6 ZPRAVODAJ FARNOSTI ˇ V BRNEˇ ˇ ´ SE PRI KOSTELE sv. TOMA
Motto: ˇ Zivot je pˇr´ıliˇs kr´atk´y na to, abychom cˇ etli jen dobr´e knihy. Mus´ıme si naj´ıt ty nejlepˇs´ı, tedy pˇredevˇs´ım ty, z nichˇz cˇ erp´ame Boˇz´ı moudrost. ˇ Tom´asˇ Spidl´ ık
´ Uvodn´ ı slovo Bˇrezen byval mˇes´ıcem knihy, a pro ´ mnoh´e z n´as j´ım st´ale jeˇstˇe je. I kdyˇz ˚ puvodnˇ e mˇela tato iniciativa slouˇzit k propagaci komunistick´e ideologie, ˚ ze byt muˇ ´ uˇziteˇcn´a i dnes, protoˇze ˚ zit´e st´ale. knihy jsou pro n´as duleˇ Pamatuji si zˇ ivˇe radu jednoho knˇeze, ktery´ rˇ´ıkal, zˇ e je tˇreba pˇreˇc´ıst asponˇ jednu knihu roˇcnˇe. Pˇripadlo mi to velmi m´alo, od dˇetstv´ı jsem totiˇz byl zvykly´ cˇ ´ıst mnohem v´ıce. Pozdˇeji jsem ale pochopil, zˇ e pro mnoho lid´ı je jedna kniha roˇcnˇe moudr´e minimum.
ˇ ˇ ım.-kat. farnost u sv. Tom´asˇ e v Brnˇe, Lidick´a 6, ´ SEK TOMA – Zpravodaj pˇri kostele sv. Tom´asˇ e v Brnˇe. Vyd´av´a R´ 602 00 Brno, 545 57 22 15, cˇ . uˇ ´ ctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/ P. Jan Mr´az – far´arˇ , redakce: M. Vesel´a, M. Keprtov´a, V. Keprt. Schr´anka pro el. pˇr´ıspˇevky:
[email protected], ostatn´ı pˇr´ıspˇevky pˇred´avejte kosteln´ıkovi. Vych´az´ı pro vnitˇrn´ı potˇrebu farnosti. Nevyˇza´ dan´e pˇr´ıspˇevky ´ Uz´avˇerka pˇr´ısˇ t´ıho cˇ ´ısla 6. dubna 2014. nevrac´ıme. NEPRODEJNE.
ˇ IK ´ XX. ROCN
O to v´ıc pak ovˇsem plat´ı slova otce ˇ Spidl´ ıka, kter´a jsem zvolil jako motto tohoto cˇ ´ısla. Moˇzn´a to pro nˇekoho bude dobr´a inspirace pro nast´avaj´ıc´ı postn´ı dobu, to bych byl r´ad. Podle statistiky na tom pry´ n´asˇ n´arod nen´ı ´ ˚r ... cˇ ten´arˇ sky uplnˇ e nejhuˇ
2. bˇrezna 2014
Nicm´enˇe, i kdyˇz to nebude kniha, doporuˇcuji kaˇzd´emu udˇelat si na postn´ı dobu konkr´etn´ı, splniteln´e pˇredsevzet´ı. Postn´ı doba je kr´asn´a, tˇesˇ´ım se, zˇ e ji jako takovou proˇzijeme, nejen pˇri bohosluˇzb´ach. Nakonec jeˇstˇe jedno slovo otce ˇ Spidl´ ıka: Kolik cˇ asu cˇ lovˇek ztrat´ı kaˇzdy´ den zbyteˇcnˇe? - Ztr´ac´ıme sami sebe, ne cˇ as. V´asˇ far´arˇ Jan Mr´az
Slovo otce biskupa Vojtˇecha
na brnˇensk´e biskupstv´ı poˇstou nebo osobnˇe do 31. bˇrezna 2014. Kaˇzdy´ den se za v´as a za vaˇse zodpovˇedn´e rozhodov´an´ı modl´ım. V´asˇ biskup Vojtˇech
Postn´ı doba • Ve stˇredu 5. bˇrezna 2014 zaˇc´ın´a doba postn´ı. Popeleˇcn´ı stˇreda a Velky´ p´atek jsou dny pˇr´ısn´eho postu. Postn´ı rˇ a´ d pˇredepisuje stˇr´ıdmost v pokrmu ´ (naj´ıst se jen jednou dosyta) a upln´ e zdrˇzen´ı se masa.
o povol´an´ı ke knˇezˇ stv´ı
• Ve stˇredy a p´atky postn´ı doby budou vˇzdy v 17 hodin poboˇznosti kˇr´ızˇ ov´e cesty, ve stˇredu zejm´ena pro Mil´e sestry a bratˇri, dˇeti, podobnˇe jako n´asleduj´ıc´ı mˇse jako kaˇzdoroˇcnˇe se bl´ızˇ ´ı doba svat´a. rozhodov´an´ı nejen pro ty, kteˇr´ı konˇc´ı studium na stˇredn´ı sˇ kole. Bl´ızˇ ´ı se • Postn´ı dobu pro vˇerˇ´ıc´ı v roce doba pod´av´an´ı pˇrihl´asˇ ek ke studiu 2014 opˇet obohat´ı moˇznost n´avratu k starobyl´e postn´ı tradici – almuˇznˇe. bohoslov´ı. Knˇezˇ stv´ı nen´ı zamˇestn´an´ı. Je to Pen´ıze za poˇzitky, kter´e si lid´e bˇehem odpovˇedˇ na Boˇz´ı pozv´an´ı ke sluˇzbˇe. postu odˇrekli, mohou vloˇzit do tzv. Jako v´asˇ biskup v´as pros´ım, abyste postniˇcek. Tyto prostˇredky pot´e m´ıstn´ı prostˇrednictv´ım Charity pom´ahali podporovat povol´an´ı farnost ´ ˚ ym ke knˇezˇ stv´ı i k ruzn form´am pouˇzije na pomoc potˇrebnym. ´ zasvˇecen´eho zˇ ivota, pros´ım zvl´asˇ tˇe o modlitbu a pˇr´ıklad zˇ iv´e v´ıry. V´as, mlad´ı muˇzi, kteˇr´ı se c´ıt´ıte povolan´ı ke knˇezˇ stv´ı, jste svobodn´ı a m´ate nebo budete m´ıt maturitn´ı zkouˇsku, bych r´ad informoval, zˇ e pˇrihl´asˇ ky ke studiu bohoslov´ı pro sˇ koln´ı rok 2014/2015 je moˇzn´e podat
2
• Podobnˇe jako v minulych ´ letech se lze k t´eto akci pˇridat tak, zˇ e do mal´e pap´ırov´e schr´anky (budou k dispozici v sakristii) vloˇz´ıme obnos pˇribliˇznˇe ve vyˇ ´ si ceny poˇzitku, ktery´ jsme si odˇrekli. Tato akce bude zah´ajena na Popeleˇcn´ı stˇredu, a potrv´a aˇz dokonce postn´ıho obdob´ı (19. dubna 2014).
kter´a si ned´avno koupila za 50 Kˇc zaj´ımavou sukni s netradiˇcn´ım vzorem v barv´ach svˇetle zelen´e a fialkov´e. Tedˇ k n´ı sh´an´ı (v obdobn´e cenov´e relaci) svetˇr´ık nebo triˇcko pˇresnˇe v jedn´e z tˇech dvou barev. V second handu je jen ona a jeˇstˇe jedno dˇevˇce zhruba stejn´eho vˇeku. Eliˇska ´ esˇ n´a nebyla, i kdyˇz cˇ asu tentokr´at uspˇ ˚ mˇela dost a p´atrala dukladnˇ e. Mezit´ım si to druh´e dˇevˇce zakoupilo asi tˇri vˇeci a prodavaˇcka se mile usm´ıvala: Dˇekujeme za n´avˇstˇevu, ˇ pˇekny´ den a pˇrijdte zas. Eliˇska se pˇri sv´em: Na shledanou, dneska ” bohuˇzel nic,“ na prodavaˇcku taky pˇeknˇe usm´ala, ale odpovˇed´ı j´ı bylo jen mrzut´e zabruˇcen´ı. Eliˇska vyˇsla ven, udˇelala cˇ tyˇri kroky a mˇela chuˇt se vr´atit a ironicky se zeptat: Vy ” zdrav´ıte jen ty, co si nˇeco koup´ı?“ Uˇz uˇz se vracela, kdyˇz si vzpomnˇela ˇ na Katku. Casto si spolu pov´ıdaly, ani ne tak o v´ırˇ e, Katka chodila do kostela, Eliˇska k tomu vedena nebyla. V rozhovorech sp´ısˇ prob´ıraly zˇ ivot jako takovy, ´ jak ho spr´avnˇe proˇz´ıt, aby to za nˇeco st´alo, mluvily o poctivosti a cˇ estnosti, o pomoci druhym ´ a s t´ım spojen´e vˇs´ımavosti. Byly to rozhovory zd´anlivˇe o niˇcem a pˇrece pˇrin´asˇ ely uˇzitek. Druhy´ den jeˇstˇe pˇred zvonˇen´ım se Eliˇska hrne ke sv´e kamar´adce,
vˇsechno j´ı vypr´av´ı a chlub´ı se: Dokonce jsem se za ni pomodlila, ” jak to dˇel´asˇ ty, aby jestli m´a blbej den, tak aby j´ı nˇeco udˇelalo radost a vˇsechno nakonec dobˇre dopadlo. No, ale nemysl´ım si, zˇ e by to nˇejak pomohlo.“ Katka honem schov´a ´ ev a pt´a se: A tobˇe to pobaveny´ usmˇ ” asponˇ troˇsku pomohlo?“ Ani nev´ım, ” ale kdybych se vr´atila, tak jsme se moˇzn´a poh´adaly do krve a j´a bych mˇela taky zkaˇzeny´ den a takhle mˇe to naˇstv´an´ı docela brzo pˇreˇslo.“ Zvon´ı. Holky se jeˇstˇe staˇc´ı domluvit, kam se tentokr´at vydaj´ı ˚ ale vhodn´eho na lov (nikoli tygru, svetˇr´ıku cˇ i trika) a Katka pˇri neobl´ıben´e hodinˇe matematiky dˇekuje ˇ za Eliˇsku. Casto spolu prob´ıraly, kdy stoj´ı za to odpovˇedˇet, kdy je to ˚ zit´e rˇ´ıct svuj ˚ n´azor. dokonce moc duleˇ A naopak, zˇ e nˇekdy jde o hloupost a v tom pˇr´ıpadˇe je velmi dobr´e naj´ıt pro toho druh´eho pochopen´ı a omluvu, i kdyˇz n´as tˇreba pˇeknˇe vytoˇcil. A zd´a se, zˇ e tohle Eliˇska pr´avˇe ˚ dok´azala. Klobouk dolu! Postarˇs´ı matyk´arˇ vid´ı na d´ıvˇc´ı ´ ev a pˇriˇc´ıt´a to tv´arˇ i lehky´ usmˇ sv´emu pedagogick´emu umu. Dobˇre, zˇ e nepoloˇzil nˇejakou zcela nevhodnou ˚ ot´azku tykaj´ ´ ıc´ı se integr´alu! Marie Sojka Vesel´a
15
(1125 m n.m., nejvyˇssˇ´ı hora Rychlebskych ´ hor, trojmez´ı Polska, Moravy a Slezska) do tzv. Lesn´ıho baru na ´ c´ı t´eto hory. Je to jihovychodn´ ım uboˇ ´ unik´atn´ı zaˇr´ızen´ı. V polootevˇren´em ˚ zete samoobsluˇznˇe lesn´ım srubu se muˇ obˇcerstvit n´apoji, sladkostmi a m´ateli sˇ tˇest´ı jako my, tedy je-li pˇr´ıtomna ˚ zete si d´at uzen´e cˇ i na obsluha, muˇ ohni op´ekan´e klob´asy, sˇ pek´acˇ ky cˇ i svaˇren´e v´ıno s jahodou, prohl´ednout cˇ i zakoupit pohlednice, kalend´arˇ nebo triˇcko – vˇse s Lesn´ım barem. Syst´emu platby do kasiˇcky, dokonce moˇznosti si rozmˇenit v dalˇs´ı otevˇren´e kasiˇcce zat´ım za dobu t´emˇerˇ sedmilet´e existence nikdo nˇejak vyraznˇ e nezneuˇzil ´ – skuteˇcnost v cˇ eskych ´ zem´ıch vcelku ojedinˇel´a. Z´avˇerem snad lze konstatovat, zˇ e Petˇr´ıkov ani tentokr´at nezklamal a to ˚ i pˇres ponˇekud neˇsˇtastny´ zpusob t´eto zimy. Bylo tedy si navz´ajem a hlavnˇe naˇsemu P´anu za co dˇekovat a jiˇz tedˇ se tˇesˇ´ıme na pˇr´ısˇ t´ı rok.
jelen´ı farmu, kter´a je za Jesen´ıkem. Pan majitel pro n´as pˇrijel s traktorem. Nasedli jsme na valn´ık a posadili jsme se na laviˇcky. Jeli jsme na valn´ıku, ktery´ t´ahl traktor. Jeli jsme 5 minut kolem kon´ı.
Foto Fiala
Pak jsme vjeli do ohrady s jeleny. Mˇeli jsme s sebou housky a jeleni n´am je zˇ rali z ruky. Vidˇeli jsme jelena sˇ estn´acter´aka. Pak jsme jeˇstˇe objeli celou farmu a jeli jsme zp´atky. Bylo Igor Kyselka to super. Petˇka Fialov´a, 9 let
Jelen´ı farma
´ POVIDKA
Jarn´ı pr´azdniny jsme proˇzili Kde se n´actilet´a“ sleˇcna nes ostatn´ımi rodinami v Petˇr´ıkovˇe. ” statky obl´ekne ´ ıc´ı hmotnymi ´ Vybornˇ e jsme si tam zalyˇzovali oplyvaj´ ´ a zabˇezˇ kovali. Ve stˇredu jsme mˇeli s vybranou eleganc´ı? No, samozˇrejmˇe odpoˇcinkovy´ den, a tak jsme jeli na – v sek´acˇ i. Tam pr´avˇe zam´ırˇ ila Eliˇska,
14
Z farn´ı charity V´azˇ en´ı pˇra´ tel´e! I kdyˇz pr´avˇe proˇz´ıv´ame liturgick´e mezidob´ı, postn´ı doba je jiˇz v dohlednu. Ohl´ednˇeme se jeˇstˇe za dobou v´anoˇcn´ı. Kolik radosti bylo moˇzn´e proˇz´ıt pˇri mˇsi svat´e odpoledne ˇ edry´ den! Kostel plny´ mladych na Stˇ ´ rodin, spousta dˇet´ı dobˇre vedenych, ´ radost a zase radost. Ale: Tˇr´ıkr´alov´e sb´ırky za farnost svat´eho Tom´asˇ e se ´ castnily pouze tˇri skupinky. Nebylo zuˇ by moˇzn´e z tolika farn´ıku˚ utvoˇrit ˚ podstatnˇe v´ıce skupin koledn´ıku? Pˇremyˇ ´ slejme o tom. Tˇr´ıkr´alov´a sb´ırka Charitˇe jsem pˇredali jako vytˇ ´ ezˇ ek Tˇr´ıkr´alov´e sb´ırky 47 136 Kˇc z toho bylo 38 050 Kˇc vybr´ano prostˇrednictv´ım charitn´ı pokladniˇcky. ˚ jeˇstˇe jednou dˇekujeme. Vˇsem d´arcum Dalˇs´ı cˇ ´ısla tykaj´ ´ ıc´ı se Tˇr´ıkr´alov´e sb´ırky: ? V Oblastn´ı charitˇe Brno se pro Tˇr´ıkr´alovou sb´ırku vybralo celkem 1 676 488 Kˇc ? V Brnˇensk´e diec´ezi se vybralo 19 333 563 Kˇc. V naˇsi charitn´ı vyvˇ ´ esce jsou podrobnˇe rozeps´any cˇ a´ stky od jednotlivych ´ farnost´ı (obc´ı) v r´amci OCH Brno.
Situace na Ukrajinˇe V posledn´ıch dnech se vyhrotila situace na Ukrajinˇe. Doch´az´ı tam k obˇetem na zˇ ivotech a eskalaci n´asil´ı. ˇ Cesk´ a katolick´a charita vyhl´asila ˇ ıslo sb´ırku na pomoc obˇetem n´asil´ı. C´ ´ ctu je 55660022/0800, variabiln´ı uˇ symbol 104. Variabiln´ı symbol je ´ cel potˇreba uv´est, specifikuje se t´ım uˇ daru (tedy Ukrajina). D´ıky za kaˇzdou pomoc. Pokusme se vnitˇrnˇe ztiˇsit, abychom mohli pˇripraveni vstoupit do postn´ı doby. Popeleˇcn´ı stˇreda letos pˇripad´a na 5. bˇrezna. Dobrovoln´ıci farn´ı charity
Den s blahoslavenou Chiarou Luce Badano V prostor´ach Biskupsk´eho gymn´azia v Brnˇe se uskuteˇcn´ı Den s blahoslavenou Chiarou Luce Badano. Tato italsk´a d´ıvka zemˇrela v roce 1990 jako velmi mlad´a (19 let) na rakovinu. Jiˇz v roce 2010 byla blahoˇreˇcen´a papeˇzem Benediktem XVI. a jej´ı zˇ ivot byl d´an za pˇr´ıklad mladym lidem dneˇsn´ı ´ doby. Rodiˇce Chiary Luce Badano mˇeli osobn´ı svˇedectv´ı o sv´e dceˇri na ˇ aru Celost´atn´ım setk´an´ı ml´adeˇze ve Zˇ d´ nad S´azavou v roce 2012. Bliˇzsˇ´ı pˇredstaven´ı t´eto mlad´e blahoslaven´e a stylu jej´ıho zˇ ivota
3
inicioval olomoucky´ arcibiskup Jan Graubner a pˇripravuj´ı ho mlad´ı ´ castn´ıky cˇ ek´a z Hnut´ı fokol´are. Na uˇ pestry´ program, ktery´ se bude skl´adat z osobn´ıch svˇedectv´ı, filmovych ´ uk´azek, workshopu˚ nebo diskuzn´ıch ˚ skupinek, jeˇz bl´ızˇ e pˇredstav´ı zpusob zˇ ivota, kterym Chiara Luce dos´ahla ´ spojen´ı s Bohem. Setk´an´ı se uskuteˇcn´ı v sobotu 15. bˇrezna 2014 v 9:30 a zv´ani jsou vˇsichni mlad´ı od 14 let. V´ıce informac´ı naleznete na plak´atku nebo na webovych str´ank´ach ´ chiaraluce.naplno.net.
ze sebe, oˇciˇstˇuje se a obnovuje. Je mi milejˇs´ı c´ırkev otluˇcen´a, zranˇen´a a sˇpinav´a proto, zˇ e vyˇsla do ulic, neˇz c´ırkev, kter´a je nemocn´a svou uzavˇrenost´ı a pohodlnost´ı.“ Papeˇz Frantiˇsek Evangelii gaudium – Radost evangelia
Kdo by se c´ıtil byt ´ slovy papeˇze ˚ ze zkusit na Frantiˇska osloven, muˇ tuto vyzvu odpovˇedˇet formou pomoci ´ s organizac´ı kurzu˚ Alfa. Potˇrebujeme lidi ochotn´e pomoci v kuchyni, ochotn´e se modlit nebo pov´ıdat si ˚ zete s hledaj´ıc´ımi. Pˇrihl´asit se muˇ na mail
[email protected] nebo Tereza Petr´asˇov´a telefon 732 718 528. Keprn´ık
Kurzy Alfa Slovo nemocnym ´ Kurzy Alfa zaˇcnou v kostele u jezuitu˚ 13. bˇrezna 2014. Kurzy jsou urˇcen´e pro lidi hledaj´ıc´ı cestu k Bohu, lidi zvˇedav´e na kˇresˇtany. Lidi, kteˇr´ı by r´adi zjistili v cˇ em spoˇc´ıv´a vztah s Bohem. Pokud o nˇekom takov´em ve sv´em okol´ı v´ıte, pozvˇete ˚ zete ho na kurz Alfa a pˇr´ıpadnˇe ho muˇ i doprovodit. Informace naleznete na adrese http://brno.alfakurzy.cz nebo na telefonu 776 595 240. Evangelium jako radostn´a zvˇest d´av´a ” na prvn´ım m´ıstˇe charakter c´ırkvi, kter´a nen´ı uzavˇrena do sebe, ale v otevˇrenosti vˇsemu, co j´ı P´an do cesty pos´ıl´a, vych´az´ı
4
Hospodinu svˇerˇ svuj ˚ osud, v nˇeho duvˇ ˚ erˇuj, on s´am bude jednat Zˇ 37,5
Kaˇzdy´ cˇ lovˇek se nˇekdy dost´av´a do situace, kter´a je pro nˇej tˇezˇ k´a a se kterou se obt´ızˇ nˇe vyrovn´av´a. V takov´e situaci, kdy na jej´ı rˇ eˇsen´ı cˇ lovˇek nestaˇc´ı se svymi silami, je pro nˇej dobr´e ´ setkat se s cˇ lovˇekem, ktery´ je vyrovnany, ´ klidny´ a ze kter´eho tyto vlastnosti vyzaˇruj´ı. Tento cˇ lovˇek nemus´ı mluvit o probl´emu, nemus´ı navrhovat rˇ eˇsen´ı, ale svym ´ pˇr´ıstupem k tomu, co ˇ vid´ı nebo o cˇ em slyˇs´ı, ovlivnuje lidi
odpov´ı vˇetˇsina. Hitem letoˇsn´ıho roku byly jiˇz minuly´ pobyt objeven´e tzv. Asociace, kdy vˇzdy osoby na jedn´e strana stolu h´adaj´ı slovo, kter´e si vymysleli lid´e na protˇejˇs´ı stranˇe ˚ stolu. Ti svym protˇejˇskum mohou ´ napov´ıdat jednoslovnˇe tak, zˇ e h´adan´e slovo mus´ı pˇribl´ızˇ it, aniˇz pouˇzij´ı slovn´ıho z´akladu hledan´eho vyrazu ´ cˇ i doslovn´eho pˇrekladu do ciz´ıho jazyka. Lze ovˇsem tak´e napovˇedˇet pantomimou nebo zvukem. Nejv´ıc ˚ pot´ızˇ ´ı zpusobilo slovo rozeta pro svou mnohovyznamovost. No schv´alnˇe – ´ ˚ ych na kolik ruzn u˚ byste pˇriˇsli ´ vyznam ´ – my jsme jich objevili nakonec cˇ tyˇri. ˚ ehu Letoˇsn´ı rok vstoupila do prubˇ veˇceru˚ olympi´ada v Soˇci, pˇresnˇeji rˇ eˇceno – boj naˇsich hokejistu˚ o medaile, ktery´ jsme s nˇekolika dalˇs´ımi m´ıstn´ımi fanouˇsky sledovali v restauraci chaty Kaste naproti. ˚ Vzhledem ke zn´amym vysledk um ´ ´ jsme svym ´ fandˇen´ım zaˇr´ıdili postup ˚ ´ naˇsim chlapcum utern´ ım v´ıtˇezstv´ım nad Slovenskem, bohuˇzel vˇsak naˇse fandˇen´ı nestaˇcilo na postup proti USA, takˇze jsme ve stˇredu zase dofandili. Veˇcery byvaj´ ´ ı zakonˇceny spoleˇcnou modlitbou. Z´avis´ı na tom v kolik se konˇc´ı a jak n´aroˇcnou modlitbu pˇr´ıtomn´ı zvl´adnou, ale struktura byv´ ´ a ˚ a – od prost´e modlitby velmi ruzn´ P´anˇe, pˇres tzv. zˇ idovskou sˇ kolu, kdy kaˇzdy´ pˇredkl´ad´a P´anu nahlas to sv´e, aniˇz se nech´a ruˇsit ostatn´ımi aˇz
po delˇs´ı dobu vˇenovanou chv´al´am i prosb´am. Zbyv´ ´ a snad jeˇstˇe pˇripojit, co jsme zaˇzili mimo veˇcery. Zaj´ımavym ´ zpestˇren´ım lyˇzaˇrsk´eho programu se stal vylet ´ na jelen´ı farmu u Dˇetˇrichova (souˇca´ st mˇesta Jesen´ık). Majitel asi 14 ha, na nichˇz chov´a ke stovce ˚ jelenu˚ a lan´ı, nab´ız´ı n´avˇstˇevn´ıkum sv´er´azn´e safari. Za traktorem je pˇripojen valn´ık vybaveny´ sedaˇckami pro asi 25 lid´ı, kterym ´ jsou rozd´any tvrdˇs´ı housky. Jakmile valn´ık vjede do prostoru farmy, pˇripad´ate si jako Smol´ıcˇ ek Pachol´ıcˇ ek, neb nad V´ami drˇz´ı ochranu ne jeden, ale des´ıtky ˚ Sp´ısˇ ale se snaˇz´ı – zejm´ena paroh´acˇ u. od nadˇsenych dˇet´ı z´ıskat co nejv´ıce ´ krmiva. Na rozd´ıl od poh´adky se vˇsak uˇz jeleni nic dalˇs´ıho nenauˇc´ı. Zaj´ımav´e je, zˇ e aˇc sˇ lo o jeden druh – jelen evropsky´ – vyskytovaly se ˚ e barevn´e formy mezi nimi ruzn´ ´ – od zcela tmavych aˇz po upln´ e ´ ˇ aky. Zaj´ımav´e tak´e je, zˇ e st´arˇ´ı blond´ jelena se nepozn´a ani tak dle paroˇz´ı, kter´e mu uˇz zhruba od 8 let vˇeku ˚ a kaˇzdoroˇcnˇe st´ale menˇs´ı. St´arˇ´ı pˇrirust´ jelena se, podobnˇe jako u lva, pozn´a podle mohutnosti hˇr´ıvy na krku, kter´a ´ mohutn´ı udajnˇ e aˇz do 15 let. Tolika let je jelen schopen se doˇz´ıt, minou-li jej ˚ stˇrely trofejechtivych ´ myslivcu. Dalˇs´ım vhodnym vyuˇzit´ım jed´ noho z kr´asnych dnu˚ byl pˇesˇ´ı vylet ´ ´ vˇetˇsiny z n´as pˇres vrchol hory Smrk
13
kdy na sjezdovku vid´ıme z okna a lyˇze nasad´ıme p´ar metru˚ od chaty v souvislosti se vˇzdy spolehlivymi a roz´ manitymi trasami na bˇezˇ ky a rodin´ nou atmosf´erou m´ısta, kde nejsou zˇ a´ dn´e velk´e hotely ani hluk aut (kon˚ ´ cov´e neprujezdn´ e udol´ ı) cˇ i veˇcern´ıch diskot´ek jsme prostˇe zat´ım nikde nenalezli. Takˇze sem jezd´ıme bezm´ala uˇz sedm let, nˇekteˇr´ı jeˇstˇe d´ele. Kromˇe toho, zˇ e se tˇesˇ´ıme na lyˇzov´an´ı, na sebe navz´ajem a na nov´e z´azˇ itky, m´a jarnˇepr´azdninovy´ petˇr´ıkovsky´ tyden svoje ritu´aly ´ ˚ v podobˇe spoleˇcnˇe str´avenych ´ veˇceru, ˚ eh. kter´e maj´ı lehce odliˇsny´ prubˇ Veˇcery maj´ı svou podstatu v druhu ˚ a zpusobu konzumace (po poctiv´em celodenn´ım sportov´an´ı jsme dosti vyhl´adl´ı), ale tak´e v n´aplni duchovnˇe intelektu´aln´ı (jsme pˇrece tom´asˇ kovˇst´ı farn´ıci). Na prvn´ım m´ıstˇe bych jmenoval veˇcer toustovy. To si vˇetˇsina ´ z n´as z domu doveze toustovaˇce a suroviny potˇrebn´e k jejich vyrobˇ e, ´ kter´e se donesou do spoleˇcensk´e m´ıstnosti – j´ıdelny, kde vznikne velmi produktivn´ı spoleˇcn´a vyrobn´ ı ´ toustov´a d´ılna, na n´ızˇ se pod´ılej´ı vˇsechny vˇekov´e kategorie. Na nˇekterych toustovaˇc´ıch vznikaj´ı ´ tousty velmi ostr´e, na jinych m´enˇe ´ ostr´e, pˇr´ıpadnˇe se kombinuj´ı nˇekter´e chutˇe velmi speci´aln´ı (napˇr. sladk´e). Chuˇt a fantazie roste s v z´avislosti na
12
poˇctu a vynal´ezavosti vyrobc u˚ a tak´e ´ ˚ na charakteru pod´avanych n´apoju. ´ Tentokr´at se degustovala vynikaj´ıc´ı italsk´a a moravsk´a cˇ erven´a v´ına. Druhym ´ tradiˇcn´ım veˇcerem, ktery´ letos ovˇsem d´ıky olympijskym ´ hoke˚ probˇehl jen za uˇ ´ casti jovym ´ z´apasum ˚ menˇs´ıch dˇet´ı a cˇ a´ sti jejich rodiˇcu, je veˇcer poh´arovy´ konany´ tradiˇcnˇe ˇ ˚ v m´ıstn´ı dobr´e cukr´arnˇe U Sebeˇ cku, kde si kaˇzdy´ d´a nˇektery´ z m´ıstn´ıch ˚ Nejobl´ıbenˇejˇs´ı zmrzlinovych poh´aru. ´ byvaj´ ´ ı ty, kter´e jsou hojnˇe posyp´any ˚ ˚ boruvkami z m´ıstn´ıch lesu. ˚ ach, patˇr´ı k dalˇs´ım Je-li rˇ eˇc o boruvk´ kaˇzdoroˇcn´ım, tentokr´at neveˇcern´ım ˚ ritu´alum konzumace zdejˇs´ıch ˚ vyborn ych kynutych boruvkov ych ´ ´ ´ ´ knedl´ıku˚ s m´aslem a s tvarohem. Dˇelaj´ı je nejl´epe na hˇrebenov´e chatˇe Paprsek ve vyˇ ´ sce asi 1000 m n. m. pˇribliˇznˇe 5 km od Petˇr´ıkova. Tu chuˇt dˇel´a do jist´e m´ıry ta odmˇena za vynaloˇzenou energii vloˇzenou do ˚ pˇrevyˇ ´ sen´ı okolo 300 m a do pˇesˇ´ı chuze nebo j´ızdy na bˇezˇ k´ach, neˇzli se tam dojde. Velmi obl´ıbenym veˇcerem byv´ ´ ´ a veˇcer her. Ten byl letos pro velky´ ´ ech asi tˇrikr´at repr´ızov´an. Kaˇzdy´ uspˇ rok jsou v kurzu hry ponˇekud jin´e, i kdyˇz jsou nˇekter´e st´alice. Tou je napˇr. hra na empatii, kdy na ˚ e ot´azky (napˇr. kde a kdy si ruzn´ ´ d´ate v Petˇr´ıkovˇe sraz) m´ate za ukol odpovˇedˇet tak, jak si mysl´ıte, zˇ e
ˇ kolem sebe a naplnuje je klidem a optimismem. I kdyˇz se situace nezmˇen´ı ˚ av´a tˇezˇ k´e i d´al, a to, co je tˇezˇ k´e, zust´ co bol´ı, bol´ı st´ale, zmˇen´ı se vztah trp´ıc´ıho cˇ lovˇeka k probl´emu v jeho nitru a cˇ lovˇek se d´ıv´a na situace jinym ´ pohledem. Nevid´ı jen to, co je pro nˇej tˇezˇ k´e, ale vid´ı i kladn´e str´anky sv´eho utrpen´ı. Pochop´ı, zˇ e cel´a situace m´a smysl, ktery´ v t´e chv´ıli jeˇstˇe nech´ape, ale ktery´ mu bude jasny´ za nˇejakou dobu. ˇ Casto si v takov´e situaci uvˇedom´ı, zˇ e nen´ı jediny, ´ kdo m´a tr´apen´ı, ale zˇ e existuje mnoho lid´ı, kteˇr´ı sn´asˇ ej´ı mnohem vˇetˇs´ı tr´apen´ı a nestˇezˇ uj´ı si. Tak´e pozn´a, zˇ e lidem, kteˇr´ı jsou kolem ˚ ze na nˇe nˇej, na nˇem z´aleˇz´ı a zˇ e se muˇ ˇ spol´ehat. Casto je to cesta k pozn´an´ı Boˇz´ı dobroty a vztahu Boha k cˇ lovˇeku. ˚ ze silnˇe ovlivnit Toto pozn´an´ı muˇ ˚ eh dalˇs´ıho zˇ ivota cˇ lovˇeka. Muˇ ˚ ze prubˇ ho nauˇcit ch´apat bolesti a tr´apen´ı ´ cinn´e snaze druhych ´ lid´ı a v´est ho k uˇ jim pom´ahat. Kdyˇz chceme pˇrin´asˇ et druhym ´ lidem klid a vyrovnanost, mus´ıme my sami tyto vlastnosti ve sv´e duˇsi m´ıt ˇ a tyto vlastnosti mus´ı ovlivnovat naˇse jedn´an´ı a cely´ n´asˇ zˇ ivot. Nemohou to byt ´ pouze pron´asˇ en´e fr´aze, ale ˚ mus´ı to byt naˇseho proˇzit´eho ´ dusledek zˇ ivota. My se mus´ıme bˇehem cel´eho zˇ ivota snaˇzit tyto vlastnosti z´ısk´avat. Mus´ıme pozn´avat Boha a jeho vlast˚ nosti, jeho pusoben´ ı v naˇsem zˇ ivotˇe i v zˇ ivotˇe lid´ı, kteˇr´ı jsou kolem
n´as. Mus´ıme prosit o dar vn´ımat ˚ Boˇz´ı pusoben´ ı a spolupracovat s n´ım. Mus´ıme prosit za sebe i za lidi, ke kterym ´ pˇrich´az´ıme a vyproˇsovat jim citliv´e vn´ım´an´ı pro Boˇz´ı hlas a ochotu spolupracovat s milost´ı, kterou jim ˇ ˚ d´av´a. Nesm´ıme se soustˇredovat Buh na svoje z´ajmy a na svoje pˇredstavy o rˇ eˇsen´ı situace, ale mus´ıme m´ıt na zˇreteli dobro lid´ı a plnˇen´ı Boˇz´ıch ˚ z´amˇeru. ˇ ım v´ıc n´am bude z´aleˇzet na C´ lidech, ke kterym ´ budeme pˇrich´azet, cˇ ´ım v´ıc budeme cht´ıt pˇrisp´ıvat k plnˇen´ı Boˇz´ıch z´amˇeru˚ v zˇ ivotˇe jednotlivcu˚ i cel´e lidsk´e spoleˇcnosti, ˚ t´ım bude naˇse pusoben´ ı mezi lidmi ´ cinnˇejˇs´ı a trvalejˇs´ı. uˇ ˇ o. J. Sik
Rok v´ıry ve Svat´e zemi Pokraˇcov´an´ı z minul´eho cˇ´ısla Pˇresunuli jsme se do mˇesta Tiberias, leˇz´ıc´ıho na bˇrehu Genezaretsk´eho jezera a zde jsme jiˇz za tmy nasedali do cˇ ekaj´ıc´ıch otevˇrenych lod´ı pˇripom´ınaj´ıc´ıch ´ pr´amy. Obˇe lodi byly po vyplut´ı sv´az´any k sobˇe a my, v´ıce jak ˚ jsme za zpˇevu stovka poutn´ıku, proj´ızˇ dˇeli noc´ı a sledovali svˇetla mˇest na pobˇreˇz´ı jezera. Pˇri zpˇevu zˇ idovsk´e p´ısnˇe: Evenu Manechem ” . . . Pˇrin´asˇ´ıme v´am pokoj“ jsme
5
vstˇreb´avali v´ıce neˇz dvoutis´ıcilet´e historick´e dˇejiˇstˇe Kristova veˇrejn´eho ˚ pusoben´ ı. Pˇrenocov´an´ı v tiberiadsk´em hotelu n´am spolu s dobrou sn´ıdan´ı a k´avou dodalo dalˇs´ı fyzick´e s´ıly k n´asledn´emu putov´an´ı po bˇrez´ıch jezera, prodchnutych Jeˇz´ısˇ ovou ´ pˇr´ıtomnost´ı. Zde zapoˇcal Kristus po kˇrtu v Jord´anu svoji kazatelskou, vychovnou a uzdravuj´ıc´ı cˇ innost. ´ Nedaleko v K´ani Galilejsk´e, v n´ızˇ jsme se zastavili pˇredchoz´ıho dne, uˇcinil prvn´ı z´azrak. Svatebn´ım z´azrakem“ ” - promˇenou vody ve v´ıno (Jan 2,1-21), ˚ sto litru˚ skvˇel´eho dodal svatebˇcanum v´ına a zachr´anil tak hostitele pˇred ostudou. Z´azrak se stal souˇcasnˇe vzkazem symbolizuj´ıc´ım nejen Boˇz´ı sˇ tˇedrost, ale i nov´e Jeˇz´ısˇ ovo kr´alovstv´ı.
Proch´azej´ıce Jeˇz´ısˇ ovymi stopami ´ jsme stanuli na m´ıstˇe zvan´em Tabgha (Sedmistudn´ı). Jsou zde propojena dvˇe vyznamn´ a m´ısta: kostely ´ symbolizuj´ıc´ı Jeˇz´ısˇ ovo nasycen´ı lidu z pˇeti chlebu˚ a dvou ryb (Jan 6,3 . . . 11) a Zjeven´ı Zmrtvychvstal´ eho ´ ˚ ´ esˇ nˇe uˇcedn´ıkum neuspˇ lov´ıc´ım
6
v jezeˇre (Jan 21). Na pam´atku je zde vybudovany´ frantiˇsk´ansky´ kostel Chlebu˚ a ryb a kostel Zjeven´ı Zmrtvychvstal´ eho (kaple Prim´atu). ´ Frantiˇsk´ansky´ komplex je vˇernou replikou byzantsk´eho atria a baziliky vybudovan´e na tomto m´ıstˇe v roce 480. Necelych 200 metru˚ odtud se ´ nach´az´ı kostel´ık Kristova zjeven´ı ˚ se uˇcedn´ıkum a udˇelen´ı prim´atu Petrovi. Po z´azraˇcn´em rybolovu, zprostˇredkovan´em Nezn´amym ´ sed´ıc´ım na bˇrehu u ohniˇstˇe, rozpoznal Jan Jeˇz´ısˇ e a rˇ ekl Petrovi: To je P´an“. ” Ten skoˇcil do vody a pˇrebrodil se na bˇreh, ostatn´ı pˇrist´ali a stanuli u Jeˇz´ısˇ e, ktery´ jim nab´ıdl peˇcenou rybu a chl´eb. Po t´eto sn´ıdani n´asledoval svˇetodˇejny´ rozhovor. Po tˇrech Jeˇz´ısˇ ovych ´ ot´azk´ach: Milujeˇs mˇe?“ (d´avanych ´ ” do souvislosti s troj´ım Petrovym ´ zapˇren´ım), udˇeluje Kristus Petrovi prim´at: Budeˇs p´ast moje ovce“. ” ˇ Ze Simona se st´av´a skuteˇcny´ Petr – sk´ala, na n´ızˇ Kristus vybudoval svoji c´ırkev. Tuto ud´alost vyjadˇruje sousoˇs´ı Jeˇz´ısˇ e a Petra stoj´ıc´ı nedaleko kostela. Uprostˇred kostel´ıka, omyvan´ eho ´ vodou Genezaretsk´eho jezera, se nach´az´ı sk´ala nazvan´a Mensa Domini ˚ P´anˇe), kde Jeˇz´ısˇ po z´azraˇcn´em (Stul rybolovu hostil svoje uˇcedn´ıky. V pˇrilehl´em h´aji se mimo uveden´eho sousoˇs´ı nach´azej´ı tak´e dva olt´arˇ e, pˇripom´ınaj´ıc´ı n´avˇstˇevu papeˇze Pavla VI. a Jana Pavla II., kteˇr´ı se sem pˇriˇsli
Mil´ı Pavle a Jano, chtˇela bych V´am Pozn.: docentu Ing. Pavlovi Fialovi PhD. moc podˇekovat a popˇra´ t hodnˇe s´ıly a zˇ ivot hroz´ı ,“ v brzk´e dobˇe titul profesor“. ” ” v st´al´e Boˇz´ı pˇr´ıtomnosti. A tot´ezˇ Vaˇsim dˇetem. Dali jste jim pocit bezpeˇc´ı a duvˇ ˚ ery. Za rozhovor dˇekuje Marie Sojka Vesel´a Vˇed´ı, zˇ e jsou milov´any. P´an jistˇe takto odmˇen´ı i V´as.
Jarn´ ˇ aky v Petˇr´ıkovˇe
Foto Igor Kyselka
Jarn´ı pr´azdniny str´aven´e spoleˇcnˇe s v´ıce rodinami od sv. Tom´asˇ e jsou jiˇz dlouholetou tradic´ı. Urˇcitˇe bychom to pˇra´ li i dalˇs´ım, ale kapacita chaty je nejen naplnˇena, ale dokonce
ˇ c je o chatˇe, kter´a aˇz do pˇrekroˇcena. Reˇ ˇ lonska patˇrila Lokomotivˇe Olomouc v Petˇr´ıkovˇe bl´ızko Ramzov´e, okres Jesen´ık. Vˇsichni r´adi objevujeme nov´a m´ısta, ale tak optim´aln´ı podm´ınky,
11
voln´eho prostoru a spolehnout se na neviditelnou ruku, kter´a Tˇe prostˇe podrˇz´ı. Tedy obraz Boˇz´ı pˇr´ıtomnosti, proˇzit´e a skuteˇcn´e. Nejl´epe, jak se o tom pˇresvˇedˇcit, je udˇelat experiment, ovˇsem taky se nemus´ı nˇekdy podaˇrit. Asi jde vˇzdy ´ o to rozumnˇe a unosnˇ e nastavit ” poˇca´ teˇcn´ı a okrajov´e podm´ınky“ – to je takovy´ numericky´ hantec , – prostˇe nepˇrep´ısknout svoje moˇznosti a schopnosti. Trochu by se mˇel ˚ ze a co cˇ lovˇek zn´at, co snese a zmuˇ tzv. ned´a. Pak tedy n´asleduje to z´asadn´ı rozhodnut´ı a zbytek je jiˇz jen spolehnut´ı na laskavou pˇr´ıtomnost toho Nejvyˇssˇ´ıho. • Z toho, jak jsem vaˇsi rodinu poznala, v´ım, zˇ e se dˇetem opravdu vˇenujete – viz Petˇulˇcin v´yrok: Maminka mˇe t´yr´a, ”ˇ ´ I´ ona chce, abych DELALA DOMAC ´ UKOLY . . . ,“ Muj ˚ obdiv m´a hlavnˇe Tv´a zˇ ena (coˇz neumenˇsuje uctu, ´ s n´ızˇ vzhl´ızˇ´ım k Tobˇe ,). Jana se s dˇetmi uˇc´ı, voz´ı je do krouˇzku, ˚ m´a navaˇreno, napeˇceno a pˇritom pracuje na cˇ a´ steˇcn´y uvazek. ´ V´ım, zˇ e j´ı hodnˇe pom´ah´asˇ – muj ˚ prvn´ı dojem kdysi v Cizkrajovˇe byl: ten tat´ınek teda kmit´a ,, ale jak to Jana zvl´ad´a, kdyˇz jsi nˇekde ve svˇetˇe a babiˇcky jsou daleko? Mimochodem Jana chod´ı pravidelnˇe na zkouˇsky Jolly Singers, cˇ´ımˇz teprve dosahuje t´e prav´e dokonalosti ,.
10
Mezi mymi sˇ ˇtastnymi zˇ ivotn´ımi ´ ´ n´ahodami bylo, zˇ e jsem potkal Janinu. Je fakt, zˇ e obdob´ı do pˇrivezen´ı Pavl´ınky, nebylo lehk´e pro nikoho z n´as. Leˇc okamˇzik setk´an´ı s Pavl´ınkou byl n´adherny. ´ Vezli jsme si ji z kraje, kde jsem byval doma. A tak jsme s Jani ´ nastoupili do vlaku“, ktery´ nab´ıral ” na rychlosti a nejede vˇzdy po rovinˇe ˚ obdiv a z kopce. Jana m´a opravdu muj ´ a uctu, vˇzdyˇt svˇet muˇzu˚ a zˇ en jsou dva rozd´ıln´e a m´alo se prol´ınaj´ıc´ı vesm´ıry. A jak to zvl´ad´ame? Jedinˇe s pomoc´ı Boˇz´ı..... snad. • A na z´avˇer jeˇstˇe jeden kr´asn´y z´azˇ itek s Petˇkou. Pˇredloni, v postn´ı dobˇe, jsme opakovali kˇr´ızˇ ovou cestu. Dˇeti si vysypaly s ob´alek l´ısteˇcky a pˇriˇrazovaly. Napˇr. 1. zastaven´ı – P´an Jeˇz´ısˇ nespravedlivˇe odsouzen atd. Petˇku jsem jeˇstˇe s jednou holˇciˇckou uvolnila na z´achod. Vr´atily se tak pozdˇe, zˇ e uˇz byl cˇ as na kaˇzdot´ydenn´ı test. A tak, zˇ e si tu kˇr´ızˇ ovou cestu udˇelaj´ı aˇz pˇr´ısˇtˇe. Petˇulka mˇela test bez chyby a dostala obvyklou jedniˇcku s hvˇezdiˇckou podtrˇzenou k tomu. Dˇevˇca´ tko si k n´ı ale jeˇstˇe pˇripsalo pˇetku. Vysvˇetlen´ı bylo nasnadˇe: V´ısˇ, teto, my jsme se tam ” jeˇstˇe honily, a proto jsme to nestihly.“ A po tv´arˇiˇck´ach se koul´ı slzy jako hrachy. Zustaly ˚ jsme tam tenkr´at spolu, Petˇka si vysypala modr´e a zˇ lut´e pap´ırky a vˇse spr´avnˇe pˇriˇradila. Svˇedom´ı je dar, ale k jeho prohlouben´ı jistˇe pˇrisp´ıvaj´ı i svˇedomit´ı rodiˇce.
pomodlit a poklonit pam´atce sv´eho ˚ pˇredchudce. Silnic´ı lemuj´ıc´ı Genezaretsk´e jezero jsme dojeli do Kafarnaum, Petrova bydliˇstˇe, m´ısta mnoha Jeˇz´ısˇ ovych ´ z´azraku˚ a k´az´an´ı v m´ıstn´ı synagoze. ˚ Pozustatky Petrova domu a dalˇs´ıch domu˚ vybudovanych z cˇ ern´eho ´ cˇ ediˇce jsou pˇrikryty“ na pil´ırˇ´ıch novˇe ” zbudovanym chr´amem, soused´ıc´ım ´ ˚ se zbytky puvodn´ ı synagogy. Na horu Blahoslavenstv´ı – m´ısto prvn´ı spoleˇcn´e mˇse svat´e v r´amci N´arodn´ı poutˇe, jsme dorazili pˇred polednem. Ocitli jsme se na m´ıstˇe, kde Jeˇz´ısˇ Kristus vyhl´asil Magnu ´ ˚ Osmero Chartu – ustavu kˇresˇtanu. blahoslavenstv´ı se prol´ınalo mˇs´ı svatou celebrovanou arcibiskupem ´ casti dalˇs´ıch Janem Graubnerem, za uˇ ˚ velk´eho z´astupu knˇezˇ ´ı dev´ıti biskupu, ˚ kteˇr´ı se a v´ıce jak tis´ıce poutn´ıku, ve dvaceti autobusech sjeli ze vˇsech koutu˚ naˇs´ı vlasti, k t´eto slavnostn´ı ud´alosti. Po evangelijn´ım Horsk´em k´az´an´ı (Matouˇs 5,1-12a) jsme prosili o vnitˇrn´ı pˇrijet´ı cest blahoslavenstv´ı, abychom si neˇzili jenom podle ” sebe“, ale nechali se v´est Boˇz´ı prozˇretelnost´ı, abychom vn´ımali Boˇz´ı svrchovanost, abychom dok´azali byt ´ citliv´ı, pokorn´ı, milosrdn´ı, abychom touˇzili po spravedlnosti dod´avaj´ıc´ı odvahu ke sm´ırˇ en´ı se s druhymi ´ a abychom vytrvali na cestˇe l´asky vedouc´ı k naˇsemu P´anu. Z´avˇereˇcny´ zpˇev: Rozˇz´ıh´a Maria sv´ıce v n´as, ”
˚ temnotou s Mari´ı pujdem sn´az“, jsme c´ıtili ruku naˇs´ı Pan´ı vedouc´ı n´as cestou sv´eho Syna, cestou nadˇeje smˇerˇ uj´ıc´ı k vˇecˇ n´emu zˇ ivotu. Vaˇsi Hanka a Mirek Opatˇrilovi Pokraˇcov´an´ı v pˇr´ısˇt´ım cˇ´ısle
Rozhovor s Pavlem Fialou Pavel nen´ı nikterak pˇr´ıbuzny´ s naˇs´ım varhan´ıkem Frantiˇskem, ale pˇresto maj´ı (kromˇe barviˇcky ve jm´enˇe) nˇeco spoleˇcn´eho. Svou pr´aci dˇelaj´ı velmi zodpovˇednˇe a i kdyˇz jsou ve sv´em oboru jedniˇcky, jsou to norm´aln´ı kluci, se kterymi se dobˇre pov´ıd´a, maj´ı ´ smysl pro humor a um´ı si dˇelat legraci i sami ze sebe. • Zaˇcnˇeme jako u kaˇzd´eho naˇseho farn´ıka, kter´y n´am m´a co rˇ´ıci, cˇ´ım oslovit a povzbudit. Povˇez n´am nˇeco o rodiˇc´ıch a sourozenc´ıch, o dˇetstv´ı i dosp´ıv´an´ı Narodil jsem se 24. 3. 1964 , v Kraslic´ıch (Graslitz) . V roce 1270 bylo mˇesto jmenov´ano kr´alovskym ´ mˇestem a leˇzelo na jedn´e ze tˇr´ı zlatych ´ ˇ stezek do Cech. V Kraslic´ıch jsem proˇsel z´akladn´ı sˇ kolou hudebn´ı vychovou v liduˇsce pod veden´ım ´ ˚ slavnych uˇcitelu“. No, byli to jak ´ ” zamˇestnanci Amati, tak muzikanti. V Kraslic´ıch mˇela kapelu t´emˇerˇ kaˇzd´a
7
tˇret´ı rodina a naˇsi zn´am´ı tak´e. Jak se cyklisticky´ tym Tom´asˇ ka mohl ´ ˇ pˇresvˇedˇcit, z´apadn´ı Cechy maj´ı sv´e kouzlo a kr´asy, ale tak´e svou tvrdost. • Tˇesˇ´ıme se , zˇ e n´am v nˇekter´em z dalˇs´ıch Tom´asˇku“ ˚ pov´ısˇ v´ıc o sv´em milovan´em ” kraji, o jeho historii a dobrodruˇzstv´ıch s n´ı spojen´ych, o vˇecech radostn´ych i bolestn´ych. Jak tento kraj ovlivnil Tv´e dˇetstv´ı? Hory byly pro n´as prostˇred´ım her a pozn´an´ı. Pˇred okny jsme mˇeli louku asi 500 m dlouhou a 200 m sˇ irokou a tu jsme kaˇzdou zimu promˇenili ve sjezdovku. Protoˇze jsem byl nejmladˇs´ı v naˇsem Horn´ım ´ pˇredmˇest´ı, pˇripadl tento ukol tak´e na mne a jeˇstˇe dnes starousedl´ıci (nˇemeck´a cˇ a´ st obyvatel neodsunut´a v roce 1945-1946) nazyv´ ´ a tento svah Fialova louka“. Je to pro mˇe jedno ” z nejvˇetˇs´ıch zˇ ivotn´ıch ocenˇen´ı ,. Dˇetstv´ı bylo kr´asn´e. Dal bych si repete“. N´adhern´e vzpom´ınky m´am ” zejm´ena na kamar´adku Uli. Jedna pˇr´ıhoda s houbami. Rostla u n´as spousta kr´asnych barevnych hub, ale ´ ´ nebyly pˇr´ıliˇs straviteln´e (vˇsechny houby jsou jedl´e, fakt je ten, zˇ e nˇekter´e jen jednou). Tak jsem se vydali sb´ırat houby, ale tak´e jsme je hned konzumovali. Uli tenkr´at skonˇcila v nemocnici na vyplachu zˇ aludku, j´a ´ jsem jen nakrmil slepice na dvorku. Pˇriˇslo l´eto 1968 a Uli tu najednou nebyla. Odstˇehovala se s rodiˇci do
8
Nˇemecka, naˇstˇest´ı pro nˇe z´apadn´ıho. Vidˇeli jsme se aˇz v roce 1979 u n´as v Kraslic´ıch a pak n´asledovaly ˚ Vˇse vyslechy STB mych rodiˇcu. ´ ´ dopadlo OK, d´ıky charakteru m´eho tat´ınka. Bˇehem vzdˇel´avac´ıho procesu jsem mˇel velk´e sˇ tˇest´ı, zˇ e jsem narazil na skvˇel´e uˇcitele. V prvn´ı tˇr´ıdˇe (1971) ˇ na pan´ı uˇcitelku Stankovou, byvalou ´ katechetku. Udrˇzela se jen rok, pak pˇriˇsla normalizace. Ale v sˇ est´e tˇr´ıdˇe jsem mˇel pan´ı uˇcitelku Tovarovou, kter´a n´as vyuˇcovala matematiku, nikoliv poˇcty, jak je tomu dnes. Svym ´ ˚ uˇcitelum vlastnˇe vdˇecˇ ´ım za to, co dˇel´am (i kdyˇz trochu se smˇeruji s´am a hlavnˇe mˇe kultivuje moje zˇ ena Janiˇcka ,). Br´acha byl pˇripuˇstˇen ke studiu ˚ pouze na Stˇredn´ı prumyslovou sˇ kolu vyroby hudebn´ıch n´astroju˚ ´ v Kraslic´ıch. J´a jiˇz nemˇel restrikce tak tvrd´e. Pro jistotu jsem se hl´asil ˚ na prumku (gymn´azium mi nebylo doporuˇceno) do Ostrova nad Ohˇr´ı. Tuto sˇ kolu jsem si vybral tak´e proto, zˇ e se kamar´adovi podobn´eho ˚ pochybn´eho“ puvodu podaˇrilo z t´eto ” sˇ koly dostat d´ale na vysokou sˇ kolu do Brna. A nakonec se to podaˇrilo i mˇe! • Tv´e nynˇejˇs´ı postaven´ı s sebou jistˇe pˇrin´asˇ´ı hodnˇe napˇet´ı a stresu. Co Ti pom´ah´a zvl´adat tˇezˇ k´e situace? Na technice, jak jsem se dozvˇedˇel pozdˇeji, jsem byl v krouˇzku pl´anovan´em na odpad“. Mnˇe se ”
tam zˇ ilo bezva, byly tam zaj´ımav´e osobnosti, aˇz nyn´ı jsem zjistil, zˇ e vˇsichni byli nepˇra´ tel´e byval´ ´ eho reˇzimu ,. V roce 1986 jsem pracoval ve voln´em uskupen´ı Katedry experiment´aln´ı fotografie v Brnˇe. Pro fotografov´an´ı jsem se zap´alil od ˚ dˇetstv´ı d´ıky taˇtkovi a podpoˇre rodiˇcu. D´ale jsem mˇel sˇ tˇest´ı na vybornou ´ pan´ı vychovatelku – profesorku ˚ na stˇredn´ı umˇeleck´e prumyslovce v Karlovych Varech. Pod jej´ım ´ veden´ım jsem prakticky absolvoval cˇ tyˇrlet´e stˇredn´ı vzdˇel´an´ı v oboru fotografie s autorskou vystavou. Na ´ technice mi ale bylo jasn´e, zˇ e t´ımto oborem se nebudu moci zˇ ivit. Narazil jsem na vypsanou pozici pomocn´e vˇedeck´e s´ıly pˇri katedˇre Teoretick´e a experiment´aln´ı elektrotechniky v oboru programov´an´ı. A to bylo pˇresnˇe to, co mi sedlo. Zamˇerˇ il jsem se na numerick´e modelov´an´ı. Pr´ace pˇreˇsla v obh´ajen´ı diplomov´e pr´ace a prvn´ı trojdimenzi´aln´ı analyzy metodou hraniˇcn´ıch prvku˚ ´ v elektronice ve stˇredn´ı Evropˇe“ ” u vysokonapˇeˇtovych zaˇr´ızen´ı. Pr´ace ´ vznikla pod veden´ım prof. Libora Dˇedka. Nakonec jsem se dostal jako asistent na Katedru teoretick´e a experiment´aln´ı elektroniky. Prof. Dˇedek mi uk´azal jist´e smˇery a kr´asy popisu svˇeta dnes zn´amym ´ z´apisem tzv. Maxwelovych rovnic. ´ Modelov´an´ı se stalo z´alibou a dnes
modelujme, co si kdo pˇreje – s lepˇs´ımi cˇ i horˇs´ımi vysledky, mus´ım rˇ´ıci. ´ V ot´azce je stres. No ano, pro zodpovˇedn´e lidi je to celoˇzivotn´ı druh a souputn´ık. Je to tak, zˇ e po nalezen´ı pˇr´ıstupu k tempu sv´eho oboru, lze stres cˇ a´ steˇcnˇe eliminovat. Je ale fakt, zˇ e pˇri zazvonˇen´ı dvou tˇr´ı telefonu˚ ˚ ze s jobovkami“ kr´atce po sobˇe se muˇ ” cˇ lovˇek o adrenalin opˇr´ıt a vst´at bez pomoci od stolu. Nakonec zvl´ad´an´ı tˇezˇ kych situac´ı je asi kumˇst, kter´emu ´ se m´ame uˇcit po cely´ zˇ ivot. A m´ame k tomu mocn´eho Pomocn´ıka. • S manˇzelkou Janou jste od P´ana pˇrijali tˇri dˇeti. Moc se mnˇe l´ıbilo, kdyˇz Petˇka hned v prvn´ı hodinˇe n´aboˇzenstv´ı prohl´asila hlasem pln´ym hrdosti: N´as si maminka ” a tat´ınek vzali z baby boxu a pro Pavl´ınku si jeli aˇz do Aˇse!“ Tedˇ maj´ı Jana a Pavel velmi odpovˇednou p´atˇaˇcku Pavl´ınku, kter´a uˇz maminku v mnoh´em zastoup´ı, neboj´acnou a upˇr´ımnou Petˇulku, jeˇz mˇe vˇzdy nˇecˇ´ım rozesmˇeje a neposedu K´aju, o kter´em vˇetˇsinou nev´ım, kde se pr´avˇe nach´az´ı. Ale jistˇe pˇredch´azelo obdob´ı nelehk´e, kdy jste si kladli zcela pˇrirozenou ot´azku: Pane, proˇc my? Kdyˇz jsem si j´a kladl tuto ot´azku, odpovˇedˇ mi zazn´ıvala z hloubi . . . a proˇc ne? Tak to byla vyzva, pˇrijal jsem ji. Kaˇzd´a mince ´ m´a totiˇz dvˇe strany. Jde asi o to (jak kdosi moudry´ psal svou zˇ ivotn´ı zkuˇsenost), m´ıt odvahu skoˇcit do
9