ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2009

ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2009

předkládá: Ing. Milan T a r a b a, statutární místopředseda SON ČR

usnesení: Republiková rada SON ČR dne 16. dubna 2010 schvaluje Zprávu o činnosti za rok 2009

1

2

OBSAH: I.

Úvod .......................................................................................................................5

II.

Organizační výstavba SON ČR ............................................................................ 6

III.

Právně osvětová činnost SON ČR ....................................................................... 7

IV.

Legislativa a spolupráce se státní správou a samosprávou ................................. 8

V.

Vnitřní činnost SON ČR ........................................................................................ 8

VI.

Mezinárodní činnost SON ČR ................................................................................ 9

VII.

Kontrolní činnost SON ČR .................................................................................... 9

VIII. Složení RR SON ČR a RKK SON ČR (období: 2008-2012) ............................... 10 IX.

Ekonomika – Roční účetní závěrka SON ČR ...................................................... 11

X.

Stanovy SON ČR ................................................................................................ 12

XI.

Bytová politika v ČR – vývoj v období 1989 až 2009 .......................................... 16

Příloha č. 1: Krajská organizace SON pro Prahu a Střední Čechy .............................. 18 Příloha č. 2: Krajská organizace SON Brno ................................................................. 23 Příloha č. 3: Krajská organizace SON Liberec ............................................................. 27 Příloha č. 4: Krajská organizace SON Ostrava ............................................................ 28 Příloha č. 5: Poradenská místa SON ČR ..................................................................... 29 Příloha č. 6: 1. říjen 2010 – Konference o bydlení – výstupy ....................................... 35

3

Úřad RR SON: Ing. Milan Taraba statutární místopředseda nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 tel. 234 463 342 mob. 604 914 232 www.son.cz Klára Pačesová, DiS vedoucí organizačního úseku nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 tel. 234 463 343 mob. 604 341 562 e-mail [email protected] www.son.cz Mgr. Lenka Veselá vedoucí právního úseku nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 tel. 234 463 347 mob. 608 828 419 e-mail [email protected] www.son.cz JUDr. Anna Pachtová vedoucí mezinárodních vztahů a propagace nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 tel. 234 463 346 mob. 605 209 587 e-mail [email protected] ww.son.cz

4

I. Úvod: Oblast bytové politiky i podle prohlášení Ministerstva pro místní rozvoj ČR patří i nadále mezi jednu z priorit vlády ČR. V poslední době jí byla věnována zvýšená pozornost a došlo k rozumné korekci, zejména odtabuizování změn u nájemního bydlení. SON ČR především uvítalo stanovisko vlády ke stížnostem majitelů domů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V bytové politice soudě dle našeho názoru, jsou čtyři základní okruhy problémů: -

dokončení moderního právního rámce pro bytovou politiku; koncepce finanční podpory bydlení (prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení /SFRB); podpora zchátralého, poškozeného bytového fondu způsobené nedostatečnou údržbou, zejména pak u bytů postavenou panelovou technologií; sociální bydlení;

Zejména oblast sociálního bydlení byla od roku 1989 přehlížena, téma bylo vyzdviženo až poté co ČR vstoupila do Evropské unie. Bytová politika trpěla nedostatečnou mírou komunikace a kooperace mezi vládou, zákonodárci a občanským zázemím. Tento stav způsobil malou efektivitu při uskutečňování jednotlivých záměrů bytové politiky. Za velkou chybu je možno považovat především nepřijetí Zákona o nájemném z bytů a službách spojených s užíváním bytu v roce 2003 a nahrazení nesystémovým Zákonem o jednostranném zvyšování nájemného v roce 2006. Bydlení má velký význam v životě lidí. Významné je rovněž celospolečensky, protože je důležitým předpokladem politické stability a hospodářského rozvoje. To potvrdil svým usnesením i Evropský parlament ze dne 10. 5. 2007 o bydlení a regionální politice. Mimo jiné právo na přiměřené a kvalitní bydlení za dostupnou cenu zařadil mezi 5 základních lidských sociálních práv, které jsou zakotveny v řadě mezinárodních chart a úmluv a dokonce i ústav některých evropských států. V bydlení se nutně spojuje soukromý i veřejný zájem, vzhledem k citlivosti těchto otázek a také vzhledem k ekonomickým zvláštním rysům trhu s byty je v bytové politice státu racionální funkce trhu vždy doplňována podle potřeby jeho usměrňováním. Pokud přejdeme na konkrétní klady a zápory v situaci v oblasti bydlení v naší zemi, můžeme se ztotožnit se závěry státní exekutivy. Mezi slabé stránky patří: -

cenová bublina na trhu nemovitostí, která má dopad na možnosti větších domácností pořídit si vlastní bydlení; nájemní byty se staví ve velmi malé míře, převážná většina nových bytů jde do vlastnictví; bytový fond je v důsledku podhodnocené údržby z velké části zanedbán; především domácnosti důchodců a rodin s nižšími příjmy mají značné problémy uhradit náklady na bydlení, přičemž sociální dávky ne vždy účinně působí; sektor nájemního bydlení je deformován a nefunguje potřebným způsobem, především tím, že není definována role veřejného sektoru; v důsledku prohlubující se diferenciace potřeby bydlení postupně dochází k vytěsňování zranitelných skupin domácností z trhu s byty.; v bytové oblasti podobně jako u jiných je nedostatečná vymahatelnost práva;

5

Výše uvedené nedostatky byly jen částečně eliminovány pozitivními efekty, mezi něž patří: - poměrně dobrá plošná vybavenost bytovým fondem; - postupně se zvyšuje kvalita bydlení zvláště vlivem nové bytové výstavby a modernizací; - poměrně nízké úrokové míry hypotečních úvěrů pro financování bydlení, žel, dostupné pouze pro domácnosti s nadprůměrnými příjmy;

II. Organizační výstavba SON ČR: SON ČR je občanské sdružení s celostátní plošnou působností, registrované Ministerstvem vnitra ČR již v roce 1991. Působí též v rámci Mezinárodní unie nájemníků (IUT), ve výkonném výboru je zastoupená jako jediná organizace ze všech zemí bývalého východního bloku. Každoročně probíhají konference členů či delegátů SON ČR na místních a krajských úrovních. Základním kamenem organizační struktury jsou oblastní nebo krajské organizace, které sdružují jak fyzické tak i právnické osoby, členy v dané lokalitě. Významná členská základna je soustředěna v Praze a Středočeském kraji, Brně, Ostravě, Liberci a Táboře. Základem činnosti SON ČR je právně osvětové poradenství. Seznam poradenských center je přílohou této zprávy. V návaznosti na střednědobý program SON přijatý VIII. Republikovou konferencí z října 2008 fungují vlastní poradenská centra a též ve spolupráci se Sdružením bytových družstev a vlastníků jednotek pod patronací MMR ČR se rozšiřují i pobočky Celostátního informačního centra pro bydlení (CICB). V poradenských centrech jsou poskytovány komplexní informace občanům pro jejich správně rozhodování v nájemním, družstevním i vlastnickém bydlení a též v oblasti ekonomiky služeb spojených s užíváním bytu. Nejvyšším orgánem SON ČR je Republiková konference, která ve čtyřletých intervalech volí jak nejvyšší výkonný orgán – Republikovou radu tak i orgán kontrolní, Republikovou kontrolní komisi. Republiková rada volí a též odvolává předsedu a 2 místopředsedy, Republiková kontrolní komise svého předsedu a místopředsedu. Obdobně fungují organizační jednotky na krajské a nižší úrovni. Významnou roli sehrávají i pomocné orgány – komise SON ČR, které se dle potřeby zaměřují na jednotlivé činnosti, ekonomickou, technickou, legislativní, sociální a v případě i jiné. Velmi významná je spolupráce SON ČR s odborovými centrálami a jednotlivými odborovými svazy, která se na základě plnění dohod každoročně vyhodnocuje jak po stránce služeb členů OS, tak i při vzájemných konzultacích legislativních návrhů z bytové oblasti. SON ČR spolupracuje: o o o o o o o o o o o o o

ČMKOS ČMOS civilních zaměstnanců armády OS dřevo, lesy a vodní hospodářství OS ECHO OS KOVO OS peněžnictví a pojišťovnictví OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu OS poštovních telekomunikačních a novinových služeb ČMOS pracovníků školství OS Stavba OS textilního, oděvního a kožedělného průmyslu OS železničářů OS zemědělství a výživy 6

o o o o o

OS UNIOS OS státních orgánů a organizací OS pracovníků obchodu OS dopravy OS doprava a sil. hospodářství

SON ČR považuje za velmi přínosnou spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi, které působí v bytové oblasti. Jde o již zmíněné Sdružení bytových družstev a spol. vlastníků /SMBD/, Českou společnost pro rozvoj bydlení, Svaz invalidů ČR, Radu seniorů ČR, Svaz českých a moravských bytových družstev, ABF a Asociaci občanských poraden. V případě potřeby dochází k odborným konzultacím i s 0bčanským sdružením majitelů domů /OSMD/. V rámci dlouhodobých vztahů SON ČR oceňuje spolupráci s některými poslanci a senátory ČSSD a KSČM, případně i na krajské úrovni. Je jen škoda, že na výzvu SON ČR ke spolupráci na principech komise pro sídla a bydlení OSN nereagovaly pozitivně další oslovené politické strany. Kromě právně osvětového poradenství je pro kontakt s veřejností nenahraditelný i osobní kontakt s představiteli SON ČR s lidmi v jednotlivých lokalitách na veřejných besedách a shromážděních. V roce 2009 uvedené akce proběhly v České Lípě, Českých Budějovicích, Prachaticích, Kladně, Otrokovicích, Přerově, Ostravě, Brně, Liberci, Prostějově, Litvínově, Jeseníku, Šumperku, Ostravě-Porubě, Hradci Králové, v Praze 6, Praze 7 a v Chebu. V roce 2009 organizoval SON ČR též dvě významné mezinárodní akce ve spolupráci s nadací Friedricha Eberta a centrálou IUT jak doma tak i v Bruselu u příležitosti Světového dne bydlení. SON ČR udržuje úzké a přátelské vazby s partnerskými organizacemi ze Švédska, Německa, Polska, Slovenska a též s organizacemi zemí střední a východní Evropy v rámci delegace IUT. V roce 2009 navštívily SON ČR též delegace z Moldávie, Německa, Švédska a Polska. Také naše delegace se zúčastnily kromě pravidelného zasedání IUT, konferencí o bydlení v Krakově, Lublani, Lipsku, Drážďanech a v Bruselu. Činnost konce roku 2009 byla již z části zaměřena též na přípravu Světového kongresu IUT v době od 1. - 3. října 2010. Pověření mezinárodní organizací uspořádat tento kongres je pro SON ČR velkým vyznamenáním za dosavadní činnost. Předběžně přislíbil záštitu nad touto konferencí Senát PČR. III. Právně osvětová činnost: Zajištění projektu právně osvětového poradenství, které je realizováno pro občany ČR a proto též z části z dotace ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím rozhodnutí MMR ČR nadále zůstává stěžejním posláním SON ČR. Každoročně se zvyšuje počet občanů ČR, kteří poradenské služby využívají a to bez zásadního rozdílu zda jde o nájemce obecních, družstevních, nájemních bytů se soukromým vlastníkem, členy BD v nájemním i vlastnickém vztahu nebo občany, kteří byli nuceni řešit svoji situaci převodem svého nájemního bytu do vlastnictví. Forem právně osvětové činnosti, které SON poskytuje je více: -

-

poskytování poradenských služeb v poradnách S0N nebo CICB – viz příloha; organizování seminářů a veřejných osvětových akcí (příloha – příklad dokument o konferenci ze dne 1. října 2009); vydávání vlastní přílohy v časopise SONDY, včetně pravidelných týdenních odpovědí na nejdůležitější otázky z oblasti bydlení a spolupráce při vydávání přílohy měsíčníku byt magazín; vedení pravidelných rubrik o bydlení v celostátních denících, odborných časopisech a též v rámci časopisu Global Tenants, vydávaného IUT;

7

-

-

pravidelné i nepravidelné pořady v TV stanicích ČT1, ČT2, Nova, Prima i v rámci regionálního vysílání a totéž na rozhlasových stanicích ČRo1, 2, 6, Regina i v regionálním vysílání; vydávání publikací autorů z řad RR SON ČR – JUDr. J. Kocianová, JUDr. S. Křeček, Ing. M. Taraba; vydávání informačních bulletinů v regionech organizačními jednotkami SON; informace prostřednictvím vlastních webových stránek www.son.cz a odkazy na webové stránky našich spolupracujících partnerů; tiskovými konferencemi a besedami; poradenství prostřednictvím e-mailu; provozování telefonické poradenské linky 900 109 801, 10 Kč/min (po-čt: 9.00–16.00, pá: 9.00–12.00 hod.);

IV. Legislativa a spolupráce se státní správou a samosprávou: Jak již bylo dříve uvedeno, dlouhodobě SON ČR spolupracuje s MMR ČR na přípravách a realizacích projektu právně osvětového poradenství pro občany. Po přijetí zákona č. 107/2006 Sb. se obě strany dohodly, že případné problémy týkající se stanovení zvýšeného nájemného a z toho vyplývajících postupů bude zajišťovat SON ČR pro občanskou veřejnost z důvodu podpory MMR zcela bezplatně. SON ČR je rovněž organizační jednotkou, která se fundovaně a pravidelně vyjadřuje ke všem předlohám, které se bydlení týkají nebo s ním souvisí a to bez ohledu na předkladatele. K zajištění růstu odbornosti poradců SON ČR jsou organizovány pravidelné semináře a školení, v průběhu roku 2009 byly organizovány za účasti zaměstnanců státní správy takovéto akce 3. Zástupci SON ČR se zúčastňují pravidelně na pozvání jednání Parlamentního podvýboru pro bydlení, Výboru pro regionální rozvoj PSP ČR a dalších akcích nejvyššího zastupitelského sboru. Obdobně zástupci SON ČR spolupracují na vyžádání se zástupci krajských samospráv a samospráv na úrovních obcí. V. Vnitřní činnost: V příloze této zprávy uvádíme usnesení VIII. Republikové konference SON ČR ze dne 4. 10. 2008, Považujeme za významné, že se naší konference zúčastnili mimo jiné i jako hosté významní představitelé spolupracujících odborových svazů, poslanci a senátoři spolupracujících politických stran. Rok 2009 byl dalším rokem vzájemné spolupráce s odborovými svazy, kterou obě strany nadále rozvíjejí. Dle vyhodnocení dohod musíme konstatovat, že četnost poskytovaných konzultací pro OS má vzestupnou tendenci. Pokračují rozsáhlá jednání o spolupráci se všemi politickými stranami a jednotlivými poslanci. SON ČR rozvíjí aktivně též členskou základnu vlastních individuálních členů, největším podílem v Praze a Středočeským kraji je členská základna Praha-Nové Město. V této oblasti jsou regionálně a místně velmi rozdílné výsledky. Sdružení nájemníků ČR společně se Sdružením bytových družstev a vlastníků jednotek pod patronací Ministerstva pro místní rozvoj ČR vytváří i nadále stále pobočky CICB jako je tomu např. v Olomouci. Dalším velice důležitým článkem jsou Krajské organizace. Tyto tak nemalým podílem pomáhají centru jak z hlediska organizačního tak i ekonomického. Jsou důležitým a důstojným partnerem i pro samosprávy krajů. Minimálně dvakrát ročně probíhají porady či školení představitelů nižších organizačních jednotek. Všude, kde je to možné, se rozvíjí elektronická komunikace a mnoho informací lze získat i na našich webových stránkách, které jsou pravidelně aktualizované, ať už se týkají poradenských míst či základních informací a pokynů pro 8

nájemníky, družstevníky či vlastníky bytů. Organizační úsek pomáhá při zakládání nových místních organizací SON ČR, tak jako již vzniklým krajským a místním organizacím, které se potýkají s organizačními problémy. Zde musíme podtrhnout výhodu e-mailového poradenství, které je rychlé a účinné. Organizační úsek musí také úzce spolupracovat s poradci SON ČR v oblasti statistiky, která je vykazována pro potřeby MMR ČR a je klíčovou pro získání dotace na další rok VI. Mezinárodní činnost: Sdružení nájemníků ČR, zastoupeno statutárním místopředsedou Ing. Milanem Tarabou, je řádným členem Výkonného výboru Mezinárodní unie nájemníků (IUT) se sídlem ve Stockholmu. V souvislosti s tím se SON ČR dvakrát do roka zúčastňuje pravidelných zasedání Výkonného výboru IUT, v roce 2009 to bylo ve dnech 24. a 25. dubna ve švédském Göteborgu a ve dnech 3. - 5. října v sídle IUT v Bruselu. Světový den bydlení byl spojen s konferencí v budově Evropského parlamentu v Bruselu za účasti řady europoslanců a jiných odborníků v oblasti bydlení. Tato konference byla zorganizována ve spolupráci stálé kanceláře IUT a Nadace F. Eberta se sídlem v Bruselu. Stále více se ukazuje, že zástupce IUT je v Bruselu naprosto nezbytný pro prosazování dostupné a kvalitní bytové politiky v Evropě. SON je členem pracovní skupiny IUT v přípravě strategických politických dokumentů EU, zároveň se zástupci partnerských organizací z Německa, Rakouska, Holandska, Švédska, Dánska a Belgie. Sdružení nájemníků ČR je rovněž zastoupeno v expertní pracovní skupině IUT, která se zabývá problémy nájemců v zemích střední a východní Evropy a jejich obhajoby u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. K přípravě materiálů bylo svoláno ve dnech 17. – 18. dubna 2009 zasedání zástupců partnerských organizací zemí střední a východní Evropy do Ljubljany. Více než tříleté úsilí v pěti stížnostech jednotlivců vs. Slovinská republika u Evropského výboru pro sociální práva bylo podpořeno neziskovou organizací FEANTSA (mezinárodní organizace zabývající se bezdomovectvím) a došlo k velmi významnému posunu v celé záležitosti s konstatováním, že ochrana práv nájemníků byla nedostatečná a není v souladu s povinnostmi vyplývající z Evropské sociální charty. Zástupci SON ČR byli pozváni u příležitosti „Deutsche Mietertag“ do Lipska (4. – 5. červen 2009). Tato celostátní akce se uskutečňuje v Německu každé 2 roky. Uskutečnila se rovněž pravidelná výměna zkušeností mezi KO SON Liberec a Mieterverein Dresden v červnu v Drážďanech. U příležitosti Světového dne bydlení jsme ve dnech 9. – 10. října 2009 na pozvání polských kolegů navštívili seminář pořádaný Magistrátem Krakova, kterého se zúčastnil mj. i primátor města. Obsahem semináře bylo zvýšení dostupnosti bydlení a sociální akcenty bytové politiky. I v mezinárodní oblasti zaznívá stále hlasitěji potřeba obhájit právo na přiměřené, důstojné a zaplatitelné bydlení i v souvislosti s čerpáním evropských dotačních titulů a s ohledem na energetické úspory. VII. Kontrolní činnost: V roce 2009 pracovala RKK SON ČR dle svého plánu práce ve spolupráci s ekonomickým úsekem Úřadu RR SON ČR. Byly řešeny veškeré vzniklé problémy v účtování a účetních dokladech z KO a MO SON ČR. Během roku se komise sešla 10x. Termíny schůzí byly plánovány tak, aby členové RKK mohli o své práci informovat na zasedáních RR SON ČR. RKK provedla pravidelné kontroly pokladny RR, při kterých nebyly zjištěny nedostatky. Při kontrole dokladů a kontrole hospodaření jednotlivých organizací se kontrolní činnost zaměřila jak na správnost dokladů, tak i na účelnost čerpání finančních prostředků MO a KO SON ČR, vzhledem k přidělené dotaci na rok 2009. Na základě provedených kontrol a po odstranění 9

chyb v účetnictví RKK konstatovala, že jak hospodaření SON ČR, tak i hospodaření jednotlivých organizačních jednotek bylo v souladu s platnými předpisy a směrnicemi SON ČR. VIII. Složení RR a RKK SON – období 2008-2012 Republiková rada SON ČR období: 2008-2012 Březa Pavel, Ing. Chytilová Jitka Jarkovský Jaroslav Doležalová Jaroslava, Mgr. Kocianová Jitka, JUDr. Křeček Stanislav, JUDr. Kubica Jaroslav Nachtigal Jiří Novotný Miroslav Paukejová Marie, Ing. Sopůšek Zdeněk Taraba Milan, Ing. Václavek Miroslav, Ing. Veska Jaroslav, Mgr. Vozárik Jan náhradníci: Tichý Petr Uličný Josef Žák Karel, Ing.

Republiková kontrolní komise SON ČR období: 2008-2012 Lédl Milan Nováková Marie Pastiriková Libuše Peřtová Eva Skřepek František náhradník: Michalová Alena

10

IX. Ekonomika:

Roční účetní uzávěrka za účetní období 2009 Výkaz příjmů a výdajů (v tis. Kč) Příjmy celkem

Výdaje celkem

Z toho příjmy na projekt MMR

5562

5562

197

197

3850

3850

24

24

1431

1431

9

9

51

51

Z toho výdaje na projekt MMR

1

Příjmy celkem

11

Prodej zboží

12

Prodej služeb a výrobků

13

Příjem z dotací

14

Dary od institucí

15

Příjmy z tiskovin

16

Členské příspěvky

17

Přijaté úroky

18

Ostatní dary od fyzických osob

19

Ostatní příjmy

2

Výdaje celkem

5467

5467

21

Nákup majetku

325

325

22

Mzdy zaměstnanců

768

768

23

Zdravotní, sociální a zákonné pojistné

273

273

24

Ostatní osobní výdaje

134

134

25

Nájemné a služby

788

788

26

Ostatní služby

1585

1585

27

Provozní režie, ostatní výdaje celkem

1594

1594

11

X. Stanovy Sdružení nájemníků ČR

Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Sdružení nájemníků České republiky (dále jen SON) je dobrovolné sdružení občanů České republiky, založené podle zákona č. 83/1990 Sb. v platném znění. 2. Při uplatňování svých programových cílů využívá SON svých poznatků z členství v International Union of Tenants (IUT - v překladu Mezinárodní svaz nájemníků), spolupráce se státními orgány všech stupňů, s orgány samosprávy, s právnickými a fyzickými osobami, které mají podobné cíle. Čl. 2 Název, sídlo, územní působnost 1. Název sdružení: Sdružení nájemníků České republiky (oficiální zkratka: SON - Solidarita, Ochrana Nájemníků). 2. Sídlo sdružení: 113 59 Praha 3, nám. W. Churchilla 2, 3. Místo působení: Česká republika Čl. 3 Programové cíle

Hlavní cíle a poslání SON jsou zejména: 1. Usilovat o dodržování a respektování zákonných práv, zájmů a potřeb nájemců a uživatelů bytů a nebytových prostorů nesloužících k podnikání (dále jen NP), aktivně působit při tvorbě právních předpisů týkajících se bydlení. 2. Prosazovat oprávněné požadavky nájemců a uživatelů bytů a NP při jednání s orgány státní správy a samosprávy všech stupňů a s dalšími právními subjekty. 3. K ochraně práv a zájmů nájemců a uživatelů bytů a NP, předkládat vlastní návrhy a náměty řešení, vyjadřovat se k připravovaným právním normám a předkládat připomínky k jejich obsahu. 4. Provozovat na území České republiky poradny SON s cílem poskytovat členům právní a odborné informace v oblasti bydlení, případně NP.

Čl. 4 Členství v SON 1. Členy SON mohou být fyzické i právnické osoby na základě podané přihlášky územně příslušnému orgánu registrované organizace SON. 2. Členství v SON vzniká přijetím žadatele na základě podané přihlášky a zaplacením příspěvku na příslušný kalendářní rok. Členství se obnovuje každoročně zaplacením členského příspěvku.

12

Čl. 5 Práva a povinnosti členů Člen SON má právo: a. b. c. d. e.

volit a být volen do orgánů SON (platí pouze pro členy – fyzické osoby); v rámci svých možností se podílet na činnosti organizace SON, jejímž je členem; být informován o činnosti a hospodaření orgánů SON; být informován o právních a odborných předpisech souvisejících s oblastí bydlení; být zván na akce SON veřejného charakteru a shromáždění SON v rámci územní působnosti; f. požádat o pomoc při výběru a zajišťování právního zástupce k zastupování na vlastní náklady; g. upozorňovat volené orgány SON na zásadní porušování nájemních vztahů a uživatelských vztahů k bytu, případně nebytovému prostoru nesloužícímu k podnikání; h. na právní a odborné informace v poradnách SON, jejichž rozsah upravuje Organizační řád SON.

Člen SON je povinen: a. dodržovat Stanovy SON a další interní předpisy upravující jeho činnost a organizaci a hájit jeho zájmy; b. řádně a včas platit členské příspěvky; c. řádně vykonávat svěřené funkce a plnit zadané úkoly organizace; d. v rámci svých možností se podílet na činnosti organizace SON v místě svého bydliště nebo územního celku, kde organizace působí.

Čl. 6 Organizační struktura SON Organizační strukturu SON jako jednotného celostátního občanského sdružení tvoří krajské (oblastní) a místní organizace s jejich orgány, registrované Republikovou radou SON.

Čl. 7 Orgány SON 1. orgány SON: a. b. c. d. e. f.

republiková konference delegátů; republiková rada (dále jen RR); republiková kontrolní komise (dále jen RKK); krajská (oblastní), místní konference delegátů; krajská (oblastní), místní rada; krajská (oblastní), místní kontrolní komise (kontrolor).

2. Republiková konference delegátů – členů SON je nejvyšším orgánem SON, která volí RR a RKK, schvaluje Stanovy a Programová prohlášení SON a přijímá svým usnesením další úkoly. 3. RR je nejvyšším výkonným orgánem SON. Volí předsedu, místopředsedy a další funkcionáře SON. Může za dlouhodobé zásluhy zvolit čestného předsedu. 13

4.

5.

6.

7. 8.

K operativnímu a metodickému řízení, ustavuje Úřad RR SON. Podrobnou náplň jednotlivých orgánů a funkcionářů SON upravuje organizační řád, který schvaluje RR. Předseda zastupuje SON navenek, jedná jeho jménem, podepisuje písemnosti a doklady. Řídí zasedání RR. Neuvolněného předsedu zastupuje v plném rozsahu statutární místopředseda, který je současně ředitelem Úřadu RR SON. RKK v čele s předsedou kontroluje činnost SON. Zjištění a návrhy na opatření předkládá RR. Za svoji činnost odpovídá nejvyššímu orgánu - Republikové konferenci delegátů. Členové RKK mají právo zúčastnit se jednání RR i rad ostatních orgánů s hlasem poradním. Členství v RKK nebo kontrolní komisi nižšího stupně je neslučitelné s členstvím ve výkonných orgánech SON na stejné úrovni. Podrobnou náplň činnosti RKK obsahuje organizační řád. Základním článkem organizační struktury SON jsou krajské (oblastní) organizace. Dle místních podmínek mohou vznikat Místní organizace SON z rozhodnutí nejméně 15 zakládajících členů a po schválení RR. Nejvyšším orgánem krajské (oblastní) nebo místní organizace je konference delegátů, která volí radu krajské (oblastní) či místní organizace jako výkonný orgán a krajskou (oblastní) nebo místní kontrolní komisi (kontrolora) jako orgán kontrolní, pokud organizace hospodaří s finančními prostředky. Zvolená rada volí ze svého středu předsedu, místopředsedy, hospodáře, případně další funkcionáře dle potřeby. Zvolená kontrolní komise volí ze svého středu předsedu, místopředsedu, případně další funkcionáře dle potřeby. Pro územní organizace platí přiměřeně ustanovení stanov pro republikové orgány. Rady územních organizací SON v čele se svými předsedy působí a jednají jménem SON v souladu s oprávněním, které jim vydala RR. Organizace na všech stupních jsou nedílnou součástí SON, jakožto jediného právního subjektu pod registrací Ministerstva vnitra ČR. Rozsah jejich práv a povinností jednat jménem SON na příslušném stupni je upraven oprávněním, které vydá RR s adresným určením pro konkrétní organizační jednotku. Další práva a povinnosti jsou upraveny organizačním řádem. Volební období všech orgánů SON je čtyřleté.

Čl. 8 Zásady hospodaření 1. SON je oprávněn vykonávat hospodářskou činnost v souladu s obecně platnými předpisy. 2. Finanční prostředky SON se vytvářejí zejména z členských příspěvků, z darů fyzických a právnických osob, z vlastní činnosti, popř. z jiných zdrojů. 3. Základní výše členských příspěvků schválené RR jsou obsaženy v organizačním řádu. 4. Člen SON neručí za závazky SON. Člen příslušné rady ručí za závazky učiněné orgánem, jehož je členem, nikoliv však solidárně, nýbrž poměrně. Výše podílu je určena počtem všech zvolených členů orgánu. 5. SON ČR neručí za závazky nižších organizačních jednotek, ke kterým se zavázaly v rozporu s těmito stanovami nebo oprávněním uděleným RR.

Čl. 9 Zásady zániku orgánů SON 1. V případě zániku krajské (oblastní), místní organizace přejdou její práva a závazky i majetek na jiný orgán SON po schválení RR. 2. O zániku SON rozhoduje republiková konference delegátů. O zániku krajské (oblastní), místní organizace rozhoduje konference delegátů nebo členů na územně příslušné úrovni.

14

3. V případě rozhodnutí o zániku SON, jako právního subjektu, přejdou jeho práva, závazky i majetek na jinou právnickou osobu nebo bude majetek použit na jiné účely ve smyslu rozhodnutí Republikové konference delegátů SON.

V Praze dne 4. října 2008

Ing. Milan T a r a b a, v.r. statutární místopředseda

JUDr. Stanislav K ř e č e k, v.r. předseda

15

XI. Bytová politika v ČR - vývoj v období 1989 až 2009 zpracoval: Ing. Milan Taraba, statutární místopředseda SON ČR

Úkolem bytové politiky státu je zejména vytvářet vhodné právní, institucionální a ekonomické prostředí pro rozvoj bydlení a uspokojování bytové potřeby obyvatel v přiměřeném standardu bydlení. V souladu s vládním prohlášením je současným hlavním cílem státní bytové politiky dosažení dostupnosti bydlení pro všechny skupiny obyvatel. K naplnění uvedených cílů sleduje bytová politika: - zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro domácnosti včetně sociálních dávek kompenzujících celkové výdaje na bydlení domácností s nižšími příjmy; - zvyšování nabídky bydlení a to i prostřednictvím podpory nové bytové výstavby včetně výstavby bytů se sociálním určením; - zvyšování kvality bydlení, včetně podpory vlastníků při správě, údržbě, opravách, rekonstrukcích a při modernizaci jejich bytového fondu; - fungování trhu s byty včetně odpovídající právní úpravy pro vlastnické i nájemní bydlení včetně účinné vymahatelnosti práva. Následující statistické údaje jsou proklamovaných cílů bytové politiky:

nezbytné

pro

podrobnější

analýzu

plnění

Úroveň bydlení je bezesporu jedním z hlavních měřítek životního standardu obyvatelstva. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé transformaci bytového fondu, která se týkala především bytových domů ve vlastnictví státu a bytových družstev. Až do roku 1990 byla podstatná část bytového fondu ve vlastnictví státu a tento státní bytový fond byl spravován buď rozpočtovými organizacemi nebo samostatnými hospodářskými organizacemi. Přibližně 21 % bytového fondu bylo ve vlastnictví bytových družstev, která zajišťovala kromě výstavby bytů, občanské a technické vybavenosti i správu a obnovu bytového fondu. Družstevní bytová výstavba i opravy družstevního bytového fondu byla částečně podporována státem. Sčítání obyvatel, bytů i domů v roce 2001 prokázalo zásadní proměny vlastnictví. V důsledku bezúplatného převodu státního bytového fondu do vlastnictví obcí a též některých společností v důsledku restitucí a privatizací se vlastnická struktura výrazně změnila. Celkový počet bytů v ČR v roce 1991 činil 4 077 193, v roce 2001 4 369 239. Počet trvale obydlených bytů také mírně vzrostl ze 3 705 681 v roce 1991 na 3 828 912 v roce 2001. Prudce však vzrostl počet trvale neobydlených bytů, v roce 2001 byl téměř každý osmý byt trvale neobydlený. V roce 2001 bylo 1 371 682 bytů ve vlastním domě uživatele, 421 660 bytů v osobním vlastnictví, 1 092 950 bytů nájemních, 548 812 nájemních bytů v domech bytových družstev (bývalá SBD a LBD) a 392 574 bytů ostatních (nejvíce v domech bytových družstev, vzniklých za účelem prodeje obecních domů). Od sčítání v roce 2001 došlo k dalším změnám, především k dalším přesunům směrem k vlastnickému bydlení, často z obav ze značného zvyšování nákladů na bydlení v nájemních bytech a právní nejistoty. Současný stav lze odhadnout na základě dílčích šetření. Dle našich informací žije v klasických nájemních bytech cca 900 tisíc domácností, v nájemním vztahu v domech bytových družstev něco přes 600 tisíc domácností. Celkem předpokládáme, že v nájemních bytech žije přibližně 4 miliony obyvatel ČR, tedy asi 35 % populace u nás. V důsledku rozsáhlých majetkových změn došlo také ke značným změnám na úseku správy bytového fondu. U domů bývalých stavebních bytových družstev a lidových bytových družstev převážně vykonávají správu družstva sama prostřednictvím správ družstev, ostatní bytový fond je spravován jednak silnými správcovskými společnostmi, částečně realitními kancelářemi a někdy s jistým stupněm samosprávy (u privatizovaných domů po vzniku družstva nebo společenství vlastníků). Byty postavené v individuální bytové výstavbě jsou osobním vlastnictvím stavebníka, který s nimi může disponovat majetkově, zajišťovat bydlení své a své rodiny. 16

A nyní několik dalších statistických dat srovnání roku 1989 a roku 2009: Údaj výstavba postaveno bytů celkem z toho v rodinných domech v družstevní výstavbě ostatní nájemní byty byty do vlastnictví

rok 1989

rok 2008

58 tisíc 19 tisíc 22 tisíc 17 tisíc -

41 tisíc 21 tisíc 5 tisíc 15 tisíc

Z tabulky je zřejmé, že se prakticky vytratila družstevní bytová výstavba, velmi se omezila výstavby nájemních bytů, převážně se staví byty do vlastnictví. Výstavba rodinných domů zůstala prakticky na stejné úrovni. Při hlubší analýze lze konstatovat, že v létech 1996-7 se bytová výstavba v ČR propadla na 10 000 bytů ročně ve všech formách a proti roku 1975 se propadla na sedminu. Dostupnost Čekací doba přidělení bytu 1 rok ve stabilizačních nájemních bytech Průměrné náklady na bydlení 16,8 % v % z příjmů

nestaví se 22, 9 %

Zatížení domácností náklady na bydlení se zvýšilo. Problémy mají především vícečetné rodiny s jedním příjmem a osamělí senioři či zdravotně postižení. Péče o bytový fond Program oprav panelových vad Opraveno

2 600 domů

6 900 domů

I když péče o bytový fond stále není dostatečná, zlepšil se vzhled bytových domů, barevnost a po rekonstrukcích se zlepšuje energetická bilance budov. Závěr: V roce 2005 schválila Vláda České republiky materiál s názvem „Koncepce bytové politiky“. Ten uváděl konkrétní cíle a opatření jak v legislativní oblasti, tak i pro tvorbu nástrojů rozvoje bydlení. Koncepce se dělila na část krátkodobých opatření a dlouhodobého výhledu na dobu 10 let. Vycházela z evropských trendů, které proklamují právo občanů na důstojné bydlení jako jedno z lidských práv (v mnohých zemích EU zaručené ústavně) a z analýzy situace v ČR včetně analýzy účinnosti sociálního systému pomoci potřebným občanům. Respektovala specifiky jednotlivých forem bydlení a jejich potřeb – zejména obecní, družstevní sektor a vlastnické bydlení vzniklé z privatizace i vlastnictví fyzických i právnických osob. Po třech letech se vláda pokusila hodnotit plnění koncepce a předkladatel hodnocení – MMR ČR – konstatoval, že se záměry nepovedlo komplexně realizovat. Nedokončeny zůstaly práce na vytvoření právní úpravy sociálního bydlení, výrazně se snížily prostředky Státního fondu rozvoje bydlení, nepředpokládané dopady Zákona o jednostranném zvýšení nájemného proti původním prognózám ohrožují část nájemců bytů. Roste počet bezdomovců, desetina obyvatel země je pod hranicí chudoby. Stále čekáme na novou úpravu zákona o vlastnictví bytů, chybí standardní zákon o nájemném a službách spojených s užíváním bytu. Dostupnost bydlení pro domácnosti s podprůměrnými příjmy se zhoršila. Bilance nijak radostná. Příloha č. 1:

17

předkládá: Jaroslav Jarkovský, předseda Krajské rady SON pro Prahu a Střední Čechy

Informace o koncepci a záměrech bytové politiky v městských částech Prahy a závěrech jednání k této problematice: Na základě rozhodnutí KR SON pro Prahu a Střední Čechy došlo v I. pololetí 2008 k jednání s představiteli městských částí Prahy 1, 2, 3, 6, 7 a 9 s cílem navázat kontakty a vyjasnit postup při řešení zejména sociálních otázek v oblasti bytové politiky. Pokud se týká městských částí Prahy 4, 5, 8 a 10, nepodařilo se v tomto směru zatím navázat potřebný kontakt. Městská část Praha 1 V souvislosti s přijetím zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, ve znění pozdějších předpisů si městská část Praha 1 uvědomila možné negativní dopady deregulace nájemného na sociálně slabší občany Prahy 1. Výbor pro sociální věci, zdravotnictví a protidrogovou problematiku připravil v polovině roku 2007 dotazníkovou akci s názvem „Chceme vám pomoci s dopady deregulace nájemného“. V návaznosti na tuto akci a její vyhodnocení byl předložen a posléze schválen radou a zastupitelstvem materiál s názvem „Návrh systému pomoci Městské části Praha 1 při řešení dopadů vyplývajících z deregulace nájemného“. Materiál, velmi dobře zpracovaný, obsahuje např.:poradenství v otázkách deregulace nájemného -

finanční pomoc (státní dávky, finanční dar); uzavření nájemní smlouvy k menšímu obecnímu bytu; nezvyšování nájmu v obecních bytech v roce 2010.

Závěr: Problémem zůstává to, že Praha 1 je svou polohou velmi lukrativní místo a součástí Pražské památkové rezervace, s velkým omezením další výstavby. Zároveň je nutno říct, že právě proto zde proběhla a probíhá rozsáhlá privatizace a v bytovém fondu úřadu zůstává jen malé procento bytů, které problémy sociálně potřebných občanů téměř neřeší. Zástupci KR SON jednali se zástupcem starosty Bc. Michalem Valentou a zástupcem starosty Mgr. Jozefem Helmeczym. Městská část Praha 2 Městská část má stanovena vlastní Pravidla sociálního bydlení se zaměřením na občany, kteří se ocitli v tíživé finanční situaci a nejsou schopni ve stávajících bytech, v souvislosti s narůstajícím nájemným, řešit problémy vlastními silami. Pravidla určují cílové skupiny, u kterých se vyskytla potřeba pronájmu sociálního obecního bytu nebo forma peněžní pomoci. Základními zásadami pro poskytnutí pomoci jsou: -

stanovení maximální hranice výměry bytu obývaného jednou až čtyřmi i více osobami; věková hranice potřebnosti pomoci přesahující 65 let (v určitých případech 60 let); držitelé ZTP/P, invalidní důchodci apod.

18

Městská část Praha 2 se problematikou bydlení zabývá systematicky a s citlivým přístupem. Při navyšování nájmů bere na zřetel takové otázky jako je bydlení v zatížených lokalitách (např. silné dopravní zatížení), poloha bytu (rozdíl mezi okny směřujícími do ulice a vyhlídkou do zeleně) aj. Je zde rovněž snaha pomáhat občanům s výměnou bytu a to i v případech, kdy nájemce bydlí u soukromého majitele. Pozitivní skutečností je, že radnice má zájem na důsledném vyhodnocení svého postupu v oblasti sociálního bydlení a navyšování nájemného a poté stanovení dalšího postupu. Závěr: Při jednání s místostarostkou Evou Paulovou byl zájem věci řešit v úzké spolupráci zejména formou předávání informací. Došlo k dohodě pravidelného kontaktu se zástupcem KR SON. Městská část Praha 3 Základní prioritou pro pomoc starším a osamoceným občanům, kteří nejsou schopni dále udržet své byty v důsledku zvyšujícího se nájemného je přijatý Program ústupového bydlení. Bohužel je zpracován velmi obecně bez jasných pravidel a není z něho v postatě možné odvodit komu a za jakých podmínek vzniká nárok na pomoc ze strany radnice a jak je tato případná pomoc reálná. Přestože v uvedeném programu je stanoveno, že obyvatelé budou o všech otázkách souvisejících s pomocí v bytové nouzi vždy včas informováni prostřednictvím internetových stránek městské části, případně v Radničních novinách, nelze tyto informace zpravidla dohledat. Daleko věší pozornost je věnována problematice prodeje bytů. Závěr: Zástupce starosty Zdeněk Lochman při osobním jednání se k problematice sociálního bydlení stavěl velmi odmítavě. Podle jeho vyjádření není ze strany radnice v podstatě zájem tuto problematiku důsledněji řešit s poukazem na skutečnost, že městská část se nachází v uzavřené oblasti, kde nelze plánovat další výstavbu zejména malometrážních bytů. Přednost je dávána prakticky úplné privatizaci obecního bytového fondu bez jakékoliv rezervy pro řešení problémů sociálně potřebných občanů. Městská část Praha 6 Rada městské části přijala rozsáhlý materiál: Zásady a podmínky pro nakládání s byty, který podrobně a přehledně mapuje situaci v této oblasti. Vedle stanoveného postupu souvisejícího s volným bytovým fondem určeným k prodeji a systému možnosti různých pronájmů sledují zásady i problematiku pronájmu bytů sociálně potřebným občanům. V tomto případě je zde však řada dost náročných podmínek, které musí občan splnit či respektovat. Jedná se např. o sjednání nájmu na dobu max. pěti let bez možnosti dalšího prodlužování, sledování jeho majetkových poměrů a dokonce majetkových možností členů jeho rodiny, přestože s ním nebydlí ve společné domácnosti. Při jednání se starostou Tomášem Chalupou, jeho zástupci a dalšími pracovníky této městské části bylo zřejmé, že radnice upřednostňuje privatizaci bytového fondu a v podstatě nemá odpovídající řešení související se sociálním bydlením. Prioritou pro tuto činnost je pro radnici zjišťování majetkových poměrů členů domácností, kteří dokonce ani nemusí bydlet

19

v Praze podle zásady: v prvé řadě musí pomoci rodina. Radnice je v omezené míře schopna napomoci s výměnou bytu za menší, ale pouze na dobu určitou. Závěr: Přes přehledně zpracovaný materiál týkající se bytové politiky je oblasti sociálního bydlení ze strany radnice věnována velmi malá pozornost. Zodpovědnost je přesouvána na rodinné příslušníky bez dalšího většího zájmu o problémy občana. Městská část Praha 7 Ve stanovených Cílech bytové politiky městské části je za prioritu považováno vytvoření podmínek pro zajištění odpovídajícího ubytování občanů v nepříznivé sociální situaci. V tomto směru je především upřednostňováno krátkodobé ubytování formou zřízené ubytovny nebo podobného zařízení. Z jednání s radní Marcelou Justovou vyplynulo, že Praha 7 v důsledku téměř 100% privatizace bytového fondu nemá prakticky žádné možnosti umístění potřebných osob do menších bytů a nelze v tomto směru počítat se zlepšením. Závěr: Radnice nemá v podstatě žádnou koncepci pro práci s občany, kteří se dostanou do složité sociální situace v oblasti bydlení. Upřednostňuje masivní privatizaci bytového fondu a nemá faktické možnosti umístění sociálně potřebných občanů. Je zde pouze omezená možnost napomoci při výměně bytů, ale pouze na obecní úrovni. Městská část Praha 9 Městská část přijala přehlednou a podrobnou Koncepci bytové politiky, ve které je věnována pozornost i problematice pronajímání bytů ze sociálně-zdravotních důvodů. Z jednání se zástupkyní starosty Evou Gorčíkovou vyplynulo, že radnice klade na přední místo zájem pomáhat občanům ve složitých životních situacích a proto přistupuje např. k otázce jednostranného navyšování nájmů s vědomím zachování finanční únosnosti nájemného bydlení. V dlouhodobém opatření si je městská část vědoma potřeby nových bytů se zaměřením na startovací byty, byty pro seniory a příjmově vymezené osoby. Z toho důvodu má ve svém programu úkol, vytipovat lokality vhodné k výstavbě malometrážních bytů, s cílem usilovat o zachování sociálně pestré skladby nájemních bytů a zamezit vytváření segregovaných ghett (např. seskupením sociálně slabých občanů). Závěr: Dle vyjádření E. Hořčíkové má městská část velký zájem na spolupráci se SON, zejména pak v oblasti předávání potřebných informací, především poznatků získaných při styku s občany v poradnách SON. Ze strany radnice je zájem vzniklé problémy otevřeně diskutovat a řešit.

S h r n u t í: Městské části k řešení problému deregulace nájemného a k bytové politice přistupují rozdílně. Stupnice řešení je od tvrzení, že se musí postarat rodina až po cílevědomou práci se sociálně slabými skupinami obyvatel. Dalším kritériem přístupu k řešení „bydlení“ je postoj 20

k privatizaci bytového fondu. Téměř všechny městské části Prahy si ponechaly ve svém vlastnictví jen nepatrnou část bytového fondu, takže řešení bytových potřeb občanů je mnohdy nemožné. Krajská rada SON pro Prahu a Střední Čechy oslovila poslance a senátory Parlamentu ČR, kteří se v příslušných výborech zabývají problematikou bydlení a sociální politikou s žádostí o pomoc při prosazování kroků nutných při řešení problémů spojených s nájemním bydlením. V tomto směru jim zaslala následující stanovisko:

Stanovisko k situaci v oblasti nájemního bydlení Krajská rada Sdružení nájemníků pro Prahu a Střední Čechy, která sdružuje více jak 2000 členů ve 14 místních organizacích v Praze a Středočeském kraji a v loňském roce poskytla téměř 1600 právních porad občanům, se naléhavě obrací na poslance a senátory Parlamentu ČR, jakož i na další zodpovědné představitele našeho státu s žádostí o neodkladné řešení problémů spojených s bydlením. Podnět k nárůstu kritické situace v oblasti nájemního bydlení byl dán již v roce 2004, kdy nálezem Ústavního soudu ČR o neplatnosti ceny nájemného se otevřela cesta často bezohledného nátlaku na nájemníky, zejména ze strany soukromých pronajímatelů. To vše s cílem co nejrychleji zrušit regulované nájemné. Schválením zákona č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, který měl danou situaci alespoň částečně řešit, došlo v důsledku stanovení neuvážených parametrů výpočtu nájemného k nadměrným meziročním nárůstům nájmů. Tyto skutečnosti velice negativně doléhají na sociální situaci, zejména důchodců a mladých rodin. V poradnách se stále častěji setkáváme nejen s problémy negativního a často protiprávního jednání pronajímatelů vůči nájemníkům, a i s problémy, z čeho mají nájemníci žít poté, co uhradí vysoké částky za bydlení. Vždyť od roku 1995 vzrostly náklady základních potřeb 5x, zatímco průměrné mzdy 2,3x a důchody dokonce pouze 1,9x. Stále častěji se stává, že výše důchodu pokryje stěží náklady na bydlení a na další potřeby peníze chybí. V letošním roce se tento stav ještě dramaticky vyostřil, když Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, podle parametrů schválených zákonem, umožnilo navýšení nájmů často až o 68 %, tedy např. v Praze a jejím nejbližším okolí mnohdy až na hranici kolem 100 Kč za m2! K samotnému zákonu č. 107/2006 Sb. má Krajská rada SON ČR zejména následující připomínky: •

5 % z ceny jednotkové plochy bytu pro většinu pražských katastrálních území je nadsazeno. Dříve postačilo 3,5 %;

•

jednotková cena plochy bytu není odvozována na nákladovém principu (odhadní cena plus přiměřený zisk, nebo cena modernizace bez zisku), ale z několika prodejních akcí v daném roce, bez ohledu na ceny všech nájmů v témže území a ve srovnatelných bytech. Tato skutečnost je (dle našeho názoru) v rozporu s příslušným zákonem o cenách;

•

o cenách nájmů, takto rozporně postaveným způsobem, rozhoduje nikoliv cenový orgán, ale Ministerstvo pro místní rozvoj, jemuž to podle ústavního zákona o kompetencích státních orgánů nepřísluší. Tím je rovněž porušován ústavní zákon. Názor Ministerstva pro místní rozvoj, že v tomto případě nejde o cenová rozhodnutí, je lichý;

•

nebylo stanoveno finanční vyrovnání pronajímatele s nájemcem, jako podmínka pro další zvyšování nájemného. To má za následek, že z bytů dříve zařazených do 2. – 4. kategorie se přičiněním nájemců automaticky staly byty standardní, bez jakéhokoli přičinění pronajímatelů; 21

•

nebyla snadněji vyřešena možnost výměny bytu za menší a tudíž i s menší výši nájemného bez povolení pronajímatele; nesouhlas pronajímatele s výměnou bytu za menší vůbec neblokuje jeho jednostranné zvyšování nájemného.

Na základě výše uvedených faktů se obracíme na poslance a vládní představitele s naléhavou výzvou, bezodkladně řešit problémy spojené s bytovou politikou. Zejména pak soustředit pozornost na: •

vydání novely zákona č. 107/2006 Sb., za účelem stanovení hranice nájemného za m2. Domníváme se, že pouhé rozvolnění zdražování nájemného na více let situaci nevyřeší;

•

urychlenou přípravu zákona o nájemném, který je běžný ve všech vyspělých státech;

•

zabezpečení větší pomoci státních orgánů těm občanům, kteří nikoliv vlastní vinou jsou nuceni bydlet u soukromých majitelů, často nedůstojně a pod stálým nátlakem.

Nad rámec změny zákona č. 107/2006 Sb., připomínáme, že je nutné vhodnou legislativní formou upravit nebo vydat zákon o službách spojených s bydlením, který by vyplnil právní vakuum po zrušení vyhlášky č. 176/1993 Sb. Krajská rada SON pro Prahu a Střední Čechy může přispět svými zkušenostmi a podněty, získanými mj. z mezinárodních konferencí a při studiu dokumentů spojených s bydlením ze zahraničí při tvorbě potřebných předpisů, norem a zákonů. Proto naléhavě žádáme představitele našeho Parlamentu, vlády i jednotlivých politických stran o urychlené řešení výše popsaných skutečností a tím napomoci k zajištění takového bydlení našim občanům, které bude dostupné a kvalitní.

22

Příloha č. 2: předkládá: Ing. Pavel Březa, předseda Krajské organizace SON Brno

Krajská organizace Sdružení nájemníků v Brně využívá toho, že předseda krajské rady SON je členem zastupitelstva Jihomoravského kraje a zastupitelstva města Brna. Zejména na úrovni statutárního města uplatňuje stanoviska SONu při projednávání dokumentů týkajících se bytové politiky. Na Strategii bydlení města Brna nyní navazuje projednávání Pravidel pronájmu obecních bytů, která mají zavést do bytové politiky kategorie „sociálních bytů“ a „startovacích bytů“. SON rovněž uplatňuje iniciativu města stanovení nižších hodnot cílového nájemného podle zákona 107/2006 Sb. V poradenské činnosti – vedle dlouhodobé spolupráce s odbory prostřednictvím OS KOVO – úzce spolupracujeme se Spotřebitelským informačním centrem Sdružení obrany spotřebitelů Brno, se kterým si vyměňujeme klienty podle charakteru jejich dotazů a problémů. Bytovou problematiku pomáháme řešit spolu s poradnou Rady seniorů ČR v Brně, a to ještě předtím, než byla „centrálně dohodnuta spolupráce.“

KO SON V BRNĚ A PROBLEMATIKA BYDLENÍ KO SON v Brně vedle své poradenské činnosti plně využívá postavení svého předsedy jako zastupitele Jihomoravského kraje a zastupitele města Brna k uplatňování zájmů Sdružení nájemníků ČR při tvorbě i schvalování řady dokumentů a opatření města Brna.

I.

ZÁKONNÁ ÚPRAVA NÁJEMNÍHO BYDLENÍ

V České republice již dlouhodobě existuje „dvojí nájemné“: regulované nájemné a tržní nájemné, což zakládá těžko řešitelné problémy. Tržní nájemné, sjednávané novými nájemními smlouvami je bez jakéhokoliv omezení a majitelé proto brání směnám, které toto nové sjednávání nájemného neumožňují bez souhlasu druhé strany. Náprava této chyby se neděje cestou sbližování obou mezních hodnot, ale pouze tzv. deregulací jednostranným zvyšováním nájemného podle zákona 107/2006 Sb. Původně kompromisní zákon se ukázal jako nástroj špatně připravený a nesprávně definovaný, který výrazně zhoršil sociální situaci velké části občanů, aniž splnil očekávání zejména soukromých majitelů bytových domů co do sbližování regulovaného a tržního nájemného a vládních představitelů, že odradí tyto majitele od žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Není bez zajímavosti, že je to Občanské sdružení majitelů bytových domů, které deklaruje vlastní přípravu zákona o sociálním bydlení. Údajně proto, že se o to nesnaží vláda, politické subjekty, ani Sdružení nájemníků. Co však lze od takového návrhu očekávat, když představitel sdružení RNDr. Tomislav Šimeček srovnává nájemní bydlení s použitím taxislužby a prohlašuje: „Když nemáte na nájemní bydlení za tržní nájemné, pořiďte si bydlení vlastní!“. Nájemní bydlení je alternativa pro ty společenské vrstvy, pro které je vlastnické bydlení nedosažitelné, a tudíž z principu nemůže být nákladnější. Nejen z hlediska sociálního, ale 23

především z hlediska toho, se jedná o společenskou formu bydlení s nižším komfortem díky sdílení řady společných funkcí, které musí zlevňovat výstavbu i provoz. Ve standardních evropských zemích jsou si rovněž vědomi významu nájemního bydlení pro mobilitu pracovních sil, která se ukazuje velmi významnou při potížích se zaměstnaností v některých regionech. Jaké vidíme základní problémy zákona 107/206 Sb.? a) Základní cena bytu, rozhodující pro stanovení výše tzv. cílového nájemného je založena na statistice realizovaných prodejů prováděnou ministerstvem financí, která neodráží kvalitu bydlení a náklady na jeho správu a obnovu, ale vychází z hodnot, které vznikly na trhu mezi subjekty schopnými nabývat vlastnictví bytů nejen pro vlastní potřebu, ale i pro spekulaci. Projevuje se to i tím, že např. v Brně má být nájemné srovnatelných bytů dvakrát dražší než v Ostravě nebo čtyřikrát dražší než v Ústí nad Labem. Pak lze velmi těžko dosáhnout shody majitele a nájemníka, ale z různých důvodů podle lokality. b) Cílové nájemné v průběhu čtyřletého působení zákona 107/2006 Sb. vzrostlo zhruba o 40 %, takže v městě Brně vzrostlo podle jednotlivých katastrálních území u standardních bytů i u bytů se sníženou kvalitou o 27–81 %. Ve srovnání s původními cenami se jedná o zvýšení až na čtyřnásobek u dřívější I. kategorie (z 24,72 Kč/m2 na 111,97 Kč/m2) a na téměř devítinásobek u dřívější IV. kategorie (z 11,43 Kč/m2 na 100,77 Kč/m2). Takto výrazné nárůsty nájemného vedly k prodloužení termínu pro řadu měst včetně Brna (bez Ostravy) na dosažení cílového nájemného z roku 2010 do roku 2012. c) Kategorizace kvality bytu je zcela deformována. Místo čtyř kategorií máme podle stosedmičky pouze standardní byty a byty se sníženou kvalitou. Zatímco nájemné původní IV. kategorie dosahovalo asi 40 % nájemného I. kategorie, pak nyní má dosahovat nájemné bytu se sníženou kvalitou 90 % nájemného pro standardní byty. Kde je motivace přistoupit na nižší kvalitu bydlení, když se tak nevýznamně projevuje v ceně bydlení? d) Absence normy pro sjednávání nájemného po skončení platnosti zákona 107/2006 Sb., která se projevila již u měst a obcí, kde mají pro rok 2010 poslední možnost pro využití tohoto zákona na jednostranné zvýšení nájemného. Potom platí Občanský zákoník, podle kterého je potřeba dohoda obou smluvních stran, kterou může nahradit rozhodnutí soudu. Soudy však obecně nejsou oprávněny stanovovat ceny, mohou pouze posoudit přiměřenost požadavku, k čemuž by měly mít podklad v zákonné normě. e) Chybí zákonné vymezení pojmu „lichva“, podle kterého by bylo možno posuzovat opodstatněnost tzv. tržního nájemného, sjednávaného na veškeré nové nájemní smlouvy. Dává to prostor k asociálnímu chování některých majitelů, kteří brání výměnám zejména nadměrných bytů osamělých osob, protože je spojeno s přechodem nájemních smluv a nezakládá právo stanovit si výši nájmu podle vlastního uvážení. f) Výpověď bez udání důvodu bylo téma návrhu nového Občanského zákoníku u dílny Ministerstva spravedlnosti. KO SON v Brně zaslalo zásadní výhrady proti tomuto institutu, a to také proto, že není možno se domáhat zrušení takové výpovědi u soudu, protože vůči ní není zákonná námitka. Proto nás velmi zajímá, jak odpoví parlament na zákonodárnou iniciativu poslanců Milady Halíkové a Miroslava Opálky, sněmovní tisk 631, návrh zákona o nájemném z bytů a jeho sjednávání, který řeší sjednávání výše nájemného i plnění služeb spojených s bydlením.

II. BYTOVÁ POLITIKA MĚSTA BRNA V městě Brně je evidováno – dle BO MMB k 31.12.2008 – celkem 165 366 bytů, z toho 38 970 bytů ve vlastnictví města (24 %), 21 945 bytů ve vlastnictví družstev Svazu českých 24

a moravských bytových družstev (13 %) a 104 451 bytů jiných vlastníků (63 %). Od roku 1997 pracuje město Brno s postupně aktualizovaným Generelem bydlení města Brna a s navazující Strategií bydlení města Brna (od roku 2001) nově schválenou zastupitelstvem v říjnu 2009. Tento dokument byl podroben připomínkovému řízení, na kterém se podílely městské části i různé organizace, včetně Sdružení nájemníků. Samostatnou kapitolou jsou Půjčky z Fondu rozvoje bydlení města Brna na opravy a modernizaci obytných domů, které jsou definovány příslušnými pravidly a I. etapa na rok 2010 byla již vyhlášena. V roce 2008 bylo novou výstavbou zahájeno 775 bytových jednotek, rozestavěno 4476 b.j. a dokončeno 1805 b.j. Od roku 1995 bylo využito 1491,6 mil. Kč státní dotace, v tom město 426,0 mil. Kč. Od počátku prodeje v roce 1996 bylo nabídnuto 1345 obecních bytových domů, prodáno a uhrazeno 1024 bytových domů s 13 367 byty. V rámci doprodeje jednotlivých bytů bylo prodáno 3067 bytů. Na regeneraci bytových domů bylo z Fondu rozvoje bydlení poskytnuto 34,4 mil. Kč v půjčkách a z Fondu bytové výstavby tvořeného prostředky z prodeje obecních bytových domů, bytů a nebytových prostor poskytnuto 64,1 mil. Kč podle podmínek Statut FBV. Nová bytová výstavba byla před lety z úrovně města Brna řešena především podporou soukromých investorů, protože město mohlo dosáhnout na státní podporu. Takto existuje řada bytových domů v družstevním vlastnictví, s podílem města, které přejdou do vlastnictví uživatelů po dvaceti letech od kolaudace stavby. Bytový odbor eviduje Centrální registr lokalit pro bytovou výstavbu dle Územního plánu města Brna a orientuje se na výstavbu Domů s pečovatelskou službou. Další budování nových bytů postihují Pravidla pro budování bytových a nebytových jednotek v půdních prostorách v domech v majetku města Brna schválená v září letošního roku. Na úrovni Jihomoravského kraje bylo rozhodnuto o přijetí úvěru Evropské investiční banky a orientaci části úvěru ve výši cca 750 mil. Kč na vytvoření 100 míst pro seniory v každém okrese: Domovy pro seniory Zastávka a Brno, Tomešova (rekonstrukce), Bučovice, Hustopeče, Miroslav, Újezd u Brna a Ivančice (nová výstavba) a Středisko pro seniory Blansko (rozšíření). Bytovou politiku města Brna „střežíme“ od roku 1994, kdy se začaly připravovat zásady nakládání s obecními byty. Zastupitelstvem města Brna byly přijaty vyhlášky „o pronájmu bytů “ a „o pravidlech prodeje domů, bytů a nebytových prostor “. Neoddiskutovatelnou výhodou tehdejších kroků bylo především schválení „Seznamu domů doporučených k prodeji“ a „Seznamu domů nedoporučených k prodeji“ s tím, že tyto domy si město ponechá nejméně 15 let jako záruka stability obecního bytového fondu. a)

Nedostatkem současných „Pravidel pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínky zajišťování bytové náhrady“ je absolutní volnost městských částí vedoucí k odlišným sociálním přístupům. Zásadní vadou pronájmů je princip, omezující možnost ucházet se o pronájem obecního bytu pouze v jedné městské části. Dalším asociálním krokem je na úrovni některých městských částí požadování úhrady dluhů včetně příslušenství, váznoucích na obecních bytech, jako podmínka pro přidělení do nájmu;

b)

„Pravidla prodeje domů, bytů a nebytových prostor v těchto domech včetně pozemků z vlastnictví města Brna do vlastnictví právnických a fyzických osob“ byla rozhodnutím zastupitelstva aktualizována (od 1. 11. 2007) v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie a na podmínky Evropské komise o veřejné podpoře. Změna spočívala především v tom, že město přešlo od odvození kupní ceny z tzv. ceny výnosové (podle výše nájemného) na cenu obvyklou (stanovenou znaleckými posudky). Při schvalování deklarované zvýšení ceny v průměru o 10 % bylo výrazně překročeno 25

a i po přehodnocení na můj podnět se nové ceny pohybují od 6 – 12 tisíc Kč/m2, takže i nejnižší ceny jsou dvojnásobné. Nadále však mají Pravidla několik významných výhod:

c)

- Prodávají se výhradně bytové domy včetně pozemků výlučně nájemcům bytů a nebytových prostor, byty pouze v obecních domech, kde není město stoprocentním vlastníkem; - Na straně kupujících je nadpoloviční většina nájemců a v případech podléhající limitům veřejné podpory 80 % se závazkem kupujících převést do šesti měsíců byty svým členům; - Mezi první a druhou nabídkou je zaručeno období tří let, pokud neprojeví zájem nájemníci o dřívější termín; - Cena výchozí činí 50 % ceny bytového domu s pozemky (resp. 70 % ceny samostatného bytu) připadající na byty (100 % na nebytové prostory); - Čtyřicet procent uhrazené ceny bytového domu je vratných během následujících tří let na náklady oprav schválené podle Statutu fondu bytové výstavby – zajišťuje finance na zkvalitnění bydlení. Jednostranné zvyšování nájemného uplatňují příslušné rady (města Brna a městských částí podle svěření) různě. I v případech, kdy bylo rozhodnuto nevyužít plný rozsah pro navýšení, hrozby „dorovnání“ zůstává při posledním rozhodnutí podle zákona 107/2006 Sb. Proto navrhuji, aby byla sjednána politická dohoda města a městských částí, která by umožnila Zastupitelstvu města Brna stanovit cílové nájemné pro obecní byty města Brna, které by pak uplatňovaly příslušné rady při rozhodování v dalších letech (do roku 2012). Návrh – zveřejněný i v Brněnském Metropolitanu – omezuje cílové nájemné pro standardní byty na úrovni 3,5 % (místo 5 %) ceny základní a pro byty se sníženou kvalitou na úrovni 2,5 % (místo 4,5 %) ceny základní. Neumí-li k řešení sociální stránky bytové politiky přispět parlament, jsou – alespoň pokud se týká obecních bytů – na řadě zastupitelstva měst a obcí.

III. ZÁVĚRY KO SON v Brně bude usilovat o následující zlepšení bytové politiky města Brna, Jihomoravského kraje i České republiky: a)

Přijmout zákon o sociálním bydlení, který řeší problematiku bydlení a nikoliv zaručuje příjmy majitelům, které si sami neomezeně stanoví, a přistoupit na aktivní bytovou politiku včetně bytové výstavby orientované na seniory i na mladé rodiny;

b)

Přijmout zákon o sjednávání nájemného, který bude řešit vztahy majitelů a nájemníků, a současně ukončit působnost zákona 107/2006 Sb., nahrazením kvalitnější normou, nebo zmrazit další zvyšování nájemného, a to na úrovni celostátní nebo alespoň rozhodnutím Zastupitelstva města Brna pro své obecní byty;

c)

Přesněji zakotvit odpovědnost obcí a krajů za bytovou politiku;

d)

Sjednotit bytovou politiku města Brna – vymezit prostor pro subjektivní vlivy vedení městských částí – spolu s celoměstským registrem umožnit podávání žádostí o nájemní byty bez omezení na jednu městskou část a z úrovně Magistrátu města Brna pomáhat při řešení bytových problémů nájemníků i v soukromých domech;

e)

Zabránit uplatňování požadavků na úhradu dluhů váznoucích na obecních bytech nebo nákladů na uvedení bytu do stavu vhodného k užívání jako podmínky přidělení obecního bytu do nájmu;

f)

Stvrdit rozsah obecního bytového fondu města Brna na úrovni cca 20 % celkového bytového fondu na území města Brna a zamezit využívání prostředků z nájemného mimo oblast bydlení (VHČ – bytové hospodářství).

26

Příloha č. 3: předkládá: Zdeněk Sopůšek, předseda Krajské organizace SON Liberec

V roce 2009 se naše Krajská organizace SON Liberec soustředila na rozšíření poradenských míst v oblasti Libereckého kraje. Po jednání s OV KSČM Česká Lípa a v advokátní kanceláři JUDr. Marie Nedvědové a Jany Zejdobé bylo otevřeno regionální pracoviště – poradna v České Lípě, Sokolská 295/37. Obě advokátky zároveň uzavřely s KO SON Liberec mandátní smlouvy o poskytování poradenských služeb pro oblast Českolipska. Poradna poskytuje služby pro občany každé pracovní pondělí od 13.00 do 17.00 hodin. Další regionální pracoviště – poradny KO SON ČR Liberec – byla otevřena v Mladé Boleslavi a Turnově. Obě poradny byly otevřeny ve spolupráci se senátorem PhDr. Jaromírem Jermářem, který poskytl prostory pro poradenskou službu. Poradenské služby jsou poskytovány na základě telefonických objednávek u asistentů senátora a CICB Liberec. V současné době má naše organizace 7 poradenských míst (Liberec, Česká Lípa, Hrádek nad Nisou, Frýdlant v Čechách, Jablonec nad Nisou, Turnov a Mladá Boleslav). Poradny vede devět stálých poradců (JUDr. Stegura, JUDr. Jireš, JUDr. Žádník, JUDr. Nedvědová, JUDr. Zejdová, Mgr. Novák, Ing. Taraba, Ing. Cihlář a J. Janda). K zastupování u soudních jednání máme uzavřené dohody s 9 advokátními kancelářemi. Mimo poradenskou činnost byly uskutečněny dvě besedy s občany Liberce a České Lípy, na kterých byli přítomni seznámeni se současným stavem v oblasti bydlení a problematiky bytové politiky. Dále bylo provedeno vyhodnocení spolupráce s městy, společenskými organizacemi, Svazem Krajské organizace důchodců, starosty měst, zastupiteli Krajského úřadu, KV KSČM Liberec, OV KSČM Česká Lípa, KVV ČSSD Liberec, bytovými družstvy a odborovými svazy Libereckého kraje. Zde je nutné říci, že vázne spolupráce s odbory a KVV ČSSD Liberec. Organizace uspořádala pět tiskových besed, pravidelně zveřejňuje v Libereckém deníku články k otázkám bydlení a vyhláškám, které řeší jak bytové tak sociální problémy občanů. K činnosti propagace SONu jsou v provozu instalovány tři vývěsné skříňky a to v Liberci, v Hrádku nad Nisou a v Jablonci nad Nisou. V městské knihovně a informačních centrech měst a obcí Libereckého kraje jsou k dispozici propagační materiály, které informují občany o činnosti CICB a poraden KO SON Liberec. Organizace má své webové stránky: www.liberec.son.cz V tomto roce byla vydána i dvě čísla Informačního bulletinu, zabývající se problematikou koupě bytů, převodů bytů do vlastnictví a SVJ. Nadále spolupracujeme se spřátelenou organizací Spolku nájemníků v Drážďanech a Görlitzu.

27

Příloha č. 4: předkládá: Jan Vozárik, předseda Krajské organizace SON Ostrava

Krajská organizace Ostrava Krajská organizace Ostrava je základní organizační jednotkou Sdružení nájemníků ČR působící na území Moravskoslezského kraje. V 6 pobočkách - Ostrava-město, Ostrava-jih, Havířov, Bruntál, Krnov a Vrbno pod Pradědem bylo v roce 2009 registrováno 256 členů. Přestože na rozlohu a počet obyvatel kraje není členská základna velká, stala se hlavně svou právně-osvětovou, poradenskou a konzultační činností pro řadu občanů kraje jediným místem, kde našli pomoc při řešení svých problémů spojených s bydlením. Poradenská a konzultační činnost je nosnou náplní činnosti krajské organizace, kdy bylo poskytnuto více jak tisíc porad a konzultací ať již formou osobních návštěv občanů v poradnách, zodpovězením dotazů zaslaných elektronickou i klasickou poštou či při účasti zástupců KR na besedách s občany např. při privatizaci bytového fondu. Mnoho dotazů bylo zodpovězeno i na telefonní informační lince provozované KR SON. Mimo poradny v Havířově, Ostravě-jihu a Bruntále, které jsou provozovány jednotlivými pobočkami dvakrát v měsíci, nese největší podíl na poradenské činnosti Krajské informační a poradenské centrum v Ostravě, jehož denní provoz včetně informační telefonní linky a zpracování odpovědí na dotazy došlé poštou je zajišťován členy KR SON. Okruh problémů, se kterými se občané obracejí na SON, se výrazně mění. Již se nejedná jen o problematiku spojenou např. s opravami v bytě, ale převažují konzultace spojené s vyúčtováním cen služeb spojených s bydlením, kdy většina uživatelů bytů se v těchto vyúčtováních dodávaných pronajímateli nedokáže orientovat. Nadále přibývá občanů, kteří mají problémy s bydlením v „privatizovaných“ bytových družstvech a Společenstvích vlastníků jednotek. Stále více se na poradny obracejí s prosbou o radu i členové statutárních orgánů těchto právnických osob. Významnou skupinou obracejících se na SON jsou nájemci bytů RPG Byty, s.r.o. (bývalé byty OKD), kteří, i když vzniklo Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ, se obracejí hlavně s problémy souvisejícími s nájemními smlouvami či vyúčtováním cen služeb, které toto sdružení neřeší. O zvýšení prestiže SON svědčí i skutečnost, že se na Poradenské centrum v Ostravě obracejí pro radu např. i pracovníci občanských poraden a dalších neziskových organizací. Krajská organizace SON se i proto v roce 2009 stala jedním ze zakládajících členů Sociace nestátních neziskových organizací Moravskoslezského kraje. Odbornost poradenství se projevila mj. i zájmem o spolupráci ze strany např. obecních úřadů, kdy se SON podílel na konzultaci způsobu vyúčtování cen služeb v bytech spravovaných městskými obvody Moravská Ostrava a Radvanice-Bartovice. Mimo vlastní poradenskou činnost jsou představitelé KO SON žádáni ke zpracování stanovisek a vyjádření k různým problémům spojených s bydlením ať již v krajských či místních periodikách. Taktéž ve spolupráci s Českým rozhlasem Ostrava je realizován pravidelný měsíční pořad „Poradna“, který je vysílán živě s možností telefonických dotazů přímo do studia.

28

Příloha č. 5: Poradenská centra Sdružení nájemníků ČR

Název

Ulice

Město

Kontakt

České Budějovice

Česká 52

České Budějovice

Český Krumlov

Kaplická ulice 586 Český Krumlov 380 729 150 Konzultace: 1. úterý v měsíci 16.00 – 17.00 hod. dle telefonické dohody

Prachatice

Neumanova ulice 158

JIHOČESKÝ KRAJ 386 360 262 732 420 233 602 148 876 [email protected] Konzultace: pondělí a středa: 9.00 – 17.00 dle telefonické dohody

Prachatice

723 318 146 732 420 233 [email protected] Konzultace: pondělí 15.00 – 17.00 hod. dle telefonické dohody

Strakonice

Strakonice

732 749 619 [email protected] Konzultace: každá 3. středa v měsíci 15.00 – 17.00 hod dle telefonické dohody

Tábor

Kamarýtova ulice 752 Tábor Konzultace: 1. a 3. středa v měsíci 14.00 – 17.00 hod.

723 107 436

Malinovského nám. 4

532 269 414, 541 556 159 [email protected] www.son.cz/mo/brno/

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Brno - Dům odborových svazů (pro členy OS)

Brno

Konzultace: Ing. Karel Štěpaník, tel. kontakt pracovní dny 8.00 – 15.00 hod. - sekretariát OS KOVO, tel. 542 212 536, 542 212 536; JUDr. Jana Pejchalová, čtvrtek 14.00 – 17.00 hod. Brno, Smetanova 8, 1. poschodí, tel. 541 556 159, 541 556 159; Ing. Karel ŠTĚPANÍK 2. a 4. čtvrtek v měsíci 14.00 – 17.00 hod. Brno, Malinovského nám. 4, dv. 110

Brno Ing. Karel Štěpaník - vedoucí poradny

Malinovského nám. dv. 414

Brno

532 269 414 [email protected] http://www.son.cz/mo/brno

Konzultace: 1. a 3. úterý v měsíci 9.00 – 13.00 hod., Rada seniorů ČR, DOS, Brno, Malinovského nám. 4 2. a 16. února; 2. a 16. března; 6. a 20. dubna; 4. a 18. května; 1., 15. a 29. června 2010 1. a 3. čtvrtek v měsíci 14.00 – 17.00 hod. Dům odborových služeb, Brno, Malinovského nám. 4, dv. 414, tel. 532 269 414 Brno JUDr. Jana Pejchalová

Smetanova 8

Brno

Konzultace: čtvrtek 14.00 – 17.00 hod. Brno, Smetanova 8, 1. poschodí

29

541 556 159 608 767 212 www.son.cz/mo/brno/

Název

Ulice

Město

Kontakt

KARLOVARSKÝ KRAJ Cheb

Nám. Krále Jiřího z Poděbrad Cheb Konzultace: každé poslední úterý v měsíci po telefonické dohodě Kancelář poslance PSP ČR RNDr. P. Vanouška

354 599 495

KRAJ VYSOČINA Jihlava

Vrchlického 2078/12 567 312 287 Konzultace: po telefonické dohodě nutno sdělit, že jde o bytové poradenství prostřednictvím SON ČR

Nové Město na Moravě

MKD, I. posch. Nové Město na Moravě www.son-nmnm.estranky.cz Konzultace: Městské kulturní středisko ‐ dle údajů na vývěsce MO SON ČR

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Hradec Králové

Gočárova 1620 Hradec Králové sweb.cz/kubica.j/hlavni.html Konzultace: každý třetí pátek v měsíci od 16.00 hod. mimo státních svátků, července a srpna

LIBERECKÝ KRAJ Česká Lípa

Sokolská 295/37

Česká Lípa

487 520 836 602 110 202, 722 605 145 www.liberec.son.cz

Konzultace: každé pracovní pondělí 13.00 – 17.00 hod. dle telefonického objednání, více informací viz. web Jablonec nad Nisou - v současné době mimo provoz Rýnovická 4 Jablonec nad Nisou 483 318 581 Konzultace: 1. pondělí v měsíci 14.00 – 17.00 hod. dle telefonické dohody Liberec - Stavební bytové družstvo Pozemních staveb

Mlýnská 611

Liberec IV

485 108 927 [email protected] www.liberec.son.cz

Konzultace: pondělí: 8.30 – 12.00 a 14.00 – 17.30 pouze na objednání čtvrtek: 8.30 – 12.00 a 14.00 – 17.30 pouze na objednání

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Krajské poradenské a informační centrum Ostrava

ulice 28. října 165/68

Ostrava

Konzultace: 777 810 174 - infolinka, 604 598 939, 604 928 313

30

597 081 350 604 598 939 604 928 313 [email protected] [email protected] www.son-ostrava.wz.cz

Název Bruntál

Ulice Město Kontakt Rýmařovská 8 Bruntál 602 781 361 Konzultace: 2. a 4. čtvrtek v měsíci 14.00 – 16.00 hod. dle telefonické dohody

Havířov ‐ město

Palackého 689/2

Havířov

777 810 174 [email protected]

Konzultace: každý 2. a poslední pracovní čtvrtek v měsíci 16.30 – 18.00 hod.

Krnov - Budova Armády spásy (naproti bývalé mototechně)

Opavská ulice 26

Krnov


Konzultace: 3. středu v měsíci 14.45 ‐ 16.30 hod. po telefonické dohodě Ostrava 3 ‐ Jih Dr. Martínka 1439/4 Ostrava‐Hrabůvka 775 364 480 ‐ Hrabůvka (Kulturní dům K‐TRIO) Konzultace: 2. čtvrtek v měsíci 16.00 – 18.00 hod. dle telefonické dohody

OLOMOUCKÝ KRAJ Olomouc

U Kovárny 540/44

Olomouc

585 757 611 fax: 585 757 660 [email protected]

Konzultace: pondělí: 7.00 – 11.30 a 12.30 – 16.00 hod., čtvrtek: 8.00 – 11.30 a 12.30 – 17.00 hod. Olomouc - místnost OSŽ ‐ Hlavní nádraží

Jeremenkova 23

Olomouc


Konzultace: 2. a 4. středa 15.30 – 17.30 hod. Prostějov

Kostelecká 17 (přízemí)

Prostějov

605 765 505 [email protected] www.sweb.cz/son.prostejov/index.htm

Konzultace: pondělí: 17.00 – 19.00 hod. /provozní doba kanceláře/ středa: 14.00 – 19.00 hod. /provozní doba kanceláře/ právní poradny dle telefonického objednání: každá středa od 16.00 hod. 3. středa v měsíci ‐ nutné předem se objednat na tel. 582 330 722 konzultuje byt. problémy Ing. M. Taraba dle tel. objednání Přerov

Č. Drahlovského 14

Přerov

581 299 726 605 003 713

Konzultace: dle telefonické dohody 3. středa v měsíci 11.00 ‐ 13.00 hod. Zábřeh na Moravě

nám. Osvobození 2

Zábřeh na Moravě

Konzultace: úterý a čtvrtek 9.00 – 12.30 hod. a 13.00 – 17.00 hod.

31


Název

Ulice

Město

Kontakt

Masarykova 1293

Česká Třebová

465 535 889 465 533 464 465 321 778

PARDUBICKÝ KRAJ Česká Třebová

Konzultace: poslední čtvrtek v měsíci dle telefonického objednání: 16.00 – 17.00 hod. Pardubice

Bezdíčkova 1547 Pardubice 466 535 432 Konzultace: dle telefonické dohody (nutno sdělit, že jde o bytové poradenství prostřednictvím SON ČR)

PLZEŇSKÝ KRAJ Plzeň

Houškova 35

Plzeň

Konzultace: každá středa 15.00 – 17.00 hod.

PRAHA Celostátní informační centrum pro bydlení

Praha

234 463 343

Praha 3, 113 59

234 463 343 son.cmkos.cz www.son.cz

Konzultace: dle telefonické dohody Praha

nám. W. Churchilla 2

Konzultace: pouze dle telefonického objednání Praha 6 - Informační kancelář

Wuchterlova 362/11

Praha 6, 160 00

728 722 298 732 229 129

Konzultace: činnost zahájena 9. 12. 2009 (a dále každou druhou středu v měsíci) 15:00 – 17:00

STŘEDOČESKÝ KRAJ Kladno

Vašatova 1460 Konzultace:

Kladno

603 359 945

Mělník

nám. Míru 8

Mělník

315 628 869 724 132 429

Konzultace: vždy 14.00 – 17.00 hod. dle telefonické dohody Slaný

Wilsonova ulice 547 Slaný 312 523 705 Konzultace: každý lichý čtvrtek 16.00 – 17.30 hod. po telefonické dohodě

ÚSTECKÝ KRAJ Lovosice

Terezínská 205/2

Lovosice

Konzultace: lichý čtvrtek 16.00 – 20.00 hod. dle telefonické dohody

32


Název Ústí nad Labem

Ulice V Jirchářích 705/3

Město Ústí nad Labem

Kontakt 603 230 694 605 430 512 [email protected]

Konzultace: pondělí 12.00 – 17.00 hod., středa 11.00 – 16.00 hod. (po telefonické dohodě i mimo úřední dny)

ZLÍNSKÝ KRAJ Regionální poradenství pro Zlínský kraj

nám. 3. května 1342

Otrokovice

Konzultace: po telefonické dohodě s Mgr. K. Domesovou

33

577 201 021 724 028 000

4

Počátkem října se v kongresovém sále Přítomnost Domu odborových svazů na pražském Žižkově sešla široká politická reprezentace. Důvodem byla celostátní konference „Bydlení v České republice“. Její účastníci názorně předvedli, že kolem bytů a bydlení je a bude rušno. Byla to vůbec první konference na toto výbušné téma v historii samostatné České republiky. Uspořádalo ji Sdružení nájemníků (SON) ČR.

Konference o nemocné

34

Ž

na aktuální téma

e jde o věci aktuální, protože „v současnosti má problémy s placením nájemného až 171 tisíc domácností“, potvrdil Stanislav Křeček, předseda SON a poslanec za ČSSD. Konference se však nezabývala pouze nájemním bydlením, ale na problematiku se zaměřila v širokém kontextu. Přispěla k tomu vystoupení hlavních řečníků i odpovědi zástupců politických stran (ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČM) v pódiové diskusi o možných řešeních bytové problematiky, v níž se pokusili představit priority v programech svých politických stran pro oblast bydlení. Podle Stanislava Křečka je bydlení již dávno vážným sociálním problémem a bez podpory vlády a státu se nevyřeší. Konference měla být prvním krokem k tomu, aby se postoj vlády změnil. „V letech 1990 až 2009 se postavilo na půl milionů bytů, když 75 procent představují novostavby a zbytek rekonstrukce a nástavby,“ uvedl Miroslav Kalous, náměstek ministra MMR pro regionální, územní a bytovou politiku. V tomto množství však nebyly žádné sociální byty, po nichž je v současnosti

5

poptávka. „Jejich výstavba se již rozjíždí a ministerstvo ji programově podporuje,“ řekl náměstek Kalous. „Každou výstavbu je však třeba důsledně kontrolovat. Zjistili jsme, že lze snížit náklady až o 15 procent, aniž by byla snížena kvalita a ohrožena rychlost výstavby,“ upozornil Radko Martínek, místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Pardubického kraje. Ivan Přikryl, ředitel kanceláře Poslanecké sněmovny ČR, připomněl, že mnohem větší úlohu by měla sehrávat bytová družstva. „Musíme sjednotit názory. Za čtyři roky nepřišel jediný představitel bytových družstev do Parlamentu, aby řekl, že chce stavět a ne jenom spravovat bytový fond, protože je to dobrý obchod,“ kritizoval nízkou úroveň vzájemné komunikace Přikryl. „Krize ekonomická a hospodářská pomalu přerůstá v krizi sociální, což se nejvíce odráží v problémech s bydlením – na jedné straně lidé na stále se zvyšující nájemné nemají, na druhé straně mladé rodiny těžko shánějí finančně dostupné bydlení,“ konstatoval Jaroslav Zavadil, místopředseda ČMKOS. „Právo na bydlení je sice garantované Evropskou sociální chartou, ale co je to platné, když desetitisíce

bytové politice

Chybí spravedlivé zákony a definice o odpovědnosti veřejné správy.

35

důchodců z penze kolem 9000 korun zaplatí za bydlení 7000 korun. Penze se přitom nezvyšují, ale nájmy ano. Co mají tito lidé dělat? – zeptal se Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR. Odpovědět se mu pokusili zástupci politických stran, přičemž z jejich odpovědí vyplynulo, že úloha státu se musí v této oblasti zvýšit – od přijetí nových zákonů až po výstavbu sociálních bytů a zejména přesného definování, co to vlastně sociální bydlení je a jakou roli v něm musí hrát veřejná správa – stát, kraje a obce. Do těžko řešitelných problémů s placením nájemného se dostává stále více rodin, přičemž nejde o lidi jen ze sociálně slabších vrstev, ale také o důchodce a občany, kteří kvůli krizi přišli o práci, nebo se jim výrazně snížily příjmy. Je to především kvůli tomu, že nejsou přesná pravidla pro stanovení výše nájemného a jeho zvyšování. Protože takový zákon chybí, problémy se budou dále prohlubovat, a to nejen v Praze a velkých městech. Nepromyšlenou bytovou politiku odnášejí i mladé rodiny. Co je to platné, že se za posledních deset let staví průměrně 28 000 bytů ročně, když dvě třetiny domácností na toto bydlení nedosáhnou? „Neexistuje přiměřená nabídka bytů pro domácnosti, na něž dopadá rychle se zvedající hladina regulovaného nájemného. Výstavba tradičního nájem-

ního i družstevního bydlení se prakticky zastavila,“ sdělil Milan Taraba, statutární místopředseda SON ČR. Že je nezbytné přijmout účinná opatření v bytové politice a přísně vymezit roli a odpovědnost státu, krajů a obcí, o tom se na celostátní konferenci Bydlení v ČR hovořilo nejvíce. Recepty na zlepšení situace, jak je doporučovali jednotliví zástupci čtyř politických stran, se však lišily. Podrobnosti lze vyčíst na stranách 6 až 11, kde odpovídají na osm stěžejních otázek František Beneš (KSČM), Jaroslav Orel (KDU-ČSL), Miroslav Kalous (ODS) a Stanislav Křeček (ČSSD).

diskuze

6 Experti parlamentních stran pro bytovou politiku:

KSČM František BENEŠ

Otázka č. 1 Co bylo úspěchem a naopak neúspěchem bytové politiky v uplynulých dvaceti letech? Jaké priority pro oblast bydlení má program vaší politické strany?

Otázka č. 2 Rostou ceny nájemného, služeb, energií… Chybí sociální byty a rozprodávají se byty obecní. Jak zajistíte zaplatitelné nájmy pro rodiny s nízkými příjmy?

36

Největším hříchem je nepodařená reforma veřejné správy. Musíme jednoznačně definovat rozdělení funkcí mezi okresy, obce, kraje a stát, aby každá složka měla ve sféře bydlení nezastupitelnou roli. Dalšími hříchy bylo rozpoutání nenávisti k družstevnímu bydlení a masivní rozprodej obecních bytů. Některé obce i města nemají už žádné byty. Situace je řešitelná pouze novou výstavbou. Výborný je program MMR, otevřený pro výstavbu sociálních bytů. Bohužel 135 mil. korun pro příští rok znamená, že se takových bytů postaví asi 300 v celé ČR. Vždy u nás bude existovat 12–15 % občanů, kteří nedosáhnou na vlastnické bydlení. Z toho pramení náš požadavek, aby obce měly ve vlastnictví 60 bytů na 1000 obyvatel. Dále navrhujeme postup pro předcházení vzniku ghett, aby těm, kteří jsou v evidenci sociální péče, byly obecní byty podnajímány. Okresy nebo obce s rozšířenou působností by se měly zabývat výstavbou domů pro seniory a domovů důchodců. V rámci kraje by mělo být řešeno bydlení lidí zdravotně handicapovaných. Máme připraveny i další návrhy včetně legislativních. Bydlení považujeme za základní lidské právo, současně s právem na jídlo a ošacení. Programovým cílem KSČM jsou zejména: dosažitelné ceny bydlení, nová výstavba bytů s podporou státu a rehabilitace družstevních bytů.

Vycházíme důsledně ze zásady, že nájemné se sjednává dohodou. V bytech, ve kterých lidé platí regulované nájemné, chceme zákonem ukončit zvyšování nájemného k 31. 12. 2009. Další zvyšování by bylo možné pouze na úroveň místně obvyklého nájemného, a soudy by tak mohly rozhodnout, kdy už je nájemné lichvářské. Příspěvek na bydlení podle nás by byl vypočítán tak, aby jím bylo možné uhradit bydlení v přiměřeném bytě. Bytů musí být dostatek, aby se lidé mohli přestěhovat z velkých bytů do malých. Pokud je obce prodaly, musí je znovu postavit. Případné vyčlenění prostředků ze státního rozpočtu na jejich výstavbu poslanci KSČM podpoří.

7 KDU-ČSL

ODS

ČSSD

Jaroslav OREL

Miroslav KALOUS

Stanislav KŘEČEK

Problémy se soustředily v nájemním bydlení a nespokojení jsou nájemníci i vlastníci - to je ten neúspěch po dvaceti letech. Měli by mít férový obchodní vztah. Napětí mezi nimi je do očí bijící ve srovnání s jinými oblastmi, kde vztah nabídky a poptávky funguje. Kupodivu v bytové oblasti tomu tak není. Priorita KDU-ČSL není v administrativních opatřeních, ale v tržních opatřeních pro vyrovnání nabídky a poptávky. Jedině tak zreálníme nájemné a opustíme nemravné dvojí ceny nájemného. Stát, vědom si odpovědnosti za bydlení, připravuje dotační programy, ale jen částečný příspěvek to nevyřeší. Dlouhodobý příspěvek, který by vyrovnal nabídku a poptávku, spočívá ve finančním zatraktivnění výstavby nájemních bytů. Postaví-li investor byt pro vlastnické bydlení, vrátí se mu prostředky do čtyř let. Při výstavbě nájemního bytu mu trvá 30 let, než se dostane do ekonomické rovnováhy. Musel by zvýšit nájemné desetkrát, což je absurdita. Chybí finanční nástroj, aby výstavba nájemního bydlení byla pro investory atraktivní. Jednou z cest je provázat výstavbu nájemního bydlení např. s hospodařením penzijních fondů. Pokud nebude odstraněna základní disproporce, tj. nevyrovná se poptávka a nabídka, budou dvojí ceny a všechny ty příběhy nešťastných lidí, kteří nemají na byt, a vedle toho si budou logicky stěžovat majitelé bytů, že nedostávají výtěžek, jaký si představovali.

Úspěchem polistopadového období je bezesporu nastartování dynamického rozvoje ekonomiky, jehož součástí je nepochybně i zvýšená kvalita bydlení. Za 20 let se postavilo téměř půl milionu nových bytů, výrazně se zlepšila kvalita bytových domů. Součástí života se staly programy na podporu nájemního, sociálního i vlastnického bydlení. Považuji také za úspěch, že se rozběhlo vlastnické bydlení. Neukončený proces regulace některých nájmů bytů považuji za skutečný neúspěch a myslím, že se nám to ještě vrátí. Chápu, že obava z dopadu tohoto stavu do ekonomiky ČR není aktuální, a tudíž ani zajímavá, ale o to může být nebezpečnější. Prioritou ODS je nadále podpora bytové výstavby a motivace soukromé sféry stavět vlastnické i nájemní bydlení a podpora té skupiny obyvatelstva, která si objektivně v danou chvíli vydělat nemůže nebo nemá prostředky. Podle možností státního rozpočtu budeme podporovat všechny tři skupiny a nebudeme z toho nikoho vyjímat.

Dvacet let po listopadu 1989 u nás přežívají myšlenky, které se jinde v Evropě neodváží opakovat, např. že v bydlení musí být vyrovnána nabídka s poptávkou. Přece nabídka a poptávka se vyrovnají jen tehdy, když člověk má možnost odmítnout předraženou nabídku a poptávat zboží za přijatelnou cenu. Ale když člověk musí bydlet stejně, jako musí jíst, a majitelé bytů smějí požadovat jakékoli nájemné? Je správné, že pekaři, když při povodních v roce 2002 prodávali bochník chleba za 50 korun, byli stíháni pro lichvu. Ale proč za 20 let nikdo nepřišel na to, že v bydlení vládne lichva? Nájemné je už takové, že by stát měl každému důchodci vyplácet ještě jeden důchod navíc, aby ho odevzdal majiteli domu. To je ten sociální příspěvek pro chudé? To je devastace bytové politiky! Všude ve světě, ve Švýcarsku, USA, Rakousku atd., regulují nájemné. Např. v Německu je z regulace nájemného vyňato 7 % bytů, ostatní jsou regulované. Vztah nájemců a pronajímatelů musí být opřen o definici, že bydlení je sociální právo. Když nemám na rolls-royce, tak jezdím ve škodovce nebo chodím pěšky. Ale to s bydlením nesouvisí. V bydlení nefungují obchodní vztahy. Lidé prostě bydlet musí a je povinností státu se o to postarat. Již dost bylo situace v dnešní ČR, kde platí, že kdo na to nemá, ať nebydlí. Priority ČSSD vyjadřuje heslo „Přiměřené bydlení pro lidi“.

Jedině konkurence nabídky může vést k tomu, aby cena nerostla do neodůvodněné výše, ale přibližovala se k ceně nákladové se ziskem, který není na hranici spekulace. Stát pomáhá dotacemi k výstavbě některých bytů, čímž přispívá k cíli. Jiná cesta není. Můžete to zkusit regulovat a narazíte na meze těchto opatření.

Sociálně potřební si na bydlení nejsou schopni vydělat a je povinností státu jim pomoci příspěvkem. Debata o jeho zvýšení by měla proběhnout. Také je třeba zvýšit počet malometrážních bytů na trhu. Dokud bude existovat nerovnost mezi nájemníky v bytech s regulovaným a neregulovaným nájemným, nerovné postavení mezi majiteli bytů a nájemníky, tak se nepohneme z místa. Pokud kolegové z ČSSD nebo KSČM mají představu, že všechno zpátky plošně zregulují, tak tento krok je možný, ale já vás před ním varuji. Čtyřicetiletý experiment, na jehož konci byla zdevastovaná Česká republika, by měl být výmluvným důkazem.

Jedinou v Evropě spolehlivě vyzkoušenou cestou je nájemné regulované podle zákona. Zákon musí stanovit podmínky pro zvyšování nájemného, zavést trestný čin lichvy za přehnané nájmy a daně za neobsazené byty, když majitelé spekulují. Prvotní je zákon o místně obvyklém nájemném, který stanoví nájemné s ohledem na reálnou situaci lidí. V ČR místně obvyklé nájemné stanovují realitní kanceláře a z toho vycházejí i soudy. Je absurdní, aby soudy rozhodovaly podle dohody dvou boháčů o výši nájemného.

37

diskuze



Otázka č. 3 Jaká opatření navrhujete ke snížení energetické náročnosti a tím ke snížení nákladů na bydlení?

Otázka č. 4 Jak chcete řešit dostupnost bydlení pro mladé rodiny s nižšími příjmy?

Otázka č. 5 Směřují dotace do bydlení skutečně potřebným, nebo byste navrhli jiná opatření?

38

Jsme pro zhodnocení úniků tepla z domů termovizním snímkováním, tedy jednoduchou a levnou metodou, za kterou netřeba platit velkým firmám. Navrhujeme odejmout peníze z programu Zelená úsporám Ministerstvu životního prostředí ČR a předat je Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které na rozdíl od MŽP ovládá standardní postupy pro využití těchto prostředků. Podporujeme výstavbu energeticky nenáročných domů a bytů pomocí nových technologií, o nichž ale rozhodnou vždy samosprávy domů, družstev, SVJ nebo jednotlivci v rodinných domech. Jsme pro využití sluneční energie pro ohřev vody a topení. To je stručně náš program na čtyři roky.

Perspektivu vidíme ve výstavbě družstevních bytů. Stavěla by je malá bytová družstva založená lidmi, kteří potřebují bydlet. Výstavba jednoho bytu zaměstná ročně tři pracovní síly, a kdyby se takto postavilo 10 tisíc bytů, vzniklo by 30 tisíc pracovních míst. Stát neprodělá, poskytne-li dotaci 300 tisíc korun na jeden byt, protože v daném roce se sníží podpory v nezaměstnanosti i sociální dávky a stát získá odvody na daních. Výstavba nových bytů s podporou Státního fondu pro rozvoj bydlení a stavebních spořitelen je nadějí pro mladé rodiny.

Jako člen dozorčí rady SFRB vás ujišťuji, že všechny půjčky, které Státní fond rozvoje bydlení poskytuje, se vracejí s fantastickou morálkou. Jenom dvě setiny procenta jsou po době splatnosti a ani jedna z nich není od obcí či bytových družstev. Lidé prioritně věnují prostředky do bydlení. Byl bych velmi tolerantní i ke stavebním spořitelnám, protože peníze jsou jenom jedny. Jestli použiji korunu ze stavebního spoření na nákup dovolené a na bydlení použiji jinou korunu, to se nedá rozlišit. Máme výhradu ke státnímu příspěvku na bydlení. Lidé, kteří splní jedno z kritérií, obvykle nesplní kritérium druhé a na příspěvek nedosáhnou. Vadí nám, že státní příspěvek na bydlení rozlišuje nájemní, vlastnické a družstevní bydlení, což je nepřijatelné. Špatné je i to, že je vázán na náklady, do nichž nejsou zahrnuty výdaje, které lidé platit musí např. rozhlasové a televizní poplatky.

9 KDU-ČSL

ODS

ČSSD

Jaroslav OREL

Miroslav KALOUS

Stanislav KŘEČEK

KDU-ČSL v době, kdy se svým ministrem mohla úspory realizovat, rozšířila dotační Program Panel i na nepanelové domy. Je lepší zaměřit se na ceny služeb, než se soustředit na regulaci nájemného. Úniky tepla či vody nemohou jít na vrub nájemníků. Státní správa by si na to měla posvítit. Jsem pro sociální bydlení a sociálně stanovený nájem. Ale snad se shodneme, že osoby, které jsou stejně majetkově vybaveny, nemohou platit dvojí ceny. Považuji za nemravné, když jeden člověk v domě na stejném patře platí regulované nájemné a druhý platí neregulované.

Podporujeme opravy bytových domů s cílem snížit jejich energetickou náročnost i rekonstrukce starých bytových domů, aby se zvýšila kvalita bydlení, vyměnily se výtahy, balkony, bytová jádra atd. Ale varuji před neřízenou aplikací moderních energetických zdrojů, jejichž využívání je dražší než stávající energetické zdroje. Jsou perspektivní, ale v okamžiku jejich zavedení do praxe musí výrobní náklady odpovídat ceně energie, která je právě na trhu, abychom na to všichni nedopláceli.

Energetická náročnost bydlení je vysoká, proto podporujeme všechna technická opatření vedoucí ke zlepšení.

Vyrovnání nabídky a poptávky je alfou a omegou. Záleží na tom, kolik prostředků ze státního rozpočtu vyčleníme na čerstvě přijatý program investiční podpory sociálního bydlení, do kterého spadají mladé i starší rodiny s nižšími příjmy. Za diskuzi stojí provozní podpora nájemního bydlení prostřednictvím jakéhosi příplatku majitelům domů k dorovnání toho, co jim sociálně slabší rodina zaplatí.

V programu máme výstavbu nových bytů a upřesnění podmínek pro využití stavebního spoření na bytovou výstavbu. Zpřísnění podmínek je racionální. Stavební spoření by nemělo sloužit na pořízení dovolených nebo koupi osobního automobilu. Úvěry mladým lidem, které v současnosti poskytuje SFRB, fungují.

Není důvod, aby mladí lidé platili nájemné 15 tisíc korun měsíčně, když mohou totéž zaplatit za hypotéku na vlastní bydlení. Je to útěk do vlastnického bydlení, ale patrně jiná cesta není, když garance za hypoteční úvěry převezme stát, aby byly dostupné.

Dotace do bydlení jsou například také dotace na výměnu olověných rozvodů v domech nebo na regeneraci panelových sídlišť a všechny jsou opodstatněné. Nově schválený investiční program, kdy je možno získat 500 tisíc korun na jeden byt pro sociálně definované skupiny, je určitě správné opatření.

Dotace do bydlení jdou skutečně potřebným. Vláda nezrušila žádný z programů, které byly v minulosti připraveny a schváleny, tato vláda stejně jako předchozí vláda pouze vychází z ekonomické reality a z rámců, které jí nastavuje MF ČR, posléze Poslanecká sněmovna. Pokud Parlament schválí pro MMR rozpočet na bydlení o 10 miliard korun vyšší, naplníme nejen programy, které jsou připraveny, ale ještě mnohé další.

V minulosti šly veškeré investice do vlastnického bydlení, nyní se situace zlepšuje. Jsme sice limitováni rozpočtovými možnostmi státu, ale nemůžeme ekonomickými opatřeními podvazovat spotřebu. Stát by měl rozhýbat investice do bydlení. Ze zkušeností v západní Evropě vyplývá, že když lidé čerpají ze stavebního spoření prostředky pouze na bydlení, systém se zhroutí. Ti, kdo nepotřebují stavět, do stavebních spořitelen peníze nedají.

39

diskuze



Otázka č. 6 Co poradíte seniorům, handicapovaným nebo osamělým rodičům s dětmi, kteří nejsou schopni hradit ze svých příjmů náklady na bydlení?

Otázka č. 7 Víte, jak jsou využity prostředky z prodeje obecních bytů a domů? Jak tento prodej hodnotíte?

Otázka č. 8 Co byste změnili v zákonech pro fungování nájemního bydlení, vlastnického bydlení a neziskového nájemního bydlení?

40

Měli by se obrátit na sociální odbor obce. Třeba sociální odbor v Praze 8 každého čtvrt roku žádá bytový odbor, aby mu pronajal nutný počet obecních bytů, které pak potřebným rodinám dočasně podnajímá. Nikdo nemusí na ulici. Je to tzv. ústupové bydlení. Podmínkou je, aby obec měla byty, pokud je prodala, musí je postavit. K tomu je program na podporu sociálního bydlení dobrý, podle něj lze stavět domy s byty, z nichž jen některé musí být pro sociální účely. Lidé se v nouzi mohou obrátit i na kontrolní výbor zastupitelstva. Když ani tam nepochodí, ať si zvolí nové zastupitelstvo. Prodej obecních bytů není program, tím nový byt nevznikne. V Praze 8 jsme prosadili, že se prodávají jenom celé domy a nikomu jinému než družstvům, a to za cenu, která nepřesahuje 10 tisíc korun za metr čtvereční. Prodej je vždy za třetinu pořizovací ceny nového bytu. Jestliže stojí nový byt asi 21 tisíc korun za metr čtvereční, tak třetina z ceny činí 7 tisíc korun za metr čtvereční. Pokud jsou byty nabízeny dráž (v Praze chtějí až 25 tisíc korun za metr čtvereční), skutečným cílem obcí je byty už neprodávat, protože ze současného nájemného kolem 80 korun za metr čtvereční mají již dobré výnosy a neprodělávají. Zastupitelé schvalují využití peněz z prodeje bytů a občané mají právo zúčastnit se projednávání rozpočtu. Žádná z vlastnických forem bydlení, nesmí být preferována. Navrhujeme, aby všechny byty byly evidovány v registru nemovitostí a bylo jasné, které jsou nájemní, ve vlastnictví a jak jsou daňově zatížené. Každý dům po 40 letech potřebuje zásadně opravit, a na to by museli majitelé domů nastřádat. Je nutné upravit zákon o vlastnictví bytů, aby nedocházelo k nespravedlnostem. Ve Sněmovně je návrh zákona našich poslanců M. Halíkové a M. Opálky o sjednávání nájemného. Ruší jednostranné zvyšování nájemného podle zákona č. 107/ 2006 Sb. i jeho novely č. 150 z roku 2009. Pro byty s dosud regulovaným nájemným zavádí tzv. oprávněné nájemné, které může být maximálně o 20 procent vyšší než místně obvyklé náklady na správu domů bytových družstev a bytů ve vlastnictví. V současnosti je takovou mezní hranicí 45 korun za metr čtvereční měsíčně. Předpokládáme, že uvedený dvacetiprocentní zisk z nájemného v bytech, které jsou již vesměs účetně odepsané, bude i hranicí pro rozhodování soudů o tom, kdy je zisk přiměřený a co je lichva.

11 KDU-ČSL

ODS

ČSSD

Jaroslav OREL

Miroslav KALOUS

Stanislav KŘEČEK

Ve volebním programu konstatujeme, že bydlení je základní lidská potřeba. Netvrdíme, že je to právo uplatnitelné vůči státu, ale jestliže je to základní lidská potřeba, tak angažování státu v této oblasti je nezbytné. Stát, resp. obce musí utvářet prostor pro iniciativu jednotlivce. U zdravotně postižených nebo osob osamělých odpovědnost přebírá stát nebo obec. Neumím si představit, že by ztratili obydlí. ČR je natolik civilizovaným státem, že lidé na ulici neskončí.

Ústupové bydlení funguje také v Praze 1. Hlavní město se snaží s problémy bydlení vypořádat zodpovědně. Nicméně nelze přenášet na obce veškerou odpovědnost. Postarat se o bydlení sociálně potřebných je povinností státu, příspěvek na bydlení je jednou z cest. Stát nemůže připustit, aby se tito lidé ocitli na ulici. Ten, kdo na bydlení nedosáhne, může požádat o příspěvek na bydlení, a druhá možnost je žádat o pomoc obec.

U nás zatím nežijí lidé pod igelity kolem sochy sv. Václava, ale bezdomovce máme a je otázka, do jaké míry to byla jejich volba. Zastupoval jsem paní z Nymburka, které po rozhodnutí soudu o výši nájemného zbyla skutečně 1 koruna a 80 haléřů na den. To není výmysl, publikoval jsem o tom článek, ale nikoho to nezajímalo. To má být spravedlivé nájemné? Mnohdy lidé ještě nejsou v situaci, že by z bytu museli odejít, ale podstatnou část příjmu dávají na bydlení. Jaká je pak jejich životní a sociální úroveň?

Časovanou bombou jsou společenství několika set vlastníků ve velkých objektech. Tato společenství žijí 10 až 15 let z podstaty a budou se velmi obtížně domlouvat na zásadnějších opravách. To je jeden z důsledků, že se obce zbavovaly svého bytového fondu. V Praze radnice vyhodnotily příjmovou situaci občanů a pro příští rok nájem nezvyšují, doufám, že to není jen obavami z voleb. Také pražští soukromí vlastníci z 90 % k dalšímu zvyšování nepřistupují. Na co je majiteli prázdný byt, to nedává smysl.

Nepovažuji prodej obecních bytů za krok špatným směrem. Obce získaly prostředky na rozvoj infrastruktury, mohly postavit s použitím dotace státu domovy důchodců nebo jiné sociální domy. Některé obce finance použily na výstavbu kanalizace, vodovodu. Nájemníci nabyli majetek za relativně nízkou cenu, jehož reálná hodnota je mnohonásobně vyšší. Varuji před tezí, že by vlastnické bydlení mělo být dražší než bydlení nájemní. Jednotkové náklady na bydlení musí být podobné či stejné, protože pořizovací cena stavby je stejná a provozní náklady domu jsou stejné. Jediný rozdíl může být v tom, že nájemní bydlení bude někdo někomu dotovat.

Představa, že obec řeší sociální situaci ve svých bytech, je mylná. Obec může řešit sociální situaci v bytech vlastníků tím, že si pronajme byt a dává ho za určitou cenu. Například v Praze 2 lidé masivně požadují, aby jim byty prodali, bojí se vysokého nájmu. Nájemníci utíkají do vlastnického bydlení, které absurdně vychází levněji než na západě. V ČR je výhodnější, neboť po převodu bytu do vlastnictví majitelům stačí vybrat do fondu oprav 30 korun za metr čtvereční a nemusí se bát vysokého nájemného. Nejsem přítelem obecních bytů, tj. ghettizace sociálně potřebných. Chtějí-li občané do vlastnického bydlení jít, tak v současné době těžko najdeme proti tomu argument.

Důležité je upravit vztah nájemníků a majitelů, přechod nájemních práv atd. Situace vlastní vahou dospěje k tomu, že nějaký způsob regulace nájemného bude přetrvávat, a jestli se má ČR někde inspirovat, pak u sousedů v Rakousku, Německu. V bytovém fondu se 40 let strašně zanedbalo a posledních 20 let stát i obce dohánějí to, co jako vážný problém vzniklo. Dokud nebudeme mít stabilizovanou ekonomickou situaci v nabídce bytů, tak se s okolními státy nemůžeme srovnávat.

Je skutečně potřebné přijmout novelu zákona o vlastnictví bytů, která bude vstřícná i k družstvům. Možná s tím nebudete souhlasit, ale je nezbytné narovnat vztahy v oblasti nájemního bydlení. Není možné, aby skutečně vedle sebe na patře byly dva byty a v jednom se platilo nájemné 4000 korun a ve druhém 8000 korun, přičemž byty jsou stejné. Pokud stát chce regulovat nájemné, tak ať ho reguluje všude stejně, nebo ať ho nereguluje vůbec a přispívá lidem, kteří nemají na nájemné. Nemůžeme jedněm přispívat více a druhým méně. Točíme se stále v kruhu, tyto základní vztahy je třeba narovnat, aby všichni na tom byli stejně a stát pomohl těm, kteří na to nemají. Znovu říkám, pokud se stát rozhodne zregulovat vše, ale každému stejně, a pokud se rozhodne, že nebude regulovat nic, ať přispívá, ale nemůže to být rozdílné.

Všichni se shodneme, jaké zákony potřebujeme, ale o jejich obsahu máme každý jinou představu. To je základní problém. Říkáte, že máme dva druhy nájemného? Máme maximálně rostoucí nájemné u soukromníků, nájemné v obecních bytech, kde se nezdražuje vůbec, nájemné v obecních bytech, kde se zvyšuje o polovičku, nájemné volně stanovené majiteli bytů atd. To je situace, kterou musí vyřešit zákon o nájemném. Trh nesrovnal bydlení nikde na světě.

41

12 Potřeba bydlet je podle OSN základní lidské právo. Zlepšování bydlení je proto pro státy závazkem vyplývajícím z mezinárodních ustanovení. „Bez dostupnosti bydlení není humánního vývoje,“ tvrdí Milan TARABA, hlavní organizátor první celostátní konference o bydlení u nás. Je úřadujícím místopředsedou Sdružení nájemníků (SON) ČR a zastupuje Českou republiku i ve vlivné světové organizaci - Mezinárodní organizaci nájemníků (IUT). Ta sídlí ve Švédsku a Taraba je členem jejího prestižního výkonného výboru. SON ČR v něm má zastoupení jako jediné sdružení tohoto typu z bývalého východního bloku.

Bydlení není levé

Bezprostředně po skončení pražské konference zamířil Milan Taraba do Bruselu na zasedání IUT a poté na jednání expertů o bydlení, které se konalo na půdě Evropského parlamentu.

Co podstatného jste se dověděl v Bruselu? Mluvilo se o úkolech Evropského parlamentu a Evropské komise pro oblast bydlení. Investoři, bankovní poradci a finančníci, odborníci na bydlení - celkem 650 expertů z EU - apelovali, aby státy v době krize zajistily právo každého člověka na přiměřené bydlení za dostupnou cenu. Sdružení nájemníků chtějí vytvořit novou dohodu o cenově dostupném bydlení jako řešení krize. Navrhují, aby bytová politika byla považována za pilíř sociální soudržnosti ve světě, tím by byly naplněny cíle OSN. Zazněla výzva, aby se k finanční podpoře bydlení občanů připojily všechny státy. Mrzelo mě, že jsme tam z ČR byli jen dva a nepřišel nikdo z české exekutivy ani poslanci, zatímco ze Slovenska přijela ředitelka odboru ministerstva, dokonce členka vlády, poslanci, obchodní atašé velvyslanectví SR… A pak přišla další „ťafka“, když evropská komisařka ve svém projevu zkritizovala Českou republiku za to, že nečerpá evropské dotace na modernizaci bytového fondu.

Proč nečerpáme dotace, když naše domy a byty patří v Evropské unii k nejzanedbanějším? O jaké peníze přicházíme?

V roce 2005 vytvořila koaliční vláda ČSSD koncepci bytové politiky, která prošla i Parlamentem a na jejím základě vybojovala neuvěřitelných 30 miliard korun na modernizaci zanedbaných panelákových sídlišť z fondů EU. Jenže v červnu 2006 byly parlamentní volby a nová Topolánkova koalice nic nepodnikla. Vidíme, jak je ošidné, když státy nepreferují rozvojové programy v bydlení a snaží se lidem namluvit, že bytová otázka je jen soukromou záležitostí jedinců. Původně jsme měli peníze čerpat v letech 2006 až 2012, ale termín byl prodloužen až do roku 2015. Z nabídky tak vysoké částky čerpáme sotva dvě procenta! Po roce 2015 bude v EU sestaven nový plán dotací, ale ten se nás už nebude týkat. Čas letí, měli bychom okamžitě začít čerpání peněz harmonizovat, neboť je nelze vybrat najednou. V příštím roce 2010 uslyšíme o obdobných tématech přímo z Prahy. V říjnu se poprvé v České republice uskuteční 18. celosvětový kongres o právu na bydlení.

Takže se chystá velká událost? Myslím, že bude mimořádná. Přijedou delegáti ze 45 zemí světa. Kongresy byly dosud ve Francii, Německu, Švédsku a nyní plnou důvěru světové organizace IUT získalo Sdru-

42

žení nájemníků ČR, aby kongres uspořádalo. Je to ocenění naší práce. Jsem rád, že si to uvědomilo i ministerstvo pro místní rozvoj a pan ministr nad kongresem převzal patronát. Usilujeme, aby ho zaštítil prezident ČR Václav Klaus. Musíme společně přispět k dosažení cíle OSN, k němuž se státy zavázaly, a sice k dostupnému, důstojnému a zaplatitelnému bydlení pro všechny občany.

Které kroky a v jakém pořadí je nutné podle vás v ČR udělat? Za prvé potřebujeme definovat oblast sociálního bydlení, jeho roli ve společnosti a přijmout zákon o sociálním bydlení. Snad i u nás pochopíme, že bydlení je odpovědností veřejného sektoru, od státu až po obce, že sociální bydlení je významným faktorem proti bezdomovectví a sociálnímu vyloučení člověka. Za druhé nám chybí zákon o vlastnictví bytů, který by výrazně zjednodušil správu domů a jednání společenství. Za třetí je nutné nahradit provizorní zákon o jednostranném zvyšování nájemného novým zákonem o nájemném a službách spojených s užíváním bytů bez ohledu na formu vlastnictví. Za čtvrté je mimořádně důležité vytvořit registr bytů a domů. Mezi sčítáním lidu, které je jednou za deset let, by byl pravidelný přehled o vývoji bydlení a daňových dopadech na příjmy státu. V registru lze zjistit trvale neobydlené byty nebo byty nepronaja-

interview

13 což je 18 % celkového počtu nájemních bytů, a že ztrátou bydlení je ohroženo 2000 domácností. Reagovali na to odpovědní činitelé? Někteří úředníci ministerstva pro místní rozvoj říkali, že údaje nejsou exaktní. Fakta jsou ale pravdivá! Vycházejí ze statistik poraden Sdružení nájemníků ČR, které máme po celé republice. Úředníci se u nás mohou přesvědčit o průměrných měsíčních příjmech mladých rodin se dvěma dětmi, kdy jeden z rodičů je na rodičovské dovolené. Nebo osamělý důchodce má rovněž problémy s placením nájemného, protože vysoké důchody 15 tisíc korun měsíčně, které by penzisty sociálně neohrožovaly, pobírá v ČR pouze 1,04 % seniorů.

Proč jste uspořádali konferenci Bydlení v České republice? V Německu máme vlivnou partnerskou organizaci s více než 1,5 milionu členů. Pravidelně jednou do roka organizuje Německý den pro bydlení, jehož součástí bývají vystoupení odpovědných politiků z vlády a parlamentu. Politické strany tam představují své záměry a cíle. Mně se přitom líbila kultivovaná diskuze, v níž vítězí argumenty a věcné návrhy, které chtějí jednotlivé politické subjekty dělat. Něco podobného jsme poprvé zkusili uskutečnit i v České republice.

ani pravé té, které jsou zatíženy většími daněmi. Vzniká motivace, aby bytový fond, na který logicky přichází nemálo veřejných prostředků, byl využíván. Za páté je důležité zajistit stálé příjmy pro Státní fond rozvoje bydlení. Jinak nejsme schopni regenerovat bytový fond, snižovat energetickou náročnost atd. To je pět stěžejních úkolů. Samozřejmě jsou i další – podpora nájemního a družstevního bydlení, boj proti lichvě a vynucované privatizaci bytového fondu…

Najde se ve společnosti shoda pro naplnění takových cílů?

začne-li se mluvit o „sociálnu“, nastávají problémy. Jenže bydlení není ideologie. Bydlení není levé ani pravé. Bydlení je buď dobré, nebo špatné, nebo žádné. Pokud bych např. hodnotil vystoupení Angely Merkelové, německé ministerské předsedkyně, a její vztah k lidem, kteří jsou na hranici průměrných příjmů, tak musím říci, že na ně myslí. Její pravicová strana má výraznou sociální politiku. To nelze říci o některých našich pravicových stranách ani politicích, jako jsou Topolánek, Kalousek, Langer. Je hezké podporovat individuality, ale pro bydlení je sociální stránka klíčová.

V některých záležitostech, např. na snížení stupně zanedbanosti bytového fondu, se asi shodneme napříč politickým spektrem, ale

Uvedli jste, že 171 tisíc domácností v ČR má problémy s placením činží,

Sčítání lidu v roce 2001 prokázalo zásadní proměny vlastnictví. Celkový počet bytů v ČR činil 4 369 239. Téměř každý osmý byt byl trvale neobydlený, 1 371 682 bytů bylo ve vlastním domě uživatele, 421 660 bytů v osobním vlastnictví, 1 092 950 bytů nájemních, 548 812 nájemních bytů v domech bytových družstev (bývalá SBD a LBD) a 392 574 bytů ostatních (nejvíce v domech bytových družstev, vzniklých za účelem prodeje obecních bytů). Od sčítání v roce 2001 došlo k dalším přesunům směrem k vlastnickému bydlení, často z obav ze zvyšování nájmů v nájemních bytech a právní nejistoty (můj byt si koupí někdo jiný). Současný stav lze odhadnout na základě dílčích šetření. V klasických nájemních bytech žije asi 900 tisíc domácností, v nájemním vztahu bytových družstev přes 600 tisíc domácností. Celkem v nájemních bytech žijí přibližně 4 miliony obyvatel ČR, tedy asi 35 % populace. Přesné údaje zjistí sčítání v roce 2010.

43

A jak s odstupem času hodnotíte úspěšnost pokusu? Tak 50 na 50 procent, a to ze dvou důvodů. Trochu mě mrzí, že se akce nezúčastnily dvě politické strany, i když dostaly řádné pozvání. Dále se domnívám, že hodnocení uškodilo, když zástupce ODS byl současně zástupcem státu. Kdyby přišel současný ministr, který se omluvil kvůli interpelaci ve Sněmovně, tak by diskuze byla věrohodnější. Pokud si ale někdo chtěl vyslechnout jednotlivá vystoupení, nebo si je přečte v tomto magazínu, tak pochopí, kdo co chce. Může to být určitá pomoc při výběru kandidátů v parlamentních volbách. A to není málo. Z tohoto pohledu konference záměr určitě splnila.

pro informaci

14 V České republice žijí 2 077 460 starobních důchodců. Typický český důchodce je z více než 92 % závislý na své penzi vyplácené Českou správou sociálního zabezpečení. Na průměrnou penzi 9967 Kč (k 1. 1. 2009) nedosahuje více než 53 % seniorů.

HROZBA PRO SENIORY Česko si vysloužilo kritiku Mezinárodní organizace práce za to, že zdejší důchody tvoří pouhých 39,8 % v poměru ke mzdám, že zkrátka senioři u nás nemají na růžích ustláno. A bude hůř. Přibližně polovina bývalých okresních měst se chystá, že od ledna 2010 zvýší regulované nájemné na nejvyšší mož-

Výzva vládě České republiky Republiková rada Sdružení nájemníků ČR na svém zasedání dne 1. října 2009 posoudila mimo jiné současnou mimořádně závažnou situaci v oblasti nákladů na bydlení. Z poznatků, získaných při každodenních kontaktech s občany v poradenských centrech na území celé ČR, je zřejmé, že neustále rostoucí náklady na bydlení se staly hrozbou pro velké množství našich spoluobčanů, zejména pak pro seniory, mladé rodiny, zdravotně postižené a osaměle žijící s nízkými příjmy. S vědomím, že stát je odpovědný za dostupnost bydlení občanů, Republiková rada Sdružení nájemníků vyzývá vládu ČR, aby neprodleně řešila hrozivou situaci týkající se zaplatitelnosti bydlení a zvážila vyhlášení cenového moratoria na nájemné do přijetí nové zákonné úpravy a do zavedení důslednější regulace cen služeb spojených s užíváním bytu, které ovlivňují celkové náklady na bydlení.

nou míru. Regulované nájemné se týká přibližně 750 000 domácností, většinou v městských bytech. Jak uvedla ČTK, například v Břeclavi nebo Náchodě budou nájemníci platit o 57 % více než letos. Znamenalo by to, že lidé v menších městech by vydali o 600 až 1200 korun

měsíčně více na bydlení. Problém se týká zejména důchodců, handicapovaných, mladých rodin a osaměle žijících občanů s nízkými příjmy. Sdružení nájemníků ČR a Rada seniorů ČR proto vyzvaly českou vládu, aby vyhlásila moratorium na zvyšování nájemného, dokud se situace nezlepší.

Struktura penzí v České republice (k 1. srpnu 2009) Výše důchodu v Kč

Počet lidí

% z celkového počtu

do

4 999

23 144

1,55

5 000

9 999

778 065

52,18

10 000

14 999

685 100

45,94

15 000

19 999

15 529

1,04

20 000

29 999

1 580

zanedbatelné

30 000

39 999

55

zanedbatelné

40 000

69 999

12

zanedbatelné

70 000

92 000

2

zanedbatelné Zdroj: Rada seniorů ČR

44

15 BYTOVÁ SITUACE V ČÍSLECH V České republice je dnes více než 4,5 milionu bytů, z nichž je asi 4,25 mil. trvale obydlených. Průměrná velikost bytu je 76,3 m2. (13. místo v EU) Na jeden trvale obydlený byt připadá v průměru 2,6 obyvatel. (11. místo v EU) Průměrné stáří bytů je 42,5 roku. (průměr v EU) Dotace na sociální výstavbu Stát ve snaze pomoci lidem s nižšími příjmy začal od poloviny října poskytovat dotace nejen obcím, ale poprvé i privátním firmám neboli jakékoli fyzické či právnické osobě na výstavbu sociálních bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má dotace proplácet, počítá do budoucna s výstavbou celkem deseti tisíc bytů, tedy ročně asi dvou tisíc bytů. Každý, kdo postaví nový byt určený lidem s nízkými příjmy, zdravotně postiženým nebo důchodcům nad 75 let, dostane od státu až půl milionu korun za každý jednotlivý byt. Pokud byt pouze zrekonstruuje, je podpora nižší o 80 tisíc korun. V obou případech však dotace nesmí překročit třicet procent celkových nákladů. Stavitelé musejí počítat také s tím, že během patnácti let po dokončení budou sociální byty alespoň deset let pronajímat příjmově slabým občanům. Mezi ně patří např. lidé, jejichž příjem nepřesahuje polovinu průměrné mzdy. Do této „škatulky“ se vejde naprostá většina starobních důchodců v České republice. Nájemné, které obce či soukromníci v těchto bytech vyměří, může v roce 2010 dosáhnout maximálně 43 korun za metr čtvereční a v dalších letech se může zvyšovat jen o míru inflace. Dotace se poskytuje na jednotlivé byty při možnosti vyčlenění jen určitého počtu bytů z plánované výstavby a na ně pak lze čerpat dotaci. Nikde není psáno, že sociální musejí být všechny byty.

Zanedbanost bytového fondu je vysoká. (mezi posledními v EU) Zdroj: MMR ČR

VÝVOJ REGULOVANÉHO NÁJEMNÉHO V PRAZE 6

45

46

ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2009

Recommend Documents