ZPRÁVA ZE SRAZU ROČNÍKU D 19. 9. 2015, BÍLÁ RŮŽE Text F. Jelínek, foto J. Šejnoha 1 ÚVODEM Zpráva je jednoduchá - sešli jsme se v počtu 34 - počet se nakonec rozrostl díky Karlu Klíčovi a nakonec Vaškovi Tichému, který přišel až večer (a zůstal do druhého dne). Z tohoto počtu byli dva hosté - Marie Vojtíková a Helenka Kvasilová (bohužel k substantivu „host“ neexistuje ženská podoba. Divné, že? Takže dámy, promiňte). Obě hostující byly zařazeny do databáze ročníku D. Bylo to příjemné neformální setkání, jako ostatně vždy. Po obvyklém přípitku se četly dopisy nepřítomných, vyřizovaly vzkazy atd. Ozvalo se několik kolegů, kteří z nějakého důvodu nemohli přijít. Jejich dopisy (nebo zkrácené verze dopisů) jsou níže v kapitole DOPISY. Byl přečten i starší osobní dopis od Elišky Šolcové. Aspoň takto jsme na ni vzpomněli. Od 32 účastníků bylo vybráno 3 200,- Kč + 500 Kč zvláštního příspěvku Jirky Kohouta; podrobnosti nakládání s těmito prostředky najdete v pokladním deníku (na konci rubriky SRAZY na webu). Doplňkem této zprávy jsou fotografie, které pořídil Jára Šejnoha; oficiálním fotografem ale byl jako vždy Peter Kaufmann a toto je jeho (skoro) celkový snímek účastníků. V plném rozlišení, kdybyste si chtěli vytisknout plakát, je zde. Má ovšem 8 MB, chvíli se bude stahovat.
2 PODĚBRADY – KRÁSNÝ DEN Počasí se vydařilo, vysoký tlak jako když vyšije. Nebylo ale takové vedro, jako loni. Skupinová fotografie se tentokrát pořizovala na náměstí. Další pěkné záběry na park a kolonádu jsou zde.
3 DOPISY A ZPRÁVY
Na celkem nevinnou větu v rozeslaném připomenutí srazu, že by bylo hezké napsat něco o sobě, přišly milé dopisy, které skutečně vypovídají i o autorovi. Skoro by se hodily do rubriky NAPSALI O SOBĚ. Ve zprávě jsou v plném textu uvedeny dopisy Nedka Šivarova, Jirky Kohoutka a Jaroslava Timka, pro nezaměnitelnou dikci a obsah. Zkráceně o některé intimnější části textu pak dopisy další. Mimochodem – pište na adresu
[email protected] . Žádný příspěvek nebo zpráva se neztratí. Postupně se doplňují a obnovují stránky http://rocnikd.sweb.cz .
3.1 BOBAN PAVLÍK ... je mi strasne lito, ze zatim co vy se budete bavit u Bile Ruze, my budeme sedet v letadle z Mnichova do Toronta. Nevim proc, pocital jsem s tim, ze sjezd je vzdy druhou sobotu v zari. Prosim poprej vsem dobreho zdravi a snad zase pristi rok. Mnoho pozdravu Boban
3.2 NEDKO SHIVAROV Mili Franto, Mili spoluzaci, Htel bih pozdravit cele voinstvo Rocniku D a poprat vshem ocelove zdravy a stesti vshem Vam i Vashim rodinam, vnoucatum a prevnoucatum kdo je uz ma! 19.09.2015 ve 12 hodin zvednu sklenicku cerveneho vina na vase zdravi!!! Nikdy nezabudu ti nejshtastlivejsi leta naseho studia,nas zaverecni futbol a vshehno co je mi na srdci z tech stastnih let!!! Ja pokracuji pracovat (jiz na 50 %) v oboru robotiky!!! Z 1 po 4 rijna budu prednaset clanek na conferenci v Ohridu-Macedonia."Robotika pro stare lide" ktera pomaha,podava vodu,mleko a vshehno co je v lednicky na urcite misto!!! Z Projekt Evropske Unie maici 12 ucastniku (2 University z UK, 1 z Nemecku, Nashe Akademie, Hewlet Packard etc. jsme udelali Robot "Care-O -Bot 3"(nemecka mechanika) aby obsluhoval lide a bidlel v jeih domu stale. Bohuzel takova hracka stoji 120 tisice euro a dnes se vojuje aby v serii bil 20 000. Ruka je moc pohibliva a zveda 5 kg. My jsme delali software. Tak tim se bavim a je to velmi zajimave!!! Doufam je pristi rok se konecne zucastnim srazu budu li zdrav!!!! Tak nazdravi a priemnou naladu! Vas Nedko
3.3 RUDA LOVĚTÍNSKÝ Omlouvám se z důvodu dovolené, kterou jsme s manželkou měli již dříve zajištěnou Jinak u mne není oproti loňsku nic nového, zdraví mi zatím slouží a soužití s manželkou po 53 letech manželství je bez problému. Jsem dědeček tří vnoučátek a příští rok čekají mladí navíc dvojčátka. Jinak doposud jezdím a to dost aktivně na kole a zvelebuji si vilku po rodičích manželky v Čáslavi, kam jsme se loni z Kolína přestěhovali. Zdravím všechny přítomné spolužáky na srazu v Poděbradech a těším se na setkání příští rok. Zdraví Vás všechny Ruda Lovětínský
3.4 MILOŠ URYCH ... mrzí mne, že se letos nezúčastním setkání našeho ročníku, ale vyskytla se událost, které se nemohu nezúčastnit. Daří se mi přiměřeně k věku, nicméně nic mi nebrání cestovat po Evropě a prezentovat zájmy českých sportovních rybářů. Pozdravuji proto všechny kamarády, kteří přijedou do Poděbrad a příště věřím, že se uvidíme. Srdečně vás všechny zdravím. Miloš U.
3.5 MILOŠ PROSTECKÝ ... tentokrát v Poděbradech nebudu. V pondělí totiž nastupuji na reoperaci tříselné kýly. Po jedenácti letech se mi obnovila. Původně jsem na to měl jit v květnu, ale vzhledem
k angioplastice, kterou jsem podstoupil v dubnu, jsem to musel přesunout. A termín vyšel takto. Tak tam všechny ode mne pozdravuj! Zdraví Miloš Prostecký
3.6 ZDEŇKA BOHATÁ Ahoj Františku, dík za dopis. Internet mám asi rok, takže jsem uvítala Tvoji e-mailovou adresu. Jak se mi daří? Celkem dobře, chodím zpívat do sboru, hraju na harmoniku a klávesy a zahradničím, což mě baví. Taky se starám o dva chlapy, manžela a syna, což mě nebaví. A hrozně nerada cestuju, tak je tam všechny pozdravuj. Třeba ještě někdy přijedu. Měj se hezky a ještě jednou děkuji. Zdeňka Bohatá
3.7 VLADIMÍR ŠEBESTA Zatím stále existuji a zvolna stárnu. Dost času mi zabere domácnost. Před nedávnem jsem si koupil malou elektrickou troubu a tak dělám různé pokusy s pečením. Také jsem si koupil nový počítač. Součástí mého života je ranní rozcvička a dle možnosti odpolední vycházky. Věnuji se také svému vnukovi, který je na střední škole. Má trochu zdravotní problémy a tak podporu potřebuje. Do školy jezdím jednou týdně na půl dne. V pracovním poměru již nejsem. Vzpomínám na Poděbrady rád a na studentky a studenty ročníku D obzvlášť. Přeji všem pevné zdraví a na setkání dobrou náladu. Zdraví Vladimír Šebesta
3.8 JARO TIMKO Ahoj Franto, som rád, že sa každy rok organizuje stretnutie nášho ročníka. Hoci ja sa toho veľmi nezučastňujem, chcem povedať, že obdobie, ktoré som prežil počas štúdia patrí k jedným z najkrajších obdobi v mojom živote. Pretože pri rozličných rodinných stretnutiach si zaspomínam na obdobie študia, tak malo asi vplyv, že dve najmladšie z mojich piatich vnučiek študuju na Karlovej univerzite. Jedna končí právo a je v súčasnosti na ročnom pobyte v Paríže na Sorboni a druhá je na I.Lekarskej fakulte v II. ročníku. Tri staršie vnučky už skončili štúdium a sú zamestnané. Ja žijem pekný rodinný život. Pracujem ešte na TU v Košiciach, hoci niekedy som už dosť unavený, ale som rád,že som zamestnaný a nemám čas sa nudiť. Prajem vám hlavne veľa zdravia a pekný život Jaro
3.9 VÁCLAV ČANČÍK Moc mě to mrzí, ale v době srazu budu muset porušit tradici a nemohu se v důsledku neodkladného odjezdu z domova setkání zúčastnit. Zdravím všechny přítomné zejména přátele Strachovce. Relativně je zdraví v pořádku, neboť jsem před 14 dny 2x absolvoval návštěvu zlatých ručiček doktorů v Motole, kteří mi zprůchodnili moje tepny na nohách, takže zase mohu dobře a svižně chodit. Kdyby snad někdo měl na naše zdravotnictví nemístné poznámky, tak bych mu přál, aby žádného doktora nepotřeboval. Jinak v mojí práci se mi docela daří a jestli si někdo myslí, že důchod je od toho se od rána do večera válet, tak se strašně mýlí. Musím totiž dohánět to, v čem mi soudruzi v minulosti tak úspěšně bránili. Všechny Vás zdraví a na setkání v dalších letech se opět těší Vašek Čančík
3.10 ROMAN BADURA Ahoj Franto, v Poděbradech jsem byl v roce 2000 celý měsíc, v lázních po operaci srdce. Setkal jsem se tehdy s Potměšilem a měl jsem hodně času na vzpomínkové procházky a také jsem si jich užil. Současně jsem na tom špatně, poněvadž před dvěma roky jsem prodělal onkologickou operaci a následky mě hodně omezují. Cesta do Poděbrad je nad moje možnosti. Auto jsem musel prodat také ze zdravotních důvodu. Budu na vás vzpomínat a všechny pozdravuj. Roman
3.11 VROŽINOVI Nazdar Františku, děkujeme za pozvání na sraz. Do poslední chvíle jsme si mysleli, že přijedeme, ale Eva dostala anginu a leží s teplotou. Všechny pozdravujeme, ať se vám sraz vydaří. Snad to bude příště lepší. Jinak žijeme v pohodě, často opatrujeme čtyřletého vnuka a stále máme co dělat. Mějte se hezky a přejeme všem hodně zdraví a pohody. Eva a Milan Vrožinovi.
3.12 JIRKA KOHOUTEK Milý Františku aj ostatní. Sice na poslední chvílu, ale přece stíhám se omluvit že nepřijedu. Právě sem se vrátil od zubařa, hubu jak papuč, že se mně aj děcka bojí. Snad příště. A prej neco o sobě. Pět vnuček, dvě snachy a mama – teda ta moja sedmá svátost, to je velitelskej sbor, kterej se stará o využiťí mého volného času. Ty dva starý chachaři, tada původci toho velitelského sboru, se dovedou zašívat stejně, jak jsme to dělali kdysi i my. Já s mojů se celý použitelný čas pohybujeme na chalupě na dědině – z výše uvedeného je jasné že ne sami (jak nám bylo dobře v práci – důchod to jsou galeje) . Já do Brna jezdím jen
v nejnutnějším případě, tj. k doktorům na kontrolu, jak sa pomalu rozpadá ta moja tělesná schránka. Na dědině mám nejdůležitější prácu po ránu – kontrolu jestli dou baby včas nakoupit, co si kerá navlíkla za kostelový hadry, protože návštěva kvelbu je to jediný co si za celej den užijou, kontroluju jesli nekerá neubyla a jesli následná konference probíhá bez násilí. Počítač tam nevedu, telku a radio poslouchám len občas, tak se nemusím rozčilovat. Fčíl mi přibyla důležitá práca, kontroluju, esli moja poctivě sbírá kadlátky. Už se těším na spouprácu s palírníkem. Sám to téměř nepiju, moja taky ne (aspoň co vím) a tak se jak blbci těšíme z toho, jak to kluci vypijou. No a pak sklidit jabka, porýt, zazimovat chalupu a jak jezevci se zavrtat v Brně do tepíčka, sednout k počítači, naučit se znova jak se zapíná a k čemu je vůbec dobrej, podívat se kdo si na nás vzpoměl a těšit se na vánoce. A tak stále dokola. A nakonec to nejlepší. Metrák mám furt, jedno kilo hezčí než druhé. A přitom ta věrnost. Nepudou pryč a nepudou. Potvory. Duchem jsem s váma, při studené sekané na vás budu myslet obzvlášť intenzivně. Zdraví Vás a pevné zdraví všem Vám přeje Jura z Brna.
3.14 BLANKA HANZLIKOVÁ Blanka Hanzliková volala, že nemůže přijet, protože vnučka má svatbu. Pozici finančního úřadu zaujal úspěšně Jiřík Čihák.
3.15 JIRKA MALÝ Zdravím všechny účastníky setkání v Poděbradech. Bohužel letos ze zdravotních důvodů přijet nemohu. Příští rok na kulaté výročí se těším a doufám, že budu připraven. Jirka Malý
3.16 JEŠTĚ JSME ZJISTILI Paní Votavová poslala e-mail ve znění: „Dobrý den pane Jelínku, chtěla bych Vám jen sdělit, že Váš spolužák, můj manžel Pavel Votava, nar. 19. 10. 1938, zemřel 6. 3. 2013“. Nevěděli jsme. Dopis zaslaný Ivanovi Krupičkovi se vrátil s poznámkou "odstěhoval se“. Blanka zjistila, že Ivan je v domově důchodců, že jeho zdravotní stav není dobrý a naděje na kontakt je mizivá. Nedá se tedy nic dělat.
4 DALŠÍ PROGRAM Po přípitku za zvuků harmoniky Honzy Čížka, po čtení dopisů a po organizačních záležitostech následovala už hlavní část srazu, tedy přátelský potlach v živě se měnících skupinkách. V jedné chvíli se zábava přesunula na náměstí, viz další obrázky, dokumentující uvolněnou atmosféru, a tam taky byla pořízena skupinová fotografie. Pokud je známo, proběhly všechny konference bez násilí (abychom citovali Jirku Kohoutka).
Část přítomných zůstala do večera a mnozí, zejména strachovci, do druhého dne.
5 PŘÍŠTÍ SRAZ Budeme-li živi a zdrávi, uskuteční se příští sraz třetí sobotu v září, tedy 17. 9. 2016. Je jisté, že dálnice D8 ještě nebude průjezdná, metro D se nezačne stavět a nikdo nekopne na pražském okruhu do Běchovic. Takže vše při starém a z toho naděje, že i náš sraz bude v pohodě. Pokud byste měli nápady k obohacení jeho programu, pište na
[email protected] .
6 ZÁVĚREM Každá správná zpráva má mít závěr. Tady je. Bylo to fajn. Ještě je nutné zmínit Jirku Dvořáka, který se postaral o zajištění sálku v Bílé Růži. Díky. A to nejlepší nakonec – krásnější část přítomenstva.