Zpráva z průzkumu mezi zaměstnavateli Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 12 projektu „Diverzita pro OZP“, OP LZZ Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/12.00069
Zpracoval řešitelský tým partnera projektu Michal Vokurka a Petr Jaroš Hospodářská komora České republiky Za přispění partnerů projektu, zejména RPIC-ViP s.r.o.
březen 2010
Obsah Základní data ............................................................................................................................................3 Údaje o respondentech ............................................................................................................................3 Z hlediska velikosti firmy .............................................................................................................3 Z hlediska sídla firmy ...................................................................................................................4 Z hlediska převažující činnosti .....................................................................................................5 Z hlediska oboru činnosti firmy ...................................................................................................5 Množství a struktura osob se zdravotním postižením ............................................................................7 Osoby se ZP ve firmách................................................................................................................7 Osoby s těžším zdravotním postižením .......................................................................................8 OZP na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně ........................................................ 10 OZP z hlediska pracovních úvazků ............................................................................................ 11 OZP z hlediska druhu postižení ................................................................................................. 12 Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP ....................................................................................... 13 Počet nově přijatých zaměstnanců včetně OZP ....................................................................... 13 Počet uvolněných zaměstnanců včetně OZP ............................................................................ 14 Vývoj zaměstnanosti OZP ......................................................................................................... 15 Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ..................................................... 17 5 externích faktorů vedoucích k rozvoji zaměstnanosti OZP ................................................... 17 Způsob plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP .................................................... 19 Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní .................................................................. 20 Znalost pojmu Diverzita a Diversity Management ................................................................... 20 Zájem o bezplatné praktické školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP ........................................................................................................................................... 21 Zájem respondentů o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory ............... 22 Shrnutí ................................................................................................................................................... 24 Příloha 1: Podrobné tabulky ke grafům................................................................................................. 28
2
Zpráva z průzkumu projektu „Diverzita pro OZP“ Základní data: Na přelomu roku 2009/2010 byl v rámci projektu „Výměna zkušeností a přenos dobré praxe při řešení sociálního začleňování zdravotně postižených na trhu práce aneb zvyšování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením s využitím konceptu Diversity Management se zaměřením na aplikaci Diversity Score Card“ (zkráceně Diverzita pro OZP), registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/12.00069 realizován průzkum zaměřený na znalost problematiky Diversity Managementu a problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci průzkumu bylo osloveno celkem 13 338 firem všech velikostí, do průzkumu se zapojilo 1,5 % z nich, konkrétně 197 firem. Z nich je 127 zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením (dále jen OZP), zbývajících 67 OZP nezaměstnává. Průzkum uskutečnila HK ČR mezi svými členy ve spolupráci s RPIC-ViP s.r.o. Základní údaje o průzkumu: Celkový počet respondentů Počet zaměstnavatelů zaměstnávajících OZP Počet zaměstnavatelů nezaměstnávajících OZP Návratnost Celkem oslovených firem:
194 127 67 1,5 % 13338
Údaje o respondentech: Z hlediska velikosti firmy vycházíme z definice MSP (malé a střední podniky) Evropské komise se zohledněním parametru počtu zaměstnanců. Z výsledků průzkumu vyplývá, že největší počet respondentů – zaměstnavatelů OZP – spadá do kategorie středních podniků (41 % v dané kategorii), naopak největší počet respondentů, kteří OZP nezaměstnávají, jsou mikropodniky do deseti zaměstnanců (63 %). Nejmenší počet respondentů – zaměstnavatelů OZP – se rekrutuje z řad mikropodniků (12 %), u nezaměstnavatelů OZP nejmenší počet respondentů představují velké podniky, v tomto konkrétním případě je respondent pouze jeden (1 %). Pokud se na všechny respondenty podíváme jako na celek, tak z výsledků vyplývá, že nevětší procento odpovědí pochází od středních podniků (31 % ze všech účastníků průzkumu), následují mikropodniky (29 %), poté malé podniky (27 %) a nakonec velké podniky (13 %). Grafické znázornění respondentů průzkumu: Velký podnik 13%
Celkem Mikropodnik 29%
Střední podnik 31%
Malý podnik 27%
3
Zaměstnavatelé OZP Mikropodnik 12% Velký podnik 19% Malý podnik 28% Střední podnik 41%
Nezaměstnavatelé OZP Střední podnik 12%
Velký podnik 1%
Malý podnik 24%
Mikropodnik 63%
Z hlediska sídla firmy se nejvíce respondentů zapojilo do průzkumu z Moravskoslezského kraje, celkem 54, což představuje 28 %. Z 54 respondentů je 34 zaměstnavatelů OZP, zbývajících 20 firem OZP nezaměstnává. Nejpravděpodobnější příčinou vysokého zastoupení firem z Moravskoslezského kraje je, že společnost RPIC-ViP s.r.o., jejíž klienti se průzkumu rovněž zúčastnili, zde má působnost. Druhý největší počet respondentů je z Jihomoravského kraje, celkem 24 firem (12 % ze všech respondentů), z toho 13 zaměstnavatelů OZP a 11 subjektů nezaměstnávajících OZP. Na třetím místě v počtu respondentů je kraj Praha, z celkem 17 respondentů (9 % ze všech respondentů) je 7 zaměstnavatelů OZP a 10 subjektů nezaměstnávajících OZP. Naopak nejméně respondentů shodně vykazuje Ústecký a Karlovarský kraj, každý s šesti respondenty.
4
Sídlo firmy - respondenti celkem 54
60 50 40 30 20 10 0
17
24 13
9
6
11
7
9
7
7
6
9
14 1
Z hlediska převažující činnosti firmy nejvíce respondentů, celkem 102 (53 %), podniká převážně v oblasti služeb, následují firmy podnikající v oblasti výroby s 37 % (72 respondentů), v oblasti obchodu podniká 10 % respondentů (19 firem) a jeden respondent tento údaj neuvedl. Rozdíly v převažující činnosti podnikání panují mezi zaměstnavateli OZP a ostatními zaměstnavateli. Zaměstnavatelé OZP uvádějí nejčastěji jako převažující činnost výrobu oproti ostatním zaměstnavatelům, kteří uvádějí nejčastěji služby. Služby jsou pro zaměstnavatele OZP druhou nejčastější převažující činností (54 respondentů, tj. 28 % ze všech), pro ostatní zaměstnavatele je druhou nejčastější převažující činností obchod. Nejméně častou převažující činností pro zaměstnavatele OZP je obchod (8 respondentů), pro ostatní zaměstnavatele to je výroba (11 respondentů).
Převažující činnost firmy 80
64
54
60
48
40
Nezaměstnavatelé OZP
8 20
11
1
8
0
Zaměstnavatelé OZP
0 Služby
Obchod
Výroba
Nezařazeno
Z hlediska oboru činnosti firmy nejvíce respondentů uvedlo jako obor zpracovatelský průmysl (včetně textilního, strojírenského průmyslu apod., CZ-NACE 10-33) – celkem 61 respondentů ze 194, což představuje 31 %. Zaměstnavatelů OZP podnikajících v tomto oboru 5
je 53, což vzhledem k celku představuje 27 %, vůči ostatním zaměstnavatelům OZP pak 42 %. Druhý největší počet respondentů má za obor činnosti stavebnictví, celkem 30, což představuje 15 % z celku, zaměstnavatelů OZP působících v tomto oboru je 13, což vzhledem k celku představuje 27 %, vůči ostatním zaměstnavatelům OZP potom 10 %. Třetí největší počet respondentů je z řad firem, které mají za obor činnosti obchod – celkem 18 respondentů, což představuje vzhledem k celku 9 %. Zaměstnavatelů OZP podnikajících v tomto oboru je 8, což vzhledem k celku představuje 4 %, vůči ostatním zaměstnavatelům OZP pak 6 %. Jen o jednoho respondenta méně, než v předchozí kategorii zaznamenal obor vzdělání, ve kterém podniká celkem 17 respondentů, což je 9 % z celku. Naopak nejméně respondentů (2 respondenti v každé oblasti) podniká v následujících oborech činnosti: finanční zprostředkování; zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti; zemědělství, myslivost, lesnictví.
Obor činnosti firmy 70 61 60 50 40 30 30 18
20 11 10
17 10
9
4 5 3 2
3
10
7 2 2
Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP
0
Celkem
6
Množství a struktura osob se zdravotním postižením Osoby se ZP ve firmách Zaměstnavatelé OZP – respondenti průzkumu – zaměstnávají v součtu celkem 1684 osob se zdravotním postižením. Celkový počet všech zaměstnanců u těchto firem činí 26220,5, což znamená, že přibližně každý 16 zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením. V následující tabulce a grafu je uvedeno rozložení počtu OZP u zaměstnavatelů OZP. Počet osob se ZP ve firmách:
Počet ZP 1 - 10 11 - 20 21 - 30 31 - 50 více než 50 Celkem
Počet podniků % Celkem OZP % Celkem zaměstnanců % 100 79 339 20 10118 39 8 6 113 7 2126,5 8 6 5 147 9 3351 13 6 5 241 14 4662 18 7 6 844 50 5963 23 127 100 1684 100 26220,5 100
Průměrný počet OZP na 1 zaměstnavatele 3,39 14,13 24,5 40,17 120,57 13,26
Z tabulky je patrné, že celkem 100 firem zaměstnává OZP v rozmezí 1 až 10 pracovníků; celkem těchto firem zaměstnává 339 OZP při celkovém počtu zaměstnanců 10118. Průměrně každá z těchto firem zaměstnává cca 3 OZP. V souvislosti s vyšším zaměstnáváním OZP lze pozorovat vzestupný průměrný počet OZP na jednoho zaměstnavatele. Zatímco u firem, které zaměstnávají 1 až 10 OZP je průměr cca 3 OZP na jednu firmu, u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více, než 50 OZP připadá na jednu firmu průměrně cca 121 OZP. Vzhledem k počtu zaměstnanců jde o střední a velké podniky. Lze konstatovat, že čím je podnik větší, tím více OZP zaměstnává.
OZP ve firmách
Počet OZP ve firmách
více než 50
844
7
31 - 50
6
21 - 30
6
11 - 20
5963 241 4662 3351
1 - 10
Celkem zaměstnanců
2126,5 100
10
Počet podniků
113
8
1
Celkem OZP
147
100
339 10118 1000
7
10000
100000
V následujícím grafu je uveden podrobněji počet firem, které zaměstnávají OZP v počtu od 1 do 10. Nejvíce firem zaměstnává 1 OZP – celkem 37 firem, na druhou nejvyšší četnost vykazují firmy, které zaměstnávají shodně 2 nebo 3 OZP. Postupně se ukazuje klesající tendence firem, které zaměstnávají více OZP. Závěrem lze konstatovat, že v rozpětí zaměstnávání OZP 1 až 10 nejvíce firem zaměstnává 1, 2 nebo 3 OZP.
OZP v počtu 1 - 10 ve firmách - podrobněji 10 9
456
27
3
8
Počet OZP ve firmách
657
20
2
7
12
1
980
36
598
24
1701
37 37 1
10
Celkem OZP
925
36
12
2
1599
Počet podniků
9
3
Celkem zaměstnanců 45
9
4
627
30
5
5
760
28
4
6
1815
56
7
100
1000
10000
Osoby s těžším zdravotním postižením Podle ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se osobou s těžší zdravotním postižením (TZP) míní osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v třetím stupni, tzn. plně invalidní. Její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 procent, nebo je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Z hlediska dělení OZP na osoby s těžším zdravotním postižením z průzkumu vyplývá, že z celkem 127 zaměstnavatelů OZP jich 49, což je 39 %, osoby s TZP zaměstnává, 61 % zaměstnavatelů osoby s TZP nezaměstnává.
8
OZP s těžším zdravotním postižením u zaměstnavatelů OZP TZP ano 39%
TZP ne 61%
Osoby s TZP u zaměstnavatelů OZP 10 a více
121
3
9 8
Počet osob s TZP
7
7
1
6
12
2
5
15
3
4
2
3
2
2
Celkem os s TZP Počet firem
8 6 8
16 28 28
1 0
78 1
10
100
1000
Z výsledků průzkumu plyne, že nejvíce firem zaměstnává 1 osobu s TZP, tj. 28 firem. Ty představují v dané kategorii 57 %; druhý nejvyšší počet zaměstnavatelů, kterých je 8 (16 %) zaměstnává 2 osoby s TZP. Zajímavostí je, že 10 a více osob s TZP zaměstnávají celkem 3 firmy, celkový počet osob s TZP zde dosahuje 121. Celkem 213 osob s TZP představuje 13 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). 9
OZP na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně Další otázka z průzkumu byla zaměřena na zjištění, kolik OZP pracuje na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně. Chráněným pracovním místem se rozumí pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s úřadem práce (ÚP). Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. ÚP může na toto místo poskytnout příspěvek. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s ÚP a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. ÚP může na vytvoření chráněné dílny poskytnout příspěvek. Výše příspěvku na zřízení jednoho pracovního místa může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až čtvrté čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Počet firem s chráněnými pracovními místy
ANO 10% NE 90%
Z výsledků průzkumu vyplývá, že chráněná pracovní místa či chráněné pracovní dílny zřídilo z celkového počtu 127 zaměstnavatelů OZP 13 firem, což je cca 10 %. Podrobnější graf pro ilustraci zobrazuje u těchto firem celkový počet OZP, dále kolik má z OZP těžší zdravotní postižení a konečně kolik je z OZP zaměstnáno na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně. Celkem zaměstnávají tito zaměstnavatelé 761 OZP, 18 % z nich (137) jsou osoby s těžším zdravotním postižením. Osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně je 356, což představuje cca 47 % z OZP. Z tabulky dále vyplývá, že 9 ze 13 zaměstnavatelů (69 %) zaměstnává všechny OZP na chráněných pracovních místech či v chráněných dílnách. Všech 9 zaměstnavatelů tedy využívá tohoto způsobu pro zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením. Celkem 356 osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně představuje 21 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). 10
OZP na chráněných pracovních místech/v chráněných dílnách 13.
1
12.
1
16 16 42 58
11.
47 47
7 1 1 1
10. 9.
55 55
10
64
8. 2 2
7. 6.
7 7
2
24 24
3.
2
24 24
1.
1 1
Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte (fyzické osoby)?
63 79
4.
1
Kolik z těchto osob pracuje na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně? Kolik z těchto osob je osobou s těžším zdravotním postižením (TZP)
4
2.
434
5 4
5.
101
6 6 5 5 10
100
1000
OZP z hlediska pracovních úvazků Následující otázka je věnována rozlišení počtu OZP z hlediska práce na plný či částečný úvazek. Z výsledků vyplývá, že na plný pracovní úvazek pracuje celkem 888 OZP, což představuje 53 % z celkového počtu zaměstnaných OZP. Na částečný pracovní úvazek pracuje 47 % OZP, tedy 796. Ze 127 zaměstnavatelů zaměstnává OZP pouze na částečný úvazek 19 (15 %), zbývajících 108 (85 % ze všech) zaměstnává OZP na plné i částečné pracovní úvazky, zaměstnavatelé zde tedy využívají kombinaci obou způsobů zaměstnávání. Z celkových výsledků průzkumu vyplývá, že 63 (necelých 50 %) zaměstnavatelů OZP zaměstnává všechny své zaměstnance – OZP na plný pracovní úvazek.
11
Osoby se zdravotním postižením z hlediska pracovních úvazků: Počet OZP s Počet OZP Počet OZP Počet plným s plným % % zaměstnaných firem úvazkem úvazkem celkem celkem 0 19 15 0 0 193 1 35 28 35 4 52 2 10 8 20 2 30 3 16 13 48 5 79 4 10 8 40 5 56 5 3 2 15 2 19 6 6 5 36 4 56 7 2 2 14 2 15 8 5 4 40 5 46 9 1 1 9 1 10 10 1 1 10 1 10 11 - 20 8 6 118 13 180 21 - 30 2 2 51 6 56 31 - 50 6 5 239 27 643 více než 50 3 2 213 24 239 Celkem 127 100 888 100 1684
% 11 3 2 5 3 1 3 1 3 1 1 11 3 38 14 100
Celkem zaměstnanců 5963 1806 846 2458 1499 271 902 584 1893 417 240 2240,5 2108 3225 1768 26220,5
% 23 7 3 9 6 1 3 2 7 2 1 9 8 12 7 100
OZP z hlediska druhu postižení Jednoznačně nejvíce zaměstnavatelů zaměstnává osoby s tělesným postižením, ze 127 zaměstnavatelů OZP jich je 54, což představuje 42,5 %. Respondenti průzkumu měli dále na výběr z těchto druhů postižení: sluchové, zrakové, mentální, jiné (např. duševní onemocnění, chronické, vnitřní postižení) a mohli zaškrtávat více druhů postižení zároveň. Druhou nejčetnější odpovědí bylo jiné postižení, které vybralo 36 respondentů, což představuje 28 % z celku. Shodně – po jedné odpovědi bylo od firem, které zaměstnávají buď osoby se sluchovým, nebo zrakovým nebo mentálním postižením. Zaměstnavatelů OZP, kteří zaměstnávají OZP s různými druhy postižení, je 34, což je 27 % z celku, nejčastější uváděné kombinace druhů zdravotních postižení jsou tělesné postižení + nějaké jiné.
12
Druh postižení OZP 60
54
Počet zaměstnavatelů OZP
50 36
40 30 20
9
8
10 1
1
1
1
1
3
1
1
1
2
1
4
2
0
Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP Další sada otázek byla zaměřena na zjištění stavu přijatých a propuštěných zaměstnanců ve vztahu k OZP, dále na zjištění trendu zaměstnávání OZP za poslední 3 roky a výhled do budoucna. Počet nově přijatých zaměstnanců včetně OZP Největší počet zaměstnanců přijatých za posledních 12 měsíců je patrný u zaměstnavatelů OZP, kteří v součtu přijali 5033 zaměstnanců, z toho 269 OZP. Firmy, které OZP nezaměstnávají, přijali celkem 174 zaměstnanců, z toho 2 OZP. Je patrné, že počet nově přijatých zaměstnanců je ovlivněn velikostí zaměstnavatele, nejvíce přijatých zaměstnanců vidíme u zaměstnavatelů OZP - středních a velkých podniků. U zaměstnavatelů OZP můžeme pozorovat trend, kdy se stoupajícím počtem nových zaměstnanců roste počet zaměstnaných OZP. Počet nově přijatých zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP a zaměstnavatelů, které OZP nezaměstnávají za posledních 12 měsíců: Dělení firem dle velikosti
Z toho Zaměstnavatelé % OZP OZP Mikropodnik (1 -9) 10 0,2 6 Malý podnik (10 - 49) 94 1,9 76 Střední podnik (50 249) 862 17,1 64 Velký podnik (více než 250) 4067 80,8 123 Celkem 5033 100 269 13
%
Nezaměstnávají OZP
%
Z toho OZP*
%
2 28
35 53
20 30
1 1
50 50
24
86
49
0
0
46 100
0 174
0 100
0 0 2 100
*Pozn.: u firem, které OZP nezaměstnávají, byly přijaté OZP během 12 měsíců také uvolněny z pracovního poměru.
Počet nově přijatých zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP za posledních 12 měsíců 10000 4067
862
1000
94
100
123 76
64
Počet zaměstnanců celkem Z toho OZP
10 10
6
1 Mikropodnik (1 Malý podnik (10 Střední podnik Velký podnik -9) - 49) (50 - 249) (více než 250)
Počet uvolněných zaměstnanců včetně OZP Druhá otázka z tohoto tematického souboru byla naopak zaměřena na počet uvolněných zaměstnanců včetně OZP za posledních 12 měsíců. Z tabulky viz níže vidíme, že počet uvolněných zaměstnanců rostl s velikostí firmy, tedy čím větší firma, tím více propuštěných zaměstnanců a nezáleží, zda jde o zaměstnavatele OZP či ne. Počet uvolněných OZP kopíruje počet uvolněných zaměstnanců, tedy že s rostoucím počtem propuštěných zaměstnanců rostl i počet uvolněných OZP. Počet uvolněných zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP a zaměstnavatelů, které OZP nezaměstnávají za posledních 12 měsíců: Z Z Nezaměstnávají Zaměstnavatelé % toho % % toho % OZP OZP OZP OZP Mikropodnik (1 -9) 6 0,1 2 0,50 25 10 1 25 Malý podnik (10 - 49) 219 4,5 34 8,50 35 13 1 25 Střední podnik (50 - 249) 1273 26,4 123 30,75 153 58 2 50 Velký podnik (více než 250) 3327 69,0 241 60,25 50 19 0 0 Celkem 4825 100,0 400 100 263 100 4 100 Dělení firem dle velikosti
14
Počet uvolněných zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP za posledních 12 měsíců 10000
3327 1273
1000 241
219 100
10
123 34
Počet zaměstnanců celkem Z toho OZP
6 2
1 Mikropodnik (1 Malý podnik (10 Střední podnik Velký podnik -9) - 49) (50 - 249) (více než 250)
Vývoj zaměstnanosti OZP Následující otázka se týkala vývoje zaměstnanosti OZP ve firmách za poslední 3 roky. Na výběr byly 3 možnosti a to, že počet OZP ve firmě rostl, zůstal přibližně stejný, anebo že klesl. Většina zaměstnavatelů OZP i těch, kteří OZP nezaměstnávají, shodně uvádí, že počet OZP zůstal přibližně stejný (firmy, které OZP dlouhodobě nezaměstnávají, mohli zaškrtnout právě tuto možnost vzhledem k tomu, že nezaměstnávají). Celkem tuto možnost vybralo 131 firem, což představuje 68 % ze všech respondentů. Zbývajících 32 %, které reprezentuje 63 firem, je rovnoměrně rozděleno mezi firmy, u nichž v posledních 3 letech počet OZP rostl a firmy, u kterých počet zaměstnaných OZP klesl. Při bližším dělení na zaměstnavatele OZP a nezaměstnavatele OZP vidíme, že u firem které OZP nezaměstnávají, došlo u sedmi firem k poklesu, tzn., že v určitou dobu patřili mezi zaměstnavatele OZP.
Vývoj počtu zaměstnanosti OZP v posledních 3 letech 16%
16%
Rostl Zůstal stejný Klesl 68%
15
U většiny zaměstnavatelů OZP (56 % ze všech zaměstnavatelů OZP) jak již bylo řečeno výše, zůstal počet zaměstnaných OZP na stejné úrovni. Celkem 32 firem – zaměstnavatelů OZP (25 %) uvedlo, že počet OZP v jejich firmách rostl, naproti tomu 24 firem (19 %) uvedlo, že počet OZP v jejich firmách v posledních 3 letech poklesl.
Vývoj počtu zaměstnanosti OZP v posledních 3 letech 80
71
70
60
60 50 40
Zaměstnavatelé OZP
32 24
30
Nezaměstnávají OZP
20 7
10
0
0 Rostl
Zůstal stejný
Klesl
Poslední otázka z této sady byla zaměřena na zjištění postoje firem zaměstnat v následujících 3 letech OZP. Respondenti průzkumu mohli volit mezi následujícími variantami: rozhodně ano, spíše ano, spíše ne a rozhodně ne. Většina firem, a to jak zaměstnávajících tak nezaměstnávajících OZP shodně uvedla možnost „spíše ne“, z celkem 194 firem jich tuto možnost uvedlo 108, což představuje 56 %. Možnost „spíše ano“ vybral v úhrnu druhý největší počet firem, 53, což představuje 27 %, dále následuje možnost „rozhodně ne“ – 17 firem (9 %) a poslední „rozhodně ano“ – 16 firem (8 %). Z průzkumu tedy vyplývá, že většina firem v příštích 3 letech zaměstnávat OZP neplánuje. Pokud agregujeme postoje respondentů do dvou stanovisek „ano“ (součet „rozhodně ano“ a „spíše ano“) a „ne“ (součet „rozhodně ne“ a „spíše ne“), dostaneme následující procenta: kladně ve prospěch zvýšení počtu OZP v podniku odpovědělo 35 % respondentů (tj. 69 firem), záporně odpovědělo 65 % respondentů, tedy 125 firem.
Zvýšení počtu OZP ve firmách v následucjících 3 letech celkově 9% 8% 27% 56%
rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne
16
Co se týče zaměstnavatelů OZP, tak při součtu kladných odpovědí dostaneme následující procento: 44 %, tj. 56 zaměstnavatelů OZP. Zaměstnavatelé OZP jsou tedy více optimističtí v plánu v následujících 3 letech zvýšit počet OZP ve svých firmách oproti firmám, které OZP nezaměstnávají. Těch ve své kategorii uvedlo kladnou odpověď 13, tj. 19 %. Naopak zaměstnavatelů OZP, kteří v následujících 3 letech neplánují zvýšení počtu OZP je souhrnně 71, tj. 56 % v kategorii zaměstnavatelů OZP, u firem, které OZP nezaměstnávají je to souhrnně 54 firem, tj. 81 %.
Zvýšení počtu OZP ve firmách v následucjících 3 letech 80 70 60 50 40 30 20 10 0
68
43
40 Zaměstnavatelé OZP
13
14
10 3
rozhodně ano
Nezaměstnávají OZP
3 spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Následující otázky v průzkumu byly zaměřeny na zjištění postojů zaměstnavatelů k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. V první otázce měli respondenti průzkumu vybrat z nabídky 5 externích faktorů, které by podle nich vedly k největšímu rozvoji zaměstnávání OZP v jejich společnostech. Na výběr byly tyto možnosti: a) ekonomické oživení, odeznění krize b) zvýšení dostupnosti vhodných pracovníků se ZP na trhu práce (z pohledu úrovně a typu kvalifikace) c) zvýšení společenského ocenění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se ZP d) zvýšení úrovně informovanosti o možnostech získání finančních prostředků při zaměstnávání osob se ZP - slevy na daních a příspěvky úřadu práce e) snížení administrativní náročnosti uplatnění daňových slev při zaměstnávání občanů se ZP f) zvýšení úrovně daňových slev při zaměstnávání občanů se ZP g) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst h) zvýšení úrovně příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst i) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen 17
j) zvýšení úrovně příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen k) zvýšení povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle § 81 zákona o zaměstnanosti) l) zvýšení úrovně spolupráce a nápomoci úřadu práce m) zvýšení úrovně znalostí a dovedností ve vztahu k práci se skupinou osob se ZP (komunikace, znalost specifik apod.) V následujícím grafu jsou prezentovány celkové výsledky za zaměstnavatele OZP i firmy, které OZP nezaměstnávají. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejvíce zmiňovaným faktorem podporující zaměstnanost OZP je zvýšení dostupnosti vhodných pracovníků – OZP na trhu práce (z pohledu úrovně a typu kvalifikace). Celkem uvedlo tento faktor celkem 118 respondentů.
Souhrnná tabulka externích faktorů 140 118
120 100
90
86 73
80 59
60
57
55
55
Celkem 40
40
36
32
38
19
20 0 a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
Druhým nejvíce zmiňovaným faktorem je faktor f), který zvolilo 90 respondentů a který hovoří pro zvýšení úrovně daňových slev při zaměstnávání OZP. O čtyři respondenty méně, tj. 86 získal faktor a) – ekonomické oživení, odeznění krize. Čtvrtým nejvýznamnějším faktorem je faktor e) – snížení administrativní náročnosti uplatnění daňových slev při zaměstnávání OZP. Následující 4 faktory získaly od 55 do 59 hlasů a jsou to faktory c) zvýšení společenského ocenění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se ZP, dále faktor d) zvýšení úrovně informovanosti o možnostech získání finančních prostředků při zaměstnávání osob se ZP - slevy na daních a příspěvky úřadu práce, shodně po 55 hlasech získaly faktory g) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst a h) zvýšení úrovně příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst. Co naopak respondenti průzkumu považují za méně efektivní pro zvýšení rozvoje zaměstnanosti OZP, jsou faktory i) – snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (40 hlasů), dále faktor m) - zvýšení úrovně znalostí a 18
dovedností ve vztahu k práci se skupinou osob se ZP (38 hlasů), dále faktor j) - zvýšení úrovně příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (36 hlasů), na předposledním místě faktor l) - zvýšení úrovně spolupráce a nápomoci úřadu práce (32 hlasů) a poslední se umístil faktor k) - zvýšení povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle § 81 zákona o zaměstnanosti), pro který hlasovalo pouhých 19 respondentů. Pokud se na výsledky průzkumu podíváme z hlediska dělení respondentů podle velikosti podniku, dostaneme na prvních 4 místech ve stejném pořadí tytéž faktory jako výše jmenované, pouze u mikropodniků došlo k výměně mezi čtvrtým nejvýznamnějším faktorem a třetím. Při porovnání postojů mezi zaměstnavateli OZP a firmami, které OZP nezaměstnávají, nalezneme drobné, nepatrné rozdíly v porovnání se souhrnnými výsledky, na prvních 4 pozicích totožné, mezi oběma skupinami zaměstnavatelů panuje velká shoda, které externí faktory mohou zaměstnávání OZP podpořit.
Souhrnná tabulka externích faktorů při rozlišování zaměstnavatelů 90 78
80 70 60
62
58 50
50
40 41
40 30
31 26
28 18
20
34 23
28 21
Zaměstnavatelé OZP 32
Nezaměstnávají OZP
23 24 21 16 15 17
10
20
1919
12
2
0 a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
Způsob plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle § 81 zákona o zaměstnanosti) Respondenti průzkumu měli v této otázce na výběr 5 možností, které vycházejí z § 81 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci nemají povinnost zaměstnávat OZP, první možnost v dotazníku tedy zahrnuje tuto variantu, následuje výběr možností a jejich kombinace: zaměstnáváním OZP, odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, zadáváním výrobních programů zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % OZP a odvodem do státního rozpočtu. 19
Celkem 52 zaměstnavatelů (78 % ve své kategorii), kteří OZP nezaměstnávají, uvedli nejčastěji, že se jich plnění povinného podílu zaměstnaných osob netýká, což odráží jejich strukturu vzhledem k velikosti své firmy. Celkem jedenáct respondentů (16 %) uvedlo, že plní povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Odvodem do státního rozpočtu plní svůj povinný podíl 4 zaměstnavatelé (6 %). Zaměstnavatelé OZP v největší míře plní povinný podíl zaměstnaných OZP jejich zaměstnáváním, tuto možnost vybralo 67 respondentů (53 % z celku). Celkem 29 (23 %) zaměstnavatelů OZP plní povinný podíl, kromě přímého zaměstnávání OZP, také odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Třetí největší počet respondentů – 26 (20 %) odpověděl, že se jich povinnost plnit podíl OZP netýká (a přesto OZP zaměstnávají). Celkem 3 (2 %) firmy navíc kromě zaměstnávání OZP odvádějí peníze do státního rozpočtu a 2 (2 %) firmy, kromě zaměstnávání OZP zadávají výrobní programy zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % OZP.
80 70 60 50 40 30 20 10 0
Naplňování podílu OZP 67 52 29
26
11 0
2 0
3 4 Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP
Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní Poslední sada otázek byla zaměřena na znalost problematiky Diversity, Diversity Management a zájem o ní. První otázka z této sady zjišťovala, zda respondenti slyšeli pojmy „Diverzita“, „Diversity Management“ a vědí, co se pod nimi skrývá. Z celkových výsledků vyplývá, že pouze 22 % (42 firem) všech respondentů zná oba tyto pojmy i jejich obsah. Pojmy zná, ale neví co si pod nimi představit 36 % respondentů (71 firem) a nejvíce respondentů – 42 % (81 firem) nezná ani pojmy ani jejich obsah. Co se týče respondentů, kteří nezaměstnávají OZP, tak oba pojmy a obsah zná 19 % respondentů (13 firem), pouze znalost pojmů ale bez znalosti významu uvedlo 27 % (18 firem) a 54 % respondentů (36 firem) nezná ani pojmy ani jejich význam. 20
Zaměstnavatelé OZP jsou při srovnání se zaměstnavateli, kteří OZP nezaměstnávají, ve znalosti pojmů „Diverzita“ a „Diversity Management“ na tom trochu lépe, pojmy a jejich význam zná 23 % respondentů (29 firem). Pouze pojmy bez významu slyšelo 42 % respondentů (53 firem), naopak pojmy ani jejich obsah nezná 35 % respondentů (45 firem). V oblasti týkající se osvěty Diversity a Diversity Management je tedy zatím velká rezerva a zároveň příležitost. Znalost pojmu „Diverzita“ a „Diversity Management“:
Neznám Ano, pojmy znám, ale nevím, co se pod nimi ukrývá Ano, pojmy i obsah znám Celkem
Zaměstnavatelé OZP 45 53 29 127
Nezaměstnávají % OZP 35 36
% Celkem 54 81
% 41,8
42 23 100
27 19 100
36,6 21,6 100
18 13 67
71 42 194
Znalost pojmu "Diverzita" a "Diverzity management" celkově
Ano, pojmy i obsah znám 22%
Neznám 42%
Ano, pojmy znám, ale nevím, co se pod nimi ukrývá 36%
Ve druhé navazující otázce byl zjišťován zájem o bezplatné praktické školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP (např. kurzy správné komunikace s OZP, materiály o specificích jednotlivých skupin atp.). Celkem 28 % ze všech respondentů (55 firem) potvrdilo svůj zájem o tato školení a produkty, naopak 72 % respondentů nemá zájem (139 firem).
21
Zájem o bezplatné školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP - celkem Ano, měli bychom zájem 28%
Ne, nemáme potřebu 72%
U zaměstnavatelů OZP jsou procenta následující: zájem o produkty a školení projevilo 31 % zaměstnavatelů OZP (39 firem), naopak 69 % nemá potřebu (88 firem). U respondentů, kteří OZP nezaměstnávají je situace následující: zájem o produkty a školení projevilo 24 % firem (16), naopak 76 % firem (51) o školení a produkty zájem nemá.
Zájem o bezplatné školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
88
51 Ano, měli bychom zájem
39
Ne, nemáme potřebu 16
Zaměstnavatelé OZP
Nezaměstnávají OZP
Poslední otázka se týkala zájmu respondentů o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP. Těsná většina, celkem 52 % ze všech respondentů (100 firem) potvrdila svůj zájem o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP, naopak 48 % respondentů nemá zájem (94 firem). Ve srovnání s předchozí otázkou tak respondenti jasně vyjadřují svou preferenci o poptávané podpoře a přiklánějí se k informacím o finančních podporách.
22
Poptávka po informacích o možnostech finanční a jiné podpory spojené se zaměstnáváním OZP
NE 48%
ANO 52%
Co se týče zaměstnavatelů OZP, tak zájem o informace vyslovilo 56 % (71 firem), naopak 44 % zaměstnavatelů OZP (celkem 56 firem) zájem o informace o možnostech finanční a jiné podpory nemá. U zaměstnavatelů, kteří OZP nezaměstnávají je situace opačná, více zaměstnavatelů – 57 % (38 firem) informace o možnostech podpory nepoptává, nicméně je pozitivním faktem, že zbývajících 43 % zaměstnavatelů (29 firem) má o tyto informace zájem.
Poptávka po informacích o možnostech finanční a jiné podpory spojené se zaměstnáváním OZP 80
71
70 60
56
50
38
40
29
30
ANO NE
20 10 0 Zaměstnavatelé OZP
Nezaměstnávají OZP
V poslední části průzkumu mohli respondenti na sebe zanechat kontakt v případě zájmu o bezplatné vzdělávání v oblasti Diverzity, Diversity Management a problematice zaměstnávání OZP, která je pro zaměstnavatele prakticky využitelná. Ze 127 zaměstnavatelů či firem zaměstnávajících OZP zanechalo 67 na sebe kontakt, což představuje 53 %. Z 67 zaměstnavatelů či firem, které OZP nezaměstnávají, uvedlo email 31, což odpovídá 46 %. Celkově tedy uvedlo email 98 firem, což představuje 51 % ze všech respondentů. Zaměstnavatelé tímto potvrzují zájem o danou problematiku.
23
Shrnutí Závěrem shrneme nejdůležitější získané poznatky, přičemž zachováme strukturu dotazovaných oblastí: Údaje o respondentech
Celkově nejvíce respondentů představují střední podniky (31 % ze všech účastníků průzkumu); největší počet respondentů – zaměstnavatelů OZP – spadá do kategorie středních podniků (41 % v dané kategorii); největší počet respondentů, kteří OZP nezaměstnávají, jsou mikropodniky do deseti zaměstnanců (63 % v dané kategorii) Z hlediska sídla firmy se nejvíce respondentů zapojilo do průzkumu z Moravskoslezského kraje, celkem 54, což představuje 28 % ze všech. Z 54 respondentů je 34 zaměstnavatelů OZP, zbývajících 20 firem OZP nezaměstnává Z hlediska převažující činnosti firmy nejvíce respondentů, celkem 102 (53 %), podniká převážně v oblasti služeb; zaměstnavatelé OZP uvádějí nejčastěji jako převažující činnost výrobu oproti ostatním zaměstnavatelům, kteří uvádějí nejčastěji služby
Množství a struktura osob se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé OZP – respondenti průzkumu – zaměstnávají v součtu celkem 1684 osob se zdravotním postižením. Celkový počet všech zaměstnanců u těchto firem činí 26220,5, což znamená, že přibližně každý 16 zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením; celkem 100 firem zaměstnává OZP v rozmezí 1 až 10 pracovníků; u firem, které zaměstnávají 1 až 10 OZP je průměr cca 3 OZP na jednu firmu U zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více, než 50 OZP připadá na jednu firmu průměrně cca 121 OZP. Vzhledem k počtu zaměstnanců jde o střední a velké podniky. Lze konstatovat, že čím je podnik větší, tím více OZP zaměstnává. Nejvíce firem zaměstnává 1 OZP – celkem 37 firem; v rozpětí počtu zaměstnaných OZP 1 až 10 nejvíce firem zaměstnává 1, 2 nebo 3 OZP. Z hlediska dělení OZP na osoby s těžším zdravotním postižením z průzkumu vyplývá, že z celkem 127 zaměstnavatelů OZP jich 49 (39 %) osoby s TZP zaměstnává, 61 % zaměstnavatelů osoby s TZP nezaměstnává; nejvíce firem zaměstnává 1 osobu s TZP, tj. 28 firem; druhý nejvyšší počet zaměstnavatelů, kterých je 8 zaměstnává 2 osoby s TZP. Zajímavostí je, že 10 a více osob s TZP zaměstnávají celkem 3 firmy, celkový počet osob s TZP zde dosahuje 121. Celkem 213 zaměstnaných osob s TZP představuje 13 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). Chráněná pracovní místa či chráněné pracovní dílny zřídilo z celkového počtu 127 zaměstnavatelů OZP 13 firem, což je cca 10 %. Celkem zaměstnávají tito zaměstnavatelé 761 OZP, 18 % z nich (137) jsou osoby s těžším zdravotním postižením. Osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně je 356, což představuje cca 47 % z OZP zaměstnaných u těchto firem. Z výsledků dále 24
vyplývá, že 9 ze 13 zaměstnavatelů (69 %) zaměstnává všechny OZP na chráněných pracovních místech či v chráněných dílnách. Všech 9 zaměstnavatelů tedy využívá tohoto způsobu pro zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením. Celkem 356 osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně představuje 21 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). Z výsledků vyplývá, že na plný pracovní úvazek pracuje celkem 888 OZP, což představuje 53 % z celkového počtu zaměstnaných OZP. Na částečný pracovní úvazek pracuje 47 % OZP, tedy 796. Ze 127 zaměstnavatelů zaměstnává OZP pouze na částečný úvazek 19 firem (15 %), zbývajících 108 (85 % ze všech) zaměstnává OZP na plné i částečné pracovní úvazky; Z celkových výsledků průzkumu vyplývá, že 63 (necelých 50 %) zaměstnavatelů OZP zaměstnává všechny své zaměstnance – OZP na plný pracovní úvazek Z hlediska druhu zdravotního postižení jednoznačně nejvíce zaměstnavatelů zaměstnává osoby s tělesným postižením, ze 127 zaměstnavatelů OZP jich je 54, což představuje 42,5 %. Druhou nejčetnější odpovědí bylo jiné postižení, které vybralo 36 respondentů, což představuje 28 % z celku. Shodně – po jedné odpovědi bylo od firem, které zaměstnávají buď osoby se sluchovým, nebo zrakovým nebo mentálním postižením. Zaměstnavatelů OZP, kteří zaměstnávají OZP s různými druhy postižení, je 34, což je 27 % z celku, nejčastější uváděné kombinace druhů zdravotních postižení jsou tělesné postižení + nějaké jiné.
Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP
Největší nárůst počtu zaměstnanců přijatých za posledních 12 měsíců je patrný u zaměstnavatelů OZP, kteří v součtu přijali 5033 zaměstnanců, z toho 269 OZP. Firmy nezaměstnávající OZP přijali celkem 174 zaměstnanců, z toho 2 OZP, které ale ve lhůtě 12 měsíců byly u pracovního poměru uvolněny. Je patrné, že počet nově přijatých zaměstnanců je ovlivněn velikostí zaměstnavatele, nejvíce přijatých zaměstnanců je u zaměstnavatelů OZP - středních a velkých podniků. U zaměstnavatelů OZP můžeme pozorovat trend, kdy se stoupajícím počtem nových zaměstnanců roste počet zaměstnaných OZP. Počet uvolněných zaměstnanců rostl s velikostí firmy, tedy čím větší firma, tím více propuštěných zaměstnanců a nezáleží, zda jde o zaměstnavatele OZP či ne. Počet uvolněných OZP kopíruje počet uvolněných zaměstnanců, tedy že s rostoucím počtem propuštěných zaměstnanců rostl i počet uvolněných OZP Většina zaměstnavatelů OZP uvádí, že počet OZP v jejich firmách zůstal přibližně stejný. Celkem tuto možnost vybralo 71 firem, což představuje 56 % ze všech zaměstnavatelů OZP. Většina firem, a to jak zaměstnávajících tak nezaměstnávajících OZP na otázku, zda plánují v následujících 3 letech zvýšit počet zaměstnaných OZP, shodně uvedla možnost „spíše ne“, z celkem 194 firem jich tuto možnost uvedlo 108, což 25
představuje 56 %. Možnost „spíše ano“ vybral v úhrnu druhý největší počet firem, 53, což představuje 27 %, dále následuje možnost „rozhodně ne“ – 17 firem (9 %) a poslední „rozhodně ano“ – 16 firem (8 %). Zaměstnavatelé OZP jsou více optimističtí v plánu v následujících 3 letech zvýšit počet OZP ve svých firmách oproti firmám, které OZP nezaměstnávají
Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Nejvíce zmiňovaným faktorem podporující zaměstnanost OZP je zvýšení dostupnosti vhodných pracovníků – OZP na trhu práce (z pohledu úrovně a typu kvalifikace). Celkem uvedlo tento faktor celkem 118 respondentů. Druhý nejvíce zmiňovaný faktor, který vybralo 90 respondentů, hovoří pro zvýšení úrovně daňových slev při zaměstnávání OZP. O čtyři respondenty méně, tj. 86 získal faktor „ekonomické oživení, odeznění krize“. Čtvrtým nejvýznamnějším faktorem je snížení administrativní náročnosti uplatnění daňových slev při zaměstnávání OZP. Co naopak respondenti průzkumu považují za méně efektivní faktory pro zvýšení rozvoje zaměstnanosti OZP: snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (40 hlasů), dále zvýšení úrovně znalostí a dovedností ve vztahu k práci se skupinou osob se ZP (38 hlasů), zvýšení úrovně příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (36 hlasů), předposlední faktor- zvýšení úrovně spolupráce a nápomoci úřadu práce (32 hlasů) a poslední - zvýšení povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle § 81 zákona o zaměstnanosti), pro který hlasovalo pouhých 19 respondentů. Pokud se na výsledky průzkumu podíváme z hlediska dělení respondentů podle velikosti podniku, dostaneme na prvních 4 místech ve stejném pořadí tytéž faktory jako výše jmenované, pouze u mikropodniků došlo k výměně mezi čtvrtým nejvýznamnějším faktorem a třetím. Při porovnání postojů mezi zaměstnavateli OZP a firmami, které OZP nezaměstnávají, nalezneme drobné, nepatrné rozdíly v porovnání se souhrnnými výsledky, na prvních 4 pozicích totožné, mezi oběma skupinami zaměstnavatelů panuje velká shoda, které externí faktory mohou zaměstnávání OZP podpořit. Celkem 52 zaměstnavatelů (78 % ve své kategorii), kteří OZP nezaměstnávají, uvedlo nejčastěji, že se jich plnění povinného podílu zaměstnaných osob netýká, což odráží jejich strukturu vzhledem k velikosti své firmy. Celkem jedenáct respondentů (16 %) uvedlo, že plní povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZP. Odvodem do státního rozpočtu plní svůj povinný podíl 4 zaměstnavatelé (6%). Zaměstnavatelé OZP v největší míře plní povinný podíl zaměstnaných OZP jejich zaměstnáváním, tuto možnost vybralo 67 respondentů (53% z celku). Celkem 29 (23%) zaměstnavatelů OZP plní povinný podíl, kromě přímého zaměstnávání OZP, také odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZP. Třetí největší počet respondentů – 26 (20%) 26
odpověděl, že se jich povinnost plnit podíl OZP netýká (a přesto OZP zaměstnávají). Celkem 3 (2%) firmy navíc kromě zaměstnávání OZP odvádějí peníze do státního rozpočtu a 2 (2%) firmy, kromě zaměstnávání OZP zadávají výrobní programy zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50% OZP. Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní
Pouze 22 % (42 firem) všech respondentů zná pojmy „Diverzita“ a „Diversity Management“ i jejich obsah. Pojmy zná, ale neví co si pod nimi představit 36 % respondentů (71 firem) a nejvíce respondentů – 42 % (81 firem) nezná ani pojmy ani jejich obsah. Co se týče respondentů, kteří nezaměstnávají OZP, tak oba pojmy a obsah zná 19 % respondentů (13 firem), pouze znalost pojmů ale bez znalosti významu uvedlo 27 % (18 firem) a 54 % respondentů (36 firem) nezná ani pojmy ani jejich význam. Zaměstnavatelé OZP jsou při srovnání se zaměstnavateli, kteří OZP nezaměstnávají, ve znalosti pojmů „Diverzita“ a „Diversity Management“ na tom trochu lépe, pojmy a jejich význam zná 23 % respondentů (29 firem). Pouze pojmy bez významu slyšelo 42 % respondentů (53 firem), naopak pojmy ani jejich obsah nezná 35 % respondentů (45 firem). V oblasti týkající se osvěty Diversity a Diversity Management je tedy zatím velká rezerva a zároveň příležitost. Celkem 28 % ze všech respondentů (55 firem) potvrdilo svůj zájem o bezplatná praktická školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP, naopak 72 % respondentů nemá zájem (139 firem). U zaměstnavatelů OZP jsou podíly následující: zájem o produkty a školení projevilo 31 % zaměstnavatelů OZP (39 firem), naopak 69 % nemá potřebu (88 firem). U respondentů, kteří OZP nezaměstnávají je situace následující: zájem o produkty a školení projevilo 24 % firem (16), naopak 76 % firem (51) o školení a produkty zájem nemá. Těsná většina, celkem 52 % ze všech respondentů (100 firem) potvrdila svůj zájem o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP, naopak 48 % respondentů nemá zájem (94 firem). Ve srovnání s předchozí otázkou tak respondenti jasně vyjadřují svou preferenci o poptávané podpoře a přiklánějí se k informacím o finančních podporách. Co se týče zaměstnavatelů OZP, tak zájem o informace vyslovilo 56 % (71 firem), naopak 44 % zaměstnavatelů OZP (celkem 56 firem) zájem o informace o možnostech finanční a jiné podpory nemá. U zaměstnavatelů, kteří OZP nezaměstnávají je situace opačná, více zaměstnavatelů – 57 % (38 firem) informace o možnostech podpory nepoptává, nicméně je pozitivním faktem, že zbývajících 43 % zaměstnavatelů (29 firem) má o tyto informace zájem.
27
Příloha 1: Podrobné tabulky ke grafům Obsahem přílohy jsou podrobné tabulky ke grafům obsaženým v souhrnné zprávě. Podrobné tabulky publikované v těle zprávy v příloze obsaženy nejsou. Příloha kopíruje strukturu kapitol ve zprávě.
Údaje o respondentech: Dělení firem z hlediska jejich velikosti: Dělení firem dle velikosti Mikropodnik (1 -9) Malý podnik (10 - 49) Střední podnik (50 - 249) Velký podnik (více než 250) Celkem
Zaměstnavatelé OZP 15 36 52 24 127
%
Nezaměstnávají OZP
12 28 41 19 100
%
42 16 8 1 67
Celkem
63 24 12 1 100
57 52 60 25 194
15 6 16 4 4 4 30 3 3 1 6 1 3 1 0
Celkem 17 13 24 6 9 7 54 11 9 7 7 6 9 14 1
100
194
% 29 27 31 13 100
Dělení firem z hlediska sídla firmy: Kraj Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Nezařazeno Celkem
Zaměstnavatelé OZP 7 9 13 3 6 4 34 9 7 6 3 5 7 13 1 127
% 6 7 10 2 5 3 27 7 6 5 2 4 6 10 1
Nezaměstnávají OZP 10 4 11 3 3 3 20 2 2 1 4 1 2 1 0
100
67
%
% 9 7 12 3 5 4 28 6 5 4 4 3 5 7 1 100
Dělení firem z hlediska převažující činnosti firmy: Převažující činnost firmy Služby % Obchod % Výroba % Nezařazeno % Celkem Zaměstnavatelé OZP 54 43 8 6 64 50 1 1 127 Nezaměstnávají OZP 48 72 11 16 8 12 0 0 67 Celkem
102 53
19 10
28
72 37
1
1
194
% 100 100 100
Dělení firem z hlediska oboru činnosti firmy: Zaměstnavatelé Obor činnosti firmy OZP Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 3 Doprava, skladování a spoje 3 Exteritoriální organizace a instituce 1 Finanční zprostředkování 0 Inf. a komunik. činnosti (vydavatelství, telekomunikace, IT) 6 Kulturně zábavní a rekreační činnosti; ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7 Obchod 8 Stavebnictví 13 Ubytování, stravování a pohostinství 1 Veřejná správa a obrana 7 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 4 Vzdělávání 10 Zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti 1 Zemědělství, myslivost, lesnictví 2 Zpracovatelský průmysl (včetně textilního, strojírenského průmyslu apod.,CZ-NACE C 10-33) 53 Neuvedeno 8 Celkem 127
Nezaměstnávají OZP
%
%
Celkem
%
2 2 1 0
1 2 2 2
1 3 3 3
4 5 3 2
2 3 2 1
5
5
7
11
6
6 6 10
2 10 17
3 15 25
9 18 30
5 9 15
1 6
2 3
3 4
3 10
2 5
3 8
3 7
4 10
7 17
4 9
1 2
1 0
1 0
2 2
1 1
42 6 100
8 2 67
12 3 100
61 31 10 5 194 100
Množství a struktura osob se zdravotním postižením Osoby se ZP ve firmách – podrobněji: Počet ZP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem
Počet podniků 37 12 12 9 9 5 4 7 3 2 100
Celkem % OZP 37 37 12 24 12 36 9 36 9 45 5 30 4 28 7 56 3 27 2 20 100 339
Celkem % zaměstnanců 11 1701 7 598 11 980 11 925 13 1599 9 627 8 760 17 1815 8 456 6 657 100 10118 29
Poměr % OZP/zaměstnanci 17 6 10 9 16 6 8 18 5 6 100
46 25 27 26 36 21 27 32 17 33 30
Počet osob s těžším zdravotním postižením: %
Počet firem TZP ano TZP ne Celkem Počet OZP s TZP 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 a více Celkem
49 78 127 %
Počet firem 78 28 8 2 2 3 2 1 0 0 3 127
39 61 100 %
Celkem os s TZP 61 22 6 2 2 2 2 1 0 0 2 100
0 28 16 6 8 15 12 7 0 0 121 213
0 13 8 3 4 7 6 3 0 0 57 100
Počet firem zřizujících chráněná pracovní místa nebo chráněné dílny: Počet firem
%
ANO NE Celkem
13 114 127
10 90 100
OZP na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně: Kolik osob se zdravotním postižením v Počet firem současné době zaměstnáváte (fyzické osoby)? 1. 5 2. 6 3. 24 4. 24 5. 79 6. 7 7. 5 8. 434 9. 55
%
Kolik z těchto osob je osobou s těžším zdravotním postižením (TZP)
1 1 3 3 10 1 1 57 7
1 1 2 2 4 4 2 101 10 30
%
1 1 1 1 3 3 1 74 7
Kolik z těchto osob pracuje na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně? 5 6 24 24 63 7 2 64 55
%
1 2 7 7 18 2 1 18 15
10. 11. 12. 13. Celkem
1 47 58 16 761
0 6 8 2 100
1 7 1 1 137
1 5 1 1 100
1 47 42 16 356
0 13 12 4 100
OZP z hlediska druhu postižení: Druh handicapu Tělesné p. (T) Sluchové (S) Zrakové (Z) Mentální (M) Jiné T + kombinované T + jiné T+M+jiné T+S T+S+jiné T+S+M+jiné T+S+Z+jiné T+S+Z+M T+S+Z+ psych. diag. T+Z S+jiné Neuvedeno Celkem
Počet firem
% 54 1 1 1 36 1 8 1 3 1 1 1 2 1 4 2 9 127
43 1 1 1 28 1 6 1 2 1 1 1 2 1 3 2 7 100
Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP Vývoj zaměstnanosti OZP ve firmách za poslední 3 roky: Počet OZP ve firmě: Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP Rostl 32 25 0 Zůstal stejný 71 56 60 Klesl 24 19 7 Celkem 127 100 67
%
Celkem
0 90 10 100
32 131 31 194
% 16 68 16 100
Plán firem zaměstnat OZP v následujících 3 letech: Plánujete zaměstnat OZP? Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP rozhodně ano 13 10 3 spíše ano 43 34 10 spíše ne 68 54 40 rozhodně ne 3 2 14 Celkem 127 100 67
31
% 4 15 60 21 100
Celkem 16 53 108 17 194
% 8 27 56 9 100
Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Způsob plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle § 81 zákona o zaměstnanosti):
Netýká se Zaměstnáváním OZP Odebíráním výrobků Zadáváním výr programů Odvodem Celkem
Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP 26 20 52 67 53 0 29 23 11 2 2 0 3 2 4 127 100 67
% Celkem 78 78 0 67 16 40 0 2 6 7 100 194
% 40 35 21 1 4 100
Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní Zájem o bezplatné praktické školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP: Zaměstnavatelé OZP Ano, měli bychom zájem 39 Ne, nemáme potřebu 88 Celkem 127
% Nezaměstnávají OZP 31 16 69 51 100 67
% Celkem 24 55 76 139 100 194
% 28 72 100
Zájem respondentů o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP: Zaměstnavatelé OZP ANO NE Celkem
71 56 127
% Nezaměstnávají OZP 56 29 44 38 100 67
32
% Celkem 43 100 57 94 100 194
% 52 48 100
