Zprávy ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Prosinec 2014
11.
Rekapitulace roku 2014
Rok 2014 byl pro Správu úložišť bohatý na události. Mezi nejvýznamnější patřila bezpochyby rozhodnutí ohled-
ně průzkumných území na lokalitách, transformace Pracovní skupiny pro dialog, či oslava půl století bezpeč-
ného ukládání radioaktivních odpadů v České republice. pokračování na str. 2
z obsahu:
1-2 Rekapitulace roku 2014 str.
4 Otevření nového IS Bystřice str.
5 Projekt podzemního výzkumného pracoviště str.
Zprávy ze Správy 11.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
2
rekapitulace roku 2014 (55 let od začátku ukládání radioaktivních odpadů v Česku) a úložiště Bratrství u Jáchymova (40 let bezpečného provozu). Ukládání radioaktivních odpadů je v České republice dlouhodobě na velmi vysoké bezpečnostní úrovni. Kromě těchto „velkých“ událostí však Správa úložišť měla letos i řadu menších aktivit, jejichž přínos bude patrný spíše z dlouhodobého hlediska. Zahájení výstavby podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov je dalším kamínkem do rozsáhlé mozaiky výzkumných aktivit Správy úložišť. Týmy odborníků z celého světa sdílejí své poznatky z výzkumů kolem technických a geologických aspektů hlubinného úložiště. Správa úložišť se účastní hned několika mezinárodních výzkumů v Česku i v zahraničí. PVP Bukov rozšíří řady výzkumných projektů o pilotní charakterizaci hornin in situ.
pokračování ze str. 1
Jedním z klíčových témat letošního roku byly žádosti o stanovení průzkumného území. Těsně před koncem minulého roku bývalý ministr životního prostředí zrušil rozhodnutí svého úřadu stanovit průzkumné území na lokalitě Kraví hora a vrátil žádost k novému projednání. Správa úložišť byla vyzvána k doplnění žádosti o další podklady. Během letošního roku také územní odbory Ministerstva životního prostředí vyzvaly všechny účastníky k ústnímu jednání, kde se diskutovaly některé nevyjasněné body a bylo stanoveno, že ministerstvo přihlédne již ve fázi stanovování průzkumného území k veřejným zájmům na lokalitách. V druhé polovině října pak Ministerstvo životního prostředí žádosti o průzkumné území schválilo na všech sedmi lokalitách. Někteří účastníci řízení se proti rozhodnutí odvolali a nyní běží správní lhůta pro rozhodnutí územních odborů, zda námitky vyřeší samy, nebo zda je postoupí rozkladové komisi. Druhým velkým tématem bylo postavení Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, která sdružuje zástupce dotčených obcí, celostátní i místní občanské iniciativy, představitele státu a nezávislé odborníky. Pracovní skupina byla založena v roce 2010 a angažuje se především v oblasti legislativního posílení pravomocí obcí v procesu vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště. V poslední době však někteří členové upozorňovali na to, že činnost Pracovní skupiny naráží na limity dané jejím postavením a rolí v rozhodovacím procesu. Letos v květnu proto Pracovní skupina pro dialog zorganizovala nejen na toto téma seminář v Senátu ČR, spolu se senátním Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Správou úložišť a ÚJV Řež, a. s. Ze semináře vyplynulo, že je nutné najít vhodnější právní formu, aby Pracovní skupina pro dialog mohla pracovat samostatně, měla čitelnou strukturu a konkrétně vymezenou zodpovědnost. Nové postavení Pracovní skupiny pro dialog by rovněž mělo zahrnovat systematickou podporu vlády, ministerstev a jasné vymezení vztahů mezi jednotlivými aktéry procesu. Následně se s Pracovní skupinou setkal ministr průmysl Jan Mládek a ze společné diskuze vyplynul závěr, za-
členit Pracovní skupinu pod Radu vlády pro surovinovou a energetickou strategii. V Radě mají své zástupce Ministerstvo průmyslu a obchodu i Ministerstvo životního prostředí, dále Svaz měst a obcí České republiky a Asociace krajů České republiky. Třetí významnou akcí letošního roku byla oslava půl století provozu úložiště Richard nedaleko Litoměřic. Do Richarda se již padesát let ukládají nízko a středněaktivní odpady vznikající v průmyslu, zdravotnictví a výzkumu. Probíhá nepřetržitě posuzování lokality z hlediska seismicity, sleduje se geotechnická stabilita důlního díla, monitoruje se hydrogeologické prostředí horniny i jejího okolí, probíhá měření koncentrace radonu a tritia v ovzduší, ve vodě i na povrchu. Z dosavadních výsledků vyplývá, že provoz odpovídá všem bezpečnostním kritériím a veškeré hodnoty měřených veličin nepřesahují povolené limity. Společně s Richardem slavilo i již uzavřené úložiště Hostim
Správa úložišť klade velký důraz na komunikaci s veřejností a na osvětovou činnost v oblasti radioaktivních odpadů. Chceme veřejnosti ukázat, že radioaktivita je běžnou součástí našich každodenních životů a že radioaktivní odpady umíme v naší zemi bezpečně uložit. Letos proto Správa úložišť otevřela dvě nové expozice na toto téma: v Bystřici nad Pernštejnem a v Jáchymově vzniklo nové informační centrum. Stejně jako loni nabídla Správa úložišť prostřednictvím starostů jednotlivých obcí lidem v lokalitách návštěvy českých jaderných zařízení. Možnost podívat se do jaderné elektrárny či do podzemní laboratoře využilo přes 300 návštěvníků. Jak vzniká radioaktivita, jaké druhy záření známe, či co je to poločas rozpadu, to vše se mohou dozvědět děti prostřednictvím exkurze nebo na přednášce pracovníka Správy úložišť přímo ve své škole. Správa úložišť vytvořila vzdělávací program pro základní, střední i vysoké školy. Informacemi nabitou prezentaci doplňují praktické ukázky probíraných jevů. V příštím roce plánujeme vzdělávací program ještě posílit – již se pracuje na nové prezentaci, vznikne doplňková brožura pro ty, kteří se chtějí o tématu dozvědět více, učitelům nabídneme pracovní listy pro zpestření hodin fyziky věnovaných radioaktivitě.
3
Několik slov ke končícímu roku 2014 úložišť – povrchové úložiště Dukovany – si na kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví 20 let svého provozu. Dlouhodobé výsledky pečlivého monitorování u všech zmíněných zařízení dokazují, že o radioaktivní odpady se v naší zemi umíme postarat profesionálně. Zároveň díky provozu těchto úložišť máme dostatek odborných a výzkumných zkušeností, které můžeme využít i pro řešení problematiky hlubinného úložiště.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych několika slovy prošel končící rok 2014 a zmínil některé události, které považuji z mého pohledu za významné. Jak zmiňuje článek na předchozí stránce, na letošní rok připadlo hned několik významných výročí spojených s bezpečným ukládáním radioaktivních odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova oslavilo 40 let provozu, úložiště Richard u Litoměřic dokonce 50 let provozu, a zároveň letos uplynulo 55 let od zahájení ukládání prvních radioaktivních odpadů v již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední ze stávajících
Tím, že Ministerstvo životního prostředí vydalo rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro I. etapu geologických prací na všech sedmi lokalitách, byl zahájen velmi významný posun v hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště. V současnosti ministerstvo vypořádává připomínky účastníků řízení a v nejbližší době očekáváme finální rozhodnutí, které považujeme za krok správným směrem. V současnosti je sedm lokalit blokováno ve svém rozvoji. Provedením geologických průzkumů a dalších navazujících studií budeme moci tento počet zredukovat, a s těmi, které budou po geologických průzkumech doporučeny pro další fázi vést intenzivní jednání o dalších krocích. Stav nejistoty nesvědčí nikomu. Provedení průzkumů je předpokladem pro to, abychom to změnili. V této souvislosti posun očekáváme i v činnosti Pracovní skupiny pro dialog, která má nové postavení v Radě vlády pro surovinovou a energetickou strategii. Doufáme, že její transformace přispěje k intenzivnější debatě se státem o potřebné legislativě a podobě spolupráce mezi státem a samosprávami. Důležitou součástí naší práce je porozumění ze strany odborné i široké veřejnosti. Proto pro občany lokalit pravidelně organizujeme odborné exkurze do úložiště Richard, do podzemní výzkumné laboratoře Josef, či do jaderné elektrárny Temelín. Tradicí se staly i každoroční zahraniční pracovní cesty, letos jsme navštívili jaderná zařízení v Maďarsku. Nepřímo, prostřednictvím informačních letáků a vlastního zpravodaje „Zprávy ze Správy“, se snažíme poskytovat aktuální informace občanům v dotčených lokalitách. Se zájmem se setkal
2 0 1 5
Veselé Vánoce a šťastný nový rok M e r r y C h r i s t m a s a n d a H a p p y N e w Ye a r
i náš výukový program k problematice nakládání s radioaktivními odpady v ČR i v zahraničí, který je určen převážně základním a středním školám.
V každém případě chce Správa úložišť i v roce 2015 pokračovat v nastavených aktivitách. I nadále budeme podporovat domácí a mezinárodní výzkumné projekty zaměřené na bezpečnost hlubinného úložiště. Zachováme vzdělávací a osvětovou činnost, včetně exkurzí do jaderných zařízení či besed s občany, se studenty apod. Správa úložišť rovněž plánuje uspořádat odbornou konferenci na téma hlubinného úložiště a sérii veřejných setkání v lokalitách. Čeká nás rok plný práce a doufáme, že se v něm budeme setkávat i s Vámi. Přeji Vám hodně zdraví a osobních i pracovních úspěchů.
RNDr. Jiří Slovák, ředitel
Zprávy ze Správy 11. Aktualita
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
4
Stanovení průzkumných území na lokalitách
Ministerstvo životního prostředí vyhovělo žádostem SÚRAO a ve dnech 20. - 24. října stanovilo průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry na všech sedmi lokalitách. Jakmile rozhodnutí nabydou právní moci, bude možné zahájit přípravné práce k průzkumům. Schválené žádosti počítají pouze s provedením první etapy geologických průzkumných prací. Ta zahrnuje povrchové a přípovrchové měření, sběr dat, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod. Pokud žádosti o stanovení průzkumných území nabydou právní moci ještě letos, vznikne obcím zákonný nárok na finanční příspěvky za průzkum. Příspěvek za rok 2014 by v takovém případě dostaly v prvním kvartálu roku 2015. Finance za příští rok by pak na účet obcí přišly v první polovině 2015. Příspěvky se pohybují v rozmezí od 7 do 12 milionů korun na lokalitu ročně. Jsou určeny na zvýšení kvality života v obcích. O tom, jakým způsobem chtějí peníze využít, obce Správu úložišť písemně informují.
Úložiště radioaktivních odpadů Richard oslavilo půl století provozu V rámci výročí půl století ukládání radioaktivních odpadů na úložišti Richard u Litoměřic Správa úložišť uspořádala ve středu 10. září oslavu 50 let provozu. Podzemní prostory bývalého vápencového dolu slouží již od roku 1964 k ukládání nízko a středněaktivních odpadů. Putují sem výhradně institucionální odpady, tedy ty, které vznikají ve zdravotnictví, zemědělství, při průmyslové činnosti a výzkumu. Ročně se v Richardu uloží průměrně 300 obalových souborů. Slavnostní akce se zúčastnilo mnoho významných hostů, kteří se zabývají problematikou ukládání radioaktivních odpadů v ČR. Mezi pozvanými byl i Mgr. Ladislav Chlupáč, starosta Litoměřic, které se Správou úložišť úzce spolupracují. V podzemí města například společným úsilím vznikla expozice „Důl Richard v proměnách času v Litoměřicích“ přibližující návštěvníkům proměny dolu v průběhu času a provoz úložiště. Návštěvníky láká především období nacistické válečné továrny. Litoměřice dostávají, jako město, které má na svém katastru provozované úložiště, zákonný příspěvek státu ve výši 3 000 000 Kč ročně.
Otevření nového Informačního střediska v Bystřici nad pernštejnem Správa úložišť radioaktivních odpadů ve čtvrtek 4. září 2014 slavnostně otevřela nové informační středisko v Bystřici nad Perštejnem. Informační středisko sídlí v 1. patře Staré radnice na Masarykově nám., č. p. 57. Stálá expozice prezentuje na panelech, trojrozměrných modelech i v řadě tematických videí problematiku radioaktivních odpadů od jejich vzniku až po konečné zneškodnění v úložištích. Prohlídka střediska s výkladem a promítáním filmů je možná nejen pro jednotlivce, ale i pro skupiny. Slavnostního otevření se zúčastnili starostové lokality Kraví hora, starosta Bystřice nad Pernštejnem, zástupci škol z blízkého okolí a další hosté z regionu. Informační středisko v Bystřici nad Pernštejnem bylo otevřeno jako první ze dvou nových plánovaných informačních středisek, které Správa úložišť dlouhodobě připravovala. Do konce roku 2014 Správa úložišť uvede do provozu další informační středisko v Jáchymově, kde bylo před 40 lety otevřeno úložiště Bratrství. To je určené pro ukládání odpadů obsahujících přírodní radionuklidy. V roce 2015 se budeme soustředit na rekonstrukce a inovace stávajících informačních středisek.
5
Projekt PODZEMNÍHO VÝZKUMNÉHO PRACOVIŠTĚ BUKOV Správa úložišť v loňském roce zahájila výstavbu Podzemního výzkumného pracoviště Bukov (PVP Bukov). Jeho hlavním cílem je charakterizace horninového masívu v hloubkách 500 – 900 m pod povrchem v krystalinických horninách Českého masívu. Projekt vznikl pro potřeby výzkumu umístění hlubinného úložiště v České republice.
Mgr. Lukáš Vondrovic
V PVP Bukov budou v několika následujících letech prováděny práce v oblasti geologie, hydrogeologie, geotechniky atd., které pomohou získat detailní poznatky o využitelnosti horninového masívu a zpřesnit použité metodiky charakterizace horninového prostředí v hloubkách odpovídajících očekávaným podmínkám, které budou panovat v úložišti. Projekt byl inspirován výstavbou podzemních laboratoří v krystalinických horninách ve švédském Äspö a švýcarském Grimselu. Výzkumné pracoviště je navrženo tak, aby co nejlépe simulovalo prostředí budoucího hlubinného úložiště. Nachází se 300 metrů od těžní jámy Bukov, v jižním křídle uranového ložiska Rožná. Je situováno ve 12. patře, cca 600 metrů pod zemským povrchem. Horninové prostředí PVP Bukov nabízí řadu možností pro detailní hydrogeologický, geologický, geotechnický a geochemický výzkum v oblasti hlubinného ukládání. Je zde možnost ověřit testováním v hloubce reálného budoucího úložiště data získávaná z povrchu. V neposlední řadě je pro celé důlní dílo dolu Rožná, a tím i pro navrhované výzkumné podzemní pracoviště, stanove-
no kontrolované pásmo pro práci v prostředí s ionizujícím zářením, což umožní provádět následné transportní experimenty migrace a sorpce, což poskytne velmi důležité informace využitelné pro projekt hlubinného úložiště. Technické řešení celého podzemního pracoviště bylo navrženo v souladu s požadavky Správy úložišť pro potřeby budoucích výzkumných činností, které zde budou realizovány. Podzemní dílo se skládá z 300 m dlouhého spojovacího překopu a samotného podzemního pracoviště. To má formu 45 m dlouhého velkoprofilového díla. V současné době je hotový přístupový překop a probíhají přípravné práce pro vybudování vlastní laboratoře. Budování podzemního výzkumného pracoviště Bukov je zásadní pro charakterizaci horninového prostředí pro umístění budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České republice. Výzkum, který zde bude následně probíhat, přispěje k detailnímu porozumění procesů sorpce, koaugulace, sekundární cementace a migrace radionuklidů, které v úložišti budou v budoucnu probíhat.
Projektovým manažerem SÚRAO zodpovědným za tento projekt je Mgr. Lukáš Vondrovic Lukáš vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze obor strukturní geologie a v současné době na stejné fakultě dokončuje Ph.D. Má za sebou již mnoho zkušeností, než nastoupil do Správy úložišť působil jako odborník v České geologické službě a pracoval v odboru regionální geologie krystalinika. Jeho odborným zaměřením je strukturní analýza polyfázově metamorfovaných terénů, geologické mapování, studium anizotropie hornin v makro a mikroměřítku, aplikace metod AMS, EBSD, strukturní dokumentace podzemních staveb, vizualizace a modelování strukturních dat, popularizace geologie. V současné době působí jako vedoucí specialista pro technický rozvoj se zaměřením na geologii v týmu, který je zodpovědný za přípravu hlubinného úložiště v ČR.
Ideová vizualizace podzemního výzkumného pracoviště Bukov
Zprávy ze Správy 11.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Letem světem... Jižní Korea Jižní Korea (Korejská republika - Tehan minguk) dosáhla v posledních letech velkého úspěchu v rozvoji jaderné energetiky. Podíl výroby energie z jádra je něco málo přes 30 %.
6
Víte, že... Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského poloostrova. Ze západu je omývána vodami Žlutého moře, na východě vodami Japonského moře. Zajímavostí je, že poválečná nevraživost vůči Japonsku se promítla i do geografických názvů: Korejci Žluté moře nazývají Západní moře, Japonské moře pak nazývají Východní moře. Terén je, obdobně jako v Severní Koreji, velmi hornatý (pohoří Diamantové hory), a většina půdy není obdělávatelná. Na jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny, ty ale zaujímají jen 30 % plochy země. V blízkosti Korejského poloostrova je také asi 3000 menších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší je ostrov Čedžu (1 845 km2), asi 100 km od jižního pobřeží. Na tomto ostrově se také nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje, vyhaslá sopka Halla-san (1 950 m n. m.).
První komerčně využívaný reaktor začal být provozován v roce 1978. V současnosti Korea provozuje 22 reaktorů – 18 tlakovodních a 4 reaktory s tzv. „těžkou“ vodou. Šest dalších tlakovodních reaktorů je ve výstavbě a do budoucna se plánuje rozšíření o dalších max. 6 jednotek. Do roku 2024 Jižní Korea předpokládá mít v provozu 34 reaktorů.
ground Research Tunnel) Laboratory“ v Daejeonu, kde se realizuje řada výzkumných projektů spojených s ukládáním vysokoaktivních odpadů a která se v současné době rozšiřuje. Dále má závod na výrobu jaderného paliva v Busanu. Vyhořelé jaderné palivo se podle platného zákona do roku 2016 skladuje v elektrárnách, o jeho dalším uložení se bude rozhodovat.
V provozu jsou jaderné elektrárny Kori, Wolsong, Yonggwang a Ulchin; nově v provozu jsou reaktory v elektrárnách Shin-Kori a Shin-Wolsong a předpokládá se zprovoznění dalších reaktorů v elektrárně Shin-Ulchin .
Korejské národní vlajce se říká Taegukki. V jejích rozích jsou čtyři různé trigramy – taoistické symboly, které představují nebe, vodu, zem a oheň. Také červenomodrý jin a jang, symbol světla a temnoty, má původ v taoismu.
Dále Jižní Korea disponuje výzkumným reaktorem HANARO a studijním (univerzitním) reaktorem AGN-201, sloužícím ke vzdělávání studentů.
Jižní Korea se přiřadila k tzv. asijským tygrům, když se během jedné generace dokázala zvednout z popela války a stát se moderním průmyslovým gigantem.
Elektrárny mají několik provozovatelů, většina je ale ve vlastnictví státu, Ministerstva energetiky. Jižní Korea má i svůj program výzkumu a výstavby hlubinného úložiště v granitovém podloží, který zaštiťuje výzkumný institut Korea Atomic Energy Research Institute (KAERI) v Daejeonu. Jižní Korea plánuje v nejbližší době zprovoznit podzemní úložiště pro nízko a středněaktivní odpady v jihovýchodní části země. Celkem se v Koreji uvádí cca 6100 uživatelů zdrojů ionizujícího záření.
Jižní Korea je 5. zemí na světě v počtu provozovaných reaktorů, a to za USA (100 reaktorů), Francií (58), Japonskem (48), Ruskem (33); po Jižní Koreji následuje Čína s 20 reaktory. Disponují menší podzemní testovací výzkumnou laboratoří – tzv. „KURT (KAERI Under-
Po porážce Japonska v roce 1945 byla Korea bez konzultace s korejskou reprezentací rozdělena vítěznými státy USA a SSSR na dvě části: severní, ovládanou Sovětským svazem a jižní, ovládanou USA. Jejich hranici tvořila 38. rovnoběžka. Jelikož se obě okupační správy nedokázaly dohodnout na společné správě, došlo v roce 1948 ke vzniku dvou ideologicky antagonistických států, Korejské lidově demokratické republiky a Korejské republiky. Následně stáhly USA i SSSR své jednotky z Koreje.
Vládní organizací, která se zabývá bezpečným nakládáním s radioaktivními odpady, je KORAD (Korea Radioactive Waste Agency), založená v lednu 2009. Spadá pod Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky. Orgánem státního regulátora je organizace KINS (Korea Institute of Nuclear Safety), obdoba našeho Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Je potřeba dávat si pozor na smrkání na veřejnosti a hlavně v restauracích. Pokud se Vám bude chtít v restauraci smrkat, tak je lepší dojít si na toaletu. I v tomto případě Vám však hrozí opovržlivé pohledy. V Jižní Koreji se dodnes snoubí její tradiční tvář s moderní. V metropoli Soulu vyrůstají nové mrakodrapy, pod zemí jezdí rychlé metro, teenageři chatují přes mobilní telefony. Jako protiklad ke vzrůstající metropoli stojí po celé Koreji paláce dřívějších vládců, zelené aleje a lesy, stúpy, vysoké sochy Buddhy a chrámové komplexy s modlícími se mnichy. V rozlehlých parcích zní lidová hudba a tradiční tance za doprovodu bubnů.
"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612. Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail:
[email protected]
www.surao.cz
Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail:
[email protected]
