Ladislav Křížek O ČEM VYPRÁVÍ ZÁŘÍ
PAPRSEK
Už chladnější rána jsou občas znát období léta pomalu svou vládu ztrácí sluneční paprsky však snaží se hřát ale jejich síla je kdesi na oblacích
IX. ROČNÍK
I osamělá pole zdají se být téměř pustá po sklizních nezůstal jediný klas S odvahou síla větrů nad krajinou vzrůstá neb tuší že opět přichází jejich čas Dny se krátí přesto se podzimu brání i trylky radosti občas zpívá ptáče Pozdní květy šíří vůni kolem strání Občas je znát že ranní rosa více pláče Tak stává se jak tomu bývalo tisíckrát Odejde naděje i odkryté půvaby léta zbývá jen doufat že budou těšit a hřát Kouzla odlesků do vzpomínek zakletá…
ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ZÁŘÍ 2015
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK K uvedeným přídavným jménům (příp. slovesům) napište přirovnání, která se běžně užívají (např. chytrý jako liška). U některých slov může být více možností.
ZVĚDAVÝ JAKO………………………………………………………… MĚKKÝ JAKO……………………………………………………………. KULATÝ JAKO…………………………………………………………… ROVNÝ JAKO……………………………………………………………. VYSOKÝ JAKO…………………………………………………………… ŽLUTÝ JAKO……………………………………………………………… SKROMNÝ JAKO……………………………………………………….. SILNÝ JAKO………………………………………………………………. RYCHLÝ JAKO…………………………………………………………… RUDÝ JAKO………………………………………………………………. PYŠNÝ JAKO……………………………………………………………… ŠPLHAT JAKO…………………………………………………………… KROUTIT SE JAKO…………………………………………………….. BÍT SE JAKO……………………………………………………………… MLČET JAKO…………………………………………………………….. LHÁT JAKO……………………………………………………………….. KRÁST JAKO……………………………………………………………… STÁT JAKO……………………………………………………………….. VIDĚT JAKO……………………………………………………………… LEŽET JAKO………………………………………………………………. SPÁT JAKO……………………………………………………………….. FUNĚT JAKO……………………………………………………………..
LIDOVÉ PRANOSTIKY – ZÁŘÍ • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří. • Po hojných deštích v září, osení zimní se podaří. • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. • Jaké počasí v září, tak se i v březnu vydaří. • Divoké husy na odletu, konec i babímu létu.
DOBRÉ RADY NA KAŽDÝ DEN BRAMBORY • přidá-li se do vody trochu oleje, tak se zkrátí doba varu • když se vaří nové brambory tak se dávají do horké vody • staré brambory dávat do studené vody
HUMOR LÉČÍ Lékař se ptá sestřičky: „Odebrala jste už pacientovi krev?“ „Ano, pane doktore, ale měl jí jen šest litrů!“ V české nemocnici se před operací ptá anesteziolog pacienta: „Přejete si levnou anestézii nebo drahou?“ „No spíš teda tu levnou.“ Anesteziolog si k němu přisune židličku, pohledí ho po hlavě a začne zpívat: „Hajej, můj andílku, hajej a spi…“
ŽIVÁ ABECEDA
RECEPTÁŘ Ovocné knedlíky
SÝČEK OBECNÝ (Athene noctua) Sýček kdysi býval na území České republiky běžnou a hojně rozšířenou sovou. Stačí si projít starší literaturu nebo jen vyslechnout vzpomínky pamětníků, ve kterých sýčkovi není připisováno vůbec nic dobrého. Dlouhá léta se věřilo, že umí přivolat svým voláním „půjď, půů-jď“ lidem neštěstí a nemocným dokonce smrt... To ale bývávalo, a tak se pojďme s touto malou sovičkou seznámit trochu blíže. Takže. Sýček je překvapivě malá sova velká asi jako špaček. Vejde se doslova do hrsti. Shora je tmavohnědý, skvrnitý, naspodu světlejší. Výrazná je plochá hlava s nápadně žlutýma očima, a tak je jeho výraz káravý, přísný a v jádru až potměšilý. Létá nic moc, většinou nízko nad zemí, chvíli třepotá křídly a potom krátce plachtí - asi jako datel. Souvislým, jehličnatým lesům se striktně vyhýbá, zato blízkost lidí mu nijak nevadí. Jeho pravým domovem jsou staré ovocné sady, kde ve vykotlaných stromech hnízdí a otevřená krajina s pastvinami a kosenými loukami, kde s oblibou často už za šera loví. Hnízdí v dutých stromech, ale i v různých děrách, ve zříceninách a na půdách hospodářských stavení. Rád vezme za vděk přiměřeně velkou budkou zavěšenou v koruně stromu. Jenže starých sadů i udržovaných pastvin ubylo a tím pádem mizí i sýček. V nepřehledném terénu silně zarostlém buřením se k potravě, kterou tvoří převážně hraboši, totiž těžko dostává. Větší hmyz je k dispozici bohužel jenom v létě. Nedostatek a nedostupnost potravních zdrojů bude jednou z hlavních příčin mizení sýčků z naší přírody. Přitom zemědělští škůdci - myši a hraboši - představují až 90 % z celkového množství ulovených obratlovců, a proto tedy patří sýček obecný k ptákům velmi užitečným. Zasluhuje nejen ochranu, ale i trochu práce s vybudováním vhodných hnízdních prostorů. Ještě bych na odlehčení na sýčka prozradila, že je (na rozdíl třeba od mrzutého výra) docela čtveračivá povaha. Při náhlém vyrušení začne předvádět divadlo, různě se pitvořit, natahovat se do výšky a podobně. Hotový kejklíř. Staří ptáčníci ho proto často drželi v zajetí a s oblibou také využívali na přilákání drobného ptactva. Na skautském táboře jsme měli ochočeného sýčka jménem „Kočička“, kterého jsme krmili kobylkami. Sýček je také neobyčejný zvědavec. Všechno podezřelé ho láká a musí to stůj co stůj prozkoumat, což se mu stane často osudným. Známé jsou jeho pády do komína nebo okapové roury či do otevřené kádě s vodou.
Z TVAROHOVÉHO TĚSTA kostka tvarohu (ne vanička), 2 vejce, dětská krupička dle potřeby, špetka soli, lžíce cukru, ovoce (meruňky, jahody, švestky, borůvky), mák nebo tvrdý tvaroh, cukr, máslo Smíchejte tvaroh, vejce, cukr a sůl a pak přisypejte tolik krupičky, abyste získali nelepivé těsto. Vytvořte z něj váleček a nakrájejte na kousky podle druhu ovoce. Do kousků těsta ovoce zabalte a knedlíky ještě obalte v krupici. Vhoďte do vařící vody a až vyplavou, vařte ještě asi dvě minuty. Podávejte posypané mákem nebo tvarohem, cukrem a omaštěné. Z BRAMBOROVÉHO TĚSTA 700g brambor, 2 vejce, 250g hrubé mouky, lžička soli, švestky, mák nebo perník, cukr, zakysaná smetana Brambory uvařte ve slupce, vychladlé oloupejte, prolisujte a smíchejte s hrubou moukou, lžičkou soli a 2 vejci. Vypracujte tužší těsto, ihned ho vyválejte, nakrájejte na čtverečky, naplňte švestkami. Důkladně dlaněmi zaoblete. V osolené vodě vařte asi 5 minut. Podávejte se zakysanou smetanou, sypané mletým mákem s cukrem či strouhaným perníkem. Z POHANKOVÉHO TĚSTA 400ml mléka, 150g pohankové krupice, 1 vejce, lžíce cukru, 100g pohankové mouky, špetka soli, švestky, tvrdý tvaroh, cukr, máslo Uvařte hustou kaši z mléka a pohankové krupice. Nechte zchladnout. Pak promíchejte s 1 vejcem, lžící cukru, špetkou soli a pohankovou moukou a vypracujte hladké těsto. Lžící z něj nabírejte kousky a házejte je do misky s trochou pohankové krupice či mouky, tam do nich vmáčkněte vždy půlku švestky a utvořte plochý knedlík. Vařte ve vroucí osolené vodě asi 7 minut doměkka. Podávejte s tvarohem, přelité máslem a posypané cukrem. Jdou i z pšeničné krupice a hrubé mouky, možná je také pohankovopšeničná kombinace. Z JABLEČNÉHO TĚSTA 4 jablka, 250g tvarohu, 60g másla, 2 vejce, 200g hrubé mouky, ½ lžičky skořice, lžíce cukru, 1 prášek do pečiva, špetka soli, skořicový cukr a zakysaná smetana Nahrubo nastrouhejte oloupaná jablka. Tvaroh utřete s máslem, přidejte vejce, mouku, skořici, prášek do pečiva, sůl a cukr a nakonec jablka. Z těsta utvořte koule asi 4cm v průměru a asi 12 minut vařte v osolené vodě. Podávejte se skořicovým cukrem a zakysanou smetanou.
PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA DŮM PLNÝ LÁSKY – ZLOBÍLKOVÉ Naše malé svěřence jsme měli všichni moc rádi, ale musím přiznat, že nás někdy dokázali i pěkně vytočit svými lumpárničkami. Pravda je, že pokaždé na tom měly i malý podíl viny sestřičky, protože dětičky dokázaly zcela profesionálně vystihnout chvilku, kdy si sestra musela odskočit nebo její pozornost dočasně z jakýchkoli důvodů ochabla. Ono to totiž někdy ani nešlo být pořád ve střehu. Ve všední den jsme měli k ruce pomocnici, ale o víkendu byla na oddělení sestřička sama, a to bylo náročnější. Musela si například přinést pro děti jídlo, vylít nočníky, vykoupat případného pokakánka a dělat další a další nezbytné drobné činnosti. Snažili jsme se většinu prací provádět, když děti spaly, ale všechno tak dělat nešlo. Na prvním oddělení to ještě nebylo tak složité. Děti nikam nedosáhly a byli to ještě takoví malí šmudlíci. Nejvíc nepravostí prováděly především při tzv. nočníkování, kdy občas prozkoumaly obsah nočníku, popřípadě se o něj podělily se zvídavým sousedem a společně se pak natřely nahnědo, kam jen dosáhly. Likvidace takových prohřešků pak proběhla ve vaně a čisťounké dětičky byly zase vráceny do kolektivu ostatních, těch méně zvídavých nebo možná poslušnějších. V herně a v postýlkách byli tito prckové hodní a brzy usínali. Na vycházku se vozili v kočárku a ti, co se nevešli, cupitali vedle a pevně se drželi postranice nebo mřížky na nožičky. To víte, že to také nebylo jednoduché, protože jsme je museli na kočáře střídat, a to se leckdy neobešlo bez slziček, protože vézt se chtěli všichni. Na druhém oddělení už děti obsah nočníků nezajímal. Ale byli to všudybílkové. Vlezly opravdu všude. Co nebylo pod zámkem, to musely prozkoumat. Byly jim necelé dva roky a byly hodně zvědavé, ale ještě neměly v hlavičkách tolik rozumu, aby poznaly, že jim hrozí nějaké nebezpečí. Musely se pořád hlídat, aby si nějak neublížily. Dokázaly z postýlek vyházet všechno včetně matrace a prostrčit pak roštem nožičku. Dosáhly na stůl, a tak bez problému popadly cokoli zde odložené a pro ně neurčené a pak to buď zblajzly nebo jinak zneužily. Čokoládu, svačinu hladové sestřičky, zbytek jejího oběda, tužky, zápisníky, rozpis služeb, knihu hlášení atd. Nebezpečné věci jsme měli samozřejmě pečlivě zamčené ve stolku, aby se na ně děti nedostaly. Ale pokaždé se to holt nepodařilo uhlídat. A tak se stalo, že jednou v neděli nechala na stole sestřička emitku (misku) se sterilními výtěrkami, určenými na pondělní ráno pro výtěry z nosu, krku a zadečku. Pro každou „dírku“ a každé dítě byla speciální popsaná výtěrka. Sestřička jen odběhla do kuchyně, aby přinesla dětem svačinu. Ty si hrály v herně a vypadaly velmi
poslušně. Když vpochodovala s tácem na oddělení, ztuhla hrůzou. Každé dítko drželo v ruce dvě výtěrky a ty šikovnější si s nimi „vytíraly“ střídavě nos a pusu, jak to mockrát viděly při ranní vizitě. Jen velmi neradi caparti vraceli vyděšené sestřičce své úlovky. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Výtěrky už byly k ničemu, jelikož nikdo nevěděl, co si s nimi kdo vytřel a bacilů by bylo všude moc. Sestřička se musela přiznat vrchní sestře a vyfasovat výtěrky nové a příslušné pokárání k tomu. Na třetím a čtvrtém oddělení byly děti dvouleté a tříleté, které už věděly, co se smí a co nesmí, a tak jsme musely být hodně důsledné a kázeň si hlídat. Na těchto odděleních byla práce s dětmi náročnější než u jejich mladších kamarádů. Většinou to byla dítka velmi živá, neposedná a neposlušná. Vymyslet pro ně činnost, která by všechny zaujala, bylo někdy skoro nemožné. Nejraději si hráli na zahradě. Tam mohli běhat a dovádět. Na vycházku jsme chodili jen dopoledne a děti se musely držet společné šňůry, aby se nikam nerozeběhly. Už také věděly, že každý má mámu a tátu a často se pro to trápily nebo mezi sebou hádaly nebo dokonce praly. Měly už nízké postýlky, a tak se od nich nikdo nemohl hnout ani při odpoledním spánku. Jen v noci, když všechny tvrdě usnuly, byl chvilku klid a sestřička si mohla udělat, co bylo potřeba. Zažila jsem pár průšvihů, jejichž aktéři byly právě dětičky ze čtvrtého oddělení. Většinou se to odehrálo v noci, resp. pozdě večer. U jednoho trochu většího jsem ani nebyla, přišla jsem jen na ranní službu. A v přízemí byla vodní havárie. Čtvrté oddělení sídlilo v patře. Večer, kdy už děti spaly, si sestřička odskočila dolu do prádelny pro pleny. Když se vrátila, šla potichu a potmě rovnou k dětem do ložnice a pečlivě za sebou zavřela. A tak neslyšela vůbec nic. Děti dokázaly za tu chviličku, co byla pryč roztočit všechny kohoutky v umývárně a zmizet zpátky do postýlek. Odpad nestačil všechnu vodu brát, a ta vesele přetékala a prosakovala stropem do přízemí. Až do půlnoci, kdy se děti přebalují, a potopa byla objevena. Jindy, to jsem měla noční službu dole na jedničce, se v noci ozval vedle v kanceláři telefon. Udivená, kdo tak pozdě volá, jsem ho zvedla. A tam se ozvalo divným hlasem: „Zelená, tady Zelená.“ A pak funění. Opakovalo se to několikrát. Zelená, to bylo jméno naší primářky. Buď se jí něco stalo, nebo je snad opilá, uvažuji a telefon znovu zvoní: „Želená, tady Želená“, šišlá někdo na druhé straně. A v tom mi to došlo. Letím nahoru na „čtyřku“ a tam u skupinového telefonu sedí Mareček s Lukáškem. Jako střely letěly do postýlek a mně nezbylo než se jen zasmát a odpustit. Vždyť opakovali jen to, co skoro každý den slyšeli, když naše primářka zvedla sluchátko.
Jaroslava Marešová
LÉČIVÉ ÚČINKY ZELENINY A OVOCE HRUŠKA Účinky: Obsahuje mimo vitamínů hlavně vápník, fosfor a lehce stravitelné cukry. Mají antibakteriální, močopudný a posilující účinek, hlavně v kombinaci s ovesnými vločkami. Plody nebo šťáva se používají v lidovém léčitelství při obezitě, močových kamenech, vysokém krevním tlaku. Vařené a pečené se používají proti kašli a na záduchu, odvar ze sušených hrušek proti průjmům. Hrušky pročišťují střeva, odstraňují zácpu a jiné poruchy trávení. Některé odrůdy obsahují v dužině drobná zrníčka, která lidem s citlivými střevy a poruchami žlučníku, pokud se jedí syrová, způsobují těžkosti. Plané hrušky mají léčivější účinky, než hrušky ušlechtilé. Množství: Když občas sníme hrušku, pozitivně si tím stimulujeme lepší náladu. ŠVESTKY Účinky: Ideální spojení vápníku a fosforu působí blahodárně na posílení kostí a pomáhá trávení. Sušené švestky jsou známy svým laxativním účinkem a poskytují užitečné množství vlákniny a železa.
OŘECHY Účinky: Vlašské ořechy jsou bohatým zdrojem draslíku, magnezia, zinku, mědi a selenu. Uklidňují a mají pozitivní vliv na mozek. Loupané ztrácejí mnoho výživných vlastností.
BABSKÉ RADY BOLESTI HLAVY Asi nikomu z nás se občas nevyhnou bolesti hlavy. Dáme vařit asi na 5 minut 1 lžičku kozlíku lékařského a necháme 20 minut vylouhovat. Nejlepší je pít tento čaj odpoledne a k večeru. ŠKYTAVKA Když dostaneme škytavku, pak nám pomůže stisknout obě nosní dírky rukou a pomalu pít – vodu nebo čaj. V několika sekundách je po problému. KŘEČ DO NOHY Občas dostaneme křeč do nohy. Je třeba zvednout nohy do vertikální polohy chodidly směrem nahoru a křeč se taktéž v několika sekundách zklidní a bolest zmizí. Křeče do nohou – hlavně v noci: palcem a ukazováčkem zmáčknout horní ret až k nosu. KRVÁCENÍ Z NOSU Malý kousek tvrdého papírku složíme na obdélníček a zasuneme pod horní ret (kam až to půjde) a chvíli ho tam podržíme. VLASY PONIČENÉ TRVALOU A chcete vědět jak si poradit se zlámanými vlasy poničenými trvalou? Vlasy nejdřív navlhčíme, poté ulomíme list z kaktusu aloe vera a šťávu naneseme na vlhké vlasy (list můžeme i rozříznout, záleží na velikosti). Necháme 30 až 45 minut působit a potom opláchneme. Lze to aplikovat i po mytí vlasů jako vlasovou kúru.
AKTUÁLNĚ ÚŘAD PRÁCE ČR VARUJE PŘED PODVODNÍKY. V poslední době se zaměstnanci Úřadu práce ČR (ÚP ČR), setkali s několika případy podvodného jednání, kdy se zástupci některých firem vydávali za sociální pracovníky ÚP ČR. Poté, co je lidé vpustili do svých příbytků, vyšlo najevo, že se z nich snaží vymámit prostřednictvím „výhodné“ koupě peníze. Úřad práce ČR proto apeluje na veřejnost, aby do bytů nevpouštěla nikoho bez předchozího ověření. Jeho zaměstnanci se v rámci sociálního šetření, případně šetření v místě, vždy prokazují služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním jako doložku služebního průkazu, a jsou vázáni při výkonu své práce dodržováním zákonných předpisů. Oprávnění, jež vydává příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky ÚP ČR nebo MPSV. Zdroj: www.seniorum.cz ČESKÁ OBCHODNÍ INSPEKCE VARUJE PŘED DALŠÍMI „ŠMEJDY“. Údajné výhře v podobě dovolené u moře nebo televize v posledních týdnech podlehly desítky seniorů po celém Česku. Nová společnost IQ Teleshopping se zaměřuje na pořádání předváděcích akcí. Problémy ale přichází, když si senioři nákup rozmyslí. V sídle společnosti totiž nikdo není a zboží není kam vrátit. Česká obchodní inspekce už firmě vyměřila tři pokuty za celkem 300 tisíc korun. Zdroj: www.seniorum. cz
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK – ŘEŠENÍ: OPICE, TVAROH, MELOUN, SVÍCE, HORA, COTRON, CHUDOBKA, LEV, ŠÍP, RAK, PÁV, DATEL, ŽÍŽALA, LEV, RYBA, KDYŽ TISKNE, STRAKA, TVRDÉ Y, RYS, LAZAR, MIMINO, LOKOMOTIVA.
ŽÁKOVSKÉ PERLIČKY O prázdninách jezdím s bratrem na prázdniny k dědečkovi a babičce. Děda pracuje jako strážný. Má dávat pozor na to, aby nikdo jiný do továrny nechodil a nekradl. Nemůže si s námi už hrát na indiány, protože je skalpovaný. Každý den chodí na procházku na dvě piva. Jeho brejle spí vždycky někde jinde než on. Musí užívat pilulku proti práškům. Má vypůjčené zuby. Stěžoval si nám, že má sklerózu a nemůže se nic odnaučit. Nosí vousy a ty se mu usmívají od ucha k uchu. Na stará kolena trochu hluchne a neslyší nic z toho, co chceme, aby slyšel. Také je trochu konzervovaný a rád vypráví, jaký byl hodný, když byl malý. Babička na to vždycky dodává, že jenom každé desáté slovo je pravda a že to s ním už ve škole nemohlo být k vydržení. To jen ona se obětovala a vydržela to s ním celý život. Babička je nervózní kvůli dědovi pro jeho klidnou povahu. Říkává nám: „Děti moje, když se vám něco nepovede, nevěste proto hlavu.“ Chodí už pomaleji. Děda většinou pobíhá za ní. Většinou chodí ještě bez brýlí. Říká, že jí dioptrie sedí špatně na nose. Táta říká, že mne děda a babička kazí, ale nezkazili na mně ještě vůbec nic. (Z knihy Z. C. Fišera: Dobrodružství třetího věku)
28. září – sv. Václav – Státní svátek Svatý Václav (asi 907-28.9. 935) byl český kníže a světec, který je považován za patrona Čech a Moravy a symbol České státnosti. Byl vychováván svou babičkou svatou Ludmilou a vzdělával se na Budči. Jako kníže po porážce se saským králem Jindřichem Ptáčníkem, dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil chrám sv. Víta, hlavní kostel knížectví. Byl zavražděn ve Staré Boleslavi, sídle svého bratra Boleslava. Zdroj: wikipedie
