Zpravodaj. âeskoslovenské biologické spoleãnosti Rok Darwina

Zpravodaj âeskoslovenské biologické spoleãnosti

2009 – Rok Darwina ãíslo 2 BRNO 2009

NOVÝ AUTOMATICKÝ A KOMPAKTNÍ KONFOKÁLNÍ MIKROSKOP

OLYMPUS FLUOVIEW FV10i Olympus FluoView FV10i - první plně integrovaný systém pro laserovou konfokální mikroskopii, který v jediném přístroji nabízí: • • • • •

4 diodové lasery automatické polohování vzorku tlumení vibrací temnou komoru inkubátor s regulací teploty, vlhkosti a obsahu CO2 (model FV10i-W)

OLYMPUS FV10i - NOVÁ KONCEPCE LASEROVÝCH KONFOKÁLNÍCH MIKROSKOPŮ PRO MODERNÍ LABORATORNÍ A KLINICKÉ PRAXE! Olympus Czech Group, s.r.o., člen koncernu, divize mikroskopů, Evropská 176/16, 160 41 Praha 6, tel.: +420 221 985 267, +420 221 985 111 e-mail: [email protected], www.olympus.cz

Hlavní v˘bor âs. biologické spoleãnosti Prof. RNDr. Vojtûch Mornstein, CSc., pfiedseda HV, Biofyzikální ústav LF MU, Kamenice 3, 625 00 Brno Prof. MUDr. Fedor âiampor, DrSc., I. místopfiedseda HV, Virologick˘ ústav SAV, Dúbravská cesta 9, 842 46 Bratislava Prof. MUDr. RNDr. Miroslav âervinka, CSc., II. místopfiedseda HV, Biologick˘ ústav LF UK, ·imkova 870, 500 00 Hradec Králové Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., vûdeck˘ tajemník HV, Biologick˘ ústav LF MU, Kamenice 5, 625 00 Brno Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. hospodáfi HV, Biologick˘ ústav LF MU, Kamenice 5, 625 00 Brno Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk âech, DrSc., ãlen HV a pfiedseda Brnûnské poboãky, Ústav histologie a embryologie LF MU, Kamenice 3, 625 00 Brno Prof. RNDr. Juraj Krajãoviã, CSc., ãlen HV a pfiedseda Sekce evoluãní biologie, Ústav bunkovej biológie, PF UK, 842 15 Bratislava 4 Prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc., ãlenka HV a pfiedsedkynû Cytogenetické sekce, III. interní klinika, I. LF UK, U nemocnice 1, 120 00 Praha Prof. RNDr. Ivan Ra‰ka, DrSc., ãlen HV a pfiedseda Spoleãnosti bunûãné biologie, Ústav bunûãné biologie patologie, 1. LF UK, Albertov 4, 128 01 Praha 2 Prof. MVDr. Jifií Rube‰,CSc., ãlen HV, V˘zkumn˘ ústav veterinárního lékafiství, Hudcova 70, 612 00, Brno Doc. MUDr. Iva Slaninová, PhD., ãlenka HV, Biologick˘ ústav LF MU, Kamenice 5, 625 00 Brno Prof. RNDr. Jifií Do‰kafi, CSc., revizor HV, Ústav experimentální biologie PfiF MU, Tvrdého 450/14, 602 00 Brno Ing. Jifií Ha‰ek, CSc., revizor HV, Laboratofi reprodukce buÀky, MBÚ AVâR, VídeÀská 1083, 142 20 Praha 4 - Krã

*** MUDr. Hana Lehocká, CSc., pfiedsedkynû Ostravské poboãky, Zdravotnû sociální fakulta Ostravské univerzity, Syllabova 19, 700 30 Ostrava Ing. Josef Fulka, CSc., pfiedseda Sekce reprodukãní biologie, VÚÎV, 251 61 Praha RNDr. Antonín Konûtopsk˘, CSc. pfiedseda Pedagogické sekce, 1. nûmecké zemské gymnázium, Tábor 48 b, 602 00 Brno Doc. MUDr. Franti‰ek ZáÈura, PhD., pfiedseda âeské spoleãnosti pro ultrazvuk, Urologická klinika FN, I. P. Pavlova 6, 775 15 Olomouc, Prof. MUDr. Vladimír PÛÏa, DrSc., pfiedseda Poboãky v Hradci Králové, Biologick˘ ústav LF UK, ·imkova 870, 500 00 Hradec Králové Ing. Vladimír Skládal, CSc., pfiedseda Sekce pro biologii nízk˘ch teplot, VÚRV, Drnovská 507, 161 06 Praha Prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., pfiedseda praÏské poboãky, Anatomick˘ ústav 1. LF UK, U nemocnice 3, 128 00 Praha Ing. Jan Topinka, Dsc., pfiedseda âeská a Slovenská spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím, odd. genetické ekotoxikologie, Ústav experimentální medicíny AV âR, VídeÀská 1083, 142 20 Praha 4 Prof. MUDr. Jaroslav Vesel˘, CSc., pfiedseda Olomoucké poboãky, Ústav patologické fyziologie LF UP, Hnûvotínská 3, 775 00 Olomouc Doc. RNDr. Oldfiich Vrána, CSc., pfiedseda Biofyzikální sekce, BFÚ AV âR, Královopolská 135, 612 65 Brno Titulní strana: Bronzov˘ reliéf z náhrobku Charlese Darwina ve Westminsterském opatství, kde byl Darwin pohfiben v dubnu r. 1882.

VODAJ

ZPRA

âeskoslovenské biologické spoleãnosti

2 / 2009 BRNO

Obsah: ÚVODNÍ SLOVO Evoluce – V. Mornstein

..............................................................................................................................................

1

SEKCE EVOLUâNÍ BIOLOGIE Rok Darwina – J. Krajãoviã ....................................................................................................................................... 2 V˘stava Darwin – M. ·ebela, R. Gregorová ..................................................................................................... 3 Centénium genetiky organel – J. Krajãoviã ....................................................................................................... 6 CYTOGENETICKÁ SEKCE Byla to taková krásná Ïena stfiedních let ! – A Oltová .................................................................................. 8 SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE Sympozium “The Functional Organization of the Cell Nucleus” – I. Ra‰ka ...................................... 9 XVII. Cytoskeletální klub – R. Janisch ................................................................................................................. 18 POBOâKA V HRADCI KRÁLOVÉ Cytokinematics 2009 – M. âervinka ..................................................................................................................... 19 âESKÁ A SLOVENSKÁ SPOLEâNOST PRO MUTAGENEZI 32. pracovní dny âeské a slovenské spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím H. Lehocká ................................................................................................................................................................. 20 âESKÁ SPOLEâNOST PRO ULTRAZVUK V MEDICÍNù 4. Brnûnsk˘ sonografick˘ den – E. Kotulánová .............................................................................................. 23 POBOâKA V BRNù Pfiedná‰kové veãery – S. âech .............................................................................................................................. 24 HLAVNÍ V¯BOR – ZÁPISY ZE SCHÒZÍ Zápis ze schÛze Hlavního v˘boru âs. biologické spoleãnosti 23. záfií 2009 v Brnû R. Janisch ................................................................................................................................................................... 26 Zápis z Valného shromáÏdûní âs. biologické spoleãnosti 11. listopadu 2009 v Brnû R. Janisch ................................................................................................................................................................... 26 PERSONALIA – NEKROLOGY Prof. RNDr. Peter BREZÁNI, CSc. – vzpomínka – H. Lehocká .............................................................. 26 Letos 24. ãervence oslavil prof. RNDr. Josef Berger, CSc. své ‰edesáté jubileum R. Janisch .................................................................................................................................................................. 27 Îivotní jubileum profesora Drahomíra Horkého – S. âech ........................................................................ 28 KALENDÁ¤ AKCÍ .......................................................................................................................................................... 29

ÚVODNÍ SLOVO

Evoluce Jeví se mi aÏ jako nadbyteãné pfiidávat nûco k jiÏ tak dosti bohatému obsahu tohoto ãísla Zpravodaje. Je z nûj patrno, Ïe ná‰ spolkov˘ Ïivot neskomírá, ba naopak, Ïe dochází k jeho rozvoji. V dobû, kdy uplynulo 200 let od narození jednoho z otcÛ moderní biologie – Charlese Darwina – je obzvlá‰È potû‰ující, Ïe se obnovují i u nás doma aktivity v oblasti evoluãní biologie. Je potû‰ující (pfiinejmen‰ím pro mû), Ïe dne‰ní biologie se dosud zcela neztratila v milionech partikulárních a mnohdy ne zcela zjevnû související poznatkÛ a Ïe je schopna syntézy. Evoluãní biologie je oblastí kontroverzní a bude asi tak dlouho, tedy asi hodnû dlouho, dokud nûjak˘ úÏasn˘ nezvratiteln˘ experiment nebo pozorování neposkytne odpovûì na onu letitou otázku: Jak vznikl Ïivot? âeská a slovenská biologie v dobû totality nemohla vyznávat jiné evoluãní paradigma, neÏ to, které vidí poãátek Ïivota v náhodném (pfiesnûji fieãeno: zákony termodynamiky nerovnováÏn˘ch systémÛ se fiídícím) kombinaãním procesu molekul vhodn˘ch vlastností. Posledních dvacet let nasloucháme i názorÛm jin˘m, coÏ je bezesporu dobfie, av‰ak .... av‰ak to neznamená, Ïe známe koneãnû pravdu. Tápeme moÏná více neÏ kdy jindy a do kategorick˘ch soudÛ se nikomu vÛbec nechce – tfiebas i proto, aby nebyl prohlá‰en za zatvrzel˘ relikt nûãeho minulého. S odkazem na poslední vûtu vedlej‰í tohoto úvodníãku si v‰ak snad mohu dovolit prohlásit, Ïe nebudu ve smyslu evolucionistickém o nic moudfiej‰í, dokud mi nûkdo explicitnû nevysvûtlí, co to znamená „fiídit se designem“, respektive „fiídit evoluci“. A taky, jak se takové fiízení v praxi realizuje. MoÏná by kultivovaná diskuse na toto téma mohla probíhat i na stránkách Zpravodaje. V tomto okamÏiku si v‰ak dovolím své úvodní slovo pfiedãasnû ukonãit, protoÏe jsem pfiece jen spí‰e biofyzik neÏ biolog. V. Mornstein © Iriginal Artist Reproduction rigts obtainable from www.CartoonStock.com

“Are you sure we wan’t to evolve? Remember what happened last time.’’ (Pozn.: wan’t je pr˘ v archaické angliãtinû to stejné co want)

–1–

SEKCE EVOLUâNÍ BIOLOGIE – ROK DARWINA

Rok Darwina – 150 rokov od uverejnenia Darwinovej evoluãnej teórie a dve storoãia od narodenia jej autora

age 7

age 30

age 49

age 55

age 65

age 71

V roku 2009 uplynulo 200 rokov od narodenia Charlesa Roberta Darwina (12. 02. 1809), ktor˘ pre 150 rokmi (24. 11. 1859) dielom „Pôvod druhov“ zásadn˘m spôsobom zmenil nielen pohºad na evolúciu organizmov, ale v˘znamne ovplyvnil mnohé oblasti spoloãenského myslenia a Ïivota. Rok 2009 sa dnes takmer po celom svete naz˘va „Rokom Darwina“ (1809 –1882), organizujú sa vedecké semináre, cykly predná‰ok a v˘stavy, vydávajú sa knihy a uverejÀujú ãlánky venované tomuto v˘nimoãnému prírodovedcovi, ão dokumentuje, Ïe jeho my‰lienky sú stále vysoko aktuálne. V prvom rade v Anglicku vy‰lo pri tejto príleÏitosti znovu súborné dielo Charlesa Darwina a najdôleÏitej‰ie knihy v rôznych úpravách; ilustrované, komentované, v prestíÏnej väzbe i v takmer „vreckovom“ vydaní. Skoro kaÏdé anglické mesto si pokladalo za povinnosÈ pripraviÈ v „Roku Darwina“ v˘stavu, ktorá by nejak˘m spôsobom dokumentovala spätosÈ Darwina s príslu‰n˘m miestom a zároveÀ priblíÏila jeho Ïivot a dielo. V roku 2009 vy‰li aj nové, originálne knihy zasvätené evolúcii a Darwinovi. Za v‰etky sa na ilustráciu oplatí zmieniÈ azda jedinú: Ruse M. a Travis J.: Evolution: The First Four Bilion Years, The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts and London, England, 2009, o ktorej sa autor predhovoru Edward O. Wilson vyjadril: „One of the first and likely to be the most comprehensive in scope of the many books occasioned by the 2009 sesquicentenial of Darwin’s Origin“. Obdobne v Nemecku vy‰lo v nov˘ch prekladoch azda celé súborné dielo Darwina a do nemãiny sa preloÏilo mnoho recentn˘ch evoluãn˘ch kníh. Takmer kaÏdá prestíÏnej‰ia univerzita organizuje cykly predná‰ok venované Darwinovi a evolúcii, ão má svoju obdobu v mnoh˘ch, hlavne európskych krajinách. Obrovské mnoÏstvo informácii je dostupne prostredníctvom internetu, viì napr. http://www.darwinday.org/; http://www.darwin200.org/news.html; http://darwin-online.org.uk/; http://www.discoverdarwin.co.uk/happy-birthday/; http://www.scientificamerican.com/report.cfm?id=darwin; http://www.pbs.org/wgbh/evolution/. Za istú formu zodpovednej prípravy dôstojn˘ch osláv „Roku Darwina“ moÏno povaÏovaÈ zaloÏenie ãasopisu „Evolution: Education and Outreach“. Iniciátormi vzniku ãasopisu a jeho ‰éfredaktormi sú otec a syn Niles a Greg Eldredge (odbornej verejnosti je známy hlavne otec Niles Eldredge, paleontológ, spoluautor teórie „Preru‰ovan˘ch rovnováh“ – „punctuated equilibria“ – spolu s S. J. Gouldom). âasopis vychádza ‰tvrÈroãne vo vydavateºstve Springer; jeho prvé ãíslo vy‰lo v marci 2008. Cel˘ druh˘ roãník (rok 2009) je venovan˘ Darwinovi na znak pocty tomuto veºkému vedcovi –2–


a ako oslava jeho Ïivota a práce, a ‰peciálne ako zakladateºovi modernej evoluãnej biológie. âasopis je do konca roku 2009 voºne dostupn˘ (http://www.springer.com/ life+sci/ journal/12052). Za rok prinesie asi stovku fundovan˘ch príspevkov z oblasti evoluãnej biológie. Jeden z príspevkov popisuje prípravu, poslanie a ìal‰iu evolúciu putovnej v˘stavy nazvanej „Darwin“ (Ch. Ceci, Darwin: Origin and evolution of an Exhibition, Evo. Edu. Outreach, 2, 560–563, 2009). V˘stava vznikla na pôde American Museum of the Natural History (AMNH) v New Yorku, ako najväã‰ia a najdôleÏitej‰ia akcia svojho druhu o anglickom vedcovi aká bola doposiaº zorganizovaná pre ‰irokú verejnosÈ (http://www.amnh.org/exhibitions/darwin/). Prezentuje neuveriteºne rozsiahly materiál spät˘ so Ïivotom a prácou Charlesa Darwina. V˘stava bola otvorená 19. novembra 2005 v New Yorku (AMNH), kde zaznamenala obrovsk˘ úspech. Postupne putovala svetom – s úspechom bola postupne rein‰talovaná vo viacer˘ch prestíÏnych múzeách (Philadelphia, Boston, Chicago, Toronto, Lond˘n). Záujem o v˘stavu zo strany múzeí a in‰titúcií na celom svete bol tak veºk˘, Ïe AMNH pri‰lo so stratégiou prípravy akejsi odºahãenej a lokálnym podmienkam prispôsobenej v˘stavy, ktorá by mohla byÈ ºah‰ie rein‰talovaná na rôznych miestach zemegule, ão sa aj podarilo (Sao Paulo, Rio de Janiero, Brasilia, Curitiba, Belo Horizonte, Porto Alegre, Auckland, Tokyo, Osaka, Lisabon, Rím, Miláno). Hlavn˘ v˘bor âSBS sa taktieÏ zaoberal my‰lienkou posúdenia moÏností, ãi by v˘stava „Darwin„ nemohla v dohºadnej budúcnosti zavítaÈ aj do na‰ich stredoeurópskych konãín, pokiaº moÏno najlep‰ie do Brna. To sa v‰ak ukázalo byÈ nadmieru obtiaÏne, hlavne z finanãn˘ch i priestorov˘ch dôvodov (v˘stava je financovaná zo súkromn˘ch zdrojov). Priaznivci evolúcie a obdivovatelia Darwina, v‰ak nemusia smútiÈ. Brno sa predsa len stalo miestom veºmi vydarenej v˘stavy venovanej Ïivotu a dielu Charlesa Darwina. Pripravili ju pracovníci Moravského zemského muzea Dr. RÛÏena Gregorová a Dr. Miroslav ·ebela, ktorí Vám ju vo svojom príspevku náleÏite predstavia. Zostáva len dúfaÈ, Ïe Vás upútavka zaujme a nájdete si pár hodín na vzhliadnutie unikátnej v˘stavy, ktorou si i na‰e konãiny (popri in˘ch aktivitách) s úctou, obdivom a vìakou pripomínajú a oslavujú „Rok Darwina“. J. Krajãoviã

V˘stava Darwin Termín: 8. kvûtna 2009 – 7. ledna 2010 Místo: Pavilon Anthropos, Pisárecká 5, Brno Otevírací doba: úter˘ – nedûle 9.00 –17.00 hodin Autofii v˘stavy: RNDr. RÛÏena Gregorová ([email protected]), Geologicko-paleontologické oddûlení Moravského zemského muzea, RNDr. Miroslav ·ebela ([email protected]) Zoologické oddûlení Moravského zemského muzea) V˘stava Darwin pfiipomíná dvousté v˘roãí narození geniálního pfiírodovûdce a zakladatele evoluãní teorie Charlese Darwina a zároveÀ stopadesáté v˘roãí vydání slavného díla O pÛvodu druhÛ pfiírodním v˘bûrem. TfiebaÏe Darwin svou evoluãní my‰lenku vyslovil v polovinû 19. století, nepronikla doposud do svûta vûdy jiná evoluãní teorie, která by pfiehlu‰ila toto zvuãné jméno. –3–


V˘stava pfiedstavuje Darwina nejenom jako ãlovûka, kter˘ nashromáÏdil podklady pro svou evoluãní teorii, jejíÏ náznaky prosakovaly od jeho pfiedchÛdcÛ, ale ukazuje jej i jako ãlovûka, kter˘ v sobû mûl nepfiedstavitelnou touhu pro pochopení otázek, které nastolovala jeho doba. KdyÏ se zamyslíme nad tím, kam se za dvû stû let posunula úroveÀ poznání, mÛÏeme se pochlubit tím, Ïe jsme dokázali rozlu‰tit genetick˘ kód ãlovûka a definovat stupeÀ genetické rozdílnosti mezi druhy. Co v‰ak vûda nedokázala definovat, je – jak vznikl Ïivot, zda evoluce je fiízena nûjak˘m designem nebo je naprosto náhodná. Tady je nutno si uvûdomit, Ïe existuje rozdíl mezi tradiãní západní kulturou a na‰í minulostí zatíÏenou ideologií; pfiipu‰tûní my‰lenky fiízení evoluce vy‰‰í inteligencí je u nás obecnû pokládáno za tmáfiství. Tuto otázku v˘stava nefie‰í, ale téma je zafiazeno do pfiedná‰kového cyklu. V˘stava Darwin je otevfiena v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Pisárkách. Náv‰tûvník se tady seznámí s Darwinov˘m Ïivotním pfiíbûhem a s okolnostmi, které ho pfiivedly jako nezku‰eného mladíãka na cestu kolem svûta na slavné lodi Jejího Veliãenstva H.M.S. Beagle, ze které se vrátil zku‰en˘, vûdomostmi nabit˘ pfiírodovûdec. Úvodní ãást je vûnována fenoménu vymírání. Více neÏ pût set let star˘ strom tady pfiedstavuje pamûÈ, v níÏ se odráÏí vyhynulá zvífiata za posledního pÛltisíciletí. Ukázkou je vzácn˘ exempláfi vyhynulého holuba stûhovavého – jeden z mála, které se zachovaly v ãesk˘ch sbírkách. Nejstar‰í známé vyhynulé Ïivoãichy tady symbolizuje pták z ostrova Mauricius s lidov˘m názvem blboun nejapn˘ – dronte mauricijsk˘. Je ukázkou mistrovství preparátora zoologického oddûlení MZM pana Jaroslava Ba‰ty. Dal‰í dominantou na v˘stavû je 3D rekonstrukce obfiího pásovce glyptodonta – pfiíkladu endemické ãtvrtohorní jihoamerické fauny. Rekonstrukce je doplnûna lebkou jednoho z druhÛ a náv‰tûvník má moÏnost jej porovnat i se souãasn˘m pásovcem velk˘m. Velmi vzácná nádhernû provedená ãtyfisvazková faksimile The Zoology of the Voyage popisuje Darwinovy zoologické objevy, které svûfiil rÛzn˘m specialistÛm, a tím si získal obrovské uznání. Je témûfi jisté, Ïe v âeské republice je to jedin˘ exempláfi z limitovaného vydání 1000 ks, kter˘ byl darován Pfiírodovûdecké fakultû Masarykovy univerzity v Brnû profesorem ekologie z Kalifornské univerzity v Berkeley – âechoameriãanem Frankem Aloisem Pitelkou. Stûna pokrytá stovkami mot˘lÛ symbolizuje obrovskou rozmanitost Ïivota a vybízí náv‰tûvníka k zamy‰lení nad metaforicky fieãeno stvofiitelovou rukou pfiírody. Do Darwinova soukromého Ïivota vstoupíme prostfiednictvím jeho zahrady, která je vyuÏita pro prezentaci jeho pokusÛ a studií. Záhon z petrklíãÛ pfiipomíná DarwinÛv objev dvoutvárnosti u rostlin, skupinka plemen holubÛ zase jeho dÛleÏitá studia umûlého chovu, pouÏitá pfii formování jeho teorie o pfiírodním v˘bûru. Tzv. ãerví kámen dokumentuje jeho pokusy se ÏíÏalami, jimÏ pfiikládal obrovsk˘ v˘znam pfii formování povrchu Zemû. MasoÏravé rostliny, které Darwin pro své pokusy pûstoval ve svém skleníku, jsou instalovány ve vstupní hale pavilonu Anthropos. Náv‰tûvníci mají moÏnost na pfiíkladech poznat dokonale fungující zákonitosti pfiírody zahrnující nelítostn˘ boj o Ïivot aÏ po dokonalou krásu vábících sameãkÛ pávÛ ãi rajsk˘ch ptákÛ nebo rafinovan˘ zpÛsob kamufláÏe hmyzu dokonale pfiedstírajícího suché vûtviãky ãi svûÏe zelené listy. A to v‰e za úãelem pfieÏití a zachování druhÛ. –4–


Dva pfiíklady fosilních meziãlánkÛ mezi druhy – Archeopteryx a v˘vojová stádia konãetin koní – ukazují DarwinÛv triumf, kter˘ potvrdil platnost jeho teorie. Jako typick˘ pfiíklad Ïivoucí fosilie je zde pfiedstaven model vzácné lalokoploutvé ryby Latimérie podivné v kontrastu s jejím druhohorním pfiedkem. Mezi nejvzácnûj‰í a symbolické exponáty jednoznaãnû patfií exempláfi houby Cyttaria darwini, zapÛjãen˘ z Královské botanické zahrady v Kew, kter˘ Darwin pfiivezl z OhÀové zemû, a my máme jedineãnou moÏnost pocítit dotek Darwinovy doby a ducha. V ãásti v˘stavy, která seznamuje náv‰tûvníka s historickou plavbou Charlese Darwina na lodi Beagle kolem svûta, jsou ve dvou velkoplo‰n˘ch dioramatech ztvárnûny dva biotopy, které na mladého badatele nejvíce zapÛsobily: jihoamerick˘ prales a galapáÏsk˘ ostrov. Realistické ztvárnûní obou prostfiedí je doplnûno fiadou dermoplastick˘ch preparátÛ, pfiedstavujících nejtypiãtûj‰í Ïivoãi‰né druhy. V pralese mÛÏe náv‰tûvník pozorovat ãerného jaguára pfii lovu nebo odpoãívající kajmany u vyschlého potoka, objevit rÛzné druhy velk˘ch papou‰kÛ, vodních i drav˘ch ptákÛ. Atraktivní tropick˘ potok vytváfií mal˘ vodopád a dvû prosvûtlené tÛnû s Ïiv˘mi rybami, mezi kter˘mi jsou nejen povûstné piranû, ale i jiné typické druhy jako tetry, skaláry nebo sumeãci. Diorama je oÏiveno originální nahrávkou hlasÛ tropick˘ch ptákÛ a Ïab, která vhodnû doplÀuje autentiãnost tohoto zpÛsobu prezentace. V dioramatu galapáÏského ostrova dominuje preparát dospûlé Ïelvy sloní. Podél pobfieÏí ostrova jsou shromáÏdûni endemiãtí leguáni mofi‰tí a bohatá populace lávov˘ch krabÛ. Mezi pÛvodními Ïivoãi‰n˘mi druhy jsou umístûny i preparáty zavleãen˘ch druhÛ savcÛ, jako je zdivoãelá koza domácí nebo koãka domácí ãi potkan. Také toto diorama má vlastní ozvuãení s autentick˘mi hlasy galapáÏské fauny. Atraktivnost náv‰tûvy této sekvence v˘stavy zvy‰uje umístûní velkého modelu staré plachetnice Beagle s v˘kyvnou palubou, ze které mohou náv‰tûvníci pozorovat galapáÏsk˘ ostrov spoleãnû s Charlesem Darwinem. Celkové zpracování tohoto krátkého úseku Darwinova Ïivota má vzbudit u náv‰tûvníka otázky spojené s v˘vojem Ïivota na zemi, nad jeho úÏasnou pestrostí a kreativitou, pfii ãemÏ zde hraje dÛleÏitou roli i prvek objevn˘ch cest a touhy po poznání. Projekt byl zafiazen vládou mezi kulturní projekty ku pfiíleÏitosti pfiedsednictví âeské republiky v Evropské unii. V˘stava je doprovázena cyklem pfiedná‰ek a projekcí. Více informací na www.mzm.cz M. ·ebela a R. Gregorová –5–


DarwinÛv den v Bratislavû Sekce evoluãní biologie se podílela na uspofiádání pfiedná‰kového dopoledne 6. 11. 2009 v Bratislavû.

Adresy textÛ pfiedná‰ek ke staÏení: http://www.naturaoz.org/TalNetProject_files/JKrajcovic_Darwinov_rok.pdf http://www.naturaoz.org/TalNetProject_files/VFerak_Darwinov_dar.pdf http://www.naturaoz.org/TalNetProject_files/LTomaska_Uvod.pdf

SEKCE EVOLUâNÍ BIOLOGIE – CENTÉNIUM GENETIKY ORGANEL

Centénium genetiky organel Sto rokov od objavu mimojadrovej dediãnosti Juraj Krajãoviã Ústav bunkovej biológie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava, e-mail: [email protected] V eukaryotickej bunke sa okrem genetickej informácie v jadre nachádza i mimojadrová, tzv. extrachromozómová DNA. Táto je lokalizovaná v mitochondriách a v prípade rastlín a rias i v plastidoch. Pôvod t˘chto bioenergetick˘ch organel sa odvodzuje –6–


od ‰pecializovan˘ch endosymbiotick˘ch baktérií, ktoré dali hostiteºskej bunke schopnosÈ respirácie (alfa-proteobaktérie) (prehºad Martin a Müller 2007), resp. fotosyntézy (cyanobaktérie) (prehºad Gould et al. 2008). PrevaÏná ãasÈ DNA endosymbionta sa postupne presunula do jadra hostiteºa (prehºad Bock a Timmis 2008), av‰ak urãitá ãasÈ ich genómu takémuto centralizaãnému selekãnému tlaku nepodºahla a stále nám jasne dokumentuje baktériov˘ pôvod t˘chto organel. Uplynuli len ‰tyri roky, ão si vedecká komunita pripomenula sté v˘roãie zrodu endosymbiotickej teórie, ktor˘ sa v‰eobecne spája s uverejnením prvej zásadnej práce Kon‰tantína S. MereÏkovského na túto tému v roku 1905 (prehºad Krajãoviã 2005). Prezentoval v nej tézu, Ïe chloroplasty sú potomkami cyanobaktérií (siníc), ktoré vnikli do eukaryotick˘ch (Ïivoãí‰nych) buniek (Mereschkowsky, 1905, anglick˘ preklad – Martin a Kowallik, 1999). V akomsi tieni „Roku Darwina“ (rok 2009 – 150 rokov od uverejnenia Darwinovej evoluãnej teórie a dve storoãia od narodenia jej autora) sú v‰ak v tomto roku oslavy inej storoãnice, ktorá s endosymbiotickou teóriou o pôvode organel eukaryotick˘ch buniek úzko súvisí – centénium objavu organelovej dediãnosti. Aj tento objav je spät˘ so ‰túdiom chloroplastov. Simultánne uverejnenie prác dvoch nemeck˘ch botanikov, Erwina Baura (1875 aÏ 1933) a Carla Corrensa (1864 –1933) v roku 1909, sa povaÏuje za zrod genetiky organel. V roku 2009 si teda vedecká komunita pripomína storoãnicu objavu v˘znamného fenoménu, ktor˘ je známy pod viacer˘mi synonymn˘mi názvami, a to ako: mimojadrová, cytoplazmatická, extrachromozómová, resp. nemendelovská dediãnosÈ. Pred sto rokmi, v treÈom ãísle prvého zväzku ãasopisu „Zeitschrift für induktive Abstammungs- und Vererbungslehre“ (prv˘ medzinárodn˘ genetick˘ ãasopis a predchodca „Molecular and General Genetics“) uverejnili E. Baur a C. Correns samostatne svoje ãlánky o nemendelovskej dediãnosti rôznofarebn˘ch fenotypov rastlín, kaÏd˘ ‰tudujúc iné druhy kvitnúcich rastlín. Mimoriadne v˘stiÏne sformuloval základné princípy mimojadrovej dediãnosti (na príklade plastidov) E. Baur, z ktor˘ch prv˘ postulát hovorí, Ïe plastidy sú nositeºmi dediãn˘ch faktorov, ktoré sú schopné mutovaÈ (prehºad Hagemann 2000). Hnacím motorom pripomenutia si a osláv centénia objavu organelovej dediãnosti sú predov‰etk˘m nemeckí biológovia. Z iniciatívy prof. Thomasa Börnera (Humboldtova Univerzita, Berlín) sa v dÀoch 20.– 23. 09. 2009 konala v Ústave biológie Slobodnej univerzity v Berlíne vedecká konferencia pod názvom: “Leopoldina – Symposium, Molecular Genetics Of Chloroplasts And Mitochondria – 100 Years Organellar Inheritance’’. Na záver konferencie mali jej úãastníci moÏnosÈ nav‰tíviÈ historické priestory ústavov, v ktor˘ch obaja uãenci v Berlíne pôsobili. Oslava storoãnice objavu extrachromozómovej dediãnosti sa v‰ak niesla v duchu prezentácie najnov‰ích poznatkov o plastidoch a mitochondriách odvíjajúcich sa hlavne od súãasného stavu v˘skumu na poli komparatívnej genomiky, transkriptomiky, proteomiky. Na ilustráciu priná‰ame pár dokumentov spät˘ch s t˘mto v˘roãím. –7–


Literatúra Bock R., Timmis J. N.: Reconstructing evolution: gene transfer from plastids to the nucleus. BioEssays 30, 556–566 (2008). Gould S. B., Waller R. F., Mcfadden G. I.: Plastid evolution. Annu Rev. Plant Biol. 59, 491– 517 (2008). Hagemann R.: Erwin Baur or Carl Correns: Who really created the theory of plastid inheritance? J. Hered. 91, 435–440 (2000). Krajãoviã J.: Centénium endosymbiotickej teórie. Bulletin âSSM 46, 69–86 (2005). Martin W., Kowallik K. V.: Annotated English translation of Mereschkowsky’s 1905 paper „Über Natur und Ursprung der Chromatophoren im Pflanzenreiche“. Eur. J. Phycol. 34: 287– 295 (1999). Martin W. F., Müller M. (Eds.): Origin of Mitochondria and Hydrogenosomes, SpringerVerlag, Berlin Heidelberg New York, pp. 295 (2007). Mereschkowsky C.: Über Natur und Ursprung der Chromatophoren im Pflanzenreiche. Biol. Centralbl. 25, 593–604 (1905).

CYTOGENETICKÁ SEKCE

Byla to taková krásná Ïena stfiedních let ! Cytogenetická sekce, kterou pan profesor Neãas blahé pamûti pfii kaÏdé pfiíleÏitosti oznaãoval za jednu z nejaktivnûj‰ích sekcí âs. Biologické spoleãnosti o sobû opût nechala sly‰et. Stalo se dobr˘m zvykem, Ïe se Ïeleznou pravidelností pofiádá v první polovinû záfií své konference. A ne jinak tomu bylo i letos. Ve spolupráci se Spoleãností lékafiské genetiky âLS JEP za organizaãního úsilí pracovníkÛ Oddûlení lékafiské genetiky Fakultní nemocnice Brno se v koneãné fázi v plné kráse „vyloupla“ v pofiadí jiÏ 42. v˘roãní cytogenetická konference. Pofiadatelé ji umístili do pfiedná‰kového sálu Kanceláfie vefiejného ochránce práv na Údolní ulici v Brnû 10.–11. záfií a po právu nelitovali. Konference se úãastnilo 157 cytogenetikÛ humánních i veterinárních z âeské i Slovenské republiky a mohu zodpovûdnû prohlásit, Ïe nelitovali. Pfiedneseno bylo 41 pfiedná‰ek vysoké kvality a co bylo obzvlá‰È potû‰ující, to byla vysoká úãast mlad˘ch pracovníkÛ. Nás pamûtníky to samozfiejmû tû‰í, Ïe máme nástupce v fiadách mlad˘ch. Navíc zaznûly pfiedná‰ky, které zdÛraznily nezastupitelnost klasické i molekulární cytogeneticky a to pracovníky, ktefií cytogenetice zasvûtili cel˘ svÛj Ïivot hfieje u srdce. A protoÏe nejen vûdou Ïiv je ãlovûk, velk˘ úspûch zaznamenal spoleãensk˘ veãer, jehoÏ kulturní ãást se odehrála v divadle Husa na provázku. Myslím, Ïe jsme se v‰ichni shodli na tom, Ïe 42. v˘roãní cytogenetickou konferenci mÛÏeme bezosty‰nû pfiirovnat ke krásné Ïenû stfiedních let, kterou to nejlep‰í v Ïivotû je‰tû ãeká. A. Oltová –8–

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE

Sympozium “The Functional Organization of the Cell Nucleus’’ Spoleãnost bunûãné biologie âSBS a Centrum pro v˘zkum chromozomÛ M·MT uspofiádaly ve spolupráci s 1. LF UK v Praze a FgÚ AV âR, v.v.i. v pofiadí jiÏ tfietí sympozium “The Functional Organization of the Cell Nucleus’’, které se konalo v úter˘ dne 13. fiíjna 2009 v PurkyÀovû ústavu na Albertovû. Jedenáct pfiedná‰ek (viz souhrny jednotliv˘ch pfiedná‰ek) se zab˘valo fie‰ením fiady problémÛ souvisejících se strukturou a funkcí bunûãného jádra. Nûkteré se t˘kaly v˘luãnû základního v˘zkumu, fiada pfiíspûvkÛ mûla pfiím˘ dopad pro kliniku, jeden pfiíspûvek mûl klinick˘ charakter. Kromû toho bylo sympozium zajímavé i z jiného hlediska, z hlediska souãasn˘ch moÏností a pokroku svûtelné a elektronové mikroskopie (napfi. dosaÏení superrozli‰ení ve fluorescenãní mikroskopii a dÛleÏitost elektronové mikroskopie ve strukturní biologii). K úspûchu sympozia zásadnû pfiispûla úãast sedmi zahraniãních vûdcÛ, ktefií jsou ve svém oboru mezinárodnû uznávan˘mi odborníky. Mimo nû vystoupili také ãtyfii fieãníci zastupující jednotlivé fie‰itelské kolektivy Centra pro v˘zkum chromozomÛ M·MT. Na Albertov pfii‰lo více neÏ 150 odborníkÛ z celé republiky, jeden pfiijel ze Slovenska. Leto‰nímu sympoziu pfiedcházelo pondûlní udûlení ãestného doktorátu UK v lékafisk˘ch vûdách prof. Williamu Earnshawovi z Edinburku. Na návrh 1. LF UK v Praze tak byly ocenûny jeho badatelské v˘sledky v oblasti kompaktace a segregace chromozomÛ, jakoÏ i jeho podpora na‰í vûdû a vysokému ‰kolství. Pfii zahájení sympozia byli dûkanem 1. LF UK v Praze, prof. Tomá‰em Zimou, ocenûni fakultní medailí dal‰í tfii v˘znamní vûdci, prof. Werner Franke a prof. Harald Herrmann z Heidelberku a prof. Jifií Bártek z Kodanû. Stojí za zmínku, Ïe prof. Ueli Aebi z Bazileje pfiedsedal prvnímu bloku pfiedná‰ek. Organizace a úspû‰n˘ prÛbûh sympozia byly umoÏnûny díky podpofie poskytnuté âeskoslovenskou biologickou spoleãností, Centrem pro v˘zkum chromozomÛ M·MT LC535 a Zámûrem MSM0021620806. Organizátofii rovnûÏ dûkují za laskavou sponzorskou podporu poskytnutou firmami Biotech a.s., Edlin s.r.o., FEI Europe B.V. (Nizozemí), Lineq s.r.o., Mikro, spol. s r.o., Olympus Czech Group s.r.o., P-lab a.s., Scintila s.r.o., Sigma-Aldrich spol. s r.o., SpinChem a Vakuum servis s.r.o. I. Ra‰ka a A. Svoboda

–9–


Abstracts From the Clinic to the OrbiTrap: molecular characterisation of the vertebrate kinetochore – a chromosome segregation nanomachine William C. Earnshaw Wellcome Trust Centre for Cell Biology, University of Edinburgh, Swann Building, King’s Buildings, Mayfield Road, Edinburgh EH9 3JR, UK Kinetochores are specialized substructures that direct the segregation of chromosomes during mitosis and meiosis. They are sites where microtubules attach or are in some cases nucleated, they are associated with enzymatic activities that recognise and release incorrect attachments, and they are also signalling structures that delay the onset of anaphase sister chromatid separation until all chromosomes have formed correct bipolar attachment to the mitotic spindle. Kinetochores are amongst the most complex cellular substructures, with up to 120 or more different polypeptide constituents. We identified the first kinetochore proteins in any species as the target of autoantibodies from patients with scleroderma spectrum diseases (anticentromere antibodies, or ACA). These antibodies recognise three polypeptides, which we designated CENP-A, CENP-B and CENP-C. Antibody microinjection experiments revealed that these proteins are essential for assembly of the kinetochore in human cells. One of the fascinating aspects of kinetochore assembly is that although kinetochores normally assemble at defined locations on the chromosomes and particular DNA sequences are preferred, there is no absolute requirement for any single DNA sequence in kinetochore assembly. This has led to the prevailing view that epigenetic factors, including histone post-translational modifications, play a key role in specifying the sites of kinetochore assembly. To determine which histone modifications are essential components of this epigenetic “code”, we have used a synthetic biology approach to design a human artificial chromosome that enables us to target chromatin modifying enzymes into the active kinetochore. This system enabled us to demonstrate that HP1-containing heterochromatin is incompatible with kinetochore assembly and function. We are currently probing the role of particular histone modifications in kinetochore function, and believe that we will be able using this system to define the epigenetic “landscape” for the vertebrate kinetochore. As stated above, kinetochores are extremely complex structures possibly containing over 100 different polypeptides in a number of functional subcomplexes. To determine the complete protein composition of vertebrate kinetochores, we have adopted a multidimensional proteomics approach. We have identified >4000 protein constituents of mitotic chromosomes from chicken cells. Using a series of classifiers to establish the relationships between these polypeptides in a multidimensional space, we have defined regions of the space enriched in chromosomal polypeptides. Validation of the approach came when 20 novel proteins were selected for cDNA cloning and tagging with GFP in human cells. Of them, 18 could be confirmed as chromosomal during mitosis, including 10 novel proteins that localized to kinetochores. We estimate that our data set is likely to contain another 20–50 proteins that associate with kinetochores during mitosis. Future studies will identify the complete list of vertebrate kinetochore components, determine the complexes into

– 10 –

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE which these proteins are assembled, and ultimately use cross linking combined with mass spectrometry to build a three-dimensional network of protein-protein interactions in functional kinetochores. Collaborators in these studies over the years have included: Naomi Rothfield (Universityof Connecticut); Rebecca Bernat and Carol Cooke (Johns Hopkins School of Medicine); Hiroshi Masumoto (Kasuza DNA Institute); Vladimir Larionov (National Institutes of Health); Stefano Cardinale, Jan Bergmann, Shinya Ohta and Juri Rappsilber (University of Edinburgh).

Orchestration of the DNA damage response machinery in normal cells and its deregulation in cancer Jiri Bartek Institute of Cancer Biology, Danish Cancer Society, Copenhagen, Denmark E-mail: [email protected] Recent work in the field of DNA damage recognition, signaling and repair identified multiple protein modifications that operate in concert with the ‘classical’ phosphorylation/dephosphorylation network governed by the ATM/ATR-regulated DNA damage response (DDR). This lecture will summarize our recently published and unpublished data documenting the multifaceted and highly dynamic nature of the signaling network from DNA breaks, including chromatin modifications and coordination of cell cycle checkpoints with DNA repair pathways in human cells. The data will include results from pan-genomic RNAibased screens for novel DDR components, live-cell imaging of human cells to analyze the spatiotemporal orchestration of the key DDR pathways, and mechanistic insights into the cooperation between phosphorylation, ubiquitylation and protein-protein interactions in response to DNA double strand breaks. In addition, examples of our work on cancerpredisposing or cancer-promoting defects in the DNA damage response network, and their significance for the molecular pathogenesis and response of the tumors to genotoxic therapies such as ionizing radiation and chemotherapy will briefly be discussed. Finally, recent results extending our concept of DDR as a tumorigenesis barrier in early human cancer development, and exploitation of DDR defects in tumors as predictive markers to guide individualized chemotherapy, will be presented.

Epigenetics of nucleoli and surrounding chromatin Eva Bártová, Andrea Harniãarová and Stanislav Kozubek Institute of Biophysics, Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i., Královopolská 135, CZ-612 65, Brno, Czech Republic. Nucleolus is considered as a prominent nuclear structure with specific epigenetic features. rDNA is characterized by epigenetic marks associated with both transcriptionally active and inactive chromatin, such as H4 acetylation, histone methylation, DNA methylation and the presence of HP1 protein. Here, we have studied how deficiency of Suv39h histone methyltransferase (HMT) in parallel with inhibition of histone deacetylases (HDACs), affect chromatin structure and distribution of selected epigenetic

– 11 –

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE marks within nucleoli. We have analyzed nuclear arrangement of all heterochromatin protein (HP1) sub-types, similarly as their binding partner H3K9 methylation. We showed that all HP1 sub-types appear to be involved in transcriptional regulation of rDNA genes in both humans and mice. Moreover, occurrence of HP1 beta inside fibrilarin-positive region was stable, independent on Suv39h activity and number of nucleoli. Thus, epigenetics of nucleoli seems to be different from epigenetic profiles of surrounding heterochromatin of chromocenters. Therefore, we propose a model for epigenetic regulation of stability of chromocenters and chromatin inside nucleoli in the mouse genome. This work was supported by the following grants: AVOZ50040507, LC535, and LC06027.

Lightoptical Nanoscopy of Nuclear Nanostructures C. Cremer Institute for Molecular Biophysics, The Jackson Laboratory/University of Maine e-mail: [email protected]; [email protected]) An essential problem for the quantitative spatial analysis of cell nuclear constituents using far field light microscopy approaches is the conventional optical resolution restricted to about 200 nm laterally and 600 nm axially. Various recently introduced laseroptical “nanoscopy” approaches such as Structured Illumination (SI), 4Pi- and Stimulated Emission Depletion (STED) Microscopy allowed to extend the spatial analysis far beyond these limits. Here we report on a novel method, “Spectral Precision Distance/Position Determination Microscopy (SPDM) with Physically Modifiable Fluorochromes (SPDMPhymod) to analyse the spatial distribution of single nuclear proteins and DNA sequences at the macromolecular optical resolution level. Presently, SPDMPhymod techniques have been used to determine the intracellular spatial location of single histone molecules at a density up to ca. 1000 molecules/m2 of the same type with an estimated best localization precision in the few nm range (at an excitation wavelength of exc = 488 nm); distances in the range of 15–30 nm were nanoscopically resolved between individual fluorescent histone H2B molecules labeled with the same type of fluorescent protein (EmGFP). In addition, Dual Color Localization Microscopy (M. Gunkel et al., in press) made possible the simultaneous SPDMPhymod of two different types of nuclear proteins. A quantitative analysis of the two spatial single molecule distributions revealed distinct deviations from a random distribution but also differences between the two protein types. Furthermore, using synthetic fluorochromes in combination with Fluorescence-in situ Hybridization (FISH), superresolved ‘nanoimaging’ was realized of specific chromatin domains in human cell nuclei. P. Lemmer et al. (2008) SPDM – Light Microscopy with Single Molecule Resolution at the Nanoscale. Applied Physics B 93: 1–12. R. Kaufmann et al. (2009) SPDM – Single Molecule Superresolution of Cellular Nanostructures. (2009) Proc. SPIE, Vol. 7185: 71850J-1 – 71850J-19. P. Lemmer et al. (2009) Using Conventional Fluorescent Markers for Far-field Fluorescence Localization Nanoscopy allows Resolution in the 10 nm Regime, J. of Microscopy, in press. M. Gunkel et al. (2009) Dual color localization microscopy of cellular nanostructures, Biotechnology J., in press.

– 12 –


Hybrid Visualization Methods, Pattern Recognition and Viral Chromatin Alasdair C. Steven Laboratory of Structural Biology, National Institute of Arthritis, Musculoskeletal & Skin Diseases, National Institutes of Health, Bethesda, MD 20892, USA ([email protected]) In order to understand the chemistry of biological processes, it is necessary both to scrutinize enzymatic active sites and interaction surfaces in atomic detail and at the same time to keep track of the subunit positions and communication between them in large, multicomponent complexes that are in constant motion. This “fact of life’’ undermines the very concept of a unitary well-defined structure as applied to a macromolecular machine but, rather, invokes the idea of a stochastically variable ensemble of structures. Different experimental techniques are most appropriate for visualizing structures at differing levels of detail and „hybrid methods’’ represent systematic attempts to integrate a coherent account from all information available from diverse sources. This lecture will review recent developments in cryo-electron microscopy and three-dimensional image reconstruction – an approach that occupies the key middle ground between X-ray crystallography and NMR spectroscopy on one hand and light microscopy of living cells on the other hand. These developments include: pushing towards atomic resolution; molecular movies produced by computational fractionation of images, leading to multiple structures (“four-dimensional electron microscopy’’); and cryo-electron tomography of highly pleiomorphic complexes. Chromatin and otherwise condensed DNA will not be ignored.

Position of H1 in the nucleosome – a close up J. Bednar Institute of Cellular Biology and Pathology, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Department of Cell Biology, Institute of Physiology, Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i., Albertov 4, 128 01 Prague 2, Czech Republic and 5CNRS, Laboratoire de Spectrometrie Physique, UMR 5588, BP87, 140 Av. de la Physique , 38402 St. Martin d'Heres Cedex, France The key role of the linker histone H1 in chromatin dynamics has been undoubtedly recognized. Despite, its location and interactions with nucleosomal DNA remain controversial issues. We have used a combination of electron cryo-microscopy (EC-M), hydroxyl radical footprinting and nano-scale modeling to analyze the structure of mono-, di- and trinucleosomes precisely positioned on the tandem repeats of 601 positioning sequence and containing physiologically assembled histon H1 or its truncated mutants with the goal to determine precisely the position of H1 globular domain and the role of its other structural subunits, the C and N termini, in the structural organization of the nucleosome entry/exit site. Contrary to most of the previous studies, the H1 and its mutants were associated to the nucleosomal core particles using a native H1 chaperon, the NAP1 (Nucleosome Assembly Protein 1), instead of using the method of salt dialysis. The results showed that the globular domain of histone H1 (GH1) interacts, through the minor grove of DNA, with 10 bp localized symmetrically to the nucleosomal dyad. In addition, GH1 organizes ~ one

– 13 –

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE helical turn of DNA from each linker of the nucleosome. A row of seven AA (120–127) of the COOH-terminus of histone H1 was required for the formation of the stem structure of the linker. A 3D molecular model, based on these data and coarse-grain DNA mechanics, was constructed. The model explains how the different domains of H1 interact with nucleosomal DNA and predicts a specific H1-mediated stem structure of the linker DNA. Acknowledgments: This work was supported by the Czech grants LC535, MSM0021620806 and AV0Z50110509.

Dual location proteins – architectonic components of intercellular junctions and nucleoplasmic particles Werner W. Franke Helmholtz Group for Cell Biology, German Cancer Research Center (DKFZ), Im Neuenheimer Feld 280, D-69120 Heidelberg, Germany One of the more surprising findings in the last two decades of cell biology has been the series of observations that the same kind of protein can occur in two or more topologically and structurally extremely different forms of existence: On the one hand, it may occur as a major constituent of the usually robust and relatively insoluble plaques on the cytoplasmic side of cell-cell junctions, in particular desmosomes and adherens junctions. On the other hand, the same type of molecule occurs in the nucleus as an important component of regulatory complexes governing gene transcription and gene product processing (for a recent review see Franke 2009). In immunofluorescence and immunoelectron microscopy these proteins can be clearly localized and – with recently advanced techniques – also ascribed to distincly different particles. In addition, some have even a third form of existence – as elements of certain cytoplasmic particles. Using as examples the armadillo-protein subgroup of plakophilins as dual location-dual function proteins, structures and biochemical properties of such proteins are presented and discussed.2–5 1. FRANKE, W.W. 2009. Discovering the molecular components of intercellular junctions – a historical view. (Book chapter) In: Cell-Cell Junctions (W.J. Nelson, E. Fuchs, eds.) Cold Spring Harbor Laboratory Press, Woodbury/NY; pp. in press/Cold Spring Harb. Perspect. Biol. doi 10.1101/cshperspect.a003061 2. MERTENS, C., KUHN, C., FRANKE, W.W. 1996. Plakophilins 2a and 2b: Constitutive proteins of dual location in the karyoplasm and the desmosomal plaque. J. Cell Biol. 135, 1009–1025. 3. MERTENS, C., HOFMANN, I., WANG, Z., TEICHMANN, M., SEPEHRI CHONG, S., SCHNÖLZER, M., FRANKE, W.W. 2001. Nuclear particles containing RNA polymerase III complexes associated with the junctional plaque protein plakophilin 2. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 98, 7795–7800. 4. HOFMANN, I., SCHNÖLZER, M., KAUFMANN, I., FRANKE, W.W. 2002. Symplekin, a constitutive protein of karyo- and cytoplasmic particles involved in mRNA biogenesis in Xenopus laevis oocytes. Mol. Biol. Cell 13, 1665–1676. 5. HOFMANN, I., CASELLA, M., SCHNÖLZER, M., SCHLECHTER, T. SPRING, H., FRANKE, W. W. 2006. Identification of the junctional plaque protein plakophilin 3 in cytoplasmic particles containing RNA-binding proteins and the recruitment of plakophilins 1 and 3 to stress granules. Mol. Biol. Cell 17, 1388–1398.

– 14 –


Using Drosophila Genetics to Put Invadolysin in its Place: aka “Invadolysin gets fat” Margarete M.S. Heck, Ching-Wen Chang, Neville Cobbe, Francesca Di Cara, Edward Duca, Sharron Vass University of Edinburgh, Queen’s Medical Research Institute, Centre for Cardiovascular Science, 47 Little France Crescent, Edinburgh EH16 4TJ, U.K. Invadolysin is a metalloprotease of the M8 family that we previously showed to be essential in Drosophila, with roles in cell division and cell migration. The gene is conserved in many different organisms and appears to be ubiquitously expressed. We have shown by immunofluorescence that invadolysin is associated with the surface of lipid droplets in human cultured cells, a finding corroborated by biochemical subcellular fractionation. These findings demonstrate invadolysin as the first metalloprotease located to these dynamic organelles. In Drosophila, the larval fat body contains huge stores of lipid droplets. We have shown that cellular morphology and triglyceride levels are affected in invadolysin loss of function mutants. Recent data also indicate that invadolysin mRNA levels increase during the differentiation of murine 3T3-L1 fibroblasts to adipocytes, suggesting a potential role for invadolysin in this differentiation process. In order to determine the pathways of invadolysin’s action, we have been utilizing multiple approaches to identify regulators of the protease. We have generated transgenic flies carrying tagged-invadolysin constructs. The over-expression of tagged-invadolysin in the fly eye results in a strong rough eye phenotype. Genetic experiments are identifying genes that modify this phenotype –genes which may behave to alter the level or activity of the protease. Affinity-purification experiments in different tissues over-expressing tagged-invadolysin are being carried out in order to identify interacting proteins. Thus, while the mode of action for invadolysin is only beginning to be unraveled, it is clear that novel insights will emerge from the analysis of this essential metalloprotease.

Nuclear structural networks: The hardware for regulation of gene expression and stem cell fate Harald Herrmann, PhD Division of Molecular Genetics, German Cancer Research Center (DKFZ), Im Neuenheimer Feld 280, Heidelberg, Germany Nuclear intermediate filament proteins, also referred to as lamins, are major structural components of the nuclear envelope of all metazoan cells. They interact with a multitude of factors, both from the inner nuclear membrane and from chromatin. Lamins were furthermore discussed to be key functional components within the nucleoplasm. Following the sequence determination of various vertebrate and invertebrate lamin genes, lamins turned out to be highly conserved in evolution pointing to their basic roles in nuclear functions of metazoan cells. Lower vertebrates such as the nematode Caenorhabditis elegans have only one lamin gene, which is essential for life. In contrast, man harbors three lamin genes, two coding for the B-type lamins B1 and B2, and one for the A-type lamin A and its major splice variant lamin C. In mammals, very peculiar splice forms coding for “half-lamins” are

– 15 –

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE expressed during germ cell development, i.e. lamin C2 and lamin B3, where the former appears to have essential functions during meiosis and the latter during spermatogenesis. During mitosis the nuclear lamina disassembles, and as a result the A-type lamins are found in the soluble fraction whereas the B-type lamins stay membrane-bound. This disassembly is mediated by phosphorylation through cyclin-dependent kinases and has been described to proceed down to the dimeric level. Hence, A- and B-type lamins appear to form homodimers in vivo, but on a higher level of assembly it is not clear whether individual filaments contain both types of lamins within one and the same filament or if individual lamins segregate into distinct filaments. Moreover, since after completion of mitosis lamin A is incorporated into the reforming lamina some time after B-type lamins, both types of lamins may indeed assemble into distinct filaments, though this has not been shown definitively. Since interphase chromatin is organized in complex with and bound to the lamina, its composition and structural organization may have a significant impact on the display of gene arrays in post-mitotic and differentiated cells. By and large, the presence of a B-type lamin is sufficient for life of metazoans, as lower invertebrates such as C. elegans express only one B-type lamin. However, the targeted inactivation of the lamin A gene in mice is lethal soon after birth, indicating that A-type lamins are essential for postnatal differentiation. Correspondingly, mutations in lamin A have been demonstrated to be a severe threat for human health leading to a diverse set of complex diseases including cardiomyopathy, lipodystrophy and premature ageing. Additional data also strongly indicate that lamin A, when present, is functionally interconnected with the lamin B system, inner nuclear membrane proteins and with nuclear pore complex (NPC) components. In structural terms, one may describe the lamina as a tensegrity element resembling a geodesic dome that at the same time is an organizer of interphase chromosome territories and thereby participates in the execution of genetic programs. Apart from circumstantial evidence, it is not known how lamin filaments assemble after mitosis, how the various lamins are organized to specifically interact with the other lamina components and chromatin, and how the lamina is enlarged during nuclear growth in interphase – and how this affects heterochromatin and euchromatin organization. Last but not least, A-type lamins have been demonstrated to be present in an intra-nuclear form, in complex with important regulators of nuclear function such as the retinoblastoma protein pRb. Hence, the challenge for research on functional nuclear architecture is to elucidate how lamins take part in the developmental regulation of cell differentiation including that of stem cells in particular.

Automated spinning disk confocal microscopy in 3D live cell imaging M. Vafiecha, Pa. Matula, M. Kozubek Centre for Biomedical Image Analysis, Masaryk University, Faculty of Informatics, Brno, Czech Republic Fluorescence microscopy has become the leading technology to study structure and dynamics of cellular components and processes. The studies can be performed in twodimensional (2D) but also in three-dimensional (3D) spatial coordinate system as well as in time and spectral dimensions. Several years ago the microscopy of living cells was introduced based on discovery of fluorescent protein GFP. Fluorescent proteins allow us to study protein dynamics, localization, and interactions in living cells. In our laboratory, we

– 16 –

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE have been developing special systems for automated cell image acquisition and analysis using fluorescence microscopy working up to five dimensions (x, y, z, t, lambda), whose hardware and software was optimized for studies on living cells. The presentation will focus on the latest developments in our technology. Besides microscopy hardware and software, also examples of possible applications will be presented. For the first time, we discovered interaction of apoptotic proteins AIF and endonuclease G, expressed using one DNA plasmid, in living human cells during apoptotic cell death. We were also able to analyze the movement speed and directionality of movement of telomeres in 3D and 2D in living human cells with unsurpassed time and spatial resolution. This work was supported by the Ministry of Education of the Czech Republic (Projects LC535, 2B06052 and MSM0021622419).

Instability of chromosome 5 in preleukemic and leukemic cells Kyra Michalová, Zuzana Zemanová and Dagmar Bystfiická. Center of Oncocytogenetics, Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Medical Faculty and General University Hospital Prague, Czech Republic. During years 2002 and 2009, we examined bone marrow samples of 720 adults with myelodysplastic syndrome (MDS) which is considered as preleukemia. In this cohort 70 patients with primary disease, deletion del(5q) and the complex chromosomal abnormalities were identified at the time of diagnosis. For precise analyses of chromosomal regions and breakpoints built in complex aberrations, various modifications of molecular cytogenetic techniques were used: interphase FISH (I-FISH), multicolor fluorescence in situ hybridization (mFISH) supplemented with high-resolution multicolor banding (mBAND). In 12 patients two different array comparative genomic hybridization (aCGH) platforms were used for further interpretation of complex karyotype conventionally found. For aCGH, DNA was isolated from cytogenetically prepared and fixed bone marrow cells and amplified by wholegenome amplification system (Sigma). Three patients were analyzed by the oligonucleotide array NimbleGen (Roche) on the basis of full-service and for nine patients BAC-based Haematochips (BlueGnome) were used. The results were validated by I-FISH. The main aim of the work was to determine involvement of chromosome 5 in complex chromosomal rearrangements and the presence of parts of disintegrated and deleted 5q. In 40 cases, mFISH analyses showed that parts of deleted chromosome 5 were translocated to other chromosomes. Fragmentation of 5q was found frequently as well. The most recurrent partners of del(5q) in unbalanced translocations were chromosomes 12 (23%), 3 (21%) and 17 (21%). The most common chromosome 5 breakpoints were 5q33 (47%), 5q13 (39%) and 5q11 (13%), the most frequently encountered extent of deletion was 5q13q33 (30%). Chromosomal imbalances were specified at more than 0.5 Mb resolution level. The results obtained by mBAND and aCGH were comparable, however aCGH was more suitable for precise determination of the extent of deletions. We proved that deleted chromosome 5 is very instabile and its different parts are involved in different kinds of complex rearrangements. The important pathogenetic consequence od del(5q) is loss of genes rather than creation of fusion gene. Despite of the fact from literature, where is until now notoriously

– 17 –

SPOLEâNOST BUNùâNÉ BIOLOGIE quoted existence of the monosomy 5 as a self-contained entity, in our cohort no patient with monosomy 5 was identified. Even in bone marrow cells of those patients with suspected monosomy 5 on the basis of the results of conventional cytogenetics, molecular analyses revealed existence of parts of chromosome 5 which retained as insertions within chromosomal aberrations. Complex molecular analyses are essentials tools for studies of genetic changes in cancer. A combination of these techniques will undoubtely improve our chances of identifying genes involved in carcinogenesis, progression and the metastatic process and some of them serve already as important predictive and prognostic markers of the disease. Supported by grants MZO VFN 2005, MSM 0021620808, MSM LC535, IGA MZCR NR/9481-3 and IGA MZCR NR 9227-3.

XVII. Cytoskeletální klub Letos uspofiádala XVII. Cytoskeletální klub Spoleãnost bunûãné biologie s Ústavem fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty UK, a to ve dnech 22.– 24. 4. 2009, ve Vranovû nad Dyjí. Do pfiíjemného prostfiedí Zámeckého hotelu se pod taktovkou pfiedsedy organizaãního v˘boru leto‰ního klubu prof. RNDr. ZdeÀka Opatrného, CSc. podafiilo shromáÏdit 21 zajímav˘ch odborn˘ch pfiíspûvkÛ pfii celkové úãasti 51 registrovan˘ch pracovníkÛ. Vûdeck˘ program byl zahájen tfiemi pfiedná‰kami pozvan˘ch hostÛ. P. J. Husary z Univerzity of Durham vysvûtloval, jak se pomocí cytoskeletu vyrovnávají rostlinné buÀky s handicapem neschopnosti migrace pfii embryogenezi. A.C. Schmit z Univer-sité de Strasbourg demonstrovala nové poznatky o regulaãní úloze mikrotubulárního aparátu pro fyziologické pochody rostlinné bunûk Arabidopsis a bunûk tabáku BY-2 prostfiednictvím gama-tubulinov˘ch proteinov˘ch komplexÛ. J. Fi‰erová prezentovala v˘sledky v˘zkumu na Univerzity of Durham o ultrastrukturálních detailech komplexÛ jadern˘ch pórÛ tabákov˘ch bunûk BY–2 a jejich vztahu k cytoskeletální laminû pod povrchem jaderného obalu. Potû‰itelné je, Ïe mezi pfiíspûvky byla fiada v˘sledkÛ spoluprací s v˘znaãn˘mi zahraniãními pracovi‰ti i zajímavé nové poznatky zaãínajících pracovníkÛ. Pfiínosné urãitû byly i prezentace zúãastnûn˘ch zástupcÛ firem o novinkách pouÏiteln˘ch pro v˘zkum cytoskeletu. V prezentovan˘ch pfiíspûvcích byly shrnuty nové v˘sledky z nejrÛznûj‰ích oblastí bunûãné a molekulární biologie ve vztahu k cytoskeletu a konference ukázala, Ïe tématika úlohy cytoskeletu v bunûãné fyziologii je stále aktuální a plodná. Z jednotliv˘ch sdûlení bylo vidût, jak v tomto v˘zkumu je nezbytné vyuÏití tûch nejnovûj‰ích metodick˘ch pfiístupÛ napfi. live time imaging ve fluorescenãní mikroskopii, real time anal˘zy, molekulárnû genetické pfiístupy a vysoce sofistikované adaptace mikroskopické techniky. Na krátké schÛzce v˘boru Spoleãnosti bunûãné biologie bylo jednoznaãnû doporuãeno uspofiádat v pfií‰tím roce 18. roãník Cytoskeletálního klubu, tentokrát pod patronací v˘zkumné skupiny Pavla Drábera. Podrobnûj‰í informace vãetnû abstraktÛ jsou k dispozici na webu spoleãnosti: http://www.med.muni.cz/biolspol/. R. Janisch – 18 –

POBOâKA V HRADCI KRÁLOVÉ

CYTOKINEMATICS 2009 – úspû‰ná tradice trvající ãtyfii desetiletí V tradiãním záfiijovém termínu (10.–12. záfií 2009) se v budovû teoretick˘ch ústavÛ Lékafiské fakulty v Hradci Králové konalo mezinárodní symposium CYTOKINEMATICS 2009 vûnované problematice zobrazování Ïiv˘ch bunûk v ‰ir‰ím kontextu biomedicínsk˘ch vûd. V leto‰ním roce to bylo setkání opravu v˘jimeãné. Uplynulo totiÏ pfiesnû 40 let od doby, kdy se v Hradci Králové uskuteãnilo první setkání tohoto typu. Tenkrát v roce 1969 se symposium naz˘valo „Microcinematography as a Research Method in Cytology“ a hlavním organizátorem byla Katedra biologie pod vedením prof. V. PÛÏi. Od té doby bylo organizováno jiÏ jedenáct podobn˘ch mezinárodních setkání a v‰echna se konala pod patronací Ústavu lékafiské biologie a genetiky v Hradci Králové. Celou 40 let trvající historii tûchto vûdeck˘ch setkání shrnul ve své pfiedná‰ce prof. âervinka pfii zahájení sympozia. Pfii této pfiíleÏitosti bylo ocenûno 5 v˘znamn˘ch odborníkÛ, ktefií se zúãastnili prvního symposia v roce 1969 a byli pfiítomni i na tomto setkání po 40 letech. Byli to prof. V. PÛÏa, prof. J. Bereiter-Hahn, prof. F. Barto‰, prof. R. Janisch a Dr. P. Vesel˘. Jako potvrzení mimofiádn˘ch zásluh o rozvoj cytokinematiky byly v‰em v˘‰e uveden˘m pfiedány pamûtní diplomy. V následné diskusi opakovnû zaznûl názor, Ïe takto dlouhou, nepfieru‰enou tradicí se mÛÏe pochlubit jen nûkolik málo svûtov˘ch symposií. Velikostí zÛstalo leto‰ní symposium vûrno své tradici men‰ích, ale o to více pracovních setkání (poãet úãastníkÛ byl 35, z toho 8 bylo ze zahraniãí). Tento fakt byl ocenûn zejména zaãínajícími vûdeck˘mi pracovníky, ktefií mûli daleko vût‰í prostor a moÏnost diskutovat o vûdeck˘ch problémech a navazovat kontakty. Kromû toho 17 zamûstnancÛ a studentÛ lékafiské fakulty vyuÏilo moÏnost zúãastnit se vûdeckého programu bez nutnosti uhradit konferenãní poplatek. Vûdeck˘ program byl zahájen vyzvanou pfiedná‰ku, prof. Juergena Bereiter-Hahna na téma „How can mitochondrial dynamics postpone aging?“. Byla to brilantní prezentace s vynikající dokumentací vãetnû unikátních video sekvencí. Prof. Bereiter-Hahn je v celé Evropû velmi uznávaná osobnost, dlouhou fiadu let byl viceprezidentem jedné z nejvût‰ích nûmeck˘ch univerzit, Univerzity J. W. Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Následovala pfiedná‰ka prof. âervinky, ve které hovofiil také o dynamice mitochondrií a prezentoval fiadu zajímav˘ch videosekvencí. V dal‰ích sekcích zaznûly pfiedná‰ky vûnované dynamice bunûk, dynamice jednotliv˘ch organel a interakcím molekul v Ïiv˘ch buÀkách. Velmi zajímavé byly pfiedná‰ky pracovníkÛ Ústavu Maxe-Plancka v DráÏìanech o laserové nanochirurgiii (Dr. J. Peychl) a o hodnocení pohybÛ endosomÛ (Dr. M. Esner). Velmi zaujala i pfiedná‰ka doc. E. Rudolfa o vlivu zinku na vnitrobunûãnou signalizaci a sdûlení Dr. D. Zichy o anal˘ze procesu metastazování. Také poslední den symposia zaznûly vynikají pfiedná‰ky Dr. Dikova o pohybu proteinÛ v mitochondriích , Dr. Ejsmonta o vizualizaci genové exprese u Ïiv˘ch embryí Drosophil. Z technick˘ch novinek zaujala pfiedná‰ka doc. R. Chmelíka o v˘voji kvantitativního fázového kontrastu v digitálním holografickém mikroskopu a na ni navazující pfiedná‰ka – 19 –

POBOâKA V HRADCI KRÁLOVÉ

dr. H. Janeãkové o vyuÏití této metody pfii studium vlivu hladovûní na nádorové buÀky. Zaujala i pfiedná‰ka Dr. Urbana o moÏnostech zvy‰ování kontrastu obrazu na základû v˘poãtu informaãní entropie. Velkou pozornost vyvolala pfiedná‰ka Dr. Sukhorukova o vyuÏití klastrové anal˘zy pro hodnocení digitální obrazové informace. Mezi velmi dobfie pfiijatá metodická sdûlení patfiily prezentace doc. Weydy o zobrazování Ïiv˘ch biologick˘ch objektÛ pomocí Roentgenova záfiení a vyuÏití super rychle digitální kamery pro zachycení rychl˘ch biologick˘ch dûjÛ. Kromû pfiedná‰ek byla ãást jednacího ãasu vyhrazena panelové diskusi, která se t˘kala budoucnosti cytokinematiky a v návaznosti na to i budoucnosti tûchto vûdeck˘ch setkání. Rozvoj kvantitativních obrazov˘ch cytometrick˘ch metod je velmi dynamick˘ a v‰ichni úãastníci se shodli na tom, Ïe v tradici by se mûlo pokraãovat, pfiestoÏe souãasné technické moÏnosti umoÏÀují prezentovat v˘sledky studia dynamiky, vãetnû digitálních videosekvencí i na bûÏn˘ch vûdeck˘ch konferencích. ·iroká diskuse nakonec vyústila v konsensuální stanovisko, Ïe pfií‰tí Cytokinematics by se mûla konat v roce 2012 opût v Hradci Králové. V‰ichni úãastníci sympozia obdrÏeli sborník pfiíspûvkÛ z konference. Program sympozia a abstrakta pfiíspûvkÛ prezentovan˘ch na Cytokinematics 2009 jsou k zvefiejnûny také na http://www.cytokinematics.eu. Jako kaÏdé setkání vûdcÛ mûlo i leto‰ní symposium svoji spoleãenskou ãást. Tu pfiedstavoval nejenom úvodní raut v prostorách budovy Lékafiské fakulty v Hradci Králové, ale hlavnû slavnostní veãefie, která probûhla ve stylové restauraci v gotick˘ch prostorách jednoho z pÛvodních mû‰Èansk˘ch domÛ na Starém námûstí v Hradci Králové. Zde v‰ichni úãastníci v pfiíjemném prostfiedí dlouho pokraãovali v diskusích. Ná‰ dík za to, Ïe rozpoãet symposia nebyl neúmûrnû napjat˘ patfií pfiedev‰ím âeskoslovenské biologické spoleãnosti, která toto setkání podpofiila velmi v˘znamnou finanãní ãástkou. Lékafiské fakultû v Hradci Králové dûkujeme za poskytnutí prostor pro konání symposia. Podûkování si zaslouÏí i obû sponzorské firmy Nikon a B.P. Medical. V neposlední fiadû patfií podûkování pracovníkÛm Ústavu lékafiské biologie a genetiky, bez jejich aktivního pfiístupu by realizace tohoto sympozia nebyla moÏná. M. âervinka

âESKÁ A SLOVENSKÁ SPOLEâNOST PRO MUTAGENEZI

32. pracovní dny âeské a slovenské spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím âeskoslovenské biologické spoleãnosti Jako jiÏ tradiãnû v jarních mûsících se ve dnech 5.- 7.5.2009 v NCO NZO Brno uskuteãnila mezinárodní konference odborníkÛ v problematice genetické toxikologie – 32. pracovní dny âeské a slovenské spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím âeskoslovenské biologické spoleãnosti. Konference byla pofiádána pod odbornou garancí Ing. Jana Topinky, DrSc., pfiedsedy spoleãnosti (AV âR), ãestného pfiedsedy MUDr. Radima J. ·ráma (AV âR) a dal‰ích ãlenÛ v˘boru spoleãnosti – Prof. MUDr. Mileny âerné, DrSc. (SZÚ Praha), – 20 –


Prof. MVDr. Jifiího Rube‰e, CSc. (V˘zkumn˘ ústav veterinární Brno) a MUDr. Hany Lehocké, Ph.D. (OU). V prÛbûhu konference bylo prezentováno 29 odborn˘ch pfiihlá‰en˘ch pfiedná‰ek, v posterové sekci 5 posterÛ z oblasti experimentální i aplikované genetické toxikologie s dÛrazem na nutnost legislativního zakotvení pro moÏné rutinní vyuÏití na poli preventivní medicíny. Leto‰ní roãník byl tématicky rozdûlen do nûkolika celkÛ. Nosn˘m tématem byla problematika Prevence karcinomu prostaty. Klinick˘ v˘zkum v této oblasti pfiedstavil ãestn˘ host konference – Prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc., pfiednosta Urologické kliniky FN Brno-Bohunice, sv˘m sdûlením: Dne‰ní úloha radikální prostatektomie v léãbû karcinomu prostaty ohraniãeného na prostatickou Ïlázu. Projekt Studia pfieÏívání genotoxicky po‰kozen˘ch bunûk: jaterní, plicní prostatické modely prezentoval ve své pfiedná‰ce Machala a kol. (V˘zkumn˘ ústav veterinárního lékafiství, Brno). Hrubá a kol. (V˘zkumn˘ ústav veterinárního lékafiství, Brno) se zab˘vala problematikou vyuÏití Mikroarray a RT-PCR anal˘zy v lidské prostatické linii LNCaP po expozici nûkter˘m PAU a dioxinÛm. V odborném bloku vûnovaném problematice biomonitoringu prezentovala âerná a kol. (SZÚ Praha) v˘sledky celostátního monitoringu populace âR ve sdûlení: Retrospektivní sledování hladin indikátorov˘ch kongenerÛ PCB a vybran˘ch chlorovan˘ch pesticidÛ v séru ãeské populace v období 1976 –1996. Dále informovala o spolupráci na projektu 6RP EU PHIME – Vliv dlouhodobé expozice nízk˘m koncentracím smûsi prvkÛ na populaãní zdraví s pfiihlédnutím k vnímav˘m populaãním skupinám. V sekci Oxidativní stres v genetické toxikologii pfiednesl Rössner Jr. a kol. (AV âR) sdûlení vûnované biomarkerÛm oxidativního po‰kození u matek a novorozencÛ exponovan˘m tabákovému koufii a environmentálním polutantÛm. Hanzalová a kol. (AV âR) vystoupila s pfiedná‰kou Oxidaãní po‰kození látkami vázan˘mi na prachové ãástice v ovzdu‰í, Rössnerová a kol. (AV âR) seznámila pfiítomné s Vlivem zneãi‰tûní ovzdu‰í na frekvenci mikrojader, hodnocení s vyuÏitím automatické obrazové anal˘zy. V bloku vûnovanému mechanismu chemické karcinogeneze prezentovala Stiborová a kol. (UK Praha) v˘zkum v oblasti biomonitorování environmentální expozice nitroa amino- slouãeninám, jako potenciálním karcinogenÛm, prostfiednictvím indukce DNA adduktÛ. S v˘sledky in vitro studie Molekulární a bunûãné mechanismy zahrnuté v procesu chemické hepatokarcinogeneze pfiítomné seznámila Gábelová a kol. (SAV Bratislava). Valoviãová a kol. (SAV Bratislava) se vûnovala Lidsk˘m bunûãn˘m liniím HaCaT a HepG2 jako modelÛm pro studium tkáÀové specificity chemick˘ch karcinogenÛ. V rámci odborného bloku, vûnovaném monitorování expozice byla pfiednesena 2 sdûlení, zab˘vající se otázkou zneãi‰tûní ovzdu‰í na Ostravsku. V prvním sdûlení ostravsk˘ch autorÛ KÛsová a kol. (ZÚ Ostrava) informovala o Mutagenitû ovzdu‰í v Ostravû – Pfiívoze a Ostravû – Bartovicích – v˘sledky monitoringu za období 2005 – 2007. – 21 –


Druhé sdûlení bylo vûnováno mediálnû sledované problematice zneãi‰tûní ovzdu‰í v Ostravû- Bartovicích s pfievaÏujícím úlohou hutního podniku na zneãi‰tûní ovzdu‰í v rámci Projektu Ostrava, prezentovaném ·vecovou a kol. (AV âR). Nové metody pro detekci polutantÛ v Ïivotním prostfiedí, zaloÏené na fyzikálních principech, pfiedstavila âernohorská a kol. (Vidia s.r.o.) v pfiedná‰ce Povrchová plasmonová resonance jako nástroj pro detekci zneãi‰Èujících látek v Ïivotním prostfiedí. Dal‰í sdûlení byla vûnována v˘sledkÛm monitorování profesionální expozice genotoxikantÛm (Mareãková a kol., Koudela a kol., Holá a kol., Staruchová a kol.), vlivu Ïivotního stylu na hodnoty indikátorÛ genotoxického po‰kození (Baranãoková a kol.), vlivu genového polymorfismu na po‰kození DNA pohlavních bunûk vlivem zneãi‰tûní ovzdu‰í (Rube‰ a kol.) aj. V prÛbûhu konference mûli úãastníci moÏnost seznámit se s v˘robky firmy Juwital, pÛsobící v âR v oblasti prevence po‰kození zdraví pomocí potravinov˘ch doplÀkÛ. Konference byla garantována âLK. Sborník abstrakt obdrÏel ISBN 978-80-7013-496-2 Dal‰í informace o ãinnosti spoleãnosti jsou uvedeny na www.med.muni.cz/biolspol/. H. Lehocká

Genetická toxikologie a prevence rakoviny Jesenné pracovné dni âeské a slovenské spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím âeskoslovenské biologické spoleãnosti Jako jiÏ tradiãnû v podzimních mûsících se ve dnech 12.–14. 10. 2009 v ústavu experimentálnej onkológie SAV v Bratislavû uskuteãnila mezinárodní konference odborníkÛ v problematice genetické toxikologie – Jesenné pracovné dni âeské a slovenské spoleãnosti pro mutagenezi zevním prostfiedím âeskoslovenské biologické spoleãnosti. Konference byla pofiádána pod odbornou garancí slovenské sekce spoleãnosti. V úvodu konference uctili úãastníci konference minutou ticha památku pfiedãasnû zesnulého Prof. RNDr. Petera Brezániho, CSc., odborného pracovníka UPJ· v Ko‰icích a dlouholetého ãlena v˘boru spoleãnosti. âestn˘m hostem konference se stala Prof. Clarissa Gerhäuser, vedoucí Deutsches Krebsforschungszentrum v Heidelbergu (Nûmecko). Její nesmírnû názorná a systematická pfiedná‰ka byla vûnována v˘zkumu brokolice jako potravinû s preventivním potenciálem proti rakovinû prostaty. Dal‰ím v˘znamn˘m hostem konference byl Prof. Andew R. Collins z Univerzity v Oslo (Norsko), jehoÏ pfiedná‰ka byla vûnována monitorování oxidaãních po‰kození DNA metodou Comet assay. Na 40 úãastníkÛ vyslechlo v prÛbûhu této mezinárodní konference 17 odborn˘ch pfiedná‰ek a 14 posterov˘ch sdûlení z oblasti experimentální i aplikované genetické toxikologie s dÛrazem na nutnost uplatnûní poznatkÛ v rámci prevence. âást pfiíspûvkÛ byla vûnována studiu genotoxick˘ch a karcinogenních úãinkÛ vybran˘ch testovan˘ch agens. Nûkolik prací se vûnovalo profesionální expozici radiaã– 22 –


nímu záfiení u pracovníkÛ v leteckém prÛmyslu. Vzhledem k tomu, Ïe je v posledních letech vûnována velká pozornost oblasti izolace látek pfiírodního charakteru s moÏn˘m bioprotektivním/antimutagenním úãinkem, byla znaãná ãást pfiíspûvkÛ vûnována této problematice a to testováním na rÛzn˘ch modelov˘ch systémech. Dal‰í práce se zab˘valy genotoxick˘mi dÛsledky zneãi‰tûní prostfiedí na vybranné rostlinné druhy. K fie‰ení v˘‰e uvedené problematiky byly vyuÏity nejmodernûj‰í metody zaloÏené na testování ‰irokého spektra modelov˘ch organismÛ, od mikroorganismÛ pfies rostlinné modely aÏ po lidské bunûãné systémy. Závûrem je mi milou povinností upfiímnû podûkovat za skvûlé pracovní ovzdu‰í i neformální setkání organizátorÛm akce pod vedením RNDr. Aleny Gábelové, CSc. Sborník abstrakt byl vydán pod ISBN 978-80-970128-1-6. BliÏ‰í informace na www.mwd.muni.cz/biolspol. H. Lehocká

âESKÁ SPOLEâNOST PRO ULTRAZVUK V MEDICÍNù

4. Brnûnsk˘ sonografick˘ den âeská spoleãnost pro ultrazvuk v medicínû ( sekce âs.biol. spoleãnosti) ve spolupráci s Klinikou zobrazovacích metod Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brnû uspofiádala v prostorách nemocnice 26. fiíjna 2009 jiÏ 4. Brnûnsk˘ sonografick˘ den. Hlavním hostem této odborné konference byl letos profesor S. A. Gilani z Pakistánu, pfiedseda Afro-Asijské sonografické spoleãnosti, kter˘ pfiedná‰el v âeské republice poprvé. Profesor Gilani pfiednesl tfii vyzvané pfiedná‰ky na téma zajímav˘ch kasuistik v Africe a Asii, ultrasonografie infekãních onemocnûní a stavu vzdûlávání lékafiÛ v ultrasonografii v rozvojov˘ch zemích. Nejzajímavûj‰í a pro posluchaãe nejexotiãtûj‰í byla jeho pfiedná‰ka o infekãních onemocnûních v Asii a Africe s prezentací typick˘ch sonografick˘ch nálezÛ. Pan profesor pfiedná‰el jiÏ v desítkách zemí svûta,jeho velk˘m zájmem jak jsme vyrozumûli je toto ãíslo neustále roz‰ifiovat. Doufáme tedy, Ïe slavnostní certifikát o aktivní úãasti na konferenci v âeské republice ho potû‰il. Ostatní pfiedná‰ející se ve sv˘ch sdûleních vûnovali pfiedev‰ím moÏnostem a v˘znamu trojrozmûrného zobrazení v ultrasonografii,jehoÏ pfiínos byl podrobnûji diskutován pro oblast muskuloskeletalního vy‰etfiení a diagnostiky karcinomu rekta. V ostatních sdûleních nechybûly zajímavé kasuistiky,moÏnosti sledování hydratace dialyzovan˘ch pacientÛ ultrasonografií a typické nálezy u pacientÛ s infekãní mononukleozou. Jak je bohuÏel v posledních letech pravidlem, stále ub˘vá lékafiÛ ktefií jsou ochotni se aktivnû na odborn˘ch akcích prezentovat, je téÏ velmi sloÏité najít nová témata jeÏ by zaujala posluchaãe. Vûfiím ale, Ïe pfiedná‰ející ani pfiítomní kolegové a kolegynû v auditoriu nakonec svého ãasu stráveného na této konferenci nelitovali. E. Kotulánová – 23 –

POBOâKA V BRNù

Pfiedná‰kové veãery Brnûnské poboãky âs. biologické spoleãnosti v roce 2009 PfiedloÏen˘ pfiehled pfiedná‰kov˘ch veãerÛ svûdãí o tom, Ïe vûdeck˘ Ïivot v poboãce pulsoval se stejnou intenzitou jako v pfiedchozích letech. Osm jiÏ uskuteãnûn˘ch pfiedná‰kov˘ch veãerÛ – devát˘ plánovan˘ na prosinec je v pfiípravû – povaÏuje novû zvolen˘ a obmûnûn˘ v˘bor poboãky za potvrzení správnosti zvolené strategie: aktivnû vyhledávat a zapojovat do pfiípravy odborného programu studenty v DSP nebo mladé biology nebo lékafie a spolupracovat s odborn˘mi spoleãnostmi, které mají v Brnû své sídlo nebo zde pÛsobí jejich územní ãlánky, to v‰e s návazností na osvûdãenou a dobfie fungující spolupráci s ústavy biologického zamûfiení na brnûnsk˘ch vysok˘ch ‰kolách. Je potû‰itelné, Ïe v dobû, kdy jsou preferovány tématicky vysoce koncentrované akce a setkání, na pfiedná‰kov˘ch veãerech vystoupilo 25 referujících a Ïe prÛmûrná úãast ãítala 40 posluchaãÛ. Pfii ohlédnutí za konãícím rokem je tfieba zmínit mimofiádn˘ zájem ãlenÛ spoleãnosti o habilitaãní pfiedná‰ky pracovníkÛ biologick˘ch disciplin, které se uskuteãnily dvû a byly hojnû nav‰tíveny. V jejich organizaci hodlá v˘bor pokraãovat i v pfií‰tím roce. Propagace pfiedná‰kov˘ch schÛzí poboãky byla zaji‰Èována písemn˘mi pozvánkami a elektronicky prostfiednictvím internetov˘ch stránek âs. biologické spoleãnosti, v˘vûsky v informaãním systému Masarykovy univerzity (IS.MUNI.CZ), stejnû jako na serverech pracovi‰È, kam kmenovû patfií ãlenové stávajícího v˘boru poboãky. 11. února – V˘voj zubÛ a pfiilehl˘ch struktur (Sekce embryologie ÏivoãichÛ, bunûãné a tkáÀové diferenciace ÚÎFG AV âR, v.v.i., Brno) – I. Mí‰ek, E. Matalová, J. Fleischmannová, M. Buchtová, R. Radlanski: Bunûãné interakce v prÛbûhu odontogeneze a osteogeneze – T. Král, M. Buchtová: Bunûãná dynamika v prÛbûhu v˘voje difyodontní dentice – S. Balková, M. Buchtová: Sonic hedgehog a jeho funkce pfii v˘voji zubÛ – T. BaÀoch, J. Fleischmannová, K. Greplová, L. Dubská, E. Matalová: Flow cytometrická anal˘za specifick˘ch populací bunûk získan˘ch laserovou mikrodisekcí – J. ·tembírek, K. KaÀovská, M. Navrátil, M. Pokorná, M. Jermáfiová, E. Matalová, I. Mí‰ek: Autotransplantace jako metoda náhrady zubÛ 11. bfiezna – Habilitaãní pfiedná‰ka – I. Slaninová (Biologick˘ ústav LF MU): Pfiírodní látky, jejich bunûãné terãe a moÏnosti jejich studia 15. dubna – Toxické látky naru‰ující hormonální regulace v ekosystémech: Úãinky na organismy a biotesty pro jejich sledování (Ústav RECETOX Pfiírodovûdecké fakulty MU) – K. Hilscherová, L. Bláha: Chemické endokrinní disruptory – J. Novák: In vitro biotesty pro sledování látek s hormonální aktivitou: VyuÏití ve studiích pevné a plynné frakce ovzdu‰í âeské republiky – 24 –

POBOâKA V BRNù

– V. Jálová: Endokrinní disruptory ve vodních ekosystémech âR – studie vlivu Brnûnské aglomerace – M. âíÏková: Vliv modelov˘ch látek (deriváty estradiolu) a kontaminovan˘ch fiíãních sedimentÛ na zástupce bezobratl˘ch (Potamopyrgus antipodarum) 13. kvûtna – Veãer Farmakologického ústavu LF MU – A. ·ulcová: Úloha endokanabinoidního systému u závislosti a metabolického syndromu – J. Pistovãáková: Úloha endokanabinoidního systému u afektivních poruch – O. Zendulka, J. Jufiica, L. Zahradníková: Vliv metanandamidu na aktivitu jaterních izoenzymÛ v preklinickém experimentu 16. záfií – u pfiíleÏitosti Ïivotního jubilea RNDr. Ladislavy Horáãkové, Ph.D. (Anatomick˘ ústav LF MU) – P. Dubov˘: Jubilantka RNDr. Ladislava Horáãková, Ph.D. – L. Vargová, L. Horáãková: Historie a souãasnost Oddûlení lékafiské antropologie Anatomického ústavu Lékafiské fakulty MU – L. Páã, H. Nechutová, T. Uher, P. Vojtaník: Anatomické podklady pro úÏinové syndromy na zadní stranû lopatky 30. záfií – Habilitaãní pfiedná‰ka – ·. Pospí‰ilová (Centrum molekulární biologie a genové terapie IHOK LF MU a FN Brno): Moderní metody anal˘zy lidského genomu a jejich uplatnûní v medicínû 14. fiíjna – Odpoledne doktorandÛ Biologického ústavu LF MU – I. Kubíková: Mikrovezikuly – nov˘ zpÛsob komunikace mezi buÀkami a okolním prostfiedím – D. DoleÏalová: Neurodiferenciace lidsk˘ch embryonálních kmenov˘ch bunûk – principy a molekulární mechanismy – T. Bárta: Umí se lidské embryonální kmenové buÀky bránit po‰kození DNA? 11. listopadu – Odpoledne Ústavu anatomie, histologie a embryologie FVL VFU – I. Putnová, M. Buchtová, F. Tich˘: Roz‰tûp pysku a patra u prasete – M. Buchtová, I. Kociánová, F. Tich˘: Signální dráhy podílející se na formování ãelisti – M. Pyszko, V. Páral: Anal˘za souboru zvífiecích kostí z archeologického nalezi‰tû hradu Landeka – A. Zafrany, M. Kyllar: Cranial cruciate ligament: Histological structure in dogs with and without predisposition to its rupture – P. âíÏek, F. Tich˘: Slizniãní útvary ústní dutiny leguána zeleného v prÛbûhu ãasné ontogeneze 10. prosince – Symposium Aktuální otázky bioklimatologie zvífiat 2009 Pofiádá: âeská bioklimatologická spoleãnost (Sekce bioklimatologie zvífiat), V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby v.v.i., Ústfiední komise pro ochranu zvífiat Praha a Brnûnská poboãka âsBS. S. âech – 25 –

HLAVNÍ V¯BOR – ZÁPISY ZE SCHÒZÍ

Zápis ze schÛze Hlavního v˘boru âs. biologické spoleãnosti 23. záfií 2009 v Brnû Zápis je na adrese: http://www.med.muni.cz/biolspol/zapisy.html

Zápis z Valného shromáÏdûní âs. biologické spoleãnosti 11. listopadu 2009 v Brnû Zápis je na adrese: http://www.med.muni.cz/biolspol/zapisy.html

PERSONALIA

Prof. RNDr. Peter BREZÁNI, CSc. – vzpomínka âeská a slovenská spoleãnost pro mutagenezi zevním prostfiedím âeskoslovenské biologické spoleãnosti pfiijala s hlubok˘m zármutkem zprávu o úmrtí pfiedního odborníka z oblasti genetické toxikologie a DLOUHOLETÉHO ãlena v˘boru spoleãnosti – Prof. RNDr. Petera BREZÁNIHO, CSc. Prof. Brezáni se narodil 15. 11. 1951 v Îilinû. V r. 1975 vystudoval Pfiírodovûdeckou fakultu Univerzity Komenského Bratislava, obor genetika. Na Pfiírodovûdecké fakultû UPJ· v Ko‰icích obhájil v r. 1978 titul Rerum naturale doctor (RNDr.). Vûdecká hodnost Kandidát vûd (CSc.) získal v r. 1983 na Ústavu experimentálnej onkológie SAV v Bratislavû. V r. 1996 úspû‰nû zakonãil habilitaãní fiízení a byl jmenován docentem Ústavu lekárskej biológie Lekárskej fakulty Univerzity Pavla Jozefa ·afárika v Ko‰icích, kde byl pozdûji jmenován univerzitním profesorem. Jeho vûdecko v˘zkumná ãinnost byla zpoãátku zamûfiena na radiobiologii a radiaãní genetiku, zejména na úãinky dlouhodobého záfiení na hematopoezi. V dal‰í etapû se vûnoval otázkám genetické toxikologie a chemomutageneze v souvislosti s genotoxick˘mi úãinky faktorÛ zevního a pracovního prostfiedí. V poslední dobû se zamûfiil na studium genetické susceptibility k nádorovému onemocnûní indukovanému environmentálními faktory. Vysoce odborné problematice se vûnoval v rámci fie‰ení fiady mezinárodních projektÛ – napfi. Projektu PECO, COPERNICUS a INCO COPERNICUS, projektu VEGA a 5RP-EU. Své poznatky systematicky prohluboval v rámci mezinárodních stáÏí. Velmi bohatá byla i jeho ãinnost publikaãní. V prestiÏních vûdeck˘ch periodikách zvefiejnil více neÏ 200 publikací. – 26 –

PERSONALIA

Prof. Brezáni byl ãlenem nûkolika v˘znamn˘ch svûtov˘ch odborn˘ch spoleãností, za v‰echny uvádím od r. 1978 Evropskou spoleãnost pro mutagenezi zevním prostfiedím. Svoje odborné poznatky souãasnû obûtavû pfiedával mladé generaci v rámci své pedagogické ãinnosti na pfiírodovûdecké a pozdûji i lékafiské fakultû UPJ· v Ko‰icích, aÈ uÏ v rámci pregraduální, tak i postgraduální v˘uky. Jeho dal‰í odborná práce v‰ak byla ukonãena dne 26.8.2009 pfiedãasn˘m úmrtím v nedoÏit˘ch 58 letech. âest jeho památce! H. Lehocká

Letos 24. ãervence oslavil prof. RNDr. Josef Berger, CSc. své ‰edesáté jubileum Jak je zfiejmé z jeho Ïivotopisu je prof. Berger podle genetick˘ch anal˘z pfiím˘m potomkem nejstar‰ích obyvatel lidí Homo sapiens, ktefií osídlili Evropu jiÏ pfied dobou ledovou. Po matefiské linii má geny, které mají pÛvod u obyvatel Mezopotámie. Po univerzitních studiích biologie na Pfiírodovûdecké fakultû UK v Praze se intenzivnû vûnoval pedagogické a badatelské práci. V rámci v˘zkumu pÛsobil nejprve v laboratofiích VCHZ Synthesia Pardubice a VÚFB Pardubice, pak následovaly pracovi‰tû ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, Masarykovû univerzitû v Brnû a od r. 1997 na Jihoãeské Univerzitû v âesk˘ch Budûjovicích, kde je v souãasnosti profesorem Katedry laboratorních metod a zdravotnické techniky Zdravotnû sociální fakulty. Vûnuje se zde laboratorní hematologii a tématice zpracovávání vûdeck˘ch informací. Prof. Berger vyvíjí rozsáhlou publikaãní aktivitu, publikoval kolem stovky ãlánkÛ v mezinárodní a domácí odborné literatufie, pfies 60 popularizujících ãlánkÛ v odborném tisku a je autorem ãi spoluautorem 17 publikací kniÏních. Je pravideln˘m recenzentem 10 impaktovan˘ch ãasopisÛ a ãast˘m pfiispûvovatelem do na‰eho Zpravodaje. V souvislosti se svou v˘zkumnou prací v hematologii a bunûãné biologii absolvoval nûkolik studijních pobytÛ v Anglii, Francii, Nûmecku, ·panûlsku a Rusku. Má nesporn˘ organizaãní talent, kter˘ uplatÀuje na kterémkoliv pracovním postu. V letech 1990 –1992 byl pfiedsedou pfiípravného v˘boru a iniciátorem zaloÏení Univerzity v Pardubicích, ve spolupráci s Hlavním v˘borem âs. biologické spoleãnosti byl hlavním organizátorem mezinárodních konferencí „Cells“, kter˘ch se dosud uskuteãnilo celkem ‰est. V r. 2002 zaloÏil a dosud je vedoucím editorem Journal of Applied Biomedicine, kter˘ je ãerstvû indexován na ISI Web of Knowledge (Science Citation Index Expanded). V âs. biologické spoleãnosti byl fiadu let ãlenem Hlavního v˘boru. K leto‰nímu jubileu udûlil Hlavní v˘bor âs. biologické spoleãnosti prof. Bergerovi diplom ãestného uznání. Vztah prof. Bergera k bunûãné biologii není pouze akademick˘, od dûtství má zálibu v pûstování rostlin, jak sám fiíká, na zahrádce tûch, které mÛÏe sníst, a doma – 27 –

PERSONALIA

tûch z tropÛ a subtropÛ, které mají krásné kvûty. A pro jeho v‰estrannost svûdãí i skuteãnost, Ïe kromû laboratorních ovládá i hrub‰í manuální techniky a proto poslední léta je moÏné ho doma ãasto zastihnout také se zednickou lÏící v ruce. Mil˘ pane profesore, blahopfiejeme Ti k leto‰nímu jubileu a do dal‰ích let Ti pfiejeme dobré zdraví, mnoho radostí z nov˘ch objevÛ a v˘drÏ ve Tvém charakteristickém vûdecko-organizaãním zaujetí. R. Janisch

Îivotní jubileum profesora Drahomíra Horkého Poãátkem listopadu dovr‰il sedmdesátku profesor MUDr. Drahomír Hork˘, DrSc., emeritní pfiednosta Ústavu histologie a embryologie, vedoucí sekce teoretick˘ch oborÛ a ãlen kolegia dûkana, ãlen vûdecké rady Lékafiské fakulty MU a dlouholet˘ ãlen (v letech 1979 –1991 rovnûÏ ãlen v˘boru) brnûnské poboãky âs. biologické spoleãnosti. Jubileum zastihuje kolegu Horkého uprostfied ãinorodé práce, aktivit a plánÛ. Stejnû jako dfiíve pfiedná‰í a zkou‰í, pfiipravuje nové uãební texty, vûdecky bádá, pí‰e oponentské posudky, zasedá v nejrÛznûj‰ích komisích, vûnuje se v˘chovû mlad˘ch adeptÛ oboru a dal‰ím ãinnostem, aniÏ ubral na pracovním nasazení a tempu. Pravdou je spí‰e prav˘ opak. Prof. Hork˘ se narodil 5. listopadu 1939 v Zahrádce u Námû‰tû nad Oslavou. V roce 1962 ukonãil LF MU a nastoupil jako sekundární lékafi na plicní oddûlení nemocnice v Liberci, kam ho „poslalo“ direktivní umístûnkové fiízení. Po dvou letech se na fakultu vrací, neboÈ v konkurzu získal místo na histologii a embryologii. Za jubilantov˘m rozhodnutím pro dráhu vysoko‰kolského uãitele teoretického lékafiského oboru stály zku‰enosti s laboratorní a experimentální prací, které získal jako medik v kreativním prostfiedí tehdej‰ího Mikrobiologického ústavu. Ty pozdûji úspû‰nû zúroãil v rámci rÛzn˘ch aplikací transmisní a rastrovací elektronové mikroskopie. V letech 1977–1992 profesor Hork˘ pÛsobil na Vysoké ‰kole veterinární v Brnû (dnes Veterinární a farmaceutická univerzita), kde pfiedná‰el a zkou‰el veterinární histologii a embryologii. Roku 1992 se stal pfiednostou Ústavu histologie a embryologie, kter˘ vedl do konce roku 2006. Profesor Hork˘ náleÏí mezi pfiední pfiedstavitele oboru v âR a jeho celoÏivotní ambicí bylo rozvíjet obor pedagogicky, vûdecky i organizaãnû. Jubilanta jako pedagoga znají dnes jiÏ tisíce humánních a veterinárních medikÛ, kter˘m usiloval zpfiístupnit histologii a embryologii promy‰lenou aplikací audiovizuálních, a v posledních letech i multimediálních technik a postupÛ. Pro posluchaãe sepsal, aÈ jiÏ sám nebo ve spolupráci, celkem 28 uãebních textÛ a dal‰í pfiipravuje. Jubilantovo odborné profesní zamûfiení je tûsnû spjato s elektronovou mikroskopií, které se od poãátku své vûdecké dráhy cílenû a úspû‰nû vûnuje a vypracoval se v respektovaného odborníka. V popfiedí jeho zájmu byla vÏdy témata a otázky, mající úzkou návaznost na klinickou praxi. Tak po zevrubném zmapování ultrastruktury exokrinních bunûk pankreatu bûhem ontogeneze a po ovlivnûní akti– 28 –

PERSONALIA

nomycinem D se fiadu let vûnoval studiu jemné stavby humánní a savãí kloubní chrupavky a synoviální membrány, které zavr‰il sepsáním monografie. V odborném písemnictví zaslouÏenou pozornost získala zejména jeho pozorování provedená na hemofilick˘ch a ochronotick˘ch chrupavkách. Velk˘ ohlas prof. Horkému pfiinesly studie vûnované struktufie a ultrastruktufie rÛzn˘ch typÛ bunûk in vitro, dále autologních a heterologních koÏních ‰tûpÛ, cévních náhrad a mimo jiné také pÛsobení xenobiotik na tkánû a orgány. Spolupracoval a dosud spolupracuje s mnoha klinick˘mi pracovi‰ti, jako s Centrem pro popálené FN Bohunice, s Klinikou plastické a estetické chirurgie FN u sv. Anny, s TkáÀovou bankou FN Bohunice, Katedrou chirurgie a Oddûlením vûdecké práce VLA JEP v Hradci Králové, II. hematoonkologickou klinikou FN Bohunice, aj. Soupis poloÏek, které jubilant dosud publikoval, pfiesahuje ãíslo 160 (vãetnû spoluautorství 4 monografií a 28 uãebních textÛ). Ocenûní zasluhují rovnûÏ jubilantovy organizaãní a spolkové aktivity. Profesor Hork˘ opakovanû zastával funkci odpovûdného fie‰itele dílãích úkolÛ, vypracoval hodnû pfies 100 oponentsk˘ch a recenzních posudkÛ, pfiedsedal komisi pro obhajobu kandidátsk˘ch, doktorsk˘ch a doktorandsk˘ch (Ph.D.) disertaãních prací v oboru anatomie, histologie a embryologie; úãastní se práce v redakãní radû Veterinárního lékafiství (Vet. Med. – Czech) a je ãlenem celé fiady odborn˘ch spoleãností, z nichÏ v âeské anatomické spoleãnosti zastával jedno funkãní období post místopfiedsedy. Îivotní pohodu, mnoho osobní a pracovní spokojenosti a pevné zdraví do dal‰ích rokÛ pfieje v˘bor a ãlenové brnûnské poboãky âs. biologické spoleãnosti. S. âech

KALENDÁ¤ AKCÍ

V âR – âs. biologická spoleãnost 33. Pracovní dny Spoleãnosti pro mutagenezu zevním prostfiedím 5.– 7. 5. 2010 v Brnû – [email protected] Konference „18. Cytoskeletální klub“ Spoleãnost pro bunûãnou biologii, kvûten 2010 – [email protected] 33. Dny lékafiské biofyziky Biofyzikální sekce, 2.– 4.6. 2010, Mikulov, [email protected] 43. v˘roãní zasedání Cytogenetické sekce s mezinárodní úãastí Beskydy, 9.–10. 9. 2010, [email protected] Praktická ultrasonografie, XII. konference s mezinárodní úãastí, âeská spoleãnost pro ultrazvuk v medicínû, Olomouc, záfií 2010 [email protected] – 29 –

KALENDÁ¤ AKCÍ

Struktura a funkce bunûãného jádra, Workshop s mezinárodní úãastí, Spoleãnost pro bunûãnou biologii, podzim 2010, [email protected] Celostátní semináfi Pedagogická sekce, [email protected] Pfiedná‰kové schÛze Poboãka v Brnû, [email protected]

V âR – ostatní Advanced imaging techniques in biomedicine: from molecules to organisms 52. Symposium Histochemické spoleãnosti, 1.– 4. 9. 2010 v Praze. http://nucleus.img.cas.cz/symposium2010/

Sekretariát Hlavního v˘boru âs. biologické spoleãnosti Tome‰ova 12, 602 00 Brno Helena Hromadová, sekretáfika a úãetní Hlavního v˘boru tel.: 549 491 329, e-mail: [email protected], fax: 542 492 394 e-mail: [email protected], http://www.med.muni.cz/biolspol/

Redakãní rada Zpravodaje Pfiedseda: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. (e-mail: [email protected]) Technick˘ redaktor: Mgr. Daniel Vlk, CSc. (e-mail: [email protected]) âlenové: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., Prof. MUDr. et RNDr. Miroslav âervinka, CSc., Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Pfiíspûvky zasílejte na adresu technického redaktora (Biofyzikální ústav LF MU, Kamenice 3, 625 00 Brno) nebo na sekretariát spoleãnosti.

Zpravodaj âs. biologické spoleãnosti v Brnû Vydal: Hlavní v˘bor âs. biologické spoleãnosti, Tome‰ova 12, 602 00 Brno Redaktor: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technick˘ redaktor: Mgr. Daniel Vlk, CSc. Brno 2009

2009 ã. 2

prodej a servis lékařské ultrazvukové techniky

GE ultrazvukové systémy – více než ultrazvuk

Přenosné černobílé a barevné ultrazvuky

Stacionární černobílé ultrazvuky

Barevné ultrazvuky střední třídy

• digitální technologie • kvalitní 2D obraz • možnost barevného a PW, CW dopplera • harmonické zobrazení • jednoduchá obsluha • velmi kontrastní LCD displej • bateriový provoz • odolný proti prachu a vlhku • celotělový systém včetně kardio a TCD

• digitální technologie • velmi dobrý 2D obraz • snadná obsluha – Switch & Scan technologie • měření a kalkulace • uživatelská přednastavení • široká škála multifrekvenčních ultrazvukových sond

• digitální technologie TRUESCAN • kvalitní 2D obraz • možnost barevného a PW, CW dopplera • harmonické zobrazení • jednoduchá obsluha • velmi kontrastní CRT-LCD displej • celotělový systém včetně kardio a TCD • RAW data

www.ultrazvuky.cz Electric Medical Service, s.r.o. Výstavní 17/19, 603 00 Brno tel.: 543 184 179, fax: 543 184 180, [email protected]

Klonujete, mutujete, amplifikujete?

Pak je tu pro Vás KOD polymeráza: Rychlejší než Taq, přesnější než Pfu! That’s what’s in it for you. Merck Chemicals

Chcete ušetřit čas? Používejte KOD polymerázu! (Prvních patnáct objednávajících si změří ušetřený čas s laboratorním budíkem od nás!) Chcete vědět víc? Jděte na www.mecomm.cz nebo napište na [email protected] Chcete vyzkoušet? Do 31.12.2009 speciální ceny na všechny naše KOD polymerázy pro vyzkoušení a optimalizaci Vašich reakcí! Pro využití této nabídky uveďte do objednávky kód K90900B

Zpravodaj. âeskoslovenské biologické spoleãnosti Rok Darwina

Recommend Documents