Cvičebnice z ekonomie
Ing. Ladislav Obdržálek
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 3 1 Základní informace ............................................................................................................... 4 1.1 Cíl studia .......................................................................................................................... 4 1.2 Literatura: ......................................................................................................................... 5 1.3 Požadavky na průběžnou práci studenta: ......................................................................... 5 1.4 Harmonogram výuky: ...................................................................................................... 5 1.5 Požadavky na zápočet a zkoušku: .................................................................................... 6 1.6 Semestrální projekt ........................................................................................................... 6 2 Poptávka a nabídka ............................................................................................................... 8 2.1 Poptávka ........................................................................................................................... 8 2.2 Nabídka ............................................................................................................................ 8 2.3 Posuny křivek poptávky a nabídky: ................................................................................. 8 2.4 Samostatná práce studenta ............................................................................................. 12 2.5 Výstup ............................................................................................................................ 13 3 Cenová elasticita poptávky a nabídky ............................................................................... 14 3.1 Výpočet cenové elasticity poptávky ............................................................................... 14 3.2 Samostatná práce studenta ............................................................................................. 16 3.3 Výstup ............................................................................................................................ 16 4 Užitečnost a užitek ............................................................................................................... 17 4.1 Rovnováha spotřebitele .................................................................................................. 17 4.2 Samostatná práce studenta ............................................................................................. 20 4.3 Výstup ............................................................................................................................ 20 5 Náklady ................................................................................................................................ 21 5.1 Výpočet bodu zvratu ...................................................................................................... 21 5.2 Výpočty různých typů nákladů ...................................................................................... 22 5.3 Samostatná práce studenta ............................................................................................. 24 5.4 Výstup ............................................................................................................................ 25 6 Peníze a trh peněz ................................................................................................................ 27 6.1 Peněžní agregáty: ........................................................................................................... 27 6.2 Peněžní multiplikátor ..................................................................................................... 27 6.3 Samostatná práce studenta ............................................................................................. 29 6.4 Výstup ............................................................................................................................ 29 7 Makroekonomické agregáty ............................................................................................... 30 7.1 Národní důchod .............................................................................................................. 30 7.2 Národní produkt ............................................................................................................. 30 7.3 Nezaměstnanost .............................................................................................................. 30 7.4 Inflace ............................................................................................................................. 31 7.5 Platební bilance .............................................................................................................. 31 7.6 Míra nezaměstnanosti ..................................................................................................... 33 7.7 Měření výkonnosti ekonomiky....................................................................................... 33 7.8 Samostatná práce studenta ............................................................................................. 34 7.9 Výstup ............................................................................................................................ 35 8 Testové kontrolní otázky .................................................................................................... 36
2
Úvod Tato cvičebnice slouží studentům denní i kombinované formy studia. Navazuje na probíranou látku na přednáškách. Cílem této cvičebnice je na praktických příkladech pochopit a naučit se souvislosti se základními ekonomickými pojmy. Zpracováním všech úkolů v této cvičebnici získá student dovednosti, které mohou použít při tvorbě a praktickém využívaní modelů tržních procesů, které vysvětlují jednání ekonomických aktérů. Studenti jsou schopni se v rámci mikroekonomie orientovat v problematice nabídky, poptávky a tržní rovnováhy, dokáží objasnit faktory ovlivňující rozhodování ekonomických aktérů a jejich vliv na ně a na jejich užitek. Dále jsou schopni navrhnout optimalizaci výroby s cílem snížit náklady a zvýšit tak její efektivnost, vyznají se také v procesu tvorby cen. V neposlední řadě se dokáží orientovat v jednotlivých tržních strukturách a pochopit výhody a nevýhody těchto forem. V oblasti makroekonomie získají studenti dovednosti řešit problémy makroekonomie z hlediska různých přístupů ekonomických teorií, dokáží navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení hospodaření státu, formulovat specifika agregátního trhu, agregátní nabídky a poptávky a jejich změny, dokáží využívat metody měření výkonnosti ekonomiky při porovnání výkonnosti jednotlivých zemí a orientovat se v monetární a fiskální politice státu a v používání jednotlivých nástrojů.
3
1 Základní informace 1.1 Cíl studia Těžiště výuky mikroekonomie tvoří analýza jednání individuálních ekonomických aktérů z hlediska jejich vzájemných vztahů v reálném hospodářském systému s cílem pochopit procesy, které v hospodářském systému vytvářejí poptávku a nabídku na individuálních trzích. Předmětem zkoumání mikroekonomie je analýza příčin a důsledků jednání ekonomických aktérů v prostředí: - domácností, ve kterých členové společně hospodaří, a jejich jednání ovlivňuje stranu poptávky na individuálních trzích. - firem a institucí, kdy rozhodování ovlivňuje stranu nabídky na individuálních trzích. Makroekonomie soustřeďuje pozornost na interakce různých částí ekonomiky jako uceleného systému. Stav ekonomiky charakterizuje pomocí makroagregátů, její změny pomocí průměrných a poměrných ukazatelů. Zkoumá hospodářský koloběh a jeho poruchy, peněžní toky a vývoj hospodářství jako celku. Zabývá se faktory určujícími výstup ekonomiky a zaměstnanost, všeobecnou úrovní cen, celkovým objemem výdajů a úspor v ekonomice, souhrnným vývozem a dovozem a také vývojem peněžní masy a dalších finančních aktiv. K tomu jsou studiem systematicky budovány znalosti a dovednosti v následujících okruzích: Zimní semestr 1. Ekonomie a ekonomická teorie 2. Historický vývoj ekonomického myšlení, hlavní školy a jejich představitelé 3. Ekonomičtí aktéři 4. Ovlivňování ekonomických aktérů 5. Rozhodování ekonomických aktérů 6. Vliv prostředí na jednání ekonomických aktérů 7. Ekonomičtí aktéři v prostředí firmy 8. Trh 9. Tržní struktury 10. Transformační proces Letní semestr 1) Peníze, význam peněz, centrální bankovnictví 2) Časová preference 3) Vláda a ekonomičtí aktéři 4) Nezaměstnanost, měření nezaměstnanosti, formy nezaměstnanosti 5) Inflace, její příčiny, měření, formy a důsledky 6) Platební bilance, národní produkt a důchod 7) Národní hospodářství 8) Vláda a veřejný sektor, státní rozpočet
Po absolvování tohoto předmětu získá student následující kompetence: 1. Aplikovat metodologii ekonomie a využívat ekonomické modely 2. Formulovat faktory ovlivňující rozhodování ekonomických aktérů a vyjádřit rovnováhu spotřebitele a jeho mezní užitek 4
3. Orientovat se v problematice nabídky, poptávky, tržní rovnováhy a jejich změnách, včetně cenové elasticity 4. Rozlišovat náklady firmy, navrhovat opatření na jejich snížení 5. Vypočítat zisk a ztrátu firmy 6. Vypočítat graficky znázornit bod zvratu firmy 7. Vypočítat výkonnost ekonomiky různými metodami 8. Vypočítat disponibilní důchod, úspory a spotřebu obyvatelstva 9. Orientovat se v monetární a fiskální politice státu, vypočítat peněžní multiplikátor
1.2 Literatura: Literaturu naleznete na adrese http://is.vos.cz Povinná literatura DUBOVEC, J. Ekonomie – učební texty. Kunovice: EPI, 2011. JUREČKA, V. a kol. Mikroekonomie. Praha: Grada, 2010. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada, 2010. PERLOFF, M. Microeconomics. Pearson Education, 2007. MANKIW, N. G. Macroeconomics. 2006. Doporučená literatura BARÁNIK, M.; HABÁNIK, J. Základy makroekonómie. Bratislava: IRIS, 2002. 236 s. ISBN 80-89018-45-9 BARÁNIK, M.; HABÁNIK, J. Makroekonómia. Trenčín: TnUAD, 2004. 318 s. ISBN 808075-043-2 SLOMAN, J.; SUCTLIFFE, M. Economics for Business. Harlow: 3/E, FT Prentice Hall, 2004. FRANK, R. H.; BERNANKE, B. S. Ekonomie. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0471. MISES, L. Lidské jednání. Praha: Liberálni institut, 2006 (vybrané časti) METCALFE, S.; FOSTER, J. Evolution and Economic Complexity, E. Elgar London, 2005. Časopisy Ekonom Euro The economist
1.3 Požadavky na průběžnou práci studenta: Průběžnou práci bude studentům zadána během každého cvičení. Výstup z cvičení bude jasně definován a student jej buď uloží k sobě do adresáře, nebo jej ve fyzické podobě odevzdá vyučujícímu. Požadavek bude studentům sdělen ihned na začátku vyučovací hodiny.
1.4 Harmonogram výuky: Harmonogram výuky a další potřebné informace naleznou studenti v adresáři vyučujícího na školní síti: 5
1.5 Požadavky na zápočet a zkoušku: Požadavky, které musí být splněny před přihlášením ke zkoušce: - Semestrální projekt a její vyhodnocení 70 % - 2 diagnostické testy 30 % Hodnocení zkoušky: Zápočet Ústní zkouška
20 % 80 %
1.6 Semestrální projekt Zimní semestr Pro firmu, ve které vykonáváte praxi, zpracujte semestrální projekt s následující strukturou: Úvod - Popis firmy - Analýza nákladů a výnosů dané firmy - Analýza řídícího a informačního systému v dané firmě - Výpočet bodu zvratu (v kusech a v korunách) a jeho grafické znázornění - Výpočet zadaných příkladů (rozhodování spotřebitele, cenová elasticita) Závěr Literatura Práce bude v rozsahu minimálně 6 stran.
Letní semestr Pro firmu, ve které vykonáváte praxi, zpracujte semestrální projekt s následující strukturou: Úvod - Popis firmy - Analýza zahraničně obchodní politiky dané firmy - Analýza cenové politiky dané firmy - Ekonomické dopady inflace na firmu - Analýza nezaměstnanosti v oblasti, kde se firma nachází, a její vliv na firmu Závěr Literatura Práce bude v rozsahu minimálně 6 stran. 6
MIKROEKONOMIE
7
2 Poptávka a nabídka
2.1 Poptávka množství statků a služeb, které je kupující schopný a ochotný zakoupit při dané ceně zákon klesající poptávky – s růstem ceny klesá poptávané množství faktor ovlivňující poptávané množství – cena, ostatní faktory ovlivňující poptávku změna příjmů, změna cen substitutů, móda, životní styl, počet a stav populace Poptávku můžeme rozlišit na: individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího či poptávka po produkci jednoho výrobce tržní poptávka – poptávka po jednom výrobku agregátní poptávka – souhrn všech statků, jež jsou kupující ochotni koupit
2.2 Nabídka množství statků a služeb, které jsou prodávající ochotni a schopni nabídnout při určité ceně zákon rostoucí nabídky – s růstem ceny roste množství nabízeného zboží Faktor ovlivňující nabízené množství – cena, ostatní faktory ovlivňující poptávku změny cen vstupů, vnější změny (konkurence, zásahy státu), změny technologie výroby, klimatické podmínky Nabídku můžeme rozlišit na: individuální nabídka – nabídka jednoho výrobce (prodejce) tržní nabídka – nabídka jednoho výrobku od různých výrobců agregátní nabídka – souhrn všech statků, s nimiž přicházejí výrobci na trh
2.3 Posuny křivek poptávky a nabídky: Jak jsme již uvedli výše, musíme rozeznávat dva termíny – poptávané (nabízené) množství a poptávku (nabídku). O poptávaném (nabízeném) množství hovoříme tehdy, kdy dojde pouze ke změně ceny. Pokud dojde ke změně jiných faktorů, ale cena se nezmění, pak mluvíme o změně poptávky (nabídky).
Příklad: Při tržní ceně 100 Kč je poptáváno 200 ks zboží. Následně dojde ke zvýšení ceny u tohoto zboží na 150 Kč a za tuto cenu se bude prodávat 170 ks. Graficky znázorněte změnu.
8
P Vlivem zvýšení ceny se snížilo poptávané množství. Jedná se o pohyb po křivce.
150
100
D Q
170 200
a) Při tržní ceně 100 Kč je poptáváno 200 ss zboží. Zakreslete do grafu situaci, kdy dojde ke zvýšení důchodů obyvatel (cena se nezmění).
P Vlivem zvýšení příjmu kupujícího došlo ke zvýšení poptávky. Jde o posun celé křivky.
100
D 200
220
D´ Q
Příklad: Poptávku po bytech lze vyjádřit pomocí funkce Q = 960 – 7P a nabídku bytů pak popisuje rovnice Q = 160 + 3P. Vláda stanovila maximální výši nájemného na 35 Kč denně. Určete, jaký bude vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu bytů. Postup: Nejprve si musíme vypočítat poptávané a nabízené množství, a to tak, že dosadíme do rovnic cenu 35 Kč. Tedy: D = 960 – 7P = 960 – (7 x 35) = 715 9
S = 160 + 3P = 160 + (3 x 35) = 265 Porovnáním nabídky a poptávky zjistíme, že QD > QS, tzn. že existuje převis poptávky nad nabídkou (poptávka je větší než nabídka)
Příklad: Na dokonale konkurenčním trhu je při ceně P = 10,- Kč nabízeno 500 jednotek produktu a nabízené množství v intervalu cen 5,- až 30,- Kč lineárně roste rychlostí 10 jednotek za 2,Kč. Při jaké ceně by trh nabídl 600 jednotek produktu ? Řešení: 600 – 500 = 100 jednotek přírůstek je 2 Kč za 10 jednotek = 20 Kč 600 jednotek by trh nabídl při ceně 10 + 20 = 30 Kč
Příklad: Vypočítejte a graficky pomocí programu MS Excel ilustrujte poptávku a celkové tržby v modelu P = 10-Q a porovnejte s modelem P=10-2Q. Řešení: Nejprve si vypočítáme poptávku u jednotlivých modelů (množství si zvolíme podle svého uvážení). Následně dostaneme údaje, podle kterých můžeme graficky znázornit poptávky. V našem případě jsme si za množství dosadili hodnoty 0 až 10.
q 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
P1=10-Q P1 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
10
P2=10-2Q P2 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10
Nyní vypočítáme tržby TR = P . Q u jednotlivých poptávek, které zakreslíme do grafů. TR1 0 9 16 21 24 25 24 21 16 9 0
TR2 0 8 12 12 8 0 -12 -28 -48 -72 -100
11
2.4 Samostatná práce studenta 1) Na trhu je při ceně 20 Kč poptáváno 300 ks brokolice. Následně média uveřejní informaci, že má brokolice blahodárné účinky při předcházení rakovině. Graficky znázorněte situaci, která na trhu nastane. 2) Na trhu s DVD rekordéry nastane situace, že vlivem technologického pokroku dojde ke snížení nákladů na jejich výrobu. Graficky znázorněte situaci, co se stane s nabídkou.
12
3) Představte si následující situaci na trhu s fotoaparáty. Při ceně 2000 Kč se poptává 300 ks fotoaparátu. Následně vlivem nedostatku tužkových baterií, které jsou nepostradatelné při využívání fotoaparátu, dojde k prudkému nárůstu ceny baterií o 1000 %. Graficky znázorněte, jak se tato změna projeví na poptávce po fotoaparátech. 4) Vypočítejte a graficky pomocí programu MS Excel ilustrujte poptávku a celkové tržby v modelu P = 8-Q a porovnejte s modelem P=12-2Q.
2.5 Výstup Výstupem tohoto cvičení budou znázorněné modely poptávky a vypočítané příklady na danou problematiku. Příklady odevzdají studenti vyučujícímu a současně budou uložené v adresáři studenta.
13
3 Cenová elasticita poptávky a nabídky
jde o míru citlivosti nákupních rozhodnutí vůči změnám ceny je vztahem mezi změnou ceny zboží a změnou poptávaného (nabízeného) množství vypočítá se následovně:
ED =
% změna poptávaného množství --------------------------------------% změna ceny
ES =
% změna nabízeného množství --------------------------------------% změna ceny
Koeficient udává, o kolik % se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena zvýší (sníží) o 1 %. Mohou nastat 3 možné varianty výsledku: ED, S > 1 jde o velmi elastickou poptávku (nabídku) ED, S = 1 jde o jednotkově elastickou poptávku (nabídku) ED, S < 1 jde o málo elastickou či neelastickou poptávku (nabídku)
3.1 Výpočet cenové elasticity poptávky Příklad: Předpokládejme situaci na trhu, kdy při ceně 100 Kč je poptáváno 50 kusů určitého zboží. Následně dojde ke zvýšení ceny zboží na 140 Kč. Při této ceně je poptáváno 40 kusů daného zboží. Vypočítejte cenovou elasticitu poptávky. Postup: Nejprve musíme vypočítat, kolik procent činí změna poptávaného množství a změna ceny. Poptávané množství se snížilo z 50 ks na 40 ks – v procentuálním vyjádření jde o pokles o 20 %. U ceny došlo k nárůstu ze 100 Kč na 140 Kč – v procentuálním vyjádření jde o nárůst o 40 %. Hodnoty následně dosadíme do vzorce:
ED =
- 20 ------ = 0,5 (výsledek v absolutní hodnotě) 40
Poptávka po daném zboží je v našem případě minimálně elastická, protože při zvýšení ceny o 40 % došlo k poklesu poptávaného množství jen o 20 %. Došlo tak k menší změně poptávaného množství, než byla změna ceny. 14
Pokud si daný vzorec pro výpočet cenové elasticity poptávky upravíme, dostaneme následující vzorec: (Q2 – Q1) (P2 – P1) ED = ------------------- : -------------------(Q2 + Q1) : 2 (P2 + P1) : 2
Příklad: V tabulce jsou uvedeny ceny určitého zboží a poptávané množství při těchto cenách. Úkolem je vypočítat celkovou týdenní tržbu a následně cenovou elasticitu poptávky.
Celková týdenní poptávka (ks) 0 2 4 6 8
Celková týdenní tržba
Cena Kč/ks
Hodnota koeficientu ED
10 8 6 4 2
Postup: Nejprve si vypočítáme celkovou týdenní tržbu. Tu zjistíme vynásobením poptávaného množství zboží a jeho ceny.
Celková týdenní poptávka (ks) 0 2 4 6 8
Celková týdenní tržba 0 16 24 24 16
Cena Kč/ks 10 8 6 4 2
Hodnota koeficientu ED ---
Následně můžeme vypočítat cenovou elasticitu dle výše zmíněného vzorce. Vzhledem k tomu, že porovnáváme vždy druhý údaj s prvním, nebude v prvním řádku žádný výpočet. (Q2 – Q1) (P2 – P1) 2–0 8 – 10 2 -2 ED = ----------------- : ---------------- = ------------ : -------------- = ------ : ------ = - 9 (Q2 + Q1) : 2 (P2 + P1) : 2 (2 + 0) : 2 (8 + 10) : 2 1 9
4–2 6–8 2 -2 ED = ----------------- : ---------------- = ------ : ----- = - 2,3 (4 + 2) : 2 (6 + 8) : 2 3 7 15
6–4 4–6 2 -2 ED = ----------------- : ---------------- = ------ : ----- = - 1 (6 + 4) : 2 (4 + 6) : 2 5 5
8–6 2–4 2 -2 ED = ----------------- : ---------------- = ------ : ----- = - 0,4 (8 + 6) : 2 (2 + 4) : 2 7 3
Celková týdenní poptávka (ks) 0 2 4 6 8
Celková týdenní tržba 0 16 24 24 16
Cena Kč/ks 10 8 6 4 2
Hodnota koeficientu ED --9 2,3 1 0,4
Dle výsledků vidíme, že snížení ceny o 2 Kč vyvolá zvýšení poptávaného množství o 2 ks, tzn. že jde o vysokou elasticitu poptávky. V druhém případě jde také o elastickou poptávku, ve třetím případě jde o jednotkovou a v posledním případě o málo elastickou poptávku.
3.2 Samostatná práce studenta V tabulce jsou uvedeny ceny určitého zboží a poptávané množství při těchto cenách. Vypočítejte celkovou týdenní tržbu a následně cenovou elasticitu poptávky v jednotlivých případech. Celková týdenní poptávka (ks) 1000 2000 4000 7000 11000
Cena Kč/ks
Celková týdenní tržba
Hodnota koeficientu ED
6 5 4 3 2
3.3 Výstup Výstupem tohoto cvičení budou vypočítané příklady na danou problematiku. Příklady odevzdají studenti vyučujícímu.
16
4 Užitečnost a užitek Užitečnost je vyjádřením míry subjektivního uspokojení potřeb spotřebitele spotřebou na trhu zakoupených statků. Užitečnost zboží je spolu s jeho vzácností základním předpokladem fungování směny zboží a zpravidla se vyjadřuje v peněžních jednotkách Celkový užitek (TU) vyjadřuje celkové uspokojení při spotřebě daného množství statku Mezní užitek (MU) je užitek dodatečné jednotky spotřeby. Je to přírůstek užitku způsobený dodatečnou jednotkou spotřeby Zákon klesající mezní užitečnosti popisuje stav poklesu mezní užitečnosti, když spotřebitel spotřebovává čím dál větší množství určitého zboží (služby). Mezní užitečnost má s růstem objemu spotřebovaného zboží tendenci klesat, kdežto celková užitečnost se s růstem objemu spotřebovaného zboží zvyšuje, ale stále pomaleji. Je tomu tak proto, že celkový užitek s množstvím spotřebovaného zboží roste. Strmost klesá proto, že celkový užitek s rostoucím množstvím spotřebovaného zboží roste stále pomaleji.
TU A TU
X
MU
MU
A´
X
4.1 Rovnováha spotřebitele Příklad: Máme k dispozici 9 peněžních jednotek určených na nákup zboží A a B. Jaké bude optimální rozhodnutí o nákupu, jestliže jednotková cena zboží A je 2 Kč a cena zboží B 1 Kč. Mezní užitky jsou dány následující tabulkou. Jaká je optimální varianta řešení? 17
Počet jednotek zboží 1 2 3 4 5 6
MUA 10 8 6 4 3 2
MUB 8 7 6 5 4 3
Řešení: Nejprve si určíme mezní užitečnost na jednu peněžní jednotku, tzn., že mezní užitečnost vydělíme cenou jedné jednotky (víme, že zboží A = 2,- Kč a zboží B = 1,- Kč) Jednotka zboží
MUA
1 2 3 4 5 6
10 8 6 4 3 2
MUA na peněžní jednotku 5 4 3 2 1,5 1
MUB 8 7 6 5 4 3
MUB na peněžní jednotku 8 7 6 5 4 3
Následně může následovat nákupní rozhodování: Varianta rozhodnutí o nákupu 1. jednotka zboží A 1. jednotka zboží B 1. jednotka zboží A 2. jednotka zboží B 1. jednotka zboží A 3. jednotka zboží B 1. jednotka zboží A 4. jednotka zboží B 2. jednotka zboží A 5. jednotka zboží B
Mezní užitečnost na peněžní jednotku 5 8 5 7 5 6 5 5 4 4
Přijaté rozhodnutí
Zbývá peněžních jednotek
1. jednotka zboží A
8
2. jednotka zboží B
7
3. jednotka zboží B
6
1. jednotka zboží A 4. jednotka zboží B 2. jednotka zboží A 5. jednotka zboží B
4 3 1 0
Optimální varianta je ta, kdy spotřebitel nakoupí 2 jednotky zboží A a 5 jednotek zboží B. Celková užitečnost tohoto nákupu je dána součtem mezních užitečností nákupu dvou prvních jednotek zboží A a pěti prvních jednotek zboží B, tj. TU = 10+8+8+7+6+5+4 = 48 peněžních jednotek.
18
Příklad: Ivan čte časopisy a poslouchá kazety. Tabulka uvádí užitek, který mu spotřeba těchto dvou statků přináší při nezměněné spotřebě ostatních statků. Cena časopisu je 15 Kč/ks a cena kazety je 75 Kč/ks. Předpokládejme, že momentálně si kupuje 2 kazety a 10 časopisů. Úlohou je zjistit, či při daných výdajích maximalizuje svůj užitek a kolik Ivan utratí celkem za tyto statky.
Počet ks U Časopisy
MU
MUč / Pč
U Kazety
MUk
MUk / Pk
časopisy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
60 111 156 196 232 265 295 322 347 371
360 630 810 945 1050 1140 1215 1275 1320 1350
Řešení: Nejprve vypočítáme mezní užitek časopisů a mezní užitek kazet. Současně vypočítáme mezní užitek těchto statků vyjádřený na jejich cenu. Mezní užitek vypočítáme jako změnu hodnoty oproti předcházející hodnotě. Při výpočtu mezního užitku statku k jeho ceně vycházíme ze zadaných údajů, kdy časopis stojí 15 Kč a kazeta 75 Kč za kus. Dostaneme tak následující tabulku: Počet ks U Časopisy
MU
MUč / Pč
U Kazety
MUk
MUk / Pk
3,4 3 2,66 2,4 2,2 2 1,8 1,66 1,6
360 630 810 945 1050 1140 1215 1275 1320 1350
270 180 135 105 90 75 60 45 30
3,6 2,4 1,8 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4
časopisy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
60 111 156 196 232 265 295 322 347 371
51 45 40 36 33 30 27 25 24
Závěr: 1. Kolik Ivan utratí celkem za současnou kombinaci statků, když nyní kupuje 10 časopisů a 2 kazety? 10 x 15 +2 x 75 = 300 Kč 2. Jaký užitek z této kombinace statků získá? 371 + 630 = 1001 19
3. Která kombinace maximalizuje Ivanův užitek a nastane rovnováha? Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost poměru mezní užitečnosti a ceny všech spotřebovaných zboží. V našem příkladu je to 2,4 a tyto hodnoty se rovnají tehdy, když si Ivan koupí 5 časopisů a 3 kazety. 4. Kolik Ivan utratí celkem za novou kombinaci statků? 5 x 15 + 3 x 75 = 300 Kč 5. Jaký je celkový užitek při této nové kombinaci? 232 + 810 = 1042
4.2 Samostatná práce studenta 1) Máte k dispozici 13 peněžních jednotek určených na nákup zboží A a B. Jaké bude optimální rozhodnutí o nákupu, jestliže jednotková cena zboží A je 3 Kč a cena zboží B 2 Kč. Mezní užitky jsou dány následující tabulkou. Jaká je optimální varianta řešení? Počet jednotek zboží 1 2 3 4 5 6
MUA 14 12 10 8 6 4
MUB 12 10 7 6 5 3
2) Petr čte časopisy a poslouchá CD. Tabulka uvádí užitek, který mu spotřeba těchto dvou statků přináší při nezměněné spotřebě ostatních statků. Cena časopisu je 20 Kč/ks a cena CD je 100 Kč/ks. Předpokládejme, že momentálně si kupuje 1 CD a 8 časopisů. Úlohou je zjistit, či při daných výdajích maximalizuje svůj užitek a kolik Petr utratí celkem za tyto statky. Počet ks U Časopisy
MU
MUč / Pč
U Kazety
MUk
MUk / Pk
časopisy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
70 111 156 197 229 265 295 317 348 376
350 615 820 935 1038 1140 1215 1260 1330 1370
4.3 Výstup Výstupem tohoto cvičení bude dokument o konkrétní rozhodovací situaci studenta. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta
20
5 Náklady
vyjadřují peněžní ocenění výrobních faktorů (vstupů do výroby) z mikroekonomického pohledu členíme náklady: - Explicitní náklady - reálné náklady, které jsou zachycené v účetních dokladech - Implicitní náklady - náklady, jejichž existence je založena na principu nákladů příležitosti - Fixní – s objemem výroby nesouvisí, mohou se měnit pouze skokem (nájem, odpisy,…) - Variabilní – souvisí s objemem výroby, mění se s množstvím výroby (proporcionální, progresivní, degresivní) - celkové – jsou dány součtem fixních a variabilních nákladů
tržby TC
Kč
BZ
VC
FC
Q
5.1 Výpočet bodu zvratu Příklad: Vypočítejte bod zvratu, když fixní náklady jsou 70000 Kč, variabilní náklady na jeden výrobek 7 Kč a cena jednoho výrobku je 11 Kč. Řešení: Bod zvratu vypočítáme následujícím způsobem: FC 70000 BZ = -------------- = ------------------ = 17500 Ks 11 - 7 Pj – VCj 21
Závěr: Bod zvratu nastane, když firma vyrobí 17500 ks výrobků. Každý další výrobek již firmě přinese určitou část zisku.
Příklad: Firma si také může předem vypočítat, kdy nastane bod zvratu, pokud bude chtít počítat s určitou výší zisku. Například se firma rozhodne vypočítat, při kolika vyrobených výrobcích nastane bod zvratu, když bude počítat se ziskem 50 000 Kč. Řešení: Bod zvratu vypočítáme následujícím způsobem: FC + zisk 70000 + 50000 BZ = -------------- = -------------------- = 30000 Ks 11 - 7 Pj – VCj Závěr: Firma musí vyrobit alespoň 30000 kusů výrobků, aby pokryla své náklady a současně při tom dosáhla zisku 50 000 Kč.
5.2 Výpočty různých typů nákladů Příklad: Firma vyrábí ročně 1 milion ks výrobků a prodává je na domácím trhu za 10 Kč/ks. Celkové náklady na 1 ks jsou 9 Kč. Výrobní kapacity firmy jsou touto výrobou vytíženy na 100 %. Firma ale dostala nabídku na dodávku 1 milionu ks výrobků na zahraniční trh. Zahraniční odběratel nabízí 9 Kč za kus. Problémy: kapacita je vytížena na 100 %, Navrhněte řešení Řešení: Q1 = 1000000 ks, P1 = 10 Kč
Q2 = 1000000 ks P2 = 9 Kč
TR1 = 10 000 000,TC1 = 9 000 000,TR2 = 10 000 000,- + 1000000 x 9,- = 19 000 000,TC2 = 9 000 000,- + 1000000 x 9,- = 18 000 000,MR = TR2 – TR1 = 9 000 000,MC = TC2 – TC1 = 9 000 000,MR = MC Závěr: 22
Firma by mohla zakázku přijmout pouze v případě, že by odběratel zaplatil více jak 9 Kč
Příklad: Máte k dispozici následující údaje:
Q
TC
TR
MC
MR
0
50
0
-
-
5
60
50
10
50
10
80
100
20
50
15
110
150
30
50
20
150
200
40
50
25
200
250
50
50
30
260
300
60
50
35
330
350
70
50
Na základě tabulky rozhodněte: a) jde-li o firmu v podmínkách dokonalé či nedokonalé konkurence b) jaký je optimální objem produkce c) jaké jsou VC, AC, MC a MR při tomto objemu produkce
Řešení: 1) Když vydělíme celkový příjem (TR) množstvím, zjistíme, že cena je stále 10 Kč. Cena se tedy s objemem produkce nemění. Jde tedy o firmu v podmínkách dokonalé konkurence. 2) Optimální objem produkce odpovídá objemu produkce, který firma dosahuje v rovnováze, kdy se mezní náklady rovnají meznímu příjmu (MC = MR), tedy optimální objem produkce je v tomto případě při 25 kusech 3) Jednotkové variabilní náklady vypočítáme, když od celkových nákladů odečteme fixní náklady a toto číslo vydělíme množstvím výrobků (fixní náklady vidíme v prvním řádku tabulky, kdy se nevyrobil žádný výrobek a celkové náklady jsou 50 Kč, tzn. že celkové náklady jsou tvořeny pouze fixními náklady): VC = (TC – FC) : Q = (200 – 50) : 25 = 6,Průměrné náklady (AC) zjistíme tak, že celkové náklady vydělíme počtem kusů AC = TC : Q = 200 : 25 = 8,Mezní náklady (MC) a mezní příjem (MR) při 25 ks činí 50,-
23
Závěr: Jde o firmu v dokonalé konkurenci, jejíž optimální objem produkce je 25 ks výrobků a to při variabilních nákladech 6 Kč, průměrných nákladech 8 Kč a kdy mezní náklady i příjmy se rovnají 50 Kč.
Příklad: Firma vyrábí určitý výrobek. Celkové fixní náklady jsou 30 000 Kč měsíčně. Měsíčně firma vyrobí 500 ks výrobku. Celkové náklady na těchto 500 výrobků činí 80 000 Kč. Vypočítejte celkové variabilní náklady, průměrné náklady, fixní náklady na jeden kus a variabilní náklady na jeden kus výrobku. Řešení: Nejprve si musíme vypočítat celkové variabilní náklady. Víme, že celkové náklady jsou tvořeny fixními a variabilními náklady. Pak platí, že: VC = TC – FC = 80000 – 30000 = 50 000 Kč Průměrné náklady jsou náklady na jeden kus výrobku: AC = TC : Q = 80000 : 500 = 160 Kč Fixní náklady na jeden kus (průměrné fixní náklady) vypočítáme: AFC = FC : Q = 30000 : 500 = 60 Kč Průměrné variabilní náklady vypočítáme: AVC = VC : Q = 50000 : 500 = 100 Kč
Příklad: Firma v současnosti vyrábí 10000 jednotek při celkových nákladech 16 000 Kč a prodává je za cenu 2 Kč za jednotku. Dále je známo, že její průměrné náklady (AC) se momentálně nacházejí v minimu a že při zvýšení objemu produkce by se mezní náklady (MC) dále zvyšovaly. Firma operuje v podmínkách dokonalé konkurence a sleduje kriterium maximalizace zisku. Co byste v daném případě firmě doporučili? Řešení: AC = TC/Q = 16 000 Kč / 10000 Ks = 1,60 Kč Dle zadání se AC momentálně nacházejí v minimu a je známo, že křivka MC protíná křivku AC v minimu). Proto MC = 1,60 Kč Při dokonalé konkurenci platí, že mezní příjem se rovná ceně výrobku, tudíž v našem případě MR = 2 Kč. Porovnáním mezních nákladů a mezního příjmu zjistíme, že MR > MC Závěr: Doporučení: zvýšit objem výroby, dokud se MC nebudou rovnat MR.
5.3 Samostatná práce studenta 1) Firma vyrábí jeden druh výrobku. Celkové fixní náklady jsou 20 000 Kč měsíčně. Měsíčně firma vyrobí 600 ks výrobku. Celkové náklady na těchto 600 výrobků činí 60 000 Kč. 24
Vypočítejte celkové variabilní náklady, průměrné náklady, fixní náklady na jeden kus a variabilní náklady na jeden kus výrobku. Dále vypočítejte bod zvratu, když firma plánuje zisk 70 000 Kč měsíčně. 2) Vypočítejte bod zvratu, když fixní náklady za měsíc jsou 50 000 Kč, variabilní náklady na jeden výrobek 8 Kč a cena jednoho výrobku je 14 Kč.
5.4 Výstup Výstupem tohoto cvičení bude výpočet a grafické znázornění zadaných příkladů a návrh na optimalizaci ekonomických dat ve firmě. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta
25
MAKROEKONOMIE
26
6 Peníze a trh peněz Poptávku po penězích (MD) představuje množství peněz (M), které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové sazbě (i). Nabídka peněz (MS) je množství peněz v ekonomice, tj. peněžní zásoba obíhající určitou rychlostí. Je závislá na chování vlády a centrální banky, které mohou určovat a měnit množství peněz v oběhu centrální banka vytváří monetární (peněžní) bázi složenou z oběživa a bankovních rezerv.
6.1 Peněžní agregáty: M1 = bankovky a mince + peníze na běžných účtech M2 = M1 + termínované vklady + ostatní vklady M3 = M2 + vklady v zahraničních měnách M4 = M3 + vklady v nebankovních institucích + krátkodobé cenné papíry M5 = M4 + ostatní cenné papíry Nejvíce se sledují agregáty M1 a M2.
6.2 Peněžní multiplikátor K určení peněžní zásoby M je třeba znát klíčové proměnné jako například poměr oběživa a vkladů, poměr rezerv a vkladů či mocné peníze. Přístup k určení peněžní zásoby je těsně spjat s nabídkou a poptávkou po mocných penězích. Měnová báze (používán také pojem monetaristická peněžní báze) je dána množstvím oběživa a rezerv (bankovky a mince držené bankami, ale i vklady komerčních bank u centrální banky). Peněžní multiplikátor je pak poměr mezi peněžní zásobou a zásobou mocných peněz. Určuje, jak intenzivně se promítne peněžní báze do změny peněžní zásoby. Peněžní multiplikátor je vždy větší než jedna. V případě, že by byl multiplikátor přesný, by centrální banka mohla přesně regulovat peněžní zásobu. Vzhledem k jeho nepřesnosti využívá centrální banka k regulaci peněžní báze především operace na volném trhu.
Příklad: Vypočtěte peněžní multiplikátor, když znáte: - depozita = 500 mld. Kč - oběživo = 100 mld. Kč - rezervy = 50 mld. Kč Postup: Peněžní multiplikátor vypočítáme pomocí vzorce: peněžní zásoba / peněžní báze (1+cu) / (re+cu) kde: 27
cu je poměr oběživa a depozit re je poměr rezerv a depozit V našem příkladu nejprve vypočítám cu a re, které následně dosadíme do vzorce: cu = 100 / 500 = 0,2 re = 50 / 500 = 0,1 mm = ( 1 + 0,2 ) / ( 0,2 + 0,1 ) = 1,2 / 0,3 = 4
Příklad: Vypočítejte peněžní multiplikátor, když nabídka peněz je 500 mld. a monetární báze je 200 mld. Postup: Peněžní multiplikátor vypočítáme, když vydělíme nabídku peněz a monetární bázi: mm = 500 / 200 = 2,5
Příklad: V následující tabulce je uvedena úroková míra a množství poptávaného a nabízeného množství při dané úrokové míře. Předpokládejme tedy, že peněžní trh je dán následující tabulkou. Určete, jaká je rovnovážná úroková míra a jaké je rovnovážné množství peněz.
Úroková míra (%)
Poptávka po penězích (mld.Kč)
Nabídka peněz (mld.Kč)
0
160
110
1
150
110
2
140
110
3
130
110
4
120
110
5
110
110
6
100
110
Postup: Rovnováha na trhu peněz nastane tehdy, pokud se nabídka peněz rovná poptávce po penězích. V našem případě je tedy rovnovážné množství peněz 110 mld. Kč. Tato rovnováha nastane při rovnovážné úrokové míře 5 %.
Příklad: Vypočítejte, co se stane v bankovním sektoru, vybere-li majitel ze svého účtu 2000,-. Uvažujte povinnou minimální rezervu 5 %. 28
Postup: (R : 0,05) x (-2000) = - 40 000 Kč Výběr z účtu 2 000 Kč bude mít v bankovním sektoru za následek úbytek částky 40 000 Kč.
6.3 Samostatná práce studenta 1) Vypočtěte peněžní multiplikátor, když depozita = 500 mld. Kč, oběživo = 100 mld. Kč a rezervy = 50 mld. Kč 2) Známe následující údaje: - Bankovní rezervy: 40 mld. - Vklady na běžných účtech: 350 mld. - Vklady na termínovaných účtech: 900 mld. - Oběživo: 84 mld. Pro tuto ekonomiku určete velikost peněžní zásoby vyjádřenou agregátem M1 a velikost peněžní zásoby vyjádřenou agregátem M2. 3) Vypočítejte, co se stane v bankovním sektoru, vybere-li majitel ze svého účtu 3000,-. Uvažujte povinnou minimální rezervu 3 %.
6.4 Výstup Výstupem tohoto cvičení budou zpracované případové studie, kde budou graficky znázorněné změny na peněžním trhu, a vypočítané příklady. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta.
29
7 Makroekonomické agregáty
Makroekonomické agregáty se používají při hodnocení ekonomiky daného státu a slouží k porovnávání s jinými státy. Patří mezi ně národní důchod, národní (domácí) produkt, nezaměstnanost, inflace a platební bilance.
7.1 Národní důchod suma všech důchodů odvozených od uplatnění výrobních faktorů zahrnuje mzdy jako důchod za práci, renty jako důchod z půdy a zisky a úroky jako důchody z kapitálu národní důchod je neosobní, není přiřazený konkrétním nositelům důchodů, ale výrobním faktorům
7.2 Národní produkt je souhrn všech vyprodukovaných statků a služeb, který byl vyrobený za určité období (většinou 1 rok) a je vyjádřený v penězích Existují 2 metody stanovení národního produktu: a) produktová (výrobní) metoda – celkovou hodnotu finálních statků je možno vyjádřit jako souhrn přidaných hodnot všech jednotlivých výrobců, ve všech odvětvích. Přidaná hodnota představuje rozdíl mezi hodnotou výrobku a náklady na meziprodukty zakoupenými od externích dodavatelů b) výdajová (spotřební) metoda – jedná se o součet výdajů na nákup finálních statků v ekonomice Složky výdajové metody v tržních cenách: - výdaje na osobní spotřebu (C) = výdaje domácností na výrobky a služby - hrubé domácí investice (I) = investice firem do budov, zařízení a zásob - státní nákupy statků a služeb (G) = výdaje na státní spotřebu a státní investice mimo TP - čisté vývozy (NX) = saldo obchodní bilance země Rozlišujeme 2 typy produktu - Hrubý domácí produkt (GDP) – výstup, který byl vyprodukovaný výrobními faktory na území daného státu bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. Hrubý národní produkt (GNP) – výstup vyprodukovaný výrobními faktory ve vlastnictví občanů daného státu, bez ohledu na krajinu, ve které jich při výrobě uplatnili
7.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanou pracovní silou je ta část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem plně využita Za nezaměstnané se považují jen ti, kteří jsou evidováni na ÚP Za nezaměstnané se nepovažují např. ženy v domácnosti, bezdomovci, bohatí lidé žijící z dědictví Způsobuje stres, růst trestných činů, zvýšené výdaje ve státním rozpočtu atd. 30
rozeznáváme frikční, nezaměstnanost
strukturální,
cyklickou,
sezónní
a
technologickou
7.4 Inflace Inflací rozumíme snížení kupní síly peněžní jednotky ve vnitřní ekonomice, projevující se růstem všeobecné cenové hladiny Proces znehodnocování peněz v důsledku nadměrného rozmnožení oběživa a s tím spojeného stoupání cen inflaci dělíme z několika hledisek – např. dle rychlosti na mírnou, pádivou a hyperinflaci, či dle podnětu na poptávkovou a nabídkovou (nákladovou) inflaci můžeme měřit pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI), indexu cen výrobců (PPI) či deflátoru HDP
7.5 Platební bilance Platební bilanci tvoří soustava účtů, které znázorňují výsledky všech hospodářských transakcí uskutečněných mezi daným státem a ostatními státy za určité časové období (většinou jeden rok) Zachycuje platební transakce ekonomiky daného státu se zahraničím Platební bilanci můžeme rozdělit na 2 části - běžný účet a kapitálový (finanční) účet. Důležitou roli hrají i devizové rezervy
Deflátor HDP představuje vážený aritmetický průměr cenových změn všech statků a služeb v hrubém domácím produktu. Váhou je procentuální podíl statků na celkovém hrubém domácím produktu v běžném (sledovaném) období měří změny v průměrných cenách výstupu ekonomiky
Příklad: Ekonomika je charakterizována následujícími indikátory: a) Vypočítejte deflátor HDP pro rok 2009 b) Vypočítejte deflátor HDP pro rok 2010
Rok
Reálný HDP
Nominální HDP
2009
1 000 mld
1 200 mld
2010
1 050 mld
1 386 mld
Řešení: Deflátor HDP se vypočítá pomocí vzorce: 31
nominální HDP Deflátor GDP = ----------------------- x 100 reálný HDP a) 2009 1200 Deflátor GDP = ---------- x 100 = 120 % 1000
b) 2010 1386 Deflátor GDP = ---------- x 100 = 132 % 1050
Příklad: Ekonomika produkuje pouze tři statky zahrnuté do HDP. Dopočítejte tabulku a údaje použijte pro výpočet deflátoru HDP
Běžné období Položka
Základní období
Y
P
PY
P
Chléb
110
8
6
Kola
50
10
8
Zbraně
50
9
10
PY
Celkem
Řešení: Nejprve doplníme do tabulky hodnotu, kterou dostaneme vynásobením ceny a množství jednotlivých položek.
Běžné období Položka
Základní období
Y
P
PY
P
PY
Chléb
110
8
880
6
660
Kola
50
10
500
8
400
Zbraně
50
9
450
10
500
Celkem
1830
32
1560
Z celkového součtu pak vypočítáme pomocí známého vzorce deflátor HDP: Deflátor = (1 830 / 1 560) . 100 = 117,3 % Průměrné zvýšení cenové hladiny v běžném období ve srovnání s rokem základním činí 17,3 %.
7.6 Míra nezaměstnanosti Příklad: Vypočítejte míru nezaměstnanosti, jestliže počet nezaměstnaných je 432 tisíc a počet pracujících 5,16 mil. Řešení: Míra nezaměstnanosti se vypočítá dle vzorce u = U / L+U kde U = počet nezaměstnaných L = počet pracujících u = U / L+U = 432000 / 5160000 + 432000 = 0,077 = 7,7 %
7.7 Měření výkonnosti ekonomiky Příklad: Ekonomika je charakterizována následujícími hodnotami. Vypočítejte její výkonnost pomocí výdajové metody: Položka
Mld. Kč
Výdaje na spotřebu
3 000
Hrubé investice
700
Amortizace Vládní výdaje na statky a služby Import
70 1 000 500
Export
400
Transferové platby
500
Daně
1 200
Řešení: Výkonnost ekonomiky (neboli také HNP) výdajovou metodou vypočítáme pomocí již zmíněné rovnice C + Ig + G + NX: 3000 + 700 + 1000 -100 = 4600 mld. Kč 33
Příklad: Jsou dány tyto údaje o ekonomice: - Výdaje na spotřebu domácností – 2000 - Hrubé investice – 600 - Amortizace – 70 - Vládní výdaje – 1100 - Import – 500 - Export – 400 - Transferové platby – 500 - Daně – 900 Vypočítejte: a) HNP b) NNP c) čisté investice d) YD e) Úspory
Řešení: a) HNP = C + Ig + G + NX = 2000 + 600 + 1100 – 100 = 3600 mld. b) NNP = HNP – amortizace = 3600 – 70 = 3530 mld. c) čisté investice = hrubé investice – amortizace = 600 – 70 = 530 mld. d) disponibilní důchod (YD) = NNP + TP – daně = 3530 + 500 – 900 = 3130 mld. e) úspory (S) = YD – spotřeba = 3130 – 2000 = 1130 mld.
7.8 Samostatná práce studenta 1) Vypočítejte chybějící údaje: ROK 2000 2001 2002 2003
Nominální HDP 2200 2268
Reálný HDP 2000 2300
3055
2) Jsou dány tyto údaje o ekonomice: - Výdaje na spotřebu domácností – 3000 - Hrubé investice – 400 - Amortizace – 80 - Vládní výdaje – 1300 - Import – 400 - Export – 500 34
Deflátor % 108 110 94
-
Transferové platby – 600 Daně – 800
Vypočítejte: a) HNP b) NNP c) čisté investice d) YD e) Úspory 3) Jaká je současná míra nezaměstnanosti a inflace?
7.9 Výstup Výstupem tohoto cvičení budou vypočítané příklady na problematiku makroekonomických ukazatelů. Výstup studenti odevzdají vyučujícímu a současně bude uložen v adresáři studenta.
35
8 Testové kontrolní otázky 1) a) b) c) d)
Poptávka může být: individuální tržní agregátní hromadná
a) b) c) d)
HDP: je hrubý domácí produkt je hromadný domácí produkt je totéž co GDP je jedním z makroekonomických ukazatelů
a) b) c) d)
Operace na volném trhu jsou nástroje: monetární politiky zahraničně obchodní politiky fiskální politiky sociální politiky
a) b) c) d)
Nobelovu cenu za ekonomii obdržel: Keynes Friedman Klaus Smith
a) b) c) d)
Peníze jsou: prostředkem směny uchovatelem hodnoty zúčtovací jednotkou zásadně emitované centrální bankou
a) b) c) d)
Základní funkcí centrální banky je: emitovat platidla provádět měnovou politiku schvalovat státní rozpočet schvalovat rozpočty obcí
a) b) c) d)
Reposazba: patří mezi nejdůležitější úrokové sazby je stanovena vládou je stanovena centrální bankou je sazba z operací na volném trhu
a) b) c) d)
Suma všech důchodů odvozených od uplatnění výrobních faktorů představuje: Hrubý národní produkt Hrubý domácí produkt Národní důchod Domácí důchod
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
36
a) b) c) d)
Část důchodu, která zůstane příjemci důchodu a se kterou může volně nakládat, se nazývá: permanentní důchod individuální důchod stálý důchod disponibilní důchod
a) b) c) d)
Výstup, který byl vyprodukovaný výrobními faktory na území daného státu bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem, se nazývá: hrubý národní produkt hrubý domácí produkt národní důchod čistý národní produkt
a) b) c) d)
Deflátor HDP: měří změny v průměrných cenách výstupu ekonomiky měří změny v množství výstupu ekonomiky měří změny v nezaměstnanosti ani jedna možnost není správná
a) b) c) d)
Za nezaměstnané se považují: lidé, kteří nemají práci lidé, kteří jsou evidováni na úřadu práce lidé, kteří ukončili pracovní poměr všechny možnosti jsou správně
a) b) c) d)
Míra nezaměstnanosti se vypočítá: počet pracujících / (počet nezaměstnaných + počet pracujících) počet pracujících / (počet pracujících + počet nezaměstnaných) počet nezaměstnaných / (počet nezaměstnaných + počet pracujících) ani jedna možnost není správná
a) b) c) d)
Nezaměstnanost, která je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, se nazývá: frikční cyklická technologická strukturální
a) b) c) d)
Inflace znamená: snížení všeobecné cenové hladiny zvýšení všeobecné cenové hladiny zvýšení množství peněz v oběhu zvýšení kupní síly peněz
a) b) c) d)
Dezinflace znamená: opak inflace, tzn. pokles cenové hladiny růst cen rychlejším tempem růst cen pomalejším tempem inflace, která se projevuje dvojciferným růstem
9)
10)
11)
12)
13)
14)
15)
16)
37
17) a) b) c) d)
Inflace, při níž lidé začínají ztrácet důvěru v peníze a která je dvoj až tříciferná, se nazývá: hyperinflace pádivá inflace mírná inflace hypoinflace
a) b) c) d)
Inlface se může měřit pomocí: indexu spotřebitelských cen indexu cen výrobců indexu cen prodejců všechny možnosti jsou správně
a) b) c) d)
Mezi důvody vzniku nákladové inflace nepatří: zvýšení cen surovin zvýšení vládních výdajů růst mezd zvýšení nepřímých daní
a) b) c) d)
Deflátor HDP se vypočítá: (reálný HDP / nominální HDP) x 100 (reálný HDP / nominální HDP) / 100 (nominální HDP / reálný HDP) / 100 (nominální HDP / reálný HDP) x 100
a) b) c) d)
Platební bilanci tvoří: běžný a peněžní účet běžný a kapitálový účet běžný a mimořádný účet běžný a depozitní účet
a) b) c) d)
Do kapitálového účtu platební bilance nepatří: zahraniční investice půjčky ukládání peněz u zahraničních bank placení úroků
18)
19)
20)
21)
22)
23)
Agregátní trh je: a) Souhrn všech dílčích aktivit v ekonomice realizovaný prostřednictvím individuálních trhů b) Souhrn všech tržních aktivit v ekonomice realizovaný prostřednictvím částečných trhů c) Souhrn všech aktivit na individuálním trhu d) Ani jedna možnost není správná
24) a) b) c) d)
Rovnice agregátní poptávky se dá vyjádřit: AD = C + D + G + N AD = C + Ig + D + NX AD = C + Ig + D + X AD = C + Ig + G + NX 38
25) a) b) c) d)
Za nejstabilnější složku agregátní poptávky považujeme: investice vládní výdaje export spotřebu domácností
a) b) c) d)
Křivka agregátní nabídky v dlouhém období je: rostoucí kolmá klesající konkávní
a) b) c) d)
Potenciální produkt je: produkt, který dosáhne ekonomika ve fázi růstu produkt, který je výsledkem agregátní poptávky produkt vytvořený za podmínek plného využití výrobních zdrojů ani jedna možnost není správná
a) b) c) d)
U hospodářského cyklu existují následující 4 fáze: růst, vrchol, přerušení, dno růst, vrchol, expanze, dno růst, expanze, přerušení, dno růst, vrchol, recese, dno
a) b) c) d)
Stát nemá v ekonomice postavení: spotřebitele statků a služeb přerozdělovatele příjmů regulátora trhu ani jedna možnost není správná
a) b) c) d)
Selhání trhu znamená: na trhu dojde k výraznému poklesu agregátní poptávky všechny případy, kdy nedochází k efektivní alokaci zdrojů případy, kdy vláda není schopná zabezpečit plnou zaměstnanost ani jedna možnost není správná
26)
27)
28)
29)
30)
31) a) b) c) d) 32) a) b) c) d)
Meritní statky jsou: statky, u kterých spotřeba jedním subjektem nesnižuje jeho dostupnost pro ostatní členy společnosti statky, u kterých spotřeba jednotlivcem vyvolává snížení jeho nabídky ostatním statky rozdělované na základě potřeb, ne na základě tržních principů vzácné statky Veřejné statky jsou: statky, u kterých spotřeba jednotlivcem vyvolává snížení jeho nabídky ostatním statky rozdělované na základě potřeb, ne na základě tržních principů statky, u kterých spotřeba jedním subjektem nesnižuje jeho dostupnost pro ostatní členy společnosti statky, které nemají svého majitele 39
33) a) b) c) d)
Obrana a vzdělávání se považují za: soukromý statek veřejný statek smíšený statek ani jedna možnost není správně
a) b) c) d)
Obchodování s hlasy při hlasování v legislativních procesech se nazývá: veřejná volba logrolling controlling ani jedna možnost není správná
34)
Správné odpovědi: 1)a,b,c 2)a,c,d 3)a 4)b 5)a-d 6)a,b 7)a,c 8)c 9)d 10)b 11)a 12)b 13)c 14)d 15)b 16)c 17)b 18)a,b 19)b 20)a 21)b 22)d 23)a 24)d 25)d 26)b 27)c 28)d 29)d 30)b 31)c 32)c 33)b 34)b
40
