Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů)
PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go – PAYG systém)
zdroj financování – pojistné, daně
vlastnosti:
plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány z běžných příjmů univerzální platnost možnost zápočtu „náhradní doby pojištění“ odolnost proti inflaci nízké administrativní náklady garance minimálního důchodu
problém černého pasažéra – PROČ?
demografické riziko vliv na výši nákladů práce
Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient
sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní péče), nemocenská, invalidní důchody, důchody – starobní, pozůstalostní, zaměstnanost - výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, dávky v nezaměstnanosti bydlení rodinu b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje – „daňové úlevy“ ze sociálních důvodů
Výdaje na sociální ochranu v zemích EU (% HDP)
Míra chudoby po sociálních transferech v zemích EU28 v roce 2013
Míra ohrožení příjmovou chudobou
Fondový systém
ekvivalence a zásluhovost
náročné na dohled nad činností jednotlivých fondů, na vytváření rezerv
není citlivý na změny ve struktuře obyvatelstva
plátce a příjemce – stejné osoby
„úspory“ předmětem dědického řízení
pozitivní dopad na trh práce v podobě motivace k setrvání v zaměstnání (? nezaměstnanost?)
není chráněn proti znehodnocování - inflace
rizika vyplývající z investování
↓ míru solidarity
Financování soc.zabezpečení v ČR - příjmy
dvoupilířový ?? systém
veřejný pilíř (průběžné financování)
pojistné na sociální zabezpečení (3 části)
příjmem SR, daňový charakter
pojistné na důchodové zabezpečení od r.1996 na zvláštním účtu
pojistné na veřejné zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven (7) státní pojištěnci pojišťovny regulované příjmy a výdaje = „rozdělovny“
soukromý pilíř (dobrovolný - důchodové spoření, sníží odvod do I. pilíře, účastníkovi krácena % výměra státního důchodu z I. Pilíře), zrušena možnost vstupu 28.4.2015
soukromý pilíř (dobrovolné připojištění- fondový)
Systém soc. zabezpečení v ČR - výdaje
A) sociální pojištění (státní) státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění dávky: nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny…..
povinné důchodové pojištění dávky: starobní důchody, invalidní a částečné invalidní důchod, pozůstalostní důchody
konstrukce důchodu – DVOUSLOŽKOVÁ - základní výměra stejná tzv. minimální penze - procentní výměra - zásluhová
zdravotní pojištění věcné dávky, vyloučen princip ekvivalence
Celkové výdaje na zdravotnictví
Státní pojištěnci
B) státní sociální podpora testované dávky – v závislosti na příjmu (ne majetku) ČR 2013 přídavek na dítě rodinám, jejichž rozhodný příjem nepřesáhl 2,4 násobek životního minima. Velikost dávky je ovlivněna věkem dítěte: do 6 let 500 Kč, 6 – 15 let 610 Kč, 15 – 26 let 700 Kč.
příspěvek na bydlení pokud vlastník nebo nájemce vynakládá více než
porodné ve výši 13 000 Kč na náklady související s narozením prvního
dávky pěstounské péče pohřebné
30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu společně posuzovaných osob na bydlení. Výdaje na bydlení však pro účely dávky mohou dosáhnout maximálně hodnoty tzv. normativních nákladů, které jsou odstupňovány podle velikosti obce.
a druhého dítěte. Podmínkou je, aby rozhodný příjem domácnosti nebyl vyšší než 2,7 násobek životního minima. netestované rodičovský příspěvek poskytován matce nebo otci na rodičovské dovolené a to až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte
C) sociální pomoc peněžité dávky i věcné dávky - výchovná a poradenská péče, - sociálně-právní ochrana, - pracovní rehabilitace, ústavní sociální péče, - pečovatelská služba, stravování, bezúročné půjčky…
Částky životního minima platné r.2015
Problém průběžného systému ČR demografické změny
v r. 2010-2050 ↓osob v kategorii 20-64 z 65% na 52 %
↑ osob starších 65 let z 16 % na 32 %
v roce 2010 na „důchodce“ - 4,2 osoby ve věku od 20 - 64, v roce 2050 1,6 osoby
ekonomické o
vysoké mzdové náklady
o
past nezaměstnanosti
zneužívání – jak řešit?
Saldo důchodového účtu 2003-2013 v mld. Kč (levá osa) a v % HDP (pravá osa)
Možná řešení: 1) v rámci průběžného systému financování:
zvýšení porodnosti (jak?), větší migrace
snížení jiných veřejných výdajů a přesun uspořené částky do důchodového systému
zvýšení zdanění – pozor na daňovou kvótu !!
pomalejší indexace důchodů - snížení relace důchod/čistá resp. hrubá mzda
zvýšení (postupně) zákonného věku odchodu do důchodu – 63 let pro muže i ženy od r. 2013 - omezení počtu neproduktivních osob
zvyšování sazby příspěvků pojistného
snížení předčasných starobních důchodů
zpřísnění podmínek pro výplatu důchodů
Valorizace
zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda – vládní nařízení od r. 2012 valorizaci důchodů stanoví vyhláškou MPSV průměrný starobní důchod v pololetí 2013 10.948 Kč (131.376 Kč /rok), 1,73 mil. osob požadavek vlády: změna pravidel pro výpočet valorizace - přidávaná částka ne dle růstu životních nákladů v zemi, ale dle toho, jak se výdaje zvedají domácnostem důchodců
valorizace důchodů 2014 základní výměra důchodu - růst o 10 Kč na 2.340 Kč procentní výměra důchodu - růst o 0,4 % např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč, základní výměra 2.330 Kč, procentní výměra = 8.926 Kč nový důchod: 8.926 * 0,004 = 36 Kč (35,7) + 2.340 Kč nový důchod= 8.962+2.340 = 11.302,-Kč (135.624,-Kč/ rok)
Valorizace důchodů v předchozích letech
2) změna systému na fondový systémová změna s možnými následky:
odstranění/omezení redistribuce
odstranění závislosti na demografickém vývoji
riziko:
inflace
administrativní náklady
náklady na transformaci z průběžného na kapitálový způsob financování
3) Kombinace systémů
