ZPRAVODAJ Ročník 2014 Číslo 53 1 PF 2014 Vážení členové EURACHEM-ČR a čtenáři tohoto Zpravodaje, po roce bych Vám chtěl připomenout naše loňské aktivity a upozornit Vás na to, co připravujeme pro rok letošní. Než se k tomu ale dostanu, chci Vám všem popřát hodně zdaru, štěstí a pohody v pracovním i osobním životě po celý rok 2014. Ohlédnutí za minulým rokem začnu poděkováním za vždy kvalitně odvedenou práci Ivanovi Korunovi, našemu hospodáři, který z osobních důvodů na členství ve výboru EURACHEM-ČR rezignoval. Je však ochoten nás i nadále podporovat z pozice revizora, do které jste ho v doplňovacích volbách zvolili. Novým členem výboru byl zvolen a novým hospodářem se stal Václav Červený
Uvnitř čísla 1 PF 2014 2 TNI POKYN ISO 34 publikován
v češtině 3 Podzimní jednání výkonného
výboru EURACHEM 4 Další běh kurzu Management kvality v chemické laboratoři 5 Doplňovací volby do výboru EURACHEM-ČR 6 Accreditation and Quality
Assurance 5 - 6/2012, 1 - 2/2013 7 Revidované vydání pokynu
EURACHEM Akreditace mikrobiologických laboratoří 8 Informace
EURACHEM - ČR leden 2014 z Katedry analytické chemie Univerzity Karlovy. V minulém roce se nám po několika letech opět podařilo vydat další, tentokrát již 18. díl KVALIMETRIE zaměřený na terminologii spojenou s analytickými měřeními a se stručným návodem z oblasti verifikace metod. Vzhledem k tomu, že se z velké části jednalo o překlad pokynu EURACHEM, dostali naši členové KVALIMETRII 18 zdarma. Další případné zájemce odkazuji na naše webové stránky, kde naleznete informace o objednání. Ve spolupráci s Českou společností pro jakost se nám po značném úsilí všech členů výboru podařilo realizovat kurz „Management kvality v chemické laboratoři“. Kurz v rozsahu 6 dnů přednášek a cvičení se minulý rok uskutečnil dokonce dvakrát. Měli jsme tedy téměř 20 absolventů a jejich kladné hodnocení obsahu i přednášejících nás vede k pokračování spolupráce s ČSJ a kurz je v nabídce této společnosti i pro letošní rok. Příprava tohoto kurzu byla pro nás náročná, takže jsme už nestihli připravit žádný seminář. Doufám, že v letošním roce to napravíme. Obdobně i vydávání Metodických listů nabralo zpoždění, protože jsme si vybrali několik náročných témat, jejichž zpracování je časově náročné. Zatímco minulý rok jsme si připomněli 20. výročí od založení EURACHEM-ČR, tak v roce, který před několika týdny začal, si své 25. výročí připomíná celý EURACHEM (viz k tomuto účelu vytvořené logo). Proto proběhne slavnostní zasedání Valného shromáždění v květnu v Lisabonu, kam je pozváno několik významných hostů a všichni žijící bývalí předsedové. Při této příležitosti se ve dnech 19. 21. 5. 2014 uskuteční v Lisabonu velký mezinárodní workshop zaměřený na všechny oblasti zabezpečení kvality výsledků a jeho 2. cirkulář naleznete na našich webových stránkách. Stejně tak bych chtěl připomenout, že již 8. mezinárodní workshop zaměřený na zkoušení způsobilosti se v říjnu uskuteční v Berlíně. Ve dnech kdy dostáváte do rukou toto číslo Zpravodaje, dokončujeme KVALIMETRII 19, překlad 3. vydání „Stanovení nejistot analytického měření“. Jeho vydání předpokládáme na jaře a členové naší organizace ho opět dostanou zdarma. Upřesňujeme náplň 20. dílu příruček pro laboratoře, odbornou veřejností velmi dobře akceptovaných. I v letošním roce bychom rádi pokračovali ve tvorbě stručných a praktických dokumentů – Metodických listů.
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR Průběžně se podílíme na práci odborných skupin, technických komisí a jednání Rady 4E-CZ. O těchto aktivitách vás pak na stránkách Zpravodaje informujeme. Závěrem si ještě dovolím připomenout, že letošní podzim nás čekají další volby do výkonného výboru EURACHEM-ČR. Uskutečníme je opět elektronickou volbou a už nyní, byť s předstihem, bych chtěl všechny naše členy požádat o spolupráci. Podrobnosti budou včas uveřejněny. Doufám, že i v roce 2014 pro Vás budeme prospěšnou organizací a těším se na setkání s Vámi nejen na našich odborných akcích. David MILDE předseda EURACHEM-ČR
2 TNI POKYN ISO 34 publikován v češtině V listopadu minulého roku byl publikován překlad dokumentu ISO Guide 34 ve verzi třetího vydání z roku 2009 jako TNI POKYN ISO 34 Obecné požadavky na způsobilost výrobců referenčních materiálů. Tento dokument má zásadní význam pro oblast referenčních materiálů (RM) a certifikovaných referenčních materiálů (CRM) jako jeden z nástrojů posuzování způsobilosti vyrábět referenční materiály v dobré kvalitě. Podobně jako při posuzování kvality práce zkušebních laboratoří vstupuje do vztahu zákazník – poskytovatel třetí strana – akreditační orgán, který na základě jednotně a mezinárodně formulovaných požadavků posoudí, zda akreditovaný subjekt plní požadované požadavky a poskytne osvědčení, že daná laboratoř nebo v tomto případě výrobce RM pečuje o kvalitu svých výstupů a provádí svou činnost tak jak se má. Referenční materiály mají u chemických měření analogickou roli jako etalony u fyzikálních měření. Osvědčeným způsobem, jak zajistit kvalitu a tedy jednotnost a srovnatelnost měření, je u fyzikálních měření tradičně systém zajišťování metrologické návaznosti výsledků měření. Spočívá v ukotvení výsledku nepřerušeným řetězcem porovnávání – v případě fyzikálních měření kalibrací měřidel – k často mezinárodně uznávanému základu – etalonu. Pro oblast fyzikálních měření vystupuje ve vyspělých zemích v důležité roli stát, který prostřednictvím svých orgánů vytváří infrastrukturu státních etalonů. I v České republice je za tvorbu, rozvoj a udržování státních etalonů a za jejich začlenění do mezinárodního systému jejich porovnávání podle zákona odpovědný stát a tento proces garantuje nejvyšší metrologickou kvalitu státních etalonů na národní úrovni. Zcela odlišná je situace u referenčních materiálů, které v zajišťování metrologické návaznosti výsledků chemických měření vystupují též v roli referencí, ke kterým je výsledek chemického měření ukotven. Referenční materiály jsou speciálním zbožím, které si laboratoře nakupují za své prostředky podle dostupnosti na trhu a při nákupu musí posuzovat kvalitu tohoto zboží a jeho vhodnost pro zamýšlené použití. V poslední době se na pomoc laboratořím při tomto úkolu prosazuje akreditace výrobců referenčních materiálů. Obdobně jako
strana 2 u akreditace laboratoří jde o nástroj, kterým třetí strana prověří, zda daný výrobce RM postupuje při zajišťování jejich kvality a při výrobě RM obecně podle jednotně formulovaných a mezinárodně uznávaných zásad. Tyto zásady jsou obsaženy v kombinaci dvou dokumentů a to normy ISO 17025 pro výrobní úkony zahrnující laboratorní činnost a v Pokynu ISO 34, kde jsou formulovány další požadavky, potřebné pro tuto speciální oblast výroby RM. Je tedy trendem, že stále více výrobců RM je schopno odpovědět na otázku „Máte akreditaci?“ kladně nebo tento údaj ve svých katalozích a na webových stránkách uvádějí. Laboratoře tak bez vlastního prověřování mají k dispozici informaci, že daný akreditovaný výrobce RM plní trvale požadavky formulované v obou dokumentech, což by mělo být garantem definované kvality jím nabízených RM a CRM. Vzhledem k tomu, že laboratoře požadavky normy ČSN EN ISO 17025 dobře znají, soustředíme se v tomto příspěvku na charakterizaci nejvýznamnějších požadavků, které pokyn ISO 34 pro výrobce referenčních materiálů nastoluje. Obsahově a rozsahem nejpodstatnější jsou v tomto dokumentu tři kapitoly: kapitola 3 Termíny a definice, kapitola 4 Požadavky na organizaci a management a kapitola 5 Odborné a výrobní požadavky, o jejichž obsahu vypovídají dostatečně jejich názvy. Součástí dokumentu celkem o 56 stranách jsou i tři informativní přílohy: Příloha A Metrologická návaznost certifikovaných hodnot vlastností referenčních materiálů, Příloha B Komutabilita referenčních materiálů a Příloha C Tabulka vzájemných odkazů ČSN EN ISO/IEC 17025 a Pokynu ISO 34. Zejména výše zmíněná část o komutabilitě RM je výstižným pojednáním o této často obtížně chápané vlastnosti RM. V terminologické části jsou klíčové definice výrobce RM a subdodavatele. Výrobcem RM definuje pokyn ISO 34 orgán (organizaci nebo společnost, státní nebo soukromou), který je plně odpovědný za projekt, plánování a management, stanovení a rozhodování o hodnotách vlastností a odpovídajících nejistotách, schvalování hodnot vlastností a vydání certifikátu nebo jiného prohlášení o referenčních materiálech, které vyrábí. V dokumentu se hovoří o výrobě (production) referenčních materiálů, záměrně se neužívá slovo příprava, byl proto zvolen český pojem výrobce (producer), nikoliv producent. Subdodavatelem je podle tohoto pokynu orgán (organizace nebo společnost, státní nebo soukromá), který se podílí na smluvním základě na zpracování, manipulaci, posuzování homogenity a stability, charakterizaci, skladování nebo distribuci referenčních materiálů namísto výrobce referenčních materiálů, a to jak za úplatu, tak i bezúplatně. Z definic vyplývá, že výrobce nemusí vykonávat všechny činnosti spojené s výrobou RM sám, ale jsou definovány klíčové úkoly a hlediska procesu výroby referenčních materiálů, které nemohou být prováděny externě, a to: plánování projektu, posuzování a rozhodování o hodnotách vlastností a odpovídajících nejistotách, schvalování hodnot vlastností a vydávání certifikátů či jiných prohlášení o referenčních materiálech. Pojem subdodavatel je rovnocenný pojmu spolupracovník. Poradci, kteří jsou žádáni o doporučení, ale kteří se
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR nezúčastňují rozhodování nebo provádění jakýchkoliv úloh, zmíněných ve výše uvedené definici, se nepovažují za subdodavatele. V kapitole 4 věnované požadavkům na organizaci a management je popsáno, jak výrobce referenčního materiálu musí vytvořit, uplatňovat a udržovat systém managementu, který odpovídá předmětu jeho činností včetně druhu, obsahu a rozsahu výroby referenčních materiálů, které poskytuje. Tento systém odpovídá obecným zásadám systému managementu kvality podle ISO 9001 zaměřenému ovšem na výrobu RM. Zahrnuje formulaci politiky kvality, sestavení příručky kvality, jmenování manažera kvality, vedení dokumentace podle zásad řízené dokumentace a další známé principy systému managementu kvality vycházející z ISO 9001. Výrobce referenčních materiálů nebo organizace, jejíž je součástí, musí být subjektem, který lze považovat za právně odpovědný. Výrobce referenčních materiálů musí mít obecné zásady a používat dokumentované postupy pro výběr kompetentních subdodavatelů. Musí vytvořit a udržovat postupy zajišťující, že všechny úkoly zajišťované subdodavateli odpovídají specifikacím stanoveným výrobcem referenčních materiálů pro takové úkoly. Výrobce referenčních materiálů musí mít obecné zásady a postupy pro řízení neshodné práce nebo neshodných referenčních materiálů, pro provádění nápravných a preventivních opatření, musí pravidelně provádět interní audity a přezkoumání vlastního systému managementu. Odborné a výrobní požadavky jsou formulovány v kapitole 5. Tento pokyn se zabývá výrobou certifikovaných i necertifikovaných referenčních materiálů. Požadavky na výrobu necertifikovaných referenčních materiálů jsou méně přísné než u výroby certifikovaných referenčních materiálů a rozdíly jsou zmíněny v textu jednotlivých článků. Vždy se vyžaduje posouzení homogenity a stability, aby mohlo být určeno, zda daná míra homogenity a stability vyhovuje pro daný účel. Např. údaj o nejistotě měření je povinný u certifikovaných hodnot. V případě hodnot přidělovaných necertifikovaným referenčním materiálům (např. „indikativní hodnoty“ nebo „informační hodnoty“) je velmi doporučováno uvádění nejistot pro zlepšení používání materiálu (viz článek 5.16.2). Výrobce referenčních materiálů musí mít tam, kde je to možné, způsobilost k výrobě daného druhu referenčního materiálu (nebo obdobného materiálu) a rovněž musí mít k dispozici pracovníky se zkušenostmi pro měření vlastností, které jsou stanovovány. Je zřejmé, že pro výrobu nově zaváděných referenčních materiálů nemusí být k dispozici organizace ani pracovníci s odpovídající způsobilostí. V takových případech výrobce referenčních materiálů musí být schopen prokázat kumulaci znalostí a zkušeností pomocí výrobních záznamů o referenčních materiálech, kterými se již zabýval. Podrobně definuje pokyn v této kapitole začlenění subdodavatelů. Tam, kde výrobce referenčních materiálů používá pro vykonání části postupu výroby subdodavatele včetně zpracování, testování homogenity a stability, charakterizace, manipulace, skladování nebo distribuce referenčního materiálu, musí být výrobce schopen
strana 3 prokázat, že subdodavatel je způsobilý pro provádění dotyčné části postupu a že prováděná práce a/nebo získané výsledky jsou požadované kvality. Výrobce referenčních materiálů musí při hodnocení způsobilosti subdodavatele získat a zhodnotit informace o znalostech subdodavatele o předmětu subdodávky a podrobnosti o jeho minulé zkušenosti v oblasti a přesvědčit se, že má požadované pracovníky se zkušenostmi a rovněž i požadované patřičné prostory a prostředí, instrumentaci a měřicí zařízení. Procesy, které nelze zajišťovat subdodavatelsky jsou, jak již bylo u definice výrobce a subdodavatele uvedeno, plánování projektu, výběr subdodavatelů a přidělení a rozhodovaní o hodnotách vlastností. Rovněž schvalování hodnot vlastností a vydávání certifikátů, prohlášení, protokolů analýz, informačních přehledů musí vykonávat výrobce referenčních materiálů. Způsobilost subdodavatelů se musí dokladovat a záznamy o způsobilosti se musí udržovat. Obecně je vhodná jako doklad o způsobilosti akreditace podle ISO/IEC 17025 (nebo ISO 15189 pro oblast zdravotnictví) pro provádění zkoušení nebo kalibrací, nebo certifikace systému managementu kvality podle ISO 9001 pro jiné (nikoliv zkušební/kalibrační) činnosti provedená uznávaným orgánem. V případech, kdy akreditace není vhodná z praktických důvodů, může se též považovat za přiměřené, pokud subdodavatelé jsou schopni dokladovat úspěšnou účast s přijatelnými výsledky v odpovídajícím programu zkoušení způsobilosti s dobře charakterizovanými materiály ekvivalentního charakteru ve srovnání s kandidátním referenčním materiálem. V případech, kdy způsobilost subdodavatelů nemůže být konstatována na základě dokladovaných dokumentů, může výrobce referenčních materiálů přistoupit k posouzení způsobilosti subdodavatele na místě nebo může na místě dohlížet na operace prováděné subdodavatelem. Výrobce referenčních materiálů musí vyhovět požadavkům ISO/IEC 17025 (nebo ISO 15189), které se týkají zkoušek, kalibrací a měření, za které je odpovědný (včetně přípravy položek, vzorkování, zacházení, uchovávání, skladování, balení, doprava subdodavatelům, odhad nejistoty měření a analýzy naměřených dat). Měřicí metody musí být před použitím validovány. Zařízení používaná pro měření ve výrobě referenčních materiálů musí být používána ve shodě s ISO/IEC 17025 (nebo ISO 15189). Musí být vhodně kalibrována, ověřována a udržována, všechny postupy musí být zdokumentovány a výsledky zaznamenávány. Výrobce referenčních materiálů musí poskytnout zdokumentovaný důkaz o metrologické návaznosti výsledků měření k stanoveným referencím. U certifikovaných referenčních materiálů musí výrobce používat a zdokumentovat technicky platné postupy pro charakterizaci svých referenčních materiálů. Tato charakterizace musí být v souladu s požadavky Pokynu ISO 35 a normou ISO/IEC 17025 pro zkoušení, kalibraci a související činnosti. Pokyn vyjmenovává používané technicky platné přístupy k charakterizaci referenčního materiálu spočívající v použití: a) jednotlivé (primární) metody v jedné laboratoři,
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR b) dvou nebo více nezávislých referenčních metod v jedné nebo několika laboratořích, c) jedné nebo více metod prokazatelné přesnosti, provozované sítí kompetentních laboratoří a d) přístup poskytující hodnoty vlastností specifické pro metodu a definované použitím metody za použití sítě kompetentních laboratoří. V závislosti na druhu referenčního materiálu a zamýšleném použití, kompetenci zúčastněných laboratoří a kvalitě použitých metod se zvolí jeden z přístupů jako ten nejvhodnější. Výrobce referenčních materiálů musí používat zdokumentované postupy pro přidělení hodnot vlastností a vycházet z Pokynu ISO 35. Nesmí nikdy spoléhat pouze na statistickou analýzu údajů charakterizace při přidělování daných hodnot vlastností. Odlehlé hodnoty nesmí být vylučovány jen na základě statistického průkazu dříve, než jsou podrobeny důkladnému zkoumání, a tam, kde je to možné, nejsou zjištěny důvody pro existenci takových nesrovnalostí. Jako alternativa může být v některých případech vhodné použití robustních statistik. Pro přidělování hodnot vlastností musí výrobce referenčních materiálů zvážit možnost ustavit skupinu nezávislých expertů, jejichž odpovědností bude zkontrolovat, zda všechny práce, data a dokumenty jsou vhodné pro daný účel. Obsah certifikátů certifikovaných referenčních materiálů musí být v souladu s požadavky Pokynu ISO 31. Jestliže certifikát obsahuje též necertifikované údaje, musí být zřejmé jasné odlišení mezi certifikovanými a necertifikovanými hodnotami. Důležitou stránkou stanovení hodnot vlastností vyráběného referenčního materiálu je posouzení jejich nejistot. Výrobce referenčních materiálů musí provádět posouzení nejistot měření jako součást přidělování hodnot vlastností v souladu s požadavky GUM (Pokynu ISO/IEC 98-3). Nejistoty daných hodnot vlastností musí být též posuzovány v souladu s Pokynem ISO 35 a přidělená nejistota musí zahrnovat jakékoliv nejistoty pocházející z variability mezi jednotkami a/nebo z možných pochybností o stabilitě (a to jak během skladování, tak i transportu). Údaj o nejistotě měření je povinný u certifikovaných hodnot. V případě hodnot přidělovaných necertifikovaným referenčním materiálům (nebo např. „indikativní hodnoty“ nebo „informační hodnoty“) je uvádění nejistot velmi doporučováno pro zlepšení používání materiálu. Výrobce referenčních materiálů musí udržovat aktuální záznamy o všech prodejích a distribuci referenčních materiálů a musí vynakládat maximální úsilí, aby zákazníky informoval o jakékoliv změně v přidělené hodnotě nebo nejistotě u všech produktů, které neprošly exspirací. Tolik k hlavním požadavkům pokynu ISO 34 pro výrobce referenčních materiálů a na závěr zbývá zodpovědět otázku jak je to s akreditací výrobců RM v Česku. S akreditací výrobců podle ISO/IEC 17025 a pokynu ISO 34 se lze prozatím setkat jen u některých zahraničních výrobců. V České republice dosud žádný výrobce akreditován není. Český institut pro akreditaci se intenzivně zabývá záměrem začlenit provádění akreditace výrobců RM podle ISO/IEC 17025 a pokynu ISO 34 mezi poskytované služby. Překlady nejvýznamnějších Pokynů
strana 4 ISO řady 30, které iniciuje, jsou důkazem, že tento záměr myslí vážně. Zbyněk Plzák
3 Podzimní jednání výkonného výboru EURACHEM 17. října 2013 se v kongresovém hotelu Hindåsgården nedaleko švédského Boras uskutečnilo celodenní jednání Executive Committe (EC). Organizace se ujal sám předseda EURACHEM Bertil Magnusson. Den před jednáním bylo možné navštívit některá pracoviště švédského metrologického institutu SP Technical Research Institute of Sweden. Kromě velmi dobrého přístrojového vybavení chemické sekce stojí za zmínku úzká a intenzivní spolupráce tohoto institutu se švédským průmyslem. Pokud jde o samotnou agendu, její součástí byly obvyklé body věnované uskutečněným a plánovaným aktivitám. Za zmínku do tohoto Zpravodaje stojí zejména informace, že členové Executive Committee přijali Gruzii jako nového přidruženého člena. Dále byla projednávána příprava dvou evropských workshopů, které bude v letošním roce EURACHEM organizovat. Můžete se o nich dočíst v úvodním článku Zpravodaje. Přítomní členové kladně hodnotili velký pokrok v přípravě revidovaného vydání pokynu pro validaci metod. Členové pracovní skupiny, která tuto revizi připravuje, pak na dokumentu pracovali následující den po zasedání EC. Před necelým rokem bylo schváleno propůjčení autorských práv k pokynu Eurachem/CITAC Quantyfying Uncertainty in Analytical Measurement jednomu japonskému vydavatelství na dobu 5 let za smluvený poplatek. To provedlo překlad pokynu do japonštiny a jeden výtisk byl na jednání EC členům k nahlédnutí. Zájem o tento pokyn potvrzuje i statistika webových stránek, ze které je zřejmé, že právě tento pokyn je nejvíce stahovaný. V neposlední řadě je třeba se zmínit o velmi dobré práci tajemníka a pokladníka, kterému se díky komunikaci s jednotlivými členskými zeměmi podařilo získat členské příspěvky za rok 2012 od téměř všech členů. David Milde
4 Další běh kurzu Management kvality v chemické laboratoři Jak jsme referovali v minulém Zpravodaji, EURACHEM-ČR se po určité přestávce se vrátil k činnosti, která by měla být jednou z hlavních náplní jeho práce, a to k pořádání kurzů zaměřených na zabezpečování kvality v chemických laboratořích. Ve spolupráci s Českou společností pro jakost, o.s. (ČSJ) připravil nový kurz nazvaný Management kvality v chemické laboratoři, sestávající ze tří dvoudenních vyučovacích bloků. Zájem o kurz předčil očekávání a tak proběhly v roce 2013 uskutečněny dva kurzy. První v období 13. 2. – 28. 3. a druhý v období 2. 10. – 14. 11. Celkem kurzem prošlo a závěrečné osvědčení získalo v loňském roce 17 pracovníků chemických laboratoří pracujících na manažerské pozici nebo přímo jako manažeři kvality. Kurz je svým zaměřením
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR totiž určen pro pracovníky, kteří již určité zkušenosti se zabezpečením kvality v chemické laboratoři mají. Čerpá z letitých zkušeností, které EURACHEM-ČR s pořádáním obdobných kurzů má, přednášející jednotlivých tematických bloků jsou jak členové výboru EURACHEM-ČR, tak i externí pracovníci. Účastníci hodnotili ve svých hodnoceních úroveň přednášek převážně vysokým bodovým hodnocením. Rovněž účastníci oceňovali organizační zajištění kurzu v hezkých učebnách v sídle ČSJ v Praze na Novotného lávce a služeb renomovaného profesionálního organizátora vzdělávacích kurzů. Vzhledem k přetrvávajícímu zájmu o kurz a jeho příznivému hodnocení se ČSJ rozhodla ponechat kurz ve své stálé nabídce. Další běh je naplánován na počátek letošního roku. Program kurzu a další podrobnosti lze nalézt na webových stránkách ČSJ http://www.csq.cz/kurzy/management-kvality-v-chemickelaboratori/?tx_odcatalogcsq%5Bpage%5D=2&cHash=f93e6 4305e7a0785d115569cf5d7519f. Zbyněk Plzák
5 Doplňovací volby do výboru EURACHEM-ČR Vzhledem k odstoupení I Koruny z funkce člena výboru bylo rozhodnuto uspořádat doplňovací volby do výboru EURACHEM-ČR a zároveň zvolit i jednoho revizora. V souladu se stanovami sdružení byly volby uspořádány korespondenčním způsobem. Členové sdružení mohli od poloviny srpna do 15. 9. 2013 zaslat svůj hlas poštou, faxem nebo e-mailem. Na funkci člena výboru EURACHEM-ČR kandidoval RNDr. Václav Červený, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK, na funkci revizora kandidoval Ing. Ivan Koruna, CSc., dlouholetý člen výboru. Volební komisi tvořili M. Suchánek jako předseda a člen F. Kvasnička. Oba kandidáti získali více než 85 % došlých hlasů a byli právoplatně zvoleni do svých funkcí. Na schůzi výboru EURACHEM-ČR dne 25. září 2013 byl V. Červený zvolen hospodářem sdružení. Jan Vilímec
6 Accreditation and Quality Assurance 5 - 6/2012, 1 - 2/2013 ZÁJEMCI O PLNÉ TEXTY ČLÁNKŮ UVEDENÝCH DÁLE SE MOHOU OBRÁTIT NA SEKRETARIÁT EURACHEM-ČR (SPOJENÍ VIZ POSLEDNÍ STRANA ZPRAVODAJE).
Accred. Qual. Assur. ročník 17, č. 5 / 2012 H. Emons: Co vlastně máme měřit? (redakční úvodník, str. 483-484) Úvaha o tom, co je to „kvalita“ analytického výsledku. Většina měření v analytické laboratoři se provádí na základě požadavků zákazníka a kvalitu lze definovat jako míru jejich uspokojení. Je otázkou, zda definice „měřené veličiny“ podle ISO Guide 99 (VIM-3) je dostatečná z hlediska požadavků na kvalitu práce analytika. Autor diskutuje příklad stanovení hmotnostního podílu proteinů v potravinách - celkový protein bývá stanovován nepřímo
strana 5 na základě stanovení celkového dusíku Kjeldahlovou metodou, nebo další příklady, např. stanovení extrahovatelného olova v sedimentech. Současná chemická metrologie si zatím s problémem empirických (uzančních) metod a kvalitativních zkoušek neví příliš rady, ačkoliv v některých oblastech analytické chemie takové metody převládají. T. Burr, S. Croft, M. S. Hamada, S. Vardeman, B. Weaver: Vliv zaokrouhlování za přítomnosti chyby měření. (str. 485-490) Článek navazuje na předchozí práci autorů (T. Burr et al., Accred. Qual. Assur. 16, 347–359 (2011)) a zdůrazňuje vliv náhodných chyb. Za určitých předpokladů může být náhodný rozptyl přístroje spojen se systematickou chybou (bias) specifickou pro měřenou veličinu do veličiny nazvané „efektivní náhodná odchylka“. V článku je navržen postup pro stanovení této veličiny. M. L. J. Weitzel, W. M. Johnson: Použití cílové hodnoty nejistoty měření k určení vhodnosti pro daný účel. (str. 491-495) Nejistota měření je základním kritériem při výběru analytické metody. V článku je uveden přehled mezinárodních doporučených postupů a několik příkladů, je zmíněna klíčová úloha zákazníka laboratoře. R. Nogueira, G. E. B. Silva, S. M. Queiroz, M. G. Mello, W. F. C. Rocha: Návaznost výsledků měření v chemii: případová studie certifikace tří nových farmaceutických referenčních materiálů. (str. 497-510) Certifikační studie byla provedena podle ISO Guide 34 a 35 a zahrnovala stanovení organických i anorganických látek a těkavých nečistot ve farmaceutických materiálech captopril, metronidazol a diklofenak sodný. Obsahy aktivních složek v přípravcích se pohybovaly v rozmezí (995,65 ± 0,93) mg/g až (999,76 ± 0,10) mg/g. I. Maximov, M. Ohata, T. Asakai, T. Suzuki, T. Miura, A. Hioki, K. Chiba: Časová stabilita potenciálu argentchloridové referenční elektrody. (str. 529-533) Byly sledovány dlouhodobé změny potenciálu argentchloridové referenční elektrody během čtyř let a vliv na nejistotu při měření pH. C. Quan, H. M. Li, T. Huang, W. Zhang, Z. T. Ding, Y.X. Shen: Vysoce přesné stanovení ethanolu v bioethanolu plynovou chromatografií s plamenově ionizačním detektorem. (str. 535-541) V rámci validační studie byly stanoveny hlavní výkonnostní charakteristiky metody, jako selektivita, linearita, mez detekce (10 µg/g), mez stanovitelnosti (35 µg/g). Výtěžnost metody byla 99 % a rozšířená nejistota měření pro k = 2 byla 4,8 %. P. Steliopoulos: Stanovení prahové hodnoty screeningových metod. (str. 543-547) Obvykle se prahové hodnoty stanovují pomocí predikčního limitu z hodnoty slepého pokusu. V článku jsou uvedeny alternativní postupy využívající simulace Monte Carlo.
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR X. Fuentes-Arderiu, R. Rigo-Bonnin: Metrologické referenční hodnoty pro stanovení vychýlení (bias) v klinické laboratoři. (str. 549-551) V klinických laboratořích je velice často za referenční hodnotu považována dohodnutá hodnota, z lékařského hlediska je však důležitá biologická referenční hodnota. Je proto třeba sledovat časové změny vychýlení metody. Jsou uvedeny různé metody stanovení hodnoty vychýlení. P. De Bièvre: Referenční hodnota při zkoušení způsobilosti má být metrologicky věrohodná. (str. 561-562) Pravidelný sloupek dlouholetého redaktora časopisu věnovaný tentokrát problému metrologické návaznosti referenčních hodnot při zkoušení způsobilosti.
strana 6
reprodukovatelnosti (mezilehlé preciznosti) a nejistoty spojené s vychýlením. Obě složky mohou být s výhodou odhadnuty pomocí údajů z validace metody a z operativního řízení kvality. V článku je představen SW nástroj (MUkit) vhodný pro vyhodnocování nejistoty z různých typů dat, je možný i přímý import dat s laboratorních manažerských systémů. I. M. Savic, V. D. Marinkovic, L. Tasic, D. Krajnovic: Od návrhu experimentu k plánování kvality ve farmaceutické legislativě. (str. 627-633) Koncept plánování kvality byl zaveden Juranem a zdůrazňuje důležitost plánování při návrhu nových procesů. Článek se zabývá aplikací tohoto principu ve farmaceutickém průmyslu.
Accred. Qual. Assur. ročník 17, č. 6 / 2012 H. Emons: Módní nebo moderní? (redakční úvodník, str. 565-566) V obrovském množství publikovaných článků, zpráv, tezí, doporučení a směrnic je obtížné identifikovat práce a ideje s trvalou hodnotou. Důraz na zabezpečování kvality (QA) je ovšem možné považovat za trvale pozitivní, nikoliv jen módní, trend. D. L. Deuwer, H. Gasca-Aragon, K. A. Lippa, B. Toman: Experimentální uspořádání a vyhodnocení dat při porovnání referenčních materiálů. (str. 567-588) V článku je navržen postup včetně výpočetních a grafických metod pro porovnání referenčních materiálů, jež mají odlišný obsah analytu, případně i odlišnou matrici. Důraz je kladen na vhodné experimentální uspořádání, neboť sebelepší matematické metody nedokážou kompenzovat nedostatky při nevhodně navržených pokusech. H. Wang, K. Ma, W. Zhang, T. Huang, X. Dai, J. Li, G. Sun, H. Li: Příprava tří certifikovaných referenčních materiálů pro stanovení obsahu vody ve smíšených roztocích butanolu, xylenu a propylenkarbonátu. (str. 589-596) Certifikované referenční materiály obsahují 0,1 až 10 mg/l vody v organickém rozpouštědle a jsou určeny pro kalibraci nebo validaci při titračním stanovení vody metodou podle Karl Fischera. Rozšířené nejistoty certifikované hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,012 až 0,12 mg/l v závislosti na obsahu vody. E. Torlak: Alternativní výpočet nejistoty měření a globální přístup v mikrobiologii potravin. (str. 597-601) V mikrobiologii je obtížné identifikovat jednotlivé zdroje nejistot. Je doporučován globální přístup a použití logaritmické transformace údajů o preciznosti měření. Alternativní postup uvedený v článku nevyužívá logaritmické transformace, nýbrž je založen na relativním rozpětí při duplikátních analýzách. T. Näykki, A. Virtanen, I. Leito: SW podpora metody Nordtest při vyhodnocování nejistoty měření. (str. 603612) Podle metody Nordtest se kombinovaná nejistota měření skládá ze dvou hlavních složek - vnitrolaboratorní
E. Desimoni, B. Brunetti: Literární údaje o funkčních vztazích a limitech detekce: jak je zlepšit. (str. 635-637) Autoři prostudovali velké množství prací zabývajících se vývojem nových elektrochemických senzorů a zjistili, že funkční charakteristiky jsou v řadě případů popsány nedostatečně. Jde zejména o popis funkčního vztahu mezi koncentraci analytu a odezvou senzoru, kdy autoři často neuvádějí koncentrační rozsah, pro který byl funkční vztah ověřen, a téměř nikdy se nezabývají problémem heteroskedasticity. Často bývá rovněž nedostatečně specifikován způsob stanovení limitu detekce.
Accred. Qual. Assur. ročník 18, č. 1 / 2013 H. Emons: Nové typy měření. (redakční úvodník, str. 1-2) Nové technologie (KET – key enabling technologies) jako nanotechnologie, biotechnologie, fotonika, nanoelektronika aj. kladou nové nároky na kvalitu měření, ale i na způsob práce laboratoří, které se musí vyrovnávat s častou změnou požadavků danou krátkými inovačními cykly uvedených technologií i s nedostatkem zavedených metod, standardů a referenčních materiálů. I. Kuselman, F. Pennecchi, A. Fajgelj, Y. Karpov: Lidské chyby a spolehlivost výsledků v analytické chemii. (str. 39) V přehledném článku se autoři zabývají teoretickými a technickými aspekty vzniku chyb a postupy pro jejich eliminaci. Shrnují poznatky získané v jiných odvětvích (letectví, lékařství, technika) a diskutují možnosti jejich využití v analytické chemii. W. Dimech, R. Freame, K. Smeh, H. Wand: Přehled vztahů mezi řízením kvality a výsledky získanými při serologických testech používaných při vyšetřování dárců krve na HIV a hepatitidu B. (str. 11-18) Byly zpracovány výsledky ca. 180 000 serologických testů provedených u dárců krve a více než 700 kontrolních testů. Bylo zhodnoceno riziko falešně pozitivních resp. falešně negativních výsledků. A. Baldan a spol.: Projekt BIOREMA – část 1: Mezinárodní porovnatelnost analýzy biopaliv. (str. 19-28) M. Ulberth-Buchgraber a spol.: Projekt BIOREMA –
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR část 2: Mezinárodní mezilaboratorní porovnání metod pro zkoušení bionafty. (str. 29-39) A. M. H. van der Veen a spol.: Projekt BIOREMA – část 3: Mezinárodní mezilaboratorní porovnání metod pro zkoušení bioethanolu. (str. 41-50) Výsledky projektu podporovaného v rámci 7. rámcového programu jsou prezentovány ve třech uvedených článcích. Jako součást řešení projektu byly připraveny nové referenční materiály a provedena dvě mezinárodní mezilaboratorní porovnání. Na základě jejich vyhodnocení byla přijata určitá doporučení pro standardizaci a harmonizaci postupů pro analýzu biopaliv. A. Coskun, E. Ceyhan, T. C. Inal, M. Serteser, I. Unsal: Srovnání parametrických a neparametrických metod pro výpočet referenčního intervalu pro malé skupiny. (str. 5160) Podle metodiky IFCC se požaduje 120 členná skupina pro výpočet referenčního intervalu platného pro danou populaci. V některých věkových skupinách ovšem takto početné skupiny nejsou k dispozici. V článku je navržen alternativní postup použitelný pro menší skupiny. Byla použita data získaná při stanovení glukózy, kreatininu, močoviny a triglyceridů, na nichž byly testovány různé parametrické a neparametrické postupy stanovení referenčního intervalu ve skupinách čítajících menší počet (20, 30, …) individuálních výsledků. Použitelnost těchto postupů závisí na distribuci (normální vs. nenormální rozdělení) výsledků v původní populaci. L.-K- Chen, Y. Li, M. Chen, J. Yang, Y. Song, C. Wang, Y.-Y. Jia, A.-D. Wen: Vyhodnocení nejistoty při stanovení repaglinidu v lidské plazmě metodou LC-MS/MS. (str. 6170) Na praktickém příkladu je ukázáno vyhodnocování nejistoty při měření metodou LC-MS. Byly vyhodnoceny složky nejistoty příslušející přípravě vzorků a roztoků, čistotě chemikálií, vážení, opakovatelnosti měření, kalibraci a změnám teploty. V závislosti na koncentraci analytu se nejistoty pohybovaly v rozmezí 0,25 až 3,16 ng/ml. P. De Bièvre: Slovo „analyt“ je často používáno jako synonymum „měřené veličiny“- je to tak správně? (str. 7172) Definice měřené veličiny podle nového metrologického slovníku VIM-3 je dosti odlišná od předchozích definic a nemusí odpovídat pojmu analyt používanému v analytické chemii. Pavel Janoš
Accred. Qual. Assur. ročník 18, č. 2 / 2013 H. Emons: Nové typy měření. (redakční úvodník, str. 7576) 13. mezinárodní sympozium BERM-13 konané ve Vídni v roce 2012 bylo celé zaměřeno na kvalitu výsledků měření a její zabezpečení. Původní zkratka BERM (Biologické a Environmentální Referenční Materiály) má dnes již jen historický smysl, protože náplň konference se rozšířila na referenční materiály pro radionuklidy a nukleární aplikace i mimo environmentální monitoring.
strana 7 J. F. Huggett, T. Laver, S. Tamisak, G. Nixon et al: Úvahy nad vývojem a aplikací kontrolních materiálů pro zlepšení metagenomického profilování mikrobiálního společenství. (str. 77- 83) Pokroky v technologii sekvenování DNA umožňují analyzovat a charakterizovat genetický materiál z mikrobiální populace (mikrobiomu) jako celku. V článku jsou diskutovány možnosti vývoje kontrolního materiálu pro metagenomické analýzy a popsány předběžné výsledky zkoumání možného využití takového materiálu pro metagenomická měření. T. Gadrich, E. Bashkansky, I. Kuselman: Porovnání vychýlených a nevychýlených odhadů rozptylů pro výsledky kvalitativních a semikvantitativních zkoušek. (str. 85-90) Byly navrženy postupy nevychýlených odhadů vnitroa mezilaboratorních rozptylů výsledků mezilaboratorního testování pro kvalitativní a semikvantitativní měřicí postupy. Zmíněné výsledky byly podrobeny běžné analýze rozptylu (ORDANOVA) pro nominální, binární nebo řadové veličiny. Bylo zjištěno, že rozdíly mezi nevychýlenými a vychýlenými odhady rozptylů jsou menší než 5 %, pokud je počet opakování v laboratoři větší než 20. Rozdíl vzrůstá s klesajícím počtem opakování a není závislý na počtu laboratoří. M. Weber, Ch. Hellriegel, A. Rück, R. Sauermoser, J. Wütrich: Využití vysokoúčinné kvantitativní NMR (HPqNMR) pro certifikaci navázaných a vysoce přesných hodnot čistoty organických referenčních materiálů s nejistotami < 0,1 %. (str. 91-98) Kvantitativní vysokoúčinná nukleární magnetická rezonance (qNMR) byla optimalizována v kombinaci s metrologickým vážením pro ilustraci možností metody qNMR. S využitím metody 1H-qNMR je možné certifikovat čistotu organických referenčních materiálů (vyjádřeno jako hmotnostní zlomek) s relativní rozšířenou nejistotou <0,1 % pro interval spolehlivosti 95 % (k = 2). Výsledky měření 1H-qNMR jsou přímo navázány na mnoho mezinárodně uznávaných primárních referenčních materiálů a tak je získána návaznost k jednotkám SI. I. C. S. Fraga, J. C. Lopes, S. P. Sobral, C. M. Ribeiro: Certifikace roztoku s nízkou hodnotou elektrolytické konduktivity s využitím metrologicky navázaných měření. (str. 99-104) Spolehlivé výsledky měření elektrolytické konduktivity (EC), zvláště pro nízké hodnoty, musí být metrologicky navázané a založeny na realistických měřeních rozpočtu nejistoty. V článku jsou prezentovány výsledky všech fází certifikace CRM pro EC s konduktivitou 1,5 µS cm-1, včetně přípravy jeho šarže, vyhodnocení homogenity a stability CRM rozděleného do lahviček a rozpočtu nejistot pro tento CRM včetně hlavních zdrojů nejistoty a jejich příspěvků. Tato šarže CRM zůstává stabilní v rámci certifikované nejistoty více než 1 rok. B. Varga, S. Tarjan: Potřeba a využití referenčních materiálů v komplexním celostátním monitoringu radionuklidů. (str. 105-114) Při tvorbě veřejné databáze z výsledků sítě laboratoří je
strana 8
Zpravodaj 53 - EURACHEM - ČR zásadní spolehlivost výsledků měření. Při zabezpečení kvality v radioanalytických laboratořích hrají významnou roli mezilaboratorní porovnání měření a programy vyhodnocování výkonnosti. Obecně lze konstatovat, že přírodní materiály obsahující radionuklidy odebrané na místech, kde byl dostatek času pro přírodní procesy k redistribuci různých chemických forem radionuklidů, jsou mnohem spolehlivější referenční materiály než materiály s umělým přídavkem nuklidů – hlavní rozdíl je dán chemickou vazbou zásadní z hlediska biologické dostupnosti. A. Botha, S. Ellison, T. Linsinger, A. van der Veen: Návrh na revizi Pokynu ISO 35 (str. 115-118) Výroba referenčních materiálů je klíčovou aktivitou pro zlepšování a udržování celosvětového logického systému měření. Pokyn ISO 35 byl ve třetím vydání revidován v roce 2006. Z výstupu systematického přezkoumání členy ISO/REMCO (výboru ISO pro referenční materiály) vyplynula potřeba revize platného vydání. Mandát pro tuto revizi je zaměřen na ediční aktualizace pro podrobnější vysvětlení celého konceptu, neuvažuje se o zavedení zásadních technických změn. Článek vysvětluje přístup a odůvodnění potřeby revize pokynu ISO 35. A. Lacorn, T. Weiss, U. Immer: Jak postupovat při standardizaci v případě stanovení alergenů? (str. 119- 125) V současnosti není možné měřit alergeny s takovou pravdivostí jako při analýze dobře charakterizovaných chemických entit, např. mykotoxinů, kde jsou definovány analyty stejné ve vzorku i v kalibrátoru. Alergeny jsou ovšem obvykle směsí různých proteinů s různým hmotnostním zastoupením každého proteinu. Bylo by užitečné mít k dispozici referenční materiál pro alergeny, ty však dosud neexistují vzhledem k biologické variabilitě materiálů a rozporu mezi lékařskými výstupy a legislativními požadavky na potraviny. Jsou citovány dosud realizované pokusy o tvorbu standardních materiálů pro alergeny, které vesměs nebyly z různých důvodů úspěšné. A. C. Baratto, I. L. Bezerra: Relativní citlivost kombinované standardní nejistoty ke změnám způsobených složkami nejistoty. (str. 129-135) Článek nabízí řešení problému vyhodnocení a vyjadřování relativních změn kombinované nejistoty vyplývajících z relativních změn složek nejistoty. Tento přístup byl vyvinut pro případy jak nezávislých, tak i korelovaných veličin, a je účinný pro jakékoliv diskrétní relativní změny nejistoty vstupů, ať jsou negativní nebo pozitivní. Autoři navrhují užívání výrazu „citlivost kombinované standardní nejistoty na změny složek nejistoty“ jako jednotnou kvantitativní referenci vůči individuálnímu významu složek tvořících kombinovanou nejistotu.
EN ISO/IEC 17025 jsou požadovány validace metod mikrobiologie potravin a odhad nejistoty měření. V laboratoři s více pracovišti byl sestaven validační protokol, který odráží velkou proměnlivost experimentálních podmínek. I přes tuto vysokou proměnlivost byly pro příslušné metody získány hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti nižší než požadované legislativou. Byl také vyvinut sešit v programu Excel pro rutinní vyjadřování analytických výsledků, v němž je možné také vypočítávat a rutinně testovat výsledky včetně odhadů nejistoty měření. Jan Vilímec
7 Revidované vydání pokynu EURACHEM Akreditace mikrobiologických laboratoří V prosinci loňského roku byl schválen a následně na webových stránkách www.eurachem.org publikován pokyn Accreditation for Microbiological Laboratories. Jedná se o druhé, revidované vydání, které vytvořila pro tento účel ustanovená pracovní skupina vedená dvěma kyperskými odborníky M. Eleftheriadou a K. Tsimilisem. Cílem pokynu je poskytnout mikrobiologickým laboratořím náležité informace a vedení pro přípravu a splnění požadavků daných ISO/IEC 17025. Pokyn nahrazuje dokument Evropské akreditace EA-4/10:2002. Nyní je k dispozici anglické vydání, překlad do češtiny provedou členové výboru EURACHEM-ČR během letošního roku. David Milde
8 Informace Jako přílohu tohoto Zpravodaje dostávají náhodně vybraní členové výtisk EURACHEM News vydané na podzim 2013 pro seznámení s aktivitami evropského sdružení EURACHEM. Pro aktualizaci členské databáze bude v průběhu února distribuován do e-mailových schránek členů dotazník pro aktualizaci kontaktních údajů jednotlivých členů a pro průzkum, jaké aktivity byste od EURACHEM-ČR ještě očekávali, co vám chybí na webových stránkách nebo ve Zpravodaji a co naopak vůbec nesledujete nebo nepovažujete za důležité. Pokud dotazník nedostanete do konce února, obraťte se na sekretariát sdružení, některé vaše údaje již nemusí být platné. Výbor EURACHEM-ČR
G. Blasi, A. Petruzzelli, D. Ottaviani et al: Stanovení reprodukovatelnosti a nejistoty metod potravinářské biochemie: statistický přístup v laboratoři s více pracovišti. (str. 143-148) Pro laboratoře pracující v akreditačním systému podle
Zpravodaj EURACHEM-ČR. Vydalo sdružení EURACHEM-ČR jako neprodejnou publikaci pro potřebu svých členů. Pro tisk připravil J. Vilímec. Adresa sekretariátu: EURACHEM-ČR, Ústav analytické chemie, VŠCHT, Technická 5, 166 28 Praha 6 220 414 224 (tajemník výboru), E-mail:
[email protected], Internet www.eurachem.cz Číslo 53/2014 vyšlo 29. 1. 2014. Zpravodaj 53fin
