Způsob označování nemovitostí pro účely vedení jejich evidence

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Způsob označování nemovitostí pro účely vedení jejich evidence

Renata Kamínková

2009

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Způsob označování nemovitostí pro účely vedení jejich evidence zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.

………………………………………….. 1 1

Dovoluji si touto cestou vyslovit poděkování vedoucí mé bakalářské práce, JUDr. Iloně Jančářové, Dr. za podněty, připomínky a za odborné a metodické vedení při zpracování předmětné problematiky.

2 2

1) ÚVOD Předmětem mé práce je vymezení pojmu – způsob označování nemovitostí pro účely vedení jejich evidence. Podle mého názoru je dané téma zajímavé a znalost této problematiky je v praktickém životě užitečná. Poměrně často se můžeme setkat s pojmem označování nemovitostí a případnými situacemi při nedostatečném označení nemovitosti. Označování domů je určeno zejména k navigaci návštěvníků a poštovních služeb, ale také k evidenci domů pro potřeby veřejné správy. V minulosti se domy a usedlosti pojmenovávaly jménem rodu, rodiny nebo osoby, které v nich bydlely. Číslování domů bylo uzákoněno v době Marie Terezie, provádělo se s pomocí vojska v přirozením sledu tak, jak lze obec postupně projít. Začínalo se na nejdůležitějších místech – veřejnými budovami (panské sídlo, fara, rychta). Kostely, kaple a neobývané věže se již od dob Marie Terezie nečíslují. V současné době řeší označování domů v naší legislativě zákon o obcích. V praktickém životě je vhodné vědět, že vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat ji v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad. Označování nemovitostí je upraveno zákonem ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Velmi důležité je vymezení nemovitostí, které jsou předmětem katastru a vymezení označování nemovitostí v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru. Začátek své práce věnuji obecnému úvodu, po němž následuje kapitola věnovaná pramenům právní úpravy použitých v mé práci. Za důležitou část považuji kapitolu třetí, kde charakterizuji základní pojmy obsažené v mé práci. Poté následuje obecné seznámení s pojmem katastr nemovitostí, evidence nemovitostí a způsobem označování nemovitostí. Další důležitou kapitolou je kapitola číslo 5, kde jsou uvedeny praktické příklady s použitím dostupné judikatury, poté následuje obecný závěr mé práce.

3 3

2) PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY Ve své práci budu vycházet z následujících pramenů : ze zákona ČNR č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, označovaný jako katastrální zákon (dále jen KatZ). Tímto zákonem byla zrušena, s účinností od 1.1.1993, evidence nemovitostí a zřízen katastr nemovitostí. Dále ze zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZápZ), s účinností od 1.1.1993 určuje, jakým způsobem se do katastru provádějí zápisy věcných práv. Z obecné právní úpravy vyplývající ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObčZ). Ze zákona č. 500/2004 Sb., označovaný jako Správní řád (dále jen SprŘ). Také z vyhlášky č. 26/2007 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, označovaná jako katastrální vyhláška (dále jen VyhKat). Podrobněji upravuje předmět a obsah katastru, činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů a vytyčování hranic pozemků, označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, postup při vkladu, záznamu a poznámce. Z vyhlášky 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen PosÚkat), stanoví podmínky a formy pro poskytování údajů z katastru. Ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, označovaný jako vodní zákon (dále jen VodZ), se v katastru evidují přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem.

4 4

3. POUŽITÉ ZÁKLADNÍ POJMY V úvodu mé práce považuji za důležité vysvětlení pojmů použitých v mé práci. Budova je nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Musí mít nejméně dva prostorově uzavřené samostatné užitkové prostory ( s výjimkou hal ) a rozhodnutím vlastníka lze za budovu považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy Budova rozestavěná je budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží. Pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a budova, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje. Dále také pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Byt je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Byt rozestavěný je místnost nebo soubor místností určených v souladu se stavebním povolením k bydlení. Pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Důležitým pojmem pro moji práci je evidence nemovitostí, tedy soupis a popis vybraných nemovitostí doplněný evidencí zákonem stanovených užívacích a vlastnických vztahů k nim. Nemovitosti byly geometricky zobrazeny na pozemkových mapách. Evidence nemovitostí se vedla v letech 1964 – 1992 na podkladě zákona č. 22/1964 Sb. Evidenční číslo je číslo, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k prozatímnímu nebo občasnému bydlení ( zahradní domky, chaty apod. ) a nejsou označeny popisným číslem. Části obce mají samostatné evidenční číslo budov. Dalším důležitým pojmeme je pojem katastr. Což je zobrazení a soupis pozemkového majetku, určený původně pro vyměření pozemkové daně, vede se od roku 1993. Dnes je doplněn pojmem „nemovitostí“ a tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích, o vybraných nadzemních budovách spojených se zemí pevným základem, o bytech a nebytových prostorech, které jsou vymezeny jako jednotky podle BytZ a o prvních vztazích, které se k nim vážou. 5 5

Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka ( do 1 : 5 000 včetně ) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Předměty obsahu katastrální mapy se vyznačují standardizovanými mapovými značkami. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků a budovy se zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu. Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem. Existuje také pojem digitální katastrální mapa, která má svůj obsah zaznamenám číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít. Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je označeno šestimístným číselným kódem jednotného číselníku prostorových jednotek. Základním pojmem je také nemovitost, tedy pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem ( § 119 Obč.Z ). Předmětem katastru nemovitostí jsou všechny pozemky, vybrané nadzemní budovy spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle BytZ. Parcela je obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislým průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří“. Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. Parcelní číslo je číslo, kterým je označena parcela shodně ve všech částech katastrálního operátu v jednom katastrálním území. Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly, buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavení parcely, nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku. Dalším velmi významným pojmem je číslo popisné, kterým se označuje v obci každá samostatná budova ( popř. soubor budov ) trvalého charakteru ( obytná, provozní, obchodní ), která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do nového rozhodnutí obce o přečíslování budov. Části obce mají samostatné popisné číslování budov. 6 6

Pozemek je přirozená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemku. Podle § 5 odst.3 KatZ, katastrální úřad provádí zápis do katastru vkladem, záznamem nebo poznámkou. Poznámka je druh zápisu do katastru nemovitostí, který má vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí ( na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, osoby oprávněné provádět veřejné dražby nebo k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána ). Poznámka má pouze signalizační charakter a upozorňuje, že o nemovitosti bylo zahájeno určité řízení nebo vlastník nemovitosti má určité omezení dispozičních práv. Vklad je další z druhu zápisu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změny a zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí. Záznam je poslední druh zápisu práv k nemovitosti do katastru nemovitostí, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí.

7 7

4) KATASTR NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY 4. 1. POJEM katastr nemovitostí Katastr nemovitostí České republiky (dále jen „katastr nemovitostí„) se zabývá podrobným evidováním nemovitostí.1 Představuje soupis, popis a geometrické a polohové určení vybraných nemovitostí na území státu a jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Tento ucelený, průběžně aktualizovaný, počítačově ovládaný informační systém o pozemcích, vybraných stavbách (budovách) a o vybraných bytech a nebytových prostorech tvoří jeden ze základních informačních systémů státní ( veřejné ) správy v České republice. V katastru nemovitostí se evidují takové údaje, které zabezpečují jeho vysokou společenskou využitelnost. Bude postupně propojován s jednotlivými odvětvovými informačními systémy, např. s evidencí obyvatel ( EO ), s automatizovaným daňovým informačním systémem ( ADIS ), s registrem ekonomických subjektů ( RES ), číselníkem částí obcí apod. efektivní komunikace těchto informačních systémů vychází z vlastní podstaty katastru nemovitostí, jehož význam a účel je vymezen tak, že „je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů". Údaje o druzích pozemků podávají přehled o rozložení půdního fondu v České republice, každoročně se bilancuje i rozčlenění orné půdy a zemědělské půdy podle výrobních podoblastí.

4. 2. PŘEDMĚT katastru nemovitostí V katastru nemovitostí se evidují :
pozemky v podobě parcel
budovy
byty a nebytové prostory
rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory
stavby stanovené zvláštním předpisem ——————————— 1

Kuba, B., Olivová, K., Katastr nemovitostí ČR, Linde Praha, a. s., ke stavu 1. 5. 2004, str. 37

8 8

4. 2. 1. Pozemky v podobě parcel Pozemky se evidují jako parcely členěné podle druhů a to : orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty ( = zemědělské pozemky ), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy ( = nezemědělské pozemky ).2 V § 5 odst. 1 písm. a) KatZ je upraveno označování pozemků. V listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, musejí být označeny pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedena ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu. Název katastrálního území je nutné v listině vždy uvést výslovně, nelze jej nahradit odkazem na list vlastnictví ani na další přílohy návrhu na vklad. Je nutné důsledně používat celý název katastrálního území. Názvy některých obcí se v rámci ČR vyskytují několikrát, a proto se v zájmu jednoznačné identifikace katastrálních území, která se nazývají podle těchto obcí, k názvům takových katastrálních území přidává přídomek, který blíže geograficky určuje polohu těchto území. U parcel ve zjednodušené evidenci - původ pozemkový katastr se v důsledku změn hranic katastrálních území mohlo stát, že parcela (nebo její část) vedená v pozemkovém katastru v jednom katastrálním území, je nyní evidována v katastrálním území sousedním. Vzhledem ke skutečnosti, že v katastrálním území, do kterého byla přesunuta parcela ve zjednodušené evidenci - původ pozemkový katastr změnou katastrální hranice, může existovat parcela ve zjednodušené evidenci původ - pozemkový katastr se stejným parcelním číslem, je nutné při specifikaci této parcely uvádět i skutečnost, že byla původně evidována v jiném katastrálním území (např. takto parcela ve zjednodušené evidenci - původ pozemkový katastr č. . původně evidována v k. ú. Katovice, nyní evidována v k. ú. Střela). V některých přesně zákonem stanovených případech je možné podle § 5 odst. 2 KatZ. též označení převáděné části pozemku v listině písmenem malé abecedy s odkazem na geometrický plán, kterým je tato část vymezena. Tento způsob označení pozemku zákon připouští pouze v případě, má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek. Pro žádné jiné nakládání s pozemky nelze použít označení části pozemku písmenkem malé abecedy. ——————————— 2

Kuba, B., Olivová, K., Katastr nemovitostí České republiky, Linde Praha, a. s., ke stavu 1. 5. 2004, str. 44

9 9

Vždy je nutné při použití tohoto způsobu označení předmětu právního úkonu uvést odkaz (nejlépe uvedením jeho čísla a data vyhotovení) na příslušný geometrický plán, kterým je daná část pozemku vymezena. Může totiž existovat několik plánů, podle kterých se od jedné velké parcely odděluje vždy díl "a", a pokaždé se může jednat o jinou část této velké parcely. Geometrický plán, kterým je část pozemku vymezena, je totiž jediným dokladem, který nezaměnitelným způsobem definuje předmět daného právního úkonu. Pokud by v listině, kde se část pozemku označuje písmenem malé abecedy nebyl odkaz na geometrický plán, kterým je část pozemku vymezena, byl by obsah takové listiny neurčitý. Další podmínkou, která podmiňuje možnost použít pro označení části pozemku v listinách písmenko malé abecedy, je podmínka, že musí z listin předložených pro zápis do katastru vyplývat realizace všech nezbytných právních vztahů podle geometrického plánu, který vymezuje danou část pozemku. To znamená, že v předložených listinách se musí daná situace po právní a vlastnické stránce řešit tak, aby všechny příslušným plánem vymezené díly se sloučily do sousedních pozemků, nebo všechny plánem vymezené části pozemků získal jeden vlastník a došlo k jejich sloučení do nového pozemku. Skutečnost, že převáděná část pozemku není označena samostatným parcelním číslem, nemůže být sama o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitosti. Katastrální úřad Brno – venkov zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy, ohledně části pozemku odůvodněním, že převáděná část pozemku měla tvořit novou parcelu. Poněvadž nelze zapsat do katastru nemovitostí pod jedním číslem parcelním , parcelu sestávající z části vlastnicky náležejících rozdílným subjektům, zamítl katastrální úřad návrh na vklad. Jestliže se v daném případě převádí pouze část pozemku, která sama o sobě nemá samostatné parcelní číslo, avšak je dostatečně identifikována označením a zobrazením v geometrickém plánu, jenž je součástí smlouvy a splňuje předpoklady § 19 odst. 2 zák. ČNR č. 344/1992 Sb., je třeba požadavek určitosti a srozumitelnosti považovat za splněný. Okolnost, že převáděná část pozemku není označena samostatným parcelním číslem (obdobně např. převod stavby, která nemá číslo popisné ani evidenční) nemůže být samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitostem.

10 1

4. 2. 2. Budovy Evidují se takové budovy spojené se zemí pevným základem, kterým se přiděluje číslo popisné nebo číslo evidenční, nebo kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje, a které nejsou příslušenstvím jiné budovy na téže parcele.3 V katastru nemovitostí se budovy evidují prostřednictvím pozemků, na nichž jsou postaveny, s uvedením čísla popisného nebo čísla evidenčního, popř. s vyznačením způsobu jejich využití, pokud se jim číslo popisné ani evidenční nepřiděluje. U budov s číslem popisným nebo evidenčním se eviduje příslušnost budovy k části obce. Budovy seskupené na pozemku téhož vlastníka, které jsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele a užívané pro jiné než bytové účely ( s výjimkou drobných staveb ), se zobrazují pouze v katastrální mapě jako tzv. „další prvky polohopisu“. Jedná se např. o objekty uvnitř továren, skladových center apod. Konkrétní příklad způsobu označování budov je otázka identifikace budovy, která nemá vlastní číslo popisné.4 Jestliže se žalobce domáhá vyklizení budovy, která nemá vlastní číslo popisné a není samostatně zapsána v katastru nemovitosti, stačí pro její identifikaci v žalobě uvést, v které části pozemku parcelního čísla, uvedeného v žalobě s konkrétní specifikací, se nemovitost nachází. Žalobce se domáhá, aby žalovaným bylo uloženo vyklidit a vyklizenou mu odevzdat budovu bývalých stájí v levé části pozemku č., které v žalobě uvedl, v Praze 4 - Krči, ve směru od ulice X. do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud prvního stupně vázán právním názorem, který vyslovil odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení ze dne 31.10.1997 č.j. 51 Co 405/97-28, vyzval podle § 43 odst. 1 o.s.ř. usnesením ze dne 8.7.1997 žalobce, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy doplnil žalobu petit a skutečnosti v takovém rozsahu, který by vylučoval možnost záměny s jiným skutkem. Žalobce byl zároveň upozorněn, že nedoplní-li žalobu v uvedené lhůtě, bude řízení zastaveno. o skutková tvrzení, o něž opírá svůj nárok o dostatečně určitý, přesný a srozumitelný žalobní.

——————————— 3 4

Kuba, B., Olivová, K., Katastr nemovitostí České republiky, Linde Praha, a. s., ke stavu 1. 5. 2004, str. 46 usnesení Městského soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 8. 1998 sp. zn. C 174/96-37

11 1

Žalobce na výzvu reagoval tím, že doplnil žalobu o skutková tvrzení, nikoliv však o další přesnější specifikaci sporné nemovitosti. Soud prvního stupně napadeným usnesením řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř. zastavil s odůvodněním, že žaloba nadále trpí vadou, pro kterou nelze v řízení pokračovat, jelikož neobsahuje dostatečný určitý, přesný a jasný žalobní petit. Zároveň rozhodl, že žalobce je podle § 146 odst. 2, věta druhá o.s.ř. povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 1 750,Kč za právní zastoupení. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, v němž namítal, že žaloba je v označené sporné nemovitosti zcela konkrétní, neboť na uvedeném pozemku na levé stravě ve směru z ulice X. se žádná jiná stavba než budova bývalých stájí nenachází. Vzhledem k tomu, že žaloba je dostatečně jasná a určitá a splňuje i ostatní náležitosti, navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. Odvolání je důvodné. Žaloba je způsobilá k věcnému projednání, pokud splňuje náležitosti uvedené v § 79 odst. 1 o.s.ř., zejména musí být jasná a určitá. Pokud se jedná o vyklizení nemovitosti, musí být nemovitost specifikována tak, aby nemohla být zaměnitelná s jinou nemovitostí a aby žalobní petit byl vykonatelný. Odvolatel v souzeném případě namítá, že v levé části označeného pozemku se jiná stavba nenachází. Vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o nemovitost, která není samostatně zapsána v katastru nemovitostí a nemá vlastní číslo popisné, není dle názoru odvolacího soudu její další bližší specifikace možná a žalobní petit je možno pokládat za dostatečně jasný, určitý a tedy i rozhodnutí o něm za vykonatelné. Žaloba tedy splňuje náležitosti uvedené v § 79 odst. 1, 2 o.s.ř. a je způsobilá k věcnému projednání. Odvolací soud proto podle § 221 odst. 1 o.s.ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 2 o.s.ř. věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Příklad označování budovy: Budova č. p. ……. na stavební parcele č. ……. o výměře …… m2 v části obce …… v k.ú. ……, obec ……., okres ……, zapsaná na listu vlastnictví č. ….. vedeném u Katastrálního úřadu v …….

12 1

Drobné stavby výslovně předmětem katastru nemovitostí nejsou. 5 Otázku, co je to drobná stavba, neřeší zákon o katastru nemovitostí České republiky, ale zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a především vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. V § 3 uvedené vyhlášky jsou drobnými stavbami označeny stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí, a to přízemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výšku 4,5 m, podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m, dále stavby právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů na lesní půdě sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5m, dále oplocení, připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci hlavní stavby, nástupní ostrůvky městské hromadné dopravy a podobně. Za drobné stavby se výslovně nepovažují garáže, sklady hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení a stavby domovních čistíren odpadních vod.

4. 2. 3. Byty a nebytové prostory Byty a nebytové prostory, vymezené jako jednotky podle BytZ se evidují pouze v souboru popisných informací (nikoliv v katastrální mapě), a to údaji vztaženými k budově, ve které jsou umístěny.6 Byty a nebytové prostory musejí být specifikovány označením budovy, v níž jsou vymezeny, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v budově, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány. Rozestavěný byt a nebytový prostor se specifikují označením pozemku, na němž je dům s byty a nebytovými prostory rozestavěn, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě umístěním v rozestavěném domě s byty a —————————— 5 6

Trajer, V., Budovy a katastr nemovitostí, Praha, 1997, str. 60 Kuba, B., Olivová, K., Katastr nemovitostí České republiky, Linde Praha, a. s., ke stavu 1. 5. 2004, str. 47

13 1

nebytovými prostory, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány, a označením, že se jedná o rozestavěný byt nebo nebytový prostor. Byty a nebytové prostory, v případě prohlášení o vymezení jednotek v budově a převodu jednotky, a rozestavěné byty a nebytové prostory, v případě smlouvy o výstavbě.

4. 2. 4. Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory Zařazení rozestavěných budov, bytů a nebytových prostorů jako předmětů katastru nemovitostí umožňuje peněžním ústavům poskytovat jejich vlastníkům (stavebníkům) hypoteční úvěry na jejich výstavbu či pořízení. Splacení úvěru je zajištěno zástavním právem k těmto nemovitostem. Rozestavěnou budovou se rozumí budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží,7 pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční. U budovy, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud dosud nebylo započato s jejím užíváním. Protože číslo popisné nebo evidenční lze přidělit až dokončené budově, rozestavěnou budovu nelze označit číslem popisným nebo evidenčním. U rozestavěných budov se v KN eviduje způsob využití. Nejde o povinný údaj, kterým tato nemovitost v listině musí být označena. Lze jen doporučit, aby pro úplnou specifikaci rozestavěné budovy tento údaj byl v předkládaných listinách uváděn.

4. 2. 5. Stavby stanovené zvláštním předpisem Tyto stavby, spojené pevným základem se zemí, nejsou dosud jednoznačně vymezeny žádným obecně závazným právním předpisem.8 Předpokládalo se, že by se mělo jednat především o výrazné stavby na zemském povrchu, jako jsou např. tělesa vodních přehrad, chladící věže jaderných elektráren apod. První průlom do těchto reálných úvah však přinesl nový VodZ, který uvádí, že v katastru nemovitostí se evidují podle § 20 odst. 1 VodZ přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené ——————————— 7 8

§ 27 zákona č. 344/1992 Sb. Kuba, B., Olivová, K., Katastr nemovitostí České republiky, Linde Praha, a. s., ke stavu 1. 5. 2004, str. 48

14 1

se zemí pevným základem. Platnost tohoto ustanovení vodního zákona byla posunuta až od 1. 1. 2007 s tím, že vlastníci uvedených vodních děl jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011 předložit příslušnému katastrálnímu úřadu ( KP ) podklady potřebné pro zapsání těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 VodZ do katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl, jak je uvedeno § 20 odst. 1 VodZ, stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřičským a katastrální vyhláškou. V současné době tedy nejsou známy podrobnosti evidování těchto staveb, je ale zřejmé, že realizace tohoto ustanovení v obou základních částech katastrálního operátu ( v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací ) by znamenala značné zatížení katastru nemovitostí a nezdá se být v souladu se základním posláním tohoto státního evidenčního systému. V souboru geodetických informací ( v katastrální mapě ) se zobrazují geometricky a polohově určené „další prvky polohopisu“ ( § 5 VyhKat ), z nichž některé jsou „stavbami“, nejsou však obsahem souboru popisných informací. Do této skupina paří například : stavby související s vodními díly uvedenými v § 55 odst. 1 se evidují v katastru nemovitostí.9 Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků, c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací d) stavby na ochranu před povodněmi, e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

——————————— 9

§ 55 zákona č. 254/2001 Sb.

15 1

f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, h) stavby odkališť, i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, j) studny, k) stavby k hrazení bystřin a strží, l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8. Za vodní díla se nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.) Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geografických prací. Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.). I když katastrální zákon o způsobu označování těchto vodních děl v listinách, v § 5 odst.1 KatZ nic konkrétního neuvádí, lze odvodit, že je nutné uvádět pozemek, na kterém je stavba vodního díla postavena a katastrální území ve kterém se nachází. Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku. Proto v případě kdy jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, uvede se v listině též údaj, že se jedná o stavební parcelu. Těmto stavbám se nepřiděluje číslo popisné ani evidenční, proto ve smyslu § 5odst.1 písm. c) KatZ by měly být tyto stavby v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, označeny způsobem jejich využití.

6. 4. Označování bytů a nebytových prostorů Jednotky musí být v budově označeny jednoznačně, tzn. nezaměnitelným způsobem. KatZ a BytZ sice před účinností zákona č. 103/2000 Sb. A zákona č. 120/2000 Sb. připouštěly, aby jednotky byly v listinách označeny popisem jejich umístění v budově, ale tento způsob označení byl pro zápis jednotek do katastru nemovitostí a pro případný zápis dalších věcných práv na nich váznoucích velmi nevhodný,10 a pro automatizované vedení katastru i složitý. 16 1

V katastru nemovitostí jsou byty a nebytové prostory zapisovány číslem, složeným z čísla popisného a z vlastního čísla bytu nebo nebytového prostoru v domě, které může být až čtyřmístné.To lze výborně využít například tehdy, je-li budova na více parcelách a s více čísly popisnými a jednotky jsou očíslovány v samostatných řadách v rámci jednotlivých čísel popisných. V tomto případě se přiřazením čísla popisného k vlastnímu číslu jednotky docílí jednoznačného označení jednotek v rámci celé budovy. V budovách, v nichž jsou byty a nebytové prostory očíslovány v rámci jednoho čísla popisného v samostatných číselných řadách, tj. byty jsou očíslovány jednou řadou čísel a nebytové prostory druhou řadou čísel, se nezaměnitelnost v označení jednotek a dosažení jedné číselné řady zajistí jednoduchým úkonem, tak, že k číslům nebytových prostorů se přičte např. číslo 100. Z popisu jednotky musí být zřejmé, o jakou jednotku se jedná ( byt, ateliér, garáž, provozovna, dílna, jiný nebytový prostor ). V popisu bytu a nebytových prostorů se zejména uvádí, z jakých místností s příslušenstvím se jednotka skládá a jaká je jejich podlahová plocha. Dále se uvádí vybavení jednotky zařizovacími předměty s uvedením počtu kusů ( kuchyňská linka, kuchyňský sporák, karma, vestavěné skříně, vana, umyvadla atd. ).

příklad označování bytové jednotky bytová jednotka č. ........ nacházející se v ..... nadzemním podlaží budovy č.p. ..... v ......., k.ú. ......., postavené na stavební parcele č. ....... v k.ú. ....... včetně spoluvlastnického podílu na společných částech shora uvedené budovy a pozemku o velikosti vyjádřené zlomkem ......./......., v k.ú. .........

——————————— 10

Kuba, B., Olivová, K., Katastr nemovitostí České republiky, Linde Praha, a. s., ke stavu 1. 5. 2004, str. 88

17 1

5. PRAKTICKÉ PŘÍKLADY 5. 1. K otázce, zda lze činit dodatek vkladové smlouvě, která nesplňuje stran identifikace nemovitostí požadavek určitosti z důvodu neuvedení popisného čísla nemovitosti Ve svém nálezu ze dne 21. 9. 1998 sp. zn. IV. ÚS 298/98 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nález č. 102) Ústavní soud vyslovil názor, že rozhodování katastrálních úřadů o vkladu vlastnického práva nemůže být založeno na dominanci a výlučnosti § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že se při nenaplnění některé z náležitostí v tomto ustanovení uvedených automaticky dovozuje nedostatek splnění podmínek podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, týkající se určitosti a srozumitelnosti konkrétního právního úkonu v mnohem obsáhlejším smyslu. „ Ve včas podané ústavní stížnosti proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne.... stěžovatelka poukazuje na to, že v době sepisování kupních smluv nebyla v evidenci Katastrálního úřadu v Praze dosud zaznamenána čísla popisná jednotlivých budov, které byly předmětem konkrétních kupních smluv. Současně se dovolává nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS298/98, v němž byl řešen, a to způsobem pro stěžovatelku příznivým, v principu totožný případ. Z těchto, jakož i z dalších důvodů domáhá se zrušení napadených rozsudků.“ Z obsahu spisů Katastrálního úřadu....Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala u tohoto katastrálního úřadu přípisem ze dne 24. 10. 1996, došlým dne 15. 10. 1997, návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem, uvedeným v kupních smlouvách ze dne 24. 10. 1996. Ve všech třech smlouvách, jichž se věc týká, jsou jako předmětem prodeje a koupě uvedeny rovněž řadové domky, v evidenci katastrálního úřadu dosud vedené jako rozestavěný objekt pod položkou „rozestavěno“. Katastrální úřad … svými rozhodnutími ze dne 5. 6. 1998 ve všech třech případech podle § 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. ….návrh a vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl, a to mino jiné s odůvodněním, že není naplněna kogentní podmínka uvedená v § 5 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, tj. označením staveb popisným číslem. 18 1

O opravném prostředku stěžovatelky proti již konstatovaným rozhodnutím KÚ rozhodl Městský soud v Praze napadenými rozsudky tak, že rozhodnutí KÚ potvrdil s odůvodněním, že předmětem převodu jsou v těchto případech stavby, kterým ke dni podání návrhu na vklad, čísla popisná přidělena byla, přesto však ve smlouvách uvedena nejsou. Za tohoto stavu věci je tedy právní úkon neurčitý v označení domu, když to vyžaduje § 5 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, přičemž tato neurčitost má následky i z hlediska § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb. Všechna uvedená zjištění se jeví Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. 11

5.2. Právní následky, nejsou-li ve věcné smlouvě uvedena parcelní čísla převáděných pozemků Smlouva o převodu nemovitostí, v níž nejsou uvedena parcelní čísla pozemků, které mají být převedeny, ani na katastrálním území, ve kterém se nemovitosti nacházejí, je neurčitá, a proto neplatná ( § 37 obč. Zák.), a to i v případě, že pozemky jsou ve smlouvě individualizovány jiným způsobem. „Žalobci se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky sporných nemovitostí, když kupní smlouva, kterou nemovitosti prodali jednotnému zemědělskému družstvu v …., považovali za absolutně neplatnou podle § 37 odst. 1 obč. zák. Uváděli, že kupní smlouva není dostatečně určitá, neboť v ní nejsou nemovitosti přesně individualizovány uvedením popisného čísla obytné budovy, parcelního čísla zahrady a uvedením katastrálního území. Stavební parcela je označena pouze jako pozemek, na němž stojí stavby, přičemž na této parcele se nachází podzemní zděná jímka, která není ve smlouvě uvedena.“ 12 Podle § 37 obč. Zák. Ve znění, platném v době uzavření smlouvy, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

——————————— 11 12

usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 1999 sp. zn. IV. ÚS 285/99 rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2000 sp. zn. 22 Cdo 2374/98

19 1

5. 3. Vyznačení čísla popisného stavby v průběhu vkladového řízení Vyznačit číslo popisné stavby lze i v průběhu vkladového řízení. „ V této souvislosti je třeba uvést, že soud je toho názoru, že vyznačit číslo popisné stavby lze i v průběhu řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, neboť jde o zápis záznamem, který má pouze deklarativní charakter, nezakládá, nemění ani neruší právo, z čehož vyplývá, že ust. § 12 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. O pořadí zápisů v katastru se řídí dobou, ve které byl návrh na zápis doručen katastrálnímu úřadu, se uplatní pouze u zápisu formou vkladu.“ 13

5. 4. Identifikace budov ve věcných smlouvách z hlediska vyjádření, že jsou postaveny na pozemcích Požadavku označení budovy dle § 5 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona vyhovuje jakákoli formulace, kterou je určitě vyjádřen vztah budovy a pozemku; odkaz na identifikaci nemovitosti dle nedílně připojeného výpisu, jenž tvoří součást smlouvy, je možný.14 „ Podle § 5 odst. 1 písm. a) a c) zák. č. 344/1992 Sb. …musejí být v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, označeny pozemky parcelním číslem s uvedením názvu k. ú., ve kterém leží, a budovy označením pozemku, na kterém jsou postaveny, příslušnost stavby k části i obce číslem popisným nebo evidenčním.“ „ V této věci byly pozemky v čl. 1 zástavní smlouvy označeny parcelními čísly, ale není uveden název katastrálního území, ve kterém leží. Uvedení názvu městské části nelze považovat za uvedení názvu k. ú., i když jsou v konkrétním případě názvy stejné. Pokud jde o budovu, bylo použito formulace : domu č.p. 98 v A. ul. A parcel č. 50,51 a 1313 v městské části N., obec P-6. Tento způsob označení neodpovídá požadavku § 5 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona. Z tohoto označení nelze jednoznačně odvodit vztah budovy č. 98 k jednomu ze tří uvedených pozemků, jako k pozemku, na kterém je postavena.“

——————————— 13 14

rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 1999 sp. zn. 106/98 rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 1999 sp. zn. 33 Ca 205/98

20 2

5. 5. K otázce, zda lze činit dodatek vkladové smlouvě, která nesplňuje stran identifikace nemovitostí požadavek určitosti z důvodu neuvedení popisného čísla nemovitosti

Ve svém nálezu ze dne 21. 9. 1998 sp. zn. IV. ÚS 298/98 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nález č. 102) Ústavní soud vyslovil názor, že rozhodování katastrálních úřadů o vkladu vlastnického práva nemůže být založeno na dominanci a výlučnosti § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že se při nenaplnění některé z náležitostí v tomto ustanovení uvedených automaticky dovozuje nedostatek splnění podmínek podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, týkající se určitosti a srozumitelnosti konkrétního právního úkonu v mnohem obsáhlejším smyslu. „ Ve včas podané ústavní stížnosti proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne.... stěžovatelka poukazuje na to, že v době sepisování kupních smluv nebyla v evidenci Katastrálního úřadu v Praze dosud zaznamenána čísla popisná jednotlivých budov, které byly předmětem konkrétních kupních smluv. Současně se dovolává nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS298/98, v němž byl řešen, a to způsobem pro stěžovatelku příznivým, v principu totožný případ. Z těchto, jakož i z dalších důvodů domáhá se zrušení napadených rozsudků.“ Z obsahu spisů Katastrálního úřadu....Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala u tohoto katastrálního úřadu přípisem ze dne 24. 10. 1996, došlým dne 15. 10. 1997, návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem, uvedeným v kupních smlouvách ze dne 24. 10. 1996. Ve všech třech smlouvách, jichž se věc týká, jsou jako předmětem prodeje a koupě uvedeny rovněž řadové domky, v evidenci katastrálního úřadu dosud vedené jako rozestavěný objekt pod položkou „rozestavěno“. Katastrální úřad … svými rozhodnutími ze dne 5. 6. 1998 ve všech třech případech podle § 5 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. ….návrh a vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl, a to mino jiné s odůvodněním, že není naplněna kogentní podmínka uvedená v § 5 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, tj. označením staveb popisným číslem. O opravném prostředku stěžovatelky proti již konstatovaným rozhodnutím KÚ rozhodl Městský soud v Praze napadenými rozsudky tak, že rozhodnutí KÚ potvrdil s odůvodněním, 21 2

že předmětem převodu jsou v těchto případech stavby, kterým ke dni podání návrhu na vklad, čísla popisná přidělena byla, přesto však ve smlouvách uvedena nejsou. Za tohoto stavu věci je tedy právní úkon neurčitý v označení domu, když to vyžaduje § 5 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, přičemž tato neurčitost má následky i z hlediska § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb. Všechna uvedená zjištění se jeví Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. 15 ——————————— 15

Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 1999 sp. zn. IV. ÚS 285/99

22 2

6. ZÁVĚR Jádrem práce je vymezení nemovitostí, které jsou předmětem katastru. V KN se evidují nemovitosti, které jsou vyjmenovány v ustanovení §2 odst. 1 KatZ. Nemovitosti musí být označovány v listinách nezaměnitelným a určitým způsobem a to pro potřeby katastru, provedení zápisu do něj, ale i pro srozumitelnost takovéhoto označení pro osoby třetí, které jsou odlišné od účastníků smluv či vyhotovitelů jiných listin předkládaných k zápisu. Budova se označuje buď číslem popisným, jde-li o stavbu trvalého charakteru, nebo číslem evidenčním, jde-li o stavbu dočasného nebo rekreačního charakteru. Číslo přiděluje obec rozhodnutím, tabulku s číslem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Čísla se přidělují postupně v rámci katastrálního území, ale v některých případech se významným budovám (například školám) vyhrazují snadno zapamatovatelná kulatá čísla. Původně se domy a usedlosti pojmenovávaly jménem rodu, rodiny nebo osoby, které v nich bydlely. Později se ve městech začala užívat domovní jména podle domovních znamení, snadno pojmenovatelného a zapamatovatelného sochařského nebo malířského prvku (např. vyobrazení, rostliny nebo předmětu). Každý vlastník by si měl uvědomit, že nesprávné, nebo dokonce žádné označení jeho budovy může mít dalekosáhlé negativní následky. Praxe ukazuje, že hasiči či sanitka přijedou na místo události pozdě jen proto, že dům byl označen jenom "uměleckým", tudíž neplatným číslem či nebyl označen vůbec, takže se udaná adresa prostě nenašla.

23 2

7. RESUMÉ The matter of the thesis is to specify the real estate subjected to the Real Estate Registry. The Real Estate Registry files those types of real estate which are listed in the provision of Cadastral Law, sec. 2, par. 1. Real estate must be recorded in an incommutable and explicit way for addressing the needs of the Real Estate Registry, for making a registration in it, but also for comprehensibility of such a registration to third party persons distinct from contractors, and for those people who prepare other documents submitted for a registration. The identification of buildings is intended namely for navigating the visitors and post service employees as well as for registration of real estate to address the needs of public administration. A building is identified by a street number (if it is a permanent building) or by a registration number (if it is just a temporary or holiday building). The number is assigned by a municipality and the owner of the building is obliged to hang up a plate with the number at his/her own expenses. The identification numbers are assigned sequentially within a given cadastral area, however, in certain cases the round, easy-to-remember numbers are reserved for important buildings - like schools, for instance. Originally, houses and estates used to get their identification from the names of the clan, family, or from the person who lived there. Afterwards, towns started to use house names according to house symbols which were easy-to-remember sculptural or pictorial signs, e.g., an illustration of a herb or a thing. The identification of houses by numbers was constituted in the years of Maria Theresa's reign. Initially, numbers had not the character of permanent identification: a house number represented just a serial number in a particular register, in spite of the fact that the house had this number written with a chalk on its entrance gate or on its door - until the next renumbering. The assignment of the house numbers used to be done with the aid of army, in a natural order as if someone would go through the whole municipality, usually clockwise, and the numbering used to start from the most important places like public buildings (a mansion, rectory, reeve's house, or the richest manor). Each real estate owner should be aware of the fact that an incorrect, or even missing identification of his/her building might have far-reaching consequences. In practice it reveals that the reason why firemen or an ambulance reached the place of the incident behind time 24 2

was just because the house had an "artistically rendered" - thus invalid - identification number, or had no identification number at all, so that the given address was simply not found.

25 2

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ Knižní díla: 1. Kuba B., Olivová K.: Katastr nemovitostí České republiky, Linde a. s., Praha, 2005 2. Kratochvílová H., Lutovská M.: Katastr nemovitostí ve spleti paragrafů, Praha, 2005 3. Trajer V.: Budovy a katastr nemovitostí, Praha, 1997

Zákonné právní předpisy 1. Zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem 2. Zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, Katastrální zákon 3. Zákon č.359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech 4. Zákon č.200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Podzákonné právní předpisy 1. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č.190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 26/2007 Sb., o zápisech vlastnických práv a jiných věcných práv 2. Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel

Elektronické prameny 1. http://www.cuzk.cz/ 2. http://www.sagit.cz/ 2. http://www.aspi.cz/

26 2

Příloha č. 1 Nahlížení do katastru nemovitostí

27 2

Příloha č. 2 Výpis z katastru nemovitostí

28 2

Příloha č. 3 Vodní dílo v geometrickém plánu

29 2

PŘÍLOHA č. 4 Typy a způsoby využití stavby Název zemědělská usedlost

Zkráceně zem. used.

bytový dům

byt. dům

rodinný dům

rod. dům

stavba pro rodinnou rod. rekr rekreaci

stavba pro shromaž. shromažďování většího počtu osob

stavba pro obchod

stavba zařízení

obchod

ubytovacího ubyt. zař.

Význam Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména usedlost budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod. Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [ § 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ]. Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ]. Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled 1, 2 a 4 rodinnou rekreaci odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [ § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. ]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata. Stavba s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění shromažďování nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná většího počtu plocha menší než 4 m 2 (konferenční sály, divadla, kina, osob koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.) [ § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb. , ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. ]. Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [ § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb. , ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. ]. Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby ubytovacího s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, 30 3

stavba pro výrobu a výroba skladování

zemědělská stavba

stavba administrativu

zem.stav.

pro adminis.

stavba občanského obč. vyb vybavení

stavba technického tech. vyb. vybavení

stavba pro dopravu garáž

doprava

zařízení kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.);stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. ]. Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, pro výrobu popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále a skladování pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb. , ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. ]. Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [ § 3 písm. f) vyhlášky č.137/1998 Sb. , ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. ]. Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, administrativu víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod. Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, občanského zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství vybavení a učiliště, vědu a výzkum apod. Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. technického sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod vybavení a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb. , ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. ]. Stavba pro zabezpečení dopravy pro dopravu. Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058). 31 3

jiná stavba

jiná st.

víceúčelová stavba

víceúčel.

skleník přehrada

hráz přehrazující hráz př. vodní tok nebo údolí

hráz k nemovitostí zaplavením, povodni

ochraně hráz pod. před při

hráz ohrazující umělou hráz ohr. vodní nádrž

jez

stavba k plavebním plav. úč. účelům v korytech nebo na březích vodních toků

stavba k využití vodní el. vodní energie (vodní elektrárna)

stavba odkaliště

odkališ.

Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, stavba administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.). Skleník, který je budovou podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona. Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb. , 6 o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb. ,vodní tok nebo o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru údolí nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb. nemovitostí o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru před zaplavením nemovitostí České republiky při povodni Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb. , umělou vodní o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nádrž nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb. o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb. ,k plaveb. účelům o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru v korytech nebo nemovitostí České republiky, na březích vod.toků Vodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb. ,vodní energie o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru (vodní elektrárna) nemovitostí České republiky. Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb. ,o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.

32 3

OSNOVA 1.

ÚVOD......................................................................................................... 3

2.

PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY.............................................................. 4

3.

POUŽITÉ ZÁKLADNÍ POJMY …...………………………………..... 5

4.

KATASTR NEMOVITOSTÍ ČR............................................................

8

4. 1. Pojem..................................................................................................

8

4. 2. Předmět evidence................................................................................ 8 4. 2. 1. Pozemky v podobě parcel...............................................................

9

4. 2. 2. Budovy............................................................................................ 11 4. 2. 3. Byty a nebytové prostory................................................................ 13 4. 2. 4. Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory...................... 14

5.

4. 2. 5. Stavby stanovené zvláštním předpisem..........................................

14

4.2.6. Označování bytů a nebytových prostor............................................

16

PRAKTICKÉ PŘÍKLADY...................................................................... 18 5. 1. K otázce, zda lze činit dodatek vkladové smlouvě, která nesplňuje stran identifikace nemovitostí požadavek určitosti z důvodu neuvedení 18 popisného čísla nemovitosti........................................................................ 5. 2. Právní následky, nejsou-li ve věcné smlouvě uvedena parcelní čísla převáděných pozemků................................................................................ 19 5. 3. Vyznačení čísla popisného stavby v průběhu vkladového řízení....... 5. 4. Identifikace budov ve věcných smlouvách z hlediska vyjádření, že jsou postaveny na pozemcích.....................................................................

20

20

5. 5. K otázce, zda lze činit dodatek vkladové smlouvě, která nesplňuje 21 stran identifikace nemovitostí požadavek určitosti z důvodu neuvedení popisného čísla nemovitosti ZÁVĚR…………………………………………………………………..

23

7. RESUMÉ........................................................................................................

24

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ................................

26

6.

33 3

Příloha č. 1. Nahlížení do katastru nemovitostí........................................................................

27

Příloha č. 2 Výpis z katastru nemovitostí................................................................................

28

Příloha č. 3 Vodní dílo v geometrickém plánu............................................................................. 29 Příloha č. 4 Typy a způsoby využití stavby….............................................................................

34 3

30-32