způsob jejich vypracování Diplomová práce

Postupy zdolávání požárů a způsob jejich vypracování Diplomová práce

Adam Thomitzek Ostrava 2003

Vysoka´ sˇkola bańˇska´ - Technicka´ univerzita Ostrava Fakulta bezpecˇnostnı´ho inzˇeny´rstvı´ Katedra pozˇa´rnı´ ochrany a ochrany obyvatelstva

Postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ a zpu˚sob jejich vypracovańı´

Student: Adam Thomitzek Vedoucı´ diplomove´ praće: Doc. Dr. Ing. Milosˇ Kvarcˇa´k Studijnı´ obor: Technika pozˇa´rnı´ ochrany a bezpecˇnosti pru˚myslu Termıń zadańı´ diplomove´ praće: 12. listopadu 2002 Termıń odevzdańı´ diplomove´ praće: 30. dubna 2003

Mı´stoprˇ´ısezˇneˇ prohlasˇuji, zˇe jsem celou diplomovou praći vypracoval samostatneˇ. V Koberˇicıćh 30. dubna 2003

Adam Thomitzek

Anotace: THOMITZEK, A. Postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ a zpu˚sob jejich vypracovańı´. Diplomova´ praće. Ostrava: VSˇB-TU Ostrava, 2003.

Klıćˇova´ slova: pozˇa´rnı´ taktika, postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚, sı´ly a prostrˇedky, modelovańı´ pozˇa´ru˚, hasiva Tato praće se zaby´va´ zpracovańı´m postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Popisuje legislativnı´ podklady pro zpracovańı´ a pouzˇitı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru. Mozˇnosti vyuzˇitı´ pozˇa´rnı´ taktiky v jednotlivyćh fa´zıćh pozˇa´ru a volbu vhodne´ho rezˇimu cˇinnosti. V praći jsou uvedeny za´kladnı´ principy modelovańı´ pozˇa´ru, metodiky pro stanovenı´ potrˇebnyćh sil a prostrˇedku˚. Autor zde take´ vyhodnocuje hasicı´ schopnost nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ıch hasiv. Nakonec je prˇedveden model vypracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru.

Abstract: THOMITZEK, A. Pre-fire Plans Procedure and Design Mode. Diploma Thesis. Ostrava: VSˇBTU Ostrava, 2003.

Keywords: fire-fighting tactics, pre-fire plans, fire brigade resources, fire modeling, fire-fighting agents The diploma thesis is orientated at the pre-fire plans. It describes legislation for elaborating and using procedures in pre-fire plans and possibilities how to use fire tactics and ideal operation mode in particular fire phases. Basic possibilities of fire modelling, methods of the determination of forces and means resources are introduced in the thesis. The author evaluates extinguishing efficiency of fire-fighting agents, too. In the end there is shown a model for working-out a procedure of pre-fire plans.

Podeˇkovańı´ Deˇkuji panu Doc. Dr. Ing. Milosˇi Kvarcˇa´kovi za vedenı´ diplomove´ praće, panu Ladislavu ´ strˇednı´ knihovny VSˇB Steinhauserovi za zjisˇteˇnı´ cennyćh u´daju˚, panı´ Mgr. Anneˇ Pavliskove´ z U za vyhledańı´ zahranicˇnıćh materia´lu˚ a vsˇem, kteryćh jsem se na neˇco zeptal a oni mi ochotneˇ odpoveˇdeˇli.

MONICE

Obsah ´ vod 1 U

4

2 Resˇersˇe litera´rnıćh zdroju˚

5

ˇR 3 Postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ v zahranicˇı´ a C

6

3.1

Rˇesˇenı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ v zahranicˇ´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.2

Dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

3.3

Vnitrˇnı´ havarijnı´ plań podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

3.4

Graficka´ a obsahova´ u´rovenˇ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ . . . . . . . . . . . . .

10

4 Pozˇa´rnı´ taktika

11

4.1

Cı´le pozˇa´rnı´ho za´sahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

4.2

Volba rezˇimu cˇinnosti na mı´steˇ za´sahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

4.3

Dostupne´ sı´ly a prostrˇedky jednotek pozˇa´rnı´ ochrany . . . . . . . . . . . . . .

15

5 Analy´za rizika a modelovańı´ pru˚beˇhu pozˇa´ru

18

5.1

Mozˇnosti modelovańı´ pru˚beˇhu pozˇa´ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18

5.2

Simulace pozˇa´ru na pocˇ´ıtacˇ´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

6 Postupy stanovenı´ sil a prostrˇedku˚ k hasˇenı´

25

6.1

Metodiky urcˇujıćı´ pru˚tok vody podle geometrickyćh rozmeˇru˚ pozˇa´ru

. . . . .

25

6.2

Metodiky zalozˇene´ na hodnocenı´ tepelne´ bilance pozˇa´ru . . . . . . . . . . . .

27

6.3

Srovnańı´ jednotlivyćh metodik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

7 Vyhodnocenı´ potrˇeby hasebnıćh la´tek

31

7.1

Hasˇenı´ vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

7.2

Voda s prˇ´ısadami a hasicı´ peˇny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

7.3

Hasicı´ pra´sˇky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

37

8 Model vypracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru

40

9 Za´veˇr

45

1

Seznam jednotek Jednotka

Rozmeˇr

Popis

A

m2

plocha pozˇa´ru

Ao

m2

plocha otvoru˚

AT

m2

plocha zdı´, stopu˚ a podlahy kromeˇ otvoru˚

a

-

soucˇinitel rychlosti odhorˇ´ıvańı´ z hlediska horˇlavin (CˇSN 73 0802)

Cl

-

soucˇinitel uńiku peˇny otvory

Cn

-

soucˇinitel u´bytku peˇny

D

m

pru˚meˇr kaluzˇe

h

m

nejvysˇsˇ´ı mı´sto uskladneˇnı´ horˇlavin

Ho

m

vy´sˇka otvoru˚ v obvodovyćh konstrukcıćh

hk

kW.m−1 .K −1 soucˇinitel prostupu tepla steˇnou

∆hc

MJ.kg−1

spalne´ teplo

kq

1 s.MW − 2

ru˚stova´ konstanta

kϑ

m−1

koeficient za´vislosti rychlosti odhorˇ´ıvańı´ na pru˚meˇru na´drzˇe kapaliny

m˙

kg.s−1

rychlost horˇenı´

m00

kg.m−2 .s−1

rychlost odhorˇ´ıvańı´

m00∞

kg.m−2 .s−1

rychlost odhorˇ´ıvańı´ kapaliny v na´drzˇi s neko-

p

kg.m−2

necˇny´m pru˚meˇrem pozˇa´rnı´ zatı´zˇenı´ (CˇSN 73 0802)

p0

kg.m−2

pru˚meˇrne´ pozˇa´rnı´ zatı´zˇenı´ (CˇSN 73 0804)

Qp Q˙

l.min−1

potrˇebny´ pru˚tok vody na hasˇenı´

MW

celkovy´ tepelny´ vy´kon pozˇa´ru

Qw

MJ.kg−1

teoreticka´ chladicı´ kapacita vody

Qhp

l.min−1

potrˇebny´ pru˚tok vody na hasˇenı´

qp

l.min−1

pru˚tok proudnice

Q proud

MW

chladicı´ vy´kon proudnice

R

m3 .min−1

celkovy´ potrˇebny´ pru˚tok peˇny

Rg

m3 .min−1

pru˚tok peˇny genera´torem

t1

s

doba iniciace pozˇa´ru

t2

s

doba rozvoje pozˇa´ru

vl

m.s−1

linea´rnı´ rychlost sˇ´ırˇenı´ pozˇa´ru

2

Jednotka

Rozmeˇr

Popis

V

m3

objem prostoru pozˇa´ru

α

kW.s−2

ru˚stova´ konstanta

ηa

-

efektivita hasˇenı´

χA

-

efektivita spalovańı´

τ

min

doba plneˇnı´ prostoru

3

1

´ vod U

Vypracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ je v mnoha zemıćh nedı´lnou soucˇa´stı´ vybavenı´ hasicˇskyćh sboru˚. Zpracovańı´ je jak po obsahove´, tak graficke´ strańce ru˚znorode´. Za´kladnı´ ućˇel je vsˇak vzˇdy stejny´. Poskytnout veliteli za´sahu dostatecˇne´ informace o objektu pro ućˇinny´ pozˇa´rnı´ za´sah nebo zaćhranu ohrozˇenyćh osob. V CˇR se zpracova´vajı´ postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ ve formeˇ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ a vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu. ´ cˇelem te´to praće je zhodnocenı´ dosavadnıćh zpu˚sobu˚ vypracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ U CˇR, porovnańı´ se zahranicˇ´ım a na´vrh modelu pro vypracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ pro konkre´tnı´ prˇ´ıklad. Praće je rozdeˇlena na neˇkolik cˇa´stı´. V prvnı´ cˇa´sti je uveden zpu˚sob zpracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ v CˇR a zahranicˇ´ı. Da´le je rozebı´rańa pozˇa´rnı´ taktika uplatnˇovana´ na mı´steˇ pozˇa´rnı´ho za´sahu. Mozˇnosti vyuzˇitı´ pozˇa´rnı´ obrany, u´toku, a stavy kdy je vhodne´ nechat objekt vyhorˇet. V dalsˇ´ı cˇa´sti jsou uvedeny sı´ly a prostrˇedky jednotek pozˇa´rnı´ ochrany dostupne´ v za´vislosti na cˇase. Na´sledneˇ jsou uvedeny zpu˚soby modelovańı´ pozˇa´ru˚, za´kladnı´ vztahy a metody. Soucˇa´stı´ je pojednańı´ o modelovanı´ pozˇa´ru˚ pomocı´ pocˇ´ıtacˇove´ simulace, ktera´ prodeˇla´va´ v soucˇasne´ dobeˇ intenzivnı´ rozvoj. Du˚lezˇitou cˇa´stı´ praće je shroma´zˇdeˇnı´ rozsˇ´ırˇenyćh metodik pro stanovenı´ potrˇebne´ho pru˚toku vody ke zdolańı´ pozˇa´ru. Da´le je uvedeno hodnocenı´ schopnosti technickyćh prostrˇedku˚ a hasiv pohltit tepelny´ vy´kon pozˇa´ru. Na za´veˇr je navrzˇen prˇ´ıklad zpracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru pro konkre´tnı´ objekt, s vyuzˇitı´m pocˇ´ıtacˇove´ simulace pozˇa´ru programem Fire Dynamics Simulator 3.1.

4

2

Resˇersˇe litera´rnıćh zdroju˚

¨ RDQVIST, S. An Engineering Approach to Fire-Fighting Tactics. Vy´zkumna´ zpra´va cˇ. 1014. SA Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1996. 79 s. Sˇve´dsky´ student Stefan Sa¨rdqvist se ve sve´ praći zaby´va´ metodikou analy´zy zdola´vańı´ pozˇa´ru pro skladisˇteˇ zemeˇdeˇlskyćh postrˇiku˚ na ba´zi pesticidu˚ a herbicidu˚. Praće je soucˇa´stı´ skandina´vske´ho projektu TOXFIRE, ktery´ hodnotı´ nebezpecˇ´ı skladisˇt’ prˇ´ıpravku˚ na ochranu rostlin. V praći je pouzˇito vy´sledku˚ vy´zkumu˚ veˇnovanyćh horˇenı´ pesticidu˚, hasˇenı´ vodnı´ mlhou a hasˇenı´ velkyćh pozˇa´ru˚. Rozvoj pozˇa´ru je kalkulovań pomocı´ pocˇ´ıtacˇove´ simulace modelem HAZARD I a pomocı´ empirickyćh vztahu˚. Vy´sledkem analy´zy je na´vod pro pozˇa´rnı´ jednotky, ktery´ uva´dı´ jakou pozˇa´rnı´ taktiku je vhodne´ zvolit v ru˚znyćh stadiıćh rozvoje pozˇa´ru v objektu.

HANUSˇKA, Z. Metodicky´ na´vod k vypracovańı´ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Praha: MV ˇ editelstvı´ Hasicˇske´ho zaćhranne´ho sboru CˇR, 1996. 78 s. R Publikace je metodicky´m na´vodem pro vypracovańı´ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Obsahuje postup provedenı´ operativneˇ takticke´ studie, ve ktere´ se stanovı´, zda je dostupne´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ dostacˇujıćı´ na zdolańı´ pozˇa´ru, zpu˚sob vypracovańı´ operativnıćh plańu˚ a operativnıćh karet. Da´le je zde pojednańo o graficke´ u´praveˇ a vzhledu dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Obsahuje mnozˇstvı´ tabulek s ru˚zny´mi takticko technicky´mi u´daji potrˇebny´mi k zpracovańı´ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Soucˇa´stı´ je vzorovy´ prˇ´ıklad zpracovańı´ operativnı´ho plańu a operativnı´ karty.

5

3

ˇR Postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ v zahranicˇı´ a C

Postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ jsou urcˇeny pro sezna´menı´ velitele za´sahu s objektem, ve ktere´m je veden pozˇa´rnı´ za´sah. Skla´dajı´ se zpravidla z textove´ a graficke´ cˇa´sti. Obsah je za´visly´ na pozˇadavcıćh legislativy a hasicˇskyćh sboru˚, pro ktere´ jsou urcˇeny.

3.1

ˇ esˇenı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ v zahranicˇı´ R

V USA se jako postup zdola´vańı´ pozˇa´ru pouzˇ´ıva´ pre-fire plan. Tento mu˚zˇe mı´t rozmanitou podobu. Pre-fire plany zpracova´vajı´ veˇtsˇinou sami hasicˇi prˇi prova´deˇnı´ tzv. pozˇa´rnıćh inspekcı´. Ma´ cˇasto formu jednoduche´ho formula´rˇe forma´tu prˇiblizˇneˇ A4 (USletter), ve ktere´m jsou vypsańy za´kladnı´ informace o objektu. Neˇkdy by´va´ take´ soucˇa´stı´ plańek budovy, fotka apod. Prˇedpisy upravujıćı´ vzhled, obsah nebo nutnost zpracovańı´ pre-fire planu nejsou vyda´vańy na u´rovni sta´tu, ale pouze neˇktera´ meˇsta je vyda´vajı´ s mı´stnı´ pu˚sobnostı´. Pro mrakodrapy, velke´ vy´robnı´ komplexy a jine´ slozˇite´ objekty zpracova´vajı´ pre-fire plany specialiste´ na zˇa´dost pozˇa´rnı´ho rady (Fire marshall) meˇsta nebo sta´tu. Pre-fire plan obsahuje tyto za´kladnı´ informace: adresu, majitele, geometricke´ rozmeˇry, stavebnı´ konstrukce, rozdeˇlenı´ do pozˇa´rnıćh u´seku˚, vybavenı´ objektu SHZ, hydranty a pozˇa´rnı´mi vodovody, umı´steˇnı´ pozˇa´rnıćh hydrantu˚, odhad potrˇebne´ho mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚, a navrhovanou strategii. Odhad mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ se prova´dı´ obvykle metodikou ISU (viz. 6.1). Vzor listu pre-fire planu pouzˇ´ıvane´ho v USA obsahuje prˇ´ıloha 1. Poslednı´ dobou se zacˇ´ına´ v USA a Velke´ Britańii pouzˇ´ıvat tzv. Emergency pre-plan, urcˇeny´ pro vsˇechny zaćhranne´ slozˇky. Tento je vyuzˇitelny´ take´ prˇi ru˚znyćh spolecˇnyćh za´sazıćh. Prˇ´ıklad je v prˇ´ıloze 3. Ve Sˇve´dsku zpracova´va´ majitel objektu ve spolupraći s hasicˇsky´m sborem dokumentaci obsahujıćı´ za´kladnı´ informace o stavbeˇ. Pozˇadavky na sı´ly a prostrˇedky nejsou soucˇa´stı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Graficka´ cˇa´st je tvorˇena pu˚dorysem objektu v meˇrˇ´ıtku 1:350, ktery´ obsahuje du˚lezˇite´ informace pro hasicˇe [20]. Prˇ´ıklad postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru pouzˇ´ıvane´ho ve Sˇve´dsku je v prˇ´ıloze 2. Dnes je take´ modernı´ vypracova´vat Pre-fire plany jako soucˇa´st programu˚ pouzˇ´ıvanyćh prˇi rˇ´ızenı´ za´sahu˚. By´vajı´ ulozˇeny prˇ´ımo na pevne´m disku prˇenosne´ho pocˇ´ıtacˇe, nebo v databa´zi, do ktere´ se prˇistupuje pomocı´ datove´ho prˇenostu na ba´zi GSM nebo priva´tnıćh radiovyćh sı´tı´. Jednı´m z rˇesˇenı´ je take´ vypracovańı´ Pre-fire planu ve forma´tu *.html, ulozˇenı´ a zobrazovańı´ na kapesnıćh pocˇ´ıtacˇ´ıch.

6

3.2

Dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚

V CˇR je dańa povinnost zpracovat dokumentaci zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ pro objekty se ztı´zˇeny´mi podmıńkami pro za´sah [28], nebo u objektu˚ s vysoky´m pozˇa´rnı´m nebezpecˇ´ım [32]. Dokumentaci zpracova´va´ odborneˇ zpu˚sobila´ osoba, nebo technik pozˇa´rnı´ ochrany ve spolupraći s orgańem sta´tnı´ho pozˇa´rnı´ho dozoru [28]. Dokumentaci zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ tvorˇ´ı operativnı´ plań zdola´vańı´ pozˇa´r a operativnı´ karta zdola´vańı´ pozˇa´ru [28]. Operativnı´ plań je tvorˇen a) za´kladnı´m textem, ktery´ obsahuje operativneˇ taktickou studii, stanovenı´ nejslozˇiteˇjsˇ´ı varianty pozˇa´ru a vy´pocˇty pro stanovenı´ sil a prostrˇedku˚ jednotek pozˇa´rnı´ ochrany, poprˇ´ıpadeˇ pozˇadavky na specia´lnı´ hasebnı´ la´tky a postupy, b) vyjı´matelnou prˇ´ılohou urcˇenou pro jednotky pozˇa´rnı´ ochrany prˇi zdola´vańı´ pozˇa´ru, ktera´ obsahuje 1. textovou cˇa´st s operativneˇ takticky´mi u´daji o objektu, naprˇ za´kladnı´ charakteristiky pozˇa´rnı´ bezpecˇnosti staveb a technologiı´, technickyćh zarˇ´ızenı´ vcˇetneˇ pozˇa´rneˇ bezpecˇnostnıćh zarˇ´ızenı´, prˇ´ıstupovyćh komunikacı´, uńikovyćh a za´sahovyćh cest, urcˇenı´ zdroju˚ vody pro hasˇenı´ pozˇa´ru˚, poprˇ´ıpadeˇ specia´lnıćh hasebnıćh la´tek a doporucˇenı´ pro postup jednotek pozˇa´rnı´ ochrany, 2. grafickou cˇa´st s plańem objektu, vcˇetneˇ umı´steˇnı´ okolnıćh objektu˚, zdroju˚ vody pro hasˇenı´ pozˇa´ru˚, prˇ´ıjezdovyćh komunikacı´ a na´stupnıćh ploch pro pozˇa´rnı´ techniku. Operativnı´ karta je zjednodusˇenou formou operativnı´ho plańu a zpracova´va´ se zpravidla v prˇ´ıpadech, kdy se slozˇite´ podmıńky pro za´sah vyskytujı´ v jednom stavebnı´m objektu. Operativnı´ kartu tvorˇ´ı a) textova´ cˇa´st, ktera´ obsahuje za´kladnı´ charakteristiky pozˇa´rnı´ bezpecˇnosti stavby a technologiı´, konstrukcˇnı´ zvla´sˇtnosti objektu, popis uńikovyćh cest, umı´steˇnı´ zarˇ´ızenı´ pro za´sobovańı´ pozˇa´rnı´ vodou, umı´steˇnı´ a zpu˚sob ovla´dańı´ dalsˇ´ıch PBZ, mı´st uza´veˇru˚ vody, plynu, zpu˚sob vypnutı´ el. proudu, poprˇ´ıpadeˇ take´ stanovenı´ pozˇadavku˚ na specia´lnı´ hasebnı´ la´tky a postupy, b) graficka´ cˇa´st, ktera´ obsahuje plań objektu a podle potrˇeby take´ umı´steˇnı´ okolnıćh objektu˚, zdroje vody pro hasˇenı´ pozˇa´ru˚, prˇ´ıjezdove´ komunikace a na´stupnı´ plochy pro pozˇa´rnı´ techniku.

7

Ze srovnańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ zpracova´vanyćh v zahranicˇ´ı a v CˇR plyne, zˇe ra´mcovy´ obsah je svy´m zpu˚sobem podobny´. Nejveˇtsˇ´ı odlisˇnost je ve stanovenı´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚, ktere´ je v CˇR prova´deˇno pomeˇrneˇ podrobny´m zpu˚sobem. Tento postup je ale nutny´, kdyzˇ akceptujeme fakt, zˇe v CˇR zpracovavana´ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ neslouzˇ´ı vy´hradneˇ pro potrˇeby represivnı´ cˇinnosti hasicˇskyćh sboru˚.

Legislativnı´ na´vaznosti na dokumentaci zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ Dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ neslouzˇ´ı jen jako informacˇnı´ zdroj pro velitele za´sahu, ale i jako podklad pro plneˇnı´ legislativnıćh pozˇadavku˚ na pra´vnicke´ a podnikajıćı´ fyz. osoby a HZS CˇR. Dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ slouzˇ´ı jako podklad k: • urcˇenı´, zda pra´vnicka´ a podnikajıćı´ fyzicka´ osoba bude zrˇizovat jednotku hasicˇske´ho zaćhranne´ho sboru podniku, nebo jednotku sboru dobrovolnyćh hasicˇu˚ podniku [32] • stanovenı´ pocˇtu zameˇstnancu˚ a vybavenı´ HZS podniku, pocˇtu cˇlenu˚ a vybavenı´ SDH podniku[32] • urcˇenı´, zda je pra´vnicka´ nebo podnikajıćı´ fyzicka´ osoba povinna zrˇ´ıdit pozˇa´rnı´ hlı´dku [32] • zvy´sˇenı´ za´kladnı´ho pocˇtu prˇ´ıslusˇnı´ku˚ v jedne´ smeˇneˇ na stanici HZS kraje [29] • urcˇenı´ nutnosti vybavenı´ stanic HZS kraje specia´lnı´ technikou (naprˇ. KHA, PHA atd.) [29] • urcˇenı´ nutnosti vybavenı´ jednotek SDH obcı´ specia´lnı´ technikou (naprˇ. AZ, prˇetlakovy´ ventila´tor atd.) [29]

3.3 Vnitrˇnı´ havarijnı´ plań podniku Provozovatel, ktery´ zpracova´va´ bezpecˇnostnı´ zpra´vu, podle § 8 a 9, za´kona [34] je povinen zpracovat vnitrˇnı´ havarijnı´ plań. Vnitrˇnı´ havarijnı´ plań se podle [30] skla´da´ z cˇa´sti informativnı´ a operativnı´. Operativnı´ cˇa´st vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu tvorˇ´ı: a) sceńa´rˇe hava´riı´ b) opatrˇenı´ vedoucı´ k zastavenı´ rozvoje hava´rie c) sı´ly a prostrˇedky pouzˇitelne´ k rˇesˇenı´ hava´rie d) vyrozumeˇnı´ o hava´rii a prˇedańı´ informacı´

8

e) rˇ´ızenı´ za´sahu f) spojenı´ g) monitoring h) havarijnı´ informacˇnı´ syste´m i) zpu˚sob asanace dane´ho typu hava´rie Da´le jsou soucˇa´stı´ vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu ostatnı´ plańy pro rˇesˇenı´ mimorˇa´dnyćh uda´lostı´, naprˇ. dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Z vy´sˇe uvedene´ho je zrˇejme´, zˇe vnitrˇnı´ havarijnı´ plań, zpracovany´ podle vyhla´sˇky [30], je pomeˇrneˇ rozsa´hly´ prˇi vlastnı´m za´sahu jen obtı´zˇneˇ vyuzˇitelny´. Z hlediska pruzˇne´ho a efektivnı´ho rˇesˇenı´ uda´losti se jevı´ vhodne´ zpracovat vnitrˇnı´ havarijnı´ plań ve formeˇ operativnıćh karet, ktere´ obsahujı´ pouze u´daje potrˇebne´ pro slozˇku IZS nebo organizacˇnı´ u´tvar podniku, ktery´ bude kartu pouzˇ´ıvat prˇi hava´rii. Zpracovańı´ vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu pro vsˇechny sceńa´rˇe hava´riı´ je obtı´zˇne´. Rozpracovańı´ sceńa´rˇu˚ do velkyćh podrobnostı´ (cˇasove´ u´daje apod.) je zbytecˇne´. Pro hava´rie, ktere´ prˇedpokla´da´me na za´kladeˇ analy´zy rizika jsou obvykle realizovańa preventivnı´ opatrˇenı´ jizˇ ve fa´zi projektu technologie. Prˇi dodrzˇenı´ projektovyćh parametru˚ by na technologicke´m zarˇ´ızenı´ nemeˇlo dojı´t k hava´rii, kterou lze analy´zou rizika odhalit. Cˇasto docha´zı´ na technologiıćh k hava´riı´m, ktere´ analy´za rizika neodhalila. V praxi se take´ sta´va´, zˇe k hava´rii na zarˇ´ızenı´ dojde i prˇi dodrzˇenı´ vsˇech projektovyćh bezpecˇnostnıćh opatrˇenı´. Vhodny´m ˇresˇenı´m tohoto proble´mu je zpracovańı´ vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu pro neˇkolik za´kladnıćh hava´riı´: a) pozˇa´r b) vy´buch c) uńik toxicke´ho, nebo vy´busˇne´ho plynu do ovzdusˇ´ı d) uńik nebezpecˇne´ la´tky do odpadnıćh, nebo spodnıćh vod e) povodnˇovy´ plań Tı´mto zpu˚sobem majı´ take´ neˇktere´ pru˚myslove´ podniky vnitrˇnı´ havarijnı´ plań zpracovań. Legislativa [30] neupravuje vzhled a graficke´ zpracovańı´ vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu. Prˇi zpracovańı´ lze vyuzˇ´ıt metodiky [12].

9

3.4

Graficka´ a obsahova´ u´rovenˇ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚

Na za´kladeˇ srovnańı´ jizˇ vypracovanyćh postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ s postupy pouzˇ´ıvany´mi v zahranicˇ´ı lze uve´st neˇktere´ poznatky: • Prˇi zpracovańı´ pocˇ´ıtat s tı´m, zˇe postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ nemusı´ slouzˇit vy´lucˇneˇ jako informacˇnı´ zdroj pro prˇ´ıpad pozˇa´ru˚, ale i prˇi jinyćh mimorˇa´dnyćh uda´lostech. • Pro veˇtsˇinu objektu˚ je nejvhodneˇjsˇ´ı vypracovańı´ operativnı´ karty. Karta musı´ by´t prˇehledna´ a jednoducha´. Pokud je zpracova´vań operativnı´ plań, musı´ by´t maxima´lneˇ strucˇny´ a prˇehledny´, orientace v neˇm musı´ by´t jednoducha´. • Je vhodne´, aby si kazˇdy´ sbor vytvorˇil jednotnou sˇablonu a pozˇadavky na obsah postupu, ke ktery´m by meˇl zpracovatel prˇihle´dnou. Du˚lezˇita´ je spolupraće zpracovatele s veliteli jednotky PO, ktera´ bude postupy pouzˇ´ıvat. • V graficke´ cˇa´sti postupu je nutne´ vzˇdy uva´deˇt legendu pouzˇityćh znacˇek a nepouzˇ´ıvat zkratky, kromeˇ vsˇeobecneˇ zna´myćh a nezameˇnitelnyćh. Prˇi oznacˇovańı´ chemickyćh la´tek neuva´deˇt chemicky´ vzorec, ale na´zev (kromeˇ slozˇityćh na´zvu˚), nejvhodneˇjsˇ´ı je pouzˇ´ıvat neˇktery´ z identifikacˇnıćh ko´du˚, naprˇ. UN v kombinaci informacˇnı´m ko´dem naprˇ. HAZCHEM. Du˚lezˇite´ je uve´st prˇiblizˇne´ mnozˇstvı´ nebezpecˇne´ la´tky. • Nenı´ vhodne´, aby byly v operativnı´ karteˇ zminˇovańy u´daje vsˇeobecneˇ zna´me´, ale odlisˇne´ a neobvykle´. • Prˇi zpracovańı´ postupu˚ je nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı logicky uvazˇovat a drzˇet se tzv. prˇi zemi. Prˇi bezmysˇlenkove´m kopı´rovańı´ stanovene´ metodiky lze dospeˇt k nesmyslny´m pozˇadavku˚m.

10

4

Pozˇa´rnı´ taktika

Mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ potrˇebnyćh ke zdola´vańı´ pozˇa´ru je za´visle´ na zvolene´ pozˇa´rnı´ taktice. Velitel za´sahu rozhoduje o zpu˚sobu nasazenı´ sil a prostrˇedku˚. Pro rozhodovańı´ musı´ mı´t dostatek informacı´ o mozˇnosti zdolat pozˇa´r v dane´m objektu.

4.1

Cı´le pozˇa´rnı´ho za´sahu

Nasta´vajı´ situace, kdy je jako „efektivnı´ “ vyhodnocen x-hodinovy´ za´sah, prˇi ktere´m byly soustrˇedeˇny desı´tky pozˇa´rnıćh jednotek a na pozˇa´rˇisˇti zbyly doutnajıćı´ trosky nehorˇlavyćh stavebnıćh konstrukcı´ a hromada popela. Tato situace je ovsˇem vynucena obecny´mi zvyklostmi a tlakem verˇejnosti. Je mnoho subjektivnıćh du˚vodu˚ pro zaha´jenı´ za´sahu, naprˇ´ıklad verˇejne´ mıńeˇnı´, zˇe kazˇdy´ pozˇa´r musı´ by´t hasˇen. Tato situace vyzˇaduje velkou sebedu˚veˇru velitele za´sahu, aby prˇed me´dii obha´jil, procˇ nechal stavbu shorˇet. [20] strana 13. Mnoho hasicˇu˚ zasta´va´ na´zor, zˇe neˇktere´ objekty by bylo vhodneˇjsˇ´ı v urcˇite´ fa´zi pozˇa´ru nechat shorˇet, ale obvykle ho vu˚bec verˇejneˇ nevyslovı´. Pokud by se velitel za´sahu rozhodl nehasit horˇ´ıcı´ objekt a veˇnoval se pouze obraneˇ okolı´, mohl by naprˇ´ıklad vlastnı´k objektu iniciovat soudnı´ proces pro na´hradu sˇkody. Pokud by k tomuto procesu dosˇlo, muselo by se postupovat podle platne´ pra´vnı´ u´pravy te´to problematiky. Cı´le pozˇa´rnı´ho za´sahu jsou definovańy takto: Cı´lem cˇinnosti jednotek prˇi zdola´vańı´ pozˇa´ru je a) lokalizace pozˇa´ru v prˇ´ıpadech, kdy bylo za´sahem zamezeno dalsˇ´ımu sˇ´ırˇenı´ pozˇa´ru a sı´ly a prostrˇedky zasahujıćıćh jednotek jsou pro likvidaci pozˇa´ru dostatecˇne´, a pote´ b) likvidace pozˇa´ru azˇ do ukoncˇenı´ nezˇa´doucı´ho horˇenı´. [29] § 15 odst. 1. Z toho je zrˇejme´, zˇe lokalizace a likvidace pozˇa´ru nemu˚zˇe by´t dosazˇeno, dokud na mı´steˇ za´sahu nenı´ soustrˇedeˇno dostatecˇne´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚. Jestlizˇe bychom uvazˇovali azˇ do extre´mu˚, tak lze vydedukovat na´sledujıćı´ na´zor. Pokud na mı´steˇ pozˇa´ru nenı´ soustrˇedeˇno dostatecˇne´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚, nelze pozˇa´r lokalizovat ani likvidovat. Obvykly´m zpu˚sobem zdola´vańı´ velke´ho pozˇa´ru je soustrˇed’ovat sı´ly a prostrˇedky tak dlouho, dokud nevyhorˇ´ı veˇtsˇina horˇlavin, pote´ jizˇ dojde ke snı´zˇenı´ intenzity horˇenı´ a sı´ly a prostrˇedky stacˇ´ı k uhasˇenı´ dohorˇ´ıvajıćı´ho ohneˇ.

11

Platna´ pra´vnı´ u´prava vymezuje situaci, kdy je vhodneˇjsˇ´ı nechat objekt vyhorˇet na´sledujıćı´m zpu˚sobem. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe by na´klady na zdolańı´ pozˇa´ru osamoceneˇ stojıćı´ho objektu, jako je naprˇ´ıklad stoh nebo sklad pıće, mohly by´t s ohledem na hodnotu takove´ho objektu povazˇovańy za na´klady vynalozˇene´ nehospoda´rneˇ a pru˚zkumem bylo potvrzeno, zˇe nejsou ohrozˇeny zˇivoty osob nebo zvı´rˇat anebo zˇivotnı´ prostrˇedı´, je velitel za´sahu povinen zva´zˇit ućˇelnost za´sahu a prˇ´ıpadneˇ jej ukoncˇit, anizˇ by bylo dosazˇeno cı´le cˇinnosti jednotek prˇi zdola´vańı´ pozˇa´ru. [29] § 15 odst. 3. Nicmeńeˇ i prˇi hasˇenı´ cenneˇjsˇ´ıch objektu˚, nezˇ je stoh sla´my, mohou na´klady na zdolańı´ pozˇa´ru prˇevy´sˇit uchrańeˇne´ hodnoty. Zohlednit je nutne´ naprˇ´ıklad na´klady na sanaci mı´sta pozˇa´ru a zachycenı´ kontaminovane´ pozˇa´rnı´ vody v prˇ´ıpadeˇ pozˇa´ru chemickyćh la´tek. Touto problematikou se musı´ prˇedem zpracova´vane´ postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ zaby´vat, protozˇe, jak plyne ze za´kona [32] a vyhla´sˇky [29], musı´ jednotky prˇi za´sahu pozˇ´ıvat dokumentaci zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ a havarijnı´ plańy. Cı´lem cˇinnosti integrovane´ho zaćhranne´ho syste´mu (da´le IZS), jehozˇ jsou jednotky pozˇa´rnı´ ochrany soucˇa´stı´, je odvraćenı´ nebo omezenı´ bezprostrˇednı´ho pu˚sobenı´ rizik vzniklyćh mimorˇa´dnou uda´lostı´, zejmeńa ve vztahu k ohrozˇenı´ zˇivota, zdravı´, majetku nebo zˇivotnı´ho prostrˇedı´ [33]. Za´kladnı´ legislativnı´ podklady pro represivnı´ pozˇa´rnı´ ochranu [32], [29] se prˇ´ımo vlivem pozˇa´rnı´ho za´sahu na zˇivotnı´ prostrˇedı´ nezaby´vajı´.

Vliv pozˇa´rnı´ho za´sahu na zˇivotnı´ prostrˇedı´ Vliv pozˇa´ru na zˇivotnı´ prostrˇedı´ je takrˇka vzˇdy negativnı´. Ohrozˇenı´ zˇivotnı´ho prostrˇedı´ vlivem pozˇa´ru se mu˚zˇe zhorsˇit take´ prˇi nevhodne´m pozˇa´rnı´m za´sahu. Naprˇ´ıklad u objektu˚, ve kteryćh se skladujı´ nebezpecˇne´ chemicke´ la´tky. Pozˇa´rnı´ voda mu˚zˇe tyto la´tky vyplavit a zpu˚sobit jejich proniknutı´ do pu˚dy, spodnıćh vod a vodnıćh toku˚. V tomto prˇ´ıpadeˇ je nanejvy´sˇ nutne´ stanovit prioritnı´ cı´le pozˇa´rnı´ho za´sahu jizˇ v dokumentaci zdola´vańı´ pozˇa´ru˚, ktera´ je take´ soucˇa´stı´ havarijnıćh plańu˚ urcˇenyćh pro tyto objekty [34]. Vyhorˇenı´m se obvykle snı´zˇ´ı nebezpecˇnost la´tky pro zˇivotnı´ prostrˇedı´, i kdyzˇ dokonale´ spalovańı´ nelze za podmıńek pozˇa´ru prˇedpokla´dat. Mu˚zˇe se ovsˇem take´ sta´t, zˇe nedokonaly´m spalovańı´m budou teprve nebezpecˇne´ la´tky vznikat. Urcˇit rea´lny´ dopad pozˇa´rnı´ho za´sahu na zˇivotnı´ prostrˇedı´ je velmi slozˇite´. Ve Velke´ Britańii byly zpracovańy studie [10], ktere´ srovna´valy na´klady na odstraneˇnı´ ekologicke´ za´teˇzˇe vznikle´ prˇi uńiku kontaminovane´ pozˇa´rnı´ vody a na´klady vznikle´ uvolneˇnı´m toxickyćh la´tek do ovzdusˇ´ı. Vy´sledkem byly obecne´ aplikovatelne´ podmıńky uvedene´ v tabulce 1., ktere´ specifikujı´, kdy je vhodneˇjsˇ´ı pozˇa´r hasit a kdy nechat la´tky vyhorˇet.

12

Hasˇenı´ pozˇa´ru je nutne´ pokud:

Vyhorˇenı´ je vhodneˇjsˇ´ı pokud:

jsou pozˇa´rem ohrozˇeny zˇivoty

pozˇa´r neohrozˇuje zˇivoty

jsou prˇedpoklady pro rychle´ uhasˇenı´ bez

je mala´ pravdeˇpodobnost uhasˇenı´ pozˇa´ru

dopadu na zˇiv. prostrˇedı´ existuje riziko vy´znamne´ho rozsˇ´ırˇenı´ po-

hasˇenı´ pozˇa´ru by bylo za´vazˇny´m rizikem

zˇa´ru

pro zasahujıćı´ hasicˇe

jsou ohrozˇeny du˚lezˇite´ budovy

jizˇ nelze zachrańit majetek

je mozˇne´ zachrańit majetek a sˇkody na

poveˇtrnostı´ podmıńky jsou prˇ´ıznive´ (zplo-

zˇivotnı´m prostrˇedı´ nejsou proti hodnoteˇ

diny horˇenı´ se nebudou sˇ´ırˇit do obydlene´

majetku du˚lezˇite´

oblasti) odtok pozˇa´rnı´ vody mu˚zˇe ohrozit zdroje pitne´ vody

Tabulka 1: Podmıńky pouzˇitı´ taktiky kontrolovane´ho vyhorˇenı´ [10]

Ota´zkou pouze zu˚sta´va´, jestli ma´ v CˇR zˇivotnı´ prostrˇedı´ stejnou hodnotu jako ve Velke´ Britańii. Pokud se nebezpecˇna´ la´tka uvolnı´ do ovzdusˇ´ı, zpu˚sobı´ zpravidla mensˇ´ı sˇkody, nezˇ kdyzˇ kontaminuje pu˚du a spodnı´ vody.

4.2

Volba rezˇimu cˇinnosti na mı´steˇ za´sahu

Veˇtsˇina autoru˚ literatury zaby´vajıćı´ se pozˇa´rnı´ taktikou obvykle deˇlı´ rezˇim za´sahove´ cˇinnosti na pozˇa´rnı´ u´tok a pozˇa´rnı´ obranu. Podle [16] je pozˇa´rnı´ u´tok organizovane´ nasazenı´ sil a prostrˇedku˚ v urcˇite´m smeˇru na mı´steˇ za´sahu. Pozˇa´rnı´ u´tok musı´ zajistit zaćhranu osob, zvı´rˇat, majetku, lokalizaci a likvidaci pozˇa´ru, vcˇetneˇ ochrany okolı´. Pozˇa´rnı´ obrana se prova´dı´, pokud je mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ nedostatecˇne´ pro provedenı´ pozˇa´rnı´ho u´toku. Hlavnı´m cı´lem pozˇa´rnı´ obrany je zaćhrana osob, zvı´rˇat, majetku, ochrana okolı´ a lokalizace pozˇa´ru. Volba rezˇimu cˇinnosti a vlastnı´ pozˇa´rnı´ taktiky je za´visla´ na dostupnyćh silaćh a prostrˇedcıćh a taktickyćh parametrech teˇchto prostrˇedku˚. Soustrˇedeˇnı´ sil a prostrˇedku˚ je za´visle´ na cˇase a takte´zˇ rozvoj pozˇa´ru je za´visly´ na cˇase. Sta´vajıćı´ model stanovenı´ sil a prostrˇedku˚ definuje nejslozˇiteˇjsˇ´ı variantu pozˇa´ru [12] a na tuto variantu jsou vypocˇteny sı´ly a prostrˇedky. V literaturˇe [20] je vztah mezi aktua´lneˇ dostupny´mi silami a prostrˇedky pro zdola´vańı´ pozˇa´ru definovań grafem uvedeny´m na obra´zku 1. Vodorovna´ osa grafu prˇedstavuje rezˇim cˇinnosti, ktery´m mu˚zˇe by´t obrana nebo u´tok. Na svisle´ ose jsou zachyceny aktua´lneˇ dostupne´ sı´ly a

13

Obra´zek 1: Za´vislost rezˇimu cˇinnosti na dostupnyćh silaćh a prostrˇedcıćh

prostrˇedky. Pokud mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ teˇsneˇ prˇekona´ potrˇebu, jedna´ se o kriticke´ mnozˇstvı´. V tomto prˇ´ıpadeˇ nenı´ jiste´, zda je vhodneˇjsˇ´ı obrana nebo u´tok a rezˇim je okrajovy´. Pokud je za´sah zaha´jen nad chybovou hranicı´, sı´ly a prostrˇedky budou ućˇelneˇ vyuzˇity a operaci lze povazˇovat za u´speˇsˇnou. Za´sah provedeny´ v situaci pod chybovou hranicı´ nebude u´speˇsˇny´. Prˇi zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ mohou nastat cˇtyrˇi situace, ktere´ jsou uvedeny v tabulce 2. Na´roky na volbu spra´vne´ pozˇa´rnı´ taktiky jsou nejvysˇsˇ´ı v situacıćh 2. a 4., v situaci 1. se lze snadno rozhodnout pro agresivnı´ pozˇa´rnı´ u´tok a prˇi situaci 3. je jedinou rozumnou mozˇnostı´ pozˇa´rnı´ obrana. Vynesenı´ teˇchto situacı´ do grafu za´vislosti rezˇimu cˇinnosti na dostupnyćh silaćh a prostrˇedcıćh je na obra´zku 2. 1. situace

Ohranicˇeny´ pozˇa´r, sı´ly a prostrˇedky jsou dostatecˇne´ Prˇ´ıklad: pozˇa´r osobnı´ho automobilu, pozˇa´r bytu

2. situace

Ohranicˇeny´ pozˇa´r, kriticke´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ Prˇ´ıklad: rozsˇirˇujıćı´ se pozˇa´r bytu

3. situace

Ohranicˇeny´ pozˇa´r, nedostatek sil a prostrˇedku˚ Prˇ´ıklad: pozˇa´r skladisˇteˇ, stodoly

4. situace

Neohranicˇeny´ pozˇa´r, nedostatek sil a prostrˇedku˚ Prˇ´ıklad: pozˇa´rnı´ bourˇe, rozsa´hly´ lesnı´ pozˇa´r, vy´buch plynu v chemicke´ tova´rneˇ prˇecha´zejıćı´ v domino efekt

Tabulka 2: Situace, ktere´ mohou nastat prˇi zdola´vańı´ pozˇa´ru [20]

Potrˇebne´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ je za´visle´ na zpu˚sobu hasˇenı´ a potrˇebne´m mnozˇstvı´ hasiv

14

pro hasˇenı´ pozˇa´ru. Metodiky pouzˇ´ıvane´ k urcˇenı´ potrˇebne´ho pru˚toku vody se lisˇ´ı v ru˚znyćh sta´tech, neˇktere´ jsou uvedeny v kapitole 6. Vy´pocˇty k urcˇenı´ pocˇtu hasicˇu˚ a pozˇa´rnı´ techniky jsou za´visle´ na pozˇa´rnı´ taktice a technickyćh prostrˇedcıćh pouzˇityćh k za´sahu.

Obra´zek 2: Prˇ´ıklady umı´steˇnı´ za´kladnıćh situacı´ v grafu

4.3

Dostupne´ sı´ly a prostrˇedky jednotek pozˇa´rnı´ ochrany

Dojezd jednotek pozˇa´rnı´ ochrany na mı´sto za´sahu probı´ha´ v souladu s plosˇny´m pokrytı´m jednotek na u´zemı´ CˇR. Diagram na obra´zku 3. zobrazuje obvyklou cˇasovou posloupnost soustrˇedeˇnı´ jednotek prˇi zdola´vańı´ pozˇa´ru. Odlisˇny´ postup prˇi soustrˇedeˇnı´ jednotek na mı´sto za´sahu lze ocˇeka´vat pouze prˇi mimorˇa´dneˇ rozsa´hlyćh pozˇa´rech, nebo prˇi pozˇa´rech, kdy je ohrozˇeno velke´ mnozˇstvı´ lidı´ a tyto jsou ohla´sˇeny azˇ ve vysˇsˇ´ıch fa´zıćh rozvoje pozˇa´ru. Operacˇnı´ du˚stojnı´k obvykle vysı´la´ na mı´sto uda´losti nejprve sı´ly a prostrˇedky prˇedurcˇene´ plosˇny´m pokrytı´m. Dojezdove´ cˇasy prvnıćh trˇ´ı jednotek pozˇa´rnı´ ochrany jsou uvedeny v tzv. za´kladnı´ tabulce plosˇne´ho pokrytı´ ze za´kona [32]. Prˇesne´ urcˇenı´ jednotek pro danou lokalitu je v pozˇa´rnı´m poplachove´m plańu kraje. Tento by meˇl by´t ve vsˇech krajıćh prˇepracovań do 30. 9. 20031 . Nynı´ existujıćı´ pozˇa´rnı´ poplachove´ plańy okresu pozbyly platnosti a vysı´lańı´ pozˇa´rnıćh jednotek nema´ legislativnı´ podklad. Tento stav je ovsˇem pouze prˇechodny´. Pozˇa´rnı´ poplachovy´ plań kraje bude veˇtsˇinou zpracova´vań na za´kladeˇ pu˚vodnıćh pozˇa´rnıćh poplachovyćh plańu˚ okresu˚. 1 Uvedeno

v narˇ´ızenı´ vla´dy cˇ. 498/2002 Sb.

15

Ohlášení požáru

Operační a informační středisko Vyslání jednotek předurčených pro zásah

Příjezd na místo Stačí síly a prostředky ?

NE Požadavek na další jednotky Vyslání posilových jednotek

ANO Lokalizace požáru Příjezd na místo Likvidace požáru

Lokalizace požáru Ukončení činnosti jednotek požární ochrany

Likvidace požáru Časová osa

Obra´zek 3: Diagram zna´zornˇujıćı´ pru˚beˇh soustrˇedeˇnı´ jednotek pozˇa´rnı´ ochrany na mı´steˇ za´sahu

Ze zkusˇenostı´ lze rˇ´ıci, zˇe operacˇnı´ du˚stojnı´k se obvykle rˇ´ıdil pozˇa´rnı´m poplachovy´m plańem okresu, pokud byl vyhla´sˇen maxima´lneˇ II. stupenˇ poplachu. Prˇi vysˇsˇ´ıch stupnıćh poplachu jizˇ povola´val jednotky dle vlastnı´ho uva´zˇenı´ v za´vislosti na jejich vybavenı´ technikou. V tabulce 3. jsou vypsańy dojezdove´ cˇasy a technika jednotek pozˇa´rnı´ ochrany pro jednotlive´ kategorie nebezpecˇ´ı. Platna´ pra´vnı´ u´prava take´ stanovuje minima´lnı´ takticke´ parametry pozˇa´rnı´ techniky, ktera´ se na mı´sto za´sahu dostavı´. Jedna´ se o techniku jednotek, zarˇazenyćh v I. stupni poplachu pro danou kategorii plosˇne´ho pokrytı´. Takticke´ parametry jsou uvedeny v tabulce 4. Vozidlo CAS 24 sice za´kon [32] nepozˇaduje, ale plosˇne´ pokrytı´ a pozˇa´rnı´ poplachove´ plańy jsou koncipovańy tak, aby ke kazˇde´mu za´sahu dojela alesponˇ jedna jednotka HZS kraje. Vyslańı´ mensˇ´ıho vozidla nezˇ CAS 24 HZS kraje je ma´lo pravdeˇpodobne´. Technika, ktera´ se na mı´sto za´sahu dostavı´, mu˚zˇe mı´t odlisˇne´ parametry. Za´lezˇ´ı na vybavenı´ jednotek pozˇa´rnı´ ochrany. Uvedene´ takticke´ parametry techniky jsou minima´lnı´. Prˇi vy´pocˇtech

16

mu˚zˇeme pouzˇ´ıt parametry, ktere´ ma´ technika, kterou jsou skutecˇneˇ hasicˇske´ sbory vybaveny. V tomto prˇ´ıpadeˇ, ale bude nutne´ dokumentaci cˇasteˇji aktualizovat v souladu s obnovovańı´m techniky. K sila´m a prostrˇedku˚m, vycha´zejıćı´m z plosˇne´ho pokrytı´ (technice HZS CˇR a JSDH obce) lze prˇicˇ´ıst techniku, kterou vlastnı´ JHZS nebo JSDH podniku, pokud se jedna´ o za´sah v area´lu podniku. 1. jednotka

2. jednotka

3. jednotka

Kategorie

Doba [min] Technika

Doba [min]

Technika

Doba [min]

Technika

I.

A

7

CAS

7

CAS

10

CAS

B

7

CAS

10

CAS

10

CAS

A

10

CAS

10

DA

15

CAS

B

10

CAS

15

DA

15

CAS

A

15

DA

15

CAS

20

CAS

B

15

DA

20

CAS

20

CAS

A

20

DA

25

CAS

25

CAS

II. III. IV.

Tabulka 3: Dojezdove´ cˇasy a technika JPO pro danou kategorii u´zemı´ podle za´kladnı´ tabulky plosˇne´ho pokrytı´ a [32]

Pru˚tok

Na´drzˇ

Pra´sˇek

Druzˇstvo

[l.min−1 ]

Voda [l]

Peˇnidlo [l]

[kg]

2 400

1 700

100

1x6

1+3

CAS 8

800

1 700

100

1x6

1+3

DA

800

-

40

1x6

1+3

Technika CAS 24

Souhrnne´ takticke´ parametry za´kladnı´ dostupne´ techniky Kategorie

Pru˚tok

Voda

Peˇnidlo

Pra´sˇek

Hasicˇi

I.

4 000

5 100

300

3x6

12

II.

4 000

3 400

240

3x6

12

III.-IV.

4 000

3 400

240

3x6

12

Tabulka 4: Takticke´ parametry za´kladnı´ pozˇa´rnı´ techniky dostupne´ dle plosˇne´ho pokrytı´, vycha´zejıćı´ z pozˇadavku˚ vyhla´sˇky [31]

17

5

Analy´za rizika a modelovańı´ pru˚beˇhu pozˇa´ru

Pomocı´ metod, pouzˇ´ıvanyćh v pru˚myslu k analy´ze a hodnocenı´ rizika technologickyćh procesu˚ a vy´rob, je mozˇne´ odhadnout sceńa´rˇ a pru˚beˇh pozˇa´ru v objektu. Zu˚sta´va´ pouze ota´zka, s jakou prˇesnostı´ je nutno pocˇ´ıtat. Metodika [12] prova´dı´ urcˇitou formu analy´zy rizika objektu pomocı´ ra´diusu pozˇa´ru, ktery´ charakterizuje linea´rnı´ rychlost sˇ´ırˇenı´ pozˇa´ru, uvedenı´ hasicˇskyćh jednotek do cˇinnosti, dopravu jednotek k mı´stu pozˇa´ru a dobu bojove´ho rozvinutı´ jednotek. Pro ućˇely zpracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ nejsou metody analy´zy rizika zcela vhodne´, protozˇe postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ jsou trˇeba azˇ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe uda´lost jizˇ nastala. Metody analy´zy rizika jsou spı´sˇe vhodne´ ve fa´zi projektovańı´ a vybavovańı´ objektu SHZ. Takto se take´ v zahranicˇ´ı pouzˇ´ıvajı´. Jako prˇ´ıklad vyuzˇitı´ prˇi zpracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ lze uve´st hledańı´ nejpravdeˇpodobneˇjsˇ´ıho sceńa´rˇe. Ovsˇem pouzˇitelne´ u´daje o takove´m rˇesˇenı´ se mi nepodarˇilo nale´zt.

5.1

Mozˇnosti modelovańı´ pru˚beˇhu pozˇa´ru

Plocha pozˇa´ru Pro stanovenı´ sil a prostrˇedku˚ potrˇebnyćh pro hasˇenı´ se cˇasto pouzˇ´ıvajı´ za´vislosti na plosˇe pozˇa´ru. Nejcˇasteˇjsˇ´ı je u´vaha, zˇe je pozˇa´rem zasazˇena cela´ plocha objektu, nebo pozˇa´rnı´ho u´seku. Neˇktere´ metodiky uva´deˇjı´ sı´ly a prostrˇedky pro pozˇa´r 25%, 50%, 75% a 100% plochy objektu. Metodika [12] modeluje plochu pozˇa´ru v za´vislosti na linea´rnı´ rychlosti sˇ´ırˇenı´. Tato velicˇina byla stanovena zpracovańı´m pozˇa´rnıćh statistik pro urcˇite´ typy a zpu˚soby vyuzˇitı´ objektu˚. Linea´rnı´ rychlost sˇ´ırˇenı´ pozˇa´ru nevystihuje skutecˇnou povahu rozvoje pozˇa´ru v uzavrˇene´m prostoru. Vy´sledne´ parametry pozˇa´ru jsou urcˇeny nejprˇesneˇji na volne´m prostranstvı´, naprˇ. pozˇa´ry tra´vy, obilovin, lesa apod. Plocha pozˇa´ru je du˚lezˇity´m parametrem hlavneˇ prˇi hasˇenı´ pozˇa´ru˚ horˇlavyćh kapalin.

Tepelny´ vy´kon pozˇa´ru Za nejvhodneˇjsˇ´ı parametr charakterizujıćı´ pozˇa´r lze povazˇovat tepelny´ vy´kon pozˇa´ru2 . Tento parametr na´m umozˇnˇuje srovnat pozˇa´ry la´tek zcela odlisˇnyćh pozˇa´rneˇ technickyćh vlastnostı´. Pro modelovańı´ a odhad tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru existuje mnoho v praxi pouzˇ´ıvanyćh metod. Odhady tepelnyćh vy´konu˚ pozˇa´ru˚ se pouzˇ´ıvajı´ prˇi projektovańı´ pozˇa´rnı´ bezpecˇnosti staveb, prˇi 2 Na prˇesne ´ formulaci cˇeske´ho ekvivalentu anglicke´ho vy´razu Heat Release Rate se odbornıći neshodujı´. Nejcˇasteˇji

se uva´dı´ tyto vy´razy: rychlost uvolnˇovańı´ tepla, tepelny´ tok, tepelny´ vy´kon a uvolneˇne´ teplo.

18

dimenzovańı´ SHZ, ZOKT a jinde. Tepelny´ vy´kon pozˇa´ru je dnes mozˇne´ take´ modelovat pomocı´ pocˇ´ıtacˇu˚. V za´padnıćh zemıćh je tepelny´ vy´kon pozˇa´ru povazˇovań za za´kladnı´ parametr pozˇa´ru. Proto se budu da´le zaby´vat vy´hradneˇ modelovańı´m tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru. Pozˇa´r se obvykle deˇlı´ do fa´zı´ zpu˚sobem uvedeny´m na obra´zku 4. Pro ućˇely stanovenı´ potrˇebnyćh sil a prostrˇedku˚ je nutne´ uve´st, zˇe pokud je pozˇa´r ve fa´zi usta´lene´ho horˇenı´ limitovań veˇtrańı´m, dojde po kolapsu stavebnıćh konstrukcı´ k dalsˇ´ımu na´ru˚stu vy´konu pozˇa´ru.

Q˙ Úplné vznícení

Rozhořívání

Ustálené hoření

Dohořívání

t

Obra´zek 4: Obvykle´ rozdeˇlenı´ pozˇa´ru na cˇtyrˇi fa´ze

Pozˇa´r limitovany´ povrchem paliva Tepelny´ vy´kon prˇi pozˇa´ru limitovane´m povrchem paliva, za prˇedpokladu u´plne´ho spa´lenı´ horˇlaviny, je dań za´kladnı´m vztahem [1]: Q˙ = m.∆h ˙ c

[MW ]

(1)

m˙ - rychlost horˇenı´ [kg.s−1 ] ∆hc - spalne´ teplo [MJ.kg−1 ] Toto je za´kladnı´ vztah, ktery´ po u´praveˇ umozˇnˇuje stanovit naprˇ. tepelny´ vy´kon uvolnˇovany´ prˇi pozˇa´ru horˇlavyćh kapalin. Rychlost horˇenı´ m˙ urcˇ´ıme ze znalosti povrchu horˇlaviny a rychlosti odhorˇ´ıvańı´ na plochu. Pro odhad tepelne´ho vy´konu prˇi pozˇa´ru horˇlave´ kapaliny se pouzˇ´ıva´ tento vztah: Q˙ = ∆hc .m00 .A [MW ] Rychlost odhorˇ´ıvańı´ m00 urcˇ´ıme ze vztahu:

19

(2)

m00 = m00∞ .(1 − e−kϑD ) [kg.m−2 .s−1 ]

(3)

m00∞ - rychlost odhorˇ´ıvańı´ v na´drzˇi s nekonecˇny´m pru˚meˇrem viz. tabulka 5. [kg.m−2 .s−1 ] kϑ - koeficient za´vislosti rychlosti odhorˇ´ıvańı´ na pru˚meˇru na´drzˇe [m−1 ] A - plocha na´drzˇe [m2 ] ∆Hc

Kapalina

m00∞

kϑ

[MJ.kg−1 ] [kg.m−2 .s−1 ] [m−1 ] heptan

44,6

0,101

1,1

benzeń

40,1

0,085

2,7

xyleń

40,8

0,090

1,4

aceton

25,8

0,041

1,9

benzıń

43,7

0,055

2,1

kerosin

43,2

0,039

3,5

Tabulka 5: Vlastnosti neˇkteryćh horˇlavyćh kapalin podle [19]

Prˇi odhadovańı´ tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru z beˇzˇne´ho pozˇa´rnı´ho zatı´zˇenı´ mı´stnostı´ bychom museli zjisˇt’ovat povrch kazˇde´ho druhu horˇlaviny. Proto pouzˇijeme pro vy´pocˇet empiricke´ vztahy, umozˇnˇujıćı´ urcˇenı´ tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru ve vztahu k dobeˇ od okamzˇiku iniciace. Z vy´sledku˚ pozˇa´rnıćh testu˚ vycha´zı´ metoda stanovenı´ tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru v za´vislosti na cˇase pomocı´ ru˚stove´ konstanty α (tzv. α t - fire), definovana´ normou NFPA 92 B. Q˙ = α.(t2 − t1 )2 .10−3

[MW ]

(4)

α - ru˚stova´ konstanta viz. tabulka 6. [kW.s−2 ] t2 - celkova´ doba horˇenı´ [s] t1 - doba rozhorˇ´ıvańı´ [s] Pozˇa´r

α [kW.s−2 ]

Oblast pouzˇitı´*

Konkre´tnı´ horˇlavina*

Pomaly´

0,002931

-

-

Strˇednı´

0,01127

kancela´rˇe, byty

pracˇka

Rychly´

0,04689

hotely

televize, matrace

Velmi rychly´

0,18780

obchodnı´ centra

cˇalouneˇny´ na´bytek

*Pouze informativnı´ prˇ´ıklady Tabulka 6: Hodnoty ru˚stove´ konstanty α

20

V na´vaznosti na normy pozˇa´rnı´ bezpecˇnosti staveb CˇSN 73 0802 a CˇSN 73 0804 jak uva´dı´ [18], byl pro urcˇenı´ tepelne´ho vy´konu uvolnˇovane´ho konvekcı´ sestaven na´sledujıćı´ vztah : 2 t Qk = 0, 65 [MW ] kq Pro celkovy´ tepelny´ vy´kon pozˇa´ru potom platı´: 2 t Q˙ = kq

[MW ]

(5)

(6)

Ru˚stovou konstantu kq urcˇ´ıme v prˇ´ıpadech aplikace normy CˇSN 73 0802 jako: kq =

1500 √ a. p

1

[s.MW − 2 ]

(7)

V prˇ´ıpadech, kdy se prova´dı´ vy´pocˇet dle CˇSN 73 0804 urcˇ´ıme ru˚stovou konstantu kq takto: 1500 kq = √ 0 p

1

[s.MW − 2 ]

(8)

t - doba horˇenı´ [s] a - soucˇinitel rychlosti odhorˇ´ıvańı´ z hlediska horˇlavin (CˇSN 73 0802) [-] p - pozˇa´rnı´ zatı´zˇenı´ [kg.m−2 ] p0 - pru˚meˇrne´ pozˇa´rnı´ zatı´zˇenı´ [kg.m−2 ] Prˇi tomto zpu˚sobu odhadu tepelne´ho vy´konu ovsˇem nezahrnujeme do vy´pocˇtu vliv geometrie a fyzika´lnıćh vlastnostı´ stavebnıćh konstrukcı´. Jedna´ se o prˇiblizˇny´ odhad pouzˇitelny´ prˇi orientacˇnı´m vy´pocˇtu.

Pozˇa´r limitovany´ veˇtrańı´m Pozˇa´r je limitovany´ veˇtrańı´m obvykle po u´plne´m vznıćenı´ prostoru. Rychlost odhorˇ´ıvańı´ je omezena mozˇnostı´ prˇ´ısunu oxidacˇnı´ho prostrˇedku a odvodu zplodin horˇenı´. Za´kladem veˇtsˇiny √ vztahu˚ pro vy´pocˇet pozˇa´ru˚ limitovanyćh veˇtrańı´m je tzv. ventilacˇnı´ limit Ao Ho . Pro vy´pocˇet tepelne´ho vy´konu prˇi u´plne´m vznıćenı´ v prostoru lze pouzˇ´ıt tento vztah [4]: √ 1 Q˙ = 0, 61(hk AT Ao Ho ) 2 Ao - plocha otvoru˚ [m2 ] AT - plocha zdı´, stopu˚ a podlahy kromeˇ otvoru˚ [m2 ] Ho - vy´sˇka otvoru˚ v obvodovyćh konstrukcıćh [m] hk - soucˇinitel prostupu tepla steˇnou [kW.m−1 .K −1 ]

21

[MW ]

(9)

V literaturˇe [7] je uveden tento vztah k urcˇenı´ maxima´lnı´ho tepelne´ho vy´konu ve fa´zi po u´plne´m vznıćenı´ prostoru. 1 √ Q˙ = χA ∆Hc .Ao Ho .10−3 2

[MW ]

(10)

χA - ućˇinnost spalovańı´ [-] K modelovańı´ tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru lze pouzˇ´ıt jesˇteˇ mnoho jinyćh vztahu˚. Vztahy lze nale´zt v odborne´ literaturˇe, vy´zkumnyćh zpra´vaćh, normaćh, prˇedpisech a take´ v technickyćh manua´lech programu˚ pro modelovańı´ pozˇa´ru˚.

5.2 Simulace pozˇa´ru na pocˇı´tacˇıćh Prˇi vy´pocˇtu tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru v za´vislosti na cˇase dosa´hneme nejlepsˇ´ıch vy´sledku˚ prˇi pouzˇitı´ pocˇ´ıtacˇovyćh programu˚ pro modelovańı´ pozˇa´ru. Rozdeˇlenı´ modelu˚ pozˇa´ru je slozˇiteˇjsˇ´ı, ale obvykle se pocˇ´ıtacˇove´ modely deˇlı´ na zońove´ a modely typu pole (CFD modely). Zońove´ modely Zońove´ modely v principu rˇesˇ´ı rovnice zachovańı´ energie, hmoty a hybnosti pro zpravidla dveˇ zońy, na ktere´ je dany´ prostor rozdeˇlen. Hornı´ vrstva horkyćh plynu˚ a vzestupny´ proud spalin tvorˇ´ı jednu zońu a spodnı´ vrstva studene´ho vzduchu druhou zońu. Sche´ma je na obra´zku 5.

Horní vrstva

Vzestupný proud spalin Spodní vrstva Palivo

Obra´zek 5: Sche´ma umı´steˇnı´ hornı´ a spodnı´ vrstvy zońovyćh modelu˚

Vy´hodou zońovyćh modelu˚ je jednoduchost a rychlost vy´pocˇtu i na beˇzˇnyćh pocˇ´ıtacˇ´ıch, prˇi relativneˇ vysoke´ prˇesnosti. Zońove´ modely jsou proto rozsˇ´ırˇene´ a cˇasto pouzˇ´ıvane´.

22

Prˇi pouzˇitı´ zońovyćh modelu˚ se mu˚zˇeme dopustit za´vazˇnyćh chyb ve vy´pocˇtu, pokud modelujeme pozˇa´r v prostoru znacˇneˇ rozdı´lnyćh geometrickyćh tvaru˚ (naprˇ. skladisˇteˇ, divadla, atria apod.), nezˇ pro jake´ je model urcˇen [5]. Pro neˇktere´ tyto prˇ´ıpady existujı´ specializovane´ zońove´ modely (naprˇ. ASET). Mezi zna´me´ programy vyuzˇ´ıvajıćı´ zońovyćh modelu˚ patrˇ´ı naprˇ´ıklad: FPEtool, CFAST, FIRECALC, FIREWIND, BRANZFIRE.

Modely zalozˇene´ na Computational Fluid Dynamics (CFD) Modely typu pole vyuzˇ´ıvajı´ ve vy´pocˇtu za´kladnıćh rovnic zachovańı´ a prˇenosu energie, hybnosti a hmoty ve velmi malyćh kontrolnıćh objemech, na ktere´ je prostor rozdeˇlen. Schematicky je princip zobrazen na obra´zku 6. Modely umozˇnˇujı´ simulovat i vlastnı´ chemicke´ procesy prˇi horˇenı´ a chovańı´ horˇlavyćh la´tek prˇi pu˚sobenı´ tepla a tepelne´ radiace pozˇa´ru. V poslednıćh letech byly zpracovańy modely typu pole vyuzˇ´ıvajıćı´ algoritmu˚ dynamicke´ho proudeˇnı´ kapalin CFD (Computation Fluid Dynamics). CFD simulace se beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvajı´ v konstrukte´rske´ praxi, v oblastech materia´love´ho inzˇeny´rstvı´, hydromechaniky, aeromechaniky, termomechaniky apod.

Zplodiny hoření

Palivo

Obra´zek 6: Sche´ma rozdeˇlenı´ prostoru na kontrolnı´ objemy u modelu˚ zalozˇenyćh na CFD

Jejich vy´razneˇjsˇ´ımu rozsˇ´ırˇenı´ v minulosti brańily hlavneˇ pozˇadavky programu˚ CFD na hardwarove´ vybavenı´ pocˇ´ıtacˇu˚ a nedostatecˇna´ propracovanost modelu˚. V soucˇasne´ dobeˇ lze rˇ´ıci, zˇe i pocˇ´ıtacˇe v kategorii kancela´rˇskyćh stroju˚ umozˇnˇujı´ vyuzˇitı´ CFD modelovańı´ (naprˇ. program Fire Dynamics Simulator 3.1 vyzˇaduje 2 Ghz CPU + 512 MB RAM + 20 GB HD). Vy´hodou CFD simulace je aplikace nejnoveˇjsˇ´ıch poznatku˚ v oblasti pozˇa´rnı´ ochrany, protozˇe CFD modely se v soucˇasne´ dobeˇ intenzivneˇ vyvı´jejı´. CFD modely umozˇnˇujı´ simulaci i ve velmi

23

slozˇityćh prostoraćh. Rozdı´l oproti zońovy´m modelu˚m je i ve zpu˚sobu zobrazenı´ vypocˇtenyćh u´daju˚. CFD modely umozˇnˇujı´ obvykle zna´zorneˇnı´ pomocı´ prˇehledne´ 3D prostorove´ animace pru˚beˇhu modelovanyćh velicˇin. Nevy´hodou CFD modelu˚ jsou na´roky na hardwarove´ vybavenı´, vy´pocˇet trva´ obvykle neˇkolik hodin i na vy´konnyćh pocˇ´ıtacˇ´ıch, vytvorˇenı´ vstupnı´ho souboru je pomeˇrneˇ slozˇite´ a vyzˇaduje pouzˇitı´ maxima´lneˇ prˇesnyćh u´daju˚. Prˇesnost vy´pocˇtu je take´ za´visla´ na zvolene´ velikosti kontrolnıćh objemu˚ na ktere´ je prostor modelovańı´ rozdeˇlen. Nejzna´meˇjsˇ´ı programy prˇ´ımo pro modelovańı´ pozˇa´ru˚ na ba´zi CFD jsou: SOFIE, FDS (Fire Dynamics Simulator), SMAFS, SMARTFIRE.

Vy´beˇr vhodne´ho zpu˚sobu modelovańı´ V soucˇasne´ dobeˇ existuje mnoho mozˇnostı´, jak modelovat tepelny´ vy´kon pozˇa´ru. Pro jednodusˇsˇ´ı objekty a pocˇa´tecˇnı´ odhad je nejvhodneˇjsˇ´ı pouzˇitı´ jednoduchyćh vztahu˚. Nejprˇesneˇjsˇ´ıch vy´sledku˚ dosa´hneme v soucˇasnosti vyuzˇitı´m vy´pocˇetnı´ techniky. Vy´beˇr pouzˇite´ho modelu za´visı´ na geometrickyćh tvarech a rozmeˇrech objektu, ve ktere´m bude pozˇa´r modelovań. Nutne´ je take´ prˇipomenout, zˇe modelovańı´m pozˇa´ru˚ se nemohou zaby´vat beˇzˇneˇ hasicˇi, protozˇe modelovańı´ vyzˇaduje sˇiroke´ odborne´ znalosti v oblasti teorie dynamiky pozˇa´ru.

24

6

Postupy stanovenı´ sil a prostrˇedku˚ k hasˇenı´

Potrˇebne´ mnozˇstvı´ sil a prostrˇedku˚ k hasˇenı´ je za´visle´ hlavneˇ na pouzˇite´ hasebnı´ la´tce a zpu˚sobu jejı´ aplikace. Nejcˇasteˇji pouzˇ´ıvanou hasebnı´ la´tkou je voda. Pro stanovenı´ pru˚toku vody potrˇebne´ k hasˇenı´ lze pouzˇ´ıt ru˚zne´ metodiky. Vztahy pouzˇ´ıvane´ k stanovenı´ potrˇebne´ho pru˚toku vody k hasˇenı´ se zı´ska´vajı´ statisticky´m zpracovańı´m u´daju˚ o pozˇa´rech, nebo pomocı´ laboratornıćh testu˚. Je take´ mozˇne´ srovnat tepelnou bilanci pozˇa´ru s ochlazovacı´ schopnostı´ doda´vane´ vody. Nı´zˇe uvedene´ metodiky se pouzˇ´ıvajı´ k navrhovańı´ zdroju˚ pozˇa´rnı´ vody a v pozˇa´rnı´ taktice pro urcˇenı´ doda´vky vody na mı´sto pozˇa´ru.

6.1

Metodiky urcˇujıćı´ pru˚tok vody podle geometrickyćh rozmeˇru˚ pozˇa´ru

Tyto metodiky se zakla´dajı´ nejcˇasteˇji na statisticke´m sledovańı´ pozˇa´ru˚ v urcˇite´ oblasti (naprˇ. IITRI), poprˇ´ıpadeˇ na kombinaci s fyzika´lnı´ analy´zou procesu horˇenı´ (naprˇ. ISU).

Vy´pocˇet dle Metodicke´ho na´vodu pro vypracovańı´ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ [12] Vy´pocˇet spocˇ´ıva´ ve stanovenı´ plochy hasˇenı´ pozˇa´ru Sh nebo fronty hasˇenı´ Oh . Mnozˇstvı´ hasebnı´ la´tky potrˇebne´ na hasˇenı´ Qhp se vypocˇte ze vztahu 11. Qhp = Sh I p

Qhp = Oh I p

(11)

Vıće viz. [12].

Metodika Iowa State University (ISU) [14] Metodika byla vytvorˇena na za´kladeˇ dańskyćh vy´zkumu˚ a pozˇa´rnıćh testu˚ prova´deˇnyćh v laboratorˇ´ıch ISU. Rovnice (12) platı´ za prˇedpokladu, zˇe horˇ´ı v cele´m objemu V budovy, pozˇa´rnı´ho u´seku, nebo mı´stnosti. Q p = 1, 34 V

(12)

Vztah vycha´zı´ ze za´kladnıćh experimenta´lnıćh poznatku˚ [17]. Prˇi odparˇenı´ 1 kg vody vznikne prˇiblizˇneˇ 1, 5 m3 vodnı´ pa´ry (cca. 90 % ućˇinnost), ktera´ inertizuje hasˇeny´ prostor. Prˇi spotrˇebovańı´ 1, 5 m3 vzduchu k horˇenı´ se uvolnı´ prˇiblizˇneˇ stejne´ teplo, jako je trˇeba k odparˇenı´ 1 kg vody.

25

Pro uhasˇenı´ je tedy nutne´ do kazˇdyćh 1, 5 m3 prostoru dodat 1 kg vody. Toto mnozˇstvı´ je nutne´ aplikovat beˇhem 30 s pro maxima´lnı´ efektivitu hasˇenı´. Z teˇchto u´daju˚ lze snadno odvodit rovnici (12). Tento vztah je pouzˇ´ıvań jizˇ prˇes 30 let v USA a Anglii a je zminˇovań ve veˇtsˇineˇ zahranicˇnıćh pracı´ zaby´vajıćıćh se touto problematikou. Je vhodne´ jej pouzˇ´ıt jak pro dimenzovańı´ hydrantovyćh sı´tı´, tak pro represivnı´ cˇinnost pozˇa´rnıćh jednotek. Metodika Insurance Service Office (ISO) [6], [14] Metodika zavedena´ pojisˇt’ovacı´m u´rˇadem, ktera´ byla pu˚vodneˇ urcˇena k ocenˇovańı´ rizika objektu pro ućˇely pojisˇt’oven. Jako hodnotıćı´ krite´rium byl pouzˇit pru˚tok potrˇebny´ pro kontrolu nad pozˇa´rem v objektu. Postupem cˇasu se metodika rozsˇ´ırˇila i v oblasti dimenzovańı´ zdroju˚ pozˇa´rnı´ vody. V soucˇasnosti je jednou s nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ıch metodik. Mnoho dalsˇ´ıch metodik je postaveno na jejı´m za´kladeˇ. Pru˚tok vody potrˇebny´ ke kontrole nad pozˇa´rem se vypocˇte ze vztahu: NFFi = (Ci )(Oi )(X + P)i

(13)

Faktor vlivu stavebnıćh konstrukcı´ Ci se vypocˇte: p Ci = 18.F. Ai

(14)

F - konstrukcˇnı´ faktor [−] Ai - efektivnı´ plocha stavby [ f t 2 ] Faktor vyuzˇitı´ prostor Oi se zjistı´ z tabulek. Faktor (X + P)i vyjadrˇuje mnozˇstvı´ vody potrˇebne´ na ochranu okolı´ a omezenı´ sˇ´ırˇenı´ pozˇa´ru spojovacı´mi chodbami v objektu. Naby´va´ hodnot 1 < (X + P)i < 1, 5 a zjistı´ se take´ z tabulek. Cela´ metodika pouzˇ´ıva´ americkou soustavu jednotek. Vy´sledny´ potrˇebny´ pru˚tok lze prˇeve´st na jednotky soustavy SI takto: Q p = 3, 79.NFFi

[l.min−1 ]

(15)

Rovnice National Fire Academy [13] Vztah je velmi jednoduchy´. Platı´ pro jedno podlazˇ´ı objektu, prˇi pozˇa´ru vıćepodlazˇnı´ budovy je trˇeba potrˇebny´ pru˚tok vody vyna´sobit pocˇtem podlazˇ´ı. Vztah se pouzˇ´ıva´ k rychle´mu odhadu pro velitele hasebnı´ho za´sahu. Jedna´ se o odhad s velkou mı´rou neprˇesnosti. Q p = 15 A A - plocha pozˇa´ru [m2 ]

26

(16)

Metodika Illinois Institute of Technology (IIT) [14] Metodika byla zpracovańa na za´kladeˇ statisticke´ho sledovańı´ 134 vybranyćh pozˇa´ru˚ v oblasti Chicaga. Pouzˇ´ıva´ se pro dimenzovańı´ zdroju˚ pozˇa´rnı´ vody. Pro obytne´ budovy je potrˇebny´ pru˚tok vody Q p : Q p = 0, 0395 A2 + 20, 38 A

(17)

Pro verˇejne´ a vy´robnı´ budovy ma´ vztah tento tvar. Q p = −5.7.10−3 A2 + 17, 12 A

(18)

Korelace statistiky pozˇa´ru˚ provedena´ Thomasem [6] Jedna´ se o statistickou korelaci dat ze 48 pozˇa´ru˚ ve Velke´ Britańii, prˇi kteryćh byla plocha pozˇa´ru A veˇtsˇ´ı nezˇ 200 m2 . Q p = 560 A0,41

(19)

Korelace statistiky pozˇa´ru˚ provedena´ Baldwinem [6] Tento vztah vznikl korelacı´ dat ze 174 pozˇa´ru˚ v USA. Q p = 74 A0,66

(20)

Korelace statistiky pozˇa´ru˚ v Londyńeˇ [21] Data pro vytvorˇenı´ vztahu byla zı´skańa z databa´ze 307 pozˇa´ru˚ verˇejnyćh a vy´robnıćh budov v Londyńeˇ v letech 1994 - 1997. Q p = 61 A0,57

6.2

(21)

Metodiky zalozˇene´ na hodnocenı´ tepelne´ bilance pozˇa´ru

Metodiky se zakla´dajı´ na prˇedpokladu, zˇe k uhasˇenı´ pozˇa´ru dojde, pokud se tepelny´ vy´kon uvolnˇovany´ pozˇa´rem dostane do rovnova´hy s tepelny´m vy´konem, ktery´ je voda schopna pohltit. Prˇi hasˇenı´ je nutno pocˇ´ıtat se ztra´tami, ktere´ cˇinı´ prˇiblizˇneˇ 60 - 80%. Ztra´ty vyjadrˇuje efektivita hasˇenı´ ηa . Tento soucˇinitel byl urcˇen na za´kladeˇ velkorozmeˇrovyćh pozˇa´rnıćh testu˚ a ma´ standardnı´ hodnotu 0,32. S hodnotou efektivity lze operovat, pokud blı´zˇe specifikujeme podmıńky pozˇa´ru a pouzˇitou taktiku hasˇenı´.

27

Barnettova metodika Vy´pocˇet tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru Q˙ je mozˇno prove´st pomocı´ pocˇ´ıtacˇove´ho modelovańı´ pozˇa´ru˚ nebo empiricky´mi vztahy. Teoreticka´ chladicı´ kapacita vody je Qw je 2, 6 MJ.kg−1 , pokud blı´zˇe nespecifikujeme podmıńky hasˇenı´.

Q p = 60.

Q˙ ηa .Qw

(22)

Na stejne´m principu byly zpracovańy take´ metodiky National Research Council of Canada (NRCC) [6] a Stefana Sa¨rdqvista [20].

6.3 Srovnańı´ jednotlivyćh metodik Pru˚beˇhy funkcı´, ktere´ uva´deˇjı´ jednotlive´ metodiky dle 6.1 jsou vyneseny v grafu na obra´zku 7. Z grafu je zrˇejme´, zˇe potrˇebne´ pru˚toky vody pro uhasˇenı´ pozˇa´ru jsou znacˇneˇ rozdı´lne´. Dalsˇ´ı mozˇnostı´ je srovnańı´ metodik na jednom objektu. Vhodny´m prˇ´ıkladem je vy´pocˇet potrˇebne´ho pru˚toku vody pro hasˇenı´ jednopodlazˇnı´ho skladu, protozˇe skladove´ objekty majı´ v ru˚znyćh zemıćh obdobnou konstrukci. Pu˚dorysna´ plocha skladu je 4800 m2 . Sklad nenı´ vybaven SHZ. Sveˇtla´ vy´sˇka objektu je 8 m. Vy´sledky porovnańı´ jsou uvedeny v tabulce 7. Z vy´sledku˚ je zrˇejme´, zˇe potrˇebny´ pru˚tok vody se u ru˚znyćh metodik znacˇneˇ lisˇ´ı. Nejnizˇsˇ´ı pru˚tok vody je trˇeba prˇi dimenzovańı´ zarˇ´ızenı´ pro za´sobovańı´ pozˇa´rnı´ vodou dle CˇSN 73 0873. Potrˇ. pru˚tok vody [l.min−1 ]

Metodika National Fire Academy

72 000

Iowa State University

51 456

Baldwin

19 899

Thomas

18 092

Insurance Service Office

15 200

Sa¨rdqvist [21] Hanusˇka tvr = 20 min. vl = 1, 4 Pozˇadavek dle CˇSN 73 0873

7 650 m.min−1

6 690 1 500

Tabulka 7: Potrˇebny´ pru˚tok vody pro hasˇenı´ pozˇa´ru jednopodlazˇnı´ho skladu

Ze zjisˇteˇnyćh dat plyne, zˇe metodiky jejichzˇ vy´pocˇet vycha´zı´ z geometrickyćh rozmeˇru˚ pozˇa´ru, poda´vajı´ pomeˇrneˇ rozdı´lne´ vy´sledky. Rozdı´ly jsou du˚sledkem jak ru˚znyćh stavebnıćh konstrukcı´,

28

Průtok [ l.min-1 ]

20000

IIT- obytné budovy

18000

National Fire Academy

16000

14000

IIT – veřejné a výrobní budovy

12000

Iowa State Univesity Thomas

10000

8000

Hanuška – zjednodušeno pro kruhovou formu šíření a Io=40l.min-1.m-2

Baldwin

6000

4000

Särdqvist – korelace statistiky požárů v Londýně

2000

Plocha [ m2 ]

0 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

Obra´zek 7: Za´vislost pru˚toku vody na plosˇe pozˇa´ru

tak preferovanou pozˇa´rnı´ taktikou v zemıćh, ve kteryćh byly metodiky zpracovańy. Zajı´mave´ je, zˇe CˇSN 73 0873:1995 pozˇaduje podstatneˇ meńeˇ vody pro pozˇa´rnı´ za´sah, nezˇ vsˇechny ostatnı´ metodiky. V lonˇske´m roce byl u 26 pozˇa´ru˚ [25] konstatovań jako negativnı´ vliv nedostatek pozˇa´rnı´ vody. Ovsˇem statistika neuva´dı´ o jake´ pozˇa´ry sˇlo, mohlo se jednat trˇeba o lesnı´ pozˇa´ry. Nelze proto rˇ´ıci, zˇe zdroje pozˇa´rnı´ vody, navrzˇene´ dle CˇSN 73 0873, jsou nedostatecˇne´. Neoficia´lneˇ se o tom hovorˇilo po mnoha velkyćh pozˇa´rech. Pro podrobnou analy´zu potrˇeby sil a prostrˇedku˚ se jevı´ jako nejvhodneˇjsˇ´ı metodiky vyhodnocu-

29

jıćı´ tepelnou bilanci pozˇa´ru (naprˇ. Barnettova, Sa¨rdqvistova). Za´kladnı´ vstupnı´ velicˇinu, kterou ˙ lze vy´razneˇ zprˇesnit pouzˇitı´m pocˇ´ıtacˇove´ho modelovańı´ pozˇa´ru˚. je tepelny´ vy´kon pozˇa´ru Q, Take´ ućˇinnost hasˇenı´ ηa lze odhadnout na za´kladeˇ experimentu˚ [20]. Tato metodika je blı´zˇe rozvedena v kapitole 7.1. Pro rychly´ odhad velitele za´sahu je nejvhodneˇjsˇ´ı metodika ISU, ktera´ je snadna´ na vy´pocˇet i na zapamatovańı´ a je relativneˇ prˇesna´. Obecneˇ je pro represivnı´ slozˇky vhodne´ formulovat vztahy maxima´lneˇ jednoduche´ i s veˇdomı´m urcˇite´ neprˇesnosti. Mnozˇstvı´ informacı´, ktere´ mu˚zˇe velitel za´sahu zpracovat je limitovane´. Slozˇite´ metodiky vy´pocˇtu jsou prˇi rˇesˇenı´ mimorˇa´dne´ uda´losti nepouzˇitelne´.

30

7

Vyhodnocenı´ potrˇeby hasebnıćh la´tek

V kapitole 5.1 bylo uvedeno, zˇe tepelny´ vy´kon pozˇa´ru je parametr nejle´pe charakterizujıćı´ pozˇa´r. Na za´kladeˇ tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru lze urcˇit potrˇebnou doda´vku neˇkteryćh hasiv. V te´to kapitole jsou zpracovańy neˇktere´ postupy umozˇnˇujıćı´ stanovenı´ potrˇebne´ doda´vky hasiva.

7.1

Hasˇenı´ vodou

Voda je nejcˇasteˇji pouzˇ´ıvana´ hasebnı´ la´tka. Jejı´ hasebnı´ efekt je du˚kladneˇ prostudovań. Prˇi hasˇenı´ horˇlavin trˇ´ıdy A vodou rozezna´va´me trˇi za´kladnı´ efekty. 1. Chlazenı´ plamenu˚ a plynne´ fa´ze horˇenı´ drobny´mi kapicˇkami vody (strˇednı´ pru˚meˇr kapicˇek mensˇ´ı nezˇ 1 mm). Beˇhem velmi rychle´ho odparˇenı´ dojde k pohlcenı´ uvolnˇovane´ho tepla a potlacˇenı´ horˇenı´. Literatura [20] uva´dı´, zˇe k uhasˇenı´ kinetickyćh plamenu˚ stacˇ´ı odve´st 45% reakcˇnı´ho tepla a k uhasˇenı´ difuznıćh plamenu˚ 30 azˇ 35% reakcˇnı´ho tepla. Z toho plyne, zˇe pro uhasˇenı´ difuznıćh plamenu˚ stacˇ´ı pohltit prˇiblizˇneˇ 1/3 uvolnˇovane´ho tepla. Jako prˇ´ıklad tohoto zpu˚sobu hasˇenı´ lze uve´st aplikaci vodnı´ mlhy pomocı´ sprchove´ proudnice v mı´stnosti do vrstvy kourˇe a horˇ´ıcıćh plynu˚ (Rollover). 2. Inertizace plamenu˚ a plynne´ fa´ze horˇenı´ vodnı´ parou. Prˇi odparˇenı´ 1 kg vody vznikne 1, 7 m3 vodnı´ pa´ry. Prˇi ohrˇa´tı´ na teplotu 600 ◦C je objem 1 kg vodnı´ pa´ry prˇiblizˇneˇ 4 m3 . Inertizace je druhotny´m hasebnı´m efektem vody a na´sobı´ ućˇinek ochlazujicı´. S inertizacı´ lze pocˇ´ıtat hlavneˇ prˇi aplikaci vody v interie´ru. 3. Chlazenı´ povrchu horˇlave´ la´tky, prˇi ktere´m docha´zı´ ke zpomalovańı´ pyroly´zy. Plamen uhasne, protozˇe se neuvolnˇuje dostatecˇne´ mnozˇstvı´ produktu˚ pyroly´zy. Kapky dopadajıćı´ na povrch horˇlave´ la´tky majı´ velikost prˇiblizˇneˇ 2 - 3 mm. Mensˇ´ı kapky se odparˇ´ı uzˇ v pa´smu plamenu˚. Jako prˇ´ıklad lze uve´st pouzˇitı´ plnyćh proudu˚ z exterie´ru budovy, nebo hasˇenı´ v mı´stnosti po ochlazenı´ pa´sma plamenu˚. Teplo pohlcene´ vodou prˇi hasˇenı´ lze vypocˇ´ıtat takto: • Pro ohrˇa´tı´ z 10◦C na 100◦C je trˇeba 90 . 0, 00415 MJ.kg−1 .K −1 = 0, 38 MJ.kg−1 • Pro odparˇenı´ vody prˇi 100◦C se spotrˇebuje 2, 26 MJ.kg−1 • Pro ohrˇa´tı´ vodnı´ pa´ry na teplotu t [◦C] je trˇeba (t − 100).0, 00201 MJ.kg−1

31

Prˇi prˇemeˇneˇ 1 kg vody o teploteˇ 10◦C na pa´ru o teploteˇ 600◦C se spotrˇebuje 0, 38 + 2, 26 + (600 − 100).0, 00201 = 3, 6 MJ tepla.

Chladicı´ vy´kon Prˇi aplikaci vody v podmıńkaćh pozˇa´ru docha´zı´ ke ztra´ta´m. V uzavrˇenyćh prostoraćh podporuje hasicı´ ućˇinek velke´ mnozˇstvı´ pa´ry. Ztra´ty a na´sobenı´ hasebnı´ho ućˇinku parou jsou faktory, ktere´ znesnadnˇujı´ odhadnutı´ skutecˇne´ chladicı´ kapacity vody. Abychom zohlednili ve vy´pocˇtu vliv Pru˚tok

Tepelny´ vy´-

Teoreticky´

Efektivita

vody

kon pozˇa´ru

chladicı´

hasˇenı´

Vy´sledek

vy´kon [l.min−1 ]

[MW ]

[MW ]

-

7,7

0,53

1,39

0,38

Uhasˇeno

36,5

1,80

6,57

0,27

Uhasˇeno

36,5

2,10

6,57

0,32

Uhasˇeno

79,2

1,80

14,26

0,13

Uhasˇeno

229,8

20,40

41,4

0,49

Uhasˇeno

229,8

15,80

41,4

0,38

Uhasˇeno

345

14,60

62,1

0,24

Uhasˇeno

16,32

2,20

2,94

0,75

Neuhasˇeno

115,2

12,90

20,74

0,62

Neuhasˇeno

115,2

14,60

20,74

0,70

Neuhasˇeno

Tabulka 8: Vy´sledky experimentu˚ podle [20], [24], [23]

vy´sˇe uvedenyćh faktoru˚, odhadneme z experimenta´lnıćh dat efektivitu hasˇenı´. Efektivita hasˇeni vyjadrˇuje podı´l tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru a teoreticke´ chladicı´ kapacity vody. V tabulce 8. jsou uvedeny vy´sledky neˇkolika pozˇa´rnıćh testu˚, prova´deˇnyćh za ućˇelem zjisˇteˇnı´ ućˇinnosti hasˇenı´ vodou pomocı´ sprchovyćh proudnic. Ze zjisˇteˇnyćh dat plyne, zˇe efektivita hasˇenı´ se pohybuje v rozsahu 0,13 - 0,49 u pokusu, kdy dosˇlo k uhasˇenı´. Pokud pouzˇijeme hodnotu 0,2 jsme vy´razneˇ na straneˇ bezpecˇnosti. Pro urcˇenı´ chladicı´ho vy´konu jednotlivyćh pozˇa´rnıćh proudnic budeme vycha´zet z na´sledujıćıćh prˇedpokladu˚ [20]: • Prˇi hasˇenı´ sprchovou proudnicı´, ktera´ vytva´rˇ´ı kapicˇky mensˇ´ı nezˇ 1 mm, docha´zı´ k rychle´mu odparˇenı´ vody a ohrˇa´tı´ na teploty azˇ 600◦C [24]. Teoreticka´ chladicı´ kapacita

32

je 3, 6 MJ.kg−1 , tuto mu˚zˇeme prˇi hasˇenı´ difuznıćh plamenu˚ ztrojna´sobit a dostaneme Qw = 10, 8 MJ.kg−1 . Efektivita hasˇenı´ prˇi pouzˇitı´ sprchove´ proudnice v interie´ru je 0,2. • Proudnice, ktera´ vytva´rˇ´ı kapky o strˇednı´m pru˚meˇru veˇtsˇ´ım nezˇ 2 mm, ma´ teoretickou chladicı´ kapacitu Qw = 2, 6 MJ.kg−1 . • Pro lafetove´ proudnice bude pouzˇita efektivita hasˇenı´ 0,2. • Pro rucˇnı´ plnoproude´ proudnice bude pouzˇita efektivita hasˇenı´ 0,3. • Pro rucˇnı´ plnoproude´ proudnice s pru˚meˇrem hubice do 16 mm bude pouzˇita efektivita hasˇenı´ 0,4. Chladicı´ vy´kony proudnic pouzˇ´ıvanyćh v CˇR jsou uvedeny v tabulce 9. Chladicı´ vy´kon proudnice je mozˇne´ vypocˇ´ıst ze vztahu: Q proud =

q p .Qw .ηa 60

[MW ]

(23)

Skutecˇny´ chladicı´ vy´kon je za´visly´ na prˇ´ıstupu hasicˇu˚ k pozˇa´ru, jejich zkusˇenostech a zrucˇnosti. Prˇi urcˇovańı´ sil a prostrˇedku˚ na hasˇenı´ velkyćh pozˇa´ru˚ musı´me take´ uvazˇovat, zˇe silna´ tepelna´ radiace mu˚zˇe znemozˇnit dostatecˇne´ prˇiblı´zˇenı´ k pozˇa´ru. V tomto prˇ´ıpadeˇ je vy´hodou pouzˇitı´ velkokapacitnıćh lafetovyćh proudnic a monitoru˚ s velky´m dostrˇikem.

7.2 Voda s prˇ´ısadami a hasicı´ peˇny Voda se smaćˇedlem nebo prˇ´ısadou typu A V poslednı´ dobeˇ se sˇ´ırˇ´ı trend vyuzˇ´ıvańı´ prˇ´ısad do vody i prˇi hasˇenı´ pozˇa´ru˚ trˇ´ıdy A prˇi pozˇa´rech la´tek dobrˇe smaćˇivyćh obycˇejnou vodou. Existujı´ take´ prˇ´ısady, ktere´ podle vy´robce zvysˇujı´ chladicı´ ućˇinek vody. Neda´vno bylo provedeno neˇkolik velkorozmeˇrovyćh testu˚ naprˇ. [2], [11], ve kteryćh byl srovna´vań hasebnı´ ućˇinek vody a vody s prˇ´ısadami typu A. Z jejich vy´sledku˚ nenı´ zcela zrˇejme´, zˇe prˇ´ısady zvysˇujı´ hasebnı´ ućˇinek prˇi hasˇenı´ dobrˇe smaćˇivyćh materia´lu˚. Za tı´mto na´zorem stojı´ i starsˇ´ı, nicmeńeˇ sta´le pouzˇitelna´ literatura [22]. Zvy´sˇenı´ ochlazujıćı´ho ućˇinku prˇi pouzˇitı´ prˇ´ısad do vody nebylo podle [15] proka´zańo (prˇi teplotaćh do 800◦C). Proto lze pro ućˇely te´to praće stanovit, zˇe prˇi pouzˇitı´ prˇ´ısady typu A lze pouzˇ´ıt stejne´ hodnoty chladicı´ho vy´konu proudnic jako pro cˇistou vodu.

33

Typ proudnice

Hub.

Pru˚tok

Dostrˇik

Teoreticky´

Efektivita Chladicı´

chladicı´

vy´kon

vy´kon [mm] [l.min−1 ]

-

[m]

[MW ]

-

[MW ]

Kombinovane´ a plnoproude´ proudnice prˇi tlaku 0,4 MPa Kombinovana´ 52 THT

12,5

200

27

8,7

0,4

3,5

16

330

31

14,3

0,4

5,7

Kombinovana´ 52 PH

9

110

25

4,8

0,4

1,9

Plnoprouda´ 75 THT

18

430

36

18,6

0,3

5,6

25

820

40

35,6

0,3

10,7

Lafetove´ proudnice a monitory prˇi tlaku 0,8 MPa Lafetova´ 75 THT

21

820

50

35,5

0,2

7,2

(CAS 32 T 815)

26

1270

55

55,0

0,2

11,2

30

1630

60

70,6

0,2

14,1

Sprchove´ proudnice prˇi tlaku 0,5 MPa a u´hlu vy´strˇiku 30◦ Tajfun turbo PH

-

200

17

36,0

0,2

7,2

Turbo AWG

-

220

11

39,6

0,2

7,9

-

375

14

67,5

0,2

13,5

-

240

11

43,2

0,2

8,6

-

375

10

67,5

0,2

13,5

-

195

14

35,1

0,2

7,0

-

405

20

72,9

0,2

14,58

-

220

14

39,6

0,2

7,92

-

410

17

73,8

0,2

14,8

-

470

15

84,6

0,2

16,9

Turbokador 500 Viper SG 3012 Galaxie POK Turbosupon SUPON

Tabulka 9: Chladicı´ vy´kony proudnic pouzˇ´ıvanyćh v CˇR, parametry prˇevzaty z [26], [27]

Peˇny syste´mu CAFS (Comprimed Air Foam System) Zarˇ´ızenı´ vytva´rˇejıćı´ peˇnu CAFS je u na´s zna´mo pod na´zvem One Seven. Princip CAFS spocˇ´ıva´ v tom, zˇe napeˇneˇnı´ zajisˇt’uje stlacˇeny´ vzduch, ktery´ je prˇimıćha´vań do roztoku vody a peˇnidla prˇ´ımo ve vozidle. Nenı´ proto nutne´ pouzˇ´ıvat peˇnotvorne´ proudnice. Prˇimı´senı´ specia´lnı´ho CAF (Comprimed Air Foam) peˇnidla je 0,1 - 1 %. Peˇna CAFS je obvykle aplikovańa ve formeˇ plne´ho proudu, a protozˇe je tvorˇena velmi jemny´mi bublinkami, snadno ulpı´va´ na hasˇene´m materia´lu a neste´ka´. Dı´ky tomu jsou nizˇsˇ´ı ztra´ty i spotrˇeba hasiva. Prostorovy´ chladicı´ ućˇinek nenasta´va´, peˇna CAFS chladı´ spı´sˇ povrch horˇ´ıcı´ la´tky. Prˇi hasˇenı´ CAFS je nutne´ pokry´t cely´ povrch horˇ´ıcı´

34

la´tky peˇnou, jinak nedojde k u´plne´mu uhasˇenı´. Pokrytı´ cele´ho povrchu mu˚zˇe by´t prˇi slozˇite´m usporˇa´dańı´ horˇlavyćh la´tek (rega´love´ skladovańı´ apod.) obtı´zˇne´. Vsˇechny citovane´ vy´zkumy, zaby´vajıćı´ se CAFS, byly smeˇrˇovańy k oveˇrˇenı´ doby hasˇenı´ a celkove´ spotrˇeby hasiva. Tato data se u ru˚znyćh testu˚ lisˇ´ı, ale lze rˇ´ıci, zˇe u vsˇech testu˚ byla doba hasˇenı´ a spotrˇeba hasebnı´ la´tky nizˇsˇ´ı u CAFS, nezˇ u vody, nebo vody s prˇ´ısadou. Pro podrobne´m stanovenı´ chladicı´ho vy´konu zarˇ´ızenı´ na ba´zi CAFS musı´me rezˇimy praće CAFS rozdeˇlit na´sledujıćı´m zpu˚sobem [3]: 1. Roztok vody a peˇnidla. Cˇ´ıslo napeˇneˇnı´ je 0, do roztoku nenı´ prˇimeˇsˇovań vzduch. 2. Mokra´ peˇna. Cˇ´ıslo napeˇneˇnı´ je prˇiblizˇneˇ 7. Peˇna ma´ tekutou a pronikavou konzistenci. Pro aplikaci se pouzˇ´ıva´ beˇzˇne´ sprchove´ a plnoproude´ proudnice. 3. Sucha´ peˇna. Cˇ´ıslo napeˇneˇnı´ je azˇ 21, peˇna je tekuta´ a ulpı´va´ na materia´lech. Pro aplikaci se pouzˇ´ıvajı´ plnoproude´ proudnice s hubicı´ veˇtsˇ´ı nezˇ 22 mm. Protozˇe zarˇ´ızenı´ CAFS ma´ obdobnou charakteristiku proudu jako voda z plnoproude´ proudnice, [3] urcˇ´ıme, zˇe teoreticka´ chladicı´ kapacita je Qw = 2, 6 MJ.kg−1 pro mokrou a suchou peˇnu. Podle [3] je efektivita vyuzˇitı´ hasiva prˇi hasˇenı´ azˇ 80 %, proto stanovı´me efektivitu hasˇenı´ 0,8. Pro roztok vody s peˇnidlem se pouzˇijı´ hodnoty stejne´ jako pro cˇistou vodu. Pru˚tok vody s roztokem u zarˇ´ızenı´ CAFS nenı´ regulovań pouzˇitou hubicı´, ale mnozˇstvı´m doda´vane´ho vzduchu do roztoku. Mnozˇstvı´ se na zarˇ´ızenı´ nastavı´ podle toho, zda chceme doda´vat mokrou nebo suchou peˇnu. Autor [3] uva´dı´, zˇe prˇi vy´robeˇ suche´ peˇny je pru˚tok roztoku vody s peˇnidlem prˇiblizˇneˇ 60 l.min−1 , prˇi vy´sledne´m pru˚toky peˇny na proudnici 800 − 900 l.min−1 . Chladicı´ vy´kon jednoho proudu s CAFS suchou peˇnou je potom 2, 1 MW . Tento u´daj je ovsˇem nutno bra´t se znacˇnou rezervou.

Klasicka´ teˇzˇka´ a strˇednı´ peˇna Veˇtsˇina praktickyćh u´daju˚ ty´kajıćıćh se nasazenı´ teˇzˇke´ a strˇednı´ peˇny se vztahuje k hasˇenı´ horˇlavyćh kapalin v na´drzˇ´ıch. Teˇzˇka´ peˇna ma´ relativneˇ velky´ dostrˇik, takzˇe je pouzˇitelna´ i u pozˇa´ru˚ budov a zarˇ´ızenı´. Strˇednı´ peˇnu je mozˇne´ pouzˇ´ıt pouze k plosˇne´mu pokry´vańı´ horˇlaviny nebo k zaplneˇnı´ kabelovyćh kana´lu˚. Tradicˇnı´ metodiky stanovenı´ intenzity doda´vky teˇzˇke´ peˇny pocˇ´ıtajı´ s pokrytı´m cele´ plochy horˇenı´ ´ daje, ktere´ uva´dı´ beˇhem neˇkolika minut (obvykle 10 minut s trojna´sobnou za´sobou peˇnidla). U veˇtsˇina literatury, platı´ pro hasˇenı´ horˇlavyćh kapalin.

35

O hasˇenı´ pozˇa´ru˚ budov pomocı´ peˇnovyćh proudu˚ jsem nenasˇel pouzˇitelne´ u´daje. Proto lze objektivneˇ vyhodnotit pouzˇitı´ teˇzˇke´ a strˇednı´ peˇny pouze pro hasˇenı´ horˇlavyćh kapalin. Pro stanovenı´ potrˇebne´ doda´vky hasiva prˇi hasˇenı´ za´sobnı´ku˚ na horˇlave´ kapaliny pomocı´ peˇny se pouzˇ´ıvajı´ jednoduche´ vztahy. Intenzity doda´vky teˇzˇke´ a strˇednı´ peˇny na plochu horˇ´ıcı´ kapaliny pro standardnı´ cˇeske´ peˇnotvorne´ proudnice uva´dı´ [12]. Zdroje [9] a [13] uva´deˇjı´ tyto intenzity doda´vky roztoku vody s peˇnidlem: • 6, 5 l.min−1 m−2 pro hasˇenı´ kapalnyćh uhlovodı´ku˚ prˇi pouzˇitı´ beˇzˇnyćh proteinovyćh a syntetickyćh peˇnidel • 4, 1 l.min−1 m−2 pro hasˇenı´ kapalnyćh uhlovodı´ku˚ prˇi pouzˇitı´ peˇnidel vytva´rˇejıćıćh vodnı´ film (A3F, AFFF peˇny) • 9, 8 l.min−1 m−2 pro hasˇenı´ pola´rnıćh kapalin prˇi pouzˇitı´ peˇnidel odola´vajıćıćh pu˚sobenı´ alkoholu˚ (ATC peˇny). Prˇi hasˇenı´ horˇlavyćh kapalin v za´sobnıćıćh je da´le nutne´ stanovit pru˚tok vody potrˇebny´ pro ochlazovańı´ okolı´ a horˇ´ıcı´ho za´sobnı´ku. Toto je pomeˇrneˇ podrobneˇ uvedeno v [12].

Lehka´ peˇna Hasebnı´ efekt lehke´ peˇny je izolacˇnı´, chladicı´ ućˇinek lze zcela zanedbat. Peˇna je velice snadno dopravitelna´, lehka´ a snadno strha´vańa proudeˇnı´m plynu˚. Prˇi hasˇenı´ lehkou peˇnou se snazˇ´ıme v co nejkratsˇ´ım cˇase zaplnit prostor, ve ktere´m horˇ´ı. NFPA 11A uva´dı´, zˇe prostor je nutno zaplnit do 3 - 6 minut a vrstva peˇny by meˇla dosa´hnout 1,1 na´sobku vy´sˇky skladovańı´ horˇlavin. Do vy´pocˇtu je nutne´ zapocˇ´ıtat u´bytek peˇny vlivem tepelne´ radiace. Norma´lnı´ u´bytek peˇny je asi 0, 1 m.min−1 . Pokud na peˇnu pu˚sobı´ tepelny´ tok o hustoteˇ 10 kW.m−2 je u´bytek peˇny asi 0, 2 m.min−1 , prˇi 10 kW.m−2 je asi 0, 4 m.min−1 [20]. Doda´vku peˇny potrˇebnou pro zaplneˇnı´ prostoru lze zjistit ze vztahu [20]: R=

V .Cn .Cl τ

[m3 .min−1 ]

(24)

V - objem prostoru [m3 ] τ - doba plneˇnı´ prostoru [min] Cn - soucˇinitel u´bytku peˇny [−] 1,1 norma´lneˇ, 1,2 pro zakourˇene´ mı´stnosti a 1,4, pro mı´stnosti kde intenzivneˇ horˇ´ı. Cl - soucˇinitel uńiku peˇny otvory [−]

36

Po u´praveˇ vznikne vztah, ktery´m vypocˇteme maxima´lnı´ plochu hasˇenı´ jednı´m genera´torem: Sh =

Rg .τ 1, 1.Cn .Cl .h

[m3 .min−1 ]

(25)

Rg - pru˚tok peˇny genera´torem [m3 .min−1 ] h - nejvysˇsˇ´ı mı´sto uskladneˇnı´ horˇlavin [m] Rozsˇ´ırˇeny´ genera´tor pro vy´robu lehke´ peˇny TURBEX MK II ma´ pru˚tok peˇny 178 m3 .min−1 prˇi tlaku 0,8 MPa. Pokud uvazˇujeme vy´sˇku uskladneˇnı´ horˇlavin 6 m a soucˇinitel u´bytku peˇny 1,2, vyjde na´m, zˇe jeden genera´tor mu˚zˇe doda´vat peˇnu na maxima´lneˇ 135 m2 .

7.3 Hasicı´ pra´sˇky Hasicı´ pra´sˇky pu˚sobı´ na pozˇa´r komplexem hasebnıćh efektu˚. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı zna´me´ efekty jsou tyto: 1. Steˇnovy´ efekt vznikajıćı´ razantnı´m vstupem jemnyćh cˇa´stic pra´sˇku do plamenu˚ a zamezenı´ vy´meˇny energie mezi reagujıćı´mi cˇa´sticemi. Je za´kladnı´m efektem prˇi hasˇenı´ pra´sˇky, takto na plameny pu˚sobı´ jaky´koliv nehorˇlavy´ prach, ktery´ je vrzˇen do plamenu˚. 2. Inhibicˇnı´ efekt produktu˚ tepelne´ho rozkladu pra´sˇkove´ smeˇsi. Tento efekt se projevuje hlavneˇ u pra´sˇku˚ na ba´zi fosforecˇnanu˚ amonnyćh. 3. Tavenı´ pra´sˇku˚ na horˇ´ıcı´ pevne´ la´tce a vytva´rˇenı´ glazury, ktera´ brańı´ prˇ´ıstupu vzduchu k horˇenı´ (pouze ABC pra´sˇky). Hasebnı´ ućˇinky ru˚znyćh druhu˚ pra´sˇku˚ jsou rozdı´lne´. Odvodit chladicı´ vy´kon pra´sˇkove´ho zarˇ´ızenı´ na za´kladeˇ teoretickyćh prˇedpokladu˚ by bylo prˇ´ılisˇ slozˇite´. Nejlepsˇ´ım rˇesˇenı´m je vycha´zet z praktickyćh testu˚. Autor [20] provedl vy´pocˇet teoreticke´ chladicı´ kapacity pra´sˇku˚ z experimenta´lnıćh dat. Podle jeho vy´pocˇtu˚ je teoreticka´ chladicı´ kapacita kvalitnı´ho pra´sˇku Q p = 42 MJ.kg−1 . Autor da´le uva´dı´ tyto hodnoty efektivity hasˇenı´: 0,1 pro exterie´r a 0,2 pro interie´r. V literaturˇe [22] je uveden vy´sledek testu, ktery´ meˇl proveˇrˇit minima´lnı´ intenzity doda´vky pra´sˇku pro hasˇenı´ benzıńu. Optima´lnı´ intenzita doda´vky BC pra´sˇku˚ pru˚meˇrne´ kvality byla 0, 4 kg.s−1 .m−2 . Pokud vypocˇteme, zˇe tepelny´ vy´kon uvolnˇovany´ z 1 m2 horˇ´ıcı´ho benzıńu v kruhove´ na´drzˇi o plosˇe cca. 1, 5 m2 je prˇiblizˇneˇ 2,5 MW, lze urcˇit, zˇe k uhasˇenı´ bylo trˇeba pohltit 31 MJ.kg−1 prˇi efektiviteˇ hasˇenı´ 0,2. Hodnotu Q p = 42 MJ.kg−1 lze povazˇovat dostatecˇneˇ prˇesnou za prˇedpokladu efektivity hasˇenı´ maxima´lneˇ 0,2, pro zachovańı´ urcˇite´ mı´ry bezpecˇ´ı. V CˇR je na kazˇde´m za´sahove´m vozidle minima´lneˇ 1 pra´sˇkovy´ hasicı´ prˇ´ıstroj o kapaciteˇ 6 kg ABC pra´sˇku (hasebnı´ schopnost 27A 144B) [31]. Neˇktere´ stanice HZS CˇR a HZS podniku˚

37

Druh zarˇ´ızenı´

Pru˚tok

Dostrˇik

Teor. chlad.

Efektivita

vy´kon [kg.s−1 ]

-

[m]

[MW ]

Chladicı´ vy´kon

-

[MW ]

0,2

4-6

Prˇenosne´ hasicı´ prˇ´ıstroje 6 kg ABC pra´sˇku PG6

0,5 - 0,7

5-6

21- 29

Pra´sˇkove´ proudnice a monitory na KHA Rucˇnı´ proudnice Lafetova´ proudnice

5,0

15

210

0,1

21

5,0

15

210

0,2

42

20

25

1 260

0,1

126

40

45

1 680

0,1

168

60

60

2 520

0,1

252

Tabulka 10: Chladicı´ vy´kony pra´sˇkovyćh zarˇ´ızenı´. Parametry prˇevzaty z [35]

jsou vybaveny pojı´zdny´mi pra´sˇkovy´mi prˇ´ıstroji a kombinovany´mi hasicı´mi automobily, ktere´ majı´ velkokapacitnı´ pra´sˇkove´ zarˇ´ızenı´. V tabulce 10. jsou vypocˇteny chladicı´ vy´kony neˇkteryćh pra´sˇkovyćh zarˇ´ızenı´. Hasicı´ technologie Hydro-ChemTM Hasicı´ technologie Hydro-ChemTM vyvinuta´ firmou Williams Fire & Hazard Control spojuje vy´hody pra´sˇku˚ a vody. Voda umozˇnˇuje dopravu pra´sˇku na velkou vzda´lenost a ochlazujıćı´ ućˇinek. Pra´sˇek zajisˇt’uje razantnı´ hasebnı´ ućˇinek. Chladicı´ vy´kon proudnice prˇi pouzˇitı´ technologie Hydro-ChemTM je mozˇne´ urcˇit na za´kladeˇ jizˇ prezentovanyćh faktu˚. Vy´pocˇet bude prova´deˇn za teˇchto prˇedpokladu˚: • Teoreticka´ chladicı´ kapacita vody je Qw = 3 . 2, 6 MJ.kg−1 . Efektivita hasˇenı´ je 0,2. • Pro hasˇenı´ pra´sˇkem pouzˇijeme hodnotu teoreticke´ chladicı´ kapacity Q p = 42 MJ.kg−1 . Efektivita hasˇenı´ je 0,2 i pro pouzˇitı´ v exterie´ru, protozˇe proud vody umozˇnˇuje pra´sˇek prˇesneˇji aplikovat. V tabulce 11. jsou vypocˇteny chladicı´ vy´kony pro proudnice Hydro-ChemTM Handgun a mobilnı´ monitor Ambassador.

38

Typ proudnice

Pru˚tok voda

Dostrˇik

pra´sˇek

[l.min−1 ] [kg.s−1 ]

Handgun Ambassador

Teor. chlad

Efektivita

vy´kon

Chladicı´ vy´kon

[m]

[MW ]

-

[MW ]

350

-

12

46

0,2

9,1

350

3

12

46 + 126

0,2

34,4

7 400

-

70

962

0,2

192,4

14 800

-

90

1 924

0,2

384,8

22 700

-

120

2 951

0,2

590,2

7 400

22*

70

962 + 924

0,2

377,2

14 800

33*

90

1 924 + 1 386

0,2

662,0

22 700

45*

120

2 951 + 1890

0,2

968,2

*Pru˚toky vody lze s pru˚toky pra´sˇku libovolneˇ kombinovat Tabulka 11: Chladicı´ vy´kony proudnice Handgun a monitoru Ambassador [8] [9]

39

8

Model vypracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru

Popis objektu Jako modelovy´ objekt je pouzˇit jednopodlazˇnı´ hypermarket. Pu˚dorysne´ rozmeˇry nejveˇtsˇ´ıho pozˇa´rnı´ho u´seku jsou 60 x 90 m. Sveˇtla´ vy´sˇka je 8 m. Maxima´lnı´ skladovacı´ vy´sˇka je 6 m. Hypermarket ma´ skeletovou konstrukci tvorˇenou zˇelezobetonovy´mi nosnı´ky a sendvicˇovy´mi panely v sestaveˇ trape´zovy´ plech, minera´lnı´ vlna a trape´zovy´ plech. Stropnı´ konstrukce je tvorˇena sendvicˇovy´mi panely v sestaveˇ trape´zovy´ plech, minera´lnı´ vlna a hydro-izolace. Podlahy jsou betonove´ s poteˇrem. Objekt je vybaven elektrickou pozˇa´rnı´ signalizacı´ (EPS) se zarˇ´ızenı´m da´lkove´ho prˇenosu na operacˇnı´ a informacˇnı´ strˇedisko (OPIS). Od EPS je ovla´dańo otevı´rańı´ dverˇ´ı na uńikovyćh cestaćh, odblokovańı´ klıćˇove´ho trezoru, vypnutı´ napa´jenı´ elektricky´m proudem a aktivace kourˇovyćh klapek zarˇ´ızenı´ na odvod kourˇe a tepla (ZOKT). Parametry ZOKT navrzˇene´ho podle francouzske´ normy NFS 61-937: • 3 kourˇove´ sekce o rozmeˇru 1 600 m2 • trˇ´ıda dimenzovańı´ III. • sveˇtla´ vy´sˇka je 8 m • vy´sˇka bezkourˇove´ vrstvy je 5,5 m • aerodynamicka´ volna´ plocha vsˇech klapek 21,7 m2 • je pouzˇito 12 kourˇovyćh klapek 1,4 x 1,4 m. Objekt nenı´ vybaven stabilnı´m hasicı´m zarˇ´ızenı´m. Nacha´zı´ se v cˇa´sti velkomeˇsta, pro ktere´ platı´ kategorie I.B plosˇne´ho pokrytı´ JPO.

Modelovańı´ pozˇa´ru Sceńa´rˇ V prodejnı´m prostoru dosˇlo k za´vadeˇ na elektroinstalaci libovolne´ho elektricke´ho spotrˇebicˇe. Pozˇa´r se nada´le zvolna sˇ´ırˇ´ı azˇ do doby, kdy jsou docı´leny podmıńky pro celkove´ vznıćenı´ v kourˇove´ sekci. K pozˇa´ru dosˇlo mimo pracovnı´ dobu, v objektu se nenacha´zı´ zˇa´dnı´ zameˇstnanci. Jaky´koliv poplach na EPS je hla´sˇen prˇ´ımo na OPIS.

40

diplomka detail final s0002 (595x401x16M png)

Pouzˇity´ model Pro modelovańı´ pozˇa´ru byl pouzˇit program Fire Dynamics Simulator 3.1, ktery´ uvolnila k verˇejne´mu pouzˇitı´ americka´ laboratorˇ NIST (National Institute of Standard and Technology). Program je zalozˇen na principu CFD modelovańı´. Jako pre-procesor pouzˇ´ıva´ cˇa´stecˇneˇ program Smokeview 3.1 a textovy´ editor, vlastnı´ kalkulaci prova´dı´ program FDS3 a post-procesorem pro zobrazenı´ vy´sledku˚ modelovańı´ v 3D je program Smokeview 3.1. Vy´sledky jsou ukla´dańy take´ do databa´zove´ho forma´tu *.csv, ktery´ umozˇnˇuje zpracovańı´ v beˇzˇne´m tabulkove´m kalkula´toru. Na obra´zku 8. je model kourˇove´ sekce zobrazeny´ programem Smokeview 3.1.

Obra´zek 8: Pohled na 3D obraz modelu kourˇove´ sekce, v programu Smokeview 3.1

Pro zkraćenı´ cˇasu vy´pocˇtu byla simulace prova´deˇna pouze ve strˇednı´ kourˇove´ sekci hypermarketu a v nı´ bylo umı´steˇno pozˇa´rnı´ zatı´zˇeni pouze na polovineˇ prostoru. Iniciacˇnı´ zdroj meˇl tepelny´ vy´kon prˇiblizˇneˇ 300 kW. Pokud uvazˇujeme jako iniciacˇnı´ zdroj beˇzˇny´ elektricky´ spotrˇebicˇ, mu˚zˇeme pocˇ´ıtat, zˇe tepelne´ho vy´konu 300 kW bude dosazˇeno po 1-2 minutaćh [19]. Materia´ly pouzˇite´ v simulaci majı´ pozˇa´rneˇ technicke´ vlastnosti podobne´ jako kombinace vlnite´ lepenky s polyetyleńem, pouzˇ´ıvana´ jako obalovy´ materia´l. Sloupy, vaznı´ky a podlaha majı´ tepelneˇ technicke´ vlastnosti betonu. Obvodove´ konstrukce majı´ vlastnosti odpovı´dajıćı´ sestaveˇ trape´zovy´ plech a minera´lnı´ vlna. Ve stropnı´ konstrukci jsou otvory s geometriı´ adekva´tnı´ navrzˇene´mu ZOKT. Kompletnı´ vstupnı´ soubor je v prˇ´ıloze 4.

41

Vy´sledky modelovańı´ Vy´sledne´ pru˚beˇhy tepelnyćh vy´konu˚ do doby 500 s jsou na obra´zku 9. Maxima´lnı´ vy´kon pozˇa´ru se pohybuje okolo 3 MW. 2000 1800

Simulace č. 1 Simulace č. 2

1600 Výkon požáru [kW]

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 0

100

200

300

400

500

Doba [s]

Obra´zek 9: Detailnı´ pru˚beˇh simulace pozˇa´ru v hypermarketu programem FDS 3.1 do cˇasu 500 s a maxima´lnı´ho tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru 2 MW.

100 000 Simulace č. 1 Simulace č. 2

Výkon požáru [kW]

80 000

60 000

40 000

20 000

0 0

200

400

600

800

1000

Doba [s]

Obra´zek 10: Celkovy´ vy´sledek simulace pozˇa´ru v hypermarketu programem FDS 3.1 do cˇasu 800 s resp. 1000 s a maxima´lnı´ho tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru 100 MW.

Na obra´zku 10. je celkovy´ vy´sledek obou simulacı´. Vy´pocˇet byl prova´deˇn pro dobu 1 000 s.

42

Maxima´lnı´ vypocˇteny´ vy´kon pozˇa´ru byl 93 MW. Dalsˇ´ı pokracˇovańı´ simulace by nemeˇlo smysl, protozˇe v kourˇove´ sekci byla umı´steˇna pouze cˇa´st pozˇa´rnı´ho zatı´zˇenı´.

Vyhodnocenı´ pru˚beˇhu uvolnˇovańı´ tepla v objektu Prˇi hodnocenı´ simulace je trˇeba zva´zˇit neˇktere´ skutecˇnosti. Kalkulace tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru probı´hala na za´kladeˇ pozˇa´rneˇ technickyćh vlastnostı´ obalovyćh materia´lu˚. Pokud by pozˇa´r vznikl v oddeˇlenı´ elektroniky, barev apod. lze ocˇeka´vat prudsˇ´ı na´stup u´plne´ho vznıćenı´ a vysˇsˇ´ı tepelne´ vy´kony. Simulace byla prova´deˇna na pocˇ´ıtacˇi s (na dnesˇnı´ pomeˇry) nı´zky´m vy´konem, proto byla kourˇova´ sekce rozdeˇlena na kontrolnı´ objemy ve tvaru krychle o hraneˇ cca 0,6 m. Pokud by byl pouzˇit vy´konneˇjsˇ´ı pocˇ´ıtacˇ, bylo by mozˇne´ pouzˇ´ıt mensˇ´ı kontrolnı´ objemy a vy´pocˇet zprˇesnit. Z vy´sledku˚ jednoduchyćh vztahu˚ na za´kladeˇ ventilacˇnı´ho limitu plyne, zˇe maxima´lnı´ tepelny´ vy´kon pozˇa´ru po u´plne´m vznıćenı´ v cele´m objektu se mu˚zˇe blı´zˇit 500 MW. Toto platı´, dokud nedojde k zhroucenı´ stavebnıćh konstrukcı´ objektu. Pote´ jizˇ pozˇa´r prˇejde do rezˇimu, kdy bude limitovań pouze povrchem horˇlavin. Tepelny´ vy´kon takove´ho pozˇa´ru v tomto objektu se mu˚zˇe pohybovat kolem 2 000 azˇ 4 000 MW v za´vislosti na vy´hrˇevnosti a rychlosti horˇenı´. Fa´ze pozˇa´ru

Doba [min]

Tepelny´ vy´kon [MW ]

Rozvoj pozˇa´ru ´ plne´ vznıćenı´ U

< 10

5

10 - 13

5 - 60

Po u´plne´m vznıćenı´

13 - 25

60 - 500

Kolaps konstrukcı´

> 25

500 - 4 000

Tabulka 12: Tepelne´ vy´kony v jednotlivyćh fa´zıćh pozˇa´ru

Vyhodnocenı´ tepelnyćh vy´konu˚ v jednotlivyćh fa´zıćh pozˇa´ru uva´dı´ tabulka 12. Podle te´to tabulky mu˚zˇeme da´le stanovit, zda sı´ly a prostrˇedky jednotek pozˇa´rnı´ ochrany stacˇ´ı na zdolańı´ pozˇa´ru.

Vyhodnocenı´ mozˇnosti pozˇa´rnı´ho za´sahu Objekt je vybaven EPS a doba spusˇteˇnı´ simulace je brańa jako okamzˇik ohla´sˇenı´ na OPIS (k vy´sledku by bylo mozˇne´ prˇicˇ´ıst 1-2 minuty na rozhorˇ´ıvańı´, ale to ponecha´m jako urcˇitou bezpecˇnostnı´ rezervu). Sı´ly a prostrˇedky se na mı´steˇ za´sahu soustrˇedı´ tı´mto zpu˚sobem: 1. CAS s druzˇstvem 1+3 do 7 minut 2. CAS s druzˇstvem 1+3 do 10 minut 3. CAS s druzˇstvem 1+3 do 10 minut

43

Pokud se prvnı´ jednotce podarˇ´ı proniknout do objektu a zaha´jit za´sah do 2 minut od prˇ´ıjezdu, bude se tepelny´ vy´kon pozˇa´ru blı´zˇit 5 MW. Jestlizˇe vytvorˇ´ı u´tocˇny´ proud interie´rem budovy s jednou proudnicı´ TURBO nastavenou na pru˚tok cca. 350 l.min−1 bude mı´t tento proud chladicı´ vy´kon prˇiblizˇneˇ 12 MW. Jednotka tak mu˚zˇe zabrańit u´plne´mu vznıćenı´ v kourˇove´ sekci, lokalizovat a likvidovat pozˇa´r. Dalsˇ´ı jednotky jsou jı´ dostatecˇnou za´lohou. Pokud by se jednotka´m nepodarˇilo zaha´jit za´sah prˇiblizˇneˇ do 15 minut od iniciace, budou jejich sı´ly a prostrˇedky kriticke´ azˇ nedostatecˇne´. Vsˇechny mohou vytvorˇit maxima´lneˇ trˇi u´tocˇne´ proudy s proudnicemi Turbo a tı´m dosa´hnout chladicı´ho vy´konu 36 MW. Rˇesˇenı´m by bylo hned prˇi ohla´sˇenı´ vyhla´sit vysˇsˇ´ı stupenˇ poplachu. Dostatecˇne´ sı´ly a prostrˇedky na zdolańı´ pozˇa´ru, ktery´ je ve fa´zi dlouho po u´plne´m vznıćenı´, nebo po kolapsu konstrukcı´, nenı´ mozˇne´ soustrˇedit. Jedinou mozˇnostı´ je efektivnı´ pozˇa´rnı´ obrana, vedoucı´ k zabrańeˇnı´ rozsˇ´ırˇenı´ pozˇa´ru na ostatnı´ pozˇa´rnı´ u´seky, cˇi objekty.

Doporucˇenı´ pro velitele za´sahu V tabulce 13. jsou uvedeny neˇktere´ situace na mı´steˇ pozˇa´ru a jejich mozˇne´ rˇesˇenı´. Tento zpu˚sob vypracovańı´ je pouze ilustrativnı´. V doporucˇenı´ je nutne´ zdu˚raznit, zˇe objekt je tvorˇen velky´m pozˇa´rnı´m u´sekem, ve ktere´m hrozı´ rychle´ rozsˇ´ırˇenı´ na pozˇa´r, ktery´ nebude mozˇne´ zdolat. V tomto objektu hrozı´ vznik pozˇa´ru, jehozˇ zdolańı´ nenı´ mozˇne´! Situace

ˇ esˇenı´ R

Doda´vka hasiva

Jednotka vyjela na signa´l

Rychle proniknout do objektu

Jeden u´tocˇny´ a jeden za´lozˇnı´

EPS, cesta je plynula´

a zaha´jit za´sah

proud s proudnicı´ TURBO

Pozˇa´r byl ohla´sˇen kolemjdou-

Vyhla´sit III. stupenˇ poplachu,

Do 15. minut od vzniku je

cı´mi

rychle proniknout do objektu

mozˇno hasit cca. 6 proudy

a zaha´jit za´sah

TURBO

Dosˇlo ke kolapsu stavebnıćh

Nelze uhasit, zameˇrˇit se na

Zvolit v za´vislosti na situaci

konstrukcı´

obranu sousednıćh pozˇa´rnıćh u´seku˚ a objektu˚ Tabulka 13: Doporucˇenı´ pro velitele za´sahu

44

9

Za´veˇr

Cı´lem te´to praće bylo zhodnotit zpu˚soby zpracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Konkre´tnı´m ućˇelem bylo vytvorˇit model zpracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru, ktery´ by vyuzˇ´ıval nejnoveˇjsˇ´ı veˇdecke´ poznatky z oblasti pozˇa´rnı´ ochrany k maxima´lneˇ prˇesne´mu vyhodnocenı´ schopnosti pozˇa´rnıćh jednotek zdolat pozˇa´r. Nejprve jsem shroma´zˇdil neˇktere´ informace o zpu˚sobech zpracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ v zahranicˇ´ı a v CˇR. Nepodarˇilo se mi zjistit, zˇe by v neˇktere´ zemi byly postupy vypracovańy tak podrobny´m zpu˚sobem a jednotnou metodikou jako v CˇR. V zahranicˇ´ı slouzˇ´ı postupy zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ vy´hradneˇ pozˇa´rnı´m jednotka´m a jsou jimi take´ zpracova´vańy. Sˇiroke´ legislativnı´ na´vaznosti a povinnosti pro pra´vnicke´ osoby, vyply´vajıćı´ naprˇ. z dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚, jsou v CˇR zcela ojedineˇle´. Vzhled a zpu˚sob zpracovańı´ si v zahranicˇ´ı obvykle volı´ sami hasicˇi. Dnes je take´ obvykle´ zpracovańı´ postupu˚ na pocˇ´ıtacˇ´ıch. Jako vy´razneˇ negativnı´ bych hodnotil skutecˇnost, zˇe naprˇ. dokumentaci zdola´vańı´ pozˇa´ru˚ zpracova´va´ v CˇR obvykle odbornı´k zameˇrˇeny´ na pozˇa´rnı´ prevenci a jeho zpu˚sob vypracovańı´ nemusı´ zcela odpovı´dat prˇedstava´m hasicˇu˚. Samostatnou kapitolou je zpracovańı´ vnitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu. Na legislativeˇ, ktera´ tuto problematiku rˇesˇ´ı, je zna´t, zˇe se na jejı´m zpracovańı´ vy´razneˇ nepodı´leli odbornıći z oblasti krizove´ho rˇ´ızenı´. Vnitrˇnı´ havarijnı´ plań, zpracovany´ du˚sledneˇ podle dane´ legislativy, je pro operativnı´ pouzˇitı´ prˇi za´sahu nepouzˇitelny´. V dalsˇ´ı cˇa´sti jsem se pokusil rozpracovat neˇktere´ mozˇnosti pouzˇitı´ pozˇa´rnı´ taktiky na mı´steˇ za´sahu. Po zhodnocenı´ lze rˇ´ıci, zˇe cˇeska´ legislativa se k proble´mu zdola´vańı´ pozˇa´ru, u ktere´ho nelze soustrˇedit dostatecˇne´ sı´ly a prostrˇedky, stavı´ opatrneˇ. Mozˇnost ukoncˇenı´ pozˇa´rnı´ho za´sahu prˇipousˇtı´ pouze v prˇ´ıpadeˇ pozˇa´ru osamoceneˇ stojıćı´ho objektu nı´zke´ hodnoty. V kapitole zaby´vajıćı´ se vlivem pozˇa´rnı´ho za´sahu na zˇivotnı´ prostrˇedı´ uva´dı´m mozˇnost tzv. kontrolovane´ho vyhorˇenı´, pouzˇitelnou hlavneˇ u objektu˚, ve kteryćh se skladujı´ nebezpecˇne´ chemicke´ la´tky. Jednou z tezı´ zadańı´ me´ praće bylo vyuzˇitı´ metod analy´zy rizika. Touto mozˇnostı´ jsem se zaby´val, ale nenalezl jsem vhodne´ uplatneˇnı´ v oblasti zpracovańı´ postupu˚ zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Do budoucna je ale vhodne´ se da´le tı´mto proble´mem zaby´vat. Mozˇnosti modelovańı´ pozˇa´ru jsou v soucˇasne´ dobeˇ sˇiroke´. Ve sve´ praći jsem uvedl jen neˇktere´ prˇ´ıklady. Jako nejperspektivneˇjsˇ´ı povazˇuji do budoucnosti modely pocˇ´ıtacˇove´. Ovsˇem je nutne´ zdu˚raznit, zˇe tyto musı´ by´t pouzˇity s maxima´lnı´ opatrnostı´ a pouze zkusˇeny´mi odbornı´ky. Prˇi zpracovańı´ diplomove´ praće jsem shroma´zˇdil neˇkolik rozsˇ´ırˇenyćh metodik pouzˇ´ıvanyćh v zahranicˇ´ı ke stanovenı´ potrˇebne´ho pru˚toku vody ke zdolańı´ pozˇa´ru v dane´m objektu. V praći jsem neuvedl vsˇechny metodiky, protozˇe neˇktere´ by se slozˇiteˇ prˇeva´deˇly do jednotek soustavy SI. Vybrane´ metodiky jsem srovnal dveˇma zpu˚soby, v grafu pomocı´ pru˚beˇhu krˇivek za´vislosti pru˚toku na plosˇe pozˇa´ru (objektu) a na modelove´m objektu. Rozsah hodnot, jake´ jednotlive´

45

metodiky poda´valy, je velmi sˇiroky´. Proto jsem se v dalsˇ´ı praći zaby´val metodikou urcˇenı´ potrˇebne´ho pru˚toku vody v za´vislosti na tepelne´m vy´konu pozˇa´ru. Tepelny´ vy´kon pozˇa´ru lze velmi dobrˇe modelovat a vyuzˇ´ıt take´ empiricky zı´skanyćh hodnot. Vyhodnocenı´ schopnosti pohlcovat teplo uvolnˇovane´ pozˇa´rem jednotlivy´mi hasebnı´mi la´tkami je du˚lezˇitou cˇa´stı´ me´ praće. V prˇ´ıpadeˇ hasˇenı´ vodou si myslı´m, zˇe pouzˇite´ u´daje se zakla´dajı´ na dostatecˇne´m mnozˇstvı´ podkladu˚, aby se daly v praxi vyuzˇ´ıt. Zpu˚so,b jaky´m je chladicı´ vy´kon vodnıćh proudu˚ urcˇen, je uva´deˇn uzˇ v neˇktere´ starsˇ´ı literaturˇe a lze jej povazˇovat za proveˇrˇeny´. Do budoucnosti by bylo vhodne´ oveˇrˇit chladicı´ vy´kon sprchovyćh proudic v uzavrˇenyćh prostoraćh na ru˚znyćh druzıćh horˇlavyćh la´tek. Veˇtsˇina citovanyćh testu˚ vycha´zı´ z hasˇenı´ drˇeva. K chladicı´ schopnosti teˇzˇke´ a strˇednı´ peˇny se mi nepodarˇilo najı´t zˇa´dne´ vhodne´ u´daje. Proto jsou uvedeny pouze hodnoty pouzˇitelne´ k hasˇenı´ horˇlavyćh kapalin. Zarˇ´ızenı´ pracujıćı´ na principu CAFS se pouzˇ´ıvajı´ pomeˇrneˇ kra´tkou dobu a i zahranicˇnı´ odborna´ literatura kritizuje male´ mnozˇstvı´ prˇesnyćh laboratornıćh testu˚ s tı´mto zarˇ´ızenı´m provedenyćh. Hodnoty, ktere´ uva´dı´m pro peˇnu CAFS, jsou pouze informativnı´. K hodnocenı´ hasicı´ schopnosti pra´sˇku˚ jsem vyuzˇil metodiky zalozˇene´ na laboratornıćh experimentech s hasˇenı´m horˇlavyćh plynu˚. Pro oveˇrˇenı´ jsem pouzˇil hodnoty ze starsˇ´ı literatury. Tyto se lisˇily v rˇa´du desı´tek procent. Cozˇ je v celkove´m du˚sledku minimum. Nepodarˇilo se mi najı´t zˇa´dne´ vhodne´ vy´sledky velkorozmeˇrovyćh testu˚. Bez nich se na hodnoty, ktere´ uva´dı´m, nelze zcela spole´hat. Do budoucna je potrˇebne´ tyto hodnoty zjistit, nebo velkorozmeˇrove´ experimenty prove´st, protozˇe hasicı´ pra´sˇky jsou v praxi opomı´jeny´m velmi ućˇinny´m hasivem. Mnoho hasicˇskyćh sboru˚ podniku˚ je vybaveno kombinovany´mi hasicı´mi automobily, jezˇ majı´ ve vy´baveˇ velkokapacitnı´ pra´sˇkove´ zarˇ´ızenı´. V za´veˇru praće jsem prˇedvedl prˇ´ıklad, jak lze vyhodnotit mozˇnost zdolańı´ pozˇa´ru v objektu hypermarketu. Musı´m uve´st, zˇe se jedna´ pouze o vzor. Simulaci jsem prova´deˇl na modelu s pomeˇrneˇ velky´mi kontrolnı´mi objemy, na neˇzˇ byl prostor rozdeˇlen. Nepodarˇilo se mi take´ zı´skat prˇesna´ data o zapalitelnosti a tepelne´m rozkladu horˇlavyćh materia´lu˚ pouzˇ´ıvanyćh v modelove´m objektu. V praći jsou vyhodnoceny pouze dveˇ ze simulacı´, ktere´ jsem prova´deˇl. Ve skutecˇnosti by bylo nutne´ jich vyhodnotit vıće. Model zpracovańı´ postupu zdola´vańı´ pozˇa´ru uvedeny´ v me´ praći je podle me´ho na´zoru pouzˇitelny´ v praxi po splneˇnı´ urcˇityćh podmıńek. Nutnostı´ je oveˇrˇit chladicı´ vy´kony pra´sˇku˚ a peˇny CAFS. Modelovańı´ tepelne´ho vy´konu pozˇa´ru by meˇl prova´deˇt pouze zkusˇeny´ odbornı´k. Oblast pouzˇitı´ bych hledal hlavneˇ prˇi posuzovańı´ mozˇnosti pozˇa´rnı´ho za´sahu u objektu˚ mimorˇa´dneˇ du˚lezˇityćh a vymykajıćıćh se beˇzˇne´ praxi (mrakodrapy, podzemnı´ stavby apod.), nebo pro hodnocenı´ prˇesnosti jednoduchyćh metodik. Pro beˇzˇne´ pouzˇitı´ je model prˇ´ılisˇ slozˇity´ a mozˇna´ azˇ zbytecˇneˇ prˇesny´.

46

Literatura ´ K, M. Dynamika pozˇa´ru. Ostrava: SPBI, 1999. 96 s. ISBN 80[1] BALOG, K. a KVARCˇA 86111-44-X [2] BOSLEY, K. Water Additives for Fighting Class A Fires. Shrnutı´ vy´zkumne´ zpra´vy cˇ. 79. Scottish Central Fire Brigades Advisory Council, 1997. 10 s. [3] BOCEK, B. Hasicı´ syste´m ONE SEVEN. Diplomova´ praće. Ostrava: VSˇB TU - OSTRAVA, 2002. 60 s. [4] BUDNICK, E.K.- EVANS, D.D. a NELSON, H.E. Simplified Calculations for Enclosure Fires. Fire Protection Handbook. Massachusetts: NFPA Quincy, 1992. [5] CARLSSON, J. Fire Modelling Using CFD - An introduction for Fire Safety Engineers. Vy´zkumna´ zpra´va cˇ. 5025. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1999. 123 s. [6] DAVIS, S. A Rewiev of Fire Fighting Water Requirements A New Zealand Perspective. Vy´zkumna´ zpra´va. Christchurch: School of Engineering Univesity of Canterbury, 2000. ISSN 1173-5996 [7] DEAL, S. Technical Reference Guide for FPEtool Version 3.2. Technicka´ dokumentace NISTIR 5486-1. Gaithersburg: National Institute of Standards and Technology, 1995. 149 s. c [8] GASPARD, Brent. Nozzles [online]. 2003, Poslednı´ u´pravy 26. 2. 2003 [cit. 2003-0316]. c [9] GASPARD, Brent. Monitors / Nozzles Packages [online]. 2003, Poslednı´ u´pravy 26. 2. 2003 [cit. 2003-03-16]. [10] GLASHAN, B. Going for the burn. Fire prevention. Cˇ´ıslo 349/2001. str. 22 - 25. ISSN 0309-6866 [11] GRAVESTOCK, N. Full-Scale Testing of Fire Suppression Agents on Shielded Fires. Vy´zkumna´ zpra´va 98/3. Schooll of Engineering University of Canterbury, 1998. 177 s. [12] HANUSˇKA, Z. Metodicky´ na´vod k vypracovańı´ dokumentace zdola´vańı´ pozˇa´ru˚. Praha: MV - Rˇeditelstvı´ Hasicˇske´ho zaćhranne´ho sboru CˇR, Praha 1996. 78 s. [13] IFSTA. Fire Streams. Fire Protection Publications Oklahoma State Univesity 1990. [14] LINDER, K.W. Water Supply Requirements for Fire Protection. Fire Protection Handbook. Massachusetts: NFPA Quincy, 1992.

47

[15] MONSPORT, J. Stanovenı´ ochlazovacıćh ućˇinku˚ hasebnıćh la´tek na ba´zi vody. Diplomova´ praće. Ostrava: VSˇB TU - OSTRAVA, 2002. 72 s. ˇ GRˇ HZS CˇR, cˇa´stka 40. [16] MV GRˇ HZS CˇR. Bojovy´ rˇa´d jednotek pozˇa´rnı´ ochrany. SIAR Praha, 2001. [17] OSTER, G. a WISEMAN, J.D. Balanced Fire Attack. 1999. 34 s. [18] REICHEL, V. Pozˇa´rnı´ odveˇtrańı´ stavebnıćh objektu˚ v na´vaznosti na CˇSN 73 0802 a CˇSN 73 0804. Aktual bulletin Specia´l 20. Praha: MV Rˇeditelstvı´ HZS CˇR, 2000, 34 s. ¨ RDQVIST, S. Initial Fires. RHR, Smoke Production and CO Generation from Sin[19] SA gle Items and Room Fire Tests. Vy´zkumna´ zpra´va cˇ. 3070. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1993. 90 s. ISSN 1102-8246. ¨ RDQVIST, S. An Engineering Approach to Fire-Fighting Tactics. Vy´zkumna´ zpra´va [20] SA cˇ. 1014. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1996. 79 s. ISSN 11028246. ¨ RQVIST, S. Real Fire Data, Fires in Non-residntal Premises in London 1994-1997. [21] SA Vy´zkumna´ zpra´va cˇ. 7003. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1998. [22] SCHREIBER, H. M. a PORST, P. Hasebnı´ la´tky. Chemicko fyzika´lnı´ pochody prˇi horˇenı´ a hasˇenı´ dı´l II. Prˇel. L. Ada´mek a kol. Praha: CˇSPO, 1972. 330 s. [23] STENSAAS, J. P. a JACOBSEN, H. CH. Testing of Diferent Portable Fire Extinguishers Against Fires in Twin Tyres. Vy´zkumna´ zpra´va cˇ. NBL 10 A01159. Trondheim: Norwegian Fire Research Laboratory, 2001. 22 s. ¨ RDQVIST, S. Fire tests in a large hall, using manually applied high [24] SVENSSON, S. a SA - and low - pressure water sprays. Vy´zkumna´ zpra´va. Revingeby: Swedish Rescue Service Agency, 2001. 34 s. ´ SEK, V. JANSOVA ´ , I. a RA ´ Zˇ, Z. Statisticka´ rocˇenka 2002. Prˇ´ıloha cˇas. 150-Horˇ´ı [25] VONA cˇ. 3/2002. [26] VRTAL, J. Pozˇa´rnı´ proudnice - vy´sledky zkousˇek technicko taktickyćh parametru˚ I. dı´l. Prˇ´ıloha cˇas. 150-Horˇ´ı cˇ. 11/1996. [27] VRTAL, J. Pozˇa´rnı´ proudnice - vy´sledky zkousˇek technicko taktickyćh parametru˚ II. dı´l. Prˇ´ıloha cˇas. 150-Horˇ´ı cˇ. 9/2002. [28] Vyhla´sˇka Ministerstva vnitra cˇ. 246/2001 Sb., o stanovenı´ podmıńek pozˇa´rnı´ bezpecˇnosti a vy´konu sta´tnı´ho pozˇa´rnı´ho dozoru

48

[29] Vyhla´sˇka Ministerstva vnitra cˇ. 247/2001 Sb., o organizaci a cˇinnosti jednotek pozˇa´rnı´ ochrany [30] Vyhla´sˇka Ministerstva zˇivotnı´ho prostrˇedı´ cˇ. 8/2000 Sb., kterou se mimo jine´ stanovı´ zpracovańı´ vznitrˇnı´ho havarijnı´ho plańu. [31] Vyhla´sˇka Ministerstva vnitra cˇ. 49/2003 Sb., o technickyćh podmıńkaćh pozˇa´rnı´ techniky. [32] Za´kon cˇ. 133/1985 Sb., o pozˇa´rnı´ ochraneˇ, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚ [33] Za´kon cˇ. 239/2000 Sb., o integrovane´m zaćhranne´m syste´mu a o zmeˇneˇ neˇkteryćh za´konu˚, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚ [34] Za´kon cˇ. 353/1999 Sb., o prevenci za´vazˇnyćh hava´riı´ zpu˚sobenyćh vybrany´mi nebezpecˇny´mi chemicky´mi la´tkami a chemicky´mi prˇ´ıpravky, ve zneˇnı´ pozdeˇjsˇ´ıch prˇedpisu˚ [35] Reklamnı´ materia´ly firem: FLG Neurupinn, TEPOSTOP, ETS Ostrava, ROSSENBAUER, ZIEGLER

49

Seznam prˇ´ıloh:

prˇ´ıloha 1. Pre-fire plan pouzˇ´ıvany´ v USA prˇ´ıloha 2. Pre-fire plan pouzˇ´ıvany´ ve Sˇve´dsku prˇ´ıloha 3. Prˇ´ıklad graficke´ cˇa´sti pre-fire planu pouzˇ´ıvane´ho v USA prˇ´ıloha 4. Vstupnı´ soubor pro program Fire Dynamics Simulator 3.1

prˇ´ıloha 1.

__________________ FIRE DEPARTMENT PRE-FIRE PLAN DATE: _______ OFFICER: ______________ OCCUPANCY LOCATION: _________________ FULL ADDRESS: ___________________________________________PHONE: ___________ OWNER’S NAME: ________________________ PHONE: ____________ EMER#:__________ OWNER’S ADDRESS: _________________________________________________________ OCCUPANCY TYPE: _______________________ SPECIAL HAZARDS: _________________

BUILDING DIMENSIONS: LENGTH:______ WIDTH:____ HEIGHT:_____ # FLOORS: ______ BUILDING CONSTRUCTION: WOOD FRAME: __ BLOCK: __ CONCRETE: ___ METAL: ____ ROOF CONSTRUCTION: WOOD FRAME: ___ METAL: ___ CONCRETE: ___ OTHER: _____ FLOOR CONSTRUCTION: WOOD: ___ CONCRETE: ____ OTHER: _____ BASEMENT: ____ SIZE: ______ LOCATION: ______________________ WINDOWS: ______ FIXED FIRE PROTECTION

WATER SUPPLY

AVAILABLE FLOW

AUTOMATIC SPRINKLERS: _____ LOCATION 1: ___________________ __________ GPM STAND PIPE: _____ 2: ___________________ __________ GPM HOSE CABINET: _____ 3: ___________________ __________ GPM OTHER: _____________________ 4: ___________________ __________ GPM INITIAL RESOURCES REQUIRED: ENGINE(S): ______________ OTHER(S): _____________ ESTIMATED FIRE FLOW IN GPM 25% ____ 50% ____ 75% ____ 100% ____ EXPOSURES__________________________ FIRE BEHAVIOR PREDICTIONS:

PREDICTED STRATEGIES: PROBLEMS ANTICIPATED:

OTHER INFORMATION:

prˇ´ıloha 2.

PRE-FIRE PLAN Number XXX

Object

XXX

Phone day:

XXX

Address:

XXX

XXX

Property:

XXX

night:

Keys

XXX

Approach

From road XXX

Staging point

The old railway station.

Water

Hydrants or motor pump at the lake. Re-use from collecting basin.

Activities

Production of pesticides and storage of different poisons.

Hazards

Flammable liquids class 2b and aerosol bottles. Hot paraffin. Gas tubes (pressure containers). Insecticides. Pyrethrum, ethylene bromide, cyanide, warfarine.

Building

Main building ground floor: ”Fire proof”. First floor: Fire resistant. Loft: unprotected wood. Storage building: steel.

Fire safety installations

Internal fire alarm to XXX. Smoke detectors and evacuation alarm.

Persons

11 employees

Alarm pattern

Engine

Contact

XXX

Miscellaneous

Breathing apparatus or chemical protecting clothing. Chemicals in form of gases and powder. W = do not use water.

Extinguishing water.

Shall be collected in the drainage system and led to the collecting basin via a special valve. Volume approx. 200 m³. The water should be re-used for extinguishing to prevent overflow.

Revision

Date: 940608 Signature: XXX

Tanker

Chief Officer

Ambulance

Police

prˇ´ıloha 3.

prˇ´ıloha 4. &HEAD &GRID &PDIM &TIME

CHID=’diplomka_detail_final’,TITLE=’Pozar hypermarketu se ZOKT’ / IBAR=42,JBAR=96,KBAR=12 / XBAR0=-14.00,XBAR=14.00,YBAR0=-30.00,YBAR=30.00,ZBAR=8.00 / TWFIN=1000. /

&SURF ID=’BURNER’,HRRPUA=600 / &MISC SURF_DEFAULT=’TRAPEZOVY PLECH’,NFRAMES=1800, DATABASE=’c:\nist\fds\database3\database3.data’, REACTION=’OBAL’ / &VENT XB= 4.66, 5.332, 10.66, 11.32, 2.66, 2.66, SURF_ID=’BURNER’/

&OBST XB=13.33333,13.33333,-30.0,30.0,5.33333,8.0 / &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST

XB=8.0,9.33333,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’ / XB=8.0,9.33333,5.625,8.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’ / XB=10.0,11.33333,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’ / XB=10.0,11.33333,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’ / XB=8.0,9.33333,5.625,8.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=8.0,9.33333,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,5.625,11.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,5.625,8.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,8.75,11.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,11.875,14.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/

&OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST

XB=2.0,5.33333,3.75,4.375,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,8.75,11.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,11.875,14.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,8.75,11.25,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,6.25,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,18.125,20.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,6.25,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=10.0,11.33333,15.0,17.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,15.0,17.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,12.5,14.375,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=8.0,9.33333,15.0,17.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=8.0,9.33333,11.875,14.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,5.33333,5.0,5.625,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-6.66667,2.5,4.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.0,5.0,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-0.66667,5.625,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,2.5,6.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-7.33333,-6.66667,5.0,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,5.33333,2.5,3.125,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/

&OBST XB=-1.33333,-0.66667,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-1.33333,-0.66667,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&OBST XB=-1.33333,-0.66667,9.375,10.0,0.0,7.33333, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-14.0,14.0,9.375,10.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-14.0,14.0,-10.0,-9.375,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST

XB=10.0,11.33333,15.0,17.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,8.125,10.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,8.125,10.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,2.5,7.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-8.0,-6.66667,8.125,10.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,8.125,10.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,5.625,7.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=2.0,3.33333,2.5,5.625,1.33333,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,2.5,5.625,2.0,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,2.5,5.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,2.5,5.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,6.25,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,6.25,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,10.0,12.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,10.0,12.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,10.0,12.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,10.0,12.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,13.125,15.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,13.125,15.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,13.125,15.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,13.125,15.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,5.625,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,8.125,10.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,8.125,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,10.625,13.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,10.625,13.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,8.125,10.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,10.625,13.125,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,10.625,13.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,13.75,16.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,13.75,16.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,13.75,16.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,13.75,16.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,16.875,19.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,16.875,19.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,16.875,19.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,16.875,19.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,20.0,22.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,20.0,22.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,20.0,22.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,20.0,22.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,23.125,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,23.125,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,23.125,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,23.125,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,16.25,18.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/

&OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST

XB=2.0,3.33333,16.25,18.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,16.25,18.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=2.0,3.33333,16.25,18.75,3.33333,6.0, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,19.375,21.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,19.375,21.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,19.375,21.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,19.375,21.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,22.5,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,22.5,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,22.5,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,22.5,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,18.125,20.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,21.25,23.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,18.125,20.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,18.125,20.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=10.0,11.33333,21.25,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,21.25,25.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=10.0,11.33333,24.375,26.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,24.375,26.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,21.25,23.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,23.75,26.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,11.25,13.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,11.25,13.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,11.25,13.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,11.25,13.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-8.0,-6.66667,14.375,16.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,14.375,16.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,14.375,16.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,14.375,16.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,17.5,20.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,17.5,20.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,17.5,20.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,17.5,20.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,20.625,23.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,20.625,23.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,20.625,23.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,20.625,23.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,23.75,26.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,23.75,26.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,23.75,26.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-14.0,-13.33333,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,9.375,10.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,-20.625,-20.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,0.0,0.625,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,19.375,20.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,-30.0,-29.375,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,29.375,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,-30.0,-29.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,29.375,30.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,-13.33333,29.375,30.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,-13.33333,9.375,10.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,-13.33333,-30.0,-29.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&OBST XB=-14.0,-13.33333,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=12.66667,13.33333,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&VENT XB=1.32,-1.32,30.00,30.00,0.00,1.98, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=1.32,-1.32,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-28.0,-25.36,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=25.36,28.0,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,-25.92,-24.60,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,-25.92,-24.60,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,-15.625,-14.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,-15.625,-14.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,-5.625,-4.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,-5.625,-4.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,4.375,5.625,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,4.375,5.625,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,14.375,15.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,14.375,15.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,24.375,25.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,24.375,25.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=-14.00,-14.00,-30.00,30.00,0.00,5.36, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT CB=’XBAR’ ,SURF_ID=’OPEN’ / &VENT CB=’ZBAR0’ , SURF_ID=’CONCRETE’ /

způsob jejich vypracování Diplomová práce

Recommend Documents