tento týden i Jiří Šťastný. Tato část mostu je totiž nevyužívaná a podle jeho slov tedy zbytečná. „Most ani není zapsán v seznamu památek. Před lety se sice objevila snaha udělat z něj technickou památku, ale to je proces, který trvá několik let,“ informoval Petr Vystrčil z hranického odboru kultury.) HD 23. 2. 2007

V Olomouci vzniká nová pasáž OLOMOUC - Zbrusu nová obchodní pasáž by již letos v létě měla zatraktivnit historické jádro Olomouce. Průchozím spojením nyní opravovaných domů v Ostružnické a Ztracené ulici se obyvatelům a návštěvníkům města otevře působivý prostor lemovaný velkými výklady obchodů, s dvorkem s pavlačí, terasou a restaurovanými upomínkami na pestrou minulost obou objektů. "Záměrem je celému prostoru vrátit konečně důstojnost a pasáží odkrýt srdce zajímavých domů," sdělila Petra Klajblová ze společnosti IP Moravia Real, která zastupuje investora celé akce. Náklady na právě probíhající velkolepou rekonstrukci, která kromě působivých komerčních prostor přinese i několik atraktivních bytů v patrech, se pohybují okolo třiceti miliónů korun. Zdevastovaný objekt v ústí Ostružnické ulice, který si mnozí pamatují ještě jako sídlo prodejny "luxusních" potravin Eso, dlouho chátral, uvnitř se vršily hory odpadků, postupně mizely i části vnitřního zařízení. Před třemi lety pak místo záchrany utrpěl živelnými a nepovolenými úpravami tehdejšího moldavského vlastníka. Ten zde chtěl mimo jiné údajně vybudovat i konzulát Moldavské republiky. "Bohužel mnoho cenného bylo tehdy zničeno. S tím, co tam nyní vzniká, jsme spokojeni," komentoval snahu nového majitele objektu Jan Kubeš z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Na své místo by se měl vrátit i

8

renesanční strop, jehož část byla nalezena na půdě a sloužila jako podlaha. "Vše historicky cenné, co se podařilo zachránit, se do objektu zase vrátí," zdůraznil Pavel Vrba z projekční kanceláře Alfaprojekt, která vytvořila architektonické řešení. Obchodní prostory mají podle Klajblové dostat využití odpovídající významu lokality i historické a reprezentativní hodnotě domu. Neblahý osud Masných krámů, které se změnily v asijskou tržnici, mu prý nehrozí. "Mezi zájemci máme z čeho vybírat. Chceme rozhodně, aby to mělo určitou úroveň," ubezpečila. Nově opravené prostory by měly být zpřístupněny letos v srpnu. (Michal Kovář) OD 24. 2. 2007

Vítr zničil staletý popravčí dub Velké Losiny - Silný poryv větru zničil o víkendu památkově chráněný takzvaný popravčí dub u Velkých Losin na Šumpersku. Jednadvacet metrů vysoký a několik století starý strom, se kterým je spojená legenda o oběšení nevolníka, se zlomil asi metr nad zemí a podle odborníků se již nedá zachránit. Obec Velké Losiny nyní uvažuje, že by na místě alespoň naroubovala mladý výhonek a pověst, která provází toto místo, tak udržela i pro příští generace. Popravčí dub stál asi sto metrů v poli napravo od příjezdové silnice do Losin ve směru od Šumperka. „Silný poryv větru ho v noci na neděli zlomil. Dub byl uvnitř ztrouchnivělý, ale žil. Odborníci se ho již dříve snažili zachránit například proti zatékání vody. Tentokrát už bohužel kmen nevydržel,“ řekl starosta Losin Miroslav Kopřiva. Strom byl starý asi čtyři sta padesát let a obvod měl kolem pěti set šedesáti centimetrů. Legenda praví, že asi před čtyřmi sty lety na dubu páni oběsili vzpurného nevolníka. „Kvůli této události lid pojmenoval dub jako popravčí. Strom je mimo jiné spojován i s čarodejnickými procesy, ale pravé místo je podle všeho zhruba kilometr severněji,“ podotkl starosta. Zbytky stromu nyní budou zkoumat odborníci, aby například z kůry a zbytků letokruhů zjistili, jak dub rostl a co provázelo jeho dlouholetou historii. (dík) MFD 27. 2. 2007

Sloup čeká oprava Zábřeh - Morový sloup na Masarykově náměstí v Zábřehu se možná už letos dočká rekonstrukce. Město požádá o dotaci ministerstvo pro místní rozvoj z programu, který je určen na podporu hospodářsky slabých regionů. Dotaci je možné použít i na opravy kulturních památek. Mariánský morový sloup patří k dominantám města. Postaven byl v roce 1713 jako poděkování za to, že město bylo uchráněno od moru. Sloup je uzavřen ve čtvercové zahrádce, v jejíchž rozích stojí na pilířcích čtyři patroni - světci Jan Nepomucký, Florián, Šebestián a Roch. Vrchol sloupu zdobí socha Panny Marie na půlměsíci. „Památka má narušenou statiku a potřebuje také očistit a zakonzervovat povrch včetně soch. Na její špatný stav upozorňovali občané,“ řekl starosta Zdeněk Kolář (ODS). Návrh na restaurování zpracoval akademický sochař René Tikal. Oprava si vyžádá asi 1,3 milionu korun. (ris) ŠaJD 27. 2. 2007

Restaurují vzácné malby z doby gotiky Vlasta Hradilová Restaurování vzácných nástěnných maleb z období gotiky probíhá nyní v areálu Přemyslovského hradu v Olomouci. Tuto národní kulturní památku spravuje nyní olomoucké Muzeum umění a od loňského června je součástí Arcidiecézního muzea. „Momentálně pracujeme na malbě Klanění tří králů,“ řekl Právu akademický malíř a restaurátor Jan Živný. Spolu s ním vracejí fresce původní krásu akademičtí malíři Ivana Přibylová a Pavel Kobylka. Již v 80. letech minulého století byly v areálu restaurovány malby Poslední soud a Zvěstování. První měl na starosti Živný, druhou profesor Rajmond Ondráček. „K oběma se budeme nyní ještě vracet, protože je třeba malby očistit a opravit na nich retuše,“ uvedl Živný. Ten již dříve na místě restauroval také fresky Zmrtvýchvstání, Kristus s mučicími nástroji a dvou samostatných postav na kamenném zdivu. „Do konce června by měly být restaurovány kromě Klanění tří králů i malby Ukřižování, Ukládání do hrobu a Klanění pastýřů,“ poznamenal restaurátor. Vzácné malby spatřil podle svých slov poprvé před třiceti lety. „Tehdy bylo nutné provést upevňovací záchranné práce, protože hrozilo odpadávání vrchních barevných vrstev,“ konstatoval Živný. O dokončení restaurování souboru deseti maleb rozhodlo Muzeum umění poté, co došlo k vyjasnění majetkových vztahů s církví. „Jde o poměrně náročnou práci, protože na malbách se podepsal nejen čas, ale i neodborné retuše, které neodpovídají požadavkům památkové péče,“ dodal restaurátor. P 9. 2. 2007

9

Příloha: KOMUNA, Přerov Kvůli Komuně přijel ministr LENKA CHALUPOVÁ PŘEROV - Lidé z přerovského magistrátu i ministerstvo kultury pokračují v boji za záchranu Komuny, která má šanci být opět zapsána do seznamu kulturních památek. Do Přerova kvůli Komuně včera přijel i ministr kultury Václav Jehlička, který přes média vyzval společnost Reinvest Corporation, aby od záměru zbourat Komunu upustila. Objekt, který byl loni vyjmut ze seznamu památek, se tam má totiž zase vrátit. Vlastníci ale tento fakt odmítají přijmout a vyhýbají se doručení dopisu. "Využíváme všech pák, které lze v této republice uchopit. Požádali jsme o doručení zprávy policii v Praze, protože jednatelka společnosti Hana Benešová tam má trvalé bydliště. Vyrozumění o tom, že je zahájeno správní řízení s cílem objekt zpamátnit, se policie pokoušela doručit i v Brně, kde společnost sídlí. A nyní ten samý úkol čeká i policisty v Přerově, protože máme informace, že se vlastníci Komuny právě tady zdržují," řekl včera ministr kultury Václav Jehlička. V tuto chvíli hraje společnost Reinvest Corporation hru o čas. "Máme informace, že stavební firma podílející se na demolici domu se snaží co nejrychleji odstranit závady, na základě kterých v neděli úředník přerovského stavebního úřadu pozastavil demolici Komuny," řekla včera dopoledne zastupitelka Marta Jandová. Firmě bylo vytknuto, že nemá potvrzení o odpojení sítí a že stavba není dostatečně oplocena. Pokud se jim tyto závady podaří včas odstranit, mohou beztrestně dům bourat. Oficiálně totiž společnost o zpamátnění objektu neví a demoliční výměr je stále platný. Navíc v průběhu víkendu už demoliční četa stačila kompletně rozebrat střechu. "Pokud začne pršet nebo sněžit, bude cenná nemovitost značně poničena," připomněl olomoucký památkář Pavel Konečný. Kvůli Komuně přijela do Přerova i senátorka Jitka Seitlová. Uvedla, že si váží cesty ministra kultury na Moravu, ale upozornila, že k celému humbuku nemuselo dojít, kdyby byli radní před rokem prozíravější. "Je třeba připomenout, že bývalé vedení města souhlasilo s tím, aby stavba bude vyňata z fondu kulturních památek. A titíž lidé teď bojují o její záchranu," konstatovala Jitka Seitlová. PřD 13. 2. 2007

Památku ničila demoliční četa Přerované jsou zděšení Přerov - Jen pár hodin poté, co ministerstvo kultury přislíbilo vrátit přerovskému domu Komuna statut kulturní památky, se paradoxně začalo s její demolicí. Majitelé nemovitosti nepřevzali zprávu ministerstva, takže mohli legálně dům bourat jakožto bezcenný. Že je jejich jednání „za čarou“ zřejmě věděli. Demoliční četu totiž vyslali do akce v sobotu dvě hodiny po půlnoci. Magistrátu se podařilo bourání zabránit v neděli krátce před polednem. „Zprávu o možnosti znovu zařazení budovy do seznamu památek jsem si přečetl v pátek ráno. Přišla na magistrát ve čtvrtek odpoledne faxem,“ potvrdil primátor Přerova Jiří Lajtoch, který společně s dalšími politiky v neděli ráno jednal na magistrátu o dalším postupu. Před polednem do Komuny vstoupil Jaromír Kluka ze stavebního úřadu, aby na místě posoudil, jak demolice probíhá. Zpochybnit nešel fakt, že majitelé z brněnské společnosti Reinvest Corporation mají v ruce platný demoliční výměr. „Přesto jsem nařídil, aby práce byly zastaveny. Pozemek kolem Komuny totiž není řádně oplocen a firmě chybí doklady o odpojení sítí,“ řekl technik. Když z budovy odcházel, byla už bez střechy a dělníci se chystali k demolici vnitřku. „Pokud někdo začne v noci s baterkou rozebírat dům, pak asi něco není v pořádku,“ konstatovala zastupitelka Marta Jandová, která usilovala o to, aby se Komuna vrátila na seznam kulturních památek. „Žádost jsme s kolegy z koalice Společně pro Přerov poslali na ministerstvo kultury 6. února a do dvou dnů nám bylo vyhověno,“ připomněla. Jak dále řekla, ministerstvo tím přiznalo, že někdejší Jandákův náměstek František Formánek, který výmaz Komuny ze seznamu kulturních památek loni v létě posvětil, pochybil. „O to, aby se spolkový dům Komuna zbavil statutu památky, žádala společnost Reinvest Corporatin, která chtěla objekt zbourat a místo něj postavit obchodní centrum,“ připomněl mluvčí magistrátu Bohuslav Přidal. Olomoučtí památkáři ale nebyli výmazu nakloněni a opakovali, že pokud dům zmizí z mapy města, přijde Přerov o unikátní budovu, která je jedinou stavbou svého druhu ve městě. Přerov - Z bourání Komuny byl zděšen i komunistický zastupitel Břetislav Passinger, který alarmoval policii už v pátek hodinu před půlnocí, kdy ze svého bytu viděl, že si demoliční četa vyhrnuje rukávy. „Bylo zřejmé, že se schyluje k demolici. Žádal jsem policii, aby věc monitorovala, neboť jsem věděl, že budova je pod plynem, není tam odpojená elektřina a podobně. Ve čtyři ráno bylo jasné, že jsem se nemýlil, neboť mě vzbudilo shazování tašek ze střechy,“ řekl Passinger. Překvapení nad rychlou akcí

10

neskrývali ani provozovatelé pivnice, kteří ještě pár hodin před narychlo svolanou demolicí čepovali v hospodě pivo. „Věděli jsme, že se má objekt v dohledné době bourat, ale tahle rychlovka pro nás byla překvapením. Ještě v sobotu se tady měla konat hudební produkce a měli jsme rezervaci pro 80 hostů, nahonem jsme ale museli všechno rušit a celou noc jsme hospodu vyklízeli,“ řekla majitelka pivnice Leona Dokládalová. Firma Reinvest Corporation měla demoliční výměr vydaný loni v říjnu a jeho platnost končila k letošnímu 30. červnu. Vše nasvědčuje tomu, že se pro tak razantní krok rozhodla poté, co se dozvěděla o faxu, který na přerovský magistrát dorazil. Zainteresovaní tvrdí, že někdo musel dát majiteli budovy echo, že se Komuna má vrátit na seznam památek. „To je zřejmé, proto začali dělníci pracovat za svitu měsíce, aby stačili dům co nejvíce poničit. Firma se ale evidentně vyhýbá doručení rozhodnutí a najatá stavební společnost se tváří, že s tím nemá nic společného,“ míní další člen koalice Společně pro Přerov Martin Čechál. (LENKA CHALUPOVÁ) PřD 12. 2. 2007

Komunu ať klidně zbourají Z VAŠICH DOPISŮ Přerovská Komuna se může klidně zbourat. Když ji památkáři chtějí uchovat, tak ať nasypou dotaci a hotovo. Pokud ne, nechápu důvod, z jakého by měl člověk, který to vlastní, sypat do obnovy toho objektu. Zřejmě totiž ví, že by se mu ta investice taky nemusela vrátit. Navíc Komuna byla populární jen z toho důvodu, že za komunistů to bylo centrum zábavy, které už se přesunulo jinam. MFD 13. 2. 2007

Když tři bourají a dva zachraňují K věci Jak se v Česku bourá (nebo zachraňuje?) dům – památka? V příběhu hrají tři herci – vlastník budovy, ministerstvo kultury a radnice. Vlastník chce bourat, radnice mu v tom neodporuje a podpoří jej i ministerstvo. Dům vyškrtne ze seznamu památek. Všichni táhnou za jeden provaz. A vlastníkova demoliční četa má zelenou. Jenže pak si ministerstvo uvědomí, že udělalo chybu, a dům chce mezi památky zase zařadit. Demoliční četa má rázem červenou, ale dbá pokynu nedávné zelené a bourá. Do hry vstupuje radnice. Ta chtěla dům ze seznamu památek vyšoupnout také, ale když změnilo názor ministerstvo, narychlo hledá způsob, jak ministerstvu vyhovět. Zjistí, že vlastník zanedbal předpisy, a demolici zastaví. Co dělá vlastník? To nikdo neví, ztratil se. Zvláštní, že zrovna ve chvíli, kdy se ze spojenců v bourání stávají odpůrci. Divný příběh. Takový typicky český. Nebo kocourkovský? V tomto případě je to asi jedno a to samé. (David Štverka) MFD 12. 2. 2007

Demolice Komuny zastavena Přerov - Demolice Komuny je i nadále zastavena. Úředníci našli další nedodržení podmínky demoličního výměru. Osud domu, který má být znovu prohlášen památkou, je ale pořád nejistý. Policistům se dosud nepodařilo kontaktovat jeho majitele a předat mu rozhodnutí, že Komunu nesmí bourat. Magisterští úředníci dělají vše pro to, aby dům nebyl zdemolován a stavební úřad znovu konstatoval, že nejsou dodrženy podmínky demoličního výměru. „Jde o přemístění blízkého dětského hřiště a převzetí zeleně. Na stavbě se tak nyní pracovat nemůže, a ani nepracuje,“ řekla náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková. Zároveň připustila, že boj o záchranu stále pokračuje, protože není vyhráno. Stačí totiž, když firma výtky stavebního úřadu odstraní a pak může v demolici pokračovat. Její plán zbourat Komunu a místo ní postavit obchodní centrum by mohlo zhatit až doručení dopisu. O ten se ale zatím nikdo dobrovolně nehlásí a majitelé Komuny z brněnské společnosti Reinvest Corporation nejsou k dostižení. Boj s časem pokračuje. (čtk, lech) HD 14. 2. 2007

Šlo o čas. Demolici zastavili Šlo o čas. Demolici prozatím zastavili Majitel začal bourat přerovskou Komunu krátce poté, co se stát rozhodl vrátit dům na seznam památek Přerov - Boj o čas sváděli po celý víkend přerovští zastupitelé, kteří se snažili zachránit před zbouráním místní spolkový dům Trávník zvaný Komuna. Budovu, kterou ministerstvo kultury před půl

11

rokem vyškrtlo ze seznamu kulturních památek, začal soukromý vlastník bourat jen několik hodin poté, co se ministerstvo rozhodlo vrátit Komuně památkovou ochranu. Drama skončilo včera v poledne dočasným zastavením demoličních prací. Komuna tak přišla „jen“ o střechu. Majitel budovy, brněnská firma Reinvest Corporation, chce na místě Komuny postavit obchodní centrum. K demolici měl všechna potřebná povolení. „Jen díky tomu, že nesplnil některé podmínky demolice, musel s pracemi přestat. Otázkou je, na jak dlouho,“ řekla včera zastupitelka Marta Jandová. Radnici se podařilo najít způsob, jak práce zastavit, na nedělní ranní poradě vedení města a úředníků. Společně využili toho, že majitel Komuny při překotném bourání zanedbal některé předpisy. Ještě po celou sobotu přitom situace vypadala beznadějně. Ministerstvu kultury se totiž nepodařilo doručit vlastníku spolkového domu oznámení, že zahájilo správní řízení o zapsání Komuny zpět na seznam památek. Během tohoto procesu majitel nesmí budovu nijak poškozovat. Oznámení dostala faxem v pátek odpoledne pouze přerovská radnice. Někteří zastupitelé jsou přesvědčeni, že firmu „varoval“ někdo, kdo byl u přijetí této zprávy. „Byl to člověk, který už na radnici nepracuje, ale byl si tady zrovna něco vyřizovat. Byla to shoda špatných náhod,“ myslí si zastupitelka Jandová. Zástupce firmy Reinvest Jana Prokopa se nepodařilo zastihnout. Najít jej za celý víkend nedokázali ani policisté, kteří se snažili ověřit, zda si oznámení ministerstva převzal či ne. „Obrátili jsme se na své brněnské kolegy, kteří prověřovali dvě adresy. Bohužel zatím se ho nepodařilo kontaktovat. Prověřujeme také kontakt na jednatelku firmy, ale její telefon nikdo nezvedá,“ popsala mluvčí přerovské policie Michaela Sedláčková. Obyvatelé Přerova jsou děním kolem populárního domu zděšení. „Musel jsem se přijít přesvědčit na vlastní oči. Mám na tento dům hezké vzpomínky, s manželkou jsme sem chodívali tančit,“ povzdechl si jednaosmdesátiletý Vlastimil Hybner. Podle očitých svědků začala stavební firma Komunu demolovat ve čtyři hodiny v noci z pátku na sobotu. „Začali potichu a postupovali velice rychle. I když běhali po střeše, nějaká bezpečnost práce jim starosti nedělala,“ tvrdí Hana Čevelová, která bydlí hned naproti. Dokonce ani provozovatelé restaurace a herny netušili, jak rychle se budou muset vystěhovat. „Řekli nám, že do pondělí máme odevzdat klíče. Urychlili to,“ řekl Petr Hofírek, který měl v zadním traktu hernu a bar. Komuna je jednou z památek, která doplatila na aktivity bývalého náměstka ministra kultury Františka Formánka. Po jeho osobní intervenci ministerstvo loni chátrající budovu ze seznamu památek vyškrtlo. Nic nepomohlo, že se proti tomu stavěli odborníci a na ministerstvo se také obrátila řada Přerovanů. Soukromá firma měla cestu k demolici otevřenou. Ministerstvo uznalo chybu Až nový ministr Václav Jehlička uznal, že resort udělal chybu. „Ministerstvo chce napravit své předchozí kroky, v nichž se angažoval v červenci minulého roku tehdejší první náměstek bývalého ministra kultury. Jednal tak i přesto, že olomoucký památkový ústav nedoporučil zrušit prohlášení domu za kulturní památku,“ uvedl vrchní ředitel sekce ministra Milan Kupka. Podle památkářů je Komuna pozoruhodná stavba z počátku 20. let minulého století významného regionálního architekta Roberta Motky a je jediná dochovaná svého druhu ve městě i v okolí. Její historie je ale zároveň spojená s komunistickou minulostí. Komuna byla totiž střediskem stranického života, proletářské tělovýchovy, kulturních, divadelních a hudebních složek strany v přerovském okrese. Objekt byl navíc zapsán na seznam nemovitých kulturních památek jako památka dělnického hnutí s odkazem na činnost KSČ v roce 1963. I tím se nechali ovlivnit bývalí přerovští zastupitelé, kteří loni vyškrtnutí Komuny ze seznamu památek podpořili. „Dřív nám předkládali jiné argumenty, a rada proto smýšlela jinak. I proto nás nové rozhodnutí ministerstva trochu zaskočilo,“ přiznal dřívější náměstek a dnes primátor Přerova Jiří Lajtoch. (Petra Jurčová) MFD 12. 2. 2007

Majitel demoluje památný dům 12

Ministerští úředníci a zastupitelé vyjmuli objekt ze seznamu památek. „Spletli jsme se,“ říkají teď Přerov - Je sobota, čtyři hodiny ráno. Hana Čevelová, která se právě probudila v ložnici svého bytu v třináctipatrovém přerovském paneláku, nevěří svým očím. Na střeše protějšího spolkového domu zvaného Komuna stavební dělníci kvapem shazují jednu tašku za druhou. Místo, kam každý Přerovan chodil do tanečních, bourají. „Je mi to hrozně líto. Strávili jsme tam mládí a ještě teď jsme tam občas zašli na pivo. Byla to památka, ale zdejší radní to nezajímalo,“ zlobí se žena. Ještě před půl rokem byla Komuna sice chátrající, ale chráněnou kulturní památkou. Podle památkářů je to pozoruhodná stavba z počátku 20. let minulého století. Stačilo však, aby se objevil nový, soukromý vlastník, který chce na místě spolkového domu postavit obchodní centrum, a Komuna ze seznamu památek zmizela. Po intervenci bývalého náměstka ministra kultury Františka Formánka a za souhlasu většiny přerovských zastupitelů. Rozhodl mimo jiné fakt, že Komuna byla zapsána jako památka dělnického hnutí v roce 1963. Najednou je vše jinak. V pátek přichází na radnici ohromující fax z ministerstva kultury: „Udělali jsme chybu. Spolkový dům si zaslouží být zase památkou.“ Jenomže majitel Komuny má v ruce platný demoliční výměr a na nic nečeká. Do Komuny posílá stavební firmu a sám od té chvíle není k zastižení. Pro oznámení z ministerstva na poštu nespěchá. „Bez převzetí oznámení demoliční řízení může pokračovat,“ říká mluvčí přerovské policie Michaela Sedláčková. Komuně jde o hodiny. Nakonec ji zachraňují sami zastupitelé. „Jen díky tomu, že majitel nesplnil některé podmínky demolice, musel s pracemi přestat. Otázkou je, na jak dlouho,“ podotkla zastupitelka Marta Jandová (Společně pro Přerov). Politici, kteří v minulém volebním období hlasovali pro vymazání domu za seznamu památek, jsou zaskočeni. „Tehdy nám odborníci předkládali úplně jiné argumenty, proto se rada chovala opačně,“ hájí jejich postoj někdejší náměstek a nyní primátor Jiří Lajtoch u památky, která je zatím „jen“ bez střechy. (Petra Jurčová) MFD 12. 2. 2007

Přerovské Komuně mohla zůstat střecha, bourat se nemuselo Ohlas Vladimír Puchalský Sbohem Komuno, takto se loučil jeden z přerovských zastupitelů loni v srpnu, myslím, že to byl pan Passinger, těsně předtím, než zastupitelstvo schválilo převod pozemků – parkoviště a část zeleně dravé diveloperské firmě, která, a věděli to všichni, hodlá architektonicky hodnotný objekt zbořit. Pro bylo šestadvacet zastupitelů. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. „Dřív nám předkládali jiné argumenty a rada smýšlela jinak...“ říká dnes primátor Lajtoch. Buďme k sobě v tomto bezprecedentním případu otevřenější. Zastupitelstvo uvolnilo pozemky z majetku města investorovi na základě rozhodnutí ministerstva kultury k žádosti Reinvest Corporation, kterým se ruší prohlášení Komuny za kulturní památku. Co tomuto aktu předcházelo a jak se na něm tehdejší politická reprezentace Přerova podílela. Cituji z odůvodnění rohodnutí: „Součástí spisového materiálu je také přípis starosty města Přerova pana Jindřicha Valoucha z loňského března adresovaný ministru kultury Vítězslavu Jandákovi, kde bylo uvedeno, že Rada města Přerova vyslovila souhlas se zrušením prohlášení věci za kulturní památku, a dále přípis Muzea umění Olomouc z února loňského roku, kde bylo uvedeno, že objekt představuje velmi kvalitní architektonické dílo, které vzdor svému původnímu určení bylo koncipováno jako variace na klasickou palácovou architekturu s významným členěním hmoty. Odborníci vždy předkládali stejné argumenty. Jak byl tento střet mezi přerovskými politiky-radními a odborníky vyřešen, a to je prosím klíčové! Dále cituji z rozhodnutí: „Po zvážení všech okolností případu proběhlo dne 13. června 2006 další ohledání na místě samém, a to za účasti starosty města Přerova pana Jindřicha Valoucha a prvního náměstka ministra kultury pana Františka Formánka. Účastníci místního ohledání konstatovali rozdílná stanoviska obsažená ve vyjádřeních. Pan starosta Valouch dále trval na zaznamenání postoje představitelů samosprávy s vyjádřením, že objekt je mezi občany Přerova jednoznačně negativně identifikován s komunistickou ideologií, i když, jak samospráva uznává, tento fakt nesouvisí s případnými architektonickými a urbanistickými hodnotami. Byl jsem tuto neděli účasten jednání u pana primátora Lajtocha, kde se všichni snažili, každý na své úrovni, pozdě, ale přece Komunu zachránit. Ale jedno nemohu neříci. Přístup stavebního dozoru nepovažuji za správný, rychlý a koneckonců odvážný, a tedy kompetentní. I úředník musí prokázat v mimořádné situaci volit mimořádné, ale legální a legitimní prostředky. Již v pátek mohlo být bourání zataveno a Komuně by zůstala střecha.

13

To, že Komuna zatím částečně stojí, je především zásluha paní Jandové, zastupitelky města Přerova, a bez ohledu, jak stavba dopadne, navrhuji paní Jandovou veřejně na Cenu města Přerova. Dobrý den, Komuno! MFD 14. 2. 2007

Hele, co je to tady za stavbu? K věci Přerovská Komuna se těší obrovskému zájmu. Hádá se o ni půlka Přerova, památkáři, stavbaři, řeší ji úředníci magistrátu, stavebního úřadu, krajského úřadu, přijede jeden ministr, za pár měsíců druhý, každý říká něco jiného a dohromady se bojuje o to, jestli Komuna vydrží ve vztyčené poloze ještě nějaký ten pátek, natož pak třeba rok... Všechen ten zájem jen zaspal dobu. Budoucnost Komuny se měla s podobnou vervou řešit v době, kdy ji spláchla velká voda. Tedy před deseti lety. (D. Štverka) MFD 15. 2. 2007

Případ Komuny prý neoprávněně ovlivňoval náměstek Formánek Ministerstvo kultury nebude prověřovat činnost svého bývalého prvního náměstka Františka Formánka, který je zodpovědný za zrušení památkové ochrany přerovského spolkového domu Komuna, přestože půl roku staré rozhodnutí nový ministr kultury Václav Jehlička označil za chybu. „Zatím není žádný podnět k tomu, aby ministerstvo něco takového dělalo,“ sdělil ředitel sekretariátu ministra Milan Kupka. Na opakovaný dotaz Práva, kdo tedy udělal chybu, ale ministerstvo neodpovědělo. Formánek navrhl budovu vyškrtnout ze seznamu památek, přestože památkový odbor ministerstva nesouhlasil. Měl tím neoprávněně zasáhnout do správního řízení. „Odpovědní úředníci památkovou ochranu přerovského domu zrušit nechtěli - Formánek tedy materiál připravil sám,“ řekl ČTK Jiří Vajčner z památkového odboru. Bývalý náměstek František Formánek, který je původní profesí architekt, však Právu Vajčnerovo tvrzení popřel: „Byl jsem zodpovědný za práci památkového odboru a kontroloval jsem ho. Když jsem našel v nějaké dokumentaci nesrovnalosti, případ jsem prozkoumal. Jezdil jsem pravidelně na šetření a zápis vložil do dokumentace. Mnohdy jsem návrh na vyškrtnutí památky ze seznamu nepodpořil.“ Podle Vajčnera však do správního řízení v Přerově zasahoval neoprávněně. „Na svém vyjádření trvám. Formánek například jednal s bývalým starostou Přerova, i když ten nebyl účastníkem správního řízení. Dům byl soukromým majetkem,“ řekl Vajčner Právu, „ke zrušení památkové ochrany dojít nemělo, stejně jako nemělo dojít k brutálnímu nátlaku nadřízených na vyřizující pracovníky.“ Formánek Právu řekl, že hlavním důvodem, proč nakonec nedoporučil ponechat budovu na seznamu památek, byla narušená statika. „Dřevěné konstrukce napadla dřevomorka, což by znamenalo udělat všechny kompletně nové a dát desítky miliónů ze státního rozpočtu na záchranu budovy, která nemá valnou architektonickou hodnotu. Zůstal by z ní jen obal.“ (ČTK, Zaj) P 16. 2. 2007

Demonstranti okupovali bagr, demolici nezastavili PŘEROV - Komuna má své dny sečteny, i když do hry o její záchranu vstoupli včera ráno aktivisté z brněnského sdružení Nesehnutí, kteří demolici památky bránili vlastními těly. Okupovali s transparentem bagr, který začal na dům najíždět. Jiří Just ze stavebního úřadu přiznal, že firma bourající Komunu odstranila všech čtrnáct nedostatků demoličního výměru a úderem půl deváté má právo dům srovnat se zení. Zastupitelka Marta Jandová ale oponuje, že bylo v moci magistrátu demolici zabránit a poukázala na neschopnost stavebního odboru. Komuna ale svůj boj o přežití prohrála. Práce na bourání památky byly zastaveny ve čtvrtek odpoledne, ale včera o půl deváté ráno už s posvěcením úřadu se zase začalo pracovat a bagr začal definitivně bourat zdi. "Přitom nebyly splněny všechny podmínky, neboť stavebníci zabrali místní komunikaci, kterou si oplotili. Navíc nebyly dořešeny odpady a není přemístěno dětské hřiště, což byla také jedna z podmínek," řekla Marta Jandová. Na dotaz, kdo podle ní může za to, že se stavební četa spolkový dům bourá, uvedla: "Nefungující stavební úřad v Přerově. Nakonec my, laici, musíme konat za něj a upozorňovat na věci, které měli mít úředníci podchyceny." Šéf stavebního úřadu Jiří Just si ale stojí za svým. Tvrdí, že firma měla právo pracovat i na přilehlém parkovišti, které je soukromé. "Odpady bude řešit odbor životního prostředí a samotná demolice

14

probíhá dva metry od hřiště, takže nikoho neohrozí," zhodnotil na místě situaci Just. Přerovští politici se v názorech viny "kdo za demolici může" liší. "Je to chyba Ministerstva kultury, které objekt nechalo vyjmout z fondu památek a po čase zase rozhodlo, že se dostane na seznam státem chráněných domů. Bohužel už v době, kdy platit demoliční výměr. Podivná je i komunikace ministerstva, které nám zprávu o záměru zpamátnit dům předalo netradičně faxem," řekl primátor Přerova Jiří Lajtoch. Jak dále připomněl, po celou dobu se vycházelo z faktu, že jde o budovu s komunistickou minulostí bez valné historické hodnoty. A proto také radní vloni proti vyjmutí ze seznamu památek neměli námitek. Na místo se včera dostavili demonstranti, kteří vstoupili na stavbu a zablokovali bagr. Zástupce stavební firmy požádal o pomoc policii. "Policisté rozmlouvali s aktivisty a vyzývali je, aby staveniště opustili. Ještě dopoledne se demonstranti přesunuli na stavební úřad," sdělila mluvčí přerovských policistů Michaela Sedláčková. Kromě lidí s transparentem přišli ke Komuně také Přerované, pro něž budova něco znamenala. "Je mi líto, že se bourá. Kdybych věděla, že tam bude pěkný dům s kulturním zázemím, asi bych to pochopila. Ale další market je pro mě přijatelný," řekla Jaroslava Biolková. Další Přerovan podotkl: "Je zajímavé, že společnost Reinvest Corporatin, která objekt vlastní, nemá nikde oficiálně uvedené majitele, jen jednatele. A začínám mít pocit, že hledaná jednatelka, která by měla převzít spis o zákazu Komunu zbourat, je jenom nasazený bílý kůň." LENKA CHALUPOVÁ PřD 17. 2. 2007

Majitel domu chybu neudělal Z VAŠICH DOPISŮ V případě Komuny nejde o potřebu rozvalit „ideově “orientovanou stavbu. Jde o to, že někdo udělal chybu - ministerstvo vyjmulo z památkového fondu (jestli za úplatu, o to hůř), dále magistrát povolil demolici (jestli za úplatu, tak ať si laskavě zametou na vlastním hnojišti a nebrečí). Majitel má v ruce řádně vydané povolení k demolici a teď by to měl zastavit? Ne. Jestli ho chtěl někdo zastavit, tak si měl od něj chátrající Komunu koupit a soudně vymáhat náklady na těch, co udělali chybu. MFD 17. 2. 2007

Komuna mizí z mapy Přerova Přerov - Přerovský spolkový dům Trávník, zvaný Komuna, proti jehož likvidaci protestovala část obyvatel města, místní radnice a ministerstvo kultury, postupně mizí z mapy města. Demoliční firma o víkendu pokračovala v bourání domu, který byl dříve památkově chráněný. Komunu chtělo ministerstvo kultury znovu zařadit na seznam kulturních památek, to se však již nepodaří. Firma včera bourala přední, správní část domu. „Situaci monitorují kamery městské policie, žádné demonstrace nejsou hlášeny. Firma ale musela v sobotu odpoledne práce na hodinu přerušit, protože někdo nahlásil, že je v domě bomba. Policie objekt prohlédla a nenašla ji,“ řekl mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. Na místě domu má vyrůst obchodní centrum. (ČTK) MFD 19. 2. 2007

Za chyby při demolici hrozí pokuta Přerov - Pracovníci stavebního úřadu přerovského magistrátu začali kvůli demolici spolkového domu Trávník, zvaného Komuna, připravovat podklady pro správní řízení. Jeho výsledkem by mohla být sankce za nedodržení podmínek demoličního výměru pro majitele domu a demoliční firmu. Potvrdil to vedoucí stavebního úřadu Jiří Just. Dříve památkově chráněnou budovu chtělo ministerstvo kultury znovu zařadit na seznam kulturních památek, to se však již nepodaří. Do demolice domu, který by mělo nahradit obchodní centrum, se dělníci pustili 10. února. O den později likvidaci zastavili přerovští úředníci s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky demoličního výměru. Stavební firma, která tehdy prováděla demolici, neměla například potvrzení o odpojení objektu od plynu, areál nebyl také kvůli stavebním pracím řádně ohrazen. „V řízení o správním deliktu je obecně možné udělit pokutu do dvou set tisíc korun. Pochybení je na straně stavebníka, tedy toho, kdo likvidaci platí. Rozhodnutím se ale měla řídit i demoliční firma,“ vysvětlil Just. Doplnil, že stavební úřad by mohl připravit podklady pro řízení zhruba do měsíce. Podmínky demoličního výměru byly splněny v pátek ráno a nová demoliční firma, kterou si najal vlastník domu, mohla znovu začít s jeho likvidací. Demoliční práce pokračovaly i včera, z budovy zbývají už jen trosky.

15

Památkovou ochranu budovy zrušilo ministerstvo kultury před půl rokem, vlastník ji tudíž mohl zlikvidovat. Před nedávnem však stát uznal zrušení ochrany jako chybu a chtěl dům znovu chránit. Nepodařilo se mu ale doručit majiteli budovy příslušné rozhodnutí. Pro záchranu památky stačilo pozdržet demoliční práce do čtvrtka, kdy by nabylo právní moci usnesení ministerstva o zahájení správního řízení, které mělo za cíl vrátit objekt zpět na seznam kulturních památek. (ČTK) MFD 20. 2. 2007

Hrozí za demolici Komuny pokuta? Přerov - Demolice objektu zvaného Komuna v Přerově pokračuje. Včera už zbylo z kdysi vyhlášeného spolkového domu jen torzo. Likvidaci nedokázali v minulých dnech zabránit osobní návštěvou ministr kultury Václav Jehlička ani vlastními těly aktivisté z brněnského sdružení Nesehnutí. Přesto to vypadá, že ačkoliv někdejší spolkový dům už bude srovnán se zemí, bude se o demolici živě jednat mezi úředníky přerovského magistrátu, majitelem domu a demoliční firmou. Pracovníci stavebního úřadu totiž začali připravovat podklady pro správní řízení, jehož výsledkem by mohla být sankce za nedodržení podmínek demoličního výměru. „Pochybení se dotýkalo zhruba patnácti podmínek k demolici, z nichž některé neměly dodržený například termín,“ řekl pro Deník vedoucí stavebního úřadu Jiří Just. Podle něho je v řízení možné udělit pokutu až 200 tisíc korun. Ministerstvo kultury nechalo loni objekt vyjmout z fondu státem chráněných památek. Po čase ale rozhodlo, že jej vepíše zpátky. Bohužel se tak stalo už v době, kdy platil demoliční výměr. Názory na likvidaci domu se mezi přerovskými obyvateli liší. Jedni s ní nesouhlasí, jiní si oddychli, že z města zmizí zchátralá budova. (dar) PřD 21. 2. 2007

Prohlášení územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci k demolici Spolkového domu Trávník v Přerově Kolem bourání Spolkového dělnického domu v Přerově se v posledních dnech objevily v médiích desítky a možná i stovky rozporuplných názorů, dohadů, informací a dezinformací. Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci, do jehož oblasti působnosti památkový fond Přerova jako města nacházejícího se v Olomouckém kraji patří, se k nim doposud oficiálně nevyjádřilo. Definitivní konec bývalé nemovité kulturní památky mizející Přerovanům před očima i některé výzvy diskutujících nás nyní vedou k tomu, abychom vydali toto tiskové prohlášení. Zejména je motivováno poznámkou pana Zdeňka Lukeše v elektronickém Neviditelném psu z 21.2.2007. Citujeme: "Případ Komuny by však měl být přinejmenším upozorněním pro památkáře, aby si argumenty proti likvidaci nějaké stavby připravili lépe a včas." Co tedy památkáři z územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci pro záchranu kulturní památky učinili, jak na ni byli odborně připraveni, a neprobudili se až na poslední chvíli? Po této řečnické otázce přinášíme odpověď: Spolkový dům Dělnické tělovýchovné jednoty byl vskutku nemovitou kulturní památkou od roku 1963. Kulturní památkou se stal podle zákona č. 22/1958 Sb. Tento zákon, stejně jako dosud platný zákon č. 20/1987 nezná památky rolnické, malodomkařské, dělnické či památky pracující inteligence. Hovoří zkrátka o kulturních památkách. Samozřejmě nelze skrývat, že důvody pro prohlášení za kulturní památku byly v tomto případě a v době, kdy se tak stalo především ideologické. Shodou šťastných okolností (což je podstatné) se však jednalo o architektonicky rozhodně kvalitní objekt významného regionálního autora Roberta Motky. To bylo také rozhodující při selekci památkového fondu, kterou jsme prováděli po roce 1989. "Odpamátnění" Spolkového domu v Přerově jako ryze ideologické památky jsme tenkrát nedoporučili především z důvodu nepopiratelných památkových hodnot objektu, který ostatně dávno nesloužil k propagaci komunistické ideologie, ale stal se během času přirozenou křižovatkou kulturního a společenského života Přerova. Jazzové koncerty, taneční večery, divadelní představení a další akce zjevně neideologického charakteru z něj činily místo, které se stalo centrem živé přerovské kultury. Při popisu památkových hodnot objektu musíme být podrobnější. Dům byl nedílnou součástí rostlého urbanismu města. V prostředí, kde se nacházel, poukazoval jako jeden z posledních na původní urbanistickou situaci a uliční čáru bývalého předměstí Trávník. Dějiny objektu byly provázány s meziválečným děním v Přerově a aktivitami Dělnické tělovýchovné jednoty (DTJ). Z hlediska uměleckohistorického se jedná o zajímavou realizaci v Přerově se prosadivšího architekta Roberta Motky. Ten předložil DTJ dvojí plány – v letech 1923 a 1925. První projekt, zachovaný ve stavebním archivu MěÚ Přerov, v němž se odráželo tvarosloví pozdní moderny a tzv.českého (krystalinického) kubismu nebyl z časových a finančních důvodů realizován. O dva roky později předložil vnímavý

16

architekt nový projekt, ovlivněný již aktuálními vývojovými trendy, tedy tzv. rondokubismem. Jelikož se tento projekt nerealizoval do důsledku, bylo nejvýraznějším dokladem těchto tendencí pojednání uliční fasády hlavního objektu. V kombinaci s východisky klasicistními (danými původním rozvrhem objemu domu) i modernistickými/secesními (užití režných cihel) vznikl ve výsledku kultivovaný, působivý celek. Jeho uměleckohistorický význam spočíval ve schopnosti architekta orientovat se v aktuálním architektonickém dění, byť byla místem jeho působení periferie. Kulturní dům Dělnické tělovýchovné jednoty stál na počátku řady jeho dalších kvalitních realizací pro Přerov: Záložna Úvěrního spolku v Kratochvílově ulici č. 147 z let 1927-1928, rovněž památkově chráněný, Občanská záložna na Komenského ulici č. 33 z roku 1931, Obchodní dům Jordán v Mostní ul. č. 65 nebo budova továrny Optikotechna (budoucí Meopta, z roku 1937).Tvorba Roberta Motky hraje v dějinách Přerova nezanedbatelnou roli. Spolu s Aloisem Pilcem reprezentuje nejvyšší architektonickou kvalitu domácích architektů. Jejich realizace, doplněné prvotřídními pracemi českých architektů ( M. Kopřiva, B. Fuchs, O. a E. Oehlerovi, J. Polášek, M. Kyselka) tvoří v Přerově významný soubor prvorepublikové architektury modernistického směru, která si zaslouží zvýšenou památkovou ochranu. O záměru zrušit prohlášení domu za kulturní památku jsme se poprvé dozvěděli při jednání se zástupcem Reinvest Corporation, s.r.o., nového vlastníka nemovitosti, a ze žádosti MK ČR o odborné vyjádření, které jsme obdrželi 18.1.2006. Od samého počátku jsme při jednáních s vlastníky konzistentně zastávali ke zrušení prohlášení zamítavé stanovisko a jako vstřícné kroky jsme navrhovali upravit jejich podnikatelské záměry při zachování podstatných památkových hodnot objektu. Bezvýsledně. Po našem zamítavém stanovisku, podpořeném písemným vyjádřením známého historika architektury prof. Pavla Zatloukala, ředitele Muzea umění v Olomouci, došlo v červnu 2006 ke zrušení prohlášení domu za kulturní památku a po neúspěšných pokusech nového ministra kultury k jeho demolici. Domníváme se, že v tomto případě odborná památková péče nezaspala a více než jeden rok argumentačně dostatečně vybavena se při jednáních jak s vlastníky nemovitosti tak s MK ČR poctivě snažila o záchranu památky. Nelze nevidět, že tentokrát opět zvítězily ekonomické imperativy, neznalost a arogance nad občanskými a památkovými hodnotami, spěch a akcelerace dnešní doby nad pomalostí a rozvahou. Jistě, po právní stránce je vše v pořádku, zákonné regulativy byly naplněny. Nad čím však zůstává viset otazník, je rychlé rozhodnutí úředníků Ministerstva kultury, kteří nerespektovali odborné stanovisko územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Další otázku by si měli položit zastupitelé a občané města Přerova, zda udělali pro zachování kulturní památky vše a jestli jim na ní opravdu záleželo. Tisková zpráva ÚOP v Olomouci 22. 2. 2007

Zákaz demolice přerovské Komuny přišel, až když zbyly ruiny Neexistující objekt nelze prohlásit za památku Až když zbyly z bývalého přerovského spolkového domu Trávník, nazývaného Komuna, bezvýznamné ruiny, začal včera platit zákaz jeho demolice. Čtvrtkem bylo totiž zahájeno správní řízení o prohlášení domu za kulturní památku. Majitelům objektu se nepodařilo doručit o tomto rozhodnutí ministerstva kultury vyrozumění přímo, takže musela uběhnout desetidenní lhůta, aby se zásilka považovala ze zákona za doručenou. Za těch deset dní z bývalé kulturní památky moc nezbylo. Ještě ráno se v Přerově bouralo, po příchodu zástupců magistrátu se už jen uklízelo. „V současné době bagr nepracuje, dělníci čistí areál a třídí odpad. Od rána ale zmizela část zdiva kolem oken a římsa na hlavním traktu,“ uvedl mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. Podle něj z čelní budovy zůstává zhruba jedna pětina. Obavy z návodu „Pokud by práce pokračovaly, můžeme uložit pokutu do výše sto tisíc korun,“ řekl Právu vedoucí odboru životního prostředí přerovské radnice Pavel Juliš, podle kterého je bohužel až nyní vlastník budovy povinen až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit nemovitost před poškozením. „Obávám se, aby se takový postup, kdy se majitel domu vyhýbá převzetí vyrozumění ministerstva, nestal návodem pro ostatní vlastníky památek, kteří mají podobné záměry,“ doplnil Juliš. Památkovou ochranu budovy zrušilo ministerstvo kultury přes nesouhlas památkářů před půl rokem. Od loňského podzimu měl vlastník Komuny demoliční výměr, na jehož základě začal bourat. Nový ministr kultury ale nedávno uznal zrušení ochrany jako chybu a chtěl dům znovu chránit. Podle Petry Ulbrichové z odboru památkové péče ministerstva kultury nyní nelze říci, jak řízení dopadne. Za památku ale nelze prohlásit již neexistující objekt. „Ministerstvo kultury bude obvyklým způsobem shromažďovat důkazy. Vyžádalo si již před týdnem vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, krajského

17

úřadu – úseku státní památkové péče a Magistrátu města Přerov – úseku státní památkové péče. Po jejich vyhodnocení vydá ve věci rozhodnutí,“ sdělila Právu Ulbrichová. Přerovská veřejnost je nad osudem Komuny rozpolcena. Zatímco někteří bourání schvalují, jiní s ním rozhodně nesouhlasí. „Dokud Komuna stála a chátrala, nikoho to nezajímalo. Je to jako v Kocourkově,“ poznamenal starší muž, který postával u zbytků kdysi výstavní budovy. (Bedřich Novotný) P 23. 2. 2007

Kdo rozhoduje o památkách? Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že občas o zařazení určitého objektu mezi památky rozhodují duševně choří lidé. Například za zařazení pražského obchodního domu Tesco na Národní třídě bych dal dotyčné odpovědné osobě nominaci na titul blbec roku. To samé platí i pro část zdi údajně kulturně či památkově cenné z bývalého ČKD na Smíchově, která je dnes součástí moderního obchodního centra, do kterého vzhledově i stylem absolutně nezapadá. (Z VAŠICH DOPISŮ) MFD 24. 2. 2007

Komunu, tu už dětem nezanecháme Tam, kde je zájem nějakého podnikatele a jedná se nejlépe o státní majetek, vše se řeší v zákoutích kanceláří, potichu se našlapuje, obcházejí se vývěsky, zamlčují se informace, předávájí se obálky. A pak? Neexistuje třeba přerovský dům Komuna. Kolik takových památek v České republice skončilo tímto způsobem? Chtělo by se říci: „Dobře státu tak. Nestaral se, tak o to přišel. Jak, a zda -li čistě, je ještě otázka navíc. Ale všechny ty památky, budovy, kostely patří nám všem. Je to to, co zde necháme našim dětem. Pokud jim chceme však zanechat jen Karlštejn nebo Hlubokou, není potřeba dělat takový humbuk s pár cihlama. A kritizovat Františka Formánka? Proč? Jen nás zbavil pár cihel a sám se možná napakoval. A to je v totmo státě normální. MFD 24. 2. 2007

Komunu už zřejmě nic nezachrání Přerov - Pro přerovský spolkový dům Trávník přezdívaný Komuna je už zřejmě pozdě. Od včerejška sice na objekt opět dohlížejí památkáři, ale nejvzácnější část budovy je už téměř zbouraná. Demolice zatím nepostihla jen společenský sál. Dělníci Trávník bourali i včera, i když to ministerstvo kultury zakázalo. „My se na to koukáme z okna. Bohatě to tam kropí,“ popsala situaci Stanislava Lužná ze sousedního sídliště. Úřadům se stále nepodařilo předat majiteli oznámení o začátku řízení, které dům mohlo vrátit mezi památky. Ale včera uplynulo deset dní od jeho odeslání, a tak se považuje automaticky za doručené. A jak to, že se tedy ani včera demoliční stroje nezastavily? „Magistrát s tím prozatím nic dělat nemůže, dokud ministerstvo kultury nepřepošle pravomoci zdejšímu odboru životního prostředí. Ale dosud nám nic nepřišlo,“ řekl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Bude stát chránit trosky? To však na ministerstvu odmítají. „My jsme už minulý týden oslovili přerovský stavební úřad s tím, že musí udělat všechna možná opatření, aby se stavba dál nezhoršovala. To bylo v době, kdy budově chyběla střecha. Oni ale nejednali,“ oponuje Petra Ulbrichová z ministerstva kultury. Firmě hrozí za porušení zákazu bourání maximálně stotisícová pokuta. Bude stát chránit ruiny, které z Komuny zbyly? Památkáři už mají jasno. „V žádném případě nemá cenu těch pár zdí zachovávat. To, co bylo na objektu nejcennější, je už pryč. Pokud bychom jej chtěli zachránit, musela by se postavit jeho replika,“ míní šéf olomouckých památkářů Pavel Konečný. Podle něj tento případ ukazuje na to, že zvítězily ekonomické lobby, neznalost a arogance. „Pokud by Komuna zůstala v tomto stavu, tak by to vypadalo jako Hirošima. Ani okamžité zastavení prací by mnoho nezachránilo,“ dodává mluvčí radnice Přidal. Ještě před půl rokem byla Komuna sice chátrající, ale chráněnou kulturní památkou. Pak se objevil nový vlastník, který chce na místě spolkového domu postavit obchodní centrum, a Komuna ze seznamu památek zmizela. Stalo se tak po intervenci bývalého náměstka ministra kultury Františka Formánka a za souhlasu většiny přerovských zastupitelů. Kvůli Formánkovi odešla z Topolánkovy vlády ministryně kultury Helena Třeštíková. Její nástupce Václav Jehlička se sice demolici pokoušel zastavit, ale i on byl na brněnskou firmu Reinvest Corporation krátký. (Roman Helcl) MFD 23. 2. 2007

I přes zákaz bourali 18

Z přerovské Komuny zbylo jen torzo, od včerejška nesmí demolice pokračovat Přerov - Přestože se přerovský spolkový dům Trávník, zvaný Komuna, nesměl od včerejška bourat, demolice částěčně pokračovala. Úřadům se sice nepodařilo předat majiteli, brněnské firmě Reinvest Corporation, oznámení o řízení, které dům vrátí mezi památky, uplynulo ale deset dní od jeho odeslání, a tak se považuje automaticky za doručené. „Ráno tam dělníci jen uklízeli. Kolem oběda už ale zase začali dům demolovat. Pracovník stavebního úřadu zjišťuje situaci na místě a pokud demolici nezastaví, budeme informovat ministerstvo kultury,“ řekl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav přidal. Během dne byly bourací práce zastaveny. Z domu zbývá asi jen pětina. To, že dělníci bouráním Komuny od včerejška porušují zákon, potvrzují také na ministerstvu kultury. Pokud totiž ministerstvo vede řízení o prohlášení určitého objektu za kulturní památku, plynou i po tuto dobu z památkového zákona pro majitele objektu povinnosti. „Podle našich právních předpisů se v případě nedoručení oznámení o zahájení správního řízení po deseti dnech od odeslání považuje za doručené,“ vysvětlil Milan Kupka z ministerstva kultury. Vlastník je tak podle něj povinen chránit objekt před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání. „Magistrát zatím nemůže nic dělat, dokud nám ministerstvo nepřepošle pravomoci. Dosud nám nic nedošlo,“ řekl mluvčí přerovského magistrátu Přidal, který podotkl, že firmě hrozí za porušení zákazu bourání maximálně stotisícová pokuta. Ale ani okamžité zastavení prací by podle něj mnoho nezachránilo. To však na ministerstvu odmítají. „My jsme už minulý týden oslovili přerovský stavební úřad s tím, že musí udělat všechna možná opatření, aby se stavba dál nezhoršovala. To bylo v době, kdy budově chyběla střecha. Oni ale nejednali,“ oponuje Petra Ulbrichová z ministerstva kultury. Podle zástupců radnice již není možné, aby Komuna zůstala ve stavu, v jakém je. „Úředníci ministerstva kultury musejí každopádně do šedesáti dnů rozhodnout, zda budou zbytky Komuny památkově chráněny,“ doplnil mluvčí Přidal. „Ještě nevíme, jak rozhodneme. Vyžádali jsme si spoustu posudků a materiálů. Až přijdou, na jejich základě rozhodneme,“ dodala Petra Ulbrichová. Památkáři už ale mají jasno. „V žádném případě nemá cenu těch pár zdí zachovávat. To, co bylo na objektu nejcennější, je už pryč. Pokud bychom jej chtěli zachránit, musela by se postavit jeho replika,“ míní šéf olomouckých památkářů Pavel Konečný. Podle něj tento případ ukazuje na to, že zvítězily ekonomické lobby, neznalost a arogance. Ministerstvo kultury zrušilo prohlášení Komuny za kulturní památku vloni. O její vyškrtnutí se seznamu se zasloužil tehdejší náměstek ministra František Formánek. Legislativně právní odbor ministerstva kultury chce nyní podle ČTK prošetřit jeho postup. Výsledek by měl být známý pravděpodobně v úterý. (Roman Helcl) MFD 23. 2. 2007

Stanovisko ministerstva kultury k likvidaci spolkového domu Trávník v Přerově Stanovisko ministerstva kultury k likvidaci spolkového domu Trávník v Přerově Níže uvedený rozbor, nařízený ministrem kultury Václavem Jehličkou, prokázal, že rozhodnutí o zrušení prohlášení spolkového domu Trávník v Přerově za kulturní památku vykazovalo takové vady, že při jeho přezkoumání by je soud zrušil. Zaměstnanci Ministerstva kultury, kteří se chybného postupu dopustili, akad. arch. František Formánek a PhDr. Vladimíra Koubová již odešli ze svých funkcí a na ministerstvu nepracují. Ministerstvo kultury nyní ukončuje řízení o prohlášení spolkového domu za kulturní památku. Vzhledem k tomu, že dům byl zbourán, ministerstvo řízení ukončí poté, co obdrží zákonem předepsaná stanoviska. Za kulturní památku nelze prohlásit něco, co neexistuje. Ministr kultury děkuje všem, kteří jeho snahu za záchranu spolkového domu Trávník v Přerově podpořili. Právní rozbor:

19

Předmětné rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 19399/2005 ze dne 28. 7. 2006 bylo vydáno v rozporu s § 2 a 3 správního řádu. Odůvodnění uvedeného rozhodnutí je nedostatečné a nepřezkoumatelné. Je nutno konstatovat, že v dané věci byly shromážděny dvě protichůdné skupiny podkladů. Ministerstvo kultury se však předmětným rozhodnutím v plném rozsahu přiklonilo na stranu navrhovatele na zrušení prohlášení věci za kulturní památku, aniž by se v odůvodnění přezkoumatelným způsobem přesvědčivě vypořádalo s obsahem opačných stanovisek odborné organizace státní památkové péče, tj. stanovisek Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, č.j. 232/2006/NPÚ/h ze dne 13. 2. 2006 a č.j. 1980/2006/NPÚ/h ze dne 24. 4. 2006. Tímto rozhodnutím tedy Ministerstvo kultury v důsledku jeho nepřezkoumatelnosti neodstranilo důvodné pochybnosti o stavu věci ve smyslu § 3 správního řádu tak, aby podle § 2 odst. 4 správního řádu bylo přijaté řešení v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu a aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Ministerstvo kultury v odůvodnění svého rozhodnutí, kromě obecných úvah a konstatování, zmínilo jedinou konkrétní a tudíž přezkoumatelnou skutečnost, a to, že ve věci rozhodlo především na základě místního šetření ze dne 13. 6. 2006. Účastníky tohoto místního šetření byly dvě osoby, a to za město Přerov jeho tehdejší starosta a za Ministerstvo kultury tehdejší 1. náměstek ministra kultury akad. arch. František Formánek, který vyhotovil uvedený protokol. V protokolu je uvedeno, že „po znovupřezkoumání všech vyjádření k řízení a skončení místního ohledání se účastníci přiklání ke stanovisku navrhovatele“. Je nutno připomenout, že nelze, aby pracovník správního orgánu v průběhu řízení předjímal výsledek tohoto řízení např. tím, že při místním šetření do protokolu zaznamená svůj názor na věc – názorům správního orgánu je totiž vyhrazeno jen odůvodnění správního rozhodnutí. Rovněž je třeba upozornit, že podle § 4 odst. 1 Aprobačního řádu ministerstva kultury nemůže náměstek ministra zasahovat do správního řízení v prvém stupni, vedeném Ministerstvem kultury. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít konstatováním, že bylo-li by předmětné rozhodnutí podrobeno soudnímu přezkumu, pak by bylo s největší pravděpodobností zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Tisková zpráva MKČR 28. 2. 2007

Komuna nyní láká archeology PŘEROV Plocha pod troskami přerovské Komuny láká archeology. Podle nich jde o významné místo, které by mělo přinést nové poznatky z dob pravěku či raně středověkého osídlení. Archeologickou hodnotu podle odborníků dokládají i významné nálezy v bezprostřední blízkosti bývalé památky. Výzkum zatím brzdí nejasný osud zbytků objektu, který chtělo ministerstvo kultury vrátit zpět na seznam kulturních památek. Zahájilo správní řízení, jehož výsledky lze očekávat v příštích týdnech. Dům, z něhož zbývá jen pětina, se do té doby bourat nesmí. „Prostory přerovské Komuny jsou velmi významné území jak z hlediska raně středověkého osídlení, tak doby pravěké. Nálezy z této doby jsou doloženy v bezprostřední blízkosti i v širším okolí této budovy,“ řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk. Odborníkovi se již v roce 1998 podařilo v nedalekém výkopu objevit stopy osídlení laténské kultury a v bezprostřední blízkosti objektu odkryl také jámu řemeslnické dílny. Archeologové však s bádáním na místě, kde nyní stojí již pouze trosky spolkového domu, musejí počkat do té doby, než se vyřeší osud bývalé památky. Brněnská firma Reinvest Corporation, která objekt zakoupila, by chtěla po jeho demolici na místě vybudovat obchodní centrum. Práce jsou nyní zastaveny, ministerstvo kultury zahájilo správní řízení. Na základě jeho výsledku úředníci rozhodnou, zda se objekt stane znovu kulturní památkou, nebo památkou nebude. LN 28. 2. 2007

„Vyhazov“ Komuny od památek byl protiprávní Rozhodnutí o vyřazení přerovské Komuny ze seznamu památek bylo protiprávní. Ukázal to rozbor zadaný ministrem kultury. Dům je zbouraný, mezi památky se tak už nemůže vrátit. Za vyškrtnutí podle ministerstva odpovídají bývalý náměstek František Formánek a Vladimíra Koubová. "Předmětné rozhodnutí ministerstva kultury bylo vydáno v rozporu se správním řádem. Odůvodnění uvedeného rozhodnutí je nedostatečné a nepřezkoumatelné," píše se v právním rozboru ministerstva kultury. Podle něj se ministerstvo loni jednoznačně přiklonilo k návrhu majitele. Přesvědčivě se přitom nevypořádalo s argumenty pro zachování přerovské Komuny jako kulturní památky. "Zaměstnanci ministerstva kultury, kteří se chybného postupu dopustili, František Formánek a Vladimíra Koubová, už odešli ze svých funkcí a na ministerstvu nepracují," napsalo ministerstvo kultury v dopise, který rozeslala tajemnice ministra Renata Slámová.

20

"Někdo na ministerstvu kultury chce, aby věc byla směřována tímto směrem, a tak to tak prostě udělal. Mohu se proti tomu ohradit a nechat to prošetřit, ale jiným úřadem, než ministerstvem kultury," reagoval pro iDNES.cz František Formánek. Torzo se památkou nestane Bourání komuny ustalo minulý týden. Vypršela totiž desetidenní lhůta, kdy se rozhodnutí o zahájení památkového řízení považuje za doručené. Majitel ho dříve nepřevzal a využil lhůtu k co nejrychlejší demolici. Z Komuny tak dnes stojí už jen nepatrné torzo. "Demoliční práce nakonec skutečně ustaly. Nyní je na místě klid a čeká se na rozhodnutí ministerstva," řekl iDNES.cz mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Ministerstvo už přitom jasně naznačilo, jak o dalším osudu Komuny rozhodne. "Za kulturní památku nelze prohlásit něco, co neexistuje," píše ve vyjádření. Dům významného architekta regionu Podle památkářů byla Komuna pozoruhodná stavba z počátku 20. let minulého století významného regionálního architekta Roberta Motky a je jediná dochovaná svého druhu ve městě i v okolí. Její historie je ale zároveň spojená s komunistickou minulostí. Komuna byla totiž střediskem stranického života, proletářské tělovýchovy, kulturních, divadelních a hudebních složek strany v přerovském okrese. Objekt byl navíc zapsán na seznam nemovitých kulturních památek jako památka dělnického hnutí s odkazem na činnost KSČ v roce 1963. iDnes 28. 2. 2007

Veselíčko chce opravit zámecký areál Veseličko - Zámecký areál ve Veselíčku chátrá a vedení obce to dělá starosti. Letos by jej proto chtěla dát do pořádku. Realizace tohoto záměru je však finančně natolik náročná, že obec bez přispění dotace nemůže tuto investiční akci hradit sama. „Na tuto akci budeme letos žádat o dotaci z evropských fondů. Úpravy parku by se týkaly jednak oprav ohradní zdi, rekonstrukce zdejší kašny a vodní nádrže, ale také obnovy zeleně," uvedl starosta Veselička Jiří Gogela. Zámecký park získala obec do svého vlastnictví v polovině devadesátých let. Park je zapsán jako kulturní památka, rozprostírá se na zhruba pětihektarové ploše. Veřejnosti je přístupný Jeho návštěvníci zde mohou obdivovat řadu velmi vzácných dřevin. (dar) OD 27. 2. 2007

SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT

Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperská a Jesenický deník Prostějovský týden

P PřD ŽUP OD

Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník

HT

Hranický deník

PvD

Prostějovský deník

TnS

Týden na severu

LN

Lidové noviny

ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVI. 2007 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc
585 204 111, e-mail: [email protected], www.npu.cz

21