ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz, [email protected] +420 221 811 111 Praha 2013 ISBN 978-80-7434-112-0

ZPRÁVA O STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁSTVÍ ESKÉ REPUBLIKY V ROCE

2012

2

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 0 8

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

3

Úvodní slovo ministra Vážení tenái, je již dlouholetou tradicí Ministerstva zemdlství vydávat každoron soubornou publikaci obsahující aktuální ucelené informace o stavu lesa a lesního hospodáství naší republiky v daném roce.

kám daného roku došlo v dsledku dlouhotrvajícího sucha k mnoha lesním požárm, z nich nejvtší a nejrozsáhlejší za posledních 15 let byl likvidován v oblasti „moravské Sahary“ na Bzenecku.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáství eské republiky v roce 2012, kterou jste práv oteveli, Vám poskytne údaje o výsledcích lesního hospodáství, hlavních produkních initelích, faktorech ovlivujících lesní hospodáství, ekonomice, trhu se surovým dívím, navazujících odvtvích a v neposlední ad se dozvíte i o mezinárodních aktivitách a nových legislativních a koncepních dokumentech v lesním hospodáství.

V lesích eské republiky bylo ve sledovaném období vytženo celkem 15,061 mil. m3 surového díví. Výše tžby deva nepekroila celkový prmrný pírst, což znamená, že je dlouhodob udržitelná. Celkové zásoby deva v lesích se zvyšují.

Uvádná data mžete srovnávat v asových adách a sledovat dlouhodobé vývojové trendy, ukazující na praktickou stránku prosazování trvale udržitelného rozvoje. Cílem hospodaení v lesích eské republiky je zachování lesa, pée o les a obnova lesa jako národního bohatství, zajištní plnní všech funkcí lesa a podpora trvale udržitelné hospodaení v nm. eská republika se v rámci svých mezinárodních aktivit zavázala naplovat závry panevropského ministerského procesu o ochran les v Evrop a Lesnické strategie Evropské unie. Údaje uvedené v této publikaci slouží k doložení a srovnání výsledk eského lesního hospodáství se zahraniím. Výmra les v eské republice se neustále mírn zvyšuje, a to v dsledku pevažující výmry nov zalesnných pvodn nelesních pozemk nad výmrou pozemk, které jsou z rzných dvod z lesa odnímány. Pokud jde o obnovené lesní porosty, jejich plocha klesla oproti pedchozímu roku o 1 366 hektar na 25 464 hektar. Ve srovnání s pedchozím rokem je nižší kvli zalesnní po nižších tžbách. Z pohledu ochrany lesa lze rok 2012 adit k obdobím spíše píznivým. Objem nahodilých tžeb v porovnání s pedchozím rokem poklesl o 15 % a inil 3,34 mil. m3, což je nejnižší hodnota od roku 2001. Vzhledem ke klimatickým podmín-

Vím, že se publikace Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáství eské republiky v roce 2012 stane hodnotným zdrojem informací pro všechny, kteí chtjí znát objektivní informace o jedné z nejdležitjších složek životního prostedí.

Ing. Miroslav Toman, CSc. ministr zemdlství

4

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

5

OBSAH Úvodní slovo ministra 1

2

6.3.1 Stav na trhu práce

71

6.3.2 Vývoj prmrných mezd

71

1.1 Makroekonomické rámce hospodáství R

7

6.3.3 Ochrana zdraví a bezpenost pi práci

72

1.2 Vlastnická struktura les R

9

6.4 Finanní prostedky z národních veejných zdroj pro lesní hospodáství

72

Legislativní a koncepní innost na úseku les, myslivosti, rybáství a velaství

13

2.1 Legislativní innost na úseku les, myslivosti, rybáství a velaství

6.4.1 Finanní povinnosti státu vyplývající z lesního zákona

72

13

6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospodaení v lesích

73

13

6.4.3 Finanní píspvky

74

13

6.4.4 Podpory z Podprného a garanního rolnického a lesnického fondu, a. s.

79

14

6.5 Finanní podpory spolunancované EU v rámci Programu rozvoje venkova R na období 2007–2013

80

2.2.2 Zásady státní lesnické politiky 2.2.3 Podpora využití koní pro práci v lese Výsledky lesního hospodáství

17

3.1 Zdroje reprodukního materiálu lesních devin

17

3.1.1 Uznané zdroje reprodukního materiálu

17

3.1.2 Lesní semenáství

18

3.1.3 Lesní školkaství

21

3.2 Obnova lesa a zalesování

24

3.3 Výchovné zásahy

25

3.4 Tžba deva

25

3.5 Ochrana lesa

26

83

Trh se surovým dívím

85

7.1 Trh se surovým dívím v tuzemsku

85

7.1.1 Ceny díví

85

7.1.2 Vývoz a dovoz surového díví

88

7.2 Trh se devaskými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika

89

7.2.1 Prmyslové surové devo jehlinaté a listnaté

89

7.2.2 ezivo jehlinaté a listnaté

93

26

3.5.2 Ochrana a obrana proti škodlivým initelm

26

3.5.3 Ozdravná opatení v lesích postižených imisemi vápnním a hnojením lesních porost

26

8.1 Informaní stediska pro odvtví lesního hospodáství

3.5.4 Lesní ochranná služba

27

8.2 Lesnický výzkum

100

27

8.3 Propagace a ediní innost, audiovizuální poady

103

29

104

3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodáství

8

Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce s veejností

99 99

3.6.1 Monitoring zdravotního stavu les

29

8.4 Vzdlávání dtí a mládeže v oblasti lesního hospodáství, myslivosti, rybáství a velaství

3.6.2 Škodliví initelé a jejich následky

36

8.5 Nadace Devo pro život

104

3.7 Biotechnologie v lesním hospodáství

41

8.6 Spolupráce s nevládními lesnickými organizacemi

106

42

8.7 Devorubecké soutže

111

3.8 Netržní produkce lesa a návštvnost lesa

Navazující innosti a odvtví

113

3.10 Vodní hospodáství, meliorace a hrazení bystin

45

9.1 Les a ochrana pírody

113

3.9

6

7

6.6 Finanní podpory a pomoci na zmnu struktury zemdlské výroby zalesnním

3.5.1 Preventivn ochranná opatení

3.6 Zdravotní stav les

5

71

7

2.2.1 Národní lesnický program II

4

70

Rámcové makroekonomické podmínky v R a postavení lesního hospodáství v národním hospodáství

2.2 Koncepní innost na úseku les, myslivosti, rybáství a velaství

3

6.2 Ekonomická situace podnikatel v lesním hospodáství 6.3 Sociální situace v lesním hospodáství

Certikace trvale udržitelného hospodaení v lesích

45

9

Hlavní produkní initelé

51

9.2 Les a ochrana klimatu

117

4.1 Vývoj výmry les

51

9.3 Myslivost

118

4.2 Pírodní, rstové a hospodáské podmínky les

52

9.4 Devozpracující prmysl

119

4.3 Kategorie les z hlediska jejich funkcí

52

9.5 Celulózo-papírenský prmysl

120

4.4 Druhové složení les

53

9.6 Výroba a dovoz lesnické techniky

4.5 Vkové složení les

55

4.6 Porostní zásoby deva a pírsty

57

10.1 Píprava nové lesnické strategie EU

127

4.7 Národní inventarizace les

60

10.2 21. zasedání Výboru pro lesnictví FAO (COFO-21)

127

10 Mezinárodní aktivity lesního hospodáství

121 127

Faktory prostedí ovlivující lesní hospodáství

63

10.3 Workshop pro zem východní Evropy a stední Asie

127

5.1 Prbh poasí

63

5.2 Zneištní ovzduší

64

10.4 Vyjednávání o právn závazné dohod o lesích v Evrop

128

5.3 Zatížení lesních ekosystém imisními látkami

64

Ekonomika v lesním hospodáství

67

6.1 Ekonomická situace vlastník lesa

67

10.5 Lesy v zelené ekonomice 11 Vysvtlivky zkratek v textu Seznam autor

128 129 132

6

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

7

1 RÁMCOVÉ MAKROEKONOMICKÉ PODMÍNKY V R A POSTAVENÍ LESNÍHO HOSPODÁSTVÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁSTVÍ General Macroeconomic Conditions and Forestry Position in National Economy 1.1

Makroekonomické rámce hospodáství R General Macroeconomic Conditions of the National Economy

Vývoj národního hospodáství V roce 2012 došlo v R k poklesu hrubého domácího produktu (HDP), který meziron ve stálých cenách inil 1,2 % a vystídal mírný rst v roce 2011. V prbhu roku se pokles hospodáské výkonnosti postupn prohluboval. Pokles HDP byl v R hlubší, než vykázaly státy EU 27 jako celek, jakož i v porovnání s eurozónou (17 stát1). Podle propot z pedbžných údaj Eurostatu dosáhla v roce 2012 R 80 % prmrné úrovn objemového indexu HDP na obyvatele v parit kupní síly za EU 27. Pi pepotu bžným smnným kurzem iní tento pomr 57 %. Na poptávkové stran se na celkovém ekonomickém poklesu v roce 2012 ve stálých cenách po sezónním oištní podílely pedevším výdaje domácností, které se snížily meziron o 3,5 %. Tvorba hrubého xního kapitálu se meziron snížila o 1,6 %, naopak zahraniní obchod ovlivnil HDP pozitivn pi mezironím zvýšení vývozu zboží a služeb o 4,1 % a dovozu o 2,1 %. Na nabídkové stran ekonomiky poklesla hrubá pidaná hodnota (HPH) ve stálých cenách po sezónním oištní o 1,1 %, piemž nejvíce poklesla HPH zemdlství, lesnictví a rybáství, a to o 13,6 %. HPH zpracovatelského prmyslu se meziron tém nezmnila a pedstavovala 99,9 % úrovn roku 2011. Obchodní bilance R celkem v roce 2012 dosáhla optovn kladné hodnoty a skonila nejvyšším pebytkem v historii samostatné R ve výši 145,8 mld. K pi mezironím zvýšení o 55,5 mld. K2 . Této bilance bylo dosaženo pi mezironím nárstu vývoz o 168 mld. K a souasném rstu dovoz o 113 mld. K. Obecná míra nezamstnanosti se v roce 2012 zvýšila na 7,0 % a byla o 0,3 procentního bodu (p. b.) vyšší než v roce 2011. Nezamstnanost mírn poklesla ve druhém tvrtletí, ale v dalších tvrtletích se zvyšovala. Prmrná míra nezamstnanosti zstává v R nižší než prmr všech lenských stát EU (10,5 %) i eurozóny (11,4 %), kde v roce 2012 došlo k nárstu míry nezamstnanosti o 0,8 p. b. (EU 27), resp. o 1,2 p. b. (eurozóna) proti roku 2011. Prmrná hrubá nominální msíní mzda3 dosáhla v roce 2011 úrovn 25 101 K, ímž se meziron zvýšila o 2,7 %. Pi zohledn1

2

3

Eurozónu se spolenou mnou tvoilo v roce 2012 sedmnáct stát EU – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nmecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španlsko, ecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko a Estonsko. Na základ údaj NB o platební bilanci za I. – IV. Q 2012. Podle statistiky zahraniního obchodu se zbožím, vykazované SÚ podle pedpis EU na základ celních statistik a ocenní vývoz v cenách FOB a dovoz v cenách CIF, dosáhla bilance v roce 2012 hodnoty 309 mld. K pi mezironím zvýšení o 118 mld. K. Vývoz se podle údaj SÚ zvýšil o 186 mld. K a dovoz o 68 mld. K (pedbžné údaje). Na pepotené poty zamstnanc v celém národním hospodáství.

ní míry in ace však reálné mzdy poklesly o 0,6 %. V podnikatelské sfée se prmrná nominální mzda pitom zvýšila o 2,8 %, ale reáln poklesla o 0,5 %. V nepodnikatelské sfée došlo k menšímu nárstu prmrné nominální mzdy o 2,2 %, ímž se reálná mzda snížila o 1,1 %. Decit sektoru vládních institucí vyjádený podílem na HDP se v roce 2012 meziron zvýšil o 1,13 p. b. Míra in ace za rok 2012 inila 3,3 %, ímž meziron vzrostla o 1,4 p. b. Cenový rst byl nejvyšší v oblasti zdraví (o 9,3 %) a dále u potravin a nealkoholických nápoj (o 6,9 %), v oblasti bydlení, vody, energie a paliv (o 5,0 %) a stravování a ubytování (o 3,8 %). Pod mírou in ace byl nárst cen v doprav, u alkoholických nápoj a tabáku, v oblasti vzdlávání a ostatního zboží a služeb. K poklesu cen došlo nejvýraznji u odívání a obuvi (o 3,1 %), dále v oblastech pošt a telekomunikací, bytového vybavení, zaízení domácností a oprav a rekreace a kultury. Úrokové sazby korunových úvr poskytnutých nenanním podnikm v prmru klesly o 0,25 p. b. Prmrný nominální devizový kurz eské koruny v roce 2012 proti roku 2011 poklesl vi euru o 2,3 % a vi dolaru o 10,7 %. Kurz koruny vi euru i dolaru se v prbhu roku pohyboval ve vlnách, relativn nejsilnjšího kurzu dosáhla koruna v beznu a v záí, naopak nejslabší byla koruna vi obma mnám v ervnu a v ervenci.

8

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 1.1.1 Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodáství1) Macroeconomic indicators of national economic development1) Ukazatel/National economy

MJ/Unit

2011

2012

mld. K bill. CZK

3 841,4

3 843,5

mezironí index year-on-year index

101,1

100,1

Hrubý domácí produkt – s. c. roku 2005 mezironí index (sezónn neoištno) year-on-year index GDP in constant prices 2005 (not adjusted for season variations)

101,9

98,8

EU 27 = 100

80

80

EU 15 = 100

73

73

K/CZK

24 436

25 101

mezironí index year-on-year index

102,4

102,7

Hrubý domácí produkt – b. c. GDP in current prices

Úrove HDP na obyvatele2) Relative GDP per capita2) Prmrná msíní mzda (nominální)3) Average monthly earnings (nominal)3) Prmrná míra in ace Average ination rate

%

1,9

3,3

Prmrné úrokové sazby z úvr nenanním podnikm4) Mean interest rates on bank credits4)

%

3,94

3,69

Obchodní bilance Trade balance

mld. K bill. CZK

90,3

145,8

Bžný úet platební bilance Current account of balance of payments

mld. K bill. CZK

-104,0

-94,0

Saldo státního rozpotu Balance of the state budget

mld. K bill. CZK

-142,8

-101,0

Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí5) Consolidated gross debt in the sector of state institutions5)

mld. K bill. CZK

1 569,0

1 758,9

Decit sektoru vládních institucí5) Decit in the sector of state institutions5)

% HDP % GDP

-3,25

-4,38

Dluh sektoru vládních institucí5) Debt in the state institutions sector5)

% HDP % GDP

40,84

45,75

Obecná míra nezamstnanosti (prmr)6) Unemployment rate (mean)6)

%

6,7

7,0

K CZK

24,566

25,143

K CZK

17,688

19,583

Devizový kurz nominální (prmr) – K/€ Parity (mean) – K/$

Poznámky: 1) Tabulka obsahuje údaje zveejnné do 2. 4. 2013. 2) Pepoet pomocí parity kupní síly; pro rok 2012 vypoítáno z pedbžných údaj Eurostatu. 3) Prmrná hrubá msíní nominální mzda na pepotené poty zamstnanc v celém národním hospodáství. 4) Úrokové sazby korunových úvr – stav obchod; prmr za 12 msíc. 5) Saldo sektoru vládních institucí podle metodiky Evropského systému národních út (ESA 1995). 6) Podíl potu nezamstnaných na celkové pracovní síle (zamstnaní spolu s nezamstnanými), kde itatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních denic a doporuení Eurostatu a ILO.

Notes: 1) Data published by 2 April 2013. 2) Purchasing power parity, preliminary data for 2012(Eurostat). 3) Average monthly gross nominal earnings on a full-time equivalent number of employees in the national economy. 4) Interest rates - situations of trades, 12-month average. 5) Balance in the sector of state institutions (ESA 1995). 6) Share of unemployed persons in total labor force by Eurostat and ILO. Pramen: SÚ, NB, Eurostat Source: Czech Statistical Ofce, Czech National Bank, Eurostat

9

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 1.1.2 Podíl zemdlství1), lesnictví2), rybolovu3) a potravináského prmyslu4) na hrubé pidané hodnot v základních cenách (%) Share of agriculture1), forestry2), shery3) and food industry4) on the GVA in basic prices (%) Rok Year

Zemdlství Agriculture

Lesnictví Forestry

Rybolov Fishery

Potravináský prmysl Food industry

2006

1,63

0,80

0,018

2,73

2007

1,66

0,71

0,014

2,45

2008

1,66

0,63

0,012

2,38

2009

1,38

0,52

0,015

2,73

2010

1,05

0,59

0,015

2,43

2011

1,41

0,72

0,020

2,38

2012

1,32

0,73

0,019

2,29

Bžné ceny/Current prices

Stálé ceny roku 2005/Constant prices of 2005 2006

1,47

0,74

0,022

2,95

2007

1,02

0,62

0,016

2,52

2008

1,02

0,69

0,015

2,38

2009

1,51

0,64

0,018

2,34

2010

0,95

0,59

0,020

2,30

2011

0,82

0,61

0,025

2,30

2012

0,67

0,59

0,023

2,11

Poznámky: 1) Vetn myslivosti a souvisejících inností. 2) Vetn souvisejících inností. 3) Vetn chovu ryb a souvisejících inností. 4) Výroba potravináských výrobk a nápoj, výroba tabákových výrobk.

Notes: 1) Including game management and related activities. 2) Including related activities. 3) Including sh culture and related activities. 4) Production of food and beverages, and tobacco products.

Pramen: SÚ, údaje tvrtletních národních út; revidované údaje Source: Czech Statistical Ofce, quarterly accounts results; revised data

1.2

Vlastnická struktura les R Forest Ownership Structure

Rok 2012 stejn jako pedchozí roky nepinesl žádné významné zmny ve vlastnické struktue porostní plochy pozemk. Nejvíce % zaujímají LR a to málo pes 50 %, další významný podíl tvoí soukromníci, obce a msta. Ostatní vlastníci les jsou zastoupeni menším procentem. K významným zmnám vlastník již v poslední dob nedochází. Za zmínku stojí velmi pozvolný pokles majetk ve vlastnictví státu. Pozvolna roste výmra les AOPK a Armády R, kteí si postupn nechávají zaizovat LHP na svých majetcích v rámci kraj. Pvodní státní postupn mizí s novým zaízením („bývalé státní“ zahrnují lesy, kde nelze v LHP jednoznan rozlišit, komu opravdu les patí, zaízen a schválen byl jako státní majetek, majetky se postupn vydaly a soukromníci hospodaí dle výpisu LHP). Nové LHP si nechají zpracovat až pi obnov lesního hospodáského celku. Mírn klesající trend v zastoupení lesních družstev a spoleenství se zastavil. Restituní proces je až na výjimky ukonen, ale i tak podíl státního vlastnictví se stále ješt pozvolna zmenšuje. U nkterých právn komplikovaných pípad dosud rozhodují o oprávnnosti restituních nárok v odvolacím ízení i mimo nj soudy. Obecn lze konstatovat, že vlastnická struktura bude vždy doznávat uritých zmn. Roztíštné majetky je zájem sluovat a u velkých vlastník probíhají arondaní programy.

K vtším procentm zmn ve vlastnické struktue by však dojít v následujících obdobích pi souasné legislativ nemlo. V dalších letech lze oekávat zmny vzhledem k návratu majetk církvím.

10

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka s grafem 1.2.1 Vlastnické vztahy 2012 v lesích R Forest ownership structure in the Czech Republic 2012 Porostní plocha Area of forest stands

Vlastnictví Ownership

(ha)

Státní lesy State forests

1 553 086

59,80

1 305 591

50,27

Vojenské lesy a statky R, s. p. Military Forests and Farms, State Enterprise

124 164

4,78

MŽP (NP) Ministry of the Environment (National Parks)

94 893

3,65

krajské lesy (stední školy aj.) regional forests (secondary schools and other)

2 823

0,11

22 311

0,86

MŽP (AOPK) Ministry of the Environment (Nature Conservation Agency)

1 195

0,05

pvodní státní (*) originally state forests

2 110

0,08

74 654

2,87

435 951

16,79

1 476

0,06

30 502

1,17

501 514

19,31

4

0,00

2 597 186

100,00

LR, s. p. Forests of the Czech Republic, State Enterprise

z toho of which

%

ostatní other

Právnické osoby Legal persons Obecní a mstské lesy Communal and municipal forests Lesy církevní a náboženské spolenosti Forests owned by church and other religious entities Lesní družstva Forest cooperatives Lesy ve vlastnictví fyzických osob Forests owned by individuals Ostatní (nezaazené) lesy Other forests(not listed elsewhere) CELKEM Total Poznámka: * pvodní velké LHP ve státním vlastnictví – platnost od 1981 do 1996, ásten platnost od 1997, soukromníci a obce zde hospodaí dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až pi obnov LHP

Note: * original large FMPs owned by state – validity from 1981–1996, partly from 1997; private owners and municipalities manage their forests under an abstract from FMP and will have new FMPs upon their renewal.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

11

12

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

2

13

LEGISLATIVNÍ A KONCEPNÍ INNOST NA ÚSEKU LES , MYSLIVOSTI, RYBÁSTVÍ A VELASTVÍ Legislative and Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector

2.1 Legislativní innost na úseku les, myslivosti, rybáství a velaství Legislative Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector Byl pijat zákon . 18/2012, kterým se mní nkteré zákony v souvislosti s pijetím zákona o Celní správ eské republiky, s úinností od 1. 1. 2013, který mní: • zákon . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znní pozdjších pedpis, • zákon . 149/2003 Sb., o uvádní do obhu reprodukního materiálu lesních devin lesnicky významných druh a umlých kíženc, ureného k obnov lesa a k zalesování, a o zmn nkterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reprodukním materiálem lesních devin), ve znní pozdjších pedpis, • zákon . 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zmn nkterých zákon (zákon o rybáství), ve znní pozdjších pedpis. Byl pijat zákon . 237/2012 Sb., kterým se mní zákon . 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zmn nkterých zákon (zákon o rybáství), ve znní pozdjších pedpis, a zákon . 200/1990 Sb., o pestupcích, ve znní pozdjších pedpis, který nabyl úinnosti dne 1. 9. 2012. Byl pijat zákon . 501/2012 Sb., kterým se mní zákon . 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech a o zmn nkterých souvisejících zákon (rozpotová pravidla), ve znní pozdjších pedpis, a nkteré další zákony, který mní • zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní pozdjších pedpis, a to s úinností od 1. 1. 2014, • zákon . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znní pozdjších pedpis, a to s úinností od 1. 1. 2013, • zákon . 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zmn nkterých zákon (zákon o rybáství), ve znní pozdjších pedpis, a to s úinností od 1. 1. 2013. Byl pijat zákon . 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úadu a o zmn nkterých souvisejících zákon, který s úinností od 1. 1. 2013 mní zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní pozdjších pedpis. V roce 2012 byly pijaty i zmny pedpis Evropské unie, a to: • v oblasti reprodukního materiálu lesních devin: 1. Doporuení Komise . 2012/90/EU týkající se pokyn pro uvádní údaj umožujících urení oddíl reprodukního materiálu lesních devin a údaj, které mají být uvedeny na etiket nebo v dokumentu dodavatele, které v eské republice bude implementováno do formulá prvod-

ních list v rámci novelizace vyhlášky . 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon . 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukním materiálem lesních devin, ve znní pozdjších pedpis, v druhé polovin roku 2013. 2. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 1104/2012/EU, kterým se mní rozhodnutí Rady 2008/971/ES, pokud jde o zahrnutí reprodukního materiálu lesních devin kategorie „kvalikovaný“ a aktualizaci názv orgán píslušných pro schvalování a kontrolu produkce; novela vnitrostátní právní úpravy respektující tuto zmnu byla v roce 2012 navržena a je pedložena Parlamentu eské republiky k projednání. Velaství Provádcí naízení Komise (EU) . 1212/2012 ze dne 17. 12. 2012, které mní naízení (ES) . 917/2004 a upravuje požadavky na obsah velaských program a požadavky na pedávání nkterých údaj Komisi. V souvislosti s tímto naízením není nutné provádt zmny vnitrostátních právních pedpis. 2.2

Koncepní innost na úseku les, myslivosti, rybáství a velaství Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector

2.2.1

Národní lesnický program II National Forest Programme II

Koordinace realizace Národního lesnického programu pro období do roku 2013 (NLP II) pokraovala i v roce 2012. V R byl v roce 2008 vládou schválen již druhý Národní lesnický program. Na jeho zpracování se podílela ada odborník z mnoha institucí, profesních organizací, asociací a sdružení, ale i nevládních ekologických hnutí a iniciativ. NLP jsou strategickými dokumenty, koncepcemi, kterými státy vymezují smování své lesnické politiky v budoucnosti. Jednotlivé cíle a opatení mají být zapracovány do souvisejících resortních politik a vládní usnesení doporuuje zohlednit zámry NLP pi realizaci stedndobých politik kraj. Realizace NLP II je spoleným úkolem MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími zainteresovanými resorty a kraji. Inicianí a ídící roli v procesu realizace plní Koordinaní rada NLP II, jmenovaná v roce 2009 námstkem ministra zemdlství, která je složená ze zástupc hlavních organizací a zainteresovaných zájmových skupin. Za pomoci expertních skupin Koordinaní rada pipravuje a ministerstvm pedkládá návrhy opatení a kroky potebné k realizaci NLP II. Organizaní a technickou koordinací inností spojených s rozpracováním zámr a opatení NLP byl poven

14

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ÚHÚL. Dne 24. ledna 2012 byl ve spolupráci s eskou lesnickou spoleností uspoádán již pravidelný seminá, informující zájemce o postupu prací pi realizaci NLP II v pedešlém roce. Koordinaní rada se sešla v roce 2012 celkem sedmkrát. Bhem prvního pl roku bylo uzaveno šest zbývajících klíových akcí (KA), které byly rozpracovány z let minulých: • KA 2 – Podpoit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru. • KA 7 – Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích. • KA 10 – Snížit dopady starých i souasných ekologických zátží. • KA 12 – Podporovat zlepšení sociální situace pracovník v LH. • KA 13 – Zvýšit pínos les a lesnictví pro rozvoj venkova. • KA 15 – Zlepšit informovanost veejnosti o skuteném stavu les a potebách LH. Druhá polovina roku byla vnována identikaci pípadných stet mezi jednotlivými doporueními a formálnímu uspoádání jednotlivých, mnohdy nesourodých závr. Výsledkem jednání je dokument „Závry a doporuení Koordinaní rady k realizaci Národního lesnického programu II“, který je vydán v analogové podob, ale také jej lze nalézt, stejn jako všechny další materiály na www.uhul.cz/nlp.

2.2.2

Zásady státní lesnické politiky Principles of National Forest Policy

Koncepní dokument „Zásady státní lesnické politiky“ pijala vláda svým usnesením . 854 ze dne 21. listopadu 2012. Zásady státní lesnické politiky navazují na Základní principy státní lesnické politiky schválené usnesením vlády R . 249 z 11. 5. 1994 a doplují Národní lesnický program na období do roku 2013 schválený usnesením vlády R . 1221 ze dne 1. 10. 2008. Zásady obsahují nejdležitjší teze v oblasti lesního hospodáství. Denují základní poslání lesa. Pes obecná východiska s možnostmi uplatnní veejné moci v lesích stanovují dlouhodobé cíle státní lesnické politiky. V závru jsou obsažena hlavní opatení, kterými by se dlouhodobých cíl mlo dosáhnout. Cílem není pesn denovat jednotlivé innosti v lesích, ale urit smr, kterým by se lesní hospodáství mlo v budoucnu ubírat tak, aby les mohl i nadále plnit všechny své funkce. S celým obsahem Zásad státní lesnické politiky se lze seznámit na http://eagri.cz, sekce lesy/ lesnictví/koncepce a strategie. Zásady státní lesnické politiky vymezují nový pístup k uplatování veejné moci v lesním hospodáství, mimo jiné to znamená, že: • k uspokojování denovaných veejných zájm jsou ureny pedevším lesy ve vlastnictví státu, • veejná moc psobí svými nástroji na vlastníky les pouze tehdy, pokud k naplnní veejných zájm sledovaných státní lesnickou politikou nepostauje pirozené úsilí tchto vlastník o zajištní ádné pée o majetek a o jeho zvelebení,

• nástroje, jimiž veejná moc vi vlastníkm les psobí, musí být zpsobilé naplnit požadovaný úel. Pipadá-li v úvahu použití více rzných nástroj, musí být voleny ty, které pedstavují nejmenší a souasn pimený zásah do práv vlastník les. Dlouhodobé cíle státní lesnické politiky 1. Zajistit zachování lesa a lesní pdy pro budoucí generace. 2. Zvyšovat konkurenceschopnost lesního hospodáství. 3. Zvyšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu. 4. Posílit význam lesa a lesního hospodáství pro ekonomický rozvoj venkova. 5. Posílit význam školství, výzkumu a inovací v lesním hospodáství.

2.2.3

Podpora využití koní pro práci v lese Supporting to use of horses for work in forests

V roce 2012 probíhaly na MZe aktivity vedoucí k podpoe vyššího využití koní v lesním hospodáství. Úsek lesního hospodáství v píloze . 9 k zákonu o státním rozpotu pizpsobil pro rok 2013 v rámci Závazných pravidel poskytování nanních píspvk na hospodaení v lesích výplatu nanního píspvku na vyklizování nebo pibližování díví konm v lesním porostu z prostedk Ministerstva zemdlství. Uvedený krok bude garantovat vyplácení této podpory pro všechny lesy v psobnosti Ministerstva zemdlství bez rozdílu krajské píslušnosti. Další aktivity v podpoe využití koní pro práci v lese byly realizovány v rámci pípravy Programu rozvoje venkova na období 2014–2020, kdy byl nákup chladnokrevného kon zahrnut mezi navrhované zpsobilé výdaje v souladu s lánkem 27 návrhu naízení Evropského parlamentu a Rady o podpoe pro rozvoj venkova z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

15

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Pro stanovení potu koní využitelných pro práci v lese byly použity podklady Oblastních plán rozvoje les – terénní a technologické typizace. Vychází se z terénní a technologické typizace autor Mack-Popelka-Simanov. Z nich

byl vybrán technologický typ k, kde je využití kon nejvhodnjší a technologický typ kolové podvozky s otaními nízkotlakými pneumatikami, kde je využití kon možné.

Technologický typ k Celková výmra v ha

225 556,45

Roní tžba v R v m3

16 370 199,00

Podíl technologického typu na celkové výme les v %

8,31

Disponibilní zásoba v m3 dle technologického typu Denní výkon kon v m3/den*

1 360 363,54 4

3

roní výkon kon 217 pracovních dní v m

Poteba koní v terénech urených pro kon v ks

6

10

868

1302

2170

1 567

1 045

627

Technologický typ otaní pneumatiky Celková výmra v ha

879 595,46

Roní tžba v R v m3

16 370 199,00

Podíl technologického typu na celkové výme les v %

32,42

3

Disponibilní zásoba v m dle technologického typu Denní výkon kon v m3/den*

5 307 219,00 4

3

roní výkon kon 217 pracovních dní v m

Poteba koní v jiných možných terénech v ks

6

10

868

1302

2170

6 114

4 076

2 446

Poznámka: * Denní výkon stanovený empiricky na základ informací z praxe, ale také výkonových tabulek. Za prmrných podmínek je denní výkon kon dle výkonových norem pi prmrné pibližovací vzdálenosti 200 m 9,1 m3/den. Pramen: ÚHÚL

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

17

3. VÝSLEDKY LESNÍHO HOSPODÁSTVÍ Forest Sector Overview 3.1

3.1.1

Zdroje reprodukního materiálu lesních devin Sources of Forest Reproductive Material Uznané zdroje reprodukního materiálu Recognised sources of forest reproductive material

Ústední evidenci uznaných zdroj reprodukního materiálu lesních devin eské republiky vede povená osoba (ÚHÚL) v Rejstíku uznaných zdroj reprodukního materiálu, piemž u každé uznané jednotky eviduje druh deviny, kategorii reprodukního materiálu, typ zdroje, evidenní íslo, polohu, nadmoskou výšku nebo výškové pásmo, plochu, pvod a v pípad testovaného reprodukního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modikovaný organismus. Rejstík uznaných zdroj reprodukního materiálu je veejn pístupný na stránkách www.uhul.cz, aplikace se nazývá ERMA – evidence reprodukního materiálu aplikace. Zdroje identikovaného reprodukního materiálu Nejnižší stupe kvalitativní selekce pedstavuje kategorie zdroje reprodukního materiálu identikovaný. Za zdroj identikovaného reprodukního materiálu se uznávají zdroje semen nebo porosty zaazené do fenotypové tídy C. Za zdroj identikovaného reprodukního materiálu je možné uznat také porosty fenotypové tídy A nebo B, nebyly-li uznány jako zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukního materiálu. K 15. 12. 2012 je evidováno 70 950,40 ha redukované plochy deviny (RPD) zdroje typu porost v 6 611 uznaných jednotkách a 427 uznaných jednotek zdroje typu zdroj semen. Ve srovnání s rokem 2011 poet zdroj typu porost vzrostl o 0,62 % a poet zdroj typu zdroj semen vzrostl o 13,87 %. Významnjší je však nárst potu strom ve zdrojích semen, a to o 22,36 %. Významnjší informací, než poet uznaných jednotek typu zdroje zdroj semen, je poet strom v nich. Byl zaznamenán nárst potu strom ve zdrojích semen, a to o 44,4 %. Vzhledem k nekvalit tohoto typu zdroje je jejich poet v jedné uznané jednotce vysoký. Jedná se vesms o uznané jednotky, které jsou pestrou smsí jedinc rostoucích na rzných místech, v nkolika katastrálních územích, v rzných nadmoských výškách. Reprodukní materiál použitý pro obnovu lesa nebo zalesování pocházejících z tchto zdroj je pro vlastníka lesa tou nejhorší investicí. Množství identikovaných zdroj v posledních letech trvale narstá, zejména na úkor množství selektovaných zdroj reprodukního materiálu. Vzhledem k faktu, že se jedná o z hlediska kvality zdroj o nejmén vhodnou kategorii zdroj, je tento trend nežádoucí. Zdroje selektovaného reprodukního materiálu Nejrozšíenjším a nejastji využívaným zdrojem osiva lesních devin používaného k obnov lesa je zdroj repro-

dukního materiálu kategorie selektovaný. Za zdroj selektovaného reprodukního materiálu se uznává pouze porost zaazený do fenotypové tídy A nebo B, který vyhovuje požadavkm na genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, vk, strukturu a zdravotní stav a vyhovuje z hlediska vhodnosti stanovišt. Podle pvodu, objemové produkce, morfologických znak a zdravotního stavu se porost pi fenotypové klasikaci zaazuje do fenotypových tíd, a to „A“, „B“, „C“ nebo „D“. Porosty fenotypové tídy „A“ jsou hospodásky vysoce hodnotné porosty, které jsou autochtonní, nebo nejsou-li autochtonní, vynikají množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky i odolností. Porosty fenotypové tídy „B“ jsou porosty nadprmrné objemové produkce a morfologických znak a dobrého zdravotního stavu. Porosty fenotypové tídy „B“ je možné se souhlasem vlastníka zdroje v rámci stejné pírodní lesní oblasti, stejného lesního vegetaního stupn, téhož druhu deviny a téhož vlastníka zdroje slouit do jedné uznané jednotky. Porosty fenotypové tídy „A“ se nesluují, a proto jeden porost tvoí vždy jednu uznanou jednotku. K 15. 12. 2012 je evidováno 75 890,96 ha redukované plochy deviny zdroje typu „porost“ v 7 458 uznaných jednotkách. Porost fenotypové tídy „A“ je 9 312,09 ha, což znamená oproti roku 2011 pokles o 857,72 ha, tzn. o 8,43 %. Porost fenotypové tídy „B“ je uznáno 66 578,87 ha, což je oproti roku 2011 pokles o 5 308,38 ha, tzn. o 7,38 %. Zdroje kvalikovaného reprodukního materiálu Za zdroj kvalikovaného reprodukního materiálu lze uznat pouze semenný sad, rodiovský strom, klon nebo sms klon, který vyhovuje požadavkm na postup pi založení zdroje a pi jeho dalším udržování, jakož i požadavkm na jeho genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, vk, strukturu a zdravotní stav a který spluje podmínku vhodnosti stanovišt. Rodiovské stromy/klony K 15. 12. 2012 je v databázi Rejstíku uznaných zdroj reprodukního materiálu evidováno celkem 9 334 kus klon. Z toho je 6 310 ks jehlinan, tj. 67,61 % a 3 024 ks listná, tj. 32,39 %. Celkem jsou registrovány klony pro 32 druh devin, z toho 10 jehlinatých a 22 listnatých druh. Celkov poet klon v databázi oproti roku 2011 stoupl o 15 ks, což pedstavuje nárst o 0,16 %. Poet klon jehlinan se zvýšil o 101 kus a poet klon listná se snížil o 116 kus. Hlavním dvodem pro uznávání klon je zakládání semenných sad. Proto je v návaznosti na projekty zakládání nových semenných sad provádno uznávání tohoto typu zdroje. V roce 2012 nebyly uznány žádné nové klony. Dvodem je zejm malá aktivita vlastník lesa v oblasti zakládání semenných sad. Podobná je situace u typu zdroje rodiovský strom (ve vyhlášce používaný pojem rodi rodiny), protože jedinec uznávaný jako klon se v souladu se souasnou platnou legislativou uznává zárove jako rodiovský strom.

18

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Semenné sady Semenný sad se zakládá podle dokumentace registrované a schválené povenou osobou. Za zdroj kvalikovaného reprodukního materiálu ho lze uznat pouze pokud je jeho stav v souladu se zaregistrovanou a schválenou dokumentací, tzn. aby mimo jiné zstal zachován potebný poet a skladba klon s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve vku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpoloviní vtšina zastoupených klon. Semenné sady je nutné obhospodaovat tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. Od založení semenného sadu do fáze jeho uznání jako zdroje kvalikovaného reprodukního materiálu uplyne pomrn dlouhá doba, proto jsou v databázi ERMA evidovány i neuznané, avšak v souladu s platnou legislativou a podle u povené osoby zaregistrované a schválené dokumentace založené semenné sady. K 15. 12. 2012 je v Rejstíku uznaných zdroj evidováno celkem 142 uznaných semenných sad o celkové ploše 320,72 ha. Semenné sady jsou založeny pro 9 jehlinatých a 13 listnatých druh devin. Jehlinaté deviny s plochou 260,14 ha pedstavují 81,11 % z celkové plochy sad, plocha semenných sad listnatých devin iní 60,58 ha. V roce 2012 probhla registrace ty semenných sad v databázi povené osoby. Smsi klon V roce 2012 bylo v eské republice evidováno celkem 29 uznaných smsí klon pro 6 druh devin – jilm drsný (1 ks), topol osika (1 ks), smrk ztepilý (18 ks), topol erný (5 ks), topoly šlechtné (2 ks) a vrba bílá (2 ks), o celkové ploše 23,08 ha. V roce 2012 nebyla uznána a ani „povenou osobou“ zaregistrována žádná sms klon. Zdroje testovaného reprodukního materiálu V roce 2005 byl uznán první zdroj reprodukního materiálu kategorie testovaný. Jedná se o sms klon rodu topol ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca založenou a spravovanou VÚLHM, Výzkumnou stanicí Kunovice. Užití tohoto testovaného zdroje reprodukního materiálu je možné po celé eské republice podle pírodn klimatických podmínek. Z tohoto pvodního zdroje pocházejí prozatím všechny další uznané zdroje testovaného reprodukního materiálu šlechtných topol. V roce 2012 byly podány ti žádosti o odborný posudek, poprvé na lesnicky významné deviny, a to borovici lesní a olši lepkavou. Vlastník jmenovaných zdroj byl povenou osobou požádán o doplnní dokumentace testování. Podrobnjší informace o zdrojích reprodukního materiálu v eské republice je možné najít v Informaci o nakládání s reprodukním materiálem lesních devin eské republiky za rok 2012 uveejnné na www.uhul.cz.

3.1.2

Lesní semenáství Forest seed management

Produkce semenného materiálu Rok 2012 byl charakterizován nadprmrnou produkcí semenného materiálu smrku ztepilého a významn nadprmrnou produkcí žalud dubu letního, jehož produk-

ce tém tyikrát pevýšila orientaní roní potebu. S ohledem na vymrznutí loských síjí žalud je pedpoklad úplné spoteby i takto vysokého sklizeného množství. V kontrastu s rokem 2011 naopak nastala úplná neúroda bukvic, opt v dsledku jarních mraz. Neúroda se týká i semenného materiálu jedle blokoré, kdy sklizené množství nedosáhlo ani poloviny orientaní roní poteby. Údaje o produkci semenného materiálu jsou uvedeny v tabulce íslo 3.1.2.1. Tabulka 3.1.2.1 Produkce semenného materiálu Production of seed material

Rok Year

2010

2011

Jednotka Unit

2012

Orientaní roní poteba šišek/semen (kg) Estimated annual need of cones/seeds

kg

Smrk ztepilý Norway spruce

99 753,00

18 940,10

64 554,50

46 000

Borovice lesní Scots pine

85 978,30

62 095,20

35 949,25

40 000

Jedle blokorá Silver r

42 120,10

59 012,75

30 504,00

65 000

Buk lesní European beech

31 263,30

141 428,44

9 923,00

56 000

Dub letní English oak

83 365,00

287 695,14

312 154,00

85 000

Dub zimní Sessile oak

30 572,00

173 558,03

76 114,50

55 000

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Údaje o produkci semenného materiálu jsou erpány z Rejstíku vystavených potvrzení o pvodu. U jehlinan se jedná o údaj o množství sklizených šišek a jejich orientaní roní poteby, u listná se jedná o množství semen. Rejstík vystavených potvrzení o pvodu je veejn pístupný na stránkách www.uhul.cz, aplikace se nazývá ERMA – evidence reprodukního materiálu aplikace. Kontrola získávání reprodukního materiálu lesních devin (RMLD) Výkon kontroly získávání reprodukního materiálu ze selektovaných, kvalikovaných a testovaných zdroj mají za povinnost jednak obecní úady obcí s rozšíenou psobností nebo povená osoba na základ zmocnní obecního úadu obce s rozšíenou psobností. Kontroly získávání reprodukního materiálu byly provádny dle zákona . 552/1991 Sb., o státní kontrole, zákona

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

. 500/2004 Sb., správní ád, zákona . 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukním materiálem lesních devin a dle schválené interní Metodiky kontrol dodavatel. Výstupem kontrol byly vždy Protokoly o kontrole, kde byly zaznamenány zjištné skutenosti a byly následn podkladem pro vystavení nebo nevystavení potvrzení o pvodu. V prbhu roku 2012 vykonala povená osoba ve smyslu § 31 odst. 4 zákona . 149/2003 Sb. povinnost být pítomna pi sbru semenného materiálu, odbru ástí rostlin nebo vyzvedávání z pirozeného zmlazení z uznaných zdroj kategorie selektovaný, kvalikovaný nebo testovaný celkem 360 kontrol dodavatel reprodukního materiálu lesních devin. V roce 2012 bylo ve zkušební laboratoi L 1175 „Semenáská kontrola“ (VÚLHM, Výzkumná stanice Kunovice), akreditované eským úadem pro akreditaci, zpracováno 1 195 vzork a provedeno 4 231 zkoušek kvality semen 71 druh lesních devin. Nejvtší podíl zpracovaných vzork semen tvoil buk lesní (46 %), smrk ztepilý (10 %), dub (8 %), jedle blokorá (7 %) a borovice lesní (6 %). Prmrná klíivost semen smrku od roku 2006 nedosahuje 80 % (graf 3.1.2.1) a tomu také odpovídá klíivost osiva z posledního roku zrání 2011 (graf 3.1.2.2). Prmrná klíivost semen borovice hodnocená v roce 2012 byla mírn nadprmrná (graf 3.1.2.3) a podílely se na tom vzorky erstvého osiva z roku zrání 2011 (graf 3.1.2.4). U modínu bylo zpracováno pouze 14 vzork semen s celkov podprmrnou klíivostí (graf 3.1.2.5), na které se podílelo i erstvé semeno z roku 2011 (graf 3.1.2.6). Kvalita semen jedle (životnost a plnost) byla nejnižší od roku 2001 (graf 3.1.2.7). Dobrá úroda bukvic na podzim 2011 se odrazila v nadprmrné životnosti i klíivosti (graf 3.1.2.8).

19

Graf 3.1.2.1 Energie klíení a klíivost semen smrku rozborovaných v letech 1995–2012 Germination energy and germination capacity of Norway Spruce seeds tested in 1995–2012

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Graf 3.1.2.2 Energie klíení, klíivost a poet vzork semene smrku z rzných rok zrání rozborovaných v roce 2012 Germination energy, germination capacity, and number of Norway Spruce samples from different years of ripening (tested in 2012)

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Graf 3.1.2.3 Energie klíení a klíivost semen borovice rozborovaných v letech 1995–2012 Germination energy, and germination capacity of Scots Pine seeds tested in 1995–2012

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

20

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Graf 3.1.2.4 Energie klíení, klíivost a poet vzork semene borovice z rzných rok zrání rozborovaných v roce 2012 Germination energy, germination capacity, and number of Scots Pine samples from different years of ripening (tested in 2012)

Graf 3.1.2.7 Životnost a podíl plných semen jedle rozborovaných v letech 1995–2012 Viability and proportion of lled seeds of Silver Fir tested in 1995–2012

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Graf 3.1.2.5 Energie klíení, klíivost a podíl plných semen modínu rozborovaných v letech 1995–2012 Germination energy, germination capacity and proportion of lled seeds of European Larch tested in 1995 – 2012

Graf 3.1.2.8 Životnost a klíivost bukvic rozborovaných v letech 1995–2012 Viability and germination capacity of seeds of European Beech tested 1995–2012

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Graf 3.1.2.6 Energie klíení, klíivost a podíl plných semen modínu z rzných rok zrání rozborovaných v roce 2012 Germination energy, germination capacity, and proportion of lled seeds of European Larch from different years of ripening (tested in 2012)

Tabulka 3.1.2.2 Stav zásob semene a sebrané semenné suroviny v kg Pure and raw seed material stock (kg) Devina Species

isté semeno Pure seed

Semenná surovina Raw seed material

Smrk ztepilý Norway spruce

4 151

100

Borovice lesní Scots pine

2 315

7 018

318

0

Jedle blokorá Silver r

1 391

0

Buk lesní European beech

8 808

0

Modín evropský European larch

Pramen: LR Source: Forests of the Czech Republic, State Enterprise

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

V roce 2012 bylo v Semenáském závod v Týništi nad Orlicí stratikováno 2 300 kg semene, zejména buku a bylo zpracováno 58 tun semenné suroviny, z toho 27 tun šišek jehlinan a 18 tun žalud. V dsledku jarních mraz nebyla v roce 2012 úroda buku ani smrku.

21

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

3.1.3

Lesní školkaství Forest nursery practice

Licence Základním pedpokladem pro nakládání s reprodukním materiálem lesních devin je vlastnictví licence k této innosti. K 31. 12. 2012 bylo v ústední evidenci dodavatel Ministerstva zemdlství registrováno celkem 596 držitel tchto licencí, piemž 316 držitel jsou fyzické osoby a 280 držitel jsou osoby právnické. Oproti roku 2011 byl zaznamenán pokles potu držitel licencí pro nakládání s RMLD o 24. Rejstík držitel licencí pro nakládání s RMLD je veejn pístupný na stránkách www.uhul.cz, aplikace se nazývá ERMA – evidence reprodukního materiálu aplikace. Na základ údaj pedkládaných povené osob (ÚHÚL) vlastníky licencí pro uvádní RMLD do obhu lze konstatovat, že školkaskou inností se v roce 2012 zabývalo 266 právnických a fyzických osob, což oproti roku 2011 znamená nárst o 15 školkaských subjekt. Plocha školek Celková plocha školkaských provoz uvádjících RMLD do obhu ke dni 31. 12. 2012 byla 1 809,68 ha, z toho bylo 1 438,12 ha produkní plochy. Mimo venkovních produkních ploch bylo evidováno 4,01 ha skleník, 19,01 ha fóliovník a 7,426 ha paeniš. Tabulka 3.1.3.1 Plocha lesních školek Area of forest nurseries Roky Years

2011

2012

Fóliovníky Plastic greenhouses

16,058

Skleníky Glass greenhouses

2,674

4,009

Paeništ Hotbed

9,115

7,426

Volné plochy Open area

1 275,854

1 407,678

Produkní plocha celkem Total production area

1 303,710

1 438,12

Celková plocha školek Total nursery area

1 595,317

1 809,676

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 3.1.3.2 Rozpstovaný sadební materiál Planting stock in cultivation Rok Year Vk materiálu Age

19,007

2012 Jednoletý one-year-old

Jednotka/Unit

Dvouletý two-years-old

Orientaní roní poteba sazenic Estimated need of seedlings

Kusy/pcs

Smrk ztepilý Picea abies

75 582 874

47 976932

38 000 000

Borovice lesní Pinus sylvatica

35 847 832

25 858 338

25 500 000

Jedle blokorá Abies alba

11 259 410

8 417 332

6 000 000

6 015 895

2 521 169

4 000 000

Buk lesní Fagus sylvatica

33 401 689

31 741283

38 000 000

Dub letní Quercus robur

10 057 730

16 354 290

12 000 000

4 581 070

10 391 603

10 000 000

Ostatní listnaté Other broadleaves

15 886 525

12 620 054

8 000 000

Celkem jehlinaté Total conifers

128 706 011

84 773 771

73 500 000

63 927 014

71 107 230

68 000 000

192 633 025

155 881 001

141 500 000

Ostatní jehlinaté Other conifers

Dub zimní Quercus petraea

Celkem listnaté Total broadleaves

ha

Poznámka: údaje z Hlášení dodavatele 2012 v DS ERMA.

Rozpstovaný sadební materiál Množství rozpstovaného sadebního materiálu ve školkaských provozech dle devin a vku jednoho resp. dvou let v roce 2012 je uvedeno v tabulce . 3.1.3.2.

Celkem Total

Poznámka: údaje z Hlášení dodavatele 2012 v DS ERMA, orientaní roní poteba sazenic je urena z plochy obnovy lesa a zalesnní vetn nezdar a z minimálních hektarových vyhláškou . 139/2004 Sb., daných pot sazenic. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

V pípad hlavní hospodáské jehlinaté deviny smrku ztepilého je množství rozpstovaného sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech pstování v odpovídajícím množství a má rostoucí tendenci. U borovice lesní je množství rozpstovaného jednoletého sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech pstování v lesních školkách pro umlou obnovu lesa a zalesování také odpovídající. U hlavních listnatých devin buku lesního a dubu letního jsou patrné výkyvy v množství rozpstované produkce, v zásad kopírující úrody semenného materiálu. Poslední údaje ukazují množství rozpstované produkce pod úrovní požadovanou lesním hospodástvím v R, a to u obou hlavních listnatých devin. Kontrola dodavatel ve smyslu zákona . 149/2003 Sb. K výkonu kontroly a dozoru v oblasti nakládání s RMLD jsou kompetentní ve smyslu zákona . 149/2003 Sb., v platném znní, jednak orgány veejné správy tzn. Ministerstvo

22

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

zemdlství, krajské úady, obecní úady obcí s rozšíenou psobností, eská inspekce životního prostedí a celní orgány a také „povená osoba“. Povenou osobou je od 13. 12. 2005 Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem. V roce 2012 vykonala povená osoba ve smyslu §31 odst. 1 zákona . 149/2003 Sb., v platném znní, celkem 52 kontrol dodavatel.

Tabulka 3.1.4.1 Produkce sadebního materiálu Production of planting stock

Druh dokumentu Type of document

Prvodní list (dle smrnice Rady 1999/105/ES) the supplier´s label

Jednotka/Unit

3.1.4

Uvádní reprodukního materiálu do obhu Marketing of forest reproductive material

Produkce sadebního materiálu Po dobu platnosti pechodného ustanovení v zákon . 149/2003 Sb., kdy je reprodukní materiál shromáždný ped úinností zákona možné uvádt do obhu do 31. 12. 2015, je reprodukní materiál uvádn do obhu bu s prvodním listem (RMLD shromáždný dle zákona) nebo s listem o pvodu (RMLD v režimu pechodného ustanovení). Množství reprodukního materiálu uvádného do obhu školkaskými subjekty v podmínkách eské republiky za rok 2012 je uvedeno v tabulce 3.1.4.1. Uvedená ísla pedstavují množství sadebního materiálu uvedeného do obhu pouze subjekty provozujícími školkaskou innost a neobsahují množství reprodukního materiálu uvedené do obhu následn rmami provádjícími služby vlastníkm lesa – obnovu lesa a zalesnní.

List o pvodu (dle vyhl. . 82/1996 Sb.) master certicate of identity

Celkem (za devinu) total

Kusy/pcs

Smrk ztepilý Picea abies

36 505 881

6 259 635

42 765 516

Borovice lesní Pinus sylvestris

21 169 562

692 558

21 862 120

Jedle blokorá Abies alba

5 478 826

242 809

5 721 635

Ostatní jehlinaté Other conifers

2 484 189

100 410

2 584 599

Buk lesní Fagus sylvatica

36 446 862

4 575

36 451 437

Dub letní Quercus robur

13 336 680

1 170

13 337 850

Dub zimní Quercus petraea

10 035 794

0

10 035 794

Ostatní listnaté Other broadleaves

9 878 718

9 784

9 888 502

Celkem jehlinaté Total conifers

65638458

7295412

72 933 870

Celkem listnaté Total broadleaves

69698054

15529

69 713 583

135 336 512

7 310 941

142 647 453

Celkem Total

Poznámka: údaje z Hlášení dodavatele 2012 v DS ERMA, dle smrnice Rady 1999/105/ES znamená reprodukní materiál vzniklý dle zákona . 149/2003 Sb., v platném znní, dle vyhlášky . 82/1996 Sb., znamená reprodukní materiál vzniklý ped úinností zákona . 149/2003 Sb., v platném znní, který je možné uvádt do obhu do 31. 12. 2015. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Z uvedených ísel je zejmé, že s blížícím se rokem 2015 postupn dochází ke zmenšování podílu reprodukního materiálu vzniklého ped úinností zákona, zejména je tento trend patrný u listnatých devin, kde vzhledem k celkovému objemu tento materiál tém vymizel. Naopak u jehlinatých devin je podíl reprodukního materiálu vzniklého ped úinností zákona relativn vysoký, což je vzhledem k technologii zpracování semenného materiálu pochopitelné. Reáln však hrozí, že tento materiál nebude do roku 2015 spotebován, a dále nebude možné jej uvádt do obhu. Údaje o držitelích licencí, plochách školek, množství sadebního materiálu uvedeného do obhu a množství rozpstovaného sadebního materiálu jsou erpány z datového skladu ERMA vedeného povenou osobou. V tomto datovém skladu jsou ukládána data, která dodavatelé pedkládají dle požadavk zákona . 149/2003 Sb. v platném znní a jeho provádcího pedpisu, vyhlášky . 29/2004 Sb., v platném znní, každoron povené osob. Uvedené výstupy jsou tedy agregovanými daty dodavatel.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Mezinárodní obchod Pohyb reprodukního materiálu lesních devin mezi lenskými zemmi EU, pop. s tetími zemmi, zaal být v R centráln evidován v souladu s platnými legislativními pedpisy od roku 2004. V pedkládané zpráv jsou soustedny veškeré dostupné informace týkající se jak obchodní výmny reprodukního materiálu mezi eskou republikou a zemmi EU, tak obchodu s tetími zemmi za období roku 2012. Obchodní výmna reprodukního materiálu lesních devin mezi lenskými zemmi EU Uvedená innost (pravidla pro pedávání informací mezi píslušnými úady lenských zemí EU) je po formální stránce upravena naízením Komise 1598/2002. innost byla prbžn zajišována po celý rok 2012, komunikace probíhala pedevším prostednictvím e-mailové pošty, údaje byly pijímány i odesílány na standardizovaném formulái. V nutných nebo nejasných pípadech probíhala potebná komunikace v rozšíeném rozsahu dle vzájemných poteb. Uvádná data jsou ociálními údaji veškerých pípad, které byly v pípad vývoz z R nahlášeny dodavateli v R v rámci jejich zákonných povinností (pop. zjištny v rámci kontrol dodavatel), v pípad dovoz nahlášeny našimi zahraniními partnery (píslušnými úedními místy zemí EU). Veškerá dokumentace je založena v analogové podob. Údaje z hlášení byly využity v rámci realizovaných kontrol dodavatel k ovení deklarovaných údaj. Za rok 2012 bylo pijato 27 hlášení o dovozu reprodukního materiálu do eské republiky, z toho podle zemí: Slovensko 4x, Rakousko 7x, Holandsko 2x, Velká Británie 9x, Nmecko 3x. Za rok 2012 bylo odesláno 45 hlášení o vývozu reprodukního materiálu z eské republiky, z toho podle zemí: Slovensko 14x, Polsko 13x, Nmecko 1x, Holandsko 7x, Dánsko 1x, Velká Británie 9x. Mezinárodní obchod – tetí zem Dovoz reprodukního materiálu z tetích zemí se do R uskuteuje v souladu s Rozhodnutím Rady 2008/971/EC (pímé dovozy do zóny Evropského spoleenství – ES). Jed-

23

ná se o pímé dovozy do zóny ES, které byly v roce 2012 realizovány z oblasti USA a Kanady v rozsahu 91 kg osiva douglasky tisolisté a 110 kg osiva jedle obrovské. Celkem se jednalo o dovoz 31 oddíl osiva reprodukního materiálu, na které byly vystaveny ze strany Ministerstva zemdlství píslušná potvrzení o pvodu. Dovoz v souladu s Rozhodnutím Komise 2008/989/ES (tedy na základ dovozního povolení Ministerstva zemdlství) nebyl do R v roce 2012 realizován. U vývoz z R do tetích zemí nemají dodavatelé stanovenou povinnost tyto údaje pedávat. Kvalita výsadby schopného sadebního materiálu V roce 2012 byla v rámci systémového ešení kvality sadebního materiálu lesních devin (SMLD) vydána úplná revize SN 482115 Sadební materiál lesních devin. Revize normy reaguje na rychlý vývoj technologií v našich lesních školkách a s tím související nov zavádné postupy pstování SMLD. To již v pedchozích letech vyžadovalo úpravy a doplnní standard kvality sadebního materiálu. Pvodní SN 482115 z roku 1998 tak byla postupn doplnna dvma zmnami normy (Z1-2002, Z2-2010). Tyto zmny normy mohly v souladu s danými pravidly uvádt jen zmnné nebo jinak upravované pasáže normy, tím byla pehlednost a srozumitelnost obsahu normy znan snížena. Všechny tyto již díve realizované zmny a doplky normy byly do revize SN 48215 v roce 2012 zahrnuty. Souasn zde byly uplatnny další úpravy a doplky, které souvisejí s vývojem technologií pstování krytokoenného sadebního materiálu. Revize normy je v platnosti od 1. prosince 2012 a pedpokládáme, že bude sloužit ke zkvalitnní umlé obnovy lesa a zalesování. Lesnickou praxí je intenzivn využíván i prbžn doplovaný „Katalog biologicky ovených obal pro pstování krytokoenného sadebního materiálu“. U pstebních obal uvedených v katalogu je testováním oveno, že pi správných technologických postupech pstování a použití krytokoenného sadebního materiálu nezpsobují nezvratné deformace koen. Podrobnjší informace o tomto katalogu, který vydává VÚLHM, Výzkumná stanice Opono, jsou k dispozici na http://vulhm.opocno.cz/sluzby4.html.

24

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

3.2

Obnova lesa a zalesování Forest Regeneration and Reforestation

rozené obnovy se zvýšila na 5 561 ha. Ve srovnání s pedchozími roky je patrný její nárst. Podíl listnatých devin na umlé obnov dosáhl 38,3 %. Oproti pedchozímu roku došlo k pouze nepatrnému snížení tohoto podílu. Podíl smrku a buku pi umlé obnov je ve srovnání s pedchozím rokem pibližn na stejné úrovni.

Plocha obnovených lesních porost oproti pedchozímu roku poklesla o 1 366 ha a inila 25 464 ha. Ve srovnání s pedchozími dvma roky je tato plocha nižší v dsledku zalesnní po nižších tžbách v letech 2011 a 2012. Výše piTabulka 3.2.1 Obnova lesa v ha Forest regeneration (ha) Zpsob obnovy Method of regeneration Umlá Articial z toho: opakovaná of which: replanting Pirozená Natural Celkem Total

2000

2002

2004

2010

2011

2012

21 867

18 120

19 042

21 859

21 755

19 903

4 371

3 212

2 766

3 087

3 712

3 751

3 422

3 940

4 802

5 127

5 075

5 561

25 309

22 060

23 844

26 986

26 830

25 464

Pramen: SÚ Source: Czech Statistical Of ce

Tabulka 3.2.2 Umlá obnova podle druh devin v ha Articial regeneration by tree species (ha) 2000

Umlá obnova Articial regeneration Celkem* Total z toho of which

z toho of which

2002

2004

2010

2011

2012

ha

sadba planting síje sawing smrk spruce jedle r borovice pine modín larch ostatní jehlinaté other conifers jehlinaté celkem total conifers dub oak buk beech lípa linden topol a osika poplar, aspen ostatní listnaté other broadleaves listnaté celkem total broadleaves % listnaté % broadleaves

Poznámka: vetn zalesnní pod porostem. Note: including underplanting. Pramen: SÚ Source: Czech Statistical Of ce

21 867

18 120

19 042

21 859

21 755

19 903

21 486

17 676

18 733

21 686

21 570

19 818

381

444

309

173

185

85

9 479

7 941

8 495

9 171

9 687

9 034

895

923

1 032

1 274

1 188

974

2 597

2 267

2 361

2 171

2 128

1 933

739

417

327

206

196

221

200

182

124

145

164

128

13 910

11 730

12 339

12 967

13 363

12 290

2 428

1 780

1 965

2 607

2 494

2 263

3 386

3 143

3 406

4 899

4 485

4 064

397

264

237

264

261

252

46

61

50

33

29

50

1 700

1 142

1 045

1 089

1 123

984

7 957

6 390

6 703

8 892

8392

7 613

36,4

35,3

35,2

40,7

38,6

38,3

25

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

3.3 Výchovné zásahy Cleaning and Thinning Plocha lesních porost, v nichž byly provedeny výchovné zásahy proezávkou, inila 46,2 tis. ha. Probírky byly realizovány na ploše 94,4 tis. ha. Oproti pedchozímu roku došlo ke snížení velikosti tchto ploch, zejména pokud se týká plochy probírek. Tabulka 3.3.1 Rozsah provedených výchovných zásah v tis. ha Cleaning and thinning (1 0000 ha) Proezávky Cleaning

Probírky Thinnig

Výchovné zásahy celkem Total

2000

47,7

115,5

163,2

2001

49,7

131,1

180,8

2002

34,9

103,2

138,1

2003

41,2

79,3

120,5

2004

43,4

91,1

134,5

2005

40,7

92,3

133,0

2006

39,7

83,7

123,4

2007

37,8

53,4

91,2

2008

42,8

66,7

109,5

2009

40,6

85,2

125,8

2010

43,6

85,7

129,3

2011

47,5

101,6

149,1

2012

46,2

94,4

140,6

Rok provedení Year

3.4

Tžba deva Timber Harvest

V lesích R bylo vytženo celkem 15,06 mil. m3 surového díví, což ve srovnání s pedchozím rokem znamená pokles ve výši 0,32 mil. m3. Prioritou v tžb deva bylo zpracování nahodilých tžeb (3,24 mil. m3) a dodání devní suroviny pro devozpracující prmysl. V uplynulých dvou letech byl zaznamenán relativn píznivjší pomr mezi tžbou úmyslnou a nahodilou. Podíl nahodilé tžby v roce 2011 inil 25,4 % z tžby celkové, v roce 2012 bylo dosaženo podílu 21,5 %, ímž byly vytvoeny píznivjší podmínky pro plánovité hospodaení v lesích, než tomu bylo ped rokem 2011. Z hlediska složení tžeb dle devin se objem tžeb listnatého díví udržel tém na stejné úrovni. Podíl tžeb listnatého díví na celkových tžbách inil pibližn 13 %. Proporce tžby listnatého a jehlinatého díví je dána pedevším strukturou disponibilních zásob mýtních porost, ale také poptávkou na trhu se surovým dívím.

Pramen: SÚ, ÚHÚL Source: Czech Statistical Ofce, FMI

Tabulka 3.4.1 Tžba deva Total annual timber harvest Tžba deva Harvest

Tj. Unit

Jehlinatá Conifers Listnatá Broadleaves

mil. m3 mill. m3

Celkem Total Celkem na 1 obyvatele Per capita

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2011

2012

12,85

13,01

13,92

16,12

14,88

15,07

13,34

13,06

1,59

1,53

1,68

1,56

1,31

1,67

2,04

2,01

14,44

14,54

15,6

17,68

16,19

16,74

15,38

15,06

1,41

1,43

1,53

1,72

1,55

1,59

1,47

1,43

5,48

5,5

5,9

6,67

6,10

6,30

5,78

5,66

m3 Na 1 ha lesní pdy Per 1 ha of forest

Poznámka: údaje jsou udávány v m3 hroubí bez kry. Note: volumes are given in m3 under bark, minimum top diameter 7 cm. Pramen: SÚ Source: Czech Statistical Ofce

26

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

3.5 Ochrana lesa Forest Protection Rok 2012 je možno z pohledu ochrany lesa celkov oznait jako období spíše píznivé, zejména ve srovnání s pedchozími roky, kdy bylo nutno odstraovat bezprostední následky živelných pohrom a navazujícího pemnožení podkorního hmyzu. Uvedené však platí pedevším pro území ech, mén zasažených suchem. Hlavní škodlivé faktory byly pitom obdobné jako v minulých letech, z abiotických vliv se jednalo pedevším o polomy a následky sucha, z biotických initel pak dominantn o poškození zpsobené pemnožením podkorního hmyzu na smrku a o negativní psobení pemnožení spárkaté zve. Chod povtrnostních podmínek byl celkov nevyrovnaný. Zaznamenané klimatické extremity (náhlé silné únorové mrazy, sucho v jarním období, rekordn vysoké srpnové teploty) mly pevážn celoplošný ráz, piemž vlastním suchem bylo o poznání citelnji zasaženo území Moravy a Slezska. Výše nahodilých tžeb, která v celorepublikovém mítku v roce 2012 inila kolem 3,3 mil. m3, byla o cca 0,5 mil. m3 nižší ve srovnání s rokem pedchozím, kdy tyto tžby dosáhly cca 3,8 mil. m3. Nahodilé tžby tedy reprezentovaly cca 20 % tžeb celkových, což pedstavuje relativn píznivou hodnotu. V pípad abiotických škodlivých vliv došlo ve srovnání s rokem 2011 k snížení celkového objemu poškození o 20 %, u biotických škodlivých initel byl zaznamenán rovnž pokles poškození, avšak o pouhých cca 5 %. Situace však byla regionáln velmi nevyrovnaná, zatímco v echách byl prakticky u všech škodlivých faktor zaznamenán pokles, na Morav a ve Slezsku se situace naopak celkov zhoršila a byl zde zaznamenán nárst objemu poškození, a to jak u abiotických vliv (zejména sucho, ásten i polomy), tak také u rozhodujících biotických škodlivých initel (krovci na smrku, václavka). Na celém území republiky pak nadále petrvávaly chronické problémy v souvislosti s neúmrn vysokými stavy spárkaté zve.

3.5.1

Preventivn ochranná opatení Preventive measures

Tak jako každoron byly i v roce 2012 ve znaném rozsahu provedeny kontroly výskytu lesních škodlivých initel. Soustedily se pedevším na hmyzí škdce, v souladu s vyhláškou MZe . 101/1996 Sb. v platném znní, kterou se stanoví podrobnosti o opateních k ochran lesa. V rámci tchto kontrol byli sledováni pedevším tzv. kalamitní škdci, mezi nž náleží zejména lýkožrout smrkový (Ips typographus) a bekyn mniška (Lymantria monacha). Obecn lze íci, že zbžná kontrola výskytu hmyzích škdc probhla tak jako každoron na znané ásti lesních pozemk. Pi vlastní kontrole kalamitního škdce lýkožrouta smrkového bylo ve velkém mítku využito lapák i lapa (pro úely kontroly i obrany bylo podle dostupné evidence aplikováno více než 60 tis. ks lapa a položeno bylo kolem 340 tis. m3 stromových lapák. Detailnjší kontrola bekyn mnišky a ostatního listožravého hmyzu se pak uskutenila na rozloze více než 120 tis. ha. Pomocí preventivn ochranných opatení bylo ve vtšin pípad vas podchyceno hrozící nebezpeí v ochran lesa

a byla pijata potebná navazující obranná opatení. V porovnání s rokem 2011 nedošlo k výraznému zvýšení množství ochranných opatení, ale v obou letech bylo uplatnno ve srovnání s pedchozím obdobím významn zvýšené množství opatení proti podkornímu hmyzu na smrku, resp. lýkožroutu smrkovému (lapák a lapa).

3.5.2

Ochrana a obrana proti škodlivým initelm Protection against and control of damaging factors

Na zamezování vzniku poškození lesních porost biotickými škodlivými initeli se v podmínkách eska vynakládají každoron nemalé prostedky, které se souste ují pedevším do následujících oblastí: ochrana ped nežádoucí vegetací ve školkách, výsadbách a kulturách; ochrana a obrana ped hmyzími škdci a pvodci houbových onemocnní a ochrana a obrana ped škodlivým psobením zve a tzv. drobných hlodavc. Využíván je pi tom systém navzájem provázaných opatení biologického i technického rázu, jejichž souástí je i používání repelentních a pesticidních látek. Pesné údaje o celkovém rozsahu použitých opatení nejsou ani v roce 2012 k dispozici (podobn jako v minulých letech). Jako kvalikovaný odhad lze uvést, že v celorepublikovém mítku se jednalo v roce 2012 o opatení aplikovaná v pepotu na rozloze kolem 130 tis. ha lesních porost (tj. ochranná a obranná opatení byla provedena v rozsahu cca 5 % celkové rozlohy lesa v R). Rozhodující podíl pipadal jako každoron na ochranu ped poškozováním lesa zví (zimní okus a ohryz, letní okus a loupání) a nežádoucí vegetací (mechanické a chemické potlaování buen ve školkách a výsadbách). Ochranná opatení byla provádna cestou pozemní aplikace píslušných pípravk, v souladu s doporueními platného „Seznamu registrovaných pípravk na ochranu lesa“. Letecký obranný zásah proti biotickým škodlivým initelm (hmyzím škdcm) nebyl v roce 2012 nikde proveden.

3.5.3

Ozdravná opatení v lesích postižených imisemi vápnním a hnojením lesních porost Measures supporting recovery of forests damaged by air pollution – liming and fertilising

Projekty chemické meliorace lesních pd probíhají v návaznosti na usnesení vlády eské republiky . 22/2004. Cílem je náprava výživy v lesních porostech, kde byla doložena narušená výživa devin spoívající v nedostatených zásobách hoíku a vápníku. V roce 2012 vápnní ani hnojení lesních porost z prostedk Ministerstva zemdlství neprobhlo. Pipravené jsou projekty pro provádní chemických meliorací v Krušných horách i nkterých dalších oblastech. V západním Krušnohoí se stále vyskytují oblasti s výrazným žloutnutím smrkových porost, které je zpsobeno nedostatkem hoíku a dalších bazických kationt v lesních pdách, které jsou v tchto horských polohách

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

pirozen kyselé a navíc dlouhodob ovlivované kyselými depozicemi. Ve východním Krušnohoí má pipravované vápnní pedevším stabilizovat obsahy živin v nov narstajících porostech na bývalých imisních holinách. Problémy se žloutnutím lesních porost se nevyskytují na Saské stran Krušných hor, kde vápnní probíhá pravideln a kde bylo na imisních lokalitách vápnní opakováno až šestkrát. V Sasku bylo od roku 2000 povápnno více než 150 tis. ha les, v eské republice necelých 50 tis. ha.

3.5.4

Lesní ochranná služba Forest Protection Service

Lesní ochranná služba (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. byla zízena jako organizaní složka útvaru Ochrany lesa na základ povení MZe v roce 1995. Regionáln je rozdlena do tí pracoviš: Strnady (echy), Znojmo a Frýdek-Místek (Morava a Slezsko). Její hlavní náplní innosti je poradenství, zpracovávání a vedení pehledu výskytu lesních škodlivých initel, zpracovávání odborných stanovisek pro poteby piznání dotací ve smyslu platné legislativy (zejm. v rámci vybraných titul Programu rozvoje venkova), testování biologické úinnosti pesticid v ochran lesa, poádání seminá a školení, publikace nových poznatk z oboru a další odborné aktivity na poli ochrany lesa. V rámci poradenské innosti pro všechny vlastníky a uživatele lesa na území R bylo v roce 2012 zpracováno kolem 350 pípad z obor entomologie, fytopatologie, vertebratologie a herbologie (podstatná ást formou laboratorních a terénních šetení). Pro poteby piznání dotací z Programu rozvoje venkova bylo celkem LOS evidováno 19 žádostí, z nichž u 16 pípad bylo vydáno odborné stanovisko. Rozsáhlou innost vyvíjela rovnž laborato pro testování biologické úinnosti pesticidních látek. Probhlo každoroní vyhodnocení výskytu biotických initel a pípadných obranných zásah proti nim. Byly ovovány metody obranných opatení proti vybraným biotickým škodlivým initelm. Bhem roku pracovníci LOS uspoádali nebo se podíleli v rzných regionech eska na celkem 23 školeních a semináích s tématikou ochrany lesa. Publikaní innost zahrnovala mimo jiné vydání Zpravodaje ochrany lesa a jeho Supplementa, kde byla jako každoron zpracována analýza výskytu lesních škodlivých v pedcházejícím roce. Dále bylo zpracováno šest leták LOS (metodických pokyn). Publikována byla také pravidelná msíní rubrika „Lesní ochranná služba informuje“ v asopise Lesnická práce. Vybrané publikace a zprávy LOS byly uveejovány na webových stránkách VÚLHM (www.vulhm.cz).

3.5.5

Požární ochrana v lesním hospodáství Fire control in forestry

Podle zákona . 133/1985 Sb., o požární ochran, právnické a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování innosti (§ 2, odst. 2) a vlastníci nebo uživatelé les v souvislých lesních porostech o celkové výme vyšší než

27

50 ha jsou povinni zabezpeit v dob zvýšeného nebezpeí vzniku požáru opatení pro vasné zjištní požáru v lesích a proti jeho rozšíení pomocí hlídkové innosti s potebným množstvím sil a prostedk požární ochrany (§ 7 odst. 2), pokud tak neuiní Ministerstvo zemdlství podle § 46 odst. 1 písm. g) a i) lesního zákona (. 298/1995 Sb.) Letecká hasiská služba Leteckou hasiskou službu (LHS) zabezpeuje již od r. 1993 Ministerstvo zemdlství jako službu vlastníkm les v lesích na území R (mimo lesy v psobnosti Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostedí) a v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním editelstvím Hasiského záchranného sboru R (MV – G HZS), zamstnanci podniku Lesy R, s. p. a od roku 2001 též s Leteckou službou Policie R. Povinností MZe není tuto innost vlastníkm les zajišovat nebo poskytovat. LHS je nancována MZe, ale ízení zásahu k uhašení lesního požáru vetn vyžádání letecké techniky pro zásah je v pravomoci HZS R. LHS se ídí „Smrnicí pro hlídkovou innost a hašení lesních požár provádné leteckou technikou“ v platném znní. Jejím hlavním úkolem je provádní hlídkové innosti v dob zvýšeného nebezpeí vzniku lesních požár (pedevším v letním období) s cílem jejich vasného zjištní, lokalizace a uhašení v souinnosti s pozemními jednotkami HZS, pedevším v terénu, nepístupném pro techniku zasahujících pozemních jednotek HZS. Hlídkové lety: V roce 2012 bylo provedeno celkem 199 hlídkových let a bylo pi nich nalétáno tém 325 hodin (to znamená dodavatelská rma a vrtulníky Letecké služby Policie R). Pi tchto hlídkových letech bylo zjištno 21 lesních požár. Hlídkové lety byly provádny se zvýšenou intenzitou od dubna do srpna, kdy dosáhla hlídková innost maxima. Ve zbývajících msících byla hlídková innost omezena intenzitou dešových srážek. Hasební zásahy: Hasební letadla zasahovala u 21 lesních požár, provedla 774 shoz vody a nalétala pi nich tém 125 hodin. První požár byl hašen leteckou technikou 20. bezna, pevážná vtšina požár byla hašena v msících duben a kvten. Msíce erven a ervenec se obešly bez nutnosti hasebního zásahu, technika LHS byla nasazena až v msících srpen a záí. Ronímu normálu se vymyká požár v lokalit Bzenec (oblast vátých písk oznaovaná jako Moravská Sahara), pi kterém bylo siln poškozeno až znieno cca 174 ha lesních porost. Nasazení vrtulník Policie R ve dnech 24. až 28. 5. 2012 (2 vrtulníky, provedeno bylo 364 shoz vody) je sice zahrnuto do sumarizace hasebních zásah leteckou technikou za rok 2012; nebylo však nancováno z prostedk MZe v rámci LHS, ale z prostedk všeobecné pokladní správy. Požárovost v lesním hospodáství V roce 2012 bylo evidováno 1549 lesních požár (1337 požár v roce 2011), u kterých musely zasahovat jednotky požární ochrany. Znieno nebo poškozeno bylo skoro 634 ha lesních porost (337 ha v roce 2011) – na nárstu

28

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

v roce 2012 má významný podíl rozsáhlý lesní požár v oblasti Moravské Sahary u obce Bzenec (znieno cca 174 ha lesa). Pímá škoda byla vyíslena ástkou 46,2 mil K (7,1 mil. K v roce 2011), zásahem hasi byly uchránny lesní porosty v hodnot 654,9 mil. K (161,6 mil. K v roce 2011). Pi požárech bylo zranno 30 osob (27 osob v roce 2011) a 2 osoby byly usmrceny (1 osoba v roce 2011). Nejastjší píinou vzniku požár byla nedbalost pi rozdlávání oh v pírod a vypalování trávy (251 požár se znienou plochou 200 ha) a lidské zavinní (239 požár se znienou plochou 258 ha), dále kouení (63 požár se znienou plochou 68 ha), úmyslné zapálení (39 požár se znienou plochou 58 ha), pírodními vlivy (10 požár od blesku se znienou plochou 3 ha), a innost dtí (6 požár se znienou plochou 3 ha). Pozn.: U požár travního porostu, hrabanky, jehlií, listí i rašeliny beze škody se píina od r. 2010 nezjišuje. K nejrozsáhlejšímu požáru došlo dne 24. 5. 2012 v lokalit Moravská Sahara u obce Bzenec (Jihomoravský kraj). Zásah trval 7 dní. Poškozeno a znieno bylo více jak 24 tisíc m3 deva na rozloze 174 ha lesních porost. Pímé škody na porostu byly vyísleny na 27,7 mil. K, uchránné hodnoty se odhadují na cca 400 mil. K. Pi hašení zasahovalo 207 jednotek požární ochrany z R i SR. Celkem zasahovalo 1 500 hasi, z nichž bylo v prbhu zásahu šest zranno. Na zdolávání požáru byly zárove nasazeny 3 letouny LHS, 2 vrtulníky Policie R a 1 vrtulník Armády R. Píina vzniku požáru nebyla objasnna.

Tabulka 3.5.5.1 Pehled provedených hlídkových a hasebních let za období 2000–2012 Overview of performed reconnaissance and re ghting ights Hlídkové lety Reconnaissance ights Rok Year

Hasební zásahy Fire ights

poet let number of ights

poet letových hodin number of hours

poet zjištných požár number of detected res

poet hašených požár number of res

poet shoz Number of re retardant drops

množství smáedla (litry) Volume of re retardant (l)

2000

743

723,64

70

10

37,91

196

220

2001

287

306,18

4

2002

388

415,11

8

8

19,3

78

71

3

10,92

43

51

2003

464

700,61

31

54

169,2

541

325

2004

221 9

290,19

21

6

21,2

18

10

14,93

0

0

0

0

0

2006

176

309,98

32

13

26,43

137

38

2007

135

228,17

15

1

1,42

3

3

2008

242

379,5

15

4

5,5

22

28

2009*

13

30,02

7

13

24,02

188

0

2010

232

357,35

7

5

10,9

50

10

2011

211

366,75

9

12

34,97

274

0

2012 **

199

324,533

21

21

124,714

774

359

2005*

poet letových hodin number of hours

Poznámka: * V roce 2005 a 2009 nebyla uzavena smlouva se soukromým leteckým provozovatelem. LHS zajišovala Letecká služba Policie R. ** Do celkového potu letových hodin a potu shoz pi hasebních zásazích bylo zapoítáno i 57:12 hod. a 364 shoz provedených vrtulníky Letecké služby Policie R v rámci zdolávání požáru v Bzenci, které nebyly hrazeny z rozpotu MZe. Pramen: MV – G HZS R Source: Ministry of the Interior – General Directorate of Fire Rescue Service of the Czech Republic

29

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 3.5.5.2 Lesní požáry Forest res Rok Year

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Škoda zpsobená lesními požáry (mil. K) Forest re damage (mill. CZK)

37,99

32,14

21,08

22,47

24,00

14,862

19,723

4,664

7,1

46,2

Uchránné hodnoty (mil. K) Values salvaged (mill. CZK)

507,2

160,4

122,8

100,0

332,3

112,3

152,2

126,0

161,6

654,9

Poet požár Number of forest res

1 712

846

626

679

847

504

556

732

1 337

1 549

Rozloha lesních požár (ha) Extent of forest res (ha)

1 236

335

226

405

316

86

178

205

337

634

38

23

13

17

22

10

21

12

27

30

Zranno osob Persons wounded

Poznámka: Údaje uvedené v tabulce jsou poínaje rokem 2010 vztaženy pouze k požárm v lese (škody na porostu a devní hmot), v pedchozím období byly vztaženy k celé oblasti lesnictví (porosty, stavby, stroje a zaízení). Pramen: MV – G HZS R Source: Ministry of the Interior – General Directorate of Fire Rescue Service of the Czech Republic

3.6 Zdravotní stav les Forest Health Postupné snižování imisní zátže v uplynulých desetiletích mlo píznivý vliv na zdravotní stav lesních porost, u kterých se ovšem pozitivní zmny prostedí projevují s uritým asovým zpoždním. Lesní porosty však stále vykazují vysokou míru defoliace, která patí mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zemmi a v dlouhodobém sledování vykazuje pes urité výkyvy velmi mírn stoupající trend. Vysoká míra defoliace je zpsobena jednak tím, že imisní zátž stále negativn psobí, i když na nižší úrovni, a jednak skuteností, že stabilita lesních ekosystém je dlouhodob narušena v dsledku neúnosného psobení imisí v uplynulých desetiletích. Na zdravotní stav lesních porost mají samozejm vliv i další negativní faktory biotického i abiotického pvodu, z nichž nkteré nabývají v posledních letech stále na vtším významu (klimatické excesy, podkorní hmyz). Výrazné zlepšení defoliace bukových porost bylo zpsobeno regenerací korun poškozených ve velkém rozsahu v pedcházejícím roce pozdním jarním mrazem. Na mírné zhoršení defoliace u jehlinan ml pravdpodobn také vliv nepíznivý prbh poasí. Prmrné msíní teploty v období bezen–záí byly v porovnání s dlouhodobým normálem nadprmrné (odchylka v rozsahu 0,5–2,7°C) a prmrný msíní úhrn srážek byl pi tomto srovnání ve stejném období naopak vtšinou podprmrný, dosahoval hodnot v rozmezí 38–100 % normálu (krom ervence se 144 %). Tento nepíznivý pomr teploty a úhrnu srážek byl nejvtší v beznu, kdy srážky dosáhly pouze 38 % normálu a prmrná teplota byla o 2,7°C vyšší než dlouhodobý prmr. Vyšší teploty pedevším v nižších nadmoských výškách mají nepíznivý vliv na zdravotní stav práv u smrkových porost. U emisí hlavních zneišujících látek (tuhé látky, SO2 , NOx, CO, VOC, NH3) nebyla v uplynulých deseti letech zaznamenána žádná výrazná zmna, celkové emise vtšiny tchto látek dlouhodob pes urité výkyvy mírn klesají, emise tuhých látek a NH3 vykazují setrvalý stav.

3.6.1 Monitoring zdravotního stavu les Forest health monitoring Zdravotní stav lesa je sledován v eské republice od roku 1986 v rámci mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodáské komise pi OSN zkrácen oznaovaného jako ICP Forests, který pedstavuje jeden z nejdležitjších evropských systém kontroly lesních ekosystém. Snaha o dsledné a koordinované monitorování stavu les na evropské úrovni byla vyvolána prudkým zhoršením zdravotního stavu lesa v evropských zemích na poátku osmdesátých let jako následku výrazného dlouhodobého škodlivého úinku zneištní ovzduší. Program je dležitý pro získávání informací o prostorovém a asovém vývoji stavu lesa v evropském mítku a pro prohlubování znalostí o píinách souasného poškození. Každý z tchto cíl vyžaduje velmi odlišné metodologické pístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav rzného složení a intenzity mení (úrove I a II). Soubžn s pozemním sledováním stavu les je v eské republice dlouhodob používána také metoda dálkového przkumu Zem s využitím pedevším družicových snímk. Její výhodou je získávání informací z rozsáhlého území v krátkém asovém intervalu a jednotné systematické plošné vyhodnocování neovlivnné subjektivním faktorem pi pozemním vizuálním hodnocení. V eské republice se již od poloviny 80. let minulého století využívají k hodnocení zdravotního stavu les družicové snímky Landsat-TM, ukazující se doposud jako nejvýhodnjší pro tento úel. Ob metody se vzájemn doplují. V souasné dob žádná z tchto uvedených metod nedosahuje takové míry spolehlivosti, propracovanosti i objektivity, aby kvalitou svého výsledku pedila metodu druhou. Rozvíjení metod nepochybn perspektivního dálkového przkumu Zem se neobejde bez využívání potebných informací z pozemního šetení, které jsou získávány dlouhodob podle jednotné metodiky.

30

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 3.6.1.1 Nahodilé tžby podle druh Salvage cutting by reason (mill. m3) Rok/Year Tžba reason

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

mil. m3/mill. m3 živelná/abiotic

2,39

1,49

3,38

6,12

2,76

2,3

5,97

12,65

7,6

3,25

4,07

2,17

1,70

exhalaní/air pollution

0,08

0,06

0,03

0,06

0,04

0,04

0,03

0,04

0,04

0,03

0,03

0,02

0,02

hmyzová/insects

0,32

0,23

0,29

1,26

1,27

0,98

1,14

1,56

2,31

2,62

1,79

1,05

0,79

ostatní/other

0,5

0,6

0,51

0,76

1,3

1,21

0,89

0,64

0,8

0,73

0,57

0,58

0,73

celkem/total

3,29

2,38

4,21

8,2

5,37

4,54

8,03

14,89

10,75

6,63

6,46

3,82

3,24

Poznámka: údaje jsou udávány v m3 hroubí bez kry. Note: volumes are given in m3 under bark, minimum top diameter 7 cm. Pramen: VÚLHM, SÚ Source: FGMRI, Czech Statistical Ofce

3.6.1.1 Pozemní monitoring zdravotního stavu les Ground monitoring of forest health V souasné dob se v eské republice provádí pravidelné šetení stavu lesa v systematické síti (tzv. I. úrove) programu ICP Forests na monitorovacích plochách základní sít 16 x 16 km a vybraných plochách ze sít 8 x 8 km v celkovém potu 306 ploch. Monitorovací plochy jsou rozmístny rovnomrn podle lesnatosti po celém území. Plochy jsou umístny v lesních porostech tak, aby dobe charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. V nadmoských výškách od 150 m do 1 100 m se hodnotí každým rokem pibližn 12 tisíc strom, reprezentujících 28 druh lesních devin v rzných vkových tídách. Zdravotní stav strom je charakterizován pedevším stupnm defoliace, která je denována jako relativní ztráta asimilaního aparátu v korun stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je zpsobena pedevším vlivem nepíznivých zmn prostedí lesních ekosystém, jako dsledku dlouhodobého a nadmrného zneištní ovzduší rznými škodlivinami (SO2 , NOx, F, Cl, O3, tžké kovy, prachové ástice aj.). Vývoj defoliace u jehlinan a listná U hospodásky nejvýznamnjších jehlinatých druh je vývoj defoliace u porost starších než 59 let ve sledovaném období 1986–2012 charakterizován výrazn odlišnou dynamikou. V prbhu konce osmdesátých let došlo k prudkému nárstu defoliace, v následujícím období devadesátých let tato dynamika vývoje defoliace výrazn poklesla a po roce 2000 následovaly jen velmi mírné zmny. Ve sledovaném období 1986–2012 dosáhla prmrná hodnota defoliace smrku a borovice výrazného kulminaního bodu v roce 1992. Následovala stagnace, v roce 1996 prmrná defoliace tchto devin opt stoupla a dosáhla maximální hodnoty (smrk 33,9 %, borovice 38,3 %). V dalších letech následoval pokles a poínaje rokem 1999 defoliace velmi mírn stoupala až do roku 2009. Poslední ti roky vykazují u smrku mírný pokles defoliace, u borovice pokrauje dlouhodobý mírný nárst defoliace.

U listná stejné vkové kategorie (porosty starší než 59 let) je dlouhodobý vývoj defoliace v porovnání s jehlinany odlišný. Ve sledovaném období 1991–2012 dosáhla defoliace listná nejvyšší úrovn v roce 1993 (prmrná defoliace dubu 43,0 % a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úrove v roce 1998 (prmrná defoliace dubu 27,8 % a buku 14,6 %). Následoval zetelný vzestup defoliace do roku 2000. V dalším období až do roku 2012 defoliace starších porost dubu velmi mírn stoupá, zatímco u porost buku s nevýraznými výkyvy mírn klesá. Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje vtší rozkolísanost a vyšší úrove defoliace než buk. Mladší porosty (do 59 let) jehlinatých i listnatých devin dosahují v porovnání se staršími porosty všeobecn nižších hodnot defoliace. Nejvýraznjší je tento rozdíl u smrku a naopak nejmén výrazný je u borovice. Mladší jehlinany (do 59 let) vykazují v dlouhodobém trendu nižší defoliaci než porosty mladších listná. U starších porost (starších než 59 let) je toto srovnání opané, starší jehlinany mají výrazn vyšší defoliaci než porosty starších listná. Borovice má u obou vkových kategorií zásadní podíl na vyšším procentu defoliace za skupinu jehlinan. V období let 1998–2008 defoliace (zastoupení tídy 2–4, defoliace >25–100 %) u mladších jehlinan mírn stoupala, od roku 2009 ale zeteln klesá (zastoupení tídy 2–4 pokleslo z 34,3 % v roce 2008 na 23,2 % v roce 2011 a souasn zastoupení tídy 0, defoliace 0–10 %, stouplo z 31,7 % v roce 2008 na 48,0 % v roce 2011). V roce 2012 se tento pozitivní trend u mladších jehlinan zastavil. U stejné vkové kategorie listná byl ve stejném období dlouhodobý pokles zastoupení tídy 0 (defoliace 0–10 %) výraznjší, z 53,3 % v roce 1998 pokleslo na 17,7 % v roce 2008. Píznivá zmna poínaje rokem 2009 až do roku 2012 má však rozkolísané mezironí hodnoty defoliace. Výsledky sledování defoliace U starší vkové kategorie jehlinan (porosty 60-leté a starší) došlo v roce 2012 v porovnání s minulým rokem k velmi mírnému zhoršení ve vývoji celkové defoliace mén výrazným poklesem procentického zastoupení defoliace ve tíd 0 a vzestupem zastoupení ve tíd 1. Na této zmn se podílel nejvíce smrk (Picea abies) s nejvtším druhovým

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

31

zastoupením v této vkové kategorii (63 %). K výrazným zmnám nedošlo ani u ostatních druh devin v této vkové kategorii (Pinus sylvestris, Abies alba a Larix decidua). Ve vývoji celkové defoliace v mladší vkové kategorii jehlinan (porosty do 59 let) došlo v roce 2012 v porovnání s minulým rokem také ke zhoršení, které bylo ásten výraznjší než u starší vkové kategorie. Také na tuto zmnu ml nejvtší podíl smrk, u kterého zastoupení ve tíd defoliace 0 pokleslo z 59,9 % v roce 2011 na 53,3 % v roce 2012 pi souasném vzestupu zastoupení ve tíd 1 z 29,7 % v roce 2011 na 37,3 % v roce 2012. Ve vývoji celkové defoliace listná ve starší vkové kategorii (porosty 60-leté a starší) došlo k mírnému zlepšení poklesem zastoupení defoliace ve tídách 1 a 2 pi souasném vzestupu defoliace ve tíd 0. Na této zmn se podílel nejvíce buk (Fagus sylvatica), u kterého zastoupení ve tíd defoliace 0 stouplo z 23,9 % v roce 2011 na 29,9 % v roce 2012 pi souasném poklesu zastoupení ve tídách 1 a 2. U dubu (Quercus sp.) došlo jen k velmi mírnému zlepše-

ní. U mladších listná (porosty do 59 let) došlo podobn jako u starších listná k mírnému poklesu celkové defoliace snížením zastoupení defoliace ve tíd 2 a vzestupem zastoupení ve tídách 1 a 0. Také na tuto zmnu ml nejvtší podíl buk, u kterého se zastoupení ve tíd defoliace 0 velmi výrazn zvýšilo z 54,9 % v roce 2011 na 81,6 % v roce 2012 pi souasném poklesu zastoupení ve tídách 1 a 2. U dubu došlo stejn jako ve starší kategorii jen k velmi mírnému zlepšení. Pestože imisní zátž výrazn poklesla již v polovin 80. let minulého století, lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, která patí mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zemmi. Zpoždná reakce lesních porost na pozitivní zmny prostedí se projevila výrazným poklesem dynamiky vývoje defoliace v polovin 90. let minulého století. Pozitivní zmny ve struktue defoliace v letech 2010–2011 u starších jehlinatých porost, které lze považovat za nejlepší indikátor vlivu imisní zátže na zdravotní stav lesních porost, se v následujícím roce 2012 neprojevily.

Graf 3.6.1.1.1 Vývoj defoliace jehlinan a listná (porosty starší než 59 let) podle tíd defoliace v letech 1986–2012 Defoliation of conifers and broadleaves in stands over 59 years of age between 1986 and 2012

Graf 3.6.1.1.2 Vývoj defoliace jehlinan a listná (porosty do 59 let) podle tíd defoliace v letech 1998–2012 Defoliation of conifers and broadleaves in stands up to 59 years of age, between 1998 and 2012

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

32

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Graf 3.6.1.1.3 Defoliace základních druh devin v letech 1998–2012 Defoliation of main tree species between 1998 and 2012

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Obrázek 3.6.1.1.1 Monitorovací plochy I. úrovn ICP Forests v eské republice Monitoring of ICP Forests Level I plots in the Czech Republic

„ „ z

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Jehlinany Listnáe Monitorovací plocha

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Obrázek 3.6.1.1.2 Buk – defoliace 20 % Beech – defoliation 20 %

Obrázek 3.6.1.1.3 Buk – defoliace 60 % Beech – defoliation 60 %

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Obrázek 3.6.1.1.4 Smrk – defoliace 15 % Spruce – defoliation 15 %

Obrázek 3.6.1.1.5 Smrk – defoliace 55 % Spruce – defoliation 55%

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

33

34

3.6.1.2

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Dálkový przkum Zem Remote – sensing

Monitoring zdravotního stavu les z družicových snímk Zdravotní stav lesních porost v eské republice je sledován také z družicových snímk. K tomuto úelu se využívají zejména data ze skener Landsat TM/ETM+. Jeden snímek zachycuje území o rozloze pibližn 170x180 km v sedmi spektrálních pásmech v oblasti viditelného a infraerveného záení s rozlišením 30 m. Perioda snímkování je v souasné dob 8 dní. Obrazová data snímk obsahují informace, které umožují hodnotit stav vegetace. Pro lesní porosty lze vyhodnotit údaj o množství asimilaního aparátu v korunách porostu a jeho celkovém fyziologickém stavu, zejména obsahu vody. Údaje vyhodnocené z družicových snímk popisují celkový zdravotní stav porost. Nelze blíže identikovat jednotlivé initele, které jej zapíinily – imise, klimatické zmny, biotické škdce, stanovištní podmínky, pstební zásahy. Výhodou hodnocení zdravotního stavu les z družicových snímk je jednotnost a synchronnost vyhodnocení na území velkého rozsahu, neovlivnné subjektivními faktory lidského hodnotitele, a zachycení komplexního výsledného obrazu stavu les. Metoda umožuje reáln provádt roní monitoring na pibližn 70–100 % plochy R s rozlišením 30 m v území. Omezujícími faktory jsou oblanost, mlhy a silný smog. V místech s výskytem tchto jev se vyhodnocení neprovádí. Klasikace zdravotního stavu les pracuje se stední kvadratickou chybou pibližn 10 % za podmínek dostateného korunového zápoje (>70 %) a homogenity druhové skladby porostu (>70 %). Klasikaní stupnice je nastavena pro porosty starší než 25 let. Z roních map poškození a mortality porost se zpracovávají mapy aktuálního vývoje zdravotního stavu jehlinatých les za období posledních pti, deseti a dvaceti let. Z map pti a desetiletého vývoje se zpracovává mapa trendu zhoršování zdravotního stavu jehlinatých porost. Na mapu ptiletého vývoje navazuje zpracování mapy ohrožení jehlinatých porost. Pro úely vymezení zón ohrožení les byly vytvoeny mapy dynamiky zdravotního stavu les. Dynamika je denována jako souet stední hodnoty a smrodatné odchylky stupn poškození a mortality lesa za urité období. Reprezentuje

odhad maximální hodnoty poškození, které lze v dané lokalit oekávat, pokud se budou opakovat obdobné celkové vlivy na lesní porost jako za uplynulé sledované období. Mapy a další informace o hodnocení zdravotního stavu les eské republiky z družicových snímk jsou umístny na mapovém serveru www.uhul.cz . Statistické vyhodnocení vývoje zdravotního stavu les na území eské republiky z družicových snímk zobrazují grafy 3.6.1.2.1 a 3.6.1.2.2. Graf 3.6.1.2.1 Vývoj prmrného stupn poškození a mortality jehlinatých porost Average damage and mortality in coniferous stands

Pramen: STOKLASA Tech. Source: STOKLASA Tech.

Graf 3.6.1.2.2 Vývoj prmrného stupn poškození a mortality listnatých porost Average damage and mortality in broadleaf stands

Pramen: STOKLASA Tech. Source: STOKLASA Tech.

35

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Mapa 3.6.1.2.1 Zdravotní stav lesních porost Health of forest stands

STUPE POŠKOZENÍ A MORTALITY LESNÍCH POROST DAMAGE AND MORTALITY FOREST STANDS DEGREE 0 0/1 I II IIIa IIIb-IV oblanost clouds hranice PLO PLO border

Pramen: STOKLASA Tech. Source: STOKLASA Tech.

Mapa 3.6.1.2.2 Dynamika zdravotního stavu lesních porost v období 2001–2012 Forest health dynamics between 2001 and 2012 DYNAMIKA ZDRAVOTNÍHO STAVU LESNÍCH POROST ZA OBDOBÍ FOREST STANDS HEALTH CONDITION DYNAMICS IN PERIOD Stupe poškození a mortality Damage and mortality forest stands degree

0 0/1 I II IIIa IIIb-IV

Pramen: STOKLASA Tech. Source: STOKLASA Tech.

36

3.6.2

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Škodliví initelé a jejich následky Damaging agents and their effects

3.6.2.2 Biotití initelé Biotic factors

Pedkládané údaje o výskytu škodlivých initel jsou vztaženy na 100 % rozlohy lesa v esku (údaje z cca 1/3 rozlohy lesa, které nejsou evidenn k dispozici, jsou proporcionáln dopoítány). Použita jsou data evidovaná Lesní ochrannou službou VÚLHM a eským statistickým úadem.

3.6.2.1 Abiotití initelé Abiotic factors Objem nahodilých tžeb zpsobených abiotickými vlivy v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 mírn poklesl a celkov inil 1,9 mil. m3 (v pedchozím roce se jednalo o 2,4 mil. m3). Nejvtší podíl (cca 70 %) byl zpsoben boivou inností vtru (v roce 2011 byl tento podíl obdobný), následovalo poškození mokrým snhem, jenž se na celkové výši abiotického poškození podílelo 10 % (v roce 2011 se jednalo o cca 15 %). Poškozeny byly pedevším porosty jehlinatých devin, dominantn smrku a borovice. Z regionálního hlediska bylo polomy nejvíce postiženo území kraj Moravskoslezského (277 tis. m3), Jihoeského (214 tis. m3), Karlovarského (189 tis. m3), Olomouckého (173 tis. m3), Plzeského (137 tis. m3) a Zlínského (111 tis. m3) v nichž bylo evidováno 68 % celkového objemu polom. Vzhledem k siln narušené statické stabilit okrajových porost v ad oblastí je možno oekávat významnjší poškození vtrem i v budoucím období. Samotným mokrým snhem byly nejvíce poškozeny kraje Moravskoslezský (53 tis. m3), Karlovarský (42 tis. m3), Zlínský (37 tis. m3) a Olomoucký (28 tis. m3), na jejichž území bylo evidováno tém 75 % celkového objemu poškození snhem. Suchem bylo opt nejvíce zasaženo území Moravy a Slezska, ve východní polovin republiky bylo evidováno cca 80 % celkového poškození (213 tis. m3). Nejvíce zasažen byl kraj Olomoucký (96 tis. m3), podobn jako v roce 2011. Ostatní abiotické vlivy (námraza – 41 tis. m3, jiné – 32 tis. m3) již nezpsobily významnjší ztráty. Pokraoval rovnž trend stagnace resp. poklesu objemu poškozené hmoty „pímým psobením exhalací“ (registrováno pouze 22 tis. m3). Mapa 3.6.2.1.1 Evidované poškození porost vtrem, snhem a námrazou Damage to forest stands by wind, snow and rime in 2012 Evidováno [m3] < = 1 1 001 - 10 10 001 - 50 50 001 - 100 > 100

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

000 000 000 000 001

Hmyz Celková charakteristika roku 2012 z hlediska výskytu hmyzích škdc a objemu jimi zpsobeného poškození velmi závisí na hodnocení jednotlivých dílích skupin. Zatímco listožravý hmyz byl (podobn jako v ad pedchozích let) registrován jen v zanedbatelném množství, u podkorního hmyzu byl zaznamenán významný rozsah poškození, by ve srovnání s pedchozími roky došlo k poklesu objemu napadené hmoty. Výskyt tzv. ostatního hmyzu se nijak nevymykal situaci v posledních letech. V roce 2012 bylo v esku evidováno kolem 975 tis. m3 tzv. smrkového krovcového díví, což pedstavuje mírný pokles (o 1/5) ve srovnání s rokem 2011, v nmž bylo zaznamenáno 1 203 tis. m3. Z celkového objemu krovcového díví za rok 2012 však plných 35 % (kolem 345 tis. m3) tvoily lapáky, což pedstavuje rekordní podíl, doposud nezaznamenaný. Z uvedeného objemu 975 tis. m3 bylo odkornno cca 119 tis. m3 a chemicky asanováno cca 177 tis. m3, zbylá hmota byla pevážn vyvezena z lesa a zpracována na devoskladech. Rozhodující ást evidované hmoty pipadala jako každoron na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus), lýkožrouta severského (Ips duplicatus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), tyto druhy se na celkovém napadení podílely z více než 95 %. Na nezanedbatelné ásti území republiky se krovci na smrku pesto nadále vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu (pepoet objemu krovcového díví na jeden hektar smrkových porost reprezentoval hodnotu 0,7 m3/ha, tj. více jak trojnásobn pekraoval parametr odpovídající základnímu stavu – 0,20 m3/ha). Vývoj smrkových krovcových tžeb na území republiky od roku 2002 zachycuje graf 3.6.2.2.1. Z dlouhodobého hlediska je výše evidovaného krovcového díví v roce 2012 stále znan vysoká, postupná stabilizace stavu je však patrná (je potebné zdraznit, že rok 2009 reprezentoval vbec nejvyšší zaznamenanou roní hodnotou za posledních 50 let). Z regionálního hlediska petrvává nejvážnjší situace zejména v prostoru stední a severní Moravy a ve Slezsku (kraje Moravskoslezský a Olomoucký – spolen registrováno 0,5 mil. m3) a dále v prostoru jižních a západních ech (kraje Jihoeský, Plzeský a Karlovarský – spolen registrováno 0,3 mil. m3).V obou oblastech bylo celkem vykázáno pibližn 80 % celorepublikového množství krovcového díví. Zatímco eská kalamitní oblast bezprostedn souvisí s vtrnými polomy ze závru minulého desetiletí, které zde zpsobily nejvyšší poškození v rámci celého státu (a potažmo také s vývojem napadení lýkožroutem smrkovým na území NP Šumava), v moravskoslezské kalamitní oblasti jde o chronický problém tzv. dlouhodobého chadnutí a odumírání zdejších smrkových porost, zesílený následky sucha a také gradací lýkožrouta severského, který se zatím v echách masov nevyskytuje. Celkov lze uvést, že zatímco v echách došlo k zlepšení situace (bylo zde vykázáno 40 % objemu krovcového díví), na Morav a ve Slezsku objem výrazn narostl.Vzhledem ke skutenosti, že území Moravy a Slezska reprezentuje cca 1/3 rozlohy státu, je vykázaný objem kolem 60 % krovcového díví více než výmluvný. Enormní množství použitých obranných opatení pak dokládá, že za hlavní píinu zhoršení situace ve východní polovin území lze

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

považovat výrazné oslabení porost následky sucha, jež zasáhlo Moravu a Slezsko nesrovnateln více. V rámci jednotlivých kraj byly v roce 2012 zaznamenány následující objemy smrkového krovcového díví (seazeno sestupn): Moravskoslezský (346 tis. m3), Olomoucký (148 tis. m3), Jihoeský (142 tis. m3), Plzeský (136 tis. m3), Jihomoravský (33 tis. m3), Královéhradecký (31 tis. m3), Zlínský (27 tis. m3),Vysoina (27 tis. m3), Karlovarský (25 tis. m3), Pardubický (24 tis. m3), Stedoeský (24 tis. m3), Liberecký (7 tis. m3), Ústecký (4 tis. m3) a Hlavní msto Praha (0,1 tis. m3). K nejpostiženjším okresm (s 30 tis. m3 a více registrovaného krovcového díví) patily: Bruntál (162 tis. m3), Klatovy (103 tis. m3), Prachatice (100 tis. m3), Opava (92 tis. m3), Olomouc (67 tis. m3), Nový Jiín (59 tis. m3), Frýdek-Místek (30 tis. m3) a Šumperk (30 tis. m3). Množství evidovaného borového díví napadeného podkorním hmyzem bylo shodné s rokem 2011, objem inil necelých 5 tis. m3. Ostatní podkorní hmyz nezpsobil významnjší poškození, celkem bylo evidováno pouze kolem 1 tis. m3. Graf 3.6.2.2.1 Evidované krovcové díví ve smrkových porostech v tis. m3 Bark beetle damage recorded in Norway Spruce forest stands (1 000 m3)

37

Výskyt listožravého hmyzu byl v roce 2012 registrován na úhrnné rozloze kolem 1,8 tis. ha (v roce 2011 se jednalo o 2,5 tis. ha). Pozemní obranné zásahy se uskutenily na zanedbatelné rozloze 10 ha, což pedstavuje nejnižší hodnotu za poslední desetiletí (v roce 2011 byla evidována rozloha 20 ha). Z hlediska jednotlivých druh i skupin listožravého hmyzu se jednalo pedevším o výskyt defoliátor na jehlinanech (cca 1,6 tis. ha). Z toho bekyn mniška (Lymantria monacha) byla vykázána na ploše cca 0,7 tis. ha slabého výskytu, ploskohbetky na smrku (Cephalcia spp.) na ploše cca 0,6 tis. ha, pilatky na smrku (Pristiphora abietina, Pikonema spp.) na ploše cca 0,1 tis. ha a pouzdrovníek modínový (Coleophora laricella) na ploše 0,2 tis. ha. Na listnatých devinách byl zjištn výskyt defoliátor na cca 0,1 tis. ha (Tortrix viridana, Operophtera brumata, Erannis spp., Agriopis spp., Cameraria ohridella), což je opt jedna z nejnižších hodnot za poslední desetiletí (v pípad dubových porost jde dokonce o jednu z nejnižších rozloh za poslední plstoletí). Lze tedy konstatovat, že listožravý hmyz nezpsobil v roce 2012 žádné významnjší poškození lesních porost, stejn jako v nkolika pedchozích letech. Graf 3.6.2.2.2 Evidovaný výskyt listožravého hmyzu v jehlinatých a listnatých porostech v letech 1992–2012 v tis. ha Recorded occurrence of leaf-eating insect in coniferous and broadleaf forest stands between 1992 and 2012 (1 000 ha)

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Mapa 3.6.2.2.1 Evidované krovcové díví ve smrkových porostech Bark beetle damage recorded in Norway Spruce forest stands Evidováno [m3] < = 1 1 001 - 5 5 001 - 10 10 001 - 20 > 20

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

000 000 000 000 001

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Z tzv. ostatního hmyzu je potebné uvést pedevším poškození jehlinatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis). V roce 2012 bylo vykázáno cca 3,8 tis. ha poškozených ploch, což pedstavuje mírný nárst proti roku 2011 (3,4 tis. ha). Za úelem zamezení žír klikoroha bylo preventivn i kurativn ošeteno kolem 9,5 tis. ha výsadeb, což pedstavuje více jak polovinu plochy jehlinatých výsadeb v daném roce. Výskyt klikoroha byl opt koncentrován pevážn do západní poloviny republiky (historického území ech), kde bylo registrováno 80 % celkového rozsahu poškození. Z regionálního hlediska bylo stejn jako v roce 2011 nejvíce poškozeno území Jihoeského, Plzeského a Stedoeského kraje, kde bylo vykázáno 50 % celorepublikového rozsahu škodlivého výskytu klikoroha. Žíry ponrav chroust rodu Melolontha byly v roce 2012 zjištny na celkové rozloze 15 ha (v roce 2011 se jednalo o 70 ha), a to pevážn v písitých oblastech Jihomoravského

38

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

a Stedoeského kraje. Urité snížení rozlohy poškozených ploch souvisí s vývojovým cyklem chroust (v roce 2011 a ásten 2012 probhlo silné rojení v obou gradaních oblastech), v následujících letech lze proto oekávat opt zvyšování rozsahu poškození. Graf 3.6.2.2.3 Evidovaný výskyt klikoroha borového v tis. ha Recorded occurrence of pine weevil (1 000 ha)

což pedstavuje mírné snížení proti roku 2011 (cca 1,5 tis. ha). Rodenticidy bylo ošeteno cca 0,9 tis. ha (v roce 2011 kolem 1,6 tis. ha). Nejvtší rozsah poškozených ploch byl jako tradin vykázán z území Ústeckého a Karlovarského kraje (spolen cca 0,3 tis. ha), a to pevážn z okresu Chomutov (148 ha), Most (74 ha) a Karlovy Vary (63 ha). Opt se tak potvrdilo, že oblast Krušných hor pedstavuje v esku nadále hlavní gradaní území, kde bývá lokalizována znaná ást celkového poškození zpsobeného tzv. drobnými hlodavci. Graf 3.6.2.2.4 Evidovaný výskyt hlodavc v tis. ha Recorded occurrence of rodents (1 000 ha)

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Hlodavci Výskyt poškození výsadeb a kultur drobnými hlodavci byl v roce 2012 zaznamenán na celkové rozloze kolem 0,9 tis. ha,

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

39

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Zv Tabulka 3.6.2.2.1 Škody zví dle kraj v období 2008–2012 v tis. K Game damage in individual regions between 2008 and 2012 (CZK 1 000) Kraj/Region

2008

Hl. m. Praha celkem1)

Stedoeský

z toho LR2) celkem

Jihoeský

1)

z toho LR2)

Plzeský

1 173

893

2 012

2 222

2 535

2 990

2 047

830

968

1 204

1 569

1 080 2 527

711

2 025

1 248

1 380

1 535

585

1 516

1 105

1 247

1 392

4 847

7 873

4 588

4 859

2 844 2 606

4 210

6 851

3 624

4 072

celkem1)

911

712

624

796

615

z toho LR2)

452

423

323

405

399

celkem1)

642

813

790

621

561

z toho LR2)

205

285

186

317

225

celkem1)

739

919

1 064

1 092

916

366

477

570

600

627

1 459

1 456

1 867

1 835

2 241

640

624

680

790

896

celkem1)

3 786

4 477

4 020

3 056

3 103

z toho LR2)

2 273

2 873

2 354

1 816

1 460

1)

649

1 306

1 043

1 107

2 115

z toho LR2)

551

909

843

809

1 013

celkem1)

958

2 389

1 753

1 987

2 217

510

1 235

851

1 106

1 178

1 369

1 987

1 862

2 332

2 503

2)

z toho LR

1)

1 258

1 982

celkem

celkem1) 2)

z toho LR

eská republika Czech Republic

1 278

2 559

z toho LR2)

Moravskoslezský

954

1 563

z toho LR

Zlínský

0 1 752

3 660

celkem1)

Olomoucký

0 2 063

1 881

2)

Jihomoravský

0 2 575

2 379

z toho LR

Vysoina

0 2 771

1 525

2)

Pardubický

0 1 862

1 923

z toho LR

Královéhradecký

2012

1 140

celkem1)

Liberecký

2011

z toho LR2) 2)

Ústecký

2010

celkem1) celkem1)

Karlovarský

2009

1 042

1 613

1 510

1 692

2 136

celkem1)

21 868

31 329

27 629

26 677

24 976

z toho LR2)

13 758

20 577

16 389

17 159

15 887

2)

Pramen: SÚ , LR Source: Czech Statistical Ofce1) , Forests of the Czech Republic, State Enterprise 2) .

Houbové choroby Na ad douglasek (vetn poškozených jarním vytranspirováním) byl v roce 2012 zjištn zvýšený výskyt houby rodu Rhizosphaera, potenciálního pvodce sypavky jehlií douglasek. Z mnoha oblastí republiky byl v loském roce hlášen výskyt houby Phaeocryptopus gaeumannii (pvodce tzv. švýcarské sypavky douglasky) a Rhabdocline pseudotsugae (pvodce tzv. skotské sypavky douglasky). Nárst pípad napadených douglasek švýcarskou sypavkou byl v mezironím porovnání mimoádný, když houba parazitovala na douglaskách všech vkových tíd. Hlášený výskyt sypavky borové (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) jak na sazenicích, tak i na dívjších výsadbách i pirozeném zmlazení byl nepatrn nižší než v pedchozích letech. Poškození psobené sypavkou borovou bylo hlášeno z cca 2,4 tis. ha, což pedstavuje zhruba prmr posledního desetiletí. Nejvíce poškozených ploch bylo hlášeno z kraje

Jihoeského (1 097 ha), Jihomoravského (471 ha) a Královéhradeckého (218 ha) – tyto ti regiony reprezentovaly plných 75 % celkového hlášeného poškození. Mezi nejvíce zasažené okresy patily: Jindichv Hradec (610 ha), Hodonín (453 ha), eské Budjovice (400 ha) a Pardubice (99 ha). U karanténní ervené sypavky borovic psobené houbou Mycosphaerella pini zstává situace v posledních letech vícemén stabilizovaná. Houba Mycosphaerella pini se u nás vyskytuje prakticky výhradn ve svém anamorfním stadiu (Dothistroma septosporum) a je na našem území již široce rozšíená, v nkterých oblastech eska se ervená sypavka stala bžnou chorobou, pedevším borovice erné a klee. Byl registrován i zvýšený výskyt jedlových sypavek pedevším v jižních echách (Hypodermella nervisequia, Herpotrichia parasitica). Zajímavý byl i optovný zvýšený výskyt smrkových sypavek (Lophodermium piceae na smrku ztepilém a pichlavém nap. v Krušných horách). Smrk pichlavý je zde však výrazn poškozován pedevším

40

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

houbami Gemmamyces piceae, Sirococcus conigenus – vykázána byla tžba cca 1 tis. m3 poškozených smrk. Nadále pokraovalo odumírání jasan. Hub, které se podílejí na prosychání až odumírání jasan, je celá ada: zástupci rod Verticillium, Phoma, Phomopsis, Cytospora, Diplodia Armillaria a pedevším Chalara fraxinea (s teleomorfním stadiem Hymenoscyphus pseudoalbidus). Chadnutí jasan bylo hlášeno z rozlohy 1,9 tis. ha. Z ady míst republiky bylo i v roce 2012 hlášeno odumírání olší, kde je za rozhodujícího pvodce považována Phytophthora alni. Nejvíce zasaženy jsou behové porosty spoleenstev jasanovo – olšových luh.Velice zajímavé jsou i souasné nálezy P. alni ve vyšších nadmoských výškách na Šumav, kde je lokáln výraznji napadána olše šedá. Prosychání až odumírání smrkových porost napadených václavkami (pedevším václavkou smrkovou – Armillaria ostoyae) se v roce 2012 výrazn zvýšilo. Celkové množství evidovaného vytženého „václavkového“ díví dosáhlo hodnoty 366 tis. m3. Nejvyšší tžby byly zaznamenány jako již tradin na území Moravskoslezského kraje (227 tis. m3) a v kraji Olomouckém (94 tis. m3). Nejvíce zasaženo bylo území okres Bruntál (117 tis. m3), Olomouc (69 tis. m3), Opava (47 tis. m3), Frýdek-Místek (36 tis. m3) a Nový Jiín (26 tis. m3). Mapa 3.6.2.2.2 Evidovaný výskyt sypavky borové Recoded volume of timber damaged by pine-leaf cast Evidováno [ha] nehlášeno < - 1.0 1.1 - 10.0 10.1 - 50.0 > 50.1

3.6.2.3 Antropogenní initelé Anthropogenic factors Negativní psobení lidské innosti na lesní ekosystémy je závažný škodlivý vliv v celém regionu stední Evropy. Skládá se z mnoha dílích aspekt, poínaje depozicí atmosférických zneištním a kone nap. krádežemi (neoprávnnými tžebními zásahy) i úmysln nebo neúmysln založenými požáry. Z hlediska ochrany lesa lze íci, že v posledních letech zstává vykazované poškození lesních porost „imisemi“ na podobné, nepíliš vysoké hodnot. V roce 2012 inily tzv. exhalaní tžby kolem 22 tis. m3 (v roce 2011 se jednalo o 19 tis. m3). Naopak narstá vliv tzv. novodobých typ poškození, a již jde o poškození lesních porost podél komunikací (pedevším psobením splach a rozstik posypových solí v zimním období) i rzných výživových deciencí, pramenících pedevším z poškození pd pedchozí silnou imisní zátží v kombinaci s nepíznivými meteorologickými situacemi (za nejvíce postižené horské oblasti jsou dlouhodob považovány Krušné a Orlické hory). V celkovém mítku mžeme hovoit o rozsahu poškození v ádech desítek tis. ha, piemž evidence tchto „novodobých typ poškození“ je pouze ástená. Mezi antropogenní initelé je rovnž azeno tzv. žloutnutí smrku, s kterým se asto setkáváme práv v regionech se zvýšenou imisní zátží, kde došlo v prbhu pedchozích let k ochuzení pd o bazické prvky. V roce 2012 bylo registrováno žloutnutí smrku na rozloze kolem 46 tis. ha (v roce 2011 se jednalo o 40 tis. ha) (mapa 3.6.2.3.1). Nejvtší nárst žloutnutí smrkových porost byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (30 tis. ha) a mžeme jej dávat do pímé souvislosti se suchým prbhem poasí v roce 2012. Dalším postiženým regionem bylo tak jako v pedchozích letech Karlovarsko (8 tis. ha). Mapa 3.6.2.3.1 Evidovaný výskyt žloutnutí smrku Recorded yellowing of needles of spruce

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Evidováno [ha] nehlášeno < - 100.0 100.1 - 500.0 501.0 - 1 000.0 > 1 001.0

Mapa 3.6.2.2.3 Evidovaný výskyt václavkového díví Recorded volume of timber damaged by honey fungus Evidováno [m3] nehlášeno < - 1 000 1 001 - 10 000 10 001 - 50 000 > 50 001

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

41

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

3.7

Biotechnologie v lesním hospodáství Biotechnology in Forestry

V roce 2012 byly biotechnologické postupy využity pro záchranu, konzervaci a reprodukci ohrožených a cenných populací lesních devin. Šlo o aplikace mikropropaganích technologií, pedevším somatickou embryogenezi a organogenezi, které se ukázaly být nejvhodnjšími technologiemi jak pro uchovávání genových zdroj, tak pro namnožení rostlinného materiálu za úely nových výsadeb na exponovaná nebo ohrožená stanovišt. Jehlinaté a listnaté lesní deviny jsou regenerovány z malého množství rostlinného materiálu (nap. z meristému zimních pupen) vybraných jedinc a populací. V podmínkách in vitro je specickým složením živného media indukován rst explantátu a diferenciace rostlinných pletiv. Zmnou skladby živného media je pak dokonen rst v kompletní rostlinu. Po aklimatizaci jsou rostliny (výpstky in vitro) schopné výsadby do venkovních podmínek. Pro jehlinany se ukázala jako vhodná mikropropaganí technologie somatická embryogeneze, která umožuje klonové množení vyselektovaných genotyp. Byla už úspšn využita pro reprodukci pvodních populací chlumního ekotypu smrku ztepilého (Picea abies). Pro mikropropagaci endemitních, cenných nebo ohrožených populací listnatých lesních devin se užívá hlavn metoda organogeneze. Touto mikropropaganí metodou jsou množeny hlavn duby (Quercus spp.), zbytkové populace jilmu habrolistého (Ulmus minor), selektované klony jilmu horského (Ulmus glabra) a jilmu vazu (Ulmus laevis), jablo lesní (Malus sylvestris) a hruše planá polnika (Pyrus pyraster). Mikropropaganími metodami se množí rovnž jeáb bek (Sorbus torminalis) a jeáb oskeruše (Sorbus domestica) a endemitní druhy jeáb (Sorbus spp.). Banka explantát lesních devin Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. v Jílovišti-Strnadech uchovává mikropropagované klony ohrožených a cenných populací lesních devin ve form vícevrcholových kultur (explantát) v klimatizovaných místnostech, ve kterých se udržuje standardní teplota, vlhkost, periodicita a intenzita osvitu. Je uchováváno 1 200 klon 33 druh lesních devin a 4 kriticky ohrožené druhy rostlin, které pedstavují biocenologicky významnou složku lesních ekosystém (Obrázek 3.7.1.). Od r. 1996 se také pravideln hodnotí rst výpstk in vitro na 15 demonstraních plochách zízených v rzných pírodních oblastech R (Obrázek 3.7.2.).

Tabulka 3.7.1 Pehled devin a kriticky ohrožených druh uchovávaných v bance explantát Overview of tree species and critically endangered species in explant bank Druh Species

Poet klon Number of clones

Metoda mikropropagace Method of micropropagation organogeneze

Adenophora liliofolium

4

+

Betula nana

7

+

Daphne cneorum

10

+

Drosera rotundifolia

20

+

Fagus sylvatica

14

+

Gentiana verna

7

+

Jurinea cyanoides

10

+

Malus sylvestris

31

+

Picea abies

250

+

P. tremula x P. tremuloides

31

+

Populus tremula

23

+

Prunus avium

85

+

Pyrus pyraster

44

+

Quercus petraea

22

+

Quercus robur

69

+

Salix bicolor

6

+

Salix herbacea

8

+

Sorbus aria

3

+

Sorbus aucuparia

68

+

Sorbus bohemica

23

+

Sorbus domestica

65

+

Sorbus eximia

15

+

Sorbus sudetica

13

+

Sorbus quernea

10

+

Sorbus hardeggensis

8

+

Sorbus rhodanthera

6

+

Sorbus gemella

5

+

Sorbus milensis

10

+

Sorbus albensis

10

+

Sorbus portae - bohemicae

10

+

Sorbus torminalis,

93

+

115

+

Tilia platiphyllos

28

+

Ulmus carpinifolia

42

+

Ulmus glabra

73

+

Ulmus laevis

30

+

Ulmus pumila

4

+

Tilia cordata

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

somatická embryogeneze

+

42

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Obrázek 3.7.1 Výpstky mikropropagovaného jilmu vazu na demonstraní ploše Kluky (Mstské lesy Písek, PLO 10 (stáí 12 let) Growing micropropagated European White-elm (Ulmus laevis Pall.) on demonstration plot Kluky (Forests of the town of Písek), (12 years of age)

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

Obrázek 3.7.2 Explantátová kultura jeábu oskeruše (Sorbus domestica L.) Explant culture of True Service Tree (Sorbus domestica L.)

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

3.8 Netržní produkce lesa a návštvnost lesa Non-market Forest Products and Forest Visitors V roce 2012 bylo provedeno šetení v reprezentativním souboru domácností R (na základ kvótního výbru) o množství sbíraných lesních plodin ve spolupráci s agenturou StemMark prostednictvím stálé sít profesionálních tazatel. Šetení jsou provádna v základ obdobnou metodikou s cílem zajistit kompatibilitu zjištných dat. Výsledky za rok 2012 byly zpracovány a doplnny do údaj asových ad v následujících tabulkách. Ze zjištných údaj vyplývá, že rok 2012 byl rokem mírn nadprmrným ve fyzickém objemu sbru lesních plodin pipadajících v prmru na domácnost v rámci celého sledovaného období, v nmž se u nás dané informace zjišují – tj. od roku 1994. Na domácnost pipadlo 11,75 kg nasbíraných hlavních lesních plodin pi prmru 10,73 kg/domácnost za celé sledované období. Podle údaj bylo nasbíráno za rok 2012 celkov v rámci R 48,8 tis. t lesních plodin, což znamená nadprmrné množství sbru za sledované období, oproti prmru 38,9 tis. t. Výsledky potvrzují skutenost, že ve sbru a produkci lesních plodin existují asto velmi výrazné mezironí rozdíly, psobené adou faktor. Celkový nadprmrný výsledek je dán i zohlednním aktuálního potu domácností v R oproti údaji používanému v minulých letech. V penžním vyjádení byl objem sbru v roce 2012 v hodnot 7 074 mil. K nejvyšší hodnotou za sledované období pi prmru 3 582 mil. K za sledované období. V uvedené hodnot se promítl jak vývoj cenové úrovn, tak aktualizovaný poet domácností. V intenzit sbru hlavních lesních plodin na jednotku plochy existují znané rozdíly mezi kraji, což je zpsobeno intenzitou sbru domácnostmi, ale i potem obyvatel (domácností) pipadajících na jednotku výmry lesní pdy pístupné veejnosti (tj. zejména bez les ve správ Ministerstva obrany). Výrazn nadprmrné množství lesních plodin na jednotku plochy je sbíráno na území Stedoeského kraje (vliv obyvatel Prahy) oproti prmru R. Návštvnost lesa byla podle údaj v roce 2012 nadprmrná, tj. 24 návštv lesa na obyvatele, a 102 návštv/ha lesa oproti dlouhodobému prmru 20 návštv/obyvatele a 85 návštv/ha lesa za celé sledované období. Návštvnost lesa je však výrazn místn diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreaní pitažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Návštvnost les ve Stedoeském kraji je v prmru výrazn vyšší oproti ostatním krajm, což je ovlivnno návštvami lesa obyvateli Prahy.

43

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 3.8.1 Množství sbru hlavních lesních plodin návštvníky lesa v kg/domácnost R v období 1994–2012 Volumes of forest fruits and mushrooms picked by forest visitors in 1994–2012 (kg/household) Lesní plodiny Forest fruits

Roky Year

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Prmr Average

Houby Mushrooms 6,15 7,76 4,79 4,66 4,63 5,28 6,21 6,11 5,55 3,52 4,30 6,12 8,17 9,37 4,78 5,09 7,75 7,13 7,91

Borvky Blueberries 2,95 3,90 2,47 2,28 2,69 3,39 2,27 2,32 2,84 1,70 1,91 2,39 2,96 3,15 1,44 2,35 2,94 2,13 1,65

Maliny Raspberries 1,11 1,52 0,82 1,04 1,28 0,92 1,06 0,96 0,94 0,68 0,67 0,80 0,92 0,82 0,34 0,32 0,67 0,51 0,82

Ostružiny Blackberries 0,70 0,74 0,46 0,43 0,61 0,61 0,70 0,61 0,56 0,52 0,47 0,41 0,49 0,63 0,19 0,29 0,57 0,55 0,77

Brusinky Cowberries 0,17 0,34 0,19 0,25 0,16 0,31 0,19 0,19 0,24 0,09 0,57 0,25 0,32 0,23 0,17 0,16 0,08 0,27 0,07

Bezinky Elderberries 1,03 1,00 0,39 0,57 0,68 0,83 0,46 0,37 0,55 0,37 0,43 0,42 0,41 0,57 0,29 0,41 0,22 0,55 0,53

Celkem Total 12,11 15,26 9,12 9,23 10,05 11,34 10,89 10,56 10,68 6,88 8,35 10,39 13,27 14,77 7,21 8,62 12,23 11,14 11,75

6,07

2,51

0,85

0,54

0,22

0,53

10,73

Pramen: ZU Source: Czech University of Life Sciences Prague

Tabulka 3.8.2 Celkové množství sbru hlavních lesních plodin návštvníky lesa v R v tis. t. v období 1994–2012 Total volumes of forest fruits and mushrooms picked by visitors in 1994–2012 (1 000 t) Roky Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Prmr Average

Houby Mushrooms 23,6 29,7 18,4 17,8 17,7 20,2 23,8 23,4 21,2 13,5 13,7 19,5 26,0 29,8 15,2 16,2 24,7 29,6 32,8

Borvky Blueberries 11,3 15,0 9,4 8,7 10,3 13,0 8,7 8,9 10,9 6,5 6,1 7,6 9,4 10,0 4,6 7,5 9,4 8,9 6,8

Maliny Raspberries 4,2 5,8 3,1 4,0 4,9 3,5 4,1 3,7 3,6 2,6 2,1 2,6 2,9 2,6 1,1 1,0 2,1 2,1 3,4

Lesní plodiny Forest fruits Ostružiny Blackberries 2,7 2,8 1,8 1,7 2,3 2,3 2,7 2,3 2,1 2,0 1,5 1,3 1,5 2,0 0,6 0,9 1,8 2,3 3,2

21,9

9,1

3,1

2,0

Pramen: ZU Source: Czech University of Life Sciences Prague

Brusinky Cowberries 0,7 1,3 0,7 0,9 0,6 1,2 0,7 0,7 0,9 0,4 1,8 0,8 1,0 0,7 0,5 0,5 0,3 1,1 0,3

Bezinky Elderberries 3,9 3,9 1,5 2,2 2,6 3,2 1,8 1,4 2,1 1,4 1,4 1,3 1,3 1,8 0,9 1,3 0,7 2,3 2,2

Celkem Total 46,4 58,5 34,9 35,3 38,4 43,4 41,8 40,4 40,8 26,4 26,6 33,1 42,1 46,9 22,9 27,4 39,0 46,3 48,8

0,8

2,0

38,9

44

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 3.8.3 Celkové množství sbru hlavních lesních plodin návštvníky lesa v R v mil. K v bžných cenách v období 1994–2012 Forest fruits and mushrooms picked by visitors in 1994–2012 (current prices, CZK million) Roky Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Prmr Average

Lesní plodiny Forest fruits Houby Mushrooms 1 314 1 658 1 082 1 510 1 578 1 880 2 087 2 298 1 922 1 399 1 420 2 048 2 677 3 415 1 968 2 056 2 950 4 313 5 241

Borvky Blueberries 881 1 164 456 585 727 973 628 710 821 562 538 670 849 967 430 725 920 921 762

2 253

752

Maliny Raspberries 180 248 173 202 260 197 290 294 261 218 198 246 257 245 106 99 215 208 422

Ostružiny Blackberries 161 169 129 96 138 144 218 176 162 170 138 125 130 185 63 91 187 234 382

227

163

Brusinky Cowberries 22 43 42 72 51 105 66 65 89 36 194 85 103 78 71 64 35 142 45 74

Bezinky Elderberries 140 137 113 95 118 149 72 93 111 80 102 101 103 139 57 111 63 177 222 115

Pramen: ZU Source: Czech University of Life Sciences Prague

Tabulka 3.8.4 Návštvnost lesa pístupného veejnosti v R v období 1994–2012 Visits to forests accessible to the public in 1994–2012 Roky Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Prmr Average

Poet návštv ron Number of visits na 1 obyvatele per capita 25,3 22,4 17,3 23,4 19,4 21,6 22,6 23,1 19,6 19,3 16,2 20,4 18,8 18,9 13,5 16,5 20,3 23,1 24,0

na 1 ha* per 1 ha 105,7 93,4 72,0 97,4 80,7 89,9 94,1 96,3 81,5 80,4 68,0 85,9 79,3 79,6 56,9 69,6 85,3 98,5 102,0

20,3

85,1

Poznámka: * lesní pda pístupná veejnosti (zejména bez les MO a nkterých dalších území). Note: * forest land accessible to the public (mostly excl. military forests and some other areas). Pramen: ZU Source: Czech University of Life Sciences Prague

Celkem Total 2 698 3 419 1 995 2 560 2 872 3 448 3 361 3 636 3 366 2 465 2 590 3 275 4 119 5 029 2 695 3 146 4 370 5 995 7 074 3 582

45

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 3.8.5 Podíly domácností sbírajících lesní plody v roce 2012 Share of households picking forest fruits and mushrooms in 2012 Lesní plodiny Forest products

Houby Mushrooms

Borvky Blueberries

Maliny Raspberries

Ostružiny Blackberries

71

42

32

28

% sbírajících domácností % of picking households

Brusinky Cowberries 7

Bezinky Elderberries 11

Pramen: ZU Source: Czech University of Life Sciences Prague

3.9

Certikace trvale udržitelného hospodaení v lesích Certication of Sustainable Forest Management

Hlavní myšlenkou pi vzniku certikaních systém na svt i u nás byla podpora trvale udržitelného hospodaení v lesích (TUH bylo denováno na 2. ministerské konferenci na ochranu les v Evrop, Helsinky 1993 jako správa a využívání les a lesní pdy takovým zpsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkní schopnosti a regeneraní kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v souasnosti a budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a mezinárodní úrovni a které nepoškozují ostatní ekosystémy). Certikace les se ukazuje být v souasnosti jedním z nejúinnjších tržních nástroj urených na podporu princip trvale udržitelného hospodaení v lesích. Je to proces, v rámci kterého nezávislá organizace vydává certikát potvrzující, že hospodaení v lesích spluje pedem stanovená kritéria trvale udržitelného hospodaení v lesích. Vlastník lesa prostednictvím certikátu deklaruje svj závazek hospodait podle pedem daných kritérií. Souasné požadavky na využívání les se netýkají pouhé tžby deva, ale jedná se o široký komplex sociálních, ekologických a ekonomických funkcí lesa souvisejících s trvale udržitelným využíváním pírodních zdroj. V eské republice se v souasné dob setkáváme se dvma certikaními systémy – systém FSC a PEFC. PEFC V tomto roce bylo dokoneno posuzování nových eských standard mezinárodním nezávislým certikaním orgánem Form International. Tím bylo potvrzeno splnní veškerých mezinárodních požadavk na posuzování trvale udržitelného hospodaení v lesích. V dubnu byl eský systém optovn uznán Radou PEFC International, ímž byl úspšn završen dlouhodobý proces revize národních standard. Na základ tohoto údaje lze usuzovat, že požadavky celosvtov nejrozšíenjšího systému certikace les byly v R vhodn pizpsobeny místním prioritám a podmínkám. Následn probhla recertikace celého regionu eské republiky podle nových standard. Zájem o certikaci systémem PEFC a tím i získání nezávislého potvrzení správného hospodaení v lesích projevilo velké množství vlastník les bez ohledu na typ vlastnictví a velikost lesa. Výmra certikovaných les opt pekroila 70 % rozlohy všech les v R.

FSC Na konci roku 2012 mly certikát FSC tyto lesní majetky: Mendelova univerzita v Brn, Školní lesní podnik Masarykv les Ktiny, magistrát Hlavního msta Prahy, Správa Krkonošského národního parku a skupinová certikace Nestátní lesy Svitavsko. Pro lesníky byl také pipraven „Manuál lesníka/správce lesa,“ který je step-by-step prvodcem šetrným lesním hospodaením a obsahuje i ekonomickou studii srovnání holoseného a pírod blízkého lesního hospodaení. V roce 2012 se dále zvýšil poet certikát v navazujícím zpracovatelském etzci a to ze 117 na 178, což pedstavuje 52% nárst. Mezi významné rmy, které se certikovaly v roce 2012, patí v eské republice nap. spolenost Tetra Pak. Tabulka 3.9.1 Pehled certikovaných les v R Overview of certied forests Druh vlastnictví Ownership Státní lesy State forests Fyzické osoby Individuals Právnické osoby Legal entities Obecní lesy Municipal forests Celkem Total

PEFC FSC Výmra certikovaných les (ha) Area of certied forests 1 500 326

35 649

90 057

4

52 082

10 492

184 861

4 039

1 827 326

50 184

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

3.10 Vodní hospodáství, meliorace a hrazení bystin Water Management, Forest Reclamation and Torrent Control Lesy eské republiky, s. p. vykonávají správu urených drobných vodních tok a bystin jako jednu z mimoprodukních funkcí lesa. K 31. 12. 2012 spravovaly více než 39 tisíc km vodních tok a na 680 malých vodních nádrží. Pée o vodní toky v rámci LR zahrnuje i správu vodohospodáského majetku v poizovací hodnot 5,38 mld. K (zejména úpravy vodních tok, objekty hrazení bystin a strží, protipovodová opatení, vodní nádrže). Správu

46

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

vodních tok v roce 2012 zajišovalo 6 Správ tok s územní psobností dle oblastí povodí, metodicky ízených Odborem vodního hospodáství na editelství LR. V roce 2012 probíhaly v LR na úseku vodního hospodáství innosti zamené zejména na: • odstraování povodových škod z pedešlých let (zejména z roku 2010), • realizaci investiních i neinvestiních akcí zamených na protipovodovou ochranu, protierozní opatení a rovnž akce veejného zájmu dle § 35 lesního zákona, • dokonení proces souvisejících s transformací Zemdlské vodohospodáské správy (ZVHS) – pevzetí správy vodních tok, vodohospodáského, provozního a ostatního majetku i pozemk, • další innosti zamené na výstavbu a obnovu vodních nádrží, péi o behové porosty, revitalizace v minulosti nevhodn upravených vodních tok, na mimoprodukní funkce lesa, podporu ohrožených druh organism, likvidaci invazních nepvodních druh rostlin apod., • vedení Centrální evidence vodních tok dle pokyn MZe. Správa vodních tok a provádná opatení (opravy, rekonstrukce a investice) byla nancována z vlastních zdroj podniku a z dotaních prostedk. Z dotací se jedná o opatení provádná ve veejném zájmu dle § 35 lesního zákona, o nance ze státního rozpotu na programy Ministerstva zemdlství „Podpora prevence ped povodnmi II“ (dál jen PPO) a „Podpora na odstraování povodových škod na státním vodohospodáském majetku“ dle § 102 vodního zákona. Dále byl využíván „Operaní program Životní prostedí“ a „Program rozvoje venkova“ z fond EU. ásten na opatení na drobných vodních tocích pispívají Kraje. innosti provádné v souvislosti se správou tok jsou ne-

komerního charakteru a ve vztahu k celkovým vynakládaným nanním prostedkm nepinášejí prakticky žádný zisk. V roce 2012 nebyly zaznamenány významnjší povodové škody na spravovaném majetku. V souvislosti se správou tok LR vynaložily prostednictvím svých organizaních jednotek celkem 777,9 mil. K, z ehož výdaje investiního charakteru inily 394,1 mil. K. Z tohoto objemu investic pedstavují 159,2 mil. K vlastní prostedky. Na výkon správy a opravu a údržbu základních prostedk hrazení bystin bylo použito 383,8 mil. K, z toho z vlastních prostedk 333,7 mil. K. Na odstranní povodových škod bylo celkov vynaloženo 302,0 mil. K, z toho z vlastních prostedk 163,3 mil. K. V uvedených objemech jsou zahrnuty veškeré náklady spojené se správou tok. Tržby získané za odbry povrchové vody k úhrad správy vodních tok inily 13,7 mil. K. Tabulka 3.10.1 Struktura nancování vodního hospodáství – úplné náklady v mil. K Financing of water management by LCR, s.p. in 2012 (total costs, CZK million) Lesy R, s.p. Vlastní zdroje Forests of the celkem Czech Republic, Own sources State Enterprise total

Dotace Z toho povodové škody of which ood damage celkem Subsidies Vlastní zdroje Dotace total Own sources Subsidies

Investice Investment

159,2

234,9

81,6

101,6

Neinvestice Non-investment

333,7

50,1

81,7

37,1

Celkem Total

492,9

285,0

163,3

138,7

Pramen: LR Source: Forests of the Czech Republic, State Enterprise

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Podrobnji k provedeným opatením v jednotlivých oblastech povodí: V roce 2012 bylo na Správ tok – oblast povodí Odry hlavní inností odstraování následk povodní z kvtna 2010 zejména v Beskydské oblasti. K tm nejrozsáhlejším dokoneným úpravám patí stavba eladenka úsek km 3,048–5,060 v obci eladná, Bystrý potok km 3,250–7,000 a km 7,200–8,400 v Janovicích a v Lubn, Lomná km 4,000–6,400 v Trojanovicích, Bystrý potok km 0,000–4,200 ve Frenštát pod Radhoštm a v Trojanovicích, Mionší km 1,100–1,400 a Kamenitý km 0,000–0,500 v Dolní Lomné, Vlašský potok km 0,000–1,700 a Velký Lipový km 0,000–1,000 v obci Morávka a Hluchová km 0,300–4,200 v Bystici nad Olší. Na vodních tocích pevzatých od ZVHS byly dokoneny stavby ermná v km 8,500–9,700 ve mst Vítkov, Stíbrný potok km 0,000–1,113 ve mst Fulnek nebo Rova km 1,220–1,320 v obci Oldichovice. V rámci programu PPO byla realizována následující opatení ešící sanaci povodových škod z roku 2009 na Jesenicku a Novojiínsku. Vojtovický potok km 13,900–15,050 a jeho pítok v km 15,01 v obci Vlice, ervený potok v km 7,800–11,200 ve Staré ervené Vod, Zrzávka km 0,000–0,700 v Novém Jiín, Jiínka km 23,550–24,240 Veovice, Stíbrný potok km 0,000–1,800 v Žulové a Skorošický potok v obci Skorošice a Žulová. Dalšími významnjšími dokonenými stavbami na protipovodovou ochranu byly úpravy na tocích Buací potok km 0,000–0,200 v Ostravici, Úprava toku Sedlinka km 1,450–1,813 ve Štítin, Lomná km 0,000–1,150 ve Frenštát pod Radhoštm, Mušlov km 5,900–7,545 v Temešné a Rohovec km 0,607–1,260 v obci Návsí.

47

Ze staveb realizovaných ve veejném zájmu dle § 35 lesního zákona byla ukonena opatení na vodních tocích Vilok s pítokem, Lipok a íka v psobnosti oce Staré Hamry a Vysutý a Ježanský potok v Morávce. Na Správ tok – oblast povodí Dyje se sídlem v Brn bylo dokoneno 8 akcí spolunancovaných z programu PPO, z nichž nejvýznamnjší je úprava realizovaná v obci Rovené – Odtrubnní a rekonstrukce Tresného potoka a úprava na vodním toku Hodonínka nad obcí Štpánov nad Svratkou. Nadále pokraují pípravné práce pro realizace akcí protipovodového charakteru pevzatých v rámci transformace Zemdlské vodohospodáské správy. Jako nejvýznamnjší lze oznait výstavbu suchých nádrží v obci eložnice a zvýšení kapacity toku Hodonínky v mstysu Olešnice. Úspšn byly dokoneny 2 akce ásten dotované z Programu rozvoje venkova, a to na pítoku Jihlavy v km 100,100 v mst Tebí a na Blínském potoce v obci ikov. V územní psobnosti správy bylo dokoneno pt akcí jako opatení ve veejném zájmu dle § 35 zákona o lesích. Mezi významnjší lze zaadit pítok Raického potoka nad obcí Raice a retenní nádrž ermákovice na Znojemsku. Rovnž z tohoto dotaního titulu byly stavebn zahájeny ti akce. V rámci odstraování povodových škod z roku 2010 byla zrealizována oprava suché nádrže Kameák na Hodonínsku a byla zapoata realizace akce Hvzdlika v obci Milonice. Z vlastních zdroj byly odstranny povodové škody z roku 2010 na dalších dvou vodních tocích. V územní psobnosti Správy tok – oblast povodí Dyje se v roce 2012 vyskytly lokální povodn v Jihomoravském kraji a to na Kyjovsku, dále v okolí Bílovic nad Svitavou a Podhradí nad Dyjí. Zvýšené prtoky však nezpsobily významnjší škody a byly odstranny.

48

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Na Správ tok – oblast povodí Labe se sídlem v Hradci Králové došlo v roce 2012 k dokonení vtšiny investiních opatení na odstranní povodových škod na Liberecku. Jedná se o stavby na tocích: Sloupský a Malý Sloupský potok v obci Hejnice, erný potok obec Bílý Potok p. S., Kunratický potok v Kunraticích u Frýdlantu, pítoky Lužické Nisy obec Bílý Kostel nad Nisou. Ukoneny byly akce z programu PPO Mstecký potok II. ve Vojnov Mstci a Žernovník nad Železným Brodem. Byla zahájena realizace akcí s nanní podporou z prostedk EU. Jedná se o revitalizace Stíbrného potoka v Malšov Lhot, Koutský potok v Osenici v Orlických horách, revitalizace erného potoka v Hejnicích a Tiché íky v Janov nad Nisou. Ukoneno bylo opatení dle § 35 lesního zákona Pítok Vošmendy v Bozkov a zahájena realizace úprav Knapovecký potok v Knapovci a Lubenský potok v Horním Újezd. Z vlastních zdroj byla realizována další vtší opatení Blidlo v obci Olešnice v Orlických horách, Honkv potok v Rybnici, Kopaský potok v Loužnici, Dolenský a Loukotnický potok v Brandýse nad Orlicí, Proseský potok v Prosei, Ruprechtický potok v Ruprechticích a Rybenský potok v Rybné n. Zd. Z prostedk Programu 2020 – zajištní cíl veejného zájmu u LR pokraovala reintrodukce stevle potoní a pstruha potoního, monitoring rybích pechod v CHKO Jizerské hory, reintrodukce raka íního v CHKO Broumovsko, likvidace nepvodních druh rostlin (kídlatka, netýkavka) a výstavba informaních a odpoinkových zaízení pro veejnost (altány a informaní tabule).

Mezi nejvýznamnjší stavební innosti Správy tok – oblast povodí Vltavy v roce 2012 lze zaadit rekonstrukci historického díla Schwarzenberský plavební kanál v délce 1,8 km nancované z dotací EU a rekonstrukci ásti koryta Budanského potoka v intravilánu mstyse Karlštejn. V rámci programu PPO byly stavebn ukoneny akce Podvecký potok v obci Sobšín, zkapacitnní toku Pivoka v Pobžovicích, vodní nádrž Býkov u obce Hromnice a Farský potok v Záblatí. Mezi další významné akce lze zahrnout ukonení stavby retenní nádrže Raška I u obce Kladruby a opravu povodové škody Od Štpánka ve Strážkovicích realizované ve veejném zájmu dle § 35 lesního zákona. Z programu odstraování povodových škod byly dokoneny akce Kojetický potok ve Kdyni a na pítoku Krásetínského potoka v Holubov. Z dvodu zvýšených prtok na vodních tocích v oblasti Jižních a Stedních ech bylo realizováno pes 20 drobných akcí v rámci zabezpeovacích prací. erpáním prostedk EU byla zahájena oprava koryta Msteckého potoka v obci Msteko. Další innosti správy tok byly zameny zejména na inventarizaci a opravy majetku v souvislosti s transformací Zemdlské vodohospodáské správy. V roce 2012 probíhalo na Správ tok – oblast povodí Ohe dokonování vtšiny stavebních akcí na odstranní povodových škod z roku 2010. Byly dokoneny opravy na Tchlovickém potoce v Tchlovicích a Veleském potoce v Malé Velei na Dínsku, na Knžickém potoce na eskolipsku a na Kojetickém potoce v Olšinkách na Ústecku, nadále probíhaly práce na Zdislavském potoce na Liberecku. Zahájeny byly poslední

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

a nejrozsáhlejší opravy na Rychnovském potoce v Tchlovicích a Homolském potoce ve Velkém Bezn na Ústecku a na Luním potoce na Litomicku. Dále byly dokoneny akce v rámci dotaního programu PPO Žalanský potok u Rtyn n. B. a Druzcovský potok na Liberecku, nov byly zahájeny úpravy vodního toku Bouák u obce Hrob, Donínský a Hradišský potok na Žatecku. Z prostedk na provádní opatení ve veejném zájmu § 35 lesního zákona byla dokonena stabilizace lesní bystiny Bílý potok v Nových Hamrech a výstavba retenní nádrže erný rybník. Z dotaních prostedk EU byla zahájena realizace úprav pramenné ásti Chodovského potoka a jeho nivy na Karlovarsku, jejímž cílem je obnova pirozeného vodního režimu rašelinných stanoviš poškozených odvodnním pozemk a zahloubením koryta vodního toku v minulosti. Z vlastních zdroj LR byla provedena ada oprav a údržeb vodních tok, a to pedevším na tocích pevzatých od bývalé Zemdlské vodohospodáské správy. Na Správ tok – oblast povodí Moravy bylo v loském roce stavebn dokoneno 9 opatení spolunancovaných z programu PPO, z nichž nejvtší byla akce Seninka km 2,660–2,980 v okrese Vsetín. Byly také realizovány stavby pevzaté od Zemdlské vodohospodáské správy jako Klepáovský potok v okrese Šumperk, Bendv ryb-

49

ník v okrese Ústí nad Orlicí a PPO v obci Louka km 2,467–2,893 na Zlínsku. Dalšími úpravami z tohoto programu byla stavba Bílá Voda km 2,570–3,260 v obci ervená Voda, PPO Bzovského potoka km 4,810–5,070 v obci Bzová a retenní objekt Pod Komoncem nad obcí Pozlovice. Z fond EU byla realizována jedna oprava erný potok v obci Hivínv Újezd. V rámci § 35 zákona o lesích bylo realizováno celkem 8 úprav tok s nejvtším rozsahem prací na Šumpersku, kde se jednalo o pehrážky na Jelením potoce a investici Chudobský potok a na Zlínsku soubor staveb Rákoš u Velehradu. Významná byla také úprava Rokytenky v Šanov v km 5,83–6,81, kde došlo ke zkapacitnní koryta a stabilizaci dna. Pokraovalo se v odstraování povodových škod z roku 2010. Ve spolupráci s CHKO Beskydy se podailo opravit a upravit vodní toky pírod blízkými opateními na Velkomeziísku a Rožnovsku zejména potoky Maretkový, Sladský, Starozuberský a Zašovský. Znaný objem prací byl proveden na tocích Knhyn a Knhyka, kde budou práce pokraovat ješt v roce 2013. Na okrese Hodonín byla realizována rozsáhlá oprava povodových škod na toku pevzatém od Zemdlské vodohospodáské správy Svodnice v obci Blatnika. LR o dokonených opateních pravideln informují veejnost prostednictvím tiskových zpráv.

51

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

4. HLAVNÍ PRODUKNÍ INITELÉ Major Indicators in Timber Production 4.1

Vývoj výmry les Changes in Forest Land Area

Plocha lesních pozemk setrvale mírn roste jako dsledek pevisu výmry nov zalesnných pvodn nelesních pozemk nad výmrou pozemk, které jsou z rzných dvod z lesa odnímány. V roce 2012 se meziron zvýšila o dalších 2 052 ha ásten jako výsledek existujících nanních podpor urených na zalesování mén úrodných zemdlských pd. Tabulka 4.1.1 Vývoj celkové výmry lesních pozemk v ha Changes in forest land area Rok Year Plocha lesních pozemk Forest land area

2001

2003

2005

2007

2009

2010

2011

2012

2 638 917

2 644 168

2 647 416

2 651 209

2 655 212

2 657 376

2 659 837

2 661 889

Pramen: ÚZK, ÚHÚL Source: Czech Ofce for Surveying, Mapping and Cadastre, FMI

Tabulka 4.1.2 Výmry lesní pdy a lesnatost podle kraj Development in forest land area and forest cover by regions

Kraje Regions

Výmra celkem total land area

Nelesní pda (*) non-forest

PUPFL (**) forest land

Porostní pda timberland

Jiné pozemky a bezlesí (***) Unstocked forest land and other

Lesnatost forest cover PUPFL forest land

ha Hlavní msto Praha

49 615

44 491

5 124

porostní pda timberland %

4 642

483

10,3

9,4

Stedoeský

1 101 547

794 557

306 991

299 643

7 348

27,9

27,2

Jihoeský

1 005 635

625 640

379 996

370 594

9 402

37,8

36,9

Plzeský

756 091

454 884

301 207

294 702

6 505

39,8

39,0

Karlovarský

331 426

186 521

144 906

139 964

4 941

43,7

42,2

Ústecký

533 452

370 794

162 657

156 874

5 783

30,5

29,4

Liberecký

316 342

174 744

141 598

135 449

6 149

44,8

42,8

Královéhradecký

475 882

327 509

148 372

144 672

3 700

31,2

30,4

Pardubický

451 889

317 702

134 187

130 264

3 923

29,7

28,8

Vysoina

679 571

472 256

207 315

202 305

5 009

30,5

29,8

Jihomoravský

719 489

516 368

203 121

196 770

6 352

28,2

27,4

Olomoucký

526 658

341 859

184 799

179 428

5 370

35,1

34,1

Zlínský

396 312

238 393

157 918

154 635

3 283

39,9

39,0

Moravskoslezský

542 711

348 539

194 172

187 244

6 928

35,8

34,5

eská republika Czech Republic

7 886 619

5 214 256

2 672 363

2 597 186

75 177

33,9

32,9

Poznámka: Celková výmra a PUPFL pevzaty z dat katastru nemovitostí: (*) veškerá pda mimo PUPFL, (**) PUPFL a) z hlediska lesnického = bezlesí + porostní pda + jiné pozemky, b) z hlediska výpotu z dat katastru nemovitostí = kultura 10 + zpsob ochrany pozemku RZO = 26 na jiných kulturách, (***) rozdíl plochy PUPFL a plochy porostní pdy evidované v LHP. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

52

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

4.2 Pírodní, rstové a hospodáské podmínky les Natural, Growth and Management Conditions of Forests Vlastnosti a kvalita lesních pozemk jsou vyjadovány v rámci jednotného typologického systému klasikací lesních stanoviš, tzv. lesními typy, které dostaten charakterizují souasné rstové podmínky lesních porost. Základními charakteristikami lesního typu jsou lesní vegetaní stupe a edacká kategorie, které vymezují jednak klimaticky vhodné deviny a jejich možnou produkci, jednak zpsob obhospodaování (výchovu porost a jejich obnovu). Nadstavbovými jednotkami klasikace lesních stanoviš, které sdružují píbuzné lesní typy, jsou soubory lesních typ. Rstové podmínky les jsou tímto systémem lesních typ podrobn zmapovány ve všech lesích v R. Typologický systém, používaný v R jako podklad pro diferenciaci vtšiny rozhodnutí o hospodaení v lese, je výsledkem více než padesátiletého systematického terénního zkoumání pírodních podmínek v lesích a nemá ve svt obdoby. Tabulka 4.2.1 Zastoupení edackých ad v lesních vegetaních stupních Representation of edaphic characteristics in forest vegetation zones Lesní vegetaní stupe

Edacké ady (plocha porostní pdy v ha) obohacená extrémní

kyselá

Celkem

živná

oglejená humusem

podmáená

vodou

0

4 593

77 528

1 445

0

0

8 881

11 569

104 017

1

7 021

23 335

40 041

6 606

32 533

28 453

3 012

141 000

2

2 126

82 887

125 356

13 520

4 652

20 799

903

250 244

3

1 785

192 481

300 248

31 005

15 453

34 903

391

576 266

4

1 774

121 872

266 116

18 746

2 883

83 742

5 308

500 441

5

2 996

210 389

245 955

17 778

17 271

54 059

6 693

555 140

6

4 684

151 739

62 692

8 159

23 221

56 087

11 026

317 607

7

1 980

66 029

9 182

0

3 118

12 270

16 994

109 573

8

5 686

15 143

1 745

94

404

2 732

11 128

36 933

9

2 957

680

0

0

0

0

2 328

5 965

35 601

942 083

1 052 780

95 909

99 534

301 926

69 353

2 597 186

Celkem Pramen: ÚHÚL Source: FMI

4.3 Kategorie les z hlediska jejich funkcí Forest Categories by Their Functions Zaazení les do jednotlivých kategorií z hlediska jejich pevažujících funkcí nevykazuje výraznjší zmny. V dlouhodobjším asovém rámci dochází k velmi mírnému nárstu kategorie les zvláštního urení na úkor les hospodáských. Mírný pokles výmry les ochranných svdí o tom, že pi relativní nemnnosti pírodních podmínek nejsou souasné možnosti zaazování les do kategorie les ochranných naplno využívány.

Tabulka 4.3.1 Kategorizace les (ha) Forest categories (ha) Kategorie lesa Forest categories Výmra (ha) Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Les hospodáský Production forest 1 938 129

Les Les zvláštníochranný ho urení Protection Special forest purpose forest 65 730

593 327

Celkem Total 2 597 186

53

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka s grafem 4.3.2 Vývoj kategorizace les v % Development of forest categories (%) Rok/Year

Kategorie lesa/Forest category lesy ochranné/protection forest % 4,0 3,1 2,5 2,7 3,5 2,7 2,5

lesy hospodáské/production forest

1980 1985 1990 1995 2000 2010 2012

78,2 68,2 58,4 57,2 76,7 75,0 74,6

lesy zvláštního urení/special purpose forest 17,8 28,7 39,1 40,1 19,8 22,3 22,9

4.4 Druhové složení les Species Composition of Forests Plocha jehlinatých devin se nadále snižuje, nap. plocha smrku poklesla oproti roku 2000 o 62 595 ha, naproti tomu se zvyšuje podíl listnatých devin zejména dubu a buku. Je to výsledek trvalého úsilí lesník o dosažení optimální druhové skladby les, které je dlouhodob podporováno cílenou dotaní politikou státu. Z hlediska hodnocení druhové biodiverzity les je vedle celkového zastoupení jednotlivých druh lesních devin významným ukazatelem také výskyt uritých porostních smsí v rámci jednotek prostorového rozdlení lesa.

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 4.4.1 Druhové složení les v ha a % z celkové plochy porostní pdy Species composition in ha and in % of total timber land Deviny Species smrk ztepilý Norway spruce jedle r borovice pine modín larch ostatní jehlinaté other conifers jehlinaté celkem total conifers dub oak buk beech bíza birch ostatní listnaté other broadleaves listnaté celkem total broadleaves Celkem bez holiny Total excl. unstocked areas

2000 1 397 012 54,1 23 138 0,9 453 159 17,6 97 170 3,8 4 586 0,2 1 975 065 76,5 163 761 6,3 154 791 6,0 74 560 2,9 183 696 7,1 576 808 22,3 2 551 873 98,8

Rok/Year 2008 2010 2011 plocha porostní pdy ha / % / timber land in ha / % 1 381 407 1 362 205 1 347 239 1 341 421 53,3 52,4 51,9 51,7 23 534 24 658 25 869 26 448 0,9 1,0 1,0 1,0 447 013 440 188 436 308 434 202 17,3 17,0 16,8 16,7 99 707 100 326 100 761 100 817 3,9 3,9 3,9 3,9 5 617 5 964 6 352 6 581 0,2 0,2 0,2 0,3 1 957 278 1 933 341 1 916 529 1 909 468 75,5 74,4 73,9 73,6 169 150 175 495 178 466 180 597 6,5 6,8 6,9 7,0 168 212 182 048 189 998 194 257 6,5 7,0 7,3 7,5 74 447 73 764 72 264 71 169 2,9 2,8 2,8 2,7 195 173 205 991 209 559 211 325 7,5 7,9 8,1 8,1 606 983 637 299 650 287 657 348 23,4 24,5 25,1 25,3 2 564 261 2 570 640 2 566 816 2 566 816 99,0 99,0 98,9 98,9 2004

2012 1 334 417 51,4 26 859 1,0 432 915 16,7 100 956 3,9 6 941 0,3 1 902 088 73,2 182 327 7,0 198 652 7,7 71 026 2,7 213 145 8,2 665 151 25,6 2 567 239 98,9

54

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Naítané deviny do jednotlivých skupin devin podle devinných zkratek: smrk

SM, SMP, SMC, SMS, SMO, SME, SMX

jedle

JD, JDO

borovice

BO, BOC, BKS,VJ, LMB, BOP, BOX, KOS, BL

modín

MD, MDX

ostatní jehlinaté

DG, JDJ, JDK, JDV, JDX, TS, JAL, JX, SOJ

dub

DB, DBS, DBZ, DBP, DBB, DBX, CER, DBC

buk

BK

habr

HB

jasan

JS, JSA, JSU

javor

JV, KL, BB, JVJ, JVX

jilm

JL, JLH, JLV

bíza

BR, BRP

lípa

LP, LPV, LPS

olše

OL, OLS, OLZ

ostatní listnaté

AK, OS, TP, TPC, TPX, TPS, JIV,VR, JR, BRK, MK, OR, ORC, PL, TR, STR, HR, JB, LTX, KS, KJ, PJ, LMX, KR, SOL

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 4.4.2 Smíšení les Forest species composition Porostní skupiny / Inventory units

Kategorie smíšení Species composition category zastoupení share

pevážn jehlinaté predominantly conifers

pevážn listnaté predominantly broadleaves

mén než 25 % listná less than 25 % of broadleaves

mén než 25 % jehlinan less than 25 % of conifers

etáže/storeys % plochy porostní pdy porostní skupiny/Inventory units % of total timber land area porosty/stands

smíšené mixed

66,5

15,8

17,7

66,4

15,5

18,1

64,8

9,8

25,4

Poznámka: Od roku 2012 je výpoet provádn z plochy devin. Note: Since 2012, calculations based on tree species area. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 4.4.3 Rekonstruovaná pirozená a souasná skladba les v % Natural and current composition of tree species, % of forest land area Skladba les Composition

smrk spruce

jedle r

borovice pine

modín larch

ostatní jehlinaté other conifers.

Sa jehlinaté total conifers

dub oak

buk beech

habr hornbeam

pirozená natural

11,2

19,8

3,4

0,0

0,3

34,7

19,4

40,2

1,6

souasná current

51,4

1,0

16,7

3,9

0,3

73,2

7,0

7,7

1,3

doporuená recommended

36,5

4,4

16,8

4,5

2,2

64,4

9,0

18,0

0,9

jasan ash

javor maple

jilm elm

bíza birch

lípa linden

olše alder

ostatní listnaté other broadleaves

Sa listnaté broadleaves total

holina unstocked area

pirozená natural

0,6

0,7

0,3

0,8

0,8

0,6

0,3

65,3

0,0

souasná current

1,4

1,3

0,0

2,7

1,1

1,6

1,6

25,6

1,2

doporuená recommended

0,7

1,5

0,3

0,8

3,2

0,6

0,6

35,6

0,0

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

55

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Pi posuzování souasné druhové skladby les a návazn pi stanovení cílové druhové skladby pro obnovu porost je teba vycházet z tzv. druhové skladby doporuené, která je obvykle kompromisem mezi požadavky na plnní produkních a mimoprodukních funkcí lesa.

4.5 Vkové složení les Age Structure of Forests Vková struktura lesních porost je vedle jejich druhové skladby a prostorové výstavby významnou charakteristikou stavu a vývoje les. Vková struktura našich les je nerovnomrná. V posledních letech znateln narstá výmra pestárlých porost (nad 120 let), což mže znamenat urité ekonomické ztráty do budoucna. Mže to být zpsobeno režimem obhospodaování les ve zvlášt chránných územích a les ochranných a také odsouváním obnovy ekonomicky neatraktivních mén pístupných nebo mén kvalitních porost. Rozloha porost mladších 60 let je nadále podnormální. Pibližování k normalit pokrauje velmi pozvoln. Tabulka s grafem 4.5.1 Podíl vkových tíd Percentage of age classes Vková tída (rozptí vku v letech)/Age class (years) Rok Year

Holina Unstocked area

bez urení vku not determined

I

II

1–20

21–40

III

IV

V

VI

VII

41–60

61–80

81–100

101–120

121 +

% výmry porostní pdy/% of timber land 1920

1

-

23

24

22

17

10

3

0

1930

2

-

21

21

21

19

11

5

0

1950

2

-

18

21

21

19

12

7

0

1960

1

-

17

21

20

19

13

6

3

1970

1

-

17

20

19

20

13

7

3

1980

1

-

17

15

20

20

15

8

4

1990

1,5

-

16,1

14,7

19,4

18,9

16,8

8,2

4,4

2000

1,2

0,0

16,7

15,5

14,7

18,8

17,3

10,2

5,5

2010

1,1

0,0

17,0

14,8

14,2

18,0

15,8

12,0

7,1

2012

1,2

0,0

16,9

14,8

14,7

17,1

15,7

12,2

7,5

-

-

18,0

18,0

17,8

17,3

15,6

9,3

4,0

Normalita/Normality

Poznámka: Data ped rokem 1990 není možno upesnit na desetinná místa. Note: Data before 1990 cannot be specied in decimals. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Pozvolný rst prmrného vku devin v posledních letech pokrauje a souvisí s nárstem plochy pestárlých porost a prmrného obmýtí. Naproti tomu v posledních letech klesající prmrný vk jedle pravdpodobn souvisí s optným zavádním jedle do obnovy porost po poklesu imisního zatížení les. Prmrné zakmenní lesních porost se v roce 2012 ve vkových stupních opt mírn zvýšilo, nebo zstalo oproti minulým letm na stejné úrovni. Výrazné navýšení zakmenní mezi lety 2000 a 2010 bylo zpsobeno zmnou metodiky jeho výpotu v roce 2005.

56

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 4.5.2 Stední plošný vk hlavních devin v letech Mean age by main tree species Rok/Year

Devina Tree species

1950

1970

1980

1990

Smrk/Spruce

51

54

58

60

Jedle/Fir

63

65

68

72

Borovice/Pine

60

61

64

Modín/Larch

49

45

49

Dub/Oak

52

54

Buk/Beech

66

Bíza/Birch

*

Jehlinaté/Conifers

2000

2010

2012

61

63

63

76

68

66

65

69

72

73

52

55

60

62

59

62

68

70

71

67

69

71

73

68

67

32

41

41

44

47

48

54

56

59

61

63

65

65

Listnaté/Broadleaves

51

48

53

57

62

63

63

Celkem/Total

53

54

58

60

63

64

65

stední vk v letech/mean age in years

Poznámka: * Inventarizace les 1950 mla jinou strukturu. Pramen: ÚHÚL

Note: * In the 1950 Forest Inventory, tree species were aggregated into different groups. Source: FMI

Tabulka 4.5.3 Vková struktura porost Age structure of forest stands Rok/Year Vkové rozptí Age range

1)

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

2012

výmra porostní pdy v ha/timber land area in ha bez urení vku/not determined

-

0 – holina/0 – unstocked area

-

-

-

-

-

145

145

64 281

23 335

18 627

19 796

40 562

30 961

28 122

29 120

1–40

948 040

941 218

940 665

834 913

791 948

832 562

825 594

822 314

41–80

945 123

951 215

999 090

1 022 009

975 060

866 546

835 966

826 098

81–120

475 760

474 077

527 635

593 707

662 853

710 457

721 348

725 038

-

72 914

81 291

101 641

112 357

142 308

183 763

193 644

121 +

Poznámka: Vetn nelesních pd urených k zalesnní a les bez úpravy výnosu. Porosty starší než 120 let nebyly odlišeny a jsou zahrnuty v rozptí 81–120. Holina na nelesních pdách inila 21 084 ha. Pramen: ÚHÚL

1)

Note: Including non-forest land to be afforested and forests not intended for wood supply. Forest stands older than 120 years were not separated and are included in age class of 81–120 years. Unstocked area on non-forest land was 21 084 ha. Source: FMI

1)

Tabulka 4.5.4 Zakmenní podle vkových stup v % Stocking by age classes (decades of age) (%) Rok Year

Vkový stupe/Age classes 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

% 1950

100

85

92

92

90

89

87

86

85

1960

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

1970

86

87

91

92

91

89

87

87

85

85

85

85

84

83

81

1980

91

92

90

91

90

89

87

85

82

81

81

80

79

69

80

1990

92

95

94

91

91

89

88

87

87

87

87

87

86

84

82

83

77

2000

90

93

94

92

89

89

88

87

86

86

86

85

83

82

80

79

75

2010

96

96

96

94

92

90

90

89

88

88

87

87

86

85

85

84

83

2012

96

97

97

95

92

90

90

89

89

88

88

87

87

86

85

84

84

Poznámka: * Chybí údaje. Poslední vkový stupe v jednotlivých letech zahrnuje porosty daného stupn a porosty starší. Pramen: ÚHÚL

85

Note: * Data not available. The last age class includes stands of that age and all older forest stands. Source: FMI

57

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

4.6 Porostní zásoby deva a pírsty Growing Stock and Increments Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásob díví v lesích v R zvtšil na více než dvojnásobek. Zásti se na tom podílí vyšší pírst, zásti jde o zpesnní zpsob zjišování zavedením nových metod a pomcek v šedesátých a sedmdesátých letech 20. stol. Nárst celkových zásob díví v lesích v R pokraoval i po roce 2000. Podílí se na tom jednak mírný rst zakme-

nní porost a zvtšování podílu porost vyššího vku, jednak rst bžného pírstu. Všechny zásoby ale nejsou stejn dostupné pro tžbu díví. Tžitelnost zásob díví v lese ochranném a lese zvláštního urení je limitována plnním ochranných funkcí nebo úelovým hospodaením v lesích s režimem zvýšené ochrany, v rezervacích a v prvních zónách národních park je tžba díví tém vylouena. Prmrná zásoba na 1 ha porostní pdy je 264,00 m3 (jedná se o prmrnou zásobu poítanou na plochu porostní pdy i s holinami).

Tabulka s grafem 4.6.1 Celkové zásoby deva v mil. m3 Growing stock volume (mill. m3) Celková zásoba deva Growing stock volume Rok/Year 3

mil. m /mill. m

3

1930

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

2012

307

322

348

445

536

564

630,5

680,6

685,6

Poznámka: Zásoba se udává v m3 bez kry (hmota hroubí). Note: Volume in m3 u. b., min. top diameter of 7 cm. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka s grafem 4.6.2 Prmrný mýtní pírst Final mean annual increment Prmrný mýtní pírst Final mean annual increment

Rok/Year 1880

1890

1900

1910

1920

1930

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

2012

8,2

9,5

9,5

11,4

12,2

12,3

3,1

3,6

3,6

4,4

4,7

4,8

3

celkem total

mil. m b. k. ron mill. m3 u. b. annually 6,9

6,4

7,2

7,3

7,0

7,4

7,5

6,6

3

na 1 ha porostní pdy per ha of the timber land

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

m b. k. ron m3 u. b. annually 3,0

2,8

3,1

3,0

3,0

3,1

3,0

2,6

58

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka s grafem 4.6.3 Celkový prmrný a celkový bžný pírst Total mean and total current annual increment Rok/Year Pírst Increment

1950* 1970

1980

1990

2000

2010

2012

mil. m3 b. k. ron mill. m3 u. b. annually celkový prmrný total mean

9,0

13,5

16,0

16,3

16,8

17,7

17,9

celkový bžný total current

9,2

14,8

17,1

17,0

19,8

21,2

21,6

m3 b. k. na 1 ha porostní pdy ron m3 u.b. per ha of the timber land annually celkový prmrný total mean

3,7

5,3

6,2

6,3

6,5

6,8

6,9

celkový bžný total current

3,8

5,8

6,7

6,6

7,7

8,2

8,3

Poznámka: * Rozšíeno na všechny lesy, tj. o lesy pod 10 ha, lesy bez úpravy výnosu a zalesnné nelesní pdy. Note: * Including forests under 10 ha of size, forests not intended for wood supply and afforested non-forest land. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 4.6.4 Prmrné obmýtí Average rotation period Rok/Year 1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010

2012

112,4

115,8

114,7

115,0

obmýtí v letech/rotation period in years 93,4

92,5

95,4

101,1

101,2

102,6

108,1

Poznámka: bez les s neuvedeným obmýtím. Note: excluding forests with undetermined rotation period. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Zvyšování pírst, které bylo zaznamenáno na vtšin les v Evrop v minulých desetiletích, zaíná podle výsledku nkterých studií stagnovat. Dvody dynamiky vývoje pírst nebyly dosud dostaten spolehliv ureny. Pro výpoet pírst v roce 2009 byla použita nová metodika výpotu, která se uplatnila na všechny platné lesní hospodáské plány a osnovy. V pedchozím období se platné rstové tabulky používaly pouze pro výpoet u hlavních devin (smrk, borovice, buk a dub) a ostatní potebné údaje se pebíraly z jiných zdroj. V souasné dob se pro veškeré výpoty používají platné rstové tabulky s tím, že jsou nejprve veškeré deviny zatídny do 4 tabulkových skupin devin (smrk, borovice, buk, dub). Pro úely posouzení princip vyrovnanosti a trvalé udržitelnosti tžebních možností je rozhodující celkový prmrný pírst, který vyjaduje produkní schopnosti lesních stanoviš. Pokud jsou porovnávány pírsty s celkovou tžbou, je teba zohlednit skutenost, že v údaji o celkové tžb není zahrnut objem tžebních zbytk ponechávaných v lese.

Tabulka 4.6.5 Prmrné obmýtí podle kategorií les Average rotation period by forest categories Kategorie lesa/Forest category Rok Year

les hospodáský commercial forest

les ochranný protective forests

les zvláštního urení special purposes forests

1980

106,3

114,6

107,9

1985

110,0

151,1

113,1

1990

110,6

150,8

113,1

2000

111,5

154,2

125,8

2010

110,8

148,2

123,7

2012

110,8

150,2

124,5

obmýtí v letech/rotation period in years

Poznámka: bez les s neuvedeným obmýtím. Note: excluding forests with undetermined rotation period. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Hodnota obmýtí po mírném snížení v minulých letech opt vykazuje vzrstající trend vlivem zvyšování obmýtí v lesích ochranných a lesích zvláštního urení, což souvisí mimo jiné s uplatováním odlišných zásad hospodaení na plochách zvlášt chránných území ochrany pírody.

59

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 4.6.6 Rámcové charakteristiky tžebních možností les Production background Porostní pda timber land

Kategorie lesa Forest category

Vková skupina age class

ha Les hospodáský Production forest Les ochranný Protection forest Les zvláštního urení Special purpose forest Všechny All

1 938 129 65 730 593 327 2 597 186

bez urení vku not determined pedmýtní premature stands mýtní mature stands celkem total

celková total m3 b.k.

Zásoba/Growing stock na 1 ha devinné plochy* per ha of species area m3 b.k.

49 776

343,4

363 539 066

204,1

322 049 131

409,7

685 637 973

267,1

Poznámka: * jde o plochu porostní pdy bez holin. Note: * timber land excl. unstocked area. Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 4.6.7 Hospodáské charakteristiky tžebních možností Basic data on nal felling by forest categories

Tabulka 4.6.6.1 Pro tžbu obnovní Final felling Normální paseka Normal clearing ha 23 394

10 139 649

Prmrný mýtní pírst Final annual increment m3 b. k./m3 u.b. 12 331 914

Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Tabulka 4.6.6.2 Pro tžbu výchovnou Improvement felling m3 b. k./m3 u.b. 2 685 565 Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Modelové tžební % Model harvest

Kategorie lesa Forest category

Prmrný vk porost Mean age of forest stand

16 753 141 Les hospodáský Production forest Les ochranný Protection forest Les zvláštního urení Special purpose forest Všechny All Pramen: ÚHÚL Source: FMI

Prmrná obnovní doba Mean regeneration period roky/years

Prmrné obmýtí Mean rotation period

63,1

31,5

110,8

89,0

49,5

150,2

66,6

35,8

124,5

64,6

33,0

115,0

60

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

4.7 Národní inventarizace les National Forest Inventory

Celkový pehled zmených ploch opakovaného pozemního šetení NIL 2 k 31. 12. 2012 Sezona mení

Pozemní sbr dat Národní inventarizace les R vstupuje v roce 2013 do své druhé poloviny a bude ukonen v roce 2014. Výsledky opakované inventarizace pak budou zveejnny v roce 2015. Pozemní šetení NIL 2 V rámci provádní NIL 2, byly v roce 2012 pozemn šeteny všechny plochy, které byly v prvním cyklu Národní inventarizace les R (dále jen NIL 1) založeny a klasikovány jako kategorie LES. Dále také byly oveny všechny plochy, které byly v NIL 1 klasikovány jako NELES, ale pi interpretaci nových leteckých snímk byly v rámci pípravy na pozemní šetení NIL 2 klasikovány jako kategorie LES nebo kategorie „MOŽNÝ VÝSKYT LESA“. Opakované pozemní šetení v roce 2012 tedy probhlo celkem na 3 872 inventarizaních plochách. Klasikace ploch inventarizaní sít podle nových leteckých snímk a následné opakované pozemní šetení probhlo v roce 2012 ve dvou sezonách. První, jarní mická sezona provádná ped ukonením tlouškového pírstu, probíhala od 1. bezna do 15. ervence. Mení druhé, podzimní sezony provádné po ukonení tlouškového pírstu, bylo zahájeno 16. ervence a ukoneno 30. listopadu 2012. Pozemní šetení probíhalo v obou sezonách na celém území R. Tato organizace mení (inventarizaní sít) byla navržena proto, aby výsledky inventarizace bylo možno prbžn poskytovat jako prmrné hodnoty sledovaných veliin za celou R, ale i vybrané nižší geogracky vymezené jednotky, nap. kraje. Dalším cílem tohoto návrhu bylo zajistit shodný poet vegetaních období v rámci provádných terénních mení, za která bude vyhodnocován pírst zásoby hroubí, tžba hroubí a další dynamické veliiny, nap. zmna plochy lesa.

Poet zmených ploch

2011 jaro

1 934

2011 podzim

1 885

2012 jaro

1 918

2012 podzim

1 954

Poet zmených ploch k 31. 12. 2012

7 691

Z výše uvedeného vyplývá, že k 31. 12. 2012 bylo provedeno opakované pozemní šetení na více než polovin z celkového pedpokládaného potu 15 200 inventarizaních ploch, urených pro pozemní šetení v rámci provádní terénních mických prací NIL 2 v letech 2011–2014. Plánovaný harmonogram NIL II pro pozemní šetení je tedy dodržován a nedochází k žádnému zpoždní. Kontrola mení NIL II V prbhu celého roku 2012 probíhala kontrola kvality mení NIL 2. Tuto kontrolu provádly nepetržit, po celou jarní i podzimní sezonu, dv kontrolní skupiny pracovník ÚHÚL Brandýs nad Labem. Náhodn vybrané inventarizaní plochy byly kontrolní skupinou nov kompletn zmeny a získané údaje následn pomocí speciálního programu porovnány s údaji namenými bžnou pracovní skupinou. Významné rozdíly identikované porovnávacím programem byly poté na míst posouzeny kontrolní skupinou a zaprotokolovány. Kontrolní protokol byl po ukonení každé kontroly ihned zaslán kontrolované skupin, tak aby byla zajištna okamžitá zptná vazba a pípadná náprava zjištných nedostatk. Touto interní kontrolou bylo v roce 2012 zkontrolováno celkem 285 inventarizaních ploch, což iní 7,4 % z celkového potu ploch mených v roce 2012.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Druhou, zcela nezávislou externí kontrolu provádlo v roce 2012 Ministerstvo zemdlství. Vlastní kontrolní mení realizovala rma Lesprojekt Stará Boleslav, s. r. o. vybraná na základ vyhlášené veejné zakázky. Celkem byla provedena kontrola 50 náhodn vybraných ploch po celém území R. Podíl takto zkontrolovaných ploch iní 1,3 % z celkového potu ploch mených v roce 2012. Personální zajištní a innost specialist NIL II Prbh NIL 2 v roce 2012 zajišovalo celkem 82 zamstnanc ÚHÚL Brandýs nad Labem. Terénní mení provádlo 18 tílenných skupin a kontrolní inností se zabývaly dv tílenné skupiny, celkem tedy 60 odborník, speciáln vyškolených pro práci s velmi sostikovanou micí technikou. Krom vlastního pozemního sbru dat, probíhala v ÚHÚL Brandýs nad Labem v rámci NIL 2 ada dalších podprných inností. Zajištním pípravy, vyhodnocením a rozvojem NIL II se zabývalo 22 specialist, vetn 6 operátor vyhodnocujících údaje z leteckých snímk. Níže jsou uvedeny pouze nkteré, zásadní odborné aktivity, nezbytné pro prbh a rozvoj NIL 2 v roce 2012: • Zajištní prbhu venkovního sbru dat NIL II vetn kontrol kvality mení. Pro bezproblémový prbh mení bylo nutné pipravit kompletní technologii ven-

61

kovního sbru dat. Konkrétn šlo pedevším o pípravu projekt pro sbr dat v programu Field-Map, aktualizaci pracovních postup, pípravu mapových podklad, úpravy pomocného programového vybavení, školení venkovních specialist, kontrolu pesnosti a funknosti micí techniky. • Zajištní píjmu a správy dat NIL 2. • Sbr údaj pomocí metod dálkového przkumu vetn zajištní technologie sbru a rozvoje tchto metod. • Tvorba dokumentace projektu NIL 2 a píprava metodiky a technologické linky pro vyhodnocení zjištných dat NIL II. • Spolupráce na národních vdeckých projektech využívajících data NIL. • Mezinárodní spolupráce v rámci sdružení ENFIN (European National Forest Inventory Network) a úast v projektu COST USEWOOD – projekt zabývající se možnými zpsoby odhadu objemu a kvality zdroj díví dostupných pro zásobování trhu s devními produkty. • Projekt E-Forest – projekt poskytování souhrnných dat NIL do evropské databáze za úelem provádní analýz o lese na evropské úrovni.

62

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

63

5. FAKTORY PROSTEDÍ OVLIV UJÍCÍ LESNÍ HOSPODÁSTVÍ Environmental Factors Affecting Forestry 5.1

Prbh poasí Course of Weather

Rok 2012 byl celkov teplotn nadnormální, nejchladnjší období bylo zaznamenáno od 31. 1. do 13. 2., nejteplejším dnem byl 20. srpen. Z hlediska srážkové innosti bylo výrazné suché období v beznu dubnu a kvtnu. Tyto ti msíce byly spolu s listopadem srážkov podnormální. Letní msíce byly srážkov normální, ervenec dokonce nadnormální. Výraznými rysy roku 2012 byly únorové silné mrazy následované suchým a relativn teplým jarním obdobím, ovšem s obasnými výraznými výkyvy teplot (kvtnové mrazy) a letní lokální bouky s pívalovými srážkami. V první polovin ledna se snhová pokrývka vyskytovala od cca 700 m n. m. Výrazné ochlazení bylo zaznamenáno až v poslední lednové dekád. Únor 2012 byl již výrazn teplotn podnormální. Od poátku msíce proudil na území studený arktický vzduch z východu. 6. 2. byla na Šumav na stanici Kvilda-Perla namena nejnižší minimální teplota roku 2012 -38,1°C. K výraznjšímu oteplení došlo na konci února, 29. 2. dosáhly teploty v nížinách i na 15°C. Bezen byl mírn teplotn nadnormální a velmi suchý – suchem byla postižena zejména jižní Morava. Dne 16. 3. byl namen teplotní rekord v pražském Klementinu 19,9°C, tedy nejvyšší teplota pro tento den za posledních 221 let. Poátek dubna byl chladný a zatažený, 8. a 9. 4. došlo k pílivu studeného vzduchu, což mlo za následek pokles minimálních teplot i pod -10°C (na stanici Jizerka -20,7°C). Výrazné oteplení pišlo v závru dubna od 25. 4., kdy maximální teploty na nkterých stanicích dosáhly i hodnot kolem 30°C. Poasí bylo velmi teplé a suché, což vedlo k lesním požárm v Beskydech, na Prostjovsku, Opavsku a Novojiínsku. Šíení požár podporoval i erstvý jihovýchodní vítr. Poátkem kvtna se vyskytovaly i tropické teploty naopak 17. a 18. 5. byly na ad stanic zaznamenány minimální teploty pod bodem mrazu a to i v nižších polohách. Kvtnové mrazy spolen s velmi silným mrazovým obdobím na konci února se negativn projevily zejména v ovocnáství a vinaství. Poslední kvtnová dekáda byla opt pomrn teplá a suchá. Dne 24. 5. vypukl rozsáhlý lesní požár v borových porostech v blízkosti Bzence. Požár zasáhl asi 170 ha, hoela nejenom hrabanka, ale zachvácena byla i korunová vrstva. Škoda na porostech byla odhadována na 30 milion korun. Zejména Jižní Morava byla v jarních msících vystavena dlouhodobému suchu, které se projevilo vysokými ztrátami v zemdlství. V letních msících periodicky pecházely frontální systémy spojené i s boukovou inností. 16. 6. byly v severních echách silné bouky s krupobitím a pívalovými dešti. Rozsáhlé polomy vzniky po boukách z 16. na 17. 6. v Jihomoravském kraji na Blanensku. 18. 6. pecházely bouky s krupobitím od západních ech pes Táborsko, Vysoinu a Pardubicko. Na Píbramsku byly zaznamenány kroupy o prmru 3cm, silné boue byly zaznamenány rovnž v jižních echách a na Šumav. Další bouky se silnými deš-

ti se vyskytly na vtšin území R v noci z 20. na 21. 6. Ve dnech 2. - 3. 7. zpsobily pívalové srážky bleskové povodn na Klatovsku, boue z 5. na 6. 7. zpsobila rozsáhlé polomy v oblasti Hradce Králové, kde byl následn vyhlášen tém tímsíní zákaz vstupu do les. Výraznjší škody psobily také srpnové boue (6. – 8. 8.) v jižních echách a na jižní Morav, zejména v Brn. Nejteplejším dnem roku 2012 byl 20. srpen, kdy byla na stanici Dobichovice namena maximální teplota 40,4°C, což je nový absolutní rekord eské republiky. Tropická ást léta trvala prakticky až do 30. 8. V záí a po vtšinu íjna pevládalo teplé poasí. V íjnu pi vyjasnní již ojedinle klesaly minimální teploty v horských polohách pod bod mrazu, denní maxima se ale stále držela v hodnotách okolo 20°C. V poslední íjnové dekád zesílil inverzní charakter poasí, který vedl ke zhoršení kvality ovzduší zejména na Ostravsku, ale i v dalších prmyslových aglomeracích. Pechod studené fronty 25. 10. byl spojen s prvním snžením, které se vyskytovalo už v polohách od 600 m n. m. Intenzivnjší snžení bylo zaznamenáno 27. a 28. 10. ve vyšších a stedních polohách, kde napadlo až 10 cm snhu. Docházelo ke zlomm zejména v listnatých porostech, které byly ješt olistné. Poátkem listopadu snhová pokrývka odtála s výjimkou nejvyšších heben hor. Listopad byl nejvýraznji teplotn nadnormální msíc v roce 2012. Zimní mrazivé poasí se snžením zaalo 7. prosince a trvalo více než týden. Nejvyšších hodnot dosáhla snhová pokrývka v tomto msíci na stanicích Klínovec (99 cm) a Železná Ruda – Špiák (79 cm). Ve dnech 14. až 16. prosince se na mnoha místech vyskytovala intenzívní ledovka. Teplotn byl prosinec normální.

64

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Graf 5.1.1 Prmrné msíní úhrny srážek v eské republice v roce 2012 ve srovnání s dlouhodobým normálem Mean monthly precipitation and long term normal precipitation

Pramen: HMÚ Source: Czech Hydrometeorological Institute

Graf 5.1.2 Prmrné msíní teploty vzduchu v eské republice Mean monthly temperatures and long term normal temperatures

Pramen: HMÚ Source: Czech Hydrometeorological Institute

5.2

Zneištní ovzduší Air Pollution

Situace v zatížení porost imisními látkami je v eské republice v posledních letech pomrn stabilní. Oxid siiitý, který byl v minulosti hlavní škodlivinou ohrožující zdravotní stav lesních porost, vykazuje pízniv nízké hodnoty. V roce 2012 nebyl na žádné ze stanic eského hydrometeorologického ústavu pekroen dlouhodobý imisní limit pro ochranu vegetace 20 g.m-3 za zimní období (naízení vlády . 350/2002 Sb. v novele 429/2005 Sb.). Prmrné roní koncentrace SO2 se na poza ových stanicích pohybovaly v hodnotách do 10 g.m-3. Z poza ových a venkovských stanic byly nejvyšší prmrné denní koncentrace SO2 nameny na stanicích v severních echách v únoru (nap. Lom 88 g.m-3; 12. 2. 2012), a v srpnu (nap. Nová Víska u Domašína 86 g.m-3; 15. 8. 2012). Oproti roku 2011 lze hovoit o dalším snížení koncentrací SO2 v ovzduší.

Také koncentrace oxid dusíku v ovzduší jsou setrvale nízké – výraznjší hodnoty jsou zaznamenávány v prmyslových aglomeracích a v tsné blízkosti liniových zdroj jako jsou dálnice a frekventované silnice I. tídy. U venkovských a poza ových stanic se hodnoty NO2 pohybují do 20 g.m-3, obvykle pod 10 g.m-3. Na žádné ze stanic HMÚ nepesáhla roní prmrná koncentrace ozonu v roce 2012 hodnotu 80 g.m-3. Prmrné roní koncentrace nad 70 g.m-3 se vyskytovaly na stanicích Štítná nad Vláí (75 g.m-3), Churáov (75 g.m-3), Rýchory (73 g.m-3) a ervená v Moravskoslezských Beskydech (71 g.m-3). Nejvyšší denní prmry koncentrací ozonu byly zaznamenány obvykle v ervenci nebo v kvtnu 2012, kdy na poza ových stanicích dosahovaly hodnot v rozsahu 100–140 g.m-3. Prmrná denní koncentrace ozonu 140 g.m-3 byla pekroena pouze na stanici Rudolice v horách v severních echách (27. 7.; 147, g.m-3) Limitní hodnota kumulativního indexu AOT 40 pro ochranu vegetace (suma vypotená z prmrných hodinových koncentrací za období kvten – ervenec, prmr za 5 let 18.000 g.m-3.h), je dlouhodob pekraována na významné ásti území R. V roce 2011 však byla pekroena na šesti stanicích – Svratouch 20.354 g.m-3.h, Štítná nad Vláí 19.576 g.m-3.h a Kuchaovice 19569 g.m-3.h. Vizuální symptomy na vegetaci byly obdobné jako v roce 2011 – spíše slabé s astjším výskytem v horských polohách. Vážný problém v oblasti životního prostedí pedstavuje zneištní ovzduší polétavým prachem. K vysokému výskytu prašných ástic PM10 v ovzduší dochází zejména v mstských aglomeracích Moravskoslezského kraje, ale imisní limit 50 bývá pekraován i v severních echách, v Praze a v Brn. Kritický obdobím z hlediska výskytu prašných ástic byly zimní msíce s výskytem inverzí – zejména leden, únor a prosinec 2012.V poza ových a venkovských oblastech tento typ zneištní není píliš významný a jeho vliv na zdravotní stav devin není zatím jednoznan doložen.

5.3 Zatížení lesních ekosystém imisními látkami Pollution Stress in Forest Ecosystems Depozice acidikujících a eutrozujících látek, bazických kationt, uoridu a chloridu na les a lesní pdu byly sledovány na plochách intenzivního monitoringu II. úrovn v rámci programu ICP Forests. Chemismus srážek byl sledován na volné ploše v blízkosti monitoraní plochy (bulk) a pod porostem (throughfall). V bukových porostech se navíc sledoval stok po kmeni (stemow), který pispívá k depozici látek do porostu. Prmrné hodnoty pH srážkové vody se pohybovaly v rozmezí 4,58 až 5,56 pod porostem a 5,00 až 5,45 na volné ploše. Z prmrných koncentrací vážených srážkovým úhrnem a nameného množství srážek byly vypoteny roní hodnoty atmosférické depozice. Depozice anorganického dusíku pod porostem se pohybovaly v rozmezí 8,52 až 31,59 kg.ha -1.rok-1. Na volné ploše dosáhly hodnoty depozice dusíku nižších hodnot, a to 6,75 až 13,77 kg.ha-1. rok-1. Depozice síry pod porostem se pohybovaly v rozmezí 4,18 až 18,74 kg.ha-1.rok-1, na volné ploše maximální hodnota depozice síry dosáhla 7,05 kg.ha-1.rok-1.

65

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Zatímco u depozice síry dochází k mírnému poklesu, u depozic dusíku jsou stále meny zvýšené hodnoty. V porovnání s loským rokem, byly v roce 2012 nameny vyšší depozice dusíku na všech sledovaných plochách. K nejvíce zatíženým lokalitám

patí zejména plochy v horských oblastech, kde na úrove depozice má vliv vyšší úhrn srážek. Stejn jako v pedchozích letech, nejvyšší hodnoty depozice síry i dusíku byly zaznamenány na lokalit Luisino Údolí v Orlických horách.

Tabulka 5.3.1 Depozice látek na výzkumných plochách (kg.ha-1.rok-1) Depositions at research plots (kg.ha -1.year -1) Plochy II. úrovn Plots Level II

Porost Throughfall

Volná plocha Bulk deposition

Oblast Region

Plocha Plot

Devina Species

pH

H+

N

S

pH

H+

N

S

Plzesko

Benešovice

borovice pine

4,88

0,0595

10,89

4,18

5,14

0,0503

7,38

3,48

Moravsko-slezské Beskydy

Klepaka

smrk spruce

4,65

0,1952

8,52

9,75

5,00

0,1188

8,85

7,05

Jindichohradecko

Lásenice Vojíov

smrk spruce

5,07

0,0500

15,99

6,75

5,45

0,0337

12,83

4,47

Slavkovský les

Lazy

smrk spruce

4,58

0,1727

25,21

9,75

5,30

0,0374

13,77

4,27

Orlické hory

Luisino Údolí

smrk spruce

4,79

0,2082

31,59

18,74

-

-

-

-

Chiby

Medlovice Buchlovice

buk, dub, modín beech, oak, larch

5,56

0,0115

10,93

5,14

5,43

0,0326

6,75

4,06

Písecké hory

Všete Buchlovice

buk beech

5,34

0,0402

10,69

4,25

5,11

0,0522

10,30

4,32

eskomoravská vrchovina

Želivka

smrk spruce

5,05

0,0383

13,24

6,07

5,15

0,0517

12,09

4,57

Pramen: VÚLHM Source: FGMRI

66

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

67

6. EKONOMIKA V LESNÍM HOSPODÁSTVÍ Forest Sector Economy 6.1

Ekonomická situace vlastník lesa Economic Situation of Forest Owners

Ekonomická situace vlastník lesa v rámci hospodaení v lesích vetn pípadných vedlejších aktivit se po významném propadu hospodáského výsledku v letech 2006–2009 a jeho zlepšení v letech 2010–2011 opt zlepšila u všech kategorií vlastník. Nejvyšší hodnoty zisku (vetn poskytnutých píspvk a dotací) tak v rámci hospodaení v lesích bylo dosaženo u les ve vlastnictví státu (3 907 K/ha lesa), potom u les soukromých (2 103 K/ha lesa) a nejmén v lesích ve vlastnictví mst a obcí (1 452 K/ha lesa). Výrazné zlepšení ekonomické situace u vlastník les bylo ovlivnno zejména trvalou poptávkou po surovém díví i pes výrazný nárst prmrných cen u rozhodujících sortiment surového díví. Devozpracující prmysl v dsledku oživení svých odbytových možností a s rostoucí spotebou výrobk ze deva uhradil vlastníkm les opt vyšší ceny za dodávky surového díví – asto již ale na hranici rentability svého podnikání. Pízniv se rovnž projevila realizovaná opatení v úsporách náklad jak v lesnických innostech, tak i v ostatním hospodaení a správ majetku. Potvrzují to výsledky rezortního statistického šetení od 244 vlastník les (pípadn nájemc les) s výmrou les pesahující 200 ha, které reprezentují celkem 93% podíl výmry les státních, 39% podíl les ve vlastnictví mst a obcí a 19% podíl soukromých les v R, piemž z celkové výmry les v R (2 661,9 tis. ha k 31. 12. 2012) statistické šetení zahrnovalo 67,2 % (1 788,4 tis. ha). Tímto rezortním statistickým šetením se nepetržit od roku 1998 monitoruje ekonomická situace vlastník lesa (pípadn nájemc les), kteí obhospodaují lesy na ploše pesahující 1 750 tis. ha, když základna respondent je dlouhodob stálá s odpovdným pístupem ke sdlování požadovaných informací. Hospodáské výsledky (zisky ped zdanním) na 1 ha lesa se meziron nejvíce zvýšily u kategorie státních les (o 193 K), dále u les ve vlastnictví mst a obcí (o 171 K) a nejmén u les soukromých (o 77 K). Na hospodaení ve státních lesích se rozhodující mírou podílelo hospodaení státního podniku Lesy eské republiky, který zaznamenal rekordní tvorbu zisku ped zdanním ve výši 5 478 mil. K, tzn. s mezironím nárstem o 203 mil. K. Výraznou nanní podporou pro vlastníky (nájemce) les byly opt nanní píspvky na hospodaení v lesích poskytované z rozpotu kraj a ze státního rozpotu uhrazené úhrady nkterých mandatorních výdaj (dle zákona o lesích) a podpory poskytované z fond EU. Bez zapoítání tchto nanních píspvk by realizovaný zisk z 1 ha lesa pedstavoval u státních les 3 773 K, u soukromých les 1 652 K a u lesních majetk obcí a mst pouze 984 K. Významnou nákladovou položkou u nájemc lesních majetk mst a obcí je nájemné. Z rezortního statistického šetení vyplývá, že 60,2 % výmry tchto les bylo pronajato a prmrné roní nájemné inilo 1 930 K/ha lesa, což vý-

razn ovlivuje konenou výši zisku u nájemc. Pronájem les soukromých byl realizován na 39,3 % výmry tchto les a prmrné roní nájemné inilo 1 844 K/ha lesa. Pronájem les ve vlastnictví státu je zákonem o lesích zakázán. Porovnáním hodnot výše zisk vetn píspvk a dotací od kraj, státu a EU a bez tchto píspvk a dotací lze dovodit celkovou nanní podporu, která je vlastníkm (nájemcm) lesa poskytována. Celková nanní podpora na 1 ha lesa tak inila v prmru 134 K u státních les, 451 K u les soukromých a nejvíce 468 K u les v majetku mst a obcí. Meziron se tedy celková nanní podpora zvýšila pouze pro lesy soukromé (o 19 K), zatímco poklesla u státních les (o 8 K) a zejména pro lesy v majetku mst a obcí (o 274 K). Mezironí pokles celkových náklad za všechny kategorie vlastník les se nepatrn projevil v celkovém objemu pstební innosti (celkem za lesy prmrný pokles o 2 K na 1 ha lesa) piemž pokles byl v rozhodujících výkonech (obnova lesa a pée o lesní kultury) a naopak došlo k nárstu náklad u proezávek a v ochran lesa. Racionalizací prací a vtším využíváním pírodních proces (zejména pirozené obnovy) dochází k absolutnímu snížení objemu provádných výkon. V tžební innosti byl zaznamenán za všechny sledované lesy dílí mezironí pokles prmrných náklad u rozhodujících výkon, a to v tžb deva (o 9 K/m3), v pibližování deva (o 1 K/m3) a zejména u odvozu deva (o 7 K/m3), zatímco prmrné náklady se zvýšily v oprav a údržb lesních cest o 6 K na 1 ha lesa. Nejvyšší prmrné náklady na hlavní lesnické výkony nadále byly ve výkonech v pstební innosti u státních les (obnova lesa 68 702 K, pée o lesní kultury 9 697 K, proezávky 9 349 K), zatímco ve výkonech v tžební innosti byly nejvyšší prmrné náklady pedevším u les soukromých (v tžb deva 212 K/m3, v pibližování deva 244 K/m3). Na prmrném mezironím poklesu prmrných náklad na pstební innost na 1 ha obhospodaovaného lesa (o 2 K) se podílely státní lesy (o 67 K) a zejména obecní lesy (o 238 K), zatímco u soukromých les se projevil meziron nárst o 311 K. Na pstební innost celkem vztaženou na 1 ha obhospodaovaného lesa tak vynakládali nejvíce nanních prostedk vlastníci soukromých les (1 913 K), potom státní lesy (1 829 K) a nejmén vlastníci obecních a mstských les (1 636 K). Na erpání náklad v lesnických innostech mají významný vliv pírodní a klimatické podmínky v lese, které limitují nasazování jednotlivých technik a technologií pi provádní prací v lese. Píznivý vývoj byl zaznamenán meziron též ve zvýšených nákladech na opravy a údržbu lesních cest a svážnic. Nejvíce nanních prostedk na opravy a údržbu lesní dopravní sít vynakládají nadále subjekty hospodaící ve státních lesích (889 K na 1 ha lesa), nejmén naopak lesích mst a obcí (393 K na 1 ha lesa). Porovnání ukazatel ekonomiky hospodaení u subjekt dle druhu vlastnictví les ze zpracovaných výsledk

68

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

rezortního statistického šetení s pedcházejícími roky (2010, 2011) je obsaženo v tab. 6.1.5. Z tabulky je patrný zejména dílí pokles celkových náklad na výkonech celkem i na výkonech v lesnické innosti u les státních, setrvalá úrove u obecních les a mírný nárst u soukromých les. Pozitivn se na výnosech a v tvorb zisku projevil pedevším mezironí nárst prmrného zpenžení surového díví. Prmrné zpenžení 1 m3 díví tak dosáhlo výše 1 391 K u les státních, 1 496 K u les obecních a 1 507 K u les soukromých. Je však nutné vzít v úvahu, že zpenžení díví u státních les výrazn ovlivnil státní podnik Lesy R, který realizoval dodávky surového díví s výjimkou pímo ízených lesních závod výhradn z lokality na paezu – dle realizovaných tendr (tj. bez vložených náklad na tžbu a pibližování deva). Na mezironím rstu tvorby zisk v lesích se nepodílelo saldo tvorby a erpání rezervy na pstební a ostatní lesnické innosti (celkový vliv na pokles zisku za všechny lesy ve výši 5,2 mil. K). Pozitivní dopad tohoto salda na tvorbu zisku se projevil u organizací státních les (51,5 mil. K) a nepatrn u les soukromých (3,3 mil. K), zatímco u les mst a obcí saldo tvorby a použití této rezervy pedstavovalo pokles zisku o 60 mil. K (tzn., že pevažovala tvorba rezervy nad jejím erpáním). Tvorbu celkového hospodáského výsledku rovnž výrazn ovlivovaly i provádné nelesnické – tzv. jiné innosti (vetn prodeje tzv. zbytného majetku – nemovitostí), ostatní rezervy, opravné položky a nájemné, které zisk u sledovaných subjekt absolutn snížily. Z tchto vliv došlo za respondenty státních les ke snížení zisku o 456 mil. K, u obecních les o 234 mil. K, u soukromých les o 189 mil. K. Zpracování analýzy tvorby hospodáského výsledku vlastník les pouze za lesnickou innost (tj. bez jiných realizovaných nelesnických inností, ostatních rezerv a opravných položek a nájemného pedepisovaného vlastníkem) je zachyceno v tabulce . 6.1.6 (bez píspvk na hospodaení v lesích) a v tabulce . 6.1.7 (vetn píspvk na hospodaení v lesích). Z analýzy vyplývá, že nejvyšších zisk z lesnické innosti (tj. z výkon pstební innosti, tžební innosti, ostatní lesnické innosti a z rezervy na pstební a ostatní lesnické innosti) bylo dosaženo u státních les ped soukromými lesy a obecními lesy, zatímco v období 2008–2010 bylo dosaženo nejvyšších zisk z lesnické vý-

roby u soukromých les ped obecními lesy a státními lesy. Hlavní vlivy na dosahovanou výši zisk z lesnické innosti byly jak dosahovaná nákladovost u rozhodujících výkon a jejich objem, tak zejména realizované výnosy z prodeje všech sortiment surového díví. Tabulka 6.1.1 Prmrné vlastní náklady vybraných výkon v K/t.j. Average prime costs of selected operations in CZK/unit Výkon - innost Operation

t.j. Unit

2009

2010

2011

2012

Obnova lesa Forest regeneration

ha

72 986

68 854

77 825

66 221

Pée o lesní kultury Tending of young plantation

ha

9 331

9 036

9 173

9 051

Proezávky Juvenile thinning

ha

8 353

7 798

8 401

8 493

Ochrana lesa Forest protection

ha

154

131

90

103

1 867

1 836

1 822

1 820

Celkem pstební innost Total silviculture

ha lesa ha of forest

Tžba deva Felling

m3

267

267

202

193

Pibližování deva Skidding

m3

248

232

230

229

Odvoz deva Hauling

m3

175

149

181

174

Oprava a údržba lesních cest Road repairs and maintenance

ha lesa ha of forest

530

575

731

737

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

69

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.1.2 Prmrné vlastní náklady vybraných výkon podle kategorií vlastník v K/t.j Average prime costs of selected operations by ownership category in CZK/unit Výkon - innost Operation

T.j. Unit

Státní lesy State forests

Obecní lesy Communal forests

Soukromé lesy Private forests

Prmr Average

Obnova lesa Forest regeneration

ha

68 702

66 704

59 622

66 221

Pée o lesní kultury Tending of young plantation

ha

9 697

7 408

8 446

9 051

Proezávky Juvenile thinning

ha

9 349

7 189

7 141

8 493

Ochrana lesa Forest protection

ha

84

150

120

103

1 829

1 636

1 913

1 820

Celkem pstební innost Total silviculture

ha lesa ha of forest

Tžba deva Felling

m3

184

199

212

193

Pibližování deva Skidding

m3

225

221

244

229

Odvoz deva Hauling

m3

178

168

167

174

ha lesa ha of forest

889

393

566

737

Opravy a údržba lesních cest Road repairs and maintenance Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

Tabulka 6.1.3 Hospodáský výsledek vlastník lesa (bez píspvk na hospodaení v lesích) v K/ha Prot of forest owners (excl. subsidies for forest management) (CZK/ha) Zisk ped zdanním Prot before taxation

Tabulka 6.1.4 Hospodáský výsledek vlastník lesa (vetn píspvk na hospodaení v lesích) v K/ha Prot of forest owners (include subsidies for forests management) in CZK/ha

2009

2010

2011

2012

Zisk ped zdanním Prot before taxation

481

2 127

3 572

3 773

-228

450

539

984

Soukromé lesy Private forests

772

1 521

1 594

1 652

Soukromé lesy Private forests

Prmr Average

439

1 717

2 615

2 843

Prmr Average

Státní lesy State forests Obecní lesy Communal forests

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

2009

2010

2011

2012

Státní lesy State forests

561

2 311

3 714

3 907

Obecní lesy Communal forests

480

1 051

1 281

1 452

1 395

1 974

2 026

2 103

748

2 031

2 922

3 103

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

Tabulka 6.1.5 Ukazatele ekonomiky Economics indicators Ukazatel Indicator

Státní lesy State forests

Obecní lesy Municipal forests

Soukromé lesy Private forests

2010

2011

2012

2010

2011

2012

2010

2011

2012

Podíl celkových náklad na výkonech (v %) Ratio of total costs on outputs (in %)

77,28

67,84

65,52

92,64

91,19

89,68

83,66

84,16

85,01

Podíl tržeb za devo z celkových výkon (v %) Ratio of timber receipts on total outputs (in %)

67,43

70,02

71,43

64,49

58,09

65,98

69,78

71,64

66,26

Prmrné zpenžení díví Average timber realization (CZK/m3)

1 137

1 355

1 391

1 277

1 421

1 496

1 301

1 484

1 507

Podíl celkových náklad na výkonech v lesnické innosti (v %) Ratio of total costs on forestry outputs (in %)

76,43

59,63

58,53

73,9

73,09

75,30

64,27

67,05

68,35

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

70

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.1.6 Hospodáský výsledek vlastník lesa pouze za lesnickou innost (bez píspvk na hospodaení v lesích) v K/ha Prot of forest owners only from forest activities (excl. subsidies for forests management) (CZK/ha) Zisk ped zdanním Prot before taxation

2009

2010

2011

2012

Státní lesy State forests

289

1 968

4 017

4 119

Obecní lesy Communal forests

984

2 695

2 696

2 523

1 874

3 268

3 195

3 371

778

2 395

3 610

3 698

Soukromé lesy Private forests Prmr Average

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

Tabulka 6.1.7 Hospodáský výsledek vlastník lesa pouze za lesnickou innost (vetn píspvk na hospodaení v lesích) v K/ha Prot of forest owners only from forest activities (including subsidies for forests management) (CZK/ha) Zisk ped zdanním Prot before taxation

2009

2010

2011

2012

349

2 112

4 110

4 209

Obecní lesy Communal forests

1 596

3 172

3 305

2 937

Soukromé lesy Private forests

2 344

3 579

3 515

3 702

Prmr Average

1 023

2 632

3 839

3 895

Státní lesy State forests

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.2 Ekonomická situace podnikatel v lesním hospodáství Economic Situation of Forestry Contractors V podnikatelském prostedí lesního hospodáství nadále probíhá koncentrace podnikatelských subjekt do vtších subjekt, které investovaly do svého rozvoje mnoho nanních prostedk, vlastní výkonnou lesní techniku vetn harvestorových uzl a podnikají nejen v R, ale i v zahranií. Na druhé stran existují poetné podnikatelské subjekty místního významu a jednotlivé osoby samostatn výdlené inné (tzv. živnostníci), které poskytují služby malým vlastníkm lesa klasickými technologiemi. V prbhu roku došlo na základ zpracovaného rezortního statistického výkazu Les (MZe) 2-01 „Roní výkaz o nákladech a výnosech v lesním hospodáství za rok 2012“ oproti minulému roku za sledované respondenty celkem (celkem 44 subjekt, poskytující služby vlastníkm les na ploše cca 317 tis. ha lesní pdy) k výraznému zlepšení hospodáských výsledk (tj. k vykázání zisku oproti ztrát v minulém roce) u podnikatelských subjekt v lesnictví. Podstatnými vlivy na dosaženou ziskovost z podnikání v lesnictví oproti pedchozímu roku byly: • píznivý nárst cen (tuzemských i zahraniních) za prodej surového díví, který konený spotebitel (devozpracující podnik) byl nucen akceptovat, • došlo k nárstu cen služeb u odbratel (vlastník les) za provádné lesnické práce v tžební innosti a v jiných nelesnických innostech pi poklesu cen v pstební innosti a ostatní lesnické innosti, • vyšší efektivnost vynakládaných náklad na zabezpeení jednotlivých výkon v lesnické innosti a vyšší produktivita zabezpeovaných prací. Statistické šetení zahrnulo hospodaení 44 ekonomických subjekt zapsaných v obchodním rejstíku s pevažující lesnickou inností (dále jen podnikatelské subjekty). Plocha lesa, na které poskytovaly tyto podnikatelské subjekty lesnické služby, byla cca 317 tis. ha. Z celkem sledovaných 44 podnikatelských subjekt vykázalo zisk 35 subjekt (v celkové výši 86,290 mil. K), zatímco ztrátu vykázalo zbývajících 9 subjekt ve výši 17,762 mil. K a celkový zisk za všechny sledované subjekty inil 216 K/1 ha lesa (tj. 68,528 mil. K). Ve srovnání s pedchozím rokem tak došlo k výrazné zmn, nebo v roce 2011 to byla prmrná ztráta ve výši 168 K/ha lesa). Do hospodaení podnikatelských subjekt se tak výrazn promítl zisk v provádní výkon v tžební innosti (222 K/ha lesa) a v mimolesnických innostech (76 K/ha lesa), které pesáhly dílí ztráty v pstební innosti (-42 K/ha lesa), ostatní lesnické innosti (-22 K/ha lesa). Ze zpracovaného vzorku podnikatelských subjekt tak vyplývá, že konená výše vytvoeného zisku z pevažujícího podnikání v lesnictví vedla k jejich ekonomickému posílení vetn zlepšení nancování dalšího rozvoje podnik. Finanní podpora ze strany státu, kraj a EU ve form dotací pro podnikatelské subjekty se podílela ve výši cca 39 K/1 ha lesa a zvýšila tedy výši vytvoeného zisku.

71

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Významným negativním jevem v lesním hospodáství zstává trvalý odliv kvalikovaných tzv. OSV (osob samostatn výdlen inných) pro lesnické práce a to zejména v citlivých regionech s vysokou mírou nezamstnanosti. Tabulka 6.2.1 Finanní hospodaení podnikatelských subjekt v lesním hospodáství v K/ha lesa Financial situation of contractors in forestry (CZK/ha of forest) Výkon Operation

2009

2010

2011

2012

Pstební innost Silviculture

-15

-71

47

-42

Tžební innost Harvesting

84

374

-275

222

Školkaství Nursery management

16

44

82

-5

Myslivost Game management

-28

-38

-19

-16

Drobná lesní výroba Minor forest products

-16

7

1

1

Ostatní lesnické innosti Other forestry operations

-27

11

64

-22

Lesnická innost celkem Total forestry activity

-126

314

-164

158

68

-29

57

76

-139

535

-168

216

Jiné innosti Other activities Hospodáský výsledek celkem Total economic result Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.3 Sociální situace v lesním hospodáství Social Aspects in the Forest Sector 6.3.1

Stav na trhu práce Labour market in forestry

Poet zamstnanc v lesnických innostech (resp. v lesnictví a v souvisejících innostech) ve fyzických osobách u subjekt v podnikatelské a nepodnikatelské sfée se permanentn od roku 1989 snižuje. Je to vtšinou v dsledku nárstu zamstnávání tzv. OSV (tj. osob samostatn výdlen inných), které provádjí pevážn práce v pstební a tžební innosti na živnostenské oprávnní (a to zejména v tžb deva, pibližování deva, obnov lesa a v péi o lesní kultury). Meziron tak došlo k dalšímu celkovému poklesu potu zamstnanc v lesnických innostech o 2,4 %, piemž došlo k nárstu ve státním sektoru (o 0,6 %) a k poklesu v soukromém sektoru (o 4,7 %) a v obecním sektoru (o 1,8 %). Celkov se objem prací v lesnickém sektoru meziron snížil v dsledku poklesu výkon zejména v tžební innosti (tžba deva se celkov snížila o 2,1 %), kterému odpovídá i pokles potu zamstnanc pi dosažení stále vyšší produktivity práce (nasazení tžebních harvestor, zalesovacích stroj apod.), piemž nadále je využíváno uzavírání smluv na provádní prací (s tzv. OSV).

Tabulka 6.3.1.1 Poet zamstnanc v lesnických innostech Number of employees in forestry 2009

2010

2011

2012

16 041

15 150

14 138

13 792

státní state

5 574

5 130

4 937

4 967

soukromé private

8 406

8 015

7 162

6 823

obecní communal

2 061

2 005

2 039

2 002

Lesní hospodáství celkem Total forest sector

z toho of which

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.3.2

Vývoj prmrných mezd Average earnings in forestry

Prmrná mzda zamstnanc ve fyzických osobách v lesnictví a v souvisejících innostech vzrostla oproti pedchozímu roku o 4,0 %. Tempo rstu prmrných mezd v lesnictví tak pedstihlo rst mezd v prmyslu (3,5 %) i v národním hospodáství (2,7 %). Prmrná mzda fyzických osob v lesnictví a v souvisejících innostech za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru však nadále zaostává absolutn o 1 885 K ve srovnání s prmyslem a o 1 225 K ve srovnání s prmrnou mzdou v národním hospodáství. V rámci odvtví lesního hospodáství (lesnictví) je nejvyšší prmrná mzda ve státním sektoru, která pesahuje o 7 311 K prmrnou mzdu v soukromém sektoru a o 7 178 K v sektoru obecních les. U uvedených údaj v navazující tabulce byla provedena za rok 2011 aktualizace dat v kategorii prmyslu a u národního hospodáství celkem (tzn. upesnní provádné SÚ). Tabulka 6.3.2.1 Msíní prmrné mzdy v K Average monthly earnings (CZK) 2009

2010

2011

2012

K/CZK Lesnictví Forestry

2011/2012 %

19 856

21 074

22 154

23 037

104,0

lesy státní state forests

23 462

24 923

26 346

27 696

105,1

lesy soukromé private forests

17 632

18 873

19 976

20 385

102,0

lesy obecní communal forests

19 179

20 020

19 655

20 518

104,4

Prmysl Industry

22 417

23 187

24 068

24 922

103,5

Národní hospodáství celkem National economy total

22 637

23 004

23 628

24 262

102,7

z toho of which

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

72

6.3.3

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Ochrana zdraví a bezpenost pi práci Health protection and work safety

Vývoj bezpenosti práce v lesním hospodáství stále patí v rámci celé republiky z hlediska potu pracovních úraz na 1 000 pracovník, i z hlediska jejich závažnosti, k nejrizikovjším oborm. Nejrizikovjšími innostmi v lesním hospodáství je stále tžba, souste ování a odvoz díví, tedy pevážn tžební innost. Na potu pracovních úraz a smrtelných pracovních úraz, ke kterým v souvislosti s provádním tchto inností dochází, se ve vtšin pípad podílí stále se snižující úrove odborné kvalikace a s tím spojené hrubé nedodržování bezpenostních pedpis vetn nezodpovdnosti pracovník, zamstnanc i zamstnavatel k životu a zdraví. K omlazování pracovník v lesním hospodáství dochází pouze pozvoln, bez kvalikaních požadavk (legislativn nepotebných), kdy mnozí k práci v lesním hospodáství pistupují jako k poslední možnosti, jak se uživit. Jakýkoliv jiný možný výdlek znamená odchod kvalitního pracovníka do jiného oboru. Další velmi neblahý dsledek neutšeného stavu bezpenosti práce je administrativní výskyt mnoha rem na dané zakázce, kdy posledním lánkem je pracovník, který obas neví, pro koho vlastn pracuje, protože ve smlouv s rmou má požadavky jiné rmy a další rma je zodpovdná za zaúkolování pracovníka, pokud vbec smlouvu má. Od roku 2012 orgány inspekce práce eší podobné záležitosti snahou o potírání nelegálního zamstnávání, s jasným urením zodpovdností majitele. V roce 2012 došlo podle údaj Státního úadu inspekce práce v lesním hospodáství k 5 smrtelným pracovním úrazm (6 v roce 2011) a 29 závažným, s hospitalizací delší než 5 dn (15 v roce 2011), z toho 2 úrazy se staly ženám. Z 29 úraz se 16 úraz stalo v souvislosti s manuální tžbou deva, 11 v souvislosti s dopravou, skladováním a manipulací deva, 2 úrazy se staly v pstební innosti. Úrazy se staly pevážn v dsledku zanedbání bezpenostních pedpis. Pracovních úraz s pracovní neschopností delší jak 3 dny bylo v roce 2012 zaznamenáno 262 pípad, pi nich bylo zranno 210 muž a 52 žen. eský statistický úad evidoval v roce 2012 v odvtví klasikace CZ-NACE 02 Lesnictví a tžba deva celkem 311 pracovních úraz, z toho 57 úraz žen. Pracovních úraz s pracovní neschopností nad 3 dny evidoval podle výše uvedené klasikace 310, z toho u žen 57. Další údaje (pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 5 dn, spojených s hospitalizací, prmrné procento pracovní neschopnosti, poet nemocí z povolání atd.) eský statistický úad nemá k dispozici a nov pebírá data z administrativního informaního systému eské správy sociálního zabezpeení. V roce 2012 byl zrušen statistický výkaz Nem Úr 1-02, který sledoval dležité ukazatele pracovní úrazovosti, takže jediným ociálním zdrojem informací o úrazovosti ve vztahu k lesnímu hospodáství jsou pouze údaje, poskytované Státním úadem inspekce práce. Na pracovní úrazovost má vliv pedevším nedostatek prevence, nízká kontrolní innost ze strany živnostenského odboru i sociální a zdravotní politika. Stále chybí orgán (úrazová pojišovna), který by sledoval porušení bezpe-

nostních pedpis pi vzniklém pracovním úrazu a s tím spojené odškodnní pi vyplácení výše úrazové pojistky ve vazb na sociální a zdravotní zabezpeení. Vývoj potu pracovních úraz v lesním hospodáství za období roku 2001–2012 má kolísající tendenci, ale celkov se prodlužuje doba léby. To napovídá, že na tento trend má vliv politika státu, která znan omezila vyplácení nemocenských dávek v prvních dnech pracovní neschopnosti, proto menší poranní pracovníci nehlásí. Pokud následn dojde ke zhoršení lehího poranní, znamená to vtší zdravotní komplikace, ztíženou lébu a prodloužení doby pracovní neschopnosti, což ve svém koneném dsledku pocítí i stát. Vývoj potu pracovních úraz v lesním hospodáství má sice setrvalou tendenci, ale zvyšující se úrove bezpenosti a ochrany zdraví pi práci není v dsledcích vidt.

6.4 Finanní prostedky z národních veejných zdroj pro lesní hospodáství State Budget Funds for the Forest Sector 6.4.1

Finanní povinnosti státu vyplývající z lesního zákona Government nancial obligations subject to the Forest Act

Lesní hospodáství na území eské republiky prošlo v uplynulých 20 letech zásadní zmnou v majetkové držb les, kdy po roce 1989 pešlo zpt do vlastnictví fyzických i právnických osob a obcí znané množství les. Aby pi tchto zmnách byly zajištny významné celospoleenské a veejn prospšné zájmy a aby byly vytváeny vztahy pro hlavní funkce lesa, byly postupn zpracovány a schváleny koncepní dokumenty vycházející ze Zásad státní lesnické politiky schválených Vládou eské republiky v roce 1994. Jejich konkrétním naplnním je zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní pozdjších pedpis a navazující vyhlášky Ministerstva zemdlství. Lesnictví svou existencí pináší užitky svými mimoprodukními a celospoleenskými funkcemi. Zajištní tchto funkcí pesahuje náklady vlastník lesa na bžné hospodaení v lesích. R má zájem na zachování a rozvoji mimoprodukních a celospoleenských funkcí lesa, který uplatuje podporou nkterých inností. Jednou z forem podpory je nárok na poskytnutí nanních prostedk na výkony a opatení, které ve smyslu lesního zákona hradí stát. Na závazky státu vyplývající z lesního zákona bylo v roce 2012 poskytnuto celkem 224,2 mil. K. Na ástenou úhradu zvýšených náklad na výsadbu minimálního podílu melioraních a zpevujících devin bylo poskytnuto 12,3 mil. K. Byla podpoena obnova 2 342 ha lesních porost melioraních a zpevujících devin. Podíl melioraních a zpevujících devin u obnovovaných porost se pohyboval v rozmezí od 5 do 30 %. Na innost orgánem státní správy les povených odborných lesních hospodá, bylo poskytnuto 156,5 mil. K. innost byla provádna na ploše 400 970 ha.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Na zpracování lesních hospodáských osnov pro lesy o výme menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro n není zpracován lesní hospodáský plán, bylo poskytnuto 20,6 mil. K a plocha takto zaízeného lesa byla 29 480 ha. Na opatení v rámci hrazení bystin v lesích ve veejném zájmu bylo poskytnuto celkem 34,8 mil. K. Tmito opateními bylo upraveno 13 km bystin a byly opraveny nebo vybudovány retenní nádrže s celkovou retenní schopností 20 tis. m³ vody. Meliorace lesních pozemk úpravou jejich vodního režimu se ze státních prostedk v roce 2012 neprovádly. Technické jednotky se týkají pouze akcí dokonených v roce 2012, na které byly poskytnuty státní nanní prostedky i v pedcházejících letech. Tabulka 6.4.1.1 Finanní povinnosti státu vyplývající z lesního zákona v mil. K Government nancial obligations subject to the Forest Act in mill. CZK 2010 Pedmt závazku Activities Melioraní a zpevující deviny Soil-improving and stabilising species

2011

2012

poskytnuto allocated

73

eské republiky“. Pibližn na jedné tetin území eské republiky (Benešovsko, Blanensko, dolní a stední Polabí, Ž árské vrchy, Svitavsko a stední Morava) pak byla tato služba zabezpeena vrtulníky Policie R na základ uzavené „Dohody o spolupráci pi hlídkové innosti a hašení lesních požár provádných leteckou technikou“ mezi MZe a MV – Leteckou službou Policie R. Celkem bylo na tuto službu vynaloženo 27,65 mil. K, z toho rma Surmet, s. r. o., obdržela 26,52 mil K a Policie R 1,13 mil. K. V rámci realizace LHS bylo v roce 2012 provedeno celkem 199 hlídkových let, pi kterých bylo odlétáno cca 235 hodin a zjištno 21 požár. Hlídkové lety byly provádny se zvýšenou intenzitou od dubna do srpna, kdy dosáhla hlídková innost maxima. Ve zbývajících msících byla hlídková innost omezena intenzitou dešových srážek. Hasební letadla zasahovala u 21 požár, provedla cca 774 shoz vody a pi hašení nalétala 125 hodin. V rámci ochrany lesa proti škodlivým initelm byly uskutenny rekognoskaní lety nad lesními porosty za úelem zjišování zdravotního stavu les, zejména aktuální napadení smrkových porost krovcem. Lety byly provedeny ve všech krajích s výjimkou hl. m. Prahy v celkovém rozsahu 100 letových hodin. Náklady na tuto innost inily cca 0,72 mil. K.

11,3

14,7

12,3

Chemické meliorace (vápnní, hnojení) lesních pd poškozených imisemi nebyly v roce 2012 realizovány.

innost odborného lesního hospodáe Licensed forest managers

163,1

157,2

156,5

Náklady na zpracování LHO Forest management guidelines

20,8

26,5

20,6

Meliorace a hrazení bystin Soil improvement and torrent control

VÚLHM nadále poskytoval na požádání bezplatn expertní a poradenskou službu vlastníkm lesa v oblasti ochrany lesa proti biotickým a abiotickým vlivm, v oblasti ochrany lesa ped škodami zví a v oblasti lesního hospodáství a myslivosti.

47,4

38,0

34,8

242,6

236,4

224,2

Celkem Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.4.2

Služby, kterými stát podporuje hospodaení v lesích State services supporting forest management

Stát pomáhá vlastníkm lesa prostednictvím bezplatn poskytovaných a zajišovaných služeb zlepšovat úrove hospodaení v lesích a zabezpeovat ochranu les ped škodlivými initeli. V rámci poradenské innosti jsou vlastníkm les poskytovány zejména aktuální informace k preventivní ochran jejich les a k možnostem obranných opatení proti škodlivým vlivm. Také v roce 2012 byla základní službou pro vlastníky les Letecká hasiská služba (LHS), která byla realizována na celkové ploše 2,4 mil. ha lesních pozemk na území R – tj. 91 % výmry všech les (mimo lesy v psobnosti MO a MŽP) s cílem ochrany les ped lesními požáry. LHS zajišovala jak provádní hlídkových let za úelem zjištní požáru, tak i vlastní letecké hašení požár. Tato innost byla realizována pedevším na základ veejné zakázky „Zajištní letecké hasiské služby v roce 2009 až 2012 ve vymezených ástech

Lesní ochranná služba, zajišovaná VÚLHM nad rámec své standardní innosti, vydávala i standardizovaná stanoviska pro úely poskytování dotací z Programu rozvoje venkova R (podopatení II.2.4.1 – Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádní preventivních opatení). MZe uhradilo VÚLHM za tyto služby celkem 20,16 mil. K. Ke zvýšení úrovn hospodaení v lesích pisply v rámci poradenské a vzdlávací innosti rovnž realizované odborné semináe, urené pedevším pro vlastníky les a jejich odborné lesní hospodáe. Obdobn jako v pedchozích letech tyto semináe poádaly pedevším profesní lesnické organizace a sdružení (Sdružení vlastník obecních a soukromých les v R, eská lesnická spolenost, Sdružení lesních školka v R, Foresta SG, a. s., Mendelova zemdlská a lesnická fakulta v Brn, SLŠ Hranice, Komunita pro duchovní rozvoj, Vodní zdroje Ekomonitor, s. r. o., Obanské sdružení Jesenický kamzík, p. Stanislav Martynek a eská komora odborných lesních hospodá). MZe uhradilo za tyto služby 1,49 mil. K. V ostatních službách byla provedena úhrada v celkové výši 80 tis. K za sledování kvality a biologické úinnosti feromonových odparník laboratorním vážením a terénním testem (provedl Ústední kontrolní a zkušební ústav zemdlský). Ostatní pravidelné služby, przkum stavu lesních pd a výživy lesních porost ve vybraných pírodních lesních oblastech, vyhodnocení úinnosti vápnní a hnojení les vetn pípravy projekt chemické meliorace, nebyly v roce 2012 realizovány.

74

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.4.2.1 Služby, kterými stát podporuje hospodaení v lesích v mil. K State services supporting forest management in mill. CZK Charakter služby Type of service

2009

2010

19

17

2

0

Letecká protipožární a hasiská služba Aerial re control services

1

28

28

27,7

Velkoplošné zásahy v ochran lesa Large-scale measures in forest protection

2

1

1

0,7

33

35

36

21,6

Ostatní služby Other services

6

7

8

0,1

Služby celkem Total

61

88

75

50,1

Letecké vápnní a hnojení Aerial liming and fertilisation

Poradenství Consultancy

2011

2012

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.4.3

Finanní píspvky Subsidies

6.4.3.1 Finanní píspvky ze státního rozpotu Subsidies from the State Budget Podpora hospodaení v lesích formou poskytování nanních píspvk ze státního rozpotu byla poskytována podle pílohy . 9 k zákonu . 455/2011 Sb., o státním rozpotu R na rok 2012 (dále jen „Pravidla“). Dle obecných podmínek Pravidel mohli vlastníci les uplatovat žádosti o píspvky na hospodaení v lesích dle následujícího schématu: V lesích v psobnosti Ministerstva životního prostedí a Ministerstva obrany bylo možno uplatovat žádosti o píspvky na obnovu les poškozených imisemi (dle písm. A), píspvky na obnovu, zajištní a výchovu lesních porost (dle písm. B), píspvky na sdružování vlastník les malých výmr (dle písm. C), píspvky na ekologické a k pírod šetrné technologie (dle písm. D), píspvky na vybrané innosti mysliveckého hospodaení (dle písm. G), píspvky na zpracování lesních hospodáských plán v digitální form (dle písm. H) a píspvky na ostatní hospodaení v lesích (dle písm. I). Ministerstvo zemdlství poskytovalo ze svého rozpotu píspvky na vybrané innosti mysliveckého hospodaení (dle písm. G), píspvky na zpracování lesních hospodáských plán v digitální form (dle písm. H), píspvky na ostatní hospodaení v lesích (dle písm. I) a píspvky na chov a výcvik národních plemen loveckých ps a loveckých dravc (dle písm. K). S ohledem na omezení výše píspvku na zpracování lesních hospodáských plán v digitální form (dle písm. H)

limitem podpory de minimis (dle naízení Komise (ES) . 1998/2006 o použití lánk 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis), nebyl píspvek v roce 2012 erpán státním podnikem Lesy eské republiky. Píspvek na chov a výcvik národních plemen loveckých ps a loveckých dravc (dle písm. K), který je vázaný na chovatele bez ohledu na vztah k lesním pozemkm, byl poskytován Ministerstvem zemdlstvím na celém území eské republiky. Z hlediska nanního vyjádení bylo z rozpotu Ministerstva zemdlství poskytnuto na píspvky dle písm. G, H, K a I celkem 39 978 tis. K (podrobnji viz dotaní tituly G, H, K a I v tabulce 6.4.3.1.1). Ministerstvo obrany poskytlo píspvky v celkové výši 380 tis. K, z toho na obnovu, zajištní a výchovu lesních porost (dle písm. B) 320 tis. K, na ekologické a k pírod šetrné technologie (dle písm. D) 60 tis. K. Ministerstvo životního prostedí vyplatilo na píspvcích celkem 1 950 tis. K, z toho na obnovu, zajištní a výchovu lesních porost (dle písm. B) 1 411 tis. K a na ekologické a k pírod šetrné technologie (dle písm. D) 539 tis. K.

75

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.4.3.1.1 Finanní píspvky poskytované z rozpotu MZe a kraj na hospodaení v lesích podle úelu a vlastnictví v mil. K Subsidies for forest management granted from the budget of the Ministry of Agriculture and the budgets of individual regions by their purpose and ownership category in mill. CZK Pedmt píspvku Purpose of subsidy

Obnova les poškozených imisemi Regeneration of forests affected by air pollution

Zalesnní, zajištní a výchova porost Reforestation, establishment of stands and their tending

Sdružování vlastník les malých výmr Grouping of owners of small-size forests

Ekologické a k pírod šetrné technologie Green and environmentally friendly technologies

Podpora ohrožených druh zve Support of endangered wildlife species

Vyhotovení lesních hospodáských plán Elaboration of forest management plans

Ostatní hospodaení v lesích Other forest management

Chov a výcvik národních plemen loveckých ps a loveckých dravc Breeding and training of national hunting dog breeds and hunting birds of prey

Finanní píspvky celkem Total subsidies

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

Kategorie vlastnictví

Ownership category

2009

2010

2011

2012

obecní

municipal

0,8

8,5

8,5

7,3

státní

state

0,0

0

0

0

ostatní

other

0,4

2,4

2,1

1,4

celkem

total

1,2

10,9

10,5

8,7

obecní

municipal

77,0

73,3

76,5

68,8

státní

state

0,5

0,1

0,5

0,2

ostatní

other

150,0

129,0

132,4

118,5

celkem

total

228,0

202,4

209,5

187,5

ostatní

other

1,4

1,4

0

0

celkem

total

1,4

1,4

0

0

obecní

municipal

8,1

6,2

4,9

4,3

státní

state

0,1

0,01

0,08

0,05

ostatní

other

21,3

14,7

12,5

13,0

celkem

total

29,5

20,9

17,4

17,3

obecní

municipal

0,1

0,0

0,01

0,01

státní

state

0,6

0,6

0,7

0,8

ostatní

other

9,4

9,6

8,9

10,0

celkem

total

10,1

10,2

9,5

10,8

obecní

municipal

6,3

11,0

8,5

10,2

státní

state

52,6

30,0

0

0

ostatní

other

14,2

11,3

12,9

15,2

celkem

total

73,1

52,3

21,4

25,4

obecní

municipal

0,0

0,01

0,06

0,06

státní

state

1,5

1,7

1,7

1,4

ostatní

other

0,2

0,2

0,5

0,2

celkem

total

1,7

1,9

2,2

1,6

obecní

municipal

0,0

0

0

0

státní

state

0,0

0

0

0

ostatní

other

1,9

2,1

2,3

2,1

celkem

total

1,9

2,1

2,3

2,1

obecní

municipal

92,3

98,9

98,5

90,4

státní

state

55,4

32,5

2,9

2,5

ostatní

other

199,0

171,1

171,6

160,6

celkem

total

346,9

302,5

272,9

253,5

76

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.4.3.1.2 Finanní píspvky na obnovu les poškozených imisemi Subsidies for regeneration of forests affected by air pollution Pásmo ohrožení Threat zone Pedmt píspvku Purpose of subsidy

T.j. Unit

A t.j. unit

Pirozená obnova Natural regeneration

Celkem Total B

tis. K 1,000 CZK

t.j. unit

tis. K 1,000 CZK

t.j. unit

tis. K 1,000 CZK

ha

0

0

7

70

7

70

melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species

ha

0

0

7

70

7

70

ostatní deviny other species

ha

0

0

0

0

0

0

ha

108

3 614

51

1 855

159

5 469

melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species

ha

32

1 571

17

946

50

2 518

ostatní deviny other species

ha

76

2 043

34

909

109

2 951

Umlá obnova sadbou – opakované zalesnní Repeated articial reforestation

ha

0

0

2

81

2

81

melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species

ha

0

0

0

0

0

0

sazenice plants

ha

0

0

0

14

0

14

poloodrostky saplings of 50–120cm

ha

0

0

0

0

0

0

odrostky saplings of 120–250 cm

ha

0

0

0

0

0

0

ostatní deviny other species

ha

0

0

1

67

1

67

ha

506

1 819

380

1 118

886

2 936

ochrana kultur proti bueni weed control

ha

289

1 281

206

778

495

2 058

ochrana kultur proti zvi game control of plantations

ha

137

340

117

236

254

576

ochrana kultur proti klikorohu pine weevil control of plantations

ha

0

0

12

5

13

5

ochrana kultur proti myšovitým mice pest control

ha

79

198

45

99

124

297

Zizování nových oplocenek Establishment of game – proof fences

km

0

0

3

139

3

139

Hnojení lesních porost Fertilising and liming of forest stands

ha

0

0

0

0

0

0

letecké aerial

ha

0

0

0

0

0

0

pozemní ground

ha

0

0

0

0

0

0

k sazenicím individual plants

ha

0

0

0

0

0

0

z toho of which

Umlá obnova sadbou – první zalesnní First articial reforestation

z toho of which

z toho of which

Ochrana mladých lesních porost Protection of young growths

z toho of which

z toho of which

Celkem Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

5 433

3 263

8 596

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

Pirozená obnova Natural regeneration melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species z toho of which základní deviny main species Umlá obnova sadbou – první zalesnní First articial reforestation melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species z toho of which základní deviny main species Umlá obnova sadbou – opakované zalesnní Repeated articial reforestation melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species sazenice plants z toho poloodrostky of which saplings of 50–120cm odrostky saplings of 120–250 cm základní deviny main species Zajištní lesních porost Establishment of forest stands melioraní a zpevující deviny soil-improving and stabilising species z toho of which základní deviny main species Rekonstrukce porost Forest stand reconstruction Výchova do 40 let vku Tending of forest stands up to 40 years of age proezávky juvenile thinning z toho of which pedmýtní úmyslná tžba intermediate planned fellings Zizování nových oplocenek – dotaní podtitul B. g. – Jihomoravský kraj (km) Establishment of game – proof fences (km)) Finanní píspvky celkem Total subsidies

Pedmt píspvku Purpose of subsidy

860 414 19 971 7 055 12 917 7 0 0 7 0 0 10 218 3 981 6 238 0 16 6 10

41

32

448

139

309

1

0

0

1

0

0

392

110

281

0

5

2

3

31 487

1 274

3

4

7

0

226

75

301

0

0

3

0

0

3

191

77

267

57

7

64

15 114

9

14

24

0

3 474

1 970

5 444

0

0

26

0

0

26

4 282

4 654

8 936

555

130

686

tis. K 1,000 CZK

tis. K 1,000 CZK ha

2

1

72

ha

Skupina lesních pozemk Forest land group

Tabulka 6.4.3.1.3 Finanní píspvky na zalesnní, zajištní a výchovu porost Subsidies for reforestation, establishment, and tending of forest stands

0

0

364

48

49

97

0

13

22

36

0

0

0

0

0

0

82

133

215

0

16

16

19

18

36

0

1

1

1

0

0

0

0

0

0

3

2

5

0

1

1

ochranné protection tis. K ha 1,000 CZK

3

391

690

1 081

28

46

94

140

0

0

0

0

0

0

54

100

154

27

51

78

14 411

88

1 096

2 230

3 326

269

294

2 032

2 326

0

3

9

0

0

13

958

6 509

7 468

218

704

922

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Kategorie les Forest category zvláštního urení restituní special purpose restituted tis. K tis. K ha ha 1,000 CZK 1,000 CZK

47

4 119

126 169

1 635

13 033

28 019

41 052

11 127 7 008

175

91

12 896

12 987

0

8

181

1

0

190

111

20

18

520

538

0

0

4

0

0

4

5

67 533

67 644

1 035

61

1 041

2 424

2 485

12

173

186

hospodáské commercial tis. K ha 1,000 CZK

49

4 535

7 721

12 255

48

572

800

1 372

0

1

8

0

8

8

561

1 354

1 915

127

273

400

ha

187 545

1 723

14 197

30 319

44 516

444

10 110

20 900

31 010

0

11

224

1

236

236

18 350

85 884

104 234

1 247

4 134

5 382

tis. K 1,000 CZK

Celkem Total ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2 77

78

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.4.3.1.4 Finanní píspvky na ekologické a k pírod šetrné technologie Subsidies for green and environmentally friendly technologies Lesy Forests Pedmt píspvku Purpose of subsidy

T.j. Unit

ochranné protection t.j. unit

zvláštního urení special purpose

tis. K 1,000 CZK

t.j. unit

tis. K 1,000 CZK

Celkem Total

hospodáské commercial t.j. unit

tis. K 1,000 CZK

t.j. unit

tis. K 1,000 CZK

Vyklizování nebo pibližování díví lanovkou Skyline forwarding

m3

814

80

14 960

1 202

10 545

617

26 320

1 900

Vyklizování nebo pibližování díví konm Horse skidding

m3

1 059

31

23 390

665

246 413

5 243

270 862

5 939

Pibližování díví strojem bez vleení po zemi Mechanized skidding

m3

560

8

15 011

285

198 653

3 884

214 224

4 176

Likvidace klestu štpkováním nebo drcením Chipping of logging slash before forest regeneration

ha

13

153

81

648

509

4 484

602

5 285

Celkem Total

272

2 800

14 228

17 300

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

Tabulka 6.4.3.1.5 Finanní píspvky na vybrané innosti mysliveckého hospodaení Subsidies for specic game management activities DT

Pedmt píspvku

Ks/Kg

ha

ástka (K)

1 326,53

6 637 049

G.1.a.1.

založení nebo údržba zvních políek pro spárkatou nebo drobnou zv

G.1.a.2.

zizování napajedel pro zv

267

251 000

G.1.a.3.

poízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory

369

738 000

G.1.a.4.

poízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zaízení

166

166 000

G.1.a.5.

poízení nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky

1 124

562 000

G.1.a.6.

poízení nebo výroba a instalace nových odchytových zaízení na prasata divoká

161

1 288 000

G.1.b.1.

tetev hlušec

36

252 000

G.1.b.3.

koroptev polní

1 945

194 500

G.1.b.4.

nový penosný pístešek pro koroptve

134

26 800

G.1.c.1.

koza bezoárová

34

51 000

G.1.c.2.

bílý jelen

322

322 000

G.1.d.1.

výroba a instalace hnízdních podložek a budek

50

12 500

G.1.d.2.

výroba a rozmístní loveckých stanoviš pro dravce (berliky) na zemdlské pd

2 785

111 400

G.1.e.1.

medikované premixy pro pidávání do krmiv pro lébu parazitóz u spárkaté zve

1 048,96

207 792

G.2.a.

veterinární vyšetení smující ke zjišování nákaz v chovech zve

0

16 999

Celkem/Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

10 837 040

79

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.4.3.1.6 Finanní píspvky na chov a výcvik národních plemen loveckých ps a loveckých dravc Subsidies for breeding and training of national breeds of hunting dogs and hunting birds of prey

6.4.4

2012 Pedmt píspvku

Purpose of subsidy

eský teriér

Czech terrier

eský fousek

Czech roughhaired pointer

Jestáb lesní

Goshawk

Sokol sthovavý

Peregrine Falcon

Raroh velký

ks pcs

tis. K 1,000 CZK

7

14

303

604

43

301

125

625

Saker falcon

86

430

Orel skalní

Golden eagle

21

105

Celkem

Total

585

2 079

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.4.3.2 Finanní píspvky z rozpotu kraj Subsidies from regional budgets Kraje poskytovaly nanní píspvky dle vlastních pravidel. Rozsah, až na nkteré výjimky, odpovídal zhruba náplni píspvk dle písmen A až D pílohy . 9 k zákonu o státním rozpotu (viz výše uvedené tabulky). Stejn jako v pedchozích letech v reakci na úsporná opatení v krajských rozpotech nevyplácely kraje nkteré dotaní tituly pro lesy ve své psobnosti, pípadn stanovily tzv. stropy pro omezení maximální možné míry erpání.

Podpory z Podprného a garanního rolnického a lesnického fondu, a. s. Subsidies from the Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, plc.

Jednou z možných podpor subjektm v lesním hospodáství je podpora poskytovaná Podprným a garanním rolnickým a lesnickým fondem, a. s. (dále jen „Fond“). Pedmtem innosti Fondu, který je akciovou spoleností ve 100% vlastnictví státu, je mimo jiné poskytování podpor ve form snížení úrokového zatížení úvr, poskytování zajištní bankovních úvr a v neposlední ad poskytování nanní podpory pojištní. Za lesní hospodáství bylo od doby zízení Fondu podáno celkem 645 žádostí, z toho 566 jich bylo schváleno. Celková výše podporovaných úvr inila 2 489 mil. K, výše vydaných garancí 598 mil. K a výše piznaných dotací 470 mil. K. K 31. 12. 2012 byly již všechny pislíbené podpory ze schválených smluv vyplacené. Celkem bylo na úhradách ze záruky k 31. 12. 2012 zaplaceno 80 mil. K a na základ splátkových kalendá splaceno pes 10 mil. K. V roce 2012 nebyla provedena žádná úhrada ze záruky. Z díve uhrazených garancí bylo v roce 2012 na základ splátkových kalendá nebo ostatních výnos vráceno 72 tis. K. V roce 2009 byl oteven nový program Poskytování nanní podpory pojištní produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních devin s vyhlášenou výší podpory 30 % celkových náklad spojených s pojištním. Tento program byl beze zmny poskytován i v roce 2012. Žádosti o poskytnutí podpory byly v roce 2012 pijímány od 1. 3. 2012 do 1. 10. 2012 a celkem byly zpracovány a schváleny 2 žádosti se zaplaceným pojistným ve výši 219 tis. K a s podporou ve výši 66 tis. K.

Tabulka 6.4.4.1 Podpory lesního hospodáství z Fondu Aids to forest management from the Fund Tj. Unit

2005

2006

ks pc

26

18

7

1

0

2

0

0

ks pc

20

12

3

0

0

0

0

0

Podpoené úvry celkem Total amount of subsidized credits

mil. K mill. CZK

100

51

20

0

0

0

0

0

Poskytnutá dotace úrok Subsidies to interest granted

mil. K mill. CZK

14

3

2

0

0

0

0

0

Poskytnutá garance úvr Guarantee on loans granted

mil. K mill. CZK

5

2

0

0

0

0

0

0

Dosplé záruky Mature guarantees

mil. K mill. CZK

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem podáno žádostí Number of applications submitted z toho schváleno of which approved

2007

Poznámka: údaje v tabulce za jednotlivé roky jsou získány rozdílem stav k 31. 12. Pramen: MZe, PGRLF, a.s. Source: Ministry of Agriculture, Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, plc.

2008

2009

2010

2011

2012

80

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.4.4.2 Podpora pojištní produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních devin z Fondu Aids for forest nurseries insurance granted from the Fund Tj. Unit Celkem podáno žádostí Number of applications submitted z toho schváleno of which approved

2009

2010

2011

2012

ks pc

2

2

2

2

ks pc

2

2

2

2

Náklady na pojištní školek Insurance costs to forest nurseries

tis. K 1,000 CZK

193

193

178

219

Proplacená ástka Payment amount

tis. K 1,000 CZK

58

58

54

66

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

6.5 Finanní podpory spolunancované EU v rámci Programu rozvoje venkova R na období 2007–2013 ids co-nanced by EU within Rural Development Program of the Czech Republic for the period 2007–2013 Rok 2012 byl šestým rokem, ve kterém bylo možno žádat o nanní prostedky z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova na období 2007–2013 prostednictvím Programu rozvoje venkova eské republiky na období 2007–2013 (dále jen „PRV“). PRV vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova, který byl zpracován v souladu s naízením Rady (ES) . 1698/2005 a provádcími pravidly uvedeného pedpisu. V PRV se na lesnictví zamuje pedevším osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemdlství

a lesnictví, která zahrnuje opatení I.1.2 – Investice do les (rok 2012 – 17. kolo píjmu žádostí) a osa II – Zlepšování životního prostedí a krajiny, v rámci které v roce 2012 pokraoval píjem žádostí na opatení II.2.1 – Zalesování zemdlské pdy (viz samostatná kapitola 6.6), pátým rokem probíhal píjem žádostí na opatení II.2.2 – Platby v rámci Natura 2000 v lesích, tvrtým rokem probíhal píjem žádostí na opatení II.2.3 – Lesnicko-environmentální platby a probhlo 17. kolo píjmu žádostí na opatení II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleenských funkcí les. Osa I PRV obsahuje opatení I.1.2 Investice do les, které se dlí na podopatení I.1.2.1 Lesnická technika, I.1.2.2 Technické vybavení provozoven a I.1.2.3 Lesnická infrastruktura. Strategickým cílem tohoto opatení je zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, podpora rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnost lesnických podnik, restrukturalizace lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostedí v lesnictví. Podporované projekty by mly ešit problematické oblasti, jako nízkou úrove investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podnik. Podpora také napomáhá ešit problémy spojené s nedostatenou infrastrukturou v lesnictví.

Tabulka: 6.5.1 Celkový stav implementace opatení I.1.2 od 1. 1. 2007 (stav k 31. 12. 2012) General overview of measure I.1.2 implementation from January 1, 2007 (status on December 31, 2012) Opatení I.1.2/Measure I.1.2 Investice do les/Investment into Forests Poet zaregistrovaných projekt (ks) Number of registered projects (pcs) ástka za zaregistrované projekty (K) The amount of the registered projects (CZK) Poet schválených projekt (ks) Number of approved projects (pcs) ástka za schválené projekty (K) The amount approved for projects (CZK) Poet podaných žádostí o proplacení (ks) Number of applications for reimbursement (pcs) ástka za podané žádosti o proplacení (K) The amount of the requests for reimbursement (CZK) Poet proplacených projekt (ks) Number of paid projects (pcs) Proplacená ástka (K) Payment amount (CZK)

I.1.2.1

I.1.2.2

Celkem Total

I.1.2.3

3 449

523

1 262

5 234

1 362 136 966

760 778 585

2 970 906 123

5 093 821 674

1 552

150

408

2 110

604 243 495

186 755 145

1 000 535 506

1 791 534 146

1 339

98

320

1 757

514 430 799

91 672 974

791 887 477

1 397 991 250

1 217

80

281

1 578

469 289 327

71 248 541

695 299 076

1 235 836 944

Poznámka: V roce 2012 byly registrovány projekty v 17. kole píjmu žádostí (17. 10. – 23. 10. 2012) a schvalovány z 14. kola píjmu žádostí (25. 10. – 7. 11. 2011). Pramen: IS SZIF Source: IS SAIF

81

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 6.5.2 Pehled administrace žádostí o dotaci opatení I.1.2 v 2., 5., 8., 11., 14. a 17. kole píjmu žádostí Overview of administration of 2., 5., 8., 11., 14. and 17. round of applications for subsidy – measure I.1.2 Porovnání jednotlivých kol Poet zaregistrovaných projekt (ks) Number of registered projects (pcs) ástka za zaregistrované projekty (K) The amount of the registered projects (CZK) Poet schválených projekt (ks) Number of approved projects (pcs) ástka za schválené projekty (K) The amount approved for projects (CZK)

2. kolo – rok 2007

5. kolo – rok 2008

8. kolo – rok 2009

11. kolo – rok 2010

14. kolo – rok 2011

17. kolo – rok 2012

460

721

695

899

1 137

1 322

727 245 796

869 306 274

900 483 770

843 954 286

835 156 887

917 674 661

253

356

312

610

579

0

321 881 752

380 856 374

304 232 495

411 795 283

372 768 242

0

Pramen: IS SZIF Source: IS SAIF

V roce 2012 probhl již šestý píjem žádostí o dotaci na opatení I.1.2 v 17. kole píjmu žádostí (17. – 23. 10. 2012). V tomto kole bylo zaregistrováno 1 322 projekt s celkovým nanním požadavkem na dotaci 917 674 661 K. Podopatení I.1.2.1 Lesnická technika je zameno na poízení stroj a zaízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodník, meliorací, hrazení bystin, retenních nádrží, stroj a zaízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porost a stroj a zaízení na výrobu materiálu pro obnovu a výchovu lesních porost a prvotní zpracování díví ekologickými technologiemi. Jedná se o pímou nenávratnou dotaci právnickým a fyzickým osobám, sdružením s právní subjektivitou, obcím nebo jejich svazkm, hospodaících v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazk. Maximální výše dotace je 50 % zpsobilých výdaj, ze kterých je stanovena dotace. Píspvek EU iní 75 % veejných zdroj. Píspvek R iní 25 % veejných zdroj. V roce 2012 bylo v rámci podopatení I.1.2.1 schváleno 433 projekt v celkové výši 137 963 735 K. Píjemcem dotace mže být soukromý podnikatel i obec, který vlastní nebo má pronajatý lesní pozemek o velikosti min. 3 ha. Podopatení I.1.2.2 Technické vybavení provozoven je zameno na poízení a modernizace technologií (vetn nehmotných investic), které umožní zpracování lesnických produkt a využití zstatkové biomasy z lesní nebo devaské výroby pro energetické a jiné úely, na vybudování a modernizace malokapacitních venkovských provoz, které budou produkovat výrobky s vtším podílem pidané hodnoty (vetn nehmotných investic). Jedná se o pímou nenávratnou dotaci fyzickým nebo právnickým osobám podnikajícím v lesnictví nebo souvisejícím odvtví, které splují podmínky pro zaazení do kategorie mikropodnik, tzn. mají mén než 10 zamstnanc a jejich roní obrat je nižší než 2 mil. €. Maximální výše dotace je 50 % zpsobilých výdaj, ze kterých je stanovena dotace. Píspvek EU iní 75 % veejných zdroj, píspvek R iní 25 % veejných zdroj. V roce 2012 bylo v rámci podopatení I.1.2.2 schváleno 59 projekt v celkové výši 78 814 893 K. Podopatení I.1.2.3 Lesnická infrastruktura je zameno na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci a celkové opravy lesních cest, vetn souvisejících objekt, zaíze-

ní upravujících vodní režim v lesích, vetn souvisejících objekt, a ostatních infrastrukturních objekt a zaízení sloužících lesnímu hospodáství. Jedná se o pímou nenávratnou dotaci fyzickým nebo právnickým osobám, sdružením s právní subjektivitou, obcím nebo jejich svazkm, hospodaících v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazk. Maximální výše dotace je 100 % zpsobilých výdaj, ze kterých je stanovena dotace. Píspvek EU iní 75 % veejných zdroj, píspvek R iní 25 % veejných zdroj. V roce 2012 bylo v rámci podopatení I.1.2.3 schváleno 87 projekt v celkové výši 155 989 614 K. V roce 2012 bylo možno pátým rokem podávat žádosti o zaazení do opatení II.2.2 – Platby v rámci Natura 2000 v lesích, které zahrnuje jedno podopatení II.2.2.1 Zachování hospodáského souboru lesního porostu z pedchozího produkního cyklu, které má za cíl zachování porostního typu hospodáského souboru, resp. optimální druhové skladby (listnaté a jedlové porosty a nízký les) lesních porost v soukromém vlastnictví v oblastech Natura 2000 (ptaí oblasti nebo evropsky významné lokality podle zákona . 114/1992 Sb.) po dobu 20 let. Provádcím národním právním pedpisem je naízení vlády . 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodáského souboru lesního porostu v rámci opatení Natura 2000 v lesích, ve znní pozdjších pedpis. Dotace se poskytuje jako ástená kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodáského využití les. Sazba dotace iní 60 € na 1 hektar porostní skupiny za kalendání rok. Pro získání dotace z opatení II.2.2 je teba podat žádost o zaazení první rok dvacetiletého závazku a žádost o dotaci každoron po dobu jeho trvání. V roce 2012 bylo zaregistrováno celkem 21 žádostí na výmru 1 724 ha ve výši 2,6 mil. K. V roce 2012 bylo proplaceno 16 žádostí z pedchozích let na výmru 1 002 ha v celkové výši 1,5 mil. K. V roce 2012 bylo možno tvrtým rokem podávat žádosti o zaazení do opatení II.2.3 – Lesnicko-environmentální platby, které zahrnuje jedno podopatení II.2.3.1 Zlepšování druhové skladby lesních porost, které má za cíl pstování porost odpovídající druhové a prostorové skladby. Jedná se o posílení zastoupení melioraních a zpevujících devin, které se vyznaují vyšší tolerancí

82

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ke škodlivým initelm a melioraními úinky na pdu. Provádcím národním právním pedpisem je naízení vlády . 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatení, ve znní pozdjších pedpis. Dotace se poskytuje jako ástená kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodáského využití les. Sazba dotace se urí podle navýšeného podílu melioraních a zpevujících devin v porostní skupin alespo o 5 % nad rámec vyhlášky . 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plán rozvoje les a o vymezení hospodáských soubor. Sazby jsou stanoveny od 20 € do 97 € na 1 hektar porostní skupiny za kalendání rok v závislosti na množství melioraních a zpevujících devin v porostní skupin a skutenosti, zda se porostní skupina nachází v oblastech Natura 2000 nebo zvlášt chránných území. Pro získání dotace z opatení II.2.3 je teba podat žádost o zaazení první

rok dvacetiletého závazku a žádost o dotaci každoron po dobu jeho trvání. V roce 2012 bylo zaregistrováno celkem 65 žádostí na výmru 3 185 ha ve výši cca 4,5 mil. K. V roce 2012 bylo proplaceno 48 žádostí z pedchozích let na výmru 2 800 ha v celkové výši 2,7 mil. K. V rámci PRV byl v roce 2012 popáté zahájen píjem žádostí na opatení II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleenských funkcí les, které zahrnuje 2 podopatení: II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádní preventivních opatení a II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích. U obou podopatení se jedná se o pímou nenávratnou dotaci vlastníkm a nájemcm lesních pozemk nebo jejich sdružením. Výše dotace je až 100 % zpsobilých výdaj. Píspvek EU iní 80 % a píspvek R iní 20 % veejných zdroj.

Tabulka 6.5.3 Celkový stav implementace opatení II.2.4 od 1. 1. 2008 (stav k 31.12. 2012) General Overview of measure II.2.4 implementation from 1.1.2008 (status on December 31, 2012) Opatení II.2.4

II.2.4.1 a)

Poet zaregistrovaných projekt (ks) Number of registered projects (pcs) ástka za zaregistrované projekty (K) The amount of the registered projects (CZK) Poet schválených projekt (ks) Number of approved projects (pcs) ástka za schválené projekty (K) The amount approved for projects (CZK) Poet podaných žádostí o proplacení (ks) Number of applications for reimbursement (pcs) ástka za podané žádosti o proplacení (K) The amount of the requests for reimbursement (CZK) Poet proplacených projekt (ks) Number of paid projects (pcs) Proplacená ástka (K) Payment amount (CZK)

II.2.4.1 b)

II.2.4.2 a)

Celkem Total

470

92

181

743

719 244 429

279 339 937

201 427 567

1 200 011 933

382

82

99

563

554 079 757

252 775 519

96 717 722

903 572 998

268

55

60

383

254 321 798

118 411 183

62 010 810

434 743 791

265

53

55

373

250 490 996

113 744 093

57 715 326

421 950 415

Poznámka: V roce 2012 byly registrovány projekty ve 17. kole píjmu žádostí (17. 10. – 23. 10. 2012) a schvalovány projekty z 13. kola píjmu žádostí (14. 6. – 26. 6. 2011). Pramen: IS SZIF Source: IS SAIF

Tabulka 6.5.4 Pehled administrace žádostí o dotaci opatení II.2.4 v 3. 6., 9., 13. a 17. kole píjmu žádostí Overview of administration of 3., 6., 9., 13. and 17. round of applications for subsidy – measure II.2.4 Porovnání jednotlivých kol Poet zaregistrovaných projekt (ks) Number of registered projects (pcs) ástka za zaregistrované projekty (K) The amount of the registered projects (CZK) Poet schválených projekt (ks) Number of approved projects (pcs) ástka za schválené projekty (K) The amount approved for projects (CZK) Pramen: IS SZIF Source: IS SAIF

3. kolo – rok 2008

6. kolo – rok 2009

9. kolo – rok 2010

13. kolo – rok 2011

17. kolo – rok 2012

134

188

131

129

69

191 509 877

277 352 079

142 944 274

171 008 954

137 856 812

111

97

103

104

66

161 312 901

103 678 516

112 018 882

139 679 215

134 107 965

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

V roce 2012 probhl již pátý píjem žádostí o dotaci na opatení II.2.4 v 17. kole píjmu žádostí (17. 10. – 23. 10. 2012). V tomto kole bylo zaregistrováno 69 projekt s celkovým nanním požadavkem na dotaci 137 856 812 K. Schváleno bylo 66 projekt v celkové výši 134 107 965 K. Projekty budou propláceny v prbhu dalších let v závislosti na podávání žádostí o proplacení. Podopatení II.2.4.1 - zámr a) Obnova lesního potenciálu po kalamitách je zameno na obnovu produkního potenciálu lesa a všech jeho funkcí a snížení rozsahu škod zpsobených pírodními kalamitami a požáry. Podpora je poskytována pedevším na rekonstrukci poškozených lesních porost po kalamitách a obnovu lesa po kalamitních tžbách. Podpora mže být také poskytována na ochranná opatení pro zamezení, resp. zmírnní škod zpsobených kalamitami v lesích a mimoádná opatení pi kalamitách zpsobených abiotickými vlivy a biotickými initeli. V roce 2012 bylo v rámci podopatení II.2.4.1 zámr a) schváleno 21 projekt ve výši 25 240 697 K. Podopatení II.2.4.1 - zámr b) Zavádní preventivních opatení v lesích a odstraování škod zpsobených povodnmi je zameno na provádní preventivních protipovodových opatení na drobných vodních tocích a v jejich povodích; protierozní opatení na lesních pdách; odstraování škod zpsobených povodnmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích a na lesních cestách; sanace nátrží, erozních rýh a hrazení a stabilizace strží na pozemcích urených k plnní funkcí lesa. V roce 2012 bylo v rámci podopatení II.2.4.1 zámr b) schváleno 15 projekt ve výši 82 573 656 K. Podopatení II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích je zameno na podporu inností vedoucích k posílení rekreaní funkce lesa, usmrování návštvnosti lesa a bezpenosti jeho návštvník; zahrnuje opatení k údržb lesního prostedí a opatení celkov pispívající ke zvyšování spoleenské hodnoty les. V roce 2012 bylo v rámci podopatení II.2.4.2 schváleno všech 30 zaregistrovaných projekt ve výši 26 293 612 K.

6.6 Finanní podpory a pomoci na zmnu struktury zemdlské výroby zalesnním Aids for Afforestation of Agricultural Lands Podpora zalesování má v R relativn dlouhou tradici. Do roku 2003 byly dotace na zalesování poskytovány pouze z národních nanních zdroj. Od roku 2004 bylo zalesování podporováno pedevším z evropských nanních zdroj nejdíve z Horizontálního plánu rozvoje venkova R (HRDP) pro období 2004–2006, na který od roku 2007 navázal Program rozvoje venkova eské republiky (PRV) na období 2007–2013. Souástí Programu rozvoje venkova eské republiky na období 2007–2013 je opatení II.2.1 – Zalesování zemdlské pdy, které zahrnuje jedno podopatení II.2.1.1 První zalesnní zemdlské pdy. Provádcím národním právním pedpisem je naízení vlády . 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesování zemdlské pdy, ve znní pozdjších pedpis. Tato podpora vytváí prostor pro diverzikaci výroby, která pispívá k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé

83

udržitelnosti zemdlství a venkova a snižuje podíl zornní pdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodaované zemdlské pdy. Podopatení umožuje získat podporu vlastníkm nebo nájemcm zemdlské pdy urené k zalesnní. Žadatel mže žádat o dotaci na založení lesního porostu a pi splnní dalších podmínek také o dotaci na péi o lesní porost a náhradu za ukonení zemdlské výroby na zalesnném zemdlském pozemku. V roce 2012 bylo v tomto podopatení podáno 244 žádostí o dotaci na zalesnní v celkové výši 23,1 mil. K a 1 955 žádostí o dotaci na péi o založený porost a náhradu za ukonení zemdlské innosti ve výši 41,5 mil. K (vetn závazk z HRDP). V roce 2012 bylo vyplaceno 64,3 mil. K na základ žádostí podaných v pedchozích letech (vetn závazk z HRDP). V rámci opatení Lesnictví Horizontálního plánu rozvoje venkova R pro období 2004–2006 (HRDP), které bylo upraveno naízením vlády . 308/2004 Sb., o stanovení nkterých podmínek pro poskytování dotací na zalesování zemdlské pdy a na založení porost rychle rostoucích devin na zemdlské pd urených pro energetické využití ve znní pozdjších pedpis, bylo možno v roce 2012 žádat již pouze o náhradu újmy za ukonení zemdlské výroby po zalesnní. Tyto zbývající závazky z HRDP byly postoupeny k vyplacení z PRV na období 2007–2013. V oblasti dotací na zalesování byla v roce 2012 souasn poskytována podpora ze státního rozpotu podle národního dotaního programu oteveného v období ped rokem 2004 prostednictvím naízení vlády . 505/2000 Sb., kterým se stanoví podprné programy k podpoe mimoprodukních funkcí zemdlství, k podpoe aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoe mén píznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znní pozdjších pedpis. Podle tohoto programu již nebylo (stejn tak jako v pípad Horizontálního plánu rozvoje venkova) možné žádat o podporu na zalesnní. Podpora se týkala pouze pée o mladé lesní porosty do doby jejich zajištní (ochrana proti bueni a proti zvi), na jejichž založení byla v pedcházejících letech (naposledy v roce 2003) poskytnuta dotace Ministerstvem zemdlství, a to maximáln 12 let od jejich založení. V roce 2012 bylo v rámci této podpory vyplaceno 835 350 K na 46 závazk.

84

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

85

7. TRH SE SUROVÝM DÍVÍM Timber Market 7.1

Trh se surovým dívím v tuzemsku Domestic Timber Market

Celkové dodávky surového díví se meziron snížily o 320 tis. m3 na celkovou výši 15 061 tis. m3, v tom dodávky jehlinatého díví dosáhly výše 13 056 tis. m3 a dodávky listnatého díví 2 005 tis. m3. Mezironí pokles dodávek byl u jehlinatého díví o 284 tis. m3 a u listnatého díví o 36 tis. m3. Celkovou výši tžby deva a následných dodávek surového díví ovlivnila stagnace a pokles výroby v celém devozpracujícím prmyslu v tuzemsku, která probíhá od roku 2008 do souasnosti s mnící se intenzitou a s pokusy o oživení. Pedevším malým a stedním podnikm devozpracujícího prmyslu komplikuje život pokles tuzemského stavebnictví. V dsledku recese zejména tuzemského stavebnictví se snížila v letech 2008–2012 poptávka v tuzemsku po výrobcích ze deva až o 30 % a podniky jsou tak nuceni exportovat ást své produkce na nároných zahraniních trzích asto na hranici rentability své výroby. Nadále v eské republice trvá stav, když se exportuje pímo devní surovina bez další sostikované pidané hodnoty a dlouhodob tak patíme mezi nejvtší vývozce surového díví v pomru k realizovaným tuzemským tžbám deva na svt. Výrazn lepší je situace u velkých zahraniních (nadnárodních) devozpracujících rem, které psobí na tuzemském trhu a mají pevn vytvoené obchodní sít a kanály, které jim umožují rozumn a snadno exportovat svoji produkci do zahranií. Tmto rmám s vysokou konkurenceschopností (nové technologie s vysokou produktivitou práce a s tvorbou další pidané hodnoty) nemohou tuzemské malé a stední podniky konkurovat. Cenu surového díví v tuzemsku vytváí jak tuzemská poptávka po sortimentech surového díví, tak i poptávka ze zahranií (zejména z Rakouska a Nmecka) a v dsledku toho se neustále prmrné ceny u surového díví zvyšují. K rstu prmrných cen surového díví v tuzemsku pispívají rovnž podnikatelské subjekty v lesnictví, které na základ uzavených smluv s Lesy R, s. p. na komplexní lesnické zakázky s nákupem surového díví „na stojato“ v roce 2012 asto hospodaily na hranici rentability svého podnikání. Pokles tuzemské spoteby surového díví a výrobk z nho byl doprovázen poklesem jak dovozu, tak i vývozu surového díví. Pesto se podailo vlastníkm les a podnikatelským subjektm prodat zvýšený objem zejména jehlinaté kulatiny a vlákniny do zahranií (pedevším do Rakouska a Nmecka). Pes píznivý vývoj cen u surového díví se vtšina vlastník les (nebo jeho správci a nájemci) rozhodla k mezironímu snížení výše tžeb a následných dodávek surového díví s ohledem na tžkosti spojené s jeho prodejem za požadované ceny, piemž získané nanní prostedky zejména za prodej surového díví rozhodující mrou zabezpeily potebné nanní zdroje pro správu a obhospodaování jejich lesních majetk.

7.1.1

Ceny díví Timber prices

Ceny díví vyplývají ze zpracovaného tvrtletního výkazu SÚ Ceny Les 1-04 a vyjadují prmrné realizaní ceny jednotlivých sortiment surového díví na lokalit odvozní místo bez DPH. Prmrné ceny tém u všech sortiment surového díví v tuzemsku se po výrazném poklesu v roce 2008 a dalším poklesu v roce 2009 od roku 2010 stále zvyšovaly až do závru roku 2012. Oproti roku 2011 se v prbhu roku 2012 projevily vyšší prmrné ceny zejména u jehlinatých výez, jehlinatého paliva, listnatého vlákninového díví a listnatého paliva. Mezironí pokles prmrných cen byl zaznamenán naopak u jehlinatého vlákninového díví. Index prmrných cen jehlinatého a listnatého surového díví celkem u vlastník les (tedy za prodané veškeré sortimenty surového díví) se od 1. tvrtletí do konce 4. tvrtletí (dále jen index) postupn zvyšoval s prmrným tempem rstu 0,2 %, piemž u jehlinatého díví bylo prmrné tempo rstu 0,1 % a u listnatého díví 0,9 %. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že prmrné ceny za rok 2012 se oproti roku 2011 navýšily u jehlinatých výez smrku III. A/B, C a D tídy jakosti, kde došlo k navýšení cen od 2,9 % (III. C) do 6,2 % (III. D) a obdobný nárst byl i v devinách borovice a modín; u listnatých výez III. A/B, C a D tídy jakosti v devinách dub a buk prmrné ceny prakticky stagnovaly. Dílí pokles prmrných cen se projevil u jehlinatého díví V. tídy jakosti – tj. u díví pro výrobu buniiny a to u smrkové vlákniny o 4,0 % a u borové vlákniny o 5,8 %; u listnaté vlákniny byl naopak nárst – v devin buk o 3,9 % a v devin dub o 6,9 %, když prmrná cena v roce dosáhla hodnoty u dubu 1 062 K/m3 a u buku 1 107 K/m3. Významný nárst prmrných cen byl u jehlinatého paliva (o 9,5 %) a listnatého paliva (o 10,3 %) a prmrná cena tak dosáhla výše 747 K/m3, resp. 1 000 K/m3. Z dlouhodobjšího pohledu lze konstatovat, že od roku 2000 nastal pokles prmrných cen u rozhodujících sortiment (jehlinaté a listnaté kulatiny a vlákniny) do roku 2004 a v roce 2005 nastal píznivý obrat s pokraováním v roce 2006 až po 1. tvrtletí 2007; od 2. tvrtletí 2007 nastal pokles cen z dvodu nadbytku pedevším jehlinatého díví na tuzemském trhu i pes zvýšený export jehlinaté kulatiny a vlákniny s minimálními cenami od 2. tvrtletí 2008 (likvidace kalamity po orkánu Kyrill). Tento pokles cen se dále již mírn prohluboval až do závru roku 2009. V roce 2010 zaalo postupné navyšování prmrných cen až do souasnosti. V roce 2012 tak prmrné ceny u sortimentu smrk III A/B tídy jakosti (tj. kulatiny pro zpracování na pilách) inily 2 135 K/m3, zatímco v roce 2011 byly 2 041 K/m3, v roce 2010 1 819 K/m3, v roce 2009 1 473 K/m3, v roce 2008 1 526 K/m3, v roce 2007 1 857 K/m3 a v roce 2006 1 745 K/m3. Ceny jehlinaté kulatiny v Rakousku a obdobn v Bavorsku a v Bádensku – Wurttembersku (Sm/Jd kvalita B 2b na odvozním míst v lese) se v roce 2012 pohybovaly mezi 94–100 eur/m3 (dle údaj timber-online.net HN).

86

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 7.1.1.1 Dodávky díví v tis. m3 Timber supplies in 1 000 m3 Dodané sortimenty z výroby (bez dovozu) Delivered assortments (excl. imports) kulatina roundwood x) z toho of which

8 621

jehlinatá softwood

8 982

8 014

7 911

listnatá hardwood

445

824

710

5 344

4 629

4 420

jehlinatá softwood

4 747

4 277

3 949

listnatá hardwood

597

352

471

1 965

1 914

2 020

jehlinaté softwood

1 337

1 049

1 196

listnaté hardwood

628

865

824

16 736

15 381

15 061

jehlinaté softwood

15 066

13 340

13 056

listnaté hardwood

1 670

2 041

2 005

dodávky díví celkem total timber supplies z toho of which

2012

8 838

palivo fuelwood z toho of which

2011

9 427

vláknina a ostatní prm. xx) pulpwood z toho of which

2010

Poznámka: x) vetn tyoviny a doloviny, xx) vetn díví na výrobu devoviny. Do celkových dodávek nejsou zapoteny tžební zbytky a lesní štpka v objemu zhruba 1,1 mil. m3 v roce 2010, 1,7 mil. m3 v roce 2011 a 1,9 mil. m3 v roce 2012 (kvalikovaný odhad). Note: x) including pole and mine timber, xx) including groundwood. The volumes of logging residues and chips approximately 1,1 mill. m3 in 2010, 1,7 mill. m3 in 2011 and 1,9 mill. m3 in 2012 are not included in the total supplies of roundwood. Pramen: SÚ, MZe Source: Czech Statistical Ofce, Ministry of Agriculture

87

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 7.1.1.2 Prmrné ceny dodávek surového díví pro tuzemsko (K/m3) Average prices of timber in the Czech Republic (CZK/m3) 2011 Sortimenty

Assortments

Jehlinaté

Conifers

Výezy I. tídy

Logs, 1st class

smrk Výezy II. tídy smrk Výezy III. A/B tídy

2012 tvrtletí/quarter

prmr average

1.

2.

3.

4.

prmr average

2 760

2 900

2 973

2 680

2 976

2 882

2 041

2 165

2 132

2 107

2 137

2 135

spruce Logs, 2nd class spruce Logs, 3rd A/B class

smrk

spruce

borovice

pine

1 591

1 686

1 629

1 614

1 592

1 630

larch

1 973

2 129

2 120

2 127

2 031

2 102

1 885

1 942

1 967

1 910

1 938

1 939

modín Výezy III. C tídy

Logs, 3rd C class

smrk

spruce

borovice

pine

1 457

1 485

1 401

1 446

1 473

1 451

larch

1 679

1 793

1 727

1 682

1 679

1 713

1 378

1 463

1 459

1 468

1 467

1 464

modín Výezy III. D tídy smrk

Logs, 3rd D class spruce

borovice

pine

1 185

1 262

1 221

1 260

1 278

1 255

modín

larch

1 275

1 309

1 378

1 311

1 310

1 327

1 148

1 060

1 091

1 077

1 079

1 077

1 018

887

859

859

894

875

943

926

883

866

878

888

682

755

738

750

745

747

6 575

5 797

6 153

…

5 410

5 787

2 066

2 246

…

2 056

2 209

2 170

2 597

2 877

2 437

2 341

2 763

2 605

Díví IV. tídy

Wood, 4th class

Díví V. tídy

Pulpwood, 5th class

smrk

spruce

borovice

pine th

Díví VI. tídy - palivo

Fuelwood, 6 class

Listnaté

Broadleaves

Výezy I. tídy

Logs, 1st class

dub buk Výezy II. Tídy

oak beech Logs, 2nd class

dub

oak

buk

beech

Výezy III. A /B tídy

rd

Logs, 3 A /B class

dub

oak

buk

beech

1 507

1 555

1 396

1 326

1 506

1 446

birch

1 253

1 302

1 307

1 251

1 210

1 268

2 029

2 096

2 058

1 928

2 081

2 041

bíza Výezy III. C tídy

Logs, 3rd C class

dub

oak

buk

beech

1 281

1 387

1 369

1 225

1 306

1 322

birch

1 167

1 085

1 073

1 095

…

1 076

1 553

1 537

1 623

1 484

1 545

1 547

1 189

1 258

1 197

1 075

1 183

1 178

989

1 002

917

952

…

943

993

1 019

1 081

1 076

1 072

1 062

1 065

1 083

1 110

1 073

1 161

11 07

907

983

1 009

1 008

1 001

1 000

bíza Výezy III. D tídy

Logs, 3rd D class

dub

oak

buk

beech

bíza Díví V. tídy dub buk Díví VI. tídy – palivo

birch Pulpwood, 5th class oak beech Fuelwood, 6th class

Pramen: SÚ, MZe Source: Czech Statistical Ofce, Ministry of Agriculture

88

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

7.1.2

Vývoz a dovoz surového díví Timber export and import

Vývoz surového díví se meziron snížil o 1 456 tis. m3 na celkovou výši 5 316 tis. m3, když došlo zejména k poklesu vývozu u jehlinaté kulatiny (o 529 tis. m3), jehlinaté vlákniny (o 524 tis. m3) a listnaté kulatiny (o 154 tis. m3). Rovnž dovoz surového díví se meziron snížil o 838 tis. m3 na celkovou výši 2 580 tis. m3, piemž pokles nastal zejména u jehlinaté kulatiny (o 670 tis. m3). Aktivní saldo zahraniního obchodu se meziron snížilo u surového díví o 13 mil. K na hodnotu 4 425 mil. K. Do zemí EU-27 se pitom vyvezlo 99,3 % z hodnoty celkového vývozu; nejvíce do Rakouska (52,7 %), Nmecka (36,9 %). Rovnž dovoz surového díví byl realizován pevážn ze zemí EU-27 a to ve výši 86 % z hodnoty celkového dovozu; nejvíce ze Slovenska (34,8 %), Polska (29,9 %) a Nmecka (13,9 %). Ve srovnání s rokem 2011 došlo k celkovému poklesu vývozu surového díví (o 1 456 tis. m3) pi souasném navýšení hodnoty vývozu (o 516 mil. K) a rovnž k celkovému poklesu dovozu surového díví (o 838 tis. m3) pi souasném navýšení hodnoty dovozu (o 529 mil. K). Je tedy zejmé, že stálá poptávka po surovém díví má píznivý vliv na rst prmrné ceny a to jak v tuzemsku, tak i v zahranií. Z dvodu poklesu domácí spoteby zejména u jehlinaté kulatiny a vlákniny se význaná ást této domácí suroviny nadále exportovala do zahranií (32,5 % vyrobené jehli-

naté kulatiny a 35,3 % z tuzemské tžby deva). Naopak v nkterých regionech R byl nedostatek jehlinaté kulatiny a vlákniny pro tuzemské pily a celulózky, který byl ešen dovozem tchto komodit zejména ze Slovenska, Polska a z Nmecka.

Tabulka 7.1.2.1 Vývoz a dovoz surového díví v R Timber exports and imports in the Czech Republic Vývoz Exports

Dovoz Imports

Saldo Balance

Vývoz Exports

mil. K mill. CZK Celkem

Total

z toho

8 764

4 339

Dovoz Imports

Saldo Balance

5 316

2 580

Dovoz Imports

Prmrná cena K/m3 Average price CZK/m3

1 000 m3 4 425

Vývoz Exports

2 736

1 649

1 682

of which

EU - 27

8 706

3 732

4 974

5 284

2 217

3 067

1 648

1 683

Nmecko

Germany

3 231

605

2 626

2 150

402

1 748

1 503

1 505

Rakousko

Austria

4 621

138

4 483

2 805

253

2 552

1 647

545

Slovensko

Slovakia

162

1 511

-1 349

117

775

-658

1 385

1 950

Pramen: SÚ, MZe Source: Czech Statistical Ofce, Ministry of Agriculture

Tabulka 7.1.2.2 Roní objem vývozu a dovozu surového díví v mil. K Annual volumes of timber exports and imports in mill. CZK Obchodní bilance Trade balance Celkem Total z toho of which EU

2010

2011

2012

Vývoz Exports

Dovoz Imports

Saldo Balance

Vývoz Exports

Dovoz Imports

Saldo Balance

Vývoz Exports

Dovoz Imports

Saldo Balance

7 556

3 351

4 205

8 248

3 810

4 438

8 764

4 339

4 425

7 530

2 862

4 668

8 179

3 271

4 908

8 706

3 732

4 974

Pramen: SÚ, MZe Source: Czech Statistical Ofce, Ministry of Agriculture

89

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 7.1.2.3 Vývoz a dovoz surového díví v R v tis. m3 Timber exports and imports in the Czech Republic (1 000 m3) Sortiment Assortment Jehlinatá kulatina a vláknina

Vývoz Exports

Dovoz Imports

3 611

1 749

3 025

1 289

pine

450

452

others

136

8

Hardwood roundwood and pulp

301

126

46

15

Softwood roundwood and pulp

smrk z toho:

borovice

spruce of which:

ostatní Listnatá kulatina a vláknina

z toho:

dub

oak

buk

beech

201

59

poplar

5

7

bíza

birch

7

6

ostatní

others

42

39

3 912

1 875

topol

of which:

Jehlinaté a listnaté užitkové díví

Industrial roundwood

Uhlí devné

Charcoal

2

18

Devo palivové

Fuelwood

115

53

Štpky, tísky

Chips, particles

259

256

Piliny devné

Sawdust

755

280

Zbytky, odpad devný

Wood waste

273

98

Celkem

Total

5 316

2 580

Pramen: SÚ, MZe Source: Czech Statistical Ofce, Ministry of Agriculture

7.2

Trh se devaskými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika European, Russian, and North American Forest Products Market

Tžba a zahraniní obchod s kulatinou a vlákninou a také s devaským produktem ezivem za rok 2012 je zde hodnocen podle tí region. Jde o region Evropa (nejde jen o Evropskou unii), o region SNS (Rusko, Ukrajinu, Blorusko, Azerbajžan a Kazachstán) a o region Severní Amerika (USA a Kanada). Údaje za zmiované regiony a také za devt zemí v tabulkách 7.2.1 a 7.2.2, uvedených níže, jsou zpracovány podle výsledk zveejnných UNECE, Devaským výborem Evropské hospodáské komise OSN (DV EHK) z íjna roku 2012, kde údaje za rok 2011 jsou již zpesnny a pedstavují konené skutené tžby, respektive výroby. Za R jde o údaje zpracované Ministerstvem zemdlství z kvtna 2013. Tabulky 7.2.1 a 7.2.2 obsahují informace o výrob (tžb) surového deva jehlinatého i listnatého, tj. kulatiny a vlákniny jehlinaté a listnaté, ale také o výrob eziva, dále dovozy a vývozy tchto surovin a výrobk, a to pedevším v lenní za stanovené regiony. Zde však v regionu Evropa (také nejde jen o Evropskou unii) je pak, mimo celek, v nkterých oblastech hodnoceno i vybraných devt zemí, vetn eské republiky. Jsou to R, Rakousko, Finsko, Francie, SRN, Polsko, Rumunsko, Španlsko a Švédsko. Še-

tení zde zpracovaná dokladují vykázané výsledky za roky 2011 a 2012 za jednotlivé regiony a za regiony jako celek, popípad i pedpoklad vývoje v roce 2013.

7.2.1

Prmyslové surové devo jehlinaté a listnaté Industrial hardwood and softwood

Rozvoj tžby (výroby), zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u kulatiny a vlákniny jehlinaté a listnaté celkem (u surového deva prmyslového celkem). Dohromady regiony Evropa, Rusko a Severní Amerika vytžily v roce 2012 celkem 937,92 mil. m³ kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté. V roce 2011 tžba tchto surovin dosáhla, po zpesnní údaj, celkov objemu 939,91 mil. m³. Meziron byla tak tato tžba nepatrn snížena, a to o 0,2 %. Do uvedených region bylo v roce 2012 dovezeno tchto surovin celkov 51,52 mil. m³. V roce 2011 to bylo 54,82 mil. m³. Propad mezironího dovozu za všechny regiony inil znaných 6 %. Vývoz ze všech tí region v roce 2012 pedstavoval celkový objem ve výši 73,55 mil. m³ proti 76,16 mil. m³ v roce 2011. Snížení vývozu celkov za regiony bylo vyísleno o 3,4 %. Tuzemská spoteba všech region v roce 2012 vykazovala hodnotu 915,89 mil. m³. V roce 2011 to bylo 918,57 mil. m³. Pokles

90

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

spoteby tchto surovin v roce 2012 proti roku 2011 vykazoval však jen 0,3 %. Region Evropa v roce 2012 vyprodukoval výše uvedených surovin celkov v objemu 357,72 mil. m³ proti 361,37 mil. m³ v roce 2011. Výroba byla nižší o 1 %. Dovoz do tohoto regionu vykázal v roce 2012 výši 45,82 mil. m³. V roce 2011 to bylo 49,12 mil. m³. Pokles dovozu inil 6,7 %. Vyvezeno bylo v roce 2012 celkem 37,14 mil. m³ kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté z Evropy a v roce 2011 39,65 mil. m³ této kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté. Snížení celoroního vývozu pedstavovalo v Evrop 6,3 %. Tento ukazatel dynamiky v pomru k celému svtu byl v Evrop tém dvakrát vyšší. Tuzemská spoteba tchto surovin v Evrop dosáhla v roce 2012 na 366,41 mil. m³. V roce 2011 to bylo 370,85 mil. m³. Byla tak nižší jen o 1,2 %. Pesto, opt ve srovnání se všemi regiony, byla dynamika rstu zde až tyikrát nižší. Ruský region v roce 2012 vytžil celkem 148,14 mil. m³ kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté. V roce 2011 jen 147,12 mil. m³. Zvýšení výroby bylo jen o 0,7 %. Do ruského regionu bylo v roce 2012 dovezeno celkov jen 0,1 mil. m³ tchto surovin. Dovoz byl uskutenn jen do Ruské federace a byl objemov stejný jako v roce 2011. Z ruského regionu bylo v roce 2012 celkov vyvezeno popisovaných surovin v objemu 22 mil. m³. Stejný objem byl vyvezen i v roce 2011. Tuzemská spoteba kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté celkem dosáhla v roce 2012 v regionu Rusko výše 126,34 mil. m³. V roce 2011 tato spoteba inila 125,22 mil. m³. Proti roku 2011 byla zvýšena o 0,9 %.

Region Severní Amerika v roce 2012 zrealizoval tžbu kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté celkem v koneném objemu 432,07 mil. m³. Její objem v roce 2011 byl nižší a pedstavoval 431,42 mil. m³, takže mezironí snížení tžby bylo vyísleno na -0,2 %. Region tchto surovin mnoho nedováží. Ron doveze 5,6 mil. m³, a to v podstat každým rokem. Vývozy popisovaných surovin z regionu Severní Amerika v roce 2012 inily 14,51 mil. m³. Stejný objem tchto produkt byl vyvezen z regionu i v roce 2011. Tuzemská spoteba kulatiny a vlákniny jehlinaté a kulatiny a vlákniny listnaté celkem v roce 2012 byla za region vyíslena na 423,18 mil. m³. V roce 2011 to bylo 422,5 mil. m³. Zvýšení inilo jen 0,15 %. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u kulatiny a vlákniny jehlinaté U všech tí region bylo vytženo kulatiny a vlákniny jehlinaté v roce 2012 celkem 710,96 mil. m³. V roce 2011 to bylo 713,99 mil. m3, proti roku 2011 došlo ke snížení této tžby o 0,4 %. V roce 2012 se do všech region dovezlo jehlinatých kulatin a vlákniny 34,51 mil.m³. V roce 2011 to bylo 37,49 mil. m³. Vyvezeno bylo 54,17 mil. m³ uvádné kulatiny a vlákniny. Proti roku 2011, kdy bylo vyvezeno 56,17 mil. m³, došlo ke snížení tohoto vývozu o 2 mil. m³. Pro tuzemskou spotebu všech tí region tak v roce 2012 zstalo celkem 691,3 mil. m³ této kulatiny a vlákniny jehlinaté. V roce 2011 inila tuzemská spoteba v tchto regionech celkem 695,3 mil. m³ této suroviny. Meziron tak zde došlo ke snížení tuzemské spoteby o 2,92 mil. m³, což pedstavuje pokles o 0,6 %.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Region Evropa vytžil kulatiny a vlákniny jehlinaté v roce 2012 celkov 277,63 mil. m³. V roce 2011 to bylo 281,22 mil. m³. Mezironí snížení tžby inilo 1,3 %. Do regionu Evropa v roce 2012 bylo dovezeno kulatiny a vlákniny jehlinaté celkem 30,58 mil. m³ v roce 2012. V roce 2011 inil tento dovoz 33,55 mil. m³. Z regionu bylo v roce 2012 vyvezeno celkem jehlinaté kulatiny a vlákniny 25,23 mil. m³ a 27,13 mil. m³ v roce 2011. Tuzemská spoteba jehlinaté kulatiny a vlákniny v regionu Evropa dosáhla v roce 2012 celkové výše 282,97 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 287,64 mil. m³. Mezironí pokles inil 1,6 %, Ruský region v tžb jehlinaté kulatiny a vlákniny v roce 2012 získal 112,14 mil. m³. Výroba této suroviny dosáhla v roce 2011 celkových 112,19 mil. m³. Dovoz do regionu Rusko u této suroviny zstal na úrovni pedešlých let, takže jí bylo celkem dovezeno jen 0,10 mil. m³. U vývozu kulatiny a vlákniny jehlinaté došlo v roce 2012 k celkovému vývozu ve výši 14,7 mil. m³. V roce 2011 jí bylo vyvezeno 14,80 mil. m³. Tuzemská spoteba této suroviny v regionu Rusku inila v roce 2012 celkem 97,5 mil. m³. V roce 2011 inila její výše taktéž 97,5 mil. m³. Region Severní Amerika vytžil v roce 2012 jehlinaté kulatiny a vlákniny celkem 321,21 mil. m³. V roce 2011 jí bylo vytženo 320,58 mil. m³. Do regionu bylo v roce 2011 dovezeno této suroviny celkem 3,83 mil. m³ a proti roku 2011 nedošlo v dovozu ke zmn. Vývoz jehlinaté kulatiny a vlákniny inil v roce 2012 celkem 14,24 mil. m³ a v roce 2011 to bylo opt stejné množství. Tuzemská spoteba regionu Severní Amerika inila v roce 2011 celkem 310,79 mil. m³ této suroviny a v roce 2011 to bylo 310,17 mil. m³. Mezironí nárst inil 0,2 %. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u kulatiny a vlákniny listnaté. Celková výroba (tžba) u tí uvádných region v roce 2012 dosáhla u kulatiny a vlákniny listnaté 226,96 mil. m³, což proti roku 2011 bylo zvýšení tžby o 4,6 %. V roce 2012 bylo do všech region dovezeno 17,01 mil. m³ kulatiny a vlákniny listnaté. V roce 2011 to bylo 17,33 mil. m³. Ze všech region bylo celkov v roce 2012 tchto surovin vyvezeno 19,38 mil. m³ a v roce 2011 až 19,99 mil. m³. Tuzemská spoteba ve všech regionech v roce 2012 inila 224,59 mil. m³ proti 223,26 mil. m³ v roce 2011. Došlo tak v roce 2012 proti roku 2011 ke zvýšení spoteby kulatiny a vlákniny listnaté ve všech regionech o 1,33 mil. m³, což pedstavuje nárst o 0,6 %. Region Evropa vytžil kulatiny a vlákniny listnaté v roce 2012 celkov 80,1 mil. m³. V roce 2011 vytžil 80,15 mil. m³. Do regionu Evropa bylo v roce 2011 dovezeno celkem 15,25 mil. m³, zatím co v roce 2011 to bylo 15,57 mil. m³. Vývoz této suroviny z regionu Evropa dosáhl v roce 2012 celkov 11,91 mil. m³ proti 12,51 mil. m³ v roce 2011. Tuzemská spoteba kulatiny a vlákniny listnaté v regionu Evropa v roce 2012 inila 83,44 mil. m³ proti 83,21 mil. m³ v roce 2011. Region Rusko v roce 2012 vytžil kulatiny a vlákniny listnaté 36 mil. m³. V roce 2011 to bylo 34,93 mil. m³. Do regionu dovoz ani v tomto roce nebyl realizován. Vývoz inil 7,2 mil. m³ v roce 2012 i v roce 2011. Tuzemská spoteba v roce 2012 u listnaté kulatiny a vlákniny inila v regionu Rusko 28,8 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 27,7 mil. m³.

91

Region Severní Amerika vytžil listnaté kulatiny a vlákniny v roce 2012 celkov 110,87 mil. m³ a v roce 2011 obdobných 110,84 mil. m³. Dovoz v roce 2012 inil 1,76 mil. m³ a v roce 2011 dovezl stejné množství. Vývoz z tohoto regionu inil v obou letech 0,274 mil. m³. Tuzemská spoteba kulatiny a vlákniny listnaté v regionu Severní Amerika v roce 2012 inila 112,36 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 112,33 mil. m³. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u kulatiny jehlinaté a listnaté celkem Ve všech regionech dohromady, tj. v Evrop, v Rusku a v Severní Americe bylo v roce 2012 vytženo kulatiny jehlinaté a listnaté celkem 583,17 mil. m³. V roce 2011 to bylo 584,28 mil. m³. Mezironí snížení tžby inilo 0,2 %. Kulatiny jehlinaté a listnaté celkem bylo do všech region v roce 2012 dovezeno 25,45 mil. m³ a v roce 2011 až 27,73 mil. m³. Vývoz ze všech region v roce 2012 inil 45,79 mil. m³ a v roce 2011 byl vývoz o 0,57 mil. m³ vyšší, takže dosáhl 46,36 mil. m³. Tuzemská spoteba všech region v roce 2012 inila 562,83 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 565,65 mil. m³. Mezironí pokles této spoteby zde inil 0,5 %. Region Evropa v roce 2012 vytžil kulatiny jehlinaté i listnaté celkem 203,34 mil. m³ proti 206,46 mil. m³ v roce 2011. Pokles tžby ve sledovaném svt tak zpsobil jen region Evropa. Dovoz do Evropy inil 21,07 mil. m³ v roce 2012 proti 23,35 mil. m³ v roce 2011. Snížení dovozu inilo meziron znaných 9,8 %. Naproti tomu vývoz z regionu Evropa v roce 2011 dosáhl 18,25 mil. m³ proti 18,82 mil. m³ v roce 2011. Snížení inilo 3 %. Tuzemská spoteba v regionu Evropa dosáhla u kulatiny jehlinaté a listnaté 206,16 mil. m³ proti 211 mil. m³ v roce 2011, což pedstavuje mezironí pokles o 2,3 %. Ruský region kulatiny jehlinaté a listnaté celkem vytžil 98,82 mil. m³ v roce 2012 proti 97,56 mil. m³ v roce 2011. Dovoz této suroviny se do regionu nerealizoval, a to obdobn jako v uplynulých letech. Vývoz této suroviny inil 13,8 mil. m³ v roce 2012 a na stejn úrovni je již nkolik minulých let. Tuzemská spoteba ruského regionu v roce 2012 vykázala u této suroviny spotebu ve výši 85,02 mil. m³ proti 83,76 mil. m³ v roce 2011. Region Severní Amerika v roce 2012 vytžil sledované kulatiny ve výši 281 mil. m³ proti 280,27 mil. m³ v roce 2011. Jedin Severní Amerika a Rusko, ze všech region v této oblasti, tžbu zvýšily. Kulatiny jehlinaté a listnaté bylo dovezeno do regionu stejné množství jako v roce 2011, a to jen 4,38 mil. m³. Vývoz produktu z regionu v roce 2012 pedstavoval 13,74 mil. m³, což bylo stejné množství jako v roce 2011. Tuzemská spoteba regionu Severní Amerika v roce 2012 inila u této suroviny 271,64 mil. m³, proti 270,9 mil. m³ v roce 2011. Mezironí nárst spoteby regionu u této komodity inil 0,3 %. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u vlákniny jehlinaté a listnaté celkem Celkov ve všech sledovaných regionech dosáhla tžba vlákniny jehlinaté i listnaté 354,76 mil. m³. V roce 2011 to bylo 355,63 mil. m³, což pedstavuje mezironí snížení rstu o 0,2 %. Dovozy této hmoty do sledovaného svta vykázaly v roce 2012 výši 26,07 mil. m³ proti 27,08 mil. m³.

92

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Pokles dovozu vykázal mezironí snížení o 3,7 %. Vývoz do regionu v roce 2012 inil 27,76 mil. m³ proti 29,8 mil. m³ v roce 2011, takže jeho propad byl až 6,8 %. Tuzemská spoteba ve všech regionech u vlákniny jehlinaté a listnaté v roce 2012 inila 353,1 mil. m³ a 352,9 mil. m³ v roce 2011 (nárst byl jen 0,1 %). Region Evropa v roce 2012 v tžb vlákniny jehlinaté i listnaté vykázal roní objem ve výši 154,39 mil. m³. V roce 2011 to bylo 154,91 mil. m³. Snížení rstu bylo jen 0,3 %. Do Evropy bylo v roce 2012 dovezeno 24,75 mil. m³ této suroviny a 25,77 mil. m³ v roce 2011. Vzhledem k ekonomickým problémm regionu dynamika dovozu poklesla o -4 %. Vývoz z regionu v roce 2012 vykázal objem ve výši 18,89 mil. m³, proti 20,83 v roce 2011. Stejný problém vyvolal pokles vývozu o znaných 9,3 %. Tuzemská spoteba vlákniny jehlinaté a listnaté dosáhla v regionu Evropa v roce 2012 výše 160,25 mil. m³ proti 159,85 mil. m³ v roce 2011 (mínus 0,3 %). Region Rusko v roce 2012 tžba vlákniny jehlinaté a listnaté zde dosáhla 49,31 mil. m³ proti 49,57 mil. m³. Dovoz ve výši 0,10 mil. m³ v roce 2012 realizovalo jen samotné Rusko. Vývoz v objemu 8,1 mil. m³ v roce 2012 zajistila opt jen Ruská federace. Uvedené výše dovoz i vývoz v roce 2011 byly stejné jako v roce 2012. Tuzemská spoteba v roce 2012 dosáhla za ruský region na hodnotu 41,31 mil. m³. V roce 2011 inila 41,47 mil. m³. Snížení rstu nebylo podstatné a inilo jen 0,4 %. Region Severní Amerika Vlákniny jehlinaté a listnaté bylo v regionu v roce 2012 vytženo celkem 151,06 mil. m³. V roce 2011 to bylo 151,15 mil. m³. Do regionu bylo této

suroviny dovezeno 1,22 mil. m³ v roce 2012 a 1,26 mil. m³ v roce 2011. Pokles dynamiky dovozu pedstavoval 3,2 %. Vývoz této suroviny z regionu Amerika inil 0,77 mil. m³ v roce 2012 a jeho výše byla stejná i v roce 2011. Tuzemská spoteba regionu vykázala v roce 2012 hodnotu 151,51 mil. m³ vlákniny jehlinaté a listnaté. V roce 2011 to bylo 151,59 mil. m³. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u kulatiny jehlinaté Ve všech regionech Evropy, Ruska a Severní Ameriky bylo v roce 2012 vytženo kulatiny jehlinaté 484,43 mil. m³. V roce 2011 to bylo 486,22 mil. m³. Meziron došlo ke snížení rstu tžby o 0,4 %. Do tchto region bylo v roce 2012 dovezeno této suroviny 20,56 mil. m³. V roce 2011 dovoz inil 22,68 mil. m³. Snížení rstu tžby pedstavuje pomrn znaných 9,3 %. Vyvezeno v roce 2012 této suroviny ze všech region bylo 38,91 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 39,55 mil. m³. Rst vývozu poklesl o 1,6 %. Výše tuzemské spoteby všech region v roce 2012 inila 466,08 mil. m³ a v roce 2011 to pedstavovalo 469,34 mil. m³. Mezironí snížení tuzemské spoteby inilo 0,7 %. V regionu Evropa tžba kulatiny jehlinaté v roce 2012 byla proti roku 2011 ásten nižší a pedstavovala celkovou tžbu ve výši 171,03 mil. m³. V roce 2011 to bylo 174,07 mil. m³, takže mezironí propad tžby vykázal její snížení o 0,4 %. Stejná dynamika snížení jako u všech tí region. Dovezeno do Evropy bylo kulatiny jehlinaté celkem 17,59 mil. m³ proti 19,71 mil. m³ v roce 2011. Propad dovozu vzhledem k ekonomickým problémm Evropy inil

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

znaných 10,7 %. Vývoz této suroviny z regionu v roce 2012 byl ve výši 13,8 mil. m³ proti 14,45 tis. m³. Odbyt této suroviny Evropa nenašla proti roku 2011 v rozsahu 4,5 %. Tuzemská spoteba v regionu Evropa v roce 2012 inila 174,82 mil. m³ a proti 179,33 v roce 2011. Absolutní snížení bylo vyísleno na 4,51 mil. m³ a procentuální propad byl o 2,5 %. Ruský region v roce 2012 vytžil 77,04 mil. m³ jehlinaté kulatiny. V roce 2011 to bylo 76,42 mil. m³. Mezironí zvýšení tžby inilo o 0,8 %. Dovozy realizovány nebyly. Vyvezeno z regionu Rusko bylo této kulatiny 11,5 tis. m³, což odpovídá vývozu z roku 2011. Tuzemská spoteba v roce 2012 inila 65,54 tis. m³ a v roce 2011 inila 64,92 mil. m³. Nárst byl o 1 %. Region Severní Amerika kulatiny jehlinaté vytžil 236,35 tis. m³ v roce 2012. V roce 2011 vytžil 235,73 tis. m³. Mezironí zvýšení tžby pedstavuje 2,6 %. Amerika a Rusko byly jediné regiony, kde k propadu tžby této význané suroviny nedošlo. Do regionu bylo dovezeno 2,97 tis. m³ této kulatiny, což byl shodný objem s rokem pedcházejícím. Vývoz z regionu inil v roce 2012 13,6 mil. m³, tudíž stejn jako a v roce 2011. Tuzemská spoteba kulatiny jehlinaté tohoto regionu v roce 2012 inila 226,7 mil. m³ a v roce 2011 225,1 mil. m³. Roní navýšení tuzemské spoteby regionu vykázalo rst o 0,7 %. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u kulatiny listnaté Ve všech tí sledovaných regionech dosáhla tžba listnaté kulatiny celkem výše 98,74 tis.m³ v roce 2012. V roce 2011 dosáhla 98,1 tis. m³. Mezironí nárst této tžby inil 0,7 %. Do region bylo v roce 2012 dovezeno 4,89 mil. m³ proti 5,01 v roce 2011, takže meziron došlo k propadu dynamiky dovozu o 2,4 %. Celkový vývoz v roce 2012 ze všech region inil 6,88 tis. m³ proti 6,81 tis. m³ v roce 2011. Nárst vývozu proti roku 2011 vykázal 1 %. Tuzemská spoteba ve všech regionech dohromady dosáhla 96,75 mil. m³ v roce 2012. V roce 2011 to bylo 96,3 mil. m³. Nárst byl o 0,5 %. Region Evropa v roce 2012 zrealizoval tžbu této suroviny v roce 2012 v celkovém objemu 32,3 mil. m³. V roce 2011 o nco víc, 32,39 tis. m³. V roce 2012 dovoz této suroviny do regionu inil 3,48 mil. m³. V roce 2011 pak 3,64 mil. m³, což pedstavuje mezironí snížení rstu dynamiky dovozu o 4,4 %. Vývoz dosáhl v roce 2012 na hodnotu 4,44 mil. m³, tedy vyšší o 1,7 % proti roku 2011. Tuzemská spoteba v roce 2012 byla na hodnot 31,34 mil. m³ za rok, proti 31,67 mil. m³ v roce 2011. Pokles inil 1 %. Region Rusko. Tžba kulatiny listnaté dosáhla v roce 2012 výše 21,78 mil. m³. V roce 2011 dosáhla na 21,14 tis. m³. Mezironí nárst pedstavoval dobrá 3 %. Dovozy nebyly a vývoz, opt jako v roce 2011, inil 2,3 mil. m³. Tuzemská spoteba v roce 2012 inila 19,48 tis. m³ a v roce 2011 inila 18,84 mil. m³ listnaté kulatiny. Mezironí nárst dynamiky spoteby této suroviny pedstavuje 3,4 %. Region Severní Amerika. V americkém regionu tžba kulatiny listnaté v roce 2012 dosáhla 44,66 tis. m³. V roce 2011 to bylo 44,54 tis. m³. Celková roní tžba této suroviny v regionu meziron vzrostla o 0,3 %. Jestliže tžba této suroviny v tomto regionu pedstavuje polovinu roní tžby všech sledovaných region, pak i tento nepatrný

93

nárst znamená pomrn znaný pínos pro celou ekonomiku regionu. V roce 2012 dovoz do regionu vykázal hodnotu 1,41 mil. m³, tudíž stejnou jako v roce 2011. Vývoz této kulatiny z regionu v roce 2012 inil 0,14 mil. m³, tj. stejn jako v roce 2011. Tuzemská spoteba regionu v roce 2011 dosáhla na 45,93 mil. m³ a v roce 2011 pak na 45,81 mil. m³. Mezironí zvýšení inilo 0,3 %.

7.2.2

ezivo jehlinaté a listnaté Softwood and hardwood sawn wood

Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u eziva jehlinatého a listnatého celkem Ve všech sledovaných regionech Evropy, Ruska a Severní Ameriky bylo v roce 2012 vyrobeno eziva jehlinatého a listnatého celkem 254,29 mil. m³.V roce 2011 (podle zpesnní UNECE i u tchto produkt) bylo tohoto výrobku vyrobeno 251,29 mil. m³. Mezironí nárst této výroby inil 1,2 %. Na uvedeném pírstku ml nejvtší podíl region Severní Amerika, který produkci jehlinatého eziva meziron zvýšil o 6,8 % a listnatého eziva o 1 %. Dovoz eziva jehlinatého a listnatého do všech region v roce 2012 byl 54,93 mil. m³. V roce 2011 byl vyíslen na 56,38 mil. m³. Meziron v dynamice dovozu došlo k jejímu snížení o 2,6 %. Ve vývozu ze všech tí region, který v roce 2012 vykázal objem 102,94 mil. m³ a v roce 2011 103,08 mil. m³, došlo ke snížení jeho mezironí dynamiky jen o 0,1 %. U všech region celkem byl pesto zaznamenán pírstek tuzemské spoteby u tchto produkt, a to o 1 %. Absolutn tuzemská spoteba tí region v roce 2012 inila 206,57 mil. m³ a v roce 2011 204,59 mil. m³. Mezironí navýšení v objemu inilo nárst o 1,98 mil. m³. Region Evropa eziva jehlinatého a listnatého celkem v roce 2012 vyprodukoval v objemu 111,28 mil. m³, což proti roku 2011 bylo o 3,21 mil. m³ mén (meziron došlo ke snížení dynamiky rstu o -1 %). Do regionu Evropa bylo v roce 2012 dovezeno celkem 36,72 mil. m³ tohoto eziva. V roce 2011 to bylo 38 mil. m³, což pedstavuje úbytek proti roku 2011 o 3,4 %. Celkov ml region v roce 2012 k dispozici 148 mil. m³ jehlinatého a listnatého eziva dohromady. V roce 2012 bylo vyvezeno až 48,77 mil. m³ sledovaného výrobku. V roce 2011 to bylo 50,07 mil. m³. Úbytek v objemu mezironího vývozu byl 1,3 mil. m³, což v procentech pedstavuje pokles dynamiky vývozu o 2,6 %. Tuzemská spoteba celkem v regionu Evropa v roce 2012 dosáhla na 99,24 mil. m³, proti 102,42 mil. m³ v roce 2011. Mezironí úbytek spoteby tohoto eziva v regionu vykázal pokles o 3,18 mil. m³, tj. 3,1 %. Na rok 2013 je však uvažováno s objemem 99,38 mil. m³, tudíž se zvýšením tuzemské spoteby aspo o 0,1 %. Region Rusko. V roce 2012 tento region vyprodukoval eziva jehlinatého a listnatého celkem až 36,68 mil. m³. Proti roku minulému došlo k navýšení jeho výroby na 36,27 mil. m³, což pedstavuje mezironí nárst o 1,13 %. V roce 2012 bylo do regionu dovezeno 0,57 mil. m³. Proti roku 2011 bylo do tohoto regionu dovezeno suroviny o 0,2 % mén. Vyvezeno z regionu ve sledovaném roce bylo eziva jehlinatého a listnatého 21,63 mil. m³. V roce 2011 bylo vyvezeno jen 21,17 mil. m³ tohoto eziva (nárst o 2,17 %.). V ruském

94

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

regionu tak v roce 2012 tuzemská spoteba u tohoto významného devaského produktu inila 15,63 mil. m³.Tuzemská spoteba v roce 2011 inila 15,67 mil. m³. Pokles proti roku 2011 inil 0,3 %. Region Severní Amerika. V tomto regionu, proti regionu Evropa, jsou citeln zejmé nársty jak výroby eziva jehlinatého a listnatého, tak i zvyšování jeho dovoz i vývoz, ale i jeho tuzemské spoteby. V roce 2012 region vyrobil eziva jehlinatého a listnatého celkem 106,35 mil. m³ (Evropa 111,28 mil. m³) proti 100,53 mil. m³ (Evropa 114,49 mil. m³) tohoto výrobku v roce 2011. Jde o nárst v regionu Amerika o vysokých 5,8 % (v regionu Evropa byl však proti tomu úbytek ve výši -2,8 %). Amerika i Kanada krizi, jak je vidt, pekonávají. Do regionu bylo v roce 2012 tohoto výrobku dovezeno 17,95 mil. m³ proti 17,81 mil. m³ v roce 2011. Nárst byl o 0,8 %.Vývoz eziva jehlinatého a listnatého z USA a Kanady v roce 2012 byl zrealizován ve výši 32,59 mil. m³ proti 31,85 mil. m³ v roce 2011. Meziron došlo ke zvýšení vývozu této komodity o 0,75 mil. m³, což pedstavuje nárst o 2,35 %. Tuzemská spoteba eziva z jehlinan a listná v regionu Severní Amerika v roce 2012 inila 91,71 mil. m³, proti 86,49 mil. m³roku 2011. Mezironí nárst vykázal zvýšení spoteby u této suroviny v regionu Severní Amerika o 6,03 %, avšak region Evropa vykázal proti tomu úbytek dynamiky spoteby tohoto eziva o -3,1 %. Žádný jiný region, jako region Severní Amerika tohoto mezironího pírstku nedosáhl, a to pi vysoce rozvinuté ekonomice. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u eziva jehlinatého Celkov za ti regiony bylo v roce 2012 vyrobeno eziva jehlinatého v rozsahu 220,81. mil. m³.V roce 2011 produkce tohoto výrobku inila 217,9 mil. m³. Mezironí nárst ve všech regionech celkem inil 1,3 %. Dovoz do všech region tohoto výrobku v roce 2012 pedstavoval 48,27 mil. m³, což proti roku 2011 bylo o 1,14 mil. m³ mén (úbytek o 2,3 %.). Zmiované ti regiony mly v roce 2012 k dispozici této suroviny, vetn dovozu, 269,08 mil. m³ jehlinatého eziva. Vývoz tohoto eziva v roce 2012 pedstavoval 92,82 mil. m³ proti 91,78 mil. m³ v roce 2011. Tuzemská spoteba za ti regiony celkem, a to za Evropu, Rusko a Severní Ameriku, v roce 2012 inila 176,41 mil. m³.V roce 2011 to bylo 175,53 mil. m³, tudíž proti roku 2011 více o 0,88 mil. m³, což pedstavuje nárst o 0,5 %. Americký region ve sledovaném roce zvýšil meziron svou tuzemskou spotebu o 5,7 %, ruský region ji snížil o 1,5 % a evropský ji také snížil, a to až o 3,4 %. Region Evropa vyrobil v roce 2012 eziva jehlinatého 98,57 mil. m³. V roce 2011 to bylo 101,66 mil. m³. Mezironí propad inil 3 %. Do regionu Evropa bylo v roce 2012 dovezeno ze zahranií celkem 31,26 mil. m³, proti 32,29 mil. m³ v roce 2010. Snížení dovozu proti roku 2011 pedstavovalo 3,2 %. Z celkové výroby, vetn dovozu do regionu v roce 2012, ve výši 129,83 mil. m³ bylo opt v roce 2012 mimo region Evropa vyvezeno tohoto produktu 43,89 mil. m³.V roce 2011 inil vývoz 44,95 mil. m³ (mezironí snížení pedstavovalo 2,3 %). Tuzemská spoteba regionu Evropa tak v roce 2012 inila 85,94 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 89 mil. m³. To vytvoilo její mezironí pokles o 3,4 %. Ruský region v roce 2012 vyprodukoval eziva jehlinatého celkem v objemu 33,21 mil. m³.V roce 2011 32,86 mil. m³.

To pedstavuje mezironí zvýšení jeho výroby o 1,1 %. Dovoz do regionu ve sledovaném roce inil 0,53 mil. m³ pi stejném objemu dovozu v roce 2011. Vývoz z regionu v roce 2012 inil 20,63 mil. m³. V roce 2011 to bylo 20,08 mil. m³. Nárst proti roku 2011 pedstavoval 2,8 %. Tuzemská spoteba tohoto výrobku v regionu v roce 2012 vykázala spotebu v rozsahu 13,11 mil. m³ proti 13,32 mil. m³ v roce 2011. Úbytek inil 1,5 %. Region Severní Amerika. V tomto regionu produkce eziva jehlinatého v roce 2012 vykázala celkový jeho roní objem ve výši 89,04 mil. m³. V roce 2011 to bylo 83,38 mil. m³. Mezironí nárst výroby u tohoto sortimentu dosáhl na zvýšení dynamiky rstu o 6,8 %. Dovoz eziva jehlinatého do regionu v roce 2012 vykázal 16,69 mil. m³ proti 16,59 mil. m³ v roce 2011. Z celkové výroby jehlinatého eziva v regionu v roce 2012, vetn jeho dovozu v tomto roce ve výši 105,72 mil. m³ bylo ho v roce 2012 vyvezeno celkem 28,36 mil. m³. V roce 2011 vývoz pedstavoval objem ve výši 26,75 mil. m³ (nárst proti roku 2011 inil 6 %). Tuzemská spoteba regionu tak v roce 2012 vykázala vnitní jeho zpracování ve výši 77,36 mil. m³ proti 73,22 mil. m³ v roce 2011. Mezironí nárst inil znaných 5,7 %. Rozvoj výroby, zahraniního obchodu a tuzemské spoteby u eziva listnatého V souhrnu za regiony Evropa, Rusko a Severní Amerika bylo listnatého eziva v roce 2012 vyprodukováno 33,48 mil. m³. V roce 2011 to bylo 33,39 mil. m³. Proti roku 2011 došlo u této výroby ke zvýšení jen o 0,08 mil. m³. Do všech region bylo v roce 2012 dovezeno zmiovaného eziva 6,66 mil. m³ proti 6, mil. m³ eziva jehlinatého v roce 2011. Pokles dovozu inil 4,5 %. Regiony mly v roce 2012 k dispozici celkem eziva listnatého vetn dovoz v objemu 40,14 mil. m³. V roce 2011 to bylo 40,37 mil. m³. Z množství uvádných 40,14 mil. m³ bylo vyvezeno celkem 10,12 mil. m³ listnatého eziva. V roce 2010 to bylo 11,3 mil. m³, což pedstavuje mezironí úbytek vývozu ve výši 10,4 %. Tuzemská spoteba listnatého eziva ve všech regionech celkem v roce 2012 inila 30,16 mil. m³ a v roce 2011 to bylo 29,06 mil. m³. Proti roku 2011 došlo v roce 2012 k navýšení tuzemské spoteby eziva listnatého celkem u všech tí region o 3,8 %. V regionu Evropa bylo v roce 2012 vyrobeno eziva listnatého 12,71 mil. m³. V roce 2011 to bylo o nco víc, a to 12,83 mil. m³. Mezironí pokles inil 0,9 %. Dovoz do regionu v roce 2012 dosáhl u eziva listnatého 5,46 mil. m³; v roce 2011 5,71 mil. m³. Z celkové výroby a dovozu v regionu Evropa ve výši 18,18 mil. m³ bylo mimo Evropu vyvezeno v roce 2012 uvedeného eziva 4,88 mil. m³. V roce 2011 to bylo 5,12 mil. m³. Vyvezeno bylo mén o 4,7 %. Tuzemská spoteba eziva listnatého v regionu Evropa vykázala v roce 2012 roní hodnotu spoteby ve výši 13,3 mil. m³ tohoto artiklu. V roce 2011 to bylo 13,42 mil. m³, což pedstavuje snížení uvedené spoteby v regionu Evropa v roce 2011 o 0,9 %. Region Rusko. V roce 2012 bylo v ruském regionu vyprodukováno eziva jehlinatého v objemu 3,47 mil. m³ proti 3,41 mil. m³ v roce 2011. Došlo k navýšení produkce o 1,9 %. Dovoz, jako každoron nebyl zvyšován a inil v roce 2012, stejn jako v roce 2011, jen 0,04 mil. m³. Vývoz z regionu Rusko inil u eziva listnatého celkov v objemu 0,99 mil. m³.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

V roce 2011 to bylo 1,09 mil. m³. Snížení inilo znaných 8,8 %. Tuzemská spoteba v regionu Rusko u listnatého eziva v roce 2012 inila 2,52 mil. m³ a byla o 0,16 mil. m³ vyšší než v roce 2011. Nárst dosáhl 6,9 %. Region u tohoto výrobku má zejmou snahu o zvýšení výroby s vyšší pidanou hodnotou. Region Severní Amerika. V tomto regionu bylo v roce 2012 vyprodukováno eziva listnatého nejvíce ze všech tí region, a to ve výši 17,32 mil. m³. Je to více jako dohromady vyprodukují region Evropa a region Rusko. V roce 2011 bylo tohoto eziva vyrobeno 17,15 mil. m³. Dovoz do regionu Severní Amerika v roce 2012 inil 1,26 mil. m³. V roce

95

2011 to bylo 1,22 mil. m³. Navýšení dovozu pedstavuje jeho mezironí nárst o 3%. Z celkov, za rok 2012, vyrobeného a dovezeného eziva listnatého do tohoto regionu ve výši 18,58 mil. m³ ho bylo v tomto roce vyvezeno 4,24 mil. m³ proti 5,1 mil. m³ v roce 2011. Meziron vývoz poklesl o znaných 16,9 %. Tuzemská spoteba listnatého eziva za americký region v roce 2012 inila 14,35 mil. m³. V roce 2011 to bylo 13,28 mil. m³. Spoteba listnatého eziva v Severní Americe meziron byla zvýšena o 8 %.V USA o 8,3 % a v Kanad o 4,5 %. Stavebnictví a nábytek, v tomto regionu, zejm opt zaalo plnit svou úlohu.

Poland

Romania

Spain

Sweden

Polsko

Rumunsko

Španlsko

Švédsko

Canada

USA

Total North America

Celk. SNS

Kanada

USA

Celkem Severní Amerika

235,73

125,38

110,35

76,42

7,56

236,35

126,00

110,35

77,04

7,56

69,48

171,03

43,70

34,20

2,00

4,53

12,00

26,20

13,00

17,50

7,91

9,99

2012

84,85

73,96

10,89

35,77

1,90

33,87

107,16

22,34

27,68

2,62

0,38

11,98

9,29

6,28

19,59

4,28

2,72

2011

84,85

73,96

10,89

35,09

1,90

33,19

106,59

21,81

27,95

2,60

0,38

12,30

9,30

6,00

19,50

3,95

2,80

2012

Vláknina-kulatina, štpka Pulpwood (round and split)

2,97

0,82

2,15

0,00

…

0,00

19,71

4,50

0,67

1,82

0,50

0,14

4,79

0,70

0,41

1,67

4,51

2011

2,97

0,82

2,15

0,00

...

0,00

17,59

4,77

0,70

0,73

0,50

0,14

4,50

0,60

0,45

1,00

4,20

2012

Kulatina Logs

0,87

0,46

0,41

0,10

…

0,10

13,84

2,48

3,00

0,02

0,02

1,52

1,89

0,40

1,93

1,09

1,49

2011

0,87

0,46

0,41

0,10

...

0,10

12,98

2,39

3,00

0,01

0,02

1,55

2,00

0,40

1,50

0,75

1,36

2012

Vláknina-kulatina, štpka Pulpwood (round and split)

13,60

8,36

5,24

11,50

…

11,50

14,45

4,96

0,40

0,44

0,06

0,68

1,68

2,24

0,24

3,10

0,65

2011

13,60

8,36

5,24

11,50

,,,

11,50

13,81

5,47

0,40

0,45

0,06

0,70

1,70

1,60

0,30

2,57

0,56

2012

Kulatina Logs

0,63

0,44

0,19

3,30

…

3,30

12,68

5,70

0,44

0,01

0,06

0,93

0,76

2,53

0,42

1,56

0,27

2011

0,63

0,44

0,19

3,20

...

3,20

11,42

5,77

0,41

0,01

0,06

0,98

0,80

1,70

0,40

1,04

0,25

2012

Vláknina-kulatina, štpka Pulpwood (round and split)

Vývoz/Exports

83,38

45,39

37,99

32,86

3,80

29,06

101,66

24,31

16,60

1,71

2,90

3,95

21,63

7,22

9,70

4,15

9,49

2011

89,04

48,57

40,47

33,21

3,81

29,40

98,57

23,82

16,30

1,80

2,95

4,10

20,60

7,00

9,50

4,00

8,50

2012

Výroba Production

16,59

15,81

0,78

0,53

0,51

0,02

32,29

20,30

0,10

0,90

0,01

0,65

4,15

3,06

0,46

0,74

1,73

2011

16,69

15,85

0,84

0,53

0,52

0,01

31,26

19,85

0,10

0,72

0,02

0,67

4,40

2,80

0,50

0,50

1,70

2012

Dovoz Imports

26,75

2,95

23,80

20,08

1,23

18,85

44,95

8,76

11,60

0,11

1,80

0,38

7,07

0,46

6,10

3,08

5,59

2011

28,36

Pramen: MZe a UNECE Timber Committee Source: Ministry of Agriculture, UNECE Timber Committee

2,81

25,55

20,63

1,23

19,40

43,89

9,40

11,40

0,12

1,85

0,40

6,40

0,41

6,00

2,91

5,00

2012

Vývoz Exports

Jehlinaté ezivo/Softwood sawn wood

Albánie, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, ecko, Ma arsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Makedonie, Turecko a Spojené Království Blorusko, Kazachstán a Ukrajina

Total CIS

Ostatní 2)

68,86

Russia

Others 2)

Rusko

174,07

Celkem Evropa Total Europe

45,78

34,40

1,87

4,53

11,88

25,50

13,27

18,76

8,01

10,07

2011

Kulatina Logs

Dovoz/Imports

Prmyslové devo jehlinaté/Softwood industrial wood

Poznámka: Data z MZe z kvtna. 2013 a UNECE z íjna 2012. … data nejsou dostupná Note: Data from the Ministry of Agriculture as at May 2013 and from UNECE as at October 2012. …data not available

2)

1)

Germany

Nmecko

Others

France

Francie

Ostatní

Finland

Finsko

1)

Czech Republic

eská republika

1)

Austria

Rakousko

Zem Country

Výroba/Production

Tabulka 7.2.1 Výroba, dovoz a vývoz prmyslového deva jehlinatého a jehlinatého eziva v mil. m3 Production, imports, and exports of softwood industrial and sawn wood (million m3)

96

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Poland

Romania

Spain

Sweden

Polsko

Rumunsko

Španlsko

Švédsko

Canada

USA

Total North America

Celk. SNS

Kanada

USA

Celkem Severní Amerika

44,54

36,60

7,94

21,14

2,23

44,66

36,72

7,94

21,78

2,22

19,56

32,30

14,89

0,10

0,90

3,24

3,00

3,40

4,90

0,86

0,71

0,30

2012

66,30

53,49

12,81

13,80

1,28

12,52

47,76

18.01

3,52

5,96

1,46

4,04

3,96

3,64

6,29

0,35

0,53

2011

66,21

53,40

12,81

14,22

1,28

12,94

47,79

17,77

3,55

6,10

1,46

4,20

3,95

3,56

6,20

0,47

0,53

2012

Vláknina-kulatina, štpka Pulpwood (round and split)

1,41

0,18

1,23

0,00

0,00

0,00

3,64

2,57

0,02

0,14

0,03

0,10

0,14

0,26

0,06

0,11

0,21

2011

1,41

0,18

1,23

0,00

0,00

0,00

3,48

2,42

0,02

0,13

0,03

0,10

0,15

0,23

0,10

0,09

0,21

2012

Kulatina Logs

0,35

0,07

0,28

0,00

…

0,00

11,93

2,89

2,25

1,07

0,01

0,84

0,40

0,09

3,04

0,02

1,22

2011

0,35

0,07

0,28

0,00

...

0,00

11,77

3,04

2,20

0,94

0,01

0,90

0,40

0,09

3,00

0,04

1,15

2012

Vláknina-kulatina, štpka Pulpwood (round and split)

Dovoz/Imports

0,14

0,02

0,12

2,30

…

2,30

4,37

1,74

0,01

0,04

0,30

0,11

0,75

0,98

0,00

0,39

0,05

0,14

0,02

0,12

2,30

...

2,30

4,44

2,05

0,01

0,03

0,30

0,13

0,75

0,90

0,00

0,23

0,04

2012

0,13

0,00

0,13

4,90

…

4,90

8,14

5,41

0,01

1,48

0,04

0,06

0,36

0,63

0,02

0,07

0,06

2011

0,13

0,00

0,13

4,90

...

4,90

7,47

4,89

0,01

1,42

0,04

0,07

0,35

0,57

0,00

0,07

0,05

2012

Vláknina-kulatina, štpka Pulpwood (round and split)

Vývoz/Exports Kulatina Logs 2011

Prmyslové devo listnaté/Hardwood industrial wood

17,15

16,28

0,87

3,41

0,77

2,64

12,83

7,29

0,10

0,46

1,54

0,48

1,00

1,46

0,05

0,30

0,15

2011

17,32

16,33

0,99

3,47

0,77

2,70

12,71

7,09

0,10

0,50

1,60

0,48

1,00

1,46

0,05

0,26

0,17

2012

Výroba Production

1,23

0,71

1,52

0,04

0,02

0,02

5,71

3,86

0,06

0,22

0,03

0,24

0,45

0,32

0,03

0,29

0,21

2011

1,26

0,76

0,50

0,04

0,02

0,02

5,46

3,69

0,07

0,17

0,03

0,26

0,45

0,34

0,03

0,18

0,24

2012

Dovoz Imports

5,10

4,72

0,38

1,09

0,34

0,75

5,12

2,99

0,02

0,08

0,55

0,10

0,62

0,37

0,01

0,24

0,14

4,24

3,80

0,44

1,00

0,35

0,65

4,88

2,84

0,02

0,02

0,57

0,10

0,58

0,35

0,01

0,24

0,15

2012

Vývoz Exports

2011

Listnaté ezivo/Hardwood sawn

Albánie, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, ecko, Ma arsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Makedonie,Turecko a Spojené Království Blorusko, Kazachstán a Ukrajina

Total CIS

Ostatní 2)

18,91

Russia

Others 2)

Rusko

32,39

Celkem Evropa Total Europe

15,06

0,10

0,74

3,24

2,84

3,52

4,87

0,88

0,82

0,32

2011

Kulatina Logs

Pramen: MZe a UNECE Timber Committee Source: Ministry of Agriculture, UNECE Timber Committee

Poznámka: Data z MZe z kvtna. 2013 a UNECE z íjna. 2012. … data nejsou dostupná Note: Data from MZe as at May 2013and from UNECE as at October 2012. … data not available

2)

1)

Germany

Nmecko

Others

France

Francie

Ostatní

Finland

Finsko

1)

Czech Republic

eská republika

1)

Austria

Rakousko

Zem Country

Výroba/Production

Tabulka 7.2.2 Výroba, dovoz a vývoz prmyslového deva listnatého a listnatého eziva (temperátního) v mil. m3 Production, imports, and exports of hardwood industrial and sawn wood (temperate) (million m3)

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2 97

98

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

99

8. INFORMATIKA, VÝZKUM, PORADENSTVÍ, PROPAGACE A PRÁCE S VEEJNOSTÍ Information Technology, Research, Consultancy, Promotion, and Public Relations 8.1

Informaní stediska pro odvtví lesního hospodáství Forestry Information Centres

Odvtvové informaní stedisko pro lesní hospodáství a myslivost Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. byl v roce 2012 poven zajištním innosti Expertní a poradenské služby spojené s penosem výsledk lesnického a mysliveckého výzkumu využitelných pro praxi a zajištním dostupnosti nových poznatk lesnického a mysliveckého výzkumu a lesnicky využitelných informací pro vlastníky lesa a subjekty hospodaící v lesích v letech 2010 – 2013. Dále byl poven správou internetového informaního portálu Registr aktivit v lesnictví v rámci eské republiky. Ústav v rámci tchto inností poskytuje prbžný poradenský servis, šíení a dostupnost výsledk lesnického a mysliveckého výzkumu subjektm hospodaícím v lesích. Zajišuje zviditelnní innosti institucí zamených na lesnictví a myslivost a zprostedkovává popularizaci vdy a výzkumu. Pro webový portál získává aktuální informace z oblasti lesního hospodáství a myslivosti. Provádí osvtu a propagaci lesního hospodáství a organizan se podílí na zajištní akcí, školení a tematických seminá. Spravuje a rozšiuje odbornou knihovnu, zpracovává domácí a zahraniní lesnickou a mysliveckou literaturu a vydává vdecké a informaní publikace. Knihovna Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. shromaž uje a obhospodauje dostupnou lesnickou a mysliveckou literaturu z eské republiky i ze zahranií. Prbžn aktualizuje knižní fond pesahující 58 tis. domácích i zahraniních publikací a plní standardní knihovnické innosti (akvizice, katalogizace, pjování knih a asopis, meziknihovní výpjní služba, mezinárodní výmna publikací, dokumentace a archivace publikací a zpráv atd.). Literatura je ve stedisku ukládána i zpístupována standardními knihovnickými, dokumentaními a archivaními metodami a rovnž i moderními informaními metodami. V roce 2012 bylo vyízeno celkem 1 225 prezenních a absenních výpjek a 138 výpjek v rámci meziknihovní výpjní služby. Literatura byla získávána pedevším výmnou, nákupem nebo darem. V prbhu roku 2012 bylo získáno 211 nových knih, brožur a uebnic. Do databáze knihovny a lesnické dokumentace pibylo 2 369 vlastních záznam, které obsahují nov nabyté tituly knih, brožur, uebnic i vetn retrofondu a dále analytické popisy lánk z výzkumných, lesnických a mysliveckých periodik. Penos a šíení výsledk lesnického výzkumu je zajištno prostednictvím vydávaných odborných publikací urených pro praxi a vdeckých periodik, vetn jejich grackého zpracování a pípravy do tisku. Hlavními publikacemi vydávanými Výzkumným ústavem lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. jsou:

Vdecké a odborné publikace: • Zprávy lesnického výzkumu - v roce 2012 vyšla 4 adová ísla tohoto vdeckého recenzovaného asopisu. • Lesnický prvodce – Certikované metodiky - roce 2012 vyšlo 7 certikovaných metodik v rámci asopisu Lesnický prvodce. Krom výše zmínných publikací byly redakn zpracovány následující tituly: • Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2012, Výskyt lesních škodlivých initel v roce 2011 a jejich oekávaný stav v roce 2012 • Zpravodaj ochrany lesa, svazek 16 Rešerše z lesnické a myslivecké literatury – s pomocí mezinárodních databází, souborných katalog a on-line knihovnického systému bylo zpracováno bhem roku 2012 pt obsáhlých rešerší pro externí zájemce. Odborné lesnické veejnosti bylo v roce 2012 celkem rozesláno 897 výtisk publikací výzkumného ústavu, z toho 608 ks v rámci eské republiky a 289 ks do zahranií. Aktuality a nové poznatky z lesního hospodáství a myslivosti, zejména výsledky výzkumu byly distribuovány na internetových stránkách ústavu i na informaním webovém portálu Registru aktivit v lesnictví v R, vetn elektronických verzí vydaných dokument. Služeb expertní a poradenské služby v prbhu roku nejvíce využívali vdetí a výzkumní pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i., dále vdetí pracovníci, pedagogové a studenti fakulty lesnické a devaské eské zemdlské univerzity v Praze, lesnické a devaské fakulty Mendelovy univerzity v Brn a zamstnanci Ústavu pro hospodáskou úpravu les. Rovnž služeb využívala odborná lesnická veejnost. Informaní datové centrum IDC a datový sklad Informaní a datové centrum (IDC) zajišuje vedení centrální databáze a archivu o lesích a myslivosti v R. Údaje v databázi shromaž ované po nkolik desetiletí mají obrovskou hodnotu. IDC plní informaní úlohy pro poteby Ministerstva zemdlství na úseku lesního hospodáství. Informaní a datové centrum zabezpeuje správu a poskytování analytických a digitálních dat z centrální databáze o lesích pro poteby: • zpracování lesních hospodáských plán (LHP), • zpracování lesních hospodáských osnov (LHO), • subjekt vykonávajících innosti související s hospodáskou úpravou les a databází o lesích, • subjekt lesního hospodáství, zejména pro orgány státní správy les, organizace lesního hospodáství, vlastníky lesa, taxaní kanceláe aj. Informaní a datové centrum plní informaní úlohy pro poteby Ministerstva zemdlství na úseku lesního hospodáství.

100

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Hlavní cíle IDC • Prbžn naplovat a spravovat data o lesích a lesním hospodáství eské republiky. • Poskytovat informace o lesích a lesním hospodáství eské republiky. • Poskytovat servis pro vlastníky lesa a orgány státní správy. • Zvýšit informovanost smrem k Evropské unii. • Zabezpeit provoz lesnického archivu digitálních a analogových dat. • Zjednodušit, zrychlit a standardizovat pístup k datm spravovaným v Datovém skladu prostednictvím webovských technologií, a zvlášt zajištní „on-line“ pístupu pomocí webových služeb. • Zajistit pístup k datm pi zachování dostatené ochrany proti jejich zneužití. Schéma toku dat v informaním a datovém centru PĕÍJEM VLASTNÍCH DAT - Národní inventarizace lesĞ - Oblastní plány rozvoje lesĞ - lesnická typologie - aj.

PĕÍJEM DAT Z OKOLÍ - lesní hospodáĖské plány - lesní hospodáĖské osnovy - aj.

KONTROLA

DATOVÝ SKLAD - Klient LHP a LHO, katastr, OPRL, NIL, typologie, myslivost, reprodukĀní materiál aj.

VÝSTUPY digitální a analogové

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

IDC je pomrn složit technologicky strukturované a informace se do datového skladu (DS) ukládají pes specická klientská pracovišt, která podléhají písné správ a organizaci. Každý klient DS musí vždy dodržet tento cyklus: 1. Poizování a editace dat 2. Kontrola dat 3. Migrace dat 4. Zajištní pístupu k datovým zdrojm 5. Údržba dat Každý stupe sbru, zpracování a kontroly dat v rutinním provozu pracoviš je vždy pod písnou kontrolou. Migrace (naítání) datových zdroj je zajištná pomocí dávkového procesu. Tento proces zajistí transformaci dat do struktur DS a následné optimální uložení do relaní databáze. Za úelem jednotného zpracování dat jsou vyvíjené standardy (LHP, OPRL, pípadn další), které umožují uložit získaná data do souvislého zobrazení.

Datový sklad (DS) Do DS se ukládají již zorganizované informace. DS se skládá z nkolika legislativn vymezených klient, kteí spolu vzájemn komunikují. DS se lení na klienty, kteí jsou tematicky rznorodí, ale prostednictvím standard (OPRL, ISLH..) a souvislého zobrazení je možná jejich kombinace v rámci DS. Datový sklad se skládá z nkolika nosných databází s rzným obsahem a strukturou podle zamení (IL, OPRL, LHPO, Reprodukní materiál,…) a nabízí 1. Stejné výsledky z jakéhokoliv pracovišt ÚHÚL. 2. DS se tak piblíží prakticky jakémukoliv uživateli na kterékoliv úrovni. Jeho cílem je vytvoit takový informaní systém, který interaktivn poskytuje aktuální údaje (standardizované výstupy budou aktualizovány okamžit po dodání aktuálních dat do DS). Geoportál ÚHÚL Geoportály hrají dležitou roli pi sdílení prostorových informací s lesnickou veejností a orgány státní správy, v maximální možné míe usnadují pístup k požadovaným informacím a pispívají k efektivnímu využívání prostedk urených na správu a využívání datových zdroj obecn. ÚHÚL provozuje v rámci Geoportálu nkolik mapových portál, jež se dlí na ást veejnou, urenou pro široký okruh klient a ást neveejnou urenou pro orgány státní správy les a myslivosti, kam se vstupuje pes portál eAgri (je teba uživatelské jméno a heslo). Geoportál ÚHÚL obsahuje tyto údaje: Veejn dostupné Vlastnické pomry Etážovitost Zakmenní Cílový hospodáský soubor Lesní hospodáské osnovy Oblastní plány rozvoje les Mapy zdravotního stavu les R z družicových snímk Honitby R Pehledové mapy Národní inventarizace les Rámcová informaní vrstva správních hranic obcí s rozšíenou psobností Neveejné Portál myslivosti Portál státní správy les Portál odborného lesního hospodáe Portál reprodukního materiálu Portál kategorizace les Portál Oblastní plány rozvoje les vetn dat vojenských les a statk

8.2 Lesnický výzkum Forest Research Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti je veejnou výzkumnou institucí, patící mezi organizace zabývající se základním a aplikovaným lesnickým výzkumem.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Mezi další organizace zabývající se výzkumnou inností v eské republice patí veejné vysoké školy, nap. lesnické a devaské fakulty v Praze a v Brn, pracovišt Akademie vd R v eských Budjovicích a v Brn a také soukromé výzkumné organizace. Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. uskutenil celkem 45 výzkumných a expertních aktivit pro rzné zadavatele. V hlavní innosti ústavu – v oblasti výzkumu – pokraovalo pedposledním rokem ešení výzkumného zámru MZe 0002070203- „Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní inností v mnících se podmínkách prostedí“, bylo ešeno 23 projekt v rámci Národní agentury pro zemdlský výzkum, 3 výzkumné projekty v rámci Technologické agentury R. Z výše uvedených projekt jich bylo v roce 2012 devt zahájeno v rámci Národní agentury pro zemdlský výzkum a dva v Technologické agentue R. Od dalších grantových zadavatel byl ešen v roce 2012 jeden projekt Ministerstva školství mládeže a tlovýchovy v rámci Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost. V roce 2012 pokraovala realizace dvou mezinárodních program a projekt - ICP Forests a Benet 7/Cíl 3. V roce 2012 byly uhrazeny lenské píspvky v mezinárodních organizacích ICP Forests, EFI, IUFRO, ISTA. V rámci další innosti, která úzce souvisí s hlavní výzkumnou inností ústavu, bylo pro MZe smluvn realizováno 9 projekt, jež mly charakter funkních úkol a expertní a poradenské innosti pro vlastníky a správce les a honiteb. Tyto aktivity byly nasmrovány do následujících oblastí – lesní ochranná služba, myslivost, monitoring složek lesních ekosystém ve vztahu k potravinovému etzci, dlouhodobé sledování hydrologických pomr v lesních povodích, informace z oblasti zjišování množství biomasy lesních devin a zpístupnní odborných a publikovaných informací. V prbhu roku byly na základ rozhodnutí MZe funkní úkoly ukoneny. V roce 2012 nanní zdroje na výzkum pedstavovaly 69,0 % z celkových výnos ústavu a byly tvoeny ze 78,0 % prostedky MZe (výzkumné zámry, granty NAZV) a z 22,0 % prostedky jiných resort a organizací a ze zahranií. V roce 2012 vyšla 4 adová ísla vdeckého recenzovaného asopisu Zprávy lesnického výzkumu, 7 certikovaných metodik v rámci asopisu Lesnický prvodce. Bylo vydáno ádné íslo Zpravodaje ochrany lesa sv. . 16 a Zpravodaj ochrany lesa suppplementum 2012: Výskyt lesních škodlivých initel v roce 2011 a jejich oekávaný stav v roce 2012. Zamstnanci výzkumného ústavu v roce 2012 zrealizovali 24 zahraniních cest a zúastnili se celé ady národních a mezinárodních konferencí, zastupovali R na jednáních vyplývajících z rezolucí ministerských konferencí o lesích jako nap. ICP Forests (TASK Force Meeting a expertní panel), Euforgen. Mezi další dležité patily úasti na akcích IUFRO WG 7.03-10, Forum Carpaticum, Peshraniní spolupráce - Cíl 3 – mezi R a Rakouskem a dalších odborných semináích. Stejn jako v pedcházejících letech, tak v roce 2012, pokraovala velmi tsná spolupráce s obma lesnickými fa-

101

kultami a s dalšími univerzitami v pedagogické oblasti a s lesnickými institucemi v oblasti šíení a propagace výsledk výzkum pro lesnickou praxi. Fakulta lesnická a devaská eské zemdlské univerzity v Praze Aktivity pracovník Fakulty lesnické a devaské (FLD) ZU v Praze jsou krom pedagogické innosti zamené také na výzkumnou a vdeckou innost. Hlavním zdrojem nancování této innosti na fakult jsou výzkumné projekty z grantových agentur. V roce 2012 bylo na FLD ešeno celkem 27 vnjších grantových projekt hodnocených Radou vlády v metodice pro vdu a výzkum R, jejichž celkový nanní pínos byl tém 28 mil. K. Struktura projekt podle poskytovatel byla: Evropská unie – 1 projekt, Grantová agentura R - 5 projekt, MZe - 15 projekt, Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy – 2 projekty, Technologická agentura R – 4 projekty. ešené projekty pokrývaly široké spektrum lesnických oblastí: šlechtní jedle, ekonomickou efektivnost šlechtní, výzkum dynamiky vývoje les, optimalizace plánování, pstební postupy, management a hodnocení biodiverzity, výzkum biomasy, obranná opatení proti lýkožroutu smrkovému a dopad klimatických zmn na jeho rozšíení, ekonomickou efektivnost nízkého lesa, tžebn dopravní technologie a další. Z rozpotu Vnitní grantové agentury FLD bylo v roce 2011 podpoeno celkem 35 projekt v celkové výši tém 2,6 mil. K. Z prostedk této grantové agentury jsou podporovány projekty mladých vdeckých pracovník a student v doktorských a magisterských studijních programech. Akademití pracovníci FLD výsledky své vdeckovýzkumné práce pravideln publikují ve vdeckých i odborných asopisech a na vdeckých konferencích. V roce 2012 akademití pracovníci FLD publikovali celkem 61 lánk ve vdeckých asopisech s impakt faktorem, 37 lánk vedených v databázi Scopus, 21 lánku v recenzovaných vdeckých asopisech, 13 knižních publikací a velké množství lánk v odborných asopisech a píspvk ve sbornících z vdeckých konferencí. Dležitou souástí innosti fakulty je vdecká píprava – studium v doktorských studijních programech. Na FLD je akreditováno celkem 6 studijních obor, v nichž v roce 2012 studovalo 95 student v prezenní i kombinované form studia. 16 student v prbhu roku 2012 úspšn obhájilo dizertaní práci a získalo vdeckou hodnost Ph.D. Akademití pracovníci FLD navazují mezinárodní kontakty v Evrop a zapojují se do mezinárodních tým a pracovních skupin IUFRO, EFI. V roce 2012 se nadále prohlubovala spolupráce s významnými evropskými i mimoevropskými univerzitami lesnického a environmentálního zamení, mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty. Lze jmenovat nap. COST FP0603: Forest models for research and decision support in sustainable forest management, COST E51: Integrating Innovation and Development Policies for the Forest Sector, spolupráci na ešení výzkumných projekt s regionálním centrem Evropského lesnického institutu ve Vídni v oblasti inovací v lesním hospodáství (INNOFORCE). Významná spolupráce již tradin pokraovala i s pracovišti v eské republice – univerzitami a výzkumnými ústavy obdobného zamení, podnikovou sférou i orgány státní správy.

102

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Fakulta životního prostedí eské zemdlské univerzity v Praze Tžišt výzkumné innosti Fakulty životního prostedí (FŽP) je v oblasti krajinásko – ekologické. Výzkum zajišuje celkem 6 kateder (katedra aplikované ekologie, katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování, katedra biotechnických úprav krajiny, katedra ekologie, katedra geoenvironmentálních vd, katedra vodního hospodáství a environmentálního modelování). FŽP eší aktuální problémy antropogenn využívané krajiny v podmínkách stední Evropy, zejména pak ochranu a zvyšování ekologické stability krajiny, problematiku biologické diverzity, ekologii populací a spoleenstev, ochranu pírody, pée o chránná území, krajinnou ekologii, optimalizaci vodního režimu krajiny, protipovodových opatení, revitalizaci íních systém, rekultivací, ochranu pdy, organizaci krajinného prostoru, problematiku odpad, starých ekologických zátží, transporty zneištní až po hodnocení vliv na životní prostedí (EIA a SEA), environmentální systémy ízení i environmentální vzdlávání. V roce 2012 bylo na FŽP ešeno celkem 32 vnjších grantových projekt, jejichž celkový nanní pínos pesahoval 24,3 mil. K. Struktura projekt grant podle poskytovatel Grantová agentura R (7 projekt), MZe (8 projekt), Ministerstvo školství mládeže a tlovýchovy (2 projekty), Ministerstvo prmyslu a obchodu (1 projekt), Akademie vd R (1 projekt), Ministerstvo vnitra R (3 projekty) a Technologická agentura R (10 projekt). Z rozpotu Interní grantové agentury FŽP bylo v roce 2012 podpoeno celkem 64 projekt v celkové výši 3 028 456 K. Z prostedk Interní grantové agentury jsou podporovány projekty student v doktorských a magisterských studijních programech fakulty. Výsledky vdecko - výzkumné práce jsou pravideln publikovány ve vdeckých i odborných asopisech a na vdeckých konferencích. V roce 2012 publikovali akademití pracovníci FŽP celkem 111 lánk v impaktovaných asopisech, 24 lánk v recenzovaných asopisech, 14 lánk v neimpaktovaných asopisech, 5 odborných knih, 17 kapitol v odborných knihách, 4 lánky ve sborníku evidovaných v databázi Conference Proceeding, 3 užitné vzory, 2 technicky realizované výsledky, 5 certikovaných metodik, 490 specializovaných map s odborným obsahem a 25 softwar. Akademití pracovníci a studenti doktorských program se také úastnili státních i mezinárodních vdeckých konferencí, ze kterých vzniklo 86 píspvk ve sborníku, které ale nepatí do žádné bodované kategorie RIV (rejstík informací o výsledcích). Významnou souástí innosti FŽP je vdecká píprava – studium v doktorských studijních programech. Na FŽP jsou akreditovány celkem 4 studijní obory doktorské studijní programy v eštin (Aplikovaná a krajinná ekologie, Ekologie, Environmentální modelování a Úpravy vodního režimu krajiny), v nichž v roce 2012 studovalo celkem 157 student v prezenní i kombinované form studia. FŽP má akreditovány také 4 anglické obory doktorské studijní programy (Applied and Landscape Ecology, Ecology, Environmental Modeling a Water Regime Improvement in Landscape), v nichž v roce 2012 studovali celkem 4 studenti v prezenní a 1 student v kombinované form studia.

Akademití pracovníci FŽP stále více navazují mezinárodní kontakty a zapojují se do mezinárodních tým a pracovních skupin. Na FŽP ZU v Praze psobilo v roce 2012 celkem 7 pracovník v pozici postdoka. Jejich vdecká aktivita byla navázána na existující vdecké týmy. Krom intenzivní vdeckovýzkumné a následné publikaní innosti se aktivn podíleli i pi výchov student v doktorském a magisterském stupni. V roce 2012 tak došlo k dalšímu prohloubení spolupráce s významnými evropskými i mimoevropskými univerzitami environmentálního zamení, mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty. Významná spolupráce již tradin pokraovala i s pracovišti v R – univerzitami a výzkumnými ústavy obdobného zamení, podnikovou sférou i orgány státní správy. V roce 2012 na fakult úspšn probhla 4 habilitaní ízení a 2 ízení ke jmenování profesorem. Zahájeno bylo další habilitaní ízení. Celkov tak dochází k výraznému zvýšení odbornosti akademických pracovník fakulty. Lesnická a devaská fakulta Mendelovy univerzity v Brn Lesnická a devaská fakulta Mendelovy univerzity v Brn (LDF MENDELU) rozvíjí vdecko-výzkumné aktivity v oborech, ve kterých uskuteuje pedagogickou innost. Jedná se o široké spektrum studijních program bakaláského, magisterského a doktorského stupn studia, prezenní i kombinované formy, zamených na lesnictví, krajináství, devaství, stavby na bázi deva a nábytkáství, vetn umleckých disciplín (designu) v nábytkáství. Výzkum je na LDF MENDELU chápán v kontextu celého zpracovatelského etzce zabývajícího se devem, jako obnovitelnou surovinou, vetn navazujících odvtví, pi plném respektování požadavk ochrany pírody a krajiny. Významnou výzkumnou základnu pro LDF pedstavuje zázemí Školního lesního podniku Masarykv les ve Ktinách. Významná je úloha LDF MENDELU jako koordinátora eské technologické platformy lesního hospodáství a navazujících prmyslových odvtví, která je napojena na Evropskou technologickou platformu Forest-Based Sector Technology Platform. LDF MENDELU je jedním ze zakládajících len klastru Crea Hydro and Power Czech Renewable Energy Allianz (CREA), což je sdružení eských rem a výzkumných a vzdlávacích institucí, jejichž hlavními obory innosti jsou vodní stavby, vodní elektrárny a erpací a závlahové systémy. Na mezinárodní úrovni je prioritou fakulty aktivní innost uvnit EFI a IUFRO, nejlepší pracovníci jsou zapojeni do pracovních skupin a mezinárodních tým. K naplnní tchto cíl slouží i projekty Ministerstva školství mládeže a tlovýchovy (COST, Kontakt, Eureka, Aktion, Interreg). Významné je zapojení LDF MENDELU jako koordinátora do innosti regionálního centra EFI CEEC se sídlem ve Vídni. LDF MENDELU se též daí rozvíjet innost v rozvojových zemích trop a subtrop, v Etiopii a Jemenu realizovala v roce 2012 projekty rozvojové pomoci podporované eskou rozvojovou agenturou, aktivn se úastnila celouniverzitního budování off-shore kamp v Nikaragui a Zambii, realizovala adu projekt Operaního programu Vzdlání pro konkurenceschopnost, zamených na inovaci studijních program smrem k rozvojovým studiím, rozvíjí kontakty s odborníky na tuto problematiku v Norsku, Švýcarsku

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

(Norské fondy, Fond Partnerství) a dalších zemích. LDF MENDELU se napíklad zapojila do projektu S.A.F.E. (Stability of Altered Forest Ecosystems). Jedná se o jeden z nejvtších ekologických výzkumných projekt na svt, zkoumající vliv odlesnní a fragmentace na cca 8 tisících ha tropického deštného lesa v malajském Sabahu na ostrov Borneo. Projekt je veden Dr. R. Ewersem z Imperial College London, ve spolupráci s University of Cambridge, University of Oxford, malajskými institucemi (a od roku 2011 i LDF MENDELU). Svým rozsahem projekt SAFE pesahuje všechny doposud vykonané experimenty zabývající se vlivem odlesnní na biodiverzitu a kolobh uhlíku v tropických lesích. Úkolem MENDELU je v rámci projektu studium dynamiky druhového složení, struktury a prostorových vztah devin v lesních fragmentech o rzných velikostech (od 1 po 100 ha). V roce 2012 bylo jednotlivými týmy na LDF MENDELU ešeno celkem 22 projekt Operaního programu Vzdlání pro konkurenceschopnost za rok 2012 v celkovém objemu 73,48 mil. K a 41 dalších projekt v celkovém objemu 40,84 mil. K. Z toho je v centrální evidenci projekt výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2012 evidováno 31 projekt. Jedná se o 3 projekty Grantové agentury R, (LDF spoluešitel, 999 tis K), 9 projekt Národní agentury pro zemdlský výzkum z toho 4 jako ešitel a 5 jako spoluešitel (5,968 mil. K), 4 projekty Technologické agentury R z toho 2 jako ešitel a 2 jako spoluešitel (5,512 mil. K), 1 projekt Ministerstva kultury (810 tis. K), další z Ministerstva školství mládeže a tlovýchovy: 4 projekty Fondu rozvoje vysokých škol (1,989 mil. K) a COST – 5 projekt z toho 4 jako ešitel a jeden jako spolueditel (2,119 tis. K) a INGO II. 1 projekt (660 tis. K) a INGO II – 1 projekt (660 tis. K), jako spoluešitel pracuje na projektu EUREKA (1,930 tis. K) a získala 1 projekt z „Transformaní a rozvojové projekty“ (2.500 tis. K) a další 2 projekty Ministerstva prmyslu a obchodu (6.945 mil. K). Dále pracuje na dalších projektech z Ministerstva školství mládeže a tlovýchovy Leonardo da Vinci (208 tis. K), Mobility (99 tis. K). Za zmínku stojí i projekt Ministerstva zahraniních vcí-eské rozvojové agentury za 4,294 tis. K a Ministerstva nancí - Fond partnerství (170 tis. K). LDF MENDELU provozuje vlastní Interní grantovou agenturu, která podporuje pedevším zapojení student magisterských a doktorských studijních program do výzkumných tým. V roce 2012 bylo podpoeno 39 projekt v celkové výši 7.760 tis. K. Rok 2012 byl poznamenán vysokou aktivitou v ešení projekt Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost, ve kterých je LDF velmi úspšná a to jak v osách 2.2, 2.3, 2.4. V prosinci 2012 se zaal ešit projekt „ Platforma pro studium a inventarizaci lesních ekosystém – Metody II.“ Mimo jiné ešíme velké projekty z osy 2.2. na inovace studijních program, napíklad Inovace biologických a lesnických disciplín (od 1.2.2012), Inovace technických a devaských disciplín (od 1.2.2012) a další. Jako nejvýznamnjší se jeví projekty osy 2.3. na vytvoení excelentních vdeckých tým, které eší fakulta tyi. V rámci hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace R (RVVI) bylo v Hodnocení 2012 (za léta 2007–2011) hodnoceno celkem 718 výstup, vykázaných LDF MENDELU, která se umístila s cca 15 tisíci body (upravenými podle metodiky RVVI) jako 59. výzkumné pracovišt z 509 hodnocených

103

institucí v R jako nejsilnjší lesnicky zamená výzkumná instituce v R. V roce 2012 vzniklo z významnjších výstup 87 pvodních vdeckých prací v impaktovaných periodikách vedených na Web of Science, 143 publikací v pln recenzovaných periodikách, které jsou vedeny v databázi Scopus a v periodikách pozitivního seznamu RVVI, 40 monograí, 18 užitných vzor a prototyp, 55 specializovaných map, 17 certikovaných metodik a další. Z pohledu rozvoje lidských zdroj ve vd a výzkumu na LDF MENDELU studovalo ve 12 akreditovaných doktorských programech 163 doktorand (z toho 14 zahraniních) a 26 jich úspšn obhájilo disertaní práci. V roce 2012 probhlo též jedno ízení ke jmenování profesorem a tyi habilitaní ízení.

8.3 Propagace a ediní innost, audiovizuální poady Publicity, Publishing, Audio-Visual Programmes Propaganí a ediní innost byla orientována na poradenství a osvtu ve vztahu k odborné i laické lesnické veejnosti a na propagaci lesního hospodáství smrem k široké laické veejnosti. Poradenství a osvta v lesním hospodáství byly zajišovány zejména prostednictvím odborného lesnického tisku, cílených publikací, propaganích materiál, výstav a výroby videoprogram. Pehled aktivit úseku lesního hospodáství MZe v ediní innosti, videotvorb, výstavnictví a komunikace s veejností: Ediní innost V prbhu roku 2012 byly vydány tyto tituly: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáství R v roce 2011 Information on Forests and Forestry in the Czech Republic by 2011 Situaní a výhledová zpráva - Ryby Situaní a výhledová zpráva - Vely Informaní brožura – Lesní školkaství, souást lesního hospodáství Videoprogramy V rámci propagace eských les a krajiny se pokraovalo v kompletním seriálu o lesích v eské republice, jehož úelem je mapovat stav eských les v uritém asovém odstupu. V prbhu roku byl dokonen videoprogram dokumentující stav lesa a lesního hospodáství v oblasti Novohradských hor „Lesy Novohradských hor 2012“. Výstavy Úsek lesního hospodáství MZe se prezentoval v rámci Mezinárodního lesnického a mysliveckého veletrhu Silva Regina 2012 v Brn a celostátní výstavy ZEM ŽIVITELKA 2012 v eských Budjovicích. Komunikace s veejností V oblasti komunikace s veejností byly aktivity zameny pedevším na dti, a to jednorázové doprovodné akce v rámci výstav Silva Regina v Brn, Zem živitelka a Vzdlání a emesla v eských Budjovicích a Natura Viva

104

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

v Lysé nad Labem. Dále se uskutenily aktivity pro veejnost v rámci Týdne les a Dnu stromu. Organizan se na konání akcí pro dti podílely organizace: ÚHÚL, VÚLHM, VLS, s. p., LR, s. p. a další. V rámci komunikace s odbornou veejností MZe podpoilo soutž Devný dm 2012 a XI. mistrovství eské republiky v práci s motorovou pilou – Devorubec 2012.

8.4 Vzdlávání dtí a mládeže v oblasti lesního hospodáství, myslivosti, rybáství a velaství Education of Youth in Forest and Game Management, Fishery, and Beekeeping Sectors Lesní hospodáství Lesní pedagogika pibližuje návštvníkm lesa lesní ekosystém, trvale udržitelné lesní hospodáství, smysl hospodaení v lesích a užitky, které les lovku pináší. Rzným cílovým skupinám tyto informace zprostedkovávají prostednictvím zážitku speciáln vyškolení lesníci – lesní pedagogové (lesníci s pedagogickými znalostmi a zkušenostmi) pímo na svém každodenním pracovišti – v konkrétním lese. Lesník totiž musí nahlížet na les opravdu komplexn: jako na majetek patící konkrétnímu majiteli s konkrétním hospodáským zámrem, který požaduje trvale udržitelné obhospodaování svého majetku s uritým výnosem. Nebo jako na ekosystém s provázaným spoleenstvem živoich a rostlin, na který klade urité nároky spolenost (biodiverzita, voda, pda, vzduch, rekreace). Musí na nj ale nahlížet i jako na pracovní prostor pstebních dlník a devorubc, jejichž práci organizuje, koordinuje a odmuje. A v neposlední ad jako na zdroj obnovitelného materiálu. Pi tom všem jeho vklad ve všech tchto dimenzích pedstavuje jenom malý výsek v celkovém životním cyklu lesa. I práce s komplexním pohledem na les je souástí lesní pedagogiky. Lesní pedagogiku v R zastešuje Sdružení lesních pedagog R. Spolu se Stední lesnickou školou v Hranicích poádá každoroní kurzy pro lesníky, akreditované Ministerstvem zemdlství. Lesníci se v nich vzdlávají v základech pedagogiky, psychologie a didaktiky a praktické realizaci lesní pedagogiky. Po úspšném absolvování kurzu získají osvdení a mohou psobit jako lesní pedagogové. V roce 2012 bylo vyškoleno 71 nových lesních pedagog a 29 lesních pedagog v rámci nadstavbového kurzu, který prohlubuje znalosti ze základní úrovn a míí na specické cílové skupiny. Lesní pedagogice se v R vnuje vtšina lesnických organizací i profesních sdružení – Lesy eské republiky, s. p., Vojenské lesy a statky, s. p., Nadace Devo pro život, Sdružení vlastník obecních a soukromých les, PEFC eská republika, mstské lesy (Lesy hl. m. Prahy, Ostravské mstské lesy, Mstské lesy Hradec Králové), stední lesnické školy (Hranice na Morav, Trutnov) aj.

Koordinací lesní pedagogiky v R je povena pracovní skupina zabývající se lesní pedagogikou, kterou v roce 2007 ustanovilo Ministerstvo zemdlství. leny pracovní skupiny jsou zástupci lesnických organizací, které lesní pedagogiku provádí. Pracovní skupina se zabývá propagací lesní pedagogiky a koordinací celorepublikových aktivit v každoroním Týdnu les (vždy druhý týden v kvtnu). Dále ve spolupráci s Ústavem zemdlských a potravináských informací organizuje vzdlávací semináe pro již vyškolené lesní pedagogy. V roce 2012 se uskutenily dva – „Seminá pro lesní pedagogy – nové aktivity, informace a výmna zkušeností“ (erven) a „Další teoretické a praktické námty pro (nejen) venkovní aktivity lesní pedagogiky“ (íjen). V souasné dob na úrovni EU probíhá píprava Spolené evropská strategie k lesní pedagogice (Common European Strategy on Forest Pedagogy). Tchto jednání v rámci pracovní podskupiny FCN (Forest Communicator´s Network) zamené na lesní pedagogiku se za R úastní i zástupci Odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodáství Ministerstva zemdlství. Lesní pedagogika je dnes již dobe zavedená a žádaná znaka, což dokumentuje pevis poptávky nad možnostmi lesních pedagog. Programy lesní pedagogiky probíhají nejastji v lese, mohou být dopolední, odpolední, nkolikahodinové. Skupinu zájemc z ad mateských, základních a stedních škol, dosplých, senior i lidí se specickými vzdlávacími potebami lesník provádí po lese, kde ji prostednictvím vlastního prožitku v pírod nechává nahlédnout do lesnického zákulisí. S lesní pedagogikou je ale možné se setkat i v rámci doprovodných program na výstavách a veletrzích (Silva Regina, Natura Viva, Zem živitelka, Flora Olomouc) i na Dnech Zem poádaných po celé republice. V roce 2012 prošlo lesní pedagogikou na 250 000 dtí. Blíže o lesní pedagogice, chystaných akcí informuje webová stránka www.lesnipedagogika.cz, kde je možné stáhnout i materiály pro výuku a práci s dtmi. Lesní pedagogika má také svj prol na Facebooku www. facebook.com/lesnipedagogika.

8.5 Nadace Devo pro život Wood for Life Foundation Posláním Nadace je propagovat komplexn pojatou péi o devné bohatství a pomáhat rozvíjet ekologicky šetrné zpsoby využívání deva ve všech oblastech lidské innosti. Nadace pomáhá rozvíjet úctu k pírod a zdrazuje široké uplatnní používání deva v každodenním život - deva jako suroviny blízké lovku a souasn i ekologického a kreativního materiálu budoucnosti. Deva, jako nedílné souásti vývoje lovka. Oblastmi zájmu Nadace jsou: • humanitární a sociální innosti, • podpora školství, vzdlávání, vdy a výzkumu, • ochrana a revitalizace pírodního bohatství a kulturních památek, • podpora využívání deva jako domácí, obnovitelné a pírodní suroviny.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Cesta k naplnní poslání Nadace devo pro život je spoluvytváení prostoru, ve kterém se mohou pi ešení aktuálních problém a hledání spolených vizí sejít obané, podnikatelé, zástupci neziskových organizací spolu s pedstaviteli regionální i státní správy. Charakter nadaních projekt: • vzájemná propojenost, synergické efekty, • psobnost jak na regionální tak na celostátní úrovni, • spojení vždy vícera partner, • podpora státních institucí, • úast privátního i veejného sektoru, • posilování lokálních vazeb, • dsledná medializace, • hodnotící zptná vazba. Nadace napluje své poslání prostednictvím obecn prospšných projekt, na nž sdružuje nanní prostedky a které realizuje ve spolupráci se svými partnery. Výhody partnerství plynoucí ze spolupráce s Nadací: • spoluúast na promn vztahu veejnosti ke devu, • posílení vlastní pozice v rámci oboru i regionu, • zvýšení prestiže v oích veejnosti, • získání nových vztah, • získání nových informací, • získání vtšího pehledu o dní v oboru, • možnost ovlivovat jednotlivé projekty. Rok 2012 byl pro Nadaci rokem úspšným. Hlavní cíl roku 2012 bylo ukázat odborné i laické veejnost, že Nadace musí být transparentní, neutrální a nezávislá. A to se podailo. Je to cesta ke skutené stabilit a dlouhodobosti innosti Nadace a tím i k zvyšování potu dárc, podporovatel a spolupracovník. Je to zpsob jak zvtšovat prostor k oslovení stále vtšího potu lidí. Snahou Nadace je, aby logicky propojovala celý lesnicko-devaský komplex. Nadace se tedy na svých akcích vždy snaží propojit logickou vazbu les, jako zdroj deva a devaskou výrobu, zpracování tohoto deva jako nejvýznamnjší zdroj nancí pro péi o les.

105

Mezi nejúspšnjší projekty Nadace v roce 2012 patí v oboru lesní pedagogiky „ Do lesa s lesníkem“, „Ukážeme Vám les, jak jej neznáte“ a v oblasti devného stavní soutžní anketa „ Devná stavba roku“. Lesní pedagogika 2012 Nadace v roce 2012 pipravila deset akcí s názvem „Do lesa s lesníkem“ a jednu „Ukážeme Vám les, jak jej neznáte“. Akce se uskutenily po celé eské republice a všech akcí se zúastnilo pes 1000 žák základních škol s jejich uiteli a více jak 50 dosplých lidí. Cílem akcí bylo ukázat dtem i pedagogm význam lesa pro spolenost a souasn i jim umožnit vyzkoušet si na praktických innostech práce lesník. „Do lesa s lesníkem“ je projekt ukazující možnosti lesa jako zdroj ekologicky isté obnovitelné suroviny- deva. Je uren základním školám a to 4. a 5. roníkm. Vybraní lesní pedagogové ukazují dtem a jejich uitelm pímo v lese na šesti stanovištích, co se v lese opravdu dje a vždy na konci této akce si dti mohou nco zajímavého ze deva vyrobit. Mnohdy je to poprvé v život, kdy si dti nco vyrobí ze deva vlastnorun. Další projekt „Ukážeme Vám les, jak jej neznáte“ je svým zámrem podobný. Obsahem a náplní se však významn liší. Rozdílný je cílovou skupinou. Je vytvoen pro dosplé a obsahov se zamuje spíše na ekonomické ukazatele a vliv práce lesník na kvalitu deva ve vazb na jeho úspšné využívání v prmyslu. Je uren zejména pro obchodní partnery spoleností z devozpracujícího prmyslu, pro obchodníky s výrobky ze deva, v podstat pro všechny ty, kteí pro svou práci potebují znát informace o lese a devu. Oba tyto projekty umožují si vše osobn vyzkoušet v praxi. V tomto pípad - pímo v lese. Soutžní anketa „Devná stavba roku 2012” Devná stavba roku (www.drevenastavbaroku.eu) ukazuje, co všechno lze ze deva udlat a zdrazuje neskutenou variabilitu deva jako suroviny pro každodenní využití. Tuto soutžní anketu Nadace úmysln projektuje jako marketingový nástroj pro všechny, kdo se vnují využívání deva. Ukazujeme nejen jejich výrobky, ale, a to je nejdležitjší, adresn pedstavujeme konkrétní lidi a spolenosti z daného sektoru podnikání.

106

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Projekt Nadace devo pro život navázal na pedchozí úspšný roník (DSR) 2011 a to opt pod záštitou Ministerstva zemdlství a nov také pod záštitou Ministerstva prmyslu a obchodu a pedsedy Svazu mst a obcí. Anketa DSR voln navazuje na úspšnou architektonickou soutž „Devný dm”, která se uskutenila v letech 2006, 2008 a 2010. Základními cíli unikátního projektu jsou, a do budoucna v rámci vizí a strategií Nadace i nadále budou: • podpora lidí a spoleností, jež navrhují a realizují devné stavby, • propagace udržitelného stavebnictví a využívání obnovitelné pírodní suroviny, která umožuje vyhovt i souasným nároným požadavkm na funknost i nanní dostupnost a zárove nepedstavuje zátž pro životní prostedí. Úastníky ankety v kategoriích devostaveb a devných konstrukcí se mohli stát architekti, projektanti i studenti. Kategorie devných hiš byla urena pedevším obcím a mstm, jako zizovatelm tchto volnoasových zaízení. Anketa pedstavila šest soutžních kategorií, do kterých se v prbhu roku 2012 mohli soutžící registrovat: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Devné hišt – realizace Devná konstrukce – návrh Devná konstrukce – realizace Moderní devostavba – návrh Moderní devostavba – realizace Roubený dm – realizace

V jednotlivých kategoriích byli vyhlášeni vždy dva vítzové. Jednoho vybrala široká veejnost prostednictvím internetového hlasování a druhého urila mezinárodní porota, složená z pedních odborník: Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. z eského vysokého uení technického v Praze Doc. Dr. Ing. Zdeka Havíová z Mendelovy univerzity v Brn Ing. Petr ervený ze Stední prmyslové a Vyšší odborné školy ve Volyni Ing. arch. Jan Melichar z obanského sdružení Obec architekt Doc. Ing. Jaroslav Sandanus, Ph.D. ze Slovenské technické univerzity v Bratislav Dalibor Houdek, Ph.D. z výzkumného devaského centra FP Innovations v Kanad Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. z Vysokého uení technického v Brn Stanislav Müller, DiS. z informaního serveru DevoPortál. Informace o zpsobech hlasování i zajímavých cenách pro vylosované úastníky ankety pinášely webové stránky Nadace: www.drevoprozivot.cz, www.drevenastavbaroku.eu a www.facebook.com/drevoprozivot. Velký zájem o podporu ankety projevila celá ada, profesionálm i laická veejnost. Roník DSR 2012 byl uzaven na veletrhu Devostavby 2013, kde byl po slavnostním ceremoniálu pedstaven také nový katalog pedstavující unikátní galerii všech pihlášených staveb. Úvodní slovo katalogu opt patilo ministru zemdlství Petru Bendlovi, který zdraznil dvody podpory ankety DSR ze strany Ministerstva zemdlství a popál anket její úspšné pokraování.

Novinkou roníku DSR 2012 bylo spuštní mobilní verze internetových stránek ankety. Zámr piblížit anketu DSR mladším generacím se tak podailo naplnit díky využití stále populárnjších mobilních zaízení, jako jsou „chytré“ telefony a tablety. Ocenní v podob unikátních devných diplom, poukaz na nanní odmnu, estných uznání a dalších cen pedali vítzm zástupci zlatých a stíbrných partner DSR jmenovit Ing. Radek Braum (námstek ministra zemdlství pro úsek lesního hospodáství), Ing. Josef Svoboda (poradce generálního editele LR), František Vomoil (jednatel Stora Enso eská republika), Ing. Jan Rudolf (jednatel Kronospan Jihlava, s.r.o.) a Miloš Kincel (Fermacell CZ). V roce 2012 Nadace dosáhla vytyených cíl v rámci svých plánovaných aktivit, o nichž informovala na portálech www.drevoprozivot.cz, www.mezistromy.cz a www.drevenastavbaroku.eu.

8.6 Spolupráce s nevládními lesnickými organizacemi Cooperation with Forestry NGOs eská asociace podnikatel v lesním hospodáství (APLH) eská asociace podnikatel v lesním hospodáství byla založena poátkem roku 1995 jako dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, podnikajících v lesním hospodáství a devozpracujícím prmyslu. V souasné dob se orientuje zejména na prosazování oprávnných zájm stedních a menších rem lesnicko-devaského sektoru. Trvale spolupracuje se všemi zúastnnými na udržení a kultivaci podnikatelského prostedí v oboru, formování, prbžném hodnocení a konstruktivní oponentue všech významných dokument dotýkajících se eského lesnictví. V této souvislosti trvale monitoruje zadávání veejných lesnických zakázek a nabízí spolupráci pro vytváení maximálního potu otevených soutžních píležitostí pro všechny podnikatelské subjekty. Souasn zdrazuje úlohu lesního hospodáství v oblasti podpory venkova a regionální zamstnanosti. innost asociace je v souasnosti ízena ptilenným prezidiem, v jehož ele stojí Ing. František Dejnožka. Tílenná dozorí rada pracuje pod vedením Ing. Josefa Merunky. APLH samostatn, i ve spolupráci s ostatními subjekty sdruženými v Konfederaci lesnických a devozpracujících svaz R, pedkládá konkrétní návrhy ešení a podnty k problematice lesnicko-devaského sektoru. APLH je zakládajícím lenem PEFC eská republika, prezident APLH je pedsedou komory zpracovatel deva a prvním místopedsedou PEFC R. Dále se APLH podílí na innosti eské platformy lesního hospodáství a navazujících prmyslových odvtví, Sektorové rady pro lesní a vodní hospodáství a životní prostedí, Oborové skupiny Lesní hospodáství a dalších profesních organizací. V rámci eské asociace zamstnavatel v lesním hospodáství se spolupodílí na vyjednávání o kolektivní smlouv vyššího stupn v oblasti lesního hospodáství. V úzkém kontaktu je APLH nadále i se sektorem stavebnictví prostednictvím lenství ve Svazu podnikatel ve stavebnictví v eské republice.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

eská komora odborných lesních hospodá (KOLH) Rok 2012 byl již desátým rokem innosti eské komory odborných lesních hospodá, k 31. 12. 2012 mlo toto dobrovolné profesní sdružení 161 ádných len, kteí spravovali lesy na výme 106 000 ha. Krom bžných spolkových inností a aktivit (jako jsou schze výboru, vedení úetnictví, komunikace se leny, aktualizace internetových stránek, jednání s orgány státní správy atd.), byly pro leny a lesnickou veejnost zorganizovány dv odborné akce a na tetí akci se komora organizan podílela. 4. 5. 2012 probhl odborný seminá s tématem Pírod blízkého hospodaení v lesích. Akce byla zorganizována ve spolupráci se Správou mstských les Jihlava. Uskutenila se ve Stonaov s celkovou úastí 60 osob. Na akci, která probhla 17. 5. 2012 na Kemešníku (okres Pelhimov) se KOLH podílela spoluúastí s eskou lesnickou spoleností. Tématem byly Moderní trendy v lesnické infrastruktue. Další úspšnou akcí se stala odborná dvoudenní exkurze. Cílem exkurze bylo navštívit kalamitní holiny po orkánu Kyril u Vojenských les a statk v Horní Plané. Druhý den probhla návštva Národního parku Šumava v doprovodu pracovník parku. Této akce se úastnilo 56 osob. Pedseda komory pednášel na téma Význam a role odborných lesních hospodá pro rozvoj venkovských oblastí na seminái Význam lesnictví pro rozvoj venkova v Humpolci dne 29. 11. 2012, dále se úastnil práce v odborné skupin Efektivní ízení a výkon služeb lesního hospodáství. eská lesnická spolenost, o. s. (LS) eská lesnická spolenost je dobrovolná nevládní nezisková organizace, jejímž hlavním posláním je povznést úrove lesnictví a seznamovat širokou veejnost s dležitostí a významem lesa i s jeho problematikou. Navazuje na velmi dlouhou historii stavovských lesnických organizací, zejména eskou lesnickou jednotu založenou již v roce 1848. innost LS je realizována prostednictvím 42 pevážn regionálních poboek, ve kterých je sdruženo celkem tém 1 900 len z ad pracovník státních podnik Lesy R a VLS, soukromých vlastník lesa, krajských a mstských úad, pedstavitel národních park a chránných krajinných oblastí, lesnických škol (stedních i vysokých), ÚHÚL, VÚLHM, taxaních kanceláí, podnikatel v lesnictví a dalších osob lesnické profese. LS poádá a už prostednictvím svých poboek nebo ústedního republikového výboru odborné semináe, konference a kurzy, kterými pispívá k celoživotnímu vzdlávání pracovník v lesnickém oboru. Prosazuje ochranu životního prostedí, pispívá k péi o stav les a jejich ochran a využívání moderních forem lesního hospodáství. Pedstavitelé LS se též zapojují do odborných diskusí, vetn komunikace se zástupci státních a samosprávných institucí, na témata koncepních, technických, biologických, ekologických a ekonomických otázek týkajících se lesnictví. Dlouhodob, na odborné a partnerské rovin, spolupracuje s adou neziskových organizací (sdružení, asociace, nadace, apod.) z lesnického a devozpracujícího oboru.

107

Nkteré z uskutenných akcí v roce 2012: • Postup prací na realizaci NLP II • eské lesnictví ve svt • Tis – devina roku 2012 • Sika japonský – škody, perspektiva, metody a technologie výzkumu, možnosti zpracování dat. Trendy v oblasti sledování a výzkumu zve. • Certikace v lesním hospodáství • Rozvoj lesnické typologie a její užití v lesnické praxi • Pt let po Kyrilu. Stav lesních ekosystém po kalamit Kyrill • XV. Snm lesník. Zpsob sbru a využívání ekonomických dat v lesním hospodáství • Škody invazními a expandujícími druhy živoich • Význam lesnictví pro rozvoj venkova LS je národním koordinátorem mezinárodní znalostní soutže pro dti a mládež „YPEF – Mladí lidé v lesích Evropy“, kterou inicioval polský Spolek pátel lesa. Dále se konaly tradiní „Lesnické podveery“ – akce pro širokou veejnost na njaké odborné i cestovatelské téma mající vztah k lesm a lesnictví. Krom výše uvedených akcí LS realizovala též projekt „Trendy lesnictví na poátku 21. století“ podpoený z Programu rozvoje venkova. eská technologická platforma lesního hospodáství a navazujících prmyslových odvtví, obanské sdružení (TPLH) Hlavním smyslem innosti je vytváení a podpora vazeb mezi aplikovaným výzkumem a komerní sférou. Dležitým pedpokladem pro naplování tohoto cíle je znalost a analýza souasného stavu využívání nanních prostedk na vdu a výzkum. Podailo se realizovat nkolik dležitých krok, které upevnily pozici TPLH jak ve vztahu k orgánm státní správy, tak vzhledem k odborné veejnosti a k našim partnerm z dalších zemí i jiných obor. Ministerstvo zemdlství zaalo vnímat platformu jako zastešující orgán odvtví lesního hospodáství, na který se prioritn obrací jako na odborného konzultanta pi píprav vyhlášek, zpracovávání metodik, posuzování projekt apod. Díky aktualizaci webových stránek se innost platformy stala transparentnjší a otevely se nové komunikaní kanály. V neposlední ad byla zintenzivnna propagace, což pisplo ke zvýšení povdomí o aktivitách TPLH a k rozšíení možností spolupráce. K základní ideji eské technologické platformy lesního hospodáství a navazujících prmyslových odvtví patí vzdlávání a rozvoj lidských zdroj, zapojení do zahraniních program a aktivit a trvale udržitelný rozvoj v oboru lesního hospodáství a navazujících odvtví. Klade si za cíl podpoit vzdlávací aktivity, zvyšování kvality profesního vzdlávání v lesním hospodáství a navazujícím prmyslovém odvtví, realizovat osvtu a akce spojené s podporou ochrany životního prostedí a trvale udržitelný rozvoj. Prezentovat lesní hospodáství a navazující prmyslové odvtví v zemích EU, úastnit se zahraniních výstav a kongres, hlavn v návaznosti na spolupráci s European Forest-Based Technology Platform.

108

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

V rámci metodické podpory pípravy projekt 7. rámcového programu a navazujícího programu Horizont 2020 TPLH zajišuje aktivní vyhledávání výzev a pedávání aktuálních informací o jednotlivých dotaních titulech. V roce 2011 proto navázala spolupráci s eskou stynou kanceláí pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu, která napomáhá úspšnému zapojení eského výzkumu do evropské výzkumné spolupráce. Kancelá poskytuje eským výzkumníkm ze všech obor širokou škálu služeb od cílených a aktuálních informací o evropském výzkumu a o píležitostech zapojení do mezinárodních výzkumných konsorcií až po asistenci pi setkáních s potenciálními projektovými partnery v Bruselu. V rámci sjednané spolupráce bude CZELO - www.czelo.cz prbžn informovat o vd a výzkumu se zvláštním zetelem k aktualitám z oblasti lesního hospodáství a navazujících prmyslových odvtví. Souást dohody je rovnž propagace TPLH a možnost jejího zastupování na jednáních i prezentacích. eská styná kancelá pro výzkum a vývoj se tak stala novým stálým partnerem, který bude hájit zájmy TPLH v sídle vrcholných evropských institucí. K hlavním cílm patí vytváení stedndobých a dlouhodobých vizí budoucího technologického vývoje. Nabízíme odborné konzultace z rzných oblastí od možností erpání zdroj až po vyhledávání partner pro konkrétní zámr v oblasti výzkumu a inovací. FSC R, o. s. V roce 2012 se organizace FSC R vnovala zejména intenzivnímu informování spotebitelské veejnosti. V rámci projektu Operaního programu Vzdlávání pro konkurenceschopnost byla vydána „Píruka pro spotebitele,“ která je komplexním rádcem v oblasti odpovdné spoteby devných výrobk a celý podzim probíhaly vzdlávací semináe „Dobré devo“ o FSC pro veejnost, stejn jako tradiní roadshows, kde FSC informuje spotebitele pímo v místech prodeje výrobk ze deva. Výukový program FSC R se rozšíil po celé eské republice a pipraveny byla i výuka pro stední školy. Poet zpracovatelských rem (CoC) s certikátem FSC stejn jako v posledních letech stále výrazn rostl. Poet certikát v roce 2012 se zvýšil ze 117 na 178 certikát. Zvyšování potu zpracovatelských subjekt s certikátem FSC vede k požadavkm na vtší dostupnost FSC certikované suroviny, problémem však je její velký nedostatek v eské republice. Na Valné hromad FSC R 15. 11. to prohlásili nap. zástupci Asociace eského papírenského prmyslu - ACCP). V oblasti certikace les však stále nedošlo ke zmnám. Komplikací zstává negativní postoj k certikaci FSC od Les eské republiky, s. p., které tak vytváí další obtíž ke konkurenceschopnosti eského devozpracujícího prmyslu. V roce 2012 tedy mly certikát FSC tyto lesní majetky: Mendelova univerzita v Brn, Školní lesní podnik Masarykv les Ktiny, magistrát Hlavního msta Prahy, Správa Krkonošského národního parku a skupinová certikace Nestátní lesy Svitavsko. Celková rozloha tchto les inila zhruba 50 tisíc ha. Pro lesníky byl také pipraven „Manuál lesníka/správce lesa,“ který je step-by-step prvodcem FSC pírod blízkým lesním hospodaením a obsahuje i ekonomickou studii srovnání holoseného a pírod blízkého lesního hospodaení.

Šetrné lesní hospodaení a myšlenku FSC jsme mimo jiné propagovali na dnech Zem v Praze, Brn a Olomouci, na festivalu Slavnosti deva v Ústí nad Labem a Ostrav. V rámci celosvtového FSC Friday (28. 9.) a informování spotebitel jsme dále spolupracovali pedevším s hobbymarketem Hornbach a globálním partnerem FSC – rmou AkzoNobel Coatings CZ. Již tradin jsme spolupracovali s mstem Brnem v rámci vypravování velkého brnnského vánoního stromu, který má certikát FSC. PEFC eská republika, o. s. PEFC (Program pro vzájemné uznávání certikaních systém) pedstavuje transparentní systém posouzení hospodaení v lesích a je prostedkem ke sledování pvodu deva od tžby pes jeho zpracování až po konený výrobek. PEFC je celosvtov nejrozšíenjší systém certikace trvale udržitelného hospodaení v lesích a již více než 70 % rozlohy eských les je tímto systémem certikováno. Správcem eského systému certikace les platného na území eské republiky je národní ídicí orgán PEFC R, jehož leny jsou významní vlastníci les, devozpracovatelé, ob lesnické fakulty, významné profesní a environmentáln zamené organizace. eský systém certikace les byl uznán lenskými státy Rady PEFC poátkem roku 2002. O té doby prošla veškerá národní dokumentace dvma revizemi, pi nichž byly v dokumentaci zohlednny všechny nové mezinárodní požadavky na trvale udržitelné hospodaení v lesích, ochranu pírody, Evropskou i národní legislativu, místí podmínky a priority a hlavn zkušenosti z desetiletého úspšného provádní PEFC certikace na území eské republiky. Systém certikace lesního hospodáství je založen na principu regionální certikace, v rámci které tetí nezávislá osoba posuzuje soulad lesního hospodáství na vzorku územních jednotek (LHC) z regionu. V R byl v rámci certikace PEFC ustanoven pouze jeden region zahrnující rozlohu celé eské republiky z dvodu snížení administrativní zátže a absence dvod k rozdlení do více region. Žadatelem o regionální certikaci musí být jasn identikovatelná organizace (v eské republice je to Sdružení vlastník a správc lesních majetk R), která v procesu certikace zastupuje individuální vlastníky les. Individuální vlastníci mají možnost úastnit se regionální certikace na základ dobrovolného rozhodnutí podáním žádosti výše uvedenému Sdružení vlastník a správc lesních majetk R. Certikace spotebitelského etzce lesních produkt je nezbytná pro sledování toku deva z les obhospodaovaných trvale udržitelným zpsobem a provádí se podle technického dokumentu CFCS 2002:2011 (peklad mezinárodn platného dokumentu PEFC International – PEFC ST 2002:2010). Dokument specikuje požadavky, které musí certikované organizace plnit, aby prohlášení vztahující se k pvodu suroviny obsažené ve výrobcích byly uznány jako vrohodné a spolehlivé. Certikované lesy jsou tedy poátkem „etzce deva“, piemž aby bylo možné sledovat pvod deva z lesa až po konený výrobek, každý následující podnik musí vlastnit certikát spotebitelského etzce. Výrobky z certikovaného deva mohou být oznaeny logem PEFC, které je mezinárodn dvryhodnou a zavedenou znakou a které poskytuje informace vztahující se k pvodu lesních produkt z les obhospodaovaných trvale udržitelným zpsobem.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

PEFC eská republika Rozloha les

PEFC International / 36 stát

1.827 326 ha

247 mil. ha

Poet vlastník

375

více než 750 tisíc

Subjekty v rámci C-o-C

223

9548

Sdružení lesních školka R, o. s. (SLŠ R) V prbhu roku 2012 innost SLŠ R ve své hlavní linii navazovala na osvdené a žádané aktivity z pedchozích let a vycházela z naplování jeho základního poslání daného stanovami a schváleným plánem. SLŠ R vyvinulo aktivity zejména v tchto oblastech innosti: Vzdlávací innost Ve spolupráci s Centrem celoživotního vzdlávání pi MZLU v Brn uspoádalo pro technické pracovníky svých lenských subjekt opt títýdenní vzdlávací cyklus s názvem „Inovace kvalikaních znalostí technických pracovník v lesním školkaství“ (tí výukové ptidenní bloky konané v lednu, únoru a ervnu). Za uskutenné 3 roníky absolvovalo tento typ vzdlávání již 60 absolvent z rzných pracoviš lesního školkaství na území republiky. Za pedpokladu, že vládou pedložený návrh novely zákona . 149/2003 Sb. (snmovní tisk 690) do Parlamentu R bude již projednán a schválen, byly sdružením uspoádány celkem 3 informaní semináe s názvem „Novelizovaný zákon . 149/2003 Sb. a naplnní jeho obsahu v praxi“ konané postupn v Hranicích, Havlíkov Brod a v Písku. Každoron konanou hlavní vzdlávací a informaní akcí byl seminá „Aktuální problematika lesního školkaství “, uspoádaný ve dnech 27. - 28. 11. 2012 v Kutné Hoe. Zúastnilo se ho 118 osob, z toho 15 referujících. Seminá se setkal s velmi kladným ohlasem úastník. Exkurze Ve dnech 21. 8. – 25. 8. 2012 byla uspoádána odborná exkurze do Nmecka, konkrétn do Pinnebergské oblasti u Hamburku. Exkurze se zúastnilo 44 úastník ze školkaských subjekt a participujících organizací. Navštíveny byly mj.: Stromové školky Lorberg, rma Gramo or GmbH. ve Vecht, okrasná školka Jeddeloh Planzen, okrasná školka Diderk Heinje, Lesní školka H. G. Reinke, Lesní školka Franz Lüdemann, Mezinárodní veletrh „Baumschultechnik“ 2012, školka Schrader, školka Henning Pein, školka Lorenz von Ehren, školka Ralph Lüdemann, atd.. Publikaní, informaní a prezentaní innost V rámci vnjší prezentace innosti byly v prbhu roku publikovány 3 lánky v Lesnické práci a v nákladu 300 ks vydán aktualizovaný Katalog lesních školek a školkaských subjekt v R v r. 2012. K poádaným vzdlávacím seminám byly vydány sborníky: Inovace kvalikaních znalostí v oboru lesního školkaství v r. 2012, Novelizovaný zákon . 149/2003 Sb. a naplnní jeho obsahu v praxi, Aktuální problematika lesního školkaství eské republiky v r. 2012. Spolupráce na aktualizaci norem, vyhlášek a zákon Sdružení se podílelo na pipomínkování a tvorb dokument a to novely zákona 149/2003 Sb., o obchodu s re-

109

produkním materiálem lesních devin (snmovní tisk 690) a nového programového dokumentu „Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020“. Zastupování zájm SLŠ R vi jiným organizacím i orgánm Zájmy SLŠ R byly prezentovány v Asociaci zahradnických spoleenstvech a zejména pak v Evropské školkaské asociaci EFNA, kde se ervnového výroního volebního jednání v Holandsku zúastnili i dva povení zástupci SLŠ R, Ing. Josef Cafourek, PhD., a Ing. Pemysl Nmec. Prbžný užší informaní a spolupracující vztah byl udržován a rozvíjen se Semenáským závodem státního podniku Lesy eské republiky, s. p. v Týništi n. O., VÚLHM - Výzkumnými stanicemi v Opon a v Uherském Hradišti a Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Prhonicích. Nejvtší draz však SLŠ R klade na vstícný a zainteresovaný vztah s Ministerstvem zemdlství, úsekem lesního hospodáství, odborem hospodáské úpravy a ochrany les, který ve své náplni zastešuje problematiku lesní školkaské innosti. Stále se potvrzuje, že existence organizace Sdružení lesních školka R je potebná a jeho innost je smysluplná a žádaná. Sdružení taxaních kanceláí (STK) Sdružení taxaních kanceláí, registrované u Krajského úadu Olomouckého kraje, stále psobí jako zájmové sdružení právnických a fyzických osob, které jsou držitelem licence ke zhotovení lesních hospodáských plán a lesních hospodáských osnov (dále jen LHP a LHO), od roku 1997. V roce 2012 zastupovalo Sdružení taxaních kanceláí 11 právnických osob s podílem cca 80 % na trhu služeb hospodáské úprav les, které zhotovily 182 007 ha LHP a 43 676 ha LHO s platností k 1. 1. 2012. Sdružení taxaních kanceláí je pedevším spolenou platformou k jednáním o parametrech technologických vztah s poizovateli LHP (zejména s Lesy eské republiky, s. p.). Sdružení se snažilo sjednocovat požadavky a zastupovalo své leny na jednáních s dodavatelem technologie (software) pro tvorbu LHP a LHO. Sdružení taxaních kanceláí zastupovalo své leny v odborných organizacích a komisích (Standardizaní komise IS LH), v jednáních se státní správou (MZe, DataKo) a institucemi (ÚHÚL). Sdružení poskytovalo svým lenm informaní servis v záležitostech odborných i všeobecných a vytváelo prostor pro vzájemnou komunikaci. Sdružení taxaních kanceláí rovnž zastupovalo leny opt v jednáních s LR, s. p. o technických podmínkách dodávky LHP (zadávací protokol a katalog výstup) a ešení nkterých vybraných odborných témat souvisejících s hospodáskou úpravou les. Sdružení vlastník obecních a soukromých les v R (SVOL) Rok 2012 byl jubilejním rokem innosti Sdružení vlastník obecních a soukromých les. Zakládající valná hromada sdružení se konala dne 2. dubna 1992, tedy ped 20 lety a krom zástupc mstských lesních majetk Pelhimova, Jihlavy, eských Budjovic a Hradce Králové, kteí byli

110

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

iniciátory založení tohoto sdružení, se valné hromady tehdy zúastnilo dalších 85 zástupc mstských a obecních lesních hospodáství. Zastupovali lesní majetky mst a obcí o výme více než 88 tis. ha les. V prbhu uplynulých dvaceti let se pak leny SVOL stali i soukromí vlastníci les a lesní družstva a v budoucnu je SVOL pipraven spolupracovat i s nov vracenými majetky církví. K datu 30. 4. 2012 zastupuje SVOL 1.205 vlastník soukromých a obecních les, kteí vlastní 371.087 ha les pi prmrné výme 652 ha. V Komoe obecních les je 646 vlastník s výmrou 232.019 ha, v Komoe soukromých les pak 557 vlastník s výmrou 128.761 ha, zbývajících 10.397 ha mají 2 mimoádní lenové. Znaná ást mstských (obecních) majetk slavila v roce 2012 také 20leté výroí od obnovení vlastnických práv a svého vzniku, spojena s tím byla celá ada akcí konaných nejen pro bývalé i souasné zamstnance, ale i pro veejnost. K tomuto výroí byla také vydána publikace kolektivu autor nazvaná „Dvacet let innosti SVOL v R“, která se vrací k poátkm vzniku SVOL i celé dvacetileté innosti, ale shrnuje i vývoj lesního hospodáství v eských zemích v minulosti. I v roce 2012 se dailo naplovat hlavní poslání sdružení, kterým je podpora nestátních vlastník les a prosazování jejich zájm, aktivní a tvoivý pístup pi tvorb lesnické politiky a legislativy, poradenská a vzdlávací innost pro leny i veejnost a v poslední dob stále významnjší práce s mládeží. Pi tvorb legislativy podal SVOL zásadní pipomínky k vcnému zámru nového zákona o lesích (bezen 2012), i pes rezervovaný, až zamítavý pístup MZe zaslal své pipomínky k vytváeným zásadám státní lesnické politiky. Pozornosti SVOL neunikla ani úvaha ministerstva nancí o novele zákona o dani z nemovitosti a pro možné vyšší zatížení zdanním i ásti les zvláštního urení, byla opt tato úvaha zásadním zpsobem pipomínkována. U zákona o uvádní díví na trh, kterým se aplikuje do našeho právního ádu evropská smrnice, byla požadována alespo minimalizace administrativního zatížení vlastník les pi jeho zavádní, v podobném duchu byl pipomínkován i návrh zákona o rostlinolékaské péi. Po mnoha letech snah o prosazení novely zákona . 172/91 Sb. o majetku obcí a o vydání zbytných lesních pozemk z majetku ministerstva obrany nabyl dne 29. 6. 2012 úinnosti zákon . 173/2012 Sb., který mj. vrací obcím cca 2.000 ha les, které po roce 1949 pevzalo tehdejší ministerstvo národní obrany a kde dosud hospodaily VLS s. p. Prosazení uvedeného zákona bylo opravdu bhem na dlouhou tra, protože s prvními snahami o jeho schválení zapoal SVOL již ped rokem 2005. Jednou z velmi dležitých souástí innosti byly i v roce 2012 semináe a odborné exkurze. Spolu se zemdlským výborem PSP R a asopisem Veejná správa SVOL uspoádala v Praze dne 30. 5. 2012 pro poslance a odbornou veejnost seminá „Lesnická politika v R a spoleenské funkce lesa“, v Jihlav se v kvtnu konal seminá na aktuální téma „Švarcsystém a BOZP v lesnictví“, ervnový seminá v Chlumci n. Cidlinou se zabýval ochranou listnatých a smíšených kultur a ve stejném msíci pak probhl i seminá „Neproduktivní investice v lesích“ v Táboe. V íjnu uspoádal SVOL seminá zamený na rekreaní využívání les a lesní peda-

gogiku v Plzni. S velkým úspchem se setkal také seminá „Hospodáský les jako souást kulturní krajiny“ v Kunštát. Z celé ady exkurzí, které se v roce 2012 konaly, se se znaným zájmem setkala kvtnová odborná exkurze do Polska do oblasti Blovže a Mazurských jezer a zvlášt pak v záí uskutenná exkurze na eské i nmecké stran Šumavy s možností posouzení pístupu k ochran pírody na obou stranách hranice. Zástupci SVOL se i v roce 2012 aktivn úastnili práce v mezinárodních organizacích sdružujících obecní a soukromé lesy v rámci Evropy. V CEPF, který sdružuje soukromé vlastníky les v rámci EU je zástupce SVOL lenem pedsednictva, ve FECOF, organizaci sdružující obecní a mstské lesní majetky EU je aktivní úast SVOL pravidlem. Z dalších mezinárodních aktivit je možné zmínit nap. úast zástupc SVOL na jednání rakouského lesnického spolku v Burgenlandu v kvtnu 2012. SVOL jako zakládající len PEFC R a Sdružení vlastník a správc lesních majetk stále v obou tchto organizacích aktivn pracuje, vždy se zetelem na zajištní co nejvýhodnjších podmínek pro certikaci lesních majetk svých len. PEFC jako certikaní systém lesních pozemk je založen na trvale udržitelném zpsobu hospodaení v lesích a svým pesahem až do devozpracujících a papírenských podnik etzcem C-o-C garantuje pvod a kvalitu devní suroviny ve výrobcích. Stále více len SVOL se vnuje díky nadšení a zájmu svých zamstnanc lesní pedagogice, jako velmi vhodnému zpsobu výchovy nejmladší generace, za všechny je možné jmenovat mstské lesy v Olomouci, Hradci Králové, nebo v Ostrav. Znaná pozornost byla vnována po celý rok také propagaci innosti SVOL a práce jeho len. Byla publikována celá ada odborných lánk a píspvk v tisku, a již v Lesnické práci, Veejné správ, i místních periodikách. Za rok 2012 byla vydána další dv ísla „Zpravodaje“, periodika SVOL, které informuje nejen své leny jednak o vlastní innosti organizace, ale formou odborných statí a píspvk reaguje i na aktuální otázky lesnictví a nové pedpisy a naízení. Sdružení vlastník a správc lesních majetk R, z. s. p. o. (SVSLM) Sdružení vlastník a správc lesních majetk je profesním, dobrovolným a nezávislým zájmovým sdružením právnických osob, které vlastní lesní pozemky nebo takové vlastníky sdružuje. Sdružení bylo založeno zájemci o certikaci les a jeho hlavním posláním je zajištní trvale udržitelného hospodaení u všech vlastník les úastnících se regionální certikace les dle standard PEFC bez ohledu na typ vlastnictví a velikost majetku. V souasné dob je v eské republice certikováno systémem PEFC již více než 70 % rozlohy les, tedy necelých 1,9 miliónu hektar lesa. V roce 2012 probhla recertikace trvale udržitelného hospodaení v celém regionu eské republiky na základ nov revidovaných národních standard PEFC R. Certikace systémem PEFC pináší pro držitele osvdení o trvale udržitelném hospodaení adu výhod: • zvýšení reputace a zviditelnní správné pée o les • spolehlivý a Evropským parlamentem uznaný dkaz trvale udržitelného hospodaení

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

• zvýšení hodnoty a podpory prodeje deva • pístup na trhy požadující ekologicky vhodné výrobní postupy • nekomplikovaný, pehledný a cenov pijatelný systém, který zbyten nezatžuje vlastníky les • zvýšení poptávky po certikovaném díví u domácích i zahraniních odbratel • pístup k mezinárodn dvryhodné a známé znace – logu PEFC Certikace systémem PEFC je otevena pro všechny vlastníky i správce les za pedpokladu splnní stanovených podmínek a kritérií trvale udržitelného hospodaení (TUH) v lesích. Splnním kritérií TUH a jejich následným ovením je garantována správná pée o certikované lesy. V rámci nezávislého posouzení hospodaení tetí stranou se pi venkovních šeteních a auditech využívá akreditovaných certikaních orgán. PEFC certikace les a lesního hospodáství je dobrovolným nástrojem, který mže podpoit úsilí smující k dosažení trvale udržitelného hospodaení v lesích v eské republice a zárove usiluje o zlepšení všech funkcí lesa ve prospch životního prostedí lovka.

8.7

Devorubecké soutže Lumber Jacks Competitions

Devorubeckou soutž Pohár VLS 2012 poádal jako XI. mistrovství eské republiky v práci s motorovou pilou státní podnik Vojenské lesy a statky R v rámci 36. lesnického dne na Skelné huti v Ralsku. Devorubeckého klání se zúastnil rekordní poet 47 závodník ze ty evropských zemí – eska, Slovenska, Polska a Nmecka. V kategorii Profesionál soupeilo 30 soutžících, v kategorii Junior (závodníci do 21 let) 13 soutžících a v kategorii Zaáteník (závodníci mající maximáln dv úasti na soutžích úrovn mistrovství republiky) 4 soutžící. Zajímavostí byla také premiérová úast ženy v historii mistrovství eské republiky – tou první ženou byla nmecká závodnice Judith Hochstein. V pátek, 22. ervna, byla zahájena disciplína kácení. Stejn jako v pedchozích dvou letech probíhalo kácení na odvtvených kmenech pímo v areálu Skelné Huti bezprostedn ped zraky pítomných divák. Vítzem disciplíny kácení se stal reprezentant Polska Tomasz Kowol. Kmen skácel pesn na cílový kolík s nulovou odchylkou v ase 2, 24 minuty a v parametrech paezu neudlal jedinou chybu. Na druhém míst skonil junior Lukáš Vilhelm a tetí se umístil pedloský mistr eské republiky Jií Vorlíek. Bezprostedn po zahájení kácení byly oteveny také technické disciplíny. První z nich, výmnu etzu, vyhrál nmecký závodník Manuel Nölte, který vymnil etz na pile v ase 10,60 s. Na pomyslném stíbrném stupínku se umístil loský vítz disciplíny Tomáš Kvasniák a tetí skonil slovenský junior Michal Ivan. Nejvyšší stupínek v disciplín kombinovaný ez obsadil velmi pekvapiv zaáteník Petr Kodad. Až za ním skonil druhý Jií Vorlíek a tetí Ondej Serdel. Pesný ez je tradin silnou disciplínou eských závodník. Tentokrát však první dv pozice obsadili slovenští závodní-

111

ci. Vítzem se stal Jaroslav Perveka ped Jaroslavem Kukucem, tetí píku obsadil Ondej Serdel. V odvtvování opt potvrdili své schopnosti závodníci ze Slovenska. Zvítzil Patrik Francúz, následovaný Tomášem Kvasniákem a Peterem Grofíkem. Patrik Francúz odezal ticet vtví z šestimetrového kmene v ase 18,21 s a nezanechal za sebou suk vyšší než 5 mm nebo záez hlubší než 5 mm. Po dvoudenním zápolení a setení výsledk z pti disciplín bylo zejmé, že absolutním vítzem Poháru VLS 2012 se stal Tomáš Kvasnikák ze Slovenska, stíbrnou píku obsadil Jií Vorlíek z eska a na tetím míst se umístil Patrik Francúz ze Slovenska. Mistrem eské republiky pro rok 2012 byl vyhlášen nejlepší eský závodník, Jií Vorlíek. Vítzem kategorie Junior se stal eský mladík Jindich Fazekaž následovaný dalšími dvma echy, Lukášem Vilhemem a Martinem Roušalem. Kategorii Zaáteník ovládli ti eští závodníci, vítzem se stal Petr Kodad, ped Michalem Šnebergerem a Pavlem Kodadem. V kategorii družstev zvítzil tým Stihl Slovakia 1 (Tomáš Kvasniák, Peter Grofík a Jaroslav Kukuc). Po ociálním vyhlášení výsledk a zaznní eské státní hymny na poest mistra eské republiky, Jiího Vorlíka, ukonil Jií Janota, editel VLS R, s. p., letošní Pohár VLS 2012. Za jeho uspoádání, tak jako v každém z minulých ty let, patí velký dík zamstnancm VLS R, s. p. a pracovníkm a žákm Stední školy hospodáské a lesnické, pracovišt Hejnice, kteí se podíleli na píprav disciplín a organizaním zajištní soutže a udrželi tradin velmi vysokou úrove. Podkování smuji i k závodníkm a rozhodím, kteí dodrželi slib, který prostednictvím svých pedstavitel tradin složili pi zahájení mistrovství a soutžili v souladu se pravidly a v duchu Fair-play. XI. mistrovství eské republiky v práci s motorovou pilou podpoily Ministerstvo zemdlství, Husqvarna esko, s.r.o., Solo Praha, s.r.o. a Reparoservis, spol. s r.o. Disciplína I. – kácení 1. Tomasz Kowol, Polsko 2. Lukáš Vilhelm, eská republika 3. Jií Vorlíek, eská republika Disciplína II. - výmna etzu 1. Manuel Nölte, Nmecko 2. Tomáš Kvasniák, Slovensko 3. Michal Ivan, Slovensko Disciplína III. - kombinovaný ez 1. Petr Kodad, eská republika 2. Jií Vorlíek, eská republika 3. Ondej Serdel, eská republika Disciplína IV. - pesný ez 1. Jaroslav Perveka, Slovensko 2. Jaroslav Kukuc, Slovensko 3. Ondej Serdel, eská republika Disciplína V. – odvtvování 1. Patrik Francúz, Slovensko 2. Tomáš Kvasniák, Slovensko 3. Peter Grofík, Slovensko Absolutní poadí Poháru VLS 2012 1. Tomáš Kvasniák, Slovensko 2. Jií Vorlíek, eská republika 3. Patrik Francúz, Slovensko

112

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

113

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

9. NAVAZUJÍCÍ INNOSTI A ODV TVÍ Other Forest-based Activities and Sectors 9.1

Les a ochrana pírody Forest and Nature Conservation

Zvlášt chránná území eské republiky Systém pée o zvlášt chránná území R, tedy území pírodovdecky i esteticky velmi významná nebo jedinená, vychází ze zákona . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny (dále jen zákon), kde jsou podrobn stanoveny podmínky ochrany tchto území dle jejich kategorií. Dle § 14 zákona se zvlášt chránná území v R lení do 6 kategorií. Mezi velkoplošná zvlášt chránná území náleží národní parky (NP) a chránné krajinné oblasti (CHKO). Maloplošná zvlášt chránná území zahrnují národní pírodní rezervace (NPR), pírodní rezervace (PR), národní pírodní památky (NPP) a pírodní památky (PP). Z tabulky je zejmé, že lesní ekosystémy zaujímají vtšinu území zvlášt chránných území a jsou jejich mimoádn cennou souástí. Jejich celková výmra v souasné dob iní 751,6 tis. ha, což pedstavuje 28,95 % výmry všech les R; vtšinou se jedná o druhov zmnné porosty v zónách s nižším stupnm ochrany. Výmra pirozených les iní 29,6 tis. ha, což pedstavuje pouze 1,1 % výmry všech les R. Cíle a zásady pée o lesní i nelesní ekosystémy v píslušných kategoriích zvlášt chránných území jsou podrobn rozpracovány v plánech pée o tato území.

Zpracování plán pée o národní parky, chránné krajinné oblasti, národní pírodní rezervace a národní pírodní památky zajišuje Ministerstvo životního prostedí, které tyto plány pée rovnž schvaluje. Národní parky Jedná se o rozsáhlá území, jedinená v národním i mezinárodním mítku, jejichž znanou ást zaujímají pirozené nebo lidskou inností málo ovlivnné ekosystémy, v nichž rostliny, živoichové a neživá píroda mají mimoádný vdecký a výchovný význam. Veškeré využití národních park musí být podízeno zachování a zlepšení pírodních pomr a musí být v souladu s vdeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a základní ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. V R se nacházejí tyi národní parky, jejichž území jsou charakteristická svými zcela odlišnými pírodními podmínkami. Od bezna 2010 probíhá proces vyhlášení pátého národního parku v centrální ásti CHKO Kivoklátsko. Metody a zpsoby ochrany národních park jsou odstupovány na základ lenní území národních park zpravidla do tí zón ochrany pírody vymezených s ohledem na pírodní hodnoty, piemž nejpísnjší režim ochrany je stanoven pro první zónu.

Tabulka 9.1.1 Pehled zvlášt chránných území Overview of specially protected areas

Kategorie Category

poet území number of areas celková výmra (tis. ha) total area (1,000 ha) % rozlohy R % area of the CR výmra PUPFL (tis. ha) forest land (1,000 ha) lesnatost (%) forest cover (%) výmra pirozených les (tis. ha) area of natural forests (1,000 ha) výmra les dlouhodob ponechaných samovolnému vývoji (tis. ha)**) forests area leaved in the long period spontaneous evolution (1,000 ha)

Velkoplošná ZCHÚ Large-scale specially protected areas CHKO NP Protected National landscape parks areas

Maloplošná ZCHÚ Small-scale specially protected areas NPR National nature reserves

NPP National nature monuments

PR Nature reserves

PP Nature monuments

Území mimo ZCHÚ Outside of SPAs

4

25

110

112

804

1 255

119,5

1 086,70

28,1

4,4

38,8

23,6

1,51

13,77

0,36

0,06

0,49

0,29

104,5

588,5

23,9

2,3

16,9

15,5

87,7

54

85

51

44

69

14,7

1,0*)

6,9

0,3

5,4

0,3

1

6,7

0,1

2,2

0

0,7

0

0

Poznámky: *) rozloha pirozených les v CHKO mimo maloplošná ZCHÚ, **) souet výmr subkategorií pirozených les oznaovaných jako „les pvodní“ a „les pírodní“, které se používají pro oznaení les dlouhodob ponechaných samovolnému vývoji Pramen: AOPK R a Databanka pirozených les Source: Nature Conservation Agency of the Czech Republic

114

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 9.1.2 Pehled vybraných ukazatel z národních park Basic data on national parks Název NP

Datum vyhlášení NP

Pírodní hodnoty

Výmra NP (bez OP) ha

Výmra les ha

Podíl les %

Krkonošský NP

Nejvyšší horstvo R výškov pesahující horní hranici lesa s pírodovdnými hodnotami nadnárodního významu – horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemit, glaciálních relikt a ohrožených druh: arktoalpínská tundra s adou glaciálních (ledovcové kary, morény apod.) a periglaciálních jev (mrazové sruby, kamenná moe apod.), subarktická a lesní rašeliništ a luní mokady, horské smrkové lesy, listnaté a smíšené lesní porosty, kvtnaté horské a podhorské louky.

17. 5. 1963 20. 3. 1991

36 327

31 779

87,5

NP Podyjí

Hluboké údolí stedního toku Dyje s adou geomorfologických jev, vysokým podílem pírod blízkých porost v pilehlém lesním komplexu, mozaikou velmi rznorodých pírodních biotop s vysokou druhovou diverzitou rostlin a bezobratlých organism, ve škále od dealpínských prvk až po xerotermní druhy.

20. 3. 1991

6 276

5 285

84,2

NP Šumava

Z nejcennjší pvodní ásti CHKO Šumava (1963) vyhlášen NP. Jedná se o nejcennjší ást starého pohoí s glaciálními jezery, souvisle zalesnné území s horskými a podmáenými smrinami; rozlehlá rašeliništ, tzv. luhy a slat. Klíové území výskytu velkých šelem v R (zejména rysa) a jediná oblast životaschopné populace teteva hlušce ve stední Evrop.

20. 3. 1991

68 064

59 853

87,9

NP eské Švýcarsko

Z ásti pvodního CHKO Labské pískovce byla vylenna pískovcová pahorkatina na pravém behu Labe na Dínsku; skalní útvary a na n vázaná spoleenstva s vysokou biodiverzitou, rozsáhlé lesní ekosystémy s místními ekotypy lesních devin, výskyt významných druh (umle reintrodukovaný losos obecný a sokol sthovavý).

1. 1. 2000

7 933

7621

96,1

118 600

104 538

88,1

Celkem Pramen: MŽP Source: Ministry of the Environment

Lesy v národních parcích Podstatnou ást území národních park R zaujímají lesy (88,1 %). Poslání les v národních parcích, strategické cíle jejich ochrany a management jsou odlišné od ostatních les, nacházejících se na území R. Lesy na území národních park jsou dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona . 289/1995 Sb., o lesích, zaazeny do kategorie les zvláštního urení. Cíle a zásady pée o lesní ekosystémy v národních parcích jsou podrobn rozpracovány v plánech pée o tato území, piemž je dsledn prosazováno pírod blízké hospodaení, které je zameno na maximální využití pírodních proces. Plány pée jsou nástrojem orgán ochrany pírody pro naplování cíl ochrany daného území; slouží jako podklad pro rozhodování orgán ochrany pírody a jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument (lesní hospodáské plány). Hlavním strategickým cílem pée o lesní ekosystémy v národních parcích je postupný návrat k rznovkým porostm s pirozenou druhovou skladbou, zachování druhové diverzity a uchování a zlepšení samoídících funkcí lesa v pírodním systému. Lesní hospodáské plány zpracovávané pro národní parky, i jejich územní ásti, zohledují cíle a podmínky ochrany daného území ve form konkrétních opatení, stanovených pro jednotlivé lesní porosty. Lesy v národních parcích jsou vzhledem ke svému úelovému poslání od roku 2003 v rámci pravidelných obnov po-

stupn zaizovány lesními hospodáskými plány na základ metodiky hospodáské úpravy pro strukturáln bohaté lesy, která byla pod odbornou garancí MŽP vyvíjena od r. 1999. Pi novém zaizování tak správy park ustupují od souasného systému hospodáské úpravy lesa založeného na principu lesa vkových tíd, který pestává vzhledem k naplování pijatých plán pée o národní parky vyhovovat. Nová (alternativní) metodika pro popis strukturáln bohatých les pracuje s „typem vývoje lesa“ jako novou základní vyšetovací a plánovací jednotkou, nižšími jednotkami jsou „typ porostu“ a „segment typ porost“. Prvnímu takto koncipovanému lesnímu hospodáskému plánu zpracovanému pro LHC NP Podyjí koní v roce 2013 jeho prodloužená platnost a pipravuje se jeho obnova. Analýza zmn stavu lesních porost poskytne potebné podklady pro další rozhodování o opateních potebných k naplnním cíl pée o NP Podyjí. V NP Šumava byly podle výše uvedené metodiky zatím zpracovány lesní hospodáské plány pro LHC NP Šumava LS eské Žleby (2006–2017), LHC Prášily – ÚP Prášily (2007–2015), LHC Kemelná (2008–2015), NP Šumava LHC Srní (2009–2019), LHC Borová Lada (2010–2021) a LHC ÚP Stožec (2012– 2021). Pro Správu KRNAP bude metodou provozní inventarizace pro bohat strukturované lesy vypracován lesní hospodáský plán na období 2015–2024. V roce 2012 probhly pípravné práce a byla uzavena veejná zakázka na vypracování LHP, poátek tvorby plánu je stanoven na rok 2013.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Certikace les Správa KRNAP dlouhodob hospodaí podle lesního certikaního systému PEFC. V roce 2009 byl Správ KRNAP udlen certikát FSC potvrzující ekologické hospodaení v lesích. Udlení certikátu pedcházel certikaní audit, v jehož prbhu auditoi provili, zda krkonošští lesníci hospodaí podle eského standardu FSC (Forest Stewardship Council). Ten je souborem 160 požadavk na ekologicky, sociáln a ekonomicky šetrné lesní hospodaení v podmínkách eské republiky. Audit FSC je provádn každoron, v roce 2012 probhl s výsledkem „Bez výhrad“. Aktuální stav lesa na území Národního parku Podyjí Pée o lesní ekosystémy v Národním parku Podyjí byla v roce 2012 provádna v souladu se základními koncepními a plánovacími dokumenty (platným Plánem pée o NP Podyjí a jeho ochranné pásmo a platným LHP pro lesy ve vlastnictví státu). V rámci aktivního obnovního managementu, smujícího k piblížení lesních ekosystém pírod blízkému stavu byla provádna opatení zamená na úpravu druhové skladby porost ve prospch cílových - stanovištn pvodních devin, a dále pak opatení smující k vytvoení vkové a prostorové diferenciace lesa. V ásti lesních porost byly provádny speciální managementové zásahy za úelem zachování nebo zlepšení stavu vybraných druh a spoleenstev. Tžba v roce 2012 inila celkem 9 331 m3, z toho tžba nahodilá 2 004 m3, tj. 21,5 %. Z nahodilé tžby bylo 412 m3 tžby krovcové a 1 592 m3 tžby ostatní. Jehlinatá tžba inila 8 262 m3 a listnatá tžba 1 069 m3. Výchovné zásahy byly provedeny na celkové výme 110,63 ha (proezávky – 58,61 ha, probírky do 40 let vku – 38,38 ha, probírky nad 40 let vku 13,64 ha). Na výme 68,47 ha byla provedena redukce nežádoucích devin. V rámci ochrany proti škodám psobených zví bylo 83,72 ha ošeteno repelentním nátrem a bylo zbudováno 5 km oplocenek. Na 105,33 ha byla provedena ochrana proti bueni formou ožínání. Umlá obnova byla provedena na ploše 8,11 ha. Bylo vysázeno celkem 65 040 kus stanovištn pvodních druh devin. Z toho dub zimní - 30 110 ks (vše z vlastní produkce), buk lesní - 27 700 ks (3 700 ks z vlastní produkce), lípa malolistá - 5 030 ks (2 430 ks z vlastní produkce), javor klen - 200 ks a jedle blokorá – 2 000 ks (vše z vlastní produkce). Pirozené zmlazení bylo evidováno na ploše 4,97 ha, tj. 38 % celkové obnovy lesa. Aktuální stav lesa na území Národního parku eské Švýcarsko Pée o lesy v NP eské Švýcarsko v roce 2012 vycházela ze schváleného Plánu pée o národní park eské Švýcarsko (2009–2016) a platného LHP (2007–2016). Cílem managementu les je vytvoení podmínek pro budoucí ponechání les samovolnému vývoji. Plánem pée jsou stanoveny dva hlavní rovnocenné smry pée o lesní ekosystémy: a) pestavba smrkových monokultur, b) odstranní geogracky nepvodních devin. Základem pro budoucí ponechávání porost samovolnému vývoji je snížení zastoupení smrku ze souasných 59 % na 30 % a úplné odstranní geogracky nepvodních devin.

115

Pestavba smrkových monokultur je pojata jako celoplošné snížení zastoupení smrku ve prospch devin pirozené devinné skladby (zejména buk lesní, jedle blokorá, dub). V roce 2012 bylo vytženo 25 799 m3 devní hmoty smrku (71 % z celkového objemu tžeb v roce 2012). Pi odstraování geogracky nepvodních druh jsou nejprve odstranni dosplí plodící jedinci a s nkolikaletým odstupem je odstraován nálet. Objem tžeb geogracky nepvodních druh devin (vejmutovka, douglaska tisolistá, modín opadavý, dub ervený) inil v roce 2012 celkem 10 458 m3 (29 % z celkového objemu tžeb roku 2012).Veškeré lesnické zásahy jsou realizovány striktn s ohledem na stanovišt. Vzniklé holiny jsou zalesovány sazenicemi stanovištn pvodních druh, stejným sadebním materiálem jsou realizovány podsadby rozvolnných porost. V roce 2012 bylo zalesnno celkem 101 100 ks stanovištn pvodních druh devin (z toho: jedle blokorá - 18 600 ks; dub – 34 400 ks; buk lesní - 44 300 ks; javor klen - 3 300 ks; jeáb ptaí - 500 ks vše formou prvního i opakovaného zalesnní a podsadeb na celkové ploše 43,64 ha. Nahodilá tžba v roce 2012 inila 4,76% z objemu celkových tžeb, krovcové tžby byly realizovány v objemu 147 m3. Výchovné zásahy v mladých lesních porostech do 40 let vku byly realizovány na ploše 235,71 ha. Aktuální stav lesa na území Krkonošského národního parku innost odboru pée o národní park (OPNP) byla v roce 2012 ovlivnna gradací krovce pevážn ve východní ásti Krkonoš (LHC Maršov), která zpsobila zvýšený objem krovcové nahodilé tžby v lesních porostech na území KRNAP, rozsahem však již nižší ve srovnání s roky 2010 a 2011. Umlá obnova byla v roce 2012 provedena na ploše 42,83 ha (v roce 2011 na ploše 51,13 ha, v roce 2010 76,81). Následující roky lze oekávat srovnatelný objem s objemem letošního roku. Celkov nižší objem zalesování proti nedávné minulosti je z ásti zpsoben zmnou zpsobu tžeb, kdy nedochází k vzniku nových holin a porost je v obnovní tžb pouze uvolován pro pirozené zmlazení. Toto pirozené zmlazení je v roce 2012 evidováno na ploše 54,15 ha. V následujících letech s postupným odrstáním nálet mžeme poítat s nárstem pirozené obnovy. Síjí bízy se obnovilo 0,93 ha. Dále bylo pokraováno s dosadbou listnatých devin a jedle do založených smrkových kultur. Pevážná ást výchovných zásah v roce 2012 byla provedena v rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystém na celkové ploše 1 388,45 ha. Zbývajících 89,75 ha tvoí proezávky v ochranném pásmu Správy KRNAP. V tžební innosti došlo v roce 2012 k snížení podílu nahodilých tžeb z celkových tžeb oproti letm minulým, hlavn pak k roku 2007, kdy byla innost OPNP Správy KRNAP ovlivnna zpracováním následk uragánu Kyrill. V roce 2012 iní procento nahodilých tžeb 36,00 % (v roce 2011 47,02 %, v roce 2010 51,29 %, v roce 2009 to bylo 61,49 %). Vysoký podíl nahodilých tžeb byl zpsoben zpracováním hmoty z vtrných polom a napadené krovcem v prbhu roku 2012. Z celkové výše tžeb 112 501 m3 tvoí nahodilé tžby 40 555 m3, z toho hmota napadená krovci 10 853 m3 (oproti roku 2011 se jedná o snížení množství krovcového díví o 6 000 m3, oproti roku 2010 snížení o 16 000 m3).

116

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Výchovné tžby (probírky) pedstavují 20,93 % z celkového objemu tžeb. Zbývající ást iní tžby obnovní, pevážn jde o uvolnní pirozeného zmlazení. Celková výše tžeb iní 112 501 m3 z ehož je 2 057 m3 samovýroby a 8 037 m3 hmoty ponechané v porostu. Využitelné hmoty tedy bylo 102 407 m3. Pibližování devní hmoty se provádlo pevážn šetrnými technologiemi - potahy, lanovkami a vyvážecími soupravami, pímé pibližování deva z porost traktory není prakticky provádno. Celkem bylo piblíženo 102 743 m3 deva. Aktuální stav lesa na území Národního parku Šumava Pesto, že i v roce 2012 bylo v západní a stední ásti NP Šumava stále nutné ešit mimoádnou situaci zpsobenou pemnožením lýkožrouta smrkového, lze s odstupem posledních pti let (od roku 2008) potvrdit pokraující pokles výše nahodilých tžeb v NP Šumava. Nahodilé tžby v NP Šumava dosáhly v roce 2012 výše 93 tisíc m3 (74 % z celkové tžby), což v porovnání s výší na-

hodilé tžby pedchozího roku 2011 (279 tisíc m3) znamená pokles o 186 tisíc m3. Na jižní ásti národního parku, konkrétn na územních pracovištích Borová Lada, eské Žleby a Stožec nebyl vyhodnocen kalamitní výskyt lýkožrouta smrkového díky nízkému potu krovcem napadených strom ve sledovaném období. Na tomto území bylo možné realizovat plánovaná opatení pée o les podle schválených LHP a platného Plánu pée Národního parku Šumava. Z úmyslných tžeb pevažovala výchovná tžba (30 554 m3 tj. 24 %) nad úmyslnou obnovní a mimoádnou tžbou (1 544 m3 tj. 1,2 % z celkové tžby). Celkem bylo v roce 2012 piblíženo 112 522 m3, a to pevážn za použití šetrných technologií (66 %). V roce 2012 bylo zalesnno 152,21 ha vetn podsadeb, což pedstavuje tém 400 tisíc sazenic stanovištn pvodních druh, z nichž pevažovaly jedle blokorá (31,9 %), buk lesní (22,7 %), jeáb ptaí (19,8 %), smrk ztepilý (14,9 %) a ostatní druhy (10,7 % - jilm horský, javor klen, olše šedá, bíza pýitá, borovice lesní). Dalších 109,46 ha bylo pijato do evidence jako pirozená obnova, v níž dominoval zejména smrk ztepilý. V roce 2012 a následujících letech jsou vybrané pstební innosti hrazeny z fond EU z projektu „Stabilizace les“, akceptaní íslo: 10058566. Projekt je zamen pedevším na uvolnní melioraních devin ve smrkových monokulturách, jejich ochranu a ástené doplnní sadbou za úelem zvýšení ekologické stability porost. Hlavním nástrojem diferencované pée o lesy NP Šumava jsou asov odstupovaná šetrná opatení vedoucí k obnov pírod blízké druhové skladby odpovídající stanovišti a pedevším obnova nepravidelné struktury s co nejvtší prostorovou diferenciací všech vývojových stádií lesa. K dosažení pírod blízkého stavu lesních ekosystém je nov uplatována „metoda cílových strom“ (vycházející z modelu KRNAP), která je modikovaná pro podmínky v NP Šumava. Ze souhrnné tabulky tžeb deva v národních parcích je v porovnání s rokem 2011 zejmý pokraující trend poklesu krovcových tžeb ve všech národních parcích. V KRNAP došlo oproti roku 2011 k poklesu krovcových tžeb o 38 %. V NP Šumava došlo k poklesu krovcových tžeb oproti roku 2011 o 157 636 m3, což pedstavuje pokles o 66 %. V NP eské Švýcarsko došlo k poklesu nahodilých tžeb také o 66 %, vyjádeno v m3 došlo ke snížení o 3 415 m3.

Tabulka 9.1.3 Roní pehled tžeb deva v národních parcích Total annual felling in national parks

Národní parky National parks

NP Podyjí NP eské Švýcarsko KRNAP

Roní pedpis v m3 Annual prescription m3

10 323

Tžba deva v m3 Felling úmyslná planned obnovní regeneration 5 755

nahodilá salvage výchovná tending 1 572

krovec barkbeetle 412

vítr, sníh, ostatní wind, snow, other

%

1 592

21,5

Celkem total 9 331

57 563

10 712

23 893

147

1 586

4,8

36 338

145 200

48 401

23 545

10 853

29 702

36

112 501

NP Šumava

119 840

1 544

30 554

81 391

11 973

74,4

125 462

Celkem

332 926

66 412

79 564

92 803

44 853

48,5

283 632

Poznámka: Údaje o tžbách jsou vztaženy pouze k lesm, ve kterých hospodaí správa národního parku. Pramen: MŽP Source: Ministry of the Environment

117

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

9.2

Les a ochrana klimatu Forest and Climate Protection

eská republika jako smluvní strana Rámcové úmluvy OSN o zmn klimatu (UNFCCC) a jejího Kjótského protokolu každoron pipravuje emisní inventarizaci skleníkových plyn, jejíž souástí je rovnž bilance emisí a propad z využívání území, zmn ve využívání území a lesnictví (LULUCF). Základem emisní inventarizace v souladu s UNFCCC je stanovení rozloh a zmn šesti základních územních kategorií podle Mezivládního panelu pro zmny klimatu (IPCC), které jsou uvedeny v tabulce 9.2.1. Kvantikace územních zmn se provádí na úrovni jednotlivých katastr. Tabulka 9.2.1 Zmny ve využívání území podle kategorizace IPCC v letech 2008 – 2011 [Gg]1) Územní kategorie (tis. ha) Lesní pda

1990

2010

20112)

2 629,5

2 657,4

2 659,8

878,2

1 031,5

1 035,0

3 455,0

3 247,6

3 239,9

Mokady a rašeliništ

157,5

163,1

163,1

Zastavné území

658,9

679,6

681,3

Jiné

107,2

107,2

107,2

Trvalé travní porosty - louky a pastviny Orná pda

ci koneného zútování po uplynutí celého prvního kontrolního období Kjótského protokolu. Zapoitatelný píspvek obhospodaování lesa bude navíc výrazn omezen stropem pro tuto innost ve výši 0,32 Mt C/rok (tj. Ǧ1,173 t CO2). Tabulka 9.2.2 Emise (+) a propady (-) z LULUCF v roce 2011 [Gg CO2ekv.] vykazované v souladu s pravidly UNFCCC Emise (+) a propady (-) [Gg CO2ekv.]

CO2

CH4

N2O

Celkem

Využívání území, zmny ve využívání území a lesnictví

-8 026,31

55,11

11,99

-7 959,22

Lesní pda

-7 964,19

55,11

5,59

-7 903,49

Orná pda

147,70

-

6,39

154,09

-328,93

-

-

-328,93

Mokady a rašeliništ

31,62

-

-

31,62

Zastavné území

87,48

-

-

87,48

1)

-

-

-

Louky a pastviny

Jiné

-

Poznámka: 1) Pokud není uveden žádný údaj, existuje odvodnný pedpoklad, že k emisím nedochází nebo nejsou z obhajitelných dvod odhadovány. Pramen: eský hydrometeorologický ústav

Poznámka: 1) 1 Gg (gigagram) = 1 kt (kilotuna) 2) Emisní bilance za rok 2012 bude dostupná až v roce 2014.

Tabulka 9.2.3 Doplující informace o emisích (+) a propadech (-) z inností Kjótského protokolu (KP) v letech 2008–2011 [Gg CO2ekv.] Aktivity podle lánku 3.3 KP

Pramen: eský hydrometeorologický ústav

Aktivity podle lánku 3.4 KP

Rok

Druhým krokem emisní inventarizace je vlastní kvantikace emisí a propad skleníkových plyn. Jedná se pedevším o oxid uhliitý (CO2), který se uvoluje nebo váže v ekosystémech, respektive v jednotlivých zásobnících uhlíku.V rámci vykazování pro UNFCCC jsou tmito zásobníky biomasa, odumelá organická hmota a pda, zatímco výkaznictví pro innosti LULUCF v rámci Kjótského protokolu vyžaduje informace o zmnách pti zásobník uhlíku (nadzemní a podzemní biomasa, tlející devo, opad, pda). Pro druhé kontrolní období Kjótského protokolu (2013 – 2020) bylo pijato rozhodnutí, na základ kterého bude nov rovnž vykazována zásoba uhlíku poutaného ve výrobcích ze deva. Krom emisí a propad CO2 v dsledku zmn zásoby uhlíku se v sektoru LULUCF dále kvantikují další skleníkové plyny, a to metan (CH4) a oxid dusný (N2O). Ty vznikají nap. pi spalování biomasy nebo dsledkem hnojení a odvodováním zamokených pd. Zárove musí R v souladu s l. 3.3. Kjótského protokolu povinn vykazovat podrobnjší emisní bilanci inností zalesování/znovu zalesování a odlesování. R si pro první kontrolní období Kjótského protokolu zvolila rovnž zapoítávání innosti obhospodaování lesa podle l. 3.4 Kjótského protokolu, jejíž píspvek je v rámci celkové emisní bilance nejvýznamnjší. V souladu s pravidly Kjótského protokolu bude píspvek LULUCF k plnní redukního závazku R zapoítán až v rám-

Zalesování a znovuzalesování

Odlesování

Obhospodaování lesa

2008

-271,99

160,20

-4 403,99

2009

-294,68

170,19

-6 441,15

2010

-322,26

206,87

-5 096,22

2011

-356,88

163,70

-7 568,71

Pramen: eský hydrometeorologický ústav

V roce 2011 snížily isté propady LULUCF celkové emise skleníkových plyn R o 7,96 milión tun CO2ekv., což odpovídá tém 6 % vypuštných emisí. V souasné dob píspvek LULUCF k celkové emisní bilanci pibližn odpovídá emisím skleníkových plyn ze zemdlství. Jak je však rovnž patrné z níže uvedené tabulky 9.2.2, sektor LULUCF vykazuje znanou mezironí variabilitu propad. Lze pedpokládat, že propady v rámci lesního hospodáství se budou v nejbližších letech spíše snižovat. Dvodem je pedevším vková struktura porost v R. K doasnému snížení propad pispje rovnž plánované zvýšení podílu listnatých devin. Toto opatení je však zárove dležitým adaptaním opatením, které by mlo zajistit dlouhodobou stabilitu lesních porost a tedy i ukládání uhlíku v dlouhodobém horizontu. Do budoucna lze rovnž pepokládat vyšší využití biomasy pro energetické úely a vtší podíl uhlíku uloženého ve výrobcích ze deva.

118

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 9.2.4 Podíl emisí ze zemdlství a istých propad z LULUCF na celkových emisích v letech 1990–2011 [Gg CO2ekv.] Celkové emise bez LULUCF

Celkové emise vetn LULUCF

Zemdlství

1990

196 039,02

192 421,08

16 233,28

LULUCF

1991

182 146,60

173 109,33

14 611,72

-9 037,27

1992

165 608,99

154 822,06

12 731,33

-10 786,93

1993

159 436,67

150 003,81

11 204,85

-9 432,86

1994

149 448,82

142 307,75

10 372,50

-7 141,07

1995

150 676,45

143 466,34

10 331,98

-7 210,11

1996

154 679,74

147 059,10

9 966,29

-7 620,64

1997

151 763,94

145 103,09

9 758,20

-6 660,85

1998

144 798,83

137 800,88

9 284,71

-6 997,96

1999

136 431,41

129 276,37

9 350,12

-7 155,04

2000

145 886,05

138 361,80

9 094,86

-7 524,24

2001

145 671,68

137 793,77

9 220,88

-7 877,91

2002

141 539,32

133 906,79

8 955,86

-7 632,54

2003

144 582,43

138 839,78

8 314,94

-5 742,66

2004

145 949,52

139 766,55

8 750,49

-6 182,96

2005

145 259,37

138 573,86

8 385,03

-6 685,51

2006

147 038,10

143 573,44

8 249,77

-3 464,66

2007

147 624,79

146 897,96

8 403,04

-726,83

2008

142 146,37

137 373,51

8 583,06

-4 772,86

2009

133 486,19

126 623,08

8 134,29

-6 863,11

2010

137 422,56

131 934,11

7 964,57

-5 488,45

2011

133 495,50

125 536,29

8 064,84

-7 959,22

-3 617,94

Pramen: eský hydrometeorologický ústav

9.3

Myslivost Game Management

Pestože odlovy zvlášt erné zve a vtšiny druh ostatní spárkaté zve zaznamenaly nárst odlovené zve proti roku 2011, i v dalších letech bude dvodné snižování stav spárkaté zve mezi minimální a normované stavy. Zvláštní pozornost si zaslouží odlov erné zve, které bylo v roce 2012 uloveno 185 381 kus, což je nový rekordní úlovek v novodobé historii R. Je to o 41 076 ks vyšší úlovek oproti rekordnímu roku 2010. V roce 2012 bylo odloveno 12 589 kus siky japonského proti roku 2011, kdy bylo odloveno 10 910 kus siky japonského. S ohledem na škody psobené pedevším na lesních porostech i nežádoucí narušování genofondu jelena evropského je nutné siku japonského redukovat. Na výši lovu se projevila nejen kampa MZe, vetn doporuení pro státní správu myslivosti, ale i pístup uživatel honiteb k redukci poetních stav spárkaté zve. Redukce erné zve probíhala ve všech honitbách, bez ohledu na normované stavy, uživatelé honiteb využívají ustanovení § 36 odst. 5 zákona . 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znní pozdjších pedpis (lov samií zve a samí do stáí dvou let ve stanovené dob lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu lovu). Z dvodu snižování škod, zpsobených ernou zví pedevším na zemdlských plodinách a pozemcích, je nutné peliv vypracovávat plány chovu a lovu podle ustanovení § 36 zákona . 449/2001 Sb, o myslivosti, ve znní pozdj-

ších pedpis, tak, aby se poty erné a vysoké zve udržovaly mezi minimálními a normovanými stavy. V roce 2012 se poet a celková výmra honiteb, bažantnic a obor v R proti roku 2011 výrazn nezmnil. Další íselné informace o myslivosti lze získat na webových stránkách eského statistického úadu. Ministerstvo zemdlství pokraovalo v roce 2012 s osvtovou kampaní k problematice honiteb „Oekávané zmny honiteb a nájemních vztah“ ve spolupráci s Agrární komorou a Výzkumným ústavem lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. Semináe k této problematice se uskutenily od ledna do ervence v Olomouci, Ratiboi u Vsetína, Most, Brn, Dolanech u Náchoda a v Liberci. Cílem informaní kampan bylo seznámit veejnost s možnostmi zmn honiteb, nájemní smlouvou na pronájem honitby jako nástrojem vlastník k ovlivování myslivosti a také s možnostmi, které dává souasná právní úprava pi usmrování vývoje poetních stav zve. lenové Ústední hodnotitelské komise trofejí bhem kalendáního roku 2012 ohodnotili celkem 37 význaných trofejí, ulovených ve volných honitbách a oborách v R. Z tohoto potu je 10 trofejí jelena evropského s nejvyšší dosaženou bodovou hodnotou 240,18 b. CIC, 12 trofejí daka skvrnitého s nejsilnjší trofejí 222,29 b. CIC, 1 trofej siky Dybowského s bodovou hodnotou 418,90 b. CIC, 11 trofejí mu on s nejsilnjší trofejí 250,65 b. CIC, 2 trofeje srnc s nejsilnjší trofejí 145,225 b. CIC a 1 trofej prasete divokého s nejsilnjší bodovou hodnotou 127,00 b. CIC.

119

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 9.3.1 Lov (odstel a odchyt) hlavních druh zve v kusech Hunting of main game species (pcs) Zv/Game

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Jelení/red deer

16 871

20 217

21 415

21 527

21 820

20 961

23 120

Daí/fallow deer

9 972

11 395

13 394

13 309

14 209

13 305

14 742

Mu oní/mou on

6 893

8 320

9 304

9 118

9 368

8 398

9 378

Srní/roe deer

99 074

108 992

127 213

131 875

120 206

113 915

108 616

erná/wild boar

59 904

121 192

138 854

121 821

144 305

109 563

185 381

Kachna/duck

247 322

328 225

315 773

286 024

272 422

277 390

268 485

Bažant/pheasant

588 555

664 251

598 176

530 444

528 878

524 674

518 208

67 544

115 065

105 745

84 111

62 848

47 739

56 310

Zajíc/hare

Pramen: MZe, MŽP, SÚ Source: Ministry of Agriculture, Ministry of the Environment, Czech Statistical Ofce

Ke dni 14. 9. 2012 byla zízena nová Myslivecká rada ministra, jejímž pedsedou byl jmenován Ing. Radek Braum, námstek ministra pro úsek lesního hospodáství, místopedsedou Ing. Jií Papež a leny JUDr. Ing. Martin Flora, Ing. Vladimír Krchov, Ph.D., Ing. Josef Stehlík, MVDr. Miroslav Vodanský, Ph.D., Doc. PhDr. Ivo Zapletal, CSc. a Ing. Vilém Žák. Ministerstvo zemdlství v rámci dotaní politiky pokraovalo v podpoe nkterých mysliveckých inností. Hlavní draz pi poskytování podpory je kladen na zlepšování životních podmínek zve a regulace poetních stav predátor. Nejvíce nanních prostedk se erpalo na zlepšování životních podmínek pro zv, tj. na zakládání a udržování zvních políek, poízení a instalace umlých nor na odchyt lišek, zhotovení a umístní hnízdních budek pro vodní ptáky a na zkoušky psa z výkonu (eský fousek, eský teriér).

9.4

Devozpracující prmysl Timber Processing Industry

Odvtví zpracování deva, výroba devaských výrobk krom nábytku (OKE 20) zahrnuje 5 obor a to: • Výroba pilaská a impregnace deva (obor 20.1). • Výroba dýh, pekližek a aglomerovaných devaských výrobk (obor 20.2). • Výroba stavebn truhláská a tesaská (výroba oken, dveí, zárubní, devných staveb, jejich prvk, lepených a ohýbaných konstrukcí – obor 20.3). • Výroba devných obal (obor 20.4). • Výroba jiných devaských, korkových, proutných a slamných výrobk krom nábytku (obor 20.5). Devaský prmysl zpracovává tém výhradn tuzemskou obnovitelnou surovinu – surové díví, nejvíce jehlinatou a listnatou kulatinu. Výroba jehlinatého a listnatého eziva na pilách se meziron snížila celkem o 195 tis. m3. Poptávka po ezivu nadále trvala v zahranií, zatímco pokles spoteby eziva byl v tuzemsku (o 373 tis. m3). Velké pilaské závo-

dy (STORA ENSO TIMBER ŽDÍREC, s. r. o., STORA ENSO TIMBER PLANÁ, s. r. o., Mayer - Melnhof Holz Paskov) a další devozpracující závody jsou na exportu pitom siln závislé a proto z celkové výroby 3 997 tis. m3 jehlinatého eziva pedstavoval vývoz 2 910 tis. m3 a pro pokrytí domácí spoteby ve výši 1 589 tis. m3 se dovezlo 502 tis. m3 ze zahranií. Ve výrob aglomerovaných materiál zstali i v roce 2012 nejvtšími a rozhodujícími výrobci v R spolenosti KRONOSPAN CR, spol. s r. o. v Jihlav a Devozpracující družstvo Lukavec v Lukavci. Celkem bylo poezem zpracováno v tuzemsku 6,8 mil. m3 jehlinaté a listnaté kulatiny, z ehož bylo vyrobeno 3,997 mil. m³ jehlinatého eziva a 0,262 mil. m³ listnatého eziva. Ve srovnání s pedchozím rokem bylo tedy vyrobeno jehlinatého a listnatého eziva o 195 tis. m3 mén. Ve vývozu došlo k mezironímu poklesu exportu jehlinatého a listnatého eziva o 172 tis. m³ a v dovozu o 350 tis. m3 a tak došlo ke snížení domácí spoteby eziva o 373 tis. m3. Proti roku 2011 se rovnž snížila výroba devotískových desek (o 19 tis. m3), pekližek (o 3 tis. m3) a devovláknitých desek (o 1 tis. m3). Tuzemská spoteba deva – resp. výrobk ze deva stále výrazn zaostává ve srovnání s vysplými ekonomikami a pokles tuzemského objemu výroby ve stavebnictví to ješt zhoršil; nap. roní spoteba deva na jednoho obyvatele je v USA a v Japonsku o 150 % vyšší než v esku a podíl využití deva ve stavebnictví je oproti sousedním zemím (Nmecko a Rakousko) pouze ptinový. Devo na výstavbu dom se v esku nadále tém nevyužívá. Tabulka 9.4.1 Poez kulatiny a výroba eziva v tis. m3 Log breakdown and sawn wood production (1 000 m3) 2010

2011

2012

Poez kulatiny Log breakdown

8 000

7 000

6 800

Výroba eziva Sawnwood production

4 744

4 454

4 259

Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

120

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 9.4.2 Trh s devaskými produkty v tis. m3 Market with timber products (1 000 m3) Výrobek Product Jehlinatá kulatina x) Softwood roundwood Listnatá kulatina x) Hardwood roundwood

Jehlinaté ezivo Softwood sawn wood

Listnaté ezivo Hardwood sawn wood

Devotískové desky Particle boards

Pekližky Plywood

Devovláknité desky Fibreboards Jehlinatá vláknina xx) Softwood pulpwood

Listnatá vláknina Hardwood pulpwood

Rok Year

Výroba Production

Dovoz Import

Vývoz Export

Spoteba Consumption

2010 2011

8 982

786

1 658

8 110

8 014

1 670

3 100

6 584

2012

7 911

1 000

2 571

6 340

2010

445

193

85

553

2011

824

114

387

551

2012

710

90

233

567

2010

4 492

700

3 166

2 026

2011

4 153

741

3 084

1 810

2012

3 997

502

2 910

1 589

2010

252

335

245

342

2011

301

289

240

350

2012

262

178

242

198

2010

1085

473

1285

273

2011

1052

476

1 339

189

2012

1 033

480

1 335

178

2010

204

48

36

216

2011

181

65

128

118

2012

178

71

117

132

2010

46

205

87

164

2011

42

217

97

162

2012

41

211

85

167

2010

4 747

1100

2104

3 743

2011

4 277

1087

1564

3800

2012

3 949

749

1 040

3 658

2010

597

21

94

524

2011

352

22

74

300

2012

471

36

68

439

Poznámka: x) vetn tyoviny a doloviny xx) vetn tyoviny a doloviny Note: x) including pole and mining timber xx) including groundwood Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture

9.5

Celulózo-papírenský prmysl Pulp and Paper Industry

Spoteba deva na výrobu buniiny devné inila 3 459 tis. m3 surového deva jehlinatého, v tom bylo 2 287 tis. m3 jehlinaté vlákniny a 1 172 tis. m3 devných štpek a tísek jehlinatých. V roce 2012 vyrobil celulózopapírenský prmysl 692 tis. tun vlákniny celkem, z toho 689 tis. tun buniiny devné. Ve srovnání s rokem 2011 (704 tis. tun vlákniny celkem) došlo k celkovému poklesu o 12 tis. tun. Výroba papír, karton a lepenky podle klasikace CEPI, užívané v celulózopapírenském prmyslu, se oproti roku 2011 zvýšila o 106 tis. tun na celkovou výši 843 tis. tun. Nadále však trvá, že struktura výroby eského celulózopapírenského prmyslu neodpovídá tuzemské poptávce, když vyvážíme polovinu produkce buniin a dovážíme naopak krátkovláknitou buniinu, která se u nás nevyrábí. V papírech, kartonech a lepenkách vyvážíme pedevším

druhy s nižší pidanou hodnotou (papíry balicí a obalové) a dovážíme pedevším drahé gracké a tiskové papíry. Z toho pramení i výrazná ztráta v bilanci zahraniního obchodu. Tabulka 9.5.1 Spoteba deva na výrobu buniiny v tis. m3 Consumption of wood for pulp production (1 000 m3) Spoteba Consumption

Sortiment devní hmoty Timber assortment 2010

2011

2012

Devné štpky a tísky Chips and particles

1 220

1 097

1 172

Vláknina Pulpwood

1 980

2 479

2 287

Celkem Total

3 200

3 576

3 459

Pramen: Spolenost prmyslu papíru a celulózy Source: Association of Pulp and Paper Industry

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 9.5.2 Výroba buniiny, papíru, kartonu a lepenky v tis. tunách Pulp, paper, paperboard, and cardboard production (1 000 t) Výrobek Product

2010

2011

2012

Mechanická vláknina Mechanical pulp

13

3

0

Chemická buniina Chemical pulp

705

697

689

4

4

3

Celkem Total

722

704

692

Papír, kartony a lepenka Paper, paperboard, and cardboard

769

737

843

Ostatní vláknina Pulp of other bres

Pramen: Spolenost prmyslu papíru a celulózy, SÚ Source: Association of Pulp and Paper Industry, Czech Statistical Ofce

9.6

Výroba a dovoz lesnické techniky Production and Import of Forestry Technologies

Nové tžebn – dopravní stroje a jimi zabezpeované výrobní technologie jsou rychlé, bezpené, s vysokou produktivitou práce a nízkou pracností, ekologicky a ekonomicky výhodné. Jednou z šetrných metod tžby a souste ování deva je metoda sortimentní. Pomocí harvestor jsou stromy vytženy, odvtveny a roztídny, návazn pomocí forwarder je vytžené díví bezeškodn vyvezeno z lesních porost. Tyto lesnické stroje jsou konstruovány tak, aby bylo pi jejich použití vyškolenými operátory dosaženo minimálního tlaku na lesní pdu, pojíždjí pouze po transportních linkách a nezajíždjí do nitra lesních porost. Pi jejich správném technologickém použití prakticky nedochází k žádnému poškození stojících netžených strom lesních porost, ani ke škodám na lesní pd a lesním ekosystému. Míra poškození je v R tak i ostatních státech 2 – 5% za pedpokladu, že navržené porosty pro tžbu jsou dobe majiteli les pipraveny, práce kontrolovány a smluvn pebírány. Bohužel je málo operátor, kteí vlastní osvdení podle národního katalogu prací, povinnost mít osvdení není nikým stanovena, taktéž vlastník tohoto osvdení není náležit nann zvýhodnn. Následn je možné vytžené devo expedovat pímo odbrateli, snížit celkové tžební náklady, a správnou volbou místa, podmínek a doby transportu díví eliminovat i škody na lese a lesní dopravní síti. Pi používání nových technologií se nejedná jen o úspory ekonomické nebo energetické v mrné spoteb motorové nafty na jednotku výroby, ale zásadn mní a posunují výrobní postup pi tžební innosti v lese, který má pak dopady do dalších oblastí lesního hospodáství.

121

Terénní a pírodní podmínky R umožují do budoucna tmito technologiemi zpracovávat pes 80 % tžeb. Platí: „Lépe 1 krát pepravit do porostu jeden desetitunový stroj, než z lesa pepravit stovky m3 deva k manipulaci.“ Následn je možné vytžené devo expedovat pímo odbrateli, snížit celkové tžební náklady, a správnou volbou místa, podmínek a doby transportu díví eliminovat i škody na lese a lesní dopravní síti. Pi používání nových technologií se nejedná jen o úspory ekonomické nebo energetické v mrné spoteb motorové nafty na jednotku výroby, ale zásadn mní a posunují výrobní postup pi tžební innosti v lese, který má pak dopady do dalších oblastí lesního hospodáství. Harvestor je samopojízdný víceoperaní stroj, jeho práce spoívá v kácení, odvtvování, rozezávání a ukládání sortiment díví kolmo k vyvážecí lince. V poítai harvestoru je uložen software, který ídí funkce stroje a souasn zajišuje optimální zpenžení kácených strom. Harvestory a vyvážecí traktory (forwardery) se vyrábjí ve tech hmotnostn-výkonových kategoriích (malé do 70 kW, stední 70 - 140 kW, velké nad 140 kW). U teních dimenzí strom je malý typ harvestoru výhodný, protože umožuje zajíždní harvestoru z linky do pracovního pole, a má vtší pohyblivost. Také jeho hmotnost nezpsobuje pípadné poškození pdy. Výkonnost stroje, i když je menší, mže být vyrovnána nižší poizovací cenou. Ne vždy lze poizovat lehký i stední harvestor souasn. Pi probírkách v porostech 45 až 60letých je výkonnjší stední typ harvestoru. tyi nejvtší skandinávští výrobci se ve výrob zamili hlavn na stroje stední tídy a nejvyšší tídy s úezem kácecí hlavice v rozmezí do 62 cm a 75 cm, a dva výrobci skandinávští i eští nejmenších harvestor jsou zameni na nejmladší probírkové porosty s malým úezem bez ohledu na tžbu porost vhodných na využití energetické štpky. Ve výrob velkých a malých forwarder je rozdíl v nosnosti nákladu 3 t a 9 t - jsou i výraznjší poizovací náklady. Je zjištno, že v souasné dob je v provozu celkem 400 tžebních stroj, z toho 376 kolových harvestor, piemž 24 je již na hranicí životnosti. Je potšující, že 282 tžebních stroj bylo zakoupeno po r. 2000. Další kladné zjištní je, že 145 kolových harvestor je vybaveno kácecí hlavicí s úezem do 55 cm, což dává pedpoklady k jejich uplatnní pro práce ve vychovávaných probírkových porostech. Další poetnou skupinu se 110 stroji tvoí harvestory s úezem do 72 cm, a vtší úez do 75 cm je zastoupen 54 stroji. Tento stav umožnil operativn zvládat vtrnou kalamitu zpsobenou orkánem Kyrill, Emma a Antonín v minulých létech s následnou nahodilou kalamitní tžbou deva tak, aby se zabránilo pemnožení krovce, který v souasné dob opakovan ohrožuje NP Šumava. Pro svažitá a mén únosná podloží byly zajištny pro zvládnutí kalamit harvestory na pásových podvozcích v potu 23 stroj, z nichž 3 stavební stroje Menzimuck jsou opateny kácecí hlavicí Woody.

122

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka s grafem 9.6.1. Harvestory podle velikosti a roku výroby k 31. 12. 2012 Harvesters by size and size year of manufacturing Výrobce Manufacturer John Deere Rottne Komatsu Ponsee Logset HSM Sampo Gremo SP-Maskiner Caterp./EcoLog Nokka Vimek 404 UTC 10-67 Entracon Apache Kolové/wheeled Kaiser Menzi Muck MHT Linz Königs Tiger Pásové/belted Procesor Hypro

Poet celkem Total 180 83 44 40 6 1 6 3 2 2 1 7 1 376 1 3 19 1 24 3

z toho dle úezu k. hlavice of which by the cutting diameter do 55 cm do 62 cm do 72 cm do 75 cm 40 51 76 13 44 27 12 14 7 21 2 4 9 27 4 2 1 6 2 1 2 1 1 1 7 1 123

91

3 18 1 22 3

108 1

54

z toho dle roku výroby of which by the year of manufacturing až 1995 1996-1999 2000-2009 2010-2012 19 27 124 10 3 74 6 8 34 2 3 6 31 6 1 6 1 2 2 2

24

45

1

5

2

5

3 1

4

282

23

3 14 1 18 3

1

Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno

Plynulý provoz v tžební innosti zajišují forwardery (vyvážecí traktory) v celkovém potu 620 stroj, a 88 vyvážecích traktorových souprav, tažených univerzálním traktorem s taženým pohánným nebo nepohánným pívsem s hydraulickým jeábem, umístným na jeho pedním okraji. Tato technika je urena do rovinatých terén a spluje požadavky pro soukrom hospodaící zemdlce, kteí vlastní souasn i lesní porosty. Forwardery (vyvážecí traktory) jsou u nás jen na kolovém podvozku v celkovém potu 478 ks. Jsou zalenny podle hmotnosti do 4 tíd. Nejnižší tída do hmotnosti 9 tun, což odpovídá nároným ekologickým požadavkm na zhutnní pdy po nkolikerém pejíždní v jedné stop, je zastoupena 211 stroji. Další tída s hmotností do 12 tun je zastoupena 197 stroji. Dalších 63 ks s hmotností 14 t a 7 ks s hmotností 17 tun je vhodných pro mýtní a kalamitní lesní porosty s vtším obsahem skeletu v podloží. Malé vyvážecí traktory v celkovém potu 192 ks jsou zastoupeny malými dopravními stroji s hmotností do 3 tun, kam patí Terri na kolopásovém podvozku, a vyšší tída také na kolopásovém podvozku, kam patí Logbear. Vimek má 6ti kolový podvozek v potu 86 ks stroj. Osmikolový podvozek je zastoupen rmami Novotný 62 ks a Entrakon Delavare, vyrábných v R v celkovém potu cca 110 stroj. Firma Entrakon odmítla poskytnout statistiku o prodeji jejich stroj. Pro minimalizaci škod tžebn dopravních stroj na lesních porostech je nejvhodnjší podvozek 8 kolový s možností montáže kolopás do podmáených a svažitých stanoviš a na sníh. Pro obnovní a kalamitní tžby je obdobná osmikolová konstrukce podvozku s hmotností stroje nad 10 tun, v pední

ásti je doplnna radlicí pro stabilizaci na svahu a pro následnou úpravu terénu. Svahová dostupnost forwarder (vyvážecích traktor) na suchém podloží je do 46 až 50 %, v závislosti na využití kolopás a etz. Pro mén únosná podloží byly provozn odzkoušeny Lesnickou a devaskou fakultou Mendelu v Brn upravené kolopásy švédského výrobce Olofsfors AB, Eco-Baltic, které mají posunuté protismykové výstupky ze stedové ásti jednotlivých lánk na jejich okraj a tím zamezují poškození povrchové vrstvy živiných vozovek jak lesnické, tak veejné cestní sít. Posádky nemusejí provádt demontáž a zptnou montáž, potebnou pro pojíždní po tchto cestách, když pejíždjí mezi lesními porosty na delší vzdálenosti. Forwardery (vyvážecí traktory) jsou dle pání vybaveny také kamerou pro umožnní vyjíždní a couvání z neprjezdných linek. Pro stabilizaci na svažitém terénu je vhodná montáž stabilizaního navijáku na zadní ásti podvozku, kterým jsou vybaveny tyto forwardery v Rakousku, Nmecku a Švýcarsku. Pro zajištní ekologické istoty pracoviš, jejich pehlednost a správnou logistiku je možné doplnit harvestor, forwarder i odvozní prostedek napojením na GPS do ovládacích poíta stroj. Mapové podklady lesních porost jsou zajištny prostednictvím digitálního Atlasu lesnických map LR, s. p. z produkce Grackého datového skladu, ostatní majitelé les jsou zajištni digitálními porostními mapami s ukládací vrstvou a souadnicemi od Lesprojektu, ímž bude urychleno penášení dat mezi tžebn-dopravními stroji a jednotlivými lokalitami výroby a skladování sortiment, evidence o zpracovaném díví i jejich pohybu mezi lokalitami, a hospodáská evidence lesních porost.

123

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka s grafem 9.6.2 Poet vyvážecích traktor a vyvážecích traktorových souprav Number of forwarders and crane-equipped forwarders Výrobce Manufacturer

dle nosnosti by tonnage

Celkem Total do 6 t

233

do 9 t 118

do 12 t

do 14 t

99

12

do 17 t 4

Komatsu

86

30

38

17

1

Rottne

70

37

20

11

2

27

20

Ponsse

47

Gremo

10

Logset

14

1995

1996–2000

2001–2009

2010–2012

48

40

129

16

3

of which do 3 t

John Deere

Svazkova Slash wrapper

z toho dle roku výroby of which by the year of manufacturing

10 11

14

66

6

3

6

55

6

1

12

33

1

1

7

2

2

10

3

Norcar

6

6

Cater/Eco L

3

3

Farmi Trac

1

1

Nokka

1

1

1

Dasser

2

2

2

HSM

5

3

2

478

211

197

Velké vyvážecí traktory Logbear

2

1

2

6 3 1

5 63

7

63

81

8

21

2

298

36

4

2

Terri

42

39

3

9

4

Vimek

86

70

16

63

23

Novotný

62

62

47

15

Entrakon Dela. Malé vyvážecí traktory

192

109

83

Vyvážecí traktory

670

109

83

211

197

63

40

31

13

4

*) UKT+ pívs

88

**) 4kol+

10

10

773

119

Celkem/Total

7

8

23

119

42

71

104

417

78

74

4

14 10

128

242

210

67

7

71

104

491

Poznámka: *) Vyvážecí traktorová souprava je tvoená UKT + pívs s klanicemi a hydraulickým jeábem **) Vyvážecí tykolová souprava je tvoena tykolkou + pívs s hydraulickým jeábem a klanicemi Sun Forest, s. r. o. prodej v roce 2012 Pramen: LDF MENDELU v Brn Source: Mendel University Brno

Zastoupení technologií tžby deva Z celkového množství tžby deva v R 15 061 tis. m3 bylo provedeno v pedmýtních a obnovních tžbách 4 704 tis. m3 sortimentovou technologií a 10 357 tis. m3 kmenovou technologií. Na celkové tžb se sortimentová technologie podílela 31 %. Bylo by vhodnjší, aby zastoupení sortimentních technologií pevažovalo v pedmýtních porostech oproti obnovním tžbám. Ve všech subjektech se zpracovávaly tžební zbytky štpkováním 1 900 tis. m3, nebo drcením. V eské republice nachází uplatnní svazkova klestu v potu 3 stroj, který umožuje ekonomitjší dopravu tžebních zbytk pro energetické úely, které jsou trendem a úkolem pro budoucnost. Uložení tžebních zbytk ve svazcích na odvozním míst nepodléhá hnilobnému procesu, nebo samovznícení. ím jsou tyto svazky delší dobu v lese, tím získávají vtší % sušiny a snadnji se v suchém stavu plní do spalovacích pecí, kde docilují vyšší výhevnost. Další pedností je možnost ukládání na vysoké rezervní skládky ve spalovnách. Podíl lanovkového souste ování byl jen 118 tis. m3.

107

4

124

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Tabulka 9.6.3 Zastoupení tžebních technologií v tis. m3 Logging system structure (1 000 m3) Subjekty Subjects Státní lesy v R vetn škol State forests

Harvestorové technologie harvest technology

Kmenové technologie stem technology

Tžba felling

% sortiment % short l.logg

tpkování wood schipping

Souste ování lanovkou skyline logging

3 300

5 865

9 165

36

1 440

44

VLS R, s. p. Military forests

610

1 721

2 331

26

200

20

Obecní lesy Municipal forests

794

2 771

3 565

22

260

24

Soukromé lesy Private forests

4 704

10 357

15 061

31

1 900

118

Celkem Total

5 367

9 987

15 381

35

1 777

295

Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno

Výroba a kompletace lesnické techniky v kusech Školkaská technika a technologie má sezónní využívání a pomrn dlouhou životnost stroj, proto obnova tchto stroj má charakter kusové výroby. Pro rok 2012 nebyl obnoven žádný stroj. Technika pro obnovu lesa je na ásteném sestupu. Celkový poet je 64 ks pro tuzemsko a 148 ks na export. Nejvtší etnost mají štpkovae a drtie tžebních zbytk v potu 29 ks. na export 68 ks. Požadavek na další stroje, zajišující likvidaci tžebního odpadu, zane narstat s požadavkem na výrobu energetické štpky. Nárst vykázaly paezové frézy s potem 22 R a další 68 ks byly exportovány. Tžební, souste ovací a dopravní technika má celoroní využití se zvýšenou nároností na bezpenost. Nástavby na univerzální traktory jsou provozem stále žádány, jejich poteba se snížila na 4 ks, a 5 ks bylo exportováno. Krom tuzemských Zetor se adaptéry upravují na traktory dovážené. Lesnické kolové traktory (LKT), vyrábné na Slovensku (závod Trstená), mají vzestupný charakter a pipravuje se konstrukní inovace. Na lokalitách, kde to terén a podloží vyžadují, by bylo úelné používat obdobné traktory na vyšší technické úrovni (výrobce HSM v SRN), které jsou pizpsobeny ekologickým požadavkm bezeškodného vyklizování z lesních porost, zatím jsou v provozu 2 ks. Novinkou trhu jsou tykolky s pohánným pívsem a hydraulickým jeábem s nízkou poizovací cenou, univerzálností, nízkými provozními náklady, které jsou velice šetrné k terénu se skvlou prchodností i hustšími porosty - malé rozmry. Nosnost pívsu 1 500 – 2 500 kg, rychlost - nap. pi návratu z odvozního místa zpt do porostu (delší vyvážecí vzdálenosti, po louce), vyzkoušené rychlosti i 35 km/h povolené 25 km/h, stroje jsou již vyzkoušené, zptná vazba od zákazník zatím pouze pozitivní, nízká hmotnost pívsu (dle typu, píslušenství a výrobce): od 350 - 550 kg. Pívs lze zapojit za nkolik druh tažných vozidel: pracovní tykolka ATV, UTV, malotraktor, železný k, živý k, ale i terénní automobil. Nejnižší provozní náklady pívs má, pokud je pohánn pímo z hydraulického okruhu malotraktoru nebo železného kon (pipojení si realizu-

je zákazník sám, nebo rma dodá hydraulickou jednotku pro pipojení na zadní vývodovou hídel). Provozní náklady stoupnou, pokud si zákazník zvolí pro pohon hydraulického systému hydraulickou jednotku s benzínovým agregátem (ATV, UTV, živý k). Až donedávna to byl dosah hydraulického jeábu - max. to bylo 4,0 m. Nyní se dodává i švédský pívs Avesta Vagnen MS48 s dosahem HJ. 4,8 m. Ke všem námi prodávaným pívsm s HJ je možné dodat i dálkov ovládaný hydraulický naviják, štípací hlavici (12 cm), pdní lopatu, hydraulicky sklopnou korbu, pdní vrtáky (oplocenky), pohon kol hydraulickými trakními válci. Denní výkon: vychází ze zptné vazby zákazník. Velice záleží na hmotnatosti porostu, vyvážecí vzdálenosti, terénu, délce sortimentu atd. 20 - 25 m3 (ale i 30 m3). Kapacita pívsu je cca 2 m3 pro výezy o délce 4 m. Pi použití pívsu v kombinaci se tykolkou ATV/UTV pípadn malotraktory s vyššími max. rychlostmi stoupá denní výkon úmrn nárstu vyvážecí vzdálenosti. U výroby lanových systém se výrazn projevuje modernizace, která snižuje poet pracovník pi obsluze a zajišuje jejich zvýšenou bezpenost. Šetrnost lanovek k porostm i k pd usnaduje dálkové ovládání vozík, 4 ks byly exportovány ze Školního lesního podniku Ktiny. Odvozní prostedky byly doplnny 20 ks automobilovými hydraulickými jeáby a 2 byly exportovány. Pi kompletaci odvozních souprav dochází k nárstu výroby typ na krátké výezy díví, což navazuje na využívání harvestorových technologií, které jsou šetrné jak k vychovávaným porostm, tak i k pd, po které se vyvážejí hotové sortimenty na odvozní místo, ale v loském roce nebyl žádný nárst. Vývoj poskytnul lesnímu hospodáství nové hydraulicky ovládané návsové soupravy, které se na odvozním míst upravují podle rozmr uloženého deva nastavitelnou délkou návsu a posuvem klanic. Návsy jsou vyrábny s dvou i tínápravovou alternativou. Celkem za skupinu tžebn dopravních stroj bylo prodáno 114 pro tuzemsko a 53 na export. Manipulaní technika. Vzrstají požadavky na štípací stroje, které zajišují obnovitelné zdroje energie. Na trh bylo dodáno 33 ks a 10 ks bylo exportováno, což je následek vzrstu cen fosilních tepelných zdroj energií.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

Celkov ve srovnání s minulými roky, kdy byl obrat ve strojovém parku 442 stroj pro tuzemsko a 78 pro export, došlo v roce 2010 k poklesu o 50 %, což inilo 206 stroj pro tuzemsko a 58 pro export. Snížení bylo zpsobeno nejen poklesem trhu se devem, ale nestabilitou a omezený-

125

mi možnostmi dodavatel prací stedních a malých rem. V roce 2011 došlo k malému nárstu se zvýšením na 382 stroj pro tuzemsko a 80 stroj na export. V roce 2012 nastal znaný pokles na 217 pro tuzemsko a znaný nárst na export v potu 211 stroj.

Tabulka 9.6.4 Výroba, dovoz a kompletace lesnické techniky v kusech k 31. 12. 2012 Production, imports, exports and assembling of forestry machinery Školkaská technika

2008

2008

2009

2009

2010

2010

2011

2011

2012

2012

R

exp.

R

exp

R

exp.

R

exp.

R

exp.

Machinery for forests nurseries

plecí stroje a kultivátory

weeders and cutivators

secí stroje

seed drillers

školkovací stroje

transplanters

podezávae koen

undercutting machines

stroje pro sklize sazenic

1

seedling harvester

technika pro chemickou ochranu

machinery for chemical control

technika pro hnojení

machinery for fertilization

Technika pro obnovu lesa

Reforestation technology

shrnovae klestu

6

stroje pro pípravu pdy

1

7

2

99

19

10

pdní frézy, mulovací frézy

6

3

3

zalesovací stroje

3

štpkovae, drtie

3 4

3

1

5

2

2

5

7 2

1

3

6 6

12 2

10

6

1

slash rakers

5

10

soil preparation machinery

29

68

chippers

2

2

22

68

1

paezová fréza

rotary trillers planters

Tžební, pibližovací a dopravní prostedky

Harvesting, skidding and hauling technologies

traktorové navijáky

55

8

55

8

35

4

64

13

39

17

nástavby na UKT pro souste ování díví

74

18

74

18

21

12

40

13

4

5

UKT adaptors for skidding

3

12

3

12

3

9

1

4

1

6

cableways and cable systems

lanovky a lanové systémy

tractor winches

lanovkové vozíky

1

1

3

3

4

4

skyline carriages

Traktorové hydraulické jeáby

1

1

11

6

21

1

3

tractor hydraulic cranes

3

13

1

17

8

3

hauling trucks with hydraulic cranes

3

10

vyvážecí vozíky s hydraulickým jeábem za traktor

8

3

8

odvtvovací protahovací stroje (OVP)

12

automobilové hydraulické jeáby

29

14

29

14

4

návsy, pívsy, urené k dostavb

7

1

7

1

4

kompletace odvozních souprav na krátké díví

19

kompletace odvozních souprav na dlouhé díví

1

2

19 1

1

93

25

3

12 20

2

1

jednonápravové oplenové pívsy

7

2

1

semitrailers for individual nishing

4

timber-transports units assembly for short rounwood

1

1

1

four wheel pole trailers 1

tykolka s pívsem na sortimenty díví

multifunctional container

10

Manipulaní technika

Cross-cutting machinery 17

17

18

mobile band headrings

manipulaní linky na tenké díví

cross-cutting lines for thin timber

manipulaní linky na tlusté díví

2

cross-cutting lines for thick timber

elní a zlamovací nakladae

front and articulated loaders

odkorovací stroje + malé na tyovinu štípací stroje Celkem Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno

timber-transports units assembly for long logs single-axle pole trailers

1

víceúelový pepravník

mobilní pásové pily

truck hydraulic cranes

27

1

dvounápravové oplenové pívsy

branch-trimmers

4 210

210 442

78

debarkers

94

16

67

9

33

10

206

58

382

80

217

211

splitting machines Total

126

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

127

10. MEZINÁRODNÍ AKTIVITY LESNÍHO HOSPODÁSTVÍ International Activities of the Forest Sector

10.1 Píprava nové lesnické strategie EU Preparation of New EU Forestry Strategy Souasná Lesnická strategie EU byla schválena v roce 2007 v souvislosti se vstupem lesnicky silných stát (Finsko, Švédsko, Rakousko) do EU. V roce 2006 byl k jejímu naplování schválen Akní plán EU pro lesy na období 2007 - 2011. Po revizi lesnické strategie EU volala ada lenských stát s cílem zohlednit nové související strategické dokumenty EU a aktuální vývoj v oblasti zelené ekonomiky, bioenergie, ochrany biologické rozmanitosti, zmny klimatu atd. a dále s cílem vytvoit efektivnjší mechanismus pro koordinaci politik EU, které mají dopady na lesy a lesní hospodáství. Pro lenské státy by lesnická strategie EU mla zstat v zásad dobrovolným nástrojem respektujícím princip subsidiarity, jehož opatení jsou na úrove lenských stát penášena prostednictvím národních lesnických program, nebo obdobných dokument. Pípravou nové lesnické strategie EU se v roce 2012 intenzivn zabýval Stálý lesnický výbor (SFC) Evropské komise (EK), který se složen ze zástupc lenských stát, ve spolupráci s Poradním výborem EK pro lesy a korek, který reprezentuje hlavní zájmové skupiny v lesním hospodáství a navazujících prmyslových odvtví. SFC na podzim 2012 diskutoval a schválil písemný názor na budoucí lesnickou strategii EU, který postoupil EK. Ta nyní pipravuje samotný návrh lesnické strategie EU. Zámrem EK je pipravit také nový akní plán EU pro lesy, který by konkrétn denoval aktivity EK a lenských stát k naplování lesnické strategie. Návrh nové lesnické strategie (v podob sdlení EK Rad a Evropskému parlamentu) by ml být zveejnn v první polovin roku 2013 tak, aby její projednání a schválení probhlo ješt ped skonením mandátu souasné EK (do poloviny roku 2014).

10.2 21. zasedání Výboru pro lesnictví FAO (COFO-21) The 21st Session of the Committee on Forestry, FAO Výbor pro lesnictví FAO (COFO) je vrcholným orgánem, který se schází jednou za dva roky, aby uril smr práce Organizace pro výživu a zemdlství (FAO) v oblasti les a lesního hospodáství na píští období. Ve dnech 24. – 28. záí 2012 probhlo již jeho 21. zasedání. Jako obvykle byla prezentována a diskutována nová zpráva o stavu svtových les 2012. Vcnými tématy bylo zejména vyhodnocení závr Summitu o udržitelném rozvoji a životním prostedí (Rio+20) s ohledem na budoucí innost FAO a dále posílení vazeb se sektory a oblastmi souvisejícími s lesním hospodástvím jako je zemdlství, ochrana životního prostedí, územní plánování, rozvoj venkova, poskytování environmentálních služeb a související informaní poteby.

COFO-21 se také vyjádilo k strategickému rámci a programovým prioritám FAO v oblasti lesnictví na následující období. Do budoucna by, mimo jiné, mla být v innosti FAO více zohlednna role les v zajišování potravinové bezpenosti, zamstnanosti ve venkovských oblastech, odstraování chudoby, jakož i další sociální a kulturní aspekty lesního hospodáství. Jménem EU a jejích 27 lenských stát v plénu vystupoval podle kompetence bu zástupce dánského (výkonného) pedsednictví, nebo Evropské komise. lenské státy vyjadovaly svá stanoviska bhem každodenní koordinace EU, v rámci níž se nalizovala vystoupení jménem EU a následn pipravovala stanoviska EU k závrené zpráv z COFO-21. R pijala gesci za pípravu stanovisek k bodm agendy 6d) Kvalitní informaní a znalostní základna pro lepší lesnickou politiku a správu a 7a) Realizace doporuení pijatých na COFO-20: Zpráva o pokroku a zkušenostech z Mezinárodního roku les 2011. Krom toho bylo COFO jedinenou píležitostí k bilaterálním setkáním se zemmi mimo EU a se zástupci mezinárodních lesnických organizací. Bhem COFO proto probíhala i píprava mezinárodního workshopu (organizovaného spolen R a FAO) pro zem východní Evropy a stední Asie (viz dále).

10.3 Workshop pro zem východní Evropy a stední Asie Workshop for Countries in Eastern Europe and Central Asia Na pelomu íjna a listopadu 2012 se ve stedoasijském Kyrgyzstánu u jezera Issyk-Kul uskutenil workshop pro zem východní Evropy a stední Asie nazvaný „Píprava lesnického sektoru zemí východní Evropy a stední Asie na souasné globální výzvy“, který organizovaly na základ dlouhodobé spolupráce eská republika a FAO. Týdenní workshop voln navazoval na dva pedchozí, které byly v letech 2005 a 2008 organizovány ve Ktinách v eské republice. Za eskou stranu se workshopu zúastnili zástupci MZe, ÚHÚL a VÚLHM, FAO bylo zastoupeno odborníky z centrály v ím a z regionálních kanceláí v Budapešti a v Ankae. Dále byla zastoupena i Devaská sekce Evropské hospodáské komise OSN v Ženev. Veškeré aktivity cílené na daný region se od roku 2005 opírají o tzv. Ktinskou deklaraci, ve které se eská republika a FAO snaží posílit povdomí o moderních formách lesnické politiky a která denuje priority spolupráce cílových zemí a mezinárodních lesnických organizací. Z pozvaných zemí se workshopu zúastnili zástupci lesního hospodáství Ukrajiny, Bloruska, Arménie, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Mongolska. Workshop byl zamen zejména na zmapování pokroku pi naplování Ktinské deklarace v jednotlivých zemích

128

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

a na podporu rozvoje lesního hospodáství cílových zemí v souvislosti se zmnou klimatu, vetn aplikace národních inventarizací les a dalších pírodních zdroj. Zástupci eské republiky prezentovali zejména problematiku národních inventarizací les, a dále téma záchrany, zachování a využívání lesních genetických zdroj, zásad a postup užívaných v oblasti genových základen, penosu osiva a pedpoklad pro kvalitní reprodukní materiál z pohledu ochrany lesa. Na závr workshopu byla aktualizována Ktinská deklarace tak, aby odpovídala novým výzvám, které ped zemmi stojí.

10.4 Vyjednávání o právn závazné dohod o lesích v Evrop Negotiations on Legally Binding Agreement on Forests in Europe Na ministerské konferenci FOREST EUROPE, konané ve dnech 14. až 16. ervna 2011 v norském Oslu, podepsali zástupci signatáských zemí procesu FOREST EUROPE, vetn Evropské unie, jednotn, mimo jiné, ministerský mandát pro zahájení vyjednávání o právn závazné dohod (LBA) o lesích v panevropském regionu. Mezivládní vyjednávací výbor (INC) pro právn závaznou dohodu o lesích v Evrop po strastiplných zaátcích v souvislosti se zapojením dalších složek Organizace Spojených národ (OSN) úspšn zahájil své poslání. První zasedání INC (INC-1) se konalo v termínu od 27. února do 2. bezna 2012 v prostorách OSN ve Vídni (Rakousko). Hlavním cílem, a podstatou INC-1, byla pedevším výmna názor a nastavení smru celého vyjednávacího procesu. INC-1 diskutoval také o cestovní map tak, aby byl naplnn mandát pro vyjednávání. INC vyzval byro (výkonná složka procesu INC), aby pipravilo první návrh textu pro vyjednávání do konce kvtna 2012 s tím, že další zasedání probhne na zaátku záí 2012. Hlavní náplní INC2, které probhlo ve dnech 3. až 7. záí 2012 v Bonu (Nmecko), bylo první tení návrhu vyjednávacího textu právn závazné dohody, který pipravilo byro na základ vodítek získaných od INC1. Cílem zasedání

INC2 bylo diskutovat návrh vyjednávacího textu pipraveného byrem. I pes velmi pozitivní a konstruktivní atmosféru zstala znaná ást textu otevena další diskuzi. Vyjednávací proces má být ukonen v ervnu 2013 s tím, že by ml být na mimoádné ministerské konferenci pedložen návrh textu LBA k podpisu. Je oekáváno, že LBA pispje pedevším k podpoe trvale udržitelného obhospodaování les (SFM), které do souasné doby nemá k dispozici žádný právn závazný nástroj ani formu deklaratorního instrumentu. SFM je politicky zakotveno a pln využíváno v právn závazných nástrojích, jako je Rámcová úmluva OSN o klimatické zmn (UNFCCC), Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD). Lesm a lesnímu hospodáství takový nástroj chybí.

10.5 Lesy v zelené ekonomice Forests in Green Economy Ve dnech 11. až 14. záí 2012 se konalo ve Lvov (Ukrajina) mezinárodní jednání, vyvolané z iniciativy Ukrajiny a Švýcarska (Country Led Initiative – CLI), s podporou sekretariátu Fóra Spojených národ o lesích (UNFF), Devaské sekce Evropské hospodáské komise (UNECE) a sekretariátu Forest Europe. Jednání pímo navazovalo na diskuze, které se uskutenily na podzim roku 2011 v Bonu (Nmecko). Cílem jednání bylo podpoit práci UNFF s tím, že výstupy sloužily, mimo jiné, také k píprav UNFF-10. Byly pijaty závry a doporuení o tom, jak maximáln využít potenciál les v rozvoji zelené ekonomiky se zamením na výstupy konference Rio+20, která se konala v Brazílii, v ervnu 2012. Lesy a trvale udržitelné obhospodaování les pedstavují významnou oporu pro rozvoj zelené ekonomiky. V souasné dob existuje denice zelené ekonomiky, která íká, že zelená ekonomika je systém ekonomických aktivit souvisejících s produkcí, distribucí a spotebou zboží a služeb, který má za následek zlepšené prostedí pro život, aniž by docházelo k poškozování zdroj pro budoucí generace. Zelená ekonomika je prozatím konceptem, který by svým zpsobem ml navázat na koncept trvale udržitelného rozvoje a dále tuto ideu prohlubovat a rozšiovat.

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

11. VYSV TLIVKY ZKRATEK V TEXTU Abbreviations in the Text

AOPK

Agentura ochrany pírody a krajiny Nature Conservation Agency of the Czech Republic

CIC

Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zve Conseil International de la Chasse et de la Conservation du Gibier

COST

Evropská organizace pro spolupráci v oblasti vdeckého a technického výzkumu European Cooperation in Science and Technology

CZK

K Czech crown (currency)

HMÚ

eský hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute

R

eská republika Czech Republic

SÚ

eský statistický úad Czech Statistical Ofce

ÚZK

eský úad zemmický a katastrální Czech Ofce for Surveying, Mapping and Cadastre

ZU

eská zemdlská universita v Praze Czech University of Life Sciences Prague

EFI

Evropský lesnický institut European Forest Institute

EHK

Evropská hospodáská komise Economic Commission for Europe

EU

Evropská unie European Union

FAO

Organizace pro zemdlství a výživu pi OSN Food and Agriculture Organization of the UN

FGMRI

Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti Forestry and Game Management Research Institute

FMI

Forest Management Institute Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem

FSC

Rada pro hospodaení v lesích Forest Stewardship Council

GDP

hrubý domácí produkt Gross Domestic Product

G

generální editelství Directorate General

HDP

hrubý domácí produkt GDP - gross domestic product

HPH

Hrubá pidaná hodnota Gross Value Added

129

130

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

HZS

hasiský záchranný sbor Fire and Rescue Service

CHKO

Chránná krajinná oblast Protected landscape area

ICP - FORESTS

Mezinárodní program pro hodnocení a monitoring vlivu zneištní ovzduší na lesy International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests

IDC

Informaní a datové centrum Information and Data Centre

IF

impakt faktor impact factor

ISTA

Mezinárodní asociace pro kontrolu osiva International Seed Testing Association

IUFRO

Mezinárodní unie výzkumných lesnických organizací International Union of Forestry Research Organizations

KRNAP

Krkonošský národní park Krkonoše National Park

LR

Lesy eské republiky, státní podnik Forests of the Czech Republic, state enterprise

LDF MENDELU

Lesnická a devaská fakulta Mendelovy univerzity v Brn Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno

LHC

lesní hospodáský celek management-plan area

LHO

lesní hospodáské osnovy forest management guidelines

LHP

lesní hospodáský plán forest management plan

LHS

Letecká hasiská služba Aerial Fire-Fighting Service

LS

lesní správa Forest district

MO

Ministerstvo obrany Ministry of Defence

MPO

Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministry of Industry and Trade

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy Ministry of Education,Youth and Sports

MV

Ministerstvo vnitra Ministry of Interior

MZe

Ministerstvo zemdlství Ministry of Agriculture

MŽP

Ministerstvo životního prostedí Ministry of the Environment

NAZV

Národní agentura pro zemdlský výzkum The National Agency for Agriculture Research

ZPRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

NIL

Národní inventarizace les National Forest Inventory

NLP

Národní lesnický program National Forest Programme

OKE

Odvtvová klasikace ekonomických inností Sectorial Classication of Economic Activities

OPRL

oblastní plán rozvoje les regional plan of forest development

OSN

Organizace spojených národ United Nations Organization

PEFC

Evropská certikace les Programme for the Endorsement of Forest Certication

PGRLF

Podprný a garanní rolnický a lesnický fond, a. s. Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, plc.

PLO

pírodní lesní oblast forest natural area

PUPFL

pozemky urené k plnní funkcí lesa forest land as registered in the cadastre

RMLD

reprodukní materiál lesních devin reproduction material of forest trees

SOU

stední odborné uilišt forestry vocational school

SR

Slovensko Slovakia

SRN

Spolková republika Nmecko Federal Republic of Germany

SVOL

Sdružení vlastník obecních a soukromých les Association of Municipal and Private Forest Owners

SZIF

Státní zemdlský intervenní fond State Agriculture Intervention Fund

ÚHÚL

Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem Forest Management Institute

USA

Spojené státy americké United States of America

USD

americký dolar US dollar

VLS

Vojenské lesy a statky R, státní podnik Military Forests and Farms, state enterprise

VÚLHM

Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti, veejná výzkumná instituce Forestry and Game Management Research Institute

131

132

Z PRÁVA O STAV U LE SA A LE SN Í HO HOSPOD Á STVÍ ESKÉ R EPUBLIKY V ROCE 2 0 1 2

SEZNAM AUTOR List of Authors eská zemdlská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a devaská Riedl Marcel, RNDr., CSc. Šišák Ludk, prof. Ing., CSc. eský statistický úad Kahuda Josef, Ing. Lesy eské republiky, s. p. Hofmeister Tomáš Ing. Neznajová Zuzana, Ing. Mendelova univerzita v Brn, Lesnická a devaská fakulta Ulrich Radomír, prof. Ing., CSc. Ministerstvo zemdlství Blská Milena, Ing Bílý Jií, Ing. inka Milan, Ing. Koderová Dana, Bc. Krejzar Tomáš, Ing., Ph.D. Lojda Jan, Ing. Pásek František, Ing. Pavlovská Jaroslava, JUDr. Radouš Miroslav, Ing. Semerád Pavel, Ing. Smrž Martin, Ing. Stránský Václav, Ing. Tomášek Václav, Ing. Ventrubová Kateina Ing., Ph.D.

Ministerstvo životního prostedí Buchta Norbert, Ing. Dahelka Michal, Mgr. Ústav pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem Hána Jan, Ing. Jankovská Zuzana, Ing. Kuera Miloš, Ing., Ph.D. Matjíek Jií, Ing., CSc. Paízek Miloš, Ing Slabý Richard, Ing. Stank Lukáš, Ing. Výzkumný ústav lesního hospodáství a myslivosti, v. v. i. Fabiánek Petr, Ing. Holzbachová Šárka, DiS. Jurásek Antonín, doc. Ing., CSc. Liška Jan, Ing. Lomský Bohumír, doc. RNDr. Malá Jana, RNDr. Modlinger Roman, Ing. Pešková Vítzslava, Ing., Ph.D. Procházková Zdeka, prom. biol. Šrámek Vít, Ing., Ph.D. Stoklasa Tech., Praha Stoklasa Milan, Ing., CSc.

SEZNAM AUTOR FOTOGRAFIÍ Agh Pavel Archiv Nadace Devo pro život Bílý Jií

Foltánek Vladimír Mansfeld Vratislav Veselý Martin

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz, [email protected] +420 221 811 111 Praha 2013 ISBN 978-80-7434-112-0