ZPRAVODAJ Ročník 2012 Číslo 49 1 PF 2012 Vážení členové a EURACHEM-ČR, obracím se na Vás za českou pobočku EURACHEM na prahu nového roku, kdy mnozí bilancují rok uplynulý a zamýšlejí se nad tím, co nový rok přinese, s krátkým poohlédnutím se za rokem 2011 a výhledem na počínající rok 2012. EURACHEM-ČR má za sebou dobrý rok, kdy jsme mohli pokračovat ve vzdělávací a publikační činnosti, podílet se na práci odborných a technických komisí, či na přípravě a překladu norem. Jako příklad mohu uvést po delší odmlce intenzivnější práci ve sdružení 4E-CZ, kde
Uvnitř čísla 1 PF 2012 2 Valné shromáždění 2011, výsledky voleb 3 Akreditace výrobců referenčních materiálů 4 Pokyn ISO 34 – pomůcka pro výrobu referenčních materiálů a vyjádření požadavků na akreditaci jejich výrobců 5 Nejistota měření – trvalý zájem EURACHEM 6 Workshop Zkoušení způsobilosti v Istanbulu 7 Zasedání Výkonného výboru EURACHEM v Istanbulu 8 Podzimní jednání Rady 4E-CZ v Kurdějově 9 Accreditation and Quality Assurance
EURACHEM - ČR leden 2012 v minulém roce proběhla dvě úspěšná zasedání. Vydali jsme již 17. díl KVALIMETRIE věnovaný zkoušení způsobilosti. Na letošní rok připravujeme 18. díl, který bude překladem loni schváleného pokynu Terminology in Analysis. V červnu proběhl dvoudenní seminář věnovaný zkoušení způsobilosti, na kterém jsme se podíleli spolu s hlavním organizátorem Českým institutem pro akreditaci. A právě na této úspěšné odborné akci, které se zúčastnilo přes 100 odborníků z ČR, jsme představili poslední díl KVALIMETRIE. Členové výboru přednášeli i na řadě jiných konferencí a seminářů. V nejbližších měsících bude v časopise Chemické listy publikován článek od členů výboru shrnující poslední změny v metrologickém názvosloví. Podařilo se nám připravit několik nových Metodických listů, které jsou zdarma k dispozici na našich webových stránkách. V této činnosti budeme i nadále pokračovat a rád bych Vás tímto vyzval, abyste neváhali se obrátit na kteréhokoliv člena výboru, pokud máte nějaký návrh na téma stručného praktického návodu, který by mohl být užitečný nejen Vám ale i dalším laboratořím. Nepolevujeme ani v aktivitách na mezinárodní úrovni. Předsedou mezinárodní organizace EURACHEM byl již druhým rokem prof. Suchánek a Česká republika má v patnáctičlenném Výkonném výboru v současné době tři zástupce. Aktivně jsme se podíleli na organizaci mezinárodních seminářů pořádaných EURACHEM v roce 2011 a stejně tak tomu bude v roce 2012, kdy se uskuteční dva mezinárodní semináře v Berlíně. Podrobnosti o nich se dozvíte na našich webových stránkách. Děkujeme všem, kteří hlasovali v říjnových volbách nového Výkonného výboru, o výsledcích se dočtete v samostatném článku uvnitř tohoto Zpravodaje. I v době hospodářské nejistoty hodláme pokračovat v naší stávající činnosti. Kromě již zmíněné přípravy dalšího dílu KVALIMETRIE a Metodických listů hledáme vhodné téma na celodenní seminář. Podařilo se nám završit přípravu nového kurzu Management kvality v chemické laboratoři a ten byl zařazen do programu kurzů pořádaných Českou společností pro jakost na jarní měsíce. Dovolte mi, abych Vám do celého letošního roku popřál vše nejlepší, hodně sil, zdraví, životní pohody a spokojenosti v osobním i profesním životě. Pevně doufám, že v profesním životě Vám EURACHEM-ČR svou činností bude i v tomto roce nápomocen. David MILDE předseda EURACHEM-ČR
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR
2 Valné shromáždění 2011, výsledky voleb Valné shromáždění EURACHEM-ČR probíhalo korespondenční formou od 1. 10. do 31. 10. 2011. Za každého člena hlasovala jedna oprávněná osoba. K předložené zprávě o činnosti výboru, zprávě předsedy a zprávě revizní komise nebyly zaslány žádné připomínky. V souladu se stanovami bylo zvoleno osm členů nového výkonného výboru organizace, jsou to: doc. Ing. Pavel Janoš, CSc., Ing. Eva Klokočníková, Ing. Ivan Koruna, CSc., RNDr. Pavel Kořínek, Ph.D., Ing. David Milde, Ph.D., doc. Ing. Zbyněk Plzák, CSc., prof. Ing. Miloslav Suchánek, CSc. a Ing. Jan Vilímec. Byly rovněž zvoleny dvě členky revizní komise Alena Čapková a nově M. Kohlová. Na svém prvním zasedání pak výbor zvolil novým předsedou EURACHEM-ČR Davida Mildeho. V jeho předchozím příspěvku jsou nastíněny některé záměry nového výboru pro následující období. Členové výkonného výboru nejsou žádnými nováčky v oblasti zabezpečování kvality chemických měření a většina z nich je odborné veřejnosti dobře známa, přesto se budeme snažit o nalezení vhodných nástupců starších kolegů. Informace o složení výboru můžete nalézt rovněž na našich webových stránkách. Věřím, že výkonný výbor ve staronovém složení bude i nadále vykonávat svou práci v souladu s přáním a potřebami co nejširšího okruhu členů EURACHEM-ČR a dalších pracovníků chemických i jiných laboratoří. Jan Vilímec tajemník výboru
3 Akreditace výrobců referenčních materiálů Referenční materiály (RM) jsou důležitým nástrojem při zajištění kvality výsledků zkoušek. S tím, jak se zvyšují požadavky na kvalitu výsledků zkušebních laboratoří, roste i požadavek na kvalitu referenčních materiálů, které jsou v laboratořích využívány k různým účelům (validace metody, vyhodnocování nejistoty výsledku, verifikace správného provedení metody, kalibrace přístroje nebo systému, zajištění návaznosti výsledků, zajištění návaznosti hodnot RM nižších tříd a standardů, atd.). Použití RM je oprávněné jen tehdy, je-li nejvhodnějším zdrojem relevantní a využitelné informace. Největšími problémy, které se vyskytují při výrobě referenčních materiálů je zajištění homogenity a stability RM a stanovení vlastností RM (podobně jako položka zkoušení způsobilosti PT v případě programů PT). Klíčovým parametrem kvality referenčního materiálu je nejistota spojená s certifikovanou hodnotou a spolehlivost jejího odhadu. Požadavky na výrobce referenčních materiálů jsou uvedeny v dokumentu ISO Guide 34:2009 „Všeobecné požadavky na způsobilost výrobců referenčních materiálů“ [1]. Potřeba akreditace výrobců referenčních materiálů je dalším logickým krokem, který je učiněn za
strana 2 účelem dalšího zlepšení kvality výsledků poskytovaných laboratořemi. Otázkou akreditace výrobců referenčních materiálů se dlouhodobě zabývá ILAC (International Laboratory Cooperation- www.ilac.org). Potřeba akreditace výrobců referenčních materiálů historicky vznikla v roce 2000, kdy se Austrálie snažila posílit význam dopingové kontroly při olympijských hrách v Sydney. Dle rezoluce ILAC GA 8.11 [2] je výroba referenčních materiálů považována za činnost posuzování shody, tudíž může být akreditována. Rezoluce ILAC GA 8.12 [3] z roku 2004 určuje, že akreditace výrobců referenčních materiálů musí být prováděny dle harmonizovaných kritérií ISO Guide 34 [1] a ISO/IEC 17025 [4]. Pokud jsou některé činnosti zajišťovány subdodavatelsky, výrobci referenčních materiálů odpovídají plně za to, že tyto činnosti budou poskytovány v souladu s výše uvedenými dokumenty. Některé činnosti (viz ISO Guide 34 [1]) však nesmí být získány subdodavatelsky (např. plánování vývoje a výroby RM, přidělení a autorizace hodnoty měřené veličiny, vlastní certifikace). Akreditace výrobců RM zatím není v rozsahu multilaterálních dohod EA a ILAC. Z dotazníku EALC Laboratory Committee EA vyplynulo, že více než polovina akreditačních orgánů pod multilaterální dohodou EA uvažuje o zavedení této služby a přálo by si, aby akreditace výrobců RM pod multilaterální dohodou EA byla. Z výsledků dotazníku ILAC (srpen 2010), který zjišťoval, kolik z akreditačních orgánů pod multilaterální dohodou ILAC akredituje výrobce RM, vyplynulo, že celkem 13 akreditačních orgánů z celkového počtu 52 akreditačních orgánů, které v dotazníku odpověděly, akredituje výrobce RM. Tyto akreditační orgány akreditovaly celkem 61 výrobců referenčních materiálů po celém světě. Například American Association for Laboratory Accreditation (A2LA) do roku 2008 akreditovala 5 výrobců RM, zejména v oblasti chemie a biologie. To je vzhledem k velikosti USA poměrně malý počet. Na úrovni ILAC je připravován dokument „ILAC Guidance for the Assessment and Accreditation of Reference Material Producers“ [5], který byl naposledy připomínkován na jaře roku 2011 zatím v 7. draftu. Tento dokument vzniká jako pomůcka pro akreditaci výrobců RM vzhledem k tomu, že ISO Guide 34 [1] je určen pro výrobce RM, nikoliv pro akreditační orgány. Nový dokument ILAC by měl být zveřejněn v roce 2012. Na konferenci „Referenční materiály a mezilaboratorní porovnávání zkoušek IV“ v Medlově v listopadu 2011 byla otázka akreditace výrobců RM diskutována. V příspěvku [6] byl vyjádřen názor, že rozhodnutí, zda výrobce RM akreditovat nebo spíše certifikovat RM je závislé na způsobu přípravy RM. Pro RM látkových vlastností a RM chemického složení čistých matric se jeví jako výhodnější řešení akreditace výrobců RM, pro skupinu RM chemického složení přírodních matric pak lze využívat k zajištění kvality přípravy RM projektový dozor, který je již v České republice k těmto účelům využíván. Český institut pro akreditaci, o.p.s. dlouhodobě sleduje vývoj situace kolem akreditace výrobců RM jak
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR na evropské úrovni (jednání Laboratory Committee EA, účast v Technical Networks), tak na úrovni ILAC (jednání v příslušných pracovních skupinách). Dále se zástupce ČIA účastní jednání Komise pro referenční materiály ČMI, kde bude i nadále diskutovat otázku možností zvýšení spolehlivosti RM vyráběných v České republice. Zatím nebyl zaznamenán významný zájem o akreditaci výrobců referenčních materiálů v naší republice. V případě, že dojde k zásadní změně situace, Český institut pro akreditaci, o.p.s. zváží možnost tuto službu zavést a nabídnout výrobcům referenčních materiálů u nás i v zahraničí. V občasné době je připraven k vydání dokument ISO Guide 80 „Guidance for in-house Production of Reference Materials for Metrological Quality Control (QCMs) [7], jehož vydání se očekává v polovině roku 2012. Dokument bude využitelný pro všechny zkušební laboratoře, neboť uvádí minimální požadavky pro vlastní výrobu referenčních materiálů laboratořemi (RM pro kontrolu kvality). Tyto materiály laboratoře využívají pouze pro vlastní potřebu k řízení kvality v laboratoři. Proto musí splňovat alespoň základní požadavky zejména na homogenitu a stabilitu. Požadavky na přípravu těchto materiálů jsou uvedeny v novém ISO Guide. Bylo doporučeno, aby byl v České republice zajištěn překlad ISO Guide 80, neboť se tím zvýší jeho využitelnost v laboratořích. Eva Klokočníková Český institut pro akreditaci, o.p.s Literatura 1. ISO Guide 34: General requirements for the competence of reference materials producers (Všeobecné požadavky na způsobilost výrobců referenčních materiálů). 2. Rezoluce ILAC GA 8.11: „The General Assembly acknowledges that assessing the technical competence of bodies producing reference materials with assigned values is accreditation of a conformity activity. 3. Rezoluce ILAC GA 8.12: “The General Assembly resolves that accreditation of technically competent bodies producing reference materials with assigned values will be conducted against harmonized criteria based on ISO Guide 34 and ISO/IEC 17025 in combination“. 4. ČSN EN ISO/IEC 17025: Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost laboratoří. 5. Draft 7 ILAC Guidance for the Assessment and Accreditation of Reference Material Producers. 6. Bičovský K: Alternativy garance kvality přípravy RM, (2011), diskusní příspěvek na konferenci Referenční materiály a mezilaboratorní porovnávání zkoušek IV Medlov 2011. 7. ISO Guide 80: Guidance for in-house Production of Reference Materials for Quality Control (QCMs).
strana 3
4 Pokyn ISO 34 – pomůcka pro výrobu referenčních materiálů a vyjádření požadavků na akreditaci jejich výrobců Oblastí referenčních materiálů (RM) se zabývají Pokyny ISO řady 30 (ISO Guides), které vydává technický výbor ISO – ISO REMCO (Committee on reference materials). Na vrcholu hierarchie těchto dokumentů se nachází svým významem Pokyn ISO 34 Všeobecné požadavky na způsobilost výrobců referenčních materiálů (ISO GUIDE 34 General requirements for the competence of reference material producers). Byl vydán v roce 2009 v třetím vydání, které přineslo zásadní změny tohoto dokumentu. Potřeba těchto změn byla vyvolána dvěma faktory: 1. jednak nutností akceptovat v dokumentu pojetí měřicího procesu a terminologii tak, jak jí specifikuje ISO Guide 99 Mezinárodní metrologický slovník VIM3 a dále 2. rezolucí ILAC z roku 2004, která stanovila, že pro potřeby akreditace výrobců referenčních materiálů se bude vycházet z požadavků Pokynu ISO 34 v kombinaci s požadavky normy ISO/IEC 17025. Nové vydání normy ISO/IEC 17025 vyšlo v roce 2005 a pojednávalo o mnohých požadavcích, zejména v oblasti systému managementu, odlišným způsobem než tomu bylo v existujícím vydání Pokynu ISO. V dalším textu stručně ukážeme na provedené hlavní změny a na nové zaměření dokumentu. Podrobnější informace je možno najít například ve fundovaném článku Lambertyho a Emonse [1]. Pokyn ISO 34 se zaměřuje na výrobu jak certifikovaných, tak necertifikovaných referenčních materiálů. Je tomu tak proto, že připravovaný Pokyn ISO 80 pojednávající o přípravě materiálů ve vlastní laboratoři pro řízení kvality pokrývá jen část vyráběných necertifikovaných referenčních materiálů a výrobci, kteří vyrábějí jak certifikované, tak i necertifikované referenční materiály by museli absolvovat v případě omezení Pokynu ISO 34 jen na CRM dvojí akreditaci. V textu pokynu je jasně poukazováno, které požadavky se vztahují jen na CRM a jaké minimální požadavky musí splňovat výroba necertifikovaných referenčních materiálů. Stěžejním minimálním požadavkem je pro každý případ skutečnost, že se musí jednat o dostatečně homogenní materiál s mírou stability vhodnou pro daný účel. Výroba referenčních materiálů je velmi často založena na spolupráci několika týmů často v různých organizacích. Pokyn vyjasňuje, koho lze považovat za výrobce RM podle tohoto pokynu. Výrobce referenčního materiálu je orgán (organizace nebo společnost, státní nebo soukromá), který je plně odpovědný za projekt, plánování a management, stanovení a rozhodování o hodnotách vlastností a odpovídajících nejistotách, schvalování hodnot vlastností a vydání certifikátu nebo jiného prohlášení o referenčních materiálech, které vyrábí. Další, kdo se podílí na výrobě, jsou nazývání subdodavateli (namísto staršího spolupracovníci) a mohou
strana 4
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR provádět práce, které nejsou definovány jako nezastupitelná povinnost výrobce. Subdodavatel je orgán (organizace nebo společnost, státní nebo soukromá), který se podílí na posuzování zpracování, manipulace, homogenity a stability, charakterizace, skladování nebo distribuce referenčních materiálů za výrobce referenčních materiálů na smluvním základě jak za úplatu tak i bezúplatně. V poznámce 1 k této definici subdodavatele je explicitně uvedeno, co nemůže výrobce RM zajišťovat externě: Klíčové úkoly a hlediska procesu výroby referenčních materiálů, které nemohou být prováděny externě, jsou: plánování projektu, posuzování a rozhodování o hodnotách vlastností a odpovídajících nejistotách, schvalování hodnot vlastností a vydávání certifikátů či jiných prohlášení o referenčních materiálech. V poznámce 3 k definici subdodavatele je vyjasněno postavení poradců: Poradci, kteří jsou žádáni o doporučení, ale kteří se nezúčastňují rozhodování nebo provádění jakýchkoliv úloh, zmíněných ve výše uvedené definici, se nepovažují za subdodavatele. Výrobce musí mít obecné zásady a postupy (policy and procedures) výběru subdodavatelů. Jak je uvedeno, subdodavatel může provádět práce za úplatu i bezúplatně, může to být i pracovník téže instituce z části, která není zahrnuta do akreditace. Subdodavatel, který provádí pro potřeby výrobce RM měření či zkoušení, je musí provádět ve shodě s požadavky ISO/IEC 17025, jeho akreditace není povinná, ale výrobce musí zaručovat, že všechny požadavky normy jsou splněny. V oblasti organizace a systému managementu mluví třetí vydání Pokynu ISO 34 stejným jazykem jako norma ISO/IEC 17025, používá i termín systém managementu namísto staršího systému kvality. K porovnání odpovídajících článků obou dokumentů slouží informativní příloha C Tabulka vzájemných odkazů ČSN EN ISO/IEC 17025 a Pokynu ISO 34. Pro oblast laboratorní medicíny se obdobně pokyn váže na požadavky normy ISO 15189. Novým požadavkem je provádět všechno zkoušení a kalibrace v souladu s požadavky odpovídající normy. Požadavkem zdůrazňovaným nově v pokynu je metrologická návaznost výsledků měření. A to nejen při přidělení hodnot vlastností při charakterizaci RM, ale i při studiích stability a homogenity. Pokyn zdůrazňuje nutnost používání validovaných metod a podle toho, zda se jedná o měření za podmínek opakovatelnosti (relativní měření) či reprodukovatelnosti (absolutní měření) specifikuje požadavky na zajištění metrologické návaznosti měření. Informativní příloha A Metrologická návaznost certifikovaných hodnot vlastností referenčních materiálů je výstižným stručným pojednáním a srovnáním problémů zajištění metrologické návaznosti u RM fyzikálních vlastností a chemického složení. Velmi cenné a výstižné je i pojednání o komutabilitě v informativní příloze B Komutabilita referenčních materiálů, pojednávající o pojetí komutability a jejím hodnocení u RM. Pokyn ISO 34 je poměrně rozsáhlým dokumentem o 34 stránkách. Mnoho užitečných informací v něm najdou
jak výrobci RM, tak i pracovníci laboratoří, kteří RM používají ve své každodenní praxi. Je potěšující zkušeností, že je již na světě první verze jeho českého překladu a pokud půjdou věci tak jak mají, bude překlad, jako TNI vydán v tomto roce. Literatura 1. Lamberty A., Emons H. Accred.Qual. Assur. 15, 647 (2010). Zbyněk Plzák
5 Nejistota měření – trvalý zájem EURACHEM Jedním z cílů organizace EURACHEM je „vytvoření systému pro návaznost chemických měření“. Odhad nejistoty měření je jedním z důležitých kroků pro vytvoření řetězce návaznosti výsledku měření. EURACHEM již publikoval dvě vydání příručky o nejistotách měření, které česká organizace EURACHEM neprodleně přeložila a vydala jako KVALIMETRII 11 a 13. Pracovní skupina EURACHEM pro nejistoty a návaznost (WG MU&T) zpracovala a předložila k diskusi již třetí vydání příručky „Quantifiyng Uncertainty in Analytical Measurement“, jejíž draft je k dispozici na webové stránce EURACHEM (www.eurachem.org). Po rozsáhlé diskusi na pracovním semináři v Lisabonu (EURACHEM/CITAC 2011 workshop: Recent Developments in Measurement Uncertainty, Lisbon, 6-7 June, 2011) bude draft upraven a schválen oběma organizacemi, které se přípravy třetího vydání zúčastnily, tj. EURACHEM a CITAC. Nové vydání příručky zachovává původní členění druhého vydání. Nově je přidáno vyhodnocování nejistoty metodou Monte Carlo a detailně je zpracována pasáž o nejistotě v blízkosti meze detekce. V této subkapitole je řešena i otázka použití výrazů „méně než“ a „více než“ při uvádění výsledků. Po schválení dokumentu příslušnými organizacemi přeloží EURACHEM-ČR tento důležitý dokument do češtiny a vydá ho jako další publikaci v řadě KVALIMETRIE. Miloslav Suchánek
6 Workshop Zkoušení způsobi-
losti, Istanbul 2011 Po třech letech se v Istanbulu uskutečnil ve dnech 3- 6. října 2011 „7th Workshop on proficiency testing in analytical chemistry, microbiology and laboratory medicine“. Organizátorem semináře byl EURACHEM ve spolupráci s organizacemi CITAC a EQUALM. Začnu několika čísly. Ve srovnání se seminářem konaným v roce 2008 byl počet účastníků nižší (asi 160), ale zvýšil se počet zastoupených států – přijeli delegáti z celkem 51 zemí. Den před zahájením workshopu proběhl kurz věnovaný návaznosti a nejistotě vztažné hodnoty u
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR zkoušení způsobilosti pod vedením zkušených lektorů Michaela Kocha a Mariny Patriarcy. Dopolední program všech tří dnů konferenční části semináře byl věnován přednáškám od pozvaných řečníků a prohlídce posterů, kterých bylo vystaveno celkem 59. První den byly přednášky věnovány implementaci nové normy ISO/IEC 17043 a to jak z pohledu poskytovatelů zkoušení způsobilosti, tak i z pohledů akreditačního orgánu, který poskytovatele akredituje. Daniel Tholen z USA ve své přednášce zmínil pokroky v revizi normy ISO 13528 a uvedl, že k jejímu novému vydání nedojde dříve než v roce 2013. Další pozvaní přednášející hovořili o současné situaci používání mezilaboratorního porovnávání zkoušek v Africe a Číně. Na propagaci PT v Číně se aktivně podílí místní akreditační orgán CNAS. Jeho zástupce Zhai Peijun zmínil, že v polovině roku 2011 bylo v Číně akreditováno 4431 laboratoří, přičemž celkový počet laboratoří v této zemi není znám, ale odhaduje se na sto tisíc. Každé dopoledne bylo zakončeno několika krátkými aplikačními přednáškami a za zmínku stojí, že převážná většina z nich byla z oblasti mikrobiologie a proto byla velká pozornost soustředěna na kvalitativní zkoušky. Odpolední část odborného programu byla věnována pracovním skupinám, kde probíhaly diskuse na následující témata: implementace požadavků ISO/IEC 17043 poskytovateli zkoušení způsobilosti; akreditace poskytovatelů podle ISO/IEC 17043; pre- a postanalytické aspekty PT; vyhodnocování úspěšnosti účastníků PT v oblasti kvalitativní analýzy; zavádění PT v rozvojových zemích; nastavování kritérií úspěšnosti mezilaboratorního porovnání zkoušek v mikrobiologii. Po skončení pracovních skupin byly vždy prezentovány závěry každé skupiny všem účastníkům workshopu. Po organizační stránce byl workshop zvládnutý na výbornou a to i přes to, že účastníci byli ubytováni na několika místech a doprovodné společenské akce proběhly na více místech Istanbulu. Česká republika byla zastoupena 5 účastníky. Předsedající semináře, Brian Brookman, na závěr oznámil, že další a to již 8. PT Workshop se v na podzim roku 2014 uskuteční v Berlíně. Také uvedl, že všechny přednášky budou vystaveny na webových stránkách EURACHEM. Do doby psaní tohoto příspěvku se tak ještě nestalo. Náklady na účast na workshopu zástupce EURACHEM-ČR byly hrazeny z grantových prostředků MŠMT (INGO II LG 11010). David Milde
7 Zasedání Výkonného výboru EURACHEM v Istanbulu V návaznosti na konání 7. Workshopu z oblasti zkoušení způsobilosti (vizte samostatný příspěvek v tomto čísle Zpravodaje) proběhlo 7. října 2011 v istanbulském hotelu POLAT 43. zasedání Výkonného výboru EURACHEM. Jednání řídil stávající předseda M. Suchánek a na jeho přípravě se intenzivně podílel sekretář I. Koruna. Kromě běžné agendy sestávající z informací o činnosti pracovních skupin a zástupců
strana 5 EURACHEM v dalších mezinárodních organizacích, byla projednávána příprava Valného shromáždění v roce 2012 a seminářů, které bude EURACHEM v letošním roce pořádat. První workshop proběhne v květnu a bude se zabývat novinkami z oblasti validace metod a vyhodnocování nejistot. V případě zájmu o tento seminář sledujte webové stránky (eurachem.org a eurachem.cz), kde budou zveřejněny informace a také přihláška. Druhý workshop se uskuteční v říjnu a bude zaměřen na interní kontrolu kvality v různých typech laboratoří. Detailní informace o tomto workshopu najdete v 1. cirkuláři na webu www.eurachem.cz. Výkonný výbor také rozhodl, že budou posouzeny doposud vydané dokumenty (pokyny) EURACHEM z hlediska aktuálnosti a v případě potřeby budou některé již zastaralé staženy z webových stránek www.eurachem.org. To bude značná část činnosti jednotlivých pracovních skupin v letošním roce. David Milde
8 Podzimní jednání Rady 4E-CZ v Kurdějově Ve dnech 29. a 30. září minulého roku zasedala Rada 4E-CZ v penzionu U Králíků v Kurdějově. Za EURACHEM ČR se jednání zúčastnili M. Suchánek a D. Milde. Novinky z činnosti na národní i mezinárodní úrovni prezentovali představitelé Eurolab, EURACHEMČR, Českého metrologického institutu, Českého kalibračního sdružení a Českého institutu pro akreditaci. Zástupci jednotlivých subjektů byli mimo jiné informováni o revizi evropského systému technických norem a také o spolupráci ČR s Ruskou federací v oblasti metrologie a zabezpečení kvality výsledků. Všichni přítomní se na návrh RNDr. Klenovského, generálního ředitele ČMI, shodli na podpoře ČIA v diskusi o komplikacích vzniklých při uplatňování správního řádu v procesu akreditace a to formou dopisu určeného příslušným vládním úřadům. Díky vynikajícímu organizačnímu zabezpečení ze strany ČMI proběhlo jednání v přátelské atmosféře a příjemném prostředí. Počínaje rokem 2012 sekretariát 4E-CZ na následující dvouleté období přebírá Český institut pro akreditaci. David Milde
strana 6
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR
9 Accreditation and Quality Assurance 9 – 12/ 2010, 1 / 2011 ZÁJEMCI O PLNÉ TEXTY ČLÁNKŮ UVEDENÝCH DÁLE SE MOHOU OBRÁTIT NA SEKRETARIÁT EURACHEM-ČR (SPOJENÍ VIZ POSLEDNÍ STRANA ZPRAVODAJE).
Accred. Qual. Assur. ročník 15, č. 9 / 2010 P. De Bièvre: Řetězec metrologické návaznosti zabraňuje chybným úvahám při návrhu měření (redakční úvodník, str. 491-492) Autor poukazuje na logické konsekvence při návrhu měřicího postupu. R. J. C. Brown, K. E. Jarvis, B. A. Disch, S. L. Goddard, E. Adriaenssens, N. Claeys: Srovnání ED-XRF a LA-ICPMS s evropskou referenční metodou ICP-MS zahrnující rozklad kyselinou pro měření kovů v prachových částicích. (str. 493-502) Metody rentgenové spektrální analýzy a ICP-MS s laserovou ablací nevyžadující rozklad vzorku byly porovnány s postupem podle normy EN 14902, kdy jsou vzorky prachových částic (PM10) rozkládány směsí kyseliny dusičné a peroxidu vodíku. Metody ED-XRF a LAICP-MS vykazovaly nízkou systematickou odchylku oproti referenční metodě, což ovšem není překvapivé, neboť ke kalibraci byly použity výsledky získané právě touto metodou. Z vyhodnocení nejistot vyplývá, že zhruba 75 % stanovení metodami ED-XRF a LA-ICP-MS by mohlo vyhovovat požadavkům legislativy v dané oblasti, ovšem je třeba zlepšit způsob kalibrace a reprodukovatelnost měření. S. Millour, L. Noël, R. Chekri, C. Vastel, A. Kadar, T. Guérin: Vnitřní řízení kvality aplikované na multiprvkovou analýzu metodou indukčně vázaného plazmatu s hmotnostně spektrometrickou detekcí v rámci francouzské studie analýzy potravin. (str. 503-513) Studie z r. 2006 zahrnovala stanovení 21 esenciálních a jiných prvků ve 1352 vzorcích potravin metodou ICP-MS po MW rozkladu vzorků. V článku jsou uvedeny podrobnosti ke způsobu rozkladu i vlastnímu měření. Je diskutován vliv různých způsobů interního řízení kvality (jak rozkladu, tak měření) a typů kontrolních vzorků (interní standardy, certifikované referenční materiály, obohacené vzorky, slepé vzorky, duplikátní analýzy) na validitu výsledků. M. Korun, P. Maver Modec: Interpretace výsledků měření v blízkosti meze detekce v gama-spektrometrii s využitím Bayesovské statistiky. (str. 515-520) Popsán způsob transformace původních dat a matematický aparát pro vyhodnocení výsledků v blízkosti meze detekce. R. Willink: Měření malých veličin: další možnosti Bayesovské metodiky. (str. 521-527) V článku jsou diskutovány příčiny málo spolehlivých odhadů nejistoty měření při použití „objektivních“ a „sub-
jektivních“ Bayesovských statistických metod. P. T. Wilrich: Komentář ke směrnici EURACHEM/CITAC „Nejistota měření vyplývající z odběru vzorků“. (str. 529531) M. H. Ramsey, S. L .R. Ellison:Odpověď na komentář ke směrnici EURACHEM/CITAC „Nejistota měření vyplývající z odběru vzorků“. (str. 529-531) Diskuse se týká způsobu vyjadřování nejistoty v relativních procentech, což předpokládá, že směrodatná odchylka je úměrná obsahu analytu.
Accred. Qual. Assur. ročník 15, č. 10 / 2010 P. De Bièvre: „Vhodnost pro daný účel“ je důležitý koncept měření. (redakční úvodník, str. 545-546) Při návrhu měřícího postupu je nutné předem brát v úvahu požadovanou a dosažitelnou nejistotu měření z hlediska uvažovaného využití výsledků. W. A. Sadler: Oblasti spolehlivosti parametrů zlepšují parametrickou regresi ve srovnávacích studiích metod. (str. 547-554) Pro srovnávání dvou metod v medicínských laboratořích se obvykle používá parametrická lineární regrese, přičemž se testuje interval spolehlivosti parametrů regresní přímky. Autor navrhuje rozšíření postupu na data tvořící elipsovitou oblast. B. Beljaks, J. Matic, I. Milovanovic, P. Jovanov, A. Mišan, L. Šaric: Rychlá metoda stanovení obsahu proteinů v cereáliích a olejovinách: validace, nejistota měření a srovnání s Kjeldahlovou metodou. (str. 555-561) Cílem práce bylo nahrazení Kjeldahlovy metody spalovací metodou podle Dumase při rutinním stanovení proteinů v cereáliích a olejninách. Mez detekce nové metody byla 0,006 % (N), mez stanovitelnosti 0,019 %, opakovatelnost 0,41 % (RSD), vnitrolaboratorní reprodukovatelnost 0,74 %, vychýlení 0,43 % a lineární rozsah 2,36– 19,2 mg N. Relativní rozšířená nejistota vypočtená z validačních dat byla 2,24 %. Při analýze reálných vzorků vykazovala Dumasova metoda poněkud vyšší výsledky. Pro analýzu cereálních výrobků (tyčinek müsli apod.) je třeba Dumasovu metodu považovat za méně vhodnou. A. B. Shehata, I. F. Tahoun: Příprava a certifikace referenčního materiálu rybího oleje pro organochlorové pesticidy. (str. 563-568) Rybí olej byl extrahován z ryb odchycených na Nilu. Obsah organochlorových pesticidů byl stanovován metodami GC-ECD a GC-MS, je popsán způsob úpravy vzorku – extrakce a čištění na chromatografické koloně s Florisilem. D. McGrowder, T. Crawfors, R. Irving, P. Brown, L. Anderson-Jackson: Jak jsou medicínské a nemedicínské laboratoře na Jamajce připraveny k akreditaci? (str. 569577) Článek uvádí přehled zavádění systémů podle normy ISO 15189:2007 a ISO 17025:2005 v laboratořích na Jamajce.
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR
strana 7
X. Fuentes-Arderiu: Připomeňme si stockholmský konsensus. (str. 581-584) Již více než deset let uplynulo od stockholmské konference, jejímž cílem bylo stanovení globálních specifikací kvality v laboratorní medicíně. Autor kriticky hodnotí dosažený pokrok.
Z. Boltic, N. Ruzic, M. Janovic, S. Petrovic: Měření účinnosti postupů zabezpečování kvality: případová studie z farmaceutického průmyslu. (str. 629-636) Na příkladu úspěšné farmaceutické firmy jsou demonstrovány příklady opatření při zavádění systému správné výrobní praxe (GMP).
U. Shafrir, R. S. Kenett: Koncepční myšlení a metrologické koncepty. (str. 585-590) Před 15 lety byla experty z oblasti psychologie a vzdělávání vyvinuta metodika koncepčního myšlení MERLO. Autoři navrhují využití této metodiky v souvislosti se zaváděním nových pojmů (konceptů) obsažených ve VIM.
G. Bellocchi, C. Savini, M. Van der Bulcke, M. Mazzara, G. Van den Eede: Postupy založené na fuzzy logice pro analýzu GMO. (str. 637-641) Metody založené na fuzzy logice jsou doporučovány pro srovnání různých analytických metod.
M. C. Gupta: Řízení dokumentů:kalibrační/zkušební certifikáty. (str. 591-593) Několik poznámek k identifikaci zkušebních/kalibračních protokolů (certifikátů) v souvislosti s požadavky normy ISO/IEC 17025 a zkušenostmi auditorů.
Accred. Qual. Assur. ročník 15, č. 11 / 2010 P. De Bièvre: Výsledky měření by neměly být zkreslovány. (redakční úvodník, str. 601-602) Autor poukazuje na to, že výsledky měření jsou často zkreslovány (píše doslova „mučeny, dokud se nepřiznají“), obvykle tím způsobem, že výsledky vzdálené od průměrné hodnoty jsou vylučovány, dokud distribuce výsledků neodpovídá předpokladům. P. Lischer: Vliv vzorkování na variační funkce v analytické chemii a mikrobiologii. (str. 603-611) Uvedeny principy vzorkování a diskutován poměr mezi nejistotou vzorkování a nejistotou měření. Demonstrováno na dvou příkladech mezilaboratorních studií. H. Scharf, R. Becker, W. Bremser, H.-G. Buge, D. Lück: Certifikace hmotnostních podílů stopových prvků a pentachlorfenolu v referenčním materiálu impregnovaného dřeva. (str. 613-619) Referenční materiál byl certifikován na obsahy As, Cd, Cr, Cu, Pb, Hg a pentachlorfenolu. Jsou uvedeny certifikované hodnoty - pro kovy na úrovni jednotek až desítek mg/kg, pro pentachlorfenol (7,9±0,6) mg/kg. Popsána příprava materiálu, testování stability a homogenity a průběh mezilaboratorní studie. Pro stanovení kovů byla použita ICP-MS po rozkladu vzorku lučavkou královskou, pentachlorfenol byl stanovován GC-MS. Byly testovány i jiné metody stanovení. I. Unsal, A. Coskun, M. Serteser, T. C. Inal, A. Ozpinar: Standardizace zabezpečování kvality v medicínské laboratoři s využitím stejných matričních vzorků pro externí i interní hodnocení kvality. (str. 621-627) Vzorky se stejnou matricí byly použity k internímu i externímu hodnocení kvality, což umožnilo vypočítat celkovou chybu a nepřesnost každé zkoušky.
Accred. Qual. Assur. ročník 15, č. 12 / 2010 P. De Bièvre: Definice metrologických konceptů jsou majáky. (redakční úvodník, str. 657-658) Krátké a jasné definice usnadňují veškerou komunikaci týkající se výsledků měření. T. J. Mahier, I. I. Al-Doush, A. K. Al-Sheikh, M. Al-Tufail, M. J. Bogusz: Standardizace GC-MS (EI) postupu pro sledování detekční a identifikační schopnosti s aplikací na rostlinná léčiva. (str. 659-664) GC-MS byla použita pro analýzu rostlinných léčiv, přičemž eugenol extrahovaný z hřebíčku byl použit jako kontrolní sloučenina (dalšími kandidáty byly pulegon, kofein a methoxsalen). Byly sledovány parametry: retenční čas, poměr signálu a šumu, poměr intenzity iontů a kvalita určení identity. P. S. Ramanjaneyulu, K. L. Ramakumar, Y. S. Sayi: Odhad nejistoty měření boru ve slitině Zr-Nb iontově selektivní BF4- elektrodou. (str. 665-671) Zr-Nb slitina používaná v jaderných reaktorech byla rozložena za přítomnosti kyseliny fluorovodíkové a přítomný bor byl převeden na anion BF4-. Jeho koncentrace byla měřena potenciometricky pomocí iontově selektivní elektrody. Lineární rozsah kalibrační přímky byl (0,1– 100) µg/g B v roztoku. Metoda byla validována s využitím dvou nezávislých metod – spektrofotometrie a ICP-AES. Rozšířená nejistota měření byla 6,50 %. N. Hanari, R. Iwasawa, S. Otsuka, N. Fujiki, A. Matsumoto, T. Ihara, K. Ishikawa, T. Yarita: Změny obsahu vody v referenčním materiálu p-n-heptylfenolu. (str. 673-679) Obsah vody v ampulích obsahujících standardní roztok p-n-heptylfenolu byl stanovován Karl-Fischerovou titrací. Byla zkoumána homogenita materiálu uvnitř ampulí i rozdíly mezi ampulemi. Změny v obsahu vody jsou způsobeny ztrátami vody během plnění do ampulí. I. H. Grochau, C. A. Ferreira, J. Z. Ferreira, C. Schwenberg ten Caten: Implementace systému managementu kvality v univerzitní zkušební laboratoři: krátký přehled a nové návrhy. (str. 681-689) Zavádění systému managementu kvality v univerzitních laboratořích je obtížné, neboť v laboratořích kromě zkoušení probíhají i jiné aktivity, zejména výuka a výzkum. V článku jsou uvedeny zkušenosti ze dvou laboratoří ve Federální univerzitě Rio Gran-
strana 8
Zpravodaj 49 - EURACHEM - ČR de de Sul (Brazílie). Autoři tvrdí, že akreditace takových laboratoří podle normy ISO/IEC 17025 je možná. R. J. N. Bettencourt da Silva, M. F. G. F. C. Camoes: Porovnatelnost výsledků měření residuí pesticidů v potravinách: otevřená záležitost? (str. 691-704) Výsledky zkoušení způsobilosti při stanovení residuí pesticidů v potravinách vykazují velký rozptyl. Článek poukazuje na kritická místa používaných metod. Jsou diskutovány základní metodologické problémy počínaje správnou definicí měřené veličiny, je poukázáno např. na nejednotnost při zavádění korekce na výtěžnost apod. Navrhuje se zavedení univerzálního referenčního měřicího postupu. Jako příklad je použita mezilaboratorní studie stanovení organochlorových pesticidů v práškovém vzorku ženšenu. V. R. Meyer, J. Pfohl, B. Winter: Kalibrace, opakovatelnost a nejvyšší přípustná chyba skleněného nádobí. (str. 705-708) Komentář k příkladu uvedenému v příručce EURACHEM/CITAC „Kvantifikace nejistot analytických měření“ se zaměřením na odhad nejistot volumetrických operací pomocí odměrných baněk či skleněných pipet vyrobených z různých druhů skla. G. Banfi: Jak jsou kontrolovány antidopingové laboratoře? (str. 711-712) V souvislosti s tzv. biologickým pasem zavedeným mezinárodní cyklistickou unií autor poukazuje na význam externího řízení kvality v antidopingových laboratořích.
duplicitních odběrů vzorků. M. Thompson, B. J. Coles: Použití „charakteristické funkce“ při modelování opakovatelnosti. (str. 13-19) Charakteristická funkce vyjadřuje závislost preciznosti či nejistoty na koncentraci analytu. V článku byly zpracovány dva soubory výsledků – stanovení těžkých kovů v půdě a stanovení ethanolu v dechu (v obou případech šlo o duplikátní analýzy). Bylo prokázáno, že závislost směrodatné odchylky opakovatelnosti na koncentraci analytu lze vyjádřit pomocí dvouparametrické charakteristické funkce. A. Drolc, A. Pintar: Vyhodnocení nejistoty měření a validace metody stanovení herbicidu iodosulfuron-methyl-Na ve vzorcích vod s využitím HPLC. (str. 21-29) Stanovení pesticidu bylo prováděno metodou HPLC na koloně C18 s mobilní fází methanol/voda (70:30, v/v) a UV (diode-array) detekcí při 239 nm. Kalibrační závislost byla měřena v rozmezí 2,5–50 µmol/l, opakovatelnost byla lepší než 0,3 %, vnitrolaboratorní reprodukovatelnost v průběhu tří měsíců byla 0,7 %. Metoda byla použita též při sledování fotokatalytického rozkladu pesticidu. R. White: Význam pojmu „měření“ v metrologii. (str. 3141) Podle poslední verze VIM je pojem „měření“ omezen na veličiny, které lze vyjádřit číselně. Autor navrhuje obecnější definici zahrnující ne-číselné a nominální způsoby vyjadřování výsledků měření.
Accred. Qual. Assur. ročník 16, č. 1 / 2011 P. De Bièvre: Může akreditace zabezpečit způsobilost měření? (redakční úvodník, str. 1-2) Autor se zamýšlí nad tím, jaká je úloha posuzovatelů při posuzování způsobilostí laboratoří. Všímá si zejména otázky realistického odhadu nejistoty měření a způsobu, jakým jsou jednou učiněné odhady nejistoty aplikovány na další měření. A. Ambrus, A. Zentai, J. Sali, I. Ficzere: Skryté příspěvky k nejistotě a přesnost výsledků při analýze reziduí. (str. 311) Článek je zaměřen na stanovení pesticidů v potravinách. Validace analytického postupu obvykle zahrnuje extrakci obohacených vzorků a vlastní měření – na tyto operace připadá podle autorů 10-40 % z celkové nejistoty. Na operace spojené s odběrem a úpravou vzorku připadá 60-90 % nejistot, přičemž tyto příspěvky k nejistotě často nejsou vůbec uvažovány. Autoři poukazují i na další zdroje nejistot, jako je kalibrace či stabilita kalibračních roztoků. Navrhují některá opatření směřující k získání spolehlivějších odhadů nejistoty, m.j. využití
Zpravodaj EURACHEM-ČR. Vydalo sdružení EURACHEM-ČR jako neprodejnou publikaci pro potřebu svých členů. Pro tisk připravil J. Vilímec. Adresa redakce: EURACHEM-ČR, Ústav analytické chemie, VŠCHT, Technická 5, 166 28 Praha 6 220 414 224 (tajemník výboru), E-mail:
[email protected], Internet www.eurachem.cz Číslo 49/2012 vyšlo 6. 1. 2012. Zpravodaj 49_fin
