Ing. Ladislav Alster

03-3548-082

ÚPN obce PROSENICE – regulativy území

POŘIZOVATEL:

Okresní úřad Přerov referát regionálního rozvoje

OBJEDNATEL ÚPD:

Obecní úřad Prosenice

ZPRACOVATEL:

S -projekt plus a.s., Zlín Třída T.Bati 508, Zlín

Ředitel a.s.:

Ing.arch. František Balajka

Vedoucí ateliéru:

Ing. arch. Karel Dokoupil

HIP ateliéru:

Zdeněk Machala

Vedoucí projektant:

Ing. arch. Darina Čujanová

Doprava:

Ing. Ladislav Alster

Vodní hospodářství:

Ing. Irena Brabcová

Zásobování plynem:

Ing. Irena Brabcová

Zásobování el. energií:

Vladimír Hofman

Zásobování teplem:

Ing. Jiří Verberger

Spoje a spojová zařízení:

Ing. Adolf Drábek

Vyhodnocení záboru ZPF a les.pozemků:

Martin Böhm

Datum zpracování:

listopad 1998

1

03-3548-082


2

NÁVRH REGULATIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBCE OBSAH strana

Část 1. Úvodní ustanovení 1.1

Závaznost územně plánovací dokumentace

4

1.2

Účel regulativů územního rozvoje

4

1.3

Cíle regulativů územního rozvoje:

4

1.4

Rozsah platnosti

4

1.5

Hlavní zásady pro provádění stavební činnosti

4

Část 2. Závazná část regulativů 2.1

Urbanistická koncepce

5

2.2

Zásady funkčního uspořádání území a funkční regulace

6

2.2.1

Regulativy funkčního využití ploch – obecně

6

2.2.2

Vymezení ploch zastavitelného území

7

2.2.3

Funkční regulace – regulace přípustných činností v území

7

URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ

8

Plochy individuálního bydlení

8

Plochy hromadného bydlení

8

Plochy občanské vybavenosti

9

Plochy pro sport a rekreaci

9

A.

B.

Plochy výrobní a skladovací

10

Plochy podnikatelských aktivit, výrobních služeb, řemesla

10

Plochy zemědělské výroby

11

Plochy pro zařízení technické vybavenosti

11

Plochy pro dopravu a dopravní služby

11

Plochy veřejné zeleně

12

Plochy vyhrazené zeleně

12

NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ

12

Plochy krajinné zeleně

12

Plochy zemědělského půdního fondu

12

Plochy prvků lokálního systému ekologické stability

13

Vodní toky a plochy

14

03-3548-082

2.3


Prostorové regulace, zastavovací podmínky

3

14

2.3.1. Regulace prostorového využití území a regulativy základních staveb. prvků

14

2.3.2. Zastavovací podmínky

15

2.4

Zásady uspořádání dopravního a technické vybavení

17

2.4.1

Doprava

17

2.4.2

Vodní toky a plochy

19

2.4.3

Protipovodňová ochrana

19

2.4.4

Zásobování vodu

19

2.4.5

Odpadní vody

20

2.4.6

Zásobování plynem

20

2.4.7

Zásobování el. energií

21

2.4.8

Spoje a spojová zařízení

22

2.4.9

Zásobování teplem

22

2.4.10 Likvidace odpadů

22

2.5

Územní systém ekologické stability

23

2.6

Limity využití území

23

2.6.1

Ochrana přírody a krajiny

23

2.6.2

Ochrana podzemních a povrchových vod

24

2.6.3

Ochrana nerostných surovin

24

2.6.4

Ochrana zemědělského půdního fondu

24

2.6.5

Záplavové území vodního toku Bečva

24

2.6.6

Ochrana kulturních a historických hodnot

25

2.6.7

Limity využití území vyplývající z řešení dopravy a technické infrastruktury

26

2.6.8

Ochranná pásma provozů a zařízení

28

2.6.9

Zvláštní zájmy – obrana státu

28

2.7

Veřejně prospěšné stavby

28

2.8.

Opatření ve veřejném zájmu

30

Část 3. Směrná část regulativů

31

Část 4. Závěrečná ustanovení

33

Přehledná tabulka regulativů Vymezení ploch zastavitelného území

34 42


03-3548-082

4

Část 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1

Závaznost územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentace obce komplexně řeší funkční využití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. V souladu s vyhl.č.131/1998 pro územně plánovací dokumentaci jsou stanoveny regulativy závazné: 

Urbanistickou koncepci, zásady funkčního uspořádání území a funkční regulace, zásady prostorové regulace, vymezení zastavitelného území, zásady uspořádání dopravního, technického vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, limity využití území, vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav.

Ostatní části řešení jsou směrné. 1.2

Účel regulativů územního rozvoje

Návrh regulativů územního rozvoje je podkladem pro stanovení obecně závazných pokynů pro řízení stavební činnosti v řešeném území. 1.3

Cíle regulativů územního rozvoje:

 účelně využívat území obce ve smyslu schváleného územního plánu  regulovat stavební činnost tak, aby zájmy jednotl. občanů, firem a ostat.subjektů nebyly v rozporu s dlouhodobými zájmy obce jako celku  zlepšovat život. prostředí, chránit historický obraz obce a přírodní prostředí v jeho zázemí  stanovovat diferencovaně podmínky pro stavební činnost podle charakteru území 1.4 Rozsah platnosti Regulativy územního rozvoje se po schválení stávají závazným předpisem pro celé správní území Obce Prosenice, které tvoří kat. území Prosenice a Proseničky. Jejími ustanoveními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a navazujících právních předpisů. Nedílnou součástí vyhlášky je grafická část ÚPN obce Prosenice, která bude veřejně přístupná na obecním úřadě v Prosenicích, dále na příslušném stavebním úřadě. Návrhové období: do roku 2015. 1.5 Hlavní zásady pro provádění stavební činnosti Při obnově a výstavbě obce musí být veškerá činnost prováděna za účasti a ve prospěch jeho obyvatel. Zároveň musí být plněny:  požadavky na zdravé bydlení a prac. podmínky občanů, požadavky hospodářské sféry, dopravy a technické infrastruktury  požadavky na kultivované prostředí pro návštěvníky obce, požadavky na vzdělání, sociální zabezpečení, rekreaci a využití volného času občanů všech věkových skupin  požadavky na ochranu památek a ostatních dochovaných staveb památkového zájmu, jejich urbanistických vazeb a architektury  požadavky na ochranu životního prostředí, veřejné zeleně, přírodního prostředí a krajiny a tvorbu územního systému ekologické stability Zásadně se nepřipouští jakákoli výstavba nebo činnost, která by mohla narušit ekologickou stabilitu území.

03-3548-082


5

Část 2. ZÁVAZNÁ ČÁST REGULATIVŮ 2.1

Urbanistická koncepce

Obec Prosenice má charakter poměrně velkého zemědělsko - průmyslového sídla. Je stabilizovaným rozvojovým sídlem s významným zdrojem pracovních příležitostí v zemědělské i v průmyslové výrobě a zdrojem pracovních sil pro celý region. Po urbanistické stránce jsou Prosenice kombinací návesního typu se složitějším typem ulicovým. Dominantou obce a celého okolí je katolický kostel a areál cukrovaru - zejména při vjezdu do obce. Urbanistická koncepce respektuje velikost a poslání sídla, jeho polohu a funkci v rámci zájmového území, respektuje stávající strukturu zástavby v obci a vytváří předpoklady pro rozvoj soukromé podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že domovní fond v obci je poměrně starý, v řešení územně plánovací dokumentace je uvažováno přednostně s přestavbou stávajícího bytového fondu. Z tohoto důvodu je střední část obce (u stáv. obecního úřadu) navržená k celkové přestavbě. Několik proluk v obci je navrženo k dostavbě, nová obytná zástavba je navržená v návaznosti na stávající zástavbu tak, aby bylo dobré využití inž. sítí a dobré dopravní napojení. Nové plochy pro individuální bytovou výstavbu jsou navrženy v celém rozsahu obce, větší plochy jsou situovány v centru obce tak, aby stavebně došlo k propojení a provázání zástavby. Nové plochy pro hromadnou bytovou výstavbu nejsou v obci navrženy. Občanská vybavenost: V centru obce je situováno nákupní středisko a zdravotní středisko. V návaznosti na tato zařízení je navržena rozvojová plocha pro výstavbu nových zařízení občanské vybavenosti. Doplnění dalších menších ploch a zařízení občanské vybavenosti, zejména obchodů a služeb bude zřejmě vznikat v obytných částech obce, v rodinných domech. Tato činnost je vítána a urbanistické řešení obce není v rozporu s tímto řešením. Návrhem řešení územního plánu se doporučuje dostavba areálu statku č.p.10, nacházejícího se u kostela. V tomto areálu je navržena vestavba obecního úřadu, knihovny, MŠ a podobných zařízení. Vznikne tím nové centrum obce (společně s areálem základní školy a kostela). Občanská vybavenost typu služeb pro dopravu nadmístního významu (čerpací stanice pohonných hmot, motorest, restaurace,občerstvení, obchodní zařízení apod. je navrženo situovat u silnice I/47, která i po výstavbě dálnice D1 zůstane významnou dopravní osou. Pro rozvoj obce je nutným předpokladem vytvořit dostatek ploch pro podnikání a výrobní podnikatelské aktivity. Proto řešení územního plánu navrhuje nové plochy pro situování výrobních či skladových podnikatelských aktivit. Jedná se o plochy v návaznosti na areál zemědělského družstva (mezi ZD a areálem sportovního hřiště), další menší pak v SV části obce u cukrovaru. Sportoviště - areál fotbalového hřiště je umístěn u silnice v jižní části obce - v okrajové poloze s možností dalšího rozšíření.



Urbanistické řešení umožňuje rozvoj obce ve všech jejich funkcích pro návrhové období do r. 2015.


03-3548-082

2.2

6

Zásady funkčního uspořádání území a funkční regulace

2.2.1. Regulativy funkčního využití ploch - obecně Územní plán obce Prosenice obsahuje ve své grafické části výkres využití jednotlivých ploch řešeného území obce - výkres č. 4 „Výkres regulativů“. V územním plánu jsou stanoveny regulace následovně: funkční plochy:

-

plochy bydlení

-

plochy občanské vybavenosti

-

plochy pro sport a rekreaci

-

plochy výroby a podnikatelských aktivit

-

plochy zemědělské výroby

-

plochy dopravy

-

plochy zařízení technické vybavenosti

-

neurbanizované území, tj. orná půda, chmelnice, louky a pastviny, sady, zahrady, lesy, vodní toky a plochy, prvky ÚSES)

 regulace přípustných činností v území  regulace stavebních prvků



Vymezení jednotlivých funkčních ploch je zřejmé z výkresové části elaborátu (viz výkres „Komplexní urbanistický návrh a výkres „Výkres regulativů“).

V řešeném území rozlišujeme: a) urbanizované území - plochy zastavěné nebo určené k zastavění (stabilizované, rozvojové) urbanizované plochy můžeme dále členit na: - plochy polyfunkční - plochy monofunkční b) neurbanizované území - plochy nezastavitelné (volné, krajinné, přírodní) do této kategorie zařazujeme taky plochy místního územního systému ekologické stability Urbanizované území je tvořeno především zastavěným územím obce a plochami určenými k zastavění s rozlišením na:  území s převahou obytné funkce (v RD a v bytových domech)  území zařízení občanské vybavenosti  území pro sport a rekreaci  území výroby a služeb neslučitelných s bydlením  ucelené plochy zeleně  plochy dopravy  plochy technické vybavenosti



Urbanizované území můžeme dále členit na:

- stabilizované území, jehož funkční a prostorové uspořádání nebude měněno

03-3548-082


7

- rozvojové plochy, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně funkčního a prostorového uspořádání Neurbanizované území - plochy nezastavitelné (volné, krajinné, přírodní) Jsou to monofunkční plochy:  zemědělského půdního fondu  lesní pozemky  vodní toky a plochy

 plochy územního systému ekologické stability Z hlediska funkčního využití území jsou rozlišeny: Polyfunkční plochy - určeny pro stanovené druhy zástavby s vymezením přípustných, popř. podmíněně přípustných staveb a zařízení. Jedná se téměř o celé zastavěné území obce, jehož funkční využití bude regulováno podle regulace funkcí - viz výkres č.4. Monofunkční plochy - jsou určeny pouze pro vybraný druh funkce, která vylučuje jejich využití pro jiné účely: - plochy pro zařízení technické infrastruktury - plochy pro dopravu - neurbanizované území (volné, krajinné, přírodní) Na nezastavitelných plochách není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objektů nezbytných pro technické zabezpečení obce, apod.

2.2.2. Vymezení ploch zastavitelného území Zastavitelné území je vymezeno dle zákona č.. 83/1998 (stavební zákon) , § 139a, odst. 3 následovně: Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem obce. Poznámka: Do zastavitelných ploch nejsou zařazeny plochy, které jsou v ÚPD vyznačeny jako plochy rezervní, tj. určené k výstavbě až po uplynutí návrhového období, tj. po r. 2015.

2.2.3. Funkční regulace – regulace přípustných činností v území Pro každou samostatně vymezenou plochu zastavitelného i nezastavitelného území je přičleněna funkce a kategorie. Jednotlivé funkce jsou vyjádřeny graficky barvou a kódem kategorie. Pro všechny kategorie jsou stanoveny regulační podmínky. Tyto podmínky stanoví účel využití plochy a přípustnost nebo podmíněnou přípustnost umístění staveb a způsobu využití území. Stavby a jiná zařízení, která funkčnímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístěny ani povoleny. Umístění staveb a způsob využití území uvedené jako

03-3548-082


8

podmíněně přípustné musí být posuzovány orgánem územního plánování v jednotlivých případech.

Jednotlivé plochy zastavitelného (urbanizovaného) a nezastavitelného (neurbanizovaného) území jsou v územním plánu kategorizovány do následujících kategorií z hlediska přípustné činnosti v daném území : A. URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ Plochy individuálního bydlení Regulativy jsou navrženy na celé zastavěné území obce - viz výkresová část elaborátu výkres č.4 „Výkres regulativů“. B1: bydlení v rodinných domech - nízkopodlažní zástavba s možností chovu drobného domácího zvířectva a s možností provozování služeb a obchodu Jedná se o území s převahou obytné funkce v RD. Je určeno pro trvalé bydlení v rodinných domcích se zahradou. Pozemky 600 až 1000 m2, je možný drobný chov malého domácího zvířectva a provozování drobných soukromých živností v rámci RD. Rodinné domky mohou být:  izolované (soliterní)  dvojdomky (v návaznosti na charakter stávající zástavky)  řadové domky (v návaznosti na charakter stávající zástavky) Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz je třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Přípustné činnosti: Funkce bydlení je zde dominantní a výstavba nebo zřizování vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, příp. další aktivity) nesmí narušovat tuto hlavní funkci. Vedle bydlení je zde možno podmíněně umísťovat:  drobnou občanskou vybavenost  služby  drobné nerušící a neobtěžující řemeslnické dílny  chovatelství a pěstitelství Tyto činnosti nesmějí negativně ovlivňovat sousední parcely. V rámci výstavby objektů je nutné zabezpečit odstavování (garážování) osobních automobilů obyvatel minim. pro současný stupeň automobilizace, pokud možno v objektech RD. Nepřípustné je umisťování zařízení výrobních služeb, které negativně ovlivňují okolí pachem, prachem, hlukem apod. Plochy hromadného bydlení B2: bydlení v bytových domech (intenzivní bytová zástavba do 4 podl.). Přípustné činnosti: Začlenění drobné vybavenosti vestavěné i volné, dále drobné služby a provozy nevýrobního charakteru.

03-3548-082


9

Funkce bydlení je dominantní, zřizování vybavenosti nesmí narušovat tuto hlavní funkci. V rámci výstavby objektů je nutné zajistit odstavování (garážování) osob. automobilů, pokud možno v - nebo pod obyt. objekty. Nepřípustné je umisťování zařízení výrobních služeb, které negativně ovlivňují okolí pachem, prachem, hlukem apod. Plochy občanské vybavenosti 0B: Plochy občanské vybavenosti (bez kombinace s jinou funkcí) Jsou to zařízení, která s ohledem na svou funkci, nebo svým stavebním charakterem neumožňují integraci s bydlením - je to zařízení kultury, školství, apod. Na těchto plochách je možno umisťovat:  školská zařízení  zdravotnická zařízení  obchodní zařízení maloobchodu  veřejné stravování a ubytování  služby  sportovní a kulturní zařízení  zařízení pro zabezpečení požární ochrany Podmíněně je přípustné umísťování:  drobné výroby a služeb  hromadných parkovišť Přípustné a žádoucí je zřizování odstavných - parkovacích ploch, bydlení pouze výjimečně doplňkově (např. služební byty - byt domovníka apod.) Nepřípustné činnosti  bydlení s výjimkou bytů domovníka apod. (bydlení jako doplňková funkce)  zřizování výrobních zařízení a zařízení výrobních služeb Plochy pro sport S: plochy pro sport a rekreaci Plochy se stabilizovaným funkčním využitím pro činnosti sloužící pro zabezpečování sportovního vyžití obyvatel obce. Do této kategorie patří samostatná sportoviště (nikoliv hřiště v obytné zástavbě nebo u občanského vybavení - školní apod.). Jedná se o plochy monofunkční. Přípustné činnosti: Na těchto plochách je možno umisťovat pouze doplňkové služby a zařízení:  stravování (a případně ubytování) + doplňkové služby pro sport.účely  parkoviště Nepřípustná je jiná činnost, než pro sportovně rekreační účely.

03-3548-082


10

Plochy výrobní a skladovací P1: plochy pro průmyslovou výrobu, skladovací a provozní areály Území výroby neslučitelné s bydlením. Plochy jsou určeny pro lokalizaci výrobních areálů průmyslových podniků, které svým objemem a charakterem výroby částečně obtěžují okolí. Přípustné je umísťování:  zařízení pro průmyslovou výrobu  zařízení skladů a pomocných provozů  výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury.  Výstavba dopravně obslužných zařízení (parkování a odstavování vozidel automobilové dopravy a výstavba hromadných parkovišť) Podmíněně přípustné je umisťování:  drobných provozů výroby, služeb a technických zařízení obtěžujících okolí  podnikové administrativy  čerpacích stanic a služeb pro motoristy Nepřípustná je výstavba bytů (ani zařízení pro doplňkové bydlení – jako je svobodárna či byt domovníka apod.) Plochy pro podnikatelské aktivity a výrobní služby, řemesla P2: plochy pro podnikání a podnikatelské aktivity, služby výrobního charakteru, řemesla Území výrobních služeb a výrobních podnikatelských aktivit neslučitelné s bydlením. Plochy jsou určeny pro lokalizaci výrobních areálů podnikatelských aktivit, služeb výrobního charakteru a řemesel, které svým objemem a charakterem výroby částečně obtěžují okolí. Přípustné je umísťování:  zařízení výrobních podnikatelských aktivit  zařízení skladů a pomocných provozů  zařízení řemeslných dílen a výrobních služeb  výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury.  dopravně obslužných zařízení (parkování, výstavba hromadných parkovišť) Podmíněně přípustné je umisťování:  drobných provozů výroby, služeb a technických zařízení obtěžujících okolí  podnikové administrativy  čerpacích stanic a služeb pro motoristy Nepřípustná je výstavba bytů (ani zařízení pro doplňkové bydlení – jako je svobodárna či byt domovníka apod.) Plochy zemědělské výroby ZV: zemědělské výrobní plochy a areály

03-3548-082


11

Území výroby a služeb v oblasti zemědělské výroby (rostlinná a živočišná výroba) a umístění zařízení sloužících pro zabezpečování této výroby neslučitelné s bydlením. Přípustná je výstavba zařízení technických objektů a zařízení technické infrastruktury. Přípustné je zde umisťovat:  zařízení zemědělské výroby  sklady a pomocné provozy pro zemědělské účely  V rámci areálů je rovněž přípustné žádoucí budování dopravně obslužných zařízení parkování apod. Podmíněně je přípustné umisťovat:  podnikovou administrativu  drobné provozy výroby, služeb a technická zařízení obtěžující okolí  hromadná parkoviště  čerpací stanice PHM Zcela nepřípustné je na těchto plochách umisťování bydlení. Pásma hygienické ochrany jednotlivých provozů zemědělské výroby nesmějí zasahovat obytnou zástavbu. Plochy technické vybavenosti T : plochy pro zařízení technické vybavenosti Plochy pro zařízení tech. infrastruktury jsou plochy staveb a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zásobování plynem, zásobování el. energií a teplem, zpracování a likvidace odpadů, telekomunikační sítě a zařízení. Umístění těchto ploch s takto vymezenou funkcí je zřejmé z výkresové dokumentace elaborátu ÚPN obce



Do této kategorie zařazujeme i zvláštní režim a regulaci přípustných činností ve vyhlášených PHO jímacího území vodních zdrojů (přípustné a nepřípustné činnosti v souladu s vodohospodářským rozhodnutím)

Plochy pro dopravu a dopravní služby D: plochy pro dopravu a dopravní služby Vymezují dopravní koridory a zařízení (pozemní komunikace včetně chodníků a pásů ochranné zeleně, které v důsledku negativních vlivů dopravy nelze využít pro jinou funkci, parkoviště, garáže, plochy zařízení ČD (nádraží včetně doprovodních zařízení) a dopravní služby (čerpací stanice pohonných hmot s příslušenstvím).

Plochy veřejné zeleně Z1: plochy veřejné zeleně Jedná se o ucelené plochy zeleně, které jsou důležité z hlediska urbanistického a jejich respektování závazné. Jinou funkci je možné v těchto plochách realizovat jen zcela výjimečně za určitých regulačních podmínek (dětské hřiště, výstavba altánů apod.)

03-3548-082


12

Plochy vyhrazené zeleně Z2: plochy vyhrazené zeleně Jsou to plochy zeleně v areálech občanské vybavenosti - tvoří doplňkovou funkci (např. školní zahrady apod.) Do této kategorie zařazujeme i zeleň hřbitova, dopro-vodnou a izolační zeleň. Realizace jiných funkcí není vhodná.

B. NEURBANIZOVANÉ PLOCHY Poznámka: Na všech nezastavitelných plochách (lesní pozemky, plochy zemědělského půdního fondu, plochy ÚSES) není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a staveb pozemních komunikací, liniových staveb tech. Infrastruktury, objektů nezbytných pro technické zabezpečení obce, apod. Plochy krajinné zeleně L: lesy, remízky, náletová zeleň Obecně - lesní porosty v souvislých celcích i osamělé lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině plní ekologicko stabilizační a hospodářskou funkci. Všechny lesní porosty jsou zároveň významnými krajinnými prvky.V řešeném území je tento druh zeleně zastoupen poměrně málo, pouze 8% rozlohy řešeného území okrývají lesní porosty. Doporučuje se vysázet stromy v rámci protierozních pásů v krajině a v rámci výsadby prvků ÚSES - viz výkresová část elaborátu. Plochy zemědělského půdního fondu SZ: sady a zahrady O: orná půda LP: louky a pastviny CH: chmelnice Tyto plochy mají rozhodující podíl v zastoupení zemědělských kultur zaměřených na tržní produkci. Přípustné způsoby využívání :  stávajícím způsobem s cílem snižování množství dodatkové energie (hnojení)  vytváření protierozních prvků (zatravňovací průlehy a pásy s porostem)  ornou půdu na erozně ohrožených svazích a podél potočních niv převádět do kategorie luk  vyčlenit vybrané plochy zemědělského půdního fondu pro vytvoření a doplnění prvků územního systému ekologické stability (změna využití území)  extenzivní využívání a nevyužívání plochy ZPF převádět na louky, případně některé plochy zalesnit  u stávajících zahrad a sadů doplňovat a obnovovat stromovou výsadbu. Nepřípustné a nevhodné způsoby využívání :

03-3548-082


13

 stavební činnost s výjimkou drobné zemědělské a účelové výstavby sloužící pro zabezpečování zemědělské produkce  zřizování zahrádkářských lokalit včetně výstavby zahradních domků a víceúčelových hospodářských objektů malovýrobního a pěstitelského charakteru  zřizování nových lokalit pro individuální a hromadnou rekreaci spojenou s výstavbou rekreačních objektů  další zcelování ploch orné půdy  rušení protierozních mezí a zábran, včetně likvidace solitérní a liniové zeleně podél cest a vodních toků  výsadba a pěstování nevhodných plodin na erozně ohrožených plochách  převádění zahrad a sadů na ornou půdu Plochy prvků lokálního systému ekologické stability Plochy vytvářející nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií a svým vzájemným působením kladně působí na uchovávání a zvyšování ekologické stability území. Stávající způsob využívání:  plochy zemědělského půdního fondu intenzívně využívané  extenzivní louky, sady, zahrady  břehová, doprovodná a soliterní zeleň  remízky a náletová zeleň na zemědělských a ostatních plochách  trvalé lesní porosty Přípustné způsoby využívání:  stávajícím způsobem s cílem převedení do ploch prvků ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky )  dosadba stávajících porostů vybranými dřevinami odpovídajícími požadavkům ÚSES  extenzivní zásahy mající výchovný charakter Nepřípustné způsoby využívání:  holosečné způsoby výchovných zásahů  intenzivní hospodářské využívání za účelem těžby dřeva  výsadba typově a druhově nevhodných a nepůvodních dřevin  na nezastavitelných plochách není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, objektů nezbytných pro technické zabezpečení obce, apod.  přeměna dřevinných společenstev na zemědělský půdní fond Vodní plochy a toky  Nepřipouští se žádná stavební činnost (výjimku mohou tvoři mostní objekty nad vodním tokem resp. plochou), pak dále staveb pro údržbu břehů a vlastního vodního toku či plochy


03-3548-082



14

Označení vodních ploch ve výkrese regulativů není specielně vyznačené, vodní plochy a toky jsou barevně odlišeny (znázorněny modře).

Z á v ě r : Toto vymezení přípustných činností v území by mělo usnadnit rozhodování obecního úřadu o záměrech, které vyplynou z podnikatelských zájmů. Zásadou by mělo být vytvoření územních předpokladů pro rozvoj stavební činnosti a soukromého podnikání v přijatelných mezích.

Příloha závazné části:

 PŘEHLEDNÁ TABULKA REGULATIVŮ

2.3. Prostorové regulace, zastavovací podmínky 2.3.1

Regulace prostorového využití území a regulativy základních stavebních prvků

K regulaci prostorového využití území jsou stanoveny tyto lokální limity: 1. koeficient zastavění pozemku tj. max. procentní podíl zastavěné plochy objektu k celkové ploše pozemku  bydlení individuelní v RD

20%

 bydlení v byt. domech

40%

 plochy výroby a skladů

50 - 60%

 ucelené plochy zeleně

16%

 plochy dopravy

60%

2. maximální podlažnost tj.max. počet nadzemních podlaží objektu (bez podkroví) - max. podlažnost (viz výkres č.4 - Výkres regulativů):  u rodinných domů max. 2 podlaží s vestav. podkrovím.  u bytových domů max. 4 podlaží (příp. s vestav. podkrovím)  u staveb obč. vybavenosti max. 3 podlaží  u staveb pro podnikatel.aktivity max. 3 podlaží 3. způsob zastřešení – šikmé, smíšené (výjimečně v odůvodněných případech rovné) Regulativy základních stavebních prvků by měly být sledovány z hlediska koncepce vlastního utváření celého sídla. Regulace staveb. prvků je rovněž vyznačena graficky ve výkresové části (viz výkres č. 4) Prvky stavební regulace určují:  charakter zástavby  výšku zástavby  tvar střechy  stavební stav (nové, navržené, dostavba resp. modernizace)

03-3548-082


15

Z Á V Ě R:

  

Z hlediska stavebních prvků se doporučuje zachovávat tradiční prvky zástavby venkovského typu, charakteristickou pro danou oblast. V žádném případě by neměly být povoleny k realizaci střechy rovné a ploché, které jednak nezapadají do venkovského rázu a jednak nejsou ani technicky vhodné. Výška zástavby by měla být individuelně posuzována, ale u RD by měla být max. 2 podlaží, resp. 2 podlaží + podkroví. Charakter zástavby – upřednostňovat pokud možno řadovou zástavbu (typická pro oblast Hané), přípustné jsou ovšem i dvojdomky a sólové RD

2.3.2

Zastavovací podmínky

Pro řešené území platí omezený Generální souhlas vojenské správy ve vztahu k letišti Přerov. Pro obytnou zástavbu, pro občanskou, sportovní a podnikatelskou zástavbu, pro výstavbu výrobních a technických zařízení v zastavěném území obce i mimo něj - tj. pro všechny stavby v urbanizovaných i neurbanizovaných částech řešeného území, platí z titulu územního plánu následující zastavovací podmínky:  je nutné dodržet stavební (uliční) čáru, je-li stanovena nebo dána okolní zástavbou  max. výšku budov  dodržet sedlový či valbový tvar střechy v prostředí tradiční zástavby, mimo tradiční zástavbu dodržet tvar sklonitý nebo kombinovaný  respektovat tradiční řešení objektů Při návrhu objektů je nutné zabránit narušení panoramatu obce, řešit problém kompozičně vhodné architektury a přechodu zástavby do volné krajiny. Stavební čára je ve výkresové dokumentaci vyznačena u nově navržených ploch. Jinak ji tvoří stávající stavební čára v ulicích obce (dána stávající řadovou zástavbou) - je to spojnice fasád min.2 sousedních domů, a to z každé strany. Zastavovací podmínky v zátopovém území - podrobné staveb. regulativy a přípustné činnosti Vzhledem k povodňové ochraně v návaznosti na povodeň v r.1997 jsou navrženy regulativy pro výstavbu objektů v záplavovém území řeky Bečvy následovně: 

Výška úrovně 1. podlaží musí být nad úrovní maximální dosažené hladiny vody při povodni v červenci 1997. Tento požadavek uplatňuje i správce toku – Povodí Moravy a.s. Brno

 Při výstavbě používat materiály a konstrukce vhodné pro použití v záplavových oblastech – viz další text.

03-3548-082


16

Podmínky pro stavby v záplavovém území:

 Ke všem stavbám v záplavových oblastech je nutné vyžádat si souhlas vodohospodářského orgánu, kterým je příslušný okresní úřad, tj. v daném případě Okresní úřad Přerov, RŽP (§ 13 zákona č. 138/1973 Sb. O vodách) a přísl. pověřený obecní úřad (§3 zák.130/1974 Sb. v platném znění. Bez tohoto souhlasu nemůže příslušný stavební orgán vydat stavební povolení. 

V záplavových oblastech je zakázáno:  výstavba škol, nemocnic, jiných zdravotních a sociálních zařízení  zřizovat skládky komunálních a průmysl.odpadů a látek škodlivých vodám  volně skladovat odplavitelný materiál  zřizovat chovy zvířat a silážních zařízení



Při plánování nové výstavby v obci je nutno si uvědomit, že stavby nesmí bránit plynulému odtoku vod ze zaplaveného území a tím zhoršovat odtokové poměry v území, to znamená nenavrhovat výstavbu do míst soustředěného odtoku vody a příčné stavby bránící odtoku velkých vod.



Souhlasné stanovisko pro povolení stavby v obci lze vyslovit u staveb obytných domů s podmínkou vybudovat první obytné podlaží nad úroveň maximální dosažené hladiny vody při povodni v červenci 1997 s určitou bezpečnostní rezervou, a to buď terénní úpravou nebo stavebním řešením.



U novostaveb se dále doporučuje:





přizpůsobit stavební konstrukce zvýšeným požadavkům na odolnost proti tlaku vody a dlouhodobému působení vody (nenasákavé materiály) a způsob izolace proti vodě a to zejména u konstrukcí ležících pod úrovní maximální hladiny.



stavební uspořádání volit tak, aby byly vyloučeny větší materiální škody při případném zaplavení.



zabránit vniknutí vody dveřními a sklepními otvory a průduchy např. zabudováním U-profilů pro osazení desek a dále vniknutí vody kanalizací, případně spodní vody.

souhlasné stanovisko lze vyslovit u těchto staveb:  liniové stavby jako např. komunikace, mosty, dálkovody, které je nutno zabezpečit, aby nepůsobily zvyšování hladiny při povodních a jinak nezhoršovaly odtokové poměry.  stavby objektů, jejichž provoz souvisí s vodním tokem a stavby v tiché mělké a plošně roztáhlé inundaci, nejde-li o pozemek při vodním toku, který je součástí zátopového území, zvláštní péči je třeba věnovat zřizování kanalizačních čistíren, aby byla zachována jejich funkce v celém rozsahu i při výskytu povodní a vnitřních vod a pro případ vyřazení čistírny nebo některé její části z provozu zajistit, aby i za povodní bylo možno odvádět odpadní vody ze sídliště do vodního toku a nebyly překročeny stanovené ukazatele.  stavby obytných domů, pracovišť a skladišť, u nichž přízemí a podlaží je nutno vybudovat nad úrovní hladiny povodně, která byla podkladem pro stanovení zátopového území, popřípadě nad úrovní některé nižší hladiny stanovené na základě odborného posouzení a pod úrovní takto určené hladiny zřizovat pouze sklepy, prádelny, sušárny apod., a provést takové izolační opatření, aby eventuálním zatopením netrpělo zdivo budov a dále opatření, aby voda nemohla vniknout do budovy kanalizací a okna a průduchy zbudovat tak, aby prostory nemohly být zatopeny.

03-3548-082


17

 stavby studní, sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou jen v mělké inundaci, a to tak, že budou vyvedeny 50 cm nad úroveň hladiny vody povodně, ze které se vycházelo při stanovení zátopového území a řádně zajištěny proti vniknutí vody, popř. podle možnosti vyřazeny z provozu v případě zatopení a asanace. V hluboké inundaci je možno zřizovat studny jen v nezbytných případech – zejména pro veřejné vodovody, pokud není možné zajistit jejich vyvedení nad nejvyšší hladinu vody, je nutné je zajistit proti infekci a znečistění, které může být způsobeno povodní Podniky Povodí Moravy a.s. navrhují příslušným orgánům provedení nutných úprav objektů v zátopovém území, případně jejich odstranění k zajištění snazšího odchodu povodní a navrhují, aby tam bez náležitého zajištění nebyly ponechány překážky nebo odplavitelné předměty, zejména pokácené stromy a keře, vývraty a skládky dřeva.



Vydání souhlasného stanoviska pro stavby v záplavových oblastech podmiňuje Povodí Moravy a.s. zpracováním povodňových plánů obce, který bude řešit varovnou službu pro obyvatele, způsob evakuace, opatření k zabránění větších škod na majetku a pokyny pro obyvatele. Za zpracování povodňového plánu je zodpovědná obec. (není předmětem územně plánovací dokumentace). Povodňový plán musí schválit vodohospodářský orgán. Majitelé nemovitostí v záplavovém území by se měli ve vlastním zájmu seznámit s povodňovým plánem.

ZÁVĚR:

Ke všem stavbám v záplavových oblastech je nutné vyžádat si souhlas vodohospodář. orgánu, kterým je příslušný okresní úřad, tj. v daném případě Okresní úřad Přerov, RŽP (§ 13 zák.č.138/1973 Sb.O vodách) a přísl. pověřený obecní úřad (§3 zák.130/1974 Sb. v platném znění).



V záplavových oblastech je zakázáno: - výstavba škol - výstavba nemocnic a jiných zdravotních a sociálních zařízení - zřizovat skládky komunál. a průmysl. odpadů a látek škodlivých vodám - volně skladovat odplavitelný materiál - zřizovat chovy zvířat - zřizovat silážní zařízení

Při plánování nové výstavby nesmí stavby bránit plynulému odtoku vod ze zaplaveného území a tím zhoršovat odtokové poměry v území, Z toho plyne, že nesmí být stavby v území navrhovány do míst soustředěného odtoku vody a příčné stavby bránící odtoku velkých vod. 2.4 2.4.1

Zásady uspořádání dopravního a technického vybavení Doprava

Územní plán obce respektuje stávající dopravní síť, procházející řešeným územím: Dopravní síť je tvořena trasami silnic, místních komunikací a účelových komunikací daných kategorií a funkčních tříd, včetně hlavních cyklistických a pěších tras a průchodů, plochami železnice, plochami dopravních zařízení, zastávkami hromadné autobusové dopravy.

03-3548-082


18

Návrh úprav na silniční síti Trasa silnice I/47 v řešeném území se zachovává v nezměněném rozsahu.Nárůst zatížení pro rok 2010 bude vyřešen výstavbou dálnice D1, která prochází severní okrajovou částí řešeného území. Její trasa je v grafické části ÚPD vyznačena jako koridor pro výstavbu (300 m od osy dálnice na obě strany). Jedinou změnou oproti dostupným podkladům je návrh doplnění napojovacího uzlu dálnice a řešeného území. V ÚPD je navrženo napojení dálnice mimoúrovňovým křížením se silnicí III/43610 na katastru obce Prosenice. Realizace tohoto napojení si vyžádá úpravu silnice III/43610 v úseku mezi dálnicí a stávající silnicí I/47, včetně rekonstrukce podjezdu pod tratí ČD. Z ostatní silniční sítě by měl být dořešen průtah silnice III/43415 obcí, aby byla zajištěna: co největší plynulost dopravy: 

vybudovat zastávkové pruhy pro autobusy hromadné dopravy



křižovatky napojujících se místních komunikací by měly být řešeny s co největším uvolněním prostoru



na komunikaci by měl platit zákaz stání, t.j. u všech provozoven a objektů služeb musí být vybudována dostatečně dimenzovaná parkoviště na samostatných plochách.

U ostatních komunikací postačí jejich pravidelná údržba a postupné provádění drobných oprav. Návrh úprav na místních komunikacích : 

stávající místní komunikace postupně upravovat na kategorii MO 7/40



vyspravovat jejich konstrukci a dokončit jejich odvodnění.



Výstavba nových místních komunikací ve vztahu k nově řešené zástavbě mezi silnicemi III/04724 a III/43415.

Návrh úprav pro dopravu v klidu 

Skupinová výstavba řadových garáží u výjezdu silnice III/43415 u farmy ZD a u cukrovaru



Výstavba parkovacích ploch s dostatečnou kapacitou v nově koncipovaném centru obce.



Pro stání nákladních automobilů je navrženo využití stávající volné plochy za areálem cukrovaru, která dříve sloužila pro skládkování řepy a nyní je zcela nevyužitá. Druhou možností je vybudování odstavné plochy pro nákladní vozy na území uvažovaném pro výstavbu vybavení pro motoristy u silnice I/47

Návrh úprav pro hromadnou dopravu 

Výstavba zastávkových pruhů u zastávek hromadné autobusové dopravy.(stávajících i navržených).

Doprava pěší a cyklistická 

Bude realizována výstavba nových pěších komunikací podél nových místních komunikací související s návrhem nové centrální části obce i nového podnikatelského areálu u silnice I/47. V ostatních částech obce bude doprava pěší realizována na komunikacích vozidlových.



cyklistická doprava bude realizována po komunikacích vozidlových.



V ÚPD je respektována cykloturistická trasa po silnicích III/4368 a III/43415 místní cykloturistická trasa P3 Lazníky -Dřevohostice.



V ÚPD je dále respektována mezinárodní cykloturistická trasa, tzv. Jantarová stezka spojující přes naše území Středozemní a Baltské moře. Tato stezka využívá pro svoji trasu silnic III/04724 a III/43415 a místních komunikací u kostela.

03-3548-082


19

Vybavenost pro dopravu 

Pro výstavbu soustředěné dopravní vybavenosti je navržen pozemek podél silnice I/47 mezi silnicemi III/04724 a III/43415. Na pozemku je uvažováno s vybudováním velké čerpací stanice PHM s navazujícím sortimentem služeb, s výstavbou autosalonu a s dalším vybavením pro motoristy.

Návrh úprav v železniční dopravě: 

Železniční trať Přerov-Lipník n.B. bude rekonstruována jako součást tzv. druhého rychlostního koridoru Břeclav-Přerov-Ostrava-Bohumín na trať s traťovou rychlostí 150 km/hod.



Řešeným územím prochází výhledová trasa vysokorychlostní železnice (VRT), která je projektována na traťovou rychlost 280 km/hod. Tato trasa je řešena zcela nově nezávisle na stávající trati. Je situována severně od ní a v uvažované variantě by prakticky přes celé území sídelního útvaru Prosenice procházela na estakádě.

Doprava vodní 

V ÚPD je respektována trasa kanálu Labe-Odra-Dunaj v tzv. kanálové variantě pro výstavbu ve výhledu (po r. 2015).

2.4.2 Vodní toky a plochy Z hlediska péče o životní prostředí je navržena "Revitalizace stávajícího mrtvého ramene Bečvy" Řešenému území navrátí ekologickou stabilitu. Vodní plocha s ostrůvkem vytvoří vhodné prostředí pro zahnízdění vodního ptactva, navrátí do těchto míst život ryb, obojživelníků, vodní faunu a flóru. Nátokový i odtokový příkop budou dotovat kořenový systém původního i nového zalesnění, což kladně ovlivní mikroklima zdejšího prostředí. Navíc bude obnoven zdejší mokřadní ekosystém v bezprostřední blízkosti toku Bečvy.

2.4.3 Protipovodňová ochrana Zátopou byla zasažena západní část Proseniček, část zemědělského areálu a rozestavěná čistírna odpadních vod. V předkládané územně plánovací dokumentaci je navržena ochranná hráz, která zabezpečí ohrožené území před dalšími záplavami. Tato hráz je částečně rekonstrukcí a obnovou historické hráze, která v minulosti plnila účel protipovodňové ochrany Prosenic. Byla však místy zrušena a poškozena. Je orientačně navržena zemní hráz výšky cca 1,2 m (dle výšky hladiny záplavy z če-rvence 1997 s převýšením 0,2 m), šířky v koruně 4,0 m, sklony svahů 1:3, je situována vesměs v místech původní ochranné hráze. Koruna hráze bude využita jako komunikace. Čistírna odpadních vod je navrženou hrází také chráněna. V místě křižování s příjezdnou komunikací bude zemní hráz přerušena s možností mobilního zahrazení. 2.4.4 Zásobování vodou Obec Prosenice je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Přerov. Zdrojem je prameniště v Lýskách, (zasahující i na k.ú. Prosenice), které zásobuje obyvatelstvo, průmysl a zemědělství jak v samotném Přerově, tak i ve 20 okolních obcích. Návrh Kapacita stávajících vodárenských zařízení je i pro návrhové období dostačující.  Vzhledem ke zjištěným závadám a stáří vodovodního potrubí musí být realizována jeho postupná rekonstrukce

03-3548-082

  


20

Pro nově navrhovanou zástavbu budou provedeny chybějící zásobovací řady, jež budou situovány v zelených plochách nebo chodnících. Dimenzování nových úseků zásobovacích řadů bude v souladu s ČSN 73 0873 "Zásobování požární vodou". Musí být respektovány podmínky hospodaření a všech ostatních činností v jednotlivých pásmech PHO, jak jsou stanoveny ve směrnicí č.51 MZ ČSR O základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží . Popis PHO – viz kapitola „Limity území“

. 2.4.5 Odpadní vody Obec Prosenice má dva kanalizační systémy – samostatný v části Prosenice a samostatný v části Proseničky. Návrh Prosenice  V části Prosenice spolu s nově navrhovanou zástavbou (rodinné domy, občanská vybavenost) zde budou postupně realizovány chybějící úseky stok. 

Vzhledem k technickému stavu a stáří stávající kanalizace s ohledem na bezproblémové fungování čistírny doporučujeme její postupnou rekonstrukci .



Vzhledem k tomu, že výhledový počet obyvatel vzroste na 800 a realizovaná kořenová čistírna má kapacitu 700 EO a není možné z prostorových důvodů její rozšíření, je navržena v centrální části obce na okraji návrhové plochy B 12 kompaktní mechanicko biologická ČOV pro 100 EO. Vyčištěné vody budou vypouštěny do zaklenutého meliorač. odpadu.



Spolu s nově navrhovanou zástavbou budou postupně realizovány chybějící úseky stok jednotné kanalizace, pro zástavbu v centrální části obce je navržena kanalizace oddílná.

Proseničky  V Proseničkách je nakládání s odpadními vodami vyřešeno připojením na kanalizační systém cukrovaru. V případě, že přestane cukrovar v souvislosti s útlumem výroby provozovat čerpací stanici a výtlak do Přerova, zůstane tato část obce bez likvidace odpadních vod. 

Proto je na jihovýchodním okraji obce navržena územní rezerva pro čistírnu odpadních vod pro 200 EO, ve které budou odpadní vody z Proseniček likvidovány.



Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do revitalizovaného slepého ramene Bečvy.



Na stávajícím kanalizačním systému je nutné podchytit splaškové odpadní vody tak, aby nedocházelo k jejich vypouštění do zaklenutého melioračního odpadu stávající výustí v severní části obce.

2.4.6

Zásobování plynem

Obec Prosenice je od roku 1993 plně plynofikována. Síť je napojena na vybudovanou VTL plynovodní přípojku pro zem. areál "Moravská zemědělská a.s." prostřednictvím VTL RS kapacity 1200 m3/hod.

03-3548-082


21

Zásobovací síť v obci je středotlaká s provozním přetlakem 100 kPa. Návrh  Z bilance potřeby plynu vyplývá, že kapacita vybudovaných plynárenských zařízení je i pro návrhové období dostačující.  Ucelená STL zásobovací síť (0,1 MPa) bude doplněna chybějícími úseky v návaznosti na připravovanou výstavbu (RD,BD,obč.vybavenost). 

V návrhovém období dojde k prodloužení STL větve D 63 mm z Proseniček do obce Grymov, která bude zásobována zemním plynem z VTL RS a STL sítě Prosenic.

VTL plynovody:  Předpokládá se výstavba tzv. "východní větve" DN 500, jež se napojí na stávající odbočku DN 200 PN 40 přivedenou k Prosenicím.Tento významný úsek spolu s tzv. "západní větví" vytvoří okruh okolo Přerova, což umožní napojení satelitních částí okresu Přerov na plynovodní systém. 

Vlivem bludných proudů především od elektrifikovaných tratí ČSD trpí VTL plynovody budované z ocelových trub.VTL 500/40 je po stav.stránce dožitý, je navržena jeho postupná rekonstrukce. Nový VTL plynovod je trasován v souběhu se stávajícím, jež nahradí.

2.4.7 

Zásobování elektrickou energií

Hlavním zdrojem elektrické energie obce Prosenice je nadzemní vedení Vn 22 kV č.9 o průřezu 3 x 120 mm2 AlFe 6. Toto vedení je v dobrém technickém stavu.

Nadřazené sítě el.energie VVN S plánovanou výstavbou dálnice bylo provedeno posouzení případné nutnosti přeložky stávajícího vedení vvn 110 kV č. 581-2. Plánovaná výstavba dálnice je navržena mimo ochranné pásmo vedení vvn 110 kV, které činí 15 m od krajního vodiče. Podmínky křížení nadzemního vedení s dálnicí budou před realizací projednány s provozovatelem tohoto vedení. Sekunderní rozvody nn 0,4 kV Souhrnně lze konstatovat, že technický stav sítě nn je vyhovující. V určitých úsecích bude nutná rekonstrukce , která se pravidelně provádí. Návrh řešení zásobování el.energií do r. 2 015 Návrh vychází z výpočtu energetické bilance : 

Požadovaný příkon el.energie bude možno zajistit výstavbou nových distribučních trafostanic. Navrhují se stožárové transformovny s nadzemním přívodem 22/0,4/0,231 kV, 1x400 kVA.



Do ÚPN obce byly začleněny zahušťovací transformovny, navržené s ohledem na stávající stav distribuční sítě Vn, nn. Jedná se o trafostanice označené TZ 5 a TZ 305.

2.4.8

Spoje a spojová zařízení

Telefon 

Pro zajištění telefonického spojení byla v obci instalována nová digitální telefonní ústředna, jejíž kapacita odpovídá nárokům na telefonické spojení v obci.¨Tato telefonní

03-3548-082


22

ústředna zajišťuje rovněž kapacitu pro napojení obcí Buk, Lázníky, Lázníčky a Radvanice. Ústředna je propojena optickým kabelem s hlavní ústřednou v Přerově. 

V návaznosti na instalaci nové telefonní ústředny byla v obci provedena kabelizace místních telefonních rozvodů.Tato kabelizace je v současné době dokončena a zajišťuje přívod zemním kabelem pro každou bytovou jednotku a to až v rozsahu 2 telefonní linky na jeden byt. Uvedenými opatřeními bude technicky dána možnost na pokrytí všech požadavků na zajištění přívodu státních linek.

Dálkové kabely 

Prostorem obce Prosenice procházejí stávající dálkové kabely ve správě SPT TELECOM, Přenosová technika. ÚPD je respektuje v plném rozsahu (trasy kabelů jsou zakresleny v mapovém podkladu).



Při další výstavbě v obci nutno respektovat stávající trasy dálkových kabelů a jejich ochranná pásma.V případě záměru výstavby v prostoru trasy dálkových kabelů nutno projednat možnost překládky dálkových kabelů s SPT TELECOM, Přenosová technika.



Prostorem obce rovněž procházejí kabely Českých drah. Ochranná pásma těchto kabelů nutno při plánování další výstavby respektovat.

Radioreléové trasy 

obcí Prosenice neprochází žádná radioreléová trasa 1. a 2. řádu ani se zde s výstavbou těchto tras nepočítá.



obcí neprochází ani ochranný koridor radioreléové trasy 3.řádu, ani se s jeho zřízením výhledově neuvažuje.

2.4.9

Zásobování teplem



Na území obce není provozován teplárenský zdroj ani soustava centralizovaného zásobování teplem. Zástavba obce je tvořena z převážné části rodinnými domky vesnického typu a objekty občanské vybavenosti.



Obec je v dnešní době plynofikována.



Převážná část zdrojů jsou lokální topidla a malé soustavy ústřed. vytápění do výkonu 25 kW.



Zásobování teplem je decentralizované domovními kotelnami, domovním ústředním vytápěním a lokálními topidly. Jako palivo je převážně používán zemní plyn. U některých stávajících domů kde není plynofikace se používá hnědé uhlí, dřevěný odpad a el. energie.



V rámci plynofikace obce se bude nadále provádět rekonstrukce uhelných domovních kotelen na plynové kotelny.

2.4.10 Likvidace odpadů Likvidace odpadů bude důsledně prováděna v souladu se zákonem o odpadech č. 125/1997 Sb. Tuhý komunální odpad z obce bude v návrhovém období odvážen mimo řešené území. Na území obce je ukládání tuhého komunálního odpadu nepřípustné. Nebezpečný odpad bude odvážen specializovanou firmou k likvidaci mimo řešené území. Třídění – separace komunálního odpadu se děje pomocí nádob na separovaný odpad, které jsou umístěny v prostoru centra obce (u nákupního střediska).

03-3548-082


23

2.5 Územní systém ekologické stability Plochy navržené pro nadregionální, regionální a místní ÚSES jsou zakresleny ve výkrese č. 2a,2b Komplexní urbanistický návrh a č. 5 – výkres ÚSES. Jako ÚSES jsou v řešeném území specifikovány biocentra, biokoridory a interakční prvky – se zvláštním ochranným režimem platným pro územní systém ekologické stability (zákon č.114/1992 o ochraně krajiny a přírody). V rámci komplexních pozemkových úprav může dojít ke korekci nebo upřesnění průběhu prvků územního systému ekologické stability s ohledem na nově vznikající vlastnické hranice pozemků. Vytváření ÚSES je veřejným zájmem (zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Výsadbu prvků územního systému ekologické stability v místech střetů s inženýrskými sítěmi a podél vodních toků je nutno v dalších stupních přípravy územního systému ekologické stability zkoordinovat s požadavky správců dotčených sítí a toků. 2.6

Limity využití území

Jako závazná část územního plánu jsou vymezeny níže uvedená území, objekty a soubory chráněné limitem omezujícím využívání území nad rámec stanovený regulačními podmínkami pro příslušnou funkční plochu a ochranná pásma vyznačená v grafické části, ve výkrese č. 2 Komplexní urbanistický návrh, výkrese č. 4 Regulační výkres a výkresech příslušných profesí územního plánu obce. Při využívání ploch musí být, kromě jiných podmínek stanovených v závazné části územního plánu, respektovány zákony a předpisy k těmto plochám se vztahující, platné v době platnosti územního plánu. 2.6.1 Ochrana přírody a krajiny  ochrana přírodních hodnot: zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Respektovat ochranu přírody a krajiny - podle zákona č. 114/92 Sb. Bude respektován přírodní charakter krajiny. Bude respektován návrh řešení ÚSES - územního systému ekologické stability, jako opatření ve veřejném zájmu. Závazně je vymezeno funkční využití vyplývající z ochranného režimu ÚSES. Musí být respektovány všechny významné krajinné prvky (vymezené podle zákona č. 114/1992 Sb., §3). Na daná území se vztahuje legislativní ochrana ekologicky významných prvků krajiny podle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Je nutné dodržovat ochranné pásmo (50 m od okraje) Národní přírodní rezervace ŽEBRAČKA, která se nachází na k.ú. Přerov – ale její ochranné pásmo zasahuje do řešeného území.  ochranné pásmo lesa: 50 m od hranice lesa (lesní zákon č. 289/95 Sb.)

2.6.2 Ochrana podzemních a povrchových vod  provozní pásmo pro údržbu vodních toků - podle vodního zákona vodní toky: 6 m od břehové hrany (pro nutnou údržbu) 15 m od břehové hrany situování pevných staveb a pro revitalizační opatření


03-3548-082

24

 Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Podmínky hospodaření a všech ostatních činností v jednotlivých pásmech PHO jsou stanoveny ve směrnicí č.51 MZ ČSR O základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Na k.ú. Prosenice se nacházejí tato pásma hygienické ochrany: Pásmo 1.stupně a) Prameniště "Lýsky" b) Jímacích studní SIV,SV,SVI rozměrů 20,0x20,0 m (Sv,SVI-tvoří oplocení studní) c) Odběrného objektu na Strhanci - cca 250 m nad cukrovarem rozměrů cca 130,0 x 45,0 m - v PHO prameniště Lýsky Pásmo 2.stupně jímacího území a prameniště "Lýsky" Pásma vnější i vnitřní jsou vyznačena v grafické příloze. Pásmo 2.stupně jímacího území Strhanec - tvoří jej vodní hladina Strhance od prameniště Lýsky proti proudu po jez v Oseku 2.6.3 Ochrana nerostných surovin  ochrana nerostných surovin (využitelných přírodních zdrojů) dle zák.č.44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů: -

ověřené ložisko cihlářské suroviny Prosenice a Prosenice 2

-

dobývací prostor Buk (stanovený pro ložisko Prosenice, který je současně chráněným ložiskovým územím

2.6.4 Ochrana zemědělského půdního fondu Zábor zemědělského půdního fondu bude realizován v souladu se zpracovanou zemědělskou přílohou k územnímu plánu obce Prosenice, která je zpracována podle zákona č. 231/99 Sb.- Zákon o ochraně půdního fondu. Rozsah ploch navržených k záboru zemědělského půdního fondu je graficky uveden ve výkrese č. 9 Vyhodnocení záboru ZPF územního plánu obce. K záboru lesní půdy v rámci řešení územního plánu obce Prosenice nedochází.

2.6.5

Záplavové území vodního toku Bečva

Bude respektováno vodohospodářským orgánem vyhlášené zátopové území řeky Bečvy Q100, zakreslené ve výkresových přílohách. Dále je v grafické části územního plánu zakresleno záplavové území Bečvy dle : - podkladů správce toku Povodí Moravy a.s. Brno záplavové území povodně červenec 1997 zpracované v srpnu 1998, - skutečné záplavové území z července 1997 dle podkladů obce.

03-3548-082


25

2.6.6 Ochrana kulturních a historických hodnot  ochrana památek a kulturních hodnot: zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Nemovité kulturní památky Na území obce Prosenice se nenacházejí žádné evidované nemovité kulturní památky (státem chráněné kulturné památky, které jsou zapsány ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod vlastním evidenčním číslem). Vyskytuje se zde ovšem řada objektů, které z hlediska památkové péče zařazujeme do kategorie památek místního významu:

 Jsou to: -

žudr u mlýna a areál mlýna

-

kostel

-

kříž z roku 1784 (u silnice)

-

zvonice sv. Floriána a sv. Jana Křtitele

-

socha sv. Cecílie

-

pomník padlých

-

kaplička sv. Floriana

-

kamenný kříž před kostelem

-

socha sv. Marie Hostýnské (z r. 1914)

-

boží muka u fary

-

kříž z r. 1877 – jižní okraj návsi

-

kříž na hřbitově

-

mramorový kříž vpravo u silnice do Buku

-

pomník u cukrovaru (k 700 výročí založení obce)

-

kamenný kříž u zvonice (z r. 1913)

-

kaplička sv, Marie Lurdské

-

areál statku č.p. 10

-

areál statku č.p. 17

Archeologická naleziště Katastrální území obce Prosenice a Proseničky můžeme považovat (jako celou oblast Přerovska) za území archeologického zájmu, tj. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. „O památkové péči“ ve znění pozdějších předpisů. Při územním a stavebním řízení musí být tato skutečnost zohledněna, resp. musí být vyžádáno stanovisko archeologického oddělení Památkového ústavu v Olomouci – ke každé stavbě v řešeném území.

03-3548-082


26



V řešení územně plánovací dokumentace jsou výše uvedené nemovité kulturní památky místního významu respektovány. 2.6.7 Limity využití území vyplývající z řešení dopravy a technické infrastruktury V řešeném území budou respektovány podmínky a omezení vyplývající z obecných technických podmínek, platných zákonů a předpisů, vztahujících se k zařízení dopravy a technické infrastruktury. Hodnoty těchto pásem jsou graficky vyjádřené ve výkrese č. 2 Komplexní urbanistický návrh, č. 4 Regulační výkres a současně ve výkresech příslušných profesí územního plánu. 

Ochranné pásmo letiště Přerov:

Na základě vyhodnocení Vojenskou ubytovací a stavební správou Olomouc, musí být v ÚPD Prosenice respektováno ochranné pásmo letiště Přerov v následujícím rozsahu: a) ochranné pásmo s výškovým omezením (zákres jednotl. pásem je proveden ve výkrese č. 1 - zájmové území a širší vztahy) K.ú. Prosenice a Proseničky se dotýká ochranné pásmo: II - vymezuje se kuželovou překážkovou plochou, která stoupá směrem vně od obvodu vodorovné překážkové roviny se sklonem 1:25 a do vzdálenosti, kdy protne vodorovnou rovinu pro vzdálené příchody ve výšce 200 m nad vztažným bodem letiště (vztažný bod letiště je 203,21 m n.m ). III - vymezuje se vodorovnou rovinou pro vzdálené příchody ve výšce 200 m nad vztažným bodem letiště. Rovina má tvar obdélníka souměrného k ose vzletové a přistávací dráhy o rozměrech 50 x 30 km. -

Další ochranné pásmo je pro omezení nadzemních elektrických vedení - je tvořeno obdélníkem délky 4000 m oboustranně vzletové a přistávací dráhy a šířky odpovídající šířce pásma se zákazem staveb

-

ochranné pásmo proti nebezpečným a klamným světlům

Všechna tato ochranná pásma mají vliv na případné omezení civilní výstavby, hlavně pak výškové omezení bytové zástavby. Vzhledem k tomu, je nutné v rámci územního řízení všechny stavby konzultovat s VUSS Olomouc. b) Hlukové pásmo: bezprostředně nezasahuje řešené území.  ochranná silniční pásma a rozhledové trojúhelníky: zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Dle „Zákona o pozemních komunikacích“, který nabyl účinnosti dne 1.dubna 1997 jsou ochranná silniční pásma stanoveny:  dálnice, rychlostní komunikace: 100 m od osy přilehlého jízdního pásu, nebo od větve jejich křižovatky  silnice I. tř.

50 m od osy přilehlého jízdního pásu

 silnice II. tř. , III. tř. a místní komunikace: 15 m od osy přilehlého jízdního pruhu 

železnice: zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy¨následovně:

03-3548-082


27

-

u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy

-

u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/hod.,100 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic

 Ochranná pásma vodovod. řadů: 1.) Ochranné pásmo přivaděče DN 500 z VDJ Čekyně do Lipníku n/B bylo provozovatelem zařízení stanoveno:

5,0 m od okraje potrubí na každou stranu;

2.) Ochranné pásmo řadu DN 200 do VDJ Buk II. a zásobovacího řadu z DJ Buk II DN 200: 2,0 m od okraje potrubí na každou stranu. Ochranná pásma nejsou zakreslena vzhledem k měřítku situace.  Ochranná pásma ČOV Ochranné pásmo kořenové ČOV 700 EO je orientačně stanoveno dle návrhu TNV 75 6011 ve vzdálenosti 200 m. Pro navržené čistírny pro 100 EO a 200 EO , které jsou uvažovány jako zakryté objekty je navrženo PHO 20m.  bezpečnostní a ochranná pásma hlav. tras inž.sítí: dle zák. č. 222/1994 Sb.:  elektrická vedení: ochranná pásma jsou stanovena svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení (stanoveno vládním nařízením č. 222/94 Sb.) venkovní vedení VVN do 400 kV - 20 m od krajního vodiče venkovní vedení VVN do 220 kV - 15 m od krajního vodiče venkovní vedení VVN do 110 kV - 12 m od krajního vodiče venkovní vedení VN do 22 kV

- 7 m od krajního vodiče

kabelové vedení všeho druhu

- 1 m od kraj. kabelů na obě strany

el. stanice

- 20 m všemi směry

 Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: stanoví Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci č. 222/1994. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu. Ochranná pásma činí : a) u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm 4m b) u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm 8m c) u plynovodů a přípojek nad průměr 500 mm 12 m d) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m e) u technologických objektů 4m Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické

03-3548-082


28

osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Vysokotlaké plynovody

do DN 100 do DN 250 nad DN 250

regulační stanice vysokotlaké

15 m 20 m 40 m 10 m

Ve výkresové části jsou vzhledem k měřítku situací zakreslena pouze bezpečnostní pásma VTL plynovodu DN 100 a VTL přípojky pro obec, ZD a cukrovar.  Ochranná pásma slaboproudých zařízení Při další výstavbě v obci nutno respektovat stávající trasy dálkových kabelů a jejich ochranná pásma.V případě záměru výstavby v prostoru trasy dálkových kabelů nutno projednat možnost překládky dálkových kabelů s SPT TELECOM, Přenosová technika. 2.6.8 Ochranné pásma provozů a zařízení  Pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) jsou v ÚPN obce navržena: - u hřbitova (50 m do oplocení) - farma Moravské zemědělské a.s. Prosenice (200 m od objektů s provozem živočišné výroby). Pásmo hygienické ochrany zemědělské farmy je nevyhlášené - u výrobních závodů : Cukrovar a.s., firma DCD a.s. (50 m) 2.6.9 Zvláštní zájmy – obrana státu  Pro řešené území platí omezený Generální souhlas vojenské správy ve vztahu k letišti Přerov.

2.7 Veřejně prospěšné stavby Podle zákona č. 50/75 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění zákona č. 103/90 Sb., zákona č. 262/l992 Sb.a zákona č. 83/1998 (platného od 1.7.1998) dochází ke změnám při uplatnění vyvlastňování. Posílení vlastnických práv občanů zakotvených občanským zákoníkem znamená, že vyvlastnit je možné pouze podle § 108 zák. 262/92 Sb., č. 83/1998 Sb., a to v případech, kdy je třeba uvolnit pozemek pro veřejně prospěšnou stavbu a s vlastníkem nebylo možno uzavřít dohodu o odkoupení pozemku.



Vyvlastnění je možné provést jen ve veřejném zájmu pro:



veřejně prospěšné stavby takto vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci



vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem



provedení asanace v sídelním útvaru nebo pro provedení asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace



vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a ke stavbě ve veřejném zájmu

03-3548-082


29

Vymezení veřejně prospěšných staveb: 1. dálnice D1– koridor š 300 m na každou stranu od osy dálnice a navazující a vyvolané stavby v koridoru (severní část řešeného území) 2. stavba „ČD, DDC Modernizace traťového úseku Přerov–Hranice na Moravě“ rekonstrukce trati v souč. tělese dráhy 3. výstavba cykloturistických stezek : -

po silnici III/4368 a III/43415 (místní trasa)

-

po silnici III/04724 a III/43415 a místní kom.u kostela (mezinárodní trasa)

4. výstavba chodníků – podél nových místních komunikací v centru obce a podél silnice I/47 u navržené plochy pro občanskou vybavenost 5. výstavba nových obslužných místních komunikací : -

parc.č. 355/1, 355/52 (v západní části území pro obsluhu plochy B1 a B2)

-

parc. č. 359/1 (centrum obce – lokalita B12)

6. výstavba odstavných pruhů pro vozidla veřejné dopravy -

parc.č. 374/3 u silnice I/47

-

parc. č. 331,332 – centrum obce (náves)

7. výstavba ČOV v centru obce pro 100 EO : parc.č. 55/1 8. výstavba ČOV u silnice směr Radslavice pro 200 EO vč. odlehčovací komory: parc.č. 296/4 9. realizaci rozvodů pro plynofikaci nových rozvoj. ploch v obci: -

parc.č. 359/1 (centrum obce) parc.č. napojení směr Grymov)

296/1, 296/3, 296/4, 329/1, 329/3 (plynovod

parc.č. 359, 230/2, 229, 228/5, 228/6, 228/3 (pro zásobení lok.č. B14, B15)

10. realizace vodovodních řadů pro zásobování nových rozvojových ploch v obci : -

parc.č. 343/2 (u hřbitova)

-

parc.č. 19/1, 19/2, 28, 29, 30, 31, 35, 36, 39/2, 198/1 (pro lok. B1 - trať Louky)

-

parc.č. 359/1 (centrum obce - lok. B12)

-

parc. č. 51/2, 411/2 – u sport. areálu

-

parc. č. 359, 230/2, 229,228/3, 228/6, 228/5 (pro lok.č. B14, B15 – trať Za struhou)

11. výstavba kanalizačních sběračů: -

jednotná kanalizace u hřbitova parc.č. 343/2, 335/1

-

jednotná kanalizace – u sportovního areálu, parc.č. 51/2, 411/2

-

jednotná kanalizace –parc.č. 359, 230/2, 229,228/3, 228/6, 228/5 (pro lok.č. B14, B15 – trať Za struhou):

-

splašková kanalizace – centrum obce (lok.č. B12) : parc. č. 359/1. 55/1

-

kanalizační odpad z ČOV směr Radslavice do revitalizovaného ramene Bečvy : parc.č. 398/1

12. výstavba obslužných komunikací k objektům technické infrastruktury 13. výstavba technických objektů technické infrastruktury :

03-3548-082


-

trafo (trať Nadloučí) parc.č. 198/1

-

trafo TZ 305-centrum, parc.č. 355/1



30

Veřejně prospěšné stavby jsou znázorněny v grafické části elaborátu – výkres č. 8.

2.8 Opatření ve veřejném zájmu  realizace revitalizace slepého ramene řeky Bečvy – trať Vrbí (jihovýchodní okraj.část řešeného území)

03-3548-082


31

Část 3. SMĚRNÁ ČÁST REGULATIVŮ Směrné ukazatele regulace budou ovlivněny celkovým ekonomickým a společenským vývojem, tvorbou nové legislativy, transformací zemědělství, průbě-hem privatizace a dalšími vnitřními a vnějšími podmínkami. Časový rozsah platnosti ÚPD Řešení územně plánovací dokumentace obce Prosenice vychází z optimálních možností územního rozvoje, které dané území poskytuje pro nejbližší období. Časový horizont je stanoven k roku 2015 (závazný ukazatel). V návrhovém období je uvažováno s výhledovým počtem 1000 obyvatel včetně případné rezervy.

Mezi hlavní směrné ukazatele patří: 1. Výhledový počet obyvatel ......

1000 obyv.

2. Celková potřeba bytů v roce 2015 ...................

30 bytů

3. Celkový návrh nových bytů v návrhovém období ……

44 bytů

4. Podrobná regulace prostorového využití území a regulativy základních stavebních prvků 5. Technické parametry komunikací a technické infrastruktury. Dále jsou směrné následující prvky řešené v ÚPD:  prostorové a půdorysné uspořádání jednotlivých objektů v lokalitách určených pro bytovou výstavbu, pokud se dodrží navržené rozvojové plochy a stanovené regulativy podle závazné části  velikost skutečně realizovaných záměrů občanské vybavenosti  náplň jednotlivých objektů občanské vybavenosti v rámci jednotlivých druhů vybavení  velikost skutečně realizovaných výrobních zařízení, pokud nepřesáhnou rozvojové plochy a stávající areály  trasy obslužných komunikací  trasy inž. sítí technické infrastruktury nižšího řadu (uliční řady, domovní přípojky)

 Doporučené použití stavebních materiálů a konstrukcí pro výstavbu v zátopovém území: Při výstavbě, resp. přestavbách a opravách stávajících objektů v místech ohrožených možným rozlivem vody z řeky (inundační území) je možné snížit dopad případné povodně na staveb. objekty použitím správných stavebních materiálů a vhodných stavebních konstrukcí:  Nepoužívat pórobeton (ze kterého se v současné době hodně staví), protože dlouho vysychá a těžko se tak zbavuje konstrukce vody, důsledkem čeho popraská pak zdivo na základě objemových změn. Změny ve zdivu nevznikají v závislosti na teplotě, ale v závislosti na vlhkosti.

03-3548-082


32

 U tepelných izolací nepoužívat vláknité materiály (ve vodě se rozsypou)  Z hlediska tepelně izolačních materiálu je proto vhodný polystyren  Používat kvalitní pálené cihly (ne sušené!). Nejlépe použít cihly mrazuvzdorné (jsou pevné i v mokrém stavu)  Jako vhodné se jeví i kamenné zdivo na měkkou maltu (vápenná nebo hliněná)  Nepoužívat CETRIS desky v úrovni, kde je nebezpečí zaplavení, kde je riziko, že se konstrukce dostane do vody  Naprosto nevhodné jsou stavby ze dřeva  Nutnost provedení kvalitních hydroizolací (vytažení nad terén min. 20 cm)  Beton musí vyhovět z hlediska agresivity  Významnou roli může hrát:  masivnost zdiva (přednost mají tenší konstrukce)  použití přednostně dutinových tvárnic před plnými cihlami a masivními konstrukcemi (kvůli rozsahu nasákavosti), protož dobré a rychlé vysýchání je úměrné tloušťce a masivnosti použitých konstrukcí  Z hlediska zakládání stavby musí být vzhledem k podloží ze strany stavebního úřadu posuzováno celkové řešení pro jednotl. stavby.

03-3548-082


33

Část 4. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 Pořizovatelem Územního plánu obce Prosenice je Okresní úřad Přerov - referát regionálního rozvoje.  Objednatelem Územního plánu obce Prosenice je Obecní úřad Prosenice  Zhotovitelem územně plánovací dokumentace je S - projekt plus, a.s. Zlín, Tř. T. Bati 508, 76273 Zlín.  Schvalovacím orgánem je ve smyslu zákona č.ČNR č 367/90Sb. o obcích v úplném znění zákona č.410/92 Sb. obecní zastupitelstvo .  Za realizaci regulativů územního rozvoje odpovídá Stavební úřad v Přerově.  Územně plánovací dokumentace se po schválení a vyhlášení zastupitelstvem obce Prosenice stává ve své závazné části obecně závazným právním předpisem.  O úpravě směrné části dokumentace může rozhodnout pořizovatel ÚPD.  Aktualizace územního plánu obce Prosenice bude provedena v případě větších nutných zásahů do koncepce řešení nebo v případě zásadní změny legislativních předpisů v oblasti stavebního práva.  Schválený územní plán obce Prosenice včetně dokladů bude uložen na obecním úřadě v Prosenicích, na Okresním úřadě v Přerově, referátu regionálního rozvoje a na Stavebním úřadě v Přerově.  Veškeré změny územního plánu obce Prosenice musí být provedeny v souladu s ustanovením §17 vyhl. č. 131/1998 Sb. a schváleny podle § 31 stavebního zákona (zákon č. 83/1998 Sb.).


03-3548-082

34

Příloha závazné části: PŘEHLEDNÁ TABULKA REGULATIVŮ – PŘÍPUSTNÝCH A NEPŘÍPUSTNÝCH ČINNOSTÍ A STAVEBNÍ REGULACE Funkční využití ploch

Regulace stavebních prvků

Přípustné činnosti Nepřípustné činnosti

Výška zástavby

Druh zástavby

Tvar střechy

Druh území

B1 bydlení v rodinných domech - nízkopodlažní zástavba s možností chovu drobného domácího zvířectva a s možností provozování služeb a obchodu

Jedná se o území s převahou obytné funkce v RD. Je určeno pro trvalé bydlení v rodinných domcích se zahradou. Pozemky 600 až 1000 m2, je možný drobný chov malého domácího zvířectva a provozování drobných soukromých živností v rámci RD. Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz je třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Funkce bydlení je zde dominantní a výstavba nebo zřizování vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, příp. další aktivity) nesmí narušovat tuto hlavní funkci.  trvalé bydlení v RD se zahradou

 zřízení výrobních služeb negativně ovlivňujících bydlení

 chov drobného dom.zvířectva  provozování drob.soukr. živností, prodejní činnost  umisťování zařízení pro drobnou občanskou vybavenost  umisťování zařízení pro služby (nevýrobního charakteru)  drobné nerušící a neobtěžující řemeslnické dílny 

chovatelství pěstitelství

a

 odstavování – garážování osobních automobilů obyvatel min. pro současný stupeň automobilizace

2 podlaží (případně s vestavěný m podkrovím)

RD:

Šikmé

izolované

(sedlové, valbové apod.)

řadové (v návaznosti na charakter okolní zástavby) dvojdomky (návaznost na charakter okolní zástavby)

Urbanizova né území

03-3548-082


35

 funkce bydlení je dominantní, zřizování vybav. nesmí narušovat tuto funkci

B2 bydlení v bytových domech (intenzivní bytová zástavba do 4 podl.). Funkce bydlení je dominantní, zřizování vybavenosti nesmí narušovat tuto hlavní funkci.  Bydlení  zřízení (dominantní funkce) výrobních služeb  Začlenění drob. negativně vybavenosti ovlivňujících vestavěné i bydlení volné, drobné služby a provozy nevýrob.charakte ru

4 podlaží izolované případně s vestavěn ým podkrovím

Šikmé Sedlové

Urbanizo vané území

 odstavování – garážování osobních automobilů obyvatel min. pro současný stupeň automobilizace – pokud možno v – nebo pod objekty  funkce bydlení je dominantní, zřizování vybav. nesmí narušovat tuto funkci

OB Plochy občanské vybavenosti (bez kombinace s jinou funkcí) Jsou to zařízení, která s ohledem na svou funkci, nebo svým stavebním charakterem neumožňují integraci s bydlením – je to zařízení kultury, školství apod. Přípustné a žádoucí je zřizování odstavných .- parkovacích ploch, bydlení pouze výjimečně doplňkově (např. služební byty – byt domovníka apod.). Je možné zřizovat:  školská zařízení  zdravot. zařízení  zařízení maloobchodu  veřejné stravování a ubytování  služby nevýrobní  sportovní a kulturní zařízení  zařízení požární ochrany

Bydlení pouze doplňkově (služební byty domovníka apod.)

3 podlaží Izolované případně + smíšená s vestavěn zástavba ým podkrovím

kombinova Urbanizo né vané území

03-3548-082


36

Podmíněně je přípust. umisťovat:  drobnou výrobu a služby  hromadná parkoviště

ZV zemědělské výrobní plochy a areály Území výroby a služeb v oblasti zemědělské výroby (rostlinná a živočišná výroba) a umístění zařízení sloužících pro zabezpečování této výroby neslučitelné s bydlením. Pásma hygienické ochrany jednotlivých provozů zemědělské výroby nesmějí zasahovat obytnou zástavbu.  zařízení zemědělské výroby

Nepřípustné a neslučitelné s bydlením

3 podlaží

Izolované + smíšená zástavba

Kombinov ané


 sklady a pomoc. provozy pro zeměd. účely  výstavba zařízení tech. objektů tech. infrastruktury  v rámci areálů je přípustné budování doprav. obsluž. zařízení parkování apod. Podmíněně je přípustné umisťovat  drobné provozy výroby, služeb a tech. zařízení obtěžujících okolí  podnikovou administrativu  hromadná parkoviště čerpací stanice PHM

P1

plochy pro průmyslovou výrobu, skladovací a provozní areály Území výroby neslučitelné s bydlením. Plochy jsou určeny pro lokalizaci výrobních areálů průmyslových podniků, které svým objemem a charakterem výroby částečně obtěžují okolí.  zař. průmyslové výroby

Území výroby 3 podlaží neslučitelné s bydlením  zařízení skladů a (neumisťovat ani pomocných bydlení jako provozů doplňkovou funkci – např.  výstavba byt domovníka zařízení tech.


Kombinov ané


03-3548-082 obj. a zařízení tech. infrastruktury


37

apod.)

 dopravně obslužná zař., parkování apod. Podmíněně přípustné činnosti :  drobné provozy výroby, služeb a technic. zařízení obtěžující okolí  podniková administrativa  čerpací stanice PHM a služby pro motoristy

P2

plochy pro podnikání charakteru, řemesla

a podnikatelské aktivity,

služby výrobního

Území výrobních služeb a výrobních podnikatelských aktivit neslučitelné s bydlením. Plochy jsou určeny pro loklalizaci výrobních areálů podnikatelských aktivit, služeb výrobního charakteru a řemesel, které svým objemem a charakterem výroby částečně obtěžují okolí.  zař. výrobních podnikatelských aktivit

Území výroby 2 podlaží neslučitelné s bydlením (neumisťovat ani  zařízení skladů a bydlení jako pomocných doplňkovou provozů funkci – např. byt domovníka  zařízení apod.) řemesl.dílen a výrobních služeb  výstavba zařízení tech. obj. a zařízení tech. infrastruktury  dopravně obslužná zař., parkování apod. Podmíněně přípustné činnosti :  drobné provozy výroby, služeb a technic. zařízení obtěžující okolí  podniková administrativy  čerpací stanice a služby pro motoristy


Kombinov ané



03-3548-082

S

38

plochy pro sport a rekreaci Plochy se stabilizovaným funkčním využitím pro činnost sloužící pro zabezpečování sportovního vyžití obyvatel obce. Do této kategorie patří samostatná sportoviště (nikoliv hřiště v obytné zástavbě nebo u občanského vybavení – školní apod.). Jedná se o plochy monofunkční.  Možné umisťovat pouze doplňkové služby a zařízení pro:

Nepřípustná je jiná činnost než pro sportovně rekreač. účely

2 podlaží


Kombinov ané


- stravování (příp. ubytování) + doplňk. služby pro sport. účely - parkoviště

T

plochy pro zařízení technické vybavenosti Plochy pro zařízení technické infrastruktury jsou plochy a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zásobování plynem, zásobování el. energií a teplem, zpracování a likvidace odpadů, telekomunikační sítě a zařízení. Území neslučitelné s bydlením (neumisťovat zařízení s jinou funkcí, než pro tech. zařízení a vybavenost)

Z1

1 podlaží


Kombinov ané


plochy veřejné zeleně Jedná se ucelené plochy zeleně, které jsou důležité z hlediska urbanistického a jejich respektování závazné. Jinou funkci je možné realizovat jen výjimečně za urč. regulačních podmínek (objekty doplňkové, např. hřiště pro děti a mládež, výstavba altánů apod.)

Z2

Nepřípustná je žádná jiná staveb. činností


*)

plochy vyhrazené zeleně Plochy zeleně v areálech občan. vybavenosti – tvoří doplňkovou funkci (např. školní zahrady apod.) Do této kategorie zařazujeme i hřbitov

Realizace jiných funkcí není vhodná*)


03-3548-082

D


39

plochy pro dopravu a dopravní služby Vymezují dopravní koridory a zařízení (pozemní komunikace včetně chodníků a pásů ochranné zeleně, které v důsledku negativních vlivů dopravy nelze využít pro jinou funkci, parkoviště, garáže, plochy zařízení ČD (nádraží včetně doprovodních zařízení) a dopravní služby (čerpací stanice pohonných hmot s příslušenstvím). dopravní koridory Území zařízení (pozem. neslučitelné komunikace vč. s bydlením chodníků a pásů ochranné zeleně, které v důsledku negativních vlivů dopravy nelze využít pro jinou funkci

1 podlaží Izolované objekty + smíšená zástavba

Kombinov ané


parkoviště, garáže plochy českých drah (nádraží vč. doprovod. zařízení) doprav.služby (čerp.stanice PHM s přísl.).

L

lesy, remízky, náletová zeleň Lesní porosty v souvislých celcích i osamělé lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině plní ekologicko stabilizační a hospodářskou funkci.  lesní porosty v souvislých celcích

Nezastavitelné území*)

Neurbani zované území

 osamělé lesní segmenty

CH chmelnice SZ sady a zahrady O

orná půda

LP louky a pastviny Tyto plochy mají rozhodující podíl v zastoupení zemědělských kultur zaměřených na tržní produkci.  Využívání stáv. způsobem s cílem snižování množství dodatkové energie (hnojení)

stavební činnost s výjimkou drobné zemědělské a účelové výstavby sloužící pro zabezpečování  vytváření protizemědělské erozních prvků produkce*) (zatravňovací průlehy a pásy  zřizování


03-3548-082 s porostem)  ornou půdu na erozně ohrožených svazích a podél potočních niv převádět do kategorie luk


40

zahrádkářský ch lokalit vč. výstavby za hradních domků a víceúčelových hospodářský ch objektů malovýrobního a pěstitelského charakteru

 vyčlenit vybrané plochy zemědělského půdního fondu pro vytvo zřizování ření a doplnění nových lokalit prvků územního pro individ. a systému ekolohromadnou gické stability rekreaci spo(změna využití jenou s výúzemí) stavbou rekreač. obj.  extenzivní využívání a nevyuží další zcelování plochy ZPF vání ploch převádět na louorné půdy ky, případně některé plochy za-  rušení protilesnit erozních mezí a zábran,  u stávajících zavč. likvidace hrad a sadů solitérní a lidoplňovat a obniové zeleně novovat stromopodél cest a vou výsadbu. vodních toků Podmíněně a přípustné činnosti :  výsadba pěstování  situování nevhod.plodi liniových staveb n na erozně a objektů tech. ohrožených infrastruktury plochách

 převádění zahrad a sadů na ornou půdu

ÚSES -Plochy prvků lokálního systému ekologické stability Plochy vytvářející nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným působením kladně působí na uchovávání a zvyšování ekologické stability území. Stávající způsob  holosečné využívání: způsoby výchovných  plochy zemědělzásahů ského půdního fondu intenzívně  intenzivní využívání hospodářské využívání za



03-3548-082

41

účelem těžby dřeva

 extenzivní louky, sady, zahrady

 výsadba typově a druhově nevhodných a nepůvodních  remízky a náledřevin tová zeleň na zemědělských a na nezastaostat. plochách vitelných plonení  trvalé lesní chách dovoleno uporosty misťovat a Přípust. způsoby povolovat využívání: stavby s vý stávajícím způ- jimkou sta-veb, jsou sobem s cílem které pro převedení do určeny ploch prvků funkční využití ÚSES-biocentra, těchto ploch a sta-veb pozem. biokoridory, interakční prvky komunikací, liniových sta-veb  dosadba stáv. tech. vybavení, porostů vybraobj. nezbytných nými dřevinami pro tech. odpovídajícími zabezpečení požadavkům obce, apod. *) ÚSES  extenzivní zá-  přeměna dřevinných sahy s výchov. společenstev charakterem na zeměděl. půdní fond  břehová, doprovodná a soliterní zeleň

Vodní plochy a toky Nepřipouští se žádná stavební činnost (výjimku mohou tvoři mostní objekty nad vodním tokem resp. plochou), pak dále staveb pro údržbu břehů a vlastního vodního toku či plochy.


Poznámka: Na nezastavitelných plochách (lesní pozemky, plochy zemědělského půdního fondu, plochy ÚSES) není dovoleno umisťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch a staveb pozemních komunikací, liniových staveb tech. Infrastruktury, objektů nezbytných pro technické zabezpečení obce, apod.


03-3548-082

42

Vymezení ploch zastavitelného území Staveniště pro bytovou výstavbu – orientační k apacita: Lokalita

návrh

B3

Západ. okraj obce – proluky

3 RD

B4

Západ. okraj obce – proluky

2 RD

B5

Střed obce

7 RD

B6

Střed obce - proluka

2 RD

B7

dtto

2 RD

B8

dtto

2 RD

B9

dtto

2 RD

B10 S okraj obce- proluka

2 RD

B11

dtto

1 RD

B12

Střed obce

výhled

15 RD

B13 u nádraží ČD – proluka

2 RD

B14

JZ okraj obce - U Strhance

2 RD

B15

dtto - proluky

2 RD 44 RD = 44 b.j. + 35 b.j.výhled

celkem: Lokality pro občanskou vybavenost: O1 S1 S2

severní okraj obce – u hřbitova u sport.hřiště – plocha pro sport a rekreaci střed obce – plocha pro sport a rekreaci

Lokality pro dopravní zařízení: D1

u cukrovar – dopravní zařízení, výstavba garáží

DD1

severní okrajová část řešeného území – koridor dálnice D1

K2

střed obce - místní komunikace

Lokalita pro podnikatelské aktivity P1

U areálu ZD

P2

U areálu ZD

pozn.

Lokalita pro technickou vybavenost: T1

výstavba ČOV

- směr Radslavice

T2

výstavba ČOV

- střed obce

03-3548-082


43

Ing. Ladislav Alster

Recommend Documents