PODZIM 2010/II
ZPRÁVY Z DOMOVA jenomm tím,
Motto: „Můžeme pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsme…“
Poskytujeme sociální služby pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění a skupině žen s mentálním postižením. Uvnitř najdete: Aktuality a informace Co je to snoezelen? Ohlédnutí za létem
Ve znamení rytmu proběhla taneční zábava Rytmus 2010, kterou uspořádal tradičně DOMOV NA STŘÍBRNÉM VRCHU pro klienty zařízení východočeského kraje. Zábavu zpestřilo taneční vystoupení klientů spřátelených Domovů z Rokytnice a ze Žampachu . Předtančení odpoledne Tanec nás má se skvěleuzhostila skupina Horské myši.
Co je to snoezelen? Vyrábíme na prodej
Jedná se o speciální metodu určenou k relaxaci, zklidnění, k rozvoji verbální i neverbální komunikace, ke stimulaci smyslů, k odbourávání rizikových projevů jedince, posílení schopnosti adaptace, socializace, ke snížení poruch chování, pozornosti, nesoustředěnosti, k odbourávání impulzivity, k podpoře kognitivní a emocionální složky osobnosti, přináší nové zážitky a zkušenosti… (pokračování na str. 4 –5)
Aktuálně ■ V říjnu 2010 k nám do Domova přijeli zástupci Královéhradeckého kraje, aby pohovořili se zaměstnanci, a jako výraz díků za odvedenou práci jim osobně předali růži. ■ Ke vzájemnému předávání zkušeností slouží výměnné pobyty zaměstnanců zařízení Náš svět v Pržně a Domova v Rokytnici v O. h., které probíhají od 13. října tohoto roku.
Připravujeme ■ Divadelní vystoupení klientů v MŠ Bartošovice ■Jarní výstavu výrobků klientů .
Srdečně zveme nejširší veřejnost na předvánoční prodejní výstavu výrobků klientů DOMOVA NA STŘÍBRNÉM VRCHU dne 11.12. 2010 od 9,00 do 16,00 hodin .
Nabízíme : Vzdělávání - v našem zařízení vám můžeme nabídnout možnost vzdělávacích akcí (akce na dané téma + občerstvení účastníků), dále nabízíme možnost stáží, praxí, ale také pronájem školících místností.
Mandlování prádla -
nabízíme vám možnost mandlování vámi dovezeného prádla v naší prádelně, bližší informace vám podá vedoucí ekonomickoprovozního úseku (sl. Sojková) na telefonu 494 595 117
Prodej výrobků - naše výrobky si můžete zakoupit na probíhajících akcích Domova (jako např. dny otevřených dveří, prodejní výstavy apod.). O těchto akcích průběžně informujeme na našich webových stránkách, kde najdete i ukázky našich výrobků (z košíkářské, tkalcovské, keramické či šicí dílny).
Snoezelen Snoezelen vznikl tak, že se v praktické činnosti s nejtíže postiženými hledala možnost, jak jim nabídnout přiměřené aktivity. Výraz „snoezelen“ (vyslovuje se snuzelen) je kombinace holandských slov „snuffelen“ – čichat a „doezelen“ – dřímat. Hned na úvod je zároveň nutné poznamenat, že sice se v souvislosti se snoezelenem nejčastěji zmiňují lidé s nejtěžším postižením, ale tato terapie je určena podstatě všem, kterým zkrátka dělá dobře. Využívá se např. i u ostatních lidí s jiným druhem onemocnění (duševní, mentální..), týká se různých věkových skupin – dětí, dospělých i seniorů. Následující informace jsou sice „ušity na míru“ jen jedné skupině lidí, ale „sedět“ by měly všem. Snoezelen je zvláštní nabídkou k využití času pro ty lidi, kteří nemohou chodit ani do školy, ani do „práce“ a tráví převážnou část svého života na pokoji, kde jsou ubytováni. Umožňuje jim vyjít z jejich běžného prostředí a přejít do jiných prostor, kde mohou získat zcela jiné nové zkušenosti. Právě u této skupiny postižených lidí se vychází z toho, že při vnímání a poznávání svého okolí jsou odkázáni na primární smyslové vjemy a odpovídající doprovodné pocity a pohyby – ty však v běžném životě nemohou být často správně prožity a zpracovány. Proniknout do způsobů vnímání a prožívání lidí s nejtěžším postižením je velmi složité, protože i tito lidé, přes svá závažná omezení, jsou stejně jedineční jako každý jiný člověk. Můžeme si však na základě své zkušenosti ze styku s nimi všimnout některých znaků: Nejtíže postižený člověk nám zpravidla nemůže zpřístupnit svět své zkušenosti verbálně. Není schopen nám sdělit slovy, jak se cítí a jak pociťuje naši přítomnost. Subtilními tělesnými reakcemi, jako je mimika obličeje či
doteky (řeč těla), se někdy pokouší nám cosi sdělit. Téměř všichni lidé s těžším postižením žijí ve stadiu vnímání vázaném výlučně na tělo: svět pro ně sestává z věcí, jež lze prožívat jen konkrétně a tělesně a jimž lze přikládat význam jen tak, že se na nich a s nimi pohybujeme, cítíme je, ochutnáme, vidíme a slyšíme. Jako zásada přitom platí ponechat člověku co nejvíce volnosti a času, aby si sám zvolil, resp. označil, které podněty pociťuje jako příjemné, na co se chce déle soustředit či čím se chce zabývat. Člověka s postižením přitom nemají motivovat pečovatelé, nýbrž samy věci v místnosti: materiál a prostředí by měly být tak přitažlivé a stimulující, že i lidé s nejtěžším postižením jsou aktivováni například po něčem sáhnout nebo si lehnout na měkkou matraci. Zároveň by mělo prostředí vyzařovat potřebný klid, aby nejprve umožnilo uvolnění. Prožívání působení bezprostředního okolí a příjemné pasivní vychutnávání jsou již cíle samy o sobě Cílem snoezelenu je celkové uvolnění. „Uvolnění“ chápeme většinou jako protiklad k „napětí“, jež spojujeme s namáhavou tělesnou a duševní aktivitou. Tu bychom na první pohled v běžném dni nejtíže postižených lidí nepředpokládali. Z rozhovorů s lidmi, kteří o hluboce postižené denně pečují, se však můžeme dovědět, že stálá přítomnost mnoha dalších obyvatel v bytových skupinách (na pokojích), s jejich zvláštnostmi a případně i rušivým chováním, omezený prostor, jakož i prostředí, v němž se postižení nedovedou orientovat, že vše toto může do značné míry u nejtíže postižených lidí vytvářet napětí a stres. Psychologové a psychiatři poukazují na to, že poruchy chování, jako je agresivita, hyperaktivita, stereotypy, lze spojovat též s příliš velkými skupinami a příliš těsným obývacím prostorem. Snoezelen se svou atmosférou otevřeného prostoru má být místem, kde je možno nechat vše za sebou a skutečně se uvolnit. Klidná hudba a tlumené světlo přispívá k tomu, aby se vytvořila působivá atmosféra.
Zásadním pravidlem při snoezelenu je „nic se nemusí, všechno je dovoleno“. Na rozdíl od běžného života na pokoji, kde je určité chování či činnosti (hygiena, jídlo) od postiženého člověka vyžadováno, má při snoezelenu postižený dovoleno být zcela sám sebou a smí dělat, co chce. V některých místnostech je možné nabízet zvuky. Postižení je mohou slyšet z reproduktorů v různých formách. K čichovému vnímání slouží výběr z mnoha voňavých předmětů. Jako objekty k hmatání mohou být použity různé materiály či plyšová zvířátka. Nejde zde o sestavu materiálů, jež musí člověk zvládnout jako „učivo“, systematicky, nýbrž o působivou mnohostrannou nabídku smyslových dojmů, již mají návštěvníci snoezelenu využívat spontánně a rádi. Kdo ani po více zkušenostech nenalezne ve snoezelenu zalíbení, nemusí se jím zabývat. (LG ____________________________________________________________
Ohlédnutí za létem… Tábor Pavlátova louka Na pozvání ÚSP Kvasiny jsme se rozhodli zúčastnit poprvé letního tábora v Novém Městě nad Metují. Předcházela tomu organizační příprava a zajištění účastníků potřebným vybavením. Uskutečnilo se několik vzájemných setkání, kde jsme se domluvili na programu tábora. Při přípravě oblečení jsme narazili na problém, kterému se všichni podivovali – naši účastníci nemají gumáky. V květnu jsem provedl průzkum se zjištěním, že se ubytovací chatky nacházejí na louce a nevedou k nim žádné chodníky. Promočené boty by byly záležitostí několika minut a sušit je nebylo kde. Gumáky se pořídily a nakonec se nám vyplatily. Odjížděli jsme v sobotu ve složení šesti obyvatel Domova, dvou členů doprovodu a jednoho vozidla Ford Tranzit, které mělo co dělat, abychom se do něj i s objemnou bagáží vešli.
Ubytování bylo zajištěno ve dvoulůžkových chatkách. Zázemí pro personál bylo v hlavní budově a stravování v jídelně s kuchyní. Sociální zařízení plně vyhovovalo našim potřebám a po celou dobu pobytu byla k dispozici teplá voda. Provoz zajišťovali manželé Vackovi s dalšími pracovníky v kuchyni i při úklidu. Péče byla vynikající a vyhověli nám jak se stravou, tak ubytováním a vším potřebným. Každý den byl vyplněn programem od rána do večera. Budíček v 7.00 hodin, snídaně v 8.00 a poté se odjíždělo na výlet, nebo se sportovalo a soutěžilo v táboře. V neděli jsme zahájili pěším výletem do historického centra města s prohlídkou zámku a proslulých zámeckých zahrad s trpaslíky. V pondělí dopoledne jsme psali pohledy, tancovalo se a poslouchaly se písničky. Odpoledne jsme se vydali pěšky do obory se zvěří. Vzali jsme krmení pro divočáky a obdivovali jsme originální divoké americké krocany a krůty s krůťaty, okrasné bažanty, perličky a hrdličky. V úterý jsme vyjeli auty na výlet do Ratibořic a Babiččina údolí. Krásné počasí nás provedlo parkem se zámkem a zahradami. Cesta vedla podél náhonu až ke Starému bělidlu a ke splavu, kde svou krásu předvedla naše Andrea v roli Viktorky. Světnička, kde pobývala babička, nás zaujala svým dobovým vybavením. Výlet jsme zakončili v blízké výletní restauraci. Odpoledne jsme vyjeli do města ke kinu. Zde se v rámci filmového festivalu „Novoměstský hrnec smíchu“ konaly soutěže a vystoupení pro děti i veřejnost. Naše dámy se nechali zkrášlit obrázky na tvářích a získaly mnoho cen a dárků za účast při soutěžích. Akci moderoval Michal Jančařík, známý rosničkář z televize. Ve středu se nám trochu zamračilo a dopoledne i sprchlo. V jídelně jsme připravili program, teplý čaj a roztopená kamna. Hrály se písničky pro tanec i poslech, filmy na DVD a malovali jsme obrázky. Odpoledne se vyčasilo a za slunečného počasí jsme se opět zúčastnili dalšího zábavného programu u místního kina. Zase se soutěžilo, vystupoval kouzelník, děti v maskách zvířátek, mažoretky a tanečníci, ukázka agility a canisterapie a srandovní akrobaté skokani přes švédskou bednu. Ve čtvrtek jsme auty vyrazili do Pekla. To je významné a populární turistické výletní místo v těsné blízkosti města. Stylová restaurace vyzdobená čerty všeho druhu, okolí se sochami čertů a vodníka. Letní posezení a občerstvení se vydařilo a všichni byli spokojeni a napojeni. Odpoledne jsme se vydali z tábora do 500 metrů vzdálených
lázní Rezek se zázračnou studánkou a kaplí sv. Barbory. Tím byl program našeho prvního táborového pobytu vyčerpán. Večer následoval večírek na rozloučenou, ráno sbalení a úklid. Rozloučení s kamarády a personálem, při kterém ukáplo i pár slziček. Slib, že se určitě příští rok vrátíme. Celý týden nám přálo počasí, každý večer se opékalo na ohni. Naši chlapi pomáhali s přípravou dřeva. Kafíčkovalo se pod slunečníky a relaxovalo na krásné travičce provrtané od myšek. Poznali jsme nové kamarády z ÚSP Kvasiny a ÚSP Háj u Ledče nad Sázavou, kde máme již známé z různých sportovních setkání. Užili jsme si krásnou přírodu, výlety na zajímavá místa a tábornický život. Všichni doufáme, že jsme zde nebyli naposledy. Petr Friml (PFree) Tábor v Julinčině údolí Táboření ve volné přírodě se vším, co k tomu patří, včetně spaní ve stanech, mytí v potoce a opékání na ohni, si po dva dny vyzkoušeli klienti oddělení E2. Sportovní hry Trhová Kamenice „Pozdrav ze sportovních her v Trhové Kamenici 2010 V květnu tohoto roku jsme jeli na „Sportovky“ do Trhové Kamenice. Těšili jsme se a výsledek se dostavil. Každý z nás vyhrál pár diplomů a dostal medaili. Jako družstvo jsme byli Rokytnice třetí. Jaruška Svobodová jako nejstarší účastník dostala hodinky. Líbilo se nám tam moc a příštím rokem opět přijedeme do Trhové Kamenice a snad budeme tak dobří jako letos. Celkem jsme měli dvacet šest diplomů. S pozdravem Jana Kreibichová.“
KONTAKTY ředitelka
zástupkyně ředitelky
sociální pracovnice
Mgr. Eva Fremuthová
[email protected]
Dana Jandová
[email protected]
Nela Barnetová, DiS.
[email protected]
telefon: 494 595 117 fax: 494 595 900 IČ: 701 886 53 Další informace o našem zařízení najdete na webu: www.uspro.cz
