Ministerstvo zem d lství České republiky Ministry of Agriculture of the Czech Republic
Zpráva o stavu lesa a lesního hospodá ství České republiky v roce 2014 Report on the State of Forests and Forestry in the Czech Republic by 2014
Ministerstvo zem d lství ČR, Sekce lesního hospodá ství Ministry of Agriculture of the Czech Republic, Forestry Section 1
Obsah 1 Rámcové makroekonomické podmínky v ČR a postavení lesního hospodá ství v národním hospodá ství ......................................................................................................................................... 4 1.1 Makroekonomické rámce hospodá ství České republiky .......................................................... 4 1.2 Vlastnická struktura les ............................................................................................................ 8 1.2.1 Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi...................................... 10 2 Legislativní a koncepční činnost na úseku les , myslivosti, rybá ství a včela ství ........................ 11 2.1 Legislativní činnost na úseku les , myslivosti, rybá ství a včela ství ..................................... 11 2.2 Koncepční činnost na úseku les , myslivosti, rybá ství a včela ství ....................................... 12 2.2.1 Národní lesnický program ................................................................................................. 12 3 Výsledky lesního hospodá ství ....................................................................................................... 13 3.1 Reprodukční materiál lesních d evin ....................................................................................... 13 3.1.1 Uznané zdroje reprodukčního materiálu ........................................................................... 13 3.1.2 Lesní semená ství .............................................................................................................. 15 3.1.3 Lesní školka ství ............................................................................................................... 20 3.1.4 Uvád ní reprodukčního materiálu do ob hu ..................................................................... 23 3.1.5 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin .................................. 26 3.2 Obnova lesa a zales ování ....................................................................................................... 27 3.3 Výchovné zásahy ..................................................................................................................... 28 3.4 T žba d eva .............................................................................................................................. 29 3.5 Ochrana lesa ............................................................................................................................. 31 3.5.1 Preventivn ochranná opat ení .......................................................................................... 32 3.5.2 Ochrana a obrana proti škodlivým činitel m .................................................................... 33 3.5.3 Ozdravná opat ení v lesích postižených imisemi vápn ním a hnojením lesních porost . 33 3.5.4 Lesní ochranná služba ....................................................................................................... 34 3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodá ství ............................................................................. 35 3.6 Zdravotní stav les ................................................................................................................... 39 3.6.1 Monitoring zdravotního stavu les ................................................................................... 39 3.6.1.1 Pozemní monitoring zdravotního stavu les .............................................................. 40 3.6.2 Škodliví činitelé a jejich následky .................................................................................... 46 3.6.2.1 Abiotičtí činitelé......................................................................................................... 46 3.6.2.2 Biotičtí činitelé ........................................................................................................... 47 3.6.2.3 Antropogenní činitelé ................................................................................................. 57 3.7 Biotechnologie v lesním hospodá ství ..................................................................................... 59 3.Ř Netržní produkce lesa a návšt vnost lesa ................................................................................. 62 3.ř Certifikace trvale udržitelného hospoda ení v lesích ............................................................... 67 3.10 Vodní hospodá ství, meliorace a hrazení byst in ................................................................... 68 4 Hlavní produkční činitelé ................................................................................................................ 72 4. 1 Vývoj vým ry les .................................................................................................................. 72 4. 2 P írodní, r stové a hospodá ské podmínky les ..................................................................... 73 4. 3 Kategorie les z hlediska jejich funkcí ................................................................................... 73 4.4 Druhové složení les ................................................................................................................ 74 4.5 V kové složení les ................................................................................................................. 77 4.6 Porostní zásoby d eva a p ír sty .............................................................................................. 81 4.7 Národní inventarizace les ....................................................................................................... 87 5 Faktory prost edí ovliv ující lesní hospodá ství ............................................................................. 90 5.1 Pr b h počasí ........................................................................................................................... 90 5.2 Znečišt ní ovzduší.................................................................................................................... 91 5.3 Zatížení lesních ekosystém imisními látkami ........................................................................ 92 2
6 Ekonomika v lesním hospodá ství .................................................................................................. 95 6.1 Ekonomická situace vlastník lesa .......................................................................................... 95 6.2 Ekonomická situace podnikatel v lesním hospodá ství ....................................................... 101 6.3 Sociální situace v lesním hospodá ství .................................................................................. 103 6.3.1 Stav na trhu práce ............................................................................................................ 103 6.3.2 Vývoj pr m rných mezd ................................................................................................. 104 6.4 Finanční prost edky z národních ve ejných zdroj pro lesní hospodá ství ........................... 105 6.4.1 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona.................................................. 105 6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospoda ení v lesích ..................................................... 106 6.4.3 Finanční p ísp vky .......................................................................................................... 108 6.4.3.1 Finanční p ísp vky ze státního rozpočtu .................................................................. 108 6.4.3.2 Dotace na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin ..................................... 115 6.4.4 Podpory z Podp rného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. ..................... 116 6.5 Finanční podpory spolufinancované EU v rámci Programu rozvoje venkova ČR ................ 118 6.6 Finanční podpory a pomoci na zm nu struktury zem d lské výroby zalesn ním ................. 125 6.7 Dotace nestátním neziskovým organizacím ........................................................................... 126 7 Trh se surovým d ívím .................................................................................................................. 128 7.1 Trh se surovým d ívím v tuzemsku........................................................................................ 128 7.1.1 Ceny d íví ........................................................................................................................ 129 7.1.2 Vývoz a dovoz surového d íví ........................................................................................ 132 7.2 Trh se d eva skými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika...................... 134 7.2.1 Pr myslové surové d evo jehličnaté a listnaté ................................................................ 134 7.2.2 ezivo jehličnaté a listnaté ............................................................................................. 135 Ř Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce s ve ejností .............................................. 140 Ř.1 Informační st ediska pro odv tví lesního hospodá ství ......................................................... 140 Ř.2 Lesnický výzkum ................................................................................................................... 144 Ř.3 Vzd lávání d tí a mládeže v oblasti lesního hospodá ství ..................................................... 149 Ř.4 Nadace „D evo pro život“ ...................................................................................................... 153 Ř.6 D evorubecké sout že ............................................................................................................ 155 ř Navazující činnosti a odv tví ........................................................................................................ 158 ř.1 Les a ochrana p írody ............................................................................................................. 158 9.2 Les a ochrana klimatu ............................................................................................................ 168 9.3 Myslivost ................................................................................................................................ 171 ř.4 D evozpracující pr mysl ........................................................................................................ 174 ř.5 Celulózo-papírenský pr mysl ................................................................................................ 177 9.6 Výroba a dovoz lesnické techniky ......................................................................................... 179 10 Mezinárodní aktivity lesního hospodá ství ................................................................................. 189 10.1 Lesnické strategie EU .......................................................................................................... 189 10.2 Vyjednávání o právn závazné dohod o lesích v Evrop ................................................... 189 10.3 Zasedání Výboru pro lesy a d eva ský sektor Evropské hospodá ské komise OSN ........... 190 11 Vysv tlivky zkratek v textu ........................................................................................................ 191 12 Seznam autor ............................................................................................................................. 195
3
1 Rámcové makroekonomické podmínky v ČR a postavení lesního hospodá ství v národním hospodá ství General Macroeconomic Conditions in the Czech Republic and Forestry Position in National Economy
1.1 Makroekonomické rámce hospodá ství České republiky General Macroeconomic Conditions of the National Economy V roce 2014 došlo v ČR k p ekonání dva roky trvající ekonomické recese a HDP meziročn ve stálých cenách vzrostl o 2,0 %. Reálný r st HDP byl v roce 2014 v ČR vyšší, než jaký vykázaly státy eurozóny1 (0,9 %), i než jaký vykázala EU 28 jako celek (1,3 %). Podle údaj Eurostatu dosáhla ČR v roce 2013 úrovn Ř2 % pr m rného HDP na obyvatele za EU 282 vyjád eného v parit kupní síly. P i p epočtu HDP na euro na obyvatele dosáhla ČR v roce 2013 úrovn ve výši 56 % pr m ru EU 2Ř, v roce 2014 pak 54 %, což souvisí s oslabením koruny v či euru po intervenci ČNB v listopadu 2013. Na poptávkové stran se na celkovém ekonomickém r stu na úrovni 2,0 % v roce 2014 ve stálých cenách po sezonním očišt ní podílel p edevším zahraniční obchod meziročním zvýšením vývozu zboží a služeb o Ř,Ř % a dovozu o ř,6 %, dále tvorba hrubého kapitálu, která se meziročn zvýšila o 3,0 %, výdaje vládních institucí, které se zvýšily meziročn o 2,3 % a výdaje domácností, které se zvýšily o 1,7 %. Na nabídkové stran ekonomiky vzrostla v roce 2014 HPH v základních stálých cenách po sezonním očišt ní o 2,6 %, p ičemž nejvíce vzrostla HPH zpracovatelského pr myslu a zem d lství, lesnictví a rybá ství, a to shodn o 6,0 %. Naopak nejvíce se snížila HPH pen žnictví a pojiš ovnictví, a to na ř7,0 % úrovn roku 2013. B žný účet platební bilance v roce 2014 byl poprvé od roku 1řř3 kladný, a to s p ebytkem ve výši 26,1 mld. Kč. Bilance obchodu se zbožím dosáhla hodnoty 23Ř,ř mld. Kč, což je nejvyšší p ebytek v historii samostatné ČR, p i meziročním zvýšení o 71,9 mld. Kč3. Této bilance bylo dosaženo p i meziročním nár stu vývoz o 362 mld. Kč a současném r stu dovoz o 290 mld. Kč. Obecná míra nezam stnanosti se v roce 2014 proti roku 2013 snížila o 0,9 p. b. a v celoročním pr m ru činila 6,1 %. Nezam stnanost m la p itom v pr b hu roku 2014 spíše klesající trend. Pr m rná míra nezam stnanosti byla i v roce 2014 v ČR významn nižší než pr m r všech členských stát EU (10,2 %) i eurozóny (11,6 %), kde v roce 2014 došlo rovn ž k poklesu míry nezam stnanosti, a to o 0,6 p. b. v celé EU 2Ř, resp. o 0,4 p. b. v eurozón ve srovnání s rokem 2013. Pr m rná hrubá nominální m síční mzda4 dosáhla v roce 2014 úrovn 25 686 Kč, čímž se meziročn zvýšila o 2,4 %. P i zohledn ní míry inflace reálné mzdy vzrostly o 2,0 %. Pr m rná
1
Eurozónu se společnou m nou tvo ilo v roce 2014 osmnáct stát EU - Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko, ecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko, Estonsko a Lotyšsko.
2
Údaje za d ív jší EU 15, tj. členské státy EU p ed jejím rozší ením k 1. 5. 2004, již Eurostat nezve ej uje.
3
Na základ údaj ČNB o platební bilanci za I.-IV. Q 2013 a 2014. Podle statistiky zahraničního obchodu se zbožím v p eshraničním pojetí dosáhla bilance v roce 2014 hodnoty 442 mld. Kč p i meziročním zvýšení o 91 mld. Kč. Vývoz se podle údaj ČSÚ zvýšil o 442 mld. Kč a dovoz o 350 mld. Kč (p edb žné údaje).
4
Na p epočtené počty zam stnanc v celém národním hospodá ství.
4
hrubá nominální mzda narostla v roce 2014 meziročn v podnikatelské, tak v nepodnikatelské sfé e.
stejným podílem ve výši 2,4 % jak
Deficit sektoru vládních institucí vyjád ený podílem na HDP se v roce 2014 meziročn prohloubil o 0,84 p. b. Míra inflace za rok 2014 činila 0,4 %, čímž meziročn poklesla o 1 p. b. Cenový r st byl nejvyšší u odívání a obuvi (o 3,0 %), alkoholických nápoj a tabáku (o 2,Ř %), potravin a nealkoholických nápoj (o 2,0 %), dále v oblasti stravování a ubytování (o 1,7 %), ve vzd lávání (o 1,3 %), v rekreaci a kultu e (o 0,4 %) a v doprav (o 0,2 %). Naopak k poklesu cen došlo nejvýrazn ji u pošt a telekomunikací (o 5,3 %), dále v oblasti zdraví (o 1,Ř %), u bydlení, vody, energie a paliv (o 1,4 %) a v oblasti bytového vybavení, za ízení domácností a oprav (o 0,7 %). Úrokové sazby korunových úv r poskytnutých nefinančním podnik m v pr m ru klesly o 0,2 p. b. Pr m rný nominální devizový kurz české koruny v roce 2014 proti roku 2013 poklesl v či euru i v či dolaru o 6,0 %. Kurz koruny v či euru v pr b hu roku 2014 vícemén stagnoval, proti dolaru potom koruna v pr b hu roku spíše oslabovala. Oslabení koruny v či euru m lo pozitivní vliv na objem v korunách vyplácených podpor z prost edk EU. Podíl výdaj domácností za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových výdajích za zboží a služby se podle čtvrtletních údaj statistiky rodinných účt ČSÚ v roce 2014 v ČR ve srovnání s rokem 2013 zvýšil o 0,2 p. b. na 23,2 %, p ičemž se zvýšení týkalo jak podílu samotných výdaj za potraviny a nealkoholické nápoje, který se zvýšil o 0,1 p. b. a p edstavoval 20,3 % celkových výdaj , tak podílu výdaj za alkoholické nápoje a tabák, který se zvýšil rovn ž o 0,1 p. b. na 2,ř %. Podle údaj ČSÚ5 se počet zam stnanc v odv tví zem d lství, lesnictví a rybá ství v roce 2014 proti roku 2013 nezm nil a činil ř7,7 tisíc zam stnanc . Současn však podíl zam stnanc odv tví na celkovém počtu zam stnanc mírn klesl o 0,02 p. b. na 2,60 %, a to v d sledku nár stu počtu zam stnanc v národním hospodá ství celkem. Podíl zam stnanc v samotném zem d lství (včetn myslivosti a souvisejících činností) rovn ž poklesl, a to o 0,01 p. b. na 2,23 %. Zem d lství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni pr m rných mezd za pr m rem ČR. V roce 2014 se toto zaostávání dále snížilo na úrove Ř0,7 %. R st nominální mzdy zam stnanc v zem d lství na p epočtené osoby činil 2,ř % a byl o 0,5 p. b. vyšší než pr m r celkového r stu mezd v ČR. Tím došlo v zem d lství k nár stu reálné mzdy o 2,5 %.
5
Celkový počet zam stnanc a pr m rné hrubé mzdy podle CZ NACE za ČR úhrnem (p epočtené osoby) – p edb žné údaje.
5
Tabulka 1.1.1 Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodá ství Macroeconomic indicators of national economic development Ukazatel /National economy MJ/Unit mld. Kč CZK billion Hrubý domácí produkt - b. c. meziroční index GDP in current prices year-on-year index Hrubý domácí produkt - s. c. roku 2005 (sezónn meziroční index očišt no) year-on-year GDP in constant prices 2005 (adjusted for season index variations) Úrove HDP na obyvatele1) EU 28 = 100 Relative GDP per capita 1) Kč /CZK Pr m rná m síční mzda (nominální)2) meziroční index Average monthly earnings (nominal)2) year-on-year index Pr m rná míra inflace % Average inflation rate Pr m rné úrokové sazby z úv r nefinančním podnik m3) % 3) Mean interest rates on bank credits Obchodní bilance4) mld. Kč Trade balance4) CZK billion B žný účet platební bilance mld. Kč Current account of balance of payments CZK billion Saldo státního rozpočtu mld. Kč Balance of the state budget CZK billion 5) Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí mld. Kč Consolidated gross debt in the sector of state CZK billion institutions 5) Deficit sektoru vládních institucí5) % HDP Deficit in the sector of state institutions 5) % GDP 5) Dluh sektoru vládních institucí % HDP 5) Debt in the sector of state institutions % GDP 6) Obecná míra nezam stnanosti (pr m r) % Unemployment rate (mean) 6) Devizový kurz nominální (pr m r) - Kč/€ Kč Parity (mean) CZK - Kč/$ Kč CZK
2013
2014
4 086,3
4 266,1
101,0
104,4
101,9
98,8
82 25 078
25 686
100
102,4
1,4
0,4
3,19
3,00
167,0
238,9
-21,8
26,1
-81,3
-77,8
1 839,7
1 816,1
-1,16
-2,00
45,02
42,57
7,0
6,1
25,974
27,533
19,565
20,746
Poznámky: 1) Tabulka obsahuje údaje zve ejn né do 2. 4. 2013. 2) P epočet pomocí parity kupní síly; pro rok 2012 vypočítáno z p edb žných údaj Eurostatu. 3) Pr m rná hrubá m síční nominální mzda na p epočtené počty zam stnanc v celém národním hospodá ství. 4) Úrokové sazby korunových úv r - stav obchod , pr m r za 12 m síc . 5) Saldo sektoru vládních institucí podle metodiky Evropského systému národních účt (ESA 1řř5).
6
Podíl počtu nezam stnaných na celkové pracovní síle (zam stnaní spolu s nezam stnanými), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a ILO. Notes: 1) Data published by 2 April 2013. 2) Purchasing power parity, preliminary data for 2012(Eurostat). 3) Average monthly gross nominal earnings on full-time equivalent number of employees in the national economy. 4) Interest rates - situations of trades, 12-month average. 5) Balance in the sector of institutions (ESA 1995). 6) Share of unemployed persons in total labor force by Eurostat and ILO. 6)
Pramen: ČSÚ, ČNB, Eurostat Source: Czech Statistical Office, Czech National Bank, Eurostat Tabulka 1.1.2 Podíl zem d lství1), lesnictví2), rybolovu3) a potraviná ského pr myslu4) na hrubé p idané hodnot v základních cenách (%) Share of agriculture1), forestry2), fishery3) and food industry4) on the GVA in basic prices (%) Rok Year
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Zem d lství Agriculture
Lesnictví Forestry
B žné ceny Current prices 1,57 0,55 1,30 0,51 1,08 0,59 1,62 0,74 1,81 0,76 1,81 0,78 1,82 0,78 Stálé ceny roku 2010 Constant prices of 2010 1,03 0,61 1,41 0,63 1,08 0,59 1,04 0,62 1,09 0,63 0,96 0,62 1,01 0,61
Rybolov Fishery
Potraviná ský pr mysl Food industry
0,012 0,014 0,013 0,020 0,017 0,019 0,020
2,23 2,48 2,33 2,31 2,25 2,27 2,25
0,011 0,013 0,013 0,020 0,017 0,019 0,018
2,25 2,32 2,33 2,44 2,30 2,35 2,32
Poznámky: 1) CZ-NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti. 2) CZ-NACE 02 Lesnictví a t žba d eva. 3) CZ-NACE 03 Rybolov a akvakultura. 4) CZ-NACE 10+11+12 Výroba potraviná ských výrobk , nápoj a tabákových výrobk . Notes: 1) CZ-NACE 01 Corp and animal production, game management and related activities. 2) CZ-NACE 02 Forestry and timber harvest 3) CZ-NACE 03 Fish culture and related activities. 4) CZ-NACE 10+ 11+ 12 Production of food and beverages and tobacco products.
Pramen: ČSÚ, údaje čtvrtletních národních účt ; revidované údaje Source: Czech Statistical Office, quarterly accounts results; revised data 7
1.2 Vlastnická struktura les Forest Ownership Structure Rok 2014 podobn jako p edchozí roky nep inesl žádné významné zm ny ve vlastnické struktu e porostní plochy pozemk . Nejvíce plochy zaujímají lesy ve vlastnictví státu obhospoda ované zejména LČR, další významný podíl tvo í soukromí vlastníci, obce a m sta. Podíly ostatních vlastník les jsou podstatn menší a statisticky mén významné. Restituční proces je až na výjimky ukončen, ale i tak podíl státního vlastnictví se stále ješt pozvolna zmenšuje. U n kterých právn komplikovaných p ípad dosud rozhodují o oprávn nosti restitučních nárok v odvolacím ízení i mimo n j soudy. Obecn lze konstatovat, že vlastnická struktura bude vždy doznávat určitých zm n. Rozt íšt né majetky je zájem slučovat a u velkých vlastník b ží arondační programy, u menších rozt íšt nost eší komplexní pozemkové úpravy. V tší zm nu ve vlastnické struktu e lze očekávat v nastávajících letech vzhledem k navracení lesních majetk církvím. Tabulka s grafem 1.2.1 Vlastnické vztahy 2014 v lesích ČR Forest ownership structure in the Czech Republic 2014 Porostní plocha Area of forest stands (ha) %
Vlastnictví Ownership Státní lesy State forests LČR, s. p. Vojenské lesy a statky ČR, s. p. z toho of which
MŽP (NP) Ministry of the Environment (National Parks) krajské lesy (st ední školy aj.) Regional forests (secondary schools and other)
ostatní Other MŽP (AOPK) Ministry of the Environment (Nature Conservation Agency of the Czech Republic) Právnické osoby Legal persons Obecní a m stské lesy Communal and municipal forests 8
1 551 441
59,62
1 305 343
50,16
123 915
4,76
95 031
3,65
1 649
0,06
24 229
0,93
1 274
0,05
77 729
2,99
440 220
16,92
Lesy církevní a náboženské společnosti Forests owned by church and other religious entities
1 621
0,06
30 530
1,17
Lesy ve vlastnictví fyzických osob Forests owned by individuals
500 851
19,25
Ostatní (neza azené) lesy Other forests (not listed elsewhere)
4
0,00
2 602 395
100,00
Lesní družstva Forest cooperatives and associations
CELKEM Total
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
9
1.2.1 Majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Property Settlement with Churches and Religious Societies Dne 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 42Ř/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Lesy České republiky, s. p. jsou jednou z povinných osob vydávajících registrovaným církvím a náboženským společnostem jejich p vodní majetek dle zákona. Zákon vychází z p edpokladu uzav ení dohody o vydání nárokovaného majetku ve lh t do 6 m síc od doručení výzvy oprávn né osoby. Zákon současn ukládá jak povinným, tak i oprávn ným osobám, aby v pr b hu procesu vydávání p vodního majetku registrovaných církví a náboženských společností splnily celou adu často časov náročných povinností. LČR evidovaly k 31. 12. 2014 celkem 2195 výzev k vydání majetku, ve kterých oprávn né osoby uplatnily požadavky na vydání 47 Ř20 pozemk a 1392 staveb. Ke dni 31. 12. 2014 bylo uzav eno s oprávn nými osobami 12Ř6 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu 13 339 pozemk o celkové vým e 56 Ř7Ř ha a 163 staveb. Ke dni 31. 12. 2014 LČR evidovaly 41 rozhodnutí SPÚ dle § ř odst. 6 zákona č. 42Ř/2012 Sb., ve kterých bylo rozhodnuto, že oprávn né osoby jsou vlastníkem 1ř7 pozemk o celkové vým e Ř45ř ha a 4 staveb. Ke dni 31. 12. 2014 LČR evidovaly 1 rozhodnutí soudu dle § ř a § 10 zákona č. 42Ř/2012 Sb., ve kterém bylo rozhodnuto, že oprávn ná osoba je vlastníkem 3 pozemk o celkové vým e 0,3Ř ha. LČR zárove do 31. 12. 2014 p edaly po prov ení podmínek stanovených zákonem č. 428/2012 Sb. oprávn ným osobám nemovité v ci dle § 1Ř odst. 2 zákona celkem 377 pozemk o celkové vým e 104ř ha a 3 stavby.
10
2 Legislativní a koncepční činnost na úseku les , myslivosti, rybá ství a včela ství Legislative and Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery, and Beekeeping Sector
2.1 Legislativní činnost na úseku les , myslivosti, rybá ství a včela ství Legislative Activities within Forestry, Game Management, Fishery and Beekeeping Sector Byl p ijat zákon č. 64/2014 Sb., zm na zákon v souvislosti s p ijetím kontrolního ádu, který v části sedmnácté m ní zákon č. 2Řř/1řř5 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis . Zm na spočívá ve vypušt ní ustanovení, které p iznávalo nárok na služební stejnokroj zam stnanc m orgánu vrchního státního dozoru (Ministerstva životního prost edí). Uvedenou zm nou tedy nárok na služební stejnokroj t mto zam stnanc m zanikl. Byl p ijat zákon č. 357/2014 Sb., kterým se m ní zákon č. 44ř/2001 Sb., o myslivosti, ve zn ní pozd jších p edpis . Zm na zakotvila kompetenci krajských ú ad rozhodovat o p ísp vcích na myslivecké hospoda ení od 1. 1. 2015. Uvedenou kompetenci do konce roku 2014 vykonávalo Ministerstvo zem d lství. Zm na též zakotvila, že nelze čerpat p ísp vek na myslivecké hospoda ení v p ípadech, kdy byl na stejný účel poskytnut ze Státního fondu životního prost edí nebo z ve ejných zdroj nebo z fond Evropské unie. V návaznosti na zákon č. 14ř/2003 Sb., o uvád ní do ob hu reprodukčního materiálu lesních d evin lesnicky významných druh a um lých k íženc , určeného k obnov lesa a k zales ování, a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin), ve zn ní pozd jších p edpis , byla vydána provád cí vyhláška: vyhláška č. 132/2014 Sb., o ochran a reprodukci genofondu lesních d evin – účinnosti od 1. 8. 2014. Bylo vydáno na ízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, s účinností od 1. b ezna 2014. Tento právní p edpis nahradil Závazná pravidla poskytování finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích a zp sobu kontroly jejich využití, která byla každoročn vydávána jako p íloha zákona o státním rozpočtu. Dále byly v roce 2014 vydány dva strategické dokumenty v oblasti reprodukčního materiálu lesních d evin: 1) Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin na období 2014–2018 (č. j. 39535/2014-MZE-16212 ze dne 19. 5. 2014) – podepsán ministrem dne26. 6. 2014, vyhlášen ke dni 1. 7. 2014. 2) Zásady, kterými se na základ § 2j zákona č. 14ř/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin, ve zn ní pozd jších p edpis , stanovují podmínky pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin na období 2014–2018 (č.j. 55212/2014-MZE-16212 ze dne 24. 7. 2014) – podepsány ministrem dne 27. 8. 2014, platné a účinné dnem podpisu ministra.
11
2.2 Koncepční činnost na úseku les , myslivosti, rybá ství a včela ství Policy Activities within Forestry, Game Management, Fishery and Beekeeping Sector
2.2.1 Národní lesnický program National Forest Programme Koordinace realizace Národního lesnického programu pro období do roku 2013 (NLP II) pokračovala i v roce 2014. V ČR byl v roce 200Ř vládou schválen již druhý Národní lesnický program. Na jeho zpracování se podílela ada odborník z mnoha institucí, profesních organizací, asociací a sdružení, ale i nevládních ekologických hnutí a iniciativ. NLP jsou strategickými dokumenty, koncepcemi, kterými státy vymezují sm ování své lesnické politiky v budoucnosti. Jednotlivé cíle a opat ení mají být zapracovány do souvisejících resortních politik a vládní usnesení doporučuje zohlednit zám ry NLP p i realizaci st edn dobých politik kraj . Realizace NLP II je společným úkolem MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími zainteresovanými resorty a kraji. Iniciační a ídící roli v procesu realizace plní Koordinační rada NLP II, jmenovaná v roce 200ř nám stkem ministra zem d lství, která je složená ze zástupc hlavních organizací a zainteresovaných zájmových skupin. Za pomoci Expertních skupin Koordinační rada do konce roku 2012 p ipravovala a ministerstv m p edkládala návrhy opat ení a kroky pot ebné k realizaci NLP II za jednotlivé klíčové akce, do kterých je NLP II rozd len. Servisem pro Koordinační radu a jednotlivé Expertní skupiny od počátku pov en ÚHÚL. Koordinační rada se sešla v roce 2014 dvakrát. Cíle jednání byly podobn jako v roce 2013 pon kud odlišné než v letech d ív jších. Snahou bylo informovat členy Koordinační rady o postupu implementace NLP II, a jelikož jde o proces dlouhodobý i informovat o novinkách týkající se lesnické politiky z jednotlivých oblastí lesního hospodá ství a ochrany p írody. V roce 2014 šlo zejména o: 1. Informace o čerpání finančních prost edk OPŽP v letech 2007 - 2013. 2. Program rozvoje venkova ČR pro období 2014 - 2020. 3. Národní dotace do lesního hospodá ství. 4. Návrhy nového vedení na úpravu hospodá ské politiky LČR, s. p. 5. Problematika p irozených les v ČR. 6. Aktuální aplikace na ízení o d evu - EUTR. 7. Národní program zachování a reprodukce genofondu lesních d evin.
12
3 Výsledky lesního hospodá ství Forest Sector Overview
3.1 Reprodukční materiál lesních d evin Forest Reproductive Material
3.1.1 Uznané zdroje reprodukčního materiálu Recognised Sources of Forest Reproductive Material Úst ední evidenci uznaných zdroj reprodukčního materiálu lesních d evin v České republice vede pov ená osoba – Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem (dále jen „ÚHÚL“) v Rejst íku uznaných zdroj reprodukčního materiálu, p ičemž u každé uznané jednotky eviduje druh d eviny, kategorii reprodukčního materiálu, typ zdroje, evidenční číslo, polohu, nadmo skou výšku nebo výškové pásmo, plochu, p vod a v p ípad testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus. Rejst ík uznaných zdroj reprodukčního materiálu je webovou aplikací, která se nazývá ERMA2 a její ve ejná část je p ístupná na portálu Ministerstva zem d lství www.eagri.cz. Zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu Nejnižší stupe kvalitativní selekce p edstavuje kategorie zdroje reprodukčního materiálu identifikovaný. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu se uznávají zdroje semen nebo porosty za azené do fenotypové t ídy C. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu je možné uznat také porosty fenotypové t ídy A nebo B, nebyly-li uznány jako zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu. K 31. 12. 2014 je evidováno 71 002,50 ha redukované plochy d eviny zdroje typu porost v 7 485 uznaných jednotkách a 478 uznaných jednotek typu zdroj semen. Množství zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu v posledních letech trvale nar stá, zejména na úkor množství zdroj selektovaného reprodukčního materiálu. Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska kvality zdroj o nejmén vhodnou kategorii zdroj reprodukčního materiálu, je tento trend nežádoucí. Reprodukční materiál lesních d evin (dále jen „RMLD“) použitý pro obnovu lesa nebo zales ování pocházející z t chto zdroj je pro vlastníka lesa dlouhodob tou nejhorší investicí. Zdroje selektovaného reprodukčního materiálu Nejrozší en jším zdrojem semenného materiálu lesních d evin používaného k um lé obnov lesa a zales ování je zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný. Za zdroj selektovaného reprodukčního materiálu se uznává pouze porost za azený do fenotypové t ídy A nebo B, který vyhovuje požadavk m na genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, v k, strukturu a zdravotní stav a vyhovuje z hlediska vhodnosti stanovišt . Podle p vodu, objemové produkce, morfologických znak a zdravotního stavu se porost p i fenotypové klasifikaci za azuje do fenotypových t íd, a to „A“, „B“, „C“ nebo „D“. Porosty fenotypové t ídy „A“ jsou hospodá sky vysoce hodnotné porosty, které jsou autochtonní, nebo nejsou-li autochtonní, vynikají množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky či odolností. Porosty fenotypové t ídy „B“ jsou porosty nadpr m rné objemové produkce a morfologických znak a dobrého zdravotního stavu. Porosty fenotypové t ídy „B“
13
je možné se souhlasem vlastníka zdroje v rámci stejné p írodní lesní oblasti, stejného lesního vegetačního stupn , téhož druhu d eviny a téhož vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Porosty fenotypové t ídy „A“ se neslučují, a proto jeden porost tvo í vždy jednu uznanou jednotku. K 31. 12. 2014 je evidováno 71 109,22 ha redukované plochy d eviny zdroje typu porost v 6 991 uznaných jednotkách. Porost fenotypové t ídy „A“ je uznáno 8 514,79 ha a porost fenotypové t ídy „B“ 62 594 ha. Graf 3.1.1.1 Trend vývoje redukované plochy d eviny uznaných zdroj typu porost v kategoriích identifikovaný a selektovaný
reprodukčního materiálu
120 000,00 110 000,00
100 000,00 90 000,00 80 000,00
I
70 000,00
S
60 000,00
50 000,00 40 000,00 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pramen: ÚHÚL Source: FMI Zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu Za zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu lze uznat pouze semenné sady, rodičovské stromy, klony nebo sm si klon , které vyhovují požadavk m na postup p i založení zdroj a p i jejich dalším udržování, jakož i požadavk m na jejich genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, v k, strukturu a zdravotní stav a které spl ují podmínku vhodnosti stanovišt . Rodičovské stromy / klony K 31. 12. 2014 je v databázi Rejst íku uznaných zdroj reprodukčního materiálu evidováno celkem 8 688 kus klon . Z toho je 6 0Ř0 ks jehličnan a 2 608 ks listnáč . Celkem jsou registrovány klony pro 34 druh d evin, z toho 10 jehličnatých a 24 listnatých druh . Hlavním d vodem pro uznávání klon je zakládání semenných sad . Proto je v návaznosti na projekty zakládání nových semenných sad provád no uznávání tohoto typu zdroje. Semenné sady Semenný sad se zakládá podle dokumentace registrované a schválené pov enou osobou. Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu ho lze uznat pouze tehdy, pokud je jeho stav v souladu se zaregistrovanou a schválenou dokumentací, tzn. mimo jiné z stal zachován pot ebný počet a skladba klon s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve v ku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpoloviční v tšina zastoupených klon . Semenné sady je nutné obhospoda ovat tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. Od založení 14
semenného sadu do fáze jeho uznání jako zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu uplyne pom rn dlouhá doba, proto jsou v databázi ERMA2 evidovány i dosud neuznané založené semenné sady zaregistrované v souladu s platnou právní úpravou a dokumentací schválenou pov enou osobou. K 31. 12. 2014 je v Rejst íku uznaných zdroj evidováno celkem 130 uznaných semenných sad o celkové ploše 308,35 ha. Semenné sady jsou založeny pro ř jehličnatých a 13 listnatých druh d evin. Sm si klon V roce 2014 bylo v České republice evidováno celkem 25 uznaných sm sí klon pro 5 druh d evin o celkové ploše 17,77 ha. V roce 2014 byla uznána pov enou osobou jedna sm s klon d eviny topol černý. Zdroje testovaného reprodukčního materiálu V roce 2005 byl uznán první zdroj reprodukčního materiálu kategorie testovaný. Jedná se o sm s klon rodu topol ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca založenou a spravovanou Výzkumným ústavem lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i. (dále jen „VÚLHM“) Výzkumnou stanicí Kunovice. Užití tohoto testovaného zdroje reprodukčního materiálu je možné po celé České republice podle p írodn klimatických podmínek. Z tohoto p vodního zdroje pocházejí prozatím všechny další uznané zdroje testovaného reprodukčního materiálu šlecht ných topol . Zdroj testovaného reprodukčního materiálu pro lesnicky významné d eviny není doposud uznán. Podrobn jší informace o zdrojích reprodukčního materiálu v České republice je možné najít v Informaci o nakládání s reprodukčním materiálem lesních d evin České republiky za rok 2014 uve ejn né na www.uhul.cz.
3.1.2 Lesní semená ství Forest Seed Management Produkce semenného materiálu Rok 2014 byl charakterizován výrazn nadpr m rnou produkcí semenného materiálu smrku ztepilého, nadpr m rnou produkcí semenného materiálu borovice lesní a znovu významn nadpr m rnou produkcí žalud dubu letního. Naopak u jedle b lokoré a buku lesního sb r semenného materiálu zdaleka nenaplnil orientační pot ebu lesního hospodá ství.
15
Tabulka 3.1.2.1 Bilance pot eby semenného materiálu Production of Seed Material Produkce semenného materiálu v roce 2014 Jednotka Unit Smrk ztepilý Norway Spruce Borovice lesní Scots Pine Jedle b lokorá Silver Fir Buk lesní European Beech Dub letní English Oak Dub zimní Sessile Oak
Orientační roční pot eba šišek/semen Estimated annual need of cones/seeds kg
150 214
46 000
78 978
40 000
7 711
65 000
30 657
56 000
172 475
85 000
68 746
55 000
Poznámka: Údaje o produkci semenného materiálu jsou čerpány z Rejst íku vystavených potvrzení o p vodu. U jehličnan se jedná o údaj o množství sklizených šišek a jejich orientační roční pot eby, u listnáč se jedná o množství semen. Rejst ík vystavených potvrzení o p vodu je ve ejn p ístupný v ERMA2 na portálu Ministerstva zem d lství www.eagri.cz.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI Kontrola získávání reprodukčního materiálu lesních d evin Výkon kontroly sb ru RMLD ze zdroj identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu je podle zákona oprávn na provád t „pov ená osoba“. Kontroly získávání RMLD byly provád ny dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní ád), zákona č. 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis , zákona č. 14ř/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen „zákon č. 14ř/2003 Sb.“), a dle schválené interní Metodiky kontrol dodavatel . Výstupem kontrol byly vždy Protokoly o kontrole, kde byly zaznamenány zjišt né skutečnosti a byly následn podkladem pro vystavení nebo nevystavení potvrzení o p vodu. V pr b hu roku 2014 vykonala pov ená osoba p i sb ru semenného materiálu, odb ru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z p irozeného zmlazení z uznaných zdroj kategorie identifikovaný, kategorie selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný celkem 412 kontrol dodavatel RMLD. Nejčast jšími zjišt nými pochybeními bylo nesprávné uvedení množství sbíraného semenného materiálu, nesprávné místo a čas sb ru semenného materiálu, nedodržování lh t pro oznámení sb ru a podání žádosti o vystavení potvrzení o p vodu, chybn uvedené evidenční číslo uznané jednotky, sb r semenného materiálu bez platné licence. V roce 2014 bylo ve zkušební laborato i L 1175 „Semená ská kontrola“ (VÚLHM, v. v. i., VS Kunovice), akreditované ČIA, zpracováno 1 063 vzork semen 48 druh lesních d evin. 16
Nejv tší podíl zpracovaných vzork semen tvo il smrk ztepilý (24 %), buk lesní (18 %), borovice lesní (16 %), jedle (b lokorá, kavkazská, obrovská, a j. - 13 %) a dub (letní, zimní a červený - 7 %). Pr m rná klíčivost semen smrku od roku 2006 nedosahuje Ř0 % a podílelo se na ní čerstvé osivo z roku 2013 (graf 3.1.2.1). Pr m rná klíčivost semen borovice byla mírn podpr m rná, p estože se zvýšila oproti p edchozímu roku o 16% (graf 3.1.2.2). U mod ínu bylo zpracováno pouze 35 vzork semen s nadpr m rnou klíčivostí (graf 3.1.2.3). Semena jedle vykazovala obdobnou kvalitu (životnost a plnost) jako v roce p edchozím (graf 3.1.2.4). Životnost bukvic byl nadpr m rná a podílelo se na ní osivo z roku zrání 2014. Klíčivost se oproti p edchozímu roku zvýšila o 33% a podílelo se na ní osivo z roku zrání 2013 (graf 3.1.2.5).
Graf 3.1.2.1. Energie klíčení a klíčivost semen smrku vyplývající z rozbor v letech 1996–2014 Germination energy and germination capacity of Norway spruce seeds tested in 1996–2014
Energie klíčení
100 pr m rná klíčivost 80 % (ČSN 48 1211) 90
Klíčivost
80 70 60 %
50 40 30 20 10 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
17
Graf 3.1.2.2 Energie klíčení a klíčivost semen borovice vyplývající z rozbor v letech 1996–2014 Germination energy, germination capacity of Scots pine seeds tested in 1996–2014 100
pr m rná klíčivost 85 % (ČSN 48 1211)
90
Energie klíčení
Klíčivost
80 70 60 %
50 40
30 20 10 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
Graf 3.1.2.3 Energie klíčení, klíčivost a podíl plných semen mod ínu vyplývající z rozbor v letech 1996–2014 Germination energy, germination capacity and proportion of filled seeds of European larch tested in 1996–2014 100
90 80
Energie klíčení
pr m rná klíčivost 35 % (ČSN 48 1211)
70 60 % 50 40 30
20 10 0
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
18
Klíčivost
Plná semena
Graf 3.1.2.4 Životnost a podíl plných semen jedle vyplývající z rozbor v letech 2004–2014 Viability and proportion of filled seeds of Silver fir tested 2004–2014 Životnost čistých semen 100
Životnost plných semen
pr m rná životnost 45 % (ČSN 48 1211)
Plná semena
90 80 70 60 %50 40 30 20
10 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
Graf 3.1.2.5 Životnost a klíčivost bukvic vyplývající z rozbor v letech 2000–2014 Viability and germination seeds of European beech tested 2000–2014 100 90
Životnost
pr m rná klíčivost / životnost 70 % (ČSN 48
Klíčivost
80 70 60 % 50 40 30 20
10 0
Rok rozboru
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
19
2014
Tabulka 3.1.2.2 Stav zásob semene a sebrané semenné suroviny v kg Pure and raw seed material stock (kg) D evina Čisté semeno Species Pure seed Smrk ztepilý Norway Spruce Borovice lesní Scots Pine Mod ín evropský European Larch Jedle b lokorá Silver Fir Buk lesní European Beech Pramen: LČR Source: LČR
Semenná surovina Raw seed material 4 422
32 652
2 639
24 344
286
12
1 470
180
11 555
122
V roce 2014 bylo v Semená ském závod v Týništi nad Orlicí stratifikováno 2 422 kg semene, zejména buku a bylo zpracováno 10ř tun semenné suroviny, z toho ŘŘ tun šišek jehličnan , 2 tuny bukvic a 14 tun žalud . Úroda n kterých d evin byla ovlivn na dešti v období kvetení (jilmy, olše) a u buku a dub bylo množství a kvalita úrody ovlivn na suchem v letním období, kdy docházelo k p edčasnému opadu zejména u bukvic a k nedostatečnému vývinu žalud . Nejvýznamn ji byla postižena karpatská oblast. Rok bez úrody byl pro d eviny jedle b lokorá a douglaska tisolistá (útlum po semenném roce 2013), naopak vysoká úroda byla u smrku ztepilého, zejména ve vyšších vegetačních stupních a v hercynské oblasti. Borovice plodila v dostatečném množství v rámci celé republiky. 3.1.3 Lesní školka ství Forest Nursery Practice Licence Základním p edpokladem pro nakládání s RMLD je vlastnictví licence k této činnosti. K 31. 12. 2014 bylo v úst ední evidenci dodavatel Ministerstva zem d lství registrováno celkem 575 držitel t chto licencí, p ičemž 275 držitel jsou fyzické osoby a 300 jsou osoby právnické. Rejst ík držitel licencí pro nakládání s RMLD je ve ejn p ístupný v ERMA2 na portálu Ministerstva zem d lství www.eagri.cz. Na základ údaj p edkládaných pov ené osob (ÚHÚL) vlastníky licencí pro uvád ní RMLD do ob hu lze konstatovat, že školka skou činností se v roce 2014 zabývalo 252 dodavatel vlastnících alespo jednu provozovnu.
20
Plocha školek Celková plocha školka ských provoz uvád jících RMLD do ob hu ke dni 31. 12. 2013 byla 1816,52 ha, z toho bylo 1 453,73 ha produkční plochy. Mimo venkovních produkčních ploch bylo evidováno 3,90 ha skleník , 18,9 ha fóliovník a 9,22 ha pa eniš . Tabulka 3.1.3.1 Plocha lesních školek Area of forest nurseries Rok Year Jednotka Unit Fóliovníky Plastic greenhouses Skleníky Glass greenhouses Pa eništ Hotbeds Volné plochy Open area Produkční plocha celkem Total production area Celková plocha školek Total nursery area
2014 ha 18,90 3,90 9,22 1 421,71 1 453,73 1 816,52
Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2
Pramen: ÚHÚL Source: FMI Rozp stovaný sadební materiál Množství rozp stovaného sadebního materiálu ve školka ských provozech dle d evin a v ku jednoho resp. dvou let v roce 2014 je uvedeno v tabulce č. 3.1.3.2. Tabulka 3.1.3.2 Rozp stovaný sadební materiál Planting stock in cultivation Rok 2014 Year V k materiálu Jednoletý Age One-year Jednotka Unit Smrk ztepilý 78 565 825 Picea abies Borovice lesní 36 029 337 Pinus sylvatica
21
Dvouletý Two-years Kusy pcs
Orientační roční pot eba sazenic Estimated need of seedlings
65 437 072
38 000 000
31 216 500
25 500 000
Jedle b lokorá Abies alba Ostatní jehličnaté Other conifers Buk lesní Fagus sylvatica Dub letní Quercus robur Dub zimní Quercus petraea Ostatní listnaté Other broadleaves Celkem jehličnaté Total conifers Celkem listnaté Total broadleaves Celkem Total
7 199 322
10 985 362
6 000 000
8 160 017
4 974 145
4 000 000
31 510 541
38 98 3645
38 000 000
36 100 013
10 599 926
12 000 000
17 206 190
5 607 246
10 000 000
17 346 546
11 049 948
8 000 000
129 954 501
112 613 079
73 500 000
102 163 290
66 240 765
68 000 000
232 117 791
178 853 844
141 500 000
Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2, orientační roční pot eba sazenic je určena z plochy obnovy lesa a zalesn ní, včetn nezdar , a z minimálních hektarových počt sazenic daných vyhláškou č. 139/2004 Sb.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI V p ípad hlavní hospodá ské jehličnaté d eviny smrku ztepilého je množství rozp stovaného sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech p stování na hranici odpovídající pot eb . U borovice lesní je množství rozp stovaného jednoletého sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech p stování v lesních školkách pro um lou obnovu lesa a zales ování dostačující U hlavních listnatých d evin buku lesního a dubu letního jsou patrné výkyvy v množství rozp stované produkce, v zásad kopírující úrody semenného materiálu. Poslední údaje ukazují množství rozp stované produkce s ohledem na ztráty v dalších letech p stování na úrovni požadované lesním hospodá stvím, u dubu letního množství rozp stované produkce v posledním roce výrazn p evýšilo roční pot ebu. Kontrola dodavatel ve smyslu zákona č. 14ř/2003 Sb. Pov ená osoba vykonala v roce 2014 celkem 45 kontrol dodavatel ve smyslu dodržování ustanovení zákona a jeho provád cích vyhlášek. P i kontrolách bylo postupováno v souladu s platnou právní úpravou a v součinnosti s ostatními orgány státní správy. Nejčast ji zjišt nými porušeními dodržování platné právní úpravy bylo uvád ní nesprávného množství RMLD v držení (inventury) a RMLD uvedeného do ob hu (nesprávn vypln né pr vodní listy), nep edložení údaj o RMLD v držení a o RMLD uvedeném do ob hu, nesprávné uvedení p vodu RMLD uvedeného do ob hu a RMLD v držení, zjišt ní RMLD bez prokázaného uvedení jeho p vodu.
22
3.1.4 Uvád ní reprodukčního materiálu do ob hu Marketing of Forest Reproductive Material Produkce sadebního materiálu Po dobu platnosti p echodného ustanovení § 40 odst. 2 zákona č. 14ř/2003 Sb., kdy je RMLD shromážd ný p ed účinností tohoto zákona možné uvád t do ob hu do 31. 12. 2015, je RMLD uvád n do ob hu bu s pr vodním listem (RMLD shromážd ný dle zákona) nebo s listem o p vodu (RMLD v režimu p echodného ustanovení). Množství RMLD uvád ného do ob hu školka skými subjekty v podmínkách České republiky za rok 2014 je uvedeno v tabulce 3.1.4.1. Uvedená čísla p edstavují množství sadebního materiálu uvedeného do ob hu pouze subjekty provozujícími školka skou činnost a neobsahují množství RM uvedené do ob hu následn firmami provád jícími služby vlastník m lesa – obnovu lesa a zalesn ní.
23
Tabulka 3.1.4.1 Produkce sadebního materiálu Production of planting stock Druh dokumentu Type of document Jednotka Unit Smrk ztepilý Picea abies Borovice lesní Pinus sylvestris Jedle b lokorá Abies alba Ostatní jehličnaté Other conifers Buk lesní Fagus sylvatica Dub letní Quercus robur Dub zimní Quercus petraea Ostatní listnaté Other broadleaves Celkem jehličnaté Total conifers Celkem listnaté Total broadleaves Celkem Total
Pr vodní list Supplier´s label
List o p vodu Master certificate of identity
Celkem (za d evinu) Total
Kusy pcs 41 860 589
1 844 853
43 705 442
21 023 385
139 720
21 163 105
4 948 549
21 025
4 969 574
1 586 265
1 145
1 587 410
38 108 768
0
38 108 768
14 634 105
306
14 634 411
9 078 401
0
9 078 401
10 499 877
7 439
10 507 316
69 418 788
2 006 743
71 425 531
72 321 151
7 745
72 328 896
141 739 939
2 014 488
143 754 427
Poznámka: Údaje z Hlášení dodavatele 2014 v DS ERMA2; „Pr vodní list“ znamená RMLD shromážd ný dle zákona č. 14ř/2003 Sb. „List o p vodu“ znamená RMLD shromážd ný p ed účinností zákona č. 149/2003 Sb., který je možné uvád t do ob hu do 31. 12. 2015.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI Z uvedených čísel je z ejmé, že s blížícím se rokem 2015 postupn dochází ke zmenšování podílu RMLD vzniklého p ed účinností zákona č. 14ř/2003 Sb., p ičemž tento trend je patrný u jehličnatých i u listnatých d evin. Nyní je podíl RMLD vzniklého p ed účinností zákona na úrovni 1,4%. Údaje o držitelích licencí, plochách školek, množství sadebního materiálu uvedeného do ob hu a množství rozp stovaného sadebního materiálu jsou čerpány z datového skladu ERMA2 vedeného pov enou osobou. V tomto datovém skladu jsou ukládána data, která
24
dodavatelé p edkládají každoročn pov ené osob dle zákona č. 14ř/2003 Sb., a jeho provád cích právních p edpis . Uvedené výstupy jsou tedy agregovanými daty dodavatel . Mezinárodní obchod Pohyb RMLD mezi Českou republikou a členskými zem mi EU, pop . mezi Českou republikou a t etími zem mi, začal být v České republice centráln evidován v souladu s platnými právními p edpisy od roku 2004. Obchodní vým na RMLD mezi členskými zem mi EU Uvedená činnost (pravidla pro p edávání informací mezi p íslušnými ú ady členských zemí EU) je po formální stránce upravena na ízením Komise (ES) č. 15řŘ/2002. Činnost byla pr b žn zajiš ována po celý rok 2014, komunikace probíhala p edevším prost ednictvím emailové pošty, údaje byly p ijímány i odesílány na standardizovaném formulá i. V nutných nebo nejasných p ípadech probíhala pot ebná komunikace v rozší eném rozsahu dle vzájemných pot eb. Uvád ná data jsou oficiálními údaji veškerých p ípad , které byly v p ípad vývoz z ČR nahlášeny dodavateli v ČR v rámci jejich zákonných povinností (pop . zjišt ny v rámci kontrol dodavatel ), v p ípad dovoz nahlášeny našimi zahraničními partnery (p íslušnými ú edními místy zemí EU). Veškerá dokumentace je založena v analogové podob . Údaje z hlášení byly využity v rámci realizovaných kontrol dodavatel k ov ení deklarovaných údaj . Vývozy osiva a sazenic do zemí EU: Celkem bylo vyvezeno 539 230 ks sazenic, nejvíce borovice lesní a olše lepkavé a Ř 615 kg semenného materiálu, nejvíce buku lesního a dubu zimního. Dovozy osiva a sazenic ze zemí EU: Celkem bylo dovezeno 2 583 kg semenného materiálu, nejvíce dubu letního. Pov ené osob nebyl nahlášen žádný dovoz sadebního materiálu. Mezinárodní obchod - t etí zem Dovoz RMLD ze t etích zemí do České republiky probíhal pouze v režimu rozhodnutí Rady (ES) č. ř71/200Ř, o rovnocennosti reprodukčního materiálu lesních d evin vyprodukovaného ve t etích zemích. Celkem bylo v tomto režimu v roce 2014 dovezeno Ř0,57 kg semenného materiálu douglasky tisolisté a 50 kg semenného materiálu jedle obrovské. Na dovezené oddíly vystavilo Ministerstvo zem d lství p íslušná potvrzení o p vodu. V roce 2014 nebyl uskutečn n žádný dovoz v režimu rozhodnutí Komise (ES) č. řŘř/200Ř, kterým se členské státy oprav ují k p ijetí rozhodnutí v souladu se se sm rnicí Rady 1řřř/105/ES o stejných zárukách poskytovaných ve vztahu k reprodukčnímu materiálu lesních d evin, který má být dovezen z určitých t etích zemí. Podrobné informace týkající se jak obchodní vým ny RMLD mezi Českou republikou a členskými státy EU, tak dovozu RMLD ze t etích zemí za období roku 2014 jsou uvedeny ve Zpráv o nakládání s reprodukčním materiálem lesních d evin České republiky za rok 2014.
25
3.1.5 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin The National Programme of Conservation and Reproduction of Forest Tree Species Gene Pool Ministerstvo zem d lství vyhlásilo k 1. 7. 2014 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin na období 2014–201Ř (dále jen „Národní program“). Tento Národní program zajiš uje v České republice dosud nedostatečn upravenou oblast ochrany a reprodukce genetických zdroj lesních d evin v souladu s platnými právními p edpisy, mezinárodními úmluvami a dohodami a národními strategiemi České republiky. Národní program upravuje podmínky a postupy ochrany a reprodukce genetických zdroj lesních d evin p vodních na území České republiky a dotvá í právní a organizační rámec nezbytný pro zajišt ní efektivního a setrvalého využívání genetických zdroj lesních d evin v souladu s pot ebami lesního hospodá ství a zásadami trvale udržitelného hospoda ení v lesích. Genofond lesních d evin jako součást národního bohatství České republiky má velký význam pro budoucnost všech les na území státu jak z pohledu zásadního vlivu na jejich budoucí výnos, tak i z pohledu zm n klimatu, adaptační schopnosti a ekologické stability lesních porost (ekosystém ). Podmínky ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin včetn vyhlášení Národního programu byly stanoveny novelou zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin (zákon č. 14ř/2003 Sb. ve zn ní zákona č. 232/2013 Sb.). Pravidla poskytování a čerpání finančních podpor na udržování a využívání genetických zdroj lesních d evin jsou pro jednotlivé účastníky Národního programu stanoveny v „Zásadách“, které pro tento účel vydalo Ministerstvo zem d lství v srpnu 2014. Koordinací Národního programu byl pov en ÚHÚL. V rámci Národního programu bude podporována existence a obhospoda ování genových základen, existence a obhospoda ování zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu (rodič rodiny, ortet nebo klon, semenný sad a sm s klon ) a dále zdroje selektovaného reprodukčního materiálu. Významným opat ením na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin je i podpora z ízení a činnosti Národní banky osiva a explantát lesních d evin, jejímž provozováním Ministerstvo zem d lství pov ilo tzv. určenou osobu, kterou je VÚLHM.
26
3.2 Obnova lesa a zales ování Forest Regeneration and Reforestation Plocha obnovených lesních porost oproti p edchozímu roku nepatrn poklesla na 25 929 ha, nicmén ve srovnání s p edchozími roky je tato plocha srovnatelná a odpovídá celkovému objemu provedených t žeb v p edchozích letech. Výše p irozené obnovy činí 5 726 ha a p estože ve srovnání s rokem 2013 vykazuje mírný pokles o 3Ř6 ha je patrné, že její plocha v posledních n kolika letech vykazuje vyrovnaný trend. Podíl listnatých d evin na um lé obnov je z dlouhodob jšího hlediska stabilní. V roce 2014 dosáhl 38,6 % a oproti p edchozímu roku tak došlo k jeho mírnému poklesu o 0,7 %. Ve srovnání s p edchozím rokem mírn vzrostl podíl lípy a ostatních listnatých d evin. Tabulka 3.2.1 Obnova lesa v ha Forest regeneration (ha) Zp sob obnovy Method of regeneration Um lá Artificial z toho: opakovaná of which Replanting P irozená Natural Celkem Total
2000
2010
2012
2013
2014
21 867
21 859
19 903
19 920
20 203
4 371
3 087
3 751
4 327
4 634
3 422
5 127
5 561
6 112
5 726
25 309
26 986
25 464
26 032
25 929
Pramen: ČSÚ Source: Czech Statistical Office
Tabulka 3.2.2 Um lá obnova podle druh d evin v ha Artificial regeneration by tree species (ha) Um lá obnova Artificial regeneration
2000
Celkem* Total
21 867
21 859
21 486
z toho of which
z toho of which
sadba Planting síje Sawing smrk Spruce jedle Fir
2010
2012
2013
2014
19 903
19 920
20 203
21 686
19 818
19 820
20 143
381
173
85
100
60
9 479
9 171
9 034
8 840
8 919
895
1 274
974
872
886
ha
27
borovice Pine mod ín Larch ostatní jehličnaté Other conifers jehličnaté celkem Total conifers dub Oak buk Beech lípa Linden topol a osika Poplar, aspen ostatní listnaté Other broadleaves listnaté celkem. Total broadleaves % listnaté % broadleaves
2 597
2 171
1 933
2 055
2 232
739
206
221
183
174
200
145
128
151
199
13 910
12 967
12 290
12 101
12 410
2 428
2 607
2 263
2 277
2 406
3 386
4 899
4 064
4 226
4 036
397
264
252
294
300
46
33
50
70
64
1 700
1 089
984
952
987
7 957
8 892
7 613
7 819
7 793
36,4
40,7
38,3
39,3
38,6
Poznámka: včetn zalesn ní pod porostem. Note: including underplanting. Pramen: ČSÚ Source: Czech Statistical Office
3.3 Výchovné zásahy Cleanings and Thinnings Plocha lesních porost , v nichž byly provedeny výchovné zásahy pro ezávkou, činila 43,1 tis. ha. Probírky byly realizovány na ploše Ř5,2 tis. ha. Oproti p edchozímu roku došlo k mírnému navýšení velikosti t chto ploch jak u pro ezávek, tak i probírek.
28
Tabulka 3.3.1 Rozsah provedených výchovných zásah v tis. ha Cleaning and thinning (1 000 ha) Rok provedení Year
Pro ezávky Cleaning
2000 2010 2011 2012 2013 2014
Probírky Thinnig
47,7 43,6 47,5 46,2 41,6 43,1
115,5 85,7 101,6 94,4 83,4 85,2
Výchovné zásahy celkem Total 163,2 129,3 149,1 140,6 125,0 128,3
Pramen: ČSÚ Source: Czech Statistical Office
3.4 T žba d eva Felling and Removals V lesích ČR bylo vyt ženo celkem 15,48 mil. m3 surového d íví, což ve srovnání s p edchozím rokem znamená nár st o 0,15 mil. m3. Značnou m rou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých t žeb (4,5 mil. m3). Podíl nahodilé t žby v roce 2014 činil 29 % a pon kud tak zhoršil podmínky pro plánovité hospoda ení v lesích. Z hlediska složení t žeb dle d evin se objem t žeb listnatého d íví udržel tém na stejné úrovni. Podíl t žeb listnatého d íví na celkových t žbách činil p ibližn 13 %. Proporce t žby listnatého a jehličnatého d íví je dána p edevším poptávkou na trhu se surovým d ívím, ale také strukturou disponibilních zásob mýtních porost .
29
Tabulka 3.4.1 T žba d eva Total annual timber harvest T žba d eva Harvest Jehličnatá Conifers Listnatá Broadleaves Celkem Total Celkem na 1 obyvatele Per capita Na 1 ha lesních pozemk Per 1 ha of forest
Tj. Unit
2000
2010
2012
2013
2014
12,85
15,07
13,06
13,23
13,47
1,59
1,67
2,01
2,10
2,00
14,44
16,74
15,06
15,33
15,48
1,41
1,59
1,43
1,46
1,47
5,48
6,30
5,66
5,76
5,80
3
mil. m million m3
m3
Poznámka: údaje jsou udávány v m3 hroubí bez k ry. Note: volumes are given in m3 under bark, minimum top diameter 7cm. Pramen: ČSÚ Source: Czech Statistical Office
30
3.5 Ochrana lesa Forest Protection Rok 2014 je možno z pohledu ochrany lesa celkov označit jako období spíše mén p íznivé, podobn jako p edcházející rok 2013 (zejména pokud oba srovnáme s rokem 2012, kdy byl evidován velmi nízký rozsah objemu poškození u v tšiny skupin škodlivých faktor ). Z regionálního hlediska op t panovaly velké rozdíly, p ičemž platilo, že území Moravy a Slezska (nesrovnateln výrazn ji zasažené suchem), vykázalo u v tšiny skupin škodlivých faktor relativn i absolutn v tší objemy poškození, než plošn z eteln rozlehlejší území Čech. Hlavní škodlivé faktory byly p itom obdobné jako v minulých letech, z abiotických vliv se jednalo p edevším o polomy a p ímé následky sucha, z biotických činitel pak jako tradičn o poškození zp sobené p emnožením podkorního hmyzu na smrku, aktivizací václavky a v neposlední ad je nutno zmínit také trvající negativní p sobení p emnožené spárkaté zv e, které nejciteln ji postihuje obnovu lesa. Chod pov trnostních podmínek byl celkov op t značn nevyrovnaný, zaznamenané klimatické extremity (srážkov chudá zima a následn i podzim, epizodické velmi vysoké časn letní teploty, srpnové lokální vich ice a prosincová ledovka spojené se vznikem polom ), m ly v n kterých p ípadech plošný, jindy naopak úzce regionální ráz. Vlastním suchem, významným negativním predispozičním vlivem, bylo již pon kolikáté o poznání citeln ji zasaženo území Moravy a Slezska (zejména pak st ední a severní část). Výše nahodilých t žeb p epočtených na celorepublikové m ítko dosáhla v roce 2014 hodnotu kolem 4,5 mil. m3, a byla tedy o cca 0,3 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem p edchozím. Nahodilé t žby tak reprezentovaly p ibližn 1/4 t žeb celkových, což p edstavuje nadále relativn p íznivou hodnotu, zejména pokud vezmeme do úvahy vysoké nahodilé t žby v záv ru minulého desetiletí, zp sobené v trnými pohromami Kyrill a Emma. V p ípad abiotických škodlivých vliv došlo ve srovnání s rokem 2013 k velmi mírnému zvýšení celkového objemu poškození (pouze o cca 5 %), u biotických škodlivých činitel byl zaznamenán rovn ž menší nár st poškození, a to o necelých 10 %. Situace však byla stejn jako v roce 2013 regionáln velmi nevyrovnaná, zatímco v Čechách byl prakticky u všech škodlivých faktor zaznamenán nízký stav výskytu, na Morav a ve Slezsku se nep íznivá situace celkov spíše ješt dále zhoršila.
31
Tabulka 3.5.1. Nahodilé t žby podle druh Salvage cutting by reason (million m3)
živelní Abiotic mil. m3 million m3 2004 2,76 2005 2,54 2006 5,59 2007 12,92 2008 7,07 2009 3,00 2010 4,08 2011 2,13 2012 2,01 2013 2,50 2014 2,60 Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Rok Year
exhalační Air pollution mil. m3 million m3 0,04 0,02 0,02 0,04 0,04 0,03 0,02 0,02 0,02 0,03 0,02
T žba Reason hmyzová Insects mil. m3 million m3 1,27 0,88 0,96 1,86 2,37 2,64 1,84 1,21 0,98 1,21 1,31
ostatní Other mil. m3 million m3 1,30 0,39 0,82 0,68 0,65 0,58 0,38 0,43 0,33 0,46 0,57
celkem Total mil. m3 milion m3 5,37 3,83 7,39 15,50 10,13 6,25 6,32 3,79 3,34 4,2 4,5
3.5.1 Preventivn ochranná opat ení Preventive Measures Tak jako každoročn byly i v roce 2014 ve značném rozsahu provedeny kontroly výskytu lesních škodlivých činitel . Soust edily se p edevším na hmyzí šk dce, v souladu s vyhláškou MZe ČR č. 101/1řř6 Sb., v platném zn ní, kterou se stanoví podrobnosti o opat eních k ochran lesa. V rámci t chto kontrol byli sledováni p edevším kalamitní šk dci, mezi n ž náleží zejména lýkožrout smrkový (Ips typographus) a bekyn mniška (Lymantria monacha). Obecn lze íci, že zb žná (orientační) kontrola výskytu hmyzích šk dc prob hla tak jako každoročn na značné části lesních pozemk . P i vlastní bližší kontrole lýkožrouta smrkového bylo ve velkém m ítku využito lapák i lapač . Pro účely kontroly i obrany bylo podle dostupné evidence aplikováno tém kolem 60 tis. ks lapač a položeno bylo kolem 390 tis. m3 stromových lapák . Detailn jší kontrola bekyn mnišky a ostatního listožravého hmyzu se pak uskutečnila na rozloze kolem 115 tis. ha, klikoroh borový byl sledován na rozloze 13,2 tis. ha. Pomocí preventivn ochranných opat ení bylo v naprosté v tšin p ípad včas podchyceno hrozící nebezpečí v ochran lesa a byla p ijata pot ebná navazující obranná opat ení. V porovnání s rokem 2013 nedošlo k nár stu množství ochranných opat ení ani rozsahu jejich použití. V obou letech však bylo uplatn no ve srovnání s p edchozími obdobími zvýšené
32
množství obranných opat ení proti podkornímu hmyzu na smrku, resp. p edevším vlastnímu lýkožroutu smrkovému (lapák a lapač ).
3.5.2 Ochrana a obrana proti škodlivým činitel m Protection Against and Control of Damaging Factors Na zamezování vzniku poškození lesních porost biotickými škodlivými činiteli se v podmínkách Česka vynakládají každoročn nemalé prost edky, které se soust e ují p edevším do následujících oblastí: ochrana p ed nežádoucí vegetací ve školkách, výsadbách a kulturách; ochrana a obrana p ed hmyzími šk dci a p vodci houbových onemocn ní a ochrana a obrana p ed škodlivým p sobením zv e a drobných hlodavc . Využíván je p i tom systém navzájem provázaných opat ení biologického i technického rázu, jehož součástí je i používání pesticidních látek v souladu se zásadami integrované ochrany lesa. P esné údaje o celkovém rozsahu použitých opat ení nejsou ani v roce 2014 k dispozici (podobn jako v minulých letech). Jako kvalifikovaný odhad lze uvést, že v celorepublikovém m ítku se jednalo o opat ení aplikovaná v p epočtu na rozloze kolem 120 tis. ha lesních porost (tj. ochranná a obranná opat ení byla provedena v rozsahu zhruba 5 % celkové rozlohy lesa v Česku). Rozhodující podíl p ipadal jako každoročn na ochranu p ed poškozováním lesa zv í (zimní okus a ohryz, letní okus a loupání) a nežádoucí vegetací (mechanické a chemické potlačování bu en ve školkách a výsadbách). Ochranná opat ení byla provád na cestou pozemní aplikace p íslušných p ípravk , v souladu s doporučeními platného „Seznamu povolených p ípravk a dalších prost edk na ochranu lesa“. Letecký obranný zásah proti biotickým škodlivým činitel m (hmyzím šk dc m) nebyl v roce 2014 nikde proveden, podobn jako v p edchozím roce.
3.5.3 Ozdravná opat ení v lesích postižených imisemi vápn ním a hnojením lesních porost Measures Supporting Recovery of Forests Damaged by Air Pollution – Liming and Fertilising Projekty chemické meliorace lesních p d probíhají v návaznosti na usnesení vlády České republiky č. 22/2004. Cílem je náprava výživy v lesních porostech, kde byla doložena narušená výživa d evin spočívající v nedostatečných zásobách ho číku a vápníku. V roce 2014 vápn ní ani hnojení lesních porost z prost edk Ministerstva zem d lství neprob hlo. V oblasti Libavé prob hlo poloprovozní hnojení lesních porost kapalným ho ečnatým hnojivem MgNSol na majetku Vojenských les a statk ČR, s. p. P ipravené jsou projekty pro provád ní chemických meliorací v Krušných horách i n kterých dalších oblastech. V západním Krušnoho í se stále vyskytují oblasti s výrazným žloutnutím smrkových porost , které je zp sobeno nedostatkem ho číku a dalších bazických kationt v lesních p dách, které jsou v t chto horských polohách p irozen kyselé a navíc dlouhodob ovliv ované kyselými depozicemi. Ve východním Krušnoho í má p ipravované vápn ní p edevším stabilizovat obsahy živin v nov nar stajících porostech na bývalých imisních holinách. Problémy se žloutnutím lesních porost se nevyskytují na Saské stran Krušných hor, kde vápn ní probíhá pravideln a kde bylo na imisních lokalitách vápn ní opakováno až šestkrát. Nedostatečná výživa bazickými prvky – zejména ho číkem a vápníkem se ovšem začíná projevovat i v ad
33
dalších oblastí a je i součástí komplexního ch adnutí smrkových porost v nižších a st edních polohách severní Moravy a Slezska.
3.5.4 Lesní ochranná služba Forest Protection Service Lesní ochranná služba (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodá ství a myslivosti, v.v.i. byla z ízena v roce 1řř5 jako organizační složka tehdejšího útvaru Ochrany lesa, a to na základ pov ení MZe ČR. Hlavní náplní její činnosti je poradenství, zpracovávání a vedení p ehledu výskytu lesních škodlivých činitel , zpracovávání odborných stanovisek pro pot eby p iznání dotací ve smyslu platné legislativy (zejm. v rámci vybraných titul Programu rozvoje venkova), testování biologické účinnosti pesticid v ochran lesa, po ádání seminá a školení, publikace nových poznatk z oboru, mezinárodní spolupráce v ochran lesa (zejména se zem mi sousedícími s Českem) a další odborné aktivity na poli ochrany lesa. V roce 2014 byla činnost lesní ochranné služby zajiš ována pouze v posledním čtvrtletí z d vodu administrativních problém p i obnovování smluvního vztahu na zajiš ování LOS. Nicmén v rámci poradenské činnosti pro všechny vlastníky a uživatele lesa na území ČR bylo v roce 2014 zpracováno kolem 162 p ípad z obor entomologie, fytopatologie, vertebratologie a herbologie (podstatná část formou laboratorních a terénních šet ení). Pro pot eby p iznání dotací z Programu rozvoje venkova bylo celkem LOS zpracováno 20 žádostí, u nichž bylo také vydáno odborné stanovisko. V rámci testování biologické účinnosti pesticid bylo krom jiného jednáno s adou dodavatelských nebo výrobních firem o možnostech za azení prost edk na ochranu lesa do registračních pokus , byl vydán Seznam povolených p ípravk a dalších prost edk na ochranu lesa 2014 jako p íloha Metodické p íručky integrované ochrany rostlin pro lesní porosty. Prob hlo každoroční vyhodnocení výskytu biotických činitel a p ípadných obranných zásah proti nim. Byly ov ovány metody obranných opat ení proti vybraným biotickým škodlivým činitel m. V dob činnosti LOS její pracovníci uspo ádali nebo se podíleli na celkem 7 školeních a seminá ích s tématikou ochrany lesa. Publikační činnost zahrnovala mimo již zmín né metodické p íručky samostatné odborné p ísp vky v pravidelné rubrice „Lesní ochranná služba informuje“ v časopise Lesnická práce a ve Zpravodaji SVOL. Vybrané publikace a zprávy LOS byly uve ej ovány na webových stránkách VÚLHM Jílovišt -Strnady (www.vulhm.cz/los).
34
3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodá ství Fire Control in Forestry § 7 odst. 2 zákona č. 133/1řŘ5 Sb., o požární ochran , ukládá vlastník m nebo uživatel m les v souvislých lesních porostech o celkové vým e vyšší než 50 ha povinnost (nad rámec obecných povinností dle § 5 tohoto zákona) zabezpečit v dob zvýšeného nebezpečí vzniku požáru opat ení pro včasné zjišt ní požáru v lesích a proti jeho rozší ení pomocí hlídkové činnosti s pot ebným množstvím sil a prost edk požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zem d lství; to tak m že učinit formou poskytnutí služby vlastník m lesa dle § 46 odst. 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon , (lesní zákon), v platném zn ní. Touto službou je tzv. Letecká hasičská služba. Letecká hasičská služba Letecká hasičská služba (LHS) je Ministerstvem zem d lství zabezpečována již od r. 1řř3 v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním editelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (dále MV – G HZS ČR), zam stnanci podniku Lesy ČR, s. p. a od r. 2001 též s Leteckou službou Policie ČR (LS PČR). LHS je pln financována MZe; zárove je službou obligatorní, a její zajišt ní v daném roce závisí na množství disponibilních prost edk v rozpočtu MZe. LHS se ídí „Sm rnicí pro hlídkovou činnost a hašení lesních požár v rámci systému Letecké hasičské služby“ v platném zn ní. Hlavním úkolem LHS je provád ní hlídkové činnosti v dob zvýšeného nebezpečí vzniku lesních požár (p edevším v letním období) s cílem jejich včasného zjišt ní, lokalizace a uhašení v součinnosti s pozemními jednotkami HZS ČR, p edevším v obtížn p ístupném terénu. Vyžádání letecké techniky pro zásah včetn ízení zásahu k uhašení lesního požáru je v pravomoci HZS ČR. Do roku 2012 byla LHS zajiš ována na celém území ČR s výjimkou les v p sobnosti Ministerstva obrany a Ministerstva životního prost edí (lesy v národních parcích), a to prost ednictvím privátní letecké hlídkové a hasební techniky (na základ smlouvy o dílo mezi Ministerstvem zem d lství a soukromým leteckým provozovatelem) a vrtulník LS PČR (na základ „Dohody o spolupráci p i hlídkové činnosti a hašení lesních požár provád ných leteckou technikou mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zem d lství“). Rozsah zapojení LS PČR do systému LHS je p itom dán jejími kapacitními možnostmi vzhledem k nutnosti plnit další prioritní úkoly. Od roku 2013 je LHS zajiš ována pouze prost ednictvím LS PČR, tzn., že letecká hasební činnost vrtulníky je zajišt na po celém území České republiky, letecká hlídková činnost je zajišt na pouze v sektorech LHS B8 – Benešovsko, Bř – Blanensko, C11 – Dolní Polabí, C12 – st ední Polabí a Ž árské Vrchy a C 13 – st ední Morava, Svitavsko. Činnost LHS v roce 2014 V roce 2014 bylo v rámci sektor LHS zabezpečených MZe prost ednictvím LS PČR provedeno celkem 12 hlídkových let a bylo p i nich nalétáno cca 13,5 hodiny. Všechny hlídkové lety byly realizovány v pr b hu července, v období vysokého rizika vzniku požáru. Vrtulníky LS PČR zasahovaly u Ř lesních požár , provedly celkem 158 shoz vody a nalétaly p i nich cca 19,5 hodiny. K hašení lesního požáru byla letecká technika poprvé povolána již 13. b ezna, nejvíce požár bylo hašeno leteckou technikou v m sících červen a červenec.
35
Požárovost v lesním hospodá ství V roce 2014 bylo evidováno 865 lesních požár (666 požár v roce 2013), u kterých musely zasahovat jednotky požární ochrany. Tém řŘ % požár bylo do 1 ha, pr m rná plocha požáru činila 0,6 ha. Celková plocha požárem zasažených lesních porost činila celkem cca 536 ha lesních porost (na této hodnot má rozhodující podíl plošn rozsáhlý pozemní lesní požár ve vojenském újezdu Hradišt oblasti; v roce 2013: 92 ha). P ímá škoda byla vyčíslena částkou 6,6 mil. Kč (4,ř mil. Kč v roce 2013), zásahem hasič byly uchrán ny lesní porosty v hodnot Ř2,2 mil. Kč (75,Ř mil. Kč v roce 2013). P i požárech v roce 2014 byly usmrceny 2 osoby (v roce 2013 k usmrcení osob nedošlo), zran no bylo 10 osob (7 osob v roce 2013). Z celkového počtu lesních požár v roce 2014 bylo 181 požár se známou p íčinou vzniku, z toho p evažovalo lidské zavin ní (celkem 166 požár se zničenou plochou 44,4 ha): p edevším lidská nedbalost (139 požár se zničenou plochou 42 ha; z toho kou ení bylo p íčinou 31 požár se zničenou plochou 7,8 ha) a také žhá ství (27 požár s celkovou zničenou plochou 2,4 ha). Dále bylo evidováno 7 požár z p írodních p íčin (úder blesku) s celkovou zničenou plochou cca 0,2 ha. U 6Ř4 požár (cca 4Ř4,4 ha zničené plochy) se nepoda ilo p íčinu stanovit (pozn.: u požár travního porostu, hrabanky, jehličí, listí či rašeliny beze škody se p íčina od r. 2010 nezjiš uje). Z celkové požárem zničené plochy bylo cca 2,4 % lesa vysokokmenného (jehličnatého, pop . smíšeného), cca 1,Ř % lesa výmladkového a cca ř5,5 % plochy činily jiné lesní pozemky.
36
Tabulka 3.5.5.1 P ehled provedených hlídkových a hasebních let v rámci LHS za období 2000-2014 Overview of performed reconnaissance and fire fighting flights Hlídkové lety Hasební lety Reconnaissance flights Fire fighting flights množství počet počet počet počet počet smáčedla Rok zjišt ných shoz letových hašených letových počet let (litry) Year požár Number Number hodin požár hodin Volume Number of of fire Number Number Number of flights of fire detected retardant of hours of fires of hours retardant fires drops (l) 743 723,64 70 10 37,91 196 220 2000 287 306,18 4 8 19,3 78 71 2001 388 415,11 8 3 10,92 43 51 2002 464 700,61 31 54 169,2 541 325 2003 221 290,19 21 6 21,2 18 10 2004 9 14,93 0 0 0 0 0 2005* 176 309,98 32 13 26,43 137 38 2006 135 228,17 15 1 1,42 3 3 2007 242 379,5 15 4 5,5 22 28 2008 13 30,02 7 13 24,02 188 0 2009* 232 357,35 7 5 10,9 50 10 2010 211 366,75 9 12 34,97 274 0 2011 199 324,533 21 21 124,714 774 359 2012 ** 18 27,45 1 7 11,87 71 0 2013* 12 13,38 0 8 19,53 158 0 2014*
Poznámka: *v roce 2005, 2009, 2013 a 2014 nebyla uzav ena smlouva se soukromým leteckým provozovatelem. LHS zajiš ovala pouze LS PČR. ** Do celkového počtu letových hodin a počtu shoz p i hasebních zásazích bylo započítáno i 57:12 hod a 364 shoz provedených vrtulníky LS PČR v rámci zdolávání požáru v lokalit Bzenec, které nebyly hrazeny z rozpočtu MZe.
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
37
Tabulka 3.5.5.2 Lesní požáry Forest fires Rok Year
2006
2007
2008
2009
2010
Škoda zp sobená lesními požáry (mil. Kč) Forest fire damage (CZK million)
22,47
24,00
14,862
19,723
4,664
7,1
46,2
4,9
6,6
Uchrán né hodnoty (mil. Kč) Values salvaged (CZK million)
100,0
332,3
112,3
152,2
126,0
161,6
654,9
75,8
82,2
Počet požár Number of forest fires
679
847
504
556
732
1337
1549
666
865
Rozloha lesních požár (ha) Extent of forest fires (ha)
405
316
86
178
205
337
634
92
536
Zran no osob Persons wounded
17
22
10
21
12
27
30
7
10
2011
2012
2013
2014
Poznámka: Údaje uvedené v tabulce jsou počínaje rokem 2010 vztaženy pouze k požár m v lese (škody na porostu a d evní hmot ), v p edchozím období byly vztaženy k celé oblasti lesnictví (porosty, stavby, stroje a za ízení).
Pramen: MV – G HZS ČR Source: Ministry of Interior – General Directorate of the Fire Rescue Service of the Czech Republic
38
3.6 Zdravotní stav les Forest Health Na zdravotní stav lesních porost m lo nepochybn p íznivý vliv postupné snižování imisní zát že v uplynulých desetiletích. Pozitivní zm ny lesního prost edí se ovšem projevují s určitým časovým zpožd ním. Lesní porosty tak stále vykazují vysokou míru defoliace, která pat í mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zem mi. V dlouhodobém sledování vykazovala p es určité výkyvy velmi mírn stoupající trend, v posledních letech až stagnující. Relativn vysoká míra defoliace je zp sobena jednak tím, že imisní zát ž stále negativn p sobí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystém je dlouhodob narušena v d sledku neúnosného p sobení imisí v uplynulých desetiletích. Na zdravotní stav lesních porost mají samoz ejm vliv i další negativní faktory biotického i abiotického p vodu, z nichž n které nabývají v posledních letech stále na v tším významu (klimatické excesy, podkorní hmyz).
3.6.1 Monitoring zdravotního stavu les Forest Health Monitoring Zdravotní stav lesa je sledován v České republice od roku 1řŘ6 v rámci mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodá ské komise p i OSN zkrácen označovaného jako ICP Forests, který p edstavuje jeden z nejd ležit jších evropských systém kontroly lesních ekosystém . Snaha o d sledné a koordinované monitorování stavu les na evropské úrovni byla vyvolána prudkým zhoršením zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku osmdesátých let jako následku výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečišt ní ovzduší. Program je d ležitý pro získávání informací o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském m ítku a pro prohlubování znalostí o p íčinách současného poškození. Každý z t chto cíl vyžaduje velmi odlišné metodologické p ístupy k monitorování. Realizovány jsou pomocí monitorovacích soustav r zného složení a intenzity m ení (úrove I a II). Soub žn s pozemním sledováním stavu les je v České republice dlouhodob používána také metoda dálkového pr zkumu Zem s využitím p edevším družicových snímk . Její výhodou je získávání informací z rozsáhlého území v krátkém časovém intervalu a jednotné systematické plošné vyhodnocování neovlivn né subjektivním faktorem p i pozemním vizuálním hodnocení. V České republice se již od poloviny Ř0. let využívají k hodnocení zdravotního stavu les družicové snímky Landsat-TM. Ob metody se vzájemn dopl ují. V současné dob žádná z t chto uvedených metod nedosahuje takové míry spolehlivosti, propracovanosti i objektivity, aby kvalitou svého výsledku p edčila metodu druhou. Rozvíjení metod nepochybn perspektivního dálkového pr zkumu Zem se neobejde bez využívání pot ebných informací z pozemního šet ení, které jsou získávány dlouhodob podle jednotné metodiky.
39
3.6.1.1 Pozemní monitoring zdravotního stavu les Ground Monitoring of Forest Health V současné dob se v České republice provádí pravidelné šet ení stavu lesa v systematické síti (tzv. I. úrove ) programu ICP Forests na monitorovacích plochách základní sít 16 x 16 km a vybraných plochách ze sít Ř x Ř km v celkovém počtu 306 ploch. Monitorovací plochy jsou rozmíst ny rovnom rn podle lesnatosti po celém území. Plochy jsou umíst ny v lesních porostech tak, aby dob e charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. V nadmo ských výškách od 150 m do 1100 m se hodnotí každým rokem p ibližn 12 tisíc strom , reprezentujících 2Ř druh lesních d evin v r zných v kových t ídách. Zdravotní stav strom je charakterizován p edevším stupn m defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v korun stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Vývoj defoliace u jehličnan a listnáč U hospodá sky nejvýznamn jších jehličnatých druh je vývoj defoliace u porost starších než 5ř let ve sledovaném období 1řŘ6 – 2014 charakterizován výrazn odlišnou dynamikou. V pr b hu konce osmdesátých let došlo k prudkému nár stu defoliace, v následujícím období devadesátých let tato dynamika vývoje defoliace výrazn poklesla a po roce 2000 následovaly jen velmi mírné zm ny. Ve sledovaném období 1řŘ6 – 2014 dosáhla pr m rná hodnota defoliace smrku a borovice výrazného kulminačního bodu v roce 1řř2. Následovala stagnace, v roce 1řř6 pr m rná defoliace t chto d evin op t stoupla a dosáhla maximální hodnoty (smrk 33,9 %, borovice 38,3 %). V dalších letech následoval pokles a počínaje rokem 1řřř defoliace velmi mírn stoupala až do roku 200ř. V následujících letech dochází u smrku k mírnému poklesu a stagnaci defoliace, u borovice pokračuje dlouhodobý mírný nár st defoliace. U listnáč stejné v kové kategorie (porosty starší než 5ř let) je dlouhodobý vývoj defoliace v porovnání s jehličnany odlišný. Ve sledovaném období 1řř1 – 2014 dosáhla defoliace listnáč nejvyšší úrovn v roce 1řř3 (pr m rná defoliace dubu 43,0 % a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úrove v roce 1řřŘ (pr m rná defoliace dubu 27,Ř % a buku 14,6 %). Následoval z etelný vzestup defoliace do roku 2000. V dalším období až do roku 2014 defoliace starších porost dubu velmi mírn stoupá, zatímco u porost buku s nevýraznými výkyvy mírn klesá. Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje v tší rozkolísanost a vyšší úrove defoliace než buk. Mladší porosty (do 5ř let) jehličnatých i listnatých d evin dosahují v porovnání se staršími porosty všeobecn nižších hodnot defoliace. Nejvýrazn jší je tento rozdíl u smrku a naopak nejmén výrazný je u borovice. Mladší jehličnany (do 5ř let) vykazují v dlouhodobém trendu nižší defoliaci než porosty mladších listnáč . U starších porost (starších než 5ř let) je toto srovnání opačné, starší jehličnany mají výrazn vyšší defoliaci než porosty starších listnáč . Borovice má u obou v kových kategorií zásadní podíl na vyšším procentu defoliace za skupinu jehličnan . V období let 1řřŘ – 200Ř defoliace (zastoupení t ídy 2 – 4, defoliace >25 – 100 %) u mladších jehličnan mírn stoupala, od roku 200ř ale z eteln klesala (zastoupení t ídy 2 – 4 pokleslo z 34,3 % v roce 2008 na 23,2 % v roce 2011 a současn zastoupení t ídy 0, defoliace 0 – 10 %, stouplo z 31,7 % v roce 2008 na 48,0 % v roce 2011). Počínaje rokem 2012 se tento pozitivní trend u mladších jehličnan zastavil. U stejné v kové kategorie
40
listnáč byl ve stejném období dlouhodobý pokles zastoupení t ídy 0 (defoliace 0 – 10 %) výrazn jší, z 53,3 % v roce 1998 pokleslo na 17,7 % v roce 200Ř. Počínaje rokem 200ř až do roku 2014 defoliace klesá, tato p íznivá zm na má však rozkolísané meziroční hodnoty defoliace. Výsledky sledování defoliace v roce 2014 U starší v kové kategorie jehličnan (porosty 60-leté a starší) došlo v roce 2014 v porovnání s minulým rokem k mírnému zlepšení ve vývoji celkové defoliace poklesem procentního zastoupení defoliace ve t íd 2 (ze 70,5 % v roce 2013 na 66,3 % v roce 2014) a současným vzestupem zastoupení ve t ídách 0 a 1. Na této zm n se podílel p edevším smrk (Picea abies) a v menší mí e jedle (Abies alba). Ve vývoji celkové defoliace v mladší v kové kategorii jehličnan (porosty do 5ř let) došlo v roce 2014 v porovnání s minulým rokem k velmi mírnému zhoršení poklesem procentického zastoupení defoliace ve t íd 0 a současným vzestupem zastoupení ve t íd 1. Také na této zm n se podílel p edevším smrk, p itom ale nejv tší zm na nastala u mod ínu (Larix decidua), u kterého procentické zastoupení defoliace ve t íd 2 stouplo z 5,8 % v roce 2013 na 32,9 % v roce 2014 p i současném poklesu ve t ídách 0 a 1. Ve vývoji celkové defoliace listnáč ve starší v kové kategorii (porosty 60-leté a starší) došlo k mírnému zhoršení poklesem zastoupení defoliace ve t ídách 0 a 1 p i současném vzestupu zastoupení ve t ídách 2 a 3. Na této zm n se podílel nejvíce dub (Quercus sp.), u kterého zastoupení ve t íd defoliace 2 stouplo z 57,6 % v roce 2013 na 63,6 % v roce 2014 p i současném poklesu zastoupení ve t íd 1, a dále olše (Alnus sp.) a skupina ostatní listnáče. U buku (Fagus sylvatica) došlo naopak k velmi mírnému snížení defoliace. U kategorie mladších listnáč (porosty do 5ř let) nedošlo ve vývoji celkové defoliace k žádné výrazné zm n . Z jednotlivých druh došlo ke z etelnému snížení defoliace pouze u dubu (Quercus sp.) zvýšením zastoupení defoliace ve t íd 0 p i současném poklesu ve t ídách 1, 2 a 3.
41
Graf 3.6.1.1.1 Vývoj defoliace jehličnan a listnáč (porosty starší než 5ř let) podle t íd defoliace v letech 1986–2014 Defoliation of conifers and broadleaves in stands over 59 years, of age between 1986–and 2014
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
42
Graf 3.6.1.1.2 Vývoj defoliace jehličnan a listnáč (porosty do 5ř let) podle t íd defoliace v letech 1998–2014 Defoliation of conifers and broadleaves in stands up to 59 years of age, between 1998-and 2014
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
43
Obrázek 3.6.1.1.1 Druhová skladba na monitorovacích plochách I. úrovn ICP Forests Species composition on monitoring plots of ICP Forests
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Obrázek 3.6.1.1.2 Buk – defoliace 15 % Beech – defoliation 15 %
Obrázek 3.6.1.1.3 Buk – defoliace 70% Beech – defoliation 70%
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Obrázek 3.6.1.1.4 Smrk – defoliace 10 % Spruce – defoliation 10 % Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
44
Obrázek 3.6.1.1.4 Smrk – defoliace 10 % Spruce – defoliation 10 %
Obrázek 3.6.1.1.5 Smrk – defoliace 65 % Spruce – defoliation 65 %
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
45
3.6.2 Škodliví činitelé a jejich následky Damaging Agents and Their Effects P edkládané údaje o výskytu škodlivých činitel jsou vztaženy na 100 % rozlohy lesa v Česku (údaje z cca 1/3 rozlohy lesa, které nejsou evidenčn k dispozici, jsou proporcionáln dopočítány). Použita jsou data evidovaná Lesní ochrannou službou VÚLHM, v.v.i. 3.6.2.1 Abiotičtí činitelé Abiotic Factors Objem nahodilých t žeb zp sobených abiotickými vlivy v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 vzrostl velmi mírn a celkov činil 2,6 mil. m3 (v p edchozím roce se jednalo o 2,5 mil. m3). Nejv tší podíl (cca 73 %) byl zp soben bo ivou činností v tru (v roce 2013 byl tento podíl mírn vyšší, kolem 75 %). Poškození mokrým sn hem se velmi snížilo a na celkové výši abiotického poškození se podílelo jen pouhými 2 % (v roce 2013 se jednalo o cca 10 %). Naopak vzrostlo poškození námrazou (ledovkou), které činilo kolem 5 % celkového poškození (v roce 2013 se jednalo o necelé 2 %). V rámci polom byly jako tradičn nejvíce zasaženy porosty jehličnatých d evin, dominantn smrku a borovice. Z regionálního hlediska bylo nejvíce postiženo území kraj Olomouckého (377 tis. m3), Moravskoslezského (351 tis. m3), Zlínského (261 tis. m3), Jihočeského (199 tis. m3), Vysočiny (167 tis. m3), Plze ského (147 tis. m3), Jihomoravského (134 tis. m3) a St edočeského (116 tis. m3), v nichž bylo evidováno Ř5 % celkového objemu polom . Vzhledem k siln narušené statické stabilit jehličnatých (smrkových) porost v ad oblastí a vzr stající frekvenci pov trnostních situací vyvolávajících vznik polom je možno očekávat značný výskyt tohoto poškození i v budoucím období. Samotnou prosincovou ledovkou bylo nejvíce zasaženo území kraj Jihočeského (36 tis. m3), Olomouckého (24 tis. m3), Jihomoravského (22 tis. m3) a Vysočiny (14 tis. m3), které vykázaly p es 75 % celkového objemu poškození. Suchem bylo op t nejvíce postiženo území Moravy a Slezska. Východní část republiky (zahrnující zhruba t etinu územního rozsahu) vykázala plných Ř5 % celkového objemu poškození, který činil 462 tis. m3. Nejvíce zasažen byl kraj Olomoucký (2Ř6 tis. m3), podobn jako v roce 2013. Ostatní abiotické vlivy (jiné – 22 tis. m3) již nezp sobily významn jší ztráty. Pokračoval rovn ž trend stagnace, resp. postupného mírného poklesu objemu poškozené hmoty „p ímým p sobením exhalací“ (registrováno pouze 1Ř tis. m3), tedy obdobný stav jako v minulých letech.
46
Mapa 3.6.2.1.1 Evidované poškození porost v trem, sn hem a námrazou Damage to forest stands caused by wind, snow, and frost
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI 3.6.2.2 Biotičtí činitelé Biotic Factors Hmyz Celková charakteristika roku 2014 z hlediska výskytu hmyzích šk dc a objemu jimi zp sobeného poškození velmi závisí na hodnocení jednotlivých dílčích skupin a regionálních aspekt spojených s jejich výskytem. Zatímco listožravý hmyz byl (podobn jako v ad p edchozích let) registrován celostátn jen v zanedbatelném množství, u podkorního hmyzu byl zaznamenán op t nár st rozsahu poškození, regionáln navíc siln asymetricky rozd lený (s centrem výskytu v prostoru st ední a severní Moravy a Slezska). Výskyt tzv. ostatního hmyzu se nijak nevymykal situaci v posledních letech, s určitou výjimkou klikoroha borového a chrousta ma alového. V roce 2014 bylo v Česku evidováno kolem 1,3 mil. m3 smrkového k rovcového d íví, což p edstavuje velmi mírný nár st (o necelých 10 %) ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo zaznamenáno cca 1,2 mil. m3. Z celkového objemu k rovcového d íví za rok 2014 tvo ily zhruba 30 % lapáky (kolem 3ř0 tis. m3), podobn jako v roce p edcházejícím, kdy tento podíl rovn ž činil 30 %. Z uvedeného objemu smrkového k rovcového d íví bylo odkorn no cca 37 tis. m3 a chemicky asanováno cca 140 tis. m3 (u této kategorie byl zaznamenán oproti p edchozímu roku zhruba dvojnásobný pokles), zbylá hmota byla p evážn vyvezena z lesa a
47
zpracována na d evoskladech. Rozhodující část evidované hmoty p ipadala jako každoročn na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus), lýkožrouta severského (Ips duplicatus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), tyto druhy se na celkovém napadení podílely z více než ř5 %. Na nezanedbatelné části území republiky se tak k rovci na smrku nadále vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu, a jak již bylo zmín no, jednalo se p edevším o oblast Moravy a Slezska (p epočet objemu k rovcového d íví na jeden hektar smrkových porost reprezentoval hodnotu kolem 1 m3/ha, tj. p tinásobn p ekračoval parametr odpovídající základnímu stavu – 0,2 m3/ha). Vývoj smrkových k rovcových t žeb na území republiky od roku 2004 zachycuje graf 3.6.2.2.1. Z dlouhodobého hlediska je celková výše vykázaného k rovcového d íví v roce 2014 stále značn vysoká, stejn jako v roce p edcházejícím je však napadení regionáln zcela nerovnom rn distribuováno. Zatímco v Čechách je na v tšin území (s určitou výjimkou širší oblasti Šumavy) stále možno hovo it o situaci vícemén odpovídající základnímu stavu (je zde evidováno pouze cca 20 % celorepublikového objemu k rovcového d íví), na Morav a ve Slezsku je situace zcela jiná, p ičemž ve st ední a severní části tohoto území je možno hovo it o velmi vážném až kritickém stavu. Rozdíl mezi ob ma regiony státu asi nejnázorn ji dokumentuje skutečnost, že pouze na území okresu Bruntál bylo vykázáno o t etinu vyšší množství k rovcového d íví než z celé oblasti Čech! Nejvážn jší situace panuje na území kraj Moravskoslezského a Olomouckého, které společn vykázaly kolem 0,ř1 mil. m3 (tj. zhruba 70 % objemu celého Česka) a dále částečn také na území kraj Jihočeského a Plze ského (společn 0,14 mil. m3). V obou oblastech tak bylo celkem vykázáno p es Ř0 % celorepublikového množství k rovcového d íví. Vyšší stav výskytu v jižních a západních Čechách stále do značné míry souvisí s v trnými polomy ze záv ru minulého desetiletí a potažmo také s vývojem napadení lýkožroutem smrkovým na území NP Šumava. V hlavní moravskoslezské kalamitní oblasti jde o chronický problém tzv. dlouhodobého ch adnutí a odumírání zdejších smrkových porost , zesílený následky opakovaného sucha, masivním výskytem václavky a p idruženou gradací lýkožrouta severského. Tento druh lýkožrouta se v Čechách doposud škodliv neprojevuje (z celkového zaznamenaného množství 373 tis. m3 v roce 2014 je z tohoto regionu hlášeno pouze zhruba 0,1 tis. m3). Op tovné použití enormního množství obranných opat ení (cca 30 % objemu k rovcového d íví) pak z eteln dokládá, že za hlavní p íčinu zhoršení situace ve východní části státu lze nadále považovat výrazné oslabení porost následky opakovaného sucha (a související aktivizací václavky). Ani zdejší koncentrované nasazení obranných opat ení nep íznivý trend zastavit nedokázalo. V rámci jednotlivých kraj byly v roce 2014 zaznamenány následující objemy smrkového k rovcového d íví ( azeno sestupn ): Moravskoslezský (616 tis. m3), Olomoucký (290 tis. m3), Plze ský (73 tis. m3), Jihočeský (6Ř tis. m3), Zlínský (52 tis. m3), Královéhradecký (40 tis. m3), Jihomoravský (34 tis. m3), Vysočina (33 tis. m3), Pardubický (22 tis. m3), Karlovarský (21 tis. m3), St edočeský (1Ř tis. m3), Ústecký (16 tis. m3), Liberecký (13 tis. m3) a Praha (0,1 tis. m3). K nejpostižen jším okres m (s 30 tis. m3 a více registrovaného k rovcového d íví) pat ily: Bruntál (37Ř tis. m3), Olomouc (146 tis. m3), Nový Jičín (102 tis. m3), Opava (99 tis. m3), P erov (70 tis. m3), Šumperk (45 tis. m3), Klatovy (38 tis. m3), Frýdek-Místek (34 tis. m3), Vsetín (32 tis. m3) a Trutnov (30 tis. m3). Množství evidovaného borového d íví napadeného podkorním hmyzem v roce 2014 bylo tém shodné s rokem 2013, objem činil zhruba 5,ř tis. m3 (ve srovnání s p edchozími 6 tis. m3). Rovn ž zde panovala výrazná asymetrie mezi Čechami a Moravou se Slezskem, 48
kde bylo vykázáno p es 70 % celkového napadení. Ostatní podkorní hmyz nezp sobil významn jší poškození, celkem bylo evidováno kolem 2,3 tis. m3 (v roce 2013 se jednalo o cca 2,6 tis. m3).
Graf 3.6.2.2.1 Evidované k rovcové d íví ve smrkových porostech v letech 2004 až 2014 v tis. m3 Bark beetle damage recorded in the Norway Spruce forest stands between 2004 and 2014 (1 000 m3)
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
49
Mapa 3.6.2.2.1 Evidované k rovcové d íví ve smrkových porostech Bark beetle damage recorded in Norway Spruce forest stands
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Výskyt listožravého hmyzu byl v roce 2014 registrován na úhrnné rozloze pouze necelých 0,75 tis. ha (v roce 2013 se jednalo o 0,7 tis. ha). Pozemní obranné zásahy se uskutečnily na ploše cca 40 ha (v roce 2013 bylo ošet ení proti listožravému hmyzu realizováno na rozloze kolem 100 ha, p evážn proti klín nce jírovcové v oborách). Letecké zásahy nebyly provedeny žádné. Z hlediska jednotlivých druh či skupin listožravého hmyzu se jednalo p edevším o výskyt na jehličnanech (cca 500 ha). Z toho ploskoh betky na smrku (Cephalcia spp.) byly vykázány na ploše cca 290 ha, pilatky na smrku (Pristiphora abietina, Pikonema spp.) na ploše kolem 40 ha a pouzdrovníček mod ínový (Coleophora laricella) na ploše 1Ř0 ha. Výskyt bekyn mnišky (Lymantria monacha) nebyl prakticky zaznamenán (10 ha). Na listnatých d evinách byl zjišt n výskyt defoliátor na zhruba 200 ha (hlavn pí alky a obaleči na dubech - Operophtera brumata, Tortrix viridana, Erannis spp., Agriopis spp., okrajov klín nka jírovcová - Cameraria ohridella). Op t tedy šlo o jednu z nejnižších hodnot za posledních n kolik desetiletí. Lze tedy konstatovat, že listožravý hmyz nezp sobil v roce 2014 žádné významn jší poškození lesních porost , stejn jako v n kolika p edchozích letech.
50
Graf 3.6.2.2.2 Evidovaný výskyt listožravého hmyzu v jehličnatých a listnatých porostech v letech 1994–2014 v tis. ha Recorded occurrence of leaf-eating insect in coniferous and broadleaf forest stands between 1994–and 2014 (1 000 ha)
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Z tzv. ostatního hmyzu je pot ebné uvést p edevším poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis). V roce 2014 bylo vykázáno cca 3,4 tis. ha poškozených ploch, což p edstavuje z etelný nár st ve srovnání s rokem 2013 (2,7 tis. ha). Za účelem zamezení žír klikoroha bylo preventivn či kurativn ošet eno kolem 12,2 tis. ha výsadeb, tedy více jak polovina plochy jehličnatých výsadeb v daném roce. Výskyt klikoroha byl op t koncentrován p evážn do západní části republiky (historického území Čech), kde bylo registrováno tém ř0 % celkového rozsahu poškození. Z regionálního hlediska bylo nejvíce poškozeno území kraje Jihočeského (784 ha), Plze ského (600 ha), St edočeského (534 ha) a Královéhradeckého (514 ha), které vykázaly kolem 70% celorepublikového rozsahu škodlivého výskytu klikoroha. Žíry ponrav chroust rodu Melolontha (prakticky výhradn chrousta ma alového – Melolontha hippocastani) byly v roce 2014 zjišt ny na celkové rozloze necelých 150 ha (v roce 2013 se jednalo o 50 ha), a to p evážn v nížinných písčitých borových oblastech Jihomoravského a St edočeského kraje (a v menší mí e též Královéhradeckého a Pardubického kraje). Výrazné zvýšení rozlohy poškozených ploch souvisí s vývojovými cykly chroust , nebo v roce 2014 ve v tšin oblastí vrcholil žír ponrav. V roce 2015 prob hne na mnoha místech kalamitní rojení dosp lc , a to p edevším v gradační oblasti na jihovýchodní Morav (okres Hodonín).
51
Graf 3.6.2.2.3 Evidovaný výskyt klikoroha borového v letech 2004 – 2014 v tis. ha Recorded occurrence of Pine Weevil between 2004 and 2014 (1, 000 ha)
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
Hlodavci Výskyt poškození výsadeb a kultur drobnými hlodavci byl v roce 2014 zaznamenán na celkové rozloze necelých 2,1 tis. ha, což p edstavuje významný nár st proti roku 2013 (cca 0,7 tis. ha). Rodenticidy bylo ošet eno cca 1,1 tis. ha (v roce 2013 kolem 1,2 tis. ha). Nejv tší rozsah poškozených ploch byl vykázán z území kraje Ústeckého (657 ha), Vysočiny (306 ha), Jihočeského (273ha) Pardubického (175 ha), Plze ského (174 ha) a Jihomoravského (172 ha). Mezi nejvíce zasažené okresy náležely T ebíč (236 ha), Litom ice (1ř4 ha), Chomutov (165 ha), Český Krumlov (137 ha), Znojmo (110 ha) a Chrudim (105 ha). Nejrozsáhlejší území škodlivého výskytu se nalézalo v širší oblasti Krušných hor a dále na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny. Prudký meziroční nár st poškozených ploch (na trojnásobek) lze p ičítat p edevším mírné zim 2013/2014, vyhovující p edevším hrabošovitým.
52
Graf 3.6.2.2.4 Evidovaný výskyt hlodavc v letech 2004 až 2014 v tis. ha Recorded occurrence of rodents between 2004 and 2014 (1 000 ha)
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
53
Zv Tabulka 3.6.2.2.1 Škody zv í dle kraj v období 200ř - 2014 v tis. Kč Game damages in individual regions, between 2009 and 2014 (CZK 1 000) Kraj Region
2010
Hl. m. Praha 1)
celkem z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Jihočeský z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Plze ský z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Karlovarský z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Ústecký z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Liberecký z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Královéhradecký z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Pardubický z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Vysočina z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Jihomoravský z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Olomoucký z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Zlínský z toho LČR, s. p. 2) celkem1) Moravskoslezský z toho LČR, s. p. 2) St edočeský
Česká republika Czech Republic
celkem1)
2011
2012
2013
2014
0 2 575 1 258 2 535 1 204 3 660 1 881 1 248 1 105 4 588 3 624 624 323 790 186 1 064 570 1 867 680 4 020 2 354 1 043 843 1 753 851 1 862 1 510
0 2 063 1 173 2 990 1 569 2 559 1 563 1 380 1 247 4 859 4 072 796 405 621 317 1 092 600 1 835 790 3 056 1 816 1 107 809 1 987 1 106 2 332 1 692
0 1 752 893 2 047 1 080 2 527 1 982 1 535 1 392 2 844 2 606 615 399 561 225 916 627 2 241 896 3 103 1 460 2 115 1 013 2 217 1 178 2 503 2 136
0 2 345 1 412 2 828 1 726 3 105 2 339 1 879 1 727 3 484 3 220 846 506 914 521 1 430 814 1 439 834 3 078 2 136 1 622 974 3 071 2 025 3 209 2 893
19 1 802 1 099 2 348 1 338 2 541 1 956 1 980 1 704 6 007 5 661 778 391 499 216 955 620 2 238 778 3 627 2 243 1 121 869 1 055 914 1 965 1 793
27 629
26 677
24 976
29 250
26 935
15 887
21 127
19 582
z toho LČR, s. p. 2) 16 389 17 159 1) 2) Pramen: ČSÚ , LČR, s. p. Source: Czech Statistical Office1), Lesy České republiky, s.p.2)
54
Houbové choroby Výskyt houbových onemocn ní každoročn do značné míry závisí na pr b hu počasí. Sypavky na borovici p sobené houbami Lophodermium pinastri a L. seditiosum byly v roce 2014 v n kterých oblastech Česka zjiš ovány ve zvýšené mí e. Hlášený výskyt sypavky borové (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) jak na sazenicích, tak i na d ív jších výsadbách či p irozeném zmlazení byl nepatrn nižší než v p edchozích letech. Škody p sobené sypavkou borovou byly hlášeny z 2 101 ha, což p edstavuje zhruba pr m r posledního desetiletí. Nejvíce poškozených borovic bylo hlášeno z kraje Jihočeského (cca 717 ha), St edočeského (cca 351 ha) a Jihomoravského (cca 302 ha). V roce 2013 a p edevším pak v následujícím roce jsme zaznamenali výrazné poškození mod ín v Krušných horách. Významný podíl biotických šk dc však zjišt n nebyl, pouze jednotliv byly registrovány nálezy hub Lachnellula willkommii a Mycosphaerella laricina. Na ad odumírajících nebo již odum elých stromech bylo na bázi kmen nalezeno syrrocium václavky. Hmyzími šk dci byly obsazeny pouze jednotlivé stromy, zjišt ny byly pouze larvy resp. kukly tesa ík . Ch adnutím až odumíráním mod ín byly s r znou intenzitou poškozeny prakticky všechny porosty na náhorní plošin Krušných hor, tj. 6. a 7. lesní vegetační stupe , což p edstavuje jen na LS Litvínov redukovanou plochu kolem 1 200 ha. Šet ení zdravotního stavu náhradních porost smrku pichlavého v Krušných horách, které probíhá od roku 200ř, potvrdilo na všech lokalitách p ítomnost houby Gemmamyces piceae kloubnatka smrková. Celkové výsledky z šet ení v roce 2014 vykazovaly mírné zlepšení zdravotního stavu porost , pravd podobn p edevším díky pom rn p íznivému pr b hu počasí ve vegetační sezón . V šet ených oblastech však nelze p edpokládat, že by v dohledné dob mohlo dojít k výraznému samovolnému zlepšování zdravotního stavu smrku pichlavého. Na ad lokalit komplikuje situaci mimo ádn silný výskyt sypavky smrkové (Lophodermium piceae) a houby Sirococcus conigenus – obzvlášt na lokalitách se stabiln vysokou vzdušnou vlhkostí. V roce 2014 pokračovalo odumírání jasan . Hub, které se podílely na prosychání až odumírání jasan , je celá ada: zástupci rod Armillaria, Phoma, Phomopsis, a p edevším Hymenoscyphus fraxineus. Poškození jasan se vyskytuje prakticky na celém území Česka, v porostech všech v kových t íd (ale i u mimolesní zelen ), avšak až na výjimky zde zatím nedocházelo k masivnímu odumírání napadených strom . Významn jší poškození jsme zaznamenali v mlazinách, tyčovinách a na vlhčích stanovištích, p ízniv jší situace byla v roztroušených výsadbách. Z ady míst republiky bylo nadále hlášeno odumírání olší, kde je za rozhodujícího p vodce považována Phytophthora alni. Nejvíce zasaženým ekosystémem jsou b ehové porosty společenstev jasanovo – olšových luh . Oproti lo skému roku je patrný nár st poškození olší tímto patogenem. Prosychání až odumírání smrkových porost napadených václavkami (p edevším václavkou smrkovou - Armillaria ostoyae) bylo v roce 2014 druhé nejvyšší v tomto tisíciletí. Celkové množství vyt ženého „václavkového“ d íví dosáhlo hodnoty tém 476 tis. m3. Nejvyšší t žby byly zaznamenány jako již tradičn na území Moravskoslezského kraje (cca 2ř7 tis. m3 a v kraji Olomouckém (cca 12Ř tis. m3).
55
Mapa 3.6.2.2.2 Evidovaný výskyt sypavky borové Recoded volume of timber damaged by Pine Needle Cast
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
56
Mapa 3.6.2.2.3 Evidovaný výskyt václavkového d íví Recorded volume of timber damaged by Honey Fungus
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI 3.6.2.3 Antropogenní činitelé Anthropogenic Factors Negativní p sobení lidské činnosti na lesní ekosystémy je závažným problémem v celém regionu st ední Evropy. Skládá se z mnoha dílčích aspekt , počínaje depozicí atmosférických znečišt nin a konče nap . krádežemi (neoprávn nými t žebními zásahy) či úmysln nebo neúmysln založenými požáry. Z hlediska ochrany lesa lze íci, že v posledních letech z stává vykazované poškození lesních porost p ímým p sobením exhalací („imisemi“) na podobné, nep íliš vysoké hodnot . V roce 2014 činily tzv. exhalační t žby kolem 1Ř tis. m3 (v roce 2013 se jednalo o 25 tis. m3). Naopak nar stá vliv tzv. novodobých typ poškození, a již jde o poškození lesních porost podél komunikací (p edevším p sobením splach a rozst ik posypových solí v zimním období) či r zných výživových deficiencí, pramenících p edevším z poškození p d p edchozí silnou imisní zát ží v kombinaci s nep íznivými meteorologickými situacemi (za nejvíce postižené horské oblasti jsou z tohoto hlediska dlouhodob považovány Krušné a Orlické hory). V celkovém m ítku m žeme hovo it o rozsahu poškození v ádech desítek tis. ha, p ičemž evidence t chto „novodobých typ poškození“ je pouze částečná. Mezi antropogenní činitele je rovn ž azeno tzv. žloutnutí smrku, s kterým se často setkáváme práv v regionech se zvýšenou imisní zát ží, kde došlo v pr b hu p edchozích let k ochuzení p d o bazické prvky. V roce 2014 bylo zmi ované žloutnutí smrku registrováno na rozloze kolem 45 tis. ha 57
(v roce 2013 se jednalo o zhruba 40 tis. ha), zaznamenán byl tedy mírný nár st. Nejv tší výskyt žloutnutí smrkových porost byl op t vykázán v Moravskoslezském (27 tis. ha) a Olomouckém (5,4 tis. ha) kraji, dalšími siln postiženými oblastmi bylo území kraj Karlovarského (5,2 tis. ha) a Libereckého (3,6 tis. ha). Mapa 3.6.2.3.1 Evidovaný výskyt žloutnutí smrku Recorded yellowing of needles of spruce
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
58
3.7 Biotechnologie v lesním hospodá ství Biotechnology in Forestry V roce 2014 byly biotechnologické postupy využity pro záchranu, konzervaci a reprodukci ohrožených a cenných populací lesních d evin. Jehličnaté a listnaté lesní d eviny jsou regenerovány z malého množství rostlinného materiálu (nap . z meristému zimních pupen , nezralých pletiv embryí) vybraných cenných jedinc a populací. V podmínkách in vitro je specifickým složením živného media indukován r st explantátu a diferenciace rostlinných pletiv. Zm nou skladby živného media je pak dokončen r st v kompletní rostlinu. Po aklimatizaci jsou rostliny (výp stky in vitro) schopné výsadby do venkovních podmínek. Pro jehličnany se ukázala jako vhodná mikropropagační technologie somatická embryogeneze, která umož uje klonové množení vyselektovaných genotyp . Byla už úsp šn využita pro reprodukci p vodních populací chlumního ekotypu smrku ztepilého (Picea abies). Pro mikropropagaci endemitních, cenných nebo ohrožených populací listnatých lesních d evin se užívá hlavn metoda organogeneze. Touto mikropropagační metodou jsou množeny cenné populace dub (Quercus spp.), zbytkové populace jilmu habrolistého (Ulmus minor), jilmu horského (Ulmus glabra) a jilmu vazu (Ulmus laevis), cenní jedinci jablon lesní (Malus sylvestris) a hrušn plané polničky (Pyrus pyraster). Mikropropagačními metodami se množí rovn ž b íza trpasličí (Betula nana), je áb b ek (Sorbus torminalis), je áb oskeruše (Sorbus domestica) a endemitní druhy je áb (Sorbus spp.) (viz. Tabulka 3.7.1). Explantáty ohrožených a cenných populací lesních d evin jsou ve Výzkumném ústavu lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i. v Jílovišti-Strnadech ve form vícevrcholových explantátových kultur (Obrázek 3.7.1) v klimatizovaných místnostech, ve kterých se udržuje standardní teplota, vlhkost, periodicita a intenzita osvitu. Metodiky mikropropagace byly vyvinuty pro adu druh d evin, které p edstavují biocenologicky významnou složku lesních ekosystém (Tabulka 3.7.2). Část explantát je využívána k ov ení technologie dop stování kompletních rostlin (výp stk in vitro). Vyp stované sazenice jsou vysazovány na demonstrační objekty, p ípadn jsou poskytovány vlastník m lesa za účelem zvýšení druhové diverzity porostu. Od r. 1996 se pravideln hodnotí r st výp stk in vitro na 15 demonstračních plochách z ízených v r zných p írodních oblastech ČR (Obrázek 3.7.2).
59
Tabulka 3.7.1 Druhy cenných a endemitních populací je áb , u nichž byly ve VÚLHM, v.v.i. vypracovány metodické postupy mikropropagace Druh Sorbus aria
Sorbus hardeggensis
Sorbus omissa
Sorbus rhodanthera
Sorbus bohemica
Sorbus gemella
Sorbus domestica
Sorbus milensis
Sorbus eximia
Sorbus albensis
Sorbus sudetica
Sorbus portae - bohemicae
Sorbus pauca
Sorbus torminalis,
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
Tabulka 3.7.2 P ehled zpracovaných certifikovaných metodik Summary of processed certified methodologies Prunus avium Sorbus torminalis Ulmus spp. Picea abies Sorbus domestica Malus sylvestris Pyrus pyraster Daphne cneorum Sorbus spp.
http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/lp_2008_02.pdf http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/lp_2009_04.pdf http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_4_10_pro_web.pdf http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_6_2010.pdf http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_4_2011.pdf http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_2_2012.pdf http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_2_2013.pdf http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_9_2013.pdf http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_4_2014.pdf
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
60
Obrázek 3.7.1 Explantátová kultura – je áb opominutý (S. omissa) rostoucí v klimatizovaných podmínkách
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI Obrázek 3.7.2 Výp stky in vitro na demonstrační ploše Kluky ve v ku 13 let (M stské lesy Písek, PLO 10) Growing breeding method „in vitro” 13 years old on demonstration plot Kluky (Forests of the town Písek, PLO 10)
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
61
3.Ř Netržní produkce lesa a návšt vnost lesa Non – market Forest Products and Forest Visitors V období 2ř. 11. – 9. 12. 2014 bylo provedeno šet ení na reprezentativním souboru domácností ČR (na základ kvótního výb ru) týkající se množství sbíraných lesních plodin ve spolupráci s agenturou StemMark prost ednictvím stálé sít profesionálních tazatel . V roce 2014 bylo toto dotazování rozší eno o zjiš ování množství nakupovaných lesních plod v čerstvé, mražené či sušené podob . Šet ení jsou provád na v jednotlivých letech stejnou metodikou s cílem zajistit kompatibilitu zjišt ných dat. Celkový počet uskutečn ných rozhovor a vypln ných dotazník dosáhl 1035, což rovn ž odpovídá počtu respondent v minulých letech. Ze zjišt ných údaj vyplývá, že po t ech siln nadpr m rných letech byl rok 2014 spíše pr m rným ve fyzickém objemu sb ru lesních plodin p ipadajících v pr m ru na domácnost v rámci celého sledovaného období, v n mž se u nás dané informace zjiš ují – tj. od roku 1994. Na domácnost p ipadlo ř,21 kg nasbíraných hlavních lesních plodin p i pr m ru 10,75 kg/domácnost za celé sledované období od roku 1řř4. Kupování lesních plod v obchod či na trhu není p íliš rozší ené, čast ji lidé kupují čerstvé či mražené plody, mén pak sušené. Čtvrtina oslovených kupuje čerstvé či mražené bor vky, p tina kupuje houby. V pr m ru si nakoupí 2,3 kg bor vek za rok a kupující domácnost, hub o n co více - 2,9 kg. Celkov bylo podle údaj nasbíráno za rok 2014 3Ř,2 tis.t. lesních plodin, což je mírn podpr m rný výsledek oproti dlouhodobému pr m ru 3ř,6 tis.t. Výsledky potvrzují skutečnost, že ve sb ru a produkci lesních plodin existují často velmi výrazné meziroční rozdíly p sobené adou faktor p írodních i ekonomických. V odhadu pen žního vyjád ení byl objem sb ru v roce 2014 v hodnot 5 Ř51 mil. Kč velmi nadpr m rným za celé sledované období (pr m r činil 3 ŘŘ4 mil. Kč) v b žných cenách. Na nár stu této hodnoty se podílí rostoucí objem sb ru ale i nár st cen za lesní plody v pr b hu 20 let (včetn vlivu inflace). V intenzit sb ru uvedených lesních plodin na jednotku plochy existují značné rozdíly mezi kraji, což je zp sobeno intenzitou sb ru domácnostmi, ale i počtem obyvatel (domácností) p ipadajících na jednotku vým ry lesní p dy p ístupné ve ejnosti (tj. zejména bez les ve správ Ministerstva obrany). Výrazn nadpr m rné množství lesních plodin na jednotku plochy je sbíráno na území St edočeského kraje (vliv obyvatel Prahy) oproti pr m ru za ČR. Návšt vnost lesa byla podle údaj v roce 2014 mírn podpr m rná, tj. 1ř,3 návšt v lesa na obyvatele, a Ř2,1 návšt v/ha lesa oproti dlouhodobému pr m ru 20,5 návšt v/obyvatele a Ř6,1 návšt v/ha lesa za celé sledované období. Návšt vnost lesa je však výrazn místn diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreační p itažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Návšt vnost les ve St edočeském kraji je v pr m ru výrazn vyšší oproti ostatním kraj m, což je op t ovlivn no návšt vami lesa obyvateli Prahy.
62
Tabulka 3.8.1 Množství sb ru hlavních lesních plodin návšt vníky lesa v kg/domácnost ČR v období 1994 – 2014 Volumes of forest fruits and mushrooms picked by forest visitors in 1994 – 2014 (kg/household) Roky Year
Lesní plodiny Forest fruits Maliny Ostružiny Raspberries Blackberries 1,11 0,70 1,52 0,74 0,82 0,46 1,04 0,43 1,28 0,61 0,92 0,61 1,06 0,70 0,96 0,61 0,94 0,56 0,68 0,52 0,67 0,47 0,80 0,41 0,92 0,49 0,82 0,63 0,34 0,19 0,32 0,29 0,67 0,57 0,51 0,55 0,82 0,77
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Houby Mushrooms 6,15 7,76 4,79 4,66 4,63 5,28 6,21 6,11 5,55 3,52 4,30 6,12 8,17 9,37 4,78 5,09 7,75 7,13 7,91
Bor vky Blueberries 2,95 3,90 2,47 2,28 2,69 3,39 2,27 2,32 2,84 1,70 1,91 2,39 2,96 3,15 1,44 2,35 2,94 2,13 1,65
2013
7,95
3,24
0,66
2014
5,99
1,75
Pr m r Average
6,15
2,51
Brusinky Cowberries 0,17 0,34 0,19 0,25 0,16 0,31 0,19 0,19 0,24 0,09 0,57 0,25 0,32 0,23 0,17 0,16 0,08 0,27 0,07
Bezinky Elderberries 1,03 1,00 0,39 0,57 0,68 0,83 0,46 0,37 0,55 0,37 0,43 0,42 0,41 0,57 0,29 0,41 0,22 0,55 0,53
Celkem Total 12,11 15,26 9,12 9,23 10,05 11,34 10,89 10,56 10,68 6,88 8,35 10,39 13,27 14,77 7,21 8,62 12,23 11,14 11,75
0,38
0,11
0,45
12,79
0,51
0,37
0,13
0,45
9,21
0,83
0,53
0,21
0,52
10,75
Pramen: ČZU Source: Czech University of Life Sciences Prague
63
Tabulka 3.8.2 Celkové množství sb ru hlavních lesních plodin návšt vníky lesa v ČR v tis. t v období 1994 – 2014 Total volumes of forest fruits and mushrooms picked by visitors in 1994 – 2014 (1 000 t) Roky Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pr m r Average
Lesní plodiny Forest fruits Maliny Ostružiny Raspberries Blackberries 4,2 2,7 5,8 2,8 3,1 1,8 4,0 1,7 4,9 2,3 3,5 2,3 4,1 2,7 3,7 2,3 3,6 2,1 2,6 2,0 2,1 1,5 2,6 1,3 2,9 1,5 2,6 2,0 1,1 0,6 1,0 0,9 2,1 1,8 2,1 2,3 3,4 3,2 2,8 1,6
Houby Mushrooms 23,6 29,7 18,4 17,8 17,7 20,2 23,8 23,4 21,2 13,5 13,7 19,5 26,0 29,8 15,2 16,2 24,7 29,6 32,8 33,0
Bor vky Blueberries 11,3 15,0 9,4 8,7 10,3 13,0 8,7 8,9 10,9 6,5 6,1 7,6 9,4 10,0 4,6 7,5 9,4 8,9 6,8 13,4
24,9
7,3
2,1
22,6
9,2
3,1
Pramen: ČZU Source: Czech University of Life Sciences Prague
64
Brusinky Cowberries 0,7 1,3 0,7 0,9 0,6 1,2 0,7 0,7 0,9 0,4 1,8 0,8 1,0 0,7 0,5 0,5 0,3 1,1 0,3 0,4
Bezinky Elderberries 3,9 3,9 1,5 2,2 2,6 3,2 1,8 1,4 2,1 1,4 1,4 1,3 1,3 1,8 0,9 1,3 0,7 2,3 2,2 1,9
Celkem Total 46,4 58,5 34,9 35,3 38,4 43,4 41,8 40,4 40,8 26,4 26,6 33,1 42,1 46,9 22,9 27,4 39,0 46,3 48,8 53,1
1,5
0,6
1,9
38,2
1,9
0,8
1,9
39,6
Tabulka 3.8.3 Celkové množství sb ru hlavních lesních plodin návšt vníky lesa v ČR v mil. Kč v b žných cenách v období 1řř4 – 2014 Forest fruits and mushrooms picked by visitors in 1994 – 2014 (current prices, CZK million) Roky Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pr m r Average
Houby Mushrooms 1 314 1 658 1 082 1 510 1 578 1 880 2 087 2 298 1 922 1 399 1 420 2 048 2 677 3 415 1 968 2 056 2 950 4 313 5 241 5 388
Bor vky Blueberries 881 1 164 456 585 727 973 628 710 821 562 538 670 849 967 430 725 920 921 762 1 484
Maliny Raspberries 180 248 173 202 260 197 290 294 261 218 198 246 257 245 106 99 215 208 422 329
Lesní plodiny Forest fruits Ostružiny Blackberries 161 169 129 96 138 144 218 176 162 170 138 125 130 185 63 91 187 234 382 182
4 295
848
252
179
83
195
5 851
2 500
792
233
165
74
123
3 884
Brusinky Cowberries 22 43 42 72 51 105 66 65 89 36 194 85 103 78 71 64 35 142 45 69
Bezinky Elderberries 140 137 113 95 118 149 72 93 111 80 102 101 103 139 57 111 63 177 222 209
Celkem Total 2 698 3 419 1 995 2 560 2 872 3 448 3 361 3 636 3 366 2 465 2 590 3 275 4 119 5 029 2 695 3 146 4 370 5 995 7074 7 661
Pramen: ČZU Source: Czech University of Life Sciences Prague Tabulka 3.8.4 Návšt vnost lesa p ístupného ve ejnosti v ČR v období 1řř4 – 2014 Visits to forests accessible to the public in 1994 – 2014 Roky Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet návšt v ročn Number of visits na 1 obyvatele na 1 ha* per capita per 1 ha 25,3 22,4 17,3 23,4 19,4 21,6 22,6
65
105,7 93,4 72,0 97,4 80,7 89,9 94,1
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pr m r Average
23,1 19,6 19,3 16,2 20,4 18,8 18,9 13,5 16,5
96,3 81,5 80,4 68,0 85,9 79,3 79,6 56,9 69,6
20,3 23,1 24,0 25,7 19,3
85,3 98,5 102,0 109,3 82,1
20,5
86,1
Poznámka:* lesní p da p ístupná ve ejnosti (zejména bez les MO a n kterých dalších území). Note: * forest land accessible to the public (mostly excl. military forests and some other areas).
Pramen: ČZU Source: Czech University of Life Sciences Prague Tabulka 3.8.5 Podíly domácností sbírající/nakupující lesní plody v roce 2014 Share of households picking/buying forest fruits and mushrooms in 2014
Lesní plody Houby Bor vky Maliny Ostružiny Brusinky Bezinky Forest products Mushrooms Blueberries Raspberries Blackberries Cowberries Elderberries % sbírajících domácností 69,6 39,6 32,3 27,8 8,2 13,4 % of picking households % nakupujících domácností 11,4 6,7 5,6 5,3 14,5 5,5 % of buying households
Pramen: ČZU Source: Czech University of Life Sciences Prague
Tabulka 3.8.5 Odhadované celkové množství nakupovaných lesních plodin v ČR v tis. t Estimated total amount purchased forest products (1 000 t) Položky Articles
Houby Bor vky Maliny Ostružiny Brusinky Bezinky Mushrooms Blueberries Raspberries Blackberries Cowberries Elderberries
čerstvé nebo mražené 2,47 2,51 fresh or frozen sušené 0,88 0,81 dried Pramen: ČZU Source: Czech University of Life Sciences Prague
66
1,06
0,51
0,53
0,20
0,15
0,46
0,78
0,20
3.ř Certifikace trvale udržitelného hospoda ení v lesích Certification of Sustainable Forest Management Hlavní myšlenkou p i vzniku certifikačních systém na sv t i u nás byla podpora trvale udržitelného hospoda ení v lesích. Certifikace les se ukazuje být v současnosti jedním z nejúčinn jších tržních nástroj určených na podporu princip trvale udržitelného hospoda ení v lesích. Je to proces, v rámci kterého nezávislá organizace vydává certifikát potvrzující, že hospoda ení v lesích spl uje p edem stanovená kritéria trvale udržitelného hospoda ení v lesích. Vlastník lesa prost ednictvím certifikátu deklaruje sv j závazek hospoda it podle p edem daných kritérií. Současné požadavky na využívání les se netýkají pouhé t žby d eva, ale jedná se o široký komplex sociálních, ekologických a ekonomických funkcí lesa souvisejících s trvale udržitelným využíváním p írodních zdroj . V České republice se v současné dob setkáváme se dv ma certifikačními systémy – systém FSC (Forest Stewardship Council) a PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes). PEFC Česká republika V rámci PEFC je celosv tov certifikováno více než 264 mil. ha les . V ČR je certifikováno více než 70 % les (cca 450 individuálních vlastník les ), ve zpracovatelském et zci je zapojeno tém 210 subjekt . FSC® Česká republika FSC ČR je českým zástupcem mezinárodní organizace Forest Stewardship Council® (FSC), která vytvo ila a spravuje certifikační schéma certifikace les a výrobk na bázi d eva s celkovou plochou p es 1Ř3 mil ha les . V navazujícím zpracovatelském et zci bylo na sv t certifikováno 2Ř 24Ř subjekt . Na konci roku 2014 m ly certifikát FSC tyto lesní majetky: Mendelova univerzita v Brn , Školní lesní podnik Masaryk v les K tiny, magistrát Hlavního m sta Prahy, Správa Krkonošského národního parku a skupinová certifikace Nestátní lesy Svitavsko. V roce 2014 se meziročn zvýšil počet certifikát v navazujícím zpracovatelském et zci ze 1Řř na 21Ř.
67
Tabulka 3.9.1 P ehled certifikovaných les v ČR Overview of certified forests in the Czech Republic PEFC FSC Druh vlastnictví Vým ra certifikovaných les (ha) Ownership Area of certified forests Státní lesy 1 483 733 State forests Fyzické osoby 89 184 Individuals Právnické osoby 55 685 Legal entities Obecní lesy 188 807 Municipal forests Celkem Total Pramen: ÚHÚL Source: FMI
1 817 409
35 116 4 10 384 4 133 49 637
3.10 Vodní hospodá ství, meliorace a hrazení byst in Water Management, Forest Reclamation and Torrent Control Lesy České republiky, s. p., vykonávají správu určených drobných vodních tok a byst in jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa. K 31. 12. 2014 spravovaly více než 3Ř tisíc km vodních tok a Ř2Ř malých vodních nádrží. Péče o vodní toky v rámci LČR p edstavuje správu vodohospodá ského majetku souvisejícího s vodními toky v po izovací hodnot 5,53 mld. Kč (zejména úpravy vodních tok , objekty hrazení byst in a strží, protipovod ová opat ení, vodní nádrže). Správu vodních tok zajiš uje šest správ tok s územní p sobností dle oblastí povodí, metodicky ízených Odborem vodního hospodá ství na editelství LČR. V roce 2014 probíhaly v LČR na úseku vodního hospodá ství činnosti zam ené zejména na: - odstra ování povod ových škod z roku 2013 a 2014, - realizaci investičních akcí zam ených na protipovod ovou ochranu, protierozní opat ení a rovn ž akce ve ejného zájmu dle § 35 lesního zákona, - realizaci akcí za účelem oprav a údržeb majetku, - p ípravu dokumentací pro realizaci akcí v rámci dotačního programu MZe Prevence p ed povodn mi III. etapa, - činnosti zam ené na péči o b ehové porosty, revitalizace v minulosti nevhodn upravených vodních tok , na mimoprodukční funkce lesa, podporu ohrožených druh organism , likvidaci invazních nep vodních druh rostlin apod., - vedení Centrální evidence vodních tok , vodních nádrží a inventarizace majetku. Správa vodních tok a provád ná opat ení (opravy, rekonstrukce a investice) byla financována zejména z vlastních zdroj podniku a částečn z dotačních prost edk . Z dotací se jedná o opat ení provád ná ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona a o finance ze
68
státního rozpočtu na program MZe „Podpora na odstra ování povod ových škod na státním vodohospodá ském majetku“ dle § 102 vodního zákona. Dále byly využívány fondy EU – Operační program životní prost edí (OPŽP) a Program rozvoje venkova (PRV). Částečn na opat ení na drobných vodních tocích p ispívají Kraje. V souvislosti se správou tok a vodních d l LČR vynaložily v roce 2014 prost ednictvím svých organizačních jednotek celkem 503,7 mil. Kč, z čehož výdaje investičního charakteru činily 161,2 mil. Kč. Z tohoto objemu investic p edstavují 112,5 mil. Kč vlastní prost edky. Na výkon správy a opravu a údržbu základních prost edk bylo použito 342,5 mil. Kč, z toho z vlastních prost edk 332,4 mil. Kč. Na odstran ní povod ových škod bylo celkov vynaloženo 47,0 mil. Kč, z toho z vlastních prost edk 33,9 mil. Kč. V uvedených objemech jsou zahrnuty veškeré náklady spojené se správou tok . Tržby získané za odb ry povrchové vody k úhrad správy vodních tok činily 11,5 mil. Kč. Tabulka 3.10.1 Struktura financování vodního hospodá ství - úplné náklady v mil. Kč Financing of water management by LCR, s.p. in 2014 (total costs, CZK million) Z toho povod ové škody Vlastní zdroje Dotace of which Flood damage Celkem celkem celkem Lesy ČR, s. p. Total Own sources Subsidies Vlastní zdroje Dotace total total Own sources Subsidies Investice Investment Neinvestice Non-investment Celkem Total
161,2
112,5
48,7
8,4
12,6
342,5
332,4
10,1
25,5
0,5
503,7
444,9
58,8
33,9
13,1
Pramen: LČR, s. p. Source: Lesy České republiky, s. p. Podrobn ji k provedeným opat ením v jednotlivých oblastech povodí: Na Správ tok – oblast povodí Odry bylo v roce 2014 hlavní náplní odstra ování povod ových škod z kv tna 2014. Tyto povodn zasáhly oblast Beskyd i oblast Jeseník a vyžádaly si okamžité zabezpečovací práce, které byly provedeny na Olešnici v Mikulovicích a Ond ejovickém potoce v Ond ejovicích, na Radu ce v Raduni, na vodní nádrži Sedlinka v Nových Sedlicích a na dalších tocích. Následn byly zahájeny práce na odstra ování povod ových škod. K nejrozsáhlejším stavbám v Beskydské oblasti pat í Jičínka v Novém Jičín , Životicích, Mo kov a Ve ovicích, dále Hluchová v Byst ici nad Olší, Bystrý potok v obci Baška, Stolovec v Čeladné a další. V oblasti Jeseník se povod ové škody odstra ovaly na Javorné ve Zlatých Horách a na Lesním potoce v Mikulovicích u Jeseníka. N které škody v tšího rozsahu byly v lo ském roce zahájeny a pokračují v realizaci i v roce 2015. Mezi takové pat í nap . Olešnice v Mikulovicích u Jeseníka, Radu ka na Opavsku a v Beskydské oblasti Čeladenka v obci Čeladná, Satina v Malenovicích, a Zrzávka v Bludovicích u Nového Jičína. Mimo tyto povod ové akce byly dokončeny stavby ešící stabilizaci koryt vodních tok s cílem zajišt ní protipovod ové ochrany okolních nemovitostí, nap . na vodním toku Prudník
69
ve m st Zlaté Hory, Valštejnka ve Valštejn a Hynčicích u Krnova, Rychtá ský potok ve Staré Vsi u Rýma ova, na vodním toku Opavice v He manovicích byla provedena rekonstrukce zdi a v neposlední ad nap . opevn ní a stabilizace koryta Račího potoka v oblasti Javorníka a Uhelné. Ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona byly realizovány stabilizace p íčnými objekty na vodních tocích Vysutý potok v Morávce, Lánský potok u obce Uhelná a p ehrážka na Keprnickém potoce u B lé p. Prad dem. Z dotací EU byla dokončena úprava koryta Satiny v obci Malenovice a revitalizační opat ení na Jelením potoce na Bruntálsku. Na Správ tok – oblast povodí Dyje byla v rámci odstra ování povod ových škod dokončena akce Besének v Brumov . Dále probíhaly opravy a údržby objekt v majetku LČR na tocích Mou ínovský potok u Brna, Barácký potok na T ebíčsku a Zdravá Voda na Kyjovsku. V územní p sobnosti této správy tok byly realizovány i akce ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona, mezi významn jší pat í výstavba retenční p ehrážky na p ítoku Zavadilky u Letovic. V okrese Znojmo byla dokončena stavba retenční nádrže Hostim I. a v obci Slatinka u Letovic stabilizace koryta vodního toku Chlumský potok, ob z fond EU - OPŽP. Fond EU – PRV byl využit na úpravu Slavonického potoka ve m st Slavonice. Z vlastních zdroj LČR dokončily opravu vodní nádrže Kralice na rozhraní obcí Újezd u Rosic a Hluboké, rekonstrukci vodní nádrže Bojanovice – Hubert nedaleko Bojanovic na Znojemsku a dále nap . protipovod ové opat ení na Rohozenském potoce v obci Rohozná. Na Správ tok – oblast povodí Labe byla dokončena opat ení k odstra ování povod ových škod z června 2013 na Jičínsku ve Studénce a v Dolním Javo í na levob ežním p ítoku Javorky. Lokální p ívalové povodn v roce 2014 nejvíce postihly Semilsko, Rychnovsko, Ústeckoorlicko a Hlinecko. V tšina škod byla ešena formou zabezpečovacích prací ihned po povodni. V územní p sobnosti správy byly z fond EU - OPŽP revitalizovány toky v minulosti nevhodn upravené – Hadinec v Bartošovicích, Barovka v Libicích, Ošerov v Sedlo ov a Černý potok na Liberecku. Ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona byla ukončena stabilizace koryta pravob ežního p ítoku K ížového potoka v Bílém Kostele nad Nisou. Z vlastních zdroj LČR dokončily úpravy nap . na tocích Doubravický v Leštin , Novoveský v Nové Vsi, Olšanský v T ebešicích, Kunratický v Kunraticích, Kocbe ský v Choustníkov Hradišti a Veselka v Rovensku pod Troskami. I v tomto roce probíhala opat ení s cílem reintrodukce st evle potoční a pstruha potočního v CHKO Jizerské hory, reintrodukce raka íčního a údržba rybích úkryt v CHKO Broumovsko.
70
Mezi nejvýznamn jší akce realizované na Správ tok – oblast povodí Vltavy v roce 2014 lze za adit revitalizaci Ma avského potoka s jeho levostranným p ítokem financovanou z fond EU – OPŽP. Z dalších významných staveb lze uvést ukončení rekonstrukce retenční nádrže Kočičí rybníčky u Tachova realizované ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona. V rámci odstra ování povod ových škod z roku 2012 byly dokončeny akce Dobrovodský a Krásetínský potok v jižních Čechách. Na odstra ování povod ových škod z roku 2013 je částečn využíván program MZe, ze kterého byly čerpány dotace již na čty i akce a na další jsou podány žádosti. Následky povod ových pr tok v povodí Vltavy a Sázavy v roce 2014 byly ešeny bezprost edn formou zabezpečovacích prací. Další akcí spolufinancovanou EU z Programu pro p eshraniční spolupráci je akce na Schwarzenberském plavebním kanálu. Správa tok – oblast povodí Oh e v roce 2014 dokončila p ípravy dokumentací na odstran ní povod ových škod z roku 2013 na dvou p ítocích Struha ského potoka u Lubence v okrese Louny. Zahájeny byly stavby realizované ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona - retenční nádrž na Lužnici nad obcí Kalek na Chomutovsku a dopln ní hrazení Falcké strže u Nečemic na Žatecku. Z fond EU - OPŽP byla provedena I. etapa revitalizace p ítoku Bynoveckého potoka v Nové Olešce na D čínsku. Z vlastních zdroj byla dokončena výstavba p ehrážky na Studeném potoce k ochran obce Studený u Kundratic na D čínsku a na Homolském potoce vyt žení retenčního prostoru a oprava p ehrážky nad obcí Velké B ezno na Ústecku a další údržby a úpravy drobných vodních tok . I na Správ tok – oblast povodí Moravy se v roce 2014 vyskytly povod ové škody a to na Brat ejovském potoce na Vsetínsku. Drobné zabezpečovací práce po povodních byly provedeny v povodí Moravské Sázavy, Beskyd a Bílých Karpat. V rámci akcí realizovaných ve ve ejném zájmu dle § 35 lesního zákona byly dokončeny rekonstrukce kamenných p ehrážek na Klepáčském a Jelením potoce v Jeseníkách a opravy podélného i p íčného opevn ní Bukového potoka v Bílých Karpatech. Z prost edk EU byly dokončeny akce oprav a rozší ení hrazení byst in Med vka a Hornopasecký potok na Vsetínsku, Draž vka na Šumpersku a revitalizace Borušovského potoka na Svitavsku. Také byla provedena ada akcí odstran ní nános z koryt vodních tok , údržeb a oprav vodních d l, nap . St íbrného potoka v Boršov na Moravskot ebovsku, Syrovínky na Zlínsku, Ratibo ky a Rokytenky na Vsetínsku a oprava vodní nádrže Blatnička u Veselí nad Moravou. Zejména na Uherskohradiš sku ale i v jiných lokalitách musí Správa tok ešit činnost bobra evropského na vodních tocích, který zp sobuje škody na b ehových porostech a úpravách koryt.
71
4 Hlavní produkční činitelé Major Indicators in Timber Production
4. 1 Vývoj vým ry les Changes in Forest Land Area Plocha lesních pozemk v České republice trvale roste. Částečn je to zp sobeno p evisem vým ry nov zalesn ných p vodn nelesních pozemk nad vým rou pozemk , které jsou z r zných d vod z lesa odnímány, částečn také díky neustále se zp es ujícím údaj m z katastru nemovitostí. V roce 2014 se plocha lesních pozemk meziročn zvýšila o 2 645 ha. Tabulka 4.1.1 Vývoj celkové vým ry lesních pozemk v ha Changes in forest land area Rok Year
2010
2011
2012
Plocha lesních pozemk Forest land area
2 657 376
2 659 837
2 661 889
2013 2 663 731
2014 2 666 376
Pramen: ČÚZK Source: Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre
Tabulka 4.1.2 Vým ry lesní p dy a lesnatost podle kraj Forest areas and forest coverage by regions
Kraje Regions
Hlavní m sto Praha St edočeský Jihočeský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský
Vým ra celkem Total land area
P da mimo PUPFL Nonforest land
Plocha PUPFL (**) Forest land
Porostní p da Timberland
Bezlesí atp. (***) Unstocke d forest land and other
Lesnatost Forest cover PUPFL Forest land
ha 49 615 1 101 584 1 005 696 756 087 331 426 533 457 316 342 475 888 451 895 679 574 719 522 526 677 396 303
44 448 794 262 624 944 454 470 186 111 370 389 174 646 327 362 317 375 471 969 516 278 340 571 238 245
5 167 307 322 380 752 301 617 145 314 163 068 141 695 148 525 134 519 207 606 203 245 186 106 158 058
72
porostní p da Timberland %
4 792 300 395 371 452 294 968 140 156 157 424 136 421 144 340 130 440 202 686 196 848 179 450 155 327
375 6 928 9 300 6 649 5 158 5 644 5 274 4 185 4 079 4 919 6 397 6 656 2 731
10,4 27,9 37,9 39,9 43,9 30,6 44,8 31,2 29,8 30,6 28,3 35,3 39,9
9,7 27,3 36,9 39,0 42,3 29,5 43,1 30,3 28,9 29,8 27,4 34,1 39,2
Moravskoslezský Česká republika Czech Republic
542 715
348298
194 417
187698
6 719
35,8
34,6
7 886 779
5 209 368
2 677 411
2 02 395
75 016
34,0
33,0
Poznámka: celková vým ra a PUPFL p evzaty z dat KN - z databáze katastru nemovitostí ÚHÚL (*) veškerá p da mimo PUPFL (**) PUPFL a) z hlediska lesnického = bezlesí + porostní plocha + jiné pozemky b) z hlediska výpočtu z dat KN = kultura 10 + zp sob ochrany pozemku RZO = 26 na jiných kulturách (***) rozdíl evidované plochy z PUPFL a porostní plochy z LHP
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
4. 2 P írodní, r stové a hospodá ské podmínky les Natural, Growth and Management Conditions of Forests Vlastnosti a kvalita lesních pozemk jsou vyjad ovány v rámci jednotného typologického systému klasifikací lesních stanoviš , tzv. lesními typy, které dostatečn charakterizují současné r stové podmínky lesních porost . Základními charakteristikami lesního typu jsou lesní vegetační stupe a edafická kategorie, které vymezují jednak klimaticky vhodné d eviny a jejich možnou produkci, jednak zp sob obhospoda ování (výchovu porost a jejich obnovu). Nadstavbovými jednotkami klasifikace lesních stanoviš , které sdružují p íbuzné lesní typy, jsou soubory lesních typ . R stové podmínky les jsou tímto systémem lesních typ podrobn zmapovány ve všech lesích v ČR. Typologický systém, používaný v ČR jako podklad pro diferenciaci v tšiny rozhodnutí o hospoda ení v lese, je výsledkem více než padesátiletého systematického terénního zkoumání p írodních podmínek v lesích a nemá ve sv t obdoby.
4. 3 Kategorie les z hlediska jejich funkcí Forest Categories by Their Functions Za azení les do jednotlivých kategorií z hlediska jejich p evažujících funkcí lze charakterizovat mírným, ale trvalým nár stem kategorie les zvláštního určení. Toto je mimo jiné zp sobeno nár stem požadavk společnosti na zvýšené pln ní mimoprodukčních funkcí les . Na rozdíl od minulých let došlo ke zm n sestupného trendu ve vým e les ochranných a oproti roku 2013 byl zaznamenán nár st o 1452 ha. P i relativní nem nnosti p írodních podmínek lze usuzovat, že současné možnosti za azování les do kategorie les ochranných jsou d sledn ji využívány. Tabulka 4.3.1 Kategorizace les (ha) Forest categories (ha) Kategorie lesa Forest categories Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Les hospodá ský Production forest
Les ochranný Protection forest
1 938 844
66 436
73
Les zvláštního určení Special purpose forest 597 116
Celkem Total 2 602 395
Tabulka s grafem 4.3.2 Vývoj kategorizace les v % Development of forest categories (%) Kategorie lesa/Forest category lesy hospodá ské lesy ochranné lesy zvláštního určení Production forests Protection forests Special purpose forests % 78,2 4,0 17,8 68,2 3,1 28,7 58,4 2,5 39,1 57,2 2,7 40,1 76,7 3,5 19,8 75,0 2,7 22,3 74,5 2,6 23,0
Rok Year 1980 1985 1990 1995 2000 2010 2014
90 80 70 60 50
%
Hospodá ské Commercial
40 30
Ochranné Protective
20 Zvláštního určení Special purpose
10 0 1980
1985
1990
1995
2000
2010
2014
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
4.4 Druhové složení les Species Composition of Forests Plocha hlavních jehličnatých d evin tj. smrku, borovice a mod ínu se nadále snižuje, zatímco podíl jedle vykazuje setrvale mírný nár st. Naproti tomu se zvyšuje podíl listnatých d evin zejména buku. Vedle celkového zastoupení jednotlivých druh d evin, je z hlediska posuzování druhové biodiverzity našich les významným ukazatelem také výskyt porostních sm sí v rámci jednotek prostorového rozd lení les . Pom r smíšení jednotlivých druh d evin v rámci
74
t chto jednotek trvale nar stá ve prosp ch smíšených porost a porost s p evahou listnáč . Tento stoupající trend byl zaznamenán i v roce 2014. Je to výsledek trvalého úsilí lesník o dosažení optimální druhové skladby les , které je dlouhodob podporováno cílenou dotační politikou státu. Tabulka 4.4.1 Druhové složení les v ha a % z celkové plochy porostní p dy Species composition in ha and in % of total timber land Rok/Year D evina 2013 2000 2010 2012 Species plocha porostní p dy ha / % Timber land in ha / % 1 397 012 1 347 239 1 334 417 1 327 398 smrk ztepilý 54,1 51,9 51,4 51,1 Norway spruce 23 138 25 869 26 859 27 509 jedle 0,9 1,0 1,0 1,1 Fir 453 159 436 308 432 915 431 721 borovice 17,6 16,8 16,7 16,6 Pine 97 170 100 761 100 956 100 917 mod ín 3,8 3,9 3,9 3,9 Larch 4 586 6 352 6 941 7 048 ostatní jehličnaté 0,2 0,2 0,3 0,3 Other conifers 1 975 065 1 916 529 1 902 088 1 894 593 jehličnaté 76,5 73,9 73,2 72,9 Total conifers 163 761 178 466 182 327 184 180 dub 6,3 6,9 7,0 7,1 Oak 154 791 189 998 198 652 202 638 buk 6,0 7,3 7,7 7,8 Beech 74 560 72 264 71 026 71 628 b íza 2,9 2,8 2,7 2,8 Birch 183 696 209 559 213 145 215 602 ostatní listnaté 7,1 8,1 8,2 8,3 Other broadleaves 576 808 650 287 665 151 674 048 listnaté 22,3 25,1 25,6 25,9 Total broadleaves 2 551 873 2 566 816 2 567 239 2 568 641 Celkem bez holiny Total excl.unstocked 98,8 98,9 98,9 98,8 areas
75
2014
1 319 733 50,7 28 251 1,1 429 636 16,5 100 749 3,9 7 755 0,3 1 886 124 72,5 184 441 7,1 207 595 8,0 71 779 2,8 219 363 8,4 683 178 26,3 2 569 302 98,7
Načítané d eviny do jednotlivých skupin d evin podle d evinných zkratek: smrk SM, SMP, SMC, SMS, SMO, SME,SMX jedle JD, JDO borovice BO, BOC, BKS, VJ, LMB, BOP, BOX, KOS, BL mod ín MD, MDX ostatní jehličnaté DG, JDJ, JDK, JDV, JDX, TS, JAL, JX, SOJ dub DB, DBS, DBZ, DBP, DBB, DBX, CER, DBC buk BK habr HB jasan JS, JSA, JSU javor JV, KL, BB, JVJ, JVX jilm JL, JLH, JLV b íza BR, BRP lípa LP, LPV, LPS olše OL, OLS, OLZ ostatní listnaté
AK, OS, TP, TPC, TPX, TPS, JIV, VR, JR, BRK, MK, OR, ORC, PL, TR, STR, HR, JB, LTX, KS, KJ, PJ, LMX, KR, SOL
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Tabulka 4.4.2 Smíšení les Forest species composition Kategorie smíšení Species composition category Zastoupení Share % porostní plochy % of total timber land area
Etáž Storeys Porostní skupiny Inventory units Porosty Stands
Porostní skupiny Inventory units p evážn jehličnaté Predominantly conifers
p evážn listnaté Predominantly broadleaves
mén než 25 % listnáč less than 25 % of broadleaves
mén než 25 % jehličnan less than 25 % of conifers
Smíšené Mixed
65,6
16,3
18,2
65,4
16,0
18,6
63,6
10,1
26,3
Poznámka: Od roku 2012 je výpočet provád n z plochy d evin. Note: Since 2012, calculations based on tree species area.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
76
Tabulka 4.4.3 Rekonstruovaná p irozená a současná skladba les v % Natural and current composition of tree species, (% of forest land area) Skladba les Composition
smrk Spruce
jedle Fir
borovice Pine
mod ín Larch
ostatní jehličnaté Other conifers
Sa jehličnaté Total conifers
dub Oak
buk Beech
habr Hornbeam
p irozená Natural
11,2
19,8
3,4
0,0
0,3
34,7
19,4
40,2
1,6
Současná Current
50,7
1,1
16,5
3,9
0,3
72,5
7,1
8,0
1,3
doporučená Recommended
36,5
4,4
16,8
4,5
2,2
64,4
9,0
18,0
0,9
jasan Ash
javor Maple
jilm Elm
b íza Birch
lípa Lime
olše Alder
ostatní Sa listnaté listnaté Broadleav Other es broadleaves total
holina Unstocked area
p irozená Natural
0,6
0,7
0,3
0,8
0,8
0,6
0,3
65,3
0,0
Současná Current
1,4
1,4
0,0
2,8
1,1
1,6
1,6
26,3
1,3
doporučená Recommended
0,7
1,5
0,3
0,8
3,2
0,6
0,6
35,6
0,0
Pramen: ÚHÚL Source: FMI P irozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba p irozených lesních společenstev, které by se v daných p írodních podmínkách za současného klimatu vyvinuly bez zásahu člov ka. Doporučená d evinná skladba p edstavuje ekonomicky, ekologicky a funkčn optimalizované zastoupení d evin, které zaručuje vyvážené pln ní produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.
4.5 V kové složení les Age Structure of Forests V ková struktura lesních porost je vedle jejich druhové skladby a prostorové výstavby významnou charakteristikou stavu a vývoje les . V ková struktura našich les je nerovnom rná. V posledních letech znateln nar stá vým ra p estárlých porost (nad 120 let), což m že znamenat ekonomické ztráty do budoucna. M že to být zp sobeno režimem obhospoda ování les ve zvlášt chrán ných územích a les ochranných, ale také odsouváním obnovy ekonomicky neatraktivních mén p ístupných nebo
77
mén kvalitních porost v lesích hospodá ských. Rozloha porost mladších 60 let je nadále podnormální a p ibližování k normalit pokračuje jen velmi pozvoln . Tabulka s grafem 4.5.1 Podíl v kových t íd Percentage of age classes Holina Unstocked area
Rok Year
1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2014 Normalita Normality
bez určení v ku Not determined
1 2 2 1 1 1 1,5 1,2 1,1 1,1
I 1– 20
0,0 0,0 0,0
-
23 21 18 17 17 17 16,1 16,7 17,0 16,9
- 18,0
V ková t ída (rozp tí v ku v letech) Age class (years) II III IV V VI VII 81– 101– 21–40 41–60 61–80 121 + 100 120 % vým ry porostní p dy % of timber land 24 22 17 10 3 0 21 21 19 11 5 0 21 21 19 12 7 0 21 20 19 13 6 3 20 19 20 13 7 3 15 20 20 15 8 4 14,7 19,4 18,9 16,8 8,2 4,4 15,5 14,7 18,8 17,3 10,2 5,5 14,8 14,2 18,0 15,8 12,0 7,1 14,9 14,9 16,2 15,7 12,3 7,8 18,0
17,8
17,3
15,6
4,1
V k v letech
100%
Age, years
90%
%
9,3
80%
120+
70%
101 - 120
60%
81 - 100 61 - 80
50%
41 - 60
40%
21 - 40
30%
1 - 20
20%
bez určení v ku
10%
holina
0% 1920
1930
1950
1960
1970
1980
1990
Poznámka: Data p ed rokem 1řř0 není možno up esnit na desetinná místa. Note: Data before 1990 cannot be specified in decimals.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
78
2000
2010
2014
Tabulka 4.5.2 St ední plošný v k hlavních d evin v letech Mean age by main tree species D evina Tree species
Smrk Spruce Jedle Fir Borovice Pine Mod ín Larch Dub Oak Buk Beech B íza Birch Jehličnaté Conifers Listnaté Broadleaves Celkem Total
Rok Year 1950
1970
1980
1990
2000
2010
2014
st ední v k v letech Mean age in years 51
54
58
60
61
63
63
63
65
68
72
76
68
65
60
61
64
65
69
72
74
49
45
49
52
55
60
63
52
54
59
62
68
70
71
66
67
69
71
73
68
66
*
32
41
41
44
47
48
54
56
59
61
63
65
65
51
48
53
57
62
63
63
53
54
58
60
63
64
65
Poznámka: * Inventarizace les 1ř50 m la jinou strukturu. Note: In the 1950 Forestry Inventory, tree species were aggregated into different groups.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI Pozvolný r st pr m rného v ku d evin v posledních letech pokračuje a souvisí s nár stem plochy p estárlých porost a pr m rného obmýtí. Naproti tomu v posledních letech klesající pr m rný v k jedle pravd podobn souvisí s op tným zavád ním jedle do obnovy porost po poklesu imisního zatížení les .
79
Tabulka 4.5.3 V ková struktura porost Age structure of forest stands Rok/Year V kové rozp tí Age range bez určení v ku Not determined 0 – holina 0 – unstocked area
1950
1)
1960
1970
1980 1990 2000 vým ra porostní p dy v ha Timber land area in ha
2010
2014
-
-
-
-
-
-
145
145
64 281
23 335
18 627
19 796
40 562
30 961
28 122
33 093
1–40
948 040 941 218 940 665
41–80
945 123 951 215 999 090 1 022 009 975 060 866 546 835 966 809 388
81–120
475 760 474 077 527 635
121 +
-
72 914
81 291
834 913 791 948 832 562 825 594 827 890
593 707 662 853 710 457 721 348 727 860 101 641 112 357 142 308 183 763 204 020
Poznámka: 1) Včetn nelesních p d určených k zalesn ní a les bez úpravy výnosu. Porosty starší než 120 let nebyly odlišeny a jsou zahrnuty v rozp tí Ř1–120. Holina na nelesních p dách činila 21 0Ř4 ha. Note: 1) Including non-forest land to be afforested and forests not intended for wood supply. Forest stands older than 120 years were not separated and are included in age class of 81–120 years. Unstocked area on non-forest land was 21,084 ha.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Tabulka s grafem 4.5.4 Zakmen ní podle v kových stup v % Stocking by age classes (decades of age) (%) Rok V kový stupe /Age classes Year 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. % 1950 100 85 92 92 90 89 87 86 85 85 1960 * * * * * * * * * * 1970 86 87 91 92 91 89 87 87 85 85 85 85 84 83 81 1980 91 92 90 91 90 89 87 85 82 81 81 80 79 69 80 1990 92 95 94 91 91 89 88 87 87 87 87 87 86 84 82 83 77 2000 90 93 94 92 89 89 88 87 86 86 86 85 83 82 80 79 75 2010 96 96 96 94 92 90 90 89 88 88 87 87 86 85 85 84 83 2014 97 97 97 95 93 90 90 89 89 88 88 88 87 87 86 85 85 Poznámka: * Chybí údaje. Poslední v kový stupe v jednotlivých letech zahrnuje porosty daného stupn a porosty starší. Note: * Data not available. The last age class includes stands of that age and all older forest stands.
80
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
100
17.
V kový stupe Age class
95 90
%
85 80
75 70 65
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
4.6 Porostní zásoby d eva a p ír sty Growing Stock and Increments Oproti roku 1ř30 se údaj o celkové zásob d íví v lesích v ČR zv tšil na více než dvojnásobek. Zčásti se na tom podílí vyšší p ír st, zčásti jde o zp esn ní zp sob zjiš ování zavedením nových metod a pom cek v šedesátých a sedmdesátých letech 20. stol. Nár st celkových zásob d íví v lesích v ČR pokračoval i v roce 2014. Podílí se na tom jednak mírný r st zakmen ní porost a zv tšování podílu porost vyššího v ku, jednak r st b žného p ír stu. Všechny zásoby ale nejsou stejn dostupné pro t žbu d íví. T žitelnost zásob d íví v lese ochranném a lese zvláštního určení je limitována pln ním ochranných funkcí nebo účelovým hospoda ením v lesích s režimem zvýšené ochrany, v rezervacích a v prvních zónách národních park je t žba d íví tém vyloučena. Pr m rná zásoba na 1 ha lesních pozemk je 265 m3 (jedná se o pr m rnou zásobu počítanou na porostní plochu s holinami). Tabulka s grafem 4.6.1 Celkové zásoby d eva v mil. m3 Growing stock volume (million m3) Celková zásoba d eva/Growing stock volume Rok 1930 1950 1960 1970 Year mil. m3 307 322 348 445 million m3
Poznámka: Zásoba se udává v m3 bez k ry (hmota hroubí). Note: Volume in m3 u. b., min. top diameter of 7 cm.
81
1980
1990
2000
2010
2014
536
564
630,5
680,6
689,0
800
mil m3 mill. m 3
700
630.5
600
564
1980
1990
689.0
2010
2014
445
500 400
536
680.6
307
322
348
1930
1950
1960
300
200 100 0 1970
2000
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Tabulka s grafem 4.6.2 Pr m rný mýtní p ír st Final mean annual increment Pr m rný mýtní
Rok Year
p ír st Final mean 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2014 annual increment mil. m3 b. k. ročn celkem mill. m3 u. b. annually Total 6,9 6,4 7,2 7,3 7,0 7,4 7,5 6,6 8,2 9,5 9,5 11,4 12,2 12,5 na 1 ha por. p dy per ha of timber land
m3 b. k. ročn m3 u. b. annually 3,0
2,8
3,1
3,0
3,0
3,1
82
3,0
2,6
3,1
3,6
3,6
4,4
4,7
4,8
14
mill. m3
10
mil. m3
12
6
8
4
2 0 1880
1890
1900
1910
1920
1930
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Tabulka s grafem 4.6.3 Celkový pr m rný a celkový b žný p ír st Total mean and total current annual increment
P ír st Increment celkový pr m rný Total mean celkový b žný Total current
1950*
Rok Year 1980 1990 2000 3 mil. m b.k. ročn million m3 u.b. annually
1970
2010
2014
9,0
13,5
16,0
16,3
16,8
17,7
17,9
9,2
14,8
17,1
17,0
19,8
21,2
21,8
m3 b. k. na 1 ha por. p dy ročn m u. b. per ha of timber land annually 3
celkový pr m rný Total mean celkový b žný Total current
3,7
5,3
6,2
6,3
6,5
6,8
6,9
3,8
5,8
6,7
6,6
7,7
8,2
8,4
83
2014
m3 na 1 ha
m3 per ha
10 8 6 4 Celkový pr m rný p ír st Total mean increment
2
0 1950*
1970
1980
1990
2000
2010
2014
Celkový b žný p ír st current increment
Poznámka: * Rozší eno na všechny lesy, tj. o lesy pod 10 ha, lesy bez úpravy výnosu a zalesn né nelesní p dy. Note: * Including forests under 10 ha of size, forest not intended for wood supply and afforested non-forest land.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI Zvyšování p ír st , které bylo zaznamenáno na v tšin les v Evrop v minulých desetiletích, začíná podle výsledku n kterých studií stagnovat. D vody dynamiky vývoje p ír st nebyly dosud dostatečn spolehliv určeny. Pro výpočet p ír st v roce 200ř byla použita nová metodika výpočtu, která se uplatnila na všechny platné lesní hospodá ské plány a osnovy. V p edchozím období se platné r stové tabulky používaly pouze pro výpočet u hlavních d evin (smrk, borovice, buk a dub). Ostatní pot ebné údaje se p ebíraly z jiných zdroj . Pro veškeré výpočty se používají platné r stové tabulky s tím, že jsou nejprve veškeré d eviny zat íd ny do 4 tabulkových skupin d evin (smrk, borovice, buk, dub). Pro účely posouzení princip vyrovnanosti a trvalé udržitelnosti t žebních možností je rozhodující celkový pr m rný p ír st, který vyjad uje produkční schopnosti lesních stanoviš . Pokud jsou porovnávány p ír sty s celkovou t žbou, je t eba zohlednit skutečnost, že v údaji o celkové t žb není zahrnut objem t žebních zbytk ponechávaných v lese. Souhrnný údaj o pr m rném obmýtí v posledních letech kolísá mezi 114 a 115 lety. Oproti roku 2013 došlo k velmi mírnému poklesu pr m rného obmýtí v lesích hospodá ských a také v lesích zvláštního určení, zatímco v lesích ochranných vykazuje již adu let mírn vzr stající trend.
84
Total
Tabulka 4.6.4 Pr m rné obmýtí Average rotation period
1920
1930
1940
1950
93,4
92,5
95,4
101,1
Rok Year 1960 1970 1980 obmýtí v letech Rotation period in years 101,2 102,6 108,1
1990
2000
2010
2014
112,4
115,8
114,7
114,7
Poznámka: bez les s neuvedeným obmýtím. Note: excluding forests with un-determined rotation period.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Tabulka 4.6.5 Pr m rné obmýtí podle kategorií les Average rotation period by forest categories
Rok Year
les hospodá ský Production forest
1980 1985 1990 2000 2010
106,3 110,0 110,6 111,5 110,8
2014
110,8
Kategorie lesa Forest category les ochranný les zvláštního určení Protection forests Special purposes forests obmýtí v letech Rotation period in years 114,6 107,9 151,1 113,1 150,8 113,1 154,2 125,8 148,2 123,7 148,4
Poznámka: bez les s neuvedeným obmýtím. Note: excluding forests with un-determined rotation period.
Pramen: ÚHÚL Source: FMI
85
123,7
Tabulka 4.6.6 Rámcové charakteristiky t žebních možností les Production background
Kategorie lesa Forest category
Porostní p da Timber land
V ková skupina Age class
ha Les hospodá ský Production forest Les ochranný Protection forest Les zvláštního určení Special purpose forest Všechny All Pramen: ÚHÚL Source: FMI
1 938 844 66 436
597 116
2 602 395
Zásoba/Growing stock na 1 ha d evinné celková plochy Total per ha of species area 3 m b.k. m3 b.k.
bez určení v ku Not determined
44 050
304,5
p edmýtní Premature stands
362 484 981
204,4
mýtní Mature stands
326 505 391
410,4
celkem Total
689 034 422
268,2
Tabulka 4.6.6.1 Pro t žbu obnovní Final felling Normální paseka Normal clearing
Pr m rný mýtní p ír st Final annual increment m3 b. k. m3 u.b. 12 456 248
ha 23 422 Pramen: ÚHÚL Source: FMI
10 728 360
Modelové t žební % Model harvest %
17 371 585
Tabulka 4.6.6.2 Pro t žbu výchovnou Improvement felling m3 b. k. m3 u.b. 2 705 237 Pramen: ÚHÚL Source: FMI
86
Tabulka 4.6.7 Rámcové údaje t žební úpravy mýtních t žeb člen né podle kategorií les Basic data on final felling by forest categories Pr m rný v k porost Pr m rná obnovní doba Mean age of forest Kategorie lesa Mean regeneration period stand Forest category Roky Years Les hospodá ský 63,2 31,5 Production forest Les ochranný 88,2 49,0 Protection forest Les zvláštního určení 66,9 35,5 Special purpose forest Všechny 64,7 32,8 All Pramen: ÚHÚL Source: FMI
Pr m rné obmýtí Mean rotation period
4.7 Národní inventarizace les National Forest Inventory Pr b h pozemního šet ení Národní inventarizace les ČR (NIL) V rámci opakovaného šet ení Národní inventarizace les (NIL2) na inventarizačních plochách založených v prvním cyklu NIL byly v roce 2014 pozemn šet eny všechny plochy, které byly v NIL1 klasifikovány jako kategorie LES. Dále také byly navštíveny všechny plochy, které byly v NIL1 klasifikovány jako NELES, ale p i interpretaci dle leteckých snímk byly op tovn klasifikovány jako kategorie LES nebo kategorie „možný výskyt lesa“. Pozemní šet ení v roce 2014 tedy prob hlo celkem na 3 ŘŘ1 inventarizačních plochách. Klasifikace ploch inventarizační sít podle leteckých snímk a následné pozemní šet ení prob hlo v roce 2014 ve dvou sezonách. První, jarní sezona m ení (p ed ukončením tlouš kového p ír stu) probíhala od 1. b ezna do 1Ř. července. M ení druhé, podzimní sezony (po ukončení tlouš kového p ír stu), bylo zahájeno 21. července. Pozemní šet ení bylo ukončeno 30. listopadu 2014. Pozemní šet ení NIL2 v roce 2014 probíhalo v každé sezon na celém území ČR. Tato organizace m ení (inventarizační sít ) byla navržena proto, aby výsledky inventarizace bylo možno pr b žn poskytovat jako pr m rné hodnoty sledovaných veličin pro celou ČR, ale i vybrané nižší geograficky vymezené jednotky (nap . kraje). Dalším cílem tohoto návrhu je zajistit shodný počet vegetačních období v rámci ČR, za která bude vyhodnocován p ír st zásoby hroubí, t žba hroubí a další dynamické veličiny (nap . zm na plochy lesa a její komponenty).
87
110,8 149,0 124,0 114,8
Tabulka 4.7.1 Celkový p ehled zm ených ploch pozemního šet ení druhého cyklu NIL k 31. 12. 2014 Sezona m ení Počet zm ených ploch 2011_1 1 934 2011_2 1 885 2012_1 1 918 2012_2 1 954 2013_1 1 882 2013_2 1 931 2014_1 1 955 2014_2 1 926 Počet zm ených ploch k 31. 12. 2014 15 385 Pramen: ÚHÚL K 30. 11. 2014 bylo provedeno pozemní šet ení na všech inventarizačních plochách v rámci NIL2. Harmonogram pro pozemní šet ení NIL2 byl tedy dodržen a všechny plochy zm eny. V roce 2014 bylo dále založeno a zm eno celkem 1 516 inventarizačních ploch nové sít v rámci projektu „Sledování stavu lesních ekosystém “ (SSLEK). Dále bylo fotogrammetricky interpretováno 63 050 ploch v síti 0,5*0,5 km. Opakované m ení prob hlo celkem na 162 plochách této nov založené sít a činilo 11% z celkového počtu ploch zm ených v tomto roce. Kontrola m ení NIL 2 V pr b hu celého roku 2014 probíhala kontrola kvality m ení NIL2. Tuto kontrolu provád ly dv t íčlenné kontrolní skupiny pracovník ÚHÚL Brandýs nad Labem. Z celkového počtu ploch zm ených v roce 2014 bylo zkontrolováno 8 %. Druhou kontrolu m ení provád lo Ministerstvo zem d lství. Tato kontrola byla provedena na padesáti plochách po celém území ČR. Podíl t chto kontrol činí 1,3 % z celkového počtu ploch zm ených v roce 2014. Personální zajišt ní NIL Pr b h NIL v roce 2014 zajiš ovalo celkem Ř2 pracovník ÚHÚL Brandýs nad Labem. Terénní m ení provád lo 1Ř t íčlenných skupin, tedy 54 pracovník . Kontrolní činností se zabývaly dv t íčlenné skupiny. Venkovní šet ení v roce 2014 tedy provád lo celkem 60 osob. Zajišt ní p ípravy, pr b hu, vyhodnocení a rozvoje NIL se v novalo 22 specialist , včetn 6 operátor vyhodnocujících údaje z leteckých snímk . Prezentace NIL V rámci veletrhu Silva Regina 2014 byl aktivn prezentován projekt Národní inventarizace les České republiky jak formou p edstavení používané technologie sb ru dat, tak konáním odborného seminá e o NIL v rámci odborného doprovodného programu.
88
Tvorba samostatného prezentačního internetového portálu NIL V pr b hu celého roku 2014 probíhala tvorba prezentačního webu NIL. Prost ednictvím tohoto portálu budou ve ejnosti zve ejn ny kompletní informace o projektu NIL. Tedy p edevším výsledky, metodika NIL, pracovní postupy sb ru dat NIL a další údaje týkající se NIL. V roce 2014 byla vytvo ena struktura webu a funkční beta verze internetových stránek, na kterých jsou již uve ejn ny vybrané informace o NIL. Práce na tomto webu budou pokračovat i v roce 2015, tak aby bylo možno prezentovat dosažené aktuální výsledky.
89
5 Faktory prost edí ovliv ující lesní hospodá ství Environmental Factors Affecting Forestry
5.1 Pr b h počasí Course of Weather Rok 2014 byl výrazn teplotn nadnormální – pr m rná roční teplota byla o 2 °C vyšší oproti dlouhodobému normálu, v period 1ř61 – 2014 jde o nejteplejší rok. Srážkov byl rok 2014 normální. Velmi teplý byl již počátek roku, kdy pr m rné m síční teploty byly výrazn nadnormální. Pr m rná lednová ani únorová teplota za ČR neklesla pod nulu. Sn hová pokrývka byla v pr b hu zimy 2013/2014 extrémn nízká i v horských oblastech. V nižších polohách se sníh objevil pouze na n kolik dní kolem 27.1. Nedostatek srážek a chyb jící zásoby vody ze sn hové pokrývky hrozily v n kterých oblastech suchem a v nižších polohách p edstavovaly rizikový faktor p i ujímání jarních výsadeb. Srážky byly již od jarních m síc distribuovány lokáln , celé vegetační období bylo charakteristické výraznou bou kovou činností, často s velmi nerovnom rným rozd lením srážek, které p inášelo lokální záplavy, ale i oblasti s výrazn jším suchem. Počátkem června bylo kv li teplému a suchému počasí zvýšené riziko lesních požár . Letní období bylo teplé a vzhledem k p evládajícímu dostatku srážek i p íznivé pro vegetaci. Krom lokálních p ívalových srážek spojených n kdy se silným v trem a krupobitím se nevyskytovaly zásadní extrémní jevy ohrožující výrazn ji stav lesních porost . Výjimkou je extrémní výskyt ledovky 1. a 2. 12. 2014. Podzim a počátek zimy byl op t spíše teplý, výrazn jší vpád chladného vzduchu spojený se sn žením byl zaznamenán až v poslední prosincové dekád . Graf 5.1.1 Vývoj pr m rných m síčních teplot Mean monthly temperature 25 20
ºC
15 10 5 0 -5 I
II
III
IV
V
VI
VII
Pr m rná teplota 2014
Pramen: ČHMÚ Source: Czech Hydrometeorological Institute
90
VIII
IX Normál
X
XI
XII
Graf 5.1.2 M síční úhrny srážek Monthly precipitation 120 100
mm
80
60 40 20 0
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
M síční úhrn srážek 2014
Pramen: ČHMÚ Source: Czech Hydrometeorological Institute
5.2 Znečišt ní ovzduší Air Pollution Situace v zatížení porost imisními látkami je v České republice v posledních letech pom rn stabilní. Oxid si ičitý, který byl v minulosti hlavní škodlivinou ohrožující zdravotní stav lesních porost , vykazuje p ízniv nízké hodnoty. V roce 2014 nebyl na žádné ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu p ekročen dlouhodobý imisní limit pro ochranu vegetace 20 µg.m-3 (na ízení vlády č. 350/2002 Sb. v novele 429/2005 Sb.). Z poza ových a venkovských stanic byly nejvyšší pr m rné denní koncentrace SO2 nam eny v zimních a jarních m sících, zcela výjimečn ovšem p esáhly koncentraci 50 µg.m-3. (M d nec 4. 4. 67,6 µg.m-3, Lom 1Ř. 12. 63,7 µg.m-3, Sn žník 1. 11. 55 µg.m-3). Také koncentrace oxid dusíku v ovzduší jsou setrvale nízké – výrazn jší hodnoty jsou zaznamenávány v pr myslových aglomeracích a v t sné blízkosti liniových zdroj jako jsou dálnice a frekventované silnice I. t ídy. U venkovských a poza ových stanic se hodnoty NO2 pohybují do 20 µg.m-3, obvykle pod 10 µg.m-3. Vzhledem k relativn chladn jším letním m síc m byly v roce 2014 koncentrace ozonu relativn nízké. Na žádné ze stanic ČHMÚ nep esáhla roční pr m rná koncentrace hodnotu Ř0 µg.m-3. Pr m rné roční koncentrace nad 70 µg.m-3 se vyskytovaly pouze na t ech stanicích v horských a st edních polohách (Churá ov, Štítná nad Vlá í, Krkonoše-Rýchory). Nejvyšší pr m rná denní koncentrace O3 byla nam ena na stanici Rudolice v horách (Krušné hory) 1ř. Ř. 146 µg.m-3. Na ostatních stanicích nejvyšší pr m rné denní hodnoty O3 nep esáhly 140 µg.m-3. Limitní hodnota kumulativního indexu AOT 40 pro ochranu vegetace (suma vypočtená z pr m rných hodinových koncentrací za období kv ten – červenec, pr m r za 5 let 1Ř.000 µg.m-3.h) byla k lo skému roku p ekročena na stanicích Kucha ovice, Štítná nad
91
Vlá í, Červená hora, Rudolice v horách, Kocelovice, Mikulov-Sedlec a Polom. Vizuální symptomy poškození na vegetaci nebyly v roce 2014 p íliš frekventované. Vážný problém v oblasti životního prost edí p edstavuje znečišt ní ovzduší polétavým prachem. K vysokému výskytu prašných částic PM10 v ovzduší dochází zejména v m stských aglomeracích Moravskoslezského kraje, ale imisní limit 50 bývá p ekračován i v severních Čechách, v Praze a v Brn . V poza ových a venkovských oblastech tento typ znečišt ní není p íliš významný a jeho vliv na zdravotní stav d evin není zatím doložen.
5.3 Zatížení lesních ekosystém imisními látkami Pollution Stress in Forest Ecosystems Depozice acidifikujících a eutrofizujících látek, bazických kationt , fluoridu a chloridu na les a lesní p du byly m eny na monitoračních plochách ICP Forests Výzkumným ústavem lesního hospodá ství a myslivosti. Chemismus srážek byl sledován na volné ploše v blízkosti monitorační plochy (bulk) a pod porostem (throughfall). Z pr m rných koncentrací vážených srážkovým úhrnem a nam eného množství srážek byly vypočteny roční hodnoty atmosférické depozice a pr m rné hodnoty pH (tab. 5.3.1). Vývoj podkorunové depozice síry a anorganického dusíku je patrný z obr. 5.3.1 a 5.3.2. K nejvíce zatíženým lokalitám pat í zejména plochy v horských oblastech, kde na úrove depozice má vliv vyšší úhrn srážek. Stejn jako v p edchozích letech, nejvyšší hodnoty depozice síry i dusíku byly zaznamenány na lokalit Luisino Údolí v Orlických horách. Tabulka 5.3.1 Depozice látek na monitoračních plochách ICP Forests (kg.ha-1.rok-1) Depositions at the ICP Forests monitoring plots (kg.ha -1.year -1) Oblast Region
Plocha Plot
D evina Species pH
Plze sko
Benešovice
Moravsko-slezské Klepačka Beskydy
Volná plocha Bulk deposition
Porost Throughfall H+
N
S
pH
H+
N
S
borovice Pine
4,93 0,0630
9,94
6,80 4,79 0,1228
6,87 5,10
smrk Spruce
4,76 0,1412
5,08
8,11 4,83 0,1770
8,92 7,33
8,31
4,98 5,14 0,0583
6,86 4,22
Jind ichohradecko
Lásenice Vojí ov
smrk Spruce
5,24 0,0295
Slavkovský les
Lazy
smrk Spruce
4,64 0,1290 17,23 15,08 5,76 0,0147 19,85 6,03
Orlické hory
Luisino Údolí
smrk Spruce
4,97 0,1117 27,51 23,70
92
Ch iby
Medlovice Buchlovice
buk, dub, mod ín 6,01 0,0050 Beech, Oak, Larch
Písecké hory
Všeteč Kamýk
buk Beech
5,34 0,0212
8,78
5,68 5,21 0,0416
6,28 3,21
Českomoravská vrchovina
Želivka
smrk Spruce
5,08 0,0291
8,98
5,36 5,45 0,0206
8,14 3,54
8,90
5,33 5,68 0,0138
7,13 4,27
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
kg.ha-1.rok-1/kg.ha-1.year-1
Graf 5.3.1 Vývoj podkorunové depozice síry na plochách ICP Forests (kg.ha-1.rok-1) Trends in S throughfall deposition at ICP Forests monitoring plots (kg.ha -1.year -1) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok/Year Benešovice
Klepačka
Lásenice
Lazy
Luisino Údolí
Medlovice
Všeteč
Želivka
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
93
kg.ha-1.rok-1/kg.ha-1.year-1
Graf 5.3.2 Vývoj podkorunové depozice anorganického dusíku na plochách ICP Forests (kg.ha-1.rok-1)/ Trends in Nanorg throughfall deposition at ICP Forests monitoring plots (kg.ha -1.year -1) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Rok/Year Benešovice
Klepačka
Lásenice
Lazy
Luisino Údolí
Medlovice
Všeteč
Želivka
Pramen: VÚLHM Source: FGMRI
94
6 Ekonomika v lesním hospodá ství Forestry Sector Economy
6.1 Ekonomická situace vlastník lesa Economic Situation of Forest Owners Ekonomická situace vlastník lesa v rámci hospoda ení v lesích včetn p ípadných vedlejších aktivit se po významném propadu hospodá ského výsledku v letech 2006-2009 a jeho zlepšení v letech 2010 – 2013 op t vylepšila. Nejvyšší hodnoty zisku (včetn poskytnutých p ísp vk a dotací) tak v rámci hospoda ení v lesích bylo dosaženo op t u les ve vlastnictví státu (5 ŘŘ4 Kč/ha lesa), potom u les soukromých (2 541 Kč/ha lesa) a nejmén v lesích ve vlastnictví m st a obcí (1 Ř01 Kč/ha lesa). Výrazné zlepšení ekonomické situace u vlastník les bylo zp sobeno zejména nár stem pr m rných cen u rozhodujících sortiment surového d íví (a to jak v tuzemsku, tak i p edevším v zahraničí). D evozpracující pr mysl v tuzemsku dosáhl oživení svých odbytových možností nejen u velkých podnik se zahraničním kapitálem s p ímou vazbou na vývoz v tšiny svých výrobk , ale i u malých a st edních podnik , které nacházely uplatn ní svých výrobk na domácím i zahraničním trhu. V souvislosti s rostoucí spot ebou výrobk ze d eva v sousedním N mecku a Rakousku byli nuceni i domácí zpracovatelé surového d íví uhradit vlastník m les op t vyšší ceny za dodávky surového d íví – často již ale na hranici rentability svého podnikání. P ízniv se rovn ž projevila realizovaná opat ení v úsporách náklad jak v lesnických činnostech, tak i v ostatním hospoda ení a správ majetku. Potvrzují to výsledky rezortního statistického šet ení od 251 vlastník les (p ípadn nájemc les ) s vým rou les p esahující 200 ha, které reprezentují celkem ř3% podíl vým ry les státních, 45% podíl les ve vlastnictví m st a obcí a 1Ř% podíl soukromých les v ČR, p ičemž z celkové vým ry les v ČR (2 666 tis. ha lesních pozemk k 31. 12. 2014) statistické šet ení zahrnovalo 66,1 % (1 762,4 tis. ha). Tímto rezortním statistickým šet ením se nep etržit od roku 1řřŘ monitoruje ekonomická situace vlastník lesa (p ípadn nájemc les ), kte í obhospoda ují lesy na ploše p esahující 1750 tis. ha, když základna respondent je dlouhodob stálá s odpov dným p ístupem ke sd lování požadovaných informací. Hospodá ské výsledky (zisky p ed zdan ním) na 1 ha lesa se meziročn zvýšily nejvíce u kategorie les státních (o 2 327 Kč) a v menší mí e u les ve vlastnictví m st a obcí (o 287 Kč) a u soukromých les (o 6 Kč). Na hospoda ení ve státních lesích se rozhodující mírou podílelo hospoda ení státního podniku Lesy České republiky, který dosáhl historicky rekordní tvorbu zisku p ed zdan ním ve výši 7 ř63 mil. Kč, což znamenalo zvýšení zisku oproti roku 2013 o 3 006 mil. Kč a oproti roku 2012 o 2 4Ř5 mil. Kč). Pokračovala dílčí finanční podpora pro vlastníky (nájemce) les formou finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích (poskytované z rozpočtu kraj ), úhrada n kterých mandatorních výdaj ze státního rozpočtu dle zákona o lesích a podpora poskytovaná z fond EU. Bez započítání t chto finančních p ísp vk by realizovaný zisk z 1 ha lesa p edstavoval u státních les 5 765 Kč, u soukromých les 2 133 Kč a u lesních majetk obcí a m st pouze 1 247 Kč. Významnou nákladovou položkou u nájemc obecních a soukromých lesních majetk je nájemné. Z rezortního statistického šet ení vyplývá, že 64,4 % vým ry obecních les bylo pronajato a pr m rné roční nájemné činilo 2 401 Kč/ha lesa, což výrazn ovliv uje konečnou výši zisku u nájemc . Pronájem les soukromých byl realizován na 3ř,Ř % vým ry t chto les a pr m rné roční nájemné činilo 1 434 Kč/ha lesa. Pronájem les ve vlastnictví státu je zákonem o lesích zakázán.
95
Porovnáním hodnot výše zisk včetn p ísp vk a dotací od kraj , státu a EU a bez t chto p ísp vk a dotací lze dovodit celkovou finanční podporu, která je vlastník m (nájemc m) lesa poskytována. Celková finanční podpora na 1 ha lesa tak činila v pr m ru 11ř Kč u státních les , 554 Kč u les v majetku m st a obcí a 40Ř Kč u les soukromých. Meziročn se tedy celková finanční podpora na 1 ha lesa zvýšila pouze pro lesy v majetku m st a obcí (o 44 Kč), zatímco poklesla pro soukromé lesy (o 116 Kč) a státní lesy (o 4ř Kč). Meziroční nár st celkových náklad za všechny kategorie vlastník les se výrazn projevil v celkovém objemu p stební činnosti (celkem za lesy pr m rný nár st o 152 Kč na 1 ha lesa) p ičemž nár st byl ve výkonech ochrana lesa, pro ezávky a obnova lesa. Naopak došlo k poklesu náklad v péči o lesní kultury. Racionalizací prací a v tším využíváním p írodních proces (zejména p irozené obnovy) dochází k absolutnímu snížení objemu provád ných výkon . V t žební činnosti byl zaznamenán za všechny sledované lesy dílčí meziroční nár st pr m rných náklad u rozhodujících výkon , a to v t žb d eva (o 4 Kč/m3) a v p ibližování d eva (o 6 Kč/m3) a pokles pr m rných náklad v odvozu d eva (o 16 Kč/m3) a v oprav a údržb lesních cest (o ř4 Kč na 1 ha lesa). Nejvyšší pr m rné náklady na hlavní lesnické výkony nadále byly ve výkonech v p stební činnosti u státních les (obnova lesa 73 235 Kč, péče o lesní kultury ř 16Ř Kč, pro ezávky 10 007 Kč), zatímco ve výkonech v t žební činnosti byly nejvyšší pr m rné náklady u les soukromých (v t žb d eva 220 Kč/m3, v p ibližování d eva 252 Kč/m3 a v odvozu d eva 17Ř Kč/m3). Na pr m rném meziročním nár stu pr m rných náklad na p stební činnost na 1 ha obhospoda ovaného lesa (o 152 Kč) se výrazn podílely státní lesy (o 231 Kč) a obecní lesy (o 174 Kč), zatímco u soukromých les se projevil meziročn pokles (o 5 Kč). Na p stební činnost celkem vztaženou na 1 ha obhospoda ovaného lesa tak vynakládali nejvíce finančních prost edk státní lesy (2 151 Kč), potom vlastníci obecních a m stských les (1 Ř06 Kč) a nejmén vlastníci soukromých les (1 5Ř6 Kč). Na čerpání náklad v lesnických činnostech mají významný vliv p írodní a klimatické podmínky v lese, které limitují nasazování jednotlivých technik a technologií p i provád ní prací v lese. Pokles pr m rných náklad byl zaznamenán meziročn v nákladech na opravy a údržbu lesních cest a svážnic. Nejvíce finančních prost edk na opravy a údržbu lesní dopravní sít vynakládají nadále subjekty hospoda ící ve státních lesích (ř4Ř Kč na 1 ha lesa), nejmén naopak v soukromých lesích (4Řř Kč na 1 ha lesa). Porovnání ukazatel ekonomiky hospoda ení u subjekt dle druhu vlastnictví les ze zpracovaných výsledk rezortního statistického šet ení s p edcházejícími roky (2012, 2013) je obsaženo v tab. 6.1.5. Z tabulky je patrný zejména výrazný pokles celkových náklad na výkonech celkem i na výkonech v lesnické činnosti u státních les a dílčí pokles u obecních a soukromých les . Pozitivn se na výnosech a v tvorb zisku projevil p edevším meziroční nár st pr m rného zpen žení surového d íví. Pr m rné zpen žení 1 m3 d íví tak dosáhlo výše 1 637 Kč u les obecních, 1 5ř3 Kč u les soukromých a nejmén 1 411 Kč u les státních. Je však nutné vzít v úvahu, že zpen žení d íví u státních les výrazn ovlivnil státní podnik Lesy ČR, který realizoval dodávky surového d íví s výjimkou p ímo ízených lesních závod výhradn z lokality na pa ezu – dle realizovaných tendr (tj. bez vložených náklad na t žbu a p ibližování d eva). Na meziročním r stu tvorby zisk ve státních lesích se výrazn podílelo saldo tvorby a čerpání rezervy na p stební a ostatní lesnické činnosti (celkový vliv na zvýšení zisku v hodnot 1Ř57 mil. Kč, tj. tvorba rezervy pouze ve výši 26 mil. Kč a použití d íve vytvo ené
96
rezervy ve výši 1 ŘŘ3 mil. Kč). Saldo tvorby a čerpání této rezervy u obecních les bylo nulové (tvorba i čerpání ve stejné výši 54 mil. Kč) a nepatrný dopad na snížení zisku (o 2 mil. Kč) m lo toto saldo u soukromých les (tj. tvorba rezervy ve výši 40 mil. Kč a její použití ve výši 3Ř mil. Kč). Tvorbu celkového hospodá ského výsledku rovn ž výrazn ovliv ovaly i provád né „nelesnické“ – tzv. jiné činnosti (včetn prodeje tzv. zbytného majetku – nemovitostí), ostatní rezervy, opravné položky a nájemné, které zisk u sledovaných subjekt absolutn snížily. Z t chto vliv došlo za respondenty státních les ke snížení zisku o 153 mil. Kč, u obecních les o 34ř mil. Kč, u soukromých les o 204 mil. Kč. Zpracování analýzy tvorby hospodá ského výsledku vlastník les pouze za lesnickou činnost (tj. bez jiných realizovaných „nelesnických“ činností, ostatních rezerv a opravných položek a nájemného p edepisovaného vlastníkem) je zachyceno v tabulce č. 6.1.6 (bez p ísp vk na hospoda ení v lesích) a v tabulce č. 6.1.7 (včetn p ísp vk na hospoda ení v lesích). Z analýzy vyplývá, že nejvyšších zisk z lesnické činnosti (tj. z výkon p stební činnosti, t žební činnosti, ostatní lesnické činnosti a z rezervy na p stební a ostatní lesnické činnosti) bylo dosaženo u státních les p ed soukromými lesy a obecními lesy. Hlavní vlivy na dosahovanou výši zisk z lesnické činnosti byly vyšší realizované výnosy z prodeje všech sortiment surového d íví u všech kategorií vlastnictví les a čerpání rezervy na p stební a ostatní lesnické činnosti u státních les . Tabulka 6.1.1 Pr m rné vlastní náklady vybraných výkon v Kč/t.j. Average prime costs of selected operations (CZK/unit) Výkon - činnost Operation Obnova lesa Forest regeneration Péče o lesní kultury Tending of young plantations Pro ezávky Juvenile thinning Ochrana lesa Forest protection Celkem p stební činnost Total silviculture T žba d eva Felling P ibližování d eva Skidding Odvoz d eva Hauling Oprava a údržba lesních cest Road repairs and maintenance
t. j. Unit
2011
2012
2013
2014
ha
77 825
66 221
66 469
66 747
ha
9 173
9 051
8 881
8 650
ha
8 401
8 493
8 882
9 083
ha
90
103
102
131
1 822
1 820
1 797
1 949
m3
202
193
191
195
m3
230
229
222
228
m3
181
174
172
156
ha lesa ha of forest
731
737
856
762
ha lesa ha of forest
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
97
Tabulka 6.1.2 Pr m rné vlastní náklady vybraných výkon podle kategorií vlastník v Kč/t.j Average prime costs of selected operations by ownership category (CZK/unit) Výkon - činnost Operation Obnova lesa Forest regeneration Péče o lesní kultury Tending of young plantations Pro ezávky Juvenile thinning Ochrana lesa Forest protection Celkem p stební činnost Total silviculture T žba d eva Felling P ibližování d eva Skidding Odvoz d eva Hauling Opravy a údržba lesních cest Road repairs and maintenance
t. j. Unit
Státní lesy State forests
Obecní lesy Municipal forests
Soukromé lesy Private forests
Pr m r Average
ha
73 235
5 4302
59 560
66 747
ha
9 168
7 769
8 022
8 650
ha
10 007
7 718
7 826
9 083
ha
131
124
134
131
2 151
1 806
1 586
1 949
m3
184
197
220
195
m3
220
220
252
228
m3
147
153
178
156
ha lesa ha of forest
948
522
489
762
ha lesa ha of forest
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
Tabulka 6.1.3 Hospodá ský výsledek vlastník lesa (bez p ísp vk na hospoda ení v lesích) v Kč/ha Profit of forest owners (excl. subsidies for forest management) (CZK/ha) Zisk p ed zdan ním Profit before taxation Státní lesy State forests
2011
2012
2013
2014
3 572
3 773
3 389
5 765
539
984
1 004
1 247
Soukromé lesy Private forests
1 594
1 652
2 011
2 133
Pr m r Average
2 615
2 843
2 694
4 119
Obecní lesy Municipal forests
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
98
Tabulka 6.1.4 Hospodá ský výsledek vlastník lesa (včetn p ísp vk na hospoda ení v lesích) v Kč/ha Profit of forest owners (incl. subsidies for forests management) (CZK/ha) Zisk p ed zdan ním Profit before taxation
2011
2012
2013
2014
Státní lesy State forests
3 714
3 907
3 557
5 884
Obecní lesy Municipal forests
1 281
1 452
1 514
1 801
1Soukromé lesy Private forests
2 026
2 103
2 535
2 541
Pr m r Average
2 922
3 103
3 000
4 381
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
Tabulka 6.1.5 Ukazatele ekonomiky Economic indicators Ukazatel Indicator Podíl celkových náklad na výkonech (v %) Ratio of total costs on outputs (%) Podíl tržeb za d evo z celkových výkon (v %) Ratio of timber receipts on total outputs ( %) Pr m rné zpen žení d íví Average timber realization (CZK/m3) Podíl celkových náklad na výkonech v lesnické činnosti (v %) Ratio of total costs on forestry outputs (%)
Státní lesy State forests 2012 2013 2014
Obecní lesy Municipal forests 2012 2013 2014
Soukromé lesy Private forests 2012 2013 2014
65,52
70,40
53,37
89,68
89,62
88,39
85,01
82,86
82,80
71,43
66,46
69,82
65,98
64,39
60,63
66,26
58,65
65,46
1391
1330
1411
1496
1528
1638
1507
1426
1593
59,53
61,00
46,25
75,30
74,06
67,20
68,35
62,73
63,19
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
99
Tabulka 6.1.6 Hospodá ský výsledek vlastník lesa pouze za lesnickou činnost (bez p ísp vk na hospoda ení v lesích) v Kč/ha Profit of forest owners only from forest activities (excl. subsidies for forests management) (CZK/ha) Zisk p ed zdan ním Profit before taxation
2011
2012
2013
2014
Státní lesy State forests
4 017
4 119
3 822
5 910
Obecní lesy Municipal forests
2 696
2 523
2 881
3 310
Soukromé lesy Private forests
3 195
3 371
4 008
3 899
Pr m r Average
3 610
3 698
3 724
4 984
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
Tabulka 6.1.7 Hospodá ský výsledek vlastník lesa pouze za lesnickou činnost (včetn p ísp vk na hospoda ení v lesích) v Kč/ha Profit of forest owners only from forest activities (including subsidies for forests management) (CZK/ha) Zisk p ed zdan ním Profit before taxation
2011
2012
2013
2014
Státní lesy State forests
4 110
4 209
3 955
5 989
Obecní lesy Municipal forests
3 305
2 937
3 300
3 814
Soukromé lesy Private forests
3 515
3 702
4 276
4 122
Pr m r Average
3 839
3 895
3 933
5 166
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
100
6.2 Ekonomická situace podnikatel v lesním hospodá ství Economic Situation of Forestry Contractors V podnikatelském prost edí lesního hospodá ství nadále probíhá koncentrace podnikatelských subjekt do v tších subjekt , které investovaly do svého rozvoje mnoho finančních prost edk , vlastní výkonnou lesní techniku včetn harvestorových uzl a podnikají nejen v ČR, ale i v zahraničí. Na druhé stran existují početné podnikatelské subjekty místního významu a jednotlivé osoby samostatn výd lečné činné (tzv. živnostníci), které poskytují služby malým vlastník m lesa klasickými technologiemi. V pr b hu roku došlo na základ zpracovaného rezortního statistického výkazu Les (MZe) 201 „Roční výkaz o nákladech a výnosech v lesním hospodá ství za rok 2014“ oproti p edchozímu roku za sledované respondenty celkem (celkem 49 subjekt , poskytující služby vlastník m les na ploše cca 56ř tis. ha lesní p dy) k výraznému poklesu hospodá ských výsledk (tj. ke snížení tvorby zisku p ed zdan ním) u podnikatelských subjekt v lesnictví. Podstatnými vlivy na pokles zisku p ed zdan ním z podnikání v lesnictví oproti p edchozímu roku byly: Nákup sortiment surového d íví za vyšší ceny (od vlastník les , na základ uzav ených smluv po vyhlášených tendrech s Lesy ČR, s. p. apod.). Zvýšené náklady na zabezpečení výkon v lesnické činnosti, zejména z d vodu nákupu nákladných, v tšinou zahraničních stroj - oproti nár stu cen služeb u odb ratel (vlastník les ) za provád né lesnické práce p edevším v t žební činnosti. Ani zlepšená efektivnost vynakládaných náklad na zabezpečení jednotlivých výkon v lesnické činnosti a vyšší produktivita zabezpečovaných prací nevedla k pot ebnému snížení celkových náklad . Statistické šet ení zahrnulo hospoda ení 4ř ekonomických subjekt zapsaných v obchodním rejst íku s p evažující lesnickou činností (dále jen podnikatelské subjekty). Plocha lesa, na které poskytovaly tyto podnikatelské subjekty lesnické služby, byla cca 56ř tis. ha. Celková plocha lesa, na které byly činnosti provád ny, byla odvozena z celkové t žby d eva provád né respondenty výkazu (3 302213 m3) a pr m rné t žby d eva na 1 ha lesa z výkazu Les (MZe) 1-01 za rok 2014 (5,80 m3 na 1 ha). Z celkem sledovaných 4ř podnikatelských subjekt vykázalo zisk 3Ř subjekt (v celkové výši 1Ř5,253 mil. Kč), ztrátu vykázalo 9 subjekt ve výši 27,617 mil. Kč a zbývající 2 subjekty vykázaly vyrovnané hospoda ení. Celkový zisk za všechny sledované subjekty činil 277 Kč / 1 ha lesa (tj. 157,636 mil. Kč). Ve srovnání s p edchozím rokem tak došlo k výrazné zm n , nebo v roce 2013 byl pr m rný zisk ve výši 473 Kč/ ha lesa. Do hospoda ení podnikatelských subjekt se tak výrazn promítla ztráta v provád ní výkon v t žební činnosti (- 24 Kč/ha lesa) a v myslivosti (- 15 Kč/ha lesa), zatímco u ostatních výkon došlo k dílčím zlepšením v tvorb zisku (drobné lesní výrob , školka ství a ostatní lesnické činnosti). Za lesnickou činnost celkem tak meziročn došlo k poklesu zisku ze 484 Kč/ha lesa na pouhých 1ř Kč/ ha lesa. Ze zpracovaného vzorku podnikatelských subjekt tak vyplývá, že konečná výše vytvo eného zisku ve výši 277 Kč/ha lesa byla realizována p edevším v jiných činnostech a nikoliv z p evažujícího podnikání v lesnictví (viz tabulka 101
6.2.1). Vytvo ený zisk u sledovaných subjekt však nadále vedl k jejich dalšímu ekonomickému posílení včetn zlepšení financování dalšího rozvoje sledovaných podnik . Finanční podpora ze strany státu, kraj a EU ve form dotací pro podnikatelské subjekty se meziročn snížila z 97 Kč/1 ha lesa na pouhých 26 Kč/ha lesa (z toho pouze ř Kč/ha lesa za lesnickou činnost). I v tomto podnikatelském sektoru došlo k zániku n kterých podnik , které byly často p edlužené z minulosti a v tvrdém konkurenčním prost edí neobstály a dostaly se do konkursu. Významným negativním jevem v lesním hospodá ství z stává nadále trvalý odliv kvalifikovaných pracovník tzv. OSVČ (osob samostatn výd lečn činných) pro lesnické práce a to zejména v citlivých regionech s vysokou mírou nezam stnanosti. Tabulka 6.2.1 Finanční hospoda ení podnikatelských subjekt v lesním hospodá ství v Kč/ha lesa Financial situation of contractors in forestry (CZK/ha of forest) Výkon Operation
2011
2012
2013
2014
P stební činnost Silviculture
47
-42
6
5
T žební činnost Harvesting
-275
222
533
-24
82
-5
-52
23
-19
-16
-31
-15
1
1
29
31
Ostatní lesnické činnosti Other forestry operations
64
-22
-55
38
Lesnická činnost celkem Total forestry operations
-164
158
484
19
57
76
-229
235
-168
216
473
277
Školka ství Nursery management Myslivost Game management Drobná lesní výroba Minor forest products
Jiné činnosti Other activities Hospodá ský výsledek celkem Total economic result
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
102
6.3 Sociální situace v lesním hospodá ství Social Aspects in the Forestry Sector
6.3.1 Stav na trhu práce Labour Market in Forestry Počet zam stnanc v lesnických činnostech (resp. v lesnictví a v souvisejících činnostech) ve fyzických osobách u subjekt v podnikatelské a nepodnikatelské sfé e se permanentn od roku 1řŘř do roku 2013 snižoval a v roce 2014 se již ustálil na úrovni roku 2013. Bylo to v tšinou v d sledku nár stu zam stnávání tzv. OSVČ (tj. osob samostatn výd lečn činných), které provád jí p evážn práce v p stební a t žební činnosti na živnostenské oprávn ní (a to zejména v t žb d eva, p ibližování d eva, obnov lesa, pro ezávkách a v péči o lesní kultury). Meziročn tak došlo pouze k nepatrnému celkovému poklesu počtu zam stnanc v lesnických činnostech o 0,1 %, p ičemž došlo k nár stu ve státním sektoru (o 0,9 %) a k poklesu v obecním sektoru (o 1,7 %) a v soukromém sektoru (o 0,5 %). Celkov se objem prací v lesnickém sektoru nepatrn meziročn zvýšil v d sledku nár stu výkon v t žební činnosti (t žba d eva se celkov zvýšila o 1,0 %) zatímco v p stební činnosti a v ostatních lesnických činnostech byla stagnace výkon . Tomu odpovídá i stagnace počtu zam stnanc p i udržení produktivity práce (stálé nasazování t žebních harvestor , zales ovacích stroj a vyšší využívání p írodních proces p i obnov lesa apod.), p ičemž nadále je p evážn využíváno uzavírání smluv na provád ní prací (s tzv. OSVČ). Tabulka 6.3.1.1 Počet zam stnanc v lesnických činnostech Number of employees in forestry 2011 Lesní hospodá ství celkem Total forest sector
z toho of which
2012
2013
2014
14 138
13 792
13 339
13 320
státní State
4 937
4 967
4 997
5 044
soukromé Private
7 162
6 823
6 317
6 285
obecní Municipal
2 039
2 002
2 025
1 991
Pramen: ČSÚ Source: Czech statistical office
103
6.3.2 Vývoj pr m rných mezd Average Earnings in Forestry Pr m rná mzda zam stnanc ve fyzických osobách v lesnictví a v souvisejících činnostech vzrostla oproti p edchozímu roku o 3,ř %. Tempo r stu pr m rných mezd v lesnictví tak p edstihlo r st mezd v pr myslu (o 1,1 %) i r st mezd za celé národní hospodá ství (o 1,5 %). Pr m rná mzda fyzických osob v lesnictví a v souvisejících činnostech za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru však nadále zaostává absolutn o 1 246 Kč ve srovnání s pr myslem a o 27ř Kč ve srovnání s pr m rnou mzdou v národním hospodá ství. V rámci odv tví lesního hospodá ství (lesnictví) je nejvyšší pr m rná mzda ve státním sektoru, která p esahuje o 7 246 Kč pr m rnou mzdu v soukromém sektoru a o 6 705 Kč v sektoru obecních les . U uvedených údaj v navazující tabulce byla provedena za rok 2013 aktualizace dat v kategorii pr myslu a u národního hospodá ství celkem (tzn. up esn ní provád né ČSÚ). Tabulka 6.3.2.1 M síční pr m rné mzdy v Kč Average monthly earnings (CZK)
Lesnictví Forestry
z toho of which
lesy státní State forests lesy soukromé Private forests lesy obecní Municipal forests
Pr mysl Industry Národní hospodá ství celkem National economy total
2011
2012 2013 Kč/CZK
2014
22 154
23 037
23 628
24 559
103,9
26 346
27 696
28 048
28 981
103,3
19 976
20 385
20 968
21 735
103,7
19 655
20 518
21 021
22 276
106,0
24 068
24 908
25 104
25 805
102,8
23 628
24 272
24 246
24 838
102,4
Pramen: ČSÚ Source: Czech statistical office
104
2014/2013 %
6.4 Finanční prost edky z národních ve ejných zdroj pro lesní hospodá ství State Budget Funds for the Forestry Sector
6.4.1 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona Governmental Financial Obligations Subject to the Forest Act Lesní hospodá ství v České republice po roce 1řŘř prošlo zásadními zm nami v d sledku obnovených vlastnických vztah k lesním majetk m ve prosp ch oprávn ných fyzických i právnických osob nebo obcí. Aby p i t chto zm nách byly zajišt ny významné celospolečenské a ve ejn prosp šn zájmy, odvozené od všech hlavních funkcí lesa, byly postupn zpracovány a schváleny koncepční dokumenty vycházející ze Zásad státní lesnické politiky schválených Vládou České republiky v letech 1řř4 a 2012. Konkrétním napln ním je zákon č. 2Řř/1řř5 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , a navazující vyhlášky Ministerstva zem d lství, definující finanční povinnosti státu pro podporu trvalé udržitelnosti lesního hospodá ství České republiky. Tyto právní p edpisy zaručují vyvážené uplat ování oprávn ných zájm vlastník les na využívání lesa jako majetku a zájm státu na tom, aby všechny lesy v České republice byly i do budoucna obhospoda ovány tak, že budou schopny trvale plnit všechny funkce lesa. Podpora t chto funkcí p esahuje mnohdy náklady vlastník lesa na b žné hospoda ení v lesích, ve jmenovitých p ípadech má proto vlastník lesa nárok na poskytnutí finančních prost edk na výkony a opat ení, které hradí stát. Celkem na závazky státu vyplývající z lesního zákona bylo v roce 2014 poskytnuto 203,9 mil. Kč. Na částečnou úhradu zvýšených náklad na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpev ujících d evin bylo poskytnuto 12,4 mil. Kč pro podporu obnovy 2 297 ha lesních porost . Na činnost odborného lesního hospodá e u vlastník lesních majetk o vým e do 50 ha, pokud si svého odborného lesního hospodá e sami nevybrali, bylo poskytnuto 155,1 mil. Kč, což odpovídá výkonu činnosti odborného lesního hospodá e v lesích o celkové vým e 403 371 ha. Vlastník m lesa do celkové vým ry 50 ha, kte í nemají pro sv j lesní majetek vypracován lesní hospodá ský plán, stát hradí náklady na zpracování lesních hospodá ských osnov. Celkové poskytnuté náklady byly 11,ř mil. Kč a plocha takto za ízeného lesa byla 31 337 ha. Uvedené údaje se týkají lesních hospodá ských osnov s platností od 1. 1. 2015, na které byly poskytnuty finanční prost edky v roce 2014. Na opat ení meliorací a hrazení byst in v lesích, provád ná z rozhodnutí orgánu státní správy les ve ve ejném zájmu, bylo poskytnuto celkem 24,5 mil. Kč. T mito opat eními bylo upraveno 6 km byst in, dále byly opraveny nebo vybudovány retenční nádrže s celkovou retenční schopností 16 tis. m³ vody. Meliorace lesních pozemk úpravou jejich vodního režimu se v roce 2014 neprovád ly. Uvedené údaje o provedených opat eních se týkají akcí dokončených v roce 2014, na které byly poskytnuty finanční prost edky i v p edcházejících letech.
105
Tabulka 6.4.1.1 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona v mil. Kč Government financial obligations subject to the Forest Act (CZK million) 2011 2012 2013 2014 P edm t závazku poskytnuto Activities Allocated Meliorační a zpev ující d eviny Soil-improving and stabilising species
14,7
Činnost odborného lesního hospodá e Licensed forest managers
12,3
11,3
12,4
157,2 156,5 155,2 155,1
Náklady na zpracování lesních hospodá ských osnov Forest management guidelines
26,5
20,6
17,6
11,9
Meliorace a hrazení byst in Soil improvement and torrent control
38,0
34,8
28,0
24,5
Celkem Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
236,4 224,2 212,1 203,9
6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospoda ení v lesích State Services Supporting Forest Management Stát pomáhá vlastník m lesa prost ednictvím bezplatn poskytovaných a zajiš ovaných služeb zlepšovat úrove hospoda ení v lesích a zabezpečovat ochranu les p ed škodlivými činiteli. V rámci poradenské činnosti jsou vlastník m les poskytovány zejména aktuální informace k preventivní ochran jejich les a k možnostem obranných opat ení proti škodlivým vliv m. Také v roce 2014 byla základní službou pro vlastníky les Letecká hasičská služba (LHS), jejímž úkolem je jak provád ní hlídkových let za účelem zjišt ní požáru, tak i vlastní letecké hašení požár . V roce 2014 zajiš ovalo Ministerstvo zem d lství leteckou hasičskou službu prost ednictvím vrtulník Letecké služby Policie České republiky, na tuto službu bylo celkem vynaloženo 1,2 mil. Kč (o LHS blíže kapitola 3.5.5 Požární ochrana v lesním hospodá ství). V roce 2014 byly realizovány pravidelné rekognoskační lety nad lesními porosty za účelem zjiš ování zdravotního stavu les , zejména aktuálního napadení smrkových porost podkorním hmyzem. MZe za tuto službu uhradilo celkem 265 tis. Kč. Chemické meliorace (vápn ní, hnojení) lesních p d poškozených imisemi nebyly v roce 2014 realizovány. Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) poskytoval vlastník m les na požádání bezplatn expertní a poradenskou službu v oblasti ochrany lesa proti biotickým a abiotickým vliv m (Lesní ochranná služba). VÚLHM dále poskytoval expertní a poradenskou službu spojenou s p enosem výsledk lesnického a mysliveckého výzkumu do praxe a zajiš oval dostupnost nových poznatk lesnického a mysliveckého výzkumu a
106
prakticky využitelných informací pro vlastníky lesa a subjekty hospoda ící v lesích. Další službou poskytovanou VÚLHM byla expertní a poradenská činnost v oboru lesního semená ství a školka ství. Lesní ochranná služba, zajiš ovaná VÚLHM, nad rámec své standardní činnosti popsané výše vydávala i standardizovaná stanoviska pro účely poskytování dotací z Programu rozvoje venkova ČR (podopat ení II.2.4.1 - Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavád ní preventivních opat ení). MZe uhradilo VÚLHM za tyto služby celkem 7,5 mil. Kč. V rámci ostatních služeb byla provedena úhrada v celkové výši 4,6 mil. Kč zahrnující „Analýzu a vyhodnocení zdravotního stavu lesních porost “, „Analýzu a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápn ní“ a další služby (provedl Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský a VÚLHM). Tabulka 6.4.2.1 Služby, kterými stát podporuje hospoda ení v lesích v mil. Kč State services supporting forest management (CZK million) Charakter služby 2011 2012 2013 Type of service Letecké vápn ní a hnojení 1,7 0,0 0,0 Aerial liming and fertilisation Letecká protipožární a hasičská služba 27,7 27,7 1,2 Aerial fire control services Velkoplošné zásahy v ochran lesa Large-scale measures in forest protection Poradenství Consultancy Ostatní služby Other services Služby celkem Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
2014 0,0
1,2
0,7
0,7
0,0
0,0
35,7
21,6
19,5
7,5
8,8
0,1
0,8
4,9
74,6
50,1
21,5
13,6
107
6.4.3 Finanční p ísp vky Subsidies 6.4.3.1 Finanční p ísp vky ze státního rozpočtu Subsidies from State Budget Podpora hospoda ení v lesích formou poskytování finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích a na vybrané myslivecké činnosti byla ze státního rozpočtu nov poskytována podle na ízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních p ísp vk na hospoda ení v lesích a na vybrané myslivecké činnosti (dále jen „Na ízení vlády“). Tyto finanční p ísp vky jsou podle části druhé Na ízení vlády poskytovány vlastník m les (nebo osobám, na které se podle lesního zákona vztahují práva a povinnosti vlastník les ) a podle části t etí Na ízení vlády poskytovány uživatel m honiteb, vlastník m loveckých ps nebo vlastník m um lých chov loveckých dravc . Dle na ízení vlády poskytuje Ministerstvo životního prost edí v lesích na území národních park a jejich ochranných pásem finanční p ísp vky na ekologické a k p írod šetrné technologie p i hospoda ení v lese (část druhá, hlava I Na ízení vlády), finanční p ísp vky na zvyšování podílu melioračních a zpev ujících d evin (část druhá, hlava III Na ízení vlády), finanční p ísp vky na ochranu lesa (část druhá, hlava V Na ízení vlády), finanční p ísp vky na podporu sdružování vlastník les a podporu hospoda ení ve sdružených lesích vlastník malých vým r (část druhá, hlava VI Na ízení vlády) a finanční p ísp vky na vyhotovení lesních hospodá ských plán za podmínky poskytnutí dat lesních hospodá ských plán v digitální form pro pot eby státní správy les (část druhá, hlava VII Na ízení vlády). V roce 2014 bylo z rozpočtu Ministerstva životního prost edí na tyto finanční p ísp vky poskytnuto 2 572 tis. Kč, z toho 1 3ř0 tis. Kč na zvyšování podílu melioračních a zpev ujících d evin (část druhá, hlava III Na ízení vlády), 1 167 tis. Kč na ekologické a k p írod šetrné technologie p i hospoda ení v lese (část druhá, hlava I Na ízení vlády) a dále 15 tis. Kč na vyhotovení lesních hospodá ských plán za podmínky poskytnutí dat lesních hospodá ských plán v digitální form pro pot eby státní správy les (část druhá, hlava VII Na ízení vlády). Dle na ízení vlády poskytuje Ministerstvo obrany ve vojenských lesích finanční p ísp vky na ekologické a k p írod šetrné technologie p i hospoda ení v lese (část druhá, hlava I Na ízení vlády), finanční p ísp vky na obnovu, zajišt ní a výchovu lesních porost do 40 let v ku (část druhá, hlava II Na ízení vlády), finanční p ísp vky na opat ení k obnov les poškozených imisemi a les ch adnoucích vinou antropogenních vliv (v p ípad les pod vlivem imisí v pásmu ohrožení A nebo B, část druhá, hlava IV Na ízení vlády), finanční p ísp vky na ochranu lesa (část druhá, hlava V Na ízení vlády), finanční p ísp vky na podporu sdružování vlastník les a podporu hospoda ení ve sdružených lesích vlastník malých vým r (část druhá, hlava VI Na ízení vlády) a finanční p ísp vky na vyhotovení lesních hospodá ských plán za podmínky poskytnutí dat lesních hospodá ských plán v digitální form pro pot eby státní správy les (část druhá, hlava VII Na ízení vlády). V roce 2014 bylo z rozpočtu Ministerstva obrany na tyto finanční p ísp vky poskytnuto 3Ř0 tis. Kč, z toho 326 tis. Kč na provedení um lé obnovy sadbou a 54 tis. Kč na zajišt ní lesního porostu (oba p ísp vky podle části druhé, hlavy II Na ízení vlády). Dle na ízení vlády poskytuje Ministerstvo zem d lství v ostatních lesích (§ 2 odst. 1 Na ízení vlády) finanční p ísp vky na ochranu lesa (část druhá, hlava V Na ízení vlády) a v p ípad
108
les , které nejsou ve vlastnictví státu, také finanční p ísp vky na vyklizování nebo p ibližování d íví kon m v lesním porostu (část druhá, hlava I § 3 odst. 3 písm. b) Na ízení vlády), finanční p ísp vky na opat ení k obnov les poškozených imisemi a les ch adnoucích vinou antropogenních vliv (v p ípad les pod vlivem imisí v pásmu ohrožení A nebo B, část druhá, hlava IV Na ízení vlády) a finanční p ísp vky na vyhotovení lesních hospodá ských plán za podmínky poskytnutí dat lesních hospodá ských plán v digitální form pro pot eby státní správy les (část druhá, hlava VII Na ízení vlády). Dále na celém území České republiky Ministerstvo zem d lství poskytovalo finanční p ísp vky na vybrané myslivecké činnosti, a to finanční p ísp vky poskytované uživatel m honiteb (část t etí, hlava I Na ízení vlády) a finanční p ísp vky poskytované vlastník m loveckých ps a loveckých dravc (část t etí, hlava II Na ízení vlády). V roce 2014 bylo z rozpočtu Ministerstva zem d lství na tyto finanční p ísp vky poskytnuto 55 ř20 tis. Kč, podrobné člen ní poskytnutých finančních p ísp vk je uvedeno v tabulce 6.4.3.1.1.
109
Tabulka 6.4.3.1.1 Finanční p ísp vky poskytnuté z rozpočtu MZe na hospoda ení v lesích a na vybrané myslivecké činnosti podle účelu a vlastnictví (v mil. Kč) Subsidies for forest management granted from the budget of the Ministry of Agriculture by purpose and ownership category (CZK million) P edm t p ísp vku Kategorie Ownership 2011 2012 2013 2014 Purpose of subsidy vlastnictví category Municipal 8,5 7,3 4,3 9,4 Obnova les poškozených obecní státní State 0,0 0,0 0,0 0,0 imisemi Regeneration of forests ostatní Other 2,1 1,4 0,9 8,1 affected by air pollution celkem Total 10,5 8,7 5,2 17,5 obecní Municipal 4,9 4,3 3,7 1,4 Vyklizování nebo státní State 0,08 0,05 0,07 0,0 p ibližování d íví kon m ostatní Other 12,5 13,0 14,6 5,8 Horse skidding celkem Total 17,4 17,3 18,4 7,2 obecní Municipal 0,0 0,0 0,0 0,0 Finanční p ísp vky státní State 0,7 0,8 0,8 0,6 uživatel m honiteb Subsidies to the users of ostatní Other 8,9 10,0 9,7 8,3 hunting district celkem Total 9,5 10,8 10,5 8,9 obecní Municipal 8,5 10,2 6,7 9,8 Vyhotovení lesních státní State 0,0 0,0 0,0 0,0 hospodá ských plán Elaboration of forest ostatní Other 12,9 15,2 8,7 8,5 management plans celkem Total 21,4 25,4 15,4 18,3 obecní Municipal 0,0 0,0 0,0 0,0 státní State 1,7 1,4 1,7 1,8 Ostatní hospoda ení v lesích Other forest management ostatní Other 0,5 0,2 0,2 0,1 celkem Total 2,2 1,6 1,9 1,9 Chov a výcvik národních obecní Municipal 0,0 0,0 0,0 0,0 plemen loveckých ps a státní State 0,0 0,0 0,0 0,0 loveckých dravc Breeding and training ostatní Other 2,3 2,1 1,9 2,1 of national hunting dog breeds and hunting birds of celkem Total 2,3 2,1 1,9 2,1 prey obecní Municipal 98,5 90,4 57,8 20,6 State 2,9 2,5 3,0 2,4 Finanční p ísp vky celkem státní Total subsidies ostatní Other 171,6 160,6 127,6 32,9 celkem Total 272,9 253,5 188,4 55,9 Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
110
Tabulka 6.4.3.1.2 Finanční p ísp vky poskytnuté z rozpočtu MZe na obnovu les poškozených imisemi a les ch adnoucích vinou antropogenních vliv Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture for regeneration of forests affected by air pollution Pásmo ohrožení Celkem Threat zone Total T.j. P edm t p ísp vku A B Unit Purpose of subsidy tis. Kč tis. Kč t.j. t.j. t.j. tis. Kč CZK CZK Unit Unit Unit CZK 1,000 1,000 1,000 P irozená obnova ha 26 364 97 1 242 123 1 606 Natural regeneration meliorační a zpev ující d eviny ha 21 318 54 812 75 1 130 z toho Soil-improving and of stabilising species which ostatní d eviny ha 5 46 43 430 48 476 Other species Um lá obnova sadbou - první ha 88 2 801 51 2 453 139 5 254 First artificial regeneration meliorační a zpev ující d eviny ha 9 716 15 1 278 24 1 995 z toho Soil-improving and of stabilising species which ostatní d eviny ha 79 2085 36 1 174 115 3 260 Other species Um lá obnova sadbou opakovaná Repeated artificial ha 7 233 10 381 17 614 regeneration meliorační a zpev ující d eviny ha 1 71 2 124 3 195 Soil-improving and stabilising species z toho sazenice ha 1 71 2 124 3 195 Of which plants z toho z toho poloodrostky of Of which saplings of 50ha 0 0 0 0 0 0 which 120 cm z toho odrostky ha 0 0 0 0 0 0 Of which saplings of 120-250 cm ostatní d eviny ha 6 162 8 257 13 419 Other species Ochrana mladých lesních porost ha 512 1 918 577 1 644 1 089 3 562 Protection of young growths z toho ochrana kultur proti ha 273 1 230 248 993 522 2 223 of bu eni which Weed control
111
ochrana kultur proti zv i Game damage control ochrana kultur proti klikorohovi Pine Weevil control ochrana kultur proti myšovitým Mice pest control Z izování nových oplocenek Establishment of game-proof fences Hnojení k sazenicím p i výsadb Fertilising during planting Odstran ní porost náhradních d evin Removal of substitute tree species stands Mechanická p íprava plochy Mechanical preparation of area Výchova lesních porost do 40 let v ku Tending of forest stands up to 40 years of age pro ezávky z toho Cleaning of p edmýtní úmyslná t žba which Intermediate planned felling Celkem Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
ha
172
574
402
1 177
ha
54
54
93
65
147
119
ha
12
30
6
13
18
43
km
5
382
6
402
11
784
ha
11
23
9
18
20
41
ha
79
2 766
17
592
96
3 357
ha
21
416
4
71
24
487
ha
230
879 240
936
470
1 815
ha
181
723 208
833
389
1 556
ha
49
157
32
103
81
260
x
9 781
x
7 739
x
17 520
112
604 229
Tabulka 6.4.3.1.3 Finanční p ísp vky poskytnuté z rozpočtu MZe na vyklizování nebo p ibližování d íví kon m Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture for horse skidding Lesy Forests Celkem zvláštního P edm t Total ochranné hospodá ské T.j. určení p ísp vku Protection Production Unit Special purpose Purpose of subsidy tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč t.j. t.j. t.j. t.j. CZK CZK CZK CZK Unit Unit Unit Unit 1 000 1 000 1 000 1 000 Vyklizování nebo p ibližování m3 840 25 42 609 1 278 296 152 5 923 339 601 7 226 d íví kon m Horse skidding
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
113
Tabulka 6.4.3.1.4 Finanční p ísp vky uživatel m honiteb poskytnuté z rozpočtu MZe Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture to the users of hunting district Dotační titul Code of subsidy G.1.a.1 G.1.a.2 G.1.a.3 G.1.a.4 G.1.a.5 G.1.a.6 G.1.b.1 G.1.b.2 G.1.b.3 G.1.b.4 G.1.b.5 G.1.c.1 G.1.c.2 G.1.d.1 G.1.d.2
G.1.e.1
G.2.a.1
P edm t p ísp vku Purpose of subsidy
T.j. Unit
zv ní políčka pro spárkatou nebo drobnou zv Feeding ground for hoofed or small game napajedla pro zv Drinking place for game betonová um lá nora Concrete artificial earth lapací za ízení Trapping device hnízdní budky pro vodní ptáky Breeding box for waterfowl odchytová za ízení na prasata divoká Catching device for wild boar vypušt ní tet eva hlušce Release of capercaillie cock vypušt ní tet ívka obecného Release of black cock vypušt ní koroptve polní Release of grey partridge vypušt ní zajíce polního Release of brown hare p enosný p íst ešek pro koroptve Mobile shelter for partridges oborní chov kozy bezoárové Park management of European wild goat oborní chov bílého jelena Park management of white form of red deer hnízdní podložky a budky pro dravce Nesting pads and boxes for hawking birds lovecká stanovišt (berličky) pro dravce Blocks of perch for hawking birds medikované premixy pro léčbu parazitóz u spárkaté zv e Curative premixes for treatment of parasitic diseaes of hoofed game veterinární vyšet ení pro zjiš ování nákaz v chovech zv e Veterinary screening for detection of game infection
Celkem Total
ha ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc ks pc kg
Počet t. j. Number of units
Kč CZK
940
4 700 850
91
91 000
236
472 000
151
151 000
349
87 250
157
1 256 000
34
170 000
0
0
1 180
295 000
591
886 500
63
12 600
38
57 000
327
490 500
9
1 350
2 927
117 080
403
80 514
Ř0 % náklad 80 per cent of costs
51 885
8 920 529
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
114
Tabulka 6.4.3.1.5 Finanční p ísp vky na chov a výcvik národních plemen loveckých ps a loveckých dravc poskytnuté z rozpočtu MZe Subsidies granted from the budget of the Ministry of Agriculture for breeding and training of national breeds of hunting dogs and hunting birds of prey Dotační titul P edm t p ísp vku ks tis. Kč Code of Purpose of subsidy pc CZK 1 000 subsidy Český teriér K.a.1 9 18 000 Czech Terrier Český fousek K.a.2 Czech Roughhaired 174 348 000 Pointer Jest áb lesní K.b.1 37 259 000 Northern Goshawk Sokol st hovavý K.b.2 185 925 000 Peregrine Falcon Raroh velký K.b.3 74 370 000 Saker Falcon Orel skalní K.b.4 33 165 000 Golden Eagle Celkem 2 085 000 Total Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture 6.4.3.2 Dotace na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin Subsidies for the Protection and Reproduction of Forest Tree Species Gene Pool V červnu 2014 vyhlásilo Ministerstvo zem d lství Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních d evin na období 2014–201Ř (dále jen „Národní program“). Jedním z hlavních cíl Národního programu je formou dotací motivovat vlastníky genetických zdroj k tomu, aby tyto zdroje zachovávali, chránili a reprodukovali. Finanční prost edky na ochranu a reprodukci genetických zdroj lesních d evin v rámci Národního programu budou jednotlivým účastník m Národního programu poskytovány ze státního rozpočtu prost ednictvím kapitoly ministerstva. Pravidla pro poskytování dotací jsou stanoveny v Zásadách, kterými se na základ § 2j zákona č. 14ř/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních d evin, ve zn ní pozd jších p edpis , stanovují pravidla pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních d evin na období 2014– 201Ř (dále jen „Zásady“). Alternativn budou finanční prost edky na ochranu a reprodukci genetických zdroj lesních d evin poskytnuty prost ednictvím Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020. V roce 2014 byla v ádném termínu (do 15. 11. 2014) podána 1 žádost o dotaci podle části B bodu 1.4.1 Zásad – Podpora z ízení Národní banky osiva a explantát lesních d evin. Žádost byla vy ízena kladn . Celková výše dotace v rámci této podpory činí 7 353 tis. Kč.
115
6.4.4 Podpory z Podp rného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. Aids from Podp rný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Podp rný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. (dále jen „Fond“) poskytuje subjekt m podnikajícím v lesním hospodá ství podporu formou snižování úrokového zatížení úv r a poskytování finanční podpory pojišt ní, d íve i formou poskytování zajišt ní bankovních úv r . Za lesní hospodá ství bylo od roku 1994 podáno celkem 645 žádostí (naposledy v roce 2010), z toho 566 jich bylo schváleno (naposledy v roce 2007). Celková výše podporovaných úv r činila 2 4Řř mil. Kč, výše vydaných garancí 5řŘ mil. Kč a výše p iznaných dotací úrok 470 mil. Kč. K 31. 12. 2014 byly již všechny p islíbené podpory ze schválených smluv vyplacené. Celkem bylo na úhradách za záruky k 31. 12. 2014 zaplaceno Ř0 mil. Kč a na základ splátkových kalendá splaceno p es 10 mil. Kč. V roce 2014 nebyla provedena žádná úhrada ze záruky. Z d íve uhrazených garancí bylo v roce 2014 na základ splátkových kalendá nebo ostatních výnos vráceno 37 tis. Kč. V roce 2009 Fond otev el nový program, z n jž je poskytována finanční podpora pojišt ní produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních d evin. Podpora má školka ským subjekt m zp ístupnit pojistnou ochranu jejich produkce a dosáhnout tak vyššího zajišt ní produkce proti nep edvídatelným škodám (krupobití, požár, vich ice, povodn nebo záplavy, sesuv p dy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz, mráz). Fond školka ským subjekt m m že poskytnout dotaci až do výše 30 % uhrazených náklad na pojišt ní. Tento program realizovaný v režimu podpory de minimis byl poskytován i v roce 2014, kdy bylo podáno a schváleno 12 žádostí se zaplaceným pojistným ve výši 1 0ŘŘ tis. Kč a s podporou ve výši 326 tis. Kč. Tabulka 6.4.4.1 Podpora pojišt ní produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních d evin z Fondu Aids for forest nurseries insurance granted from the Fund Tj. 2011 2012 2013 2014 Unit Celkem podáno žádostí Number of applications submitted z toho schváleno of which approved
ks pc
2
2
2
12
ks pc
2
2
2
12
Náklady na pojišt ní školek Insurance costs of forest nurseries
tis. Kč 1 000 CZK
178
219
163
1 088
Proplacená částka Amount paid
tis. Kč 1 000 CZK
54
66
49
326
Pramen: MZe, PGRLF, a. s. Source: Ministry of Agriculture, Podp rný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.
116
117
6.5 Finanční podpory spolufinancované EU v rámci Programu rozvoje venkova ČR Aids Co-financed by the EU under the Rural Development Programme of the Czech Republic for 2007–2013 Program rozvoje venkova na období 2007 - 2013 Z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (dále jen „PRV“) je možno žádat o finanční prost edky z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova na období 2007 – 2013. PRV vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova, který byl zpracován v souladu s na ízením Rady (ES) č. 16řŘ/2005 a provád cími pravidly uvedeného p edpisu. V PRV se na lesnictví z investičních opat ení zam uje p edevším osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zem d lství a lesnictví, která zahrnuje opat ení I.1.2 – Investice do les a také osa II – Zlepšování životního prost edí a krajiny, v rámci které se jedná o opat ení II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí les . V roce 2014 nebylo u investičních opat ení vypsáno nové kolo p íjmu žádostí. V pr b hu roku byly administrovány žádosti z kol minulých a byly propláceny zrealizované projekty. Součástí osy II – Zlepšování životního prost edí a krajiny jsou plošná environmentální opat ení: II.2.1 – Zales ování zem d lské p dy (viz samostatná kapitola 6.6), II.2.2 – Platby v rámci Natura 2000 v lesích a II.2.3 – Lesnicko-environmentální platby. U t chto plošných opat ení nebyly p ijímány nové žádosti o za azení. V pr b hu roku byly podávány žádosti o dotaci a vypláceny dotace za p edchozí roky. Osa I PRV obsahuje opat ení I.1.2 Investice do les , které se d lí na podopat ení I.1.2.1 Lesnická technika, I.1.2.2 Technické vybavení provozoven a I.1.2.3 Lesnická infrastruktura. Strategickým cílem tohoto opat ení je zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, podpora rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnost lesnických podnik , restrukturalizace lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prost edí v lesnictví. Podporované projekty by m ly ešit problematické oblasti, jako nízkou úrove investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podnik . Podpora také pomáhá ešit problémy spojené s nedostatečnou infrastrukturou v lesnictví. Podopat ení I.1.2.1 Lesnická technika je zam eno na po ízení stroj a za ízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodník , meliorací, hrazení byst in, retenčních nádrží, stroj a za ízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porost a stroj a za ízení na výrobu materiálu pro obnovu a výchovu lesních porost a prvotní zpracování d íví ekologickými technologiemi. Jedná se o p ímou nenávratnou dotaci právnickým a fyzickým osobám, sdružením s právní subjektivitou, obcím nebo jejich svazk m hospoda ících v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazk . Maximální výše dotace je 50 % zp sobilých výdaj , ze kterých je stanovena dotace. P ísp vek EU činí 75 % ve ejných zdroj . P ísp vek ČR činí 25 % ve ejných zdroj . P íjemcem dotace m že být soukromý podnikatel či obec, který vlastní nebo má pronajatý lesní pozemek o velikosti min. 3 ha. Podopat ení I.1.2.2 Technické vybavení provozoven je zam eno na po ízení a modernizace technologií (včetn nehmotných investic), které umožní zpracování lesnických 118
produkt a využití z statkové biomasy z lesní nebo d eva ské výroby pro energetické a jiné účely, na vybudování a modernizace malokapacitních venkovských provoz , které budou produkovat výrobky s v tším podílem p idané hodnoty (včetn nehmotných investic). Jedná se o p ímou nenávratnou dotaci fyzickým nebo právnickým osobám podnikajícím v lesnictví nebo souvisejícím odv tví, které spl ují podmínky pro za azení do kategorie mikropodnik , tzn. mají mén než 10 zam stnanc a jejich roční obrat je nižší než 2 mil. eur. Maximální výše dotace je 50 % zp sobilých výdaj , ze kterých je stanovena dotace. P ísp vek EU činí 75 % ve ejných zdroj , p ísp vek ČR činí 25 % ve ejných zdroj . Podopat ení I.1.2.3 Lesnická infrastruktura je zam eno na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci a celkové opravy lesních cest, včetn souvisejících objekt , za ízení upravujících vodní režim v lesích, včetn souvisejících objekt , a ostatních infrastrukturních objekt a za ízení sloužících lesnímu hospodá ství. Jedná se o p ímou nenávratnou dotaci fyzickým nebo právnickým osobám, sdružením s právní subjektivitou, obcím nebo jejich svazk m, hospoda ících v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení s právní subjektivitou, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich svazk . Maximální výše dotace je 100 % zp sobilých výdaj , ze kterých je stanovena dotace. P ísp vek EU činí 75 % ve ejných zdroj , p ísp vek ČR činí 25 % ve ejných zdroj .
119
Tabulka 6.5.1 Celkový stav implementace opat ení I.1.2 v letech 2007 - 2013 Implementation of measure I.1.2 from 2007 to 2013 Opat ení I.1.2 Investice do les / I.1.2.1 I.1.2.2 I.1.2.3 Measure I.1.2 Investment in forests Počet zaregistrovaných projekt (ks) 3 449 523 1 262 Number of registered projects (pcs) Částka za zaregistrované projekty (Kč) 1 354 821 576 759 413 737 2 951 193 529 Amount of registered projects (CZK) Počet schválených projekt (ks) 2 035 213 508 Number of approved projects (pcs) Částka za schválené projekty (Kč) 679 704 422 309 510 407 1 090 188 120 Amount approved for projects (CZK) Počet podaných žádostí o proplacení (ks) 1 929 157 477 Number of applications for reimbursement (pcs) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) 635 944 037 181 561 196 1 015 788 573 Amount of requests for reimbursement (CZK) Počet proplacených projekt (ks) 1 891 149 456 Number of supported projects (pcs) Proplacená částka (Kč) 627 946 249 160 096 413 977 176 704 Amount paid (CZK) Pramen: IS SZIF Source: IS SAIF
Celkem Total
5 234
5 065 428 842
2 756
2 079 402 949
2 563
1 833 293 806
2 496
1 765 219 366
V roce 2014 bylo možno podávat žádosti o dotaci u opat ení II.2.2 – Platby v rámci Natura 2000 v lesích, které zahrnuje jedno podopat ení II.2.2.1 Zachování hospodá ského souboru lesního porostu z p edchozího produkčního cyklu, které má za cíl zachování porostního typu hospodá ského souboru resp. optimální druhové skladby (listnaté a jedlové porosty a nízký les) lesních porost v soukromém vlastnictví v oblastech Natura 2000 (ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality podle zákona č. 114/1992 Sb.) po dobu 20 let. Provád cím národním právním p edpisem je na ízení vlády č. 147/200Ř Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodá ského souboru lesního porostu 120
v rámci opat ení Natura 2000 v lesích, ve zn ní pozd jších p edpis . Dotace se poskytuje jako částečná kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodá ského využití les . Sazba dotace činí 60 eur na 1 hektar porostní skupiny za kalendá ní rok. Pro získání dotace z opat ení II.2.2 bylo t eba podat žádost o za azení první rok dvacetiletého závazku (p íjem žádostí probíhal v letech 2008 - 2013) a žádost o dotaci každoročn po dobu jeho trvání. V roce 2014 bylo podáno 25 žádostí o dotaci na vým ru 2 234 ha ve výši 3,7 mil. Kč. V roce 2014 bylo možno podávat žádosti o dotaci u opat ení II.2.3 – Lesnickoenvironmentální platby, podopat ení II.2.3.1 Zlepšování druhové skladby lesních porost , které má za cíl p stování porost odpovídající druhové a prostorové skladby. Jedná se o posílení zastoupení melioračních a zpev ujících d evin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitel m a melioračními účinky na p du. Provád cím národním právním p edpisem je na ízení vlády č. 53/200ř Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opat ení, ve zn ní pozd jších p edpis . Dotace se poskytuje jako částečná kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodá ského využití les . Sazba dotace se určí podle navýšeného podílu melioračních a zpev ujících d evin v porostní skupin alespo o 5 % nad rámec vyhlášky č. Ř3/1řř6 Sb. o zpracování oblastních plán rozvoje les a o vymezení hospodá ských soubor . Sazby jsou stanoveny od 44 eur do 140 eur na 1 hektar porostní skupiny za kalendá ní rok v závislosti na množství melioračních a zpev ujících d evin v porostní skupin a skutečnosti, zdali se porostní skupina nachází v oblastech Natura 2000 nebo zvlášt chrán ných území. Pro získání dotace z opat ení II.2.3 bylo t eba podat žádost o za azení první rok dvacetiletého závazku (p íjem žádostí probíhal v letech 2009 2013) a žádost o dotaci každoročn po dobu jeho trvání. V roce 2014 bylo podáno 7ř žádostí o dotaci na vým ru 3 7ř1 ha ve výši 7,1 mil. Kč. Opat ení II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí les , které zahrnuje 2 podopat ení: II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavád ní preventivních opat ení a II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích. U obou podopat ení se jedná se o p ímou nenávratnou dotaci vlastník m a nájemc m lesních pozemk nebo jejich sdružením. Výše dotace je až 100 % zp sobilých výdaj . P ísp vek EU činí Ř0 % ve ejných zdroj . P ísp vek ČR činí 20 % ve ejných zdroj . Podopat ení II.2.4.1 - zám r a) Obnova lesního potenciálu po kalamitách je zam eno na obnovu produkčního potenciálu lesa a všech jeho funkcí a snížení rozsahu škod zp sobených p írodními kalamitami a požáry. Podpora je poskytována p edevším na rekonstrukci poškozených lesních porost po kalamitách a obnovu lesa po kalamitních t žbách. Podpora m že být také poskytována na ochranná opat ení pro zamezení, resp. zmírn ní škod zp sobených kalamitami v lesích a mimo ádná opat ení p i kalamitách zp sobených abiotickými vlivy a biotickými činiteli. Podopat ení II.2.4.1 - zám r b) Zavád ní preventivních opat ení v lesích a odstra ování škod zp sobených povodn mi je zam eno na provád ní preventivních protipovod ových opat ení na drobných vodních tocích a v jejich povodích; protierozní opat ení na lesních p dách; odstra ování škod zp sobených povodn mi na drobných vodních tocích a v jejich povodích a na lesních cestách; sanace nátrží, erozních rýh a hrazení a stabilizace strží na pozemcích určených k pln ní funkcí lesa. Podopat ení II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích je zam eno na podporu činností vedoucích k posílení rekreační funkce lesa a usm r ování návšt vnosti lesa a bezpečnosti 121
jeho návšt vník . Zahrnuje opat ení k údržb lesního prost edí a opat ení celkov p ispívající ke zvyšování společenské hodnoty les . Tabulka: 6.5.2 Celkový stav implementace opat ení II.2.4 v letech 200Ř - 2014 General Overview of measure II.2.4 implementation from 2008 to 2014 Opat ení II.2.4 II.2.4.1 a) II.2.4.1 b) II.2.4.2 a) Celkem Počet zaregistrovaných projekt (ks) 464 126 292 882 Number of registered projects (pcs) Částka za zaregistrované projekty (Kč) 482 285 839 371 773 096 299 854 426 1 153 913 361 The amount of the registered projects (CZK) Počet schválených projekt (ks) 378 111 133 622 Number of approved projects (pcs) Částka za schválené projekty (Kč) 341 291 869 338 840 303 134 704 349 814 836 521 The amount approved for projects (CZK) Počet podaných žádostí o proplacení (ks) 341 86 102 529 Number of applications for reimbursement (pcs) Částka za podané žádosti o proplacení (Kč) 294 27 5348 209 355 938 96 265 406 599 896 692 The amount of the requests for reimbursement (CZK) Počet proplacených projekt (ks) 323 75 85 483 Number of paid projects (pcs) Proplacená částka (Kč) 277 925 086 174 895 824 80 302 484 533 123 394 Payment amount (CZK) Pramen: IS SZIF Source: IS SAIF Program rozvoje venkova na období 2014 - 2020 Již v minulých letech probíhala jednání pracovních skupin k p íprav nového programového období a navazující diskuze k návrhu programového dokumentu PRV s partnery z ad nevládních organizací a ostatními resorty. Soub žn probíhaly konzultace se zástupci Generálního editelství pro zem d lství a rozvoj venkova DG AGRI a Generálního editelství životního prost edí DG ENVI, kde byly ešeny p ipomínky ze strany Evropské komise. Vláda schválila první verzi programového dokumentu dne ř. 7. 2014. Dne 16. 7. 2014 prob hlo oficiální zaslání programového dokumentu na Evropskou komisi. Dne 11. 8 2014 byla ve své finální podob odeslána Evropské komisi ke schválení Dohoda o partnerství. Zanesením finálního textu Dohody o partnerství do informačního systému v Bruselu vstoupila ČR do formálního schvalovacího procesu Evropské komise. Současn začalo vyjednávání 122
jednotlivých program , ze kterých budou v p íštím programovém období plynout prost edky k p íjemc m v celkové výši zhruba 600 mld. Korun. Dne 26. 8. 2014 Evropská komise schválila Dohodu o partnerství pro programové období 2014 - 2020. V druhé polovin roku 2014 začaly probíhat s Evropskou komisí technické konzultace k programovému dokumentu PRV. Nedílnou součástí Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 (PRV 2014 - 2020) je oblast lesnictví. Evropská lesnická politika uvedená v dokumentu Nová strategie EU v oblasti lesnictví ze zá í 2013 vyzývá, aby členské státy využily p íležitosti, které jim poskytuje nové na ízení o podpo e pro rozvoj venkova č. 1305/2013 a zam ily se na modernizaci lesnické techniky a technologií, zmír ování zm ny klimatu, zachování genetických zdroj , ochranu les , vytvá ení nových zalesn ných ploch a obecn ečeno na podporu trvale udržitelného lesního hospodá ství zahrnující mimo jiné i zvýšení odolnosti lesních ekosystém , ekologické hodnoty a potenciálu lesních porost , ochranu p dy a regulaci kvality a kvantity vody. Pro období 2014 – 2020 jsou všechny tyto kapitoly zohledn ny v programovém dokumentu PRV 2014 - 2020 a implementovány prost ednictvím jednotlivých opat ení, která poskytují podporu široké škále žadatel na zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti lesnictví a na trvale udržitelné hospoda ení v lesích. Všechna opat ení jsou environmentáln zam ena. Opat ení s nejdelší tradicí podpory z evropských fond je zales ování zem d lské p dy. Opat ení navazuje na p edchozí programové období a umožní zem d lc m, pop ípad vlastník m zem d lské p dy, získat podporu na zalesn ní jejich pozemk , včetn podpory na péči o takto založené porosty po dobu 5 let a náhradu za ukončení zem d lské činnosti po dobu 10 let. Zacílením na vymezenou vrstvu vhodnou pro zalesn ní dojde ke snížení erozních vliv , udržení či zvýšení biodiverzity a ke snížení dopad klimatické zm ny včetn sekvestrace uhlíku, retence vody v krajin a zlepšení malého vodního cyklu. Další skupina opat ení také navazuje na minulé programové období. Jedná se o podporu lesního potenciálu po kalamitách a zavád ní preventivních opat ení. Negativní dopady klimatické zm ny a extrémních meteorologických jev snižují stabilitu a produkci i další celospolečenské funkce lesních porost . V p ípad povod ových situací se projeví následky i níže v povodích. To je d vodem pro poskytnutí podpory až do výše 100 % zp sobilých výdaj a žadateli mohou být i státní podniky. V rámci preventivních opat ení v lesích bude možno realizovat účinná opat ení p írodn -technického charakteru, která budou p edcházet škodám v p ípad kalamitní situace, a to p edevším v oblastech ohrožených extrémními klimatickými jevy. Zp sobilými výdaji budou nap íklad výstavby a opravy retenčních nádrží a objekt hrazení byst in, p ípadn další preventivní protipovod ová a protierozní opat ení na drobných vodních tocích a v jejich povodích. Obnova lesních porost po kalamitách zajistí obnovu po abiotických, p edevším po v trných kalamitách. U tohoto opat ení budou zp sobilými výdaji odstra ování poškozených lesních porost určených k rekonstrukci, p íprava ploch p ed zalesn ním a um lá obnova na plochách po kalamitních t žbách včetn ochrany založených porost . K odstra ování škod po kalamitách také p isp je podopat ení Odstra ování škod zp sobených povodn mi. Z podopat ení bude možno realizovat projekty odstra ující škody zp sobené povodn mi na objektech hrazení byst in a hrazení a stabilizaci strží, na lesních cestách a souvisejících objektech, p ípadn sanovat další škody zp sobené povodn mi na malých vodních tocích a v jejich povodích. 123
Zlepšení životního prost edí a pln ní společenských funkcí les zajistí opat ení Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystém . Podopat ení Investice do ochrany melioračních a zpev ujících d evin, ze kterého bude financována částečná úhrada náklad na mechanickou ochranu melioračních a zpev ujících d evin, tzv. oplocenky, zajistí zvýšení podílu melioračních a zpev ujících d evin (jedná se zpravidla o listnaté d eviny a jedli), které mají pozitivní vliv na p du, vodu a stabilitu porost . Podopat ením Neproduktivní investice v lesích dojde mimo posílení rekreačního potenciálu lesa pro širokou ve ejnost a ochrany navšt vovaných porost i k částečné podpo e pracovních míst na venkov a k tvorb dalších p íjm . Zp sobilými výdaji budou nap . značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty, z izování odpočinkových stanoviš , p íst ešk a informačních tabulí. Dlouhodobým a extrémním imisním zatížením došlo v exponovaných územích (imisní oblasti p íhraničních hor, nap . Krušné hory) k poškození a následnému rozpadu p vodních lesních porost na ploše více než 40 tis. ha. D sledkem pozm n né druhové skladby a též částečným použitím nevhodné provenience dochází v současnosti ke zhoršování zdravotního stavu, rozpadu a ztrát funkčnosti t chto porost . Tuto situaci alespo částečn pom že ešit podopat ení P em na porost náhradních d evin. Financování bude zahrnovat odstran ní náhradního nevhodného porostu za účelem obnovy, p ípravu ploch p ed zalesn ním a um lou obnovu sadbou p irozenými druhy d evin. Konkurenceschopnost lesnictví bude podpo ena prost ednictvím opat ení Podpora investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produkt . První podopat ení Technika a technologie pro lesní hospodá ství je zam ena na investice do lesní techniky a postupy práce, které zvyšují hospodá skou hodnotu les prost ednictvím využití šetrn jších technologií a stroj p i hospoda ení v lesích, omezujících poškození lesní p dy a porost . Zp sobilými výdaji jsou stroje a technologie pro obnovu, výchovu a t žbu lesních porost , stroje pro zpracování pot žebních zbytk a technologie a za ízení pro lesní školka skou činnost. Druhé podopat ení Technické vybavení d evozpracujících provozoven se zam uje na podporu stroj a technologií vedoucích k efektivnímu zpracování surovin. Malé d evozpracující provozovny, které produkují výrobky s v tším podílem p idané hodnoty, hrají významnou roli p i zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech a zárove p ispívají k tvorb nových pracovních míst. Podporována bude výstavba nebo modernizace d evozpracujících provoz , zejména strojní vybavení pilnic a stroje a technologie sloužící k sušení, pá ení a impregnování masivního d eva. Poslední skupinou je opat ení Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana les . Jedná se o dv plošná podopat ení, u kterých bude pln n závazek žadatele po dobu p ti let, za který bude každoročn vyplácena jednotná sazba. Podopat ení Zachování porostního typu hospodá ského souboru bude kompenzovat zvýšené náklady a snížené výnosy vyplývající ze zachování porostního typu hospodá ského souboru místo jeho p em ny na porostní typ hospodá ského souboru s nižší ekologickou hodnotou, a to s cílením na území ZCHÚ a oblasti Natura 2000. Druhé podopat ení Ochrana a reprodukce genofondu lesních d evin zajistí kompenzaci zvýšených náklad a snížených výnos souvisejících s ochranou a reprodukcí genofondu lesních d evin, konkrétn s ekologicky šetrným sb rem reprodukčního materiálu lesních d evin z uznaných zdroj . 124
6.6 Finanční podpory a pomoci na zm nu struktury zem d lské výroby zalesn ním Aids for Afforestation of Agricultural Land Podpora zales ování má v ČR relativn dlouhou tradici. Do roku 2003 byly dotace na zales ování poskytovány pouze z národních finančních zdroj . Od roku 2004 bylo zales ování podporováno p edevším z evropských finančních zdroj nejd íve z Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006, na který od roku 2007 navázal Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Součástí Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 bylo opat ení II.2.1 – Zales ování zem d lské p dy, které zahrnuje jedno podopat ení II.2.1.1 První zalesn ní zem d lské p dy. Provád cím národním právním p edpisem je na ízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zales ování zem d lské p dy, ve zn ní pozd jších p edpis . Tato podpora vytvá í prostor pro diverzifikaci výroby, která p ispívá k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zem d lství a venkova a snižuje podíl zorn ní p dy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospoda ované zem d lské p dy. Podopat ení umož uje získat podporu vlastník m nebo nájemc m zem d lské p dy určené k zalesn ní. Žadatel m že žádat o dotaci na založení lesního porostu a p i spln ní dalších podmínek také o dotaci na péči o lesní porost a náhradu za ukončení zem d lské výroby na zalesn ném zem d lském pozemku. V roce 2014 bylo v tomto podopat ení podáno 1 516 žádostí o dotaci na péči o založený porost a náhradu za ukončení zem d lské činnosti ve výši 32,7 mil. Kč za závazky vzniklé v rámci programového období 2007 - 2013 a Ř64 žádostí o dotaci na náhradu za ukončení zem d lské činnosti ve výši 9,3 mil. Kč za závazky vzniklé v rámci období 2004 2006. V roce 2014 bylo vyplaceno 55,ř mil. Kč na základ žádostí podaných v p edchozích letech (včetn závazk z HRDP). V rámci opat ení Lesnictví Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006 (HRDP), které bylo upraveno na ízením vlády č. 30Ř/2004 Sb., o stanovení n kterých podmínek pro poskytování dotací na zales ování zem d lské p dy a na založení porost rychle rostoucích d evin na zem d lské p d určených pro energetické využití, bylo možno v roce 2014 žádat již pouze o náhradu újmy za ukončení zem d lské výroby po zalesn ní. Tyto zbývající závazky z HRDP byly postoupeny k vyplacení z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013. V oblasti dotací na zales ování byla v roce 2014 současn poskytována podpora ze státního rozpočtu podle národního dotačního programu otev eného v období p ed rokem 2004 prost ednictvím na ízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podp rné programy k podpo e mimoprodukčních funkcí zem d lství, k podpo e aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpo e mén p íznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve zn ní pozd jších p edpis . Podle tohoto programu již nebylo (stejn tak jako v p ípad Horizontálního plánu rozvoje venkova) možné žádat o podporu na zalesn ní. Podpora se týkala pouze péče o mladé lesní porosty do doby jejich zajišt ní (ochrana proti bu eni a proti zv i), na jejichž založení byla v p edcházejících letech (naposledy v roce 2003) 125
poskytnuta dotace Ministerstvem zem d lství, a to maximáln po dobu 12 let od jejich založení. V roce 2014 bylo v rámci této podpory vyplaceno 772 ř43 Kč na 2ř závazk .
6.7 Dotace nestátním neziskovým organizacím Subsidies to Non-governmental Non-profit Organizations Prost ednictvím Ministerstva zem d lství jsou poskytovány dotace nestátním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu ČR, a to v souladu s platnými právními p edpisy. Zásady MZe pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím spolu s formulá em žádosti o poskytnutí dotace jsou uvedeny na internetových stránkách ministerstva. Na rok 2014 bylo schváleno 42 projekt se žádostí o dotaci, z toho: 7 souvisejících s lesy a lesním hospodá stvím - poskytnutá dotace činila celkem 3 4Ř2 tis. Kč, 1 související se včela stvím - poskytnutá dotace činila celkem 22 500 tis. Kč, 4 související s rybá stvím - poskytnutá dotace činila celkem 6 řř5 tis. Kč, 5 související s myslivostí - poskytnutá dotace činila celkem 8 921 tis. Kč.
Organizace
Název projektu
Sdružení vlastník obecních a soukromých les v ČR
Poznávej les všemi smysly
Nadace D evo pro život
Do lesa s lesníkem - Vzd lávací akce pro d ti ZŠ
Česká lesnická společnost
Cti p írodu, chra les, vzd lávej se
Česká technologická platforma lesního Vzd lávání a rozvoj lidských zdroj , hospodá ství a navazujících pr myslových zapojení do zahraničních program a aktivit odv tví a trvale udržitelný rozvoj v oboru lesního hospodá ství a navazujících odv tví. Sdružení Tereza
Poj me se učit o lese
Sdružení lesních pedagog
Lesní pedagogika jako prost edek pro komunikaci v lesnictví a také nástroj k výchov pro udržitelný rozvoj Centrum lesní pedagogiky St ední Čechy
Sdružení p átel domu d tí Český svaz včela Moravský rybá ský svaz, o.s.
Vzd lávací a společensko-prosp šná činnost, plemená ská práce v chovu včel, tlumení nemocí včel Udržitelný rozvoj rybích společenstev a podpora biodiverzity v rybá ských revírech MRS, o.s. 126
Český rybá ský svaz
Český rybá ský svaz, Olomouc
Podpora celospolečenských aktivit ČRS na úseku životního prost edí v rámci udržitelného rozvoje rybích společenstev v rybá ských revírech, činnosti mládeže a handicapovaných rybá Posílení a obnova rybích populací v povodí eky Moravy II
Český rybá ský svaz, Šternberk
Zlepšení podmínek pro úsp šnou reprodukci nedostatkových násad pstruha potočního
Českomoravská myslivecká jednota
Rozvoj myslivosti
St edoevropský institut ekologie zv e
Podpora výzkumné činnosti týkající se problematiky ekologie zv e a myslivosti ve st edoevropském prostoru bez ohledu na státní hranice a p edávání odborných poznatk do praxe Dílčí rekonstrukce areálu Mysliveckého líh a ského sdružení Míškovice
Myslivecké líh a ské sdružení ád svatého Huberta Klub chovatel českých fousk
Svatohubertské slavnosti, seminá tradice a současnost myslivosti, ád sv. Huberta a myslivost-dokumentární film Zlepšování kvality lovecké upot ebitelnosti českých fousk a propagace národního plemene oha
127
7 Trh se surovým d ívím Timber Market
7.1 Trh se surovým d ívím v tuzemsku Domestic Timber Market Celkové dodávky surového d íví se meziročn zvýšily o 145 tis. m3 na celkovou výši 15 476 tis. m3, v tom dodávky jehličnatého d íví dosáhly výše 13 472 tis. m3 a dodávky listnatého d íví 2 004 tis. m3. Meziroční nár st dodávek byl u jehličnatého d íví o 243 tis. m3, zatímco u listnatého d íví byl pokles o 98 tis. m3. Celkovou výši t žby d eva a následných dodávek surového d íví ovlivnila vysoká poptávka zejména jehličnaté kulatiny a vlákniny v Rakousku a v N mecku a na druhé stran částečné oživení výroby v celém d evozpracujícím pr myslu v tuzemsku. Situace na trhu se surovým d ívím v tuzemsku byla zejména pro tuzemský d evozpracující pr mysl napjatá. Silné konkurenční prost edí donutilo mnoho podnik dopl ovat zdroje surového d íví vyšším dovozem ze zahraničí (zejména ze Slovenska a z Polska). Rovn ž nedo ešené církevní restituce les blokovaly část t žeb d eva, které by se za normálních okolností dostalo na trh. P edevším malým a st edním podnik m d evozpracujícího pr myslu komplikoval život pozvolný r st tuzemského stavebnictví. V d sledku recese zejména tuzemského stavebnictví se snížila v letech 2008 – 2013 poptávka v tuzemsku po výrobcích ze d eva až o 30 % a podniky tak byly nuceni exportovat velkou část své produkce na náročných zahraničních trzích často na hranici rentability své výroby. Nadále v České republice trvá stav, když se exportuje p ímo d evní surovina bez další sofistikované p idané hodnoty a dlouhodob tak pat íme mezi nejv tší vývozce surového d íví v pom ru k realizovaným tuzemským t žbám d eva na sv t . Tento trend ješt podpo ilo dosud platné vydané opat ení ČNB v záv ru roku 2013, které cílen snížilo kurs české koruny ve vztahu k Euru. Výrazn lepší je situace u velkých zahraničních (nadnárodních) d evozpracujících firem, které p sobí na tuzemském trhu a mají pevn vytvo ené obchodní sít a kanály, které jim umož ují rozumn a snadno exportovat svoji produkci do zahraničí. T mto firmám s vysokou konkurenceschopností (nové technologie s vysokou produktivitou práce a s tvorbou další p idané hodnoty) nemohou tuzemské malé a st ední podniky konkurovat. Cenu surového d íví v tuzemsku vytvá í jak tuzemská poptávka po sortimentech surového d íví, tak i poptávka ze zahraničí (zejména z Rakouska a N mecka) a v d sledku toho se neustále pr m rné ceny u surového d íví zvyšují. K r stu pr m rných cen surového d íví v tuzemsku p ispívají rovn ž podnikatelské subjekty v lesnictví, které na základ uzav ených smluv s Lesy ČR, s. p. na komplexní lesnické zakázky s nákupem surového d íví „na stojato“ v roce 2014 často hospoda ily na hranici rentability svého podnikání. Pokles tuzemské spot eby surového d íví a výrobk z n ho byl doprovázen zvýšeným vývozem. Z d vodu vysoké poptávky se poda ilo vlastník m les a podnikatelským subjekt m prodat zvýšený objem zejména jehličnaté kulatiny a vlákniny do zahraničí (p edevším do Rakouska a N mecka). Z d vodu p íznivého vývoje cen prakticky u všech sortiment surového d íví se v tšina vlastník les (nebo jeho správci a nájemci) rozhodla k meziročnímu zvýšení výše t žeb a následných dodávek surového d íví, p ičemž získané vyšší finanční prost edky za prodej surového d íví rozhodující m rou zabezpečily pot ebné finanční zdroje pro rozvoj ve správ a obhospoda ování jejich lesních majetk .
128
7.1.1 Ceny d íví Timber Prices Ceny d íví vyplývají ze zpracovaného čtvrtletního výkazu ČSÚ Ceny Les 1-04 a vyjad ují pr m rné realizační ceny jednotlivých sortiment surového d íví na lokalit odvozní místo bez DPH v tuzemsku u vlastník les . Pr m rné ceny tém u všech sortiment surového d íví v tuzemsku se po výrazném poklesu v roce 200Ř a dalším poklesu v roce 200ř od roku 2010 stále zvyšovaly až do záv ru roku 2014. Oproti roku 2013 se v pr b hu roku 2014 projevily ješt vyšší pr m rné ceny u jehličnatého vlákninového d íví, jehličnatých kulatinových vý ez , jehličnatého paliva, listnatých kulatinových vý ez , listnaté vlákniny a listnatého paliva – tedy u všech významných sortiment . Index pr m rných cen jehličnatého a listnatého surového d íví celkem u vlastník les (tedy za prodané veškeré sortimenty surového d íví) se od 1. čtvrtletí do konce 4. čtvrtletí (dále jen index) postupn zvyšoval s pr m rným tempem r stu 4,ř %, p ičemž u jehličnatého d íví bylo pr m rné tempo r stu 5,2 % a u listnatého d íví 2,1 %. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že pr m rné ceny za rok 2014 se oproti roku 2013 výrazn navýšily u jehličnatých vý ez smrku III. A/B, C a D t ídy jakosti kde došlo k navýšení cen od 1,7 % (III. C) do 10,5 % (III. A/B), rovn ž nár st byl v d evin borovice (o 6,4 - 7,6 %) a v d evin mod ín (o ř,6 – 11,ř%). Významný nár st pr m rných cen se rovn ž projevil u jehličnatého d íví V. t ídy jakosti – tj. u d íví pro výrobu buničiny a to u smrkové vlákniny o 7,3 % a u borové vlákniny o 6,0 %. U listnatých vý ez III. A/B , C a D t ídy jakosti v d evin dub se pr m rné ceny navýšily od 2,0 % (III. C) do 7,1 % ( III/D); dílčí pokles pr m rných cen se projevil pouze v d evin buk (o 1,7 - 3,1%). U listnaté vlákniny pr m rné ceny vzrostly v d evin dub o 5,1 % a v d evin buk o 2,5 %, když pr m rná cena v roce dosáhla hodnoty u dubu 1 0Ř6 Kč/m3 a u buku 1 124 Kč/m3. Nár st pr m rných cen u jehličnatého paliva byl o 3,2 % a u listnatého paliva o 5,7 % a tak pr m rná cena paliva dosáhla výše Ř12 Kč/m3, resp. 1 062 Kč/m3. Z dlouhodob jšího pohledu lze konstatovat, že od roku 2000 nastal pokles pr m rných cen u rozhodujících sortiment (jehličnaté a listnaté kulatiny a vlákniny) do roku 2004 a v roce 2005 nastal p íznivý obrat s pokračováním v roce 2006 až po 1. čtvrtletí 2007; od 2. čtvrtletí 2007 nastal pokles cen z d vodu nadbytku p edevším jehličnatého d íví na tuzemském trhu i p es zvýšený export jehličnaté kulatiny a vlákniny s minimálními cenami od 2. čtvrtletí 200Ř (likvidace kalamity po orkánu Kyrill). Tento pokles cen se dále již mírn prohluboval až do záv ru roku 200ř. V roce 2010 začalo postupné navyšování pr m rných cen až do současnosti. V roce 2014 tak pr m rné ceny u sortimentu smrk III A/B t ídy jakosti (tj. kulatiny pro zpracování na pilách) činily 2 286 Kč/m3 , zatímco v roce 2013 byly 2 175 Kč/m3, v roce 2012 - 2 135 Kč/m3, v roce 2011 - 2 041 Kč/m3, v roce 2010 - 1 819 Kč/m3, v roce 2009 - 1473 Kč/m3, v roce 2008 - 1 526 Kč/m3 , v roce 2007 - 1 Ř57 Kč/m3 a v roce 2006 - 1 745 Kč/m3. Ceny jehličnaté kulatiny v Rakousku a obdobn v Bavorsku a v Bádensku – Wurttembersku (Sm/Jd kvalita B 2b na odvozním míst v lese) se v roce 2014 pohybovaly mezi 95 – 105 eur/m3 (dle údaj timber-online.net HN).
129
Tabulka 7.1.1.1 Dodávky d íví v tis. m3 Timber supplies (1 000 m3) Dodané sortimenty z výroby (bez dovozu) Supplied assortments (excl. imports) kulatina Roundwood x) jehličnatá Softwood z toho of which listnatá Hardwood vláknina a ostatní pr m. xx) Pulpwood jehličnatá Softwood z toho of which listnatá Hardwood palivo Fuelwood jehličnaté Softwood z toho of which listnaté Hardwood dodávky d íví celkem Total timber supplies jehličnaté Softwood z toho of which listnaté Hardwood
2012
2013
2014
8 621
8 645
8 548
7 911
7 925
7 955
710
720
593
4 420
4 504
4 817
3 949
4 037
4 351
471
467
466
2 020
2 182
2 111
1 196
1 267
1 166
824
915
945
15 061
15 331
15 476
13 056
13 229
13 472
2 005
2 102
2 004
Poznámka: x) včetn tyčoviny a doloviny. xx) včetn d íví na výrobu d evoviny. Do celkových dodávek nejsou započteny t žební zbytky a lesní št pka v objemu zhruba 1,9 mil. m3 v roce 2012, 1,8 mil. m3 v roce 2013 a 1,8 mil. m3 v roce 2014 (kvalifikovaný odhad). Note: x) Including pole and mine timber. xx) Including groundwood. The volumes of logging residues and chips approximately 1.9 million m3 in 2012, 1.8 million m3 in 2013 and 1,8 million m3 in 2014 are not included in the total supplies of roundwood.
Pramen: ČSÚ, MZe Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture
130
Tabulka 7.1.1.2 Pr m rné ceny dodávek surového d íví pro tuzemsko (Kč/m3) Average prices of timber in the Czech Republic (CZK/m3) 2013 Sortimenty
Assortments
Jehličnaté Vý ezy I. t ídy smrk Vý ezy II. t ídy smrk Vý ezy III. A/ B t ídy smrk borovice mod ín Vý ezy III. C t ídy smrk borovice mod ín Vý ezy III. D t ídy smrk borovice mod ín D íví IV. t ídy D íví V. t ídy smrk borovice D íví VI. t ídy - palivo Listnaté Vý ezy I. t ídy dub buk Vý ezy II. T ídy dub buk Vý ezy III. A /B t ídy dub buk b íza Vý ezy III. C t ídy dub buk b íza Vý ezy III. D t ídy dub buk b íza D íví V. t ídy dub buk D íví VI. t ídy - palivo
Conifers Logs, 1st class spruce Logs, 2nd class spruce Logs, 3rd A/B class spruce pine larch Logs, 3rd C class spruce pine larch Logs, 3rd D class spruce pine larch Wood, 4th class Pulpwood, 5th class spruce pine Fuelwood, 6th class Broadleaves Logs, 1st class oak beech Logs, 2nd class oak beech Logs, 3rd A /B class oak beech birch Logs, 3rd C class oak beech birch Logs, 3rd D class oak beech birch Pulpwood, 5th class Fuelwood, 6th class
pr m r Average
1.
2014 čtvrtletí/ Quarter 2. 3.
4.
pr m r Average
2 861
2 931
2 834
2 589
2 858
2 854
2 175
2 376
2 258
2 229
2 279
2 286
1 629 2 120
1 786 2 355
1 722 2 337
1 697 2 206
1 759 2 381
1 745 2 324
1 962
2 100
1 995
1 908
1 976
1 995
1 495 1 764
1 633 1 944
1 509 1 927
1 574 1 963
1 632 2 079
1 591 1 974
1 539
1 647
1 603
1 635
1 652
1 634
1 245 1 345 1 158
1 368 1 454 1 316
1 280 1 475 1 304
1 371 1 498 1 268
1 335 1 525 1 258
1 339 1 484 1 288
970
1 084
1 072
1 016
990
1 041
954 787
1 043 794
1 027 821
998 806
970 825
1 011 812
6 404
6 094
5 357
…
3 874
5 355
2 076
2 044
1 795
…
2 115
1 942
2 659
2 821
2 538
2 668
2 850
2 719
1 534 1 170
1 537 1 577
1 457 …
1 372 1 199
1 581 1 445
1 506 1 350
2 147
2 140
2 082
2 079
2 561
2 189
1 343 1 066
1 335 1 351
1 292 1 046
1 230 …
1 304 1 260
1 301 1 211
1 556
1 694
1 581
1 702
1 697
1 667
1 210 945 1 033 1 097 1 005
1 232 1 086 1 100 1 108 1 009
1 110 1 172 1 083 1 052 1 069
1 140 1 031 1 064 1 164 1 040
1 217 1 138 1 100 1 186 1 128
1 190 1 112 1 086 1 124 1 062
12 252
Pramen: ČSÚ, MZe Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture 131
7.1.2 Vývoz a dovoz surového d íví Timber Export and Import Vývoz surového d íví se meziročn zvýšil o 734 tis. m3 na celkovou výši 6 917 tis. m3, když došlo zejména k nár stu vývozu u jehličnaté kulatiny (o 261 tis. m3), jehličnaté vlákniny (o 354 tis. m3), listnaté kulatiny a vlákniny (o 24 tis. m3) a št pek, t ísek, pilin, d ev ných zbytk , odpadu d ev ného a d ev ných pelet a jiných aglomerátu. Dovoz surového d íví se meziročn snížil o 14 tis. m3 na celkovou výši 3 531 tis. m3, když pokles byl zejména u jehličnaté kulatiny (o 102 tis. m3) a vlákniny (o 6 tis. m3), zatímco listnaté kulatiny a vlákniny se dovezlo více (o 41 tis. m3), resp. (o 64 tis. m3). Aktivní saldo zahraničního obchodu meziročn kleslo u surového d íví o 497 mil. Kč na hodnotu 5 586 mil. Kč. Do zemí EU-27 se p itom vyvezlo řŘ,4 % z hodnoty celkového vývozu; nejvíce do Rakouska (4Ř,2 %), N mecka (46,11 %) a Slovenska (1,1 %). Rovn ž dovoz surového d íví byl realizován p evážn ze zemí EU-27 a to ve výši Ř6,3 % z hodnoty celkového dovozu; nejvíce ze Slovenska (34,3 %), Polska (33,1 %), a N mecka (11,7 %). Ve srovnání s rokem 2013 došlo k celkovému zvýšení vývozu surového d íví (o 734 tis. m3) p i současném navýšení hodnoty vývozu (o 255 mil. Kč) a rovn ž k celkovému snížení dovozu surového d íví (o 14 tis. m3) p i současném navýšení hodnoty dovozu (o 242 mil. Kč). Je tedy z ejmé, že stálá poptávka po surovém d íví má p íznivý vliv na r st pr m rné ceny a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Z d vodu poklesu domácí spot eby u jehličnaté kulatiny se význačná část této domácí suroviny nadále exportovala do zahraničí (38,4 % z vyrobené jehličnaté kulatiny a dokonce 85,2 % z tuzemské výroby jehličnatého eziva). Naopak v n kterých regionech ČR byl nedostatek jehličnaté kulatiny a vlákniny pro tuzemské pily a celulózky, který byl ešen dovozem t chto komodit zejména ze Slovenska, Polska a z N mecka. Tabulka 7.1.2.1 Vývoz a dovoz surového d íví v ČR Timber exports and imports in the Czech Republic Vývoz Exports
Dovoz Imports
Saldo Balance
Vývoz Exports
mil. Kč CZK million Celkem z toho EU - 27 N mecko Rakousko Slovensko
Total of which Germany Austria Slovakia
Dovoz Imports
Saldo Balance
Vývoz Exports
Dovoz Imports
Pr m rná cena Kč/m3 Average price CZK/m3
1 000 m3
10 909
5 323
5 586
6 917
3 541
3 376
1 577
1 503
10 834 5 030 5 255 123
4 685 622 125 1 828
6 149 4 511 5 336 -1 705
6 877 3 245 3 430 151
2 994 465 113 1 072
3 883 2 780 3 317 -921
1 575 1 550 1 532 815
1 505 1 337 1 111 1 705
Pramen: ČSÚ, MZe Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture
132
Tabulka 7.1.2.2 Roční objem vývozu a dovozu surového d íví v mil. Kč Annual volumes of timber exports and imports (CZK million) Obchodní bilance Trade balance Celkem Total z toho of which EU
2012
2013
2014
Vývoz Exports
Dovoz Imports
Saldo Balance
Vývoz Exports
Dovoz Imports
Saldo Balance
Vývoz Exports
Dovoz Imports
Saldo Balance
8 764
4 339
4 425
11 164
5 081
6 083
10 909
5 323
5 586
8 706
3 732
4 974
11 077
4 436
6 641
10 834
4 685
6 149
Pramen: ČSÚ, MZe Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture
Tabulka 7.1.2.3 Vývoz a dovoz surového d íví v ČR v tis. m3 Timber exports and imports in the Czech Republic (1 000 m3) Sortiment Vývoz Exports Assortment Jehličnatá kulatina a vláknina Softwood roundwood and pulp 4 601 Spruce smrk 3 757 of which Pine z toho: borovice 609 Others ostatní 235 Hardwood roundwood and pulp Listnatá kulatina a vláknina 330 Oak dub 28 Beech buk 246 of which Poplar z toho: topol 34 Birch b íza 21 Others ostatní 1 Jehličnaté a listnaté užitkové Industrial roundwood 4 931 d íví Charcoal Uhlí d ev né 2 Fuelwood D evo palivové 169 Chips, particles Št pky, t ísky 316 Piliny d ev né, zbytky, odpad Sawdust, Wood Waste, Residues 205 D ev né pelety a jiné Wood pellets and other 1 294 agglomerates aglomeráty Total Celkem 6 917 Pramen: ČSÚ, MZe Source: Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture
133
Dovoz Imports
2 058 1 740 265 53 381 101 139 7 73 61 2 439 20 22 308 150 592 3 531
7.2 Trh se d eva skými produkty v regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika European, Russia and North American Forest Products Market Problematika t žby kulatiny a vlákniny jehličnaté a listnaté a jejich návazné sortimenty, ale také výroba eziva jehličnatého a listnatého a oblast obchodu s t mito jednotlivými komoditami, včetn stavu a vývoje jejich tuzemské spot eby jsou v této zpráv , zve ejn ny na základ nejnov jších statistických údaj UNECE z listopadu 2014, zpracované Výborem pro lesnictví a lesní pr mysl Evropské hospodá ské komise OSN. UNECE však za rok 2013 provedlo statistické úpravy u všech region , zejména v regionu Rusko. Odtud je v této zpráv uvád n v závorce navíc údaj (p edb žná skutečnost roku 2013), který je shodný s údaji roku 2013, uvedenými v lo ské zpráv o stavu lesa. Souhrn za uvedené t i regiony pro naše účely vykazuje tzv. "celosv tovou" t žbu za uvád né sortimenty, ale také celkové údaje za jejich zahraniční obchod a za jejich tuzemskou spot ebu. Stejn je zde hodnocen i trh s d eva ským produktem, ezivem. 7.2.1 Pr myslové surové d evo jehličnaté a listnaté Industrial Hardwood and Sawnwood Regiony Evropa, Rusko a Severní Amerika v roce 2014 vyt žily kulatiny jehličnaté a listnaté a vlákniny jehličnaté a listnaté celkem až ř76 277 tis. m³. Meziročn došlo v t žb t chto surovin ke zvýšení o 1,1 %. Do uvedených region bylo dovezeno 56 7Ř5 tis. m³. Meziročn došlo v dovozu t chto surovin k jejich nár stu o 1,5 %. Vývoz výše uvád ných surovin ze všech t í region p edstavoval celkový objem ve výši až Ř3 Ř56 tis. m³. Meziročn došlo ve vývozu t chto surovin k jejich nár stu o značných 4,7 %. Tuzemská spot eba všech t í region u kulatiny jehličnaté a listnaté a vlákniny jehličnaté a listnaté dosáhla celkové výše ř4ř 207 tis. m³. Meziročn došlo u t chto surovin k nár stu jen o 0,ř %. Region Evropa vyt žil kulatiny jehličnaté a listnaté a vlákniny jehličnaté a listnaté celkem 364 465 tis. m³. Meziročn došlo v t žb t chto surovin ke zvýšení o 1,7 %. Do uvedeného regionu bylo dovezeno 50 122 tis. m³. Meziročn došlo v dovozu t chto surovin k jejich nár stu taktéž o 1,7 %. Vývoz výše uvád ných surovin p edstavoval celkový objem ve výši 3ř 613 tis. m³. Meziročn došlo ve vývozu t chto surovin k jejich nár stu o 2,5 %. Tuzemská spot eba regionu Evropa celkem dosáhla výše 374 ř74 tis. m³. Meziročn došlo u tuzemské spot eby t chto surovin k jejich nár stu o 1,7 %. V této souvislosti je vhodné p ipomenout, že v České republice byla zvýšena roční t žba t chto surovin o 1,6 %, ale dovoz poklesl o 0,Ř %. Naopak vývoz z ČR vzrostl o značných 14,ř %. Tuzemská spot eba v České republice v roce 2014 tak byla meziročn snížena o 4 %. Region Rusko vyt žil celkem až 1Ř6 065 tis. m³. Meziročn došlo ke zvýšení t žby v tomto regionu o 1,ř %. Dovezeno bylo t chto surovin tradičn málo, celkov v objemu pouze 105 tis. m³. Vývoz výše uvád ných surovin p edstavoval celkový objem 2ř 371 tis. m³. Meziročn došlo k nár stu o značných 10,5 %. Tuzemská spot eba regionu dosáhla celkové výše 156 Ř00 tis. m³. Meziročn došlo k nár stu jen o 0,4 %. 134
Region Severní Amerika vyt žil celkem 425 747 tis. m³. Meziročn došlo v t žb t chto surovin ke zvýšení o 0,3 %. Dovezeno bylo jen 6 55Ř tis. m³. Meziročn došlo v dovozu t chto surovin k jejich nár stu o 0,2 %. Vývoz výše uvád ných surovin p edstavoval celkový objem ve výši 14 Ř72 tis. m³. Meziročn došlo ve vývozu t chto surovin k jejich nár stu jen o 0,1 %. Tuzemská spot eba regionu dosáhla celkové výše 417 433 tis. m³. Meziročn došlo u tuzemské spot eby k nár stu o 0,3 %.
7.2.2 ezivo jehličnaté a listnaté Softwood and Hardwood Sawn Wood Ve všech t ech regionech Evropa, Rusko a Severní Amerika bylo vyrobeno eziva jehličnatého a listnatého celkem 266 2Ř1 tis. m³. Meziroční nár st výroby tohoto výrobku byl o 2,1 %. Dovoz eziva byl v rozsahu 5ř 7řř tis. m³, což p edstavuje nár st o 3%. Celkový vývoz eziva byl 113 Ř11 tis. m3 s dynamikou r stu 3,ř %. Tuzemská spot eba eziva dosáhla objemu 212 26Ř tis. m³ s nár stem 1,4 %. Region Evropa vyprodukoval 114 021 tis. m3 s ročním p ír stkem o 2,Ř %. Do regionu bylo dovezeno celkem 36 950 tis. m3 a roční dynamika r stu dovozu byla 1,Ř %. Vyvezeno bylo 54 Ř55 tis. m³ s nár stem vývozu o 4,5 %. Tuzemská spot eba eziva byla ř6 116 tis. m3 s nár stem o 1,5 %. Region Rusko vyprodukoval celkem 3ř 6Ř7 tis. m³ eziva se zvýšením výroby o 2,3 %. Do regionu bylo dovezeno 2ř0 tis. m³, z toho 232 tis. m³ do Kazachstánu. Vývozy eziva meziročn nar staly, zejména však z Ruské federace. Bylo vyvezeno 22 501 tis. m³ a meziroční nár st byl 2,5 %. V tšina tohoto zboží byla vyvezena do Číny. V tuzemské spot eb bylo spot ebováno 16 ř03 tis. m³ p i zvýšení spot eby o 2 %. Region Severní Amerika vyprodukoval 112 573 tis. m³ eziva a šlo tedy o zvýšení výroby o 1,3 %. Dovezeno bylo celkem 22 55ř tis. m³ s ročním navýšením o 5 %. Z regionu bylo vyvezeno 35 ŘŘ3 tis. m³, což p edstavuje zvýšení vývozu tohoto zboží o 3,Ř %. V tuzemské spot eb eziva bylo spot ebováno řř 24ř tis. m³ a došlo ke zvýšení o 1,2 %.
135
Tabulka 7.2.1 Výroba, dovoz a vývoz pr myslového d eva jehličnatého a jehličnatého eziva v mil. m3 Production, imports and exports of coniferous industrial wood and coniferous sawnwood (million m3)
Zem Country
Rakousko Česká republika Finsko Francie N mecko Polsko Rumunsko Špan lsko Švédsko
Austria Czech Republic Finland France Germany Poland Romania Spain Sweden
Ostatní 1) Celkem Evropa Rusko
Others 1)
Ostatní
Others 2)
2)
Celkem SNS Kanada USA
Total Europe Russia
Výroba Production Vlákninakulatina, št pka Kulatina Pulpwood Logs (round and split) 2013 2014 2013 2014 9,05 10,00 2,51 2,63
Pr myslové d evo jehličnaté Softwood industrial wood Dovoz Imports Vývoz Exports VlákninaVlákninakulatina, št pka kulatina, št pka Kulatina Kulatina Pulpwood Pulpwood (round Logs Logs (round and and split) split) 2013 2014 2013 2014 2013 2014 2013 2014 5,12 5,09 1,69 1,52 0,44 0,40 0,30 0,28
Jehličnaté ezivo Softwood sawn wood Výroba Production
Dovoz Imports
Vývoz Exports
2013 8,74
2014 9,20
2013 1,74
2014 1,71
2013 4,93
2014 5,05
7,93
7,96
4,04
4,35
1,15
1,04
1,02
1,01
2,80
3,06
1,19
1,54
3,76
3,61
0,40
0,57
3,23
3,08
21,02 11,61 23,70 12,22 5,76 2,06 32,10
21,74 11,80 23,90 12,40 5,80 2,30 35,80
20,81 4,54 9,30 12,39 0,40 2,72 26,80
20,14 4,10 9,30 12,45 0,42 2,70 25,00
0,35 0,58 4,00 0,08 0,67 0,49 1,12
0,45 0,43 4,50 0,08 0,65 0,61 1,17
1,39 0,34 2,00 0,98 0,02 0,01 3,75
1,09 0,71 2,00 0,98 0,02 0,00 4,00
0,35 1,36 1,10 1,27 0,37 0,51 0,33
0,41 1,16 1,40 1,35 0,30 0,80 0,19
0,34 1,40 0,80 1,32 0,06 0,14 0,42
0,35 1,30 0,80 1,35 0,06 0,22 0,28
10,4 6,54 20,43 3,87 3,76 1,66 16,00
10,6 6,65 21,00 4,00 3,60 1,60 17,30
0,36 2,28 4,10 0,45 0,02 0,73 0,41
0,35 2,41 4,20 0,45 0,02 0,83 0,40
7,14 0,77 6,39 0,50 2,61 0,13 11,61
7,35 0,80 7,00 0,55 2,60 0,19 12,30
43,44
43,98
20,75
21,76
4,29
4,65
2,26
2,77
5,74
5,77
5,16
5,05
23,22
23,73
21,36
21,49
9,63
10,08
168,89 175,68 104,26 102,85
17,85
18,67
13,46
14,10 14,27
14,84
11,13
11,23
98,38 101,29
31,85
32,43
46,94
49,00
0,00
0,00
0,10
0,10 12,00
13,50
3,50
3,70
31,90
0,01
0,01
19,41
19,90
95,54
97,93
9,78
9,94
3,46
3,28
...
...
0,10
0,10
2,61
2,84
0,34
0,37
4,49
4,49
0,24
0,24
1,96
1,96
Total CIS 105,32 107,87 Canada 111,44 111,44
122,33 123,90
21,25 9,61 73,03
21,23 9,61 72,01
0,00 2,73 0,78
0,00 2,73 0,78
0,10 0,47 0,46
0,10 14,61 0,47 6,62 0,46 6,40
16,34 6,62 6,40
3,84 0,01 0,44
4,07 0,01 0,44
35,69 41,55 50,97
36,39 42,57 51,22
0,25 0,79 19,21
0,25 1,03 20,01
21,37 27,57 3,10
21,86 28,76 3,14
233,77 235,34
82,64
81,62
3,51
3,51
0,93
0,93 13,02
13,02
0,45
0,45
92,52
93,79
20,00
21,04
30,67
31,90
USA
Total Celkem North Severní Amerik America
17,79
17,95
136
31,20
1) Albánie, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, ecko, Ma arsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Makedonie, Turecko a Spojené Království 2) B lorusko, Gruzie, Kazachstán a Ukrajina Poznámka: Data z MZe ČR z 5. 2015 a UNECE z 11. 2014. data nejsou dostupná. Note: Data from the Ministry of Agriculture at May 2015 and from UNECE as at November 2014. …data not available.
Pramen: MZe a UNECE Timber Committee Source: Ministry of Agriculture, UNECE Timber Committee
137
Tabulka 7.2.2 Výroba, dovoz a vývoz pr myslového d eva listnatého a listnatého eziva (temperátního) v mil. m3 Production, imports and exports of hardwood industrial and sawn wood (temperate) (million m3) Pr myslové d evo listnaté Hardwood industrial wood Výroba Production Dovoz Imports Vývoz Exports VlákninaVláknina-kulatina, Vláknina-kulatina, št pka št pka Kulatina Kulatina Kulatina kulatina, št pka
Zem Country
Pulpwood(round and split)
Logs
0,61
0,63
0,31
0,30
1,10
1,10
0,06
0,05
0,02
0,03
0,15
0,16
0,18
0,17
0,12
0,13
0,72
0,59
0,47
0,47
0,11
0,15
0,17
0,23
0,23
0,16
0,07
0,17
0,28
0,25
0,18
0,18
0,24
0,23
0,95 4,31 3,02 3,05 4,85 0,81 0,20
0,86 4,30 3,08 3,10 4,85 0,90 0,20
7,10 3,34 3,63 4,84 0,35 6,53 3,40
6,63 3,30 3,70 4,90 0,35 6,50 3,00
0,12 0,23 0,15 0,06 0,11 0,09 0,02
0,11 0,16 0,20 0,06 0,10 0,10 0,02
4,78 0,10 0,30 0,52 0,01 1,49 1,68
4,48 0,20 0,20 0,52 0,01 1,53 1,50
0,00 0,93 0,80 0,14 0,14 0,05 0,00
0,00 1,16 0,90 0,14 0,13 0,06 0,00
0,03 1,02 0,25 0,07 0,04 1,79 0,01
0,05 1,00 0,30 0,08 0,04 1,80 0,01
0,04 1,36 1,05 0,45 1,76 0,39 0,06
0,04 1,40 1,03 0,46 1,70 0,40 0,06
0,03 0,28 0,41 0,22 0,07 0,12 0,06
0,02 0,30 0,41 0,23 0,07 0,15 0,06
0,01 0,32 0,58 0,09 0,97 0,02 0,02
0,01 0,42 0,67 0,09 0,95 0,03 0,02
15,85 16,30
20,79
21,98
2,21
2,25
4,42
4,13
1,48
1,77
6,14
5,69
7,17
7,25
3,91
3,95
2,51
2,40
34,03 34,48
51,06
51,46
3,41
3,45
14,57
13,90
3,83
4,37
9,44
9,17
12,71
12,75
5,46
5,54
4,88
4,95
25,41 26,00
25,93
26,20
0,00
0,00
0,00
0,00
2,30
2,40
5,50
6,20
2,30
2,50
0,02
0,02
0,75
0,84
2,52
2,30
2,24
0,01
0,00
...
...
0,27
0,29
0,06
0,07
0,79
0,79
0,02
0,02
0,38
0,37
Total CIS
27,89 28,52
28,23
28,44
0,01
0,00
0,00
0,00
2,57
2,69
5,56
6,27
3,09
3,29
0,04
0,04
1,13
1,21
Canada
6,60 6,60 32,01 32,89
16,31 53,07
16,31 53,00
1,35 0,44
1,35 0,45
0,25 0,07
0,25 0,07
0,20 1,00
0,20 1,02
0,17 0,00
0,17 0,00
1,31 17,32
1,38 17,41
0,65 0,84
0,68 0,84
0,45 3,45
0,52 3,46
38,61 39,49
69,38
69,31
1,79
1,80
0,32
0,32
1,20
1,22
0,17
0,17
18,63
18,79
1,49
1,52
3,90
3,98
Ostatní Celkem Evropa Rusko
Others 1)
1)
Ostatní Celkem SNS Kanada USA Celkem Severní Amerika
2)
Poland Romania Spain Sweden
Total Europe Russia Others
2)
USA Total North America
2,48
2013
2014
138
2013
2014
2013
2014
Exports
0,30
Germany
2014
Vývoz
0,27
France
2013
Pulpwood (round and split)
Dovoz Imports
2014
Austria Czech Republic Finland
2014
Logs
Výroba Production
2013 Rakousko Česká republika Finsko Francie N mecko Polsko Rumunsko Špan lsko Švédsko
2013
Pulpwood (round and split)
Logs
Listnaté ezivo Hardwood sawn
2013
2014
2013
2014
2013
2014
1) Albánie, Belgie, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Ma arsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Makedonie, Turecko a Spojené Království 2) B lorusko,Gruzie, Kazachstán a Ukrajina. Poznámka: Data z MZe ČR z 5. 2015 a UNECE z 11. 2014. data nejsou dostupná. Note: Data from the Ministry of Agriculture at May 2015 and from UNECE as at November 2014. ..data not available.
Pramen: MZe a UNECE Timber Committee Source: Ministry of Agriculture, UNECE Timber Committee
139
8 Informatika, výzkum, poradenství, propagace a práce s ve ejností Information Technology, Research, Consultancy, Promotion, and Public Relations
8.1 Informační st ediska pro odv tví lesního hospodá ství Forestry Information Centres Odv tvové informační st edisko pro lesní hospodá ství a myslivost Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i., (VÚLHM) byl v roce 2014 pov en zajišt ním činnosti Expertní a poradenské služby spojené s p enosem výsledk lesnického a mysliveckého výzkumu do praxe v letech 2014 – 2016. Tyto aktivity ústav zajiš oval prost ednictvím útvaru Lesnické informační centrum (LIC). Náplní jeho činnosti je p edevším osv ta a propagace lesního hospodá ství, organizace odborných akcí, školení a tematických seminá . Dále spravuje a pr b žn rozši uje odbornou knihovnu, zpracovává domácí i zahraniční lesnickou a mysliveckou literaturu a vydává v decké a informační publikace. Knihovna VÚLHM obhospoda uje a pr b žn aktualizuje knižní fond p esahující 64 tisíc domácích i zahraničních publikací s lesnickou a mysliveckou tématikou (knižní fond je deponován ve Strnadech a na VS Opočno). Plní standardní knihovnické činnosti (akvizice, katalogizace, p jčování knih a časopis , meziknihovní výp jční služba, mezinárodní vým na publikací, dokumentace a archivace publikací a záv rečných zpráv). V pr b hu roku 2014 bylo vy ízeno celkem 1 712 prezenčních a absenčních výp jček a 211 výp jček v rámci meziknihovní výp jční služby. Literatura byla po izována z České republiky i ze zahraničí formou vým ny, nákupem či darem a zp ístup ována standardními knihovnickými, dokumentačními a archivačními metodami. V roce 2014 bylo získáno, zkatalogizováno a uloženo do fondu knihovny 235 nových titul . Do databáze lesnické dokumentace p ibylo 435 záznam , které obsahují nov nabyté tituly knih, brožur a učebnic i včetn retrofondu a dále analytické popisy článk z výzkumných, lesnických a mysliveckých periodik. P enos a ší ení výsledk lesnického výzkumu je zajišt no prost ednictvím vydávaných odborných publikací určených pro praxi a v deckých periodik. Hlavními publikacemi vydávanými VÚLHM jsou: V decké a odborné publikace: Zprávy lesnického výzkumu - v roce 2014 vyšla 4 adová čísla tohoto v deckého recenzovaného časopisu. Lesnický pr vodce – v roce 2014 vyšlo 11 certifikovaných metodik pro praxi v tišt né podob . Odborná periodika jsou ve ejnosti k dispozici on-line ke stažení na webových stránkách www.vulhm.cz
140
Krom výše zmín ných publikací byly vydány tyto tituly: Vápn ní les v České republice (ve spolupráci s Ministerstvem zem d lství ČR) P stební postupy p i zavád ní douglasky do porostních sm sí v podmínkách ČR (ve spolupráci s nakladatelstvím Lesnická práce, s. r. o.) Rešerše z lesnické a myslivecké literatury – s pomocí mezinárodních databází, souborných katalog a on-line knihovnického systému bylo zpracováno b hem roku 2014 sedm obsáhlých rešerší pro externí zájemce. Odborné lesnické ve ejnosti bylo v roce 2014 celkem rozesláno 1 724 výtisk publikací výzkumného ústavu, z toho 1 163 ks v rámci České republiky a 571 ks do zahraničí. Organizačn byl zajišt n jeden mezinárodní seminá pro odbornou ve ejnost na téma „Zdravotní stav les a vývoj lesních p d 25 let po vyvrcholení imisní zát že – regenerace a rizika pro budoucnost”. Výzkumný ústavu prezentoval svoji v deckou činnost na dvou výstavách – Silva Regina v Brn a Zem živitelka v Č. Bud jovicích. Lesnická ve ejnost byla informována o výsledcích lesnického a mysliveckého výzkumu prost ednictvím 10 tiskových zpráv a 4 článk zasílaných do odborných periodik. Na webovém informačním portálu „Les aktuáln “ bylo publikováno 13Ř p ísp vk . Služeb expertní a poradenské služby v pr b hu roku nejvíce využívali v dečtí a výzkumní pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i., dále v dečtí pracovníci, pedagogové a studenti fakulty lesnické a d eva ské České zem d lské univerzity v Praze, lesnické a d eva ské fakulty Mendelovy univerzity v Brn a zam stnanci Ústavu pro hospodá skou úpravu les . Rovn ž služeb využívala odborná lesnická ve ejnost. Informační datové centrum IDC a datový sklad Informační a datové centrum (IDC) zajiš uje vedení centrální databáze a archivu o lesích a myslivosti v ČR. Údaje v databázi shromaž ované po n kolik desetiletí mají obrovskou hodnotu. IDC plní informační úlohy pro pot eby Ministerstva zem d lství na úseku lesního hospodá ství. Informační a datové centrum zabezpečuje správu a poskytování analytických a digitálních dat z centrální databáze o lesích pro pot eby: • zpracování lesních hospodá ských plán (LHP), • zpracování lesních hospodá ských osnov (LHO), • subjekt vykonávajících činnosti související s hospodá skou úpravou les a databází o lesích, • subjekt lesního hospodá ství, zejména pro orgány státní správy les , organizace lesního hospodá ství, vlastníky lesa, taxační kancelá e aj. Informační a datové centrum plní informační úlohy pro pot eby Ministerstva zem d lství ČR na úseku lesního hospodá ství. Hlavní cíle IDC • Pr b žn napl ovat a spravovat data o lesích a lesním hospodá ství České republiky.
141
• • • • • •
Poskytovat jednotná data o lesích a lesním hospodá ství České republiky dle pravidel stanovených z izovatelem – Ministerstvem zem d lství. Poskytovat servis pro státní správu les , orgány státní správy, vlastníky lesa. Zvýšit informovanost sm rem k Evropské unii. Zabezpečit provoz lesnického archivu digitálních a analogových dat. Zjednodušit, zrychlit a standardizovat p ístup k dat m spravovaným v Datovém skladu prost ednictvím webovských technologií, a zvlášt zajišt ní „on-line" p ístupu pomocí webových služeb. Zajistit p ístup k dat m p i zachování dostatečné ochrany proti jejich zneužití.
IDC je pom rn složit technologicky strukturované a informace se do datového skladu (DS) ukládají p es specifická klientská pracovišt , která podléhají p ísné správ a organizaci. Každý klient DS musí vždy dodržet tento cyklus: 1. Po izování a editace dat 2. Kontrola dat 3. Migrace dat 4. Zajišt ní p ístupu k datovým zdroj m 5. Údržba dat Každý stupe sb ru, zpracování a kontroly dat v rutinním provozu pracoviš je vždy pod p ísnou kontrolou. Migrace (načítání) datových zdroj je zajišt ná pomocí dávkového procesu. Tento proces zajistí transformaci dat do struktur DS a následné optimální uložení do relační databáze. Za účelem jednotného zpracování dat jsou vyvíjené standardy (LHP, OPRL, p ípadn další), které umož ují uložit získaná data do souvislého zobrazení. Datový sklad (DS) Do DS se ukládají zorganizované informace – výsledky, na které se b žnými zp soby nedá dosáhnout. DS je jen sklad informací v jiné form . DS se skládá z n kolika legislativn vymezených klient , kte í spolu vzájemn komunikují. DS se člení na klienty, kte í jsou tematicky r znorodí, ale prost ednictvím standard (OPRL, ISLH...) a souvislého zobrazení je možná jejich kombinace v rámci DS. Datový sklad se skládá z n kolika nosných databází s r zným obsahem a strukturou podle zam ení (IL, OPRL, LHPO, Reprodukční materiál,…) a nabízí 1. Stejné výsledky z jakéhokoliv pracovišt ÚHÚL. 2. DS se tak p iblíží prakticky jakémukoliv uživateli na kterékoliv úrovni. Jeho cílem je vytvo it takový informační systém, který interaktivn poskytuje aktuální údaje (standardizované výstupy budou aktualizovány okamžit po dodání aktuálních dat do DS).
142
Geoportál ÚHÚL a datové informace Geoportály hrají d ležitou roli p i sdílení prostorových informací a mohou zamezit duplicitám, nekonzistenci dat, zpožd ním, zmatk m a promarn ným prost edk m. ÚHÚL provozuje v rámci Geoportálu 2 mapové portály:
ve ejnou část a neve ejnou část určenou pro státní správu les a myslivosti, kam se vstupuje p es portál eAgri a sekci Lesy (je t eba uživatelské jméno a heslo).
Geoportál je druh webového portálu, který slouží: k p ístupu k prostorovým informacím ke službám dovolujícím jejich zobrazení, úpravy, analýzy apod. Vše probíhá prost ednictvím Internetu. Geoportál ÚHÚL obsahuje tyto údaje: Ve ejn dostupné Smíšenost (na úrovni PSK i POR) Druhová skladba Vlastnické pom ry Etážovitost Zakmen ní Cílový hospodá ský soubor Lesní hospodá ské osnovy (pro desktop i mobilní za ízení Oblastní plány rozvoje les Mapy zdravotního stavu les ČR z družicových snímk Honitby ČR P ehledové mapy Národní inventarizace les Rámcová informační vrstva správních hranic obcí s rozší enou p sobností Meliorované plochy Neve ejné Portál myslivosti Portál státní správy les Portál odborného lesního hospodá e Registr odborného lesního hospodá e Portál reprodukčního materiálu Portál kategorizace les z rozhodnutí
143
8.2 Lesnický výzkum Forest Research Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti (VÚLHM, v.v.i.) je ve ejnou výzkumnou institucí, jejímž z izovatelem je Ministerstvo zem d lství. Hlavní náplní ústavu je ešení výzkumných projekt aplikovaného a základního výzkumu v odv tví lesního hospodá ství a myslivosti a účast p i zavád ní výsledk do praxe. V rámci další činností ústav zajiš uje expertní činnost a poradenské služby pro státní správu a vlastníky les všech kategorií. V roce 2014 Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v.v.i. realizoval celkem 52 výzkumných a expertních aktivit pro r zné zadavatele. V hlavní činnosti ústavu, v oblasti výzkumu, bylo na základ Rozhodnutí č. RO 0114, o poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, zahájeno ešení ústavního výzkumného projektu „Stabilizace a rozvoj funkcí lesa v m nících se podmínkách prost edí“. Bylo ešeno 17 výzkumných projekt v rámci Ministerstva zem d lství, odd. Národní agentura pro zem d lský výzkum (NAZV) v celkovém objemu 24 mil. Kč, 8 výzkumných projekt v rámci Technologické agentury ČR (TAČR). V roce 2014 nebyl zahájen žádný výzkumný projekt v rámci NAZV, čty i výzkumné projekty byly zahájeny v rámci TA ČR. Od dalších grantových zadavatel bylo ešeno v roce 2014 šest projekt (MŠMT). Pokračovaly monitorační činnosti v rámci mezinárodního programu ICP Forests. V roce 2014 byly uhrazeny členské p ísp vky v mezinárodních organizacích ICP Forests, EFI, IUFRO. V rámci dalších činností, které úzce souvisí s hlavní výzkumnou činností ústavu, bylo pro MZe smluvn realizováno 10 projekt , v celkovém objemu 17 mil. Kč, jež m ly charakter expertní a poradenské činnosti pro vlastníky a správce les . Tyto aktivity byly nasm rovány do následujících oblastí – lesní ochranná služba, dlouhodobé sledování hydrologických pom r v lesních povodích, p ípravy melioračních projekt a hodnocení účinnosti vápn ní, pr zkumu výživy smrkových porost na severní Morav , monitoringu lesních ekosystém ve vztahu k potravnímu et zci, p enosu výsledk lesnického výzkumu do praxe apod. V roce 2014 byla zahájena činnost Národní banky osiva a explantát lesních d evin. V roce 2014 finanční zdroje na výzkum p edstavovaly 67,1 % z celkových výnos ústavu a projekty provád né v rámci další činnosti instituce, spojené s expertní a poradenskou činností tvo ily 13,2 % z celkového rozpočtu VÚLHM, v.v.i. V roce 2014 vyšla 4 adová čísla v deckého recenzovaného časopisu Zprávy lesnického výzkumu, 11 certifikovaných metodik bylo vydáno v rámci časopisu Lesnický pr vodce. Byla vydána publikace „Vápn ní les v České republice“ a sborník z konference „Zdravotní stav les a vývoj lesních p d 25 let po vyvrcholení imisní zát že - regenerace a rizika pro budoucnost“. Zam stnanci výzkumného ústavu v roce 2014 zrealizovali 36 zahraničních cest a zúčastnili se celé ady národních a mezinárodních konferencí, zastupovali ČR na jednáních vyplývajících z rezolucí ministerských konferencí o lesích jako nap . ICP Forests (TASK Force Meeting a expertní panely), Euforgen, na jednání v domostní platformy „výzkum a inovace“ evropského regionu Dunaj-Vltava. Mezi další d ležité pat ily účasti na jednáních a konferencích v rámci 144
evropského programu COST, 11. Seed Science Conference a dalších odborných seminá ích organizovaných v sousedních státech v Polsku a na Slovensku (ochrana lesa, p stování lesa). Stejn jako v p edcházejících letech, tak v roce 2014, pokračovala velmi t sná spolupráce s ob ma lesnickými fakultami a s dalšími univerzitami v pedagogické oblasti a s lesnickými institucemi v oblasti ší ení a propagace výsledk výzkum pro lesnickou praxi. Fakulta lesnická a d eva ská České zem d lské univerzity v Praze Pracovníci Fakulty lesnické a d eva ské (FLD) ČZU v Praze zam ují své aktivity krom pedagogické činnosti také na výzkumnou a v deckou činnost v oblasti lesnictví a d eva ství. Hlavním zdrojem financování této činnosti na fakult jsou výzkumné projekty z grantových agentur. V roce 2014 bylo na FLD ešeno celkem 31 vn jších grantových projekt hodnocených Radou vlády dle Metodiky hodnocení výsledk výzkumných organizací a hodnocení výsledk ukončených program (platnou pro léta 2013 až 2015), jejichž celkový finanční p ínos byl víc než 26 mil. Kč. Struktura projekt podle poskytovatel byla: Evropská unie – 1 projekt, Grantová agentura ČR - 5 projekt , MZe - 13 projekt , Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy – 6 projekt , Technologická agentura ČR – 6 projekt . ešené projekty pokrývaly široké spektrum lesnických oblastí: šlecht ní jedle, ekonomickou efektivnost šlecht ní, výzkum dynamiky vývoje les , optimalizace plánování, p stební postupy, management a hodnocení biodiverzity, výzkum biomasy, obranná opat ení proti lýkožroutu smrkovému a dopad klimatických zm n na jeho rozší ení, ekonomickou efektivnost nízkého lesa, t žebn dopravní technologie a další. Projekty mladých v deckých pracovník a student v doktorských a magisterských studijních programech jsou podporovány z rozpočtu Vnit ní grantové agentury. Tato agentura v roce 2014 celkem podpo ila 17 standardních a 1 týmový projekt v celkové výši tém 4,1 mil. Kč. Akademičtí pracovníci FLD výsledky své v deckovýzkumné práce pravideln publikují ve v deckých i odborných časopisech a na v deckých konferencích. V roce 2014 akademičtí pracovníci FLD publikovali celkem 136 článk ve v deckých časopisech s impakt faktorem, 55 článk vedených v databázi Scopus, 4 knižní publikace a velké množství článk v odborných časopisech a p ísp vk ve sbornících z v deckých konferencí. V decká p íprava – studium v doktorských studijních programech je další d ležitou součástí činnosti fakulty. Na FLD je akreditováno celkem 6 studijních obor , v nichž v roce 2014 studovalo 126 student v prezenční i kombinované form studia. 20 student v pr b hu roku 2014 úsp šn obhájilo dizertační práci a získalo v deckou hodnost Ph.D. V roce 2014 se dále rozvíjela aktivní činnost FLD jako instituce v nejvýznamn jší evropské lesnické výzkumné organizaci European Forest Institute (EFI), Joensuu, Finsko, a nejvýznamn jší sv tové lesnické výzkumné organizaci International Union of Forest Research Organisations (IUFRO). Za velmi d ležitou lze mj. považovat aktivní účast a reprezentaci FLD na XXIV. IUFRO World Congress v Salt Lake City. Dále se FLD podílela aktivn na práci EFI Regional Office for Central and Eastern Europe (RO EFI CEEC) se sídlem ve Vídni jako jeden z klíčových člen (core member) na základ dlouhodobé dohody mezi ČZU a EFI, a na činnosti v Interuniversity Consortium for Agricultural and Related Sciences in Europe (ICA) – zejména v rámci SILVA Network, a p sobila rovn ž v evropské organizaci Conference of Deans and Directors of European Forestry Faculties and Schools (CONFEST). 145
Významná spolupráce již tradičn pokračovala i s pracovišti v České republice – univerzitami a výzkumnými ústavy obdobného zam ení, podnikovou sférou i orgány státní správy. Fakulta životního prost edí České zem d lské univerzity v Praze T žišt výzkumné činnosti Fakulty životního prost edí (FŽP) je v oblasti environmentáln – ekologické. Výzkum zajiš uje celkem 6 kateder (katedra aplikované ekologie, katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování, katedra biotechnických úprav krajiny, katedra ekologie, katedra geoenvironmentálních v d, katedra vodního hospodá ství a environmentálního modelování). FŽP eší aktuální problémy antropogenn využívané krajiny v podmínkách st ední Evropy, zejména pak ochranu a zvyšování ekologické stability krajiny, problematiku biologické diverzity, ekologii populací a společenstev, ochranu p írody, péče o chrán ná území, krajinnou ekologii, optimalizaci vodního režimu krajiny, protipovod ových opat ení, revitalizaci íčních systém , rekultivací, ochranu p dy, organizaci krajinného prostoru, problematiku odpad , starých ekologických zát ží, transporty znečišt ní až po hodnocení vliv na životní prost edí (EIA a SEA), environmentální geochemii, hydrogeologii, geologii a paleoekologii, environmentální systémy ízení či environmentální vzd lávání. V roce 2014 bylo na FŽP ešeno celkem 40 vn jších grantových projekt , jejichž celkový finanční p ínos p esahoval 27,3 mil. Kč. Struktura projekt grant podle poskytovatel je následující: Grantová agentura ČR (ř projekt ), Ministerstvo zem d lství (3 projekty), Ministerstvo školství mládeže a t lovýchovy (5 projekt ), Ministerstvo vnitra ČR (5 projekt ), Technologická agentura ČR (15 projekt ), Norské fondy (2 projekty) a zahraniční 7. Rámcový program EU (1 projekt). Z rozpočtu Interní grantové agentury (IGA) FŽP bylo v roce 2014 podpo eno celkem 53 jednoletých projekt IGA v celkové výši 4 608 756 Kč. Z prost edk Interní grantové agentury jsou podporovány projekty student v doktorských a magisterských studijních programech fakulty. Výsledky v decko - výzkumné práce jsou pravideln publikovány ve v deckých i odborných časopisech a na v deckých konferencích. V roce 2014 opublikovali akademičtí pracovníci a studenti doktorských program FŽP své výsledky celkem ve 131 článcích v impaktovaných časopisech, 16 článcích v recenzovaných časopisech z pozitivního seznamu periodik ČR, 14 článcích v databázi SCOPUS, 4 odborných monografiích, ř kapitolách v odborných monografiích, 15 článcích ve sborníku evidovaných v databázi Conference Proceeding, 1 poloprovozu, 2 užitných vzorech, 5 certifikovaných metodikách, 5 specializovaných mapách s odborným obsahem a 9 softwarech. Akademičtí pracovníci se také účastnili státních i mezinárodních v deckých konferencí, ze kterých vzniklo 57 p ísp vk ve sborníku, které ale nepat í do žádné bodované kategorie RIV (rejst ík informací o výsledcích). Účast na konferencích není chápána jako možnost publikování, ale jako prost edek na zlepšení osobní komunikace v deckých pracovník , která zásadn napomáhá rozvoji mezinárodní spolupráce a kontakt m s praxí. Významnou součástí činnosti FŽP je v decká p íprava – studium v doktorských studijních programech. Na FŽP jsou akreditovány celkem 4 doktorské studijní obory v češtin (Aplikovaná a krajinná ekologie, Ekologie, Environmentální modelování a Úpravy vodního režimu krajiny), v nichž v roce 2014 studovalo celkem 129 student v prezenční i kombinované form studia. FŽP má akreditovány také 4 anglické doktorské studijní obory 146
(Applied and Landscape Ecology, Ecology, Environmental Modeling a Water Regime Improvement in Landscape), v nichž v roce 2014 studovalo celkem 12 student v prezenční a 2 studenti v kombinované form studia. Akademičtí pracovníci FŽP stále více navazují mezinárodní kontakty a zapojují se do mezinárodních tým a pracovních skupin. Na FŽP ČZU v Praze p sobilo v roce 2014 celkem 19 pracovník v post-doktorských pozicích. Jejich v decká aktivita byla navázána na existující v decké týmy. Krom intenzivní v deckovýzkumné a následné publikační činnosti se aktivn podílejí i p i výchov student v doktorském a magisterském stupni. Od postdoktorské pozice se dále vyžaduje podávat kvalitní projektové žádosti a získávat tak finanční zdroje na výzkum a participovat na ešení více projekt současn . V roce 2014 tak došlo k dalšímu prohloubení spolupráce s významnými evropskými i mimoevropskými univerzitami environmentálního zam ení, mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty. Významná spolupráce již tradičn pokračovala i s pracovišti v ČR – univerzitami a výzkumnými ústavy obdobného zam ení, podnikovou sférou i orgány státní správy. V roce 2014 na fakult úsp šn prob hla 2 habilitační ízení a zahájeny byly další 3 habilitační ízení a 1 ízení ke jmenování profesorem. Celkov tak došlo ke zvýšení odbornosti akademických pracovník fakulty. Lesnická a d eva ská fakulta Mendelovy univerzity v Brn Lesnická a d eva ská fakulta Mendelovy univerzity v Brn (LDF MENDELU) rozvíjí v decko-výzkumné aktivity v oborech, ve kterých uskuteč uje pedagogickou činnost. Jedná se o široké spektrum studijních program bakalá ského, magisterského a doktorského stupn studia, prezenční i kombinované formy, zam ených na lesnictví, krajiná ství, d eva ství, stavby na bázi d eva a nábytká ství, včetn um leckých disciplín (designu) v nábytká ství. Výzkum je na LDF MENDELU chápán v kontextu celého zpracovatelského et zce zabývajícího se d evem, jako obnovitelnou surovinou, včetn navazujících odv tví, p i plném respektování požadavk ochrany p írody a krajiny. Významnou výzkumnou základnu pro LDF p edstavuje zázemí Školního lesního podniku Masaryk v les ve K tinách. Významná je úloha LDF MENDELU jako koordinátora České technologické platformy lesního hospodá ství a navazujících pr myslových odv tví, která je napojena na Evropskou technologickou platformu Forest-Based Sector Technology Platform. LDF MENDELU je jedním ze zakládajících člen klastru Crea Hydro and Power Czech Renewable Energy Allianz (CREA), což je sdružení českých firem a výzkumných a vzd lávacích institucí, jejichž hlavními obory činnosti jsou vodní stavby, vodní elektrárny a čerpací a závlahové systémy. Na mezinárodní úrovni je prioritou fakulty aktivní činnost uvnit EFI a IUFRO, nejlepší pracovníci jsou zapojeni do pracovních skupin a mezinárodních tým . K napln ní t chto cíl slouží i projekty Ministerstva školství mládeže a t lovýchovy (COST, Kontakt, Eureka, Aktion, Interreg). Významné je zapojení LDF MENDELU jako koordinátora do činnosti regionálního centra EFI CEEC se sídlem ve Vídni. LDF MENDELU se též da í rozvíjet činnost v rozvojových zemích trop a subtrop p edevším v Etiopii, Jemenu a Zambii, kde v roce 2014 realizovala 4 projekty rozvojové pomoci podporované Českou rozvojovou agenturou, aktivn se účastnila celouniverzitního 147
budování off-shore kamp v Nikaragui a Zambii, realizovala adu projekt Operačního programu Vzd lání pro konkurenceschopnost, zam ených na inovaci studijních program sm rem k rozvojovým studiím, rozvíjí kontakty s odborníky na tuto problematiku v Norsku, Švýcarsku (Norské fondy, Fond Partnerství) a dalších zemích. LDF MENDELU je zapojena do projektu S.A.F.E. (Stability of Altered Forest Ecosystems). Jedná se o jeden z nejv tších ekologických výzkumných projekt na sv t , zkoumající vliv odlesn ní a fragmentace na cca Ř tisících ha tropického deštného lesa v malajském Sabahu na ostrov Borneo. Projekt je veden Dr. R. Ewersem z Imperial College London, ve spolupráci s University of Cambridge, University of Oxford, malajskými institucemi (a od roku 2011 i LDF MENDELU). Svým rozsahem projekt SAFE p esahuje všechny doposud vykonané experimenty zabývající se vlivem odlesn ní na biodiverzitu a kolob h uhlíku v tropických lesích. Úkolem MENDELU je v rámci projektu studium dynamiky druhového složení, struktury a prostorových vztah d evin v lesních fragmentech o r zných velikostech (od 1 po 100 ha). V roce 2014 bylo jednotlivými týmy na LDF MENDELU ešeno celkem 1ř projekt Operačního programu Vzd lání pro konkurenceschopnost v celkovém objemu 100 ŘŘŘ tis. Kč, 1 projekt Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (poskytnutá finanční částka 10 750 tis. Kč) a 31 dalších projekt v celkovém objemu 21 45Ř mil. Kč. Z toho je v centrální evidenci projekt výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2014 evidováno 36 projekt . Jedná se o 4 projekty Grantové agentury ČR, (LDF spolu ešitel, 1 660 tis Kč), 8 projekt Ministerstva zem d lství, odd. Národní agentura pro zem d lský výzkum (NAZV) z toho 2 jako ešitel a 6 jako spolu ešitel (5 151 tis. Kč), 4 projekty Technologické agentury ČR z toho 2 jako ešitel a 2 jako spolu ešitel (4 353 tis. Kč), 3 projekty Ministerstva kultury NAKI z toho 1 jako ešitel a 2 jako spolu ešitelé (2 143 tis. Kč), další z Ministerstva školství mládeže a t lovýchovy: COST – Ř projekt jako ešitel (3 615 tis. Kč) a INGO II. 1 projekt (1 15Ř tis. Kč), 1 projekt z Ministerstva pro místní rozvoj (1ř5 tis. Kč), 1 projekt Ministerstva pr myslu a obchodu TIP jako spolu ešitel (3 016 tis. Kč). Dále spolupracuje na dalších projektu z Ministerstva školství mládeže a t lovýchovy Leonardo da Vinci (224 tis. Kč). Za zmínku stojí i projekt z Ministerstva financí - Fond partnerství (26 tis. Kč). LDF MENDELU provozuje vlastní Interní grantovou agenturu, která podporuje p edevším zapojení student magisterských a doktorských studijních program do výzkumných tým . V roce 2014 bylo realizováno 43 projekt v celkové výši ř 203 tis. Kč. V rámci hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR (RVVI) bylo v Hodnocení 2013 (za léta 200Ř–2012) hodnoceno celkem Ř14 výstup , vykázaných LDF MENDELU, která se umístila s cca 1ŘŘ46 body jako 53. výzkumné pracovišt z 543 hodnocených institucí v ČR jako nejsiln jší lesnicky zam ená výzkumná instituce v ČR. V roce 2013 vzniklo z významn jších výstup 74 p vodních v deckých prací v impaktovaných periodikách vedených na Web of Science, 75 publikací v pln recenzovaných periodikách, které jsou vedeny v databázi Scopus.
148
8.3 Vzd lávání d tí a mládeže v oblasti lesního hospodá ství Education of Youth in Forest and Game Management, Fishery and Bee-keeping Sectors Lesní pedagogika Lesní pedagogika p ibližuje návšt vník m lesa lesní ekosystém, trvale udržitelné lesní hospodá ství, smysl hospoda ení v lesích a užitky, které les člov ku p ináší. Jejím základním principem je vnímání p írody všemi smysly, které zprost edkovávají speciáln vyškolení lesníci – lesní pedagogové (lesníci s pedagogickými znalostmi a zkušenostmi) p ímo v lesním prost edí. Lesní pedagogika je také prost edkem lesnické osv ty a komunikačním nástrojem lesník . Les s jeho mimoprodukčními funkcemi je lidmi vnímán jako ve ejný statek. Hospoda ení v n m je ve ejností sledováno více, než je tomu u subjekt p sobících v jiných odv tvích. Systematická komunikace s ve ejností napomáhá zvýšit prestiž lesnické profese a znovu obnovit ztracený respekt k vlastnictví les . Je t eba lidem vysv tlovat činnosti, které jsou v lesích provád ny pro jeho zachování a další rozvoj. Lesní pedagogika slouží mj. práv k informování široké ve ejnosti, ale zejména d tí a mládeže. Lesní pedagog je odborník s lesnickým vzd láním či praxí v lesnictví a úsp šný absolvent certifikovaného kurzu lesní pedagogiky napl ující její podstatu, který umí p edstavit les, lesnictví a profesi lesníka prost ednictvím prožitku p edevším v lesním prost edí. Každoroční kurzy jsou po ádány na St ední lesnické škole v Hranicích. Po absolvování základního kurzu m že lesník absolvovat i kurz nadstavbový, který je zam ený na práci se specifickými cílovými skupinami klient nap . seniory, handicapovanými, d tmi ze socio-kulturn znevýhodn ného prost edí apod. Lesní pedagogika jako vzd lávání pro udržitelný rozvoj Pot eba lesnické osv ty a pot eba poskytování informací o zp sobech a možnostech zajišt ní trvale udržitelného lesnického hospoda ení, na nichž se mají podílet vedle Ministerstva zem d lství i lesnické organizace, jsou mj. zakotveny nap íklad v t chto dokumentech: Akční plán Státního programu environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty v České republice na léta 2010–2012 s výhledem do roku 2015 Cílový stav 14 Ve ejnost má k dispozici aktuální a objektivní informace o stavu životního prost edí a účastní se rozhodování o n m Koncepce podpory mládeže pro období 2014–2020 SC 11: Motivovat d ti a mládež k životu s principy udržitelného rozvoje a rozvíjet jejich environmentální gramotnost Lesní pedagogika dále napl uje Strategii vzd lávání pro udržitelný rozvoj (20082015).
149
Vzd lávání pro udržitelný rozvoj se zam uje na vzájemnou interakci a souvislosti mezi ekonomickými, sociálními, environmentálními a právními aspekty rozvoje. Naučit další generace žít podle principu trvale udržitelného rozvoje vyžaduje vytvo it d tem a mládeži základní podmínky pro získávání dovedností a znalostí o zákonitostech biosféry, o vztazích člov ka a prost edí, o vývoji a problémech současné civilizace i o možnostech a zp sobech jejich ešení. Naučit je utvá et postoje k osobní odpov dnosti za stav životního prost edí a p stovat dovednosti a návyky žádoucího jednání a chování v p írodním prost edí. P sobit na utvá ení názoru, postoj , hierarchii životních hodnot, životní styl, na pochopení kvality života. A také rozvíjet úctu a cit k živé i neživé p írod a jedinečnosti života na Zemi. Všechny tyto základní principy se odrážejí v lesní pedagogice. Lesní pedagogika v ČR V České republice provád jí lesní pedagogiku organizace zabývající se správou lesních majetk , hospoda ením v lesích či lesnickou osv tou a lesnické školy. Pat í mezi n p edevším: Lesy České republiky, s. p., Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem, Vojenské lesy a statky, s.p., Sdružení vlastník obecních a soukromých les v ČR a jeho členové – m stské lesy (nap . Lesy hl. m. Prahy, Ostravské m stské lesy a zele , s. r. o., M stské lesy Hradec Králové, a. s., Lesy m sta Olomouce, a. s., Domažlické m stské lesy spol. s r. o., Lesy m sta Český Krumlov, s. r. o., M stské lesy Dačice s. r.o., Lesy m sta Brna, a. s., Správa ve ejného statku m sta Plzn , p ísp vková organizace, M stská správa les Pelh imov s. r. o., Lesy m sta Písku s. r. o., Správa les m sta Tábora, s. r. o., Lesní družstvo Vysoké Chvojno s. r. o., M stské lesy Chrudim, s. r. o., Lesní družstvo obcí P ibyslav, Láze ské lesy Karlovy Vary, p. o., M sto Český Brod – m stské lesy, M stské lesy Rožnov pod Radhošt m, s. r. o., Lesy a rybníky m sta Českých Bud jovic, s. r. o., Lesy Jáchymov, p. o., Lesy a parky Trutnov s. r.o., Lesy m sta Klatov, s. r. o., Statutární m sto Zlín) a soukromé lesní majetky (nap . Kinský dal Borgo, a. s., Kinský a. s.), st ední lesnické školy (St ední lesnická škola Hranice atd.), Nadace D evo pro život, PEFC Česká republika, Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i., aj. Z pot eby vzájemné komunikace mezi lesnickými organizacemi vznikla p i Ministerstvu zem d lství v roce 2007 pracovní skupina zabývající se lesní pedagogikou v ČR, jakožto poradní orgán editele odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodá ství. Členy pracovní skupiny jsou zástupci lesnických organizací, které lesní pedagogiku provádí. Pracovní skupina se zabývá propagací lesní pedagogiky, koordinací celorepublikových aktivit (každoroční Týden les , Evropský týden les , podporuje spolupráci lesnických organizací a lesních pedagog , či spravuje webové stránky lesní pedagogiky (www.lesnipedagogika.cz). P ipravuje a organizuje také vzd lávací seminá e pro vyškolené lesní pedagogy. Každý rok vydávají lesnické i zájmové organizace osv tové materiály, které mají p iblížit, nejen návšt vník m akcí lesní pedagogiky, hospoda ení v lese. Jedná se nap íklad o nást nné lesní kalendá e (Koho m žeš potkat v lese 2013, Lesníkem od jara do zimy 2012), Lesní diá (2013, 2012), které slouží pedagog m jako zdroj dalších informací o lese, lesnících a lesní pedagogice. V posledních letech vznikají také vzd lávací lesnické on-line aplikace, které umož ují uživatel m internetu získat formou zábavné hry další informace o lesích a lesním hospodá ství (Lesník v uče nebo Lesnický semafor aneb Komu dáš v lese červenou). 150
Tyto materiály a mnohé další materiály, včetn informací o lesní pedagogice, chystaných akcích, kontaktech na lesní pedagogy, je možné získat na webových stránkách www.lesnipedagogika.cz, které zašti uje výše uvedená pracovní skupina zabývající se lesní pedagogikou v ČR. Lesní pedagogika má sv j profil na i Facebooku, skrze n jž s lesnickou osv tou také oslovuje širokou ve ejnost www.facebook.com/lesnipedagogika. Lesní pedagogika v roce 2014 Aktivity lesní pedagogiky probíhají nejčast ji v lese, program obvykle trvá 2–4 hodin, m že ale být i celodenní. Skupiny zájemc z ad mate ských, základních a st edních škol, dosp lých, senior či skupin se specifickými vzd lávacími pot ebami lesník provádí po lese, kde je prost ednictvím vlastního prožitku v p írod nechává nahlédnout do lesnického zákulisí (tzv. klasické programy lesní pedagogiky). S ukázkami lesní pedagogiky je dále možné se setkat i v rámci doprovodných program na výstavách a veletrzích (Silva Regina, Natura Viva, Zem živitelka, Flora Olomouc) či na Dnech Zem po ádaných po celé České republice. Tyto ukázky jsou ve své podstat pozvánkou na lesní pedagogiku do lesa. V roce 2014 lesní pedagogové uspo ádali na 2 100 klasických program v lese, jichž se zúčastnilo p es 10Ř tis. d tí, mládeže a dalších cílových skupin. Lesní pedagogové se v roce 2014 účastnili více než 300 tzv. hromadných akcí, jež navštívilo p es 240 tis. účastník . Dále: Prob hlo n kolik vzd lávacích seminá pro lesní pedagogy: o Dvanáctý seminá pro lesní pedagogy (11.12. 6., Loučná nad Desnou), organizátor Ústav zem d lské ekonomiky a informací o Vzd lávací seminá pro odbornou ve ejnost v rámci p ípravy akcí k Týdnu les (21.23. 10., Vílanec u Jihlavy), organizátor Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem o Lesní pedagogika – odborný seminá pro vlastníky a správce lesních majetk (24. ř., K emešník u Pelh imova), organizátor Sdružení vlastník obecních a soukromých les v ČR, ve spolupráci s Krajem Vysočina, M stem Pelh imov a M stskou správou les Pelh imov s. r. o. o Cyklus seminá Lesní pedagogika – právní souvislosti (ř. 12. Plasy, 11. 12. Ž ár nad Sázavou, 16. 12. St ední lesnická škola Hranice), organizátor Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem Byly uspo ádány 3 kurzy pro lesní pedagogy: o Základní kurz lesní pedagogiky 24.2Ř. 2. v Hranicích, organizátor St ední lesnická škola Hranice a Sdružení lesních pedagog v ČR o Kurz lesní pedagogiky, aneb jak p iblížit les lesnictví ve ejnosti interaktivním zp sobem (15.1ř. ř., Kostelec nad Černými lesy), pod záštitou St ední lesnické školy Hranice a ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy organizovala Fakulta lesnická a d eva ská ČZU v Praze 151
o Nadstavbový kurz lesní pedagogiky 25.2ř. Ř. v Hranicích, organizátor St ední lesnická škola Hranice a Sdružení lesních pedagog v ČR V pr b hu veletrhu Silva Regina 2014 v Brn se Lesnické subjekty p ihlásily k Akčnímu plánu na období 20142016 k Jednotnému postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjekt v ČR. Mj. se zavázaly: o ke spolupráci oblasti lesní pedagogiky nap íč rezorty (MZe, MŠMT) o k vytvá ení poklad a podmínek pro výkon lesní pedagogiky ve svých organizacích o ke spolupráci na společných aktivitách o k podpo e vzd lávání lesních pedagog o navazovat na Staroranskou deklaraci ze 4. íjna 2013 o p i programech lesní pedagogiky zd raz ovat význam všech funkcí lesa, využívání d eva jako obnovitelné suroviny a respektování všech pilí udržitelného obhospoda ování lesa YPEF – Mladí lidé v evropských lesích (Young People in Europen Forests) YPEF je znalostní sout ž zam ena na žáky a studenty všech základních a st edních škol. Cílem této sout že, která má své ko eny u polských lesník , je zlepšit pov domí zejména mládeže, ale i celé společnosti, o významu les a zd raznit význam lesnictví v současné dob . Jedná se o mezinárodní sout ž, do které jsou aktivn zapojeny lesnické instituce z cca 10 zemí Evropy. Sout ží se ve dvou v kových kategoriích: mladší žáci 1315 let a 1620 let. Národním koordinátorem sout že YPEF za Českou republiku je Česká lesnická společnost. Sout ž v roce 2014 p ipravila za spoluúčasti st edních lesnických škol – St ední lesnické školy Hranice, Vyšší odborné školy lesnické a St ední lesnické školy Bed icha Schwarzenberga Písek a České lesnické akademie Trutnov, Lesnické a d eva ské fakulty ČZU v Praze a Les České republiky, s. p. Sout ž se skládá z postupných "roz azovacích" kol: místní kola – prob hla na vybraných lesních správách Les České republiky, s. p. (únor, b ezen) 4 regionální kola – prob hla na lesnických školách: Brno, Hranice, Písek, Trutnov, o Fakulta lesnická a d eva ská ČZU v Praze (15. 4.) – Praha a St edočeský kraj o Vyšší odborná škola lesnická a St ední lesnická škola Bed icha Schwarzenberga Písek (2ř. 4.) – Jihočeský kraj o Česká lesnická akademie Trutnov (2ř. 4.) – Královéhradecký kraj o St ední lesnická škola Hranice (2ř. 4.) – moravské kraje národní kolo – prob hlo 20. a 21. kv tna v Kostelci nad Černými lesy Vít zné družstvo národního kola (St ední lesnická škola Hranice – Anna Senecká, Mikuláš Žalek, David Jan) zastupovalo Českou republiku na záv rečném „utkání“ v mezinárodním kole v n meckém Eberswalde (2ř.ř.3.10.).
152
8.4 Nadace „D evo pro život“ Wood for Life Foundation Posláním Nadace je propagovat komplexn pojatou péči o d ev né bohatství a pomáhat rozvíjet ekologicky šetrné zp soby využívání d eva ve všech oblastech lidské činnosti. Nadace pomáhá rozvíjet úctu k p írod a zd raz uje široké uplatn ní používání d eva v každodenním život - d eva jako suroviny blízké člov ku a současn i ekologického a kreativního materiálu budoucnosti. D eva, jako nedílné součásti vývoje člov ka. Hlavní oblastmi zájmu Nadace jsou: podpora školství, vzd lávání, v dy a výzkumu podpora využívání d eva jako domácí, obnovitelné a p írodní suroviny. Snahou Nadace je, aby logicky propojovala celý lesnicko d eva ský komplex. Nadace se tedy na svých akcích vždy snaží propojit logickou vazbu les, jako zdroj d eva a d eva skou výrobu, zpracování tohoto d eva jako nejvýznamn jší zdroj financí pro péči o les. Mezi nejúsp šn jší dlouhodobé projekty Nadace v roce pat í v oboru lesní pedagogiky „ Do lesa s lesníkem“ a v oblasti d ev ného stav ní sout žní anketa „ D ev ná stavba roku“ a studentská sout ž „Stavby s v ní d eva“. Do lesa s lesníkem Cílem projektu je p iblížit les d tem základních škol z celé ČR a ukázat jim i učitel m les očima lesníka. Projekt „Do lesa s lesníkem“ chce les p edstavit jako součást zdravého p írodního prost edí a zd raznit jeho hospodá ské a sociální souvislosti. Program je navržen tak, aby se d ti nejen seznámily s ukázkami lesnických činností p ímo v lese, ale aby si v tšinu prací samy vyzkoušely za podpory odborník – lesních pedagog a odborník na zpracování d eva. Díky tomuto poznání a osobnímu prožitku získávají d ti hlubší vztah a respekt nejen k lesu samotnému, ale i k práci lidí, kte í v n m pracují. V oblasti lesní pedagogiky Nadace d evo pro život v roce 2014 uskutečnila celkem 14 akcí „Do lesa s lesníkem“ po celé České republice s celkovým počtem d tí 1 3Ř7. Projekt „Do lesa s lesníkem“ je zam en na podporu aktivního sd lování informací o lesním hospodá ství a popularizaci lesa, lesního hospodá ství a zpracování d eva jako čisté obnovitelné suroviny. Je zam en na posílení interaktivních prvk b hem p edávání kompletních informací o celém procesu od lesního hospodá ství, lesních ekosystémech až po zpracování d eva jako obnovitelné suroviny a jeho spot ebu. Environmentální vzd lávání probíhá p ímo v prost edí lesa. Akcent je kladen na rozvoj manuálních zručností nejen na lesnické činnosti, ale i na manuální zručnost v oboru zpracování d eva.
153
Partnery akcí byly společnosti: Smurfit Kappa Czech s.r.o., VLS ČR,s.p., Kronospan CR s.r.o., Kinský Dal Borgo, a.s., Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., Biocel Paskov a.s., Stora Enso Wood Products Planá s.r.o., LČR s.p., JAF HOLZ s.r.o., Lesy m sta Rokycan, s.r.o., Mondi Št tí a.s. a Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o., Faber Castell s.r.o., Wotan Forest, a.s., UNILES, a.s., Petrof s.r.o., M stské lesy Hradec Králové a.s., St ední lesnická škola v Hranicích, o.s. PRO P ÍRODU A MYSLIVOST a Colloredo-Mannsfeld s.r.o.
Ukážeme vám les, jak ho neznáte Smyslem tohoto projektu Nadace je umožnit společné setkávání zástupc d evozpracujících firem a jejich obchodních i jiných partner , jak v prostorách dané firmy, tak v p ilehlých lesích. Zám rem je teoreticky i prakticky seznámit partnery společnosti s firemní strategií, s investiční politikou a s perspektivou firemního rozvoje z hlediska dostupnosti d eva suroviny, pocházející z obnovitelných zdroj certifikovaného lesního hospodá ství. Celý projekt je výjimečný svým interaktivním pojetím - pracovní procházkou lesem se stanovišti s r zným zam ením s d razem na ekonomickou stránku, ve spolupráci s lesními odborníky na danou oblast, kde si pozvaní partne i mají možnost osobn vyzkoušet i určité lesnicko-d eva ské aktivity a činnosti. Sout žní anketa „D ev ná stavba roku 2014” D ev ná stavba roku (DSR) (www.drevenastavbaroku.eu) ukazuje, co všechno lze ze d eva ud lat a zd raz uje neskutečnou variabilitu d eva jako suroviny pro každodenní využití. Organizátorem ankety je Nadace d evo pro život pod záštitou Ministerstva zem d lství, Ministerstva pr myslu a obchodu a Svazu m st a obcí. Tuto sout žní anketu Nadace úmysln projektuje jako marketingový nástroj pro všechny, kdo se v nují využívání d eva. Ukazujeme nejen jejich výrobky, ale, a to je nejd ležit jší, adresn p edstavujeme konkrétní lidi a společnosti z daného sektoru podnikání. D ev ná stavba roku je mezinárodní anketa d ev ných konstrukcí, návrh , projekt a realizací staveb a interiér , které byly postaveny na území České a Slovenské republiky anebo je čeští a slovenští auto i navrhli pro jinou zemi EU. Cílem mezinárodní sout žní ankety „D ev ná stavba roku", je ukázat široké ve ejnosti výrobky z jedinečného a krásného stavebního materiálu – D EVA a tím zvýšit celkov zájem o jeho využívání. Jednotlivé kategorie D ev ná h išt , D ev né konstrukce, Moderní d evostavby, Roubené domy a Interiéry p edstavující obrovský potenciál využití d eva, seznamují ve ejnost s návrhy staveb, konkrétními realizacemi staveb, ale také s jejich tv rci a staviteli. V rámci sout žní ankety mohou registrovaní hlasující vybírat nejkrásn jší a nejzajímav jší stavby. 154
S laickou ve ejností hodnotí stavby i renomovaní odborníci z oblasti stavebnictví a zpracování d eva. Studentská sout ž „Stavby s v ní d eva” Cílem studentské sout že Stavby s v ní d eva je prezentovat ve ejnosti návrhy a nápady student a současn p edstavit jejich odbornou vysp lost získanou studiem na vysokých nebo vyšších odborných školách. Vít ze sout že vybírá odborná porota ze dvou kategorií, a to Návrhy d ev ných konstrukcí a Návrhy moderních d evostaveb. Vít z vedle v cných cen získá i titul "Vít z studentské sout že Stavby s v ní d eva". Hlavním zám rem je umožnit mladým začínajícím odborník m ukázat sv tu jejich nápady i nové chápání d eva jako stavebního materiálu. Podmínky této kategorie jsou úmysln nastaveny tak, aby zde studenti bez obav z chyb jících praktických zkušeností a bez nutnosti drahého technického vybavení m li možnost využít svoji obrazotvornost a tvo ivost. Vytvá í se tak prostor pro mladé, ničím nespoutané, talenty, kte í mohou svou svobodnou myslí posunout současné trendy v oblasti d ev ného stav ní do netušených oblastí. V roce 2014 se sout že účastnilo 17 studentských d l z osmi odborných fakult ze šesti univerzit v ČR.
8.6 D evorubecké sout že Lumberjack Competitions XIII. mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou – Pohár VLS 2014 bylo již sedmým ročníkem po ádaným Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. v rámci 3Ř. Lesnického dne na Skelné Huti v Ralsku u divize Mimo . D evorubeckého klání se zúčastnilo 37 závodník ze Slovenska a Česka. V kategorii Profesionál soupe ilo 1ř sout žících, v kategorii Junior (závodníci do 24 let) 13 sout žících a v kategorii Začátečník (závodníci mající maximáln dv účasti na sout žích úrovn mistrovství republiky) 5 sout žících. V pátek, 20. června, byla zahájena disciplína kácení. Stejn jako v p edchozích čty ech letech probíhalo kácení na odv tvených kmenech p ímo v areálu Skelné Huti bezprost edn p ed zraky p ítomných divák . Vít zem disciplíny kácení se stal český juniorský závodník Jind ich Fazekaš. Kmen skácel pouze 5 cm od cílového kolíku v čase 3, 01 minuty a v parametrech pa ezu neud lal jedinou chybu. Na druhém míst skončil další junior, tentokrát ze Slovenska, Marek Lubas a t etí byl Jaroslav Perveka. Bezprost edn po zahájení kácení byly otev eny také technické disciplíny. První z nich, vým nu et zu, vyhrál slovenský závodník Jaroslav Kukuc, který vym nil et z na pile v čase 10,35 s. Na druhém a t etím míst se umístili rovn ž slovenští reprezentanti Marek Lubas a Jaroslav Perveka. Slováci op t potvrdili, že vým na et zu je jejich doménou a mezi první 155
sedmičkou se jich umístilo hned šest. Jediným českým závodníkem, který narušil jejich hegemonii, byl junior Martin Švec, který disciplínu absolvoval za slušných 14,15 s. Nejvyšší stupínek v disciplín kombinovaný ez obsadil Jind ich Fazekaš následovaný Matúšem Sitárikem a Janem Poláčkem. Za zmínku stojí, že všichni t i závodníci jsou dosud v juniorském v ku. Vít zem p esného ezu se stal lo ský mistr České republiky Martin P aček následovaný dv ma Slováky, Matúšem Sitárikem a Tomášem Kvasničákem. V odv tvování p edvedl nejvíce zručnosti, rychlosti a zkušenosti Jaroslav Kukuc, který disciplínu vyhrál. St íbrnou p íčku obsadil Tomáš Kvasničák a bronz získal Hubert Barták. Vít z, Jaroslav Kukuc, od ezal t icet v tví z šestimetrového kmene v čase 15,25 s a nezanechal za sebou suk vyšší než 5 mm nebo zá ez hlubší než 5 mm. Po dvoudenním zápolení a sečtení výsledk z p ti disciplín bylo z ejmé, že absolutním vít zem Poháru VLS 2014 se stal Jind ich Fazekaš z Česka, st íbrnou p íčku obsadil Jaroslav Kukuc ze Slovenska, a na t etím míst se umístil taktéž Slovák, Jaroslav Perveka. Mistrem České republiky pro rok 2014 byl vyhlášen nejlepší český závodník, teprve t iadvacetiletý Jind ich Fazekaš, který tak navázal na lo ský triumf dalšího mladíka, letos dvaadvacetiletého Martina P ačka. Jind ich Fazekaš se stal zárove vít zem kategorie Junior, kde ho na stupních vít z doplnili st íbrný Marek Lubas a bronzový Matúš Sitárik. Kategorii Začátečník ovládli t i čeští závodníci – vít zem se stal letošní nováček Martin Dicse, druhý skončil Miroslav Foun a t etí Karel Barto . V kategorii družstev zvít zil tým Dolmar ve složení Ji í And l, Ji í Herzog a Jaroslav Perveka. Stejn jako v lo ském roce se i letos potvrdil výkonnostní vzestup juniorských závodník . Na stupních vít z v jednotlivých disciplínách se umístili Matúš Sitárik a Marek Lubas ze Slovenska a Češi Jind ich Fazekaš, Martin P aček a Jan Poláček. Z celkem 15 medailových pozic v p ti disciplínách získali junio i osm medailí. Disciplína I. – kácení 1. Jind ich Fazekaš Česko 2. Marek Lubas Slovensko 3. Jaroslav Perveka Slovensko Disciplína II. - vým na et zu 1. Jaroslav Kukuc Slovensko 2. Marek Lubas Slovensko 3. Jaroslav Perveka Slovensko Disciplína III. - kombinovaný ez 1. Jind ich Fazekaš Česko 2. Matúš Sitárik Slovensko 3. Jan Poláček Česko Disciplína IV. - p esný ez 1. Martin P aček Česko 2. Matúš Sitárik Slovensko 3. Tomáš Kvasničák Slovensko 156
Disciplína V. - odv tvování 1. Jaroslav Kukuc Slovensko 2. Tomáš Kvasničák Slovensko 3. Hubert Barták Česko Absolutní po adí Poháru VLS 2014 1. Jind ich Fazekaš Česko 2. Jaroslav Kukuc Slovensko 3. Jaroslav Perveka Slovensko
157
9 Navazující činnosti a odv tví Other Forest-based Activities and Sectors
9.1 Les a ochrana p írody Forest and Nature Conservation Zvlášt chrán ná území České republiky Systém péče o zvlášt chrán ná území ČR, tedy území p írodov decky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, vychází ze zákona č. 114/1řř2 Sb., o ochran p írody a krajiny (dále jen zákon), kde jsou podrobn stanoveny podmínky ochrany t chto území dle jejich kategorií. Dle § 14 zákona se zvlášt chrán ná území v ČR člení do 6 kategorií. Mezi velkoplošná zvlášt chrán ná území náleží národní parky (NP) a chrán né krajinné oblasti (CHKO). Maloplošná zvlášt chrán ná území zahrnují národní p írodní rezervace (NPR), p írodní rezervace (PR), národní p írodní památky (NPP) a p írodní památky (PP). Tabulka 9.1.1 P ehled zvlášt chrán ných území (ZCHÚ) Overview of specially protected areas
Kategorie Category
počet území Number of areas celková vým ra (tis. ha) Total area (1 000 ha) % rozlohy ČR % of country area vým ra PUPFL (tis. ha) Forest land (1 000 ha) lesnatost (%) Forest cover (%) vým ra p irozených les (tis. ha) Size of natural forests (1 000 ha)
Velkoplošná ZCHÚ Large-scale specially protected areas CHKO NP Protected National landscape parks areas
Území mimo ZCHÚ Outside specially protected areas
Maloplošná ZCHÚ Small-scale specially protected areas NPR National nature reserves
NPP National nature monuments
PR Nature reserves
PP Nature monuments
4
25
109
116
812
1495
118,9*)
1 100,8
29,1
5,5
42,4
35,7
1,51
13,95
0,37
0,07
0,54
0,45
99,3
598,5
24,6
3,1
-
-
87,1
54,4
83,5
56,8
-
-
14,7
1,0**)
6,9
0,3
5,4
0,3
158
0,5
vým ra les dlouhodob ponechaných samovolnému vývoji (tis. ha)****) 6,7 0,0***) 2,2 0,0 0,7 0,0 0,0 Size of forests left to spontaneous development (1 000 ha) Poznámky:*) celková vým ra NP bez OP, **) rozloha p irozených les v CHKO mimo maloplošná ZCHÚ, ***) rozloha les dlouhodob ponechaných samovolnému vývoji v CHKO mimo maloplošná ZCHÚ, ****) součet vým r subkategorií p irozených les označovaných jako „les p vodní“ a „les p írodní“, které se používají pro označení les dlouhodob ponechaných samovolnému vývoji.
Pramen: AOPK ČR a Databanka p irozených les Source: Nature Conservation Agency of the Czech Republic Celková vým ra velkoplošných zvlášt chrán ných území v současné dob činí 1 219,7 tis. ha, což p edstavuje 15,5 % vým ry ČR. Z tabulky je patrné, že lesní ekosystémy zaujímají v tšinu území zvlášt chrán ných území a jsou jejich mimo ádn cennou součástí. P irozené lesy zaujímají vým ru 2ř,1 tis. ha, což p edstavuje pouze 1,1 % vým ry všech les ČR. Cíle a zásady péče o lesní i nelesní ekosystémy v p íslušných kategoriích zvlášt chrán ných území jsou podrobn rozpracovány v plánech péče o tato území. Zpracování plán péče o národní parky, chrán né krajinné oblasti, národní p írodní rezervace a národní p írodní památky zajiš uje Ministerstvo životního prost edí, které tyto plány péče rovn ž schvaluje. Národní parky Jedná se o rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním m ítku, jejichž značnou část zaujímají p irozené nebo lidskou činností málo ovlivn né ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá p íroda mají mimo ádný v decký a výchovný význam. Veškeré využití národních park musí být pod ízeno zachování a zlepšení p írodních pom r a musí být v souladu s v deckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a základní ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. V ČR se nacházejí čty i národní parky, jejichž území jsou charakteristická svými zcela odlišnými p írodními podmínkami. Od b ezna 2010 probíhá proces vyhlášení pátého národního parku v centrální části CHKO K ivoklátsko. Metody a zp soby ochrany národních park jsou odstup ovány na základ člen ní území národních park do t í zón ochrany p írody vymezených s ohledem na p írodní hodnoty, p ičemž nejp ísn jší režim ochrany je stanoven pro první zónu.
159
Tabulka 9.1.2 P ehled vybraných ukazatel z jednotlivých národních park Basic data on national parks Název NP
Krkonošský NP
NP Podyjí
NP Šumava
NP České Švýcarsko
Datum vyhlášení NP
P írodní hodnoty Nejvyšší horstvo ČR výškov p esahující horní hranici lesa s p írodov dnými hodnotami nadnárodního významu – horské a podhorské geobiocenózy s výskytem endemit , glaciálních relikt a ohrožených druh : arktoalpínská tundra s adou glaciálních (ledovcové kary, morény apod.) a periglaciálních jev (mrazové sruby, kamenná mo e apod.), subarktická a lesní rašeliništ a luční mok ady, horské smrkové lesy, listnaté a smíšené lesní porosty, kv tnaté horské a podhorské louky Hluboké údolí st edního toku Dyje s adou geomorfologických jev , vysokým podílem p írod blízkých porost v p ilehlém lesním komplexu, mozaikou velmi r znorodých p írodních biotop s vysokou druhovou diverzitou rostlin a bezobratlých organism , ve škále od dealpínských prvk až po xerotermní druhy. Z nejcenn jší p vodní části CHKO Šumava (1ř63) vyhlášen NP. Jedná se o nejcenn jší část starého poho í s glaciálními jezery, souvisle zalesn né území s horskými a podmáčenými smrčinami; rozlehlá rašeliništ , tzv. luhy a slat . Klíčové území výskytu velkých šelem v ČR (zejména rysa) a jediná oblast životaschopné populace tet eva hlušce ve st ední Evrop . Z části p vodního CHKO Labské pískovce byla vyčlen na pískovcová pahorkatina na pravém b ehu Labe na D čínsku; skalní útvary a na n vázaná společenstva s vysokou biodiverzitou, rozsáhlé lesní ekosystémy s místními ekotypy lesních d evin, výskyt významných druh (um le reintrodukovaný losos obecný a sokol st hovavý)
Celkem
Pramen: MŽP Source: Ministry of the Environment
Vým ra NP Vým ra les (bez OP) (ha) (ha)
Podíl les (%)
(17. 5. 1963) 20. 3. 1991
36 327
31 779
87,5
20. 3. 1991
6 276
5 338
85,1
20. 3. 1991
68 339
54 524
79,8
1. 1. 2000
7 933
7621
96,1
118 875
99 262
Lesy v národních parcích Podstatnou část území národních park ČR zaujímají lesy (pr m rn Ř7,1 %). Poslání les v národních parcích, strategické cíle jejich ochrany a management jsou odlišné od ostatních les , nacházejících se na území ČR. Lesy na území národních park jsou ve v tšin p ípad za azeny do kategorie les zvláštního určení dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném zn ní. Cíle a zásady péče o lesní ekosystémy v národních parcích jsou podrobn rozpracovány v plánech péče o tato území, p ičemž je d sledn prosazováno p írod blízké hospoda ení, které je zam eno na maximální využití p írodních proces .
160
Plány péče jsou nástrojem orgán ochrany p írody pro napl ování cíl ochrany daného území; slouží jako podklad pro rozhodování orgán ochrany p írody a jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument (lesní hospodá ské plány). Hlavním strategickým cílem péče o lesní ekosystémy v národních parcích je postupný návrat k r znov kým porost m s p irozenou druhovou skladbou, zachování druhové diverzity a uchování a zlepšení jejich samo ídících funkcí. Lesní hospodá ské plány zpracovávané pro národní parky, či jejich územní části, zohled ují cíle a podmínky ochrany daného území ve form konkrétních opat ení, stanovených pro jednotlivé lesní porosty. Lesy v národních parcích jsou vzhledem ke svému specifickému poslání od roku 2003 v rámci pravidelných obnov postupn za izovány lesními hospodá skými plány na základ metodiky hospodá ské úpravy pro strukturáln bohaté lesy, která byla pod odbornou garancí MŽP vyvíjena od r. 1řřř. Metodika pro popis strukturáln bohatých les pracuje s „typem vývoje lesa“ jako základní jednotkou pro zjišt ní stavu lesa a plánování, nižšími jednotkami jsou „typ porostu“ a „segment typu porostu“. Certifikace les Správa KRNAP dlouhodob hospoda í podle lesního certifikačního systému PEFC. V roce 200ř byl Správ KRNAP ud len certifikát FSC potvrzující ekologické hospoda ení v lesích v majetku státu v KRNAP a jeho ochranném pásmu. Ud lení certifikátu p edcházel certifikační audit, v jehož pr b hu audito i prov ili, zda krkonošští lesníci hospoda í podle Českého standardu FSC (Forest Stewardship Council). Ten je souborem 160 požadavk na ekologicky, sociáln a ekonomicky šetrné lesní hospoda ení v podmínkách České republiky. V roce 2014 prob hl hlavní audit FSC ve stejném rozsahu jako v roce 2009, v n mž Správa KRNAP ud lení certifikátu obhájila. Aktuální stav lesa na území Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma Péče o lesní ekosystémy v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu v roce 2014 byla provád na v souladu se základními koncepčními a plánovacími dokumenty vztahujícími se k p edm tnému území. Jedná se zejména o Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo (platnost 2012 – 2020), LHP pro LHC Národní park Podyjí (platnost 2014 – 2023) a LHP obecních les , které má správa NP v nájmu (lesy Obce Horní B ečkov, Mašovice a Nový Šaldorf – Sedlešovice s platností 2013 - 2022). V rámci aktivního obnovního managementu, sm ujícího k p iblížení lesních ekosystém p írod blízkému stavu byla provád na opat ení zam ená na úpravu druhové skladby porost ve prosp ch cílových – stanovištn p vodních d evin, a dále pak opat ení sm ující k vytvo ení, pop . zjemn ní v kové a prostorové diferenciace lesa. V části lesních porost byly provád ny speciální managementové zásahy za účelem zachování nebo zlepšení stavu vybraných druh a společenstev. T žba v roce 2014 činila celkem 6 224 m3, z toho t žba nahodilá 3 04ř m3, tj. 49 %. Z nahodilé t žby bylo 13ř m3 t žby k rovcové a 2 ř10 m3 t žby ostatní. Z celkového objemu t žby činila jehličnatá t žba 5 4ř4 m3 a listnatá t žba 730 m3. Výchovné zásahy byly provedeny na celkové vým e 56,11 ha. Na vým e 15,3ř ha byla provedena redukce nežádoucích d evin. 161
V rámci ochrany proti škodám p sobených zv í bylo 73,70 ha ošet eno repelentním nát rem a bylo zbudováno 1,77 km oplocenek. Na 7ř,07 ha byla provedena ochrana proti bu eni formou ožínání. Um lá obnova lesa byla provedena na ploše 6,7ř ha. Celkem bylo vysázeno 53 710 kus stanovištn odpovídajících druh d evin. Z toho buk lesní – 21 600 ks, dub zimní – 14 500 ks, lípa malolistá – 6 400 ks, javor klen 5 500 ks, jilm habrolistý 400 ks, olše lepkavá 200 ks, t eše ptačí 150 ks, je áb b ek 60 ks a jedle b lokorá – 4 ř00 ks. P irozené zmlazení bylo evidováno na ploše 0,62 ha, tj. Ř % celkové obnovy lesa. Aktuální stav lesa na území Národního parku České Švýcarsko Péče o lesy v NP České Švýcarsko v roce 2014 vycházela ze schváleného Plánu péče o národní park České Švýcarsko (200ř – 2016) a platného LHP (2007 – 2016). Cílem managementu les je vytvo ení podmínek pro budoucí ponechání les samovolnému vývoji. Plánem péče jsou stanoveny dva hlavní rovnocenné sm ry péče o lesní ekosystémy: a) p estavba smrkových monokultur, b) odstran ní geograficky nep vodních d evin. Základem pro budoucí ponechávání porost samovolnému vývoji je snížení zastoupení smrku ze současných 5ř % na 30 % a úplné odstran ní geograficky nep vodních d evin. P estavba smrkových monokultur je pojata jako celoplošné snížení zastoupení smrku ve prosp ch d evin p irozené d evinné skladby (zejména buk, dub, jedle). V roce 2014 bylo vyt ženo 23 563 m3 d evní hmoty. P i odstra ování geograficky nep vodních druh jsou nejprve odstran ni dosp lí plodící jedinci a s n kolikaletým odstupem je odstra ován nálet. Objem t žeb geograficky nep vodních druh d evin (vejmutovka, douglaska, mod ín a dub červený) činil v roce 2014 celkem 3 687 m3. Veškeré lesnické zásahy jsou realizovány striktn s ohledem na stanovišt . Vzniklé holiny jsou zales ovány sazenicemi stanovištn p vodních druh , stejným sadebním materiálem jsou realizovány podsadby rozvoln ných porost . V roce 2014 bylo zalesn no celkem 15ř 1Ř1 ks stanovištn p vodních druh d evin (z toho: jedle - 48 790 ks; dub – 33 205 ks; buk – 71 200 ks; javor klen – 2 642 ks; je áb ptačí – 1 175 ks, t eše – 169 ks a líska – 2 000 ks), vše formou prvního či opakovaného zalesn ní a podsadeb na celkové ploše 42,92 ha. Nahodilá t žba v roce 2014 činila 35,Ř % z objemu celkových t žeb, k rovcové t žby byly realizovány v objemu 6 616 m3. Výchovné zásahy v mladých lesních porostech do 40 let v ku byly realizovány na ploše 7Ř,2ř ha. Aktuální stav lesa v majetku státu na území KRNAP a jeho ochranného pásma Činnost odboru péče o národní park (OPNP) byla v roce 2014 ješt stále ovlivn na gradací k rovce p evážn ve východní části Krkonoš (LHC Maršov, část LHC Vrchlabí). Tato situace zp sobila v minulých letech (zejména 2010 a 2011) zvýšený objem k rovcové nahodilé t žby v lesních porostech na území KRNAP. Rozsah rozší ení k rovce je však již v letech 2013 a 2014 nižší ve srovnání s p edcházejícími roky. Um lá obnova byla v roce 2014 provedena na ploše 4ř,12 ha (v roce 2013 na ploše 47,12 ha, v roce 2012 42,Ř3 ha). Následující roky lze očekávat srovnatelný rozsah s rozsahem letošního 162
roku. Celkov nižší objem zales ování proti nedávné minulosti je z hlavní části d sledkem zm ny zp sobu t žeb, kdy nedochází k vzniku nových holin a porost je v obnovní t žb pouze uvol ován pro p irozené zmlazení. Toto p irozené zmlazení je v roce 2014 evidováno na ploše 56,3ř ha, v roce 2013 bylo na ploše 5ř,57 ha. V následujících letech s postupným odr stáním nálet m žeme počítat s nár stem p irozené obnovy. Dále bylo pokračováno s dosadbou listnatých d evin a jedle do již založených smrkových kultur. P evážná část výchovných zásah v roce 2014 byla provedena v rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystém na celkové ploše Ř66,0ř ha. Zbývajících 57,17 ha tvo í pro ezávky v ochranném pásmu Správy KRNAP a 50,24 ha probírky v porostech do 40 let v ku. V t žební činnosti došlo v roce 2014 k mírnému zvýšení podílu nahodilých t žeb k t žb celkové oproti let m minulým. V roce 2014 činí procento nahodilých t žeb k t žb celkové 38,07 %, v roce 2013 35,30 %, v roce 2012 to bylo 35,ř3 %. Vysoký podíl nahodilých t žeb je zp soben zpracováním hmoty z v trných polom a napadené k rovcem v pr b hu roku 2014. Z celkové výše t žeb 101 098 m3 tak tvo í nahodilé t žby 3Ř 4Ř7 m3, z t žeb nahodilých hmota napadená k rovci 1Ř 200 m3. D evo bylo z porost p ibližováno p evážn šetrnými technologiemi – potahy, lanovkami a vyvážecími soupravami, p ímé p ibližování d eva z porost traktory není prakticky provád no. Výchovné t žby (probírky) p edstavují 20,6ř % z celkového objemu t žeb. Zbývající část činí t žby obnovní, p evážn jde o uvoln ní p irozeného zmlazení. Aktuální stav lesa na území Národního parku Šumava Za rok 2014 lze konstatovat, že se potvrdil pokles výše nahodilých t žeb k rovcových. Nahodilé t žby v NP Šumava dosáhly v roce 2014 výše 2ř 630 m3 (25,5 % z celkové t žby), což v porovnání s výší nahodilé t žby p edchozího roku 2013 (5Ř tisíc m3) znamená pokles o cca 2Ř tisíc m3. Na poklesu nahodilých t žeb se nejvíce projevil pokles napadení lesních porost k rovcem – z cca 42 tis. m3 v roce 2013 poklesly nahodilé k rovcové t žby na necelých 23 tis. m3 zpracovaných v roce 2014. V jižní části NP Šumava je lýkožrout smrkový v základním stavu, zvýšený a v n kterých porostech stále kalamitní výskyt lýkožrout byl zaznamenán na územních pracovištích Modrava, Srní a Prášily. Na všech územních pracovištích bylo možné realizovat plánovaná opat ení péče o les podle schválených LHP a platného Plánu péče Národního parku Šumava. Z úmyslných t žeb p evažovala výchovná t žba (Ř4 644 m3 – tj. 72,ř %) nad úmyslnou obnovní a mimo ádnou t žbou (1 Ř36 m3 – tj. 1,6 % z celkové t žby). Celkem bylo v roce 2014 p iblíženo 128 130 m3, a to p evážn za použití šetrných technologií (66 %). V roce 2014 bylo zalesn no 113,17 ha včetn podsadeb, což p edstavuje tém 270 tisíc sazenic stanovištn p vodních druh , z nichž p evažovaly jedle b lokorá (33,3 %), buk lesní (34,2 %), je áb ptačí (14,2 %), javor klen (13,Ř %) a ostatní druhy (4,5 % - jilm horský, olše šedá, b ízy, borovice lesní). Dalších 124,27 ha bylo p ijato do evidence jako p irozená obnova, v níž dominoval zejména smrk ztepilý, ale i další d eviny pro zm nu druhové skladby. V roce 2014 byly vybrané p stební činnosti hrazeny z fond EU z projektu „Stabilizace les “, akceptační číslo: 1005Ř566. Projekt je zam en p edevším na uvoln ní melioračních d evin ve smrkových monokulturách, jejich ochranu a částečné dopln ní sadbou za účelem zvýšení ekologické stability porost . 163
Hlavním nástrojem diferencované péče o lesy NP Šumava jsou časov odstup ovaná šetrná opat ení vedoucí k obnov p írod blízké druhové skladby odpovídající stanovišti a p edevším obnova nepravidelné struktury s co nejv tší prostorovou diferenciací všech vývojových stádií lesa. K dosažení p írod blízkého stavu lesních ekosystém byly uplat ovány p estavby lesních porost . Tabulka 9.1.3 P ehled t žeb d eva v národních parcích a jejich ochranných pásmech Total annual felling in national parks and their butter zones Roční p edpis v m3 Annual allowable cut in m3
Národní parky National parks
Podyjí České Švýcarsko Krkonošský Šumava Celkem Poznámka:
Úmyslná Planned obnovní Regenerati on
výchovná Tending
9 433 57 563
2 385 6 162
790 8 963
145 200 163 472 375 668
41 697 1 836 52 080
20 914 84 644 115 311
T žba d eva v m3 Felling Nahodilá Salvage vítr, sníh, k rovec ostatní Bark Wind, snow, beetle other 139 2 910 6 616 1 822 18 200 22 900 47 855
20 287 6 730 31 749
%
Celkem Total
49,0 35,8
6 224 23 563
38,1 25,5 -
101 098 116 110 246 995
Údaje o t žbách jsou vztaženy pouze k les m, ve kterých hospoda í správa národního parku..
Pramen: MŽP Source: Ministry of the Environment NATURA 2000 NATURA 2000 p edstavuje soustavu chrán ných území evropského významu, která je vytvá ena na území členských stát Evropské unie na základ požadavk sm rnice Rady 200ř/147/EC, o ochran voln žijících pták a sm rnice Rady ř2/43/EHS, o ochran p írodních stanoviš , voln žijících živočich a plan rostoucích rostlin (tyto požadavky jsou zakotveny v české národní legislativ prost ednictvím části čtvrté zákona č. 114/1řř2 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní (dále jen „zákon“)). Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu t ch druh živočich , rostlin a typ p írodních stanoviš , které jsou z evropského pohledu nejcenn jší, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typ chrán ných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila Vláda ČR jednotlivými na ízeními v letech 2004 – 2009, evropsky významné lokality, kterých je dosud 1075, jsou zahrnuty v tzv. národním seznamu, který byl jako celek schválen Vládou ČR a publikován v podob jejího na ízení pod č. 31Ř/2013 Sb. Zajišt ní ochrany lokalit soustavy Natura 2000 m že mít n kolik podob. Specifická ochrana populací ptačích druh , které jsou p edm tem ochrany ptačích oblastí, je zabezpečena stanovením činností vázaných na souhlas orgánu ochrany p írody v na ízeních vlády pro jednotlivé ptačí oblasti. Ochrana evropsky významných lokalit je zabezpečena tzv. základní ochranou dle § 45c odst. 2 zákona či v p ípad nutnosti zajišt ní specifických nebo p ísn jších ochranných podmínek zvláštní územní ochranou (ochrana evropsky významné lokality či její části prost ednictvím zvlášt chrán ného území). Namísto vyhlášení zvlášt chrán ného 164
území je také možné uzav ít tzv. smluvní ochranu podle § 3ř zákona. Ochrana ptačích oblastí a evropsky významných lokalit je dále zabezpečována prost ednictvím uplat ování postupu dle § 45h a § 45i zákona, kterým se hodnotí významnost možných vliv koncepcí a zám r na lokalitu a její p edm ty ochrany. Návrh vhodné péče pro evropsky významná stanovišt a druhy, pro n ž byly lokality vyhlášeny (sm ující k zachování či zlepšení jejich dochovaného stavu), je obsažen v souhrnech doporučených opat ení, jejichž zpracování zajiš uje Ministerstvo životního prost edí. P edm tem ochrany evropsky významných lokalit na území ČR jsou též lesní ekosystémy, konkrétn 16 typ lesních p írodních stanoviš . Celkem je v evropsky významných lokalitách chrán no 256 617 ha lesních p írodních stanoviš , což p edstavuje cca 32,6 % rozlohy území evropsky významných lokalit a cca 10 % vým ry všech les ČR (porostní plocha). Vedle lesních p írodních stanoviš jsou dále p edm tem ochrany území soustavy NATURA 2000 též živočišné a rostlinné druhy vázané na lesní ekosystémy. P írodní stanovišt a druhy p íloh č. I a II sm rnice č. ř2/43/EHS podléhají dle ustanovení článku 17 této sm rnice pravidelnému reportingu ve smyslu souhrnného zhodnocení jejich stavu z hlediska ochrany, a to v celonárodním m ítku. Hodnotící zprávy jsou zpracovány pro každý druh a stanovišt a každou biogeografickou oblast zvláš , p ičemž Česká republika je rozd lena na oblasti dv ; kontinentální a panonskou. První hodnocení prob hlo v roce 2007, druhé pak v roce 2013. Celkem tak bylo za lesní habitaty odevzdáno 24 zpráv. Jako hlavní zdroj dat byla použita vrstva mapování biotop ve spojení s expertní oponenturou. P i celkovém zhodnocení stavu stanovišt se braly v potaz čty i dílčí parametry, kterými jsou areál, rozloha, budoucí vyhlídky stanovišt zahrnující současné negativní vlivy a hypotetické možné hrozby a struktura a funkce. Jednotlivé parametry nabývají jedné ze t í hodnot reprezentující bu : p íznivý stav (FV – Favourable), mén p íznivý (U1 – Unfavourable) nebo nep íznivý stav (U2 – Unfavourable bad). Dopl kov se lze setkat se stavem neznámý (XX – Unknown), a to v p ípad , že není k dispozici dostatečné množství dat. Všechny parametry jsou interpretovány v rámci tzv. celkového hodnocení, které se odvíjí od nejh e hodnoceného parametru. Lze íci, že celkov je stav lesních habitat v mén p íznivém až nep íznivém stavu (p edevším z d vodu nevyhovujícího stavu dílčího parametru struktura a funkce, resp. budoucích vyhlídek). Z dlouhodobého hlediska je však stav lesních habitat stejný či p ízniv jší než p ed šesti lety. Ke zlepšení došlo u poloviny lesních stanoviš . Ke zhoršení pouze u jednoho (habitat ř1D0 – rašelinný les). Shrnutí výsledk hodnotících zpráv je uvedeno v následujícím grafu.
165
Graf 9.1.1. Shrnutí výsledk hodnotících zpráv HABITATY: LES 2013
1; 4%
2007; 1; 4% FV U1 U2 13; 54%
10; 42%
XX
23; 96%
Pramen: MŽP Source: Ministry of the Environment Výsledky hodnotících zpráv v roce 2007 a 2013 pro lesní stanovišt . V p ípad stanoviš obecn (tj. i mimo les) je však za zm nou stavu z hlediska ochrany p edevším zm na metodiky, pro hodnocení v roce 2013 byla k dispozici standardní data z aktualizací mapování biotop . Celkem odevzdáno 24 zpráv. Bilance pro rok 2013, zaznamenané stavy: 12 zlepšení, 10 beze zm ny, 1 zhoršení, 1 neznámý. Za druhy s obligátní vazbou na lesní / stromové ekosystémy (saproxyličtí brouci, lesní motýli, lesní mechorosty, rostliny, netopýr černý) bylo odevzdáno 2ř zpráv. Jako hlavní zdroj dat byla použita Nálezová databáze ochrany p írody, jakožto centrální úložišt dat ze sledování stavu druh . P i celkovém zhodnocení stavu druhu se braly v potaz čty i dílčí parametry, kterými jsou areál, početnost populace, stav habitatu, budoucí vyhlídky habitatu. Lze íci, že celkov je situace lesních druh stabilní (ve 14 p ípadech), počet zhoršených hodnocení je vyvážen stejným počtem hodnocení zlepšených. Shrnutí výsledk hodnotících zpráv je uvedeno v následujícím grafu.
166
Graf 9.1.2. Shrnutí výsledk hodnotících zpráv DRUHY: LES
2013: 4; 14%
5; 19% 2007: 4; 15%
FV
11; 38% 5; 19%
U1 U2 XX
13; 47%
14; 48%
Pramen: MŽP Source: Ministry of the Environment Výsledky hodnotících zpráv v roce 2007 a 2013 pro druhy s obligátní vazbou na lesní/stromové ekosystémy. Oproti stanovištím je metodika druhových hodnocení stabilní, zm ny souvisí p edevším s nár stem znalostí o jednotlivých druzích, skutečná zm na v hodnocení – i p es adu pozitivních trend - za tak krátké období nebyla dokumentována.
167
9.2 Les a ochrana klimatu Forest and Climate Protection Česká republika jako smluvní strana Rámcové úmluvy OSN o zm n klimatu (UNFCCC) a jejího Kjótského protokolu každoročn p ipravuje emisní inventarizaci skleníkových plyn , jejíž součástí je rovn ž bilance emisí a propad z využívání území, zm n ve využívání území a lesnictví (LULUCF). Základem emisní inventarizace v souladu s UNFCCC je stanovení rozloh a zm n šesti základních územních kategorií podle Mezivládního panelu pro zm ny klimatu (IPCC), které jsou uvedeny v tabulce 9.21. Kvantifikace územních zm n se provádí na úrovni jednotlivých katastr . Tabulka 9.2.1 Zm ny ve využívání území podle kategorizace IPCC v letech 1990, 2011 a 2012 [ha] Územní kategorie 1990 2012 20131) (tis. ha) 2 629,5 2 661,9 2 663,7 Lesní p da Trvalé travní porosty 878,2 1 037,2 1 040,1 - louky a pastviny 3 455,0 3 232,9 3 225,4 Orná p da 157,5 164,0 164,4 Mok ady a rašeliništ Zastav né území 658,9 683,5 685,8 Jiné 107,2 107,2 107,2 Poznámka: 1) Emisní bilance za rok 2014 bude dostupná až v roce 2016.
Pramen: Český hydrometeorologický ústav Druhým krokem emisní inventarizace je vlastní kvantifikace emisí a propad skleníkových plyn . Jedná se p edevším o oxid uhličitý (CO2), který se uvol uje nebo váže v ekosystémech, respektive v jednotlivých zásobnících uhlíku. V rámci vykazování pro UNFCCC jsou t mito zásobníky biomasa, odum elá organická hmota a p da, zatímco výkaznictví pro činnosti LULUCF v rámci Kjótského protokolu vyžaduje informace o zm nách p ti zásobník uhlíku (nadzemní a podzemní biomasa, tlející d evo, opad, p da). Pro druhé kontrolní období Kjótského protokolu (2013 – 2020) bylo p ijato rozhodnutí, na základ kterého bude nov rovn ž vykazována zásoba uhlíku poutaného ve výrobcích ze d eva. Krom emisí a propad CO2 v d sledku zm n zásoby uhlíku se v sektoru LULUCF dále kvantifikují další skleníkové plyny, a to metan (CH4) a oxid dusný (N2O). Ty vznikají nap . p i spalování biomasy nebo d sledkem hnojení a odvod ováním zamok ených p d.
168
Tabulka 9.2.2 Emise (+) a propady (-) z LULUCF v roce 2012 [Gg CO2ekv.] vykazované v souladu s pravidly UNFCCC Emise (+) a propady (-) [Gg CO2ekv.] CO2 CH4 N2O Celkem Využívání území, zm ny ve využívání -7390,47 64,78 11,40 -7314,29 území a lesnictví Lesní p da -5696,56 64,78 5,31 -5626,47 Orná p da 17,97 6,06 24,04 Louky a pastviny -322,01 0,01 -322,01 Mok ady a rašeliništ 28,99 28.99 Zastav né území 83,16 83,16 Jiné Výrobky z vyt ženého d eva -1502,02 - -1502,02 Pramen: Český hydrometeorologický ústav Zárove musí ČR v souladu s čl. 3.3. Kjótského protokolu povinn vykazovat podrobn jší emisní bilanci činností zales ování/znovuzales ování a odles ování. ČR si pro první kontrolní období Kjótského protokolu zvolila rovn ž započítávání činnosti obhospoda ování lesa podle čl. 3.4 Kjótského protokolu, jejíž p ísp vek je v rámci celkové emisní bilance nejvýznamn jší. Pro druhé kontrolní období je již započítávání této činnosti povinné. Tabulka 9.2.3 Dopl ující informace o emisích (+) a propadech (-) z činností Kjótského protokolu v letech 2008 – 2012 [Gg CO2ekv.] Aktivity podle článku 3.3 KP Aktivity podle článku 3.4 KP Rok Zales ování a Odles ování Obhospoda ování lesa znovuzales ování 2008 -261,6 155,8 -1697,4 2009 -283,8 165,6 -3776,2 2010 -309,6 201,7 -2450,6 2011 -340,5 159,9 -4487,3 2012 -356,3 169,4 -4783,4 2013 -383,7 155,9 -4759,2 Pramen: Český hydrometeorologický ústav V souladu s pravidly Kjótského protokolu bude p ísp vek LULUCF k pln ní redukčního závazku ČR započítán až v rámci konečného zúčtování po uplynutí celého prvního kontrolního období Kjótského protokolu. Započitatelný p ísp vek obhospoda ování lesa bude navíc výrazn omezen stropem pro tuto činnost ve výši 0,32 Mt C/rok (tj. 1,173 t CO2). V roce 2013 snížily čisté propady LULUCF celkové emise skleníkových plyn ČR o 7,3 milión tun CO2ekv. V současné dob p ísp vek LULUCF k celkové emisní bilanci p ibližn odpovídá emisím skleníkových plyn ze zem d lství. Jak je však rovn ž patrné z níže uvedené tabulky 9.2.4, sektor LULUCF vykazuje značnou meziroční variabilitu propad .
169
Lze p edpokládat, že propady v rámci lesního hospodá ství se budou v nejbližších letech spíše snižovat. D vodem je p edevším v ková struktura porost v ČR. K dočasnému snížení propad p isp je rovn ž plánované zvýšení podílu listnatých d evin. Toto opat ení je však zárove d ležitým adaptačním opat ením, které by m lo zajistit dlouhodobou stabilitu lesních porost a tedy i ukládání uhlíku v dlouhodobém horizontu. Do budoucna lze rovn ž p epokládat vyšší využití biomasy pro energetické účely a v tší podíl uhlíku uloženého ve výrobcích ze d eva. Tabulka 9.2.4 Čisté propady z LULUCF v letech 1990 – 2013 [Gg CO2ekv.] -4488.19 1990 -7757.30 1991 -8133.35 1992 -7693.75 1993 -5545.25 1994 -5986.85 1995 -6297.09 1996 -5370.46 1997 -5421.96 1998 -5746.95 1999 -6571.54 2000 -6819.68 2001 -6426.67 2002 -4880.07 2003 -5383.42 2004 -5733.92 2005 -3531.76 2006 -1293.68 2007 -4395.43 2008 -5438.44 2009 -4662.32 2010 -6462.23 2011 -6801.94 2012 -7314.29 2013 Pramen: Český hydrometeorologický ústav
170
9.3 Myslivost Game Management Myslivost byla i v roce 2014 jedním z hlavních témat mezi mysliveckou ve ejností, zem d lci i lesníky. Z d vod škod spárkatou zv í, které dlouhodob nevykazují snižující se tendenci, byla provedena novelizace vyhlášky 245/2002 Sb., úpravou doby lovu prasete divokého a siky japonského. K zlepšení managementu spárkaté zv e a zkvalitn ní práce orgán státní správy myslivosti na všech stupních byl též uve ejn n na webových stránkách Ministerstva zem d lství „Metodický pokyn orgán m státní správy pro redukci početních stav spárkaté zv e pro období 2013-201Ř“. I p es navýšení počtu ulovených kus , nadále p etrvává problém u siky japonského, který má nejv tší podíl na škodách hlavn v západních regionech České republiky a prasete divokého. K této problematice byla uve ejn na metodická p íručka „Uplat ování náhrady škody a oce ování její výše zp sobené užíváním honitby a zv í na honebních pozemcích, polních kulturách, vinné rév , ovocných kulturách a zem d lských porostech“ ve smyslu zákona č.4řř/2001 Sb., o myslivosti, ve zn ní pozd jších p edpis . Pokračujícím problémem je vzájemné k ížení mezi sikou japonským a jelenem evropským, které negativn ovliv uje genofond jelena evropského. Situaci nep ispívá ani skutečnost, že sika japonský není ve v tšin honiteb normován, nepodléhá tudíž standardnímu mysliveckému plánování a hospoda ení a redukce početních stav závisí pouze na zodpov dném p ístupu držitel a uživatel honiteb. V roce 2014 bylo odloveno 14 036 kus siky japonského proti roku 2013, kdy bylo odloveno 12 866 kus . Prase divoké není ve v tšin honiteb normovanou zv í, a proto bylo nutné i v roce 2014 tuto zv lovit s využitím § 36 odst. 5 zákona č. 44ř/2001 Sb., o myslivosti a ze strany Ministerstva zem d lství byla držitel m honiteb, hospoda ícím zem d lc m a orgán m statní správy myslivosti doporučována též možnost navýšení odlovu prasete divokého s využitím § 3ř zákona č. 44ř/2001 Sb., o myslivosti, a to práv na základ enormn vysokých škod na zem d lských pozemcích a plodinách. Vzhledem k velké p izp sobivosti tohoto druhu zv e na p ijatá opat ení a jejího výskytu i mimo honitby, p ibylo nadále i p ípad povolování odlovu na tzv. nehonebních pozemcích, jako jsou nap íklad chatové osady, zahrádká ské kolonie nebo parky na okrajích intravilán obcí a m st. V roce 2014 bylo uloveno 166 887 kus prasete divokého, což je proti roku 2013 více o 14 419 ks. Už v roce 2013 končilo období nájemních smluv u v tšiny honiteb a bylo nutné, aby i v roce 2014 držitelé a uživatelé honiteb uzavírali nové nájemní smlouvy. V rámci tohoto procesu ojedin le n které honitby zanikaly a vznikaly honitby nové. Celková vým ra honiteb, obor a uznaných bažantnic se oproti roku 2013 výrazn nezm nila. V České republice se v roce 2014 myslivecky hospoda ilo v 5 787 honitbách na celkové vým e honební plochy 6 867 309 ha, z toho je 1ř6 obor s celkovou vým rou 46 716 ha a 2ř3 bažantnic s celkovou vým rou 97 066 ha. Pr m rná vým ra honitby je 1187 ha, obory 238 ha a bažantnice 331ha. Veškeré d ležité číselné informace o myslivosti lze získat na webových stránkách Českého statistického ú adu. 171
K 20. 2. 2014 byla ustanovena nová Úst ední hodnotitelská komise význačných trofejí v počtu 31 odborník tak, aby jejím složením byla zajišt na zastupitelnost pro celé území České republiky. B hem kalendá ního roku 2014 členové Úst ední hodnotitelské komise trofejí ohodnotili celkem 1ř význačných trofejí, ulovených ve volných honitbách a oborách v ČR. Z tohoto počtu je jedna trofej jelena evropského s bodovou hodnotou 226,Ř4 b. CIC, 11 trofejí da ka skvrnitého s nejsiln jší bodovou hodnotou 27Ř,ř0 b. CIC, 3 trofeje muflon s nejsiln jší bodovou hodnotou 250,75 b. CIC, 3 trofeje siky japonského s nejsiln jší bodovou hodnotou 284,20 b. CIC, a 1 trofej prasete divokého s bodovou hodnotou 128,35 b. CIC. Ministerstvo zem d lství v rámci dotační politiky pokračovalo v podpo e vybraných mysliveckých činností. Hlavní d raz p i poskytování podpory byl p itom kladen na zlepšování životních podmínek zv e a regulace početních stav predátor . Nejvíce finančních prost edk bylo čerpáno uživateli honiteb na zakládání a udržování zv ních políček, zhotovení a instalaci odchytových za ízení na divoká prasata, zhotovení a umíst ní hnízdních budek pro vodní ptáky, na zkoušky psa z výkonu (český fousek, český teriér), chov a výcvik loveckých dravc a v menší mí e na po ízení a instalaci um lých nor. Tabulka 9.3.1 Lov (odst el a odchyt) hlavních druh zv e v kusech Hunting of main game species (pcs) Zv 2010 2011 2012 2013 2014 Game Jelen evropský 21 820 20 961 23 120 23 593 23 311 Red Deer Dan k skvrnitý 14 209 13 305 14 742 16 570 16 852 Fallow Deer Muflon 9 368 8 398 9 378 9 446 9 070 Mouflon Srnec obecný 120 206 113 915 108 616 105 686 100 520 Roe Deer Prase divoké 144 305 109 563 185 381 152 468 166 887 Wild Boar Kachna divoká 272 422 277 390 268 485 256 375 262 314 Duck Bažant 528 878 524 674 518 208 459 412 477 198 Pheasant Zajíc polní 62 848 47 739 56 310 37 694 39 561 Hare Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ Source: Ministry of Agriculture, Ministry of the Environment, Czech Statistical Office
172
Tabulka 9.3.2 Jarní kmenové stavy hlavních druh zv e v kusech Spring stocks of main game species (pcs) Zv 2010 2011 2012 2013 2014 Game Jelen evropský 30 865 30 838 31 818 26 618 27 937 Red Deer Dan k skvrnitý 26 415 26 611 27 745 27 774 28 633 Fallow Deer Muflon 21 196 21 294 21 318 19 435 20 092 Mouflon Srnec obecný 312 321 302 206 305 052 290 661 288 152 Roe Deer Prase divoké 60 500 59 295 64 848 59 175 59 657 Wild Boar Pramen: MZe, MŽP, ČSÚ Source: Ministry of Agriculture, Ministry of the Environment, Czech Statistical Office
173
9.4 D evozpracující pr mysl Timber Processing Industry Zahrnuje dle statistické klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: − Výroba pila ská a impregnace d eva (16.10)). − Výroba dýh a desek na bázi d eva (16.21). − Výroba sestavených parketových podlah (16.22). − Výroba ostatních výrobk stavebního truhlá ství a tesa ství (16.23). − Výroba d ev ných obal (16.24). − Výroba ostatních d ev ných, korkových, prout ných a slam ných výrobk nábytku (16.25).
krom
D eva ský pr mysl zpracovává p evážnou část tuzemské obnovitelné suroviny – surové d íví, nejvíce jehličnatou a listnatou kulatinu. Výroba jehličnatého a listnatého eziva na tuzemských pilách nadále klesala a meziročn se snížila celkem o 176 tis. m3. Poptávka po ezivu s výkyvy trvala v zahraničí a dílčí zvýšení spot eby eziva se projevilo v tuzemsku (meziročn o 160 tis. m3). Velké pila ské závody (STORA ENSO TIMBER ŽDÍREC, s. r. o., STORA ENSO TIMBER PLANÁ, s. r. o., Mayer - Melnhof Holz Paskov) a další d evozpracující závody jsou na exportu p itom siln závislé a proto z celkové výroby 3 610 tis. m3 jehličnatého eziva p edstavoval vývoz 3 075 tis. m3 a pro pokrytí domácí spot eby ve výši 1 104 tis. m3 se dovezlo 569 tis. m3 ze zahraničí. Producenti eziva ve st edoevropském prostoru zaznamenaly zvýšený zájem na trzích s ezivem v 1. pololetí 2014 (nár st poptávky o 10-15 %), zatímco citelný útlum poptávky na trzích s ezivem se projevil ve 4. čtvrtletí 2014, kdy propad výroby znamenal ztrátu p edtím vytvo ených zisk a po nep íznivém roce 2013 byl ve výrob a prodeji eziva další skromný rok. Ve st edoevropském prostoru je dlouhodob nejvýznamn jším výrobcem eziva Rakousko s produkcí cca ř,4 mil. m3 /rok a s cca 60 % podílem eziva určeného na vývoz se adí v exportu jehličnatého eziva na 6. místo na sv t . Celkem bylo po ezem zpracováno v tuzemsku 6,400 mil. m3 jehličnaté a listnaté kulatiny, z čehož bylo vyrobeno 3,610 mil. m³ jehličnatého eziva a 0,251 mil. m³ listnatého eziva. Ve srovnání s p edchozím rokem bylo tedy vyrobeno jehličnatého a listnatého eziva o 176 tis. m3 mén . Ve vývozu došlo k meziročnímu poklesu exportu jehličnatého a listnatého eziva o 16ř tis. m³ a ke zvýšení jeho dovozu o 167 tis. m3 a tak došlo k dílčímu zvýšení domácí spot eby eziva o 160 tis. m3. Nár st domácí spot eby eziva je d sledkem oživení v českém stavebnictví. Ve výrob aglomerovaných materiál z stali i v roce 2014 nejv tšími a rozhodujícími výrobci v ČR společnosti KRONOSPAN CR, spol. s r. o. v Jihlav a D evozpracující družstvo Lukavec v Lukavci. Výroba d evot ískových desek, p ekližek a d evovláknitých desek byla na úrovni p edchozího roku. Pro další rozvoj tuzemského d evozpracujícího pr myslu je p edevším nutná výroba nových výrobk s vyšší p idanou hodnotou a s vyšší konkurenceschopností na domácím i zahraničním trhu. P íkladem m že být nap . výstavba nového provozu v T ebešové společností Matrix s produkcí d ev ných fasád či d ev ných terasových podlah z dubu a mod ínu nebo výroba truhlá ského a stavebního eziva a radiálních lamel s navazující výrobou lepeného hranolu u společnosti Less Timber a.s. apod. 174
Tuzemská spot eba d eva – resp. výrobk ze d eva stále výrazn zaostává ve srovnání s vysp lými ekonomikami; nap . roční spot eba d eva na jednoho obyvatele je v USA a v Japonsku o 150 % vyšší než v Česku a podíl využití d eva ve stavebnictví je oproti sousedním zemím (N mecko a Rakousko) pouze p tinový. D evo na výstavbu dom se v Česku nadále tém nevyužívá. Tabulka 9.4.1 Po ez kulatiny a výroba eziva v tis. m3 Log breakdown and sawn wood production (1 000 m3) 2012 Po ez kulatiny Log breakdown Výroba eziva Sawn wood production
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
175
2013
2014
6 800
6 700
6 400
4 259
4 037
3 861
Tabulka 9.4.2 Trh s d eva skými produkty v tis. m3 Market with timber products (1 000 m3) Výrobek Product Jehličnatá kulatina x) Softwood roundwood Listnatá kulatina x) Hardwood roundwood Jehličnaté ezivo Softwood sawn wood Listnaté ezivo Hardwood sawn wood D evot ískové desky Particle boards P ekližky Plywood D evovláknité desky Fibreboards Jehličnatá vláknina xx) Softwood pulpwood Listnatá vláknina Hardwood pulpwood
Rok Year 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014 2012 2013 2014
Výroba Production 7 911 7 925 7 955 710 720 593 3 997 3 760 3 610 262 277 251 1 033 1 032 1 036 178 180 181 41 41 41 3 949 4 037 4 351 471 467 466
Poznámka: :x) včetn tyčoviny a doloviny. xx) včetn tyčoviny a doloviny. Note : x) Including pole and mine timber. xx) Including groundwood.
Pramen: MZe Source: Ministry of Agriculture
176
Dovoz Import 1 000 1 146 1 044 90 108 149 502 399 569 178 180 177 480 638 690 71 78 82 211 235 236 749 1 020 1 014 36 168 232
Vývoz Export 2 571 2 797 3 058 233 234 156 2 910 3 225 3 075 242 243 224 1 335 1 335 1 342 117 119 124 85 91 91 1 040 1 189 1 543 68 72 174
Spot eba Consumption 6 340 6 274 5 941 567 594 586 1 589 934 1 104 198 214 204 178 335 384 132 139 139 167 185 186 3 658 3 868 3 822 439 563 524
9.5 Celulózo-papírenský pr mysl Pulp and Paper Industry Zahrnuje dle statistické klasifikace ekonomických činností CZ – NACE (17.11 – 17.29): - Výroba papíru a výrobk z papíru. - Výroba buničiny, papíru a lepenky. Spot eba d eva na výrobu buničiny d evné činila 4 010 tis. m3 surového d eva jehličnatého, v tom bylo 2 772 tis. m3 jehličnaté vlákniny a 1 238 tis. m3 d ev ných št pek a t ísek jehličnatých. V roce 2014 vyrobil celulózo - papírenský pr mysl 445 tis. tun vlákniny celkem, z toho 442 tis. tun chemické buničiny. Výroba buničiny tak byla na úrovni roku 2013 (pokles pouze o 4 tis. tun), ale ve srovnání s rokem 2012 došlo k celkovému poklesu o 247 tis. tun, tj. o 36 %. Výroba papír , karton a lepenky podle klasifikace CEPI, užívané v celulózo - papírenském pr myslu, oproti roku 2013 vzrostla o ř5 tis. tun na celkovou výši 704 tis. tun, tj. o 15,6 %. Nadále trvá, že struktura výroby českého celulózo - papírenského pr myslu neodpovídá tuzemské poptávce. Naše spot eba papíru je vyšší než jsou výrobní kapacity našich papíren a protože ani vyráb ný sortiment neodpovídá poptávce, musíme v tšinu zboží dovážet (grafické papíry a v tšinu hygienického zboží). Z tohoto pohledu setrvává stav na úrovni roku 2010, kdy podle údaj Asociace českého papírenského pr myslu (ACPP) činila spot eba papíru v tuzemsku 1,343 mil. tun. Vyrobeno bylo u nás 76ř tis. tun, ovšem 6ř4 tis. tun bylo následn vyvezeno a na uspokojení tuzemské celkové pot eby papírenských výrobk bylo dovezeno 1 268 tis. tun. Z toho pramení i výrazná ztráta v bilanci zahraničního obchodu. Spot eba papíru (nejen v ČR) stále roste. Na 1 obyvatele ČR p ipadá ročn spot eba cca 130 – 150 kg papíru. Meziroční nár st recyklace papíru je v pr m ru p ibližn 10 %. V ČR se k recyklaci odevzdává cca 43 % papíru, ze které se u nás recykluje až 70 % a zbytek jde na export.
177
Tabulka 9.5.1 Spot eba d eva na výrobu buničiny v tis. m3 Consumption of wood for pulp production (1 000 m3) Sortiment d evní hmoty Timber assortment
2012
D ev né št pky a t ísky Chips and particles Vláknina Pulpwood Celkem Total
Spot eba Consumption 2013
2014
1 172
1 203
1 238
2 287
2 374
2 772
3 459
3 577
4 010
Pramen: Asociace českého papírenského pr myslu Source: Association of the Czech Pulp and Paper Industry
Tabulka 9.5.2 Výroba buničiny, papíru, kartonu a lepenky v tis. tunách Pulp, paper, paperboard, and cardboard production (1 000 t) Výrobek Product Mechanická vláknina Mechanical pulp Chemická buničina Chemical pulp Ostatní vláknina Pulp of other fibres Celkem Total Papír, kartony a lepenka Paper, paperboard, and cardboard
2012
2013
2014
0
0
0
689
445
442
3
4
3
692
449
445
843
609
704
Pramen: Asociace českého papírenského pr myslu, ČSÚ Source: Association of Czech Pulp and Paper Industry, Czech Statistical Office
178
9.6 Výroba a dovoz lesnické techniky Production and Import of Forestry Technologies Jednou z šetrných metod t žby a soust e ování d eva je metoda sortimentní. Pomocí harvestor jsou stromy vyt ženy, odv tveny a rozt íd ny, návazn pomocí forwarder je vyt žené d íví bezeškodn vyvezeno z lesních porost . Tyto lesnické stroje jsou konstruovány tak, aby bylo p i jejich použití vyškolenými operátory dosaženo minimálního tlaku na lesní p du, pojížd jí pouze po vyvážecích linkách a nezajížd jí do nitra lesních porost . P i jejich správném technologickém použití prakticky nedochází k žádnému poškození stojících net žených strom lesních porost , ani ke škodám na lesní p d a lesním ekosystému. Míra poškození je v ČR tak i v ostatních státech 2 – 5% za p edpokladu, že navržené porosty pro t žbu jsou dob e majiteli les p ipraveny, práce kontrolovány a smluvn p ebírány podle certifikované metodiky z roku 2013 MZe. P i používání nových technologií se nejedná jen o úspory ekonomické nebo energetické v m rné spot eb motorové nafty na jednotku výroby, ale zásadn m ní a posunují výrobní postup p i t žební činnosti v lese, který má pak dopady do dalších oblastí lesního hospodá ství. Následn je možné vyt žené d evo expedovat p ímo odb rateli, snížit celkové t žební náklady, a správnou volbou místa, podmínek a doby transportu d íví eliminovat i škody na lese a lesní dopravní síti, která by m la být s pot ebnou únosností s minimální životností 10 let a více. Terénní a p írodní podmínky ČR umož ují do budoucna t mito technologiemi zpracovávat p es Ř0 % t žeb. Harvestor je samopojízdný víceoperační stroj, jeho práce spočívá v kácení, odv tvování, roz ezávání a ukládání sortiment d íví kolmo k vyvážecí lince. V počítači harvestoru je uložen software, který ídí funkce stroje a současn zajiš uje optimální zpen žení kácených strom . Harvestory a vyvážecí traktory (forwardery) se vyráb jí ve t ech hmotnostn výkonových kategoriích (malé do 70 kW, st ední 70 - 140 kW, velké nad 140 kW). U tenčích dimenzí strom je malý typ harvestoru výhodný, protože umož uje zajížd ní harvestoru z linky do pracovního pole, a má v tší pohyblivost. Také jeho hmotnost nezp sobuje p ípadné poškození p dy. Výkonnost stroje, i když je menší, m že být vyrovnána nižší po izovací cenou. Ne vždy lze po izovat lehký i st ední harvestor současn . P i probírkách v porostech 45 až 60letých je výkonn jší st ední typ harvestoru. Čty i nejv tší skandinávští výrobci se ve výrob zam ili hlavn na stroje st ední t ídy a nejvyšší t ídy s ú ezem kácecí hlavice v rozmezí do 62 cm a 75 cm, a dva výrobci skandinávští i čeští nejmenších harvestor jsou zam eni na nejmladší probírkové porosty a pro ezávky s malým ú ezem ve vazb na t žbu porost vhodných na využití obnovitelných zdroj energie. Ve výrob velkých a malých forwarder i výrazn jší po izovací náklady.
je rozdíl v nosnosti nákladu 3 t a ř t - jsou
Je zjišt no, že v současné dob je v provozu celkem 494 t žebních stroj , z toho 457 kolových harvestor , p ičemž 21 je již na hranicí životnosti. Je pot šující, že 335 t žebních stroj bylo zakoupeno po roce 2000. Další kladné zjišt ní je, že 174 kolových harvestor je vybaveno kácecí hlavicí s ú ezem do 55 cm, což dává p edpoklady k jejich uplatn ní pro práce ve vychovávaných probírkových porostech. Další početnou skupinu se 117 stroji tvo í 179
harvestory s ú ezem do 62 cm, a v tší ú ez do 75 cm je zastoupen 69 stroji. Tento stav umožnil operativn zvládat v trnou kalamitu zp sobenou orkánem Kyrill, Emma a Antonín v minulých létech s následnou nahodilou kalamitní t žbou d eva tak, aby se zabránilo p emnožení k rovce, jak tomu bylo v minulém období opakovan v NP Šumava. Pro svažitá a mén únosná podloží byly zajišt ny pro zvládnutí kalamit harvestory na pásových podvozcích v počtu 37 stroj , z nichž 3 stavební stroje Menzimuck jsou opat eny kácecí hlavicí Woody. Tabulka 9.6.1 Harvestory podle velikosti a roku výroby k 31. 12. 2014 Harvesters by size and year of manufacturing Výrobce Manufacturer
John Deere Rottne Komatsu Ponsee Logset HSM Sampo Gremo SP-Maskiner Caterp./EcoLog Nokka Vimek 404 UTC 10-67 Entracon Kolové/Wheeled Kaiser Menzi Muck MHT Linz Königs Tiger Pásové/Belted Celkem/Total Procesor Hypro
Počet celkem Total 203 102 47 48 6 2 23 3 2 2 1 12 1 5 457 1 3 32 1 37 494 3
z toho dle ú ezu k. hlavice by cutting diameter do 55cm 48 56 16 5 0 2 23 2 2 1 1 12 1 5 174 0 3 31 1 35 209 3
do 62cm 71 32 8 0 4 0 0 1 0 1 0 0 0 0 117 0 0 1 0 1 118 0
do 72cm 64 0 21 10 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 97 1 0 0 0 1 98 0
Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno
180
z toho dle roku výroby by year of manufacturing
do 75cm 20 14 2 33 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 69 0 0 0 0 0 69 0
až 1996- 20001995 1999 2009 15 0 0 4 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 21 0 0 0 0 0 21 0
31 3 8 5 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 50 0 0 4 0 4 54 0
148 86 35 36 6 0 13 2 0 2 0 5 0 2 335 0 3 21 1 25 360 3
20102014 9 13 4 3 0 2 10 0 0 0 0 7 0 3 51 1 0 7 0 8 59 0
Graf 9.6.1 Nár st t žebních stroj
Pramen: LDF v Brn Source: Mendel University Brno Plynulý provoz v t žební činnosti zajiš ují forwardery (vyvážecí traktory) v celkovém počtu 842 stroj , a ř7 vyvážecích traktorových souprav, tažených univerzálním traktorem s taženým pohán ným nebo nepohán ným p ív sem s hydraulickým je ábem, umíst ným na jeho p edním okraji. Tato technika je určena do rovinatých terén a spl uje požadavky pro soukrom hospoda ící zem d lce, kte í vlastní současn i lesní porosty. Forwardery (vyvážecí traktory) jsou u nás jen na kolovém podvozku v celkovém počtu 842 ks. Jsou začlen ny podle hmotnosti do 4 t íd. Nejnižší t ída do hmotnosti ř tun, což odpovídá náročným ekologickým požadavk m na zhutn ní p dy po n kolikerém p ejížd ní v jedné stop , je zastoupena 241 stroji. Další t ída s hmotností do 12 tun je zastoupena 213 stroji. Dalších 79 ks s hmotností 14 t a 5 ks s hmotností 17 tun je vhodných pro mýtní a kalamitní lesní porosty s v tším obsahem skeletu v podloží. Malé vyvážecí traktory v celkovém počtu 304 ks jsou zastoupeny malými dopravními stroji s hmotností do 3 tun, kam pat í Terri na kolopásovém podvozku, a vyšší t ída také na kolopásovém podvozku, kam pat í Logbear. Vimek a ostatní mají 6ti kolový podvozek v počtu 104 ks stroj . Osmikolový podvozek je zastoupen firmami Novotný (70 ks) a Entrakon (86 ks) vyráb ných v ČR v celkovém počtu cca 157 stroj .
181
Tabulka 9.6.2 Počet vyvážecích traktor a vyvážecích traktorových souprav k 31.12.2014 Number of forwarders and crane-equipped forwarders Výrobce Celkem Manufacturer Total
John Deere Komatsu Rottne Ponsse Gremo Logset Norcar Cater/Eco L Farmi Trac Nokka Dasser HSM Velké vyvážecí traktory celkem Logbear Terri Vimek Entrakon Malwa Novotný Malé vyvážecí traktory celkem Vyvážecí traktory celkem Vyvážecí soupravy LKT HSM + *)
UKT+
**)
4kolky+ Celkem Total
dle nosnosti by tonnage do 3t
do 6t
239 96 77 70 10 21 6 3 1 1 2 12 538 2 42 103 86 1
0
39 73
70
0
z toho dle roku výroby by year of manufacturing
do do do do 1996- 20011995 9 t 12 t 14 t 17 t 2000 2009 133 90 14 2 40 48 132 32 44 19 1 14 73 43 20 12 2 3 6 58 41 29 2 13 53 10 1 7 2 16 5 3 13 6 6 3 3 1 1 1 1 2 2 10 2 241 213
79
5
2 3 30 86 1
91
8
2 21
70
304 112 192
842 112 192
11
241 213
79
5
11
97 26
56
49
31
12
334
57
9 64 58 1
4 39 28
47
23
23
179
94
64
114
513
151
3
5
74
23
4
26
976 138 241
5
8
3 13
Svazkovač Slash wrapper 20102014 19 3 9 10 2 1
4
4
26 283 226
83
5
67
114
590
205
4
Poznámka: *) Vyvážecí traktorová souprava je tvo ená UKT nebo LKT + p ív s s klanicemi a hydraulickým je ábem
182
**) Vyvážecí čty kolová souprava je tvo ena čty kolkou + p ív s s hydraulickým je ábem a klanicemi Sun Forest, s. r. o.
Pramen: LDF v Brn Source: Mendel University Brno Graf 9.6.2 Nár st dopravních stroj
Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno Pro minimalizaci škod t žebn dopravních stroj na lesních porostech je nejvhodn jší podvozek Ř kolový s možností montáže kolopás do podmáčených a svažitých stanoviš a na sníh. Pro obnovní a kalamitní t žby je obdobná osmikolová konstrukce podvozku s hmotností stroje nad 10 tun, v p ední části je dopln na radlicí pro stabilizaci na svahu a pro následnou úpravu terénu po doprav d íví z t žených porost . Svahová dostupnost forwarder (vyvážecích traktor ) na suchém podloží je do 46 až 50 %, v závislosti na využití kolopás a et z . Pro mén únosná podloží byly provozn odzkoušeny Lesnickou a d eva skou fakultou Mendelu v Brn upravené kolopásy švédského výrobce Olofsfors AB, Eco-Baltic, které mají posunuté protismykové výstupky ze st edové části jednotlivých článk na jejich okraj a tím zamezují poškození povrchové vrstvy živičných vozovek jak lesnické, tak ve ejné cestní sít . Posádky nemusejí provád t demontáž a zp tnou montáž, pot ebnou pro pojížd ní po t chto cestách, když p ejížd jí mezi lesními porosty na delší vzdálenosti. Forwardery (vyvážecí traktory) jsou dle p ání vybaveny také kamerou pro umožn ní vyjížd ní a couvání z nepr jezdných linek. Pro stabilizaci na svažitém terénu je vhodná montáž trakčního navijáku na zadní části podvozku, kterým jsou vybaveny tyto forwardery v Rakousku, N mecku a Švýcarsku. Pro zajišt ní ekologické čistoty pracoviš , jejich p ehlednost a správnou logistiku je možné doplnit harvestor, forwarder i odvozní prost edek napojením na GPS do ovládacích počítač 183
stroj . Mapové podklady lesních porost jsou zajišt ny prost ednictvím digitálního Atlasu lesnických map LČR, s. p. z produkce Grafického datového skladu, ostatní majitelé les jsou zajišt ni digitálními porostními mapami s ukládací vrstvou a sou adnicemi od Lesprojektu, čímž bude urychleno p enášení dat mezi t žebn -dopravními stroji a jednotlivými lokalitami výroby a skladování sortiment , evidence o zpracovaném d íví i jejich pohybu mezi lokalitami, a hospodá ská evidence lesních porost . Zastoupení technologií t žby d eva Z celkového množství t žby d eva v ČR 15 476 tis. m3 bylo vyt ženo v p edmýtních a obnovních t žbách 4 497 tis. m3 sortimentovou technologií a 10 979 tis. m3 kmenovou technologií. Na celkové t žb se sortimentová technologie podílela 29 %. Bylo by vhodn jší, aby zastoupení sortimentních technologií p evažovalo v p edmýtních porostech oproti obnovním t žbám. Ve všech subjektech se zpracovávaly t žební zbytky št pkováním 1 800 tis. m3, nebo drcením. V České republice nachází uplatn ní svazkovač klestu v počtu 4 stroj , který umož uje ekonomičt jší dopravu t žebních zbytk pro energetické účely, které jsou trendem a úkolem pro budoucnost. Uložení t žebních zbytk ve svazcích na odvozním míst nepodléhá hnilobnému procesu, nebo samovznícení. Čím jsou tyto svazky delší dobu v lese, tím získávají v tší % sušiny a snadn ji se v suchém stavu št pkují a docilují vyšší výh evnost. Další p edností je možnost ukládání na vysoké rezervní skládky ve spalovnách. Podíl lanovkového soust e ování byl jen 122 tis. m3. Tabulka 9.6.4 Zastoupení t žebních technologií v tis. m3 Structure of logging technologies (1 000 m3) Subjekty Entities Státní lesy v ČR včetn škol State forests Obecní lesy Municipal forests Soukromé lesy Private forests Celkem Total
Harvestorové Kmenové technologie technologie Harvester Stem technology technology
T žba Felling
% sortiment % of log assortment
Št pkování Wood chipping
Soust e ování lanovkou Skyline forwarding
3 073
6 347
9 420
33
1 370
30
479
1 773
2 252
21
160
17
945
2 859
3 804
25
270
75
4 497
10 979
15 476
29
1 800
122
Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno
184
Výroba a kompletace lesnické techniky v kusech Školka ská technika a technologie má sezónní využívání a pom rn dlouhou životnost stroj , proto obnova t chto stroj má charakter kusové výroby. Pro rok 2014 nebyl obnoven žádný stroj. Technika pro obnovu lesa je v obdobném stavu podle minulého roku 2013. Celkový počet je 41 ks pro tuzemsko a 306 pro zahraničí. Požadavek na další stroje, zajiš ující likvidaci t žebního odpadu, začne nar stat s požadavkem na výrobu energetické št pky. Nár st vykázaly pa ezové frézy s počtem 26 ČR a další 294 ks byly exportovány. Mezi nejv tší odb ratele pat í Rusko, Anglie a Francie. T žební, soust e ovací a dopravní technika má celoroční využití se zvýšenou náročností na bezpečnost. Nástavby na univerzální traktory jsou provozem stále žádány, jejich pot eba byla 31 ks, a 9 ks bylo exportováno. Krom tuzemských Zetor se adaptéry upravují na traktory dovážené. Lesnické kolové traktory (LKT), vyráb né na Slovensku (závod Trstená), mají vzestupný charakter a p ipravuje se konstrukční inovace t chto LKT, lze očekávat v následujících létech. Na lokalitách, kde to terén a podloží vyžadují, by bylo účelné používat obdobné traktory na vyšší technické úrovni (výrobce HSM v SRN), které jsou p izp sobeny ekologickým požadavk m bezeškodného vyklizování z lesních porost , zatím jsou v provozu 4 ks. Čty kolky s pohán ným p ív sem a hydraulickým je ábem s nízkou po izovací cenou, univerzálností, nízkými provozními náklady, které jsou velice šetrné k terénu se skv lou pr chodností i hustšími porosty - malé rozm ry. Nosnost p ív su 1 500 – 2 500 kg, rychlost nap . p i návratu z odvozního místa zp t do porostu (delší vyvážecí vzdálenosti, po louce), vyzkoušené rychlosti i 35 km/h povolené 25 km/h, stroje jsou již vyzkoušené, zp tná vazba od zákazník zatím pouze pozitivní, nízká hmotnost p ív su (dle typu, p íslušenství a výrobce): od 350 - 550 kg. P ív s lze zapojit za n kolik druh tažných vozidel: pracovní čty kolka ATV, UTV, malotraktor, železný k , živý k , ale i terénní automobil. Ke všem prodávaným p ív s m s HJ je možné dodat i dálkov ovládaný hydraulický naviják, štípací hlavici (12 cm), p dní lopatu, hydraulicky sklopnou korbu, p dní vrtáky (oplocenky), pohon kol hydraulickými trakčními válci. Kapacita p ív su je cca 2 m3 pro vý ezy o délce 4 m. P i použití p ív su v kombinaci se čty kolkou ATV/UTV p ípadn malotraktory s vyššími max. rychlostmi stoupá denní výkon úm rn nár stu vyvážecí vzdálenosti. Doposud jsou zastoupeny 43 ks. U výroby lanových systém se výrazn projevuje modernizace, která snižuje počet pracovník p i obsluze a zajiš uje jejich zvýšenou bezpečnost. Šetrnost lanovek k porost m i k p d usnad uje dálkové ovládání vozík , 3 + 1 ks byly exportovány ze Školního lesního podniku K tiny. Odvozní prost edky byly dopln ny 4 ks automobilovými hydraulickými je áby a 2 byly exportovány. Vývoj poskytnul lesnímu hospodá ství nové hydraulicky ovládané náv sové soupravy, které se na odvozním míst upravují podle rozm r uloženého d eva nastavitelnou délkou náv su a posuvem klanic. Náv sy jsou vyráb ny s dvou i t ínápravovou alternativou, 1 náv s byl dodán jako víceúčelový p epravník. Manipulační technika. Vzr stají požadavky na štípací stroje, které zajiš ují obnovitelné zdroje energie. Na trh bylo dodáno 18 ks a 7 ks bylo exportováno, což je následek cen fosilních tepelných zdroj energií. 185
Celkov ve srovnání s minulými roky, kdy byl obrat ve strojovém parku v r. 2011 382 stroj pro tuzemsko, došlo v roce 2014 k postupnému poklesu až na 194 stroj . Snížení bylo zp sobeno nejen poklesem trhu se d evem, ale nestabilitou a omezenými možnostmi dodavatel prací st edních a malých firem.
186
Tabulka 9.6.4 Výroba, dovoz a kompletace lesnické techniky v kusech k 31. 12. 2014 Production, imports, exports, and assembling of forestry machinery 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 ČR exp. ČR exp. ČR exp. ČR exp. ČR exp. Machinery for forests nurseries Weeders and cultivators Seed drillers Transplanters Undercutting machines Seedling harvester Machinery for chemical control Machinery for fertilisation
Školka ská technika plecí stroje a kultivátory secí stroje školkovací stroje pod ezávače ko en stroje pro sklize sazenic
1
technika pro chemickou ochranu technika pro hnojení Technika pro obnovu lesa shrnovače klestu stroje pro p ípravu p dy št pkovače, drtiče p dní frézy, mulčovací frézy zales ovací stroje
3
1
5
2
2
5
7 3
6 6
12 2
10
1
1
5
10
5
11
5
29
68
5
4
3
2
2
6
2
2
2
2
20
120
26
6 1
pa ezová fréza
5
22
68
Reforestation technology Slash rakers Soil 7 preparation machinery 3 Chippers Rotary tillers 2 Planters 294 Stump grinder
T žební, p ibližovací a dopravní prost edky traktorové navijáky
35
4
64
13
39
17
29
16
34
11
21
12
40
13
4
5
30
5
31
9
3
9
1
4
1
6
2
3
3
1
lanovkové vozíky
3
3
Traktorové hydraulické je áby
11
6
nástavby na UKT pro soust e ování d íví lanovky a lanové systémy
21
4
4
1
3
187
4 2
5
2 2
1
Harvesting, skidding and hauling technologies Tractor winches Tractor adaptors for skidding Cableways and cable systems Skyline carriages Tractor hydraulic cranes
vyvážecí vozíky s hydraulickým je ábem za traktor odv tvovací protahovací stroje (OVP)
13
automobilové hydraulické je áby
4
náv sy, p ív sy, určené k dostavb
4
1
2
kompletace odvozních souprav na krátké d íví
17
8
3
10
93
3
25
7
10
12
20
27
36
3
4
4
1
21
2
1
1
38
Branchtrimmers 4
1 1
1 1
čty kolka s p ív sem na sortimenty d íví
1
10
16
1 17
Manipulační technika mobilní pásové pily
18
4
manipulační linky na tenké d íví
2
1
manipulační linky na tlusté d íví
2
1
4
2
1
1
čelní a zlamovací nakladače odkor ovací stroje + malé na tyčovinu štípací stroje Celkem
2
94
16
67
9
33
10
24
5
18
206
58
382
80
217
211
246
208
194
Pramen: LDF MENDELU Source: Mendel University Brno 188
Hauling trucks 4 with hydraulic cranes
12
5
2
2
5
25
kompletace odvozních souprav na dlouhé d íví jednonápravové oplenové p ív sy dvounápravové oplenové p ív sy víceúčelový p epravník
3
Truck 2 hydraulic cranes Semitrailers for individual adjustments Timbertransport units assembly for short roundwood Timbertransport units assembly for long logs Single axle pole trailers Four wheel pole trailers Multifunctional container Four wheeler with trailer for assortments Cross-cutting machinery Mobile band saws Cross-cutting lines for thin timber Cross-cutting 1 lines for thick timber Front and articulated loaders 1 Debarkers 7
Splitting machines
345 Total
10 Mezinárodní aktivity lesního hospodá ství International Activities of the Forest Sector
10.1 Lesnické strategie EU EU Forestry Strategy Evropská komise schválila návrh nové strategie EU v oblasti lesnictví (KOM(2013) 659 v konečném zn ní) již v zá í 2013. Návrh byl poté postoupen Evropskému parlamentu a Rad EU k projednání a ke stanovisku. V roce 2014 se návrhem nové Lesnické strategie EU zabývala pouze Rada EU, která v kv tnu 2014 schválila své stanovisko ve form tzv. záv r Rady EU. Rada EU návrh nové Lesnické strategie EU p ivítala a v zásad podpo ila opat ení navržená Evropskou komisí. Rada EU zd raznila d ležitost trvale udržitelného a multifunkčního obhospoda ování les , pot ebu zvyšování efektivity využívání lesních zdroj a odpov dnost za stav les ve sv t . Navržená opat ení by m la realizována bez zvyšování administrativní zát že pro vlastníky les a lesní hospodá e (zejména pro malé vlastníky les a malé podniky). Rada EU mimo jiné vyzvala Evropskou komisi, aby p ipravila víceletý plán k realizaci Lesnické strategie EU, a aby posílila roli Stálého lesnického výboru Evropské komise jako úst edního poradního, koordinačního a komunikačního orgánu v otázkách politik, které se dotýkají les v rámci Evropské komise. Vzhledem k volbám do Evropského parlamentu bylo projednávání návrhu nové Lesnické strategie EU v této instituci odloženo až na 1. pololetí roku 2015. Bez ohledu na prodlevu v projednávání návrhu v Evropském parlamentu zahájila Evropská komise práce na realizaci nové Lesnické strategie EU. Pro Evropskou komisi je prioritou ešení otázky kritérií a ukazatel trvale udržitelného obhospoda ování les , které budou „objektivní, ambiciózní a prokazatelné a které budou moci být použity v kontextu r zných politik EU, které se dotýkají les , jako je zm na klimatu, energetika, biohospodá ství apod.“ Rada EU je toho názoru, že by m ly být v maximální mí e využity ukazatele vytvo ené v rámci procesu Forest Europe.
10.2 Vyjednávání o právn závazné dohod o lesích v Evrop Negotiations on Legally Binding Agreement on Forests in Europe V roce 2014 prob hly pokusy o vy ešení patové situace p i vyjednávání právn závazné dohody o lesích Evrop (LBA), která nastala na posledním zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru (INC) v Ženev v listopadu 2013. V rámci zasedání INC nebylo zejména do ešeno institucionální zajišt ní budoucí LBA (jaký orgán OSN návrh LBA schválí a bude zajiš ovat funkci sekretariátu) a n které procedurální otázky (hlasování, vstup LBA v platnost, či podmínky účasti pozorovatel na zasedáních). Z eteln se vyprofilovaly dv skupiny zemí zastávající odlišná stanoviska (EU, Island, Norsko, Turecko vs. Rusko, Švýcarsko, Srbsko a n které post-sov tské státy). Se souhlasem ministr byl prodloužen mandát INC do konce června 2014. Následn prob hly neformální konzultace, organizované p edsedající zemí procesu Forest Europe – Špan lskem – ve Vídni v kv tnu 2014, s cílem do ešit sporné body a vytvo it podmínky pro záv rečné zasedání INC. Shody však nebylo dosaženo a k dalšímu zasedání INC již nedošlo. Zejména 189
Rusko, ale i n které další státy (včetn n kolika členských stát EU) dávají najevo, že nemají zájem pokračovat ve vyjednávání na p d procesu Forest Europe.
10.3 Zasedání Výboru pro lesy a d eva ský sektor Evropské hospodá ské komise OSN Ve dnech 18. – 21. listopadu 2014 se v ruské Kazani uskutečnilo 72. zasedání Výboru pro lesy a d eva ský pr mysl (COFFI) Evropské hospodá ské komise OSN (EHK OSN). Delegáti jednotlivých zemí diskutovali adu odborných témat, nap . situaci na trhu s d eva skými výrobky (na základ trhových zpráv jednotlivých zemí); kroky k implementaci Akčního plánu z Rovaniemi pro lesnický sektor v zelené ekonomice; m ení a komunikaci p ísp vku lesnického sektoru k zelené ekonomice; podávání zpráv o stavu globálních a regionálních lesních zdroj ; podklady pro 11. zasedání Fóra o lesích OSN (UNFF-11): studii o pokroku sm rem ke globálním cíl m pro lesy; p ípravu studie o vlastnictví les v regionu EHK OSN; lesnicko-politická témata pro p íští kolo výhledových studií lesnického sektoru; roli les v rozvojové agend po roce 2015. Byl vyhodnocen stav implementace Integrovaného programu práce EHK OSN/FAO pro lesní hospodá ství a d evozpracující pr mysl. Společné zasedání COFFI EHK OSN a Evropské lesnické komise FAO – Silva 2015 se uskuteční ve Švýcarsku, v Engelbergu, od 2. do 6. listopadu 2015. Jedním z d ležitých témat bude zlepšování stavu a odolnosti lesních ekosystému a jimi poskytovaných služeb.
190
11 Vysv tlivky zkratek v textu Abbreviations in the Text AOPK
Agentura ochrany p írody a krajiny Nature Conservation Agency of the Czech Republic
CIC
Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zv e Conseil International de la Chasse et de la Conservation du Gibier
COST
Evropská organizace pro spolupráci v oblasti v deckého a technického výzkumu European Cooperation in Science and Technology
CZK
Kč Czech koruna (currency)
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute
ČR
Česká republika Czech Republic
ČSÚ
Český statistický ú ad Czech Statistical Office
ČÚZK
Český ú ad zem m ický a katastrální Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre
ČZU
Česká zem d lská universita v Praze Czech University of Life Sciences Prague
EFI
Evropský lesnický institut European Forest Institute
EHK
Evropská hospodá ská komise Economic Commission for Europe
EU
Evropská unie European Union
FAO
Organizace pro zem d lství a výživu p i OSN Food and Agriculture Organization of the UN
FGMRI
Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti Forestry and Game Management Research Institute
FMI
Forest Management Institute
FSC
Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem Rada pro hospoda ení v lesích Forest Stewardship Council 191
GDP
hrubý domácí produkt Gross Domestic Product
HDP
hrubý domácí produkt GDP - gross domestic product
HPH
Hrubá p idaná hodnota Gross Value Added
HZS
hasičský záchranný sbor Fire and Rescue Service
CHKO
Chrán ná krajinná oblast Protected landscape area
ICP - FORESTS
Mezinárodní program pro hodnocení a monitoring vlivu znečišt ní ovzduší na lesy International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests
IDC
Informační a datové centrum Information and Data Centre
ISTA
Mezinárodní asociace pro kontrolu osiva International Seed Testing Association
IUFRO
Mezinárodní unie výzkumných lesnických organizací International Union of Forestry Research Organizations
KRNAP
Krkonošský národní park Krkonoše National Park
LČR
Lesy České republiky, státní podnik Lesy České republiky, s.p.
LDF MENDELU Lesnická a d eva ská fakulta Mendelovy univerzity v Brn Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno LHC
lesní hospodá ský celek management plan area
LHO
lesní hospodá ské osnovy forest management guidelines
LHP
lesní hospodá ský plán forest management plan
LHS
Letecká hasičská služba Aerial Fire-fighting Service
MO
Ministerstvo obrany Ministry of Defence 192
MPO
Ministerstvo pr myslu a obchodu Ministry of Industry and Trade
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy Ministry of Education, Youth and Sports
MV
Ministerstvo vnitra Ministry of the Interior
MZe
Ministerstvo zem d lství Ministry of Agriculture
MŽP
Ministerstvo životního prost edí Ministry of the Environment
NAZV
Národní agentura pro zem d lský výzkum National Agency for Agriculture Research
NIL
Národní inventarizace les National Forest Inventory
NLP
Národní lesnický program National Forest Programme
OKEČ
Odv tvová klasifikace ekonomických činností Classification of Economic Activities in the European Community (NACE)
OPRL
oblastní plán rozvoje les regional plan of forest development
OSN
Organizace spojených národ United Nations Organization
PEFC
Evropská certifikace les Programme for the Endorsement of Forest Certification
PGRLF
Podp rný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. Podp rný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.
PLO
p írodní lesní oblast nature forest area
PUPFL
pozemky určené k pln ní funkcí lesa forest land as registered in the cadastre
RMLD
reprodukční materiál lesních d evin forest reproductive material
SR
Slovensko Slovakia 193
SRN
Spolková republika N mecko Federal Republic of Germany
SVOL
Sdružení vlastník obecních a soukromých les Association of Municipal and Private Forest Owners
SZIF
Státní zem d lský intervenční fond State Agriculture Intervention Fund
ÚHÚL
Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem Forest Management Institute
USA
Spojené státy americké United States of America
USD
americký dolar US dollar
VLS
Vojenské lesy a statky ČR, státní podnik Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
VÚLHM
Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, ve ejná výzkumná instituce Forestry and Game Management Research Institute
194
12 Seznam autor List of Authors Česká zem d lská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a d eva ská Riedl Marcel, RNDr., CSc. Šišák Lud k, prof. Ing., CSc. Český statistický ú ad Kahuda Josef, Ing. Lesy České republiky, s. p. Hofmeister Tomáš Ing. Neznajová Zuzana, Ing. Mendelova univerzita v Brn , Lesnická a d eva ská fakulta Ulrich Radomír, prof. Ing., CSc. Ministerstvo zem d lství B lská Milena, Ing Bílý Ji í, Ing. Činka Milan, Ing. Dvo ák Petr, Mgr. Koderová Dana, Bc. Kratochvílová Lenka, Ing. Krejzar Tomáš, Ing., Ph.D. Lojda Jan, Ing., Ph.D. Pásek František, Ing. Radouš Miroslav, Ing. Smejkal Tomáš, Ing. Smrž Martin, Ing. Stránský Václav, Ing. Tomášek Václav, Ing. Ministerstvo životního prost edí Buchta Norbert, Ing. Da helka Michal, Mgr. Ústav pro hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem Hána Jan, Ing. Jankovská Zuzana, Ing. Kučera Miloš, Ing., Ph.D. Mat jíček Ji í, Ing., CSc. Pa ízek Miloš, Ing Slabý Richard, Ing.
195
Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v. v. i. Bezd čková Lena, Ing. Fabiánek Petr, Ing. Jurásek Antonín, doc. Ing., CSc. Knížek Miloš, Ing., Ph.D. Liška Jan, Ing. Lomský Bohumír, doc. RNDr. Malá Jana, RNDr. Modlinger Roman, Ing. Pešková Vít zslava, Ing., Ph.D. ezáč Jan, Ing. Šrámek Vít, Ing., Ph.D.
196
